ČÁST ČTVRTÁ Nadlimitní režim (§ 55 – § 128)

Dle § 77 odst. 2 písm. a) ZZVZ může zadavatel požadovat, aby dodavatel předložil doklad, že je oprávněn podnikat v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, pokud je takové oprávnění jinými předpisy vyžadováno. ZZVZ tedy nespecifikuje (s ohledem na mnohost různých oprávnění k podnikání) konkrétní doklad, který je třeba předložit.
Pokud však jde o živnostenské oprávnění, z § 60 odst. 2 písm. b) živnostenského zákona (Zákona č. 455/1991 Sb.) vyplývá, že předmět podnikání je součástí veřejné části živnostenského rejstříku, která je dle § 60 odst. 10 živnostenského zákona uveřejňována způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tedy elektronický výpis z veřejně přístupných údajů podepsaný ověřenou elektronickou značkou živnostenského rejstříku, který lze získat na Portále živnostenského podnikání (https://www.rzp.cz/verejne-udaje/cs/udaje), je dostatečným k prokázání předmětné profesní způsobilosti ve vztahu k České republice.

Na základě dotazu uvádíme následující.

Využití tzv. opčního práva musí splňovat všechny podmínky, jak v dotazem citovaném ustanovení § 100 odst. 3 ZZVZ, tak § 66 ZZVZ, na které odkazuje. Zákonné podmínky jsou tedy následující:

a) podmínky pro nové služby či nové stavební práce odpovídají podmínkám pro použití JŘBU dle § 66, tedy:
– jde o nové služby nebo nové stavební práce spočívající v opakování obdobných služeb nebo obdobných stavebních prací jako v původní veřejné zakázce;
– výhrada zadání těchto nových plnění v zadávací dokumentaci – ZD na profilu zadavatele;
– uvedení rozsahu nových plnění v zadávací dokumentaci;
– zahrnutí předpokládané hodnoty do ZD (na původní veřejnou zakázku) + označení vyhrazeného plnění do předpokládané hodnoty veřejné zakázky dle § 16 odst. 3 (předpokládaná hodnota vyhrazeného plnění musí být dle § 16 odst. 3 v zadávací dokumentaci uvedena i zvlášť);
– zahájení JŘBU nejpozději do 3 let od uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku; a
– dodržení cenového omezení nového plnění, které nesmí přesáhnout o více než 30 % předpokládanou hodnotu vyhrazené změny (stanovenou před zahájením zadávacího řízení) ani 30 % ceny původní veřejné zakázky;

b) předpokládaná hodnota nového plnění tak nepřevyšuje 30 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky: uvedená podmínka je jakýmsi protipólem podmínky dle § 66 písm. e), která tuto limitaci vztahuje k ceně veřejné zakázky (smluvní ceně) – limitace v rámci výhrady v zadávacích podmínkách může být logicky vztažena jen k předpokládané hodnotě veřejné zakázky; po uzavření smlouvy dochází pak k upřesnění této limitace s tím, že pokud je vysoutěžená cena nižší než předpokládaná hodnota, dochází de facto ke snížení přípustného limitu pro využití opčního práva;

c) uvedení předpokládané doby využití opčního práva a rozsahu nového plnění v zadávací dokumentaci: tato podmínka je částečně duplicitní s podmínkou dle § 66 písm. b); nad její rámec je však vyžadována informace o předpokládané době realizace opčního práva; zadavatel je zároveň povinen vymezit (včetně uvedení předpokládané hodnoty opčního plnění), co bude předmětem případného opčního práva.

Jeví se, že využití opčního práva na zadání nových plnění spočívajících v navýšení rozsahu Rozvoje nebo prodloužení doby poskytování Služeb podpory provozu – dle původní smlouvy naplňuje zákonnou podmínku. Na základě opčního práva je možné zadat jak obě tyto služby, nebo jen jednu z nich.

Výhradu lze využívat (při dodržení časového limitu 3 let) i opakovaně, tedy nemusí ji být využito najednou. Je třeba se ujistit, jaká byla původní předpokládaná hodnota veřejné zakázky (jestli uvedených 8 mil. Kč je předpokládaná hodnota či vysoutěžená smluvní cena). V každém případě musí být splněna obě 30 % omezení, tj. tato limitace se bude primárně vztahovat k nižší z obou hodnot.

Z dotazu není zcela patrno, že byly dodrženy veškeré povinnosti týkající se výhrady v ZD zveřejněné na profilu zadavatele.

Dovolujeme si připomenout, že využití opčního práva dle § 100 odst. 3 a § 66 ZZVZ představuje nový závazek, který je třeba zasmluvnit. Avšak ZZVZ již neurčuje, zda se tak má stát dodatkem k původní smlouvě či samostatnou smlouvou/objednávkou; možné je tedy oboje.

Zároveň však upozorňujeme, že k využití výhrady dochází v rámci JŘBU, jakožto samostatného zadávacího řízení. Je proto třeba postupovat dle § 67 ZZVZ a zároveň dodržet všechny další zákonné povinnosti (např. prokázání základní způsobilosti dle § 73 odst. 1, postup dle § 122 a 123 či oznámení o výsledku zadávacího řízení dle § 128), rovněž uveřejnit smlouvu/dodatek v registru smluv, případně na profilu zadavatele.

Na základě dotazu k § 222 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), uvádíme, co je považováno za kvalitu podle tohoto ustanovení.

Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy dle odstavce 3 na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, se nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, za předpokladu že
a) nové položky soupisu stavebních prací představují srovnatelný druh materiálu nebo prací ve vztahu k nahrazovaným položkám,
b) cena materiálu nebo prací podle nových položek soupisu stavebních prací je ve vztahu k nahrazovaným položkám stejná nebo nižší,
c) materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší a
d) zadavatel vyhotoví o každé jednotlivé záměně přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací podle písmene a) a stejné nebo vyšší kvality podle písmene c).

Sdělujeme, že tento pojem “kvalita” není v ZZVZ definován. Bližší vymezení je možné nalézt v ustanoveních § 114 a násl. ZZVZ, která se týkají hodnocení. Z demonstrativního výčtu kritérií kvality v § 116 odst. 2 ZZVZ lze vysledovat, že kvalita je zde pojímána šířeji než jen technické parametry; uvedeny jsou také estetické nebo funkční vlastnosti, uživatelská přístupnost, sociální, environmentální nebo inovační aspekty, organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob, úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění.

Uvedené lze shrnout, že nevidíme důvodu pro užší pojetí kvality pro účely § 222 odst. 7 ZZVZ. Ostatně toto ustanovení je rozvedením § 222 odst. 3 ZZVZ, který se zaměřuje mimo jiné na potenciální dopady na původní zadávací řízení včetně výběru dodavatele zakládajícím se na hodnocení. Účelem této podmínky je primárně zajistit, aby za stejnou či dokonce vyšší cenu nebyly po záměně dodávány položky, které jsou kvalitativně horší.

V této souvislosti nicméně upozorňujeme také na podmínku dle písmene a), která vyžaduje, aby se jednalo o srovnatelný druh materiálu nebo prací. Je tedy na Vašem technickém posouzení, zda lze mít tuto podmínku za splněnou.

Upozorňujeme rovněž, že z Vámi popsané situace se zdá, že jedna změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku byla účelově rozdělena tak, aby jedna část vyhověla ustanovením § 222 odst. 4 ZZVZ a druhá část ustanovením § 222 odst. 7 ZZVZ. Doporučujeme ověřit, že takové rozdělení bylo na místě (pravidlem je, že jedna změna může být provedena jen podle jednoho důvodu změny) a zejména, že byl řádně aplikován § 222 odst. 4 ZZVZ obsahující požadavek na nezměnění celkové povahy veřejné zakázky a stanovení hodnoty změny.

Pojem subdodavatel byl používán předchozí právní úpravou, tj. zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Nová právní úprava, tedy ZZVZ, již tento pojem nepoužívá, přičemž byl nahrazen novým pojmem poddodavatel. ZZVZ pojem poddodavatel výslovně nedefinuje a z tohoto důvodu je nutné vycházet z obecné právní úpravy, a to ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Poddodavatelem při plnění veřejné zakázky nebude jakákoliv osoba, ale pouze ta, pomocí které hodlá dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky, nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva. Poddodavatelem při plnění veřejné zakázky naopak není osoba, která dodavateli dodává pouze nezbytné díly či materiál, který ovšem využívá samotný dodavatel (např. dodavatelé stavebního materiálu pro realizaci stavby, dodavatelé dílů pro výrobu dopravních prostředků apod.)

Prostřednictvím poddodavatele může dodavatel prokazovat určitou část kvalifikace dle § 83 ZZVZ, nebo využít poddodavatele pro určitou část plnění veřejné zakázky.

Vztah mezi dodavatelem a poddodavatelem bude obecně založen na smluvním základu. Pro zadavatele je jeho obsah rozhodný především v případě, že jím bude osvědčován závazek poddodavatele ve smyslu § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ (povinnost podílet se na plnění veřejné zakázky v rozsahu prokazované kvalifikace). Finanční limit, kterým se poddodavatel podílí na plnění veřejné zakázky, není pro definici pojmu poddodavatele podstatný. Tedy i pokud se podílíte na plnění v relativně marginálním rozsahu, stáváte se poddodavatelem. Z Vašeho pohledu je však podstatný obsah smlouvy (či objednávky) uzavřené s dodavatelem. I při využití poddodavatele totiž vybraný dodavatel realizuje plnění na svůj náklad a odpovědnost. Pro poddodavatele nevyplývají ze ZZVZ žádné zvláštní povinnosti, resp. je dotčen spíše nepřímo (např. může být uveden v seznamu poddodavatelů, který může být dodavatel povinen zadavateli předložit).

Na otázku „zjednodušené“ projektové dokumentace – PD, pokud jsou splněny důvody jednacího řízení bez uveřejnění – JŘBU dle § 63 odst. 5 zákona č. 134/2106 Sb. (dále jen „ZZVZ”), tak v případě krajní naléhavosti neplatí standardní povinnosti týkající se požadavku na zpracování projektové dokumentace dle § 92 ZZVZ, resp. prováděcí vyhlášky č. 169/2016 Sb., o rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce (i požadavek dle § 92 ZZVZ je přitom konstruován jako vyvratitelná právní domněnka a zadavatel je oprávněn využít i jinou dokumentaci, pokud prokáže, že je stanovena v podrobnostech nezbytných k účasti dodavatele v řízení).

Jinak pro postup v JŘBU platí § 67 odst. 1 ZZVZ, podle něhož zadavatel zahajuje jednací řízení bez uveřejnění odesláním výzvy k jednání, výzvy k podání nabídek nebo zahájením jednání s dodavatelem. Zároveň by se mělo jednat jen o omezený rozsah možného plnění, který je nezbytný v důsledku krajně naléhavé okolnosti. Lze shrnout, že v JŘBU z důvodu krajní naléhavosti je tedy určitě dostačující i „zjednodušená PD“ na základě níž zadavatel bude schopen s osloveným dodavatelem jednat a uzavřít smlouvu.

Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje uplatnění změn závazku vyhrazených podle § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v případě realizace vyhrazené změny závazku není zadavatel nad rámec dotazem uvedeného povinen uveřejnit oznámení o změně závazku, že závěry tazatele jsou správné a tedy nemusí uveřejnit opravu oznámení o výsledku zadávacího řízení či uveřejnit opravu písemné zprávy.

V dotazovaném případě se rozhoduje při hodnocení nabídek dle § 115 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) na základě ekonomické výhodnosti v kritériu nejnižší nabídková cena podle toho, aby zadavatelé uzavírající smlouvu na realizaci veřejných zakázek nezávisle na státu dosahovali co nejlepších hospodářských výsledků. Zadavatel neplátce rovněž nebude moci uplatnit odpočet, proto se očekává, že hodnotí cenu s DPH. Pro zjištění, zda je zadavatel plátcem DPH, či nikoliv, je třeba vycházet z § 5 a násl. zák. o DPH. Nicméně reálné náklady za faktickou úhradu z ceny plnění pro zadavatele se jeví jako potenciálně méně diskriminační a zákonem předvídaný postup. Jestliže tedy nabídku podá účastník A (plátce DPH) a účastník B (není plátce DPH), neplátce nemá jak na vstupu (odpočítat náklady) a nabídka bude obsahovat DPH, v porovnání s plátcem DPH je diskriminační potenciál spíše zanedbatelný. Dodavatel, který sice neodvádí za náklady DPH státu, může kalkulovat materiál s možným odpočtem, nicméně se nelze domnívat, že ve výsledku nebude zatížen i dalšími provozními náklady. Proto se předpokládá, že z hlediska jeho reálných nákladů se ve výsledku nebude jednat o cenu výrazně nižší, či jinak zvýhodněnou. Nabídka plátce se zadavateli neplátci reálně ve výsledku prodraží, když na odpočet DPH nemá nárok. Postup hodnocení nabídek bez DPH je pro neplátce z hlediska principu hospodárnosti tak spíše nepravděpodobný.

Zadavatel si dle § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Podmínkou jednoznačnosti se zabýval ve své rozhodovací praxi Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „ÚOHS“), který konstatoval, že: „Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne rovněž ze zásady transparentnosti postupu zadavatele zakotvené v § 6 odst. 1 zákona. Tato zásada spolu se zásadou zákazu diskriminace a zásadou stejného zacházení se všemi uchazeči musí být zadavatelem dodržována v rámci celého zadávacího řízení. Smyslem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek.“ (sp. zn. ÚOHS-S0520/2022/VZ ze dne 15. 11. 2022).

i) Měření je přípustným způsobem výhrady změny závazku. Musí být ale jasně a jednoznačně způsob měření určen, a to jak s ohledem na ustanovení § 6 odst. 1 ZZVZ, tak na ustanovení § 16 odst. 3 ZZVZ v relevanci k § 100 odst. 1 ZZVZ a § 222 odst. 2 ZZVZ, kdy zadavatel musí při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky zohlednit i vyhrazené změny závazků ze smlouvy a tyto změny musí být zadavatelem v zadávacích podmínkách jednoznačně a co do obsahu dostatečně vymezeny. Vzhledem k tomu, že vyhrazené změny nemají stanoven finanční limit ve vztahu k původní hodnotě závazku, ale jsou pouze omezeny tím, že nemohou měnit celkovou povahu veřejné zakázky, reálně zadavateli hrozí, že takto zákonně vyhrazené změny přesáhnou finanční limit mírnějšího režimu veřejné zakázky (pokud si jej zadavatel zvolil) a ta by se tímto mohla dostat do „přísnějšího režimu“. Proto doporučujeme při stanovování předpokládané hodnoty měření provést odborný odhad a určit tak správný režim pro zadání veřejné zakázky.

ii) Měření je tedy de facto způsob určení ceny díla, aniž by však toto upřesnění bylo považováno za změnu smlouvy. Upřesněná změněná množství vycházející z projektové dokumentace nemohou být považována za dodatečné práce dle § 222 ZZVZ a tato upřesnění nepodléhají, resp. nezapočítávají se do limitů stanovených ZZVZ a jedná se o vyhrazené změny ve smyslu § 100 odst. 1 ZZVZ. Změny tedy musejí vycházet z projektové dokumentace a stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, neboť práce, které objednatel v zadávací dokumentaci, resp. ve výkazu výměr nepředpokládal, nemohou být v průběhu realizace veřejné zakázky upřesňovány a doplňovány. Pokud by tedy do rozpočtu byly přidávány nové položky, musel by zadavatel při změně díla postupovat ve smyslu § 222 ZZVZ a jednalo by se o podstatnou změnu závazku.

Ke změnám závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 ZZVZ odkazujeme na stanovisko, které je dostupné na tomto odkazu: Změny závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222. V souvislosti se stavebními pracemi chceme také odkázat na vzorové smluvní podmínky – Red Book FIDIC (Červená kniha), obsahující ustanovení umožňující objednateli reagovat na změny a potřeby v průběhu realizace výstavbového projektu. Měření a oceňování je zde uvedeno v čl. 12, bod 12.1. S ohledem na shora uvedené shrnujeme, že měření je přípustným způsobem výhrady změny závazku a vámi uváděný způsob doměření je dle ZZVZ možný. Upozorňujeme ale, že nemohou být v průběhu realizace veřejné zakázky doplňovány nové položky, které nebyly uvedeny v projektové dokumentaci, resp. ve výkazu výměr. Zároveň zadavatel musí při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky zohlednit i vyhrazené změny závazků ze smlouvy, aby správně zvolil režim zadání veřejné zakázky.

Na dotaz, zda je nutné v případě otevřeného podlimitního a otevřeného nadlimitního zadávacího řízení odesílat Oznámení o výběru dodavatele (§ 123) pokud byl pouze jediný účastník? A dále, je nutné dodržet 15denní lhůtu pro podání námitek, která začíná běžet od doručení Oznámení o výběru dodavatele, i když se jedná o jediného účastníka?“ sdělujeme, že podobně jako pro ostatní druhy podlimitních řízení platí ČÁST DRUHÁ – Základní ustanovení o zadávacích řízení (§ 33 – § 51), zadavatel tak v otevřeném nebo užším řízení postupuje dle obecného ustanovení § 50 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Důvodem neodesílání je, že obecně v zadávacím řízení, v němž je jediný účastník, představuje zpracování formálního oznámení jedinému účastníku zadávacího řízení zbytečnou administrativní překážku. K další části dotazu – z hlediska absence zákazu uzavření smlouvy dle § 246 ZZVZ v řízení s jedním účastníkem, zadavatel nemusí čekat s uzavřením smlouvy od výběru dodavatele po dobu 15 dnů na námitky stěžovatele proti úkonům oznamovaným v dokumentech nebo nevyžaduje vzdát se práva podat námitky.

Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky mj. potvrzuje, že se dodavatel nebo jiná osoba nenachází v některé ze situací vymezených § 74 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), tedy že je schopen prokázat svou základní způsobilost k účasti v zadávacím řízení. Pokud zadavatel po posouzení dokladu dojde k závěru, že z daného dokladu (v tomto případě z jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky) nevyplývají relevantní informace, na jejichž základě lze konstatovat, že jiná osoba splňuje základní způsobilost podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, může zadavatel v souladu s § 46 ZZVZ dodavatele vyzvat k objasnění nebo k předložení dalších dokladů, ze kterých bude splnění požadavků zadavatele jasně vyplývat. Pokud se zadavatel rozhodne dodavatele nevyzvat k objasnění nebo doplnění, nebo pokud dodavatel na základě výzvy neobjasní nebo nedoplní požadované, jedná se o důvod pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 ZZVZ. Zároveň platí, že před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku zadávanou v nadlimitním režimu, zadavatel vybraného dodavatele v souladu s § 122 odst. 3 ZZVZ vyzve k předložení dokladů o kvalifikaci požadované v zadávací dokumentaci, jejíž splnění deklaroval v nabídce prostřednictvím jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky. V tomto okamžiku již musí být zcela zřejmé, že daný poddodavatel je schopen svou základní způsobilost adekvátním způsobem prokázat.

Dle Vámi sdělených informací, otázka obsahuje tři významné skutečnosti, vztahující se k zadání veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ZZVZ).

Dle Vámi sdělených informací, máte v úmyslu nejspíše využít ustanovení § 63 odst. 3 písm. b) ZZVZ, ale vzhledem ke skutečnosti, že jste vázáni patentovou ochranou, je nutné pro transparentní postup při zadání veřejné zakázky, abyste jako zadavatel byl schopen prokázat, že vámi zvolená volba jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen JŘBU) je v souladu se ZZVZ.

Musí být dovozena objektivní nemožnost jiných dodavatelů poskytnout zadavateli jím požadované plnění, a to z technických důvodů. Toto odůvodnění musíte také uvést v písemné zprávě zadavatele dle § 217 odst. 2 písm. h) ZZVZ.

Druhou významnou skutečností, kterou uvádíte ve svém dotazu je, že musíte JŘBU použít z důvodu patentové ochrany a nelze toto zařízení pořídit od jiného dodavatele. Otázkou je, zda si zadavatel nevytvořil tržní závislost ve prospěch jediného dodavatele svým jednáním v předchozím zadávacím řízení a založil tak stav exkluzivity k jedinému dodavateli. Zde bych ráda upozornila na jedno ze soudních rozhodnutí týkající se této problematiky, a to rozsudek Krajského soudu v Brně 29 Af 31/2018.

Třetí Vámi uváděnou skutečností je zadavatelovo podílové vlastnictví dodavatele. Pokud bude zadavatel schopen odůvodnit zákonnost použití JŘBU, toto podílové vlastnictví by nemělo představovat překážku.

Upozorňujeme, že naše stanovisko je nezávazné a nelze tedy předjímat případné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, případně soudů, v konkrétním případě. Dále upozorňujeme, že jsme při posuzování situace vycházeli toliko z předložených či dostupných podkladů a informací.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen “ZZVZ”) nezakazuje využití poddodavatelů pro plnění veřejné zakázky v případě vertikální spolupráce. V případě, že právnická osoba, s níž zadavatel uzavřel smlouvu o vertikální spolupráci, využije poddodávky od další právnické osoby, je nutné tyto poddodávky zadat postupem dle ZZVZ. Důvodem je, že právnická osoba v rámci vertikální spolupráce splňuje definici zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ, neboť plnění je financováno z prostředků veřejného zadavatele. Právnická osoba v rámci vertikální spolupráce je tak povinna zadat poddodávky v zadávacím řízení, pokud výše předpokládané hodnoty poddodávky přesahuje limity stanovené § 27 ZZVZ. Pokud by veřejná zakázka nepřesáhla tyto limity, jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu a v takovém případě by dle ustanovení § 31 ZZVZ mohla být zadána mimo zadávací řízení. Nemusela by se tak řídit ustanoveními ZZVZ s výjimkou dodržení zásad § 6 ZZVZ. S ohledem na shora uvedené může dodavatel, se kterým veřejný zadavatel uzavřel smlouvu o vertikální spolupráci využít poddodavatele, avšak na tuto poddodávku je nahlíženo jako na veřejnou zakázku, kterou je povinnost zadat dle pravidel ZZVZ.

Podle § 114 odst. 3 písm. b) bod 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) zadavatel nesmí stanovit ekonomickou výhodnost pouze na základě nejnižší nabídkové ceny v případě veřejné zakázky na služby uvedené v oddílu 71 slovníku CPV.

Zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému se řídí pravidly v části šesté ZZVZ, neuplatní se na ně proto obecná úprava pro zadávací řízení v nadlimitním režimu, vyjma ustanovení výslovně uvedených. Zadavatel má pouze při zavádění DNS povinnost podle § 139 odst. 4 písm. d) ZZVZ vymezit v zadávací dokumentaci výčet kritérií hodnocení, jejichž obsah může být upřesněn ve výzvě k podání nabídek, přičemž při zavádění DNS se § 115 nepoužije. V případě hodnocení nabídek v DNS jsou pak v rámci přílohy č. 6 oddílu F dle § 141 odst. 1 ZZVZ uvedena jako povinná součást výzvy k podání nabídek pravidla pro hodnocení nabídek podle § 115 ZZVZ, bod 5. Z uvedeného lze proto dospět k závěru, že pro zadávání veřejných zakázek v DNS na služby uvedené v oddílu 71 slovníku CPV nemá zadavatel povinnost řídit se ustanovením § 114 odst. 3 písm. b) ZZVZ, neboť tato úprava se na zadávání veřejných zakázek v DNS neuplatní.

Jelikož však daná úprava byla do ZZVZ zahrnuta z iniciativy oborových komor pro tyto služby (zejména architektonické, stavební či technické), lze doporučit, aby i v DNS nebyly tyto služby hodnoceny pouze na základě nejnižší nabídkové ceny, neboť se jedná o služby, kde potřeba jejich kvality převažuje nad jejich cenou. Jak však bylo uvedeno výše, nejedná se o povinnost zadavatele, neboť úprava v § 114 ZZVZ se na DNS nevztahuje.

K dotazu, zda zadavatel může v souladu se smlouvou umožnit výměnu poddodavatele, kterým prokazoval splnění části kvalifikace za dodavatele, který sám v zadávacím řízení podal nabídku, uvádíme, že takovéto umožnění není v rozporu s § 107 odst. 4 nebo 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, protože uvedená ustanovení směřují do doby, kdy probíhá zadávací řízení.

Na dotaz, zda lze „Informace o stavu pohledávek na pojistném a penále pro právnické osoby“ z ePortálu České správy sociálního zabezpečení využít pro prokázání splnění základní způsobilosti dle § 74 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uvádíme následující:

Základní způsobilost dle § 74 odst. 1 písm. d) ZZVZ, tedy absence splatných nedoplatků na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve vztahu k České republice (nebo v zemi sídla dodavatele) dle § 75 odst. 1 písm. e) ZZVZ je prokazována potvrzením příslušné územní správy sociálního zabezpečení (ÚSSZ). Dle našeho názoru by tedy dokument „Informace o stavu pohledávek na pojistném a penále pro právnické osoby“ musel být doklad (ke kvalifikaci) vydaný příslušnou územní správou sociálního zabezpečení (doklad by měl být podepsán elektronickým podpisem příslušné územní správy sociálního zabezpečení).

Pokud o takový doklad nejde, není možné jím prokázat základní způsobilost dle § 74 odst. 1 písm. d) ZZVZ. Lze shrnout, že pokud dokument „Informace o stavu pohledávek na pojistném a penále pro právnické osoby“ z ePortálu České správy sociálního zabezpečení není dokladem vydaným přímo příslušnou správou sociálního zabezpečení, nelze jím prokázat základní způsobilost.

K dotazu, zda se musí autorizovaná osoba prokazující kvalifikaci podílet i na realizaci veřejné zakázky a zda a za jakých okolností je možné tuto osobu nahradit jinou osobou se stejnou kvalifikací, uvádíme následující:

Důležitou otázkou je, zda je autorizovaná osoba, která prokazuje kvalifikaci, poddodavatel nebo zaměstnanec dodavatele. V případě, že jde o poddodavatele, musí se dle § 83 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) podílet na plnění alespoň v rozsahu, ve kterém prokazoval kvalifikaci. V případě, že jde o zaměstnance dodavatele, spočívá odpovědnost za řádné plnění veřejné zakázky přímo na dodavateli, jakož i rozhodnutí o tom, jaké osoby k realizaci veřejné zakázky využije. Možnost výměny poddodavatele, který prokazoval kvalifikaci v průběhu realizace plnění veřejné zakázky (pokud by k výměně došlo v průběhu zadávacího řízení, je zadavatel povinen postupovat dle § 88 ZZVZ a oznámit změnu kvalifikace a předložit nové doklady nebo prohlášení ke kvalifikaci, pokud nejsou kumulativně splněny podmínky v § 88 odst. 1 písm. a) až c) ZZVZ), závisí na tom, zda si danou situaci zadavatel upravil v zadávací dokumentaci a ve smlouvě na plnění veřejné zakázky. Pokud by například zadavatel dle § 105 odst. 1 písm. b) ZZVZ požadoval předložení seznamu poddodavatelů a uvedení, které části veřejné zakázky budou kteří poddodavatelé plnit a případně by tento požadavek zohlednil i ve smlouvě pro případ výměny poddodavatele v průběhu realizace veřejné zakázky, musela by tato ujednání být, i při nahrazení poddodavatele, který prokazoval kvalifikaci, zohledněna. Podobná situace by nastala, pokud by autorizovaná osoba prokazující kvalifikaci byla zaměstnancem dodavatele a ve smlouvě by byl stanoven postup pro situaci, kdy dodavatel v průběhu plnění veřejné zakázky ztratí kvalifikaci. V případě, že zadávací dokumentace ani smlouva na realizaci veřejné zakázky nijak nezohledňují výměnu poddodavatele či ztrátu kvalifikace, může být autorizovaná osoba prokazující kvalifikaci nahrazena bez dalšího. Pokud je osoba prokazující kvalifikaci poddodavatelem, musí se na plnění veřejné zakázky podílet alespoň v rozsahu v jakém prokazovala kvalifikaci. Možnost výměny osoby, která prokazovala část kvalifikace závisí na tom, zda si zadavatel upravil v zadávací dokumentaci a ve smlouvě postup pro výměnu poddodavatele či ztrátu kvalifikace v průběhu plnění veřejné zakázky. V případě, že tato situace nijak zohledněna nebyla, je výměna poddodavatele či zaměstnance prokazujícího kvalifikaci možná bez dalšího.

Otevřené řízení je možné použít k zadání nadlimitní veřejné zakázky (§ 55 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ZZVZ) i k uzavření rámcové dohody (§ 131 odst. 2 ZZVZ). Neshledáváme tudíž ve Vámi popsané situaci porušení či obcházení zákona. V zákoně není zakázáno, aby skutečně uhrazená cena byla nižší než částka uzavřená ve smlouvě. V § 222 ZZVZ je úprava změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Pokud budou Vámi zmíněné smluvní podmínky vůbec považovány za změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku bude se pravděpodobně jednat o změny závazku vyhrazené podle § 100 odst. 1 ZZVZ a tedy přípustné (§ 222 odst. 2 ZZVZ). Podle tohoto ustanovení mají být podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a nesmí být změněna celková povaha veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek. Na Dni s veřejnými zakázkami, které pořádalo MMR v červnu 2023, byly jedním z témat Rámcové dohody vs. Veřejné zakázky s rámcovým prvkem. Prezentace k tomuto tématu je dostupná na tomto odkazu http://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2023/06/RD-vs-r%C3%A1mcov%C3%A9-VZ.pptx. Lze upozornit na to, že rozhodovací praxe (Tisková zpráva ÚOHS) u tohoto typu smluv akcentuje nutnost určitým způsobem ohraničit možnost jejich využívání obdobným způsobem, jako v případě rámcových dohod, a to zejména limitováním doby, na kterou jsou sjednány, či maximálním objemem plnění.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) umožňuje dle § 113 odst. 2 stanovit v zadávacích podmínkách mimořádně nízkou nabídkovou cenu, např. podle procentuálního snížení oproti průměrné nabídkové ceně v zadávacím řízení. Doporučujeme však v takové situaci stanovit minimální počet nabídek nutných pro stanovení průměru, jelikož v případě mála či dokonce pouze dvou nabídek nebude takový postup funkční. Je rovněž možné využít jiné způsoby určení mimořádně nízké nabídkové ceny dle § 113 odst. 2 ZZVZ. Je například možné použít procentuální odchylku od předpokládané hodnoty nebo odchylku od ceny ve standardizovaném ceníku.

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže s číslem jednacím S12/2013/VZ-11730/2013/521/VČE se vztahuje k již neúčinnému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu rozdílně od současného zákona. Základní principy smyslu a fungování mimořádně nízké nabídkové ceny zůstávají stejné, ale právní úprava je odlišná a nedoporučujeme tedy příliš se spoléhat na toto rozhodnutí. Pro detailnější seznámení s problematikou mimořádně nízké nabídkové ceny zle doporučit komentáře k ZZVZ.

Lze shrnout, že zadavatel může způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny stanovit tak, že určí odchylku od průměrné nabídkové ceny v zadávacím řízení. Měl by však v takovém případě rovněž stanovit minimální počet nabídek nutných pro použití této metody. Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže S12/2013/VZ-11730/2013/521/VČE se vztahuje k již neúčinnému zákonu a nedoporučujeme tedy příliš se na toto rozhodnutí spoléhat. V souvislosti s problematikou mimořádně nízké nabídkové ceny lze doporučit využití komentářů k ZZVZ, případně školení zabývající se mimořádné nízkou nabídkovou cenou.

V rámci odboru strategií práva a elektronizace veřejných zakázek též pravidelně školíme školení zaměřená na mimořádně nízkou nabídkovou cenu, které srozumitelně pokrývá problematiku mimořádně nízké nabídkové ceny. Momentálně nejsou vypsány žádné termíny, ale tento rok bude toto téma s největší pravděpodobností ještě školeno. Na našich stránkách (odkaz zde) je rovněž k dispozici prezentace ke školení na mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

Na základě dotazu, zda může účastník zadávacího řízení prokázat profesní způsobilost výpisem z živnostenského rejstříku i když má živnostenské oprávnění přerušené, uvádíme následující:

Účastník zadávacího řízení musí prokázat profesní způsobilost spolu s podáním nabídky (viz. rozhodnutí ÚOHS č. j. ÚOHS-R0035/2021/VZ-10446/2021/161/JSu). Nesplňuje-li tedy účastník zadávacího řízení profesní způsobilost již ve lhůtě pro podání nabídek, nemůže vzniklou situaci zhojit tím, že bude profesní způsobilost splňovat později. V dané situaci by tedy byl naplněn důvod pro vyloučení účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

Jedinou možnost, jak i přesto splnit profesní způsobilost by účastník zadávacího řízení měl, pokud by zadavatel akceptoval doplnění kvalifikace účastníka v rámci postupu dle § 46 a požádal o doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek může zadavatel dle § 46 odst. 2 ZZVZ požadovat doplnění, pročež se takové doplnění nepovažuje za změnu nabídky a skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti (tedy k prokázání profesní způsobilosti ve smyslu § 77 odst. 2 písm. a) zákona v rovině oprávnění k podnikání v rozsahu, který odpovídá předmětu plnění veřejné zakázky) mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

V případě, že by zadavatel zvolil takový postup doporučujeme zvýšenou pozornost v souvislosti s dodržením zásady přiměřenosti a zásady rovného zacházení dle § 6 odst. 1 a 2 ZZVZ. Lze shrnout, že účastník zadávacího řízení prokazuje profesní způsobilost spolu s podáním nabídky, nemůže ji tedy prokázat, pokud ji nabude až po skončení lhůty pro podání nabídek. Účastník zadávacího řízení by mohl profesní způsobilost prokázat později pouze, pokud by byl zadavatelem vyzván k doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti dle § 46 ZZVZ.

Odpověď k otázce 1)

Zadavatel se řídí ustanoveními pro podlimitní režim podle § 53 a 54 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

Zadavatel je oprávněn použít jakýkoli postup, který je vymezen v části čtvrté pro nadlimitní režim. Lhůty pro podlimitní režim jsou přímo vymezeny v § 54 ZZVZ.

Odpověď k otázce 2)

Zadavatel je oprávněn posoudit mimořádně nízkou nabídkovou cenu, v podlimitním režimu to však není povinností. Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny je vždy posouzením nabízené ceny za konkrétní plnění. Nelze tedy stanovit konkrétní procentní míru, ne jejímž základě by zadavatel vždy posuzoval mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Zadavatel si však v zadávací dokumentaci může vymezit vzorec, podle kterého bude mimořádně nízkou nabídkovou cenu zkoumat, a to i v podlimitním režimu.

Odpověď k otázce 3)

Pokud si zadavatel vyhradil zkoumání splnění podmínek účasti u prvního a druhého v pořadí podle výsledku hodnocení, pak tuto výhradu zadavatel musí naplnit. Zkoumání existence “propojení” nabídek prostřednictvím kvalifikace musí zadavatel zkoumat vždy, od 16.7.2023 (po novele č. 166/2023 Sb.) má však zadavatel takovou nabídku povinnost vyloučit pouze u vybraného dodavatele.

Zadavatel také nemá povinnost zkoumat kvalifikaci u všech účastníků zadávacího řízení.

Na dotaz, jak reagovat na situaci, kdy účastník zadávacího řízení nezahrnul do celkové nabídkové ceny některé položky výkazu výměr, sdělujme, že na základě § 46 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) „Po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak“.

Dle § 46 odst. 3 ZZVZ se oprava položkového rozpočtu považuje za objasnění, ale pouze, pokud tím není dotčena celková nabídková cena.

Celkovou nabídkovou cenu tedy již není možné ve fázi hodnocení nabídek měnit ani v případě, že se účastník zadávacího řízení pouze dopustil početní chyby. Cenu jednotlivých položek je možné měnit prostřednictvím objasnění dle § 46 odst. 3 ZZVZ tak, aby se celková nabídková cena nezměnila a byl zahlazen rozpor vzniklý chybou účastníků.

Smlouvu s vybraným dodavatelem musí zadavatel dle § 124 odst. 4 ZZVZ uzavřít v souladu s nabídkou vybraného dodavatele. Smlouva tedy musí být uzavřena na nabídkovou cenu, kterou vybraný dodavatel uvedl v nabídce. Pokud by změnou celkové nabídkové ceny nedošlo ke změně pořadí hodnocení, bylo by následně dle našeho názoru možné prostřednictvím dodatku provést změnu závazku ze smlouvy.

Pokud tedy změna nepřesáhne limity změny de minimis dle § 222 odst. 4 ZZVZ a se změnou celkové nabídkové ceny nedošlo ke změně pořadí hodnocení, bylo by následně dle našeho názoru možné prostřednictvím dodatku provést uvedenou změnu závazku ze smlouvy. Je však třeba zdůraznit, že zadavatel není povinen změnu de minimis provést, je to pouze možnost, kterou dodavatel nemůže vymáhat.

Dodavatel by musel smlouvu uzavřít bez jistoty, že nabídková cena bude následně navýšena. Vámi popsaná situace dle našeho názoru nevytváří žádný důvod pro zrušení zadávacího řízení dle § 127. Lze shrnout, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek již není možné měnit nabídku a tedy ani celkovou nabídkovou cenu. Je pouze možné upravit jednotlivé položky dle § 46 odst. 3 ZZVZ, pokud tím celková nabídková cena nebude dotčena a napravit rozpor vzniklý chybou účastníka při vytváření nabídky nebo následně cenu navýšit prostřednictvím změny závazku ze smlouvy de minimis dle § 222 odst. 4 ZZVZ.

Prohlídka místa plnění je v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) upravena především v § 36 odst. 6 a § 97. Tato úprava pojímá prohlídku místa plnění jako dobrovolný nástroj zadavatele. Pokud jej zadavateli využije (v případě, že je to vhodné), tak se musí řídit pravidly určenými pro její uskutečnění. Jedná se především o dodržení lhůt stanovených v § 97 ZZVZ (v případě podlimitní veřejné zakázky lhůt podle § 54 odst. 6 ZZVZ). Je také důležité, aby při organizování prohlídky místa plnění byly dodrženy zásady podle § 6 ZZVZ, tedy především zásady transparentnosti a rovného zacházení. Pakliže je potřeba dodržet ustanovení § 120 odst. 1 ZZVZ a zajistit, aby se do ukončení elektronické aukce nemohli její účastníci vzájemně identifikovat, je nutné pořádat prohlídku místa plnění pro účastníky zadávacího řízení separátně (za dodržení zákonem vyžadovaných lhůt, zásady rovného zacházení a v případě ústní komunikace při zajištění dostatečného zdokumentování této komunikace prostřednictvím vhodných prostředků). Obdobné je to i v případě jednacího řízení s uveřejněním, kdy se prohlídka místa plnění bude konat v průběhu lhůty pro podání předběžných nabídek.

Dle § 87 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) se JEO rozumí písemné čestné prohlášení dodavatele o prokázání jeho kvalifikace, a to i prostřednictvím jiné osoby, nahrazující doklady vydané orgány veřejné správy nebo třetími stranami na formuláři zpřístupněném v informačním systému e-Certis. Jednotné evropské osvědčení – JEO pro veřejné zakázky potvrzuje splnění podmínek účasti, případně kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Zadavatel může v souladu s § 46 odst. 1 ZZVZ vyzvat účastníka zadávacího řízení k doplnění nebo vysvětlení předložených dokladů, pokud u něj vzniknou nějaké nejasnosti, a to i v případě, pokud je kvalifikace prokazována prostřednictvím JEO. Pokud účastník zadávacího řízení požadované doklady ve stanovené lhůtě nedoloží nebo doklady ve stanovené lhůtě nevysvětlí nebo nedoplní, může být zadavatelem ze zadávacího řízení na základě § 48 odst. 2 ZZVZ vyloučen.

Bez ohledu na výše uvedené není účastník zadávacího řízení, v souladu s § 45 odst. 4 ZZVZ, povinen předložit zadavateli další doklady nebo poskytnout informace, které jsou veřejně dostupné (vedené v informačním systému veřejné správy nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státu, který umožňuje neomezený dálkový přístup), a to prostřednictvím bezplatného přístupu do vnitrostátní databáze členského.

V rámci JEO je ale v takovém případě nezbytné uvést internetovou adresu a identifikační údaje dané databáze, a pokud je to nezbytné, učinit taktéž prohlášení o souhlasu s poskytnutím údajů z příslušné databáze tak, aby bylo zcela zřejmé, kde jsou požadované informace k dispozici. Přístup do databáze musí být bez omezení umožněn všem zadavatelům bez ohledu na skutečnost, ze kterého členského státu daný zadavatel pochází. Účastník zadávacího řízení může na žádost zadavatele o předložení dokladů, které osvědčují skutečnosti obsažené v JEO odpovědět, že tyto doklady zadavateli předložil v jiném zadávacím řízení včetně identifikace tohoto zadávacího řízení (viz § 87 odst. 3 ZZVZ). Ze smyslu právní úpravy však vyplývá, že tak může učinit pouze tehdy, pokud jsou údaje uvedené v těchto dokladech nadále platné.

Ke další části dotazu, týkající se snížení počtu kvalifikovaných zájemců, sdělujeme, že tato část se týká pouze snižování počtu účastníků zadávacího řízení dle § 111 ZZVZ. V daném oddíle každý z účastníků zadávacího řízení vyplní, jakým způsobem naplňuje podmínky pro postup podle § 111 ZZVZ stanovené v zadávací dokumentaci k dané veřejné zakázce. Upozorňujeme však, že v případě užšího řízení nelze postup podle § 111 ZZVZ použít, a to dle odstavce 5 daného ustanovení. Aplikace § 111 ZZVZ je možná u užšího řízení pouze v případě sektorových veřejných zakázek (§ 163 odst. 1 ZZVZ) a veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti (§ 200 odst. 1 ZZVZ).

Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky je upraveno v § 86 odst. 2 a v § 87 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ). Jedná se o transpozici čl. 59 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.

Lze vysledovat, že slouží k nahrazování dokladů (písemným čestným prohlášením), které mají být v zadávacím řízení předloženy.

Není však vyloučeno, aby i v samotném jednotném evropském osvědčení byly uvedeny informace, které bude moci zadavatel považovat za předložení údajů, dokladů, modelů nebo vzorků, které prokazuje splnění požadovaných kritérií kvalifikace. Pokud by v předmětném jednotném evropském osvědčení pro veřejné zakázky byl fakticky seznam významných služeb uveden, jednalo by se o dostačující prokázání.

Z Vámi uvedených informací vyplývá, že v posuzovaném případě k tomu nedošlo. Vzhledem k tomu, že předložení seznamu významných služeb bylo v nabídce nahrazeno, prohlášením „že dodavatel splňuje všechna požadovaná kvalifikační kritéria pro výběr“, nebyla dosud (doklady o kvalifikaci) kvalifikace prokázána.

Zároveň však z pohledu zadavatele nemůže dojít ihned k vyloučení účastníka zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ. Dodavatelům zákon garantuje oprávnění „nahrazovací“ jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky v nabídkách využívat (§ 86 odst. 2 ZZVZ). Na základě výzvy zadavatele (§ 46 ZZVZ) má však dojít k předložení samotných údajů, dokladů, modelů nebo vzorků, které splnění požadovaných kritérií kvalifikace prokazují.

K Vašemu dotazu „Má se za to, že účastník jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky prokázal i požadovanou technickou kvalifikaci když v části IV. tohoto dokumentu odpověděl, že splňuje všechna požadovaná kvalifikační kritéria pro výběr?“ uvádíme, že takovouto právní domněnku či fikci ZZVZ nestanoví.

K otázce, zda je možné, aby součástí položkového rozpočtu veřejné zakázky, jejímž předmětem je poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek – demolice budov a jiných staveb, bylo i nacenění následného odprodeje kovů dodavatelem, uvádíme následující:

Dle našeho názoru žádné z ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) nebrání tomu, aby součástí položkového rozpočtu byl odprodej kovů, ze kterého by výtěžek šel zpět do rozpočtu veřejné zakázky. V dané situaci je také důležité, zda je odprodej materiálu dodavatelem provádějícím demolici běžnou obchodní praktikou. Pokud ano, tak je možné do plnění veřejné zakázky zahrnout i odprodej kovů z demolice dodavatelem.

V případě, že by odprodej materiálu z demolice objektu standardně nebyl součástí činnosti dodavatele, který se zabývá demolicí objektů, by stanovení takové povinnosti bylo problematické, jelikož by v rozporu se zásadou přiměřenosti (§ 6 odst. 1 ZZVZ) a se zásadou zákazu diskriminace (§ 6 odst. 2 ZZVZ) výrazně a bezdůvodně zužovalo okruh možných dodavatelů. Do plnění veřejné zakázky by byla zahrnuta činnost, která standardně není součástí předmětu veřejné zakázky a byli by tak zvýhodněni dodavatelé, kteří se touto činností zabývají. Danou situaci by bylo možné řešit jinak, například rozdělením veřejné zakázky na části.

Lze shrnout, že zahrnutí položky odprodeje vybouraného železa a dalších kovů dodavatelem do položkového rozpočtu je možné. Nicméně taková činnost nesmí být neobvyklou činností v souvislosti s demolicí objektů, jinak by byl předmět veřejné zakázky nepřiměřeně rozšířen.

K pojmu nepřímý majitel jsou dostupné informace z webových stránek Ministerstva spravedlnosti: https://esm.justice.cz/ias/issm/napoveda#primyNeprimySm. V zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) je požadavek na zjištění údajů o skutečném majiteli vybraného dodavatele upraven v § 122 odst. 5. Zde je stanoveno, že zadavatel zjistí údaje o skutečném majiteli v případě české právnické osoby z evidence skutečných majitelů podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů. Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o zadávacím řízení. Z uvedeného vyplývá, že tento požadavek na zjištění skutečného majitele bude splněn, i když je v evidenci skutečných majitelů tento skutečný majitel označen jako nepřímý. Ve vztahu k využívání veřejné či neveřejné části této evidence lze uvést, že zpravidla bude dostačující výpis z veřejné části evidence. Nelze ovšem vyloučit, že by konkrétní okolnosti (například při podezření, že ke střetu zájmů dochází) vyžadovaly větší rozsah informací a tedy výpis z části neveřejné.

K dotazům sdělujeme následující.

1. Zpětné počítání lhůty pro zaslání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace po dni rozhodném pro její počátek, tzn. od kterého dne se počítá lhůta pro zaslání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace

Lhůta pro vysvětlení zadávací dokumentace dle § 98 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) je počítána zpětně od uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Na takový případ lze aplikovat pravidla podle obecné judikatury (rozhodnutí NS z 21. 4. 2004 zn. 21 Odo 783/2003), z níž plyne, že den rozhodný pro stanovení lhůty počítané „zpětně“ se do ní nepočítá. V tomto případě platí, že do počtu dnů, po které musí být uveřejněno vysvětlení zadávací dokumentace, se nepočítá poslední den lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. U Vašeho případu by tedy posledním dnem pro zaslání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace bylo 28. 6. 2023.

2. Aplikace § 48 odst. 7 ZZVZ, pokud účastník ZŘ, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti, ale nemá vydány výlučně zaknihované akcie

Dle daného ustanovení zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie. Pokud by se jednalo o společnost s ručením omezeným, která je vlastněna akciovou společností, která nemá výlučně zaknihované akcie, nedošlo by k aktivaci tohoto ustanovení, neboť toto dopadá pouze na osobu účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností, což ve Vámi uváděném případě není.

K dotazu, kdy má zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, který prokazuje kvalifikaci jinému účastníkovi, přičemž je zároveň sám účastníkem, uvádíme následující:

V § 107 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, je v této souvislosti zmíněna pouze nabídka, nikoli žádost o účast. Účastníka je tedy možné vyloučit až poté, co podá nabídku v zadávacím řízení, ve kterém zároveň prokazuje kvalifikaci jiného účastníka. Kvalifikaci jinému účastníkovi může prokazovat i po vyloučení. Tento jiný účastník pak už nemůže být vyloučen z důvodu, že osoba, která mu prokazuje kvalifikaci, rovněž podala nabídku na stejnou veřejnou zakázku. Lze shrnout, že vyloučen má být pouze účastník, který prokazuje kvalifikaci jinému a zároveň podává nabídku, a to až po podání nabídky.

Zadavatele nemůže přímo vyloučit možnost prokázat kvalifikaci prostřednictvím jiných osob, to je dáno přímo ze zákona dle § 83 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) a není tedy třeba tuto možnost uvádět zvlášť v zadávací dokumentaci. Tato jiná osoba dle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ, kterou dodavatel prokazuje kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ, poskytuje plnění určené přímo k plnění veřejné zakázky, případně věci nebo práva, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rozsahu, v jakém jiná osoba prokazuje kvalifikaci za dodavatele.

V případě předložení vzorků dle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ však půjde zřejmě o tuto zákonem předvídanou situaci a osoba prokazující kvalifikaci bude i osobou poskytující plnění jako poddodavatel, přičemž toto plnění musí odpovídat předloženým vzorkům. Zadavatel však může stanovit, že některé významné činnosti musí být plněny přímo vybraným dodavatelem dle § 105 odst. 2 ZZVZ a v takovém případě je prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob do jisté míry omezeno; jelikož jiná osoba nemůže prokázat kvalifikaci, pokud se zároveň v míře, ve které kvalifikaci prokazuje, nemůže podílet na plnění veřejné zakázky.

K uvedenému shrnujeme, že:

• dodavatel má právo na prokázání části kvalifikace jinou osobou přímo podle § 83 ZZVZ, proto není nutné tuto možnost uvádět v zadávacích podmínkách,
• při prokázání kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ to bude prakticky znamenat, že tato jiná osoba prokazující kvalifikaci bude i osobou poskytující plnění,
• pokud zadavatel má zájem na tom, aby bylo plnění poskytnuto přímo vybraným dodavatelem a jedná se o významnou činnost, může postupovat dle § 105 odst. 2 ZZVZ.

Na dotaz, zda v případě, že je v zadávacím řízení pouze jediný účastník a zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že bude provedena elektronická aukce, by provedení elektronické aukce v takové situaci postrádalo smysl a rovněž nehrozí, že by takovým postupem zadavatele byl účastník zadávacího řízení poškozen. Elektronická aukce je součástí procesu hodnocení nabídek a toto ustanovení se tedy vztahuje i na elektronickou aukci. V řízení s jedním účastníkem tedy zadavatel nemusí provést elektronickou aukci nikdy, neboť může být zadavatelem vybrán bez hodnocení v souladu s § 122 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). 

Pokud je v zadávacím řízení více než jeden účastník a zadavatel si vyhradil provedení elektronické aukce, je zadavatel v souladu se zásadou transparentnosti povinen elektronickou aukci provést, pokud zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že bude provedena elektronická aukce. V takovém případě se nejedná pouze o možnost provedení elektronické aukce. Zadavatel, který si v zadávacích podmínkách stanovil provedení elektronické aukce, se však za určitých podmínek může později rozhodnout, zda aukci provede i v zadávacím řízení s více účastníky. Zadavatel si tak v zadávacích podmínkách může určit, že elektronická aukce bude provedena za splnění stanovených podmínek. Takovou podmínkou může být i například minimální počet podaných nabídek či minimální počet účastníků, kteří splnili podmínky účasti.

K dotazu, zda musí být doklady, kterými dodavatel prokazuje splnění technické kvalifikace, podepsány dodavatelem v případě, že zadávací dokumentace tento požadavek neobsahuje, uvádíme následující:

Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) je podpis vyžadován pouze pro právní jednání. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v žádném ustanovení nestanoví povinnost dodavatele podepisovat doklady osvědčující technickou kvalifikaci.

V případě dokumentů, jejichž původcem je dodavatel a které dodavatel odešle v elektronickém nástroji není podpis nutný a takové dokumenty jsou navíc originály elektronických dokumentů. Pokud se tedy jedná například o seznam referenčních zakázek dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ, není důležitý podpis ale to, že dodavatel je původcem dokumentu. V případech, kdy doklady osvědčují skutečnosti, které neprokazuje přímo dodavatel, například v případě osvědčení objednatele o poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších stavebních prací dle § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ, bude nutný podpis objednatele.

Ohledně vaší druhé otázky týkající se podpisu dodavatele u originálů a osvědčených kopií dokladů o kvalifikaci vybraného dodavatele podle § 122 odst. 3 písm. a) ZZVZ platí stejné pravidlo, pokud jde o elektronický dokument, jehož původcem je dodavatel a který dodavatel odešle v elektronickém nástroji, jedná se o originál.

Lze tedy shrnout, že dodavatel nemusí podepisovat doklady, kterých je původcem a které odešle v elektronickém nástroji. Takové doklady jsou originály dokladů. U jiných dokladů může být požadován podpis jiné osoby, která potvrzuje splnění některé části kvalifikace.

Na dotaz k prokázání profesní způsobilosti dokladem vydaným pro komplexní obor činností, zda je přísnější požadavek na specializaci oprávněný v případě, zadává-li zadavatel stavbu obsahující složitou vodohospodářskou stavbu, ale i malou dopravní stavbu, sdělujeme následující.

Pokud zadavatel požaduje doklad pro obor činnosti ŽO \”Výkon zeměměřičských činností\”, je dle našeho názoru možné přijmout k prokázání profesní způsobilosti doklad vydaný k jinému oboru živnosti – předmětu podnikání, jestliže jde o jinou kategorii, ale zároveň obsahuje totožný obor živnosti (předmět činnosti).

Obecně platí, že dodavatel může předložit i jiný doklad v zadávacím řízení, který prokazuje jeho kvalifikaci/technické podmínky (zadávací podmínky).

Zadavatel tak musí vždy posoudit, zda např. jiný doklad než ten konkrétní, který požadoval předložit v zadávacím řízení, požadovanou činnost zahrnuje, či nikoliv a sám musí rozhodnout, zda odborná způsobilost pro komplexní obor činností – „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ odpovídá nastaveným zadávacím podmínkám na zajištění předmětu veřejné zakázky – vzhledem k ŽO \”Výkon zeměměřičských činností\”.

Je tedy nutné posoudit uvedené následujícím způsobem:

• předmět činnosti neodpovídá striktně zákonu č. 200/1994 Sb. (tedy předmět regulace, zeměměřičské činnosti podle § 1, 3 a 4), nelze takovou profesní kvalifikaci vyžadovat – resp. lze takovou kvalifikaci vyžadovat, právě pouze tehdy, pokud předmět veřejné zakázky obsahuje činnosti vyplývající z takové konkrétní právní úpravy – tedy ze zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

Pokud předmět zakázky pokrývá jiné živnostenské oprávnění (např. Provádění staveb, jejich změn a odstraňování), musí zadavatel takový doklad akceptovat, i když vydaný k jinému oboru živnosti jestliže jde o jinou kategorii, ale zároveň obsahuje totožný obor živnosti (předmět činnosti).

V souhrnu musíte prozkoumat zda vámi požadované činnosti, jako vytyčení před stavbou, kontrolní vytyčení během stavby i zaměření skutečného stavu po dokončení stavby – odpovídají činnostem v samostatném zákoně, na základě kterého vznikl požadavek na provádění zeměměřičské činnosti a zda se jeví jako přiměřený, pro které je nutné úřední oprávnění, či zda nejde o činnosti, které se běžně provádějí před každou stavbou, jsou součástí běžné realizace a zcela běžně jsou pokryty „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování.“ Jako obor zahrnuje řadu činností z oboru stavebnictví – bližší specifikace lze nalézt v „autorizačním zákoně“ č. 360/1992 Sb., anebo v případě nejasností v daných činnostech se můžete dotázat u odborníků – Česká komora autorizovaných inženýrů nebo Česká komora architektů.

Na společnou nabídku více dodavatelů není nahlíženo jinou optikou než na nabídku jednoho dodavatele, mělo by tedy dle našeho názoru stačit, pokud je hodnotící kritérium zavedení systému ISO naplněno jedním z dodavatelů. Je to dle našeho názoru podobná situace, jako splnění podmínek technické kvalifikace, které rovněž nemusí splňovat všichni dodavatelé podávající nabídku společně.

To platí za předpokladu, že v zadávací dokumentaci není uvedeno jinak. Podstatným faktorem tak může být i to, zda dodavatel, který má zavedený systém ISO, má potenciál naplnit účel, pro který zadavatel zavedení systému ISO požaduje.

Lze shrnout, že za předpokladu, že není zadavatelem v zadávací dokumentaci uvedeno jinak, lze považovat hodnotící kritérium zavedení systému ISO za splněné i v případě, že ho splní jen jeden z dodavatelů podávajících společnou nabídku. Uvedený postup hodnocení není dle našeho názoru v rozporu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

Ustanovení § 124 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) stanovuje zadavateli povinnost uzavřít s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku po uplynutí lhůty zákazu smlouvu uzavřít, a to bez zbytečného odkladu. Byť ZZVZ přesně nedefinuje pojem „bez zbytečného odkladu“, má se za to, že by zadavatel ani vybraný dodavatel neměl s podepsáním smlouvy bezdůvodně otálet nebo proces zbytečně zdržovat. ZZVZ umožňuje zadavateli, respektive žádné relevantní ustanovení ZZVZ takový postup nezakazuje, uzavřít s vybraným dodavatelem více smluv. Ve Vašem případě by ale tedy obě smlouvy měly být uzavřeny bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty zákazu smlouvy uzavřít s tím, že začátek výkonu autorského dozoru by měl být jednoznačně vymezen obsahem smluvního závazku.

Zadavatel je oprávněn požadovat od účastníků, aby k prokázání profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), předložili jako doklad o jejich odborné způsobilosti „živnostenské oprávnění pro oblast podnikání se zaměřením na předmět plnění veřejné zakázky.“

Pokud zadavatel požaduje doklad pro obor činnosti: řemeslné živnosti – „Truhlářství, podlahářství“, je dle našeho názoru možné přijmout k prokázání profesní způsobilosti doklad vydaný k jinému oboru živnosti – předmětu podnikání, jestliže jde o jinou kategorii, ale zároveň obsahuje totožný obor živnosti. Obecně platí, že dodavatel může předložit i jiný doklad v zadávacím řízení, který prokazuje jeho kvalifikaci/technické podmínky (zadávací podmínky). Příkladem může být právě „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ (takový obor zahrnuje řadu činností z oboru stavebnictví viz. autorizační zákon).

Zadavatel tak musí prozkoumat, zda takový jiný doklad než ten konkrétní, který zadavatel požadoval v zadávacím řízení, požadovanou činnost zahrnuje, či nikoliv a sám musí rozhodnout, zda odborná způsobilost pro komplexní obor činností – „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ odpovídá stanoveným zadávacím podmínkám na zajištění předmětu VZ na výměnu podlah. Řešení problému není ve stanovení odpovídající kvalifikace, ale jestli jiný dokument též stanovenou kvalifikaci splňuje.

Ve věci vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení, sdělujeme následující, že na základě § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil. V souladu s § 101 odst. 1 a 2 ZZVZ je zadavatel oprávněn rozdělit veřejnou zakázku na části a zároveň stanovit, zda může dodavatel podat nabídku na jednu, několik nebo na všechny části veřejné zakázky. Uvedeným se dle § 28 odst. 1 písm. a) bodu 1. a 2. ZZVZ rozumí zadávací podmínky, jakožto veškeré zadavatelem stanovené podmínky průběhu zadávacího řízení nebo podmínky účasti v zadávacím řízení.

Z výše uvedeného vyplývá, že je na zadavateli, a samozřejmě na předmětu veřejné zakázky, zda ji rozdělí na části, přičemž rozhodne-li se tak, stanoví, zda dodavatel může podat nabídku na jednu, několik nebo na všechny části veřejné zakázky. S ohledem na skutečnost, že požadavek na omezení možnosti podat nabídku na určitý počet částí veřejné zakázky je zadávací podmínkou ve smyslu § 28 odst. 1 písm. a) bodu 1. a 2. ZZVZ, je zadavatel oprávněn v případě, že dodavatel nedodrží toto omezení (podá více nabídek, než je zadavatelem stanoveno v zadávacích podmínkách), takového dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ vyloučit ze zadávacího řízení.

V souvislosti s uvedeným si dovolujeme poukázat na metodický dokument Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který obsahuje pravidla pro objasnění či doplnění informací poskytovaných v průběhu zadávacího řízení jeho účastníky zadavateli, z uvedeného citujeme, že: “Základním účelem ustanovení § 46 ZZVZ je poskytnout zadavateli nástroj, který mu umožní posoudit soulad nabídky (nebo jiného úkonu účastníka zadávacího řízení) se zadávacími podmínkami a zákonem v situaci, kdy je obsah nabídky (nebo jiného úkonu účastníka zadávacího řízení) nejasný.”

Zde dostupný materiál na stránkách ÚOHS – https://www.uohs.cz/download/Sekce_VZ/Metodiky/Aplikace-46-ZZVZ-optikou-rozhodovaci-cinnosti-UOHS_final_k-uverejneni.pdf

Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (dále jen „SKD“) podle § 228 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), je-li předložen dodavatelem zadavateli, plně nahrazuje doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 ZZVZ a profesní způsobilost podle § 77, a to v rozsahu, v jakém údaje ve výpisu ze SKD prokazují splnění kritérií profesní způsobilosti. Dodavatel má tedy možnost prokázat základní a profesní způsobilost dvěma způsoby: i) buďto předložením konkrétních dokladů prokazujících dané skutečnosti nebo ii) výpisem ze SKD, který plně nahrazuje tyto doklady.

Zadavatel nesmí dodavatele v jeho možnostech prokazování základní a profesní způsobilosti nijak omezovat, avšak v situaci, kdy jste předložili v rámci nabídky kopie jednotlivých kvalifikačních dokladů, je třeba na základě výzvy podle § 122 odst. 3 písm. a) ZZVZ doložit odpovídající originály nebo ověřené kopie k dokladům předloženým v nabídce. Upozorňujeme, že doklady podle § 122 ZZVZ, resp. § 123 navazují na doklady již předložené při podaní nabídky. Pokud by v této situaci došlo na základě výzvy podle § 122 odst. 3 ZZVZ k předložení výpisu ze SKD, do kterého jste se zapsali až v momentě, kdy jste již v rámci zadávacího řízení prokazovali kvalifikaci určitými doklady, nebyl by takový výpis ze SKD originálem dříve předložených dokladů.

Dodavatel se tedy může rozhodnout, zda základní a profesní kvalifikaci prokáže doložením příslušných dokladů nebo výpisem ze SKD, touto volbou se pak musí řídit po zbytek zadávacího řízení. Závěrem shrnujeme, že i přes zápis do SKD v průběhu zadávacího řízení, se nemění nic na povinnosti doložit originály nebo ověřené kopie dokladů, kterými byla kvalifikace prokazována v podané nabídce. Výpisem ze SKD pak můžete prokazovat základní a profesní způsobilost v následujících zadávacích řízeních.

Pokud již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je pro postup zadavatele určující znění této smlouvy. Ustanovení § 88 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), skutečně upravuje postup v zadávacím řízení. Pokud smlouva reguluje využití poddodavatele, může v souvislosti s ukončením vztahu mezi dodavatelem a poddodavatelem vyvstat potřeba změnit předmětné ustanovení smlouvy. Zadavatel však nesmí připustit změnu, která by byla v rozporu s § 222 ZZVZ. Toto ustanovení za určitých okolností umožňuje i změnu v osobě samotného dodavatele, tudíž lze mít za to, že změna poddodavatele není principiálně vyloučena. Někdy jsou ve smlouvách postupy pro změnu poddodavatele nastaveny. V takovém případě je postupováno podle smlouvy a sjednávání dodatku není nutné. Obvykle však není ve smlouvách na veřejnou zakázku nijak fixováno, že dodavatel musí být kvalifikovaný po celou dobu plnění veřejné zakázky, tak jak bylo prokázáno v průběhu zadávacího řízení. Možnost plnit podle takovýchto smluv nebývá změnou poddodavatele narušena. Při zadávání veřejných zakázek se do určité míry uplatňuje přičitatelnost všech referencí generálnímu dodavateli. Důvodem je zejména to, že generální dodavatelé nesou odpovědnost za řádné a včasné plnění celé referenční zakázky a je jim objednatelem poskytnuta platba a získávají osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení prací. Pro případy, že by se ukázalo, že dodavatel sám nikdy kvalifikovaný nebyl a dokumenty k referenci byly vytvořeny jen za účelem úspěchu v zadávacím řízení, přičemž nikdy neměl v úmyslu poddodavatele při plnění veřejné zakázky využít, lze uvažovat o ukončení závazku podle § 223 ZZVZ. Podle tohoto ustanovení může zadavatel závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit, a to bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že smlouva neměla být uzavřena, neboť a) vybraný dodavatel měl být vyloučen z účasti v zadávacím řízení, nebo b) vybraný dodavatel před zadáním veřejné zakázky předložil údaje, dokumenty, vzorky nebo modely, které neodpovídaly skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na výběr dodavatele.

Ano, použití nestandardního stavu podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) zajistí, že změna nebo doplnění zadávací dokumentace (podmínek) bude uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna (§ 99 odst. 1). Praktické použití nestandardního stavu znamená, že je nutné zveřejňovat dokumentaci ve formuláři Vysvětlení ZD, aby byla zajištěna zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pokud změna nebo doplnění budou účastníkům sděleny stejným způsobem bez rozdílu, nebude docházet k porušení obecných zásad.

K možnosti zrušení zadávacího řízení z důvodu překročení předpokládané hodnoty sdělujeme následující:

Dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

Předně je třeba uvést, že oproti úpravě dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, na niž se vztahuje Vámi zmíněné rozhodnutí Krajského soudu ze dne 15. 10. 2015 sp. zn.: 30 Af 65/2013–70, došlo v § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ k rozšíření možností zrušit zadávací řízení o důvody ekonomické.

Ke zrušení zadávacího řízení z důvodu nedostatku finančních prostředků se již vyjádřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „Úřad“) v rozhodnutí sp. zn.: S0134/2021/VZ ze dne 28. 5. 2021 v němž konstatoval: „Na tomto místě Úřad akcentuje, že zadavatel důvod zrušení zadávacího řízení na část č. 3 předmětné veřejné zakázky zdůvodnil prostým konstatováním, že nedisponuje dalšími finančními prostředky navíc pro pořízení předmětu veřejné zakázky, když vyhodnocené podané cenové nabídky významně překročily svou hodnotou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a zadavatel nedisponuje dalšími finančními prostředky navíc pro pořízení předmětu veřejné zakázky, a to bez dalšího bližšího zdůvodnění. Z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (jak bude uvedeno dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí) však není zřejmé, jaké aspekty, které jsou dle názoru Úřadu pro naplnění shora uvedené podmínky pro zrušení zadávacího řízení klíčové, do svých úvah zadavatel promítl či nikoli a zda je vůbec v konečném důsledku zadavatel oprávněn zadávací řízení z jím tvrzeného důvodu zrušit. Úřad zastává ten výklad, že prosté konstatování o překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky při překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky nabídkovými cenami za prostého konstatování o nedisponování finančními prostředky navíc, není dostačujícím důvodem pro zrušení zadávacího řízení, a ne každé překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky při překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky nabídkovými cenami může vyústit v zákonné zrušení zadávacího řízení.“

Obdobně se Úřad vyjádřil i v rozhodnutí sp. zn.: R0063/2021/VZ ze dne 26. 5. 2021: „Shodně se zadavatelem se domnívám, že skutečnost, že zadavatel v zadávacích podmínkách nestanoví maximálně přípustnou výši nabídkové ceny, sama o sobě nebrání tomu, aby zadavatel kvůli enormním nabídkovým cenám zrušil zadávací řízení, pokud v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně odůvodní a prokáže, že se jedná ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ o důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. (…) Pokud tak ale zadavatel v šetřeném případě neučinil a nabídka navrhovatele, která byla podle výsledku hodnocení nabídek shledána jako ekonomicky nejvýhodnější, pro něj subjektivně není ekonomicky tak výhodná, jak by mohla být, pokud by této „chyby“ (z pohledu zadavatele) zadávací dokumentace nebylo, je třeba v takovém případě zkoumat, zda zadavatelem tvrzený nedostatek zadávací dokumentace dosahuje takové intenzity, aby se jednalo o důvod, který atakuje samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, jenž vystavuje zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010).“ A dále Úřad pokračuje: „Každá chyba v zadávací dokumentaci totiž nemůže být důvodem pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, ale jen chyba natolik závažná/intenzivní (důvod hodný zvláštního zřetele), pro kterou nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval (rovněž viz bod 74 napadeného rozhodnutí). V opačném případě by se z institutu zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ mohl stát nástroj libovůle a korupce.“

Z uvedených rozhodnutí je zřejmé, že Úřad nezvrhuje zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ z důvodu nedostatku finančních prostředků, avšak toto podmiňuje řádným odůvodněním, tj. uvedením všech aspektů, které zadavatele vedly k rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení. Obecně k naplnění důvodů zrušení zadávacího řízení podle tohoto ustanovení musí být splněny dvě podmínky, první je podmínka časová, tj. že důvody pro zrušení nastaly až v průběhu zadávacího řízení, a druhá podmínka je věcná, která připouští zrušení zadávacího řízení pouze z důvodů hodných zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Nezbytná je také příčinná souvislost mezi skutečnostmi uvedenými rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a samotným rozhodnutím zadavatele v zadávacím řízení již dále nepokračovat (viz rozhodnutí Úřadu S0656/2021/VZ ze dne 21. 2. 2022).

K dotazu na prokazování technické kvalifikace plněním poskytnutým sám sobě si Vám dovolujeme sdělit následující.

Dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), může zadavatel požadovat po dodavatelích v rámci technické kvalifikace předložení seznamu stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací.

ZZVZ tedy přímo určuje, kterými doklady musí dodavatel prokázat svoji technickou kvalifikaci, a sice seznamem stavebních prací a osvědčením objednatele, avšak blíže nespecifikuje, jakou formu má mít osvědčení objednatele a kdo je oprávněn toto osvědčení vystavit.

• Primárním účelem referenčních zakázek je prokázat, že dodavatel již nabyl zkušenost s obdobnými stavebními pracemi, které požaduje zadavatel v rámci předmětu plnění, a bude tak schopen poskytnout plnění v odpovídající kvalitě. Pokud je objednatel referenční stavby zároveň vlastníkem dodavatele dané stavební práce, nemusí být tato skutečnost důvodem pro neuznání dané referenční zakázky. Je třeba zkoumat zejména materiální stránku referenční zakázky, tedy to, zda dodavatel prokáže zkušenosti s provedením obdobné stavby. Pokud dodavatel předloží osvědčení objednatele, bude tím formální stránka referenční zakázky naplněna, vždy by ale měla být rozhodná stránka materiální. Otázkou tedy je, zda je skutečně naplněna i materiální stránka referenční zakázky.

Pokud má zadavatel pochybnosti o pravdivosti informací uvedených v osvědčení a o splnění předložené referenční zakázky ze strany dodavatele, má možnost si na základě § 39 odst. 5 ZZVZ sám ověřovat věrohodnost údajů, dokladů, vzorků a modelů poskytnutých dodavatelem. Dále má zadavatel též k dispozici institut objasnění nabídky podle § 46 odst. 2 ZZVZ, na základě kterého může vyzvat dodavatele k upřesnění či vyjasnění předložených informací. Řádný průběh referenční zakázky na stavební práce lze doložit například stavebním deníkem, dokladem o předání staveniště, protokolem o předání dokončené stavby, atd.

Přestože je zadavatel oprávněn ověřovat informace uvedené v osvědčení objednatele, je třeba si uvědomit, jak poukazuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-00340/2022/161, sp. zn. ÚOHS-R0174/2021/VZ  v čl. 28: “že plnění referenční zakázky se odehrává na základě soukromoprávní smlouvy uzavřené mezi objednatelem (příp. kupujícím apod.) a dodavatelem, a jsou to pouze smluvní strany, které mohou řádnost plnění takové smlouvy potvrdit či rozporovat, a to i v případě, že smlouva byla uzavřena postupem dle zákona. Zákon sice obsahuje určité nástroje, kterými do plnění smlouvy uzavřené postupem dle zákona může zasáhnout (došlo-li k porušení zákona), tato možnost je však limitována okamžikem splnění smlouvy (srov. § 257 písm. l) zákona). Případná pochybení zadavatele referenčních zakázek (pokud byly veřejnými zakázkami) pak již lze pouze stíhat jako přestupek dle zákona.“

Obdobná situace nastane, pokud dodavatel zhotovil stavbu sám pro sebe. V případě, že doloží osvědčení objednatele a bude tedy schopen prokázat naplnění materiální stránky reference, bude oprávněn touto referenční zakázkou prokazovat splnění technické kvalifikace, neboť ZZVZ tuto možnost nezakazuje.

Závěrem je nutné upozornit na skutečnost, že není vyloučené, aby dodavatel na základě výzvy k objasnění podle § 46 ZZVZ dodal zcela novou referenční zakázku, odlišnou od té původní. Prokáže-li vybraný dodavatel, že skutečně disponuje zkušenostmi s výstavbou dané referenční stavby, není dle našeho názoru rozhodné, zda objednatelem referenční stavby byl vlastník vybraného dodavatele, či např. osoba, která nemá na vybraného dodavatele žádné vazby. Zásadní bude již zmíněné posouzení materiální stránky dané referenční zakázky.

Problematika zahájení nového zadávacího řízení s obdobným předmětem plnění je upravena v § 51 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů  (ZZVZ), kdy zadavatel může před ukončením zadávacího řízení (ZŘ) zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění pouze tehdy, pokud to vyžadují provozní potřeby zadavatele a veřejná zakázka bude zadána pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Jelikož ve Vašem případě se jedná o zadávací řízení již ukončené, z pohledu ZZVZ nic nebrání tomu zahájit nové zadávací řízení, jehož předmět je obdobný s předmětem již zadané veřejné zakázky. Následné odstoupení od uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku se bude řídit především ujednáními v dané smlouvě a zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem.

Závěrem Vám doporučujeme zvážit možnost vyhrazení změny závazku v zadávací dokumentaci podle § 100 odst. 2 ZZVZ, kdy si jako zadavatel můžete vyhradit změnu dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a způsob určení nového zadavatele jednoznačně vymezeny. Jak je uvedeno v § 222 odst. 10 ZZVZ, týkajícím se změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, je nahrazení dodavatele jiným dodavatelem možné v případě uplatněných vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 2 ZZVZ. Tímto postupem tak lze do budoucna předejít situaci, kdy musíte odstoupit od smlouvy na veřejnou zakázku a zahájit nové zadávací řízení na veřejnou zakázku s totožným plněním.

K dotazu na požadavek zadavatele, aby na pozici hlavního stavbyvedoucí byl zaměstnanec dodavatele na plný úvazek, sdělujeme, že dle § 105 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), mohou zadavatelé v případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce nebo v případě veřejné zakázky na dodávky zahrnující umístění nebo montáž v zadávací dokumentaci požadovat, aby zadavatelem určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky byly plněny přímo vybraným dodavatelem.

Nutnou podmínkou k využití tohoto institutu je dostatečně přesné vymezení činností, které zadavatel považuje za významné. Nejedná se o činnosti jakékoliv, ale dle zadavatele významné činnosti, které jsou potřebné k plnění veřejné zakázky. Zadavatel tak může dosáhnout toho, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nemůže být plněna poddodavatelem ani tzv. jinou osobou dle § 83 ZZVZ, ale přímo dodavatelem.

K tomuto např. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „Úřad“) č. S0026/2021/VZ ze dne 10. 3. 2021, v němž Úřad konstatoval: „Pokud zadavatel ve smyslu ustanovení § 105 odst. 2 zákona požaduje, aby určitou významnou činnost při plnění veřejné zakázky plnil přímo vybraný dodavatel, znamená to jinými slovy, že tuto významnou činnost nesmí plnit jiná osoba (poddodavatel). Prokazování zkušenosti s určitou činností, na kterou dopadá výhrada dle 105 odst. 2 zákona, za využití zkušenosti jiné osoby (poddodavatele) by sice vypovídalo o schopnosti poddodavatele vykonávat významnou činnost, avšak z důvodu požadavku zadavatele dle § 105 odst. 2 zákona by ji při plnění veřejné zakázky právě tento poddodavatel (resp. ani žádný jiný) vykonávat nesměl. Oproti tomu by nic nevypovídalo o schopnostech vybraného dodavatele tuto významnou činnost realizovat. Pokud tedy z důvodu požadavku zadavatele dle § 105 odst. 2 zákona nesmí plnit vymezenou významnou činnost jiná osoba, nýbrž toliko sám vybraný dodavatel, pak musí právě sám vybraný dodavatel prokázat splnění odpovídající části kvalifikace zkušeností, kterou získal plněním dané činnosti vlastními kapacitami.“

Ve věci samotného požadavku, aby na pozici hlavního stavbyvedoucí byl zaměstnanec dodavatele na plný úvazek, lze při odpovědi vycházet z rozhodnutí S0424/2020/VZ ze dne 31. 12. 2020, v němž Úřad uvedl:

„Úřad dále ve vztahu k šetřenému případu uvádí, že zadavatel v čl. 9.3. kvalifikační dokumentace stanovil, že požadavek vztahující se k osobě stavbyvedoucího nelze prokázat prostřednictvím poddodavatele, nýbrž se musí jednat o účastníka nebo jeho zaměstnance (…). Úřad v této souvislosti uvádí, že pokud by dané omezení obsažené v kvalifikační dokumentaci stálo v zadávacích podmínkách šetřené veřejné zakázky samostatně (bez dalšího, tj. bez souvztažnosti s výhradou ve smyslu § 105 odst. 2 zákona), jednalo by se nepochybně o nezákonné omezení způsobu prokazování předmětného kvalifikačního předpokladu.

Ve vztahu k osobě stavbyvedoucího je proto dále v zadávacích podmínkách, konkrétně ve vzoru smlouvy uvedeno, že řádné provedení díla mj. zahrnuje zajištění odborného vedení stavby při provádění díla (…).

Dále je ve vzoru smlouvy uvedeno, že vedením stavebních prací je pověřen stavbyvedoucí, kterým je konkrétní fyzická osoba, přičemž se musí jednat o osobu, jejímž prostřednictvím dodavatel prokázal kvalifikaci v zadávacím řízení (…), jeho výměna podléhá souhlasu zadavatele, přičemž navržený nový stavbyvedoucí musí splňovat kvalifikační předpoklady minimálně ve stejném rozsahu (…), je pak rovněž uvedeno, jaké činnosti stavbyvedoucí vykonává; stavbyvedoucí řídí za zhotovitele výstavbu a provádí dozor nad veškerými na staveništi prováděnými pracemi (…).

Ve vzoru smlouvy je tedy činnost stavbyvedoucího výslovně vymezena, když je zde uvedeno, že se jedná o řízení výstavby a provádění dozoru nad veškerými na staveništi prováděnými pracemi. Současně zadavatel stanovil, že stavbyvedoucím je konkrétní osoba, prostřednictvím které byla prokázána kvalifikace, a rovněž, že výměnu osoby stavbyvedoucího lze uskutečnit pouze ve výjimečných případech, přičemž nový stavbyvedoucí musí rovněž splňovat požadované kvalifikační předpoklady, tj. požadavky zakotvené v čl. 9.3. kvalifikační dokumentace. Z uvedeného tak vyplývá, že novým stavbyvedoucím musí být vždy zaměstnanec vybraného dodavatele.“

Úřad nicméně uvádí, že na předmětný kvalifikační předpoklad je nutno nahlížet v kontextu celé zadávací dokumentace, čili nikoliv izolovaně, jak se toho dopouští navrhovatel.

Úřad dále doplňuje: „Úřad dále uvádí, že se v obecné rovině ztotožňuje se závěrem navrhovatele, že zadavatel nemůže s ohledem na ustanovení § 84 zákona vyloučit možnost dodavatele prokázat určitou část technické kvalifikace jinou osobou (…). Uvedený závěr však není platný bez výjimky vždy.

Pokud zadavatel využije svého zákonného práva a vyhradí si významnou činnost při plnění veřejné zakázky ve smyslu § 105 odst. 2 zákona, je – s ohledem na smysl a účel kvalifikačních předpokladů – pravidlo zakotvené v § 83 zákona prolomeno, neboť by bylo nesmyslné, aby dodavatel v zadávacím řízení prokazoval splnění kvalifikace navázané na vyhrazené činnosti prostřednictvím osoby, která se pak na samotném plnění nemůže podílet (…).

V šetřeném případě se tak zadavatel nedopustil porušení § 84 zákona, když stanovil, že požadavek vztahující se k osobě stavbyvedoucího nelze prokázat prostřednictvím poddodavatele, nýbrž se musí jednat o účastníka nebo jeho zaměstnance, neboť toto kritérium technické kvalifikace stanovené v čl. 9.3. kvalifikační dokumentace je nepochybně navázáno na výhradu významné činnosti ve smyslu § 105 odst. 2 zákona (tj. na činnost stavbyvedoucího – viz k tomu výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí).“

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že požadavek, aby na pozici hlavního stavbyvedoucí byl zaměstnanec dodavatele, je za předpokladu jasného vymezení jeho úkolů v zadávací dokumentaci, resp. návrhu smlouvy na veřejnou zakázku, v souladu se ZZVZ. Úkolem dodavatel je naplnění požadavku zadavatele, v posuzovaném případě požadavku dle § 105 odst. 2 ZZVZ.

Zadavatel však již nemá žádné další oprávnění předepisovat dodavateli, jakou podobu pracovněprávního vztahu musí dodavatel se svým zaměstnancem uzavřít.

Lze tedy uzavřít, že požadavek:

a) aby na pozici hlavního stavbyvedoucí byl zaměstnanec dodavatele, neodporuje ZZVZ,

avšak další požadavek,

b) aby tento zaměstnanec byl u dodavatele zaměstnán na plný úvazek oporu v ZZVZ nemá.

Opačná situace tak nastává u požadavku, aby tento zaměstnance dodavatele u něj pracoval na plný úvazek. V tomto případě se domníváme, že takové omezení již nemá oporu v ZZVZ, neboť by tímto zadavatel porušil v návaznosti na § 36 odst. 1 ZZVZ zásadu zákazu diskriminace.

Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vzniká pracovně právní vztah a je věcí zaměstnavatele, zda tento vztah bude mít podobu pracovního poměru nebo jinou, tzn. dohody o práci konané mimo (hlavní) pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti).

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), neobsahuje taxativní výčet, co může být kritériem hodnocení, je tedy na zadavateli, jakým způsobem kritéria hodnocení nastaví. Musí však postupovat v souladu s § 114 odst. 1 ZZVZ a hodnotit nabídky podle jejich ekonomické výhodnosti.

Pokud byste poptávali od všech položek stejné množství, je možné hodnotit jednotkové ceny, neboť při jakémkoliv počtu kusů bude stále stejná nabídka ekonomicky nejvýhodnější. Je však nutné zohlednit, že účastníci zpravidla nabídnou jinou jednotkovou cenu při předpokládaném dodání 10 ks jedné položky a při dodání 1000 ks jedné položky. V zadávací dokumentaci byste proto měli uvést alespoň kvalifikovaný odhad množství jednotlivých položek, aby Vám účastníci byli schopni nabídnout ekonomicky nejvýhodnější nabídku.

Dle Vámi poskytnutých informací poptáváte 3 druhy pánského oblečení, 3 druhy dámského a jeden unisex, přičemž poměrové rozdělení má být 60 % pánské oděvy a 40 % dámské. Z tohoto nám vyplývá, že veškeré položky nebudou poptávány ve zcela totožném množství. Pokud bude poptáváno různé množství jednotlivých položek, přičemž jste schopni stanovit kvalifikovaný odhad množství, je vhodné jako kritérium hodnocení použít modelový příklad – rozpočet, do kterého doplníte Vámi předpokládané množství jednotlivých položek.

Celková cena dle modelového příkladu bude sloužit pouze jako podklad k hodnocení, fakturace bude následně probíhat na základě jednotkových cen uvedených v nabídce a skutečně dodaného množství. Na základě tohoto kritéria hodnocení vyberete dodavatele, který Vám poskytne ekonomicky nejvýhodněji celý objem plnění. Není však možné, abyste přenášeli odpovědnost za úplnost zadávací dokumentace na dodavatele. Pokud byste v zadávací dokumentaci stanovili pouze předpokládaný maximální finanční objem a výčet položek bez uvedení množství položek, mohli byste obdržet neporovnatelné nabídky, neboť každý účastník by nacenil jiné množství jinou jednotkovou cenou. Je proto třeba uvést v zadávací dokumentaci takové podrobnosti, aby podané nabídky byly vzájemně porovnatelné.

S ohledem na skutečnost, že jste nyní schopni určit pouze odhad množství, jeví se jako nejvhodnější, aby výsledkem zadávacího řízení bylo uzavření rámcové dohody. Po uzavřené rámcové dohodě byste zaslali vybranému dodavateli závaznou objednávku, ve které byste již specifikovali přesný počet kusů. Celou dodávku poté můžete poptávat buď v rámci jedné objednávky, či můžete požadovat postupné dodávky a dílčích objednávek učiníte u vybraného dodavatele více.

Odpověď na dotaz se týká stanovení požadavku na kvalifikaci v zadávacích řízeních. Kvalifikace musí být vždy stanovena přiměřeně předmětu veřejné zakázky a nesmí bezdůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Zadávací podmínka o shodném znění muže být v jednom zadávacím řízení v souladu se zákonem a v jiném zadávacím řízení jej může porušovat. Nemůžeme tudíž učinit univerzální závěr o tom, zda v dotazované situaci postupoval zadavatel v souladu se zákonem. Pro nadlimitní režim je v § 79 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), stanoveno, že kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. K prokázání kritérií technické kvalifikace může zadavatel podle § 72 odst. 2 písm. a) ZZVZ požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací.

Podle § 79 odst. 4 ZZVZ nestanoví-li zadavatel v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel k prokázání splnění kritéria kvalifikace podle odstavce 2 písm. a) nebo b) použít dodávky, služby nebo stavební práce, které poskytl a) společně s jinými dodavateli, a to v rozsahu, v jakém se na plnění zakázky podílel, nebo b) jako poddodavatel, a to v rozsahu, v jakém se na plnění dodávky, služby nebo stavební práce podílel. Jedná se o úpravu z části čtvrté zákona, která cílí zejména na zadávací řízení v nadlimitním režimu. Obecně platí, že dodavatelé mohou využít své dřívější zkušenosti, které získali jako poddodavatelé, pro prokázání své technické kvalifikace. Zákon ale zadavateli umožňuje toto pravidlo omezit tím, že v zadávací dokumentaci stanoví jinak. Může jeho použitelnost zcela vyloučit, nebo jej modifikovat.

Ve zjednodušeném podlimitním řízení se úprava § 79 ZZVZ nepoužije přímo. Avšak podle § 53 odst. 4 ZZVZ může zadavatel použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. Ve zjednodušeném podlimitním řízení lze tudíž obdobně jako v zadávacích řízeních v nadlimitním režimu požadovat, aby referenční zakázky byly plněny z pozice tzv. generálního dodavatele. Považujeme za možné, že zadavatel v posuzovaném případě stanovil zadávací podmínky takovým způsobem, že vyloučil obecnou možnost dodavatele prokazovat kvalifikaci referenčními zakázkami, které získal jako poddodavatel, a že tak bylo učiněno způsobem vyhovujícím § 74 odst. 4 ZZVZ. Upozorňujeme, že obdobně jako ostatní zadávací podmínky, i tato musí být přiměřena k předmětu veřejné zakázky a v souladu se zásadami. Nepovažujeme za pravděpodobné, že by ve všech zjednodušených podlimitních řízeních bylo na místě poddodavatelské referenční zakázky vylučovat.

Požadavky na kvalifikaci dodavatele stanovuje zadavatel s ohledem na předmět zakázky. Může tedy být takový požadavek v souladu se zákonem, kdy si okolnosti realizace předmětu vyžádají takto stanovenou kvalifikaci, aby bylo dostatečně jasné, že dodavatel má právě s ohledem na složitost předmětu zakázky nutnou zkušenost.

Na druhou stranu, pokud půjde o nějakou jednodušší zakázku, z jejíhož průběhu bude vyplývat, že k získání zkušeností bude stačit i méně referencí s pomocí dalších referencí od poddodavatele, tak požadavek na všechny reference od jednoho dodavatele nebo jeho poddodavatele by mohl být diskriminační.

Bude to tedy záležet od posouzení skutečných okolností veřejné zakázky, složitosti předmětu a použití zásady přiměřenosti. A právě na základě zásady přiměřenosti nelze říci, že vždy může zadavatel stanovit takovouto podmínku – tím by se tak zásada přiměřenosti (což je zásada chování zadavatele) nastavovala do situace, kdy by se stanovila určitá hranice pro všechny veřejné zakázky a to by narazilo na rozhodovací praxi ÚOHS.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) explicitně nepožaduje k prokázání technické kvalifikace dodavatele seznam významných dodávek/služeb a jejich ceny. Smyslem § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ je, aby zadavatel mohl ověřit, že dodavatel má dostatek zkušeností pro realizaci dané VZ. Rozsah požadavků zadavatele na kvalifikaci je obecně upraven v § 73 odst. 6 tak, že pokud zadavatel požaduje prokázání technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně a vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, která kritéria technické kvalifikace požaduje a minimální úroveň pro jejich splnění. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel má povinnost vymezit požadovanou minimální úroveň (minimální finanční hodnotu) významných dodávek/služeb, která musí odpovídat složitosti a rozsahu plnění veřejné zakázky a dodržovat tak zásadu přiměřenosti stanovenou v § 6 ZZVZ.

Podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“), není způsobilým dodavatel, který byl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo obdobný trestný čin podle právního řádu země sídla dodavatele; k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží.

Je-li dodavatelem právnická osoba, musí podle § 74 odst. 2 ZZVZ podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat tato právnická osoba a zároveň každý člen statutárního orgánu. Je-li členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat:

a) tato právnická osoba,

b) každý člen statutárního orgánu této právnické osoby a

c) osoba zastupující tuto právnickou osobu v statutárním orgánu dodavatele.

V § 74 odst. 3 ZZVZ je stanoveno, že účastní-li se zadávacího řízení pobočka závodu

a) zahraniční právnické osoby, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat tato právnická osoba a vedoucí pobočky závodu,

b) české právnické osoby, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat osoby uvedené v odstavci 2 a vedoucí pobočky závodu.

Podle § 75 odst. 1 písm. a) ZZVZ prokazuje dodavatel splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a).

Podle § 5 ZZVZ se za dodavatele považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu.

K Vašim dotazům poskytujeme následují stanoviska.

1.1 Jakým výpisem z evidence rejstříku trestů, resp. z jaké země, prokazuje v případě české právnické osoby statutární orgán, který má sídlo v zahraničí, danou základní způsobilost?

Pro určení země, ke které se vztahuje výpis z rejstříků trestů, je určující sídlo dodavatele. Tato skutečnost vyplývá z § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, který způsobilost dodavatele ve věci trestní bezúhonnosti váže pouze k zemi sídla dodavatele. Došlo-li k pravomocným odsouzením pro trestné činy uvedené v příloze č. 3 ZZVZ v jiných zemích než v zemi sídla dodavatele, není to pro posouzení základní způsobilosti ve smyslu § 74 ZZVZ relevantní.

Sídlí-li dodavatel v České republice, bude předkládat výpis z rejstříku trestů vztahující se k odsouzením v České republice. Takovýto výpis je možné získat i v zahraničí (200121_Možnost-využití-výpisů-z-evidence-rejstříků-trestů-členských-států-EU-k-prokazování-základní-způsobilosti.pdf (portal-vz.cz)).

Skutečnost, že statutární orgán nebo jeho člen sídlí v jiné zemi než dodavatel, nemá vliv na to, že trestní bezúhonnost je podle § 74 ZZVZ prokazována „jen“ k zemi sídla dodavatele. V § 74 odst. 2 ZZVZ, který reguluje požadavek na trestní bezúhonnost statutárních orgánů, je totiž navazováno na ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, které způsobilost vymezuje jen k zemi sídla dodavatele.

1.2 Předkládá statutární orgán výpis z evidence rejstříku trestů z České republiky, tj. sídla dodavatele, nebo ze země svého sídla (tj. ze státu svého sídla v zahraničí, v případě, že je statutárním orgánem zahraniční právnická osoba, popř. ze státu svého bydliště v zahraničí, je-li statutárním orgánem fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí)?

Dodavatel se sídlem v České republice bude při prokazování své způsobilosti předkládat výpis z rejstříku trestů obsahující záznamy k České republice, a to jak pro sebe samotného, tak i pro svůj statutární orgán sídlící či bydlící v zahraničí.

2. Jaké doklady je povinna k prokázání splnění dotčené základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ předložit zahraniční pobočka závodu české právnické osoby, u které je vedoucím pobočky závodu fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí?

Za dodavatele se považuje i pobočka závodu. Může tudíž sama být účastníkem zadávacího řízení. Za sídlo dodavatele se pak považuje sídlo pobočky závodu (viz § 5 ZZVZ). Pokud je tedy dodavatelem, resp. účastníkem zadávacího řízení, pobočka sídlící v zahraničí, bude i v tomto případě pro doložení trestní bezúhonnosti určující její sídlo. Bude tomu tak, jak v případě pobočky, sídla či bydliště statutárního orgánu nebo jeho členů, tak i pro vedoucího pobočky závodu či další osoby stanovené zadavatelem podle § 74 odst. 4 ZZVZ. Všechny předkládané výpisy z rejstříku trestů se mají vztahovat k jedné zemi, a to k té, ve které má sídlo dodavatel, což může být i pobočka závodu.

3. Předkládá vedoucí pobočky závodu výpis z evidence rejstříku trestů z České republiky nebo ze zahraničí?

Vedoucí pobočky předkládá výpis z rejstříku trestů země, ve které pobočka sídlí.

Požadavky na prokázání základní způsobilosti jsou upraveny v § 74 a 75 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ je způsobilý takový dodavatel, který nebyl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 k ZZVZ nebo obdobný trestný čin podle právního řádu země sídla dodavatele, přičemž k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží. V případě, že je účastníkem právnická osoba, je dále v § 74 odst. 2 ZZVZ vymezeno, které osoby musí podmínku trestní bezúhonnosti dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ splňovat. Je však nutné poukázat na skutečnost, že druhý odstavec předmětného ustanovení odkazuje na odstavec první, avšak dále nevymezuje, k jaké zemi mají osoby podmínku splňovat. Z tohoto lze vyvodit, že taktéž osoby vymezené v odstavci 2 předmětného ustanovení mají splňovat podmínku dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ pouze ve vztahu k zemi sídla dodavatele.

K Vašemu prvnímu dotazu lze tedy konstatovat, že v případě, že je účastníkem společnost, jež má sídlo v České republice, všechny osoby uvedené v § 74 odst. 2 ZZVZ budou prokazovat svoji trestní bezúhonnost dle ZZVZ ve vztahu k zemi sídla dodavatele, tj. ve vztahu k ČR. Přestože tedy bude členem statutárního orgánu cizinec, výpis z evidence Rejstříku trestů doloží ve vztahu k České republice.

K Vašemu druhému dotazu si Vás rovněž dovolujeme odkázat na ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ. Pokud se zadávacího řízení bude účastnit zahraniční dodavatel, prokáže splnění výše uvedeného požadavku předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k zemi svého sídla. Pokud tedy účastník nemá sídlo v České republice, nemá povinnost předkládat výpis z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k ČR.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), ani vyhláška č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody, výslovně neupravují problematiku, kdo může podat elektronickou nabídku za účastníka zadávacího řízení v elektronickém nástroji. Dovolujeme si v odpovědi odkázat na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) č. j. 02356/2020/521/DFI, sp. zn. S0432/2019/VZ ze dne 21. 1. 2020, které se předmětnou problematikou zabývá. Úřad v tomto svém rozhodnutí konstatoval, že samotná absence plné moci v nabídce neznamená automaticky neexistenci zastoupení, neboť plná moc je pouze jednostranným právním úkonem deklarujícím existenci smluvního zastoupení. Úřad zde také opakovaně upozornil na skutečnost, že ZZVZ nezakazuje zastoupení dodavatele při podání nabídky na veřejnou zakázku, přičemž takové zastoupení nezakazují ani jiné právní předpisy či pravidla elektronického nástroje NEN.  Naopak Úřad poukázal na definici dodavatele dle § 5 ZZVZ, dle které se dodavatelem rozumí „osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací“, přičemž takovou osobou byla v tomto případě zcela jasně společnost identifikovaná v nabídce, nikoliv společnost, která nabídku pouze technicky vložila do elektronického nástroje, ta žádné plnění nenabízela.

Závěrem Úřad v tomto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel mohl bezesporu využít institutu objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů podle ustanovení § 46 odst. 1 ZZVZ, pokud měl pochybnosti o tom, kdo podal nabídku do zadávacího řízení, potažmo kdo je účastníkem zadávacího řízení. K uvedené situaci si taktéž dovolujeme konstatovat, že v rámci veřejné zakázky malého rozsahu („VZMR“) je zadavatel povinen aplikovat zejména základní zásady zadávání veřejných zakázek definované v § 6 ZZVZ, avšak není povinen aplikovat všechna ustanovení ZZVZ. V souladu se zásadou přiměřenosti bychom si dovolili doporučit účastníka analogicky k § 46 odst. 1 ZZVZ vyzvat k objasnění nabídky také ve VZMR, než ho bez dalšího vylučovat. Vyzvat účastníka k objasnění nebo doplnění nabídky je zadavatelovo právo, nikoliv povinnost. Pokud jsou v nabídce účastníka nejasnosti a zadavatel nechce účastníka dle § 46 odst. 1 ZZVZ vyzývat k objasnění či doplnění nabídky, je oprávněn ho v souladu s § 48 ZZVZ ze zadávacího řízení vyloučit. Analogicky k těmto ustanovením je také možné postupovat v rámci VZMR. Nicméně s ohledem na výše citované rozhodnutí Úřadu se domníváme, že nabídka účastníka nebyla v tomto ohledu stižena vadou, neboť z obsahu nabídky bylo zřejmé, kdo ji podává. Zadavatel by měl tedy autoremedurou své rozhodnutí o vyloučení účastníka zrušit a účastníka analogicky k § 46 odst. 1 ZZVZ vyzvat k objasnění nabídky.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) upravuje v § 63-66 podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění („JŘBU“), avšak speciální úpravu průběhu JŘBU (vyjma § 67) bychom v ZZVZ nenalezli. Na průběh JŘBU je proto třeba aplikovat obecná ustanovení ZZVZ, popř. ustanovení k nadlimitnímu či podlimitnímu režimu. Komunikace mezi stranami jednání je upravena v § 211 ZZVZ, přičemž dle odstavce 1 tohoto ustanovení komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení probíhá písemně; není-li v ZZVZ stanoveno jinak, lze použít i ústní komunikaci, je-li obsah v dostatečné míře zdokumentován, zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace. Průběh řízení je taktéž třeba realizovat v souladu se základními zásadami, které jsou definovány v § 6 ZZVZ. Přestože tedy ZZVZ přesně nestanovuje, v jaké formě má jednání s dodavateli probíhat a jakým způsobem má být jednání zaznamenáno, je třeba komunikaci realizovat v souladu s § 211 ZZVZ a zápis o tomto jednání by měl být taktéž vyhotoven v souladu s § 6 ZZVZ, zejména v souladu se zásadou transparentnosti. Účelem této zásady je, aby byly veškeré kroky zadavatele zpětně vysledovatelné, kontrolovatelné a přezkoumatelné a aby nevznikaly pochybnosti o tom, co bylo pravým důvodem těchto kroků zadavatele. Zadavatel by proto měl vyhotovit o jednání takový zápis, ze kterého bude patrné vše podstatné a řízení tak bude pro všechny třetí osoby čitelné a přezkoumatelné. Zápis o jednání je poté třeba uchovávat v souladu s § 216 ZZVZ. Jak bylo již řečeno, přesné požadavky na zápis však ZZVZ nestanovuje, a je proto třeba jej vyhotovit vždy s ohledem na konkrétní zadávací řízení.

V jednacím řízení bez uveřejnění dle § 67 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) jedná zadavatel o uzavření smlouvy. Specifikem jednacího řízení bez uveřejnění je skutečnost, že v jeho rámci dochází k jednání s dodavateli nikoliv o nabídkách, ale přímo o uzavření smlouvy. Z této skutečnosti vyplývá, že je zadavatel oprávněn v průběhu tohoto jednání s dodavatelem měnit zadávací podmínky. Zadavatel však musí dbát na to, aby případnou změnou zadávacích podmínek či její jinou úpravou stále splňoval veškeré podmínky, které odůvodňují jeho postup v jednacím řízení bez uveřejnění. Viz komentářová literatura k ZZVZ, např. PODEŠVA V., SOMMER L., VOTRUBEC J., FLAŠKÁR M., HARNACH J., MĚKOTA J. a JANOUŠEK M. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2021-10-7]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN 2336-517X.]

Současně při změně/doplnění technické specifikace předmětu plnění zadavatel dle § 99 odst. 2 ZZVZ zváží, zda povaha doplnění vyžaduje prodloužit lhůtu pro podání nabídek (dodavatel musí mít dostatek času k doplnění/změně technické specifikace předmětu). V souhrnu můžeme konstatovat, že zadavatel je oprávněn měnit či doplňovat zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci včetně specifikace předmětu plnění, a to za předpokladu, že podmínky pro použití JŘBU budou i nadále splněny a dodrženy obecné zásady podle § 6 ZZVZ, zejména zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace. ZZVZ nechává na posouzení zadavatele, zda povaha provedené změny či doplnění zadávacích podmínek vyžadují prodloužení lhůty pro podání nabídek. Jestliže změna či doplnění zadávacích podmínek objektivně vyžadují přiměřené prodloužení lhůty pro podání nabídek, je nezbytné, aby tak zadavatel učinil a tuto lhůtu přiměřeně prodloužil.

Přestože ustanovení § 127 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanovuje, že zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud zanikne účast v zadávacím řízení vybranému dodavateli po jeho vyloučení, domníváme se, že dle teleologického výkladu je možné tento důvod využít taktéž v případě, že vybranému dodavateli zanikla jeho účast odstoupením ze zadávacího řízení. Tento výklad je dle našeho názoru možný, neboť hlavní účel zůstal naplněn – ekonomicky nejvýhodnějšímu dodavateli zanikla účast a zadavatel nemá zájem uzavřít smlouvu s méně ekonomicky výhodným účastníkem. Tento názor je taktéž podpořen skutečností, že v případě, že by vybraný dodavatel neodstoupil ze zadávacího řízení, zadavatel by ho v souladu s § 124 odst. 2 ZZVZ vyloučil a následně by byl oprávněn zadávací řízení dle § 127 odst. 2 písm. b) ZZVZ zrušit.

Dovolujeme si ovšem zdůraznit, že k této problematice dosud neexistuje rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ani soudů, proto zde existuje možnost, že např. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bude předmětné ustanovení ZZVZ vykládat restriktivně a dojde k závěru, že dle § 127 odst. 2 písm. b) ZZVZ je možné zrušit zadávací řízení skutečně pouze v případě, že vybranému dodavateli zanikne účast vyloučením, nikoliv odstoupením.

Z tohoto důvodu bychom Vám proto raději doporučili vždy, pokud je to možné, aplikovat jiný důvod pro zrušení zadávacího řízení. Pokud by byl vybraný dodavatel jediným účastníkem zadávacího řízení, doporučujeme zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 1 ZZVZ, neboť po odstoupení vybraného dodavatele není v zadávacím řízení žádný účastník zadávacího řízení. Pokud by v zadávacím řízení byli už jen 2 účastníci, přičemž jedním z nich by byl vybraný dodavatel, který ze zadávacího řízení odstoupil, doporučujeme zadávací řízení zrušit dle § 127 odst. 2 písm. h) ZZVZ, neboť je v zadávacím řízení již pouze jediný účastník zadávacího řízení; tento důvod zrušení může zadavatel použít pouze do doby odeslání oznámení o výběru dodavatele.

Kvalifikace dodavatele (část ekonomické, technické kvalifikace nebo část profesní způsobilosti) prostřednictvím jiné osoby je prokázána, pokud dodavatel předloží podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. To znamená, že se jiná osoba (tedy nikoliv dodavatel) zavazuje poskytnout plnění, věci nebo práva ve smyslu výše uvedeného. Tím je zajištěno, že dodavatel bude dostatečně kvalifikován, protože bude mít k dispozici vše potřebné k plnění zakázky a na dostatečné odborné výši. Dle § 83 odst. 2 ZZVZ není třeba uvádět do písemného závazku závazek na poskytnutí plnění, věcí nebo práv v tom případě, pokud je v závazku vyjádřena společná a nerozdílná odpovědnost za plnění veřejné zakázky jiné osoby a dodavatele společně. Tedy pokud jiná osoba nechce (a třeba ani nemůže) mít společnou a nerozdílnou odpovědnost za zakázku, není třeba takový závazek vyžadovat – dodavatel má možnost prokázat kvalifikaci jinou osobou právě písemným závazkem ke konkrétnímu plnění, věcí nebo práv podle § 83 odst. 1 písm. d). ZZVZ tak dává dodavatelům volnost ve způsobu prokazování kvalifikace jinou osobou – a to z důvodu, že někdy je vhodné mít společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky, někdy je vhodnější prokazovat kvalifikaci jinou osobou písemným závazkem. Je tedy na dodavateli, jaký způsob (s ohledem na charakter veřejné zakázky, rozsah prokazování kvalifikace jinou osobou, specifikací plnění jiné osoby na veřejné zakázce) prokázání své kvalifikace zvolí, v tomto ohledu má dodavatel možnost zvolit nejvhodnější způsob. Dále lze doplnit, že v § 84 je uvedeno, že zadavatel může stanovit bližší pravidla pro prokazování kvalifikace jinou osobou, ale zároveň je stanovena povinnost pro zadavatele, že nesmí vyloučit pravidla uvedená v § 82 a v § 83. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel je oprávněn vymezit pravidla např. ve vztahu k prokazování technické kvalifikace odlišně pro ty dodavatele, kteří k jejich prokázání nevyužívají jiné osoby, a pro ty, jež je prokazují prostřednictvím jiných osob. Zadavatel je však oprávněn takto blíže vymezit pouze samotná pravidla prokazování technické nebo ekonomické kvalifikace, a nikoliv úroveň kvalifikace. Zadavatel taktéž musí brát v potaz, že toto případné bližší vymezení pravidel musí být stále v souladu s § 6 ZZVZ (především se zásadami transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a nediskriminace).

K povinnosti veřejného zadavatele při zjišťování skutečného majitele postupem odpovídajícím zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) odkazujeme na aktualizované stanovisko expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj (MMR ČR) k zákonu o zadávání veřejných zakázek – Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po 1. 6. 2021, dostupné na stránkách ministerstva – Portál o veřejných zakázkách:

https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2019/12/P%C5%99edkl%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-doklad%C5%AF-o-skute%C4%8Dn%C3%A9m-majiteli-vybran%C3%A9ho-dodavatele.docx.

Předmětné stanovisko upravuje postup zadavatele v souvislosti se změnami § 122 odst. 4, 5 a 7 ZZVZ při zjišťováním skutečných majitelů, které byly provedeny zákonem č. 527/2020 Sb., jehož věcným gestorem a správcem evidence je Ministerstvo spravedlnosti.

Konkrétní textové znění stanoviska expertní skupiny MMR ČR v kapitole IV. Povinnost zadavatele – zjištění údajů o skutečném majiteli vybraného dodavatele, který je českou právnickou osobou, prakticky popisuje postup zadavatele v souvislosti s touto tzv. nepřímou novelizací ZZVZ.

K odpovědi na Váš dotaz sdělujeme následující:

Citace 1) Veřejně přístupné tak bude především jméno, stát bydliště, rok a měsíc narození a státní občanství skutečného majitele právnické osoby. Tyto údaje budou pro účely § 124 odst. 3 ZZVZ, tedy posouzení střetu zájmů, zpravidla dostačující (tj. zadavatel bude již na základě veřejně přístupných údajů schopen posoudit případný střet zájmů) a nebude tak nezbytné získat úplný výpis údajů postupem podle § 16 odst. 2 ZESM.

Citace 2) Údaje zjištěné z evidence údajů o skutečných majitelích je pak zadavatel povinen uvést v dokumentaci o veřejné zakázce. Tuto povinnost zadavatel může splnit buď tím, že výpis z evidence (pokud nedocházelo ke zjišťování v neveřejné části evidence skutečných majitelů, postačí částečný výpis) založí do dokumentace o veřejné zakázky, nebo zjištěné údaje zaznamená v dokumentaci o veřejné zakázce (v kterékoli její části, není tedy nutné, aby tak učinil v samostatném dokumentu).

V případě nadlimitních veřejných zakázek zadavatel musí požadovat prokázání základní způsobilosti (§ 74) a část profesní způsobilosti (§ 77 odst. 1) vždy podle pravidel zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (zákon). Vzhledem ke složitosti a povaze předmětu plnění je zadavatel oprávněn požadovat prokázání další profesní způsobilosti (§ 77 odst. 2), ekonomické (§ 78) nebo technické kvalifikace (§ 79).

Na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (MMR ČR) Portál o veřejných zakázkách je možné naleznout následující volně dostupná metodická doporučení a postupy:

a) Metodiky procesní k zadávacím řízením k dispozici on-line zde: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-zakonu-c-134-2016-sb-o-zadavani-verejnych-zakazek/metodiky-procesni-k-zadavacim-rizenim, odkazují na pravidla prokazování kvalifikace a je možné je uplatnit s ohledem na zvolený druh zadávacího řízení, zda se např. jedná o nadlimitní nebo podlimitní režim veřejné zakázky podle její předpokládané hodnoty;

b) Speciální metodika k zadávacím řízením, konkrétně Metodika – Výběr dodavatele k dispozici on-line zde: https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2019/06/Metodika-vyber-dodavatele.pdf, v části s názvem: Výzva vybranému dodavateli – na základě § 122 odst. 3 popisuje postup spojený s výběrem dodavatele nebo odeslání výzvy vybranému dodavateli.

Metodický pokyn k obsahovým náležitostem výzvy stanoví, že zadavatel není oprávněn obsah výzvy rozšiřovat o dokumenty, údaje nebo vzorky, jejichž předložení zákon nepožaduje, nebo jejichž předložení si nevyhradil dopředu v zadávacích podmínkách. Vybraný dodavatel je proto povinen předložit doklady o jeho kvalifikaci v originále nebo ověřené kopie vždy v souladu s požadavky stanovenými zadavatelem v zadávací dokumentaci.

Závěrem doplňujeme, že prokazuje-li se na základě konkrétního dokladu např. odborná způsobilost, jsou na uvedených internetových stránkách dostupné tzv. Odborné metodiky, k dispozici on-line zde: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-zakonu-c-134-2016-sb-o-zadavani-verejnych-zakazek/metodiky-specialni-k-zadavacim-rizenim/odborne-metodiky, které se věnují vždy konkrétní specifické oblasti prokazování kvalifikace vypracované ve spolupráci s profesními organizacemi.

Není zodpovědností zadavatele ručit za správnost údajů zjištěných v existujícím výpise z evidence skutečných majitelů (evidence), neboť zákon, který upravuje vymezení skutečného majitele, způsob přístupu k údajům v evidenci nebo proces zápisu údajů do evidence, není speciální úpravou k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Pokud řešíte pouze nesrovnalost a nejedná se o neexistující výpis, který k určité konkrétní právnické osobě v evidenci zcela chybí, nemusíte si nutně sami ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů na základě § 39 ZZVZ, ale doporučuje se aplikovat ustanovení § 46 ZZVZ, k objasnění nebo doplnění údajů a dokladů k zajištění řádného průběhu zadávacího řízení. Dodavatel na žádost předloží takové informace, které potvrdí správnost postupu zadavatele při zjišťování skutečného majitele v souladu s § 122 odst. 4 ZZVZ, příp. vyvrátí pochyby, že nedošlo k naplnění účel nebo povahy zákona, pokud by z evidence skutečných majitelů nezjistil správné údaje o vybraném dodavateli. Závěrem si dovolíme upozornit na aktualizované výkladové stanovisko Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po 1. 6. 2021, které je dostupné na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ČR prostřednictvím následujícího odkazu: https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2019/12/P%C5%99edkl%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-doklad%C5%AF-o-skute%C4%8Dn%C3%A9m-majiteli-vybran%C3%A9ho-dodavatele.docx

Ustanovení § 86 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) stanovuje povinnost zadavatele vyžádat si od vybraného dodavatele předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci, pokud již nebyly v zadávacím řízení předloženy. Ustanovení § 86 odst. 3 ZZVZ má návaznost na § 86 odst. 2 ZZVZ, který dává účastníkům možnost prokázat splnění kompletní kvalifikace v nabídce prostřednictvím čestného prohlášení, pakliže si zadavatel v zadávací dokumentaci nevyhradí, že je prokázání prostřednictvím čestného prohlášení zakázáno.

Taktéž má § 86 odst. 3 ZZVZ návaznost na ustanovení § 53 odst. 4 ZZVZ, které stanovuje možnost účastníka v rámci jakéhokoliv zjednodušeného podlimitního řízení prokázat splnění kvalifikace v nabídce prostřednictvím čestného prohlášení. Předmětná ustanovení § 86 odst. 2 a § 53 odst. 4 ZZVZ tedy dávají možnost účastníkům prokázat v nabídce splnění kvalifikace čestným prohlášením, nicméně rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže poté zdůrazňuje, že před uzavřením smlouvy je zadavatel povinen si v souladu s § 86 odst. 3 a § 122 odst. 3 ZZVZ vyžádat originály či úředně ověřené kopie jednotlivých dokladů dle ZZVZ a zadávací dokumentace, nikoliv pouhé originály čestných prohlášení, neboť u možnosti prokázat kvalifikaci čestným prohlášením je u předmětných ustanoveních vždy uvedeno, že takovéto prokázání je možné „v nabídce“.

Je však důležité poukázat na výše uvedenou skutečnost, tj. že ustanovení § 86 odst. 3 ZZVZ neumožňuje předložení čestného prohlášení o splnění kvalifikace před uzavřením smlouvy, avšak neznamená to, že by tím negoval veškerá ustanovení, která stanovují, že se určitá část kvalifikace splní předložením čestného prohlášení. Z dikce ustanovení § 75 odst. 1 písm. c) a d) ZZVZ vyplývá, že dodavatel prokazuje splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením písemného čestného prohlášení ve vztahu ke spotřební dani ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b), popř. písemného čestného prohlášení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. c) ZZVZ.

Zákon však nestanovuje, že by se tímto způsobem prokazovalo splnění kvalifikace pouze v nabídce, naopak obecně říká, že dodavatel předmětné body základní způsobilosti prokáže předložením čestného prohlášení. Pokud by tedy zadavatel požadoval k prokázání základní způsobilosti dle § 74 odst. 1 písm. c) ZZVZ předložení např. potvrzení pojišťovny, dopustil by se tím porušení ZZVZ, dle kterého je povinen vyžádat si k prokázání tohoto bodu právě čestné prohlášení.

Případná argumentace zadavatele, že si namísto čestného prohlášení vyžádal potvrzení od pojišťovny, je lichá, neboť čestným prohlášením účastník deklaruje, že nemá u žádné pojišťovny splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění. Pokud účastník doloží potvrzení ze „své“ pojišťovny, není tím dosvědčeno, že nemá splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění u pojišťovny jiné. Z tohoto důvodu je nutné, aby zadavatel požadoval k prokázání základní způsobilosti doklady uvedené v § 75 odst. 1 ZZVZ, popř. doklady uvedené v § 86 ZZVZ, nikoliv alternativy dle úvah zadavatele.

Profesní způsobilost je v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), upravena v ustanovení § 77. Dodavatel dle § 77 odst. 1 ZZVZ prokazuje splnění profesní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné evidence, pokud jiný právní předpis zápis do takové evidence vyžaduje. Obecně lze říci, že pokud zadavatel požaduje předložení dokladu a dodavatel není schopen předložit takový doklad, a to z důvodů, které mu nelze přičítat, má pak dodavatel na základě § 45 odst. 2 ZZVZ možnost předložit jiný rovnocenný doklad. Rovnocennost dokladu by měla v první řadě spočívat v rovnocennosti z hlediska obsahu tohoto dokumentu a konkrétních prokazovaných skutečností. Současně by se mělo jednat i o rovnocennost způsobu jeho vystavení, tj. v případě, že je požadován doklad vystavený třetí osobou, nebude zřejmě takovým rovnocenným dokladem čestné prohlášení vystavené samotným účastníkem zadávacího řízení, byť by obsahově potvrzovalo totožné skutečnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že dodavatel, který nahradil výpis z obchodního rejstříku, vzhledem k tomu, že v něm není zapsán, předloženým živnostenským oprávněním, splnil profesní způsobilost.

Podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění („JŘBU“) jsou definovány v § 63 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), přičemž výčet důvodů použití JŘBU je taxativní. Dle odstavce 3 tohoto ustanovení může zadavatel použít JŘBU, pokud veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem, neboť:

a) předmětem plnění veřejné zakázky je jedinečné umělecké dílo nebo výkon,
b) z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž, nebo
c) je to nezbytné z důvodu ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví.

Poskytování stravovacích služeb nelze podřadit pod umělecké dílo, stejně takt to nejsou výhradní práva ani práva duševního vlastnictví. Je nutné tedy posoudit, zda se může jednat o případ, kdy zde z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž. Technickými důvody se rozumí situace, kdy zadavatel již disponuje částečným plněním a dodávka jiného plnění by neumožňovala interoperabilitu se stávajícím plněním. Musí zde být tedy jistá technická neslučitelnost se stávajícím plněním, což na poskytování stravovacích služeb není možné vztáhnout, neboť zde je možné bez technických obtíží zvolit jakéhokoliv dodavatele namísto stávajícího. Lze tedy konstatovat, že podmínky pro využití JŘBU dle § 63 odst. 3 ZZVZ nebyly naplněny, a není možné proto tento druh zadávacího řízení využít.

Nadto však upozorňujeme, že přestože zadavatel nemůže omezit hospodářskou soutěž tím, že bude realizovat JŘBU, je oprávněn hodnotit např. docházkovou vzdálenost pro zaměstnance, aby došlo k minimalizaci rizika vzniku prodlev v práci nedodržením daného limitu přestávky na stravování a oddech, a stejně tak je oprávněn hodnotit rozsah požadovaných služeb, aby dodavatel byl schopen služby poskytovat případně všem zaměstnancům zadavatele.

Rovněž je zadavatel oprávněn požadovat jako podmínky účasti dle § 79 odst. 2 písm. j) ZZVZ předložení přehledu nástrojů nebo pomůcek, provozních nebo technických zařízení, které bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici. Zadavatel takovým nastavením zadávacích podmínek a podmínek účasti v zadávacím řízení získá požadované plnění, a to bez omezení hospodářské soutěže. Pro zjednodušení administrativní náročnosti zadávacího řízení lze poté doporučit použití zjednodušeného režimu.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), v § 213 odst. 3 stanovuje, že Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou mimo jiné podmínky podání, příjmu a otevírání nabídek. Tyto podmínky jsou blíže upraveny ve vyhlášce č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody (dále jen „vyhláška“).

V rámci vyhlášky jsou podmínky pro odšifrování nabídek upraveny v § 6, podle kterého má zadavatel povinnost zajistit, aby odšifrování a otevření nabídek bylo vždy provedeno za účasti dvou nebo více oprávněných osob. Národní elektronický nástroj (dále jen „NEN“) má pro tyto účely upravené funkcionality.

Zadavatel může v NEN nejprve odšifrovat nabídky a poté je otevřít nebo může odšifrování a otevření spojit do jednoho kroku. NEN v rámci parametrizace umožňuje, aby odšifrování a otevírání nabídek prováděla pouze jedna osoba, která se do NEN přihlásí, a uvedené kroky provede. Za předpokladu, že je odšifrování a otevírání nabídek přítomna i další osoba, která již nebude do NEN přihlášena, nepůjde o postup v rozporu s vyhláškou, neboť vyhláška ukládá pouze povinnost přítomnosti alespoň dvou osob, nikoliv povinnost, aby tyto osoby byly do elektronického nástroje přihlášeny zároveň.

Zadavatel se nezajištěním přítomnosti alespoň dvou osob při odšifrování a otevírání nabídek sice dopustí porušení povinnosti stanovené vyhláškou (podzákonným předpisem), ale jelikož se jedná o elektronické nabídky podané prostřednictvím elektronického nástroje, který již sám o sobě nedovoluje jakoukoliv manipulaci s nabídkami, nejedná se dle našeho názoru o porušení zásady transparentnosti.

Podle § 73 odst. 1 č. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), musí zadavatel v nadlimitním režimu požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ. Podle § 74 odst. 1 písm. b) ZZVZ není způsobilým dodavatel, který má v České republice nebo v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek. Zadavatelé tudíž v některých zadávacích řízeních musí vyžadovat prokázání, že dodavatel ucházející se o veřejnou zakázku nemá v České republice ani v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek. Podle § 75 odst. 1 písm. b) a c) ZZVZ prokazuje dodavatel splnění těchto podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením potvrzení příslušného finančního úřadu a písemného čestného prohlášení ve vztahu ke spotřební dani.

Dodavatelé musí tedy při prokazování nezachycení splatného daňového nedoplatku v evidenci daní v ČR předkládat potvrzení finančního úřadu a čestné prohlášení. V ZZVZ není detailně stanoveno, o jaký typ potvrzení finančního úřadu se má jednat, či k jakému identifikačnímu číslu má být vystaveno. Pojem „potvrzení finančního úřadu“ je v ZZVZ používán v širokém smyslu. Dodavatel musí předložit takový doklad finančního úřadu, který osvědčuje, že nemá, ať už sám nebo ve skupině spojených osob, v evidenci daní zachyceny splatné daňové nedoplatky. Členové skupiny totiž odpovídají společně a nerozdílně za povinnosti skupiny vyplývající z daňových zákonů. Pokud splňuje požadavek na bezdlužnost skupina, splňují ho i samotní členové skupiny.

Máme za to, že tato problematika nevyžaduje změnu právních předpisů. Zadavateli neplyne ze ZZVZ (ani ze zadávacích směrnic) povinnost kvalifikaci aktivně zjišťovat, či ověřovat, to platí i ve vztahu ke skutečnosti, zda je dodavatel členem skupiny registrované k DPH. Při posuzování splnění podmínek účasti zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení (viz § 39 odst. 5 ZZVZ). Skutečnost, že dodavatel, který je členem skupiny registrované k DPH, nepředloží potvrzení finančního úřadu o neexistenci splatného daňového nedoplatku ve vztahu k DPH, je tak nedostatek v jednání dodavatele, a nelze jej přičítat zadavateli. Pokud tedy zadavatel na základě předložených dokladů považuje dodavatele za kvalifikovaného, nedopouští se porušení ZZVZ, i kdyby se po podepsání smlouvy ukázalo, že dodavatel kvalifikován nebyl.

Závěrem shrnujeme, že je povinností dodavatele předložit k prokázání základní způsobilosti týkající se DPH potvrzení finančního úřadu, které tyto skutečnosti osvědčuje, přičemž se může jednat i o potvrzení vydané pro skupinu registrovanou k DPH.

Zadavatel si dle § 100 odst. 1 ZZVZ může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek. Předně je třeba uvést, že možnost vyhradit si změnu veřejné zakázky podle § 100 ZZVZ není omezen pouze na nadlimitní veřejné zakázky. Zadavatel si výhradu změny může stanovit i v podlimitní veřejné zakázce, ale i ve veřejné zakázce malého rozsahu. Ovšem je třeba doplnit, že z důvodu povinnosti zahrnout předpokládanou hodnotu výhrady podle § 100 ZZVZ do předpokládané hodnoty zadávané veřejné zakázky, může mít v řadě případů za následek, že se zadávaná veřejná zakázka přesune do přísnějšího režimu.

Podle § 100 odst. 1 ZZVZ musí být podmínky pro změnu veřejné zakázky:

• jednoznačně vymezeny a nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. K podmínce jednoznačnosti. Z rozhodovací praxe dozorových orgánů vyplývá, že požadavek jednoznačnosti plyne z obecné zásady transparentnosti (ÚOHS-S0463/2018), jejímž úkolem je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek (KS – 62Af50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012), přičemž změnit závazek ze smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku lze v souladu s tímto ustanovením v zásadě pouze za situace, kdy je výhrada změny popsána v zadávací dokumentaci, resp. ve smlouvě tak určitě, že o dané změně v podstatě již není třeba mezi zadavatelem a dodavatelem věcně jednat (ÚOHS – S0485/2017 ze dne 16. 1. 2020).

Co se týče zákazu změny povahy veřejné zakázky, tak celková povaha veřejné zakázky reflektuje potřebu zadavatele, kterou se snaží uspokojit zadáním veřejné zakázky, a jakékoliv plnění, které ke splnění dané potřeby nevede, by při implementaci do původního závazku (tedy při změně takového závazku) změnilo celkovou povahu konkrétní veřejné zakázky, neboť by šlo nad rámec původní potřeby zadavatele (ÚOHS – R0061/2019 ze dne 27. 5. 2019). Změna povahy veřejné zakázky nastává „například kvůli nahrazení stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být poskytnuty, jiným plněním, nebo kvůli zásadní změně typu veřejné zakázky, protože v takové situaci lze předpokládat hypotetický dopad na výsledek zadávacího řízení. Při posuzování toho, zda v daném případě došlo ke změně povahy veřejné zakázky, je třeba přihlédnout též k možnému uplatnění zásad dle § 6 ZZVZ, zejména zásady zákazu diskriminace, a možnému vlivu provedené změny na výsledek zadávacího řízení a výběr dodavatele (ÚOHS – R0035/2018 ze dne 22. 5. 2018).

Z výše uvedeného lze dovodit, že vyhrazená změna závazku ze smlouvy dle § 100 odst. 1 ZZVZ musí být uvedena v zadávací dokumentaci (stačí tedy ve smlouvě na veřejnou zakázku), natolik přesně a podrobně, aby k její aplikaci nebylo potřeba dalšího jednání mezi zadavatelem a dodavatelem, aby stačila pouhá výzva ze strany zadavatele k plnění. Jakékoliv další věcné zpřesňování by mohlo býti dozorovými orgány vykládáno jako postup v rozporu s § 100 odst. 1 ZZVZ.

Zadavatel musí zajistit, aby elektronické nástroje, které při zadávání veřejných zakázek používá, splňovaly požadavky právní regulace stanovené zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), vč. jeho prováděcích právních předpisů. Zadavatel nemusí vždy využívat nástroj jen s platným certifikátem shody, certifikace však znamená, že lze snadno doložit soulad jeho funkcionalit, jakož i úkonů v něm prováděných v souladu se zákonem. Úprava dle § 109 ZZVZ tak odpovídá zákonným požadavkům na rovné a spravedlivé podmínky mezi soutěžiteli, např. nelze připustit možnost zpřístupnit obsah konkurenčních nabídek před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Jakýkoliv takový pokus o přístup k nabídce před termínem otevírání nabídek musí být zaznamenán, přičemž funkčnost prokazující splnění takového zákonného požadavku je oprávněn zadavatel doložit vydaným certifikátem shody. Základní pravidlo pro příjem a uložení nabídky v elektronickém nástroji v praxi znamená, že datová zpráva nabídky nesmí být před termínem otevírání nabídek odšifrována. Osoby odpovědné za odšifrování nabídky by měly mít možnost si ověřit shora uvedené skutečnosti, alespoň v té míře, že datová zpráva s obsahem nabídky je v nástroji uložena s časově neporušeným šifrovacím certifikátem, a tedy že nebylo s jejím obsahem před termínem otevírání nabídek manipulováno.

Podle § 115 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují a) kritéria hodnocení, b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii. Pro zamezení spekulací při naceňování položek v nabídce dodavatele je vhodné v požadavcích na způsob zpracování nabídkové ceny stanovit, jak mají dodavatelé postupovat při sestavení ceny, tedy stanovit pro všechny shodně, jak mají přistupovat k jednotlivým položkám a tuto otázku popsat v podmínkách pro stanovení nabídkové ceny. Lze tedy jednak omezit maximální cenu za jednotlivou položku stanovením její maximální výše s tím, že její překročení bude mít za následek vyloučení ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ, tak i dle § 113 odst. 2 ZZVZ stanovit minimální cenu, jejíž nedosažení bude zadavatel považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Zadavatel ovšem nemůže dodavatelům zakázat nacenit položky nulovou hodnotou (ale i jakoukoliv jinou hodnotou), může však stanovit, že takto naceněnou nabídku bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu. V takovém případě zadavatel dle § 113 odst. 4 ZZVZ dodavatele požádá o její písemné zdůvodnění. Posoudí-li, že je jeho zdůvodnění nedostatečné, nebo neobsahuje údaje uvedené v § 113 odst. 6 ZZVZ, pak ho podle § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ v návaznosti na § 113 odst. 6 ZZVZ ze zadávacího řízené vyloučí. Stejně tak zadavatel postupuje i v případě, že si v zadávací dokumentaci žádnou hranici minimální nabídkové ceny nestanoví a obdrží nabídku, jejíž cenu vyhodnotí jako mimořádně nízkou.

K uvedené problematice se již vyjádřil Krajského soudu v rozsudku č.j. 29 Af 132/2016-95 ze dne 28. 2. 2019, který se sice vztahuje k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ale který lze aplikovat i na posuzovaný případ. Krajský soud souhlasí s rozkladovým rozhodnutím předsedy ÚOHS, který požadavek zadavatele stanovit limit v podobě minimální ceny ve výši 1 Kč za vyprání 1 kg suchého prádla z důvodu negativních zkušeností s předchozím dodavatelem, ochranou zdraví pacientů a posouzením celkových nákladů na praní, vyhodnotil jako postup v rozporu se zásadou transparentnosti a zákazu diskriminace, neboť ve svém důsledku byla omezena autonomní vůle dodavatelů předložit adekvátní nabídkovou cenu. A doplnil, že zadavatel pro eliminaci nekvalitních levných nabídek nebyl oprávněn postupovat nastavením limitu v podobě minimální jednotkové ceny, ale měl využít jiných zákonných institutů, např. institutu mimořádně nízké nabídkové ceny. Pro úplnost dodáváme, že dle § 113 odst. 5 ZZVZ může dodavatel mimořádně nízkou nabídkovou cenu odůvodnit zejména prostřednictvím a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje prokazování prostřednictvím jiných osob v ustanovení § 83, podle kterého může dodavatel prokázat určitou část ekonomické kvalifikace, technické kvalifikace nebo profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 ZZVZ požadované zadavatelem prostřednictvím jiných osob.

• K dotazu č. 1: Pojem „jiná osoba“ není v ZZVZ blíže specifikován, v ustanovení § 83 ZZVZ se „jinou osobou“ myslí jakákoliv osoba odlišná od dodavatele. To znamená, že jinou osobou může jak fyzická, tak i právnická osoba, která není dodavatelem. Není-li dodavatel schopen prokázat určitou část kvalifikace sám, prostřednictvím svých kapacit, má možnost prokázat tuto chybějící část prostřednictvím jiné osoby, která disponuje chybějící částí požadované kvalifikace. Pokud tedy například dodavatel nebude disponovat ve své struktuře osobou splňující kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ, má možnost zajistit tento požadavek prostřednictvím externí fyzické osoby, to jakým způsobem a jakou formou se tato osoba zaváže dodavateli poskytnout kvalifikaci je na jejich uvážení, nezbytné však bude, aby bylo z tohoto vztahu jednoznačné, v jakém rozsahu tato osoba prokazuje kvalifikaci za dodavatele.
• K dotazu č. 2: Aby mohl dodavatel využít možnosti prokázání kvalifikace prostřednictvím jiné osoby, je nezbytné, aby prokázání chybějící části kvalifikace bylo podloženo reálným závazkem této jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění dodavatelem, nebo k poskytnutí věcí či práv, se kterými bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci veřejné zakázky. Není zapotřebí, aby tento závazek byl přímo smlouvou mezi dodavatelem a jinou osobou, ale postačí i jednostranné vyjádření závazku ze strany této osoby. Není tedy důležitá forma závazku, ale jeho obsah.
• K dotazu č. 3: Jak uvádíte, zaměstnanec v pracovním poměru k zaměstnavateli (=dodavateli) zcela určitě není „jinou osobou“. V případě jiných pracovně-právních vztahů – dohod o provedení práce, dohod o provedení pracovní činnosti, se také nebude jednat o „jiné osoby“, a to z toho důvodu, že jsou vázáni k osobě dodavatele právě pracovně-právním vztahem.
• K dotazu č. 4: Spolupracující osoba je institut upravený v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Jelikož není institut spolupracující osoby považován za pracovně-právní vztah podle zákona č. 262/2006 Sb., o zákoníku práce, doporučujeme v intencích § 83 ZZVZ nahlížet na spolupracující osobu jako na „jinou osobu“, která je tedy povinna prokázat základní a profesní způsobilost.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje sdělení a oznámení o zrušení zadávacího řízení v ustanovení § 128. Zadavatel má povinnost písemně sdělit všem účastníkům zrušení zadávacího řízení, a to do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení daného zadávacího řízení. Poté mají účastníci ponechanou lhůtu pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení.

Za okamžik zrušení zadávacího řízení dle § 128 odst. 2 ZZVZ se považuje v souladu s § 51 odst. 2 ZZVZ okamžik, kdy všem účastníkům uplyne lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem. Uvedené platí v případě, že žádný z účastníků nepodá námitky proti zrušení zadávacího řízení. Pokud jsou podány námitky a zadavatel je odmítne, pak je zadávací řízení ukončeno marným uplynutím lhůty pro podání návrhu a pokud je podán návrh proti zrušení zadávacího řízení, je zadávací řízení ukončené až nabytím právní moci rozhodnutí ÚOHS o zastavení správního řízení nebo o zamítnutí návrhu.

Ve vztahu k povinnosti uveřejnit oznámení o zrušení zadávacího řízení způsobem podle § 212 ZZVZ, tj. do 30 dnů od zrušení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek případně také v Ústředním věstníku Evropské unie, se považuje zadávací řízení za zrušené v momentě, kdy je ukončené podle některého z uvedených případů dle § 51 odst. 2 ZZVZ.

Zadavatel je oprávněn postupovat při změně závazku na veřejnou zakázku bez provedení nového zadávacího řízení, postupuje-li v souladu s některou z blokových výjimek ze zákazu podstatné změny smlouvy na veřejnou zakázku, které jsou zakotveny v § 222 zákona č. 134/2016 Sb., zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (zákon). Při splnění zákonných podmínek pro jejich využití se pak nejedná o podstatné změny, které jsou výjimkami ze zákona, tudíž podmínky k jejich použití je třeba vykládat restriktivně.

Pokud hodlá zadavatel použít výhradu ke změně závazku ze smlouvy na základě § 222 odst. 2 zákona na úměrné prodloužení termínu plnění, měl by podmínky pro využití takové výhrady vymezit v rozsahu úpravy zákona uvedené v § 100 odst. 1, aby okolnosti „vyhrazené změny závazku“ byly stanoveny v zadávací dokumentaci co možná nejpodrobněji, že o dané změně v podstatě již není třeba mezi zadavatelem a dodavatelem věcně jednat na základě uzavřené smlouvy, přičemž nastanou-li takové okolnosti, uplatní se předem zvolený mechanismus. Více informací k povaze výhrady je uvedeno také v rozhodnutí ÚOHS-01225/2020/544/MDb.

Změna podmínek plnění předmětu veřejné zakázky, nad rámec uvedené výhrady dle § 100 odst. 1 zákona, se uplatní na zákonem výslovně stanovené případy. Naopak provedení podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 odst. 3 zákona, není po dobu jejího trvání možné. Zjednodušeně vzato, úprava předmětu plnění není možná bez provedení nového zadávacího řízení (nebo případného porušení ustanovení zákona o změnách závazku), pokud změna neodpovídá možným prováděním změn závazku podle jednotlivých ustanovení § 222.

Upozorňujeme, že navrhovaná výhrada podle § 100 odst. 1 pro „úměrné“ prodloužení termínu plnění, v případě, že dojde v souladu s § 222 k nepodstatné změně závazků na provedení díla – stavebních prací, je z hlediska zákona zcela nekonkrétní. Správná výhrada je stanovena objektivně na základě předem stanovených vnější okolností, kdy je zadavatel de facto nucen odložit termín provedení díla o konkrétní počet dnů, pokud například teplota klesne pod bod mrazu.

Prakticky to znamená, že zadavatel by musel označit konkrétní objektivní překážky nebo okolnosti, za kterých je zadavatel výhradu v souladu s § 100 odst. 1 oprávněn uplatnit. Aby bylo jednání o prodloužení termínu plnění přípustné, mělo by být specifikováno předem za jakých konkrétních okolností je možné takové jednání/změnu připustit, pokud by tedy zadavatel mimo jiné podrobně specifikoval konkrétní podmínky, současně by také stanovil pro jaký okruh situací, např. ve formě očekávaných technologických/technických/povětrnostních omezení je zadavatel oprávněn k odložení termínu realizace přistoupit, a tedy by i blíže specifikoval naplnění předpokladů výhrady (dále je možný odkaz k technické a jiné specifikaci díla, k obchodním podmínkám, příp. k jiným specifickým požadavkům v obsahu smlouvy). Zadavatel by tak transparentním způsobem všem dodavatelům, kteří se chtěli zadávacího řízení zúčastnit, deklaroval možnost ve stanovených situacích provést takto vyhrazené změny závazku ze smlouvy.

K dotazu sdělujeme následující:

Na změnu harmonogramu se nahlíží jako na podstatnou změnu závazku ze smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, která mění podstatným způsobem průběh plnění (ve prospěch vybraného dodavatele), a proto důvody mající bezprostřední vliv na možná zpoždění projektového harmonogramu, jakožto i na ostatní dílčí podrobnosti nebo podmínky, za kterých je možné připustit sjednanou úpravu výsledného pořadí prací nebo odložit termín realizace, je nutné specifikovat již zadávacími podmínkami (smluvními/obchodními podmínkami nebo přímo návrhem smlouvy) a následně také uvést do smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku.

Podmínky a obsah pro změnu závazku podle § 100 odst. 1 musí být v souladu se zákonem jednoznačně předem vymezeny, musí být jasně specifikovány a nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. Změna, která je uplatněním vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek, neumožňuje podstatným způsobem změnu závazku ze smlouvy.

Pokud by však došlo ke změně podle § 222 (např. podle § 222 odst. 6) je možné ve výjimečných případech připustit i změnu harmonogramu (pokud nebyl harmonogram předmětem závazných smluvních podmínek, závazného termínu pro ukončení díla) a taková změna nemá dopad na účast dodavatelů v zadávacím řízení nebo na výběr dodavatelů. Přesný popis změny nemění povahu zakázky, zároveň změna závazku musí odpovídat objektivně podmínkám pro změny podle jednotlivých ustanovení dle § 222. Taková změna však musí odpovídat pouze době konkrétně vynucené změnou díla (není tedy možné provádět změnu, která trvá např. 3 dny po dobu 10 dnů).

K dotazu, který se týká § 107 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen “ZZVZ”), sdělujeme následující:

ZZVZ povoluje dodavateli, aby podal v jednom zadávacím řízení pouze jednu nabídku. Tato nabídka může být buď standardní, nebo variantní ve smyslu § 102, pokud varianty nabídek zadavatel připustil nebo je přímo požaduje. V případě podání variantní nabídky se taková nabídka pro účely zadávacího řízení považuje pouze za jednu nabídku, a je tedy v souladu se zákonem.

Poruší-li dodavatel (účastník zadávacího řízení) zákaz uvedený v § 107 odst. 3 ZZVZ a podá tak více nabídek v tomtéž zadávacím řízení (ať již jde o případ, že podá v jednom zadávacím řízení více nabídek “sám za sebe”, nebo o případ, že podá více společných nabídek nebo podá nabídku sám za sebe a vedle toho ještě společnou nabídku), případně je osobou, jejímž prostřednictvím jiný dodavatel prokazuje kvalifikaci (v tomtéž zadávacím řízení, v němž podal nabídku samostatně či společně s jiným dodavatelem), musí zadavatel rozhodnout o tom, že takového účastníka vyloučí ze zadávacího řízení.

Z výše uvedeného vyplývá, že dodavatel, který podal nabídku, kde v jedné společnosti je 100 % vlastníkem a v druhé 50% vlastníkem, můžeme brát za podání více nabídek jedním dodavatelem a měl by být ze zadávacího řízení vyloučen.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), stanoví v § 79 odst. 3 ZZVZ pravidlo pro prokazování splnění referenčních zakázek, které uvádí: „Pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, považují se doby podle odstavce 2 písm. a) a b) za splněné (3 roky resp. 5 let před zahájením zadávacího řízení), pokud byla dodávka, služba nebo stavební práce uvedená v příslušném seznamu v průběhu této doby dokončena; to neplatí u zakázek pravidelné povahy, u nichž se pro účely prokázání technické kvalifikace považuje za rozhodný rozsah zakázky realizovaný v průběhu doby podle odstavce 2 písm. a) a b).“

Zadavatel je tedy oprávněn v zadávací dokumentaci stanovit vlastní dobu rozhodnou pro splnění referenčních zakázek, neučiní-li tak, musí při posuzování splnění této technické kvalifikace striktně postupovat dle § 79 odst. 3 ZZVZ, kdy za rozhodné období se považuje doba 3 (5) roky ode dne zahájení zadávacího řízení po den zahájení zadávacího řízení.

Hodláte-li tedy v rámci technické kvalifikace uznat i referenční zakázky zcela neukončené, a nejedná se zakázky pravidelné povahy, s tím, že postačí dosažení hodnoty uvedené v zadávací dokumentaci, je toto nutné uvést již v zadávací dokumentaci dle § 79 odst. 3 ZZVZ.

Obdobně se k uvedené problematice vyjádřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který v rozhodnutí ÚOHS-S0275/2019/VZ-26833/2019/511/ŠNo uvedl: „K tomu Úřad uvádí, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že referenční zakázky mají být poskytnuty v době za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, a současně v zadávací dokumentaci neuvedl jiné pravidlo pro dobu, během níž musí dojít k poskytnutí referenčních zakázek, pak s ohledem na ust. § 79 odst. 2 a odst. 3 zákona platí, že referenční zakázky musejí být za poslední 3 roky od zahájení zadávacího řízení dokončeny, tj. že musejí být dokončeny v období počínajícím datem, které se určí tak, že od data zahájení zadávacího řízení se odečtou 3 roky, a končícím okamžikem zahájení zadávacího řízení…“

Zadavatel je oprávněn na základě § 79 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), požadovat po dodavateli k prokázání kritérií technické kvalifikace seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele. Kritéria technické kvalifikace slouží především k tomu, aby zadavatel zjistil technickou způsobilost dodavatele k plnění veřejné zakázky.

Použití referenčních zakázek, které dodavatel v minulosti realizoval společně s jinými dodavateli nebo jako poddodavatel, je upraveno v § 79 odst. 4 ZZVZ. Nestanoví-li v zadávací dokumentaci zadavatel jinak, pro účely prokázání reference dle tohoto ustanovení se zohledňuje reference pouze v rozsahu, ve kterém se dodavatel či poddodavatel skutečně a fakticky podílel na plnění zakázky.

Ve Vašem dotazu zmiňujete, že dodavatelem a nositelem reference z poskytnutého plnění je s. r. o., tedy právnická osoba. Dotazujete se na situaci, zda je možné, aby tuto referenci využila i konkrétní fyzická osoba, která se podílela na dodavatelově plnění. Tímto problémem se zabýval i NSS ve svém rozsudku č. j. 5 Afs 213/2015, který se vztahuje k dřívějšímu zákonu č. 137/2006 Sb., ale obsahově se týká obdobné problematiky referenčních zakázek, NSS uvádí ve svém rozsudku následující: „Nejvyšší správní soud ve shodě s krajským soudem konstatuje, že reference podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona o veřejných zakázkách se váže vždy k dodavateli, který dodávkami, službami či stavebními pracemi v minulosti uskutečňoval plnění na trhu, nikoli k jeho zaměstnancům; zaměstnanci dodavatele si odchodem od něj dodavatelovy reference s sebou „neodnášejí“, byť by se na plnění, které odpovídá příslušné referenci, podíleli. Aby mohl konkrétní subjekt (konkrétní fyzická nebo právnická osoba) disponovat referencí coby „dodavatel“ (a tu pak předkládat v budoucích zadávacích řízeních pro prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů), musel by plnění, k němuž se reference váže, poskytovat jako smluvní strana kontraktu, jehož uskutečnění je referencí prokazováno, tedy svým jménem, na svůj účet a na vlastní odpovědnost.“ Dále pak NSS uvádí ještě, že „je logické, že pokud subjekt prokazuje referenci ve smyslu zmíněného ustanovení, musel službu dokládanou osvědčením poskytovat jako smluvní strana kontraktu, svým jménem, na svůj účet a vlastní odpovědnost. Právě ten subjekt, který je dodavatelem služeb, totiž zajišťoval referovanou zakázku jako celek, tj. nejen odborně, ale též „technicky“ [což s sebou mimo jiné (avšak nikoliv výhradně) nese schopnost zajistit kompetentní zaměstnance]“.

Z výše uvedeného vyplývá, že danou referenci může používat ten, kdo při plnění jednal svým jménem, na svůj účet a na vlastní zodpovědnost. Pokud tedy referenční zakázku poskytovala právnická osoba (s. r. o.) a interně se na ní podílely různé fyzické osoby, byť i samotní jednatelé, podle našeho názoru není možné, aby touto referencí disponovaly jednotlivé fyzické osoby, neboť všichni co se podíleli na plnění zakázky tak činili jménem právnické osoby (s. r. o.), která jediná bude disponovat referencí.

K Vaší poslední části dotazu uvádíme, že poddodavatelem je subjekt, prostřednictvím kterého bude dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky, nebo který má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určitá práva či věci. Jak již bylo zmíněno, dodavatel může dle § 79 odst. 4 písm. b) ZZVZ k prokázání splnění kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ použít služby, které poskytl jako poddodavatel, a to v rozsahu, v jakém se na plnění služby v rámci dané veřejné zakázky podílel. Poddodavatel tak nedisponuje celou referencí, ale pouze částí reference, na které se ve skutečnosti podílel.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), obsahuje v § 79 taxativní výčet kritérií, které může zadavatel požadovat k prokázání technické kvalifikace. V § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ je upravena možnost zadavatele požadovat po dodavateli seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele. Jak uvádíte, smyslem technické kvalifikace je prokázat schopnost dodavatele plnit předmět dané veřejné zakázky. Aby se dostálo smyslu technické kvalifikace, a byla zajištěna pravdivost a objektivnost uvedených referenčních zakázek, je zapotřebí, aby byla referenční zakázka plněna odlišnému subjektu od dodavatele/uchazeče. Jinak by bylo pouze subjektivní domněnkou uchazeče, že je schopen plnit předmět veřejné zakázky. Proto je zde důležitý prvek subjektu odlišného od uchazeče, který pro zadavatele zaručuje objektivnost tvrzených referencí.

Není tedy možné, aby uchazeč uváděl v rámci prokazování naplnění technických kvalifikačních předpokladů referenci, kterou plnil „sám sobě“. Lze tak usuzovat i ze znění ZZVZ, kde se mluví ve spojitosti s referenční zakázkou o identifikaci objednatele. Seznam významných dodávek nebo služeb je považován za doklad a podle § 79 odst. 5 ZZVZ je rovnocenným dokladem k prokázání kritéria podle § 79 odst. 2 písm. a) a b) zejména smlouva s objednatelem a doklad o uskutečnění plnění dodavatele. Z toho plyne, že dodavatel a objednatel referenční zakázky musejí být odlišnými subjekty. Jedná-li se o zadávací řízení v nadlimitním režimu, dle části IV. ZZVZ, pak zadavatel nemůže po dodavateli vyžadovat osvědčení objednatele referenční zakázky o realizované dodávce či službě. V případě, že se však jedná o koncesní řízení, jsou připuštěna i jiná kritéria kvalifikace na základě § 180 odst. 6 ZZVZ. Podle tohoto ustanovení je zadavatel povinen vždy požadovat prokázání základní kvalifikace dle § 74 ZZVZ, ale ostatní kritéria kvalifikace může zadavatel stanovit jinak, než jak jsou uvedena v § 79 ZZVZ. Vždy však musí zadavatel při stanovování jiných či modifikovaných kritérií technické kvalifikace dodržet základní zásady uvedené v § 6 ZZVZ.

V případě poddodavatelů nebo jiných osob má pro účely zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) dojít k odlišení způsobu, jakým se podílejí na plnění předmětu.

1) Prostřednictvím jiných osob je dodavatel oprávněn prokázat určitou část kvalifikace, k dosažení zadavatelem stanovené úrovně kvalifikačních předpokladů, pro účely zajištění plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě.

V takovém případě musí účastník zadávacího řízení spolu s doklady o kvalifikaci předložit v nabídce také písemný závazek jiné osoby v souladu s § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ. Z důvodu zajištění obecné právní jistoty o způsobilosti obou subjektů pro plnění veřejné zakázky (VZ) se náležitosti písemného závazku v souladu s § 83 odst. 2 ZZVZ považují za splněné, pokud je obsahem písemného závazku jiné osoby stanovena společná a nerozdílná odpovědnost této osoby za plnění společně s vybraným dodavatelem.

Věta 2. dotčeného ustanovení však dále toto obecné pravidlo „zpřísňuje“.

Za předpokladu, že jiná osoba za dodavatele předkládá konkrétní doklady o kvalifikaci ve smyslu § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ; seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací, musí dokument podle § 83 odst. 1 písm. d) obsahovat závazek takové jiné osoby ve vztahu k dodavateli, že bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.

Prokazuje-li tedy dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci tak, že předkládá doklady shora uvedeným způsobem (§ 79 odst. 2 ZZVZ), musí dokument podle odstavce 1 písm. d) popisovat písemný závazek jiné osoby k poskytnutí věcí nebo práv v souvislosti s plněním předmětu VZ, jakož i odrážet faktickou míru zapojení této třetí osoby při společně zajišťované realizaci.

Uvedené pravidlo je platné také v situaci, pokud zadavatel požaduje předložení konkrétního seznamu stavebních prací, jehož součástí mají být 3 osvědčení objednatele o jejich řádném poskytnutí a dokončení, přičemž samotný účastník zadávacího řízení je kvalifikovaný pouze pro 2 z nich. Jedná se tak o způsob sčítání či skládání referenčních VZ postupem dle § 83 odst. 1 ZZVZ, v případě osob, z nichž ani jedna sama o sobě nesplňuje předpoklady pro plnění předmětu VZ, k poskytnutí plnění v souvislosti s prokázáním stanovených kritérií kvalifikace. Výše uvedené platí v případě, že zadavatel nestanovil jiná, bližší pravidla pro prokazování technické kvalifikace podle § 84.

Z uvedeného lze stanovit najisto, že jiná osoba musí být oprávněna k výkonu právě těch činností, k nimž se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.

Situaci popsanou ve Vašem dotazu, kdy podíl této jiné osoby na plnění VZ účastník zadávacího řízení definoval pouze jako „oborný dohled vlastním stavbyvedoucím a poskytnutí mechanizace“ v celkovém finančním objemu cca 1 % celé stavby, lze s odkazem na shora dotčená ustanovení ZZVZ považovat za nedostatečně prokázanou kvalifikaci při prokazování kvalifikace jinou osobou (požadována byla reference na realizované stavební práce – stavební práce však realizovat nebude).

Jiné osoby, jejichž prostřednictvím dodavatel prokazoval část kvalifikaci v zadávacím řízení na uzavření smlouvy na plnění VZ, musí zadavatel při plnění VZ také využívat v rozsahu prokazované kvalifikace.

K seznamu poddodavatelů na základě § 105 odst. 1 ZZVZ, jejichž prostřednictvím poskytovatel zajistí plnění smlouvy uzavřené na VZ, sdělujeme následující.

ZZVZ nestanoví povinnost identifikovat na základě Seznamu poddodavatelů i jiné osoby, za tím účelem lze vytvořit např. Seznam jiných osob – postup není zákonem formalizován, ale i jiné osoby jsou poddodavateli (z tohoto pohledu jsou jiné osoby skupinou poddodavatelů).

Na rozdíl od poddodavatelů, se účast jiných osob na plnění předmětu VZ stanoví v souladu s předloženými doklady; z obsahu písemného závazku jiné osoby tak jednoznačně vyplývá, k výkonu jakých konkrétních činností bude tato jiná osoba v souvislosti s realizací předmětu plnění pověřena, případně jakým technickým vybavením bude dodavatel oprávněn z jejich kapacit disponovat.

Pokud zadavatel požaduje v nabídce předložení seznamu poddodavatelů, musí dodavatel na základě dotčeného ustanovení ZZVZ v nabídce také tyto poddodavatele identifikovat a požadovat, aby účastník zadávacího řízení v nabídce uvedl, která část plnění VZ bude prostřednictvím určeného poddodavatele zajišťována.

Vzhledem k tomu, že smlouvu je zadavatel povinen uzavřít v souladu s nabídkou vybraného dodavatele, měl by v takovém případě předložený seznam tvořit i nedílnou součást uzavírané smlouvy na VZ. Pokud z nabídky dodavatele není jasné, které osoby a jakým způsobem se jako poddodavatelé budou účastnit plnění veřejné zakázky, velmi důrazně doporučujeme takového dodavatele vyzvat k doplnění/vysvětlení nabídky a rozhodně ho nevylučovat.

Zapojení jiných poddodavatelů do realizace VZ, kteří nebyli identifikováni podle předchozího odstavce, lze upravit smluvními podmínkami tím způsobem, tak aby bylo možné provést včasnou identifikaci již před prvním zapojením do plnění VZ, přičemž objednatel se k tomu zaváže dodatečnou žádost o zapojení poddodavatele bezdůvodně neodepřít.

Podle § 88 odst. (1) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), pokud po předložení dokladů nebo prohlášení o kvalifikaci dojde v průběhu zadávacího řízení ke změně kvalifikace účastníka zadávacího řízení, je účastník zadávacího řízení povinen tuto změnu zadavateli do 5 pracovních dnů oznámit a do 10 pracovních dnů od oznámení této změny předložit nové doklady nebo prohlášení ke kvalifikaci; zadavatel může tyto lhůty prodloužit nebo prominout jejich zmeškání.

Povinnost podle věty první účastníku zadávacího řízení nevzniká, pokud je kvalifikace změněna takovým způsobem, že:

a) podmínky kvalifikace jsou nadále splněny,
b) nedošlo k ovlivnění kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo nabídek a
c) nedošlo k ovlivnění kritérií hodnocení nabídek.

V případě povinnosti dodavatele oznámit změnu kvalifikace v průběhu zadávacího řízení, tak povinnost nahlásit změnu kvalifikace nevzniká.

Dozví-li se zadavatel, že dodavatel nesplnil povinnost uvedenou v odst. 1, zadavatel jej bezodkladně vyloučí ze zadávacího řízení podle § 88 odst. (2) ZZVZ.

Předloží-li tedy dodavatel k prokázání kvalifikace čestné prohlášení, a zadavatel si tuto možnost ve smyslu § 86 odst. 2 ZZVZ v zadávací dokumentaci nevyhradil, doporučujeme takového dodavatele vyzvat na základě § 46 ZZVZ k objasnění nebo doplnění dokladů prokazující splnění kvalifikace.

V případě, že takto vyzvaný účastník zadávacího řízení nebude nadále splňovat zadávací podmínky, anebo je ve stanovené lhůtě dodatečně nedoloží, je zadavatel oprávněn takového dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. a) nebo b) ZZVZ vyloučit ze zadávacího řízení.

Nutno však upozornit na § 39 odst. 4 ZZVZ dle nějž je zadavatel oprávněn provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení provést až po hodnocení nabídek resp. až u vybraného dodavatel.

Pokud zadavatel v důsledku změny nebo doplnění zadávací dokumentace postupem dle § 99 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) mění dříve publikované informace za jiné, např. je-li povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek, jedná se o povinný údaj, který byl již na základě předchozího oznámení dříve uveřejněn. Obdobně to platí u jiných, již dostupných informací na profilu zadavatele, které zadavatel spolu s informacemi o zahájení zadávacího řízení odeslal k uveřejnění, tudíž se jedná o údaj dostupný na základě některého z předchozích platných formulářů.

V takovém případě je zadavatel oprávněn přistoupit ke změně informací na svém profilu zadavatele až od chvíle, kdy předmětnou „změnu“ spolu se změnovým formulářem (F14) uveřejní Věstník veřejných zakázek (VVZ). Postup uveřejňování tak odpovídá ust. § 212 odst. 8, věta 1. ZZVZ, že ve Věstníku veřejných zakázek nesmí být uveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které uvádí informace odeslané k uveřejnění do Úředního věstníku EU (TED), nebo které byly uveřejněny prostřednictvím profilu zadavatele.

Jediný správný, jakož i souladný postup se ZZVZ proto vyžaduje vyčkat s provedením změny již dříve uveřejněných informací na profilu zadavatele do chvíle, než je uveřejněna předmětná informace na národní úrovni, ve VVZ.

Do doby uveřejnění opravného formuláře F14 je možné upravit informace dostupné k zadávacím podmínkám na profilu zadavatele v případě, že nebyly zahrnuty v předchozím řádném nebo opravném formuláři, na který ten poslední odeslaný spolu se změnou odkazuje.

Nelze se v souladu s platnou právní úpravou ztotožnit s postupem uvedeným ve Vašem dotazu: „Je možné uveřejnit na profilu zadavatele novou lhůtu pro podání nabídek ve stejný den, kdy je odeslán formulář o změně do TEDu nebo je nutné vyčkat na uveřejnění v TEDu a teprve poté uveřejnit na profilu zadavatele.“, neboť do ZZVZ byla vtělena na národní úrovni tzv. „fikce uveřejnění“.

Uplynutím 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v TED může být následně formulář uveřejněn ve VVZ, a to i přesto, že nebylo zadavateli či provozovateli VVZ během stanoveného intervalu doručeno oznámení o uveřejnění formuláře v TED.

K dotazu uvádíme, že potvrzení o uveřejnění vyhlášení může dojít od provozovatele VVZ technicky vzato dříve, a tudíž i změnu údajů a prodloužení lhůty pro podání nabídek na profilu zadavatele bude možno provést dříve, než jen a pouze na základě faktické publikace informací o veřejných zakázkách v TED.

K odpovědi na postup uveřejňování formuláře F14 – Oprava připojujeme odkaz na Portál VZ, k metodice o uveřejňování, spolu s odkazem k metodickým pokynům pro jednotlivé druhy formulářů.

Zadavatel má podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), možnost požadovat předložení vzorků od dodavatelů za účelem hodnocení nabídek nebo prokázání technické kvalifikace. V zadávací dokumentaci by tak mělo být uvedeno, zda předložení vzorku souvisí s hodnocením nabídek či prokázáním kvalifikace.
Podle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat vzorky výrobků určených k dodání. Zadavatelovou povinností je v zadávacích podmínkách přesně stanovit a vymezit, co má dodavatel zadavateli dodat. To znamená, že pokud zadavatel požaduje předložení vzorku, která má následně být i předmětem plnění veřejné zakázky, musí předložený vzorek splňovat požadavky a parametry vymezené v zadávacích podmínkách a vzorek tak musí splňovat všechny požadavky, jako zboží, které bude dodáno na základě veřejné zakázky.
Zadavatel může požadovat předložení vzorků po všech dodavatelích podle § 39 odst. 5 ZZVZ, nebo má možnost na základě § 104 písm. a) ZZVZ, pokud si tak vyhradí, požadovat předložení vzorků vztahujících ke kvalifikaci dodavatele pouze po vybraném dodavateli jako podmínku pro uzavření smlouvy. Zadavatel tak může rozhodnout o výběru dodavatele a až poté, před uzavřením smlouvy, si vyžádat a posoudit zda vzorky vybraného dodavatele splňují podmínky.
Zadavatel je oprávněn předložené vzorky podrobovat zkouškám, posuzovat a ověřovat dle předem stanovených podmínek a kritérií a zjišťovat tak, zda mají jím požadované vlastnosti. Zkoušku může provést zadavatel sám nebo prostřednictvím pověřené osoby. I zde platí zásada přiměřenosti, aby posouzení a případné zkoušky vzorků byly přiměřené a nepřesahovaly smysl, účel a rámec předmětu plnění.
Lhůta pro předložení vzorků musí být stanovena a přizpůsobena povaze požadovaného vzorku. Pokud zadavatel požaduje předložení vzorků současně s nabídkou, nic mu nebrání v tom, stanovit lhůtu pro podání nabídek v takové délce, aby všichni potencionální dodavatelé stačili předložit své vzorky. Obvyklá dodací lhůta na trhu tak může zadavateli poskytnout lepší představu pro stanovení přiměřené lhůty k předložení vzorků.
Pokud zadavatel poptává dodání stolů, skříní a židlí ve větším množství, lze považovat za přiměřené požadovat jako vzorek kus od každého druhu nábytku. Naopak v případě, kdy zadavatel poptává dodání stroje, nemusí být přiměřené požadovat jeden stroj jako vzorek, protože dodavateli by se nevyplatilo zahajovat nákladnou výrobu stroje s ohledem na nejistý výsledek v zadávacím řízení.
Závěrem shrnujeme, že se zadavatel musí řídit konkrétní veřejnou zakázkou a jejím předmětem. Požadavky na vzorky musí zadavatel nastavit přiměřeně s ohledem na případnou nákladnost jejich přípravy ve spojitosti s předmětem a účelem veřejné zakázky a dodavateli tak nevznikaly nepřiměřené náklady.

Užší řízení podle § 58 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), je zadávacím řízením, ve kterém jsou dodavatelé nejprve vyzváni k podání žádosti o účast a později zadavatel nevyloučené účastníky zadávacího řízení vyzývá k podání nabídek.Podle § 98 ZZVZ může zadavatel zadávací dokumentaci vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele, a to:
a) nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, nebo
b) v případech, kdy je lhůta pro podání nabídek zkrácena podle § 57 odst. 2 písm. b) nebo § 59 odst. 5, nejméně 4 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.
Pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele. Zadavatel není povinen vysvětlení poskytnout, pokud není žádost o vysvětlení doručena včas, a to alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle předchozího odstavce. Tato zákonná úprava je jednotná pro všechny druhy zadávacích řízení.
Zadavateli je garantováno oprávnění vysvětlovat zadávací dokumentaci jak ve fázi předkládání žádostí o účast, tak i ve fázi podávání nabídek. Pouze posledních pár dní před koncem lhůt pro provedení těchto úkonů dodavatelem je vysvětlování utlumeno, protože již dochází k finalizaci dokumentů jejich podávání zadavateli.
Závěrem shrnujeme, že v případě užšího řízení je možné podat žádost o vysvětlení zadávací dokumentace nejen ve lhůtě pro podání žádosti o účast v zadávacím řízení ale i ve lhůtě pro podání nabídek. V užším řízení s nezkracovanými lhůtami je zadavatel povinen poskytnout podle § 98 odst. 3 ZZVZ vysvětlení zadávací dokumentace i na základě žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace podané alespoň 8 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek.

Otevírání nabídek v elektronické podobě je upraveno ustanovením § 109 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Podle § 109 ZZVZ zadavatel otevírá a zpřístupňuje obsah elektronicky podané nabídky po uplynutí lhůty pro podání nabídek a má povinnost při jejich otevírání kontrolovat, zda byla nabídka doručena ve stanovené lhůtě, zda je nabídka autentická a zda s nabídkou nebylo před jejím otevření manipulováno. Jiné povinnosti nejsou zadavateli při otevírání nabídek v elektronické podobě stanoveny a není tak povinností zadavatele vyhotovovat písemný protokol o otevírání nabídek.
Elektronický nástroj, prostřednictvím kterého probíhá proces podávání nabídek, zajišťuje transparentnost při otevírání nabídek v elektronické podobě. Elektronický nástroj musí kvůli tomuto účelu splňovat specifické technické požadavky plynoucí z vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody. Proto není u elektronického otevírání třeba pořizování protokolu a účastníkům zadávacího řízení není zaručeno právo účastnit se osobně otevírání nabídek, jako je tomu u nabídek v listinné podobě, protože právě toto právo účastníků vnáší do otevírání listinných nabídek vyšší míru transparentnosti.
Není tedy úplně přesné, aby účastník požadoval poskytnutí protokolu o otevírání nabídek v elektronické podobě, ale vhodnější je požadavek specifikovat jako poskytnutí informací o otevírání nabídek v elektronické podobě. V případě, že bude účastník žádat po zadavateli poskytnutí informací o elektronickém otevírání nabídek, je na zadavateli, zda takové informace poskytne či nikoliv, protože zadavatel nemá podle ZZVZ povinnost takové informace poskytovat. Pokud se zadavatel rozhodne informace poskytnout, měl by zvážit, zda jejich zpřístupnění nebude v rozporu se zásadami § 6 ZZVZ, aby především nedošlo k narušení rovnosti mezi účastníky nebo případně k diskriminaci některého z účastníků.

Zákon o zadávání veřejných zakázek nestanoví minimální váhu pro nabídkovou cenu, určení váhy ceny je zcela na zadavateli dle charakteristik konkrétního plnění. Zákon dokonce umožňuje stanovit pevnou cenu a hodnotit pouze na kvalitativní kritéria.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) upravuje hodnocení nabídek, konkrétně kritéria kvality v § 116. Ustanovení § 116 odst. 2 ZZVZ demonstrativně vyjmenovává, jaká mohou být kritéria kvality, ale tento výčet není konečný a zadavatel může uplatnit i jiná kritéria kvality, která budou souviset s předmětem veřejné zakázky a zároveň budou vyjadřovat kvalitu.
Zadavatel má povinnost podle § 115 odst. 1 stanovit v zadávací dokumentaci pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují kritéria hodnocení, metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii. Zadavatel musí při postupu dle ZZVZ dbát na zásadu transparentnosti, proto musí být zadávací podmínky stanoveny a poskytnuty dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast v zadávacím řízení a stejně tak i přesně popsána metoda, jak budou přidělovány body v rámci hodnocení jednotlivých kritérií kvality.
Kritéria kvality musí být podle § 116 odst. 3 vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění ověřitelné. Kritériem kvality pak nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinnosti dodavatele, nebo platební podmínky.
Ve Vašem případě tedy není nutné podřazovat dané hodnotící kritérium pod výčet uvedený v § 116 odst. 2 ZZVZ. Vámi navržený postup je možný, pokud bude v zadávací dokumentaci, ve srozumitelné a dostatečné míře, popsána metoda hodnocení a systém přidělovaní bodů za realizované stavební zakázky, které jsou nad rámec požadavku technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ.

Jak vyplývá z dotazu, prostřednictvím nadlimitního zadávacího řízení bude nakoupen zdravotnický přístroj s tím, že faktickému nákupu ještě předchází jeho schválení přístrojovou komisí. Dotaz zní, zda lze v zadávacích podmínkách stanovit možnost zadávací řízení zrušit v případě, že přístrojová komise nákup přístroje zamítne.
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) v § 127 taxativně vypočítává důvody možného zrušení zadávacího řízení. Zadavatel tedy může pro zrušení zadávacího řízení použít pouze důvody uvedené § 127 ZZVZ, nikoliv důvody vlastní, byť uvedené v zadávací dokumentaci.
S ohledem na výše uvedené, se jako nevhodnější důvod zrušení jeví § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ tj., v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
Alternativou k výše uvedenému by byla v rámci obchodních podmínek výhrada odstoupení od smlouvy z důvodu neschválení nákupu přístrojovou komisí, případně vázat účinnost smlouvy na splnění podmínky schválení nákupu přístrojovou komisí.

Pokud reference dodavatele neodpovídají skutečnosti, nemusíte je uznat – doložíte např. korespondencí se zadavateli. V prvém případě je nutné ověřit, zda skutečně k plnění došlo, či nikoliv. V druhém případě je nutné si s jiným zadavatelem vyjasnit, zda skutečně dodavatel nevykonával plnění řádně, nestačí jen ústní výrok, že zadavatel nebyl spokojen, pokud mu vše bez problémů akceptovat a zaplatil.
Vy si jako zadavatel samozřejmě můžete vyžádat od jiného zadavatele jakékoliv dokumenty a informace, které prokáží skutečný stav uskutečnění referenční zakázky, ale není to možné vynucovat na jiném zadavateli a ani to není možné vyžadovat od dodavatele, protože bylo běžnou praxí, že zadavatelé nechtěli reference vydávat, i ze zlých důvodů v případech, kdy bylo plněno řádně. Dodavatel však může, pokud chce, doložit řádné splnění referenčních zakázek podle §79 odst. 5 i např. smlouvou nebo dokladem o uskutečnění plnění dodavatele.

Povinná elektronizace zadávacích řízení nemá vliv na plynutí času a stanovení konců lhůt v zadávacích řízeních. Počítání času v zadávacích řízeních se řídí občanským zákoníkem (§ 601 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).
Lhůty, jejichž konec je zadavatelem stanoven na konkrétní okamžik, uplynou ve stanovenou chvíli bez ohledu na to, zda se jedná o pracovní den nebo den pracovního klidu. Podle § 608 občanského zákoníku totiž lhůta nebo doba určená v kratších časových jednotkách, než jsou dny, se počítá od okamžiku, kdy začne, do okamžiku, kdy skončí. Výše zmíněné se jedná např. lhůt pro podání nabídek, jejíž konec stanovuje zadavatel na konkrétní den a čas. V zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) jsou stanovena jen minima délek těchto lhůt. Zadavateli lze doporučit, aby konec lhůty pro podání nabídek stanovil na pracovní den.
Ve Vámi uvedeném případě bychom proto doporučili stanovit lhůtu pro podání nabídek do pondělí 4. 3. 2019 ve Vámi určeném čase. Posouvání konců lhůt stanovených zadavatelem na pracovní dny ZZVZ výslovně neukládá, ale v duchu zásady přiměřenosti je lze doporučit. K Vašemu druhému dotazu Vám sdělujeme, že do lhůty pro podání nabídky se započítávají celé dny (Rozhodnutí Úřadu ze dne 27. 9. 2017, č. j.ÚOHS-S0306/2017/VZ-28032/2017/542/PKn).

K dotazům poskytujeme následující výklad zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).
1. Lhůta pro podání nabídek je stanovena na 6.3.2019 do 10:00 hodin. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel nestihl včas (například o jeden pracovní den) odpovědět na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, musí lhůtu pro podání nabídek právě o jeden pracovní den prodloužit. Bude lhůta prodloužena na 7.3.2019 do 10:00 hodin nebo na 8.3.2019 do 10:00 hodin?
Podle § 98 odst. 4 ZZVZ platí, že pokud je žádost o vysvětlení zadávací dokumentace doručena včas a zadavatel neuveřejní, neodešle nebo nepředá vysvětlení do 3 pracovních dnů, prodlouží lhůtu pro podání nabídek nejméně o tolik pracovních dnů, o kolik přesáhla doba od doručení žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace do uveřejnění, odeslání nebo předání vysvětlení 3 pracovní dny.
V modelovém příkladu nebylo vysvětlení uveřejněno, odesláno nebo předáno do 3 pracovních dní. Bude tudíž nutné prodloužit lhůtu pro podání nabídek nejméně o tolik dní o kolik přesáhla doba doručení žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace 3 pracovní dny. Pokud bylo vysvětlení poskytnuto 4. pracovní den, došlo k přesáhnutí doby o 1 pracovní den. Konec lhůty pro podání nabídek, který byl původně stanoven na 6. 3. 2019, musí být stanoven nejméně na 7. 3. 2019. Vzhledem k tomu, že lhůta musí být prodloužena nejméně o 1 pracovní den (nikoli právě o jeden pracovní den, jak uvádíte ve svém dotazu), nebude v rozporu se ZZVZ pokud dojde k prodloužení o 2 pracovní dny tj. na 8. 3. 2019.
Vzhledem k tomu, že povinnost prodloužení je stanovena ve dnech, není nezbytné pro splnění této povinnosti dopočítávat přesně na vteřiny prodloužení o 24 hodin. Dle občanského zákoníku by takovéto počítání času bylo nutné v případě lhůty nebo doby určené v kratších časových jednotkách, než jsou dny (§ 608 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).
2. V případě, že dodavatel zašle naskenovanou, ručně podepsanou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace (nebo případně i námitky) mailem (tedy ne datovou schránkou či prostřednictvím NEN),musí být tento e-mail elektronicky podepsán? A pokud ano, a dodavatel na vyzvání toto pochybení neopraví, nemusí pak zadavatel takovouto žádost /námitky vyřizovat?
Podle § 98 odst. 3 ZZVZ platí, že pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele. Podle § 561 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podle § 211 odst. 2 ZZVZ písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem musí probíhat elektronicky s výjimkou případů v tomto ustanovení uvedených. Nejde-li o komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky, musí být podle § 211 odst. 4 datová zpráva opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem, pokud jde o:
a) výzvu určenou účastníkům zadávacího řízení,
b) oznámení o výběru dodavatele,
c) rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrh,
d) vyloučení účastníka zadávacího řízení.
V případě, že dodavatel zašle zadavateli žádost o vysvětlení emailem, došlo k písemnému požádání o vysvětlení zadávací dokumentace. Jelikož se nejedná o výzvu určenou účastníkům zadávacího řízení, oznámení o výběru dodavatele, rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrh ani o vyloučení účastníka zadávacího řízení, nemusí být tato žádost opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem. Žádost o vysvětlení musí být podepsána, dostačující však bude podepsání prostým elektronickým podpisem (tj. například jako tento email) nebo naskenování vlastnoručního podpisu. Tyto závěry platí i pro zasílání námitek.
Závěrem shrnujeme, že pro případy opožděného vysvětlení zadávací dokumentace je stanovena povinnost prodloužit lhůtu pro podání nabídek minimálně o délku zpoždění. Žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace a podání námitek můžou být podepsány tzv. prostým elektronickým podpisem.

Povinná elektronická komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem se vztahuje na všechny skupiny zadavatelů od 18. října 2018. Povinnost se vztahuje i na podlimitní veřejné zakázky, přičemž výjimky z povinnosti elektronické komunikace jsou uvedeny v § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ).Odpověď na Váš dotaz proto bude znít, že nabídka v „zákonném režimu“ musí být podána vždy elektronicky prostřednictvím elektronického nástroje, musí být autentická, rovněž musí být zajištěno, aby s datovou zprávou obsahující nabídku nebylo před jejím otevřením nijak manipulováno, nedojde-li k naplnění některé z výjimek dle § 211 odst. 3 ZZVZ.Shora uvedené proto platí i tehdy, jedná-li se o veřejnou zakázku zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění dle § 63 odst. 3 písm. c) ZZVZ, bez ohledu na to, zda je vyzván k podání nabídky jen jeden dodavatel nebo více.

K otázce týkající se otevírání nabídek, které byly podány v elektronické podobě, resp. povinností zadavatele s otvíráním obálek v elektronické podobě související, je následují stanovisko: Na základě § 108 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“) je zadavatel povinen provést otvírání nabídek, které podali účastníci zadávacího řízení, a to ne dříve, než po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Zadavatel postupuje rozdílně, jsou-li podány pouze nabídky v elektronické podobě, nebo pouze nabídky v listinné podobě, či jsou-li podány jak nabídky v elektronické, tak nabídky v listinné podobě. Vycházejme tedy z předpokladu, že po 18. 10. 2018, kdy nabylo vůči všem zadavatelům účinnosti ustanovení § 211 odst. 3 ZZVZ, které stanoví povinnost v zadávacím řízení komunikovat písemně výhradně elektronickou formou, bude z pravidla docházet k podávání pouze nabídek v elektronické podobě.
Jsou-li podány nabídky v elektronické podobě, postupuje zadavatel podle § 109 ZZVZ. Je tedy povinen nabídky otevřít, čímž se rozumí zpřístupnění jejich obsahu zadavateli. Dále pak je zadavatel povinen zkontrolovat, zda nabídka byla doručena ve stanovené lhůtě, zda je autentická a zda s datovou zprávou obsahující nabídku nebylo před jejím otevřením manipulováno. Jsou-li podány pouze nabídky v elektronické podobě, nestanoví zákon v souvislosti s jejich otevíráním žádné další povinnosti. Zadavatel tedy, na rozdíl od otevírání nabídek v listinné podobě, neotvírá nabídky za přítomnosti účastníku zadávacího řízení a ani mu není uložena povinnost vyhotovit písemný protokol o otevírání nabídek (srov. § 110 odst. 1. a 5. ZZVZ).
Záměrem Ministerstva pro místní rozvoj, bylo při tvorbě vládního návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek provést důslednou transpozici zadávacích směrnic a zároveň snížit administrativní zátěž zadavatelů a dodavatelů související se zadávacím řízení, a to při současném zachování transparentnosti. Povinnosti zadavatele ve vztahu k otvírání nabídek tak byly ve vztahu k elektronickým a listinným nabídkám zcela záměrně upraveny odlišně.
V souvislosti s podáváním nabídek v elektronické podobě je nutno upozornit na skutečnost, že nabídky v elektronické podobě je nezbytné podávat prostřednictvím zadavatelem stanoveného elektronického nástroje (§ 107 odst. 1 ZZVZ). Elektronický nástroj je definovaný v § 28 odst. 1 písm. i) ZZVZ a musí splňovat požadavky zákona vymezené v § 213 ZZVZ a dále požadavky vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody (dále jen „Vyhláška“). Právní regulace elektronických nástrojů používaných při zadávání veřejných zakázek přispívá ke zvýšení transparentnosti zadávacích řízení, neboť vyžaduje, aby byly pořízeny záznamy o provedených elektronických úkonech, veškerých dalších činnostech a systémovém stavu elektronického nástroje (blíže viz § 7 Vyhlášky). Elektronický nástroj tak musí být schopen zajistit, aby nabídka nebyla otevřena před koncem lhůty pro podání nabídek, po uplynutí lhůty pro podání nabídek pak elektronický nástroj zaznamená, kdo a kdy nabídku otevřel. Elektronický nástroj také zkontroluje a zaznamená (tyto záznamy lze v nástroji zpětně ověřit) zda nabídka byla podána včas, zda je autentická a zda s ní nebylo manipulováno.
V případě nabídek podávaných v elektronické podobě tak transparentnost (která je v případě listinných nabídek zajišťována jejich otevíráním za účastni účastníku zadávacího řízení, sdělováním údajů z nabídek odpovídajících číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení a pořizováním protokolu o otevírání obálek) zajišťuje elektronický nástroj. Je třeba upozorni, že účelem „veřejného“ otevírání nabídek v listinné podobě primárně není a ani za účinnosti předchozí právní úpravy nebylo informovat účastníky zadávacího řízení o konkurenčních nabídkách tak, aby se účastníci zadávacího řízení na základě těchto informací rozhodovali o svém postupu v zadávacím řízení. Tento přístup k otevírání obálek byl zvolen za účelem zvýšení transparentnosti zadávacího řízení, protože tímto způsobem bylo možné účinně bránit manipulaci s nabídkami na straně zadavatele, neboť byly-li údaje z nabídek sděleny a zaznamenány do protokolu, nebylo pak již možné, aby zadavatel s těmito údaji protizákonně manipuloval a při hodnocení použil údaje jiné.
Požadovat vytváření protokolu o otevírání nabídek, případně povinnost umožnit přítomnost účastníku zadávacího řízení při otevírání nabídek, by však v případě otevírání nabídek podaných v elektronické podobě bylo nadbytečné a pro zadavatele neodůvodněně zatěžující, neboť transparentnost, která musí být také při otevírání nabídek v elektronické podobě sledována, je zajištěna již tím, že jsou nabídky podávány do elektronického nástroje, jehož funkcionalita musí požadovanou míru transparentnosti zajistit. Výše uvedené lze tedy uzavřít tím, že zadavatel není, a to ani z důvodu nezbytnosti zachovat transparentnost zadávacího řízení a dodržet zásady vymezené v § 6 ZZVZ, povinen pořídit protokol z otevírání obálek podaných v elektronické podobě. Součástí Vašeho dotazu je také otázka, zda je zadavatel povinen identifikační údaje účastníků zadávacího řízení a údaje z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení poskytnou účastníku zadávacího řízení na jeho žádost. Problematika poskytování informací v souvislosti se zadávacím řízením je regulována ustanovením § 218 ZZVZ, v jehož odstavci druhém písmenu a) je výslovně stanoveno, že: „Zadavatel neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím, do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení“. Zadavatel tedy není oprávněn na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím informace o obsahu nabídek (tedy včetně informace o identifikačních údajích účastníků zadávacího řízení a údajů z nabídek odpovídajícím číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení) poskytnout, a takovouto žádost by zadavatel musel odmítnout.
Mohou však nastat také situace, kdy žádost o poskytnutí informací z nabídek zadavateli doručí účastník zadávacího řízení. Tato situace by se měla posuzovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek, nikoli podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Jak již bylo uvedeno výše, transparentnost otevírání obálek v elektronické podobě je zaručena použitím elektronického nástroje, zásada transparentnosti tedy poskytnutí informací o nabídkách jednoznačně nevyžaduje.
Je tedy otázkou, zda zadavatel může, ač k tomu není ze zákona povinen, informace z nabídek na základě žádosti účastníka zadávacího řízení poskytnout dobrovolně. S ohledem na skutečnost, že pro tuto situaci nejsou zákonem stanovena konkrétní pravidla postupu, musí je zadavatel na základě § 39 odst. 1 věty druhé ZZVZ určit sám, a to v souladu se zásadami podle § 6 ZZVZ (základní zásady postupu zadavatele).
Zadavatel by měl tedy rozhodnout zda, kdy a jaké informace bude účastníkům zadávacího řízení poskytovat: je tedy nezbytné posoudit konkrétní okolností daného zadávacího řízení, zvážit, zda poskytnutí informací nemůže narušit jeho transparentnost a především pak, zda sdělení předmětných informací nevede k diskriminaci některých účastníků zadávacího řízení, či narušení jejich rovnosti.
S ohledem na skutečnost, že k otázce oprávnění zadavatele poskytovat informace z nabídek účastníků zadávacího řízení, v tomto případě konkrétně identifikačních údajů účastníků zadávacího řízení a údajů z nabídek odpovídajících číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení, není v tuto chvíle relevantní rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a posuzování konkrétních okolností jednotlivých zadávacích řízeních může být komplikované, doporučuje Ministerstvo pro místní rozvoj věnovat této problematice náležitou pozornost. Ministerstvo pro místní rozvoj nedoporučuje poskytování informací na žádost účastníka zadávacího řízení v situace, kdy informace jichž se žádost týká, byly v souladu s § 218 odst. 1 ZZVZ některým z účastníku zadávacího řízení v jeho nabídce označeny za důvěrné.
V případě, že zadavatel po zvážení konkrétních okolností dospěje k závěru, že poskytnutí požadovaných informací nenaruší zásady § 6 ZZVZ a rozhodne se je dobrovolně poskytnout, je s ohledem na dodržení zásady nediskriminace nezbytné současné poskytnutí stejných informací všem účastníkům zadávacího řízení. Z důvodů předcházení uzavírání zakázaných dohod mezi účastníky zadávacího řízení, lze také doporučit poskytování anonymizovaných informací, tedy bez identifikace účastníků zadávacího řízení.Toto stanovisko je nezávazným právním výkladem Ministerstva pro místní rozvoj. Závazné stanovisko v případě přezkumu konkrétního případu Vám může poskytnout Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a v případě sporu pak nezávislý soud.

Důvody pro zrušení zadávacího řízení jsou stanoveny v § 127 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). K Vašemu dotazu, zda je možné začátek nebezpečného padání fasády chápat jako podstatnou změnu okolností způsobenou z objektivních příčin, uvádíme, že vzhledem k tomu, že skutečnost, že fasáda původně nepadala a následně začala, lze považovat za změnu. Jelikož byl stav vyhodnocen jako havarijní, lze ji také označovat za podstatnou. Ve svém dotazu neuvádíte, co opadávání fasády způsobilo, lze však předpokládat, že příčinou jsou přírodní jevy objektivního charakteru. Lze tudíž mít za to, že se jedná o podstatnou změnu okolností způsobenou z objektivních příčin, upozorňujeme však, že takovýto závěr neodůvodňuje zrušení zadávacího řízení podle § 127 ZZVZ, provedení změny smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 ZZVZ, či jednacího řízení bez uveřejnění podle 63 a násl. ZZVZ.
K Vašemu dotazu, zda se jedná o důvod zrušení dle § 127 odst. 2 písm. c) nebo dle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, uvádíme, že je nutné detailní posouzení situace a dovození všech skutečností předvídaných v těchto ustanoveních. Podle § 127 odst. 2 písm. c) ZZVZ může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, která nastala po zahájení zadávacího řízení a kterou zadavatel jednající s řádnou péčí nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil. Argumentace v případě rušení zadávacího řízení z tohoto důvodu by tudíž měla být vedena k tomu, že již není nutné zadávat veřejnou zakázku na výměnu oken (odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení). Dále je nutné analyzovat příčinu toho důsledku. Tato příčina má být podstatnou změnou okolností,má nastat po zahájení zadávacího řízení, zadavatel tuto příčinu nemohl předvídat, zadavatel tuto příčinu nezpůsobil.
Ve vašem dotazu nebyly uvedeny všechny relevantní informace pro posouzení splnění těchto zákonných podmínek. Zejména se jeví problematickým dovození, že opadávání fasády má za důsledek, že není nutné měnit okna, že opadávání fasády na jedné budově je natolik podstatné, že odpadá důvod pro výměnu oken i na jiných budovách, a dále že zadavatel nemohl předvídat, že k opadávání fasády dojde. Podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
Pro dovození tohoto důvodu zrušení zadávacího řízení je nutné zkoumat důvody zrušení zadávacího řízení a dále posuzovat zda se vyskytly v průběhu zadávacího řízení, zda jsou hodné zvláštního zřetele,zda způsobují, že po zadavateli nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.
Tyto podmínky jsou kumulativní. U tohoto důvodu pro zrušení zadávacího řízení se jeví problematickým zejména dovození, že opadávání fasády způsobuje, že po zadavateli nelze požadovat, aby pokračoval v zadávacím řízení na výměnu oken.
Závěrem shrnujeme, že důvody pro zrušení zadávací řízení jsou stanoveny v § 127 ZZVZ a pro možnost zrušit zadávací řízení musí být splněny všechny předpoklady uložené tímto ustanovením. Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení činí zadavatel a to na základě posouzení konkrétních okolností týkajících se zadávacího řízení. Proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení mohou účastníci zadávacího řízení podat námitky. Zrušení zadávacího řízení může být i předmětem dozoru Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nad dodržováním zákona o zadávání veřejných zakázek.

Zákon č. 134/2016 Sb. (dále jen „Zákon“) veřejnému zadavateli umožňuje, aby požadoval po účastníkovi zadávacího řízení předložení dokladů v nabídce za účelem prokázání základní způsobilosti či profesní způsobilosti jeho poddodavatelů. Bude-li zadavatel předložení dokladů o kvalifikaci poddodavatelů po dodavateli v nabídce požadovat, je zároveň povinen v zadávací dokumentaci stanovit požadavky na prokázání kvalifikace takového poddodavatele. Obdobně se v zadávací dokumentaci uvede požadavek podle § 105 odst. 1 písm. a) a b) Zákona, za účelem poskytnutí informací, které části veřejné zakázky za něj bude plnit poddodavatel. Záleží tedy na zadavateli, jakou zvolí formu požadavku na prokázání kvalifikace poddodavatele, tak i požadavek na uvedení podrobností o předpokládaném budoucím zapojení poddodavatele, pokud mu je v okamžiku podání nabídky známo. V případě prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob je situace odlišná, neboť Zákon přímo stanoví povinnost předložit doklady o kvalifikaci, a dále písemný závazek jiné osoby dle § 83 odst. 1 písm. b) Zákona, chcete-li smlouvu s poddodavatelem, který je v dotčeném případě vyžadován samotným Zákonem. Tento institut se využije zejména v případě, když dodavatel není schopen prokázat splnění určité části kvalifikace v zadavatelem požadovaném rozsahu. Z hlediska předkládání dokladů o kvalifikaci se použijí pravidla pro nadlimitní, ale tak i podlimitní režim, to mimo jiné znamená, že pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce nahradit předložení dokladů o kvalifikaci čestným prohlášením. U zjednodušeného podlimitního řízení je účastník zadávacího řízení oprávněn nahradit požadované doklady o kvalifikaci písemným čestným prohlášením, přičemž tuto volbu dodavatele nesmí zadavatel v zadávací dokumentaci omezovat. Pravidla pro předkládání originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci vybraného dodavatele na základě § 122 se použijí stejně podle § 45, tak i § 83 nebo na základě § 85 Zákona; zadává-li zadavatel takovou zakázku podle části třetí, tak i v některém z druhů zadávacích řízení pro nadlimitní režim, podle části čtvrté.

V souladu s § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo i technických podmínek.
Podmínky, které musí být zadavatelem kumulativně naplněny, aby byla změna závazku platná, jsou následující:
– zadavatel si musí změnu závazku vyhradit již v zadávací dokumentaci,
– v zadávací dokumentaci musí být podmínky pro tuto změnu a obsah této změny závazku vymezen jednoznačně,
– tato změna nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky.
Je-li vyhrazená změna závazku včetně podmínek, za jakých může nastat, předem uvedena v zadávací dokumentaci, případně konkrétně ve smlouvě, nemusí být takováto vyhrazená změna závazku realizována na základě dodatku.
Vyhrazené změny se mohou týkat například:
– ceny veřejné zakázky s ohledem na inflační doložku, pohyb cen na burzách apod.
– prodloužení termínu plnění veřejné zakázky (prodloužení termínu realizace stavebních prací o počet dnů, po které nebude z objektivních důvodů možné předmět veřejné zakázky zhotovovat a dodavatel nebude v prodlení s plněním)
– opce na další plnění za stejných podmínek (v případě potřeby odebere zadavatel za stejnou jednotkovou cenu a za stejných smluvních podmínek další položky z rozpočtu).
Z Vašeho navrženého mechanismu, který popisuje v dotaze, není patrná změna závazku, ale nastavení trvání smlouvy. Vzhledem k tomu, že se jedná o rámcovou dohodu, kde jste soutěžili jednotkové ceny, pak celková hodnocená cena nemusí znamenat finální cenu, jednalo by se pouze o vzorek použitý pro účely hodnocení. S ohledem na shora uvedené je důležité, jak byla daná rámcová dohoda nastavena, resp. jak měla nastavenou dobu trvání. Pokud si nastavíte, že rámcová dohoda skončí uplynutím doby trvání, nebo vyčerpáním určité částky za nabídnuté jednotkové ceny, bez ohledu jaká varianta nastane dřív, nejednalo by se v takovém případě o změnu závazku, neboť by stále bylo objednáváno za totožné ceny a za totožných podmínek. Změna závazku dle § 100 odst. 1 ZZVZ by přicházela v úvahu tehdy, pokud by smlouva byla například uzavřena na odebrání určitého počtu výrobků a vy jako zadavatel byste požadovali v průběhu plnění veřejné zakázky jeho navýšení, tedy docházelo by ke změně podmínek rámcové dohody. V takovém případě lze mít za to, že využití institutu vyhrazené změny závazku dle § 100 odst. 1 ZZVZ by bylo přípustné.

K Vašemu dotazu uvádím, že v § 122 odst. 4 a 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je stanoveno:

(4) U vybraného dodavatele, je-li právnickou osobou, zadavatel zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen “skutečný majitel”) z evidence údajů o skutečných majitelích podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o veřejné zakázce. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti zadavateli dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob; pro účely výkonu dozoru podle části třinácté hlavy II umožní takový přístup Ministerstvo spravedlnosti také Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

(5) Nelze-li zjistit údaje o skutečném majiteli postupem podle odstavce 4, zadavatel ve výzvě podle odstavce 3 vyzve vybraného dodavatele rovněž k předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích nebo

a) ke sdělení identifikačních údajů všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem, a

b) k předložení dokladů, z nichž vyplývá vztah všech osob podle písmene a) k dodavateli; těmito doklady jsou zejména

1. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence,

2. seznam akcionářů,

3. rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku,

4. společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.

Primárně tedy zadavatel zjišťuje údaje o skutečném majiteli z evidence údajů o skutečných majitelích. Pokud byl zápis do této evidence proveden na základě doložení seznamem akcionářů, dohodou akcionářů, prohlášením skutečného majitele či toliko prohlášením dané právnické osoby v souladu s předem uveřejněnými instrukcemi Ministerstva spravedlnosti, neshledáváme důvod správnost takto provedeného zápisu rozporovat.

Pokud však není možné zjistit údaje o skutečném majiteli z evidence údajů o skutečných majitelích, má zadavatel přímo vyzvat vybraného dodavatele. Pokud vybraný dodavatel nepředloží výpis z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích, musí sdělit identifikační údaje všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem a předložit doklady, z nichž vyplývá vztah těchto skutečných majitelů k dodavateli.

Podle stanoviska Expertní skupiny MMR o Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po 1. 1. 2018 (dostupné na http://www.portal-vz.cz/getmedia/c3bfec05-bbc9-4fc0-baab-98638324fa7c/171222_Predkladani-informaci-a-dokladu-o-skutecnem-majiteli-vybraneho-dodavatele-po-1-1-2018.pdf [PDF, 448.83KB]) zákon výslovně vyžaduje, aby byl vztah prokazován prostřednictvím „dokladů“, není tak možné nahrazování existujících dokladů čestným prohlášením.

Odlišná úprava je stanovena pro doklady o kvalifikaci. Podle § 86 odst. 2 ZZVZ platí, že pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce nahradit předložení dokladů čestným prohlášením. Pro doklady, z nichž vyplývá vztah skutečných majitelů k vybranému dodavateli, však není připuštěno vyzvat vybraného dodavatele jen k předložení čestného prohlášení, které by nahradilo předložení dokladu.

K Vašemu dotazu: „Je možné, aby vybraný dodavatel, který identifikuje skutečné majitele (fyzické osoby), nicméně se jedná o akcionáře společnosti založené dle právního řádu země známé jako offshore centrum, doložil pouze prohlášení zástupců této společnosti, ve kterém uvede identifikační údaje svých akcionářů?“ uvádíme, že zákon předpokládá, že dokladem z něhož vyplývá vztah skutečných majitelů k vybranému dodavateli, je například seznam akcionářů (§ 122 odst. 5 písm. b) bod 2 ZZVZ a § 264 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)). Vámi zmíněné prohlášení zástupců společnosti není ve výčtu vymezeném v § 122 odst. 5 písm. b) ZZVZ uvedeno. Tento výčet je však demonstrativní. Mohou tedy být využity i jiné doklady než uvedené ve výčtu stanoveném v § 122 odst. 5 písm. b) ZZVZ. Pro možnost použití prohlášení zástupců společnosti, k prokázání vztahu osoby označené za skutečného majitele k vybranému dodavateli, bude nutné posoudit, zda tento dokument je sám dokladem anebo náhražkou přiléhavějšího existujícího dokladu (např. seznam akcionářů, nebo rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku).

Pokud se podle příslušného právního řádu požadovaný doklad vůbec nevydává, může být nahrazen čestným prohlášením (§ 45 odst. 3 ZZVZ). Takovýto postup není v rozporu se stanoviskem Expertní skupiny, protože to se vyjadřuje pouze k nahrazování existujících dokladů čestným prohlášením.

Závěrem shrnujeme, že možnost, aby vybraný dodavatel, který identifikuje skutečné majitele, nicméně se jedná o akcionáře společnosti založené dle právního řádu země známé jako offshore centrum, doložil pouze prohlášení zástupců této společnosti, ve kterém uvede identifikační údaje svých akcionářů, se bude odvíjet od skutečnost, zda se jedná o doklad, z něhož vyplývá vztah skutečných majitelů k dodavateli anebo o nahrazení jiného existujícího dokladu čestným prohlášením. Dále platí, že pokud se podle příslušného právního řádu požadovaný doklad nevydává, může být nahrazen čestným prohlášením.

K Vámi položenému dotazu sdělujeme, že problém je nutno spatřovat především v samotném požadavku na prokázání technické kvalifikace dodavatelem. Zadavatel není oprávněn požadovat, aby člen realizačního týmu byl v zaměstnaneckém či obdobném poměru k dodavateli. Nastavení kvalifikace je tedy v rozporu se zákonem a doporučujeme Vám zadávací řízení zrušit.

Lhůtu pro vyjádření předběžného zájmu zadavatel stanoví z toho důvodu, že se jedná o povinnou položku v příslušném formuláři pro uveřejnění. Minimální lhůta pro vyjádření předběžného zájmu není zákonem stanovena, zadavatel ji tak musí stanovit přiměřeně v souladu s §36 odst. 5 zák. č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. Tato lhůta by s ohledem na poslední větu uvedeného odstavce (délka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů) neměla být dle našeho názoru kratší než 35 dnů.

K dotazu týkajícího se opčního práva vyhrazeného ve veřejné zakázce zadávané v režimu zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“), Vám sdělujeme následující:
Dle § 99 odst. 2 ZVZ mohl zadavatel zadat veřejnou zakázku na základě opčního práva pouze v jednacím řízení bez uveřejnění, konkrétně v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ. Vzhledem k tomu, že se jedná o nové zadávací řízení, zadavatel po 1. 10. 2016, to jest po nabytí účinnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“), postupuje již podle ZZVZ, konkrétně podle § 66 písm. b).
Jelikož navazující jednací řízení bez uveřejnění (dále také „JŘBU“) se prostřednictvím jednání pouze s vítězem původní veřejné zakázky úzce pojí k předchozímu zadávacímu řízení, je nutnou podmínkou pro využití takové formy změny závazku, uvést již v zadávací dokumentaci na původní veřejnou zakázku předpokládanou dobu a rozsah nových služeb nebo nových stavebních prací.
Zadavatel tedy může, za splnění výše uvedených podmínek, využitím opčního práva prodloužit délku plnění smluvního vztahu vzešlého z uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku. Nutno však upozornit, že dobu 3 let podle § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ, kdy lze navazujícím JŘBU využít opční právo, je skutečně nezbytné počítat od samotného okamžiku uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku.
K prodloužení délky plnění veřejné zakázky by bylo možno také využít postup dle § 222 ZZVZ, a to pouze dle odst. 4, a za předpokladu, že se tímto krokem nezmění celková povaha veřejné zakázky a zároveň hodnota takové změny bude (a) nižší než je finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky a (b) nižší než 10 % původní hodnoty závazku, nebo 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí.

V rámci ZPŘ není možné jako podmínku účasti v zadávacím řízení stanovit prohlídku plnění. Prohlídka plnění není institut, prostřednictvím kterého zadavatel popisuje předmět plnění, pokud ho neumí popsat dostatečně do zadávací dokumentace. Pokud není zadavatel schopen dostatečně zdokumentovat předmět plnění – stávající stav kočáru, může využít další možnosti, které mu zákon poskytuje. Např. použít jeden z druhů zadávacích řízení, kde je možné s dodavateli jednat, kde je možné snižovat počty účastníků zadávacích řízení nebo snižovat počty řešení. Pravděpodobně by šlo o jednací řízení s uveřejněním podle § 60 odst. 1 písmn c) a písmn. d).c) – veřejná zakázka nemůže být zadána bez předchozího jednání z důvodu zvláštních okolností vyplývajících z povahy, složitosti nebo právních a finančních podmínek spojených s předmětem veřejné zakázky, nebod) nelze stanovit technické podmínky odkazem na technické dokumenty podle § 90 odst. 1 a 2.Zadavatel může nejenom jednat o předběžných nabídkách za účelem zlepšení předběžných nabídek ve svůj prospěch, ale i může např. snižovat počty účastníků na základě technické kvalifikace, což by u Vámi popisované zakázky mohlo vyřadit takové účastníky, kteří nemají dostatečné odbornosti pro plnění takto vysoce odborné zakázky a také může měnit zadávací podmínky (zejména technické) – § 61 odst.10).

Samotné splnění podmínky autenticity nabídky podané v elektronické podobě by v daném případě mělo být zaručeno již jejím podáním prostřednictvím elektronického nástroje, který by měl garantovat skutečnost, zda nabídka byla podána dodavatelem, jež je její autor a dále zda s ní nebylo nijak manipulováno.

Podle § 77 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), může zadavatel v rámci požadavků na profesní způsobilost požadovat, aby dodavatel předložil doklad, že je odborně způsobilý nebo disponuje osobou, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky odborná způsobilost jinými právními předpisy vyžadována.
Ve smyslu tohoto ustanovení může být odborně způsobilý
1. samotný účastník zadávacího řízení
2. zaměstnanec účastníka zadávacího řízení
3. jiná osoba, prostřednictvím níž účastník zadávacího řízení prokazuje svou kvalifikaci
4. zaměstnanec jiné osoby, prostřednictvím níž účastník zadávacího řízení prokazuje svou kvalifikaci.
Zadavatel nemusí předem v zadávací dokumentaci stanovit, že dodavatel musí ve své nabídce (žádosti o účast) vyjasnit, o kterou z výše uvedených situací se jedná. Přímo zákonem je totiž uloženo, že v případě, že dodavatel prokazuje část profesní způsobilosti s prostřednictvím jiných osob, je dodavatel povinen zadavateli předložit
a) doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 ZZVZ jinou osobou,
b) doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby,
c) doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ jinou osobou a
d) písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.
Pokud v nabídce (žádosti o účast) obdrží zadavatel pouze doklad o odborné způsobilosti určité osoby a není zřejmé v jakém vztahu je tato osoba k účastníkovi zadávacího řízení, je namístě, aby zadavatel po účastníkovi zadávacího řízení požadoval, aby v přiměřené lhůtě objasnil předložený doklad a případně aby i doplnil další nebo chybějící údaje či doklady.
Není nutné vyžadovat v zadávací dokumentaci předložení čestného prohlášení o tom, že osoba uvedená v dokladu o odborné způsobilosti je zaměstnancem dodavatele. Požadavek na vyjasnění vztahu odborně způsobilé osoby k účastníkovi zadávacího řízení však může vést k efektivnějšímu postupu v zadávacím řízení, a lze jeho stanovení tudíž doporučit. Forma čestného prohlášení se však nezdá být nezbytná. Prosté uvedení tohoto údaje v nabídce (žádosti o účast) či v objasnění podle § 46 ZZVZ shledáváme dostačujícím a více naplňujícím zásadu přiměřenosti.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v § 100 upravuje podmínky pro změnu závazku ze smlouvy tím, že stanoví 3 možné způsoby, jak zamýšlené změny dosáhnout. Zadavatel si tedy za podmínek tam uvedených může vyhradit změnu rozsahu závazku, ceny nebo jiných technických či obchodních podmínek (odst. 1), změnu dodavatele veřejné zakázky (odst. 2) či možnost použití JŘBU pro poskytnutí nových služeb nebo stavebních prací (odst. 3). Obecně platí, že vyhrazenou změnu závazku včetně podmínek, za jakých může nastat, musí zadavatel předem uvést v zadávací dokumentaci, případně konkrétně ve smlouvě.
S ohledem na výše uvedené, proto v případě, že jako zadavatel, který pořizuje určité služby pro sebe a své příspěvkové organizace, očekáváte v průběhu plnění veřejné zakázky založení další příspěvkové organizace, nemůžete pro její začlenění do probíhající veřejné zakázky aplikovat § 100 ZZVZ, neb nejde o změnu, která by se dala pod § 100 ZZVZ podřadit. Současně je nutné upozornit na skutečnost, že se ve své podstatě jedná o centralizované zadávání ve smyslu § 9 ZZVZ u nějž je dle odst. 3 povinnost již v zadávací dokumentaci vymezit výčtem nebo jiným způsobem okruh zadavatelů, pro které bude zadávací řízení prováděno a dle odst. 4 s těmito zadavateli uzavřít nejpozději do zadání veřejné zakázky písemnou smlouvu upravující vzájemná práva a povinnosti související s centralizovaným zadávání.

Splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejném zdravotním pojištění je nutno vykládat ve stejném duchu jako v evidencí daní zachycený splatný nedoplatek nebo splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, tj. dodavatel může prokázat splnění podmínky neexistence splatného nedoplatku na pojistném i tehdy, má-li pro účely úhrady pojistného uzavřen splátkový kalendář a ten je z jeho strany plněn.

Podle § 114 odst. 3 písm. b) bod 1 skutečně zadavatel nesmí stanovit ekonomickou výhodnost pouze na základě nejnižší nabídkové ceny v případě veřejné zakázky na služby uvedené v oddílu 71 slovníku CPV.
V praxi však často dochází k zadávání nejrůznějších služeb či činností, které jsou zahrnuty v oddílu 71 CPV společně s jiným předmětem zakázky.
V případě takových činností, které jsou zadávány současně spolu s hlavním předmětem veřejné zakázky, se zákaz hodnocení pouze na základě nejnižší nabídkové ceny neuplatní. Rozhodný je celkový druh veřejné zakázky služby nebo stavební práce určený v souladu s § 14 a 15.
Pokud by však služby či činnosti, uvedené v oddílu 71 slovníku CPV, činily podstatnou část předmětu veřejné zakázky, lze zadavatelům doporučit, aby předmětem hodnotících kritérií byla rovněž kvalita těchto služeb či činností, neboť hodnocení podle nejnižší nabídkové ceny by v takových případech pravděpodobně vedlo k výběru nekvalitní nabídky.

Obecně platí, že bez ohledu na konkrétní stav projektové dokumentace, pokud se zadává v některém z druhů zadávací řízení pro nadlimitní režim dle § 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), musí dokumentace splňovat požadavky podle § 92 a násl. odstavců:

(1) Má se za to, že technické podmínky jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce obsahuje:
a) dokumentaci v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj a
b) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj.
(2) Dokumenty podle odstavce 1 mohou být částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci.

Co se týká používání schematických náčrtů, musí splňovat i další podmínky podle ZZVZ, konkrétně podle § 36 odst. 1 nebo odst. 3:

(1) Zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
(3) Zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Takže je možné použít náčrty, pokud celkově PD splňuje požadavky podle § 92 a zároveň splňuje požadavky podle § 36, odst. 1 a 3.

Předpisy upravující zadávání veřejných zakázek nepodmiňují zahájení zadávacího řízení k veřejné zakázce na stavební práce dispozicí stavebním povolením pro realizaci této stavby.
Podle § 36 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanoví zadavatel zadávací podmínky a poskytne je dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.
V § 92 ZZVZ je vymezena právní konstrukce, podle které se má za to, že technické podmínky jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce obsahuje dokumentaci, soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 169/2016 Sb. Podle § 2 této vyhlášky jde o dokumentaci, která rozsahem odpovídá
a) projektové dokumentaci pro provádění stavby podle vyhlášky o dokumentaci staveb,
b) projektové dokumentaci pro provádění staveb podle vyhlášky o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, nebo
c) dokumentaci bouracích prací podle vyhlášky o dokumentaci staveb.
V případě dopravních staveb je tedy pro uplatnění domněnky dostatečné podrobnosti zadávacích podmínek nutné, aby se jednalo o projektovou dokumentaci pro provádění staveb podle přílohy č. 9 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, nikoli vámi zmíněné dokumentace pro vydání stavebního povolení.
Podle § 92 odst. 2 ZZVZ však mohou být výše uvedené dokumentace částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci. Domněnka stanovení a poskytnutí zadávacích podmínek dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, ale nebude platit ze zákona a zadavatel bude případně splnění této povinnosti dokazovat individuálně.
Závěrem shrnujeme, že stavební povolení nemusí být vydáno před tím, než zadavatel zahájí zadávací řízení, ve kterém si vybírá dodavatele stavebních prací. Zadavatel však musí dodavatelům poskytnout zadávací podmínky, tedy i technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky, v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.

Zákon o zadávání veřejných zakázek neomezuje rozsah plnění, které je možno plnit prostřednictvím poddodavatele (dříve označován jako subdodavatel). Nevymezil-li tedy zadavatel předem v zadávacích podmínkách, že rozsah plnění, které je možno plnit prostřednictvím poddodavatele, omezuje a nevymezil-li věcně rozsah takového omezení, je dodavatel oprávněn plnit jakoukoli část veřejné zakázky poddodavatelsky.
V této souvislosti upozorňuji na znění § 105 odst. 3, který stanoví dodavateli povinnost předložit dodavateli identifikační údaje poddodavatelů (pokud je využívá), za předpokladu, že se jedná o veřejné zakázky na stavební práce a veřejné zakázky na služby, které mají být poskytnuty pod přímým dohledem zadavatele.

Ad 1) Využití poddodavatele je upraveno v § 105 ZZVZ. Zde jsou též popsány možnosti, jakými může zadavatel ovlivnit možnost dodavatele plnit prostřednictvím poddodavatele. Zadavatel může vybranému dodavateli omezit možnost využít poddodavatele pouze v souladu s § 105 odst. 2 ZZVZ.
Pokud dodavatel prokazuje určitou část kvalifikace v souladu s § 83 ZZVZ prostřednictvím jiné osoby, tak musí v nabídce předložit zadavateli vedle požadovaných dokladů od této osoby i písemný závazek této osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém tato osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Na základě tohoto závazku by měl tedy poddodavatel za dodavatele plnit.
Ad 2) Jiná osoba uváděná v § 83 ZZVZ bude zpravidla poddodavatelem, ale nemusí jím být ve všech případech. například v případě prokazování požadavku na technické vybavení může tento požadavek za zadavatele prokázat osoba, která mu požadovaný stroj půjčí, ale jinak se na realizaci veřejné zakázky podílet nijak nebude.
Ad 3) viz odpověď Ad 1).
Ad 4) Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit v souladu s § 105 odst. 2 ZZVZ, že v případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce nebo v případě veřejné zakázky na dodávky zahrnující umístění nebo montáž mohou být určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky plněny pouze vybraným zadavatelem. V takovém případě se tato zadávací podmínka promítne do smlouvy a dodavatel je pak povinen tento požadavek zadavatele respektovat, jinak mu bude hrozit smluvní sankce ze strany zadavatele. V případě, že zadavatel využije možnosti výhrady podle § 105 odst. 2 ZZVZ, tak pokud by pak dodavatel doložil v souladu s § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky v tom rozsahu, v jakém si zadavatel vyhradil, že bude plnit sám dodavatel, pak by zadavatel byl oprávněn ho v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ vyloučit ze zadávacího řízení. Vždy však záleží na konkrétním případě a rozhodnutí zadavatele, zda se zadavatelem určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky překrývají se závazkem jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ.

Ve svém dotazu správně uvádíte, že zahájí-li zadavatel zadávací řízení podle § 58 odst. 2zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), vyzývá dodavatele k projevení předběžného zájmu. Lhůta pro doručení vyjádření předběžného zájmu je povinnou náležitostí předběžného oznámení, které je k zahájení zadávacího řízení využito. Podle § 58 odst. 5 ZZVZ může být předběžný zájem vyjádřen jakoukoliv formou. Vyjádřením předběžného zájmu se dodavatel stává účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel písemně vyzve všechny účastníky zadávacího řízení, kteří vyjádřili předběžný zájem, k podání žádostí o účast. Jedná se o adresnou výzvu zasílanou přímo účastníkům zadávacího řízení.
Tato výzva musí podle přílohy č. 6 ZZVZ obsahovat alespoň: 1. druh zadávacího řízení, 2. identifikační údaje zadavatele,
3. popis předmětu veřejné zakázky a způsobu jeho plnění (například koupě, leasing, provedení díla) včetně jeho předpokládaného rozsahu a doby plnění, 4. rozsah plnění vyhrazených změn závazku, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 100, včetně předpokládané doby a rozsahu poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací, 5. případně předpokládaný časový rozsah souvisejícího plnění včetně předpokládaného zahájení souvisejícího zadávacího řízení,
6. předpokládaná doba výzvy k podání nabídek, 7. údaje o přístupu k zadávací dokumentaci, 8. lhůtu pro podání žádostí o účast, 9. způsob podání žádostí o účast včetně informace o tom, v jakém jazyce mohou být podány, 10. požadavky na prokázání kvalifikace včetně požadovaných dokladů, 11. kritéria hodnocení nabídek včetně jejich vah nebo jiného matematického vztahu mezi nimi, popřípadě pořadí kritérií hodnocení podle jejich významu, není-li zadavatel objektivně schopen váhy nebo jiný matematický vztah mezi kritérii stanovit.
Výzvu k podání žádosti o účast může zadavatel odeslat nejdříve 35 dní a nejpozději 12 měsíců od odeslání předběžného oznámení k uveřejnění. Od odeslání výzvy k podání žádosti o účast zadavatel uveřejní zbývající části zadávací dokumentace na profilu zadavatele.
Tážete se, zda může nabídku podat i dodavatel který není účastníkem zadávacího řízení, a tak k tomu ani nebyl vyzván.
Podle § 28 odst. 1 písm. d) ZZVZ se žádostí o účast pro účely tohoto zákona rozumí údaje nebo doklady prokazující kvalifikaci dodavatele, které dodavatel podal písemně zadavateli na základě zadávací dokumentace. Výzva k podání žádosti o účast je součástí zadávací dokumentace (viz § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ). Zadavatel touto výzvou vyzývá k podání žádostí o účast účastníky zadávacího řízení. Tím se tato výzva liší např. od výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, kterou se vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky (§ 53 odst. 1 ZZVZ).
Podání žádosti o účast dodavatelem, který nebyl vyzván podle § 58 odst. 5 ZZVZ, protože nevyjádřil předběžný zájem, není v souladu se zadávacími podmínkami zachycenými v zadávací dokumentaci. Podání žádosti o účast takovýmto dodavatelem, by zakládalo důvod pro jeho vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ.
Pro podávání nabídek je tato problematika výslovně upravena v § 58 odst. 4 větě první ZZVZ. Tuto úpravu lze analogicky vztáhnout i na podávání žádostí o účast.

Dne 18. 4. 2017 nabylo pro zadavatele uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“), České národní banky a centrálních zadavatelů účinnosti ustanovení § 211 odst. 3 Z7ZVZ ukládající písemnou komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem uskutečňovat pouze elektronicky s výjimkami.
Dle § 211 odst. 1 ZZVZ komunikace mezi zadavatelem a dodavateli v zadávacím řízení probíhá písemně. Platí však, že není-li v ZZVZ stanoveno jinak, lze použít i ústní komunikaci (ústní komunikace je vyloučena například v § 107 ZZVZ pro podávání nabídek), je-li obsah v dostatečné míře zdokumentován, zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace. Vzhledem k tomu, že dle § 51 odst. 1 ZZVZ je zadávací řízení ukončeno mj. uzavřením smlouvy, jsou úkony zadavatele dle § 122 odst. 3 ZZVZ považovány za úkony v zadávacím řízení, a proto je nutné při komunikaci postupovat v souladu s § 211 ZZVZ, tj. doklady jsou buď zasílány v elektronické podobě, nebo je lze předat přímo fyzicky prostřednictvím ústní komunikace, za předpokladu, že tato komunikace bude dostatečně zdokumentována dle § 211 odst. 1 ZZVZ. Stejně tak i při uzavírání smlouvy je nutno postupovat v souladu s § 211 ZZVZ. Zadavatel tak má možnost smlouvu na veřejnou zakázku buď uzavřít prostřednictvím elektronické komunikace, nebo v rámci ústního jednání opět za podmínky řádného zdokumentování

Jednací řízení s uveřejněním je na základě § 61 odst. 1 zákona zahajováno odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění (není-li zahajováno předběžným oznámením). Následně je pak v § 61 odst. 1 stanovena minimální lhůta pro podání žádosti o účast na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení.

Lhůta pro podání žádosti o účast tak plyne od zahájení řízení, tedy již od odeslání formuláře k uveřejnění (prvním dnem lhůty je tak tedy, v souladu s obecnými pravidly pro počítání lhůt, den následující po odeslání formuláře). Na počítání a běh lhůty pro podání žádosti o účast tak nemá vliv okamžik reálného uveřejnění formuláře ve věstníku veřejných zakázek či v TED.

ad 1) skutečnosti požadované podle § 104 odst.2 nejsou kvalifikací. Tedy ani není možné tyto skutečnosti prokázat SKD Podle § 233 a § 234, i kdyby v certifikátu takové informace byly. Certifikát vydaný v rámci schváleného systému certifikovaných dodavatelů slouží k prokázání kvalifikace dodavatele.
ad 2) prokázání skutečných majitelů není možné certifikátem nebo čestným prohlášením. Zadavatel musí podle § 104 odst.2 písm. b) požadovat doklady, z kterých vyplývají vztahy podle písm. a). Tedy musí jít o konkrétní doklady, přestože nejsou zákonem specifikované pro jejich možnou variabilitu.
Pro konkrétní postup v případě požadavků na doklady podle § 104 odst.2 doporučujeme ve Stanovisku k dané problematice na adrese:
http://www.portal-vz.cz/getmedia/aac7f163-f378-477a-827b-595566b5f4f6/161220_skutecny-majitel_po-novele-1_1_2017_k-uverejneni.pdf [PDF, 416.13KB]

V souladu s § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo i technických podmínek.
Dále se podle § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ pro účely ZZVZ zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 ZZVZ a výzev uvedených v příloze č. 6 ZZVZ.
S ohledem na shora uvedené proto v případě, že jako zadavatel budete požadovat v průběhu plnění veřejné zakázky změnu způsobu financování zadavatelem odbíraného plnění v návaznosti na Vaše aktuální potřeby a mechanismus změny způsobu financování veřejné zakázky na straně zadavatele bude v zadávací dokumentaci jednoznačně vymezen a zároveň nebude měnit celkovou povahu veřejné zakázky, pak je možné takovou změnu realizovat, tj. zadavatel si může takovou změnu vyhradit postupem podle § 100 odst. 1 ZZVZ. Otázka, zda je nutné takovou vyhrazenou změnu závazku realizovat dodatkem ke stávající smlouvě veřejnou zakázku či nikoli, závisí toliko na její samotné specifikaci.
Je-li vyhrazená změna závazku včetně podmínek, za jakých může nastat, předem uvedena v zadávací dokumentaci, případně konkrétně ve smlouvě (zjednodušený příklad: předmět plnění veřejné zakázky bude zhotoven v době 1 měsíce od uzavření smlouvy, přičemž doba plnění veřejné zakázky nad rámec 1 měsíce se může posunout o tolik dní, po které nebude z objektivních důvodů možné předmět veřejné zakázky zhotovovat a dodavatel nebude v prodlení s plněním), nemusí být takováto vyhrazená změna závazku realizována na základě dodatku.
Naopak tomu bude třeba v případě, kdy realizace vyhrazené změny závazku bude podmíněna uzavřením dodatku (opět velice zjednodušeně se například může jednat o situaci, kdy změnou sazby daně z přidané hodnoty dojde k navýšení ceny za plnění veřejné zakázky). V takovém případě by zadavatel musel realizovat vyhrazenou změnu závazku uzavřením dodatku ke stávající smlouvě na veřejnou zakázku.
Závěrem doplňujeme, že je vždy žádoucí si provedení jakýchkoliv změn smlouvy na veřejnou zakázku včetně jejich mechanismu předem jednoznačně vyhradit. V opačném případě může zadavatel provést změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku bez provedení zadávacího řízení pouze a výhradně postupem podle § 222 ZZVZ.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) pojem „jedinečnost firmy“ nezná. Z obsahu Vašeho dotazu vyplývá, že směřuje k možnosti použití jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) podle § 63 odst. 3 ZZVZ, tedy k situaci, kdy veřejná zakázka může být splněna pouze určitým (jediným) dodavatelem. ZZVZ vymezuje pro tuto situaci důvody umělecké (§ 63 odst. 3 písm. b, technické (§ 63 odst. 3 písm. b), a důvody ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví (§ 63 odst. 3 písm. c).
V případě, že veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem, může zadavatel použít JŘBU, avšak pouze za podmínek stanovených v ustanovení § 63 odst. 4 ZZVZ, tedy pouze v těch případech, kdy nelze využít jiného postupu a zároveň zadavatel nestanovil zadávací podmínky veřejné zakázky s cílem vyloučit hospodářskou soutěž. Tyto podmínky musí být zadavatel schopen prokázat.
Zadavatel je povinen při zkoumání toho, zda jsou splněny podmínky pro použití JŘBU, vycházet nejen ze stavu objektivní neexistence více dodavatelů způsobilých plnit veřejnou zakázku na území České republiky, ale též ze stavu na celosvětovém trhu (není výjimkou, že některé špičkové technické přístroje vyrábí jen jeden výrobce v EU a další např. v USA nebo Japonsku a ani v takovém případě nemůže zadavatel takovou veřejnou zakázku zadat legálně v JŘBU). Dále zadavatel bude muset vždy posoudit, zda nelze pro účely pořízení požadovaného předmětu plnění veřejné zakázky využít jiný postup, který by nezahrnoval jednání pouze s jediným dodavatelem v rámci JŘBU, a zároveň že nestanovil zadávací podmínky s cílem vyloučit hospodářskou soutěž, tzn. že zadavatel cíleně nestanovil zadávací podmínky diskriminačně tak, že nemohly být ze strany ostatních dodavatelů naplněny.
Z výše uvedeného plyne, že ZZVZ pro případ použití JŘBÚ z důvodu existence jediného dodavatele nestanoví dodavateli žádnou povinnost předkládat jakékoli doklady či prohlášení o této skutečnosti. Je však třeba zdůraznit, že je na zadavateli existenci jediného dodavatele a splnění podmínek pro použití JŘBU prokázat, a lze tedy doporučit, aby zadavatel tyto skutečnosti v rámci zadávacího řízení řádně zdokumentoval.

Jak správně uvádíte nová právní úprava již neobsahuje vyhlášku, která by obdobně jako tomu bylo v minulosti regulovala povinnost odůvodňovat požadavky na technickou kvalifikaci. Pokud se tedy týká přiměřenosti ve vztahu k nastavení kritérií kvalifikace je vždy nutné, aby byla nastavena přiměřeně ve vztahu ke složitosti předmětu veřejné zakázky. Zadavatel tak bude zpravidla vycházet ze svých zkušeností, znalostí trhu, či může získat potřebné informaci v rámci předběžných tržních konzultací.
Ministerstvo pro místní rozvoj v tuto chvíli neplánuje vydání prováděcího právního předpisu. Situaci nelze účinně řešit ani metodicky, neboť každá veřejná zakázka je jiná a nelze tedy stanovit paušální hodnoty, které by pro kvalifikaci byly vždy přiměřené.

Povinnosti uvedené v § 122/3/c ZZVZ, resp. § 104/2/a/b neřeší způsob prokázání skutečných majitelů. Pouze demonstrativně navádí, kterými dokumenty nejčastěji musí být skuteční majitelé prokázáni – viz. § 104/2/b. Ale k samotnému prokázání skutečně musí dojít ve struktuře vlastnictví až po skutečné majitele. Nemůže tedy nastat situace, kdy by zadavatel z odkladů byl informován, že dodavatel je vlastněn např. třemi dalšími právnickými osobami bez další znalosti o jejich skutečných majitelích. Na druhou stranu lze zkoumáním dojít ke skutečnosti, že dodavatel takové osoby možná vůbec nemá (např. v případě 10 vlastníků – což mohou být osoby, které neodpovídají definici skutečných vlastníků podle zákona o praní špinavých peněz, na jehož základě je stanovena povinnost zadavatele zkoumat dodavatele, pokud je právnickou osobou). Konkrétní postup je k dispozici na portále veřejných zakázek:
http://www.portal-vz.cz/getmedia/aac7f163-f378-477a-827b-595566b5f4f6/161220_skutecny-majitel_po-novele-1_1_20107_k-uverejneni.pdf [PDF, 416.13KB]
Takže dodavatel, který předloží certifikát dle § 223 a z kterého nevyplývá splnění povinnosti podle § 122, resp.104, nesplní povinnost danou § 122/3 zaslat zadavateli doklady, které jsou podmínkou pro uzavření smlouvy. Zadavatel by měl takového dodavatele vyzvat k předložení takových dokladů, které skutečně tuto povinnost prokáží. Je nutné připomenout, že prokazování skutečných majitelů není kvalifikací, ale podmínkou k podpisu smlouvy a zadavatel má povinnost dodavatele k předložení dokladů vyzvat, nemůže se spokojit pouze s tím, co bylo předloženo v nabídce a rovnou takového dodavatele vyloučit, pokud z nabídky není jasné, kdo je skutečným majitelem.

V návaznosti na otázku předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele bylo ze strany Ministerstva pro místní rozvoj vydáno výkladové stanovisko expertní skupiny, které předmětnou problematiku vysvětluje a zároveň odpovídá i na Vámi položené dotazy.

Stanovisko k předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele naleznete na webové stránce http://www.portal-vz.cz/getmedia/aac7f163-f378-477a-827b-595566b5f4f6/161220_skutecny-majitel_po-novele-1_1_2017_k-uverejneni.pdf.

Závěrem doplňujeme, že shora uvedené stanovisko rovněž zohledňuje i další konsekvence spojené s rozkrýváním konečných majitelů vybraného dodavatele.

Požadavek § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“), aby písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem probíhala v zadávacím řízení (až na výjimečné případy) elektronicky, nebrání tomu, aby v zadávacím řízení probíhala komunikace ústní, pokud ji zákon nevylučuje. Podle § 211 odst. 1 zákona lze totiž použít ústní komunikaci, není-li v zákoně stanoveno jinak a obsah ústní komunikace je v dostatečné míře zdokumentován, zejména zápisy zvukovými nahrávkami, nebo souhrny hlavních prvků komunikace. Ústní jednání je tak možné nejen v případech jednání výslovně zákonem upravených (například § 61 odst. 7), ale i ve všech dalších případech, kde zákon formu komunikace nepředepisuje.

Právě prohlídka místa plnění bude typickým příkladem, kdy dochází k ústní komunikaci mezi přítomnými zástupci zadavatele a dodavatelů. Zadavatel je tak oprávněn komunikovat s dodavateli ústně, je však povinen komunikaci v dostatečné míře zdokumentovat. V případě, že dochází k vysvětlování zadávací dokumentace postupuje zadavatel podle § 98 zákona, v případě, že by byla zadávací dokumentace měněna nebo doplňována postupuje zadavatel podle § 99 zákona.

Dotčeným ustanovením zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), které se věnuje situaci, kdy v zadávacím řízení zůstane pouze jediný účastník, se rozumí § 127 odst. 2 písm. h) ZZVZ. Pro uplatnění tohoto ustanovení se dále nestanoví žádné další podmínky a je proto zcela na uvážení zadavatele, zda ke zrušení zadávacího řízení přistoupí či nikoliv.

Rozhodným hlediskem bude hospodárnost a efektivnost vynakládání veřejných prostředků nebo posouzení provozních potřeb Zadavatele. Při nakládání s veřejnými prostředky musí být postupováno souladně s pravidly hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Požadavek auditního orgánu při zajištění výkonu finanční kontroly na zdůvodnění takového postupu Zadavatele se však může jevit jako opodstatněný.

Závěrem proto sdělujeme, že zákon o zadávání veřejných zakázek žádné další podmínky ve vztahu k ekonomické výhodnosti pří výběru jediného účastníka zadávacího řízení neuvádí, je proto zcela na rozhodnutí zadavatele, zda rozhodne o výběru jediného dodavatele bez provedení hodnocení.

Ustanovení § 100 a § 222 se vztahuje primárně ke změnám závazku – tedy již uzavřené smlouvy. Tomu by měl odpovídat i průběh zadávacího řízení a hlavně zadávací dokumentace. Možnost měnit závazek není možnost se pojistit proti chybám v zadávací dokumentaci (tedy “co nedokážu popsat v předmětu zakázky si vyhradím jako změnu v průběhu realizace”), ale jde v případě § 100 o možné změny mechanismů smlouvy, které musí být jednoznačně vyhrazeny. Zadavatel se tak nesmí dostat do situace, kdy by ihned po uzavření smlouvy provedl změnu závazku (bez ohledu na formu takové změny) jen proto, protože ze zadávacího řízení vzešla nabídka v rozporu s podmínkami účasti, resp. zadávací dokumentací. Vyhrazeným změnám závazku podle § 100 odst.1 odpovídá např. inflační doložka, možné platby za jevy, které mohou nastat, ale zadavatel je nepředpokládá, nechce je, ale může k nim dojít (např. různé posuny termínů realizace, platby za různé situace, které nejsou standardní (hlídání stavby v případě zakonzervování stavby po určitou dobu, přestože to nebylo předpokládáno), změna ceny v případě změny legislativy (DPH, platy pracovníků dle tabulek, v oborech atp.), množství činnosti (vnější okolnosti mne donutí určitou činnost provést vícekrát, než je předpokládáno – např. sekání trávy), ale i způsob započtení množství do zakázky – např. objemové položky na stavbě – beton, množství hlíny v případech, kdy zadavatel neví, kolik množství bude potřeba odtěžit, kolik betonu bude potřeba skutečně zpracovat do základů stavby). Obecně platí, že změny musí být dopředu jasně popsány, změny mohou nastat, ale ke změnám nemusí vůbec dojít. Zadavatel ale nemůže stanovit, že si vyhrazuje možnou změnu v případě, že nějaké množství nějaké položky bude jiné, tak se dopočítá, aniž by konkrétně věděl, o jaké konkrétní položky se jedná. Takový způsob provádění změn závazku by byl v rozporu s principy zadávání a bylo by to obcházení zákona při zadávání veřejné zakázky. V případě § 222 lze provádět změny (píšete, že půjde o technologie – tedy pravděpodobně půjde o dodávky) např. podle odst. 4, kde zadavatel má k dispozici možnost měnit závazek do 10 % ze své vlastní vůle bez odůvodnění, případně pokud objektivně naplní podmínky odst. 5, tak do 50 % původní hodnoty závazku. V tomto případě ale skutečně musí odpovídat podmínkám, uvedeným v odst. 5. Vzhledem k možnosti zákona č. 134/2016 Sb. měnit závazek je nutné si uvědomit, že změna závazku se skutečně týká až situace po výběru dodavatele a uzavření smlouvy (proto se také jedná o změnu závazku), nikoliv o možnost zadavatele nezpracovat podmínky účasti, resp. zadávací podmínky do podoby takové, aby byla umožněna účast dodavatelů v zadávacím řízení, bez ohledu na to, zda stanovil vlastnosti předmětu veřejné zakázky odkazem na normy a technické dokumenty nebo požadavky na funkci a výkon. S ohledem na skutečnost, že ve Vašem případě jde o jednací řízení s uveřejněním, máte možnost řadu okolností s účastníky zadávacího řízení projednat v rámci zadávacího řízení, případně využít § 33 – předběžné tržní konzultace.

V případě určování skutečného majitele dle § 104 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se musí jednat o fyzickou osobu. Ve Vašem případě musíte jít v koncernové struktuře výš a zjišťovat dále majitele právnické osoby, která je jediným společníkem dané obchodní korporace.
Pouze v případě, pokud není-li skutečný majitel nebo jej nelze určit v celé koncernové struktuře, určí se skutečný majitel dodavatele postupem dle ustanovení § 4 odst. 4 bod 4. zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů.
V této souvislosti bychom ještě rádi odkázali na stanovisko expertní skupiny MMR k této problematice, které je uveřejněno na portále o veřejných zakázkách a koncesích na níže uvedené adrese:
http://www.portal-vz.cz/getmedia/aac7f163-f378-477a-827b-595566b5f4f6/161220_skutecny-majitel_po-novele-1_1_2017_k-uverejneni.pdf

V tomto ohledu je zákon poměrně nekompromisní, jsou-li předmětné dokumenty součástí ZD (i jako přílohy) je nutné je uveřejnit na profilu zadavatele. Výjimkami jsou pouze důvody podle § 211 odst. 3, případně ochrana důvěrných informací podle § 36 odst. 8 zákona. Pokud nejsou naplněny podmínky pro využití výše uvedených výjimek (k jejich naplnění u „běžné“ zakázky na stavební práce zpravidla nedochází) z uveřejnění je nutné uveřejnit ZD jako celek. Jediným možným řešením tedy je navýšení kapacity profilu zadavatele, tak aby mohl zadavatel povinnost uveřejnit ZD.

V podlimitním režimu není nutné posuzovat MNNC, je to volba zadavatele (pokud dopředu sám neurčil pravidla, v kterých případech bude nabídky a jejich ceny považovat za MNNC). V nadlimitním režimu to je povinnost (viz § 113). Pokud tedy dojde k posuzování MNNC v nadlimitním režimu, postupuje zadavatel podle § 113 zákona č. 134/2016 Sb.
K druhé části dotazu – ano, pokud je smlouva uveřejněna v registru smluv, podle § 219 odst.1 písm. d) nemusíte uveřejňovat podle zákona č. 134/2016 Sb. Doporučujeme přečíst stanovisko k problematice na stránkách MMR – portál-vz.cz:
Společné stanovisko MMR, MV a ÚOHS k problematice vztahu povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a povinnosti uveřejnit smlouvu podle zákona o registru smluv – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz). Zde je uvedeno násl., že současně podle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv č. 340/2015 Sb. platí, že „je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách“.

K Vašim dotazům ohledně ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), uvádíme následující.

1. a) Pokuď jakoukoliv část kvalifikace budeme prokazovat pomocí poddodavatele musí se vždy doložit doklady pro odst. a) – d) , zvláště pak v bodě c), kde je požadována základní způsobilost dle §74?
Pokud dodavatel prokazuje určitou část kvalifikace prostřednictvím jiné osoby např. poddodavatele, musí předložit doklady a závazek uvedené v § 83 odst. 1 písm. a) až d) ZZVZ a to včetně dokladů o splnění základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ.

1. b) Platí i pro poddodavatele, že musí prokázat základní způsobilost plně způsobem uvedeným v §75?
Způsob prokazování základní způsobilosti vymezený v § 75 ZZVZ platí i pro prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob.

1. c) Jak lze zákl. způsobilost prokázat, pokud v zadávací dokumentaci není způsob prokázání uveden?
Poddodavatelem může být i fyzická osoba.
Způsob prokázání základní způsobilosti je ve vztahu k České republice vymezen v § 75 ZZVZ. Tento způsob prokazování platí i v případě, že osoba, prostřednictvím které je prokazována kvalifikace, je fyzickou osobou.

2. Je dostačující pokud poddodavatel doloží svoji zákl. způsobilost čestným prohlášením?
Podle § 86 odst. 2 ZZVZ platí, že pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce nahradit předložení dokladů čestným prohlášením. Dodavatel může vždy nahradit požadované doklady jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky.
V nabídce tedy může být způsobilost dokládána čestným prohlášením, pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak. V případě, že se účastník zadávacího řízení stane vybraným dodavatelem, musí předložit originály nebo ověřené kopie před uzavřením smlouvy (§ 86 odst. 3 ZZVZ).

2. a) Jak je nutné prokazovat § 83 odst. 1 písm. d. a) a to především “písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění VZ”? NZVZ říká, že tento písemný závazek může být i 1 stranný.
Způsob prokazování podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ je stanoven v tomto ustanovení. Dodavatel zadavateli předkládá písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.
Ze závazku má podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

2. b) Bude nutné ještě přikládat poddodavatelskou smlouvu(s konkrétním názvem VZ a se závazkem k plnění), smlouvu o spolupráci,smlouvu o smlouvě budoucí,rámcovou smlouvu nebo jinou smlouvou?
Závazky mohou zachyceny i ve smlouvách. Podle § 1723 občanského zákoníku vzniká závazek ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.
Ať už je zvolena jakákoli forma pro závazek podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ je dostačující, pokud je v zadávacím řízení předložen jednou.

c) Opravdu bude stačit 1str. písemný závazek podddodavatele? Musí být v tomto 1str. písemném závazku uveden název konkrétní zakázky nebo toto prohlášení můžeme použít i do jiné zakázky??
Není stanoveno, že by text závazku musel obsahovat název konkrétní zakázky.
Podle § 553 občanského zákoníku o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Závazek podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ tedy musí být určitý.
Vzhledem k tomu, že předměty plnění veřejných zakázek bývají různé a požadavky na ekonomickou technickou či profesní kvalifikaci jsou stanoveny zadavateli v jednotlivých zadávacích řízeních odlišně, bývá téměř nemožné formulovat závazek dostatečně určitě a zároveň použitelně pro více zadávacích řízení.

3. Jsme vedeni v Seznamu kvalifikovaných dodavatelů

a) Jaké máme povinnosti k 31.12.2016, t.j. 3 měsíce od účinnosti nového zákona vůči seznamu kvalifikovaných dodavatelů?
Podle § 276 ZZVZ dodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelů podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti ZZVZ, je povinen doložit chybějící kvalifikaci včetně příslušných dokladů postupem podle § 230 ZZVZ nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti ZZVZ, jinak platí, že počínaje prvním dnem čtvrtého měsíce ode dne nabytí účinnosti ZZVZ není v seznamu zapsán. Zejména se jednalo o originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících základní způsobilost podle § 74 ZZVZ a profesní způsobilost podle § 77 ZZVZ.

3. b) Za okolností starého zákona o VZ by jsme seznam každoročně aktualizovali až do konce března příštího roku. Bude nutné tyto změny provést už do 1.1.2017?
Podle § 231 ZZVZ je dodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelů povinen nejpozději do 31. března každého roku následujícího po jeho zápisu doručit Ministerstvu pro místní rozvoj
a) písemné prohlášení, že nedošlo ke změně zapsaných údajů, a
b) doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 odst. 1 písm. b) až d).
I nadále tedy budou do 31. března předkládána prohlášení a doklady prokazující základní způsobilost.

3. c) Vyzve nás k tomu někdo nebo musíme si tuto povinnost hlídat sami?
Povinnost podle § 231 ZZVZ vyplývá ze zákona. Doporučujeme, abyste si sami hlídali splnění této povinnosti.