25 Úno

Vybraná rozhodnutí v oblasti veřejných zakázek od roku 2020

 

Instituce Rozhodnutí Ustanovení Právní věta Odkaz Poznámka
ÚOHS R0139/2020 § 53 odst.
4 ZZVZ
Pokud zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení odkáže pouze na určité

ustanovení z nadlimitního režimu, k čemuž je na základě § 53 odst. 4 ZZVZ oprávněn,

neznamená to automaticky skutečnost, že je vázán i souvisejícími ustanoveními.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-16896.html
ÚOHS S0325/2019 § 18 odst.
2 ZZVZ
Předměty řešených veřejných zakázek, týkající se silnic II. a III. třídy, které jsou ve

vlastnictví Středočeského kraje, spolu tvoří funkční celek. Sjednocujícím účelem

předmětů plnění veřejných zakázek je jejich společný cíl, kterým je zajištění bezpečnosti

provozu. Taková plnění tvoří bezesporu jeden funkční celek.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16489.html
Potvrzeno
rozkladem
(R0203/2019)
ÚOHS S0432/2019 § 28 odst.
2 ZZVZ
ZZVZ nijak blíže neupravuje (tedy ani nezakazuje) zastoupení dodavatele při podání

nabídky na veřejnou zakázku. Nabídka dodavatele tedy může být podána

prostřednictvím jiného uživatelského účtu v NEN. Zadavatel se může nechat při podání

nabídky zastoupit, za subsidiárního použití občanského zákoníku (§ 436 odst. 1, § 441

odst. 1).

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16520.html
ÚOHS S0370/2019 § 113 ZZVZ Skutečnost, že nabídková cena účastníka je nízká, automaticky neznamená, že se jedná

o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která by musela být zdůvodňována postupem

podle ZZVZ. Pokud zadavatel nabídkovou cenu posoudil podle § 113 ZZVZ a

neidentifikoval ji jako mimořádně nízkou, není povinen žádat účastníka o písemné

zdůvodnění podle § 113 odst. 4 ZZVZ.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16549.html
Potvrzeno
rozkladem
(R0235/2019)
KS 30 A 145/2018 § 63 odst.
5 ZZVZ
Zadavatel si stav krajně naléhavé nouze nesmí způsobit vlastní liknavostí.  Podle názoru

soudu při plánování veřejné zakázky nelze obecně sečíst zákonné lhůty, ale je nutné

počítat s dostatečnou časovou rezervou i pro možné komplikace při zadávání.

Komplikacemi mohou být nutnost změny zadávací dokumentace v průběhu zadávacího

řízení, podané námitky, potřeba doplnění údajů či dokladů, nespolupráce vybraného

dodavatele, případně zahájení správního řízení u žalovaného. Se všemi těmito

možnostmi musí zodpovědný zadavatel při plánování zadávacího řízení počítat a

adekvátně k tomu stanovit časovou rezervu.

http://nssoud.cz/files/EVID
ENCNI_LIST/2018/30A_14
5_2018_11_20200806122
212_prevedeno.pdf
ÚOHS R0068/2020 § 46 odst. 2
ZZVZ
Pokud je předmět nabízeného plnění, v tomto případě tiskové zařízení, konfigurovatelné

a uchazeč nabídl jinou verzi, než tu odpovídající zadávacím podmínkám, pak jakákoliv

jeho změna, bude vždy změnou materiální. Zadavatel nemá povinnost prověřovat, zda

jsou účastníkem nabízená zařízení konfigurovatelná a jejich překonfigurováním tak lehce

splnit požadavky zadávacích podmínek.  Zadavatel v souladu se ZZVZ posuzuje jen to,

co je uvedeno v nabídce, neboť je jejím obsahem vázán.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16690.html
ÚOHS R0075/2020 § 246 odst.
1 ZZVZ
Pokud dojde k uzavření smlouvy a zmaření přezkumu, není možno toto zmaření napravit

vlastní činností obviněného. Přestupek byl dokonán již uzavřením smlouvy a k napravení

škodlivého zásahu do zákonem chráněného zájmu nemůže dojít ani jejím smluvním

ukončením, které se svým důsledkem rovná následku Úřadem zrušeného zadávacího řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16764.html
ÚOHS R0098/2020 § 35 ZZVZ Služby v oboru údržby nemovitostí a strážní služby jsou služby rozdílné, jiného

charakteru a vyžadující rovněž rozdílné živnostenské oprávnění.  Skutečnost, že obě tyto

služby nabízejí někteří dodavatelé společně, neznamená, že se jedná nutně o služby

související, ačkoliv mohou směřovat ke společnému účelu, kterým je správa budovy.

Zadavatel měl zvolit postup rozdělení veřejné zakázky na části, protože takové rozdělení

by přineslo více nabídek a tím pádem i zajistit větší soutěž vzájemně si konkurujících

dodavatelů.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16790.html
KS 31 Af 59/2019 § 36 odst. 1
ZZVZ
Prakticky každá zadávací podmínka vytváří překážku hospodářské soutěže, neboť jejím

účelem je specifikace požadovaného plnění, tj. vyloučení možnosti poskytnout plnění

jiné. Rozpor s § 36 odst. 1 ZZVZ může vyvolat pouze podmínka, která vytváří překážku

hospodářské soutěže bezdůvodně. O bezdůvodnost se bude jednat, pokud zadavatel

není schopen logicky zdůvodnit, proč danou podmínku stanovil, nebo jestliže důvod,

který zadavatel uvedl, daná podmínka nesleduje.  Obecně lze říci, že požadovaná míra

souvislosti mezi zadávací podmínkou a tvrzenou potřebou se do značné míry odvíjí od

toho, nakolik je stanovený požadavek v daném segmentu trhu běžný a zda je jednoduše

splnitelný a nenákladný, nebo naopak technicky komplikovaný a znatelně navyšující

cenu plnění. Požadavek, jehož splnění nemůže žádnému z dodavatelů činit potíže,

omezuje hospodářskou soutěž pouze marginálně.

http://nssoud.cz/files/EVID
ENCNI_LIST/2019/31_Af_
59_2019_2020101312581
2_20201013142601
_prevedeno.pdf
Podána kasační
stížnost u NSS
ÚOHS S0139/2020 § 46 odst. 2
ZZVZ
Skutečnost, že nové reference byly doloženy prostřednictvím doplnění nabídky,

neznamená, že by byla nabídka změněna, jelikož v případě doplnění dokladů

vztahujících se k prokázání kvalifikace nedochází ke změně nabídky, neboť

kvalifikovanost dodavatele je stále stejná jako při podání nabídky, a tedy nedochází ke

změně předmětu nabídky. Podle § 46 odst. 2 ZZVZ může být nabídka doplněna, nikoliv

však měněna.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16882.html
Potvrzeno
rozkladem
(R0127/2020)
ÚOHS S0234/2020 § 36 odst. 3
a 6 ZZVZ
Zadavatel umožní prohlídku místa plnění fakultativně. Je tedy na zadavateli, jakým

způsobem zajistí úplnost zadávacích podmínek. V případě, že je schopen poskytnout

dodavatelům úplné informace pro řádné sestavení nabídky, není již nezbytné realizovat

prohlídku místa plnění, ale za situace, kdy s ohledem na charakter poptávaných služeb

není možné úplné informace poskytnout, je pravděpodobné, že právě prohlídka místa

plnění může v některých případech být způsobem, kterým lze dostát požadavkům

zpracování zadávací dokumentace podle § 36 odst. 3 ZZVZ.  Zadavatel neposkytl

v zadávací dokumentace nezbytné informace pro podání nabídky (nacenění předmětu

plnění) a neumožnil dodavatelům získat informace ani na základě prohlídky místa plnění,

dodavatelé tak neměli možnost získat nezbytné technologické informace pro podání

nabídky.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16920.html
ÚOHS R0172/2020 § 245 odst.
1 ZZVZ
Pokud je z rozhodnutí o námitkách zřejmé, proč zadavatel považuje argumenty

stěžovatele za liché, nejde o pouhé formální odmítnutí námitek bez odůvodnění a

současně je možné dovodit, že je postihnuto gros námitek, pak je naplněna povinnost

vymezená v § 245 odst. 1 ZZVZ spočívající v jasném a srozumitelném vypořádání

odůvodnění rozhodnutí o námitkách.   Přestože zadavatel na každou dílčí námitku

nereagoval výslovně, z celého textu rozhodnutí o námitkách lze dovodit názor

zadavatele na namítané skutečnosti.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17018.html
KS 30 Af 52/2018 § 252 odst.
1 ZZVZ
Není porušením povinnosti stanovené v § 252 odst. 1 ZZVZ, pokud zadavatel nezašle

dokumentaci o zadávacím řízení ve formě originálů ale jen v prostých kopiích. Takové

jednání zadavatele nelze kvalifikovat jako přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) ZZVZ

, protože takové jednání není v rozporu se zákonem.

http://nssoud.cz/files/EVID
ENCNI_LIST/2018/30Af_5
2_2018_94_20201027084
036_20201027084705_pre
vedeno.pdf
Podána kasační
stížnost u NSS
ÚOHS R0131/2020 § 63 odst. 3
písm. a)
ZZVZ
Výkon dozorových činností na předmětné tunelové stavbě nenaplňuje pojmové znaky díla

ani uměleckého výkonu podle autorského zákona.  Jedná se sice o specifickou či

dokonce unikátní stavbu, nelze ji však považovat za umělecké dílo, ani skutečnost, že

stejnou metodou doposud nebyl jiný tunel ražen, z této stavby, natož pak technického

dozoru na této stavbě, nedělá umělecké dílo. Zadavatel tedy neprokázal naplnění

podmínek pro § 63 odst. 3 písm. a) ZZVZ.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16855.html
ÚOHS R0223/2019 § 175 odst.
1 ZZVZ
Obrat představuje číselné vyjádření celkového pohybu aktiv, pasiv, popřípadě nákladů a

výnosů za určité období. Obratem dodavatele tak není pouze jeho zisk vycházející ze

vzorové smlouvy, ale i částky, které s předmětem koncese souvisí a jsou placeny

na účet dodavatele. U stanovení předpokládané hodnoty koncese nezáleží na reálném

zisku dodavatele, ale záleží na tom, kolik finančních prostředků dodavatel obdrží

od všech koncových uživatelů koncese.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16558.html
KS 30 Af 63/2018 § 255
ZZVZ
Nabídkovou cenou při výpočtu kauce podle § 255 ZZVZ je nutné rozumět takovou cenu,

která odpovídá předpokládanému rozsahu veřejné zakázky. To platí i v případě,

že předpokládaný rozsah nebyl zahrnut do nabídkové ceny pro účely hodnocení nabídek,

avšak jasně vyplýval ze zadávací dokumentace.

http://nssoud.cz/files/EVID
ENCNI_LIST/2018/30Af_6
3_2018_93_20201215090
734_20201215091648_pre
vedeno.pdf
ÚOHS S0326/2020 § 53 odst. 6
ZZVZ
Oznámení o výběru je jedním z úkonů, na které ZZVZ ve zjednodušeném podlimitním

řízení neklade tak přísné nároky, jeho náležitosti jsou vymezeny v obecném § 50 ZZVZ.

Oznámení o výběru musí obsahovat identifikační údaje vybraného dodavatele a

odůvodnění výběru. Nároky na oznámení o výběru jsou tak podle ZZVZ mírnější než v

případě oznámení o výběru dodavatele podle § 123 ZZVZ, který se použije pro zadávání

veřejných zakázek v nadlimitním režimu, nikoliv ve zjednodušeném podlimitním řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16841.html
ÚOHS R0074/2020 § 89 odst. 5
ZZVZ
Existují i vysoce specializované nástroje, které se skládají z několika unikátních součástí

a je možné si je nechat poskládat „na míru“ nebo existují nástroje, které vyžadují

přesnou konfiguraci před jejich samotnou výrobou či kompletací, u těchto zmíněných

nástrojů „na míru“ by šlo jistě uvažovat o použití přímého odkazu. Nicméně v tomto

případě se zadavatel domáhá možnosti použít přímé odkazy na konkrétní výrobky u

všech nástrojů, které poptává, aniž by jakkoliv prokázal, že je nelze popsat obecně tak,

aby to bylo pro dodavatele pochopitelné v dostatečné míře.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16727.html
SDEU C-328/19 § 11 odst. 1
ZZVZ
Ačkoli in house zadávání bylo do dnešního dne Soudním dvorem připuštěno pouze

v případech, v nichž zadavatel zcela nebo zčásti vlastnil kapitál subjektu, kterému byla

zakázka zadána, nelze z toho dovodit, že v rámci takového mechanismu, jako je model

tzv. „odpovědné obce“ ve smyslu finského práva, není možné, aby zadavatel, v tomto

případě odpovědná obec, zvolil in house zadání zakázky, aby vyhověl potřebám

zadavatelů, s nimiž uzavřel dohodu založenou na uvedeném modelu, ze samotného

důvodu, že ostatní obce, které jsou součástí této dohody, nevlastní žádnou účast

v kapitálu in house subjektu. Kritérium vlastnictví části kapitálu totiž nemůže být jediným

prostředkem k dosažení tohoto cíle, neboť kontrola obdobná kontrole, kterou vykonává

veřejný zadavatel nad vlastními organizačními složkami, se může projevit jinak než

prostřednictvím kapitálového přístupu.

CURIA – Dokumenty (europa.eu)
ÚOHS S0293/2020 § 36 odst. 1

ZZVZ

Právě k ověření schopnosti bankovních institucí plnit své závazky slouží zadavatelem

zmiňované ratingové agentury, přičemž z veřejně dostupných informací lze shledat, že se

jedná o jediné agentury, které se takovým komplexním hodnocením bank zabývají. V

kontextu právě uvedeného tak nelze za nepřiměřený považovat ani požadavek

zadavatele, aby banka vystavující bankovní záruku disponovala určitým ratingovým

hodnocením právě od zmiňovaných agentur. O odůvodněnosti posledně uvedeného

požadavku svědčí dle Úřadu také skutečnost, že zadavatel nepovažuje za relevantní

ratingovou známku udělenou pouze některou z agentur Moody’s, S&P nebo Fitch, nýbrž

kteroukoli z nich.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17135.html

 

Potvrzeno

R0205/2020

ÚOHS S0293/2020 § 36 odst. 1

ZZVZ

S ohledem na výše uvedené předseda Úřadu konstatuje, že požadavek na dojezdovou

vzdálenost nelze považovat ani za nepřiměřený ve vztahu k předmětu plnění veřejné

zakázky, neboť jej zadavatel odůvodnil svými objektivními a legitimními potřebami,

zejména tím, že modelová trasa odpovídá jedné z reálných tras, na které budou

poptávané autobusy provozovány, a že je z pohledu zadavatele nezbytné, aby dodané

autobusy zmíněnou vzdálenost bez problémů zvládly realizovat bez nutnosti dotankování

a s odpovídající rezervou. Potřeba určité míry rezervy je odůvodnitelná např. určitou

mírou rizika prostojů vozidla v zimním období nebo nahodilých událostí na silnicích.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17135.html

 

Potvrzeno

R0205/2020

ÚOHS S0497/2020 § 116 ZZVZ (…) Jestliže stanovený způsob hodnocení kritérií č. 2, 4 a 5 připouští subjektivní uvážení

osob, které provádějí vlastní hodnocení, neznamená to nutně, že by se jednalo o

netransparentní postup. Míra transparentnosti totiž závisí především na rozsahu

takového uvážení. Jelikož Úřad v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí

dovodil, že kritéria hodnocení č. 2, 4 a 5 jsou stanovena srozumitelně a jednoznačně a

metoda hodnocení nabídek v těchto kritériích je jednoznačná, nelze tak dojít k závěru, že

zadávací podmínky byly vymezeny způsobem, které ponechávají hodnotící komisi prostor

pro svévoli a jsou z tohoto důvodu netransparentní.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17115.html

 

ÚOHS S0409/2020 § 48 odst. 4

ZZVZ

Institut MNNC je z hlediska systematiky ZVVZ upraven ve 4. části, který reguluje

nadlimitní ZŘ. Povinnost posoudit MNNC se v případě ZPŘ uplatní pouze v případě, že si

to zadavatel v ZD vyhradí, neboť to z § 53 odst. 6 ZZVZ nikterak nevyplývá. Zůstává však

zadavateli ve smyslu § 48 odst. 4 ZZVZ možnost posoudit nabídkovou cenu jako

mimořádně nízkou a v případě, že cena není účastníkem zdůvodněna, může zadavatel

účastníka zadávacího řízení vyloučit.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17089.html

 

ÚOHS S0409/2020 § 46 ZZVZ Dle § 211 odst. 1 ZZVZ musí zadavatel s dodavateli komunikovat v zadávacím řízení a

při zvláštních postupech písemně, není-li v ZZVZ stanoveno jinak, lze i ústně, ale musí se

do dostatečně zdokumentovat. ZZVZ tedy nestanoví úkony, které není možné činit ústně,

vyžaduje-li však ZZVZ, aby určitý úkon byl proveden výhradně písemně, je toto uvedeno

v příslušném ustanovení např. § 39 odst. 6ZZVZ. (…) V případě objasnění nabídky je tak

ústní forma úkonu povolena, to však s ohledem na povinnost dodržovat zásadu

transparentnosti, tedy pouze za předpokladu jejího dostatečného zdokumentování. (…)

Požádal-li zadavatel dle § 46 ZZVZ k objasnění/doplnění nabídky, které bylo za účelem

urychlení provedeno ústně, a jehož rámci dodavatel doložil smluvní vztahy k referenčním

zakázkám (doklady, které se nehodnotí), jednal v souladu s ZZVZ. Ale i kdyby dodavatel

předložil zcela nové referenční zakázky, i tak by to bylo v souladu se ZZVZ.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17089.html

 

ÚOHS S0409/2020 § 79 odst. 2

písm. a) a b)

ZZVZ

Poskytoval-li v šetřeném případě vybraný dodavatel v rámci referenčních zakázek plnění,

k nimž v té době neměl potřebná živnostenská oprávnění, prostřednictvím jiných osob

těmito živnostenskými oprávněními disponujícími a v rámci předmětného zadávacího

řízení prokazoval splnění požadavku zadavatele na technickou kvalifikaci pomocí těchto

referenčních zakázek, za jejichž realizaci nesl odpovědnost, prokázal v tomto ohledu

příslušnou část kvalifikace v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky a

zákonem.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17089.html

 

ÚOHS S0044/2021 § 245 odst.

1 ZZVZ

Úřad konstatuje, že zákon vyjma požadavku na řádné odůvodnění rozhodnutí o

námitkách jednoznačně stanovuje zadavateli povinnost spočívající v odeslání rozhodnutí

o námitkách stěžovateli, a to do 15 dnů od doručení námitek. Zákon rovněž mj. stanoví,

že nesplnění některé z povinností podle § 245 odst. 1 zákona naplňuje skutkovou

podstatu přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše 20 mil. Kč.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17145.html

 

ÚOHS S0384/2020 § 250 ZZVZ Obecně lze říci, že námitky představují primární ochranu dodavatele před nezákonným

postupem zadavatele, přičemž jejich řádné a včasné podání je rovněž jednou z

procesních podmínek pro podání návrhu na zahájení správního řízení vedeného před

Úřadem. Návrh ve smyslu § 250 a násl. zákona lze tedy považovat až za sekundární

nástroj procesní ochrany dodavatele. Zákon je ostatně koncipován tak, že část třináctá s

názvem ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele se dělí na dvě hlavy, a to hlavu I

s názvem Námitky a hlavu II s názvem Dozor nad dodržováním zákona (týkající se řízení

před Úřadem). Zákon o zadávání veřejných zakázek tedy upravuje ucelený postup

dodavatelů v případě obrany proti nesprávnému postupu zadavatele, přičemž jednotlivé

kroky účinné obrany dodavatele na sebe vzájemně navazují.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17122.html

 

Potvrzeno

R0206/2020

ÚOHS S0427/2019 § 189 odst.

1 ZZVZ

(…) Pojem svěřené úkoly nelze vykládat tak, že by byl obviněný (zadavatel) nebo jím

ovládané osoby nutně též beneficientem zadávaných činností, ani že by byl obviněný

povinen k úhradě odměny za takto poskytnutá plnění, je však třeba určitý akt zadání k

poskytnutí činností třetí osobě ze strany obviněného nebo jím ovládaných osob. Jinými

slovy v případech, kdy by plnění svěřených úkolů mohlo zahrnovat i činnosti poskytované

třetím subjektům, je třeba konkrétního zadání ze strany obviněného nebo existence

právního vztahu založeného obviněným. Úřad má za to, že za takové plnění svěřených

úkolů lze považovat zejména takové, které by byl jinak obviněný povinen provést sám

nebo je zajistit prostřednictvím jiných subjektů na trhu. (…) Přičemž právní úprava

veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, která obecně požívá méně striktní

regulace, by neměla být vykládána přísněji než obecné podmínky vertikální spolupráce.

Úřad tudíž v šetřeném případě podmínku podstatné části činnosti podle § 189 odst. 1

písm. c) zákona bude vykládat benevolentněji, v kontextu širšího okruhu skutečností a

pouze orientačně přihlédne k obecné podmínce vertikální spolupráce stanovené § 11

odst. 1 písm. c) zákona, kterou však s ohledem na výslovný zákaz nebude aplikovat

přímo.

 

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17137.html

 

ÚOHS S0359/2020 § 79 odst. 3

ZZVZ

Je však třeba opakovaně zdůraznit sousloví „v průběhu doby“ obsažené v ust. § 79 odst.

3 zákona, větě za středníkem, která považuje za rozhodný rozsah referenční zakázky na

dodávky realizovaný v průběhu doby tří let a nikoli v každém roce z předchozích tří let.

Nelze tedy posledně citované ustanovení zákona ve vztahu k významným dodávkám

pravidelné povahy vykládat v tom smyslu, že zadavatel je povinen stanovit referenční

dobu tak, že je účastník zadávacího řízení povinen prokázat významnou zakázku

pravidelné povahy v každém ze tří let, a to ještě ve vztahu k jednomu objednateli. Pokud

tedy dojde ze strany zadavatele ke stanovení požadavku na referenční zakázku v

každém z předchozích tří let, je nutno zkoumat, zda je pro takové zpřísnění

požadovaných referenčních zakázek dán relevantní důvod a zda nedochází takovým

postupem k nedůvodnému omezení soutěže mezi dodavateli vyloučením potenciálních

dodavatelů schopných zakázku plnit. Jinými slovy, obecně nelze vyloučit možnost

stanovení požadavku na referenční zakázku v každém z předchozích tří let, nicméně

taková podmínka musí být zadavatelem řádně odůvodněna zejména ve vztahu k

předmětu veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17139.html

 

Potvrzeno

R0216/2020

ÚOHS S0383/2020 § 79 odst. 2

písm. a) a b)

ZZVZ

Takový závěr ovšem nelze bez dalšího učinit za situace, kdy zadavatel obdržel

kvalifikované námitky, jejichž obsahem bylo zpochybnění správnosti čestného prohlášení,

a tedy zpochybnění toho, zda vybraní dodavatelé podmínky účasti opravdu splnili. Za této

nově nastalé situace měl zadavatel povinnost posoudit, zda námitka vznesená

navrhovatelem je důvodná či nikoliv. V případě, že by zadavatel dospěl k závěru, že tato

námitka důvodná je, bylo by to důvodem pro přijetí nápravného opatření ze strany

zadavatele. Pokud ovšem dospěl k závěru, že tato námitka důvodná není, měl povinnost

tuto v rozhodnutí o námitkách vypořádat srozumitelným a přezkoumatelným způsobem

tak, aby bylo možné při přezkoumání takového rozhodnutí jednoznačně uzavřít, zda

vybraní dodavatelé podmínky účasti skutečně splnili.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17163.html

 

Potvrzeno

R0208/2020

ÚOHS S0522/2020 § 83 odst. 1

písm. d)

ZZVZ

Zadavatel by měl být na základě písemného závazku jiné osoby schopen jasného úsudku

o tom, zda je zajištěno, že veřejná zakázka bude realizována opravdu tím, kdo danou

schopností disponuje, nikoliv tím, kdo si ji – toliko pro účely zadávacího řízení – pouze

„obstaral“, resp. „koupil“. Je tedy nezbytné, aby byl zadavatel na základě písemného

závazku jiné osoby schopen jednoznačně určit, jakým konkrétním způsobem se bude tato

„kvalifikovaná jiná osoba“ podílet na plnění dané veřejné zakázky. (…) Je tedy nezbytné,

aby z takto vymezeného závazku vyplývala reálná míra participace jiné osoby na plnění

veřejné zakázky, dále závazek dodavatele k reálnému poskytnutí věcí, práv či osob a

jejich přesný popis. Jinými slovy řečeno, zadavatel musí mít na základě vymezeného

závazku jednoznačně postaveno najisto, v jakých částech plnění, jakým způsobem a do

jaké míry se bude tato jiná osoba podílet na plnění předmětu veřejné zakázky.

 

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17149.html

 

ÚOHS S0462/2020 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Odůvodnění zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona proto musí

obsahovat dostatečně konkrétní popis důvodů hodných zvláštního zřetele a rovněž

konkretizaci okamžiku, s nímž zadavatel spojuje výskyt důvodů hodných zvláštního

zřetele… (…) Úřad akcentuje, že se vždy musí jednat o důvody závažné, které atakují

samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by

nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování v něm bylo v rozporu se

zákonem, tyto důvody musí odpovídat povaze, smyslu a účelu toho, co zákon upravuje a

musí být posuzovány vždy s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti, přičemž jejich

interpretace by měla být ku prospěchu efektivní hospodářské soutěže.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17155.html

 

KS 30 Af112/2018 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Výklad žalovaného (ÚOHS), že zadávací řízení může zadavatel zrušit z důvodu obavy o

případné vedení správního řízení o přestupku, je v rozporu se smyslem přísné konstrukce

toliko výjimečných důvodů, na nichž je § 127 odst. 2 písm. d) zákona o zadávání

veřejných zakázek vystavěn. Interpretací zastávanou žalovaným by se zadavatel snadno

mohl liberovat z povinnosti uzavřít smlouvu s vítězným uchazečem, s nímž by z různých

důvodů smlouvu uzavřít nehodlal.

 

http://www.nssoud.cz/files/

EVIDENCNI_LIST/2018/30

Af_112_2018_12_202102

09121645_prevedeno.pdf

 

Napadeno

kasační stížností

ÚOHS S0505/2020 § 255 odst.

1 ZZVZ

Z tohoto ustanovení zákona (§ 255 odst. 1) dle Úřadu vyplývá, že celkovou nabídkovou

cenou se pro účely určení výše kauce rozumí cena za plnění, které má dodavatel

zadavateli v rámci veřejné zakázky poskytnout a má ho ve své nabídce ocenit, nikoliv

cena, resp. část ceny, kterou zadavatel v zadávacích podmínkách za „celkovou

nabídkovou cenu“ sám označí.  Pro určení výše kauce tedy není relevantní, že v

šetřeném případě zadavatel v zadávací dokumentaci část nabídkové ceny označil jako

„celkovou nabídkovou cenu“. Pro výpočet kauce je stěžejní nabídková cena jako celek, tj.

za cena plnění, které měli dodavatelé ve svých nabídkách ocenit.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17197.html

ÚOHS S0467/2020 § 116 odst.

1 ZZVZ

Úřad k tomu dodává, že pokud chce zadavatel v některém z kritérií hodnocení nezbytně

zohlednit přímo zkušenosti dodavatelů, vždy tak (v nadlimitním režimu) musí učinit mj. v

intencích § 116 odst. 1 zákona, tzn., že takové hodnotící kritérium musí mít souvislost s

předmětem plnění veřejné zakázky, a tedy hodnocené skutečnosti se do předmětu plnění

musejí promítnout. V některých případech, s ohledem na předmět zadávané veřejné

zakázky, může zadavatel za tímto účelem využít např. hodnocení dle kritéria uvedeného

v § 116 odst. 2 písm. e) zákona, tzn., že v rámci hodnocení zohlední zkušenosti získané

jednotlivými osobami, např. zaměstnanci dodavatele, přičemž ve vztahu k těmto osobám

bude zároveň dále ve smlouvě na veřejnou zakázku uvedeno, že tyto osoby se budou

podílet na plnění zadávané veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17183.html

Potvrzeno

R0228,0241/2020

ÚOHS S0408/2020 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Je třeba akcentovat, že zadavatel je povinen řádně identifikovat skutečnosti, na nichž

staví závěr o nesprávné formulaci zadávacích podmínek a v jejímž důsledku obdržel

neporovnatelné nabídky. V tomto ohledu není možno považovat sdělení o tom, že

„nastavené a popsané technické požadavky uvedené v Technické specifikaci, která tvoří

přílohu č. 5 zadávací dokumentace, nemusely být zřejmé stejným způsobem co do

rozsahu a obsahu všem účastníkům zadávacího řízení.“ za jednoznačné, srozumitelné a

přezkoumatelné identifikování skutečnosti, která by mohla zakládat důvod pro zrušení

zadávacího řízení z důvodu nejasně formulovaných zadávacích podmínek. Skutečnost,

že se zadavateli následně nehodí výsledek hodnocení nabídek, dle Úřadu sama o sobě

nemůže obstát za situace, kdy byly zadávací podmínky stanoveny v souladu se

zákonem. Nevýhodnost výsledného hodnocení nabídek přitom dle názoru Úřadu nelze

posuzovat jako nezákonné stanovení zadávacích podmínek, které by bylo možné vnímat

jako důsledek pochybení zadavatele při zpracování zadávacích podmínek.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17195.html

Potvrzeno

R0224/2020

ÚOHS S0013/2021 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, ovšem toliko za

předpokladu, že tak učiní z důvodu, resp. za situace aprobované zákonem. Musí se vždy

jednat o důvody závažné, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného

zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by

pokračování v něm bylo v rozporu se zákonem. Jakékoliv zrušení zadávacího řízení v

případě veřejné zakázky musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli

(svévoli) veřejného zadavatele.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17238.html

ÚOHS R0011/2021 § 46 odst. 1

a 2 ZZVZ

Nelze se zcela ztotožnit se závěrem Úřadu, podle nějž není možné objasňovat dle § 46

zákona údaje, které jsou předmětem hodnocení, poněvadž by to vždy znamenalo změnu

této hodnoty, a tedy i nepřípustnou změnu nabídky. Tento výklad ustanovení § 46 zákona

není souladný s rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-S0403/2019/VZ-02553/2020/512/ŠMr ze

dne 22. 1. 2019, v němž Úřad akcentoval, že podle § 46 odst. 2 zákona nelze provést

materiální změnu nabídky, ale pouze toliko změnu formální, kdy obsah nabídky zůstává

totožný, pouze je doplněna původně chybějící informace, nebo je jiná původně zadavateli

nejasná informace vysvětlena, případně je uvedena na pravou míru zjevná, lehce

popsatelná a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelná nejasnost. Ustanovení §

46 lze chápat tak, že pouze „materiální změna“ nabídky není dovolena. Za materiální

změnu nabídky lze považovat mj. změnu nabízeného plnění (to je stěžejní myšlenka

rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 30. 8. 2019, č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-

24101/2019/322/HSc). Řečeno lapidárně, pokud je před změnou nabídky nabízeno

plnění X a po změně je nabízeno plnění Y, došlo k materiální změně nabídky. Pokud je

ale před změnou i po změně nabízeno plnění X, k materiální změně nabídky (v tomto

kontextu) nedošlo. Jestliže je zachován předmět plnění, není důvod považovat objasnění

hodnoceného údaje za nedovolenou změnu nabídky. Zákon explicitně nezakazuje

objasnění hodnoceného údaje, tak to činí pouze u doplnění údajů (srov. § 46 odst. 2

zákona).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17191.html

Předseda

rozhodnutí Úřadu

(S0367/2020)

zrušil a vrátil

k novému

projednání

ÚOHS S0010/2021 § 222 odst.

3 písm. a)

ZZVZ

Při posuzování charakteru změny závazku ze smlouvy není tedy na místě poměřovat

jednotlivá „pozitiva“ a „negativa“, která změna přinesla, či jejich vzájemnou kompenzaci,

neboť tím by jen docházelo k utvrzení názoru, že se výsledná pravidla smluvního vztahu

začala od původních smluvních pravidel odlišovat v mnoha směrech (lhostejno, zda ve

prospěch zadavatele či nikoli), což mohlo vést k vůli znovu sjednat základní podmínky

veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17212.html

ÚOHS R0019/2021 § 122 odst. 3

písm. a)

ZZVZ

Z posuzované věci nelze dovodit a nemá být dovozováno, že by automaticky postrádalo

prvek společenské škodlivosti takové jednání zadavatele, který opomene zkoumat, zda

vybraný dodavatel opravdu disponuje tvrzenou kvalifikací. Pokud zadavatel vyžaduje v

zadávací dokumentaci předložení konkrétních dokumentů, je povinen ohledně těchto

dokladů postupovat dle § 122 zákona. V opačném případě bude zasaženo do řádného

ověření kvalifikace dodavatelů, což je situace nežádoucí a škodlivě zasahující do

řádného běhu zadávacích řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17229.html

Předseda

prvostupňové

rozhodnutí zrušil,

neboť nebyly

zjištěny důvody

pro uložení sankce podle §

268 nebo 269

ZZVZ

ÚOHS S0433/2020 § 41 odst. 1

ZZVZ

Úřad v prvé řadě uvádí, že souhlasí s tvrzením zadavatele, že se při posouzení

poskytnutí jistoty v souladu se zákonem nelze spokojit toliko s předložením bankovní

záruky, ale že je pro posouzení toho, zda předložením dokladu o poskytnutí jistoty byl

dodržen zákon a funkce, smysl a účel poskytnutí jistoty, nutné vždy zkoumat konkrétní

obsah předloženého dokladu o poskytnutí jistoty, tj. v něm zakotvený obchodněprávní

vztah mezi účastníkem zadávacího řízení a bankovní či pojišťovací institucí a práva a

povinnosti tímto obchodněprávním vztahem zakotvená ve prospěch zadavatele, jakožto

osoby oprávněné z plnění jistoty.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17226.html

Potvrzeno

R0007/2021

ÚOHS S0026/2021 § 105 odst.

2 ZZVZ

Pokud zadavatel ve smyslu ustanovení § 105 odst. 2 zákona požaduje, aby určitou

významnou činnost při plnění veřejné zakázky plnil přímo vybraný dodavatel, znamená to

jinými slovy, že tuto významnou činnost nesmí plnit jiná osoba (poddodavatel).

Prokazování zkušenosti s určitou činností, na kterou dopadá výhrada dle 105 odst. 2

zákona, za využití zkušenosti jiné osoby (poddodavatele) by sice vypovídalo o schopnosti

poddodavatele vykonávat významnou činnost, avšak z důvodu požadavku zadavatele dle

§ 105 odst. 2 zákona by ji při plnění veřejné zakázky právě tento poddodavatel (resp. ani

žádný jiný) vykonávat nesměl. Oproti tomu by nic nevypovídalo o schopnostech

vybraného dodavatele tuto významnou činnost realizovat. Pokud tedy z důvodu

požadavku zadavatele dle § 105 odst. 2 zákona nesmí plnit vymezenou významnou

činnost jiná osoba, nýbrž toliko sám vybraný dodavatel, pak musí právě sám vybraný

dodavatel prokázat splnění odpovídající části kvalifikace zkušeností, kterou získal

plněním dané činnosti vlastními kapacitami.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17255.html

ÚOHS S0026/2021 § 79 odst. 2

písm. a)

ZZVZ

(…) ze zákona nevyplývá povinnost zadavatele objasňovat či ověřovat účastníkem

předložený seznam poskytnutých stavebních prací a osvědčení objednatele v každé

situaci, tj. i když nemá o splnění kvalifikačního kritéria žádné pochybnosti. Zcela jiná

situace však nastane, pokud jsou seznam poskytnutých stavebních prací a osvědčení

objednatele, resp. informace a údaje v těchto dokumentech obsažené, a tedy i splnění

zadávacích podmínek, relevantním způsobem zpochybněny. Zejména pak vyvstanou-li

takové pochybnosti na základě relevantních a řádně podaných námitek. V takovém

případě je na straně zadavatele nejen jeho možností, ale taktéž i jeho povinností tyto

kvalifikované pochybnosti vyvrátit, a mít tak postaveno najisto, že vybraný dodavatel

kritéria kvalifikace skutečně prokázal, a tedy rovněž splnil podmínky účasti v zadávacím

řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17255.html

ÚOHS S0504/2020 § 46 odst. 2

ZZVZ

Úřad akcentuje, že podle § 46 odst. 2 zákona nelze provést materiální změnu nabídky,

ale pouze toliko změnu formální, kdy obsah nabídky zůstává totožný, pouze je doplněna

původně chybějící informace, nebo je jiná původně zadavateli nejasná informace

vysvětlena, případně je uvedena na pravou míru zjevná, lehce popsatelná a zároveň

vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelná nejasnost (…) „za doplnění je nutno považovat

připojení něčeho, co původně v nabídce zcela chybělo nebo sice připojeno bylo, ale bylo

uvedeno jinak, než tomu porozuměl zadavatel, případně v důsledku zjevného pochybení

bylo uvedeno mylně, a ačkoliv nabídka doplněná o tyto původně chybějící informace

bude z formálního hlediska jiná (tedy změněná), než nabídka původní, obsahově, tedy

fakticky, se lišit nebude.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17275.html

potvrzeno

R0028/2021

ÚOHS S0092/2021 § 244 ZZVZ Pokud navrhovatel v námitce tvrdí, že technické řešení požadované zadavatelem je

diskriminační, pak tímto poukazuje na rozpor se zákonem, resp. v čem spatřuje porušení

zákona zadavatelem (dle § 244 odst. 1 zákona), nicméně stále tím nesděluje, jak jeho

přímo namítaná skutečnost zasahuje. Nejedná se tak o popis účinku vůči němu, resp.

takovýto účinek z dané námitky nevyplývá, a není tedy jakkoliv zřejmé, jaká újma na jeho

právech mu byla či mohla být v návaznosti na namítaný postup zadavatele způsobena.

(…) újma nemusí být vyčíslena a v zásadě postačuje i obecné vymezení následku

jednání zadavatele vůči stěžovateli. Nicméně v nyní šetřeném případě absentuje i

jakékoliv obecné vyjádření toho, jakým způsobem se dané pochybení zadavatele dotýká

stěžovatele, přičemž ani konstatování, že je daná podmínka diskriminační, v sobě

implicitně nezahrnuje konstatování újmy. Jinak řečeno, každá diskriminace je zaměřena

vůči určité osobě, tedy v konečném důsledku má nebo může mít dopady na konkrétní

subjekt, logicky však nikoli na každou myslitelnou osobu. (…) Proto se nelze při zákonem

požadovaném definování újmy ve vztahu k osobě stěžovatele spokojit pouze s uvedením

adjektiva „diskriminační“ (nekonkrétně, vzhledem k nějakému potenciálnímu neurčitému

okruhu subjektů).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17294.html

ÚOHS S0514/2020 § 246 odst.

1 písm. b)

ZZVZ

(…) námitka stěžovatele míří proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné

zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem. Toto je stěžejní pro pochopení

postavení stěžovatele coby osoby, která je legitimovaná k podání námitek. Uvedené

proto neznamená, že by co do splnění podmínek legitimace k podání námitky musel

stěžovatel bezezbytku splnit veškeré zadavatelem případně vymezené podmínky na

předmět plnění veřejné zakázky. Opačný názor je zcela nepřijatelný, v rozporu s

principem zajištění ochrany potenciálních dodatelů veřejných zakázek, a aplikace

takového výkladu by znamenala, že by např. nemohl podat potenciální dodavatel námitky

směřující proti zadávacím podmínkám.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17268.html

potvrzeno

R0039/2021

ÚOHS S0123/2021 § 18 ZZVZ K funkční souvislosti Úřad v obecnosti uvádí, že její existence, či naopak absence, se

dovozuje zejména na základě účelů a cílů, pro které jsou veřejné zakázky zadávány.

Otázka návaznosti jednotlivých plnění veřejných zakázek je pouze jedním (nikoliv však

jediným) z hledisek, na základě kterého se dá určit, zda se jedná o samostatné veřejné

zakázky, či o veřejnou zakázku rozdělenou na dílčí plnění. Stejně tak nehraje roli, zda

došlo k samostatným výběrovým řízením na dodavatele, zda byly vydány k veřejným

zakázkám samostatné dokumenty orgánů veřejné správy opravňující započetí plnění

podle smluv či zda je plnění na základě smluv fyzicky, technicky či organizačně rozdílné,

oddělené či oddělitelné, jak se uvádí v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS

-R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016, tj. že „plnění nemusí být plněními

totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez

plnění druhého), ani není vyloučeno, aby při těchto dílčích činnostech byla využívána

odlišná technická zázemí či odlišné technologie.“.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17285.html

ÚOHS S0037/2021 § 255 odst.

1 ZZVZ

Pro § 257 písm. c) zákona, kam spadá také šetřený případ, zákonodárce možnost

zhojení absentující podmínky řízení (složení kauce v řádné výši na účet Úřadu) v

dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nezakotvil. Úřad proto nemůže navrhovatele k

odstranění takové vady řízení vyzvat či zkoumat důvody, pro které ke složení kauce v

zákonem stanovené výši nedošlo. Úřad si je vědom skutečnosti, že rozdíl mezi

navrhovatelem složenou výší kauce a zákonem stanovenou kaucí představuje bagatelní

částku, nicméně s ohledem na výše uvedené, rozhodovací praxi Úřadu (…) je nutné

konstatovat, že navrhovatel povinnosti složit kauci v zákonem stanovené výši nedostál.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17317.html

potvrzeno

R0051/2021

ÚOHS S0243/2020 § 15 ZZVZ (…) Úřad předně konstatuje, že nerozporuje, že v případě výměny svítidel veřejného

osvětlení se s dodávkou svítidel nutně pojí určité elektroinstalační práce, tj. že součástí

předmětu plnění veřejné zakázky jsou i stavební práce ve smyslu činností uvedených v

oddílu 45 CPV (…),avšak pro účely posouzení, zda v provedení elektroinstalačních prací

definovaných v rámci šetřené veřejné zakázky spočívá základní účel této veřejné

zakázky, považuje Úřad za rozhodující, zda se dané činnosti vymykají z rámce jinak

běžně prováděných prací spojených se standardní dodávkou (prostou výměnou) svítidel.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17300.html

potvrzeno

R0040/2021

 

ÚOHS S0388/2020 § 48 odst. 5

písm. d)

ZZVZ

(…) zadavatel musí v rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 5

písm. d) zákona postupovat v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1

zákona,(…) podrobně, srozumitelně, určitě a jednoznačně popsat pochybení, která

nastala na straně účastníka zadávacího řízení, kterých se dopustil při plnění smluvního

vztahu uzavřeného mezi ním a zadavatelem dané veřejné zakázky, a že daná pochybení

vyvolala určitý kvalifikovaný následek (vznik škody, předčasné ukončení smluvního

vztahu nebo jiné srovnatelné sankce), z kterých zadavatel usoudil, že se jedná o závažná

nebo trvalá pochybení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17292.html

potvrzeno

R0037/2021

ÚOHS S0252/2020 § 46 ZZVZ Úřad v této souvislosti odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6

As 172/2018-44 ze dne 11. 9. 2018, kde výše uvedený soud sice opravu v nabídkové

ceně připustil, nicméně šlo o typově jinou situaci oproti šetřenému případu, kdy se

jednalo o opravu ceny v řádech stovek korun, přičemž soud konstatoval: „…zjištěné

skutečnosti ve svém souhrnu nasvědčují při střízlivém hodnocení zdravým rozumem

jednoznačně tomu, že šlo o opravu zcela banální chyby v počtech bez jakéhokoliv

negativního vlivu na proces výběru nejvhodnější nabídky, tím méně pak na pořadí

uchazečů. (…)  Jak již bylo uvedeno výše, změnu ceny v návrhu smlouvy je vyjma

specifických případů, které byly dovozeny v rámci rozhodovací praxe, nutné považovat za

nepřípustnou (…) s ohledem na rozdíl nabídkové ceny v návrhu smlouvy a v ostatních

částech nabídky vybraného dodavatele, a to částky s DPH i bez DPH (…), není možné

tento rozdíl považovat za lehce vysvětlitelnou či banální chybu, jež by se týkala drobné

částky ve smyslu posledně citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu. (…)

Jednalo se tak o jednoznačný rozpor mezi údaji „uvnitř nabídky“, který nelze zhojit

případným vysvětlením, neboť za situace, kdy rozporné údaje jsou předmětem

hodnocení, nelze takové vysvětlení vyjma velmi specifických situací (viz výše)

akceptovat.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17302.html

potvrzeno

R0037/2021

ÚOHS S0042/2021 § 245 odst.

1 ZZVZ

(…) zákon žádnou výjimku z povinnosti rozhodnout o námitkách nestanoví a zadavatel je

tak s ohledem na ust. § 245 zákona námitky povinen vyřídit vždy, např. i v případě, že

nejsou podány oprávněnou osobou či jsou podány opožděně (viz k tomu § 245 odst. 3

zákona). Pokud pak zákon v § 245 odst. 5 zakotvuje, že pokud zadavatel o námitkách

nerozhodl v zákonné lhůtě (jako v případě šetřené veřejné zakázky), platí pro účely

podání návrhu podle § 250 odst. 1 zákona, že námitky odmítl, pak se uvedeným

ustanovením sice formuluje nevyvratitelná zákonná domněnka odmítnutí námitek, avšak

pouze pro účely podání návrhu, tj. proto, aby byly naplněny zákonné předpoklady pro

podání návrhu. Uvedené ustanovení však v žádném případě nemá suplovat výslovné a

kvalifikované rozhodnutí o námitkách stěžovatele učiněné zadavatelem (jež má být

stěžovateli doručeno) a není ani jeho účelem být nástrojem, s jehož pomocí by mohly být

námitky dodavatelů jednoduše ignorovány.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17295.html

ÚOHS S0048/2021 § 4 ZZVZ (…) Úřad považuje především s ohledem na vyjádření obviněného za vhodné uvést, že

pokud některý dodavatel veřejnou zakázku získal, resp. plní na základě smlouvy

uzavřené v rámci vertikální spolupráce, tzn. na základě postupu dle § 11 zákona, je

jakožto dodavatel samozřejmě oprávněn využít poddodavatele (…) Nicméně u plnění,

která není schopen zajistit vlastními silami a prostředky, a na která chce takový dodavatel

uzavřít smlouvy s poddodavateli, dopadají na takového dodavatele, který je současně

veřejným zadavatelem, zcela stejné povinnosti bez ohledu na to, zda je dodavatelem

jiného veřejného zadavatele. (…) I obviněný tedy měl povinnost stanovit předpokládanou

hodnotu všech externě poptávaných plnění, tj. byl povinen ověřit, zda není naplněno

hledisko časové, místní, věcné a funkční souvislosti, tedy zda se nejedná o jedinou

veřejnou zakázku, jejíž jednotlivé části tvoří jeden funkční celek. V případě zjištění, že se

jedná o jedinou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota zároveň přesahuje limity

stanovené pro veřejnou zakázku malého rozsahu v § 27 zákona, má totiž takový

dodavatel již v pozici zadavatele povinnost zadávat takovou veřejnou zakázku v některém

z druhů zadávacího řízení podle zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17313.html

ÚOHS S0048/2021 § 18 ZZVZ Úřad k dané věci uvádí, že je v případě stavebních prací samozřejmě běžné využívat

poddodavatele, jelikož dodavatel, který provádí například především zednické práce,

nemusí logicky nabízet například instalatérské či elektrikářské práce nebo třeba provádět

dodávku a montáže plastových oken či podlah. Tyto práce však rozhodně nelze

považovat za natolik odlišné, aby je bylo možno považovat za samostatné veřejné

zakázky. Jednotlivé dodávky, stavební práce a služby, spojené se zhotovením budovy,

tak logicky musí být prováděny v souvislosti. Lze si jen těžko představit, že by mohl jeden

dodavatel provádět například pokládku podlah do budovy, která neexistuje nebo že by

mohli zedníci začít stavět zdi na místě, které nebylo předtím povrchově upraveno

(vybagrováno) a kde nebyly položeny základy, nebo že by mohl další dodavatel provádět

například montáž a dodávku oken, když dané zdi ještě nebyly postaveny. (…) cíl všech

těchto jednotlivých plnění shodný, a to v konečném souhrnu postavit/zhotovit určitou

konkrétní stavbu, tj. přístavbu ZŠ Nehvizdy. Nelze tudíž připustit, aby určitá rozdílnost

jednotlivých externě poptávaných plnění byla legitimním důvodem pro umělé dělení

veřejné zakázky za situace, kdy cíl všech těchto dílčích plnění byl bez jakýchkoliv

pochybností i z pohledu samotného obviněného zcela totožný (zhotovit přístavbu ZŠ

Nehvizdy).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17313.html

ÚOHS S0532/2020 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

(…) nelze přijmout obecný závěr, dle něhož by pandemie onemocnění Covid-19 či

související protiepidemická opatření znamenaly samy o sobě důvod hodný zvláštního

zřetele, pro nějž nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval (…)

neboť v takovém případě by tato skutečnost mohla být aplikována jako univerzální důvod

pro zrušení všech zadávacích řízení realizovaných přibližně od konce února či počátku

března roku 2020, a to bez ohledu na to, zda pandemie onemocnění Covid-19 či

související protiepidemická opatření skutečně tato zadávací řízení zasáhla v takové

intenzitě, že byl atakován samotný smysl jejich dokončení (…).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17319.html

potvrzeno

R0042/2021

KS 31 Af 63/2018

– 83

§ 245 odst.

1

Úřad (…) dle jeho právního názoru může i právní argument představovat skutečnost, k

níž je zadavatel povinen se ve smyslu § 245 odst. 1 zákona vyjádřit. (…) je sporné mezi

Úřadem a žalobcem, zda je povinen zadavatel reagovat na právní argumentaci účastníka

soutěže, případně jakým způsobem. V konečném důsledku je tak zadavatel vystaven

tlaku na to vypořádávat prakticky každou větu či myšlenku stěžovatele nebo riziku, že

Úřad může z námitek shledat nevypořádanou skutečnost (nikoliv ani námitku, ale s

ohledem na obsah napadeného rozhodnutí i část právní argumentace stěžovatele), o

které třeba ani zadavatel neuvažoval, že se jedná o námitku, či argumentaci stěžovatele.

(…)  Akceptace takového přístupu by fakticky znamenala absolutní libovůli Úřadu trestat

téměř jakékoliv vypořádání námitek, neboť si lze jen stěží představit, že by byl zadavatel

schopen reagovat na veškerá případná tvrzení stěžovatelů. Soud považuje za klíčové to,

že v nyní posuzované věci Úřad ani žalovaný fakticky neřeší, jak měl žalobce reagovat

jinak, ale pouze mechanicky a formalisticky trestají to, že se žalobce nevyjádřil výslovně k

tomu, co Úřad, nikoliv žalobce, považoval za skutečnosti uvedené v námitkách, a to

způsobem, který Úřad očekává.  V případě, že soudy považují za přezkoumatelné

vypořádání tvrzení účastníků řízení ten způsob, kdy proti ucelené argumentaci účastníka

řízení postaví soud, resp. správní orgán vlastní ucelenou argumentaci reagující na

spornou otázku, není důvod k tomu, aby shodný přístup nemohl platit i pro zadavatele

veřejné zakázky v rozhodnutí o námitkách.

http://www.nssoud.cz/files/

EVIDENCNI_LIST/2018/31

_Af_63_2018_202009161

12547_20200916120521_

prevedeno.pdf

 

napadeno

kasační stížností

ÚOHS S0480/2020/VZ § 18 ZZVZ Úřad ve vztahu k časové souvislosti uvádí, že obecně jsou pro její naplnění určující

především dohodnuté lhůty plnění na základě zadávacích podmínek a dále další časové

souvislosti spojené s plněním či s jednáním stran obecně, přičemž klíčové jsou také

termíny uzavření smluv, včetně event. dodatků. K tomu Úřad doplňuje, že pro shledání

časové souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření

smluv shodovaly; časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či

týdnů, ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců (k tomu srov. rozsudek Krajského

soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017)

Úřad obecně uvádí, že pro posouzení její existence či neexistence je třeba vzít v potaz

větší množství faktorů, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky.

Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, také okolnosti týkající

se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí

funkce výsledků plnění, eventuálních objektivních překážek mezi místy, na kterých má

plnění probíhat (…)

Jde-li o funkční souvislost, jejíž ne/existence se dovozuje na základě účelu/jednotného

cíle, pro který jsou veřejné zakázky zadávány (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího

správního soudu č. j. 7 As 211/2015-31 ze dne 17. 9. 2015), pak ta je v šetřeném případě

dána skutečností, že předmětem všech dílčích veřejných zakázek je provádění oprav a

servisních služeb (…) na vozidlech nebo jejich částech, užívaných zadavatelem (…). Z

uvedeného je zřejmé, že účelem a cílem všech dílčích veřejných zakázek je zajištění

provozuschopnosti vozového parku zadavatele, a to při dodržení požadavků daných

výrobcem vozidla, jakož i vyplývajících z právních předpisů a potřeb zadavatele.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17330.html

potvrzeno

R0050/2021/VZ

ÚOHS S0043/2021/VZ § 17 ZZVZ (…) zmiňované nemocnice nehospodaří samostatně s finančními prostředky, z nichž by

měla být předmětná plnění financována (obviněný ostatně ani nic takového

netvrdí/nedokládá), neprováděly v případě dotčených veřejných zakázek samy zadávací

řízení, nečinily rozhodnutí o výběru dodavatele, a ani s dodavateli neuzavíraly smlouvy

(nejedná se tedy ani o provozní jednotky ve smyslu § 17 odst. 2 zákona). Skutečnost, že

předmětné nemocnice v obecné rovině naplňují pozici zadavatele dle zákona, v tomto

ohledu nehraje žádnou roli, neboť plnění poptával obviněný pro své potřeby z pohledu

osoby ovládající tyto nemocnice a byl to obviněný, kdo vystupoval v pozici zadavatele,

nikoliv jemu podřízené nemocnice.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17334.html

potvrzeno

R0055/2021/VZ

ÚOHS S0478/2020/VZ § 79 ZZVZ Jestliže je tedy smyslem stanovení technických kvalifikačních předpokladů eliminace

dodavatelů, kteří nemají dostatečné zkušenosti s předmětem zadávané veřejné zakázky,

případně nemají dostatečné personální, odborné a materiální zabezpečení, je zřejmé, že

jejím výsledkem bude legitimní selekce takových dodavatelů, tedy dodavatelů, jejichž

kvalifikace, resp. její absence vzbuzuje oprávněné pochybnosti o řádnosti a včasnosti jimi

poskytovaného plnění. Úřad tak zdůrazňuje, že stanovení technické kvalifikace je vždy

relativně diskriminační, jelikož zabraňuje v účasti v zadávacím řízení těm dodavatelům,

kteří nejsou dostatečně odborně, personálně nebo materiálně zdatní pro její naplnění.

Tato relativní diskriminace však nezakládá rozpor s § 6 zákona, jelikož je odůvodněna

legitimním zájmem zadavatele na řádném a kvalitním plnění předmětu veřejné zakázky.

Úřad konstantně zastává názor, že zadavatel zná nejlépe své potřeby, a proto jej nelze

nutit za každou cenu akceptovat i parametry, které jsou pro něj nevyhovující, pokud je

schopen svou volbu uspokojivě odůvodnit. Úřad v šetřeném případě dospěl k závěru, že

pokud zadavatel poskytování předmětných služeb více objednatelům odůvodnil tak, že

účelem této kvalifikační podmínky bylo prokázat schopnost dodavatele přizpůsobit se

procesům spojeným s ICT provozem u více objednatelů, aby měl zadavatel dostatečně

prokázáno, že se dodavatel bude schopen jinému a pro dodavatele novému prostředí

přizpůsobit a služby řádně poskytovat (blíže k tomu viz body 125. a 126. odůvodnění

tohoto rozhodnutí), pak zadavatel svůj požadavek řádně odůvodnil.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17348.html

potvrzeno

R0047/2021/VZ

ÚOHS S0478/2020/VZ § 79 ZZVZ Úřad tak ve vztahu k předmětné zadávací podmínce dospěl k závěru, že zadavatel

dodržel při stanovení napadené zadávací podmínky postup stanovený v ustanovení § 6

odst. 2 zákona, když v rámci podmínek technické kvalifikace vznesl požadavek, aby

všichni členové realizačního týmu komunikovali (rozuměj se zadavatelem a ostatními

dodavateli zadavatele) v českém nebo slovenském jazyce, neboť nijak excesivně

nespecifikoval / konkrétně nevymezil onu minimální úroveň předmětného technického

kvalifikačního předpokladu a zároveň byl schopen svůj požadavek odůvodnit svými

objektivními potřebami. Zadávací podmínka v šetřeném případě rovněž není stanovena

tak, že by zasahovala do vnitřních poměrů dodavatele, tedy způsob jak spolu komunikují

zaměstnanci dodavatele mezi sebou.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17348.html

potvrzeno

R0047/2021/V

ÚOHS S0478/2020/VZ § 79 ZZVZ Úřad v souvislosti s generálním odkazem týkajícím se konkrétních norem sděluje, že

zadavatel je obecně povinen ke každému jednotlivému odkazu na normu povinen uvést v

souladu s § 90 odst. 3 zákona, že připouští možnost nabídnout rovnocenné řešení. V

nyní šetřené věci sice zadavatel na několika místech Technických podmínek uvádí, že

nabízená lůžka musí být v souladu s normou, přičemž pouze jednou sdělil, že připouští

rovnocenné řešení (generální odkaz), nicméně nelze odhlédnout od skutečnosti, že se

jedná vždy o jednu a tu samou normu ČSN EN 60601-2-52. V tomto konkrétním případě

tak lze dle Úřadu učinit závěr, že zadavatel tím, že u každého jednotlivého odkazu na

normu neuvedl možnost rovnocenného řešení, nepostupoval v rozporu se zákonem,

neboť šlo vždy o normu totožnou.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17344.html

potvrzeno

R0047/2021/VZ

ÚOHS S0444/2020/VZ § 57 ZZVZ Úřad dále uvádí, že je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že lhůta pro podání nabídek byla

zadavatelem několikrát prodloužena a v součtu tak činila 123 dní, což je více než

čtyřnásobek zákonem stanovené lhůty. Úřad se tak neztotožňuje s domněnkou

navrhovatele, že lhůtu nelze posuzovat v souhrnu, neboť případní zájemci o veřejnou

zakázku měli k přípravě a podání nabídky celou tuto lhůtu, tj. od 1. 6. 2020 až do dne

2. 10. 2020.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17344.html

potvrzeno

R0058/2021/VZ

ÚOHS S0444/2020/VZ § 99 odst. 1

ZZVZ

Úřad v první řadě uvádí, že není povinností zadavatele přistoupit ke změně zadávací

dokumentace. Zadavatel je k takovému kroku v souladu s § 99 odst. 1 zákona oprávněn,

avšak závisí pouze na úvaze zadavatele, zda této možnosti využije a ke změně zadávací

dokumentace přistoupí, či nikoliv. Je třeba zdůraznit, že je to pouze zadavatel, který je

oprávněn a současně povinen stanovit zadávací podmínky a je to tedy zároveň

zadavatel, který zná svoje potřeby, které mají být prostřednictvím realizace veřejné

zakázky naplněny. Z uvedeného tedy také vyplývá, že jen zadavatel může posoudit, zda

považuje řešení nabízené navrhovatelem, resp. jakýmkoliv dodavatelem za rovnocenné.

V nyní šetřené věci z poskytnutých Vysvětlení ZD č. 3, 4 a 5 je zcela evidentní, že

navrhovatelem domnělá řešení, zadavatel za rovnocenná nepovažuje a setrvává na

stanovených technických požadavcích (…).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17344.html

potvrzeno

R0058/2021/VZ

ÚOHS R0061/2021/VZ § 36 odst. 4

věta první

ZZVZ

Dílčím závěrem lze proto konstatovat, že v tomto případě obviněný porušil zákon, když

výslovně v zadávací dokumentaci neoznačil společnost ADVIA GROUP s.r.o. jakožto

zpracovatele zadávací dokumentace. Nutno však říci, že pro naplnění skutkové podstaty

přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je nezbytné, aby předmětné porušení

zákona mělo alespoň potenciální vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Každé porušení

zákona totiž nemusí nutně způsobit ovlivnění výběru a nemusí tak být naplněna skutková

podstata přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Předně předseda Úřadu posuzoval

účel § 36 odst. 4 zákona, a sice zda byl při zde dotčeném postupu zadavatele tento účel

zachován. Účelem předmětného ustanovení zákona je primárně odhalování existence

střetu zájmu.

(…) případný střet zájmu je u společnosti ADVIA GROUP s.r.o. vysoce

nepravděpodobný. Uvedené podporuje zejména tvrzení, že smluvním zástupcem se stala

osoba, jejímž předmětem činnosti jsou „zprostředkovatelské činnosti realitních agentur,

zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení, poradenství v oblasti řízení,

překladatelské a tlumočnické činnosti“. V případě nyní řešené veřejné zakázky jde o

veřejnou zakázku na stavební práce. (…) Při zohlednění všech výše uvedených

skutečností dospěl předseda Úřadu k závěru, že k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky

nemohlo dojít.

Nad rámec je možné doplnit, že v tomto případě nemůže jít o naplnění výjimky dle § 36

odst. 4 zákona, jelikož v zadávací dokumentaci byla uvedena toliko právnická osoba, jejíž

předmět činnosti není výkonem advokacie. Je proto zcela irelevantní, zda zadávací

dokumentaci zpracoval advokát pracující pro danou společnost.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17352.html

ÚOHS R0061/2021/VZ § 123 ZZVZ Smyslem oznámení o výběru dodavatele vymezeného v § 123 zákona je informovat

účastníky zadávacího řízení o výběru dodavatele, u něhož již zadavatel má ověřeno

splnění podmínek účasti. Předmětné oznámení o výběru má zcela zásadní význam v

zadávacím řízení. Jeho úkolem je zajistit vysokou míru transparentnosti postupu

zadavatele při výběru dodavatele. Oznámení o výběru dodavatele musí

přezkoumatelným způsobem zachytit, z jakého důvodu a na základě čeho zadavatel

vybral konkrétního účastníka jako vybraného dodavatele. Současně musí dané oznámení

obsahovat ve vztahu k zákonem definovaným skutečnostem i informace týkající se

splnění podmínek účasti. V rámci oznámení o výběru dodavatele tak zadavatel musí mj.

uvést seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, a uvést rovněž

údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace.

S ohledem na výše uvedené proto předseda Úřadu konstatuje, že obviněný v šetřeném

zadávacím řízení své povinnosti vyplývající z § 123 písm. b) bod 2 zákona nedostál. Lze

proto učinit dílčí závěr, že obviněný postupoval v rozporu se zákonem a zásadou

transparentnosti vymezenou v § 6 zákona.

K naplnění skutkové podstaty přestupku kvalifikovaného v § 268 odst. 1 písm. a) zákona

je ovšem nezbytné, aby kromě porušení zákona došlo k vlivu na výběr nejvhodnější

nabídky a mezi uvedenými znaky skutkové podstaty přestupku existovala příčinná

souvislost.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17352.html

ÚOHS R0063/2021/VZ § 16 odst. 1

a 5 ZZVZ

Podle § 16 odst. 1 a 5 ZZVZ se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví před

zahájením zadávacího řízení, a to k okamžiku jeho zahájení. Pokud zadavatel před

zahájením zadávacího řízení stanoví předpokládanou hodnotu v souladu se ZZVZ a

navíc se značnou rezervou, jak tomu bylo v šetřeném případě, případné uhrazení ceny

veřejné zakázky zjištěné až v průběhu jejího plnění, kterou dojde k překročení finančního

limitu pro určení režimu veřejné zakázky, nebude porušením ZZVZ.

Zadavatel se tedy v posuzovaném případě nemusí obávat toho, že pokud by se

vybranému dodavateli podařilo prodat předmětné nemovitosti za tak vysokou prodejní

cenu, že by mu v důsledku toho náležela provize 5 494 000 Kč bez DPH či vyšší, že by

se zadavatel kvůli tomu zpětně dopustil porušení ZZVZ spočívajícím v tom, že nesprávně

stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a v důsledku toho její režim a druh

zadávacího řízení. Obava zadavatele, že by se vystavil hrozbě pokuty ze strany Úřadu, je

tedy lichá.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17387.html

ÚOHS R0063/2021/VZ § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Shodně se zadavatelem se domnívám, že skutečnost, že zadavatel v zadávacích

podmínkách nestanoví maximálně přípustnou výši nabídkové ceny, sama o sobě nebrání

tomu, aby zadavatel kvůli enormním nabídkovým cenám zrušil zadávací řízení, pokud v

rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně odůvodní a prokáže, že se jedná ve

smyslu § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ o důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze po

zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. (…)

V posuzovaném případě však zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení

odůvodnil druhý důvod zrušení zadávacího řízení nedostatečně, a proto se mu nepodařilo

prokázat, že by byly splněny podmínky pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2

písm. d) ZZVZ. I kdyby však bylo zadavatelem odůvodněno a prokázáno, že navrhovatel

prodá nemovitosti za celkovou cenu, která bude minimálně o 42,5 % vyšší než cena

určená znaleckými posudky, a proto provize navrhovatele bude činit 6 % a více, ani v

takovém případě by nebylo možné považovat druhý důvod zrušení zadávacího řízení za

důvod hodný zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ.

Je to z toho důvodu, že zadavatel nijak nerozvedl a ničím nepodložil své konstatování, že

v daném sektoru lze provizi ve výši 6 % považovat již za neekonomickou. A i kdyby toto

pravidlo samo o sobě vždy platilo, automaticky to neznamená, že to zadavatele

opravňuje zrušit zadávací řízení – vždy totiž bude záležet na okolnostech konkrétního

zadávacího řízení.

Pokud tak ale zadavatel v šetřeném případě neučinil a nabídka navrhovatele, která byla

podle výsledku hodnocení nabídek shledána jako ekonomicky nejvýhodnější, pro něj

subjektivně není ekonomicky tak výhodná, jak by mohla být, pokud by této „chyby“ (z

pohledu zadavatele) zadávací dokumentace nebylo, je třeba v takovém případě zkoumat,

zda zadavatelem tvrzený nedostatek zadávací dokumentace dosahuje takové intenzity,

aby se jednalo o důvod, který atakuje samotný smysl dokončení již zahájeného

zadávacího řízení, jenž vystavuje zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by

zadávací řízení zrušeno nebylo (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1.

2010).

Každá chyba v zadávací dokumentaci totiž nemůže být důvodem pro zrušení zadávacího

řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, ale jen chyba natolik závažná/intenzivní (důvod

hodný zvláštního zřetele), pro kterou nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby v

zadávacím řízení pokračoval (rovněž viz bod 74 napadeného rozhodnutí). V opačném

případě by se z institutu zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ

mohl stát nástroj libovůle a korupce.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17387.html

ÚOHS S0501/2020/VZ § 63 odst. 1

ZVVZ

Pro posouzení souladu použití jednacího řízení bez uveřejnění se zákonem je třeba vždy

přistoupit jednak k posouzení naplnění formální podmínky ve zbývající části, tj. zda

zadavatel podstatně nezměnil zadávací podmínky veřejné zakázky oproti původním

zadávacím podmínkám, a též k posouzení naplnění materiální podmínky použití tohoto

druhu zadávacího řízení, tj. zda důvody pro použití jednacího řízení bez uveřejnění

nebyly vytvořeny „zaviněným jednáním“ zadavatele, v posuzovaném případě

nezákonným nastavením původních zadávacích podmínek VZ 2, jelikož dle již ustálené

rozhodovací praxe Úřadu i soudů nemohou být důvody pro postup v JŘBU zapříčiněny

předchozím postupem zadavatele.

 

Ustanovení o délce lhůty, která má být zadavatelem dodržena mezi zrušením otevřeného

řízení a zahájením jednacího řízení bez uveřejnění, však již není v současné době

v účinném znění zákona implementováno. Pakliže tedy bylo úmyslem zákonodárce lhůtu

pro zahájení jednacího řízení bez uveřejnění v citovaném ustanovení aktuálně účinného

zákona vůbec neupravovat, není zadavatel v tomto konkrétním případě žádnou takovou

zákonnou lhůtou vázán.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17384.html

potvrzeno

R0066/2021/VZ

ÚOHS S0028/2021/VZ § 46 odst. 1

ZZVZ

Za situace, kdy v nabídce účastníka zadávacího řízení absentují některé údaje či

doklady, nelze ze stany obviněného v případě nevyloučení zmiňovaného dodavatele

rezignovat na postup dle ustanovení § 46 zákona, směřujícího ke zhojení uvedených

nedostatků nabídky, neboť pro zachování zásady transparentnosti lze k nevyloučení

nabídky s chybějícími doklady či údaji přistoupit pouze ze zákonem předvídaných

důvodů. Není rovněž přípustné, aby obviněný tím, že si v zadávacích podmínkách

vyhradí, že v případě nevyplnění některých položek položkového rozpočtu může, nikoli

musí, takovou nabídku vyřadit (srov. bod č. 29 odůvodnění tohoto rozhodnutí),

modifikoval obsah ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) zákona tak, že by nebylo zřejmé a

předvídatelné, za jakých podmínek dojde ke splnění podmínek účasti v zadávacím řízení.

(…) nelze ztotožnit s tvrzením obviněného, dle kterého nedošlo v důsledku akceptace

nabídky vybraného dodavatele bez kompletního položkového rozpočtu k ovlivnění výběru

dodavatele ani k porušení zákona, když cena sjednaná ve smlouvě o dílo byla nižší než

nabídkové ceny ostatních účastníků zadávacího řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17382.html

potvrzeno

R0069/2021/VZ

ÚOHS S0385/2020/VZ § 46 odst. 1

ZZVZ

Úřad má se zřetelem k zásadě transparentnosti za to, že pokud v souvislosti

s prokázáním kvalifikace konkrétního dodavatele vyvstanou na straně zadavatele

jakékoliv pochybnosti, je nejen jeho možností, ale taktéž i jeho povinností tyto

pochybnosti odstranit, a mít tak postaveno najisto, že účastník zadávacího řízení

příslušné kritérium technické kvalifikace skutečně prokázal, čímž rovněž splnil podmínky

účasti v zadávacím řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17396.html

potvrzeno

R0064/2021/VZ

ÚOHS S0385/2020/VZ § 113 odst. 1

ZZVZ

Skutečnost, že zadavatel neuvedl žádné informace o provedeném posouzení nabídkové

ceny např. v protokolu o otevírání obálek nebo v rozhodnutí o výběru dodavatele, pak

není relevantní, neboť ze zákona nevyplývá povinnost zadavatele výslovně v některém z

dokumentů, který vyhotovuje o průběhu zadávacího řízení, uvést skutečnost, zda

posuzoval nabídkovou cenu vybraného dodavatele též z pohledu institutu mimořádně

nízké nabídkové ceny, a to ani v případě, že si ve výzvě vyhradil povinnost nabídkovou

cenu přezkoumat.

 

Aby mohl Úřad dospět k závěru, že postup zadavatele při posouzení nabídkové ceny

vybraného dodavatele byl v souladu se zákonem a transparentní, je třeba, aby bylo

z dokumentace o zadávacím řízení seznatelné, že se zadavatel objasněním mimořádně

nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele zabýval a s jakým výsledkem.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17396.html

potvrzeno

R0064/2021/VZ

ÚOHS S0189/2021/VZ § 61 odst. 10

ZZVZ

§ 242 odst. 2

ZZVZ

V situaci, kdy pravidlo obsažené v ustanovení § 242 odst. 4 věta před středníkem zákona

nemůže na jednací řízení s uveřejněním dopadat (vzhledem k tomu, že se vztahuje na

jiné druhy zadávacích řízení a pro jednací řízení s uveřejněním je stanoveno pravidlo

zvláštní), je nutno podání námitek proti zadávacím podmínkám stanoveným ve fázi

jednacího řízení po konci lhůty pro podání předběžných nabídek podřadit pod jiné

ustanovení § 242 zákona.

 

Úřad má za to, že s ohledem na znění § 61 odst. 10 zákona (podle kterého je zadavatel

v případě změny nebo doplnění zadávacích podmínek povinen účastníky zadávacího

řízení o takovéto změně či doplnění písemně informovat) je třeba na danou situaci

nahlížet prizmatem ust. § 242 odst. 2 zákona, které se uplatní právě i v případě jednacího

řízení s uveřejněním (resp. v zákoně není výslovně stanoveno, že by ji při použití tohoto

druhu zadávacího řízení nebylo možno uplatnit).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17391.html

ÚOHS S0049/2021/VZ § 175 odst. 1

ZZVZ

Úřad tedy v souladu se závěry rozhodnutí předsedy Úřadu uvádí následující. Obrat lze

obecně chápat jako množství finančních prostředků přijatých ekonomickým subjektem za

konkrétní období; do obratu se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Ve smyslu vedení

účetnictví lze obrat chápat jako úhrn příjmových a výdajových položek na konkrétním

účtu. V účetní terminologii je obrat chápán též jako obrat účtu. Obrat účtu pak představuje

číselné vyjádření celkového pohybu aktiv, pasiv, popřípadě nákladů a výnosů za určité

období, obrat je tedy vyjádřením veškerého příjmu, který konkrétní subjekt obdrží za

určitou časovou jednotku (za časové období). (Viz přiměřeně závěry vztahující se obecně

k pojmu obrat a jeho zákonné definici vyplývající z rozsudku Krajského soudu v Brně ze

dne 27. 3. 2018, sp. zn. 29 Af 2/2016.) (…) pracovat pouze s částkou za služby PATROL

group ve výši 400 Kč/měsíčně je v rozporu s ustanovením § 175 odst. 1 zákona, kde se

hovoří o obratu dodavatele, nikoli o jeho zisku (který PATROL group plyne právě z částky

400 Kč bez DPH/měsíčně fakturované uživatelům koncese za jím poskytované služby).

Skutečnost, že PATROL group přijímá veškerá peněžní plnění od uživatelů koncese

(koncových zákazníků společnosti PATROL group), a to i ta, která se mají pouze

„přefakturovávat“ na základě smlouvy o PCO a vzorové smlouvy, je z hlediska stanovení

předpokládané hodnoty koncese významná, neboť na tato veškerá peněžní plnění od

uživatelů koncese je třeba nahlížet jako na plnění, která se stávají součástí obratu

dodavatele za dobu trvání koncese. Nezáleží tedy na reálném zisku dodavatele, nýbrž na

tom, kolik finančních prostředků dodavatel obdrží od všech koncových uživatelů koncese

právě díky uzavřené koncesi.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17407.html

potvrzeno

R0079/2021/VZ

ÚOHS S0100/2021/VZ § 241 ZZVZ S ohledem na uvedené proto Úřad konstatuje, že stěžovatel fakticky po obviněném

požadoval toliko zodpovědět dotaz jakýmkoliv relevantním způsobem a rovněž

prodloužení lhůty pro podání nabídek o celou délku,(…) dal jednoznačně najevo, že

takový postup obviněného by považoval za vyhovění námitkám proti zadávacím

podmínkám šetřené veřejné zakázky. Úřad k tomu dodává, že ačkoliv je výše uvedený

způsob podání námitek „s podmínkou“ pro jejich (ne)vyřízení neobvyklý, nelze jej vyloučit,

resp. zákon jej nezapovídá.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17403.html

potvrzeno

R0085/2021/VZ

ÚOHS S0140/2021/VZ § 18 odst. 2

ZZVZ

Na uvedeném zjištění ničeho nemění ani skutečnost, že zadavatel požadoval v případě

VZ I. mj. vybavení, které nepatří do standardní výbavy poptávaných vozidel. Výrobci

osobních automobilů totiž běžně poskytují velice široké možnosti přizpůsobení

odebíraných vozidel, včetně možného nadstandardního vybavení dle požadavků každého

zákazníka. Vyráběná a dodávaná vozidla se tak budou vždy, byť v minimální míře, pro

jednotlivé odběratele lišit. Uvedené přizpůsobení na základě volitelné výbavy však nelze

v šetřeném případě, kdy je zachován shodný účel vozidel poptávaných na základě obou

veřejných zakázek, tj. zajištění běžných provozních potřeb zadavatele, považovat za

relevantní pro případné učinění závěru o vzájemné nesouvislosti plnění poptávaného na

základě veřejné zakázky I a veřejné zakázky II.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17399.html

ÚOHS S0061/2021/VZ § 18 odst. 2

ZZVZ

Vzhledem k uvedenému je, z hlediska posuzování jednotlivých plnění na právní služby a

právní poradenství, nezbytné najít specifickou hranici, která vytyčuje existenci funkčního

celku (…) touto hranicí nemůže být pouze věcná souvislost předmětu plnění z hlediska

konkrétní náplně právních služeb, nýbrž že řešení musí spočívat v širším pojetí, a to v

hledisku poskytování poradenství v obecně vytyčeném oboru (obor právo), profesi,

případně v širším poradenském zaměření ohraničeném jinou jasně identifikovatelnou a

nespornou společnou proměnnou, a to v rámci určitého časového horizontu (…). Blíže v

této věci Úřad odkazuje také na své předešlé závěry, obsažené např. v rozhodnutí Úřadu

ze dne 24. 6. 2014, č. j. ÚOHS-S174/2014/VZ13396/2014/522/JCh, dle kterého „[…] není

podstatné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní poradenství má týkat, ale

rozhodné je, zda se tyto právní služby týkají právního poradenství pro zadavatele a jsou

uzavírány v časově blízkém období […] za předmět veřejné zakázky je třeba považovat v

případě smluv o poskytování právních služeb právě ‚poskytování právních služeb‘. V

případě uzavírání smluv, u nichž má být poskytována tatáž činnost – právní poradenství,

ať už ve formě tvorby právních analýz, posouzení, návrhů smluv či účasti na jednání je

právní poradenství […] plněním svým charakterem ‚totožným či obdobným‘, a tedy

plněním stejného nebo srovnatelného druhu“, či rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 13. 2.

2017, č. j. ÚOHS-R237/2016/VZ-05447/2017/323/KKř, ve kterém předseda Úřadu uvedl,

že „[…] v případě posuzování dělení předmětu veřejné zakázky na poskytování právních

služeb po určité časové období zadavateli ‚odpadla‘ jakási nutnost komparovat shody a

rozdíly jednotlivých poptávaných plnění, neboť […] se bude jednat o plnění stejného či

srovnatelného druhu, kteréžto má být poptáváno jakožto jedna veřejná zakázka.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17413.html

ÚOHS S0024/2021/VZ § 53 odst. 1

ZZVZ

Úřad má na základě výše uvedeného za to, že dopis (…) postrádá náležitosti dle přílohy

č. 6 zákona, a tedy není výzvou k podání nabídek ve smyslu zákona. Avšak vzhledem k

tomu, že v dopisu byl uveden přímý odkaz na profil zadavatele, kde je výzva k podání

nabídky i zadávací dokumentace dostupná bez dalšího, měl daný postup obviněného

stejný dopad na konkurenční prostředí jako v případě, kdy by se obviněný obeslaným

dodavatelům rozhodl poslat již přímo výzvu k podání nabídky ve smyslu § 53 odst. 1

zákona. Dle názoru Úřadu měl tudíž obviněný v případě, že se dobrovolně rozhodl

odeslat dopis konkrétním dodavatelům, postupovat obdobně jako v případě odesílání

výzvy k podání nabídek dle § 53 odst. 1 zákona, a tedy odeslat dopis alespoň 5 různým

dodavatelům, což však neučinil. Obviněný tedy tím, že dopis odeslal pouze 3 konkrétním

dodavatelům, neoprávněně zvýhodnil obeslané dodavatele a dostal se tak svým

postupem do rozporu se zásadou rovného zacházení dle § 6 odst. 2 zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17438.html

ÚOHS S0024/2021/VZ § 53 odst. 4

ZZVZ

Co se týče argumentu zadavatele (…) jelikož na základě ustanovení § 53 odst. 4 zákona

je dodavatelům umožněno nahradit doklady o kvalifikaci v nabídkách čestným

prohlášením, Úřad pro úplnost konstatuje, že zadavatelem tvrzené použití § 53 odst. 4

zákona (konkrétně pak jeho věty třetí, která umožňuje dodavatelům předkládat v

nabídkách doklady o kvalifikaci v kopiích nebo je nahradit mimo jiné čestným

prohlášením) není pro splnění povinnosti plynoucí z § 122 odst. 3 písm. a) zákona

relevantní. Ustanovení § 53 odst. 4 věty třetí zákona totiž stanoví určitá práva

dodavatelům, která však lze uplatnit pouze při podávání nabídek, kdežto ustanovení §

122 odst. 3 písm. a) zákona stanoví zadavateli po výběru dodavatele povinnost vyžádat

si od vybraného dodavatele již originály nebo ověřené kopie konkrétních dokladů o jeho

kvalifikaci. Zadavatel nemá povinnost zaslat vybranému dodavateli výzvu k předložení

originálů nebo ověřených kopií o jeho kvalifikaci pouze v případě, kdy těmito doklady již

disponuje.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17438.html

ÚOHS S0079/2021/VZ § 123 písm.

b) bodu 2

ZZVZ

Úřad tedy konstatuje, že ve vztahu k předmětné kvalifikaci vybraného dodavatele

zadavatel v oznámení o výběru dodavatele uvedl pouze strohý a nepřezkoumatelný závěr

o tom, že vybraný dodavatel doložil údaje o referenčních zakázkách (seznam

referenčních zakázek) a příslušnou kvalifikaci dle požadavků zadávací dokumentace

splnil, a to přestože je dle § 123 písm. b) bodu 2. zákona povinností zadavatele uvést v

oznámení o výběru dodavatele údaje rozhodné pro prokázání mimo jiné technické

kvalifikace. Zadavatel tak měl v oznámení o výběru dodavatele např. uvést, jaké

referenční zakázky předložil vybraný dodavatel za účelem prokázání kritéria technické

kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona včetně specifikace zadavatelem

požadovaných parametrů (tak jak bylo stanoveno v zadávací dokumentaci) a jaké z

těchto referenčních zakázek zadavatel pokládá za relevantní k prokázání předmětného

kritéria technické kvalifikace.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17428.html

potvrzeno

R0084/2021/VZ

ÚOHS R0089/2021/VZ § 18 odst. 2

ZZVZ

Lze jistě souhlasit s Úřadem, že v daném případě místní a funkční souvislost spolu úzce

souvisejí (což je patrné z povahy daného předmětu plnění – fakticky obdoby liniové

stavby), a že jejich míru je třeba posuzovat vždy individuálně na základě konkrétních

okolností daného případu. Nepostačí tak prostý závěr o tom, že vzhledem k územní

příslušnosti k obci Těrlicko je dána místní souvislost.

 

Rovněž nelze akceptovat závěr Úřadu o tom, že veřejné zakázky byly zadávány s

jednotným záměrem, kterým bylo zajištění bezpečného pohybu chodců a bezbariérovosti

chodníků. Určení jednotného cíle, pokud není výslovně definován zadavatelem, je

složitou otázkou. Podstatné pro určení záměru veřejných zakázek je mimo jiné i to, zda

jejich společný smysl je jiný, než jaký dává každá veřejná zakázka samostatně (srov. bod

17 rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 71/2011 ze dne 26. 4. 2012, v němž

šlo o kulturní vystoupení rozdělené na části, které spolu dávaly jiný smysl než jednotlivé

části samostatně).

 

Při dovození funkční souvislosti u veřejných zakázek na rekonstrukci chodníků nelze

odhlížet od samotného smyslu chodníku jako takového (tedy jeho funkčního účelu). Tím

je poskytnout prostor pro bezpečný pěší pohyb v délce chodníku, tedy z místa jeho

začátku do místa jeho konce. (…) Chodník, na který nenavazuje chodník další (který je

ale rovněž rekonstruován), je zcela jistě dostatečný k plnění své technické funkce, tedy k

zajištění bezpečného pohybu chodců. Není tak třeba, aby na sebe chodníky navazovaly,

aby poskytovaly zamýšlený užitek, nýbrž každý chodník zvlášť (či ve spojení s

navazujícími chodníky) poskytuje zamýšlené užitky samostatně. Naopak v případě

bezprostřední návaznosti chodníku vedoucího podél silnice na další chodník vedoucí

podél jiné silnice lze jistě uvažovat o funkční souvislosti (dané poskytnutím prostoru pro

pěší pohyb ze začátku prvního chodníku až na konec chodníku druhého) v úzké spojitosti

s místní souvislostí (přímá návaznost). V takovém případě oba chodníky pospolu

poskytují sledovaný funkční užitek. V posuzovaném případě předměty plnění veřejných

zakázek nejen že na sebe přímo nenavazovaly, ale rovněž je nespojoval žádný další

chodník. Jak lze zjistit z veřejně dostupných internetových map, mezi předměty plnění je

značná vzdálenost (cca 4 km) a při chůzi z jednoho chodníku na druhý musí chodec vždy

absolvovat významný (převážný) úsek cesty po kraji silnice. V daném případě tak nelze

dovodit to, že by chodníky společně naplňovaly účel bezpečného pohybu chodců po obci

Těrlicko nebo společně (tedy jako celek) plnily jinou předvídanou funkci.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17430.html

ÚOHS R0060/2021/VZ § 92 ZZVZ Předně je třeba souhlasit s obecným závěrem, že ze zákona nevyplývá pro zadavatele

povinnost učinit stavební povolení součástí zadávací dokumentace, a to ani

prostřednictvím aplikace zásady transparentnosti. Zákon jasně stanoví, že zadavatel

poskytne zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v

zadávacím řízení, z této povinnosti jistě nelze vyvozovat povinnost poskytnout stavební

povolení v případě, že veřejnou zakázkou je stavba povolení podléhající (srov. rovněž

bod 259 napadeného rozhodnutí). Z judikatury Nejvyššího soudu se přitom podává, že

chybějící stavební povolení není důvodem neplatnosti smlouvy o dílo (srov. rozsudek

Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2080/2013). Platí rovněž, že stavební

povolení zavazuje stavebníka, nikoliv přímo zhotovitele, a je to stavebník, který nese

odpovědnost za porušení povinností uložených ve stavebním povolení, a to bez ohledu

na to, zda stavební práce prováděl sám nebo prostřednictvím svého smluvního partnera

(srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2102/2002).

Pokud tedy platí, že i bez stavebního povolení lze jasně specifikovat předmět smlouvy o

dílo, kterým je stavba (typicky prostřednictvím projektové dokumentace), měly by tytéž

podklady v obecné rovině stačit pro specifikaci předmětu veřejné zakázky (díla) v

zadávacích podmínkách.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17424.html

vztah k

S0005/2021/VZ

ÚOHS R0060/2021/VZ § 36 odst. 4

ZZVZ

K postoji navrhovatele, dle kterého je zadavatel povinen uvést v zadávací dokumentaci

všechny podstatné informace, které byly obsahem předběžných tržních konzultací,

zejména informace o tom, které návrhy účastníků předběžných tržních konzultací

zadavatel neakceptoval a proč, lze uvést, že takovou povinnost zadavatel s odkazem na

§ 36 odst. 4 zákona nemá. Povinnost identifikovat podílející se osoby a všechny

podstatné informace se rovněž vztahuje ke konkrétní předběžné tržní konzultaci, která

byla do zadávací dokumentace prostřednictvím uvedené konkrétní informace promítnuta.

Zadavatel tak nemá povinnost dle § 36 odst. 4 zákona zveřejnit v zadávací dokumentaci

všechny informace ze všech předběžných tržních konzultací a rovněž není povinen

odůvodňovat, proč určité návrhy neakceptoval. Lze sice zadavatelům doporučit, aby v

souladu se zásadou transparentnosti přistoupili ke zveřejnění co největšího množství

informací z předběžných tržních konzultací, (…).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17424.html

vztah k

S0005/2021/VZ

ÚOHS R0060/2021/VZ § 77 odst. 2

písm. a)

ZZVZ

Na tomto místě považuji za vhodné uvést, jaký způsob stanovení požadavků na profesní

způsobilost dle § 77 zákona považuji za vhodný s ohledem na duplicitu některých

živnostenských oprávnění. Zadavatelé by měli zásadně své požadavky na profesní

způsobilost formulovat materiálně, tedy uvádět, k jaké činnosti požadují oprávnění, nikoliv

stanovovat taxativní výčet všech konkrétních dokladů, kterými má být profesní

způsobilost prokazována. (…). Není navíc na škodu, aby zadavatelé uvedli příkladmo,

kterými konkrétními živnostenskými oprávněními lze dle jejich

názoru splnit kvalifikační předpoklady.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17424.html

vztah k

S0005/2021/VZ

ÚOHS R0060/2021/VZ § 167 odst. 1

ZZVZ

Zastávám názor, že výklad ustanovení § 167 odst. 1 zákona byl proveden Úřadem

správně.(…), neboť by bylo zcela nesmyslné, aby zadavatelé měli dovoleno buď pouze

stanovit požadavek na kvalifikaci dle § 79 odst. 2 zákona, nebo požadavek zcela nový,

který není v § 79 odst. 2 zákona zmíněn, jak tvrdí navrhovatel. Již z jazykového výkladu

předmětného ustanovení je zřejmé, že zadavatelům se povoluje stanovit jakákoliv kritéria

kvalifikace, pokud dodrží stanovená pravidla. (…). Lze tedy v plném rozsahu souhlasit se

závěrem, že pokud je dovoleno zadavateli stanovit jiné zcela nové kritérium kvalifikace,

musí mu být logicky umožněno i modifikovat kritérium stávající.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17424.html

vztah k

S0005/2021/VZ

ÚOHS R0060/2021/VZ § 41 ZZVZ Zde je nutno konstatovat, že požadavek zadavatele na možnost uplatnit bankovní záruku

u tuzemské instituce je zcela oprávněný a je nutno se ztotožnit se závěry obsaženými v

bodě 528 napadeného rozhodnutí. Veřejný zadavatel má oprávněný zájem na tom, aby

byl v případě porušení konkrétní povinnosti ze strany dodavatele schopen jednoduše

uplatnit své nároky plynoucí z bankovní záruky, aniž by mu byl proces jejich uplatnění

ztížen případnými odlišnostmi v jednotlivých právních řádech jiných států, zároveň by

však dodavatel neměl být omezen v možnosti zvolit si bankovní ústav.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17424.html

vztah k

S0005/2021/VZ

ÚOHS S0145/2021/VZ § 83 odst. 1

písm. d)

ZZVZ

Zadavatel by měl být na základě písemného závazku jiné osoby schopen jasného úsudku

o tom, zda je zajištěno, že veřejná zakázka bude realizována opravdu tím, kdo danou

schopností disponuje, nikoliv tím, kdo si ji – toliko pro účely zadávacího řízení – pouze

„obstaral“, resp. „koupil“. Je tedy nezbytné, aby byl zadavatel na základě písemného

závazku jiné osoby schopen jednoznačně určit, jakým konkrétním způsobem se bude tato

„kvalifikovaná jiná osoba“ podílet na plnění dané veřejné zakázky. (…) Je tedy nezbytné,

aby z takto vymezeného závazku vyplývala reálná míra participace jiné osoby na plnění

veřejné zakázky, dále závazek dodavatele k reálnému poskytnutí věcí, práv či osob a

jejich přesný popis. Jinými slovy řečeno, zadavatel musí mít na základě vymezeného

závazku jednoznačně postaveno najisto, v jakých částech plnění, jakým způsobem a do

jaké míry se bude tato jiná osoba podílet na plnění předmětu veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17431.html

ÚOHS S0161/2021/VZ § 44 odst. 2

ZZVZ

Prvním závěrem je, že osoba, která se podílela na přípravě veřejné zakázky, se může

nacházet ve střetu zájmů (přičemž by se dle Úřadu mohlo teoreticky jednat i o přípravu

veřejné zakázky související). Druhým závěrem pak je, že v případě, že je u některého

účastníka identifikován hrozící střet zájmů, je zadavatel povinen přijmout k jeho

odstranění opatření k nápravě. Vyloučení takového účastníka je však přitom až nejzazší

možností, neboť tím dochází k omezení hospodářské soutěže na trhu a zadavatel by tak

měl vždy zvážit, zda je možné učinit pro hospodářskou soutěž méně omezující opatření.

Zadavatel v oznámení o vyloučení, ani v žádném z pozdějších dokumentů (myšleno

zejména rozhodnutí o námitkách a vyjádření k návrhu) žádným způsobem neodůvodňuje,

jaký vliv navrhovatel má nebo mohl mít na výsledek šetřeného zadávacího řízení. Uvádí

pouze to, že navrhovatel měl přístup k více informacím, což však dle Úřadu samo o sobě

nijak nedokládá, že by navrhovatel, resp. společnost TELMONT, měl nebo mohl mít vliv

na výsledek zadávacího řízení. (…)  Dle Úřadu není,(…) vyloučeno, že na straně

navrhovatele skutečně střet zájmů hrozil či mohl existovat. Úřad k tomu dodává, že

reflektuje obavu zadavatele z narušení zásady rovného zacházení a zásady zákazu

diskriminace,(…). Existence takových (a třeba i oprávněných) obav však dle Úřadu

neumožňuje zadavateli přistoupit k vyloučení účastníka zadávacího řízení z „opatrnosti“,

aniž by měl naplněny podmínky stanovené v ustanovení, které bylo dle něj porušeno.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17444.html

ÚOHS R0090/2021/VZ § 89 odst. 5

ZZVZ

V dané situaci lze proto bezesporu nalézt oba pohledy, kterými je možno pojmenování

„Activated filter media“ vnímat. Ačkoliv uvedené pojmenování může být označením

konkrétního výrobku, z důkazů předložených zadavatelem jednoznačně vyplynulo, že

může být vnímáno i jako obecné označení určitého druhu výrobku. Jde patrně o

specifickou situaci, že původně označení konkrétního výrobku získalo i obecný význam

do té míry, že při prostém užití tohoto označení již nelze jednoznačně říci, zda jde o

označení konkrétní nebo obecné. V takovém případě je bezesporu rozhodující, jak k

tomuto označení přistoupil zadavatel, za předpokladu, že své stanovisko jasně vysvětlil.

(…) V něm bylo jednoznačně všem potenciálním dodavatelům sděleno, že zadavatel pod

tímto pojmem vnímá obecné označení, a že tedy konkrétní výrobek neoznačuje, ani jej

nevyužívá jako odkaz.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17446.html

ÚOHS S0099/2021/VZ § 46 odst. 1

ZZVZ

Jestliže tedy dodavatel, resp. účastník zadávacího řízení předloží v zadávacím řízení

jednu ze svých referencí, o které má za to, že nejlépe odpovídá požadavkům zadavatele,

a zadavatel se však s „výběrem“ reference účastníka zadávacího řízení neztotožní, bez

dalšího to neznamená, že není kvalifikován veřejnou zakázku plnit. Pokud je fakticky

možné jednu referenci účastníka zadávacího řízení nahradit jinou, pak je v zájmu

zadavatele, takovou „změnu“ připustit. (…)  Pokud tedy účastník zadávacího řízení na

základě žádosti zadavatele doplnil nové „reference“, které nebudou hodnoceny, pak je

takový postup v souladu se zákonem. Je tím totiž ověřena pouze schopnost účastníka

zadávacího řízení plnit předmět veřejné zakázky (tzn. jeho kvalifikovanost) a nedochází k

materiální změně nabízeného plnění. Proto je možno připustit doložení dalších/nových

dokladů prokazujících splnění podmínek účasti (za podmínek stanovených § 46 odst. 1 a

2 zákona). (…) Jelikož se jedná o posouzení kvalifikace dodavatele, má Úřad za to, že je

zadavatel oprávněn a současně i povinen tyto další reference přijmout a posoudit, zda je

jejich prostřednictvím eventuálně navrhovatel kvalifikován (pakliže by dospěl k závěru, že

k prokázání technické kvalifikace původně předložené referenční zakázky

nepostačovaly), a nikoliv tyto bez bližšího přezkoumání jejich obsahu odmítnout.

Uvedený závěr pak z pohledu Úřad platí i v situaci, kdy zadavatel v žádosti o objasnění

nabídky výslovně nevyzval navrhovatele k předložení nových skutečností ve vztahu k

jeho kvalifikovanosti. Úřad v tomto ohledu nijak nezpochybňuje, že aplikace

§ 46 zákona je právem zadavatele, avšak je současně přesvědčen, že za situace, kdy

zadavatel tento postup aktivuje, je dodavatel oprávněn doložit další skutečnosti vztahující

se k prokázání jeho kvalifikovanosti.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17461.html

potvrzeno

R0088/2021/VZ

ÚOHS S0162/2021/VZ Úřad konstatuje, že dle jeho přesvědčení zadavatel (…) zohledňuje zkušenosti

dodavatele jako „celku“ (tedy nikoliv zkušenosti jednotlivých osob, např. zaměstnanců

dodavatele), tj. spíše „obecné” zkušenosti dodavatele v daném oboru, které tento

dodavatel získal v minulosti ve vztahu k obdobnému plnění. Dle názoru Úřadu se tak

zadavatelem hodnocené zkušenosti dodavatele váží k předmětu plnění odlišných, byť

obdobných (referenčních) zakázek, a nikoliv k předmětu plnění zadávané části B veřejné

zakázky. Právě již sama skutečnost, že má být v šetřeném případě hodnocena předchozí

spíše „obecná” zkušenost dodavatele, a nikoliv nabídka samotná, tedy kvalita předmětu

plnění zadávané části B veřejné zakázky, dle Úřadu svědčí o zjevné neprovázanosti

předmětného hodnotícího kritéria se samotným předmětem plnění zadávané části B

veřejné zakázky, a tedy o postupu zadavatele v rozporu s § 116 odst. 1 zákona.  (…)

ÚOHS-R0228,0241/2020/VZ, č. j. ÚOHS-03271/2021/162/HSc ze dne 23. 2. 2021, v

němž předseda Úřadu konstatoval, že „kvalitativní kritéria musí být spojena s předmětem

veřejné zakázky a nikoliv se zkušeností dodavatele s odlišnou, tzv. referenční zakázkou,

neboť je stále třeba mít na paměti, že hodnocení obecné zkušenosti zadavatele se v

případě nadlimitních veřejných zakázek nepřipouští – právní úprava hodnocení totiž stojí

na principu, že zvolená hodnotící kritéria musí mít k poskytovanému plnění hmatatelnou a

konkrétní vazbu. Hodnotí se totiž nabízené plnění, nikoliv osoba dodavatele. (…) V

souvislosti s výše uvedeným Úřad konstatuje, že pokud zadavatel chtěl v některém z

kritérií hodnocení nezbytně zohlednit přímo zkušenosti dodavatelů, mohl za tímto účelem

využít např. kritéria kvality uvedeného v § 116 odst. 2 písm. e) zákona, tj. zohlednit

zkušenosti získané např. konkrétním týmem zaměstnanců dodavatele a ve vztahu k

tomuto týmu ve smlouvě na realizaci předmětu plnění zadávané části B veřejné zakázky

zakotvit, že se bude na plnění zadávané části B veřejné zakázky přímo podílet.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17472.html

Logo MMR
© 2021 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR | Dodavatel portálového řešení: Spojené nástroje elektronické, s.r.o.