25 Úno

Vybraná rozhodnutí v oblasti veřejných zakázek od roku 2020

 

Instituce Rozhodnutí Ustanovení Právní věta Odkaz Poznámka
ÚOHS R0139/2020 § 53 odst.
4 ZZVZ
Pokud zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení odkáže pouze na určité

ustanovení z nadlimitního režimu, k čemuž je na základě § 53 odst. 4 ZZVZ oprávněn,

neznamená to automaticky skutečnost, že je vázán i souvisejícími ustanoveními.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16896.html
ÚOHS S0325/2019 § 18 odst.
2 ZZVZ
Předměty řešených veřejných zakázek, týkající se silnic II. a III. třídy, které jsou ve

vlastnictví Středočeského kraje, spolu tvoří funkční celek. Sjednocujícím účelem

předmětů plnění veřejných zakázek je jejich společný cíl, kterým je zajištění bezpečnosti

provozu. Taková plnění tvoří bezesporu jeden funkční celek.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16489.html
Potvrzeno
rozkladem
(R0203/2019)
ÚOHS S0432/2019 § 28 odst.
2 ZZVZ
ZZVZ nijak blíže neupravuje (tedy ani nezakazuje) zastoupení dodavatele při podání

nabídky na veřejnou zakázku. Nabídka dodavatele tedy může být podána

prostřednictvím jiného uživatelského účtu v NEN. Zadavatel se může nechat při podání

nabídky zastoupit, za subsidiárního použití občanského zákoníku (§ 436 odst. 1, § 441

odst. 1).

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16520.html
ÚOHS S0370/2019 § 113 ZZVZ Skutečnost, že nabídková cena účastníka je nízká, automaticky neznamená, že se jedná

o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která by musela být zdůvodňována postupem

podle ZZVZ. Pokud zadavatel nabídkovou cenu posoudil podle § 113 ZZVZ a

neidentifikoval ji jako mimořádně nízkou, není povinen žádat účastníka o písemné

zdůvodnění podle § 113 odst. 4 ZZVZ.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16549.html
Potvrzeno
rozkladem
(R0235/2019)
KS 30 A 145/2018 § 63 odst.
5 ZZVZ
Zadavatel si stav krajně naléhavé nouze nesmí způsobit vlastní liknavostí.  Podle názoru

soudu při plánování veřejné zakázky nelze obecně sečíst zákonné lhůty, ale je nutné

počítat s dostatečnou časovou rezervou i pro možné komplikace při zadávání.

Komplikacemi mohou být nutnost změny zadávací dokumentace v průběhu zadávacího

řízení, podané námitky, potřeba doplnění údajů či dokladů, nespolupráce vybraného

dodavatele, případně zahájení správního řízení u žalovaného. Se všemi těmito

možnostmi musí zodpovědný zadavatel při plánování zadávacího řízení počítat a

adekvátně k tomu stanovit časovou rezervu.

http://nssoud.cz/files/EVID
ENCNI_LIST/2018/30A_14
5_2018_11_20200806122
212_prevedeno.pdf
ÚOHS R0068/2020 § 46 odst. 2
ZZVZ
Pokud je předmět nabízeného plnění, v tomto případě tiskové zařízení, konfigurovatelné

a uchazeč nabídl jinou verzi, než tu odpovídající zadávacím podmínkám, pak jakákoliv

jeho změna, bude vždy změnou materiální. Zadavatel nemá povinnost prověřovat, zda

jsou účastníkem nabízená zařízení konfigurovatelná a jejich překonfigurováním tak lehce

splnit požadavky zadávacích podmínek.  Zadavatel v souladu se ZZVZ posuzuje jen to,

co je uvedeno v nabídce, neboť je jejím obsahem vázán.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16690.html
ÚOHS R0075/2020 § 246 odst.
1 ZZVZ
Pokud dojde k uzavření smlouvy a zmaření přezkumu, není možno toto zmaření napravit

vlastní činností obviněného. Přestupek byl dokonán již uzavřením smlouvy a k napravení

škodlivého zásahu do zákonem chráněného zájmu nemůže dojít ani jejím smluvním

ukončením, které se svým důsledkem rovná následku Úřadem zrušeného zadávacího řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16764.html
ÚOHS R0098/2020 § 35 ZZVZ Služby v oboru údržby nemovitostí a strážní služby jsou služby rozdílné, jiného

charakteru a vyžadující rovněž rozdílné živnostenské oprávnění.  Skutečnost, že obě tyto

služby nabízejí někteří dodavatelé společně, neznamená, že se jedná nutně o služby

související, ačkoliv mohou směřovat ke společnému účelu, kterým je správa budovy.

Zadavatel měl zvolit postup rozdělení veřejné zakázky na části, protože takové rozdělení

by přineslo více nabídek a tím pádem i zajistit větší soutěž vzájemně si konkurujících

dodavatelů.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16790.html
KS 31 Af 59/2019 § 36 odst. 1
ZZVZ
Prakticky každá zadávací podmínka vytváří překážku hospodářské soutěže, neboť jejím

účelem je specifikace požadovaného plnění, tj. vyloučení možnosti poskytnout plnění

jiné. Rozpor s § 36 odst. 1 ZZVZ může vyvolat pouze podmínka, která vytváří překážku

hospodářské soutěže bezdůvodně. O bezdůvodnost se bude jednat, pokud zadavatel

není schopen logicky zdůvodnit, proč danou podmínku stanovil, nebo jestliže důvod,

který zadavatel uvedl, daná podmínka nesleduje.  Obecně lze říci, že požadovaná míra

souvislosti mezi zadávací podmínkou a tvrzenou potřebou se do značné míry odvíjí od

toho, nakolik je stanovený požadavek v daném segmentu trhu běžný a zda je jednoduše

splnitelný a nenákladný, nebo naopak technicky komplikovaný a znatelně navyšující

cenu plnění. Požadavek, jehož splnění nemůže žádnému z dodavatelů činit potíže,

omezuje hospodářskou soutěž pouze marginálně.

http://nssoud.cz/files/EVID
ENCNI_LIST/2019/31_Af_
59_2019_2020101312581
2_20201013142601
_prevedeno.pdf
Podána kasační
stížnost u NSS
ÚOHS S0139/2020 § 46 odst. 2
ZZVZ
Skutečnost, že nové reference byly doloženy prostřednictvím doplnění nabídky,

neznamená, že by byla nabídka změněna, jelikož v případě doplnění dokladů

vztahujících se k prokázání kvalifikace nedochází ke změně nabídky, neboť

kvalifikovanost dodavatele je stále stejná jako při podání nabídky, a tedy nedochází ke

změně předmětu nabídky. Podle § 46 odst. 2 ZZVZ může být nabídka doplněna, nikoliv

však měněna.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16882.html
Potvrzeno
rozkladem
(R0127/2020)
ÚOHS S0234/2020 § 36 odst. 3
a 6 ZZVZ
Zadavatel umožní prohlídku místa plnění fakultativně. Je tedy na zadavateli, jakým

způsobem zajistí úplnost zadávacích podmínek. V případě, že je schopen poskytnout

dodavatelům úplné informace pro řádné sestavení nabídky, není již nezbytné realizovat

prohlídku místa plnění, ale za situace, kdy s ohledem na charakter poptávaných služeb

není možné úplné informace poskytnout, je pravděpodobné, že právě prohlídka místa

plnění může v některých případech být způsobem, kterým lze dostát požadavkům

zpracování zadávací dokumentace podle § 36 odst. 3 ZZVZ.  Zadavatel neposkytl

v zadávací dokumentace nezbytné informace pro podání nabídky (nacenění předmětu

plnění) a neumožnil dodavatelům získat informace ani na základě prohlídky místa plnění,

dodavatelé tak neměli možnost získat nezbytné technologické informace pro podání

nabídky.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16920.html
ÚOHS R0172/2020 § 245 odst.
1 ZZVZ
Pokud je z rozhodnutí o námitkách zřejmé, proč zadavatel považuje argumenty

stěžovatele za liché, nejde o pouhé formální odmítnutí námitek bez odůvodnění a

současně je možné dovodit, že je postihnuto gros námitek, pak je naplněna povinnost

vymezená v § 245 odst. 1 ZZVZ spočívající v jasném a srozumitelném vypořádání

odůvodnění rozhodnutí o námitkách.   Přestože zadavatel na každou dílčí námitku

nereagoval výslovně, z celého textu rozhodnutí o námitkách lze dovodit názor

zadavatele na namítané skutečnosti.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17018.html
KS 30 Af 52/2018 § 252 odst.
1 ZZVZ
Není porušením povinnosti stanovené v § 252 odst. 1 ZZVZ, pokud zadavatel nezašle

dokumentaci o zadávacím řízení ve formě originálů ale jen v prostých kopiích. Takové

jednání zadavatele nelze kvalifikovat jako přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) ZZVZ

, protože takové jednání není v rozporu se zákonem.

http://nssoud.cz/files/EVID
ENCNI_LIST/2018/30Af_5
2_2018_94_20201027084
036_20201027084705_pre
vedeno.pdf
Podána kasační
stížnost u NSS
ÚOHS R0131/2020 § 63 odst. 3
písm. a)
ZZVZ
Výkon dozorových činností na předmětné tunelové stavbě nenaplňuje pojmové znaky díla

ani uměleckého výkonu podle autorského zákona.  Jedná se sice o specifickou či

dokonce unikátní stavbu, nelze ji však považovat za umělecké dílo, ani skutečnost, že

stejnou metodou doposud nebyl jiný tunel ražen, z této stavby, natož pak technického

dozoru na této stavbě, nedělá umělecké dílo. Zadavatel tedy neprokázal naplnění

podmínek pro § 63 odst. 3 písm. a) ZZVZ.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16855.html
ÚOHS R0223/2019 § 175 odst.
1 ZZVZ
Obrat představuje číselné vyjádření celkového pohybu aktiv, pasiv, popřípadě nákladů a

výnosů za určité období. Obratem dodavatele tak není pouze jeho zisk vycházející ze

vzorové smlouvy, ale i částky, které s předmětem koncese souvisí a jsou placeny

na účet dodavatele. U stanovení předpokládané hodnoty koncese nezáleží na reálném

zisku dodavatele, ale záleží na tom, kolik finančních prostředků dodavatel obdrží

od všech koncových uživatelů koncese.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16558.html
KS 30 Af 63/2018 § 255
ZZVZ
Nabídkovou cenou při výpočtu kauce podle § 255 ZZVZ je nutné rozumět takovou cenu,

která odpovídá předpokládanému rozsahu veřejné zakázky. To platí i v případě,

že předpokládaný rozsah nebyl zahrnut do nabídkové ceny pro účely hodnocení nabídek,

avšak jasně vyplýval ze zadávací dokumentace.

http://nssoud.cz/files/EVID
ENCNI_LIST/2018/30Af_6
3_2018_93_20201215090
734_20201215091648_pre
vedeno.pdf
ÚOHS S0326/2020 § 53 odst. 6
ZZVZ
Oznámení o výběru je jedním z úkonů, na které ZZVZ ve zjednodušeném podlimitním

řízení neklade tak přísné nároky, jeho náležitosti jsou vymezeny v obecném § 50 ZZVZ.

Oznámení o výběru musí obsahovat identifikační údaje vybraného dodavatele a

odůvodnění výběru. Nároky na oznámení o výběru jsou tak podle ZZVZ mírnější než v

případě oznámení o výběru dodavatele podle § 123 ZZVZ, který se použije pro zadávání

veřejných zakázek v nadlimitním režimu, nikoliv ve zjednodušeném podlimitním řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16841.html
ÚOHS R0074/2020 § 89 odst. 5
ZZVZ
Existují i vysoce specializované nástroje, které se skládají z několika unikátních součástí

a je možné si je nechat poskládat „na míru“ nebo existují nástroje, které vyžadují

přesnou konfiguraci před jejich samotnou výrobou či kompletací, u těchto zmíněných

nástrojů „na míru“ by šlo jistě uvažovat o použití přímého odkazu. Nicméně v tomto

případě se zadavatel domáhá možnosti použít přímé odkazy na konkrétní výrobky u

všech nástrojů, které poptává, aniž by jakkoliv prokázal, že je nelze popsat obecně tak,

aby to bylo pro dodavatele pochopitelné v dostatečné míře.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16727.html
SDEU C-328/19 § 11 odst. 1
ZZVZ
Ačkoli in house zadávání bylo do dnešního dne Soudním dvorem připuštěno pouze

v případech, v nichž zadavatel zcela nebo zčásti vlastnil kapitál subjektu, kterému byla

zakázka zadána, nelze z toho dovodit, že v rámci takového mechanismu, jako je model

tzv. „odpovědné obce“ ve smyslu finského práva, není možné, aby zadavatel, v tomto

případě odpovědná obec, zvolil in house zadání zakázky, aby vyhověl potřebám

zadavatelů, s nimiž uzavřel dohodu založenou na uvedeném modelu, ze samotného

důvodu, že ostatní obce, které jsou součástí této dohody, nevlastní žádnou účast

v kapitálu in house subjektu. Kritérium vlastnictví části kapitálu totiž nemůže být jediným

prostředkem k dosažení tohoto cíle, neboť kontrola obdobná kontrole, kterou vykonává

veřejný zadavatel nad vlastními organizačními složkami, se může projevit jinak než

prostřednictvím kapitálového přístupu.

CURIA – Dokumenty (europa.eu)
ÚOHS S0293/2020 § 36 odst. 1

ZZVZ

Právě k ověření schopnosti bankovních institucí plnit své závazky slouží zadavatelem

zmiňované ratingové agentury, přičemž z veřejně dostupných informací lze shledat, že se

jedná o jediné agentury, které se takovým komplexním hodnocením bank zabývají. V

kontextu právě uvedeného tak nelze za nepřiměřený považovat ani požadavek

zadavatele, aby banka vystavující bankovní záruku disponovala určitým ratingovým

hodnocením právě od zmiňovaných agentur. O odůvodněnosti posledně uvedeného

požadavku svědčí dle Úřadu také skutečnost, že zadavatel nepovažuje za relevantní

ratingovou známku udělenou pouze některou z agentur Moody’s, S&P nebo Fitch, nýbrž

kteroukoli z nich.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17135.html

 

Potvrzeno

R0205/2020

ÚOHS S0293/2020 § 36 odst. 1

ZZVZ

S ohledem na výše uvedené předseda Úřadu konstatuje, že požadavek na dojezdovou

vzdálenost nelze považovat ani za nepřiměřený ve vztahu k předmětu plnění veřejné

zakázky, neboť jej zadavatel odůvodnil svými objektivními a legitimními potřebami,

zejména tím, že modelová trasa odpovídá jedné z reálných tras, na které budou

poptávané autobusy provozovány, a že je z pohledu zadavatele nezbytné, aby dodané

autobusy zmíněnou vzdálenost bez problémů zvládly realizovat bez nutnosti dotankování

a s odpovídající rezervou. Potřeba určité míry rezervy je odůvodnitelná např. určitou

mírou rizika prostojů vozidla v zimním období nebo nahodilých událostí na silnicích.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17135.html

 

Potvrzeno

R0205/2020

ÚOHS S0497/2020 § 116 ZZVZ (…) Jestliže stanovený způsob hodnocení kritérií č. 2, 4 a 5 připouští subjektivní uvážení

osob, které provádějí vlastní hodnocení, neznamená to nutně, že by se jednalo o

netransparentní postup. Míra transparentnosti totiž závisí především na rozsahu

takového uvážení. Jelikož Úřad v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí

dovodil, že kritéria hodnocení č. 2, 4 a 5 jsou stanovena srozumitelně a jednoznačně a

metoda hodnocení nabídek v těchto kritériích je jednoznačná, nelze tak dojít k závěru, že

zadávací podmínky byly vymezeny způsobem, které ponechávají hodnotící komisi prostor

pro svévoli a jsou z tohoto důvodu netransparentní.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17115.html

 

ÚOHS S0409/2020 § 48 odst. 4

ZZVZ

Institut MNNC je z hlediska systematiky ZVVZ upraven ve 4. části, který reguluje

nadlimitní ZŘ. Povinnost posoudit MNNC se v případě ZPŘ uplatní pouze v případě, že si

to zadavatel v ZD vyhradí, neboť to z § 53 odst. 6 ZZVZ nikterak nevyplývá. Zůstává však

zadavateli ve smyslu § 48 odst. 4 ZZVZ možnost posoudit nabídkovou cenu jako

mimořádně nízkou a v případě, že cena není účastníkem zdůvodněna, může zadavatel

účastníka zadávacího řízení vyloučit.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17089.html

 

ÚOHS S0409/2020 § 46 ZZVZ Dle § 211 odst. 1 ZZVZ musí zadavatel s dodavateli komunikovat v zadávacím řízení a

při zvláštních postupech písemně, není-li v ZZVZ stanoveno jinak, lze i ústně, ale musí se

do dostatečně zdokumentovat. ZZVZ tedy nestanoví úkony, které není možné činit ústně,

vyžaduje-li však ZZVZ, aby určitý úkon byl proveden výhradně písemně, je toto uvedeno

v příslušném ustanovení např. § 39 odst. 6ZZVZ. (…) V případě objasnění nabídky je tak

ústní forma úkonu povolena, to však s ohledem na povinnost dodržovat zásadu

transparentnosti, tedy pouze za předpokladu jejího dostatečného zdokumentování. (…)

Požádal-li zadavatel dle § 46 ZZVZ k objasnění/doplnění nabídky, které bylo za účelem

urychlení provedeno ústně, a jehož rámci dodavatel doložil smluvní vztahy k referenčním

zakázkám (doklady, které se nehodnotí), jednal v souladu s ZZVZ. Ale i kdyby dodavatel

předložil zcela nové referenční zakázky, i tak by to bylo v souladu se ZZVZ.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17089.html

 

ÚOHS S0409/2020 § 79 odst. 2

písm. a) a b)

ZZVZ

Poskytoval-li v šetřeném případě vybraný dodavatel v rámci referenčních zakázek plnění,

k nimž v té době neměl potřebná živnostenská oprávnění, prostřednictvím jiných osob

těmito živnostenskými oprávněními disponujícími a v rámci předmětného zadávacího

řízení prokazoval splnění požadavku zadavatele na technickou kvalifikaci pomocí těchto

referenčních zakázek, za jejichž realizaci nesl odpovědnost, prokázal v tomto ohledu

příslušnou část kvalifikace v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky a

zákonem.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17089.html

 

ÚOHS S0044/2021 § 245 odst.

1 ZZVZ

Úřad konstatuje, že zákon vyjma požadavku na řádné odůvodnění rozhodnutí o

námitkách jednoznačně stanovuje zadavateli povinnost spočívající v odeslání rozhodnutí

o námitkách stěžovateli, a to do 15 dnů od doručení námitek. Zákon rovněž mj. stanoví,

že nesplnění některé z povinností podle § 245 odst. 1 zákona naplňuje skutkovou

podstatu přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše 20 mil. Kč.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17145.html

 

ÚOHS S0384/2020 § 250 ZZVZ Obecně lze říci, že námitky představují primární ochranu dodavatele před nezákonným

postupem zadavatele, přičemž jejich řádné a včasné podání je rovněž jednou z

procesních podmínek pro podání návrhu na zahájení správního řízení vedeného před

Úřadem. Návrh ve smyslu § 250 a násl. zákona lze tedy považovat až za sekundární

nástroj procesní ochrany dodavatele. Zákon je ostatně koncipován tak, že část třináctá s

názvem ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele se dělí na dvě hlavy, a to hlavu I

s názvem Námitky a hlavu II s názvem Dozor nad dodržováním zákona (týkající se řízení

před Úřadem). Zákon o zadávání veřejných zakázek tedy upravuje ucelený postup

dodavatelů v případě obrany proti nesprávnému postupu zadavatele, přičemž jednotlivé

kroky účinné obrany dodavatele na sebe vzájemně navazují.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17122.html

 

Potvrzeno

R0206/2020

ÚOHS S0427/2019 § 189 odst.

1 ZZVZ

(…) Pojem svěřené úkoly nelze vykládat tak, že by byl obviněný (zadavatel) nebo jím

ovládané osoby nutně též beneficientem zadávaných činností, ani že by byl obviněný

povinen k úhradě odměny za takto poskytnutá plnění, je však třeba určitý akt zadání k

poskytnutí činností třetí osobě ze strany obviněného nebo jím ovládaných osob. Jinými

slovy v případech, kdy by plnění svěřených úkolů mohlo zahrnovat i činnosti poskytované

třetím subjektům, je třeba konkrétního zadání ze strany obviněného nebo existence

právního vztahu založeného obviněným. Úřad má za to, že za takové plnění svěřených

úkolů lze považovat zejména takové, které by byl jinak obviněný povinen provést sám

nebo je zajistit prostřednictvím jiných subjektů na trhu. (…) Přičemž právní úprava

veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, která obecně požívá méně striktní

regulace, by neměla být vykládána přísněji než obecné podmínky vertikální spolupráce.

Úřad tudíž v šetřeném případě podmínku podstatné části činnosti podle § 189 odst. 1

písm. c) zákona bude vykládat benevolentněji, v kontextu širšího okruhu skutečností a

pouze orientačně přihlédne k obecné podmínce vertikální spolupráce stanovené § 11

odst. 1 písm. c) zákona, kterou však s ohledem na výslovný zákaz nebude aplikovat

přímo.

 

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17137.html

 

ÚOHS S0359/2020 § 79 odst. 3

ZZVZ

Je však třeba opakovaně zdůraznit sousloví „v průběhu doby“ obsažené v ust. § 79 odst.

3 zákona, větě za středníkem, která považuje za rozhodný rozsah referenční zakázky na

dodávky realizovaný v průběhu doby tří let a nikoli v každém roce z předchozích tří let.

Nelze tedy posledně citované ustanovení zákona ve vztahu k významným dodávkám

pravidelné povahy vykládat v tom smyslu, že zadavatel je povinen stanovit referenční

dobu tak, že je účastník zadávacího řízení povinen prokázat významnou zakázku

pravidelné povahy v každém ze tří let, a to ještě ve vztahu k jednomu objednateli. Pokud

tedy dojde ze strany zadavatele ke stanovení požadavku na referenční zakázku v

každém z předchozích tří let, je nutno zkoumat, zda je pro takové zpřísnění

požadovaných referenčních zakázek dán relevantní důvod a zda nedochází takovým

postupem k nedůvodnému omezení soutěže mezi dodavateli vyloučením potenciálních

dodavatelů schopných zakázku plnit. Jinými slovy, obecně nelze vyloučit možnost

stanovení požadavku na referenční zakázku v každém z předchozích tří let, nicméně

taková podmínka musí být zadavatelem řádně odůvodněna zejména ve vztahu k

předmětu veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17139.html

 

Potvrzeno

R0216/2020

ÚOHS S0383/2020 § 79 odst. 2

písm. a) a b)

ZZVZ

Takový závěr ovšem nelze bez dalšího učinit za situace, kdy zadavatel obdržel

kvalifikované námitky, jejichž obsahem bylo zpochybnění správnosti čestného prohlášení,

a tedy zpochybnění toho, zda vybraní dodavatelé podmínky účasti opravdu splnili. Za této

nově nastalé situace měl zadavatel povinnost posoudit, zda námitka vznesená

navrhovatelem je důvodná či nikoliv. V případě, že by zadavatel dospěl k závěru, že tato

námitka důvodná je, bylo by to důvodem pro přijetí nápravného opatření ze strany

zadavatele. Pokud ovšem dospěl k závěru, že tato námitka důvodná není, měl povinnost

tuto v rozhodnutí o námitkách vypořádat srozumitelným a přezkoumatelným způsobem

tak, aby bylo možné při přezkoumání takového rozhodnutí jednoznačně uzavřít, zda

vybraní dodavatelé podmínky účasti skutečně splnili.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17163.html

 

Potvrzeno

R0208/2020

ÚOHS S0522/2020 § 83 odst. 1

písm. d)

ZZVZ

Zadavatel by měl být na základě písemného závazku jiné osoby schopen jasného úsudku

o tom, zda je zajištěno, že veřejná zakázka bude realizována opravdu tím, kdo danou

schopností disponuje, nikoliv tím, kdo si ji – toliko pro účely zadávacího řízení – pouze

„obstaral“, resp. „koupil“. Je tedy nezbytné, aby byl zadavatel na základě písemného

závazku jiné osoby schopen jednoznačně určit, jakým konkrétním způsobem se bude tato

„kvalifikovaná jiná osoba“ podílet na plnění dané veřejné zakázky. (…) Je tedy nezbytné,

aby z takto vymezeného závazku vyplývala reálná míra participace jiné osoby na plnění

veřejné zakázky, dále závazek dodavatele k reálnému poskytnutí věcí, práv či osob a

jejich přesný popis. Jinými slovy řečeno, zadavatel musí mít na základě vymezeného

závazku jednoznačně postaveno najisto, v jakých částech plnění, jakým způsobem a do

jaké míry se bude tato jiná osoba podílet na plnění předmětu veřejné zakázky.

 

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17149.html

 

ÚOHS S0462/2020 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Odůvodnění zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona proto musí

obsahovat dostatečně konkrétní popis důvodů hodných zvláštního zřetele a rovněž

konkretizaci okamžiku, s nímž zadavatel spojuje výskyt důvodů hodných zvláštního

zřetele… (…) Úřad akcentuje, že se vždy musí jednat o důvody závažné, které atakují

samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by

nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování v něm bylo v rozporu se

zákonem, tyto důvody musí odpovídat povaze, smyslu a účelu toho, co zákon upravuje a

musí být posuzovány vždy s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti, přičemž jejich

interpretace by měla být ku prospěchu efektivní hospodářské soutěže.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17155.html

 

KS 30 Af112/2018 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Výklad žalovaného (ÚOHS), že zadávací řízení může zadavatel zrušit z důvodu obavy o

případné vedení správního řízení o přestupku, je v rozporu se smyslem přísné konstrukce

toliko výjimečných důvodů, na nichž je § 127 odst. 2 písm. d) zákona o zadávání

veřejných zakázek vystavěn. Interpretací zastávanou žalovaným by se zadavatel snadno

mohl liberovat z povinnosti uzavřít smlouvu s vítězným uchazečem, s nímž by z různých

důvodů smlouvu uzavřít nehodlal.

 

http://www.nssoud.cz/files/

EVIDENCNI_LIST/2018/30

Af_112_2018_12_202102

09121645_prevedeno.pdf

 

Napadeno

kasační stížností

ÚOHS S0505/2020 § 255 odst.

1 ZZVZ

Z tohoto ustanovení zákona (§ 255 odst. 1) dle Úřadu vyplývá, že celkovou nabídkovou

cenou se pro účely určení výše kauce rozumí cena za plnění, které má dodavatel

zadavateli v rámci veřejné zakázky poskytnout a má ho ve své nabídce ocenit, nikoliv

cena, resp. část ceny, kterou zadavatel v zadávacích podmínkách za „celkovou

nabídkovou cenu“ sám označí.  Pro určení výše kauce tedy není relevantní, že v

šetřeném případě zadavatel v zadávací dokumentaci část nabídkové ceny označil jako

„celkovou nabídkovou cenu“. Pro výpočet kauce je stěžejní nabídková cena jako celek, tj.

za cena plnění, které měli dodavatelé ve svých nabídkách ocenit.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17197.html

ÚOHS S0467/2020 § 116 odst.

1 ZZVZ

Úřad k tomu dodává, že pokud chce zadavatel v některém z kritérií hodnocení nezbytně

zohlednit přímo zkušenosti dodavatelů, vždy tak (v nadlimitním režimu) musí učinit mj. v

intencích § 116 odst. 1 zákona, tzn., že takové hodnotící kritérium musí mít souvislost s

předmětem plnění veřejné zakázky, a tedy hodnocené skutečnosti se do předmětu plnění

musejí promítnout. V některých případech, s ohledem na předmět zadávané veřejné

zakázky, může zadavatel za tímto účelem využít např. hodnocení dle kritéria uvedeného

v § 116 odst. 2 písm. e) zákona, tzn., že v rámci hodnocení zohlední zkušenosti získané

jednotlivými osobami, např. zaměstnanci dodavatele, přičemž ve vztahu k těmto osobám

bude zároveň dále ve smlouvě na veřejnou zakázku uvedeno, že tyto osoby se budou

podílet na plnění zadávané veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17183.html

Potvrzeno

R0228,0241/2020

ÚOHS S0408/2020 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Je třeba akcentovat, že zadavatel je povinen řádně identifikovat skutečnosti, na nichž

staví závěr o nesprávné formulaci zadávacích podmínek a v jejímž důsledku obdržel

neporovnatelné nabídky. V tomto ohledu není možno považovat sdělení o tom, že

„nastavené a popsané technické požadavky uvedené v Technické specifikaci, která tvoří

přílohu č. 5 zadávací dokumentace, nemusely být zřejmé stejným způsobem co do

rozsahu a obsahu všem účastníkům zadávacího řízení.“ za jednoznačné, srozumitelné a

přezkoumatelné identifikování skutečnosti, která by mohla zakládat důvod pro zrušení

zadávacího řízení z důvodu nejasně formulovaných zadávacích podmínek. Skutečnost,

že se zadavateli následně nehodí výsledek hodnocení nabídek, dle Úřadu sama o sobě

nemůže obstát za situace, kdy byly zadávací podmínky stanoveny v souladu se

zákonem. Nevýhodnost výsledného hodnocení nabídek přitom dle názoru Úřadu nelze

posuzovat jako nezákonné stanovení zadávacích podmínek, které by bylo možné vnímat

jako důsledek pochybení zadavatele při zpracování zadávacích podmínek.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17195.html

Potvrzeno

R0224/2020

ÚOHS S0013/2021 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, ovšem toliko za

předpokladu, že tak učiní z důvodu, resp. za situace aprobované zákonem. Musí se vždy

jednat o důvody závažné, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného

zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by

pokračování v něm bylo v rozporu se zákonem. Jakékoliv zrušení zadávacího řízení v

případě veřejné zakázky musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli

(svévoli) veřejného zadavatele.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17238.html

ÚOHS R0011/2021 § 46 odst. 1

a 2 ZZVZ

Nelze se zcela ztotožnit se závěrem Úřadu, podle nějž není možné objasňovat dle § 46

zákona údaje, které jsou předmětem hodnocení, poněvadž by to vždy znamenalo změnu

této hodnoty, a tedy i nepřípustnou změnu nabídky. Tento výklad ustanovení § 46 zákona

není souladný s rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-S0403/2019/VZ-02553/2020/512/ŠMr ze

dne 22. 1. 2019, v němž Úřad akcentoval, že podle § 46 odst. 2 zákona nelze provést

materiální změnu nabídky, ale pouze toliko změnu formální, kdy obsah nabídky zůstává

totožný, pouze je doplněna původně chybějící informace, nebo je jiná původně zadavateli

nejasná informace vysvětlena, případně je uvedena na pravou míru zjevná, lehce

popsatelná a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelná nejasnost. Ustanovení §

46 lze chápat tak, že pouze „materiální změna“ nabídky není dovolena. Za materiální

změnu nabídky lze považovat mj. změnu nabízeného plnění (to je stěžejní myšlenka

rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 30. 8. 2019, č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-

24101/2019/322/HSc). Řečeno lapidárně, pokud je před změnou nabídky nabízeno

plnění X a po změně je nabízeno plnění Y, došlo k materiální změně nabídky. Pokud je

ale před změnou i po změně nabízeno plnění X, k materiální změně nabídky (v tomto

kontextu) nedošlo. Jestliže je zachován předmět plnění, není důvod považovat objasnění

hodnoceného údaje za nedovolenou změnu nabídky. Zákon explicitně nezakazuje

objasnění hodnoceného údaje, tak to činí pouze u doplnění údajů (srov. § 46 odst. 2

zákona).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17191.html

Předseda

rozhodnutí Úřadu

(S0367/2020)

zrušil a vrátil

k novému

projednání

ÚOHS S0010/2021 § 222 odst.

3 písm. a)

ZZVZ

Při posuzování charakteru změny závazku ze smlouvy není tedy na místě poměřovat

jednotlivá „pozitiva“ a „negativa“, která změna přinesla, či jejich vzájemnou kompenzaci,

neboť tím by jen docházelo k utvrzení názoru, že se výsledná pravidla smluvního vztahu

začala od původních smluvních pravidel odlišovat v mnoha směrech (lhostejno, zda ve

prospěch zadavatele či nikoli), což mohlo vést k vůli znovu sjednat základní podmínky

veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17212.html

ÚOHS R0019/2021 § 122 odst. 3

písm. a)

ZZVZ

Z posuzované věci nelze dovodit a nemá být dovozováno, že by automaticky postrádalo

prvek společenské škodlivosti takové jednání zadavatele, který opomene zkoumat, zda

vybraný dodavatel opravdu disponuje tvrzenou kvalifikací. Pokud zadavatel vyžaduje v

zadávací dokumentaci předložení konkrétních dokumentů, je povinen ohledně těchto

dokladů postupovat dle § 122 zákona. V opačném případě bude zasaženo do řádného

ověření kvalifikace dodavatelů, což je situace nežádoucí a škodlivě zasahující do

řádného běhu zadávacích řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17229.html

Předseda

prvostupňové

rozhodnutí zrušil,

neboť nebyly

zjištěny důvody

pro uložení sankce podle §

268 nebo 269

ZZVZ

ÚOHS S0433/2020 § 41 odst. 1

ZZVZ

Úřad v prvé řadě uvádí, že souhlasí s tvrzením zadavatele, že se při posouzení

poskytnutí jistoty v souladu se zákonem nelze spokojit toliko s předložením bankovní

záruky, ale že je pro posouzení toho, zda předložením dokladu o poskytnutí jistoty byl

dodržen zákon a funkce, smysl a účel poskytnutí jistoty, nutné vždy zkoumat konkrétní

obsah předloženého dokladu o poskytnutí jistoty, tj. v něm zakotvený obchodněprávní

vztah mezi účastníkem zadávacího řízení a bankovní či pojišťovací institucí a práva a

povinnosti tímto obchodněprávním vztahem zakotvená ve prospěch zadavatele, jakožto

osoby oprávněné z plnění jistoty.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17226.html

Potvrzeno

R0007/2021

ÚOHS S0026/2021 § 105 odst.

2 ZZVZ

Pokud zadavatel ve smyslu ustanovení § 105 odst. 2 zákona požaduje, aby určitou

významnou činnost při plnění veřejné zakázky plnil přímo vybraný dodavatel, znamená to

jinými slovy, že tuto významnou činnost nesmí plnit jiná osoba (poddodavatel).

Prokazování zkušenosti s určitou činností, na kterou dopadá výhrada dle 105 odst. 2

zákona, za využití zkušenosti jiné osoby (poddodavatele) by sice vypovídalo o schopnosti

poddodavatele vykonávat významnou činnost, avšak z důvodu požadavku zadavatele dle

§ 105 odst. 2 zákona by ji při plnění veřejné zakázky právě tento poddodavatel (resp. ani

žádný jiný) vykonávat nesměl. Oproti tomu by nic nevypovídalo o schopnostech

vybraného dodavatele tuto významnou činnost realizovat. Pokud tedy z důvodu

požadavku zadavatele dle § 105 odst. 2 zákona nesmí plnit vymezenou významnou

činnost jiná osoba, nýbrž toliko sám vybraný dodavatel, pak musí právě sám vybraný

dodavatel prokázat splnění odpovídající části kvalifikace zkušeností, kterou získal

plněním dané činnosti vlastními kapacitami.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17255.html

ÚOHS S0026/2021 § 79 odst. 2

písm. a)

ZZVZ

(…) ze zákona nevyplývá povinnost zadavatele objasňovat či ověřovat účastníkem

předložený seznam poskytnutých stavebních prací a osvědčení objednatele v každé

situaci, tj. i když nemá o splnění kvalifikačního kritéria žádné pochybnosti. Zcela jiná

situace však nastane, pokud jsou seznam poskytnutých stavebních prací a osvědčení

objednatele, resp. informace a údaje v těchto dokumentech obsažené, a tedy i splnění

zadávacích podmínek, relevantním způsobem zpochybněny. Zejména pak vyvstanou-li

takové pochybnosti na základě relevantních a řádně podaných námitek. V takovém

případě je na straně zadavatele nejen jeho možností, ale taktéž i jeho povinností tyto

kvalifikované pochybnosti vyvrátit, a mít tak postaveno najisto, že vybraný dodavatel

kritéria kvalifikace skutečně prokázal, a tedy rovněž splnil podmínky účasti v zadávacím

řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17255.html

ÚOHS S0504/2020 § 46 odst. 2

ZZVZ

Úřad akcentuje, že podle § 46 odst. 2 zákona nelze provést materiální změnu nabídky,

ale pouze toliko změnu formální, kdy obsah nabídky zůstává totožný, pouze je doplněna

původně chybějící informace, nebo je jiná původně zadavateli nejasná informace

vysvětlena, případně je uvedena na pravou míru zjevná, lehce popsatelná a zároveň

vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelná nejasnost (…) „za doplnění je nutno považovat

připojení něčeho, co původně v nabídce zcela chybělo nebo sice připojeno bylo, ale bylo

uvedeno jinak, než tomu porozuměl zadavatel, případně v důsledku zjevného pochybení

bylo uvedeno mylně, a ačkoliv nabídka doplněná o tyto původně chybějící informace

bude z formálního hlediska jiná (tedy změněná), než nabídka původní, obsahově, tedy

fakticky, se lišit nebude.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17275.html

potvrzeno

R0028/2021

ÚOHS S0092/2021 § 244 ZZVZ Pokud navrhovatel v námitce tvrdí, že technické řešení požadované zadavatelem je

diskriminační, pak tímto poukazuje na rozpor se zákonem, resp. v čem spatřuje porušení

zákona zadavatelem (dle § 244 odst. 1 zákona), nicméně stále tím nesděluje, jak jeho

přímo namítaná skutečnost zasahuje. Nejedná se tak o popis účinku vůči němu, resp.

takovýto účinek z dané námitky nevyplývá, a není tedy jakkoliv zřejmé, jaká újma na jeho

právech mu byla či mohla být v návaznosti na namítaný postup zadavatele způsobena.

(…) újma nemusí být vyčíslena a v zásadě postačuje i obecné vymezení následku

jednání zadavatele vůči stěžovateli. Nicméně v nyní šetřeném případě absentuje i

jakékoliv obecné vyjádření toho, jakým způsobem se dané pochybení zadavatele dotýká

stěžovatele, přičemž ani konstatování, že je daná podmínka diskriminační, v sobě

implicitně nezahrnuje konstatování újmy. Jinak řečeno, každá diskriminace je zaměřena

vůči určité osobě, tedy v konečném důsledku má nebo může mít dopady na konkrétní

subjekt, logicky však nikoli na každou myslitelnou osobu. (…) Proto se nelze při zákonem

požadovaném definování újmy ve vztahu k osobě stěžovatele spokojit pouze s uvedením

adjektiva „diskriminační“ (nekonkrétně, vzhledem k nějakému potenciálnímu neurčitému

okruhu subjektů).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17294.html

ÚOHS S0514/2020 § 246 odst.

1 písm. b)

ZZVZ

(…) námitka stěžovatele míří proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné

zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem. Toto je stěžejní pro pochopení

postavení stěžovatele coby osoby, která je legitimovaná k podání námitek. Uvedené

proto neznamená, že by co do splnění podmínek legitimace k podání námitky musel

stěžovatel bezezbytku splnit veškeré zadavatelem případně vymezené podmínky na

předmět plnění veřejné zakázky. Opačný názor je zcela nepřijatelný, v rozporu s

principem zajištění ochrany potenciálních dodatelů veřejných zakázek, a aplikace

takového výkladu by znamenala, že by např. nemohl podat potenciální dodavatel námitky

směřující proti zadávacím podmínkám.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17268.html

potvrzeno

R0039/2021

ÚOHS S0123/2021 § 18 ZZVZ K funkční souvislosti Úřad v obecnosti uvádí, že její existence, či naopak absence, se

dovozuje zejména na základě účelů a cílů, pro které jsou veřejné zakázky zadávány.

Otázka návaznosti jednotlivých plnění veřejných zakázek je pouze jedním (nikoliv však

jediným) z hledisek, na základě kterého se dá určit, zda se jedná o samostatné veřejné

zakázky, či o veřejnou zakázku rozdělenou na dílčí plnění. Stejně tak nehraje roli, zda

došlo k samostatným výběrovým řízením na dodavatele, zda byly vydány k veřejným

zakázkám samostatné dokumenty orgánů veřejné správy opravňující započetí plnění

podle smluv či zda je plnění na základě smluv fyzicky, technicky či organizačně rozdílné,

oddělené či oddělitelné, jak se uvádí v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS

-R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016, tj. že „plnění nemusí být plněními

totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez

plnění druhého), ani není vyloučeno, aby při těchto dílčích činnostech byla využívána

odlišná technická zázemí či odlišné technologie.“.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17285.html

ÚOHS S0037/2021 § 255 odst.

1 ZZVZ

Pro § 257 písm. c) zákona, kam spadá také šetřený případ, zákonodárce možnost

zhojení absentující podmínky řízení (složení kauce v řádné výši na účet Úřadu) v

dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nezakotvil. Úřad proto nemůže navrhovatele k

odstranění takové vady řízení vyzvat či zkoumat důvody, pro které ke složení kauce v

zákonem stanovené výši nedošlo. Úřad si je vědom skutečnosti, že rozdíl mezi

navrhovatelem složenou výší kauce a zákonem stanovenou kaucí představuje bagatelní

částku, nicméně s ohledem na výše uvedené, rozhodovací praxi Úřadu (…) je nutné

konstatovat, že navrhovatel povinnosti složit kauci v zákonem stanovené výši nedostál.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17317.html

potvrzeno

R0051/2021

ÚOHS S0243/2020 § 15 ZZVZ (…) Úřad předně konstatuje, že nerozporuje, že v případě výměny svítidel veřejného

osvětlení se s dodávkou svítidel nutně pojí určité elektroinstalační práce, tj. že součástí

předmětu plnění veřejné zakázky jsou i stavební práce ve smyslu činností uvedených v

oddílu 45 CPV (…),avšak pro účely posouzení, zda v provedení elektroinstalačních prací

definovaných v rámci šetřené veřejné zakázky spočívá základní účel této veřejné

zakázky, považuje Úřad za rozhodující, zda se dané činnosti vymykají z rámce jinak

běžně prováděných prací spojených se standardní dodávkou (prostou výměnou) svítidel.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17300.html

potvrzeno

R0040/2021

 

ÚOHS S0388/2020 § 48 odst. 5

písm. d)

ZZVZ

(…) zadavatel musí v rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 5

písm. d) zákona postupovat v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1

zákona,(…) podrobně, srozumitelně, určitě a jednoznačně popsat pochybení, která

nastala na straně účastníka zadávacího řízení, kterých se dopustil při plnění smluvního

vztahu uzavřeného mezi ním a zadavatelem dané veřejné zakázky, a že daná pochybení

vyvolala určitý kvalifikovaný následek (vznik škody, předčasné ukončení smluvního

vztahu nebo jiné srovnatelné sankce), z kterých zadavatel usoudil, že se jedná o závažná

nebo trvalá pochybení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17292.html

potvrzeno

R0037/2021

ÚOHS S0252/2020 § 46 ZZVZ Úřad v této souvislosti odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6

As 172/2018-44 ze dne 11. 9. 2018, kde výše uvedený soud sice opravu v nabídkové

ceně připustil, nicméně šlo o typově jinou situaci oproti šetřenému případu, kdy se

jednalo o opravu ceny v řádech stovek korun, přičemž soud konstatoval: „…zjištěné

skutečnosti ve svém souhrnu nasvědčují při střízlivém hodnocení zdravým rozumem

jednoznačně tomu, že šlo o opravu zcela banální chyby v počtech bez jakéhokoliv

negativního vlivu na proces výběru nejvhodnější nabídky, tím méně pak na pořadí

uchazečů. (…)  Jak již bylo uvedeno výše, změnu ceny v návrhu smlouvy je vyjma

specifických případů, které byly dovozeny v rámci rozhodovací praxe, nutné považovat za

nepřípustnou (…) s ohledem na rozdíl nabídkové ceny v návrhu smlouvy a v ostatních

částech nabídky vybraného dodavatele, a to částky s DPH i bez DPH (…), není možné

tento rozdíl považovat za lehce vysvětlitelnou či banální chybu, jež by se týkala drobné

částky ve smyslu posledně citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu. (…)

Jednalo se tak o jednoznačný rozpor mezi údaji „uvnitř nabídky“, který nelze zhojit

případným vysvětlením, neboť za situace, kdy rozporné údaje jsou předmětem

hodnocení, nelze takové vysvětlení vyjma velmi specifických situací (viz výše)

akceptovat.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17302.html

potvrzeno

R0037/2021

ÚOHS S0042/2021 § 245 odst.

1 ZZVZ

(…) zákon žádnou výjimku z povinnosti rozhodnout o námitkách nestanoví a zadavatel je

tak s ohledem na ust. § 245 zákona námitky povinen vyřídit vždy, např. i v případě, že

nejsou podány oprávněnou osobou či jsou podány opožděně (viz k tomu § 245 odst. 3

zákona). Pokud pak zákon v § 245 odst. 5 zakotvuje, že pokud zadavatel o námitkách

nerozhodl v zákonné lhůtě (jako v případě šetřené veřejné zakázky), platí pro účely

podání návrhu podle § 250 odst. 1 zákona, že námitky odmítl, pak se uvedeným

ustanovením sice formuluje nevyvratitelná zákonná domněnka odmítnutí námitek, avšak

pouze pro účely podání návrhu, tj. proto, aby byly naplněny zákonné předpoklady pro

podání návrhu. Uvedené ustanovení však v žádném případě nemá suplovat výslovné a

kvalifikované rozhodnutí o námitkách stěžovatele učiněné zadavatelem (jež má být

stěžovateli doručeno) a není ani jeho účelem být nástrojem, s jehož pomocí by mohly být

námitky dodavatelů jednoduše ignorovány.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17295.html

ÚOHS S0048/2021 § 4 ZZVZ (…) Úřad považuje především s ohledem na vyjádření obviněného za vhodné uvést, že

pokud některý dodavatel veřejnou zakázku získal, resp. plní na základě smlouvy

uzavřené v rámci vertikální spolupráce, tzn. na základě postupu dle § 11 zákona, je

jakožto dodavatel samozřejmě oprávněn využít poddodavatele (…) Nicméně u plnění,

která není schopen zajistit vlastními silami a prostředky, a na která chce takový dodavatel

uzavřít smlouvy s poddodavateli, dopadají na takového dodavatele, který je současně

veřejným zadavatelem, zcela stejné povinnosti bez ohledu na to, zda je dodavatelem

jiného veřejného zadavatele. (…) I obviněný tedy měl povinnost stanovit předpokládanou

hodnotu všech externě poptávaných plnění, tj. byl povinen ověřit, zda není naplněno

hledisko časové, místní, věcné a funkční souvislosti, tedy zda se nejedná o jedinou

veřejnou zakázku, jejíž jednotlivé části tvoří jeden funkční celek. V případě zjištění, že se

jedná o jedinou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota zároveň přesahuje limity

stanovené pro veřejnou zakázku malého rozsahu v § 27 zákona, má totiž takový

dodavatel již v pozici zadavatele povinnost zadávat takovou veřejnou zakázku v některém

z druhů zadávacího řízení podle zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17313.html

ÚOHS S0048/2021 § 18 ZZVZ Úřad k dané věci uvádí, že je v případě stavebních prací samozřejmě běžné využívat

poddodavatele, jelikož dodavatel, který provádí například především zednické práce,

nemusí logicky nabízet například instalatérské či elektrikářské práce nebo třeba provádět

dodávku a montáže plastových oken či podlah. Tyto práce však rozhodně nelze

považovat za natolik odlišné, aby je bylo možno považovat za samostatné veřejné

zakázky. Jednotlivé dodávky, stavební práce a služby, spojené se zhotovením budovy,

tak logicky musí být prováděny v souvislosti. Lze si jen těžko představit, že by mohl jeden

dodavatel provádět například pokládku podlah do budovy, která neexistuje nebo že by

mohli zedníci začít stavět zdi na místě, které nebylo předtím povrchově upraveno

(vybagrováno) a kde nebyly položeny základy, nebo že by mohl další dodavatel provádět

například montáž a dodávku oken, když dané zdi ještě nebyly postaveny. (…) cíl všech

těchto jednotlivých plnění shodný, a to v konečném souhrnu postavit/zhotovit určitou

konkrétní stavbu, tj. přístavbu ZŠ Nehvizdy. Nelze tudíž připustit, aby určitá rozdílnost

jednotlivých externě poptávaných plnění byla legitimním důvodem pro umělé dělení

veřejné zakázky za situace, kdy cíl všech těchto dílčích plnění byl bez jakýchkoliv

pochybností i z pohledu samotného obviněného zcela totožný (zhotovit přístavbu ZŠ

Nehvizdy).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17313.html

ÚOHS S0532/2020 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

(…) nelze přijmout obecný závěr, dle něhož by pandemie onemocnění Covid-19 či

související protiepidemická opatření znamenaly samy o sobě důvod hodný zvláštního

zřetele, pro nějž nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval (…)

neboť v takovém případě by tato skutečnost mohla být aplikována jako univerzální důvod

pro zrušení všech zadávacích řízení realizovaných přibližně od konce února či počátku

března roku 2020, a to bez ohledu na to, zda pandemie onemocnění Covid-19 či

související protiepidemická opatření skutečně tato zadávací řízení zasáhla v takové

intenzitě, že byl atakován samotný smysl jejich dokončení (…).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17319.html

potvrzeno

R0042/2021

KS 31 Af 63/2018

– 83

§ 245 odst.

1

Úřad (…) dle jeho právního názoru může i právní argument představovat skutečnost, k

níž je zadavatel povinen se ve smyslu § 245 odst. 1 zákona vyjádřit. (…) je sporné mezi

Úřadem a žalobcem, zda je povinen zadavatel reagovat na právní argumentaci účastníka

soutěže, případně jakým způsobem. V konečném důsledku je tak zadavatel vystaven

tlaku na to vypořádávat prakticky každou větu či myšlenku stěžovatele nebo riziku, že

Úřad může z námitek shledat nevypořádanou skutečnost (nikoliv ani námitku, ale s

ohledem na obsah napadeného rozhodnutí i část právní argumentace stěžovatele), o

které třeba ani zadavatel neuvažoval, že se jedná o námitku, či argumentaci stěžovatele.

(…)  Akceptace takového přístupu by fakticky znamenala absolutní libovůli Úřadu trestat

téměř jakékoliv vypořádání námitek, neboť si lze jen stěží představit, že by byl zadavatel

schopen reagovat na veškerá případná tvrzení stěžovatelů. Soud považuje za klíčové to,

že v nyní posuzované věci Úřad ani žalovaný fakticky neřeší, jak měl žalobce reagovat

jinak, ale pouze mechanicky a formalisticky trestají to, že se žalobce nevyjádřil výslovně k

tomu, co Úřad, nikoliv žalobce, považoval za skutečnosti uvedené v námitkách, a to

způsobem, který Úřad očekává.  V případě, že soudy považují za přezkoumatelné

vypořádání tvrzení účastníků řízení ten způsob, kdy proti ucelené argumentaci účastníka

řízení postaví soud, resp. správní orgán vlastní ucelenou argumentaci reagující na

spornou otázku, není důvod k tomu, aby shodný přístup nemohl platit i pro zadavatele

veřejné zakázky v rozhodnutí o námitkách.

http://www.nssoud.cz/files/

EVIDENCNI_LIST/2018/31

_Af_63_2018_202009161

12547_20200916120521_

prevedeno.pdf

 

napadeno

kasační stížností

ÚOHS S0480/2020/VZ § 18 ZZVZ Úřad ve vztahu k časové souvislosti uvádí, že obecně jsou pro její naplnění určující

především dohodnuté lhůty plnění na základě zadávacích podmínek a dále další časové

souvislosti spojené s plněním či s jednáním stran obecně, přičemž klíčové jsou také

termíny uzavření smluv, včetně event. dodatků. K tomu Úřad doplňuje, že pro shledání

časové souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření

smluv shodovaly; časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či

týdnů, ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců (k tomu srov. rozsudek Krajského

soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017)

Úřad obecně uvádí, že pro posouzení její existence či neexistence je třeba vzít v potaz

větší množství faktorů, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky.

Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, také okolnosti týkající

se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí

funkce výsledků plnění, eventuálních objektivních překážek mezi místy, na kterých má

plnění probíhat (…)

Jde-li o funkční souvislost, jejíž ne/existence se dovozuje na základě účelu/jednotného

cíle, pro který jsou veřejné zakázky zadávány (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího

správního soudu č. j. 7 As 211/2015-31 ze dne 17. 9. 2015), pak ta je v šetřeném případě

dána skutečností, že předmětem všech dílčích veřejných zakázek je provádění oprav a

servisních služeb (…) na vozidlech nebo jejich částech, užívaných zadavatelem (…). Z

uvedeného je zřejmé, že účelem a cílem všech dílčích veřejných zakázek je zajištění

provozuschopnosti vozového parku zadavatele, a to při dodržení požadavků daných

výrobcem vozidla, jakož i vyplývajících z právních předpisů a potřeb zadavatele.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17330.html

potvrzeno

R0050/2021/VZ

ÚOHS S0043/2021/VZ § 17 ZZVZ (…) zmiňované nemocnice nehospodaří samostatně s finančními prostředky, z nichž by

měla být předmětná plnění financována (obviněný ostatně ani nic takového

netvrdí/nedokládá), neprováděly v případě dotčených veřejných zakázek samy zadávací

řízení, nečinily rozhodnutí o výběru dodavatele, a ani s dodavateli neuzavíraly smlouvy

(nejedná se tedy ani o provozní jednotky ve smyslu § 17 odst. 2 zákona). Skutečnost, že

předmětné nemocnice v obecné rovině naplňují pozici zadavatele dle zákona, v tomto

ohledu nehraje žádnou roli, neboť plnění poptával obviněný pro své potřeby z pohledu

osoby ovládající tyto nemocnice a byl to obviněný, kdo vystupoval v pozici zadavatele,

nikoliv jemu podřízené nemocnice.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17334.html

potvrzeno

R0055/2021/VZ

ÚOHS S0478/2020/VZ § 79 ZZVZ Jestliže je tedy smyslem stanovení technických kvalifikačních předpokladů eliminace

dodavatelů, kteří nemají dostatečné zkušenosti s předmětem zadávané veřejné zakázky,

případně nemají dostatečné personální, odborné a materiální zabezpečení, je zřejmé, že

jejím výsledkem bude legitimní selekce takových dodavatelů, tedy dodavatelů, jejichž

kvalifikace, resp. její absence vzbuzuje oprávněné pochybnosti o řádnosti a včasnosti jimi

poskytovaného plnění. Úřad tak zdůrazňuje, že stanovení technické kvalifikace je vždy

relativně diskriminační, jelikož zabraňuje v účasti v zadávacím řízení těm dodavatelům,

kteří nejsou dostatečně odborně, personálně nebo materiálně zdatní pro její naplnění.

Tato relativní diskriminace však nezakládá rozpor s § 6 zákona, jelikož je odůvodněna

legitimním zájmem zadavatele na řádném a kvalitním plnění předmětu veřejné zakázky.

Úřad konstantně zastává názor, že zadavatel zná nejlépe své potřeby, a proto jej nelze

nutit za každou cenu akceptovat i parametry, které jsou pro něj nevyhovující, pokud je

schopen svou volbu uspokojivě odůvodnit. Úřad v šetřeném případě dospěl k závěru, že

pokud zadavatel poskytování předmětných služeb více objednatelům odůvodnil tak, že

účelem této kvalifikační podmínky bylo prokázat schopnost dodavatele přizpůsobit se

procesům spojeným s ICT provozem u více objednatelů, aby měl zadavatel dostatečně

prokázáno, že se dodavatel bude schopen jinému a pro dodavatele novému prostředí

přizpůsobit a služby řádně poskytovat (blíže k tomu viz body 125. a 126. odůvodnění

tohoto rozhodnutí), pak zadavatel svůj požadavek řádně odůvodnil.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17348.html

potvrzeno

R0047/2021/VZ

ÚOHS S0478/2020/VZ § 79 ZZVZ Úřad tak ve vztahu k předmětné zadávací podmínce dospěl k závěru, že zadavatel

dodržel při stanovení napadené zadávací podmínky postup stanovený v ustanovení § 6

odst. 2 zákona, když v rámci podmínek technické kvalifikace vznesl požadavek, aby

všichni členové realizačního týmu komunikovali (rozuměj se zadavatelem a ostatními

dodavateli zadavatele) v českém nebo slovenském jazyce, neboť nijak excesivně

nespecifikoval / konkrétně nevymezil onu minimální úroveň předmětného technického

kvalifikačního předpokladu a zároveň byl schopen svůj požadavek odůvodnit svými

objektivními potřebami. Zadávací podmínka v šetřeném případě rovněž není stanovena

tak, že by zasahovala do vnitřních poměrů dodavatele, tedy způsob jak spolu komunikují

zaměstnanci dodavatele mezi sebou.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17348.html

potvrzeno

R0047/2021/V

ÚOHS S0478/2020/VZ § 79 ZZVZ Úřad v souvislosti s generálním odkazem týkajícím se konkrétních norem sděluje, že

zadavatel je obecně povinen ke každému jednotlivému odkazu na normu povinen uvést v

souladu s § 90 odst. 3 zákona, že připouští možnost nabídnout rovnocenné řešení. V

nyní šetřené věci sice zadavatel na několika místech Technických podmínek uvádí, že

nabízená lůžka musí být v souladu s normou, přičemž pouze jednou sdělil, že připouští

rovnocenné řešení (generální odkaz), nicméně nelze odhlédnout od skutečnosti, že se

jedná vždy o jednu a tu samou normu ČSN EN 60601-2-52. V tomto konkrétním případě

tak lze dle Úřadu učinit závěr, že zadavatel tím, že u každého jednotlivého odkazu na

normu neuvedl možnost rovnocenného řešení, nepostupoval v rozporu se zákonem,

neboť šlo vždy o normu totožnou.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17344.html

potvrzeno

R0047/2021/VZ

ÚOHS S0444/2020/VZ § 57 ZZVZ Úřad dále uvádí, že je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že lhůta pro podání nabídek byla

zadavatelem několikrát prodloužena a v součtu tak činila 123 dní, což je více než

čtyřnásobek zákonem stanovené lhůty. Úřad se tak neztotožňuje s domněnkou

navrhovatele, že lhůtu nelze posuzovat v souhrnu, neboť případní zájemci o veřejnou

zakázku měli k přípravě a podání nabídky celou tuto lhůtu, tj. od 1. 6. 2020 až do dne

2. 10. 2020.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17344.html

potvrzeno

R0058/2021/VZ

ÚOHS S0444/2020/VZ § 99 odst. 1

ZZVZ

Úřad v první řadě uvádí, že není povinností zadavatele přistoupit ke změně zadávací

dokumentace. Zadavatel je k takovému kroku v souladu s § 99 odst. 1 zákona oprávněn,

avšak závisí pouze na úvaze zadavatele, zda této možnosti využije a ke změně zadávací

dokumentace přistoupí, či nikoliv. Je třeba zdůraznit, že je to pouze zadavatel, který je

oprávněn a současně povinen stanovit zadávací podmínky a je to tedy zároveň

zadavatel, který zná svoje potřeby, které mají být prostřednictvím realizace veřejné

zakázky naplněny. Z uvedeného tedy také vyplývá, že jen zadavatel může posoudit, zda

považuje řešení nabízené navrhovatelem, resp. jakýmkoliv dodavatelem za rovnocenné.

V nyní šetřené věci z poskytnutých Vysvětlení ZD č. 3, 4 a 5 je zcela evidentní, že

navrhovatelem domnělá řešení, zadavatel za rovnocenná nepovažuje a setrvává na

stanovených technických požadavcích (…).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17344.html

potvrzeno

R0058/2021/VZ

ÚOHS R0061/2021/VZ § 36 odst. 4

věta první

ZZVZ

Dílčím závěrem lze proto konstatovat, že v tomto případě obviněný porušil zákon, když

výslovně v zadávací dokumentaci neoznačil společnost ADVIA GROUP s.r.o. jakožto

zpracovatele zadávací dokumentace. Nutno však říci, že pro naplnění skutkové podstaty

přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je nezbytné, aby předmětné porušení

zákona mělo alespoň potenciální vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Každé porušení

zákona totiž nemusí nutně způsobit ovlivnění výběru a nemusí tak být naplněna skutková

podstata přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Předně předseda Úřadu posuzoval

účel § 36 odst. 4 zákona, a sice zda byl při zde dotčeném postupu zadavatele tento účel

zachován. Účelem předmětného ustanovení zákona je primárně odhalování existence

střetu zájmu.

(…) případný střet zájmu je u společnosti ADVIA GROUP s.r.o. vysoce

nepravděpodobný. Uvedené podporuje zejména tvrzení, že smluvním zástupcem se stala

osoba, jejímž předmětem činnosti jsou „zprostředkovatelské činnosti realitních agentur,

zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení, poradenství v oblasti řízení,

překladatelské a tlumočnické činnosti“. V případě nyní řešené veřejné zakázky jde o

veřejnou zakázku na stavební práce. (…) Při zohlednění všech výše uvedených

skutečností dospěl předseda Úřadu k závěru, že k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky

nemohlo dojít.

Nad rámec je možné doplnit, že v tomto případě nemůže jít o naplnění výjimky dle § 36

odst. 4 zákona, jelikož v zadávací dokumentaci byla uvedena toliko právnická osoba, jejíž

předmět činnosti není výkonem advokacie. Je proto zcela irelevantní, zda zadávací

dokumentaci zpracoval advokát pracující pro danou společnost.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17352.html

ÚOHS R0061/2021/VZ § 123 ZZVZ Smyslem oznámení o výběru dodavatele vymezeného v § 123 zákona je informovat

účastníky zadávacího řízení o výběru dodavatele, u něhož již zadavatel má ověřeno

splnění podmínek účasti. Předmětné oznámení o výběru má zcela zásadní význam v

zadávacím řízení. Jeho úkolem je zajistit vysokou míru transparentnosti postupu

zadavatele při výběru dodavatele. Oznámení o výběru dodavatele musí

přezkoumatelným způsobem zachytit, z jakého důvodu a na základě čeho zadavatel

vybral konkrétního účastníka jako vybraného dodavatele. Současně musí dané oznámení

obsahovat ve vztahu k zákonem definovaným skutečnostem i informace týkající se

splnění podmínek účasti. V rámci oznámení o výběru dodavatele tak zadavatel musí mj.

uvést seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, a uvést rovněž

údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace.

S ohledem na výše uvedené proto předseda Úřadu konstatuje, že obviněný v šetřeném

zadávacím řízení své povinnosti vyplývající z § 123 písm. b) bod 2 zákona nedostál. Lze

proto učinit dílčí závěr, že obviněný postupoval v rozporu se zákonem a zásadou

transparentnosti vymezenou v § 6 zákona.

K naplnění skutkové podstaty přestupku kvalifikovaného v § 268 odst. 1 písm. a) zákona

je ovšem nezbytné, aby kromě porušení zákona došlo k vlivu na výběr nejvhodnější

nabídky a mezi uvedenými znaky skutkové podstaty přestupku existovala příčinná

souvislost.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17352.html

ÚOHS R0063/2021/VZ § 16 odst. 1

a 5 ZZVZ

Podle § 16 odst. 1 a 5 ZZVZ se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví před

zahájením zadávacího řízení, a to k okamžiku jeho zahájení. Pokud zadavatel před

zahájením zadávacího řízení stanoví předpokládanou hodnotu v souladu se ZZVZ a

navíc se značnou rezervou, jak tomu bylo v šetřeném případě, případné uhrazení ceny

veřejné zakázky zjištěné až v průběhu jejího plnění, kterou dojde k překročení finančního

limitu pro určení režimu veřejné zakázky, nebude porušením ZZVZ.

Zadavatel se tedy v posuzovaném případě nemusí obávat toho, že pokud by se

vybranému dodavateli podařilo prodat předmětné nemovitosti za tak vysokou prodejní

cenu, že by mu v důsledku toho náležela provize 5 494 000 Kč bez DPH či vyšší, že by

se zadavatel kvůli tomu zpětně dopustil porušení ZZVZ spočívajícím v tom, že nesprávně

stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a v důsledku toho její režim a druh

zadávacího řízení. Obava zadavatele, že by se vystavil hrozbě pokuty ze strany Úřadu, je

tedy lichá.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17387.html

ÚOHS R0063/2021/VZ § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Shodně se zadavatelem se domnívám, že skutečnost, že zadavatel v zadávacích

podmínkách nestanoví maximálně přípustnou výši nabídkové ceny, sama o sobě nebrání

tomu, aby zadavatel kvůli enormním nabídkovým cenám zrušil zadávací řízení, pokud v

rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně odůvodní a prokáže, že se jedná ve

smyslu § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ o důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze po

zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. (…)

V posuzovaném případě však zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení

odůvodnil druhý důvod zrušení zadávacího řízení nedostatečně, a proto se mu nepodařilo

prokázat, že by byly splněny podmínky pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2

písm. d) ZZVZ. I kdyby však bylo zadavatelem odůvodněno a prokázáno, že navrhovatel

prodá nemovitosti za celkovou cenu, která bude minimálně o 42,5 % vyšší než cena

určená znaleckými posudky, a proto provize navrhovatele bude činit 6 % a více, ani v

takovém případě by nebylo možné považovat druhý důvod zrušení zadávacího řízení za

důvod hodný zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ.

Je to z toho důvodu, že zadavatel nijak nerozvedl a ničím nepodložil své konstatování, že

v daném sektoru lze provizi ve výši 6 % považovat již za neekonomickou. A i kdyby toto

pravidlo samo o sobě vždy platilo, automaticky to neznamená, že to zadavatele

opravňuje zrušit zadávací řízení – vždy totiž bude záležet na okolnostech konkrétního

zadávacího řízení.

Pokud tak ale zadavatel v šetřeném případě neučinil a nabídka navrhovatele, která byla

podle výsledku hodnocení nabídek shledána jako ekonomicky nejvýhodnější, pro něj

subjektivně není ekonomicky tak výhodná, jak by mohla být, pokud by této „chyby“ (z

pohledu zadavatele) zadávací dokumentace nebylo, je třeba v takovém případě zkoumat,

zda zadavatelem tvrzený nedostatek zadávací dokumentace dosahuje takové intenzity,

aby se jednalo o důvod, který atakuje samotný smysl dokončení již zahájeného

zadávacího řízení, jenž vystavuje zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by

zadávací řízení zrušeno nebylo (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1.

2010).

Každá chyba v zadávací dokumentaci totiž nemůže být důvodem pro zrušení zadávacího

řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, ale jen chyba natolik závažná/intenzivní (důvod

hodný zvláštního zřetele), pro kterou nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby v

zadávacím řízení pokračoval (rovněž viz bod 74 napadeného rozhodnutí). V opačném

případě by se z institutu zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ

mohl stát nástroj libovůle a korupce.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17387.html

ÚOHS S0501/2020/VZ § 63 odst. 1

ZVVZ

Pro posouzení souladu použití jednacího řízení bez uveřejnění se zákonem je třeba vždy

přistoupit jednak k posouzení naplnění formální podmínky ve zbývající části, tj. zda

zadavatel podstatně nezměnil zadávací podmínky veřejné zakázky oproti původním

zadávacím podmínkám, a též k posouzení naplnění materiální podmínky použití tohoto

druhu zadávacího řízení, tj. zda důvody pro použití jednacího řízení bez uveřejnění

nebyly vytvořeny „zaviněným jednáním“ zadavatele, v posuzovaném případě

nezákonným nastavením původních zadávacích podmínek VZ 2, jelikož dle již ustálené

rozhodovací praxe Úřadu i soudů nemohou být důvody pro postup v JŘBU zapříčiněny

předchozím postupem zadavatele.

 

Ustanovení o délce lhůty, která má být zadavatelem dodržena mezi zrušením otevřeného

řízení a zahájením jednacího řízení bez uveřejnění, však již není v současné době

v účinném znění zákona implementováno. Pakliže tedy bylo úmyslem zákonodárce lhůtu

pro zahájení jednacího řízení bez uveřejnění v citovaném ustanovení aktuálně účinného

zákona vůbec neupravovat, není zadavatel v tomto konkrétním případě žádnou takovou

zákonnou lhůtou vázán.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17384.html

potvrzeno

R0066/2021/VZ

ÚOHS S0028/2021/VZ § 46 odst. 1

ZZVZ

Za situace, kdy v nabídce účastníka zadávacího řízení absentují některé údaje či

doklady, nelze ze stany obviněného v případě nevyloučení zmiňovaného dodavatele

rezignovat na postup dle ustanovení § 46 zákona, směřujícího ke zhojení uvedených

nedostatků nabídky, neboť pro zachování zásady transparentnosti lze k nevyloučení

nabídky s chybějícími doklady či údaji přistoupit pouze ze zákonem předvídaných

důvodů. Není rovněž přípustné, aby obviněný tím, že si v zadávacích podmínkách

vyhradí, že v případě nevyplnění některých položek položkového rozpočtu může, nikoli

musí, takovou nabídku vyřadit (srov. bod č. 29 odůvodnění tohoto rozhodnutí),

modifikoval obsah ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) zákona tak, že by nebylo zřejmé a

předvídatelné, za jakých podmínek dojde ke splnění podmínek účasti v zadávacím řízení.

(…) nelze ztotožnit s tvrzením obviněného, dle kterého nedošlo v důsledku akceptace

nabídky vybraného dodavatele bez kompletního položkového rozpočtu k ovlivnění výběru

dodavatele ani k porušení zákona, když cena sjednaná ve smlouvě o dílo byla nižší než

nabídkové ceny ostatních účastníků zadávacího řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17382.html

potvrzeno

R0069/2021/VZ

ÚOHS S0385/2020/VZ § 46 odst. 1

ZZVZ

Úřad má se zřetelem k zásadě transparentnosti za to, že pokud v souvislosti

s prokázáním kvalifikace konkrétního dodavatele vyvstanou na straně zadavatele

jakékoliv pochybnosti, je nejen jeho možností, ale taktéž i jeho povinností tyto

pochybnosti odstranit, a mít tak postaveno najisto, že účastník zadávacího řízení

příslušné kritérium technické kvalifikace skutečně prokázal, čímž rovněž splnil podmínky

účasti v zadávacím řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17396.html

potvrzeno

R0064/2021/VZ

ÚOHS S0385/2020/VZ § 113 odst. 1

ZZVZ

Skutečnost, že zadavatel neuvedl žádné informace o provedeném posouzení nabídkové

ceny např. v protokolu o otevírání obálek nebo v rozhodnutí o výběru dodavatele, pak

není relevantní, neboť ze zákona nevyplývá povinnost zadavatele výslovně v některém z

dokumentů, který vyhotovuje o průběhu zadávacího řízení, uvést skutečnost, zda

posuzoval nabídkovou cenu vybraného dodavatele též z pohledu institutu mimořádně

nízké nabídkové ceny, a to ani v případě, že si ve výzvě vyhradil povinnost nabídkovou

cenu přezkoumat.

 

Aby mohl Úřad dospět k závěru, že postup zadavatele při posouzení nabídkové ceny

vybraného dodavatele byl v souladu se zákonem a transparentní, je třeba, aby bylo

z dokumentace o zadávacím řízení seznatelné, že se zadavatel objasněním mimořádně

nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele zabýval a s jakým výsledkem.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17396.html

potvrzeno

R0064/2021/VZ

ÚOHS S0189/2021/VZ § 61 odst. 10

ZZVZ

§ 242 odst. 2

ZZVZ

V situaci, kdy pravidlo obsažené v ustanovení § 242 odst. 4 věta před středníkem zákona

nemůže na jednací řízení s uveřejněním dopadat (vzhledem k tomu, že se vztahuje na

jiné druhy zadávacích řízení a pro jednací řízení s uveřejněním je stanoveno pravidlo

zvláštní), je nutno podání námitek proti zadávacím podmínkám stanoveným ve fázi

jednacího řízení po konci lhůty pro podání předběžných nabídek podřadit pod jiné

ustanovení § 242 zákona.

 

Úřad má za to, že s ohledem na znění § 61 odst. 10 zákona (podle kterého je zadavatel

v případě změny nebo doplnění zadávacích podmínek povinen účastníky zadávacího

řízení o takovéto změně či doplnění písemně informovat) je třeba na danou situaci

nahlížet prizmatem ust. § 242 odst. 2 zákona, které se uplatní právě i v případě jednacího

řízení s uveřejněním (resp. v zákoně není výslovně stanoveno, že by ji při použití tohoto

druhu zadávacího řízení nebylo možno uplatnit).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17391.html

ÚOHS S0049/2021/VZ § 175 odst. 1

ZZVZ

Úřad tedy v souladu se závěry rozhodnutí předsedy Úřadu uvádí následující. Obrat lze

obecně chápat jako množství finančních prostředků přijatých ekonomickým subjektem za

konkrétní období; do obratu se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Ve smyslu vedení

účetnictví lze obrat chápat jako úhrn příjmových a výdajových položek na konkrétním

účtu. V účetní terminologii je obrat chápán též jako obrat účtu. Obrat účtu pak představuje

číselné vyjádření celkového pohybu aktiv, pasiv, popřípadě nákladů a výnosů za určité

období, obrat je tedy vyjádřením veškerého příjmu, který konkrétní subjekt obdrží za

určitou časovou jednotku (za časové období). (Viz přiměřeně závěry vztahující se obecně

k pojmu obrat a jeho zákonné definici vyplývající z rozsudku Krajského soudu v Brně ze

dne 27. 3. 2018, sp. zn. 29 Af 2/2016.) (…) pracovat pouze s částkou za služby PATROL

group ve výši 400 Kč/měsíčně je v rozporu s ustanovením § 175 odst. 1 zákona, kde se

hovoří o obratu dodavatele, nikoli o jeho zisku (který PATROL group plyne právě z částky

400 Kč bez DPH/měsíčně fakturované uživatelům koncese za jím poskytované služby).

Skutečnost, že PATROL group přijímá veškerá peněžní plnění od uživatelů koncese

(koncových zákazníků společnosti PATROL group), a to i ta, která se mají pouze

„přefakturovávat“ na základě smlouvy o PCO a vzorové smlouvy, je z hlediska stanovení

předpokládané hodnoty koncese významná, neboť na tato veškerá peněžní plnění od

uživatelů koncese je třeba nahlížet jako na plnění, která se stávají součástí obratu

dodavatele za dobu trvání koncese. Nezáleží tedy na reálném zisku dodavatele, nýbrž na

tom, kolik finančních prostředků dodavatel obdrží od všech koncových uživatelů koncese

právě díky uzavřené koncesi.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17407.html

potvrzeno

R0079/2021/VZ

ÚOHS S0100/2021/VZ § 241 ZZVZ S ohledem na uvedené proto Úřad konstatuje, že stěžovatel fakticky po obviněném

požadoval toliko zodpovědět dotaz jakýmkoliv relevantním způsobem a rovněž

prodloužení lhůty pro podání nabídek o celou délku,(…) dal jednoznačně najevo, že

takový postup obviněného by považoval za vyhovění námitkám proti zadávacím

podmínkám šetřené veřejné zakázky. Úřad k tomu dodává, že ačkoliv je výše uvedený

způsob podání námitek „s podmínkou“ pro jejich (ne)vyřízení neobvyklý, nelze jej vyloučit,

resp. zákon jej nezapovídá.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17403.html

potvrzeno

R0085/2021/VZ

ÚOHS S0140/2021/VZ § 18 odst. 2

ZZVZ

Na uvedeném zjištění ničeho nemění ani skutečnost, že zadavatel požadoval v případě

VZ I. mj. vybavení, které nepatří do standardní výbavy poptávaných vozidel. Výrobci

osobních automobilů totiž běžně poskytují velice široké možnosti přizpůsobení

odebíraných vozidel, včetně možného nadstandardního vybavení dle požadavků každého

zákazníka. Vyráběná a dodávaná vozidla se tak budou vždy, byť v minimální míře, pro

jednotlivé odběratele lišit. Uvedené přizpůsobení na základě volitelné výbavy však nelze

v šetřeném případě, kdy je zachován shodný účel vozidel poptávaných na základě obou

veřejných zakázek, tj. zajištění běžných provozních potřeb zadavatele, považovat za

relevantní pro případné učinění závěru o vzájemné nesouvislosti plnění poptávaného na

základě veřejné zakázky I a veřejné zakázky II.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17399.html

ÚOHS S0061/2021/VZ § 18 odst. 2

ZZVZ

Vzhledem k uvedenému je, z hlediska posuzování jednotlivých plnění na právní služby a

právní poradenství, nezbytné najít specifickou hranici, která vytyčuje existenci funkčního

celku (…) touto hranicí nemůže být pouze věcná souvislost předmětu plnění z hlediska

konkrétní náplně právních služeb, nýbrž že řešení musí spočívat v širším pojetí, a to v

hledisku poskytování poradenství v obecně vytyčeném oboru (obor právo), profesi,

případně v širším poradenském zaměření ohraničeném jinou jasně identifikovatelnou a

nespornou společnou proměnnou, a to v rámci určitého časového horizontu (…). Blíže v

této věci Úřad odkazuje také na své předešlé závěry, obsažené např. v rozhodnutí Úřadu

ze dne 24. 6. 2014, č. j. ÚOHS-S174/2014/VZ13396/2014/522/JCh, dle kterého „[…] není

podstatné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní poradenství má týkat, ale

rozhodné je, zda se tyto právní služby týkají právního poradenství pro zadavatele a jsou

uzavírány v časově blízkém období […] za předmět veřejné zakázky je třeba považovat v

případě smluv o poskytování právních služeb právě ‚poskytování právních služeb‘. V

případě uzavírání smluv, u nichž má být poskytována tatáž činnost – právní poradenství,

ať už ve formě tvorby právních analýz, posouzení, návrhů smluv či účasti na jednání je

právní poradenství […] plněním svým charakterem ‚totožným či obdobným‘, a tedy

plněním stejného nebo srovnatelného druhu“, či rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 13. 2.

2017, č. j. ÚOHS-R237/2016/VZ-05447/2017/323/KKř, ve kterém předseda Úřadu uvedl,

že „[…] v případě posuzování dělení předmětu veřejné zakázky na poskytování právních

služeb po určité časové období zadavateli ‚odpadla‘ jakási nutnost komparovat shody a

rozdíly jednotlivých poptávaných plnění, neboť […] se bude jednat o plnění stejného či

srovnatelného druhu, kteréžto má být poptáváno jakožto jedna veřejná zakázka.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17413.html

ÚOHS S0024/2021/VZ § 53 odst. 1

ZZVZ

Úřad má na základě výše uvedeného za to, že dopis (…) postrádá náležitosti dle přílohy

č. 6 zákona, a tedy není výzvou k podání nabídek ve smyslu zákona. Avšak vzhledem k

tomu, že v dopisu byl uveden přímý odkaz na profil zadavatele, kde je výzva k podání

nabídky i zadávací dokumentace dostupná bez dalšího, měl daný postup obviněného

stejný dopad na konkurenční prostředí jako v případě, kdy by se obviněný obeslaným

dodavatelům rozhodl poslat již přímo výzvu k podání nabídky ve smyslu § 53 odst. 1

zákona. Dle názoru Úřadu měl tudíž obviněný v případě, že se dobrovolně rozhodl

odeslat dopis konkrétním dodavatelům, postupovat obdobně jako v případě odesílání

výzvy k podání nabídek dle § 53 odst. 1 zákona, a tedy odeslat dopis alespoň 5 různým

dodavatelům, což však neučinil. Obviněný tedy tím, že dopis odeslal pouze 3 konkrétním

dodavatelům, neoprávněně zvýhodnil obeslané dodavatele a dostal se tak svým

postupem do rozporu se zásadou rovného zacházení dle § 6 odst. 2 zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17438.html

ÚOHS S0024/2021/VZ § 53 odst. 4

ZZVZ

Co se týče argumentu zadavatele (…) jelikož na základě ustanovení § 53 odst. 4 zákona

je dodavatelům umožněno nahradit doklady o kvalifikaci v nabídkách čestným

prohlášením, Úřad pro úplnost konstatuje, že zadavatelem tvrzené použití § 53 odst. 4

zákona (konkrétně pak jeho věty třetí, která umožňuje dodavatelům předkládat v

nabídkách doklady o kvalifikaci v kopiích nebo je nahradit mimo jiné čestným

prohlášením) není pro splnění povinnosti plynoucí z § 122 odst. 3 písm. a) zákona

relevantní. Ustanovení § 53 odst. 4 věty třetí zákona totiž stanoví určitá práva

dodavatelům, která však lze uplatnit pouze při podávání nabídek, kdežto ustanovení §

122 odst. 3 písm. a) zákona stanoví zadavateli po výběru dodavatele povinnost vyžádat

si od vybraného dodavatele již originály nebo ověřené kopie konkrétních dokladů o jeho

kvalifikaci. Zadavatel nemá povinnost zaslat vybranému dodavateli výzvu k předložení

originálů nebo ověřených kopií o jeho kvalifikaci pouze v případě, kdy těmito doklady již

disponuje.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17438.html

ÚOHS S0079/2021/VZ § 123 písm.

b) bodu 2

ZZVZ

Úřad tedy konstatuje, že ve vztahu k předmětné kvalifikaci vybraného dodavatele

zadavatel v oznámení o výběru dodavatele uvedl pouze strohý a nepřezkoumatelný závěr

o tom, že vybraný dodavatel doložil údaje o referenčních zakázkách (seznam

referenčních zakázek) a příslušnou kvalifikaci dle požadavků zadávací dokumentace

splnil, a to přestože je dle § 123 písm. b) bodu 2. zákona povinností zadavatele uvést v

oznámení o výběru dodavatele údaje rozhodné pro prokázání mimo jiné technické

kvalifikace. Zadavatel tak měl v oznámení o výběru dodavatele např. uvést, jaké

referenční zakázky předložil vybraný dodavatel za účelem prokázání kritéria technické

kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona včetně specifikace zadavatelem

požadovaných parametrů (tak jak bylo stanoveno v zadávací dokumentaci) a jaké z

těchto referenčních zakázek zadavatel pokládá za relevantní k prokázání předmětného

kritéria technické kvalifikace.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17428.html

potvrzeno

R0084/2021/VZ

ÚOHS R0089/2021/VZ § 18 odst. 2

ZZVZ

Lze jistě souhlasit s Úřadem, že v daném případě místní a funkční souvislost spolu úzce

souvisejí (což je patrné z povahy daného předmětu plnění – fakticky obdoby liniové

stavby), a že jejich míru je třeba posuzovat vždy individuálně na základě konkrétních

okolností daného případu. Nepostačí tak prostý závěr o tom, že vzhledem k územní

příslušnosti k obci Těrlicko je dána místní souvislost.

 

Rovněž nelze akceptovat závěr Úřadu o tom, že veřejné zakázky byly zadávány s

jednotným záměrem, kterým bylo zajištění bezpečného pohybu chodců a bezbariérovosti

chodníků. Určení jednotného cíle, pokud není výslovně definován zadavatelem, je

složitou otázkou. Podstatné pro určení záměru veřejných zakázek je mimo jiné i to, zda

jejich společný smysl je jiný, než jaký dává každá veřejná zakázka samostatně (srov. bod

17 rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 71/2011 ze dne 26. 4. 2012, v němž

šlo o kulturní vystoupení rozdělené na části, které spolu dávaly jiný smysl než jednotlivé

části samostatně).

 

Při dovození funkční souvislosti u veřejných zakázek na rekonstrukci chodníků nelze

odhlížet od samotného smyslu chodníku jako takového (tedy jeho funkčního účelu). Tím

je poskytnout prostor pro bezpečný pěší pohyb v délce chodníku, tedy z místa jeho

začátku do místa jeho konce. (…) Chodník, na který nenavazuje chodník další (který je

ale rovněž rekonstruován), je zcela jistě dostatečný k plnění své technické funkce, tedy k

zajištění bezpečného pohybu chodců. Není tak třeba, aby na sebe chodníky navazovaly,

aby poskytovaly zamýšlený užitek, nýbrž každý chodník zvlášť (či ve spojení s

navazujícími chodníky) poskytuje zamýšlené užitky samostatně. Naopak v případě

bezprostřední návaznosti chodníku vedoucího podél silnice na další chodník vedoucí

podél jiné silnice lze jistě uvažovat o funkční souvislosti (dané poskytnutím prostoru pro

pěší pohyb ze začátku prvního chodníku až na konec chodníku druhého) v úzké spojitosti

s místní souvislostí (přímá návaznost). V takovém případě oba chodníky pospolu

poskytují sledovaný funkční užitek. V posuzovaném případě předměty plnění veřejných

zakázek nejen že na sebe přímo nenavazovaly, ale rovněž je nespojoval žádný další

chodník. Jak lze zjistit z veřejně dostupných internetových map, mezi předměty plnění je

značná vzdálenost (cca 4 km) a při chůzi z jednoho chodníku na druhý musí chodec vždy

absolvovat významný (převážný) úsek cesty po kraji silnice. V daném případě tak nelze

dovodit to, že by chodníky společně naplňovaly účel bezpečného pohybu chodců po obci

Těrlicko nebo společně (tedy jako celek) plnily jinou předvídanou funkci.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17430.html

ÚOHS R0060/2021/VZ § 92 ZZVZ Předně je třeba souhlasit s obecným závěrem, že ze zákona nevyplývá pro zadavatele

povinnost učinit stavební povolení součástí zadávací dokumentace, a to ani

prostřednictvím aplikace zásady transparentnosti. Zákon jasně stanoví, že zadavatel

poskytne zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v

zadávacím řízení, z této povinnosti jistě nelze vyvozovat povinnost poskytnout stavební

povolení v případě, že veřejnou zakázkou je stavba povolení podléhající (srov. rovněž

bod 259 napadeného rozhodnutí). Z judikatury Nejvyššího soudu se přitom podává, že

chybějící stavební povolení není důvodem neplatnosti smlouvy o dílo (srov. rozsudek

Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2080/2013). Platí rovněž, že stavební

povolení zavazuje stavebníka, nikoliv přímo zhotovitele, a je to stavebník, který nese

odpovědnost za porušení povinností uložených ve stavebním povolení, a to bez ohledu

na to, zda stavební práce prováděl sám nebo prostřednictvím svého smluvního partnera

(srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2102/2002).

Pokud tedy platí, že i bez stavebního povolení lze jasně specifikovat předmět smlouvy o

dílo, kterým je stavba (typicky prostřednictvím projektové dokumentace), měly by tytéž

podklady v obecné rovině stačit pro specifikaci předmětu veřejné zakázky (díla) v

zadávacích podmínkách.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17424.html

vztah k

S0005/2021/VZ

ÚOHS R0060/2021/VZ § 36 odst. 4

ZZVZ

K postoji navrhovatele, dle kterého je zadavatel povinen uvést v zadávací dokumentaci

všechny podstatné informace, které byly obsahem předběžných tržních konzultací,

zejména informace o tom, které návrhy účastníků předběžných tržních konzultací

zadavatel neakceptoval a proč, lze uvést, že takovou povinnost zadavatel s odkazem na

§ 36 odst. 4 zákona nemá. Povinnost identifikovat podílející se osoby a všechny

podstatné informace se rovněž vztahuje ke konkrétní předběžné tržní konzultaci, která

byla do zadávací dokumentace prostřednictvím uvedené konkrétní informace promítnuta.

Zadavatel tak nemá povinnost dle § 36 odst. 4 zákona zveřejnit v zadávací dokumentaci

všechny informace ze všech předběžných tržních konzultací a rovněž není povinen

odůvodňovat, proč určité návrhy neakceptoval. Lze sice zadavatelům doporučit, aby v

souladu se zásadou transparentnosti přistoupili ke zveřejnění co největšího množství

informací z předběžných tržních konzultací, (…).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17424.html

vztah k

S0005/2021/VZ

ÚOHS R0060/2021/VZ § 77 odst. 2

písm. a)

ZZVZ

Na tomto místě považuji za vhodné uvést, jaký způsob stanovení požadavků na profesní

způsobilost dle § 77 zákona považuji za vhodný s ohledem na duplicitu některých

živnostenských oprávnění. Zadavatelé by měli zásadně své požadavky na profesní

způsobilost formulovat materiálně, tedy uvádět, k jaké činnosti požadují oprávnění, nikoliv

stanovovat taxativní výčet všech konkrétních dokladů, kterými má být profesní

způsobilost prokazována. (…). Není navíc na škodu, aby zadavatelé uvedli příkladmo,

kterými konkrétními živnostenskými oprávněními lze dle jejich

názoru splnit kvalifikační předpoklady.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17424.html

vztah k

S0005/2021/VZ

ÚOHS R0060/2021/VZ § 167 odst. 1

ZZVZ

Zastávám názor, že výklad ustanovení § 167 odst. 1 zákona byl proveden Úřadem

správně.(…), neboť by bylo zcela nesmyslné, aby zadavatelé měli dovoleno buď pouze

stanovit požadavek na kvalifikaci dle § 79 odst. 2 zákona, nebo požadavek zcela nový,

který není v § 79 odst. 2 zákona zmíněn, jak tvrdí navrhovatel. Již z jazykového výkladu

předmětného ustanovení je zřejmé, že zadavatelům se povoluje stanovit jakákoliv kritéria

kvalifikace, pokud dodrží stanovená pravidla. (…). Lze tedy v plném rozsahu souhlasit se

závěrem, že pokud je dovoleno zadavateli stanovit jiné zcela nové kritérium kvalifikace,

musí mu být logicky umožněno i modifikovat kritérium stávající.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17424.html

vztah k

S0005/2021/VZ

ÚOHS R0060/2021/VZ § 41 ZZVZ Zde je nutno konstatovat, že požadavek zadavatele na možnost uplatnit bankovní záruku

u tuzemské instituce je zcela oprávněný a je nutno se ztotožnit se závěry obsaženými v

bodě 528 napadeného rozhodnutí. Veřejný zadavatel má oprávněný zájem na tom, aby

byl v případě porušení konkrétní povinnosti ze strany dodavatele schopen jednoduše

uplatnit své nároky plynoucí z bankovní záruky, aniž by mu byl proces jejich uplatnění

ztížen případnými odlišnostmi v jednotlivých právních řádech jiných států, zároveň by

však dodavatel neměl být omezen v možnosti zvolit si bankovní ústav.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17424.html

vztah k

S0005/2021/VZ

ÚOHS S0145/2021/VZ § 83 odst. 1

písm. d)

ZZVZ

Zadavatel by měl být na základě písemného závazku jiné osoby schopen jasného úsudku

o tom, zda je zajištěno, že veřejná zakázka bude realizována opravdu tím, kdo danou

schopností disponuje, nikoliv tím, kdo si ji – toliko pro účely zadávacího řízení – pouze

„obstaral“, resp. „koupil“. Je tedy nezbytné, aby byl zadavatel na základě písemného

závazku jiné osoby schopen jednoznačně určit, jakým konkrétním způsobem se bude tato

„kvalifikovaná jiná osoba“ podílet na plnění dané veřejné zakázky. (…) Je tedy nezbytné,

aby z takto vymezeného závazku vyplývala reálná míra participace jiné osoby na plnění

veřejné zakázky, dále závazek dodavatele k reálnému poskytnutí věcí, práv či osob a

jejich přesný popis. Jinými slovy řečeno, zadavatel musí mít na základě vymezeného

závazku jednoznačně postaveno najisto, v jakých částech plnění, jakým způsobem a do

jaké míry se bude tato jiná osoba podílet na plnění předmětu veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17431.html

ÚOHS S0161/2021/VZ § 44 odst. 2

ZZVZ

Prvním závěrem je, že osoba, která se podílela na přípravě veřejné zakázky, se může

nacházet ve střetu zájmů (přičemž by se dle Úřadu mohlo teoreticky jednat i o přípravu

veřejné zakázky související). Druhým závěrem pak je, že v případě, že je u některého

účastníka identifikován hrozící střet zájmů, je zadavatel povinen přijmout k jeho

odstranění opatření k nápravě. Vyloučení takového účastníka je však přitom až nejzazší

možností, neboť tím dochází k omezení hospodářské soutěže na trhu a zadavatel by tak

měl vždy zvážit, zda je možné učinit pro hospodářskou soutěž méně omezující opatření.

Zadavatel v oznámení o vyloučení, ani v žádném z pozdějších dokumentů (myšleno

zejména rozhodnutí o námitkách a vyjádření k návrhu) žádným způsobem neodůvodňuje,

jaký vliv navrhovatel má nebo mohl mít na výsledek šetřeného zadávacího řízení. Uvádí

pouze to, že navrhovatel měl přístup k více informacím, což však dle Úřadu samo o sobě

nijak nedokládá, že by navrhovatel, resp. společnost TELMONT, měl nebo mohl mít vliv

na výsledek zadávacího řízení. (…)  Dle Úřadu není,(…) vyloučeno, že na straně

navrhovatele skutečně střet zájmů hrozil či mohl existovat. Úřad k tomu dodává, že

reflektuje obavu zadavatele z narušení zásady rovného zacházení a zásady zákazu

diskriminace,(…). Existence takových (a třeba i oprávněných) obav však dle Úřadu

neumožňuje zadavateli přistoupit k vyloučení účastníka zadávacího řízení z „opatrnosti“,

aniž by měl naplněny podmínky stanovené v ustanovení, které bylo dle něj porušeno.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17444.html

ÚOHS R0090/2021/VZ § 89 odst. 5

ZZVZ

V dané situaci lze proto bezesporu nalézt oba pohledy, kterými je možno pojmenování

„Activated filter media“ vnímat. Ačkoliv uvedené pojmenování může být označením

konkrétního výrobku, z důkazů předložených zadavatelem jednoznačně vyplynulo, že

může být vnímáno i jako obecné označení určitého druhu výrobku. Jde patrně o

specifickou situaci, že původně označení konkrétního výrobku získalo i obecný význam

do té míry, že při prostém užití tohoto označení již nelze jednoznačně říci, zda jde o

označení konkrétní nebo obecné. V takovém případě je bezesporu rozhodující, jak k

tomuto označení přistoupil zadavatel, za předpokladu, že své stanovisko jasně vysvětlil.

(…) V něm bylo jednoznačně všem potenciálním dodavatelům sděleno, že zadavatel pod

tímto pojmem vnímá obecné označení, a že tedy konkrétní výrobek neoznačuje, ani jej

nevyužívá jako odkaz.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17446.html

ÚOHS S0099/2021/VZ § 46 odst. 1

ZZVZ

Jestliže tedy dodavatel, resp. účastník zadávacího řízení předloží v zadávacím řízení

jednu ze svých referencí, o které má za to, že nejlépe odpovídá požadavkům zadavatele,

a zadavatel se však s „výběrem“ reference účastníka zadávacího řízení neztotožní, bez

dalšího to neznamená, že není kvalifikován veřejnou zakázku plnit. Pokud je fakticky

možné jednu referenci účastníka zadávacího řízení nahradit jinou, pak je v zájmu

zadavatele, takovou „změnu“ připustit. (…)  Pokud tedy účastník zadávacího řízení na

základě žádosti zadavatele doplnil nové „reference“, které nebudou hodnoceny, pak je

takový postup v souladu se zákonem. Je tím totiž ověřena pouze schopnost účastníka

zadávacího řízení plnit předmět veřejné zakázky (tzn. jeho kvalifikovanost) a nedochází k

materiální změně nabízeného plnění. Proto je možno připustit doložení dalších/nových

dokladů prokazujících splnění podmínek účasti (za podmínek stanovených § 46 odst. 1 a

2 zákona). (…) Jelikož se jedná o posouzení kvalifikace dodavatele, má Úřad za to, že je

zadavatel oprávněn a současně i povinen tyto další reference přijmout a posoudit, zda je

jejich prostřednictvím eventuálně navrhovatel kvalifikován (pakliže by dospěl k závěru, že

k prokázání technické kvalifikace původně předložené referenční zakázky

nepostačovaly), a nikoliv tyto bez bližšího přezkoumání jejich obsahu odmítnout.

Uvedený závěr pak z pohledu Úřad platí i v situaci, kdy zadavatel v žádosti o objasnění

nabídky výslovně nevyzval navrhovatele k předložení nových skutečností ve vztahu k

jeho kvalifikovanosti. Úřad v tomto ohledu nijak nezpochybňuje, že aplikace

§ 46 zákona je právem zadavatele, avšak je současně přesvědčen, že za situace, kdy

zadavatel tento postup aktivuje, je dodavatel oprávněn doložit další skutečnosti vztahující

se k prokázání jeho kvalifikovanosti.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17461.html

potvrzeno

R0088/2021/VZ

ÚOHS S0162/2021/VZ Úřad konstatuje, že dle jeho přesvědčení zadavatel (…) zohledňuje zkušenosti

dodavatele jako „celku“ (tedy nikoliv zkušenosti jednotlivých osob, např. zaměstnanců

dodavatele), tj. spíše „obecné” zkušenosti dodavatele v daném oboru, které tento

dodavatel získal v minulosti ve vztahu k obdobnému plnění. Dle názoru Úřadu se tak

zadavatelem hodnocené zkušenosti dodavatele váží k předmětu plnění odlišných, byť

obdobných (referenčních) zakázek, a nikoliv k předmětu plnění zadávané části B veřejné

zakázky. Právě již sama skutečnost, že má být v šetřeném případě hodnocena předchozí

spíše „obecná” zkušenost dodavatele, a nikoliv nabídka samotná, tedy kvalita předmětu

plnění zadávané části B veřejné zakázky, dle Úřadu svědčí o zjevné neprovázanosti

předmětného hodnotícího kritéria se samotným předmětem plnění zadávané části B

veřejné zakázky, a tedy o postupu zadavatele v rozporu s § 116 odst. 1 zákona.  (…)

ÚOHS-R0228,0241/2020/VZ, č. j. ÚOHS-03271/2021/162/HSc ze dne 23. 2. 2021, v

němž předseda Úřadu konstatoval, že „kvalitativní kritéria musí být spojena s předmětem

veřejné zakázky a nikoliv se zkušeností dodavatele s odlišnou, tzv. referenční zakázkou,

neboť je stále třeba mít na paměti, že hodnocení obecné zkušenosti zadavatele se v

případě nadlimitních veřejných zakázek nepřipouští – právní úprava hodnocení totiž stojí

na principu, že zvolená hodnotící kritéria musí mít k poskytovanému plnění hmatatelnou a

konkrétní vazbu. Hodnotí se totiž nabízené plnění, nikoliv osoba dodavatele. (…) V

souvislosti s výše uvedeným Úřad konstatuje, že pokud zadavatel chtěl v některém z

kritérií hodnocení nezbytně zohlednit přímo zkušenosti dodavatelů, mohl za tímto účelem

využít např. kritéria kvality uvedeného v § 116 odst. 2 písm. e) zákona, tj. zohlednit

zkušenosti získané např. konkrétním týmem zaměstnanců dodavatele a ve vztahu k

tomuto týmu ve smlouvě na realizaci předmětu plnění zadávané části B veřejné zakázky

zakotvit, že se bude na plnění zadávané části B veřejné zakázky přímo podílet.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17472.html

ÚOHS R0101/2021/VZ § 79 ZVVZ Zadavatel má možnost klást konkrétní požadavky na splnění technické kvalifikace,

avšak tyto požadavky jsou limitovány zásadou zákazu diskriminace a zároveň

požadavkem na jejich odůvodněnost ve vztahu k omezování hospodářské soutěže.

Jakmile tedy byť jen jeden z požadavků překročí mez odůvodnitelnosti a lze shledat,

že narušuje hospodářskou soutěž tím způsobem, že formou skryté diskriminace není

některým potenciálním uchazečům umožněno podat nabídku, je nutno konstatovat, že

tento požadavek není stanoven v souladu se zásadou zákazu diskriminace a celé

zadávací řízení je tak stiženo vadou, která je odstranitelná pouze v případě, že dosud

neuplynula lhůta pro podání nabídky.

Stejně tak mohou požadavky na technickou kvalifikaci narušovat hospodářskou soutěž

ve svém souhrnu či kombinaci, ačkoliv jednotlivá kritéria požadavkům zákona vyhovují.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17469.html

ÚOHS R0101/2021/VZ § 79 ZVVZ Požadavky na technickou kvalifikaci by měly být vždy tak obecné, aby dostatečně

ověřovaly schopnost dodavatelů plnit veřejnou zakázku a zároveň umožňovaly co

nejširší hospodářskou soutěž.

Pokud jsou zadavatelem stanoveny požadavky velmi specifické, musí být odůvodněné

tak, aby bylo patrné, že a proč dostatečně kvalifikovaným k plnění veřejné zakázky

nemůže být dodavatel, který má zkušenosti obecnější.

Kritérium také musí mít vztah k předmětu veřejné zakázky.

Pouze vztahem kritéria technické kvalifikace k předmětu veřejné zakázky však nelze

paušálně odůvodnit jakékoliv kritérium. Toto kritérium musí být přiměřené (…)

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17469.html

ÚOHS S0159/2021/VZ § 46 ZZVZ Úřad na tomto místě považuje rovněž za vhodné připomenout, že tak jako zadavatel

odpovídá za správnost a úplnost zadávacích podmínek, stejně tak dodavatel

bezesporu odpovídá za svou nabídku a důsledky jeho chyb v nabídce tak jdou nepochybně k jeho tíži.

Uložení obecné povinnosti zadavateli, aby dodavatele vyzýval k objasnění či doplnění

nejasných či chybějících částí nabídky, by totiž bylo neúměrným přenesením

odpovědnosti za správnost nabídky na zadavatele a s tím souvisejícím zbavením této

odpovědnosti dodavatelů.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17498.html

potvrzeno

R0102/2021/VZ

ÚOHS S0159/2021/VZ § 46 ZZVZ Stěžejní je tak výklad pojmu doplnění nabídky, přičemž předseda Úřadu ve svém již

citovaném rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc ze dne 30. 8.

2019 uvádí, že „za doplnění je nutno považovat připojení něčeho, co původně v

nabídce zcela chybělo nebo sice připojeno bylo, ale bylo uvedeno jinak, než tomu

porozuměl zadavatel, případně v důsledku zjevného pochybení bylo uvedeno mylně,

a ačkoliv nabídka doplněná o tyto původně chybějící informace bude z formálního

hlediska jiná (tedy změněná), než nabídka původní, obsahově, tedy fakticky, se lišit

nebude.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17498.html

potvrzeno

R0102/2021/VZ

ÚOHS S0377/2021/VZ § 18 ZZVZ Funkční souvislost

Úřad nad to doplňuje, že uvedené je v souladu i s tím, že prostřednictvím zadání

předmětu plnění veřejných zakázek I až IV je zjevně sledován základní cíl a účel

spočívající v zajištění bezpečnosti a sjízdnosti silničních komunikací II. a III. třídy na

území spravovaném zadavatelem, jejichž údržba mu byla zadavateli svěřena jeho

zřizovací listinou ze dne 25. 4. 2015.

Rovněž v případě všech uzavřených smluv platí, že potřeba zadání jejich předmětu

plnění nevznikla „nárazově“, například v souvislosti s určitým dříve realizovaným

projektem, kdy následně vyvstala potřeba opravy nekvalitně odvedené práce na

některém konkrétním úseku silnice, neboť jak rovněž potvrdil zadavatel ve svém

vyjádření ze dne 11. 2. 2021, „[p]oruchy byly zjištěny při běžných prohlídkách silnic po

skončení výsprav před zimou“.

Místní souvislost

Úřad konstatuje, že plnění vyplývající z jednotlivých smluv o dílo je spjato výhradně s

územím Středočeského kraje, přičemž mezi místy jednotlivých plnění neexistuje žádná

prostorově relevantní překážka a všechny silnice II. a III. třídy spadající do předmětu

plnění smluv I až IV (…) jsou (…) ve vlastnictví Středočeského kraje, tj. zřizovatele

obviněného.

Úřad neshledává problém ani s možnou relativně větší vzdáleností mezi jednotlivými

místy plnění, neboť stavební práce spočívající v opravě (ošetření) kontrakčních trhlin na

různých úsecích vícero silnic už samy o sobě předpokládají nutnost vypořádat se s

většími nebo menšími vzdálenostmi mezi dílčími místy plnění.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17564.html

ÚOHS S0117/2021/VZ § 116 ZZVZ Vyžadovat po zadavateli při stanovení zadávacích podmínek, aby precizně definoval,

jakým způsobem bude kterému tématu či pokročilému řešení přiřazovat konkrétní

hodnotu na stupnici, je takřka neproveditelné a může být i nežádoucí (viz níže). V této

fázi zadávacího řízení lze jen velmi těžko odhadovat, jakým způsobem budou jednotlivé

body účelu veřejné zakázky naplněny. To záleží právě na kreativitě účastníků zadávacího

řízení. Podrobnější popis by naopak vedl k omezení nabízených originálních řešení a

podrobnější stupnice o více hodnocených stupních by neměla význam, pouze by

zadavatele stavěla do mnohem složitější situace při hodnocení, a navíc více stupňů

nezaručí vyšší transparentnost nastavení a způsobu hodnocení. V důsledku by zadavatel

postupoval proti samotnému smyslu veřejných zakázek s prvky „Best Value Approach“.

Pokud by zadavatel přistoupil na řešení navrhovatele a definoval přesně a jednoznačně

to, co preferuje a názorně ukáže, kolik za takové řešení udělí bodů, tak obdrží od

účastníků zadávacího řízení plnění ve velké míře ovlivněné právě takto konkrétně

naznačeným způsobem hodnocení, čímž zadavatel zároveň eliminuje jakýkoliv tvůrčí

přístup potenciálních dodavatelů k jednotlivým řešením. Nadto zadavatelé při této metodě

hodnocení žádné své konkrétní preference k tomu, co mají či nemají považovat za

přínosné mít nemusí a sledují pouze vlastní cíle, kterých má být dosaženo (sledují

dosažení výsledku, ne nutně zvolenou cestu k dosažení výsledku). Zadavatelé též

nemusí své preference znát nebo je nemusí uvádět záměrně, aby neomezili tvůrčí přístup

potenciálních dodavatelů a poskytli prostor širokému spektru možných řešení, resp. cest

k dosažení cílů, které sledují. Výsledkem širšího (neomezeného) spektra možných řešení

bude přínos pro naplnění účelu a cílů veřejné zakázky. Opačný postup by mohl vést k

omezení originálních řešení.

Ve vztahu k subjektivním kritériím hodnocení se vyjádřil Nejvyšší správní soud v

rozsudku č. j. 4 As 85/2020-38 ze dne 16. 9. 2020, na který odkazoval i zadavatel ve

svém vyjádření, ve kterém „se Nejvyšší správní soud ztotožňuje se závěry krajského

soudu, podle nějž není nezbytné stanovovat kritéria kvality tak, aby hodnocení nabídek

bylo vždy výsledkem matematického výpočtu či jednoznačného měření. V rámci kritérií

kvality může zadavatel vznášet řadu požadavků, které nebudou exaktně měřitelné. Může

se přitom jednat o zcela legitimní požadavky odpovídající předmětu veřejné zakázky

(resp. koncese) i smyslu právní úpravy. V takovém případě je vytvořen určitý prostor pro

uvážení hodnotící komise, který sám o sobě nepředstavuje rozpor s právní úpravou

zadávání veřejných zakázek. Naopak, možnost jistého uvážení hodnotící komise

považuje Nejvyšší správní soud za prospěšnou, pohybuje-li se tato možnost v rozsahu

nezakládajícím pochybnosti o možné svévoli.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17501.html

potvrzeno

R0097/2021/VZ

ÚOHS S0201/2021/VZ § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

(…) konkrétním případě naplnění podmínek podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, musí

zadavatel transparentním, tedy srozumitelným a jednoznačným způsobem popsat a sdělit

účastníkům zadávacího řízení, tedy uvést ve sdělení o zrušení zadávacího řízení podle §

128 odst. 1 zákona.

V odůvodnění tak musí být vždy uvedeny všechny důvody hodné zvláštního zřetele

svědčící pro zrušení zadávacího řízení, kterých se zadavatel dovolává, kdy tyto musí být

dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a srozumitelně popsány, a určení okamžiku, od

něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. (…)

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17524.html

ÚOHS S0138/2021/VZ § 46 ZZVZ Pokud tedy navrhovatel v odpovědi na dotaz č. 5 v rámci objasnění nabídky v návaznosti

na výzvu zadavatele dle § 46 odst. 1 zákona uvedl alternativní řešení, nemohl se dopustit

nezhojitelné vady, resp. změny nabídky, neboť nabídka navrhovatele dle zadávací

dokumentace informace o alternativním řešení k MS SQL databázi obsahovat neměla a

také neobsahovala.

Jak již totiž Úřad dovodil výše, za změnu (doplnění) nabídky je možné považovat toliko

doplnění něčeho, co původně v nabídce zcela chybělo, ačkoliv to mělo být její součástí

dle požadavků zadavatele stanovených v zadávacích podmínkách veřejné zakázky.

Pokud tedy navrhovatel v rámci objasnění nabídky neprovedl změnu nabídky, jelikož

pouze předestřel možné řešení zadavatelem uváděné situace, nikoliv však upustil od

nabízeného plnění v rámci podané nabídky, nelze tak uvažovat o její oprávněnosti či

neoprávněnosti.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17541.html

ÚOHS S0141/2021/VZ § 113 ZZVZ Úřad uvádí, že MNNC se sice obecně neposuzuje ve vztahu k předpokládané hodnotě

veřejné zakázky, ani ve vztahu k nabídkovým cenám ostatních účastníků zadávacího

řízení, nýbrž s ohledem na § 28 odst. 1 písm. o) zákona ve vztahu k předmětu plnění,

avšak tyto informace mohou být, jak ostatně uznává i rozhodovací praxe Úřadu,

rozhodně významným vodítkem pro vyvození závěru, zda se o MNNC jedná, či nikoliv.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17543.html

potvrzeno

R0108/2021/VZ

ÚOHS S0394/2021/VZ § 83 ZZVZ A contrario tedy zadavatel nemůže požadovat, aby dodavatel a jiná osoba nesli

společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky, pokud prostřednictvím

této osoby dodavatel prokazuje jinou než ekonomickou kvalifikaci podle § 78 zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17587.html

ÚOHS S0176/2021/VZ § 46 ZZVZ Vzhledem k tomu, že zadavateli byla dána možnost využít postupu dle § 46 zákona,

zadavatel této možnosti využil a nepřipustil změnu nabídky tím, že přihlédl k nově

předložené referenci vybraného dodavatele, pak za situace, kdy vybraný dodavatel již

splňoval zadavatelem požadovanou technickou kvalifikaci (…), zadavatel nebyl povinen

vyloučit vybraného dodavatele dle § 48 odst. 8 zákona.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17562.html

R0118/2021/VZ
ÚOHS R0104/2021/VZ § 78 odst. 2

ZZVZ

Účelem § 78 odst. 2 zákona je stanovit maximální limit minimálního ročního obratu, který

mohou zadavatelé v rámci kritéria ekonomické kvalifikace požadovat.

Otázku, od čeho se takový limit odvíjí, zákonodárce vyřešil, a to tak, že se odvíjí od

předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

Pokud není podle pravidel § 16 a násl. zákona přepokládaná hodnota koncipována jako

hodnota za jeden rok plnění (viz právě např. § 19 zákona), pak se z jejího přepočtu na

takové období nevychází.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17569.html

ÚOHS R0104/2021/VZ § 78 odst. 2

ZZVZ

Tedy jinak řečeno, i požadavek, který splňuje limit minimálního ročního obratu dle § 78

odst. 2 zákona, může být s ohledem na okolnosti případu rozporný se zásadou

přiměřenosti.

Proto by zadavatelé neměli k nastavení minimálního ročního obratu přistupovat tak, že

budou vždy požadovat minimální obrat nejvyšší možný, ale také by měli zvážit, jaká

částka obratu je přiměřená náročnosti plnění zadávané zakázky.

Například u zakázky se značnou předpokládanou hodnotou, jejíž plnění však lze

předpokládat v horizontu řady let, lze zpravidla očekávat, že se její plnění určitým

způsobem rozloží mezi jednotlivá léta, tedy v žádném roce pravděpodobně nebude

splněno to, co odpovídá celé předpokládané hodnotě.

Pak by se minimální roční obrat ve výši celého dvojnásobku předpokládané hodnoty jistě

mohl jevit jako nepřiměřený, zejména pokud by z důvodu takto nastaveného obratu byla

výrazně omezena hospodářská soutěž o zakázku.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17569.html

ÚOHS S0166/2021/VZ § 245 odst. 1

ZZVZ

[r]ozhodnutí o námitkách musí být odůvodněno přezkoumatelným způsobem. To však

především znamená, že je opřeno o relevantní důvody a je z nich zřejmé, proč na jejich

základě zadavatel námitky odmítl či nikoliv. Přípustné pak zejména v rozhodnutí o

námitkách není odůvodnění obecnými formulacemi. Úřad uvádí, že postup zadavatele v

posuzovaném případě, kdy zadavatel z relevantních důkazů cituje či parafrázuje, přičemž

uvádí jejich zdroj atd., nelze považovat za nepřezkoumatelný, resp. netransparentní.

Zákon totiž zadavateli neukládá, aby ke svému rozhodnutí o námitkách připojoval nějaké

další dokumenty coby důkazy, ale pouze zadavateli ukládá povinnost se v rozhodnutí o

námitkách podrobně a srozumitelně ke všem v námitkách uváděným skutečnostem

vyjádřit.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17601.html
potvrzeno

R0123/2021/VZ,

PM: 4. 10. 2021

ÚOHS S0089/2021/VZ § 63 odst. 5

ZZVZ

[m]usí objektivně jednat o události výjimečné povahy, které ve svém důsledku vyvolají

mimořádné řešení vzniklé situace odchylující se od obecných či standardních postupů

souvisejících se zadáním veřejné zakázky. Smyslem ustanovení § 63 odst. 5 zákona je

umožnit, aby si zadavatel byl schopen v co nejkratší době zajistit plnění, které nezbytně

nutně potřebuje k řešení určitého závažného problému. Obecně půjde o situace, které v

sobě zahrnují prvek naléhavosti, tzn. situace, jež jsou svou povahou akutní, havarijní či

přímo krizové (tedy zejména případy, kdy může dojít k ohrožení lidského zdraví či života,

dochází k možnosti vzniku ekologických katastrof, havárií či hrozí závažné škody), přičemž

prvek naléhavosti objektivně dosahuje značné (krajní) intenzity. (…) aby příslušný smluvní

vztah trval jen po dobu nezbytně nutnou, lze docílit při zohlednění zásad stanovených v §

6 odst. 1 zákona především uzavřením smlouvy na dobu určitou, během které je možno

předpokládat, že požadované plnění zadavatel zajistí jiným způsobem v souladu se

zákonem (…). Případně lze trvání smluvního vztahu jen po nezbytně nutnou dobu možno

dosáhnout i uzavřením smlouvy na dobu neurčitou s rozvazovací podmínkou navázanou

na úspěšné dokončení zadávacího řízení, resp. zajištění dodavatele v souladu se

zákonem, a se stanovenou krátkou výpovědní lhůtou. (…) nezbytné, aby existovala

transparentně stanovená podmínka, která omezuje dobu trvání smlouvy (uzavřené na

základě jednacího řízení bez uveřejnění) ve vztahu k objektivní skutečnosti, které se

dovolává před a při uzavření smlouvy v jednacím řízení bez uveřejnění, tak, aby trvání této

smlouvy nezáviselo pouze na uvážení zadavatele, zda využije institutu výpovědi smlouvy

či nikoliv, pakliže pominou skutečnosti, které odůvodňovaly užití jednacího řízení bez

uveřejnění (pominula naléhavá okolnost) a zadavateli již nesvědčí důvody využití této

výjimky. Skutečnost, že se jedná o „překlenovací“ smlouvu tedy musí být zřejmá již ze

samotné smlouvy na plnění veřejné zakázky (srov. rozsudek Krajského soudu č. j. 62 Af

68/2017-209 ze dne 11. 4. 2019).

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17614.html
potvrzeno

R0126/2021/VZ,

PM: 11. 10. 2021

ÚOHS S0422/2021/VZ § 11 odst. 1

ZZVZ

Dne 14. 3. 2019 uzavřel obviněný (DSO) smlouvu o dílo s dodavatelem TS Nehvizdy na

veřejnou zakázku „Přístavba ZŠ Nehvizdy v ulici Bedřicha Mouchy 243“ v hodnotě

39.882.568 Kč včetně DPH mimo zadávací řízení. TS Nehvizdy mají jeden základní podíl,

jehož výše činí 100 %, přičemž tento podíl náleží jedinému společníku a tím je městys

Nehvizdy, který je veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona, neboť je

územním samosprávným celkem.  Z toho plyne, že TS Nehvizdy neovládá obviněný

(DSO), ale jen jedna z členských obcí, jež je členem obviněného, tj. konkrétně městys

Nehvizdy. Ze vztahu TS Nehvizdy s městysem Nehvizdy tak nelze žádným způsobem

dovodit, že by obviněný ovládal TS Nehvizdy obdobně jako své vnitřní organizační

jednotky, tedy že by měl obviněný rozhodující vliv na strategické cíle i významná

rozhodnutí TS Nehvizdy. Takové postavení totiž zjevně náleží pouze městysu Nehvizdy,

který, jak vyplývá ze zjištěných skutečností, TS Nehvizdy ovládá a může jmenovat nebo

odvolat většinu osob, které jsou členy jejich statutárního orgánu. Lze proto uzavřít, že

obviněný neovládá TS Nehvizdy obdobně jako své organizační jednotky, a tudíž podmínka

dle § 11 odst. 1 písm. a) zákona není splněna. (…) zcela jednoznačně vyplývá, že 100%

vlastnický podíl v TS Nehvizdy má pouze a jenom městys Nehvizdy, tj. pouze jedna z

členských obcí, jež je členem obviněného. Sám obviněný tudíž žádnou majetkovou účast

v osobě dodavatele TS Nehvizdy prokazatelně nemá. Na základě uvedeného proto Úřad

konstatuje, že ani podmínka stanovená v § 11 odst. 1 písm. b) zákona pro uplatnění

vertikální spolupráce není v šetřením případě splněna. (…)Z této skutečnosti lze tudíž

dovodit, že mezi obviněným a TS Nehvizdy nemůže být ani splněna podmínka, že TS

Nehvizdy prováděly více než 80 % celkové činnosti při plnění úkolů, které jim byly svěřeny

ovládajícím veřejným zadavatelem. Podmínky stanovené v § 11 odst. 1 zákona pro

uplatnění vertikální spolupráce tak musí být dle dikce zákona naplněny mezi obviněným a

osobou dodavatele TS Nehvizdy a nikoliv mezi městysem Nehvizdy a osobou dodavatele

TS Nehvizdy.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17634.html
PM: 12. 10. 2021
ÚOHS S0204/2021/VZ § 120 odst. 1

ZZVZ

Zadavatel musí zejména označit hodnoticí kritéria, jejichž (nové) hodnoty budou

předmětem elektronické aukce. Dále musí zadavatel stanovit případná omezení nových

aukčních hodnot. Aukční hodnotou se přitom rozumí nové hodnoty nabídek, které budou

uchazeči předkládány za účelem zlepšení jejich nabídek v rámci určitého hodnoticího

kritéria v průběhu elektronické aukce. Zadavatel může rovněž za účelem zefektivnění

procesu elektronické aukce stanovit minimální rozdíly pro podání nových aukčních hodnot.

S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že podrobnou analýzou zadávací

dokumentace jako celku a dále s ohledem na smysl a účel realizace elektronické aukce

lze v otázce výkladu zadávací podmínky stanovené v čl. 11 písm. e) výzvy dojít k rozdílným

závěrům, z nichž žádný nelze zcela vyloučit. Úřad na tomto místě považuje za nezbytné

zdůraznit, že za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá vždy zadavatel,

který ji musí s ohledem na dodržení zásady transparentnosti formulovat takovým

způsobem, aby byl její výklad co do požadavků zadavatele a povinností uchazečů

jednoznačný a nezpochybnitelný. Požadavky zadavatele musí být proto v zadávací

dokumentaci vymezeny způsobem, který bude vnímán a chápán všemi subjekty stejně a

jednoznačně, a který nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad. V

situaci, kdy zadavatel těmto svým povinnostem ne zcela dostojí, nelze případné nejasnosti

vykládat k tíži dodavatele. Je to tedy pouze a jedině zadavatel, kdo se musí vyvarovat

nejednoznačnosti zadávací dokumentace, kdy tato nemůže jít nikdy k tíži účastníka

zadávacího řízení. Uvedený předpoklad je v zákoně vyjádřen zejména v ust. § 36 odst. 3

zákona, ze kterého vyplývá, že za správnost a odpovědnost zadávací dokumentace

odpovídá právě zadavatel.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17639.html
PM: 15. 10. 2021
ÚOHS S0325/2020/VZ § 37 odst. 1

písm. b)

ZZVZ

Současně však nelze pouze na základě těchto obtíží zadavatele přistoupit k omezení

hospodářské soutěže požadavkem na dodání výhradně licencí nových (neodůvodňuje-li to

jinak předmět veřejné zakázky). Zjevně již z charakteru věci přirozená přítomná nejistota

zadavatele spočívající z jeho strany v nemožnosti úplné garance splnění a ověření splnění

tohoto požadavku (pro účely nabytí druhotné licence) by v případě druhotných licencí z

hlediska optiky argumentů zadavatele znamenala, že zadavatel by evidentně nebyl pro

účely jejich legálního nabytí (stejně jako software prostřednictvím nich získané) nikdy

schopen zcela zaručit splnění všech nezbytných předpokladů, což by v praxi mohlo vést

až k závěru, že by potenciál obchodovatelnosti druhotných licencí zůstal pouze v rovině

teoretické. Existuje-li však na základě rozhodovací praxe obecně přijímaný postup, že na

základě předložení relevantních dokladů, splněním důkazní povinnosti v souvislosti s

vyčerpáním práva autora na rozšiřování díla, je zajištěna obchodovatelnost licencí a jejich

legální nabytí, nelze výše uvedené argumenty zadavatele týkající se obavy z nesplnění

kritérií softwarového auditu v důsledku vadného plnění dodavatelem či předchozích

nabyvatelů licencí shledat jako důvody kvalitativního odlišení licencí nových a

druhotných. Jak již akcentoval předseda Úřadu v rámci svého rozhodnutí ze dne 8. 3.

2021 v návaznosti na rizika vnímaná zadavatelem v souvislosti s požadavky na splnění

podmínek případného softwarového auditu, zejména v reakci na obavu zadavatele, že

nebude moci prokázat splnění podmínek pro legální převod licence, nelze v rámci

posouzení zákonnosti požadavku zadavatele na dodání výhradně nových softwarových

licencí jako důvodný argument pro omezení hospodářské soutěže akceptovat postup

vycházející z presumpce nepoctivého jednání dodavatelů druhotných licencí (popř. jejich

předchozích uživatelů) anebo z jejich „liknavosti“. Jak již bylo uvedeno výše, obava z

vadného plnění (či samotný potenciál existence určitého rizika) nemůže ospravedlnit

omezení hospodářské soutěže, pokud není u konkrétního plnění závažný důvod

předpokládat jeho vady. V nyní šetřeném případě přitom nebylo prokázáno, že by riziko

plynulo z plnění samého (software), nýbrž z možného jednání dodavatelů či třetích osob

(předchozích držitelů licencí a uživatelů software).

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17629.html
PM: 15. 10. 2021
ÚOHS S0237/2021/VZ § 18 odst. 2

ZZVZ

V této souvislosti Úřad akcentuje, že pro určení vzájemné věcné souvislosti poptávaných

plnění není rozhodující, aby daná plnění byla zcela identická, jak vyplývá např. z rozsudku

Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 50/2015-53 ze dne 27. 2. 2018, v němž se uvádí, že „[k]

závěru o existenci věcné souvislosti plnění postačí, že plnění byla charakteru obdobného“,

když „[z]a srovnatelné plnění lze považovat taková plnění, u kterých po vzájemném

srovnání shod a rozdílů převažují vzájemné shodné znaky“. Byť tedy v dané věci obviněný

nevymezil u obou veřejných zakázek předmět plnění ve výzvách k podání nabídky a ve

smlouvách zcela identickým způsobem, je dle názoru Úřadu nepochybné, že v obou

případech lze shledat významné společné jednotící znaky z hlediska věcné náplně

poptávaných služeb. Lze tedy říci, že předmět plnění obou veřejných zakázek souvisí s

běžnou agendou, kterou obviněný v rámci své činnosti standardně řeší a nejde o plnění

spočívající v řešení neobvyklých situací v rámci výkonu jeho činnosti či o provádění

specializované činnosti, která by se běžné agendě obviněného vymykala. V daném

případě proto není dle názoru Úřadu dán ani u jedné z řešených veřejných zakázek prostor

pro úvahy o věcné ojedinělosti, a tudíž nepředvídatelnosti či nárazovosti daného plnění.

Úřad má za to, že funkční souvislost obou veřejných zakázek je dána primárně již

samotným (shodným) věcným charakterem poptávaného plnění, kdy základním cílem

obou veřejných zakázek bylo obstarání běžné agendy obviněného týkající se ZBV.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17628.html
PM: 16. 10. 2021
ÚOHS S0110/2021/VZ § 222 odst. 1

a 3 ZZVZ

[z]a prokázané, že skryté vady stavby, které byly zjištěny až v průběhu zahájených

rekonstrukčních prací (např. v důsledku nemožnosti prozkoumání stavby před

odstěhováním nájemníků v listopadu 2020 – viz výše), a o nichž nevěděl ani projektant

stavby, nemohl obviněný ani při zahájení zadávacího řízení předvídat, stejně tak ani

vybraný dodavatel při zahájení prací, neboť se jednalo o takové závady na budově, které

byly odhaleny např. až po odkrytí podlah či otlučení omítek. Lze tedy konstatovat, že

nutnost posunu termínu plnění vznikla v důsledku okolností, které obviněný nemohl při

přípravě zadávací dokumentace předvídat ani při vynaložení veškerého úsilí

(odpovídajícího jeho schopnostem a odbornosti). ÚOHS-R0048/2019/VZ-

13223/2019/322/PJe ze dne 14. 5. 2019: „Leží-li příčina vzniku potřeby smlouvu měnit jen

na straně vybraného uchazeče, je možno posuzovat vliv této změny jen s ohledem na

tohoto jednoho uchazeče izolovaně. Leží-li však příčina vzniku potřeby smlouvu měnit na

straně zadavatele (např. právě nedostatek finančních prostředků), lze zpravidla očekávat,

že by určitá potřeba takové změny smlouvy vyvstala i tehdy, pokud by v zadávacím řízení

byl vybrán jiný uchazeč. S touto okolností je třeba se při posouzení vlivu změny smlouvy

na výběr nejvhodnější nabídky rovněž vypořádat.“ Úřad tak má za to, že v šetřeném

případě nedošlo k naplnění teze § 222 odst. 3 písm. a) – c) zákona, resp. že by byl naplněn

některý z těchto důvodů a v daném případě došlo k zákonem nedovolené změně, resp.

změně, která by mohla mít vliv na výběr dodavatele, což je nezbytným předpokladem pro

možnost konstatování přestupku ve smyslu § 268 odst. 1 písm. a) zákona. V návaznosti

na výše uvedené závěry Úřad uvádí, že potřeba změny smlouvy (změny termínu plnění)

vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat,

přičemž k prodloužení doby plnění by s ohledem na objektivní okolnosti došlo i za situace,

že by zadavatel uzavřel smlouvu s jiným dodavatelem, neboť vznikla objektivní potřeba

dalších (nepředvídatelných prací na objektu, jež byl předmětem realizace šetřené veřejné

zakázky).

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17630.html
potvrzeno

R0129/2021/VZ,

PM: 19. 10. 2021

ÚOHS S0207/2021/VZ § 48 odst. 2

písm. a)

ZZVZ

V souladu s rozhodovací praxí Úřadu (rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0262/2019/VZ)

zadavatel neměl povinnost učinit součástí zadávací dokumentace dokumenty obsahující

analýzu rizik, když tyto netvoří její součást a nebyl ani povinen v zadávací dokumentaci

uvádět, jaká bezpečnostní opatření v návaznosti na případnou analýzu rizik zvolil, příp.

jaký stanovil způsob zvládání rizik, když tyto informace dodavatelé pro podání nabídek do

zadávacího řízení na veřejnou zakázku nepotřebují. Úřad dodává, že uvedeným postupem

zadavatele nebyla porušena ani zásada transparentnosti (§ 6 zákona), neboť tato

nespočívá v povinnosti zveřejňovat veškeré podklady, na základě kterých, byla zadávací

dokumentace vyhotovena, ale v možnosti zpětně přezkoumat postup zadavatele.

Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl jako důvod pro vyloučení navrhovatele, že jeho

nabídka obsahuje technické a programové prostředky společnosti Huawei, jež dle

Varování NÚKIB představuje hrozbu v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zadavatel rovněž

odkázal na bod 2.1 zadávací dokumentace, podle kterého bude zadavatel za plnění

nevyhovující z hlediska informační bezpečnosti, a které dle analýzy rizik představuje

neakceptovatelné riziko, považovat „jakékoli plnění, které obsahuje technologie/klíčové

prvky, vůči jejichž výrobcům vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační

bezpečnost Varování“, přičemž Varování NÚKIB varuje před použitím technických nebo

programových prostředků společnosti Huawei, neboť představují hrozbu v oblasti

kybernetické bezpečnosti, a není sporu o tom, že nabídka navrhovatele nesplňuje

zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky, neboť předmět plnění, jež navrhovatel ve

své nabídce uvedl, je nevyhovující z hlediska informační bezpečnosti a dle analýzy rizik

zadavatele představuje kritické riziko. Úřad v kontextu výše uvedeného shledal, že

zadavatel dostatečně a konkrétně popsal důvody pro vyloučení navrhovatele ze

zadávacího řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17637.html
potvrzeno

R0131/2021/VZ,

PM: 22. 10. 2021

ÚOHS S0451/2021/VZ § 99 odst. 2

ZZVZ

[p]řed podpisem smlouvy vítězný dodavatel předloží osvědčení objednatelů o řádném

plnění zakázek uvedených v seznamu. Tím, že tento požadavek v řečené pozdější

modifikaci zadávací dokumentace vypustil, dodavatelům zadávací podmínky zmírnil, čímž

jim usnadnil přístup do zadávacího řízení. Jednalo se tedy o změnu reálnou, s dopadem

do povinností dodavatelů, a tedy i do jejich úvah o účasti v zadávacím řízení. (…) Bylo tak

na místě prodloužení lhůty pro podání nabídky, jelikož se jednalo o takovou změnu, která

mohla mít reálný dopad na zájem a možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17676.html
PM: 23. 10. 2021
ÚOHS S0451/2021/VZ § 6 odst. 2

ZZVZ

Úřad v návaznosti na výše uvedené v této souvislosti konstatuje, že obviněný předmětnou

podmínkou nepochybně omezil počet dodavatelů, kteří se mohou o veřejnou zakázku

ucházet. S ohledem na geografickou polohu města Ostrava, sídla obviněného a místa

plnění veřejné zakázky, je totiž zjevné, že vzdálenost sídla servisního oddělení některých

potencionálních zahraničních dodavatelů (např. z Polska) od místa plnění veřejné zakázky

může být kratší než pro některé tuzemské dodavatele (např. z Plzeňského kraje), kteří

takovým servisním oddělením disponují. Proto je nutné takovou podmínku obviněného

vymezenou v zadávací dokumentaci považovat za diskriminační, odporující zásadám

uvedeným v § 6 odst. 2 zákona, neboť někteří (zejména zahraniční) dodavatelé mají v

takovém případě minimálně ztíženou účast v zadávacím řízení, byť by předmět veřejné

zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní, a to i bez nutnosti

zavedení dalších ekonomických a organizačních opatření, neboť jediné, co je pro podání

nabídky v zadávacím řízení diskvalifikuje, je skutečnost, že nemají sídlo servisního

oddělení v lokalitě vymezené obviněným nikoliv např. dojezdovou vzdáleností či

dojezdovým časem (což lze případně považovat za legitimní kategorie z hlediska zajištění

servisu), ale geograficky územím České republiky.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17676.html
PM: 23. 10. 2021
ÚOHS S0203/2021/VZ § 113 ZZVZ Zadavatel tedy před odesláním oznámení o výběru dodavatele (ze dne 22. 4. 2021)

posoudil nabídku vybraného dodavatele z hlediska MNNC, tudíž splnil povinnost

vyplývající mu z § 113 odst. 1 zákona. Závěr o neexistenci MNNC přitom zadavatel není

povinen obšírně zdůvodňovat v některém z dokumentů tvořících dokumentaci o zadávacím

řízení; postačí, když se otázkou MNNC vůbec zabýval a svůj závěr vtělil do jednoho z

dokumentů, který je součástí dokumentace, což zadavatel v šetřeném případě učinil v

rámci protokolu o posouzení nabídky ze dne 19. 4. 2021. Zadavatel nepochybil, když své

úvahy o MNNC nezachytil např. v protokolu o hodnocení nabídek nebo v oznámení o

výběru dodavatele, neboť takovou povinnost zákon zadavateli neukládá (…)  Úřad pro

úplnost dodává, že povinnost postupovat podle § 113 odst. 4 zákona by mohla zadavateli

teoreticky vzniknout (a to i poté, co sám nabídkovou cenu vybraného dodavatele jako

mimořádně nízkou neposoudil) v případě, že by v průběhu zadávacího řízení (typicky

prostřednictvím námitek jiného účastníka) získal důvodné podezření, že nízká nabídková

cena vybraného dodavatele může být mimořádně nízká.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17661.html
potvrzeno

R0132/2021/VZ,

PM: 26. 10. 2021

ÚOHS S0203/2021/VZ § 123 písm. a)

ZZVZ

Je zcela nepochybné, že § 123 zákona zadavateli ukládá jako jednu z povinných příloh

oznámení o výběru dodavatele učinit zprávu o hodnocení nabídek (pokud hodnocení

nabídek proběhlo). Současně není v daném případě sporu, že zadavatel žádnou zprávu o

hodnocení k oznámení o výběru dodavatele nepřiložil. Z uvedeného vyplývá, že oznámení

o výběru dodavatele obsahuje všechny informace, které mají být dle § 119 odst. 2 zákona

součástí zprávy o hodnocení nabídek. Skutečnost, že zadavatel tyto informace neuvedl v

samostatné listině, považuje Úřad na formální nedostatek, přičemž případný postih

zadavatele za takový nedostatek by nebylo možno označit jinak, než jako přepjatý

formalismus.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17661.html
potvrzeno

R0132/2021/VZ,

PM: 26. 10. 2021

ÚOHS S0203/2021/VZ § 46 odst. 1

ZZVZ

Fakt, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že vyloučí účastníka, který neprokáže

splnění kvalifikace v plném rozsahu, nezapovídá zadavateli, aby využil případné potřeby

nástrojů dle § 46 zákona (objasnění nebo doplnění údajů a dokladů) a posoudil kvalifikaci

vybraného dodavatele jako splněnou v plném rozsahu až po případném objasnění nabídky

na základě § 46 zákona.

 

Rozklad:

Pokud by se zadavatel vzdal v zadávací dokumentaci některého práva, které mu jinak ze

ZZVZ vyplývá, byl by se tím povinen při postupu v zadávacím řízení řídit.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17661.html
potvrzeno

R0132/2021/VZ,

PM: 26. 10. 2021

ÚOHS R0140/2021/VZ § 46 odst. 1

ZZVZ

Obviněný tedy tím, že společnost RECYS-MACH nevyzval podle § 122 odst. 6 ZZVZ ve

spojení s § 46 odst. 1 ZZVZ k objasnění či doplnění dokladů předložených na základě

výzvy podle § 122 odst. 3 ZZVZ, zatímco společnost PS k tomu vyzval, neporušil zásadu

rovného zacházení zakotvenou v § 6 odst. 2 ZZVZ, neboť tyto společnosti se nenacházely

ve shodném či obdobném postavení (společnost PS obviněnému doručila doklady s

dostatečný předstihem před koncem stanovené lhůty, společnost RECYS-MACH nikoliv).

 

K tomu lze obecně uvést, že při posuzování toho, zda nebyla porušena zásada rovného

zacházení, nelze jen „mechanicky“ srovnávat počet žádostí podle § 46 odst. 1 ZZVZ, ale

je vždy potřeba zohlednit konkrétní kontext postupu zadavatele.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17680.html
PM: 3. 11. 2021
ÚOHS S0270/2021/VZ § 46 odst. 1

ZZVZ

Za výše uvedených podmínek není vzhledem k popsaným důvodům dle názoru Úřadu v

daném případě v souladu se zásadou přiměřenosti požadovat po účastnících zadávacího

řízení, kteří splnili související požadavky zadávací dokumentace, v rámci žádosti dle § 46

zákona předmětné produktové listy k určeným koncovým prvkům nabízeného plnění s

vyžadovanými parametry, zejména když současně existuje možnost požadované

informace získat jinak, a tedy i účel a důvod jejich vyžadování ze strany zadavatele naplnit

i jinými způsoby, např. uvedením názvu konkrétních výrobků, příp. i identifikací jejich

výrobců, dle nichž bude možné specifikaci nabízeného plnění zjistit, specifikací vlastností

nabízeného plnění ze strany dodavatele nebo třeba i prostřednictvím jiné relevantní

dokumentace.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17715.html
PM: 6. 11. 2021
ÚOHS S0316/2021/VZ § 73 odst. 4

ZZVZ

Úřad pro úplnost podotýká, že zadavatel ve svém vyjádření tvrdí, že daný požadavek

nestanovil jakožto podmínku kvalifikace, a označuje tento požadavek obecně jako

zadávací podmínku ve smyslu § 28 dost. 1 písm. a) zákona, k čemuž Úřad uvádí

následující. Dle dotčeného ustanovení zákona se zadávacími podmínkami rozumí

podmínky průběhu zadávacího řízení, podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla pro

snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo

řešení, pravidla pro hodnocení nabídek a další podmínky pro uzavření smlouvy na

veřejnou zakázku podle § 104 zákona. S ohledem na charakter a význam šetřené zadávací

podmínky je daná zadávací podmínka bezesporu podmínkou účasti v zadávacím řízení.

Výčet možných podmínek účasti v zadávacím řízení pak obsahuje § 37 odst. 1 a 2 zákona,

odst. 3 a 4 uvedeného paragrafu zákona naopak určují, co zadavatel nesmí jako podmínku

účasti v zadávacím řízení požadovat. Jinými slovy zadavatel může účast v zadávacím

řízení podmínit pouze požadavky, které jsou vyjmenovány v § 37 odst. 1 až 4 zákona, jiné

podmínky účasti v zadávacím řízení zadavatel stanovit nesmí. Jak Úřad výše odůvodnil,

šetřený požadavek je svým charakterem, i při zvážení výše uvedeného významu

šetřeného požadavku uvedeného samotným zadavatelem, podmínkou kvalifikace (nikoliv

technickou podmínkou vážící se k předmětu veřejné zakázky, obchodní či jinou smluvní

podmínkou, zvláštní podmínkou plnění veřejné zakázky či podmínkou na obsah, formu

nebo způsob podání nabídek), neboť primárně směřuje prostřednictvím stanovení

specifické vlastnosti dodavatele k ověření znalostí, schopností a zkušeností dodavatele

nezbytných pro plnění veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17714.html
PM: 6. 11. 2021
ÚOHS S0121/2021/VZ § 79 ZZVZ Při formulaci kritérií technické kvalifikace je tak zadavatel v rámci zásad přiměřenosti a

zákazu diskriminace povinen zvažovat veškeré relevantní okolnosti předmětné veřejné

zakázky tak, aby v každém konkrétním případě byla vyvážena oprávněná potřeba řádné,

včasné a kvalitní realizace veřejné zakázky a zároveň zájem na co nejširší možné

hospodářské soutěži. Vedle samotného předmětu veřejné zakázky a jeho jednotlivých

specifik (tj. zda je pro řádnou realizaci veřejné zakázky nutno požadovat zkušenost s

naprosto stejným předmětem plnění, či zda postačí zkušenost obecnějšího rázu) je tak

třeba pro volbu a odůvodnění technické kvalifikace zvážit i relevantní trh s obdobnými

plněními. Nastavení vysoké speciality kritérií technické kvalifikace na trhu, kde se pohybuje

pouze velmi málo subjektů, totiž může nežádoucím způsobem omezit či vyloučit

hospodářskou soutěž.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17753.html
potvrzeno

R0134/2021/VZ,

PM: 8. 11. 2021

ÚOHS S0121/2021/VZ § 104 odst. 1

písm. a) a b)

ZZVZ

Úřad shrnuje, že zájem zadavatele ověřit si vlastnosti a funkčnost poptávaného zboží, aby

byl srozuměn s tím, jaké zboží pořizuje, je sice obecně akceptovatelný, zadavatel by však

při stanovení požadavku na vzorek měl zvážit, zda je požadavek na předložení vzorku s

ohledem na specifika poptávaného předmětu plnění rámcové dohody přiměřený. V

každém případě je třeba individuálně posoudit, zda právo zadavatele ověřit si parametry

poptávaného plnění a funkčnosti jeho dílčích systémů, které lze ověřit pouze na základě

předložení vzorku, skutečně převažuje nad všemi překážkami spojenými s předložením

vzorku. (…) Dodržování zásady přiměřenosti se vztahuje na veškeré zadávací podmínky,

tedy i na stanovení lhůt zadavatelem. Pokud zákon nestanovuje ani minimální lhůtu k

provedení příslušného úkonu, je pro zákonnost postupu zadavatele nezbytné, aby

zadavatel při stanovení příslušné lhůty k předmětnému úkonu zásadu přiměřenosti

reflektoval a podrobil tento svůj krok pečlivému posouzení, zda je v reálných možnostech

dodavatelů požadavek zadavatele splnit. Přestože tedy zákon nestanovuje konkrétní lhůtu,

kterou by zadavatel měl v daném případě stanovit, a zadavatel tak disponuje určitou

volností při stanovení této lhůty, lze obecně konstatovat, že veškeré lhůty musí být

stanoveny tak, aby byla zajištěna přiměřená doba ke zpracování a řádnému zajištění

vyžadovaných úkonů dodavatelů. Zadavatel při stanovení délky lhůt přihlíží v obecné

rovině ke všem skutečnostem s daným úkonem spojených, zejména k rozsahu svých

požadavků, k době nutné pro vyžadované úkony dodavatelů a v neposlední řadě k povaze

veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17753.html
potvrzeno

R0134/2021/VZ,

PM: 8. 11. 2021

ÚOHS S0108/2021/VZ § 99 odst. 2

ZZVZ

Za situace, kdy tedy byly všem dodavatelům známy typy požadovaných svítidel již od

zahájení zadávacího řízení a zadavatel v této souvislosti neměnil zadávací podmínky,

pouze nově alternativně umožnil předložení jiného vzorku svítidla, je Úřad názoru, že

povaha takového doplnění zadávací dokumentace nevyžadovala jakékoli prodloužení

lhůty pro podání nabídek, neboť se žádným významným způsobem nepromítla do

povinností dodavatelů při zpracování jejich nabídek, které by jednoduše řečeno

vyžadovalo více času, a to i s přihlédnutím k již výše řečenému (vzorky skladem, dodávky

od zahraničních dodavatelů).

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17679.html
PM: 9. 11. 2021
NSS 3 As 139/2019 –

40

§ 241 odst. 2

ZZVZ

Krajský soud upozornil, že námitky lze podle § 241 odst. 2 zákona o zadávání veřejných

zakázek podat pouze proti úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení,

volbě druhu zadávacího řízení, anebo proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání

veřejné zakázky mimo zadávací řízení. Postup směřující k uzavření smlouvy v rámci

vertikální spolupráce však nelze podřadit pod žádné z vedených jednání, neboť v případě

vertikální spolupráce žádné zadávací řízení neprobíhá. Nejedná-li se vůbec o zadání

veřejné zakázky, nemůže se jednat ani o postup směřující k zadání veřejné zakázky mimo

veřejné řízení. (…) Nebyla-li osoba zúčastněná na řízení II) oprávněna podat námitky,

nemohla pak podle krajského soudu běžet blokační lhůta podle § 246 odst. 1 písm. b)

zákona o zadávání veřejných zakázek, neboť ta je vázána právě na podání (přípustných)

námitek. (…) Nejvyšší správní soud tudíž souhlasí s krajským soudem, že ze znění

ustanovení § 241 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek…(…) Z logiky věci pak

vyplývá, že pokud zadavatel nezadává veřejnou zakázku (respektive je přesvědčen, že

jeho postup vzhledem k naplnění příslušných podmínek oprávněně nesleduje zadání

veřejné zakázky), nelze po něm požadovat, aby se podřídil režimu zákona o zadávání

veřejných zakázek. (…) Při postupu, který vůbec není zadávacím řízením na veřejnou

zakázku ve smyslu zákona, tudíž zadavatel o podání, jakkoli je označeno jako „námitky“

ve smyslu § 241 zákona o zadávání veřejných zakázek, není vůbec povinen (formálně)

rozhodovat ve smyslu § 245 uvedeného zákona. Postačí, pokud obdržené podání vyřídí

neformálně, přípisem, v němž podateli sdělí, proč o něm nebude rozhodovat, tedy že

postupuje v souladu s § 11 uvedeného zákona a nezadává veřejnou zakázku.

http://nssoud.cz/files/SOU
DNI_VYKON/2019/0139_3
As__1900040S_20211119
141319.pdf
PM: 19. 11. 2021
ÚOHS S0400/2021/VZ § 119 odst. 2

ZZVZ

V tomto ohledu je tedy zpráva o hodnocení nabídek, která byla vyhotovena dne 12. 8. 2021

a která je součástí dokumentace o zadávacím řízení, úplná. Z návrhu navrhovatele

nicméně vyplývá a důkazy navrhovatel dokládá, že zadavatel coby součást oznámení o

výběru dodavatele neučinil tuto „kompletní“ zprávu o hodnocení nabídek, nýbrž tento

účastníkům zadávacího řízení zaslal zprávu o hodnocení nabídek v anonymizované verzi,

která neobsahuje žádné údaje o osobách členů komise. Účastníci zadávacího řízení tak

obdrželi anonymizovanou verzi zprávy o hodnocení nabídek, ze které nelze zjistit, kdo se

za zadavatele podílel na hodnocení nabídek. Takový postup, kdy je dodavatelům

zpřístupněna zpráva o hodnocení nabídek, která neobsahuje jména členů komise, kteří se

podíleli na hodnocení nabídek, nelze považovat za souladný se zákonem. S ohledem na

zachování zásady transparentnosti je nezbytné vykládat ustanovení § 123 zákona ve

spojení s ustanovením § 119 odst. 2 zákona, a tedy tak, že je nezbytné, aby písemná

zpráva o hodnocení nabídek, kterou zadavatel pořídí o průběhu hodnocení nabídek a

kterou následně rozešle účastníkům zadávacího řízení, obsahovala výčet fyzických osob,

tj. minimálně jména a příjmení osob, které se na hodnocení podílely, za které se považují

zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek, a tedy i členové komise. Zadavatel tím,

že navrhovateli zpřístupnil pouze anonymizovanou verzi zprávy o hodnocení, upřel

navrhovateli možnost dozvědět se, které osoby se podílely na hodnocení nabídek. Takový

postup je třeba hodnotit jako postup v rozporu se zásadou transparentnosti. Navrhovateli

byla totiž upřena možnost kontroly osob, které se podílely na hodnocení, a tím bylo

vyloučeno, aby se navrhovatel mohl k těmto osobám vyjádřit, a to ve smyslu případného

vznesení námitky střetu zájmů ke konkrétním členům komise…

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17705.html
PM: 19. 11. 2021
ÚOHS S0235/2021/VZ § 105 odst. 2

ZZVZ

To, co je z plnění veřejné zakázky pro zadavatele nejvýznamnější, je do jisté míry dáno

subjektivní potřebou zadavatele, kterou může prostřednictvím § 105 odst. 2 zákona

vyjádřit. Gros veřejné zakázky nemusí být vždy tou nejodbornější činností, která je do

veřejné zakázky zahrnuta. Při stanovení významné činnosti jde zpravidla o podstatu

veřejné zakázky, o plnění pro zakázku typické, pro které je veřejná zakázka zadávána.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17735.html
potvrzeno

R0150/2021/VZ,

PM: 25. 11. 2021

ÚOHS S0235/2021/VZ § 36 odst. 3

ZZVZ

Z uvedeného tedy vyplývá, že zpětná ověřitelnost obsahu datového nosiče (CD)

obsahujícího zadávací dokumentaci, která by byla předávána dodavatelům, by byla možná

a snadná pouze v případě, že by byl rozsah předávaných informací malý. Dle Úřadu však

nikdy nelze s naprostou jistotou vyloučit manipulaci s daty v případě žádného technického

řešení. S ohledem na výše uvedené tak vytvoření seznamu předávaných dokumentů, který

by byl předáván spolu s předávanými dokumenty, nemůže mít nikdy žádnou reálnou

vypovídající hodnotu o tom, zda dodavateli byl předán správný, resp. zcela totožný obsah,

jako byl předán i ostatním dodavatelům. Je tedy nutno spoléhat na výše uvedenou

poctivost zadavatele. V tomto ohledu Úřad opětovně odkazuje na svou rozhodovací praxi,

ze které zjednodušeně řečeno vyplývá to, že zásada transparentnosti dle § 6 odst. 1

zákona nevyžaduje, aby bylo zpětně přezkoumatelné, zda se všem dodavatelům dostalo

na datových nosičích obsahujících část dokumentace o zadávacím řízení totožných

informací (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0093/2018/VZ-

24506/2018/320/HBa,HSc,JSu ze dne 23. 8. 2018). Pakliže tedy není zákonem

vyžadována zpětná přezkoumatelnost v rozsahu „totálního“ srovnání obsahu dokumentů,

tak z logiky věci nemůže být zákonem vyžadováno vytvoření seznamu předávaných

dokumentů, neboť tento seznam ve své podstatě srovnává pouze názvy dokumentů bez

jakékoliv objektivní informace o totožnosti obsahu dokumentu. Ostatně sám zákon takový

seznam přímo nevyžaduje.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17735.html
potvrzeno

R0150/2021/VZ,

PM: 25. 11. 2021

ÚOHS S0574/2021/VZ § 18 odst. 2

ZZVZ

Časová souvislost:

Úřad ve vztahu k časové souvislosti uvádí, že obecně jsou stěžejním ukazatelem pro její

naplnění především dohodnuté lhůty plnění na základě zadávací dokumentace a dále další

časové souvislosti spojené s plněním či s jednáním stran obecně. Klíčové jsou také termíny

uzavření smluv, včetně event. dodatků. K tomu Úřad doplňuje, že pro shledání časové

souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření smluv

shodovaly; časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či týdnů,

ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu

v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017).

 

Věcná souvislost:

…že předmětem plnění u obou veřejných zakázek byly shodně stavební práce spočívající

v opravě povrchu příslušných úseků silnic za účelem především pokládky nové

protihlukové vrstvy povrchu vozovky. Ze shromážděných podkladů je zřejmé, že v případě

obou veřejných zakázek jejich plnění spočívalo v realizaci charakterově srovnatelného

plnění a konkrétní výčet položek realizovaných prací se u obou veřejných zakázek v

podstatných ohledech shoduje…

 

Funkční souvislost:

Úřad konstatuje, že u předmětných veřejných zakázek lze dovodit shodný účel plnění, a

tudíž konstatovat i funkční souvislost, neboť obviněný se rozhodl řešit v časové souvislosti

(ve vzájemné koordinaci) na daném území jednotný cíl, tj. společný účel, když v průběhu

téhož období několika po sobě následujících měsíců realizoval plnění vyplývající z VZ č. 1

a VZ č. 2 (svým charakterem věcně srovnatelné práce výměny povrchů vozovek za účelem

položení nového povrhu s protihlukovými vlastnostmi) na prostorově vzájemně

souvisejících úsecích silnic tak, aby se předešlo dopravním komplikacím, přičemž se

jednalo o blízké úseky dvou téměř rovnoběžných, funkčně provázaných silnic zajišťujících

příjezd do Kolína z téhož směru. Z výše uvedených skutečností dle Úřadu vyplývá, že

zadavatel zadáním obou veřejných zakázek sledoval jednotný cíl a účel. Vzájemná

provázanost zkoumaných veřejných zakázek, tj. skutečnost, že záměrem zadavatele bylo

zajistit opravy povrchů silnic s protihlukovými vlastnostmi obou úseků silnic nacházejících

se v témže územně-dopravním prostoru, je nepochybná (srov. rozsudek Krajského soudu

č. j. 30 Af 16/2019-48 ze dne 30. 11. 2020). Z okolností obou veřejných zakázek vyplývá,

že jejich vzájemným jednotným účelem je snížení hlukového zatížení v dané oblasti tím,

že na daných úsecích silnic bude položen tzv. tichý asfalt. Úřad navíc připomíná, že dle

výzev k podání nabídky na VZ č. 1 a VZ č. 2 bylo původním záměrem zadavatele

předpokládané zahájení realizace obou veřejných zakázek ve shodném termínu dubna

roku 2017, což rovněž poukazuje na vzájemnou provázanost obou veřejných zakázek. (…)

Pro úplnost pak Úřad konstatuje, že prostřednictvím plnění veřejné zakázky č. 1 a veřejné

zakázky č. 2 byl obviněným sledován též základní cíl a účel spočívající ve správě a údržbě

komunikací silnic II. a III. třídy na jím spravovaném území, jejichž údržba mu byla svěřena

jeho zřizovací listinou ze dne 25. 4. 2015.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17746.html
PM: 3. 12. 2021
ÚOHS S0263/2020/VZ § 89 odst. 5

ZZVZ

Hypotetické vadné plnění skutečně nelze vyloučit nikdy u jakéhokoliv plnění, tedy ani u

plnění dodavatelů alternativního spotřebního materiálu, jakož i u dodávek originálního

spotřebního materiálu. Avšak pouze u alternativního spotřebního materiálu je přítomno

unikátní riziko, kterému zadavatel není při omezení hospodářské soutěže pouze na

originální spotřební materiál vystaven, přičemž informace shromážděné v řízení dle Úřadu

potvrzují, že překračuje obvyklou míru rizika vadného plnění. Jinými slovy lze konstatovat,

že přestože nelze vždy automaticky označit každý produkt jiného než originálního

spotřebního materiálu za nekvalitní vadné plnění, je nutno shledat za prokázanou

důvodnost značné obavy z toho, že v případě alternativního spotřebního materiálu se

zadavatel vystavuje značnému riziku obdržení kvalitativně vadného plnění. Vzhledem k

uvedeným okolnostem by tak dle přesvědčení Úřadu bylo excesivně nepřiměřené po

zadavateli požadovat otevření hospodářské soutěže, pokud by v situaci, kdy lze na trhu s

alternativním spotřebním materiálem identifikovat reálná rizika v podobě dodání

nekvalitního plnění, zadavatel zároveň neměl možnost alespoň v základních ohledech

předem zjistit/ověřit kvalitu konkrétního v zadávacím řízení nabízeného plnění, a tedy

smysluplně minimalizovat až eliminovat riziko dodání nekvalitního plnění, a to před

výběrem dodavatele v zadávacím řízení. (…) Jinými slovy, i pokud by snad zadavateli vůči

dodavateli svědčily nároky z vadného plnění vyplývající z vhodně nastavených smluvních

podmínek, nelze v tomto případě, kdy lze vycházet z šetřením doloženého předpokladu,

že trh s alternativním spotřebním materiálem lze z hlediska kvality nabízených produktů

považovat za poměrně „rizikový“, po zadavateli spravedlivě požadovat, aby kupoval „zajíce

v pytli“, a tedy aby například i opakovaně byl výsledkem zadávacího řízení výběr

dodavatele nekvalitního vadného plnění. Úřad pro jistotu upřesňuje, že tímto nikterak

nesděluje, že by zadavatelé snad byli povinni požadovat pouze originální spotřební

materiál a jiný spotřební materiál by nebylo možné poptávat. Pokud se však nicméně

zadavatel rozhodne používat výhradně originální spotřební materiál, nelze z výše

uvedených legitimních důvodů po zadavateli spravedlivě požadovat, aby od tohoto svého

záměru opustil.

Rozklad:

Zadavatel jistě nesmí omezit konkrétní trh čistě na originální výrobky, pokud k zajištění

stejné kvality a efektivnosti vede veskrze jednoduchá cesta, která nebude představovat

nepřiměřeně zvýšené náklady finanční a časové. Touto cestou však dle názoru předsedy

Úřadu jistě nebude zajišťování provedení testů a zkoušek, které budou reálně ověřovat

kvalitu jednotlivými dodavateli nabízeného alternativního plnění, přičemž relativně vysokou

nákladnost tohoto testování lze očekávat, a to obzvlášť v případě, kdy by dodavatelů s

alternativním materiálem bylo více. Není chybou zadavatele, že zde pro potřeby jeho,

ostatních zadavatelů i dodavatelů prozatím neexistuje nezávislý posuzovací orgán, jehož

činnost by danou situaci zřejmě řešila, neboť dodavatelé by mohli spolu s nabídkou

předložit potvrzení o tom, že kvalita jejich produktů byla náležitě ověřena.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17756.html
potvrzeno

R0164/2021/VZ,

PM: 6. 12. 2021

ÚOHS S0379/2021/VZ § 245 odst. 1

ZZVZ

Zadavatel však námitky navrhovatele odmítl s prostým konstatováním, že nástroj

vybraného dodavatele předdefinované pohledy na uložená data obsahuje. Zadavatel však

tuto svou odpověď konkrétněji nerozvedl a ani neodkázal navrhovatel na žádnou konkrétní

pasáž veřejně dostupné dokumentace nástroje vybraného dodavatele. V daném případě

tak absentovalo podrobné a srozumitelné vyjádření zadavatele, které by reagovalo na

nové skutečnosti předestřené v rámci předmětných námitek. (…) K argumentaci

zadavatele, že není jeho povinností a ani právem zpřístupňovat navrhovateli na základě

jeho námitek části nabídky vybraného dodavatele, Úřad uvádí, že z požadavku na řádné

zdůvodnění námitek nelze přímo dovozovat, že by zadavatel musel navrhovateli de facto

zpřístupnit nabídku vybraného dodavatele (resp. dát nahlédnout do informací v nabídce

vybraného dodavatele, které mohou být obchodním tajemstvím). Nicméně zadavatel musí

dostatečně přesvědčivým způsobem osvětlit podstatu dané konkrétní námitky. (…) Na

základě výše uvedeného má Úřad za to, že v šetřeném případě nedošlo při tvorbě

rozhodnutí o námitkách k porušení základních zásad dle § 6 zákona, neboť pouze ze

skutečnosti, že v rámci vyřízení námitek (které se zejména týkali technických otázek

nabízeného nástroje vybraného dodavatele) se zadavatel dotázal i na názor vybraného

dodavatele, nelze dovozovat, že byly porušeny základní zásady zadávacího řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17816.html
PM: 7. 12. 2021
ÚOHS S0206/2021/VZ § 36 odst. 3

ZZVZ

K výše uvedenému je však nezbytné doplnit, že byť veškeré požadavky na předmět plnění

zadavatel stanoví na základě svých potřeb s ohledem na poptávané plnění, musí tyto vždy

vycházet z objektivně zdůvodnitelných potřeb zadavatele. I při existenci konkrétní potřeby,

na základě které zadavatel specifikuje určitý technický parametr nebo technickou

specifikaci poptávaného zařízení, kterým provádí kvalitativní vymezení předmětu veřejné

zakázky, musí zadavatel dodržet základní zásady zadávacího řízení, které jsou obsaženy

v ustanovení § 6 zákona, aby bylo dosaženo účelu předpokládaného zákonem, a to

uskutečnění řádné soutěže o konkrétní veřejnou zakázku.

K výše uvedenému Úřad uvádí, že si je vědom toho, že výškové omezení dodávané rolby

fakticky může ovlivnit okruh dodavatelů, kteří by byli schopni zadavateli podat svoji

nabídku, poněvadž stroje, které by tuto maximální výšku překročily, a to třeba i jen relativně

nepatrně, nebudou zadavatelem akceptovány. Ačkoliv podmínka maximální možné výšky

stroje může být pro některé dodavatele natolik omezující, že nebudou schopni takovou

podmínku dodržet a zadávacího řízení se zúčastnit, Úřad ji s ohledem na výše popsané

okolnosti šetřené veřejné zakázky nepovažuje za podmínku, která by byla diskriminační

ve smyslu § 6 zákona, tj. za podmínku, kterou by zadavatel stanovil bezdůvodně. Pokud

zadavatel má právo definovat požadavek na předmět veřejné zakázky, má nepochybně i

právo při tom zohlednit, kde a jakým způsobem bude s takto dodaným předmětem zakázky

v budoucnu nakládat, aby byly naplněny jeho potřeby. Úřad, ani jiná osoba (včetně

dodavatelů) nejsou oprávněni určovat, jak má zadavatel s předmětem veřejné zakázky

nakládat a jakým způsobem jej má, resp. může využívat.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17812.html
potvrzeno

R0149/2021/VZ,

PM: 7. 12. 2021

ÚOHS S0581/2021/VZ § 36 odst. 3

ZZVZ

Úřad konstatuje, že požadavek uvedený v technických podmínkách veřejné zakázky je

požadavkem vytvářející bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Stanovený

požadavek neumožnil dodavatelům libovolně zvolit sestavu PC od konkrétního výrobce a

tuto doplnit o klávesnici a myš, coby funkčně samostatné položky, do sestavy jednoduše

zapojitelné, od jiného libovolného výrobce. Za situace, kdy by obviněný stanovil požadavek

na kompatibilitu myší a klávesnic s dodávanými PC, byly by zcela naplněny požadavky

obviněného a funkčnost PC sestavy by zůstala nedotčena.

Jelikož součástí dodávky byla dle čl. 2.6. smlouvy mj. instalace PC sestav, bylo by pro

zadavatele jednoduše ověřitelné, zda je deklarovaná kompatibilita předmětných PC sestav

skutečně dodavatelem zajištěna. Pokud však obviněný svůj požadavek formuloval tak, že

myši i klávesnice musí být od stejného výrobce jako PC, pak byl takový požadavek

nedůvodný a kladl potenciálním dodavatelům bezdůvodné překážky v účasti v zadávacím

řízení, když tito nemohli uplatnit vlastní cenotvorbu, jelikož obviněný vyloučil možnost zvolit

technické řešení v podobě myši a klávesnice od jednoho či vícero výrobců a PC od jiného.

Současně je nutno konstatovat, že tento požadavek obviněného nebyl založen na reálných

technických důvodech.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17763.html
PM: 7. 12. 2021
ÚOHS S0248/2021/VZ § 273 odst. 6

ZZVZ

Úřad považuje za vhodné nejprve připomenout, že předmětná veřejná zakázka byla

zadávána podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších

předpisů. K uzavření dodatku č. 3 smlouvy nicméně došlo dne 30. 12. 2016, tedy již za

účinnosti zákona, Úřad proto ve smyslu § 273 odst. 6 zákona posuzuje obviněným

provedenou změnu závazku ze smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku podle zákona.

Úřad k tomu podotýká, že ač citované ustanovení zákona obsahuje výslovný odkaz pouze

na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném pozdějších předpisů

(resp. zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení, ve znění

pozdějších předpisů), nikoliv na právní předpisy citovanému zákonu předcházející,

záměrem zákonodárce zjevně bylo postavit na jisto, že změny závazků ze smluv na

veřejné zakázky provedené za účinnosti zákona (ať už byly dotčené smlouvy uzavřeny za

účinnosti zákona nebo za účinnosti dřívějších právních předpisů) se mají posuzovat podle

zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17784.html
potvrzeno

R0159/2021/VZ,

PM: 8. 12. 2021

ÚOHS S0248/2021/VZ § 222 ZZVZ Hodnota změny provedené dodatkem č. 3 smlouvy ve vztahu k původní hodnotě závazku

ve smyslu § 222 odst. 6 písm. c) a odst. 9 zákona ve spojení s § 273 odst. 6 zákona činí

54,5 % a je tedy vyšší než 50 % původní hodnoty závazku (viz původně stanovená odměna

ve výši 110 000 Kč, která byla dodatkem č. 2 a č. 3 v součtu navýšena o 60 000 Kč).

Změna provedená dodatkem č. 3 smlouvy tak nesplňuje jednu z podmínek pro postup dle

§ 222 odst. 6 zákona, přičemž v daném případě tak není nezbytné zkoumat naplnění

dalších dvou podmínek pro konstatování nepodstatné změny závazku ze smlouvy ve

smyslu § 222 odst. 6 zákona, neboť, jak bylo výše uvedeno, všechny tyto podmínky je

třeba naplnit kumulativně, aby mohl zadavatel dle dotčeného ustanovení zákona

postupovat.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17784.html
potvrzeno

R0159/2021/VZ,

PM: 8. 12. 2021

ÚOHS R0159/2021/VZ § 222 odst. 3

písm. b)

ZZVZ

V souladu s citovaným rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0098/2021/VZ, č. j.

ÚOHS-24031/2021/162/HSc ze dne 30. 8. 2021 je třeba ekonomickou rovnováhu smlouvy

vztahovat k výchozímu nastavení smlouvy. Skutečnost, že jsou dohodnutá plnění pro

některou ze stran nevýhodná, nezakládá ekonomickou nerovnováhu smlouvy. Jestliže

obviněný a vybraný dodavatel uzavřeli smlouvu, která nepočítala se zvyšováním odměny

vybraného dodavatele v návaznosti na zvýšení minimální mzdy (ačkoliv takové ujednání

smlouva obsahovat mohla), vzal na sebe vybraný dodavatel uzavřením takové smlouvy

riziko zvýšení nákladů.

Předmět plnění smlouvy a sjednaná odměna včetně rizika zvýšení nákladů představují

rovnovážný stav ve smyslu § 222 odst. 3 písm. b) zákona. Jakákoli změna v rozsahu plnění

či odměně vybraného dodavatele ve prospěch vybraného dodavatele proto způsobuje

nedovolené vychýlení této ekonomické rovnováhy, přičemž je irelevantní, jestli je cílem

změny závazku kompenzace zvýšených nákladů dodavatele, které vznikly v důsledku

předvídatelných vnějších vlivů. Tím, že na sebe vybraný dodavatel uzavřením smlouvy

vzal riziko zvýšení nákladů, bylo by nyní vychýlením ekonomické rovnováhy kompenzovat

mu toto riziko, které uzavřením smlouvy v původním znění přijal.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17785.html
PM: 8. 12. 2021
ÚOHS S0597/2021/VZ § 79 odst. 2

písm. d)

ZZVZ

Úřad tak má za to, že v prostorách výkonu agendy státní správy občanských a řidičských

průkazů, dále v kanceláři oddělení krizového řízení kanceláře primátora dodavatel nezískal

a ani potenciálně nemohl získat utajované informace tak, jak ostatně uvádí sám obviněný.

Co se týče znalosti vnitřních prostor běžných kanceláří, tak má Úřad za to, že pokud se v

těchto prostorech nenacházely utajované informace či samotná znalost těchto prostor není

utajovanou informací ve smyslu zákona o ochraně utajovaných informací, což obviněný

zjevně netvrdí a ani tato skutečnost nevyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, je

nepřiměřené požadovat předložení osvědčení NBÚ dle zákona o ochraně utajovaných

informací, a to pro přístup k utajované informaci nejvýše stupně utajení Důvěrné. Nadto

Úřad konstatuje, že s citlivými údaji pracuje většina jiných úřadů veřejné správy v České

republice, přičemž to neznamená, že by každý tento úřad při dílčí stavební úpravě svých

kanceláří musel po každém dodavateli požadovat prověření dle zákona o ochraně

utajovaných informací, neboť citlivý údaj nemusí být vždy utajovaná informace ve smyslu

zákona o ochraně utajovaných informací. Pokud zadavatel chtěl ochránit tyto citlivé údaje

či znalost prostor obviněného měl použít jiný zákonný nástroj např. prohlášení o

mlčenlivosti či podmínky mlčenlivosti a případné sankce zakomponovat do návrhu

smlouvy.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17822.html
PM: 15. 12. 2021
ÚOHS R0163/2021/VZ § 48 odst. 2

písm. a)

ZZVZ

S ohledem na shora předestřený legitimní výklad podmínky jednotných úředních hodin

konstatuji, že nové znění bodů 5.7.1 až 5.7.3. koncesní smlouvy tomuto výkladu nadále

odpovídá, neboť je možné ho nadále vykládat tak, že dodavatel je povinen zajistit provoz

všech vízových center v jednotném minimálním závazném rozsahu 40 hodin v běžném

pracovním týdnu, včetně zachování tohoto minimálního standardu i pro případ změny

úředních hodin, přičemž opomenout nelze ani skutečnost, že koncesní smlouva v bodě

5.7.2. výslovně odkazuje na projekt kvality koncesionáře, který jako součást nabídky

koncesionáře reflektuje původní návrh koncesní smlouvy a stanovené zadávací podmínky.

V konkrétním případě tedy lze souhlasit s obviněným, že provedenou změnou v návrhu

koncesní smlouvy provedl spíše formulační upřesnění, jímž nebyl význam podmínky

jednotných úředních hodin posunut.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17837.html
PM: 17. 12. 2021
ÚOHS S0264/2021/VZ § 79 odst. 2

písm. a) a b)

ZZVZ

…aby mohl zadavatel kvalifikovaně posoudit, zda nabyvateli části závodu svědčí

referenční zakázky převodce, musí vždy disponovat doklady prokazujícími, že skutečně

došlo k převodu odpovídajícího realizačního zázemí, které převodce k plnění daných

referenčních zakázek využíval. Úřad zdůrazňuje, že takovým dokladem nemůže být prosté

souhlasné prohlášení převodce a nabyvatele o přechodu referencí (jaké předložil vybraný

dodavatel v nabídce), neboť z jeho obsahu nelze ověřit, v jakém rozsahu na vybraného

dodavatele přešly prostředky, které převodce (společnost Metrostav a.s.) k realizaci

převáděných referenčních zakázek využíval. Úřad dále uvádí, že ani notářský zápis NZ

435/2020 ze dne 25. 8. 2020, kterým vybraný dodavatel v nabídce dokládá nabytí části

závodu společnosti Metrostav a.s., neobsahuje informace, ze kterých by bylo možno učinit

závěr, že k přechodu referenčních zakázek skutečně došlo. Proto považuje Úřad za zcela

správný postup zadavatele, který se nespokojil s doklady předloženými vybraným

dodavatelem v jeho nabídce a požádal jej o doplnění nabídky o další doklady, které by

tvrzený převod referenčních zakázek prokazovaly.

 

Úřad se domnívá, že výklad požadavku na prokázání převodu „veškerých“ prostředků

převodce části závodu využívaných k plnění konkrétní referenční zakázky, jenž prezentuje

ve svém návrhu navrhovatel, je v praxi neudržitelný, neboť by fakticky znemožňoval

prokazování technické kvalifikace subjektům, jež nabyly část závodu od zhotovitele

referenčních zakázek, a to z následujících důvodů. Je třeba si uvědomit, že obchodní

závod, jakožto organizovaný soubor jmění, který slouží k provozování činnosti podnikatele,

není v čase stálý a neměnný, a proto nelze dle Úřadu trvat na tom, aby bylo prokazováno,

že v rámci prodeje části závodu přešly na jeho nabyvatele přesně ty prostředky, ať už se

jedná o personální, finanční či materiální zdroje, které byly využity k realizaci určitých

referenčních zakázek třeba před 5 či více lety, neboť převodce těmito prostředky ve

stejném složení a rozsahu už nemusí disponovat. Skutečnost, že v průběhu času v

obchodním závodu dochází k přirozené obměně personálních zdrojů, materiálního

vybavení či dalších prostředků využívaných podnikatelem k jeho činnosti, nemůže jít k tíži

nabyvatele části obchodního závodu, který by nebyl schopen prokázat, že na něho přešly

„veškeré“ prostředky převodce části závodu, které tento kdysi v minulosti pro realizaci

referenčních zakázek využíval. Naopak, kdyby Úřad přijal výklad zastávaný

navrhovatelem, tak jak jej prezentuje v návrhu a ve svých vyjádřeních ze dne 27. 8. 2021

a 30. 9. 2021, dle Úřadu by to vedlo k tomu, že by takový přístup bránil inovacím a v

konečném důsledku tedy i ke snížení efektivity hospodářské soutěže, což by se pak zcela

míjelo s účelem právní úpravy veřejného zadávání. I z tohoto důvodu se proto Úřad

domnívá, že požadavek na přechod veškerého realizačního zázemí převodce nelze

vykládat „absolutisticky“, ale vždy s nezbytnou mírou racionality, tj. v šetřeném případě je

třeba posuzovat to, jestli došlo k převodu té části závodu (a to včetně odpovídajícího

realizačního zázemí), která referenční zakázku skutečně realizovala a která díky tomu

disponuje potřebnými zkušenostmi, a nikoliv zkoumat jednotlivosti, tj. posuzovat převod

každého jednotlivého zaměstnance či technického vybavení, jež bylo využito převodcem

k realizaci dané referenční zakázky. Úřad vzal v úvahu rovněž to, že ani v ostatních

případech, tj. v případech, kdy k převodu části závodu nedochází, se skutečnost, zda

dodavatel disponuje totožným realizačním zázemím jako v době plnění referenční

zakázky, u referenčních zakázek neprokazuje a zadavatel ji není povinen při posouzení

podmínek účasti zkoumat, neboť i kdyby k tomu došlo, tak to nezpůsobuje

nekvalifikovanost dodavatele.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17845.html
potvrzeno

R0167/2021/VZ,

PM: 20. 12. 2021

ÚOHS R0167/2021/VZ § 79 odst. 2

písm. a) a b)

ZZVZ

Na doložení převodu veškerých prostředků, které byly k plnění referenční zakázky využity,

nelze dále trvat z toho důvodu, že velké stavební zakázky, jakými byly referenční zakázky

a jakou je šetřená veřejná zakázka, nejsou často jejich zhotoviteli (v pozici tzv. generálního

dodavatele, který má uzavřenu smlouvu s objednatelem/investorem stavby) plněny jen

vlastními výrobní prostředky (dělníky, stroji atd.), ale v různé míře i prostřednictvím

poddodavatelů, kteří na stavbě provádějí dílčí specializované činnosti. U každé referenční

zakázky se přitom budou podíl a struktura poddodavatelů lišit. Vzhledem k tomu není dle

mého názoru účelné požadovat, aby dodavatel, který dokládá převod části závodu, u

každé takové zakázky identifikoval, v jakém rozsahu byly převodcem závodu použity

vlastní výrobní prostředky (a o jaké prostředky se jednalo) a v jakém rozsahu prostředky

poddodavatelů, a následně prokazoval, že všechny přešly spolu s převedenou částí

závodu.

 

K Úřadem posuzovanému prokazování technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a)

ZZVZ vybraným dodavatelem prostřednictvím referencí získaných v rámci převodu části

Divize 4 společnosti Metrostav, je třeba předně uvést, že pokud dodavatel tvrdí, že nabyl

část závodu a spolu s ní i reference, musí v zadávacím řízení tyto skutečnosti doložit

relevantními podklady, které je zadavatel povinen následně náležitě posoudit. Současně

je však třeba zdůraznit, že na zadavatele je nutno klást rozumné (přiměřené) nároky stran

toho, v jakém rozsahu je povinen tento přezkum provádět a jaké množství důkazů má

považovat za dostatečné. Tento rozsah musí být určován optikou „průměrného“

zadavatele, a nikoliv renomované advokátní kanceláře, neboť zadávací řízení by se

nemělo stát bitvou právníků. Jsem toho názoru, že navrhovatel má v tomto ohledu na

zadavatele nepřiměřené požadavky a očekává od něj neúměrně detailní posuzovaní dané

problematiky.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17846.html
PM: 20. 12. 2021
ÚOHS S0264/2021/VZ § 113 odst. 6

ZZVZ

V návaznosti na výše citované potom Úřad k námitce navrhovatele, že zadavatel nikterak

neodůvodnil, proč se s vysvětlením MNNC vybraného dodavatele ztotožnil, podotýká, že

není povinností zadavatele takové detailní odůvodnění poskytovat, pakliže je z jeho

postupu patrné, že se se zdůvodněním MNNC vybraného dodavatele plně ztotožnil.

 

Rozklad:

To znamená, že i když dodavatel MNNC nezdůvodní, zadavatel ho není povinen vyloučit

z účasti v zadávacím řízení. Vzhledem k tomu není důvod trvat na tom, aby v případě, kdy

zadavatel dospěje k závěru, že dodavatel MNNC zdůvodnil, musel tento svůj postoj

detailně odůvodňovat. V této souvislosti je však třeba podotknout, že tuto situaci je potřeba

odlišit od situace (která však v šetřeném případě nenastala), kdy zadavatel naopak dojde

k závěru, že dodavatel MNNC nezdůvodnil a rozhodne se ho vyloučit podle § 48 odst. 4

ZZVZ z účasti v zadávacím řízení. V takovém případě musí svůj závěr podrobně odůvodnit

v rozhodnutí o vyloučení.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17845.html
potvrzeno

R0167/2021/VZ,

PM: 20. 12. 2021

ÚOHS S0278/2021/VZ § 245 odst. 1

ZZVZ

Přestože se ve výše uvedené judikatuře jedná o odůvodnění rozsudku soudů, nikoliv o

odůvodnění rozhodnutí zadavatele o námitkách, je možné závěry Nejvyššího správního

soudu a Ústavního soudu vztáhnout i na tato rozhodnutí. Jinými slovy, je-li vypořádání

základních námitek, aniž by se soud vyjadřoval ke všem jednotlivým dílčím námitkám a

rozsáhle odůvodňoval rozhodnutí o nich, v souladu se zákonem, konstantní judikaturou

Nejvyššího správního soudu potvrzenou Ústavním soudem a zároveň v souladu se

stanovenými kvalitativními požadavky na odůvodnění rozhodnutí soudu, pak lze dovodit,

že je obdobně možné odůvodnit i rozhodnutí zadavatele o námitkách.

 

Na základě závěrů citovaných rozsudků Úřad konstatuje, že pokud navrhovatel uvádí v

námitkách konkrétní argumenty, je nezbytné, aby zadavatel na tyto argumenty adekvátně

reagoval. Úřad však zároveň doplňuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a

dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby

se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do

nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o

námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k

podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné,

aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo

ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17834.html
potvrzeno

R0169/2021/VZ,

PM: 20. 12. 2021

ÚOHS S0278/2021/VZ § 113 odst. 6

ZZVZ

K tvrzení, které navrhovatel uvedl ve svém vyjádření ze dne 6. 9. 2021, že zadavatel

nepostupoval v souladu se zákonem, když nevyzval vybraného dodavatele k objasnění

mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 113 odst. 4 zákona, Úřad uvádí, že vzhledem k

tomu, že zadavatel v rámci posouzení nabídkové ceny kritéria hodnocení č. 2 došel k

závěru, že nabídková cena za uvedené kritérium hodnocení není mimořádně nízkou

nabídkovou cenou podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona, neměl zadavatel ani povinnost

postupovat podle ustanovení § 113 odst. 4 zákona a tedy vyžádat si od vybraného

dodavatele zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17834.html
potvrzeno

R0169/2021/VZ,

PM: 20. 12. 2021

ÚOHS R0161/2021/VZ § 169 odst. 2

ZZVZ

 

§ 135 odst. 1

písm. a)

ZZVZ

Předně je třeba uvést, že postup zadavatele, kdy nejprve v jednacím řízení s uveřejněním

uzavře s vybranými dodavateli rámcovou smlouvu a následně postupuje při výběru

dodavatelů postupem s obnovením soutěže, není zákonem vyloučen. Vzhledem k tomu,

že v daném případě zadavatel zadává sektorovou veřejnou zakázku, není povinen ve

smyslu § 169 odst. 2 zákona dodržet podmínky, které by se na něj vztahovaly, pokud by

zadával veřejnou zakázku, a které jsou stanoveny např. v § 135 zákona.

 

To však neznamená, že by zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky nebyl ničím

neomezen. Podle § 151 odst. 4 zákona se na zadavatele při zadávání sektorové veřejné

zakázky vztahují pravidla stanovená zákonem, což mimo jiné znamená, že se na jeho

postup vždy vztahují i základní zásady stanovené v § 6 zákona. V zásadě nelze vyloučit

to, že by zadavatel účastníky pro rámcovou smlouvu vybíral nejprve podle nejnižší

nabídkové ceny, jako je tomu v tomto případě, a následně by mezi těmito uchazeči vybíral

při obnovení soutěže nabídky podle ekonomické výhodnosti, což by fakticky znamenalo,

že si mezi nejlevnějšími následně vybere ty nejkvalitnější, nicméně taková pravidla pro

výběr musejí být všem účastníkům známa, a to předem.

 

To nutně nemusí znamenat, že by vždy musela být zcela konkretizována, ale zadavatel by

měl vymezit nějaký rámec kritérií pro výběr, která budou v konečném důsledku rozhodovat

o tom, kdo jednotlivé veřejné zakázky získá.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17852.html
PM: 21. 12. 2021
ÚOHS S0621/2021/VZ Jak uvádí Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 29 Af 99/2016-42 ze dne 26. 11. 2018,

nemělo by „docházet k situaci, kdy předmět veřejné zakázky nelze podřadit pod žádný z

CPV kódů, k čemuž napomáhá jak velký rozsah a rozmanitost CPV kódů, tak i stromová

struktura CPV klasifikace, konkretizujících obecnou oblast (odvětví) veřejné zakázky na

jednotlivé a dílčí podoblasti z daného odvětví.“. V uvedeném rozsudku Krajský soud v Brně

s odkazem na výše citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu uzavírá, že vadným

není takový postup zadavatele, který opomíjí označit příslušným CPV kódem některý z

nepodstatných prvků zakázky, avšak „za diskriminační pro uchazeče je však třeba

považovat takový postup, který ‚rezignuje na označení podstatného, zpravidla

převažujícího, znaku veřejné zakázky.‘“.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17848.html
PM: 22. 12. 2021
ÚOHS R0168/2021/VZ § 245 ZZVZ Ačkoli zadavatel své pochybení napravil a poté, co záměnu rozhodnutí o námitkách zjistil,

zaslal dne 16. 8. 2021 navrhovateli MASTER IT rozhodnutí o námitkách č. 2, které již

odůvodnění ve vztahu k odmítnutí námitek tohoto navrhovatele obsahuje, nemůže tímto

postupem dojít ke zhojení zjištěné nepřezkoumatelnosti, neboť se jedná o rozhodnutí o

námitkách odeslané po lhůtě dle § 245 odst. 1 zákona.

 

V této souvislosti předseda Úřadu poukazuje na závěry dřívějšího rozhodnutí Úřadu č. j.

ÚOHS-S0341/2018/VZ-30543/2018/531/MKi ze dne 19. 10. 2018, v jehož odůvodnění je

ve vztahu k opožděnému rozhodnutí o námitkách dle § 245 odst. 1 zákona uvedeno, že

po uplynutí lhůty podle § 245 odst. 1 zákona může, resp. musí být zadavatelem opětovně

rozhodnuto o námitkách výhradně za té situace, pokud je tato povinnost zadavateli uložena

Úřadem nápravným opatřením podle § 263 odst. 5 zákona. Jestliže tedy zadavatel dospěje

k názoru, že jím vydané rozhodnutí o námitkách konkrétního stěžovatele není zcela

souladné s požadavky zákona, pak sice může přistoupit k vydání nového (opravného)

rozhodnutí o námitkách, avšak musí tak učinit, tzn. musí to stihnout, ve lhůtě podle § 245

odst. 1 zákona, čili ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy mu byly námitky stěžovatelem

doručeny. Po uplynutí této lhůty, i když má zadavatel za to, že jeho rozhodnutí o námitkách

trpí vadami, musí již, pokud se nejedná o případ, že by spolu s původním rozhodnutím o

námitkách rušil i napadaný úkon, což však v posuzovaném případě neplatí, jelikož

zadavatel svým rozhodnutím ze dne 24. 9. 2018 zrušil pouze své rozhodnutí o námitkách

ze dne 17. 8. 2018, ačkoliv návrh navrhovatele směřoval vůči zadávacím podmínkám,

„vyčkat“ na eventuální zrušení tohoto rozhodnutí Úřadem, coby nápravného opatření podle

§ 263 odst. 5 zákona.“

 

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17889.html
PM: 22. 12. 2021
ÚOHS S0221/2021/VZ § 36 odst. 1

ZZVZ

Z ustálené soudní judikatury vyplývá, že v některých případech zadavatel dokonce

předmět veřejné zakázky rozdělit musí, neboť povinností zadavatele je využít všechny

možnosti, které mu zákon (byť jako možnost, nikoli povinnost) dává, k tomu, aby se v

zadávacím řízení diskriminace (resp. omezování konkurenčního prostředí) nedopouštěl.

 

Úřad nemůže souhlasit s tvrzením obviněného, že nesprávně posoudil výsledky jím

provedeného šetření. Z výsledků šetření je nejen jednoznačně patrné, že na trhu existují

dodavatelé, kteří jsou schopni dodat požadované licence, ale také to, že počet dodavatelů

poskytujících doplňkové služby bez možnosti dodání požadovaných licencí je větší.

Výsledkem šetření nemělo být zpochybnění postupu obviněného oslovenými subjekty, ale

zjištění informací o relevantním trhu předmětných licencí a doplňkových služeb, jeho

velikosti a provázanosti. Proto je také nerelevantní argument, že Úřad nenarazil na

žádného dodavatele, který by zpochybnil technickou specifikaci dodávky. Otázky položené

Úřadem nesměřovaly k rozporování technické specifikace. Fakt, že na trhu existují

dodavatelé, kteří považují spojení dodávky software v rámci MPSA a doplňkových služeb

za standardní, není pro posouzení věci rozhodující. Tím je právě to, že z šetření Úřadu

vyplynula násobná převaha dodavatelů, kteří jsou schopni poskytovat pouze doplňkové

služby.

 

Příliš široce vymezený předmět plnění veřejné zakázky tak v šetřeném případě, jak vyplývá

z provedeného šetření, představoval překážku v účasti v zadávacím řízení pro dodavatele,

čímž mohlo dojít k omezení konkurenčního prostředí mezi dodavateli a ve svém důsledku

jejich skryté diskriminaci. Diskriminováni tak byli ti dodavatelé, kteří mohli podat nabídku

na jednotlivé ucelené plnění (dodávku licencí nebo poskytnutí doplňkových služeb) nikoliv

však na obě tato plnění současně.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17900.html
PM: 10. 1. 2022
ÚOHS R0176/2021/VZ § 79 odst. 2

písm. b)

ZZVZ

Pokud tedy navrhovatel nahradil „větší“ referenční zakázku sečtením více „menších“

zakázek společníka VYKRUT zahradní služby a.s., přičemž není ani podstatné, že

jednotlivé referenční zakázky byly realizovány jediným subjektem (dodavatelem VYKRUT

zahradní služby a.s.), pak takový postup navrhovatele neodpovídá smyslu nastaveného

kvalifikačního předpokladu v bodu 5.4.1. zadávací dokumentace, neboť neprokazuje, že

navrhovatel má zkušenosti s realizací zakázky většího (zadavatelem požadovaného)

rozsahu. V této souvislosti lze odkázat rovněž na závěry navrhovatelem namítaného

rozhodnutí Úřadu č. j.ÚOHS-S0496/2015/VZ-33158/2015/542/EŠu ze dne 29. 10. 2015,

že „nelze sčítat více referenčních zakázek, jejichž jednotlivé hodnoty neodpovídají

požadovanému kritériu tak, aby dohromady jejich hodnota byla dostačující“ (bod 39.

odůvodnění citovaného rozhodnutí). Uvedená citace je tak zcela přiléhavá předmětné věci.

 

Sčítání kvalifikace tady nesmí být v rozporu s účelem zadávacího řízení, resp. s požadavky

zadavatele. V předmětné věci vymezení technického kvalifikačního předpokladu v bodu

5.4.1. zadávací dokumentace vylučuje možnost sčítání kvalifikace. Je to patrné jednak

logickým výkladem zadávací dokumentace: kdyby zadavateli záleželo pouze na tom, jestli

součet předložených referenčních služeb dosáhne v celku předepsaných charakteristik

(např. právě finančního objemu či délky poskytování služeb), nemělo by smysl stanovit, že

je požadován určitý počet referenčních služeb, které mají být předloženy. Jinak by tomu

bylo, kdyby zadavatel počet referenčních služeb toliko omezil určitou horní hranicí (např.

maximálně 5), aby si ulehčil od administrativní zátěže – pak by snad bylo možno položit si

otázku, jestli nechtěl zadavatel sčítání umožnit. Ve zdejším případě však zadavatel

požadoval toliko minimálně 2 referenční služby, tedy je zjevné, že předepsané

charakteristiky musela splňovat každá jedna z nich.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17913.html
PM: 10. 1. 2022
ÚOHS R0174/2021/VZ § 79 odst. 2

písm. a)

ZZVZ

Lze souhlasit s navrhovatelem, že zadavatel, který v zadávacím řízení obdrží od

dodavatele osvědčení o řádném plnění referenční zakázky, je v případě, že mu vznikne

pochybnost o řádném splnění referenční zakázky, povinen ověřit jeho obsah. Právě z

důvodu ověření splnění referenční zakázky je dodavatel povinen doložit v případě

stavebních prací podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona osvědčení identifikující referenční

zakázku a jejího objednatele a v případě referenční zakázky na dodávky či služby podle §

79 odst. 2 písm. b) zákona identifikovat jejího objednatele. Objednatel veřejné zakázky

nemá žádnou zákonnou povinnost poskytnout zadavateli ověřujícímu splnění referenční

zakázky neveřejné podklady a doklady týkající se realizace referenční zakázky, pročež lze

potvrzení řádného splnění referenční zakázky ze strany jejího objednatele považovat za

dostatečné ověření jejího řádného splnění.

 

Je třeba si uvědomit, že plnění referenční zakázky se odehrává na základě

soukromoprávní smlouvy uzavřené mezi objednatelem (příp. kupujícím apod.) a

dodavatelem, a jsou to pouze smluvní strany, které mohou řádnost plnění takové smlouvy

potvrdit či rozporovat, a to i v případě, že smlouva byla uzavřena postupem dle zákona.

Zákon sice obsahuje určité nástroje, kterými do plnění smlouvy uzavřené postupem dle

zákona může zasáhnout (došlo-li k porušení zákona), tato možnost je však limitována

okamžikem splnění smlouvy (srov. § 257 písm. l) zákona). Případná pochybení zadavatele

referenčních zakázek (pokud byly veřejnými zakázkami) pak již lze pouze stíhat jako

přestupek dle zákona.

 

Jestliže je tedy zadavatel oprávněn ověřovat osvědčení o referenčních zakázkách, jak

konstatuje Úřad v bodě 84 napadeného rozhodnutí, nemůže takové oprávnění znamenat,

že je zadavatel oprávněn, nebo snad dokonce povinen posuzovat řádnost plnění

referenčních zakázek v případě, kdy sám objednatel referenční zakázky konstatuje, že tato

byla splněna řádně a včas. Lze si jen těžko představit, že by objednatelé referenčních

zakázek byli ochotni či povinni zadavatelům prokazovat termíny plnění referenčních

zakázek, případné důvody prodlení apod.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17911.html
PM: 10. 1. 2022
ÚOHS S0512/2021/VZ § 245 odst. 1

ZZVZ

Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně

podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by

své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných

skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat

obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto

neshledává za relevantní, nebo například sdělení, v případě námitek podaných proti

rozhodnutí o výběru dodavatele, že nabídka vybraného dodavatele splňuje zadávací

podmínky, aniž by se zadavatel, jakkoliv skutečně zabýval obsahem podané nabídky

vybraného dodavatele. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem

skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či

lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně

přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za

nesouvisející, resp. lichou.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17925.html
PM: 14. 1. 2022
ÚOHS S0012/2022/VZ § 24 ZZVZ Pokud obviněný ve vyjádření ze dne 22. 11. 2021 tvrdí, že předpokládaná hodnota veřejné

zakázky „byla stanovena ve výši 5 490 000,- Kč bez DPH“, přičemž argumentuje tím, že

„při záznamu výše předpokládané hodnoty do zadávací dokumentace došlo nedopatřením

k chybě v psaní, kdy byla zaměněna dvě po sobě jdoucí čísla.“, pak Úřad k tomu uvádí

následující.

 

Úřad opakovaně připomíná, že obviněný uvedl předpokládanou hodnotu veřejné zakázky

ve výši 5 940 000 Kč bez DPH na třech místech výzvy k podání nabídek (viz body 38. až

40. odůvodnění tohoto příkazu), tj. ani na jednom z těchto míst není uvedena obviněným

ve vyjádření ze dne 22. 11. 2021 zmiňovaná hodnota 5 490 000 Kč bez DPH.

 

Úřad dále nemůže odhlédnout od skutečnosti, že v části IV. výzvy k podání nabídek

obviněný mj. uvádí: „Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovuje zadavatel jako

cenu maximální a nepřekročitelnou. Účastník zadávacího řízení, jehož nabídková cena

překročí předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, bude z další účasti v zadávacím řízení

vyloučen.“ V kontextu právě citovaného a při akceptaci tvrzení obviněného, že

předpokládaná hodnota veřejné zakázky „byla stanovena ve výši 5 490 000,- Kč bez DPH“,

by obviněný musel v rámci svého postupu v šetřeném zadávacím řízení přistoupit k

vyloučení účastníka řízení č. 1 a účastníka řízení č. 2, jejichž nabídková cena ve výši 5

495 256 Kč bez DPH, resp. 5 929 092 Kč bez DPH překračuje obviněným tvrzenou

předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, tj. hodnotu 5 490 000 Kč bez DPH. S odvoláním

na hodnotící zprávu Úřad akcentuje, že komise, resp. obviněný nepřistoupil k vyloučení

účastníka řízení č. 1 a ani účastníka řízení č. 2 z důvodu, že jejich nabídková cena

překračuje údajnou obviněným tvrzenou výši předpokládané hodnoty, tj. hodnotu 5 490

000 Kč bez DPH. Naopak Úřad z hodnotící zprávy seznal, že obviněný nabídku účastníka

řízení č. 1 a nabídku účastníka řízení č. 2 hodnotil. Z uvedeného lze dle Úřadu jednoznačně

dovodit, že obviněný není schopen své tvrzení o „zjevné chybě v psaní“ ve výši

předpokládané hodnoty obhájit svým postupem v rámci zadávacího řízení, tudíž Úřad

odmítá veškerou argumentaci obviněného, že došlo k formální/zjevné chybě v psaní výše

předpokládané hodnoty, jako nedůvodnou.

 

Úřad odmítá jako lichou i další argumentaci obviněného uvedenou ve vyjádření ze dne 22.

11. 2021, v nichž sděluje, že „(j)edním z ukazatelů, že předpokládaná hodnota Veřejné

zakázky byla stanovena řádně a že Veřejná zakázka byla zadávána v odpovídajícím

režimu zadávání, jsou nabídkové ceny dodavatelů v nabídkách, (…) Převážná většina

nabídkových cen odpovídá hodnotě podlimitního plnění a odráží tak odpovídající situaci

na relevantním trhu. (…) Skutečnosti, že se od začátku jednalo o podlimitní plnění,

nasvědčuje také smlouva uzavřená s Vybraným dodavatelem za cenu plnění ve výši 5 447

052,- Kč bez DPH.“ Úřad s touto argumentací obviněného nesouhlasí, jelikož volba režimu

veřejné zakázky a následně druhu zadávacího řízení se v šetřeném případě odvíjí od

předpokládané hodnoty stanovené k okamžiku zahájení zadávacího řízení, tedy nikoliv ex

post, jak se snaží dovodit obviněný, z výše nabídkových cen účastníků zadávacího řízení

nebo z výše nabídkové ceny vybraného dodavatele, tj. nikoliv v průběhu zadávání veřejné

zakázky či k okamžiku zadání veřejné zakázky. Jinými slovy, v šetřeném případě pro

určení režimu veřejné zakázky není rozhodný okamžik podání nabídek, ani zadání veřejné

zakázky, ale okamžik zahájení zadávacího řízení (srov. § 16 odst. 5 zákona).

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17937.html
PM: 20. 1. 2022
ÚOHS R0181/2021/VZ § 2 odst. 3

ZZVZ

Dále je nutno – pro přehlednost tohoto rozhodnutí – stručně zrekapitulovat výklad § 22

zákona provedený Úřadem v napadeném rozhodnutí. Ustanovení § 22 odst. 1 písm. a)

zákona vycházející z čl. 5 odst. 5 Nařízení č. 1370/2007 předvídá vznik takové výjimečné,

resp. mimořádné situace, k níž může dojít během poskytování veřejných služeb v přepravě

cestujících, přičemž je uvedeno, že se jedná o situaci, kdy „dojde k přerušení poskytování

veřejných služeb v přepravě cestujících nebo takovéto přerušení bezprostředně hrozí“.

Aby mohlo dojít k takovému „přerušení poskytování“ či „bezprostřední hrozbě takového

přerušení“ služeb dopravní obslužnosti zajištěných prostřednictvím smlouvy o veřejných

službách v přepravě cestujících, uzavřené mezi objednatelem a dopravcem, musí

existovat subjektivní právo na plnění, které spočívá v poskytování veřejných služeb v

přepravě cestujících ze strany dopravce. Pokud by takové právo na straně objednatele k

poskytování přepravních služeb neexistovalo, např. pokud by objednatel neměl uzavřenu

žádnou smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících, tedy neměl by takové plnění

zajištěno, nemohlo by se jednat o přerušení poskytování služeb (či o jeho bezprostřední

hrozbu), neboť při zajištění veřejných služeb v přepravě cestujících smluvní cestou si

objednatel vždy musí být vědom, na jak dlouho a za jakých podmínek má tyto služby

zajištěny. Nemůže pro něj tak být mimořádným fakt, že smlouva uzavřená na dobu určitou,

jednoho dne skončí. Z toho je jasně zřetelné, že zanikne-li závazek ze smlouvy plynutím

času, nelze takovou situaci považovat za mimořádnou situaci ve smyslu § 22 zákona, a

tedy ani za přerušení poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících (potažmo jeho

hrozbu); podrobně viz body 35 až 41 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17965.html
PM: 20. 1. 2022
ÚOHS S0373/2021/VZ § 255 ZZVZ Z výše uvedeného vyplývá, že kauce, jejíž výše byla zpochybněna zadavatelem, byla

navrhovatelem složena v souladu s § 255 zákona ve správné výši a důvod pro zastavení

řízení podle § 257 písm. c) zákona tedy nenastal. Úřad proto nemůže přisvědčit názoru

zadavatele, že navrhovatel měl podat dva návrhy a zaplatit dvě kauce. Jak je vysvětleno

shora, pokud je napadáno více částí jedné veřejné zakázky, lze proti nim brojit v rámci

jednoho návrhu a složit jednu kauci vypočtenou jako 1 % ze součtu nabídkových cen

napadených částí veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17957.html
PM: 21. 1. 2022
ÚOHS S0373/2021/VZ § 86 odst. 2

ZZVZ

Podle § 86 odst. 2 zákona, na který odkazuje navrhovatel, platí, že pokud zadavatel

nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v nabídce nahradit předložení

dokladů čestným prohlášením. Uvedené pravidlo je přitom obdobně upraveno pro veřejné

zakázky zadávané v podlimitním režimu v ustanovení § 53 odst. 4 zákona (na něž se

zadavatel odkazuje v zadávací dokumentaci), podle kterého dodavatelé předkládají v

nabídkách doklady o kvalifikaci v kopiích a mohou je nahradit čestným prohlášením. V

šetřeném případě se však jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, tudíž je nutno vycházet z

ust. § 86 odst. 2 zákona. V daném případě zadavatel nepožadoval doklady o technické

kvalifikaci (např. potvrzení objednatele o řádném splnění významné služby), ale

postačovalo předložení čestného prohlášení dodavatele, jaké významné služby

poskytoval, jaký byl jejich předmět a rozsah, komu je poskytoval, kdy, v jakém místě a za

jakou cenu. Zadavatel v čl. 9 zadávací dokumentace jasně uvedl, že dodavatel má k

prokázání splnění technické kvalifikace předložit seznam významných služeb (ve formě

čestného prohlášení), obsah seznamu definoval (jak obecně, tak konkrétně pro každou

část veřejné zakázky) a zároveň odkázal na přílohu č. 5 zadávací dokumentace, která

obsahovala vzor seznamu významných služeb. Na základě výše uvedeného tak nebylo

možno usuzovat, že dodavatel v nabídce může předložit namísto seznamu významných

služeb (např. ve formě vyplněné přílohy č. 5 zadávací dokumentace) jiný dokument (mající

např. formu čestného prohlášení), který by vůbec neobsahoval informace, jaké významné

služby dodavatel poskytoval, jaký byl jejich předmět a rozsah, komu je poskytoval, kdy, v

jakém místě a za jakou cenu.

 

Úřad připouští, že navrhovatel mohl čestné prohlášení o významných službách sestavit i

odlišně od vzoru uvedeném v příloze č. 5 zadávací dokumentace, avšak muselo by

obsahovat všechny údaje požadované zadavatelem v čl. 9 zadávací dokumentace. To se

však nestalo, čestná prohlášení navrhovatele pro část 6 i 7 veřejné zakázky obsahovala

pouhé konstatování, že »(…) splňuje kvalifikaci a další požadavky zadavatele v rozsahu

uvedeném v kapitole „9. Prokázání splnění kvalifikace“«. Takové prohlášení je

nedostatečné, neurčité a neodpovídající požadavkům uvedeným v zadávacích

podmínkách.

 

Lze souhlasit s navrhovatelem v tom, že mohl nahradit předložení dokladů o technické

kvalifikaci čestným prohlášením, jak vyplývá z § 86 odst. 2 zákona, jelikož tuto možnost

zadavatel v zadávací dokumentaci s odkazem na § 53 odst. 4 zákona umožnil. Navrhovatel

se však mýlí v tom, že by čestné prohlášení mohlo být formulováno jakkoli, i když zadavatel

formu čestného prohlášení o seznamu významných služeb přesně určil. Z čestného

prohlášení dodaného navrhovatelem v nabídkách totiž vůbec neplynou informace, které

zadavatel v čl. 9 zadávací dokumentace ohledně seznamu významných služeb požadoval,

tedy název referenční zakázky, objednatel, doba plnění, cena atd. Nabídka neobsahující

požadované údaje pak není způsobilá k posouzení, neboť zadavatel nemá z čeho

posoudit, zda dodavatel splňuje technickou kvalifikaci.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17957.html
PM: 21. 1. 2022
ÚOHS R0198/2021/VZ § 241 a 251

ZZVZ

Po prostudování spisového materiálu má však předseda Úřadu za to, že nebyla naplněna

první podmínka aktivní legitimace, a sice, že by bylo možné navrhovatele považovat za

potenciálního dodavatele. Dodavatelem ve smyslu § 5 zákona zpravidla bude podnikatel,

jak ostatně plyne z komentářové literatury. Základním definičním znakem dodavatele je

pak to, že tento dodavatel nabízí zboží, služby nebo stavební práce. Může jím být fyzická

i právnická osoba, více těchto osob společně, příp. pobočka závodu. Nicméně, aby někdo

mohl být považován za dodavatele ve smyslu § 5 zákona, musí být schopen prokázat, že

je oprávněn, resp. schopen veřejnou zakázku realizovat. V nyní řešeném případě byla

zadávána nadlimitní veřejná zakázka, přičemž v případě jejího zadání je zadavatel

povinen, jak plyne z § 73 odst. 2 písm. a) zákona, stanovit požadavky profesní způsobilosti

podle § 77 odst. 1 zákona. Z tohoto lze usoudit, že za potenciálního dodavatele lze

považovat pouze osobu, jež splňuje požadavky profesní způsobilosti ve smyslu § 77 odst.

1 zákona. Dle předmětného ustanovení je dodavatel povinen se prokázat výpisem z

obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence. Lze usuzovat, že tímto dodavatelem pro

účely nyní řešené nadlimitní veřejné zakázky na úklidové služby musí být podnikatel, resp.

osoba disponující oprávněním k podnikání v rozsahu předmětu veřejné zakázky. Uvedené

podporuje také § 421 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění

pozdějších předpisů, (dále jako „OZ“), dle kterého se za podnikatele se považuje osoba

zapsaná v obchodním rejstříku. Dle § 421 odst. 2 OZ se pak má za to, že podnikatelem je

osoba, která má živnostenské oprávnění nebo oprávnění podle jiného zákona.

 

Jestliže navrhovatel k předložení dokladů prokazujících profesní způsobilost v rozkladu

namítá, že jakožto fyzická osoba nedosahující stanoveného finančního limitu, nemusí být

zapsán v obchodním rejstříku, jedná se o tvrzení pravdivé. Nemění to ovšem nic na tom,

že požadavek na předložení výpisu z obchodního rejstříku, resp. jiné obdobné evidence

plyne přímo ze zákona a doložení tohoto dokladu tak bylo pro prokázání splnění profesní

způsobilosti nezbytné. V případě fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku by pak

připadalo v úvahu předložení právě výpisu z jiné evidence, tj. například doklad o oprávnění

k podnikání, tedy tzv. živnostenské oprávnění. Nelze však přisvědčit tvrzení navrhovatele,

že fyzická osoba není povinna předložit žádný dokument prokazující splnění profesní

způsobilosti, neboť i fyzická osoba musí být oprávněna podnikat (musí mít veřejnoprávní

povolení podnikat), aby tak mohla činit legálně. Vzhledem k uvedenému tak námitce

navrhovatele ve své podstatě nelze přisvědčit.

 

Se zřetelem k výše uvedenému lze konstatovat, že navrhovatel nijak neprokázal, že by

mohl být v případě nyní řešené veřejné zakázky potenciálním dodavatelem. Jestliže nelze

o navrhovateli uvažovat jako o potenciálním dodavateli, nemůže být nikdy ani druhá

podmínka aktivní legitimace splněna. Jestliže totiž navrhovatel neprokázal reálný zájem o

realizaci veřejné zakázky a nelze jej zároveň shledat potenciálním dodavatelem, je těžko

představitelné, že by mu hrozila nebo vznikla v důsledku postupu zadavatele újma.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17952.html
PM: 24. 1. 2022
ÚOHS S0238/2021/VZ § 18 ZZVZ V rámci posouzení, zda plnění tvoří jeden funkční celek, je nutné se zabývat nejenom tím,

zda plnění spolu souvisí z hlediska místního a věcného, ale také tím, zda mezi takovými

plněními existuje funkční souvislost, která se dovozuje na základě účelu, pro který jsou

veřejné zakázky zadávány (nikoli na základě možnosti/nutnosti propojení předmětů plnění,

jak se domnívá obviněný). V tomto kontextu obviněný v rámci neveřejného ústního jednání

konaného dne 6. 10. 2021 upozornil na skutečnost, že je akciovou společností, která

nakupuje zboží „jednou za čas“ na sklad do zásoby, přičemž účel takového zboží není v

době jeho pořízení mnohdy vůbec znám. O takový případ se dle obviněného jedná i v

případě plnění pořízeného v rámci dotčených VZ 1 – 3, k čemuž obviněný doplnil, že i v

současné době je část pořízeného plnění stále uskladněna, aniž by bylo zřejmé, k čemu

bude dané plnění použito.

 

Vzhledem tedy k tomu, že účel použití plnění poptávaných v rámci VZ 1 – 3 nebyl v době

zadávání předmětných veřejných zakázek znám, neboť tato byla pořizována „pouze“ do

zásoby (k uskladnění), přičemž z dokladů nashromážděných Úřadem v rámci správního

řízení nevyplývá, že by tomu tak nebylo, resp. z žádných dostupných skutečností

prokazatelně nevyplývá opak, Úřad neshledal, že by plnění poptávaná v rámci VZ 1 – 3

spolu souvisela z hlediska funkčního, a je tak již nadbytečné zkoumat, zda plnění spolu

souvisí z hlediska místního a věcného.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17950.html
PM: 24. 1. 2022
ÚOHS R0196/2021/VZ § 251 odst. 2

ZZVZ

V nyní řešené věci je vedeno správní řízení zahájené na návrh navrhovatele, přičemž

případné zahájení správního řízení z moci úřední nemůže být v žádném ohledu vedeno k

ochraně subjektivních práv podatele a podanému podnětu neodpovídá nárok podatele,

aby bylo takové správní řízení zahájeno (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS

586/02 ze dne 8. 10. 2002 a nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 7/19 ze dne 30. 10.

2019). V řízení z moci úřední jedná Úřad v rozsahu svěřené pravomoci vždy samostatně,

na základě vlastních zjištění a existence důvodného podezření, že postup zadavatele

odporuje zákonu, a to bez ohledu na způsob, jakým příslušné skutečnosti svědčící pro

nezákonný postup zadavatele zjistí.

 

K výše uvedenému je třeba shrnout, že navrhovatel nedoručil stejnopis návrhu zadavateli

ve lhůtě stanovené v § 251 odst. 2 zákona, a proto zaniklo jeho právo na přezkoumání

úkonů zadavatele v dané věci bez ohledu na okolnosti („překážky“), které ho ke zmeškání

zákonem stanovené lhůty vedly. Tím není vyloučen přezkum postupu zadavatele, jehož

nezákonnost navrhovatel namítal v návrhu, z moci úřední. To, zda Úřad správní řízení z

moci úřední zahájí či nikoliv, však nemůže být reflektováno v napadeném usnesení, jelikož

toto bylo zahájeno na základě návrhu navrhovatele vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-

S0505/2021/VZ a právě návrhem navrhovatele byl vymezen předmět tohoto správního

řízení. Argument obsažený v bodě 4 rozkladu, v němž navrhovatel Úřadu vytýká, že v

napadeném usnesení „zcela ignoroval“ podnět k zahájení řízení ex offo, je tak nepřiléhavý

a navrhovatelova námitka poukazující na to, že Úřad v napadeném usnesení nezohlednil

fakt, že byl podán rovněž podnět k zahájení řízení ex offo, proto neobstojí. Z logiky věci je

tedy zřejmé, že na napadané usnesení nelze optikou argumentace vznesené

navrhovatelem v bodě 5 rozkladu nahlížet jako na nepřezkoumatelné.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17961.html
PM: 26. 1 2022
ÚOHS S0419/2021 § 83 odst. 2

ZZVZ

Vymezení písemného závazku poddodavatele ve smlouvě o spolupráci je omezeno toliko na

konstatování, že „bude akceptovat závazek podílet se na plnění této veřejné zakázky realizací

části stavebních prací v rozsahu, v jakém prokazoval kvalifikaci a poskytne dodavateli řádnou

součinnost pro realizaci zakázky.“ Ze seznamu poddodavatelů vyplývá, že vybraný dodavatel má

v úmyslu zadat část předmětné veřejné zakázky poddodavateli T o c h á č e k spol. s r.o., přičemž

tuto část vybraný dodavatel vymezuje jako „realizace části stavebních prací“ s podílem

poddodavatele na plnění ve výši 10 %. V tomto kontextu se tak vymezení písemného závazku

uvedeného poddodavatele ve smlouvě o spolupráci jeví jako naprosto nejasné a nedostatečné,

neboť zadavatel dle názoru Úřadu nemohl být schopen dostatečně určitě a jednoznačně

konkretizovat, které stavební práce a v jakém rozsahu bude poddodavatel skutečně realizovat.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17969.html

Potvrzeno

rozkladem

R0193/2021

ÚOHS S0084/2021 § 103 odst. 1

písm. a) ZZVZ,

§ 114 ZZVZ

V prověřovaném případě tedy zadavatel směřoval k hodnocení nabídek z hlediska schopnosti

dodavatele při zpracování aplikace „na míru“, která měla splňovat určité požadavky (zadat/schválit

žádanku, zadat podrobnosti a náklady služební cesty, vypracovat a schválit vyúčtování služební

cesty, integrovat aplikaci na HR a účetní systém). Současně zadavatel k předmětnému prototypu

aplikace vyžadoval zpracování dokumentu (prezentace) obsahujícího informace o procesech,

postupech, designu, analytickou a programátorskou dokumentaci, přístup k testování, akceptaci

a nasazování do jednotlivých typů prostředí a další informace. Při porovnání požadavků

zadavatele na prototyp aplikace „Cestovní příkazy“ a předmětu plnění veřejné zakázky Úřad

shledal, že na hodnoceném prototypu aplikace dodavatel předvede vývoj aplikační komponenty

(program, který umožní zadat a schválit žádanku či schválit služební cestu), integraci aplikace s

jiným systémem (integrační služby), vývoj sestavy (vyúčtování služební cesty) a rovněž

zpracování příslušné analytické a programátorské dokumentace, přičemž v rámci předmětu plnění

bude zadavatel požadovat vývoj a tvorbu aplikací z oblasti integrace „na míru“ dle jeho aktuálních

potřeb, kdy součástí předmětu plnění bude rovněž mj. zpracování analytické dokumentace. Vývoj

aplikace, integrační služby, zpracování sestav a analytické dokumentace jsou tak shodnými

funkcionalitami či prvky hodnoceného prototypu a předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž

vhodnost a vyspělost jejich řešení (postupy, procesy a zvolené technologie) při hodnocení dle

hodnotícího kritéria A1 (splnění požadavků na prototyp aplikace, prostředí aplikace, procesy,

postupy vzájemné spolupráce) pomohou zadavateli vybrat vhodného kandidáta na realizaci

požadovaného plnění.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18006.html

Potvrzeno

rozkladem

R0188/2021

ÚOHS S0080/2021 § 73 odst. 6

ZZVZ,

§ 6 ZZVZ

Mezi účastníky správního řízení je sporné, zda je přiměřené, aby zadavatel v rámci předmětného

požadavku vyžadoval po dodavatelích zkušenost se stavbou některé z uvedených budov

zahrnující platební odbavovací systém, tj. krytého plaveckého areálu nebo krytého aquaparku,

wellness centra či veřejného vnitřního sportovního zařízení, když obdobné odbavovací systémy

mohou dle navrhovatele být i např. v zimních střediscích či ve specifických průmyslových areálech.

Při posouzení věci je však kruciální posouzení otázky týkající se stanoveného způsobu

prokazování kvalifikovanosti dodavatele a jeho zkušeností s instalací odbavovacího systému. V

tomto ohledu Úřad dále konstatuje, že ani samotný požadavek zadavatele, aby vybraný dodavatel

doložil předchozí zkušenost s instalací platebního odbavovacího systému, považuje obecně za

oprávněný. Jedná se o poměrně specifický typ technologické dodávky kladoucí specifické nároky

na dodavatele i ze stavebního hlediska.  Nicméně v souvislosti se zde posuzovaným způsobem

nastavení požadavků na technickou kvalifikaci nelze přehlížet způsob a kumulaci požadavků,

které zadavatel stanovil, kdy v tomto ohledu pak Úřad již nezákonnost předmětného požadavku

shledává, neboť jej není schopen konzistentně zdůvodnit ani sám zadavatel. Úřad má za to, že

postup zadavatele  přispívá k omezení hospodářské soutěže.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17985.html

Potvrzeno

rozkladem

R0183/2021

ÚOHS R0187/2021 § 174 odst. 2

ZZVZ

Sporem mezi účastníky bylo, zda se v daném případě jedná o koncesi na stavební práci, či nikoliv.

 

Předmět nájemní smlouvy spočívá v realizaci stavebních prací sestávajících z demolice

stávajících chatek a vybudování chatek nových do vlastnictví zadavatele. Tyto činnosti lze podřadit

pod stavební práce podle § 14 odst. 3 písm. a) a b) ZZVZ (demolice stávajících chatek a zhotovení

stavby – výstavba nových chatek).

 

Ze záměru zadavatele vyplývá, že úplata plynoucí vybranému dodavateli bude spočívat v právu

braní užitků z provozování stavby, v konkrétním případě z provozování rekreačních chatek,

jakožto výsledku provedených stavebních prací. Vybraný dodavatel tedy neobdrží úplatu přímo

od zadavatele, nýbrž od třetích osob v podobě příjmů za poskytování ubytovacích služeb v nově

vybudovaných chatkách a za poskytování souvisejících rekreačních služeb.

 

Na provozovatele se též přenáší provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z

provozování stavby, neboť vybraný dodavatel nemá zajištěnou návratnost investic a dalších

nákladů spojených s provozováním rekreačních chatek. Z okolností případu vyplývá, že vybraný

dodavatel bude poskytovat ubytovací a související rekreační služby na vlastní účet a riziko, načež

bude záležet na jeho podnikatelských dovednostech, nakolik zajistí obsazenost areálu a dokáže

realizovat související zisk. Jedná se tedy o koncesi, kterou je třeba zadat postupem dle ZZVZ.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17998.html

Původní

rozhodnutí

S0281/2021

potvrzeno

ÚOHS S0502/2021 § 36 odst. 1

ZZVZ

Dle navrhovatele zadavatel  nepřizpůsobil stanovenou lhůtu pro plnění předmětu veřejné zakázky

všem podstatným okolnostem a povaze veřejné zakázky, zejména pak časové náročnosti výroby

trolejbusů a schvalovacího procesu u Drážního úřadu při posuzování způsobilosti dodávaných

trolejbusů k provozu, v důsledku čehož rozmezí lhůty pro řádné a včasné dodání, zadavatelem

omezené nejzazším datem 30. 9. 2022, k jehož nepřekročení by se měl dodavatel uzavřením

smlouvy na veřejnou zakázku zavázat, adekvátně nepokrývá ani minimální časový harmonogram

plnění při dodávkách trolejbusů, který dle navrhovatele odpovídá době minimálně 13 měsíců ode

dne účinnosti kupní smlouvy.

 

Úřad uzavírá, že zadavatelem stanovený termín pro plnění veřejné zakázky nelze považovat v

šetřeném případě za adekvátní, tedy přiměřený, neboť zadavatel při stanovení termínu pro dodání

požadovaných vozidel zjevně nepřihlédl ke všem skutečnostem s dodáním trolejbusů

souvisejících, a vytváří tak bezdůvodně (i v souvislosti s níže dovozenou možností prodloužení

termínu pro čerpání dotace) překážky hospodářské soutěže, neboť jím stanovený termín pro dodání

trolejbusů brání v účasti potenciálním dodavatelům, kteří by jinak byli způsobilí předmět

plnění dodat.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17983.html

PM: 8. 2. 2022
ÚOHS S0368/2021 § 48 odst. 4

ZZVZ,

§ 113 ZZVZ

Za předpokladu, že z objasnění MNNC vyplyne, že nabídková cena účastníka zadávacího řízení

je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona

nebo z důvodu veřejné podpory a účastník není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že tato

byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, případně zdůvodnění MNNC neobsahuje

potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, stíhá zadavatele podle § 113 odst. 6

zákona povinnost takového účastníka z účasti v zadávacím řízení vyloučit. Ve všech ostatních

případech je však v souladu s § 48 odst. 4 zákona potenciální vyloučení účastníka zadávacího

řízení v souvislosti s posouzením jeho MNNC pouze na úvaze zadavatele. I kdyby tedy účastník

zadávacího řízení např. neprokázal, že jeho MNNC je způsobena ekonomickými aspekty

výrobního procesu, použitými technickými řešeními či originalitou stavebních prací, dodávek nebo

služeb apod. (tj. důvody demonstrativně vyjmenovanými v § 113 odst. 5 zákona), resp. by svou

MNNC nezdůvodnil vůbec či ji objasnil nedostatečně, avšak potvrdil by skutečnosti vyžadované v

§ 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, je čistě na zadavateli, zda s takovým účastníkem zadávacího

řízení, byl-li vybrán, uzavře smlouvu, pokud nenastaly důvody obligatorního vyloučení dle § 113

odst. 6 zákona. Úřad v této souvislosti pro úplnost uvádí, že naplnění důvodu vyloučení týkající se

MNNC nabídnuté účastníkem zadávacího řízení dle § 48 odst. 4 zákona není zařazeno jako

povinný důvod pro vyloučení vybraného dodavatele do § 48 odst. 8 zákona, jak je zřejmé ze znění:

„Vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou

naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle

odstavce 5 písm. a) až c).“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18017.html

Potvrzeno

rozkladem

R0202/2021

ÚOHS S0560/2021 § 123 ZZVZ,

§ 39 odst. 4

ZZVZ

Zadavatel přistoupil k odeslání nového oznámení o výběru dodavatele dříve, než mu byly

vybraným dodavatelem předloženy doklady potřebné pro posouzení splnění podmínek účasti,

tedy  aniž měl postaveno na jisto, že vybraný dodavatel splňuje podmínky účasti, neboť v době,

kdy odeslal nové oznámení o výběru dodavatele, měl od něj k dispozici pouze jednotné evropské

osvědčení, z jehož obsahu ve vztahu k požadované profesní způsobilosti a technické kvalifikaci

nikterak nevyplývají údaje rozhodné pro jejich splnění.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18019.html

PM: 19. 2. 2022
ÚOHS R0192/2017 § 63 ZZVZ,

§ 23 ZZVZ

Úřad však podle rozsudku NSS uchopil věc nesprávně, neboť postupoval opačně. Je logické

nejdříve zkoumat, zda stav exkluzivity vůbec existuje a teprve poté případně dále zkoumat, zda

byl tento stav způsoben zaviněně. Nebylo postaveno najisto, zda stav exkluzivity vůbec existuje,

přesto je obviněnému vytýkáno, že tento stav zavinil. Úřad zatížil řízení před ním vadou, pokud

nezjistil skutkový stav v takové míře, aby bylo postaveno najisto, zda je splněna formální

podmínka, tedy zda je v případě stěžovatele dán stav exkluzivity či nikoli. Nejvyšší správní soud

Úřadu vytkl, že materiální podmínku posuzoval bez zřetele k období, kdy měl stav exkluzivity

vzniknout. Relevantní smlouva byla uzavřena již v roce 1998, tedy v odlišné právní úpravě, kdy

navíc Česká republika nebyla členem Evropské unie a tehdejší pohled na problematiku stavu

exkluzivity byl zásadně odlišný. Je tedy nutné, aby Úřad posuzoval vznik exkluzivity se zřetelem

na dobu vzniku právního vztahu, relevantní právní úpravu a obchodní zvyklosti v dané době.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18016.html

Na základě rozsudku

NSS č. j. 3 As

60/2020-64 ze dne

30. 11. 2021

ÚOHS S0610/2021 § 127 odst. 2

písm. h)

ZZVZ

Postup zadavatele v zadávacím řízení v období po uplynutí lhůty pro podání nabídek vedený s

navrhovatelem v průběhu roku 2021 a který byl zachycen v zápisech z jednání pracovní skupiny

a na jehož průběhu se osoby jednající za zadavatele a navrhovatele domlouvali v předkládané

emailové komunikaci, je nutné považovat za postup „ověření funkčnosti vybraných parametrů

nástroje“ ve smyslu § 104 písm. a) zákona, který byl v zadávací dokumentaci předvídán.

 

Úřad zdůrazňuje, že považuje za stěžejní okolnost, že zákon v ustanovení § 127 odst. 2 písm. h)

jednoznačně výslovně zakotvuje, že rozhodným okamžikem pro ztrátu možnosti zadavatele zrušit

zadávací řízení z tohoto důvodu, je skutečnost, zda bylo, či nebylo odesláno oznámení o výběru

dodavatele, tedy úkon zadavatele konaný dle § 123 zákona, resp. § 50 zákona. Předmětný

zákonný důvod tak spojuje právo zadavatele zrušit zadávací řízení z tohoto důvodu s okolností,

zda již došlo či nedošlo právě k tomuto úkonu. Nikoliv s úkonem zadavatele spočívajícím v přijetí

rozhodnutí o výběru dodavatele (tedy úkonem zadavatele dle § 122 odst. 1 zákona).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18021.html

PM: 22. 2. 2022
ÚOHS S0064/2022 § 175 odst. 3

písm. f) ZZVZ

Provozovatel EPS zaplatí zvlášť za služby HZS Pardubického kraje  a zvlášť za služby PATROL

group. Na tyto služby musí být hleděno jako na jeden funkční celek, jehož rozdělení by postrádalo

smysl. Úřad konstatuje, že služby HZS Pardubického kraje jsou integrálně provázány se službami

provozu PCO poskytovanými PATROL group, jejichž prostřednictvím se dostávají ke konečným

uživatelům, přičemž obě tyto služby tvoří jeden funkční celek. Služby HZS Pardubického kraje

jsou proto nezbytné pro poskytování služeb provozu PCO, a do předpokládané hodnoty koncese

je tak nutno zahrnout platby za obě tyto služby.

 

Předseda Úřadu ve svých rozhodnutích uvádí, že ust. § 175 zákona nelze vykládat tak, že odst.

1 tohoto ustanovení představuje generální klauzuli, při jejímž nenaplnění není možné platby či

hodnoty do předpokládané hodnoty koncese započítat, byť by splňovaly podmínky některého z

písmen § 175 odst. 3 zákona. Takový výklad by odporoval účelu předmětných ustanovení, a

některé položky jasně splňující podmínky § 175 odst. 3 zákona by nemohly být do předpokládané

hodnoty koncese zahrnuty vůbec. Skutečnost, že určitá platba nevstupuje do obratu dodavatele,

potažmo nenaplňuje doslovně definici uvedenou v § 175 odst. 1 zákona, neznamená, že nemůže

být zahrnuta do předpokládané hodnoty koncese v souladu s § 175 odst. 3 zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18023.html

PM: 23. 2. 2022
ÚOHS S0670/2021/VZ § 119 odst.

1 ZZVZ

Úřad tedy konstatuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil maximální možný

počet referenčních zakázek, které mohou být obsaženy v nabídce, ale pouze stanovil

omezení celkového počtu referenčních zakázek, za které lze udělit body v rámci

hodnoticího kritéria č. 2. Současně má Úřad za to, že zadavatel v zadávací dokumentaci

nestanovil, že se v případě, kdy účastník v nabídce uvede větší počet referenčních

zakázek, než za jaký mu mohou být uděleny v rámci hodnocení body, bude zabývat

pouze takovým počtem referenčních zakázek, za nějž můžou být uděleny body, a že

ostatní referenční zakázky vůbec nebude brát v potaz či že bude nějakým způsobem

rozhodné pořadí, v jakém jsou referenční zakázky pro účely hodnocení uvedeny v

nabídce. (…) Zadavatel tak měl při hodnocení nabídky navrhovatele v rámci hodnoticího

kritéria č. 2 zohlednit všechny referenční zakázky uvedené ve formuláři nabídky

navrhovatele splňující zadávací podmínky a následně přidělit navrhovateli body za max. 5

referenčních zakázek.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18052.html

  PM: 1. 3. 2022
ÚOHS S0670/2021/VZ § 119 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Úřad na tomto místě předesílá, že pokud jsou předmětem hodnocení referenční zakázky,

jako tomu bylo v šetřeném případě, pak aby byl splněn požadavek dle § 119 odst. 2 písm.

d) bodu 1 zákona (tj. uvedení hodnocených údajů z nabídek odpovídajících kritériím

hodnocení), musí z písemné zprávy o hodnocení nabídek zejména vyplývat, jaké

konkrétní referenční zakázky byly předmětem hodnocení, s uvedením informací, z nichž

je možno dovodit, zda dané referenční zakázky byly zadavatelem bodově hodnoceny

skutečně tak, jak ohodnoceny být měly. V písemné zprávě o hodnocení by tak měl být

uveden zejména název referenční zakázky, identifikace jejího objednatele a datum jejího

provedení. Dále musí být u každé hodnocené referenční zakázky uvedeny případné další

údaje, jež byly předmětem hodnocení a za něž byly zadavatelem přidělovány body. (…) V

případě, že účastník zadávacího řízení předložil v nabídce více referenčních zakázek,

než za kolik mu mohly být v rámci hodnocení přiděleny body, měl zadavatel ve zprávě o

hodnocení dále uvést, které z předložených referenčních zakázek reálně hodnotil (tj.

přiděloval za ně body), a v případě, že účastník neobdržel za hodnocené referenční

zakázky maximální možný počet bodů, měl zadavatel uvést i identifikaci referenčních

zakázek, které do hodnocení nezahrnul, s odůvodněním.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18052.html

PM: 1. 3. 2022
ÚOHS R0002/2022/VZ § 48 odst. 3

ZZVZ

(…) zadavatel jedná plně v souladu se zákonem, když dodavatele, který ve své nabídce

nepředloží doklad prokazující poskytnutí jistoty, vyloučí ze zadávacího řízení. Pro takový

postup zadavatele, který mu přímo vyplývá ze zákona, není rozhodné, ani když

požadovanou jistotu ve lhůtě pro podání nabídek dodavatel fakticky složí na účet

zadavatele, pokud doklad o jejím složení neučiní součástí nabídky. (…) Je tak zřejmé, že

je zadavatel ustanovením § 48 odst. 3 zákona veden k přísnosti v případě neprokázání

složení jistoty, tedy i nepředložení dokladu o jejím složení již v nabídce, nelze tedy v

žádném případě zadavateli vytýkat, že se dopustil porušení zákona, když pouze

následoval jeho literu.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18037.html

PM: 2. 3. 2022
ÚOHS S0656/2021/VZ § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

V odůvodnění tak musí být vždy uvedeny všechny důvody hodné zvláštního zřetele

svědčící pro zrušení zadávacího řízení, kterých se zadavatel dovolává, a které musí být

dostatečně konkrétně, jednoznačně a srozumitelně popsány, přičemž odůvodnění musí

obsahovat stejně tak určení okamžiku, od něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů

hodných zvláštního zřetele. Úřad přezkoumává oprávněnost zrušení zadávacího řízení

zadavatelem pouze v rozsahu skutečností, kterými zadavatel odůvodnil zrušení

zadávacího řízení v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, příp. v oznámení o zrušení

zadávacího řízení. (…) Z § 127 odst. 2 písm. d) zákona vyplývá, že pro zrušení

zadávacího řízení dle tohoto ustanovení musí být současně splněny dvě podmínky. První

je podmínka časová, tj. že se důvody pro zrušení vyskytly až v průběhu zadávacího

řízení, a druhá podmínka věcná, která připouští zrušení zadávacího řízení pouze z

důvodů hodných zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po

zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Odůvodnění zrušení

zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona by tak mělo obsahovat nejen

dostatečně konkrétní popis důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které nelze po

zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, ale i konkretizaci okamžiku, s

nímž zadavatel spojuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18047.html

PM: 9. 3. 2022
ÚOHS S0655/2021/VZ § 46 ZZVZ Vzhledem k tomu, že se dodatečně doplňované údaje vztahovaly k prokázání kvalifikace

navrhovatele, má Úřad za to, že zadavatel byl povinen tyto další reference zohlednit a

posoudit, zda jejich prostřednictvím navrhovatel eventuálně splnění kvalifikace prokázal

(pakliže by dospěl k závěru, že původně předložené reference k prokázání kvalifikace

nepostačovaly). Zadavatel dal navrhovateli žádostí ze dne 29. 10. 2021 najevo svůj

zájem ověřit, zda lze přesvědčivě učinit závěr o kvalifikovanosti navrhovatele. Pokud tedy

navrhovatel v návaznosti na předmětnou žádost ze dne 29. 10. 2021 doložil „z opatrnosti“

údaje o dalších referencích, jednalo se dle názoru Úřadu o doplnění dokladů týkajících se

prokázání splnění předmětného kritéria technické kvalifikace zákonem předvídaným

způsobem.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18057.html

PM: 10. 3. 2022
ÚOHS S0508/2021/VZ § 36 odst. 3

ZZVZ

Význam kvality zpracování zadávací dokumentace lze z pohledu zadavatele spatřovat v

tom, že dodavatelé na jejím základě podají vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní

zadavateli jejich hodnocení dle stanovených kritérií hodnocení. V této souvislosti Úřad

odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 33/2007 ze dne 20. 3.

2008, v němž uvedený soud judikoval, že „(…) zadávací dokumentací se tedy rozumí

souhrn všech konkrétních požadavků zadavatele na zpracování nabídky. Z těchto

požadavků pak následně, nad rámec kritérií obsažených v oznámení zadávacího řízení,

vyplynou i podrobná pravidla pro určení, která nabídka je pro zadavatele nejvýhodnější a

která se tak stane nabídkou vítěznou. Základem zadávací dokumentace je tedy co

nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným,

srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který

umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem

a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým

způsobem, jakým měl.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18069.html

PM: 11. 3. 2022
ÚOHS S0578/2021/VZ § 127 odst.

2 písm.

d) ZZVZ

rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 52/2015-108 ze dne 27. 7. 2017 je ve vztahu

k tomuto mj. uvedeno: „Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 1. 2010,

č. j. 2 Afs 64/2009-109, (…)‚ důvody hodné zvláštního zřetele‘ jsou typickým neurčitým

právním pojmem. V zákoně jeho definice obsažena není, a tedy je třeba mu přisoudit

takový význam, který nejlépe odpovídá povaze, smyslu a účelu toho, co zákon o

veřejných zakázkách upravuje. Při interpretaci neurčitého právního pojmu se správní

orgán musí zabývat konkrétní skutkovou podstatou, jakož i ostatními okolnostmi případu,

přičemž sám musí alespoň rámcově obsah a význam užitého neurčitého pojmu objasnit

(…)“. (…) prodeje vstupenek je pro něj ekonomicky výhodnější variantou než přechod na

nový systém. Nikterak však v citovaném odůvodnění nerozvádí své úvahy ohledně

závěru o ekonomické výhodnosti či nevýhodnosti řešení, které by vzešlo ze šetřeného

zadávacího řízení, ani v něm nejsou obsaženy jakékoli podrobnější informace nebo fakta

dokládající, v čem konkrétně tvrzená ekonomická výhodnost či nevýhodnost spočívá,

vyjma konstatování, že „přechod na jiný systém je pro zadavatele spojen se značně

vyššími náklady než pokračování v aktuálním modelu (…). Úvaha zadavatele ohledně

ekonomické výhodnosti či nevýhodnosti pak vyplývá až z jeho vyjádření k návrhu (…).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18056.html

PM: 11. 3. 2022
ÚOHS R0015/2022/VZ § 241 odst.

1 ZZVZ

V zákoně je ochrana práv, resp. aktivní legitimace k podání námitek a návrhu ve věci

přezkumu zákonnosti veřejných zakázek vykládána dle vzoru evropské úpravy poměrně

široce. Podrobně se tímto tématem zabýval např. Nejvyšší správní soud ve svém

rozsudku č. j. 5 Afs 48/2013 ze dne 30. 5. 2014, ve kterém shledal mimo jiné to, že cílem

předmětné evropské směrnice „je umožnit z věcného i osobního hlediska pokud možno

co nejširší přístup k přezkumnému řízení, nicméně při současné snaze eliminovat návrhy,

které jsou očividně obstrukční anebo šikanózní, případně z materiálního hlediska

opožděné proto, že si dodavatel svých práv v době, kdy bylo ještě možné proti postupu

zadavatele zakročit, nehleděl (…) Z hlediska věcné aktivní legitimace není rozhodující ani

to, zda byl žalobce schopen jednoznačně prokázat, že v danou dobu mohl reálně

zadavateli poskytnou poptávané plnění, zcela v intencích všech jeho požadavků.“  (…)

Při posuzování otázky aktivní legitimace navrhovatele je proto třeba následovat široký

přístup v tom smyslu, že aktivně legitimován je takový dodavatel, který by mohl veřejnou

zakázku alespoň hypoteticky získat. Proto je také třeba v tomto konkrétním případě vyjít z

toho, že navrhovatel je společností, která v daném odvětví podniká, přičemž nelze na

základě dostupných údajů učinit závěr, že by se za žádných okolností nemohla úspěšně

ucházet o plnění veřejné zakázky, resp. o její část, neboť zadávací podmínky v tomto

směru několika odlišnými námitkami napadá.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18051.html

PM: 11. 3. 2022
ÚOHS S0429/2021/VZ § 255 ZZVZ (…) ve shodě s Úřadem, je nutno posuzovat návrh z hlediska jeho skutečného obsahu

včetně posouzení toho, zda navrhovatel jedním podáním fakticky podává více návrhů či

zda se jedná o jeden návrh. (…) že obsahem návrhu jsou dvě samostatně

přezkoumatelné a oddělitelné právní otázky, přičemž vyřešení jedné z nich nezávisí na

vyřešení té druhé a naopak. (…) Z obsahu podání navrhovatele ani z jeho argumentace

nijak nevyplývá, že by posouzení obou otázek na sobě mělo být závislé v tom smyslu, že

by přezkoumání jedné z nich vedlo k nemožnosti či neúplnosti přezkoumání druhé z nich.

(…) Skutečnost, že nabídková cena je odvozena od předpokládaného množství

dodávaných jednotek, které mohou, ale také nemusí být v rámci plnění veřejných

zakázek zadávaných na základě rámcové dohody realizovány, je pro způsob výpočtu

kauce irelevantní.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18061.html

potvrzeno

R0006/2022/VZ

PM: 14. 3. 2022

ÚOHS S0429/2021/VZ § 40 odst. 4

ZZVZ

Úřad je toho názoru, že za situace, kdy dojde ke zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele

z důvodu neposkytnutí součinnosti dodavatele při uzavření smlouvy, a tedy nezávisle na

vůli zadavatele, nelze mít za to, že zadávací řízení bylo ukončeno v návaznosti na § 40

odst. 4 zákona. (…) Pokud je však tato snaha zadavatele zmařena ze strany dodavatele,

který byl vybrán, v důsledku neposkytnutí jeho další součinnosti při uzavření smlouvy,

nelze takovou skutečnost přičítat k tíži zadavateli. Ten totiž v zadávacím řízení svou

povinnost – rozhodnout o výběru dodavatele v zadávací lhůtě – naplnil (aniž by tak učinil

v rozporu se zákonem).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18061.html

potvrzeno

R0006/2022/VZ

PM: 14. 3. 2022

ÚOHS S0378/2021/VZ § 89 odst. 5

a 6 ZZVZ

Dle první výjimky, která je uvedena přímo v § 89 odst. 5 zákona, může zadavatel použít

odkaz, kterým zvýhodní, resp. znevýhodní určité dodavatele nebo výrobky, je-li to

„odůvodněno předmětem veřejné zakázky“. Jedná se o případy, kdy zadavatel

odůvodněně prostřednictvím odkazu specifikuje své stávající vybavení, se kterým má být

předmět veřejné zakázky kompatibilní (viz k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Brně

č. j. 62 Ca 51/2007 – 134 ze dne 11. 12. 2009, který byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího

správního soudu č. j. 9 Afs 30/2010 – 182 ze dne 16. 11. 2010), a dále o případy, kdy

zadavatel odkáže na určitý výrobek, jehož pořízení má být teprve součástí předmětu

smlouvy na plnění veřejné zakázky. (…) Druhá výjimka ze zákazu používání odkazů,

které omezují hospodářskou soutěž, je uvedena v § 89 odst. 6 zákona, podle něhož

může zadavatel odkaz použít, pokud stanovení technických podmínek podle § 89 odst. 1

zákona nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. (…) V takovém případě je

zadavatel povinen – u každého odkazu zvlášť – připustit možnost nabídnout rovnocenné

řešení, neboť i kdyby se snad domníval, že obdobné řešení neexistuje, nemusí mít

natolik detailní přehled o všech produktech jednotlivých výrobců na relevantním trhu. (…)

Porušení zákona se totiž zadavatel dopustí již tím, že ačkoliv to předmět veřejné zakázky

umožňoval, nevymezil jej pouze prostřednictvím technických podmínek ve smyslu 89

odst. 1 zákona, nýbrž za účelem jeho specifikace současně použil odkaz dle § 89 odst. 5

písm. a) nebo b) zákona (viz k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af

30/2010-53 ze dne 4. 8. 2011).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18066.html

PM: 16. 3. 2022
ÚOHS S0659/2021/VZ § 49 ZZVZ Úřad tedy (OHS-15986/2021/521/APr ze dne 13. 5. 2021, kterým Úřad zastavil správní

řízení vedené pod sp. ÚOHS-S0146/2021/VZ) konstatoval, že zadavatel mohl přijmout

nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení i po

lhůtě pro vyřízení námitek (§ 49 odst. 2 zákona totiž časově omezuje možnost přijmout

opatření k nápravě spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení toliko

pro případ, že proti zrušení zadávacího řízení nejsou podány námitky) a v cit. případě ani

nebyla narušena transparentnost zadávacího řízení, neboť v daném případě prodleva

mezi rozhodnutím o námitkách a přijetím nápravného opatření nepředstavovala excesivní

lhůtu (zadavatel přislíbil přijetí nápravného opatření dne 11. 3. 2021 v rámci rozhodnutí o

námitkách a dané nápravné opatření přijal dne 22. 4. 2021). Z výše uvedeného však také

plyne, že ačkoli je možné k nápravnému opatření v některých případech přistoupit i

později než s rozhodnutím o námitkách, nesmí tato prodleva přesáhnout mez, kdy by již

mohla být narušena samotná transparentnost zadávacího řízení, a současně pro to musí

existovat legitimní důvod.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18071.html

PM: 18. 3. 2022
ÚOHS R0004/2022/VZ § 46 ZZVZ (…) „zadavatelé obecně nemají povinnost do podrobností zkoumat, zda je technická

kvalifikace předložená dodavatelem pravdivá, pokud dodavatel předloží takové

dokumenty, které zákon k prokázání kvalifikace předpokládá. V takovém případě

zadavatel vychází z dokumentů předložených dodavatelem. Pokud však ohledně

technické kvalifikace vyvstanou pochybnosti, musí zadavatel přistoupit k jejímu ověření. K

takovému ověření pak využívá jak informací, na základě kterých pochybnosti vyvstaly, tak

důkazů předložených dodavatelem, a to jak již v nabídce, tak následně v rámci námitek

proti úkonu zadavatele, kterým zadavatel předmětného dodavatele vyloučil, případně

může sám aktivně činit kroky ke zjištění stavu věci. V rámci takového ověřování není

možné přihlédnout pouze k důkazům svědčícím v neprospěch dodavatele, pokud

dokumenty jím předložené technickou kvalifikaci obecně prokazují zákonem předvídaným

způsobem.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18077.html

PM: 24. 3. 2022
ÚOHS S0654/2021/VZ § 116 odst.

1 ZZVZ

Ve vztahu k hodnocení nabídek v nadlimitním režimu stanoví § 116 odst. 2 zákona

demonstrativní výčet konkrétních možných kritérií kvality; vedle takto vyjmenovaných

kritérií kvality však může zadavatel v nadlimitním režimu zvolit jakékoli jiné další kritérium

kvality, avšak za splnění základní podmínky stanovené v ustanovení § 116 odst. 1

zákona, dle něhož platí, že kritérium kvality musí vyjadřovat kvalitativní, environmentální

nebo sociální hlediska nabízeného plnění a tato hlediska musí být současně spojena s

předmětem veřejné zakázky. Právě souvislost, resp. provázanost, kritéria kvality s

předmětem plnění zadávané veřejné zakázky, a to zejména prostřednictvím smlouvy na

veřejnou zakázku, je základní podmínkou pro využitelnost konkrétního kritéria kvality ve

fázi hodnocení nabídek, neboť jedině tak se efekt tohoto kritéria kvality skutečně projeví

při realizaci veřejné zakázky. (…) Úřad v souvislosti s výše uvedeným akcentuje, že

pokud zadavatel chce v některém z kritérií hodnocení nezbytně zohlednit přímo

zkušenosti dodavatelů, může za tímto účelem využít např. kritérium kvality dle § 116 odst.

2 písm. e) zákona, v rámci kterého lze zohlednit organizaci, kvalifikaci nebo zkušenost

osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky (v případě, že na úroveň

plnění má významný dopad kvalita těchto osob).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18086.html

PM: 31. 3. 2022
ÚOHS S0443/2021/VZ § 6 odst. 2,

§ 36 odst. 1

ZZVZ

K hlavní argumentaci zadavatele, že samostatné zadání jednotlivých částí plnění není

možné z důvodu nutnosti zajištění vzájemné smluvní odpovědnosti mezi dodavateli

jednotlivých plnění a že není možné po zadavateli požadovat, aby obtížně zjišťoval díl

zavinění jednotlivých dodavatelů za nedodržení smluvních závazků, Úřad uvádí, že je sice

možné chápat obavu zadavatele o řešení případných sporů (demonstrovanou na

příkladech nefunkčnosti systému uvedených v bodech 38. a 66. odůvodnění tohoto

rozhodnutí) mezi jednotlivými dodavateli jako oprávněnou, nicméně zadavatel nemůže své

obavy z řešení případných sporů mezi jednotlivými dodavateli při zadávání veřejných

zakázek upřednostňovat na úkor zásad zakotvených v ustanovení § 6 zákona. Jak k

obdobné argumentaci přiléhavě uvedl Krajský soud v Brně ve svém již výše citovaném

rozsudku ze dne 1. 11. 2012 sp. zn. 62 Af 57/2010, „[i] kdyby tedy zadavatele k jeho

postupu vedly na první pohled dobře hájitelné důvody, ať už spojené s jeho nedostatkem

zkušeností s poptáváním příslušného plnění nebo s administrativní výhodností poptávat

plnění jako celek anebo s potřebou eliminovat smluvní (obchodní) rizika spojená s realizací

jednotlivých plnění větším počtem dodavatelů, neznamená to, že by takový postup nemohl

vykazovat prvky skryté diskriminace ve vztahu k jiným dodavatelům…“. Úvahy, resp.

argumenty vztahující se k těmto důvodům pro širší vymezení veřejné zakázky přitom

označil soud za nepodstatné. Stejně tak nemůže obstát ani argumentace zadavatele

spočívající v přirovnání plnění předmětné veřejné zakázky k plnění veřejné zakázky na

stavební práce, kdy je smlouva uzavírána s tzv. generálním dodavatelem a ten pak

realizuje práce pomocí subdodavatelů. Skutečnost, že se zadavatel chce vyhnout

smluvním rizikům plynoucím z participace většího počtu dodavatelů, není ospravedlněním

pro omezení hospodářské soutěže.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18091.html

potvrzeno

ÚOHS-

R0023/2022/VZ,

PM: 4. 4. 2022

ÚOHS S0653/2021/VZ § 6 odst. 2,

§ 36 odst. 1

ZZVZ

Obviněný ve svém vyjádření argumentuje, že potenciální dodavatelé byli oprávněni využít

poddodavatele, nebo mohli podat nabídku jako sdružení. Úřad tuto argumentaci

obviněného odmítá, jelikož se nelze dovolávat zákonnosti vymezení předmětu veřejné

zakázky jen s odkazem na to, že potenciální dodavatelé mohou vždy vytvářet

sdružení/společnosti a využívat poddodavatele, neboť tyto zákonné „instituty“ je nutno

vnímat z pohledu potencionálních dodavatelů jako alternativy při jejich rozhodování, zda

se daného zadávacího řízení budou/nebudou účastnit. Z uvedeného tak vyplývá, že nelze

odůvodňovat vymezení předmětu veřejné zakázky „možností“ podat společnou nabídku

(resp. žádost o účast) jakožto společník společnosti podle § 2716 a násl. občanského

zákoníku a „možností“ využití poddodavatele podle § 105 zákona. Dle Úřadu je při

posouzení zadávacích podmínek z pohledu zásady zákazu diskriminace stanovené v § 6

odst. 2 zákona rozhodující, zda jsou potenciální dodavatelé schopni předmět veřejné

zakázky plnit samostatně, tedy bez využití poddodavatele, což Úřad zjišťoval v rámci jím

provedeného průzkumu trhu.

 

Citovaný rozsudek (rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11.

2012) jinými slovy judikuje, že zadavatel se může dopustit porušení zásady zákazu

diskriminace v jeho skryté (nepřímé) podobě i v situaci, kdy sice všechna předmětná plnění

mohl poptávat v rámci jedné veřejné zakázky (jednalo-li se tedy o plnění svým charakterem

totožná či obdobná), ale nevyužil přitom možnosti odstranit či zmírnit případné omezení

konkurenčního prostředí tím, že veřejnou zakázku rozdělí na části, pokud to její povaha

připouštěla, což je zde šetřený případ. Dle citovaného rozsudku nejde tedy přitom o to, že

by byl obviněný nucen činit něco (rozdělit veřejnou zakázku na části), co mu zákon

neukládá, ale o to, že obviněný musí využít všechny možnosti, které mu zákon (byť jako

možnost, nikoli povinnost) dává, k tomu, aby se v zadávacím řízení diskriminace (resp.

omezování konkurenčního prostředí) nedopouštěl. V šetřeném případě jde o příliš široce

vymezený předmět veřejné zakázky, jelikož tento je tvořen „několika jednotlivými

plněními“, kdy jejich společným zadáním, resp. uzavřením smlouvy s jediným dodavatelem

dochází k omezení okruhu potenciálních dodavatelů a tedy hospodářské soutěže jako

takové, neboť byli diskriminováni ti dodavatelé, kteří by mohli podat nabídku na jednotlivá

plnění, nicméně nebyli schopni vlastními silami nabídnout plnění jako celek. Přestože

zadavatel postupoval vůči všem potenciálním dodavatelům předmětné veřejné zakázky

shodně, ve svém důsledku některé z nich (skrytě) diskriminoval, a svým postupem

významně omezil hospodářskou soutěž právě porušením zásady zákazu diskriminace.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18100.html

potvrzeno

R0027/2022/VZ,

PM: 12. 4. 2022

ÚOHS S0031/2022/VZ § 127 odst. 2

písm. d)

ZZVZ

Ve správním řízení je sporné, zda jsou splněny podmínky pro zrušení zadávacího řízení

zadavatelem dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, konktrétně, zda dikci předmětného

ustanovení zákona naplní následující důvodu: „Důvody jsou ekonomické, které zadavatel

nezpůsobil. V zadávacím řízení zůstali pouze dva účastníci zadávacího řízení, kteří se na

základě hodnocení podle ekonomické výhodnosti nabídek umístili na 5. a 6. místě. Podle

hodnocení se jedná o nabídky pro zadavatele nejméně ekonomicky výhodné.“.

 

V daném případě se zadavatel v podstatě omezil toliko na vágní konstatování, že se v

zadávacím řízení „vyskytly“ nabídky s nižšími nabídkovými cenami, než obsahují nabídky

zbylých (nevyloučených) dodavatelů, a to bez jakéhokoliv bližšího a sofistikovanějšího

rozboru cenové hladiny na relevantním trhu či jiného adekvátního zdůvodnění

zadavatelova postupu. Je rovněž nezbytné podotknout, že ani zadávací dokumentace

neobsahovala ustanovení vztahující se k danému aspektu, ve kterých by si zadavatel např.

předem vymínil, jaké podmínky již pro něj nejsou akceptovatelné.

 

Lze tedy uzavřít, že zadavatel tím, že v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedl

důvod pro zrušení spočívající v tom, že „(…) ze šesti zbývajících účastníků zadávacího

řízení vybráno pět dodavatelů k uzavření rámcové dohody. Tito vybraní dodavatelé, byl[i]

v souladu se zadávacími podmínkami vyzváni k předložení originálů nebo ověřených kopii

dokladů o kvalifikaci v rozsahu, který nebyl již předložen v průběhu zadávacího řízení,

nebo je již zadavatel neměl k dispozici. Z pěti vybraných dodavatelů celkem čtyři

nepředložili ve stanovené lhůtě požadované dokumenty v požadované formě a byl[i] ze

zadávacího řízení vyloučeni. Také další kroky spojené s další administrativní činností,

hodnocením nabídek a opakovaným výběrem dodavatelů jsou časově a administrativně

náročné a nepřiměřené. Zadavatel se z důvodu takového dalšího postupu a nevýhodnosti

procesní ekonomie u tohoto zadávacího řízení rozhodl o zrušeni zadávacího řízení.

Důvody jsou ekonomické, které zadavatel nezpůsobil. V zadávacím řízení zůstali pouze

dva účastníci zadávacího řízení, kteří se na základě hodnocení podle ekonomický

výhodnosti nabídek umístili na 5. a 6. místě. Podle hodnocení se jedná o nabídky pro

zadavatele nejméně ekonomicky výhodné“, který však nelze považovat za důvod hodný

zvláštního zřetele, který se vyskytl v průběhu zadávacího řízení, pro který nelze po

zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, jelikož z rozhodnutí o zrušení

zadávacího řízení nelze dovodit, že by zbývající nabídky účastníků zadávacího řízení byly

pro zadavatele z objektivních důvodů neakceptovatelné, porušil postup stanovený v § 127

odst. 2 písm. d) zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18107.html

PM: 13. 4. 2022
ÚOHS R0009/2022/VZ § 6 odst. 2,

§ 36 odst. 1

ZZVZ

Obecně lze souhlasit s navrhovatelem v tom, že pokud předchozí dodavatel veřejné

zakázky, kterou plnil řádně, nesplňuje podmínky kvalifikace navazující, zcela totožné

veřejné zakázky, jedná se o indicii, že by zadávací podmínky mohly být nepřiměřené

(nedůvodně přísné). Na druhou stranu lze obecně považovat za legitimní, pokud se

zadavatel při zadávání navazující veřejné zakázky snaží přizpůsobit pokroku a chce ještě

více zvýšit kvalitu poptávaných služeb, a proto od nového dodavatele požaduje více

znalostí, zkušeností a větší ekonomickou stabilitu než od dodavatele předchozího;

zadavatel však musí být schopen stanovení podmínek kvalifikace objektivně zdůvodnit

v návaznosti na jeho oprávněné potřeby.

 

Skutečnost, že zadavatel při stanovení minimální výše ročního obratu dodrží § 78 odst. 2

ZZVZ, však automaticky neznamená, že současně dodrží zásadu přiměřenosti zakotvenou

v § 6 odst. 1 ZZVZ – její naplnění je třeba posuzovat vždy podle okolností konkrétního

případu. Jak bylo uvedeno v rozhodnutí ze dne 9. 9. 2021, „i požadavek, který splňuje limit

minimálního ročního obratu dle § 78 odst. 2 zákona, může být s ohledem na okolnosti

případu rozporný se zásadou přiměřenosti. Proto by zadavatelé neměli k nastavení

minimálního ročního obratu přistupovat tak, že budou vždy požadovat minimální obrat

nejvyšší možný, ale také by měli zvážit, jaká částka obratu je přiměřená náročnosti plnění

zadávané zakázky. Například u zakázky se značnou předpokládanou hodnotou, jejíž

plnění však lze předpokládat v horizontu řady let, lze zpravidla očekávat, že se její plnění

určitým způsobem rozloží mezi jednotlivá léta, tedy v žádném roce pravděpodobně nebude

splněno to, co odpovídá celé předpokládané hodnotě. Pak by se minimální roční obrat ve

výši celého dvojnásobku předpokládané hodnoty jistě mohl jevit jako nepřiměřený,

zejména pokud by z důvodu takto nastaveného obratu byla výrazně omezena hospodářská

soutěž o zakázku“.

 

Skutečnost, že výše zadavatelem požadovaného ročního obratu v posuzovaném případě

představuje méně než polovinu předpokládané hodnoty koncese a pouze cca pětinu

nejvyšší možné přípustné výše stanovené podle § 78 odst. 2 ZZVZ, o přiměřenosti tohoto

požadavku nic nevypovídá, neboť v tomto srovnání není nijak zohledněna délka trvání

koncese. Pokud by zadavatel koncesi zadával na odlišnou dobu, byly by výsledné hodnoty

jiné, vybraný dodavatel přitom bude v jednotlivých letech vykonávat víceméně totožné

činnosti (provozovat vodovod, kanalizaci a ČOV v obci Řitka) a vykazovat obdobný roční

obrat.

V posuzovaném případě má proto mnohem větší relevanci srovnání předpokládané

hodnoty koncese za každý rok jejího plnění a požadovaného minimálního ročního obratu.

Předpokládaná hodnota koncese za dobu jejího trvání (tj. za 10 let) činí 48 860 000 Kč bez

DPH. Předpokládaná roční hodnota koncese (tj. předpokládaný roční obrat dodavatele)

tak činí 4 886 000 Kč bez DPH.

Pokud tuto částku srovnáme s prohlášením zadavatele i Úřadu, že by zadavatel mohl

požadovat minimální roční obrat až do výše 97 720 000 Kč, je dle mého přesvědčení nutné

dospět k závěru, že by se v takovém případě jednalo o zcela nepřiměřenou zadávací

podmínku (požadovaný minimální roční obrat dodavatele v každém ze 3 předcházejících

účetních období by byl 20x vyšší než předpokládaný roční obrat dosažený realizací

koncese).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18112.html

PM: 14. 4. 2022
ÚOHS R0033/2022/VZ § 211 odst. 6

ZZVZ

Podle ustanovení § 211 odst. 6 zákona platí, že „[p]ři komunikaci uskutečňované

prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky

adresáta“. Dle zákona je dokument doručen už dodáním dokumentu do datové schránky

příjemce, tedy nikoliv až když dokument příjemce otevřením datové schránky přijme. Není

přitom rozhodné, zda je adresátem zadavatel nebo dodavatel. Jedná se tak o zvláštní

úpravu doručování oproti § 17 a 18a ZEÚ, která musí být při zadávání veřejných zakázek

aplikována. Fakt, že tato skutečnost vyžaduje daleko častější kontrolu obsahu datových

schránek jak na straně zadavatelů, tak i dodavatelů, na výše uvedeném nemůže nic

změnit. Neobstojí tudíž argumentace navrhovatele obsažená na str. 2 a 3 rozkladu, že v

šetřeném případě „[z]aslání návrhu Zadavateli prostřednictvím datové schránky tak bylo z

uvedených důvodů vyloučeno“, a že např. „[d]okument se považuje za doručený až

desátým dnem ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, pokud se osoba,

která má přístup k danému dokumentu, do datové schránky nepřihlásí“.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18089.html

PM: 5. 4 .2022
ÚOHS R0037/2022/VZ § 138 odst. 1

ZZVZ

Nemohu souhlasit s Úřadem, že by se v případě rozvoje programového vybavení jednalo

o běžnou službu. Rozvojem programového vybavení dodavatel bude na základě

požadavků zadavatele měnit či rozšiřovat funkcionality stávající verze softwaru, což je

vysoce individualizované plnění, které v žádném případě nelze označit za běžné. Již jen

samotná fáze, při které zadavatel specifikuje své požadavky na rozvoj systému, často

obsahuje složitou komunikaci, ladění vzájemných představ, možných výsledků. Dále pak

jde ale především o fázi realizace, návrhu výsledku, testování, nasazování a dalších

úkonů, které dané plnění dělají složité a nemožné k označení spojením „běžná služba“.

Jak vyplývá z bodu 28 odůvodnění tohoto rozhodnutí, rozvoj systému či jeho modernizace

v tomto případě znamená přidávání významné nebo zcela nové vlastnosti a funkce

programu nebo její zásadní změnu. Ve vztahu ke konkrétnímu informačnímu systému tak

rozvoj vyžaduje kreativitu a může být i personálně náročný. K tomu přistupuje i rychlost, s

jakou je možné požadavek na rozvoj systému vyřídit. Zcela jistě se také jedná o plnění

komplexní, které není opakované ve smyslu zaměnitelnosti.

 

Samostatnou otázkou pak je, zda může být rozvoj programového vybavení ASPE

považován za obecně dostupnou službu. V případě programového vybavení ASPE se

jedná o specifické plnění poskytované pouze společností IBR. Pro možnost jejího

poskytování je navíc nutné, aby byl dodavatel zapojen v partnerském programu

společnosti IBR, což samo o sobě může vylučovat obecnou dostupnost. Není rozhodné,

že partnerský program není za splnění podmínek uzavřen a zda společnost IBR ovlivňuje,

kdo může do partnerského programu vstoupit. Pokud není služba, kterou zadavatel

poptává v dynamickém nákupním systému obecně dostupná, nemůže být v dynamickém

nákupním systému poptávána. Jednoznačná odpověď na tuto otázku však není nezbytná,

neboť jsem již výše shledal důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí. Jak také uvádí

komentářová literatura, „musí jít především o plnění, jež lze na trhu poptávat a jež je možné

bez spolupůsobení jakýchkoliv zvláštních podmínek dodat. Musí tedy jít o takové plnění,

které nevykazuje žádná specifika, nevyžaduje si zvláštní proceduru pro přípravu ani pro

vlastní realizaci.“ (Vilém PODEŠVA, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR,

Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK. Zákon o zadávání veřejných zakázek:

Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18120.html

PM: 22. 4. 2022
ÚOHS R0028/2022/VZ § 6 odst. 1 a

2, § 36 odst. 1

ZZVZ

Úřad v návaznosti na provedený průzkum trhu zjistil, že na evropském trhu figuruje až 6

dodavatelů vodíkových autobusů, způsobilých podmínku referenční zkušenosti splnit. V

této souvislosti považuji za vhodné podotknout, že zadávací podmínky stanoví zadavatel,

načež není žádoucí, aby se Úřad soutěžitelů na trhu dotazoval na návrhy vhodnějších

formulací referenční zkušenosti, jak navrhuje navrhovatel v rozkladu. Úřadem formulované

dotazy v rámci průzkumu trhu mám za přiměřené zjišťovaným skutkovým otázkám. S

ohledem na Úřadem učiněná zjištění je však třeba konstatovat, že ani v evropském

kontextu tak není trh s vodíkovými autobusy příliš rozšířený, přičemž je nutno přihlédnout

též ke skutečnosti, že řada z evropských dodavatelů se z důvodů na vlastní straně

zadávacích řízení v České republice standardně neúčastní a podání nabídky

(přizpůsobené konkrétním požadavkům zadavatele) ani nezvažuje.

 

Skutečnost, že účast zahraničních dodavatelů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku

není žádným způsobem omezována, ještě neznamená, že tito dodavatelé tvoří přirozený

a obvyklý okruh možných dodavatelů na předmět veřejné zakázky. Jinými slovy, existence

zahraničního dodavatele, způsobilého splnit podmínky technické kvalifikace, není sama o

sobě způsobilá vyvrátit potenciálně diskriminační charakter stanovené referenční

zkušenosti, neboť přihlédnout je nutno za daných okolností též k faktické situaci na českém

trhu.

 

Zadavatel požadavek referenční zkušenosti zdůvodnil zejména potřebou zajistit

bezpečnost poptávaných vodíkových autobusů a rovněž schopnost dodavatele dodržet

stanovený termín dodání. Ve vztahu k prvnímu jmenovanému důvodu však lze souhlasit

s navrhovatelem, že bezpečnost vozidel je zajištěna zejména platnou legislativou a

procesem homologace, načež nelze považovat za důvodnou obavu, že budou zadavateli

dodána vozidla nezpůsobilá provozu. V tomto smyslu považuji ve shodě s navrhovatelem

za nepodloženou též argumentaci Úřadu v bodech 124-125 odůvodnění napadeného

rozhodnutí, zpochybňující a zlehčující schopnost navrhovatele vodíkový autobus vyrobit.

Pro takový závěr absentují v napadeném rozhodnutí relevantní skutková zjištění.

Implicitní zjištění Úřadu, že poptávaný předmět veřejné zakázky – vodíkové autobusy –

představuje natolik specifické a složité plnění, ve vztahu ke kterému tvoří referenční

zkušenost nezbytný předpoklad jeho řádného plnění, tedy nebyl ze strany Úřadu

dostatečně odůvodněn. V tom shledávám dílčí nepřezkoumatelnost napadeného

rozhodnutí.

 

S přihlédnutím k presumpci odbornosti dodavatele nelze automaticky předpokládat, že by

nabídku podávali dodavatelé, kteří vodíkové autobusy vůbec nebudou schopni dodat či by

na sebe přebírali nepřiměřené riziko v podobě významných smluvních sankcí. Riziko

vadného plnění je pak objektivně dáno vždy, a to obecně vzato i u dodavatele, který

podmínky referenční zkušenosti naplní.

Dospěl jsem proto k závěru, že Úřad nedostatečně zohlednil skutečnost, že trh s

vodíkovými autobusy představuje rozvíjející se trh, v čemž jsem shledal též nesprávné

posouzení věci.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18126.html

PM: 27. 4. 2022
ÚOHS S0459/2021/VZ § 6 odst. 1 a

2, § 36 odst.

1 ZZVZ

Předseda Úřadu uvádí, že zadávací podmínka týkající se předmětu plnění a postup

zadavatele je zcela transparentní. V návrhu smlouvy je stanovena lhůta realizace 20

měsíců od účinnosti smlouvy, která platí v případě prodloužení dotace, v případě jejího

neprodloužení však není možná a vybraný dodavatel bude vyzván k potvrzení, zda by byl

schopen realizovat zakázku do 5. 7. 2022. Pokud tuto svou schopnost nepotvrdí, bude

vyloučen ze zadávacího řízení se současným vrácením jistoty. Pokud by termín plnění

přijal, bude s ním uzavřena smlouva s datem plnění do 5. 7. 2022 pro Uherskohradišťskou

nemocnici. Předseda Úřadu konstatuje, že dodavatelé z jednoznačných zadávacích

podmínek věděli, že mají sestavit nabídku pro plnění ve lhůtě 20 měsíců a být připraveni,

že může dojít ke zkrácení lhůty plnění.

 

Zadavatel vymezením předmětných zadávacích podmínek ponechal otevřenou tu

možnost, že by rychlejší realizace byl skutečně někdo schopen a zadávací řízení by nebylo

třeba rušit a následně vypisovat znova, pokud by mohl zadavatel k financování využít např.

jiné dotační výzvy. Stanovení lhůty k plnění není dle předsedy Úřadu nepřiměřené a

omezující hospodářskou soutěž. Předseda Úřadu je přesvědčen, že zadavatel zahájil

zadávací řízení s dostatečným časovým předstihem. Podstatným aspektem toho, že lze

postup zadavatele označit za souladný se zákonem, je přitom také skutečnost, že při

nemožnosti plnění v kratším termínu bude dodavateli vrácena jistota.

Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí uvádí, že „[p]okud by za této situace bylo

rozhodnuto naopak, znamenalo by to, že nelze zahajovat zadávací řízení s dotacemi v

případě, kdy se blíží konec dotačního období či termínu, dokdy byla dotace schválena,

protože pouze „možnost“ jejího prodloužení by ani za výše nastavených podmínek nebyla

dostatečnou zárukou pro dodavatele a zadavatel by tak vždy v případě prodloužení

zadávacího řízení jednak čelil tvrzením o nemožnosti plnění ve zkrácené lhůtě dodat a

jednak nemožnosti legitimně zrušit zadávací řízení.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18129.html

PM: 29. 4. 2022
ÚOHS R0039/2022/VZ § 255 odst. 1

ZZVZ

Podle § 255 odst. 1 zákona se výše kauce odvíjí od nabídkové ceny navrhovatele, přičemž

pouze v případě, že nelze celkovou nabídkovou cenu stanovit, je navrhovatel povinen

složit kauci v paušální výši 100 000 Kč. V méně složitých případech, než je tento, bývá

typickou rozhodnou skutečností pro výpočet kauce to, zda došlo k podání návrhu před

nebo po podání nabídky, neboť od toho se odvíjí, zda je zde nějaká nabídka, která by

vyjadřovala vůli navrhovatele veřejnou zakázku plnit a za jakých podmínek, včetně

podmínek cenových. Zjednodušeně řečeno, pokud zde taková nabídka je, počítá se kauce

podle procentního kritéria, pokud zde nabídka není, platí se kauce v paušální částce,

protože s ohledem na absenci nabídky nelze nabídkovou cenu stanovit (předseda Úřadu

si je vědom situací, kdy nabídka podána je, ale nabídkovou cenu pro výpočet kauce

stanovit nelze, což však není pro tento případ podstatné).

 

V posuzované věci však navrhovatel odstoupil ze zadávacího řízení (odvolal svoji nabídku)

před podáním návrhu na zahájení správního řízení. Cena, kterou navrhovatel nabídl, ani

nabídka samotná tak v době podání návrhu již nebyla pro žádnou stranu závazná, neboť

navrhovatel se svojí nabídkovou cenou již nechtěl soutěžit o veřejnou zakázku. V okamžik

podání návrhu tak zde již nebyla nabídková cena, ze které by bylo možno procentní sazbou

určit výši kauce. Platí tedy, nabídkovou cenu nebylo možno určit. Navrhovatel tak nemůže

úspěšně tvrdit, že kauce měla být složena ve výši 1 % z nabídkové ceny 5 000 000 Kč,

tedy ve výši 50 000 Kč. Kauce měla být složena ve výši 100 000 Kč (viz věta druhá ust.

§ 255 odst. 1 zákona).

 

Z výše uvedeného je zřejmý modus operandi navrhovatele, který podá nabídku s

nabídkovou cenou ve výši 5 000 000 Kč nebo 5 000 100 Kč do zadávacích řízení, v nichž

předpokládaná hodnota veřejné zakázky je stanovena v několikanásobné výši (v desítkách

milionů), než je navrhovatelova nabídková cena. Navrhovatel tak při podání návrhu na

zahájení správního řízení vypočítá kauci z 1 % nabídkové ceny, čímž dosáhne nejnižší

možné zákonné kauce, jakou je třeba složit ve lhůtě pro podání návrhu. Nabídky podávané

navrhovatelem obsahují zásadní nedostatky, případně odstoupí ze zadávacího řízení před

podáním návrhu, přičemž se vždy odvolává na nastavení zadávacích podmínek v rozporu

se zákonem. Pokud navrhovatel spatřuje nezákonnost zadávacích podmínek, nic ho

nenutí k podání nabídky, navrhovatel může využít institutu námitek, potažmo následně

podat návrh k Úřadu bez podání nabídky. V takovém případě by však byl povinen v souladu

s větou druhou § 255 odst. 1 zákona složit kauci ve výši 100 000 Kč.

Obdobně ve zdejším případě navrhovatel podal nabídku s nabídkovou cenou 5 000 000

do zadávacího řízení na veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota činí 48 200 000 Kč

bez DPH a ze zadávacího řízení před podáním návrhu odstoupil.
Obecně je tak třeba říci, že podávání nabídek ve výši, z nichž následná kauce je pak onou

minimální kaucí, aniž by nabídka byla zjevně nabídkou schopnou soutěže v tom nejširším

slova smyslu (uvedené nelze vztahovat na nabídky, jejichž dílčí nedostatky lze v

zadávacím řízení zhojit, ať již k němu zadavatel, potažmo dodavatel, přistoupí či nikoliv),

je zjevným zneužitím práva, jež nepožívá právní ochrany.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18132.html

PM: 27. 4. 2022
ÚOHS S0184/2022 § 65 odst. 1

a § 145

ZZVZ

Jednací řízení bez uveřejnění, které má na soutěž o návrh navazovat, je druh zadávacího řízení,

v němž je výrazně omezena hospodářská soutěž, tudíž jeho použití akceptovat, pouze pokud

soutěž o návrh proběhne podle ZZVZ. Aby použití jednacího řízení bez uveřejnění navazujícího

na soutěž o návrh neškodilo hospodářské soutěži, měla by být soutěž o návrh přístupná

neomezenému počtu dodavatelů. Současně je však nezbytné, aby mezi těmito dodavateli

proběhla soutěž o návrh transparentním způsobem, resp. v souladu se zásadami uvedenými v

§ 6 ZZVZ, což je zajištěno povinností provést ji formalizovaným způsobem dle pravidel stanovených

ZZVZ. Nebylo-li tedy v důsledku postupu zadavatele oznámení o zahájení soutěže o návrh

uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek, nebyla splněna ani podmínka stanovená v § 145 odst.

1 ZZVZ, ani podmínka pro použití jednacího řízení bez uveřejnění vyplývající z § 65 odst. 1 ZZVZ,

aby soutěž o návrh byla realizována dle pravidel stanovených v § 143 a násl. ZZVZ.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18140.html

PM: 6.5. 2022
ÚOHS S0333/2021 § 241 ZZVZ Podle ustanovení § 241 odst. 1 ZZVZ musí být naplněny dvě podmínky: 1) musí se jednat

o dodavatele; 2) dodavateli hrozí nebo vznikla újma.

První podmínka – definice dodavatele je obsažena v ustanovení § 5 ZZVZ, které stanoví, že

dodavatelem se rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací,

nebo více těchto osob společně. Úřad konstatuje, že pojem dodavatel je třeba v souladu s jeho

definicí v ustanovení § 5 ZZVZ vykládat i pro účely ustanovení § 241 odst. 1 ZZVZ.

O poddodavateli pak lze tedy v obecné rovině uvažovat v tom smyslu, že spadá pod tuto širokou

definici dodavatele, pokud zboží, služby či stavební práce, které jsou předmětem plnění (či části)

veřejné zakázky, nabízí, byť by to bylo prostřednictvím jiného dodavatele, který podává v

zadávacím řízení nabídku.

Druhá podmínka – jako obvyklá újma je rozhodovací praxí aprobována zejména újma spočívající

ve ztrátě možnosti ucházet se o veřejnou zakázku, a tedy ztráta možnosti následně z realizace

předmětu plnění profitovat. Úřad je toho názoru, že zákon nestanovuje, že by újma musela být

„přímá“ a je přípustné, aby se jednalo i o újmu nepřímou či zprostředkovanou. V tomto smyslu lze

dospět k obecnému závěru, že i poddodavateli, minimálně jedná-li se o poddodavatele

dodávajícího klíčové součásti celkového plnění, může zprostředkovaně potenciálně hrozit či

vzniknout újma v důsledku nemožnosti dosažení zisku z poddodavatelského vztahu, pokud ztratí

možnost s příslušným dodavatelem uzavřít poddodavatelskou smlouvu na plnění části

předmětu veřejné zakázky.
Obecný závěr – poddodavatel může být osobou, která je oprávněna podat námitky proti stanovení

zadávacích podmínek, nicméně je vždy třeba přihlédnout ke konkrétním skutkovým okolnostem

v šetřeném případě.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18142.html

Potvrzeno

rozkladem

R0030/2022

ÚOHS S0126/2022 § 99 odst. 1

ZZVZ

Zadavatel a Státní fond dopravní infrastruktury uzavřeli „Dodatek č. 1 k Rámcové smlouvě o

financování projektu“, kterým došlo ke změně smlouvy o financování v tom smyslu, že naplnění

indikátoru „Úspora času v silniční dopravě“ již není povinné, a povinným k naplnění zůstal pouze

indikátor „Počet zařízení a služeb ITS“. Úřad měl podezření na změnu zadávacích podmínek

v rozporu se ZZVZ. Zadavatel uzavřením dodatku č. 1 po lhůtě pro podání nabídek formálně

změnil podmínky uvedené ve smlouvě o financování tak, že indikátor „Úspora času v silniční

dopravě“ nově označil jako indikátor nepovinný k naplnění. Tuto změnu zadavatel označil jako

nápravu administrativního pochybení ze strany poskytovatele dotace spočívajícího v chybném

označení předmětného indikátoru ve smlouvě o financování, přičemž Státní fond dopravní

infrastruktury uvedené tvrzení zadavatele potvrdil.

Úřad dovodil, že v případě podmínky týkající se indikátoru „Úspora času v silniční dopravě“

uvedené ve smlouvě o financování se nejedná o zadávací podmínku, proto na uvedený postup

zadavatele, tj. změnu podmínek uvedených ve smlouvě o financování, nelze aplikovat ustanovení

§ 99 odst. 1 ZZVZ, podle kterého zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může

zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných

nabídek nebo nabídek.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18150.html

PM: 14. 5. 2022
ÚOHS R0041/2022 § 255 ZZVZ Nabídka s nabídkovou cenou 5 000 000 Kč (výrazně nižší než ostatní nabídkové ceny) byla

navrhovatelem podána pouze za účelem zajistit si právě co nejnižší kauci, a nikoliv za účelem

vážně míněné účasti v zadávacím řízení.

Zjevná je finanční výhoda, kterou takovýto postup navrhovateli přináší a která jej k němu zřejmě

motivuje. Pokud by navrhovatel nepodal nabídku a pouze podal námitky proti zadávacím

podmínkám (přičemž v takovém postupu mu nic nebrání), pak by při podání návrhu na přezkum

postupu zadavatele byl vzhledem k absenci nabídkové ceny povinen podle § 255 odst. 1 ZZVZ

složit kauci v její „paušální“ výši 100 000 Kč. Složení kauce v nižší výši pak navrhovateli v prvé

řadě skýtá tu výhodu, že je v podobě složené kauce vázán menší objem jeho finančních

prostředků. V případě, že podle § 255 odst. 3 nebo odst. 4 ZZVZ kauce či její část připadne státu,

pak nižší kauce pro navrhovatele znamená rovněž nižší nenávratnou ztrátu finančních prostředků.

V tomto postupu není možné spatřovat nic jiného než snahu obejít ustanovení § 255 ZZVZ ohledně

výše kauce. Pokud by postup zadavatele měl být doveden do důsledků, pak by zákonem upravená

kauce ve výši 100 000 Kč, která se uplatní v případech, kdy není možné stanovit nabídkovou cenu,

byla zcela zbytečná.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18155.html

Prvostupňové

rozhodnutí:

S0053/2022

ÚOHS S0201/2022 § 18 odst. 1,

2 ZZVZ

Existence, či naopak absence, funkční souvislosti se dovozuje zejména na základě účelů a cílů,

pro které jsou veřejné zakázky zadávány. Otázka návaznosti jednotlivých plnění veřejných

zakázek je pouze jedním (nikoliv však jediným) z hledisek, na základě kterého lze určit, zda se

jedná o samostatné veřejné zakázky, či o veřejnou zakázku rozdělenou na dílčí plnění. Stejně tak

nehraje roli, zda došlo k samostatným výběrovým řízením na dodavatele, zda byly vydány k

veřejným zakázkám samostatné dokumenty orgánů veřejné správy opravňující započetí plnění

dle smluv či zda je plnění na základě smluv fyzicky, technicky či organizačně rozdílné, oddělené

či oddělitelné, jak se uvádí v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R457/2014/VZ-

08304/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016, tj. že „plnění nemusí být plněními totožnými nebo

vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez plnění druhého).“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18169.html

PM: 20. 5. 2022
ÚOHS S0130/2022 § 123 písm.

b) ZZVZ

Vzhledem k tomu, že obviněný nedodal ostatním účastníkům zadávacího řízení potřebné údaje,

je zjevné, že k ovlivnění výběru dodavatele dojít mohlo, neboť nelze vyloučit, že kdyby zadavatel

dodržel pravidlo stanovené zákonem a odeslal oznámení o výběru dodavatele podle § 123 zákona

ostatním účastníkům zadávacího řízení včetně všech náležitostí, mohli by tito předložené údaje

posoudit a následně napadnout námitkami, na základě nichž, pokud by jim ze strany obviněného

bylo vyhověno, by mohlo dojít i ke zrušení oznámení o výběru dodavatele, a v konečném důsledku

i k následnému uzavření rámcové dohody s jiným dodavatelem.

 

V případě přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ není výlučně vyžadováno prokázání

vlivu na výběr dodavatele, postačí takové jednání (postup) zadavatele, které mohlo mít

potenciální vliv na výběr dodavatele.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18164.html

PM: 25. 5. 2022
ÚOHS R0040/2022 § 6 odst. 1

ZZVZ

Z dokazování provedeného Úřadem i z podkladů předložených zadavatelem tak jednoznačně

vyplývá, že situace u výrobců autobusů se v průběhu času výrazným způsobem mění. Nelze tak

vyloučit, že pokud by byli osloveni výrobci autobusů v současné chvíli, mohla by být lhůta pro

výrobu autobusů kratší a mohlo by se stát, že by více z nich bylo schopno dodat autobusy ve lhůtě

do 6 měsíců. Nicméně by také mohla nastat situace úplně opačná, tedy že by žádný z již

oslovených výrobců nebyl schopen autobusy ve lhůtě 6 měsíců dodat. Takovou proměnlivost na

trhu však nelze přičítat k tíži zadavatele, jak to fakticky učinil Úřad v daném případě. Aby totiž bylo

možné provést relevantní posouzení přiměřenosti lhůty stanovené zadavatelem, bylo by nutné

vycházet z průzkumu, který by byl datován k rozhodnému okamžiku.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18172.html

Prvostupňové

rozhodnutí:

S0628/2021

ÚOHS S0219/2022/VZ § 16 odst. 1

ZZVZ

Obviněný ve vyjádření nepopírá „svou chybu při uvedení předpokládané hodnoty v

zadávací dokumentaci, kdy administrativní chybou uvedl vyšší předpokládanou hodnotu,

než umožňoval v době vyhlášení veřejné zakázky platný limit pro podlimitní veřejnou

zakázku“. Obviněný dodává, že nabídková cena vybraného dodavatele činila 4 687 500 Kč

a že průměrná nabídková cena v předmětném zadávacím řízení činila cca 4 600 000 Kč,

což je takřka 1 000 000 Kč pod hranicí limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku. Dle

obviněného tak nelze předpokládat, že „administrativní chyba (…) při psaní

předpokládané hodnoty by jakkoli ovlivnila výběr nejvhodnější nabídky“. (…) Úřad k této

argumentaci obviněného předně připomíná, že volba režimu a následně druhu

zadávacího řízení se v šetřeném případě odvíjí od předpokládané hodnoty stanovené k

okamžiku zahájení zadávacího řízení, tedy nikoliv ex post, jak se snaží dovodit obviněný,

z výše nabídkových cen účastníků zadávacího řízení nebo z výše nabídkové ceny

vybraného dodavatele, tj. nikoliv v průběhu zadávacího řízení či k okamžiku zadání (takto

by předpokládaná hodnota byla určována pouze v případě, pokud by rámcová dohoda

nebyla uzavřena v zadávacím řízení – srov. § 16 odst. 5 zákona).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18179.html

  PM: 2. 6. 2022
ÚOHS R0042/2022/VZ § 241 odst.

2 písm. c)

ZZVZ

I zakázka malého rozsahu (dále též „VZMR“), stejně jako koncese malého rozsahu (dále

též „KMR“) jsou veřejnými zakázkami ve smyslu § 2 odst. 2 zákona a jsou tedy

„zadávány“. Na zadavatele se tak vztahují určité povinnosti dané zákonem o zadávání

veřejných zakázek s výhradou povinností vyplývajících ze zadávání veřejných zakázek v

 

zákonem předpokládaném druhu zadávacího či koncesního řízení (§ 31 zákona totiž

stanovuje v tomto smyslu výjimku pro VZMR a § 178 zákona stanovuje obdobnou výjimku

pro KMR). Platí však, že proti postupu zadavatele je možná obrana dle části třinácté

zákona v podobě námitek, na což navazuje zadavatelova povinnost námitky vyřídit dle

§ 245 zákona a povinnost dodržet blokační dobu dle § 246 zákona. Proti postupu

zadavatele zadávajícího VZMR či KMR je v zásadě přípustný jediný typ námitek, a sice

právě námitky dle § 241 odst. 2 písm. c) zákona, které zpochybňují oprávněnost zadání

veřejné zakázky mimo zadávací řízení. Svou podstatou se tedy musí jednat o námitky

postavené na argumentaci, že se v případě veřejné zakázky nejedná o veřejnou zakázku

nebo koncesi malého rozsahu. (…) Na základě shora uvedených skutečností tak lze

vyslovit dílčí závěr, že námitky navrhovatele jsou přípustné. Vzhledem k této skutečnosti

byl jejich doručením zadavateli aktivován zákaz uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení

§ 246 odst. 1 písm. b) zákona. Uzavřel-li zadavatel v průběhu blokační doby koncesní

smlouvu, zákaz uzavření smlouvy porušil.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18180.html

PM: 7. 6. 2022
ÚOHS R0044/2022/VZ § 6 ZZVZ Jakkoliv se tedy jeví existence funkčního celku v tomto případě bez vlivu na

předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, neboť samotný NIS Zlatokop je předáván dle

tvrzení zadavatele k využití bezplatně a cenu licencí zadavatel soutěží, není tato úvaha v

daném případě bez dopadu na možný postup zadavatele ve vztahu k tomu, co je

zadáváno jako veřejná zakázka. Zadavatel si totiž vybral jeden konkrétní informační

systém, k němuž „pouze“ poptává licence, které však nejsou na trhu zjevně zcela volně

dostupné, hospodářská soutěž o předmět plnění veřejné zakázky je tak omezena, nebo

dokonce vyloučena (viz dále v tomto rozhodnutí). Zadavatel tak svým postupem vyloučil

ze soutěže všechny dodavatele NIS, ať již ty, kteří mají obdobný informační systém

hotový a připravený k individuálním úpravám, či ty, kteří by jej byli schopni vyvinout

zadavateli na míru. Uváděným důvodem je dle zadavatele jeho možnost následně si

takový systém rozvíjet vlastními silami (viz bod 26 tohoto rozhodnutí) a rovněž

hospodárnost takového řešení, což však samo o sobě není důvodem pro vyloučení či

nedůvodné omezení soutěže o dodání nového NIS (není vyloučeno, že by takovou

možnost mohl zadavateli nabídnout i někdo další). Postup zadavatele, byť prováděný v

jednotlivých fázích (převzetí NIS Zlatokop a soutěž licencí), tak musí být posuzován

společně, nikoliv odděleně po jednotlivých fázích – k tomu viz rozsudek Soudního dvora

Evropské unie ve věci C-796/18 ze dne 28. 5. 2020.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18188.html

PM: 7. 6. 2022
ÚOHS S0208/2021/VZ § 241 odst.

1 ZZVZ

Ve vztahu k aktivní legitimaci navrhovatele v šetřeném případě Úřad s odkazem na

druhostupňové rozhodnutí dále konstatuje, že v posuzované věci lze aktivní legitimaci

navrhovatele k podání námitek brát za „odvozenou“ od dodavatele hlavního, neboť

navrhovatel není oprávněn veřejnou zakázku plnit bez kvalifikovaného hlavního

dodavatele. (…) I poddodavateli či dodavateli podávajícímu společnou nabídku může

hrozit vznik újmy z vadných zadávacích podmínek, avšak musí se jednat o zadávací

podmínky, které jej zasahují v jeho vlastním postavení pod/dodavatele. Mnohem

problematičtější a spornější však je přitakání odvozené aktivní legitimaci k podání

námitek v případě, kdy je stěžovatelem subjekt, který není oprávněn plnit gros veřejné

zakázky a který současně námitkami napadá právě tu část zadávacích podmínek, která

do jeho vlastního postavení nikterak nezasahuje, jako je tomu v právě posuzované věci.

V takové situaci nelze uzavřít, že je aktivní legitimace dána jen proto, že stěžovatelem je

dodavatel a jeho újma spočívá v tom, že se nemůže ucházet o veřejnou zakázku.

Stěžovatel totiž není dodavatelem, kterého zadavatel pro plnění veřejné zakázky hledá, a

současně stěžovatel ani nenapadá tu část zadávací dokumentace, která by ohrožovala

jeho vlastní postaven pod/dodavatele či dodavatele hodlajícího podat společnou nabídku.

Jinými slovy řečeno – byť i vadný – postup zadavatele nezasahuje do postavení a práv

stěžovatele, nýbrž se týká „hlavního“ dodavatele a je to právě hlavní dodavatel, jemuž

přísluší ochrana v podobě možnosti podat proti takové zadávací podmínce námitky a

návrh.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18187.html

PM: 10. 6. 2022
ÚOHS S0548/2021/VZ § 63 odst. 5

ZZVZ

K naplnění podmínky existence krajně naléhavé okolnosti Úřad konstatuje, že se musí

objektivně jednat o události výjimečné povahy, které ve svém důsledku vyvolají

mimořádné řešení vzniklé situace odchylující se od obecných či standardních postupů

souvisejících se zadáním veřejné zakázky. (…) Obecně půjde o situace, které v sobě

zahrnují prvek naléhavosti, tzn. situace, jež jsou svou povahou akutní, havarijní či přímo

krizové (tedy zejména případy, kdy může dojít k ohrožení lidského zdraví či života,

dochází k možnosti vzniku ekologických katastrof, havárií či hrozí závažné škody),

přičemž prvek naléhavosti objektivně dosahuje značné (krajní) intenzity. Úřad tedy

dovozuje, že dodávky či služby mohou být prostřednictvím jednacího řízení bez

uveřejnění dle § 63 odst. 5 zákona zajištěny pouze po nezbytně nutnou dobu, tedy po

dobu, kdy trvá krajně naléhavá situace, resp. než bude zadavatel schopen příslušný

předmět plnění zajistit jiným způsobem v souladu se zákonem. (…) aby příslušný smluvní

vztah trval jen po dobu nezbytně nutnou, lze docílit při zohlednění zásad stanovených v

§ 6 odst. 1 zákona především uzavřením smlouvy na dobu určitou (…) i uzavřením smlouvy

na dobu neurčitou s rozvazovací podmínkou navázanou na úspěšné dokončení

zadávacího řízení, resp. zajištění dodavatele v souladu se zákonem, a se stanovenou

krátkou výpovědní lhůtou. V uvedeném případě je přitom nezbytné, aby existovala

transparentně stanovená podmínka, která omezuje dobu trvání smlouvy (uzavřené na

základě jednacího řízení bez uveřejnění) ve vztahu k objektivní skutečnosti, které se

dovolává před a při uzavření smlouvy v jednacím řízení bez uveřejnění, tak, aby trvání

této smlouvy nezáviselo pouze na uvážení zadavatele, zda využije institutu výpovědi

smlouvy či nikoliv, pakliže pominou skutečnosti, které odůvodňovaly užití jednacího řízení

bez uveřejnění (pominula naléhavá okolnost) a zadavateli již nesvědčí důvody využití této

výjimky. Skutečnost, že se jedná o „překlenovací“ smlouvu tedy musí být zřejmá již ze

samotné smlouvy na plnění veřejné zakázky (srov. rozsudek Krajského soudu č. j. 62 Af

68/2017-209 ze dne 11. 4. 2019). Dalším předpokladem (…) je, že zadavatel tuto krajně

naléhavou okolnost svým jednáním nezpůsobil. (…), že jednání či opomenutí zadavatele

není v příčinné souvislosti s existencí krajně naléhavé okolnosti. V tomto smyslu se tedy

musí jednat o objektivně nepředvídatelné okolnosti, vzniklé nezávisle na vůli zadavatele,

jejichž vznik zadavatel nemohl předpokládat a ani je svým jednáním (případně

opomenutím) nezpůsobil.  (…) rovněž situace, kdy zadavatel vznik krajně naléhavého

stavu nemohl předvídat. Zákon tímto požadavkem po zadavateli požaduje, aby prokázal

objektivní nemožnost předvídat vznik takové krajně naléhavé okolnosti. Při výkladu pojmu

naléhavost je pak třeba přihlédnout k tomu, zdali zadavatel měl či neměl možnost se na

takový stav připravit. Pokud tato možnost byla u zadavatele dána, nelze o naléhavosti v

uvedeném smyslu hovořit. Posledním předpokladem (…) je časová tíseň, tedy

nemožnost zadat zadávací řízení v jiném (transparentnějším) druhu zadávacího řízení.

Z povahy věci se tak jedná o okamžité řešení naléhavé situace, kdy nelze čekat na

provedení „standardního“ zadávacího řízení, přičemž je zřejmé, že uvedený postup nelze

využít pro dlouhodobé zajištění dodávek či služeb.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18189.html

potvrzeno

R0043/2022/VZ,

PM: 13. 6. 2022

ÚOHS S0239/2022/VZ § 245 odst.

1 ZZVZ

Zadavatel i v případě, že námitky stěžovatele hodlá odmítnout, musí o námitkách

rozhodnout, jak stanoví § 245 odst. 1 zákona (a to např. i v případě, že by posoudil, že

námitky byly podány neoprávněnou osobou), a stěžovatele poučit o možnosti podání

opravného prostředku (návrhu) proti takovému rozhodnutí, jak stanoví § 245

odst. 4 zákona. Uvedené ustanovení § 245 odst. 5 zákona tak v žádném případě nemá suplovat

výslovné a kvalifikované rozhodnutí o námitkách stěžovatele učiněné zadavatelem (jež

má být stěžovateli doručeno) a není ani jeho účelem být nástrojem, s jehož pomocí by

mohly být námitky dodavatelů jednoduše ignorovány.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18193.html

PM: 15. 6. 2022
ÚOHS S0134/2022/VZ § 77 odst. 2

písm. c)

ZZVZ

(…), že je to právě zadavatel, kdo nese odpovědnost za to, jak koncipoval zadávací

podmínky. Zadavatel by měl při stanovení zadávacích podmínek postupovat obzvláště

obezřetně a pečlivě zvážit každý požadavek, jež se do zadávacích podmínek promítne,

neboť případné pochybení v této fázi může mít pro celé zadávací řízení fatální následky.

Pakliže si zadavatel do zadávacích podmínek zakotví požadavek na doložení dokladu,

jež potvrzuje soukromoprávní vztah mezi výrobcem a dodavatelem, je to pak právě

zadavatel, kdo musí být schopen splnění takto stanovené zadávací podmínky posoudit a

v případě pochybností objasnit.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18194.html

PM: 16. 6. 2022
ÚOHS S0214/2021/VZ § 113 ZZVZ K námitce navrhovatele ohledně netransparentnosti a nepřiměřenosti zadávací podmínky

týkající se posouzení MNNC Úřad uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci jasně

stanovil pravidlo pro identifikaci MNNC, tedy přesně specifikoval, kdy bude nabídkovou

cenu považovat za mimořádně nízkou, a současně stanovil, jak bude v dané situaci

postupovat.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18198.html

potvrzeno

R0055/2022/VZ,

PM: 20. 6. 2022

ÚOHS S0214/2021/VZ § 110 odst.

 

3 ZZVZ

Úřad v této souvislosti konstatuje, že ač je tzv. dvouobálková metoda systematicky

zařazena do § 110 zákona týkajícího se otevírání obálek v listinné podobě, zadavatelům

nic nebrání si obdobný postup vyhradit i v případě nabídek podávaných v elektronické

podobě, a to v jakémkoliv zadávacím řízení, kde jsou nabídky hodnoceny jak podle ceny,

tak podle kritérií kvality. K námitce navrhovatele, že je takový postup nepřiměřený k

předmětu veřejné zakázky a že jím zadavatel nadbytečně zatěžuje účastníky řízení a

zvyšuje riziko chyb při podání nabídek Úřad konstatuje, že nikoliv. Dle názoru Úřadu

nelze použití tzv. dvouobálkové metody shledat nepřiměřeným ve vztahu k předmětu

plnění šetřené veřejné zakázky, když zadavatel v zadávacích podmínkách vymezil pro

hodnocení nabídek kritéria kvalitativní a současně i kritérium ceny. V takové situaci se

jeví Úřadu oddělené podávání (a tedy následně i otevírání) nabídek v části cenové a

necenové zcela příhodné, a to zejména s ohledem na dosažení účelu takto nastavených

hodnotících kritérií ve smyslu jejich nezávislého a objektivního posouzení. Úřad se rovněž

neztotožňuje s námitkou navrhovatele, že by se v této souvislosti jednalo o nadměrné

zatěžování účastníků řízení a zvýšení rizika chyb při podávání nabídek jednotlivými

účastníky. Úřad má za to, že použití dvou samostatných elektronických adres pro zaslání

jednotlivých částí nabídky není nijak složitou záležitostí a že průměrný dodavatel je

schopen tento proces bez problémů zvládnout. Ohledně skutečnosti, že by snad bylo

nejasné, zda se jedná o jedno a totéž zadávací řízení, jak namítá navrhovatel, Úřad

konstatuje, že ze zadávací dokumentace je zcela zřejmé, že jde o postup v rámci téhož

zadávacího řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18198.html

potvrzeno

R0055/2022/VZ,

PM: 20. 6. 2022

ÚOHS S0246/2022/VZ § 48 odst. 3

ZZVZ

Z rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že zadavatel vyloučil vyloučeného dodavatele ze

zadávacího řízení podle ust. § 48 odst. 3 zákona, neboť neprokázal složení požadované

jistoty. (…) a uvedl, že vyloučený dodavatel předložil pouze kopii písemného prohlášení

obsahujícího závazek vyplatit zadavateli za podmínek stanovených § 41 odst. 8 zákona

pojistné plnění, resp. prostý sken vytisknutého písemného prohlášení, tudíž na písemném

prohlášení absentují elektronické podpisy vystavujícího subjektu, ačkoliv je z dokumentu

zřejmé, že dokument byl vydán ve své originální podobě elektronicky. (…) Z rozdílné

formulace výše zmíněných ustanovení zákona je zřejmé, že zatímco u bankovní záruky

zákon výslovně vyžaduje předložení originálu záruční listiny, u pojištění záruky postačí k

prokázání její existence písemné prohlášení pojistitele, originál dokladu tak není zákonem

výslovně vyžadován. Daná skutečnost je jednou z odlišností mezi jednotlivými formami

poskytnutí jistoty, pro které nelze tyto jednotlivé způsoby poskytnutí jistoty srovnávat.

Nelze tak na pojištění záruky aplikovat závěry, které platí pro poskytnutí jistoty formou

bankovní záruky (jak mimo jiné činí obviněný). Je tak nutné postupovat v souladu s ust.

§ 45 odst. 1 zákona, podle kterého platí, že pokud zákon nebo zadavatel vyžaduje

předložení dokladu, předkládá dodavatel kopii dokladu (blíže viz rozhodnutí předsedy

Úřadu č. j. 12502/2020/321/TMI ze dne 27. 4. 2020 vydané v řízení sp. zn. ÚOHS-

R0043/2020/VZ). Institut vyloučení účastníka zadávacího řízení pak obecně stojí na

zásadě, že zadavatel je oprávněn vylučovat účastníky zadávacího řízení pouze na

základě zákonem stanovených důvodů. Ve spojení s jistotou jsou důvody pro vyloučení

účastníka stanoveny taxativním výčtem v ust. § 48 odst. 3 zákona. S odkazem na smysl

zákona nelze zákonem stanovené důvody pro obligatorní vyloučení účastníka

zadávacího řízení nijak rozšiřovat. Pokud není naplněn žádný z důvodů pro obligatorní

vyloučení účastníka zadávacího řízení formulovaných v § 48 odst. 3 zákona, není možné

na základě tohoto ustanovení účastníka zadávacího řízení vyloučit.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18202.html

PM: 21. 6. 2022
ÚOHS S0202/2022/VZ § 255 odst.

1 ZZVZ

Úřad dále konstatuje, že ustanovení § 255 odst. 1 zákona hovoří ve vztahu k výši kauce,

potažmo ve vztahu k jejímu výpočtu, o nabídkové ceně navrhovatele. K tomu Úřad

odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 As 158/2015 ze dne

1. 7. 2016, v němž bylo řečeno: „Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky totiž stanoví

zadavatel jako předpokládanou výši svého závazku před zahájením zadávacího řízení a

její správný výpočet určuje druh zadávacího řízení. Naproti tomu nabídková cena je

hodnotou, podle které mají být nabídky hodnoceny a nemusí se odvíjet od celkového

závazku zadavatele za celou dobu a za celé plnění dodavatele. Předpokládaná hodnota

zakázky a nabídková cena tedy nejsou týmž údajem.“. Je přitom zcela zřejmé, že termín

„nabídková cena“ má přímou návaznost na samotnou nabídku. Zjednodušeně lze tuto

skutečnost vyjádřit tak, že pokud není nabídka, pak neexistuje ani nabídková cena.

Jestliže tedy konkrétní dodavatel nepodá do zadávacího řízení nabídku před podáním

návrhu k Úřadu, pak není dána ani jeho nabídková cena, ze které by bylo možno dle

§ 255 odst. 1 zákona kauci stanovit. V takovém případě navrhovatel složí s podáním

návrhu na účet Úřadu kauci v paušální výši 100 000 Kč.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18216.html

PM: 22. 6. 2022
ÚOHS S0661/2021/VZ § 255 odst.

1 ZZVZ

K tomu Úřad poukazuje na poslední větu ustanovení § 255 odst. 1 zákona, dle níž je

navrhovatel v případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy povinen složit kauci ve

výši 200 000 Kč. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že návrh na uložení zákazu plnění je

koncipován ve vztahu ke smlouvě (v jednotném čísle), přičemž jako jediný přípustný

výklad citovaného ustanovení Úřad spatřuje ten, že navrhovatel je povinen složit kauci ve

výši 200 000,- Kč za každou jednotlivou smlouvu, resp. dílčí smlouvu, která je předmětem

jeho návrhu na uložení zákazu plnění, tj. navrhuje-li navrhovatel v šetřeném případě

uložení zákazu plnění více smluv (tj. smluv a dílčích smluv), pak má být kauce složena ke

každé jednotlivé smlouvě uvedené navrhovatelem v návrhu. Úřad nepovažuje za

akceptovatelný výklad navrhovatele, dle kterého je navrhovatel v případě (formálního)

podání jediného návrhu, resp. jednoho podání povinen zaplatit kauci pouze ve výši

200 000,- Kč nehledě na počet jím napadených smluv, neboť výši kauce nelze v daném

případě určovat dle počtu podání, nýbrž dle počtu napadených smluv. Jediný přípustný

výklad citovaného ustanovení § 255 odst. 1 zákona je tedy dle Úřadu ten, že navrhovatel

je povinen složit kauci ve výši 200 000,- Kč za každou jím napadenou dílčí smlouvu, u níž

požaduje uložit zákaz plnění, byť jsou součástí jediného podání označeného souhrnně

jako návrh navrhovatele. K uvedeným závěrům Úřad dospěl již v rámci své předchozí

rozhodovací praxe, konkrétně v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-

S0089/2019/VZ10776/2019/541/PDz ze dne 15. 4. 2019, přičemž v duchu zachování

legitimního očekávání, jedné ze zásad zakotvených v § 2 odst. 4 správního řádu, se v

projednávaném případě od uvedených závěrů neodchyluje.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18207.html

potvrzeno

R0051/2022/VZ,

PM: 25. 6. 2022

ÚOHS S0019/2022/VZ § 79 odst. 2 Úřad opakuje, že v šetřeném případě došlo ke zpochybnění toho, zda vybraný dodavatel

technickou kvalifikaci v požadovaném rozsahu splnil. Zadavatel byl proto následně

povinen v dokumentaci o zadávacím řízení zachytit takové skutečnosti, které umožní jeho

závěr o naplnění daného požadavku přezkoumat tak, aby bylo možné učinit jednoznačný

závěr o tom, zda vybraný dodavatel podmínky účasti splnil či nikoliv. Úřad však v

dokumentaci o zadávacím řízení takové skutečnosti nenalezl. Úřad opakuje, že prostá

akceptace osvědčení vystaveného [anonymizováno] tak nemůže být označena za

odpovídající zásadě transparentnosti zadávacího řízení. Vybraný dodavatel sice

zadavateli na jeho žádost zaslal objasnění nabídky a předmětné osvědčení, avšak toto

objasnění postrádá relevantní údaje, na základě nichž by bylo lze učinit závěr o

jednoznačném splnění požadavku na poskytnutí (dokončení) předmětných stavebních

prací ze strany vybraného dodavatele ve lhůtě 5 let před zahájením zadávacího řízení,

neboť pochybnosti, zda se v případě předmětné referenční zakázky nemohlo jednat o

více samostatných stavebních prací, jak již Úřad uvedl výše, nemohly být tímto

osvědčením nikterak vyvráceny; ba naopak, toto osvědčení tyto pochybnosti vyvolává.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18210.html

potvrzeno

R0057/2022/VZ,

PM: 11. 5 a

27. 6. 2022

ÚOHS S0019/2022/VZ § 83 odst. 1

písm. d)

ZZVZ

[z]ákon v § 83 odst. 2 zákona stanovuje požadavky na nejnutnější obsah (tedy vyjádření

společné a nerozdílné odpovědnosti jiné osoby za plnění veřejné zakázky společně s

dodavatelem). Zákon dále nestanovuje žádnou předepsanou právní formu, v jaké by měl

být tento závazek předložen. Jak bylo uvedeno výše, Úřad jednotlivé smlouvy o smlouvě

budoucí posoudil z hlediska jejich obsahu a shledal, že tyto smlouvy lze považovat za

závazky jiné osoby ve smyslu § 83 odst. 1 písm. d) zákona, neboť se zde výslovně uvádí,

že onou budoucí smlouvou má být smlouva o dílo, v níž se zhotovitel zaváže provést

práce na veřejné zakázce podle Přílohy č. 1. Ve vztahu k opětovně namítané údajné

neurčitosti závazků, tak jak jsou vymezeny vždy v jednotlivých Přílohách č. 1 smluv o

smlouvě budoucí, se Úřad vyjádřil již v předchozím bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí,

když shledal, že konkrétně závazek poddodavatele GARPEN ZAHRADNICKÁ spol. s r.o.

je dostatečně určitý a plně koresponduje s obsahem dokumentu „Seznam

poddodavatelů“ v němž zadavatel definuje vždy tu část veřejné zakázky, která bude

plněna poddodavateli. Ke stejnému závěru Úřad dospěl i ve vztahu k ostatním

poddodavatelům.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18210.html

potvrzeno

R0057/2022/VZ,

PM: 11. 5 a

27. 6. 2022

ÚOHS S0112/2022/VZ § 251 odst.

1 ZZVZ

Navrhovatel tedy „dokládá“ splnění zákonné povinnosti vyplývající z § 251 odst. 1 zákona

(připojení dokladu o doručení) tím, že Úřad měl tento doklad k dispozici již ode dne

14. 3. 2022 a od téhož dne měl k dispozici rozhodnutí o námitkách zadavatele, přičemž z něho

bylo zcela zřejmé, jak a kdy byly námitky navrhovatelem doručeny. K tomuto tvrzení

navrhovatele konstatuji, že jím zmiňovanou možnost zákon nepřipouští. Skutečnost, že

zadavatel 10 dnů od zahájení správního řízení a doručení návrhu (dne 14. 3. 2022) zaslal

Úřadu dokumenty, které tvoří součást dokumentace o zadávacím řízení, z logiky věci

nemůže suplovat povinnost navrhovatele zakotvenou v § 251 odst. 1 zákona, tedy

povinnost připojit k návrhu na zahájení řízení mimo jiné i doklad o doručení námitek

zadavateli. Pokud by tomu tak bylo, stalo by se ustanovení § 251 odst. 1 zákona zcela

obsoletním, neboť by povinnost navrhovatele byla vždy splněna v okamžiku, kdy by

zadavatel doručil Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18214.html

potvrzeno

R0058/2022/VZ,

PM: 28. 6. 2022

ÚOHS S0100/2022/VZ § 6 odst. 1 a

2, § 36 odst.

1 ZZVZ

Zadavatel požadoval předložení seznamu alespoň 2 služeb v oblasti soft-skills – základní

dovednosti a mindfullness, kdy alespoň jedna z těchto služeb bude z oblasti realizace ve

státní správě. Dále měl zadavatel požadavek, aby každý z členů školicího týmu měl

prokazatelnou praxi nejméně 10 let, z toho alespoň 5 let lektorské činnosti.

 

Struktury orgánů státní správy sice můžou být odlišné od soukromého sektoru, nicméně

tato odlišnost nemůže mít žádný vliv na interpersonální dovednosti jednotlivce vč. jejich

rozvoje. I v rámci soukromého sektoru zaměstnavatelé fungují rozdílně a neplatí pro ně

unifikované postupy. Dodavatel poskytující dané plnění se tak vždy musí do určité míry

přizpůsobit specifikům objednatele, pakliže to je pro trénované dovednosti vůbec třeba.

Lze si představit situaci, že měkké dovednosti budou školeny jak pro zaměstnance

benzínové stanice, tak banky. Bezesporu v obou případech daná témata (dovednosti např.

v podobě zvládání práce v kolektivu, řešení konfliktu, time management apod.) naleznou

svá uplatnění u obou objednatelů, oba se nalézají v soukromém sektoru, ale lze se

důvodně domnívat, že vnitřní procesy fungování v obou institucích budou odlišné, avšak

okruh poskytovatelů služby z oblasti soft-skills bude shodný. Obdobné závěry pak dle

přesvědčení Úřadu platí i vůči státní správě. Ta sama o sobě může vykazovat určitá

specifika, nicméně nikoliv taková, aby za kvalifikovaného dodavatele mohl být označen

pouze takový, který již předmětné služby poskytoval výlučně pro zaměstnance státní

správy. Úřad tedy nemůže souhlasit s odůvodněním předmětného požadavku obviněným,

že chtěl zohlednit skutečnost, že jeho juniorní zaměstnanci jednají často v rámci svých

kompetencí se seniorními externími partnery a autoritami právě z oblasti státní správy.

Tento argument obviněného nemá dle Úřadu žádný vliv na rozvoj „měkkých dovedností“

jeho zaměstnanců, neboť dovednosti z oblasti soft-skills jsou ovlivňovány zejména jejich

vlastními schopnostmi. Současně nelze odhlédnout od skutečnosti, že zadavatelem

stanovený požadavek na zkušenost dodavatelů s poskytováním služeb v oblasti

vzdělávání soft-skills ve státní správě nezohledňoval charakter takto realizovaného

vzdělávání, tzn. předmětný požadavek tedy zadavateli ani nezaručoval, že případná

zkušenost dodavatele, ač získaná v prostředí státní správy, svým obsahem odpovídá

požadavkům vycházejícím z případných specifických potřeb v rámci státní správy

(zadavatel neověřoval konkrétní náplň vzdělávacích akcí, tedy zda byla jakkoliv

přizpůsobena pro prostředí státní správy).

Úřad je toho názoru, že lektor poskytující služby v oblasti soft-skills v soukromém sektoru

bude tudíž stejně kvalifikovaný jako lektor poskytující stejné služby ve státní správě. Nadto

Úřad dodává, že pojem „státní správa“ je pojem široký, pročež vzdělávání v oblasti

soft-skills ve státní správě může zahrnovat např. kurz komunikace s problémovými klienty a

zvládání krizových situací pro zaměstnance České správy sociálního zabezpečení. V této

souvislosti Úřad uvádí, že tato zkušenost dodavatele by nutně nemusela přinést zadavateli

ve vztahu k předmětu plnění právě šetřené veřejné zakázky předpokládanou přidanou

hodnotu.

K délce praxe Úřad dále v obecné rovině konstatuje, že s přibývajícími lety praxe

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18243.html

potvrzeno

ÚOHS-

R0064/2022/VZ,

PM: 14. 7. 2022

ÚOHS S0100/2022/VZ § 6 odst. 1 a

2, § 36 odst.

1 ZZVZ

K délce praxe Úřad dále v obecné rovině konstatuje, že s přibývajícími lety praxe nemusí

nutně přibývat také zkušenosti a dovednosti osoby, která praxi získala. Je naopak možné,

že s narůstající délkou praxe může osoba vykonávající předmětnou činnost považovat

výkon své práce za určitou rutinu, přičemž nelze s jistotou tvrdit, že lze zlepšovat své

schopnosti a zkušenosti „donekonečna“. S tímto tvrzením se (byť ve vztahu k poskytování

právních služeb, nicméně závěry lze aplikovat i na nyní projednávanou věc) ztotožnil i

Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 9 Afs 37/2011 ze dne 7. 12. 2011, kde

souhlasil s názorem Úřadu (a také Krajského soudu v Brně), že „samotná délka praxe ještě

nezaručuje zvýšenou odbornost a erudovanost advokáta, a v této souvislosti upozornil na

obecný jev tzv. ‚zkostnatění‘, který může s přibývající délkou výkonu praxe hrozit v jakékoli

profesi.“. Je rovněž nutné poukázat na skutečnost, že existují obory, které se vyvíjejí velmi

dynamicky, přičemž délka praxe osob v těchto oborech působících se nejeví jako

relevantní ukazatel jejich skutečných schopností, resp. dlouholetá praxe nemusí nutně

znamenat, že má daná osoba přehled a znalosti, které by ji učinily způsobilou vykonávat

svoji funkci dle posledních trendů, s použitím a znalostí nejmodernějších přístupů,

technologií apod.
Úřad je v této věci toho názoru, že uvedená délka praxe nemusí nutně znamenat

kvalifikovanějšího lektora, neboť tento lektor nemusí mít nutně znalosti nejmodernějších

technik a metod vzdělávání, které se v oblasti vzdělávání soft-skills používají.  Z hlediska

kvality lektora je rovněž dle Úřadu důležitá intenzita, s jakou se lektor vzdělávání této

oblasti věnuje (tzn. dá se předpokládat, že kvalitnější bude lektor, který se této činnosti

věnuje intenzivně, např. jako hlavní náplň svého pracovního poměru, přestože má kratší

praxi než lektor, který poskytuje služby v oblasti vzdělávání soft-skills delší dobu, avšak

pouze příležitostně).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18243.html

potvrzeno

ÚOHS-

R0064/2022/VZ,

PM: 14. 7. 2022

ÚOHS S0159/2022/VZ § 222 odst. 3

ZZVZ

Za podstatnou změnu dle § 222 odst. 3 písm. a) zákona se považuje taková změna

smluvních podmínek, která by umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit

výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního

zadávacího řízení odpovídaly dané změně. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že postačí

i pouhá možnost ovlivnění výběru dodavatele. Není tedy nezbytné prokazovat, zda ke

skutečnému ovlivnění výběru dodavatele fakticky došlo, neboť postačí pouhá potencialita

vlivu na výběr dodavatele.

 

Úřad v obecné rovině uvádí, že termín plnění veřejné zakázky je pro každého

potenciálního dodavatele jednou ze zásadních skutečností, na jejímž základě se

rozhoduje, zda se má zadávacího řízení vůbec zúčastnit. Pokud je termín plnění veřejné

zakázky pevně dán, pak možnost jeho splnění musí dodavatel zkoumat s ohledem na své

personální možnosti, dispozici materiálovým vybavením apod. Dodavatel tedy předtím,

než podá nabídku na veřejnou zakázku, musí nejen zvážit, zda je schopen požadovaný

předmět veřejné zakázky v plném rozsahu splnit po věcné stránce, ale také, zda pro

poptávané plnění disponuje zejména volnou personální, materiálovou či strojní kapacitou.

Údaj o době, ve které bude muset plnění zrealizovat, je proto třeba pokládat za jednu z

nejzásadnějších zadávacích podmínek, která hraje stěžejní roli v rozhodování dodavatelů

o podání či nepodání nabídky na veřejnou zakázku.

 

Prodloužení termínu plnění o dva měsíce nelze dle názoru Úřadu považovat za

zanedbatelnou změnu původně stanovené doby plnění. Vzhledem k tomu, že zadavatel

původním termínem pro ukončení plnění kladl na dodavatele vyšší nároky týkající se

schopnosti realizovat veřejnou zakázku, pak nelze vyloučit, že v případě, že by zadavatel

nastavil mírnější požadavky na termín plnění již v „původním“ zadávacím řízení (tedy

stanovil by termín plnění na 31. 12. 2021), mohlo by se zadávacího řízení na veřejnou

zakázku účastnit více potenciálních dodavatelů, přičemž v takovém případě by mohl být

vybrán jiný dodavatel než ten, jehož nabídka byla vybrána, a proto jednání zadavatele

mohlo ovlivnit výběr dodavatele.

 

K námitce obviněného, že v šetřeném případě nebyl termín ukončení prací předmětem

hodnocení nabídek, Úřad uvádí, že není relevantní, zda byl termín plnění předmětem

hodnocení, neboť zákonné vymezení podstatné změny závazku dle § 222 odst. 3 písm. a)

zákona nevyžaduje pro jeho naplnění, aby obsah změny závazku (v šetřeném případě

posunutí termínu ukončení prací) byl kritériem pro hodnocení nabídek.

Úřad k výše uvedenému doplňuje, že obecně lze souhlasit s obviněným, že situace, která

nastala v důsledku pandemie onemocnění CoVID-19 je zcela nestandartní, nicméně, jak

Úřad vyvodil výše, v době příprav zadávacího řízení již obviněnému byly k dispozici

relevantní informace týkající se např. výpadku dodávek, které mohl zohlednit.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18245.html

potvrzeno

R0076/2022/VZ,

PM: 18. 7. 2022

ÚOHS S0110/2022/VZ § 36 odst. 1,

§ 73 odst. 6

písm. b)

ZZVZ

Jak již Úřad uvedl výše, přičemž ani zadavatel neuvedl žádné konkrétní skutečnosti

svědčící o opaku, předmět plnění veřejné zakázky nevykazuje (ve srovnání s jinými

veřejnými zakázkami s obdobným předmětem plnění) žádná výrazná specifika či technické

výzvy, přičemž veřejná zakázka směřuje k provedení stavebních prací, jejichž výsledkem

má být rekonstrukce v rámci České republiky zcela běžně se (co do obecného charakteru)

vyskytujícího sportovního areálu. Realizace předmětu plnění veřejné zakázky by dle

zadávací dokumentace měla navíc probíhat formou Design & Build, což dle názoru Úřadu

obecně dodavateli umožňuje, aby on sám v mezích projektové studie navrhl, jaké

technické řešení v rámci předloženého návrhu projektové dokumentace zvolí. Skutečnost,

že posuzovaná veřejná zakázka má být realizována formou Design & Build může pro

dodavatele představovat spíše zjednodušení následně prováděných stavebních prací než

jejich ztížení. Je tomu tak proto, že dodavatel v rámci veřejných zakázek realizovaných

formou Design & Build připravuje projektovou dokumentaci tzv. „sám pro sebe“, tudíž lze

důvodně předpokládat, že, je-li dodavatel odpovědný za přípravu projektové dokumentace,

tj. navržení jednotlivých technických řešení atd., a zároveň rovněž za zrealizování

stavebních prací na základě této (vlastní) projektové dokumentace, tj. postavení toho, co

dodavatel sám dříve „vymyslí“, dodavatel bude připravovat projektovou dokumentaci při

současném zohlednění svých možností, dispozic či know-how tak, aby se nevystavil

zbytečným komplikacím v rámci samotné realizace díla, tj. při provádění stavebních prací

jako takových.

 

V souvislosti s právě uvedeným Úřad považuje za nutné rovněž konstatovat, že požadoval-li

zadavatel k prokázání technické kvalifikace předložení minimálně šesti referenčních

zakázek, z nichž minimálně tři musely být realizovány formou Design & Build, a to

minimálně od dokumentace pro vydání stavebního povolení – DSP, pak takto nastavenou

podmínku lze považovat za další ztížení prokazování technické kvalifikace pro dodavatele.

Realizaci veřejných zakázek metodou Design & Build je dle názoru Úřadu stále nutné

vnímat jako rozvíjející se trend posledních let, přičemž stále není možné konstatovat, že

by se v zadavatelském prostření jednalo v případě využívání této metody o „denní rutinu“.

Jinými slovy, ačkoliv je zřejmé, že veřejných zakázek realizovaných formou Design & Build

je stále více, a tudíž i možnost získání příslušných referencí pozvolna narůstá, jejich počet

je stále značně omezený. Shora specifikována podmínka minimálně tří referenčních

zakázek realizovaných formou Design & Build tak představuje další výrazné ztížení

možnosti dodavatelů prokázat technickou kvalifikaci v rámci předmětné veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18240.html

potvrzeno

R0066/2022/VZ,

PM: 18. 7. 2022

ÚOHS S0118/2022/VZ § 48 odst. 2

písm. b)

ZZVZ

Pokud jde o rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. R0029/2020 ze dne 27. 4. 2020 a

navrhovatelem citovanou pasáž z tohoto rozhodnutí („Je obvyklé, že dodavatelé často

disponují řadou referencí, a obecně lze konstatovat, že posouzení, zda určitá reference

odpovídá konkrétním specifickým požadavkům zadavatele, je pro dodavatele s ohledem

na značnou rozmanitost zadavateli požadovaných plnění značně složité. Jestliže tedy

dodavatel, resp. účastník zadávacího řízení předloží v zadávacím řízení jednu ze svých

referencí, o které má za to, že nejlépe odpovídá požadavkům zadavatele, a zadavatel se

však s ‚výběrem‘ reference účastníka zadávacího řízení neztotožní, bez dalšího to

neznamená, že není kvalifikován veřejnou zakázku plnit. Pokud je fakticky možné jednu

referenci účastníka zadávacího řízení nahradit jinou, pak je v zájmu zadavatele, takovou

‚změnu‘ připustit. Zabrání se totiž tomu, aby došlo k vyloučení kvalifikovaného účastníka

zadávacího řízení jen proto, že právě předloženou referenci zadavatel považuje za

nedostatečně průkaznou či neodpovídající jeho požadavkům. Je třeba si uvědomit, že

dodavatel, resp. účastník zadávacího řízení ve své podstatě kvalifikovaný buď je, nebo

není.“), Úřad uvádí, že tento přístup plně respektoval i při posouzení šetřené věci.

Na druhou stranu Úřad doplňuje, že účastník zadávacího řízení nemůže kvalifikaci prokazovat

(tj. předkládat zadavateli doklady ke kvalifikaci) „do nekonečna“, neboť připuštění takového

přístupu by mohlo vést k neopodstatněnému a nežádoucímu prodloužení doby trvání

zadávacího řízení. Účastník zadávacího řízení by měl ideálně předložit veškeré doklady k

prokázání kvalifikace již v nabídce, případně ve lhůtě stanovené v žádosti o objasnění.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18249.html

potvrzeno

R0068/2022/VZ,

PM: 19. 7. 2022

ÚOHS S0060/2022/VZ § 246 odst. 1

písm. c)

ZZVZ

V této věci lze podpůrně odkázat také na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31

Af 44/2018-261 ze dne 22. 4. 2020, podle kterého se zákaz uzavřít smlouvu vztahuje na

smlouvy mající nejen totožný předmět, ale také totožné subjekty. V rozsudkem řešeném

případě tak zadavatel i přes zákaz uzavřít smlouvu vyplývající z předběžného opatření

Úřadu mohl uzavřít smlouvu s jiným dodavatelem, poněvadž i přes totožný předmět z ní

rozdílnost subjektů činí jinou smlouvu, než kterou Úřad zakázal uzavřít. I přes odlišnost

vůči nyní posuzovanému případu spočívající v tom, že v případě zmíněného rozsudku

vyplýval zákaz uzavřít smlouvu z Úřadem vydaného předběžného opatření, lze dovodit

závěr, že totožnost smlouvy je dána shodou v jejím předmětu a smluvních stranách. V nyní

posuzovaném případě obviněný uzavřel smlouvu, která se v klíčových definičních znacích

(předmět smlouvy a smluvní strany) shodovala se smlouvou, jejímuž uzavření bránila

blokační lhůta, pouze byla uzavřena jiným postupem (v zadávacím řízení). To z ní však

nečiní jinou smlouvu v duchu zmíněného rozsudku, a běžící blokační lhůta se tak

vztahovala i na ni. V této souvislosti Úřad podotýká, že nesouhlasí-li obviněný s

aplikovatelností závěrů soudu na daný případ, kterou se zabýval předseda Úřadu ve

zrušujícím rozhodnutí o rozkladu, potažmo v rozhodnutí o rozkladu, kdy názory předsedy

Úřadu v této věci jsou v rámci tohoto správního řízení toliko převzaty (neboť, jak bylo

vysvětleno již výše, Úřad je jimi vázán, neboť se jedná o posouzení téže věci), Úřad jakožto

prvoinstanční orgán nemůže s právními názory předsedy Úřadu v šetřeném případě

polemizovat (uvedené se vztahuje rovněž na výklad/aplikovatelnost závěrů rozsudku NSS

na šetřený případ provedený předsedou Úřadu), na rozdíl od obviněného, který proti

závěrům předsedy Úřadu může brojit např. žalobou u příslušného správního soudu (jak

obviněný ostatně učinil podáním žaloby proti rozhodnutí o rozkladu).

 

V kontextu šetřeného případu je pak nutno zohlednit i tu skutečnost, že postupuje-li

zadavatel k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je pro případné stěžovatele

velice složité (někdy i nemožné) zjistit, že k takovému postupu dochází. Nejinak tomu je i

při postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky v JŘBU, jehož zahájení není

zadavatel povinen oznamovat neomezenému počtu dodavatelů. Dozvěděl-li se tedy

navrhovatel v šetřeném případě o záměru obviněného, proti němuž brojil podanými

námitkami, bylo by, jak zdůraznil předseda Úřadu ve zrušujícím rozhodnutí o rozkladu,

nepřiměřené nevztahovat blokační lhůtu dle § 246 odst. 1 písm. c) zákona běžící z důvodu

podání (a nevypořádání) námitek navrhovatele i na uzavření téže smlouvy mezi týmiž

subjekty v JŘBU.

Argumentuje-li obviněný rovněž „ekonomickou stránkou“ svého postupu, který

obviněnému umožní ovlivnit výši ceny za vodné a stočné, pak k tomu Úřad s odkazem na

rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0067/2016/VZ-39866/2016/323/KKř ze dne

29. 9. 2016 uvádí, že „(…) snaha zadavatele býti ‚dobrým hospodářem‘ je zcela souladná

s obecnými principy ovládající jeho hospodaření s veřejnými finančními prostředky, avšak

zcela neudržitelná jako opora pro použití jednacího řízení bez uveřejnění.“. V této

souvislosti pak Úřad dále odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af

112/2013-131 ze dne 15. 10. 2015, ve kterém soud uvedl, že „(…) sama zásada

hospodárnosti nemůže mít aplikační přednost před zásadou transparentnosti, jejímž

promítnutím jsou ve vztahu k použití jednacího řízení bez uveřejnění zákonem striktně

stanovené podmínky, jež je nutno interpretovat restriktivně právě s ohledem na ochranu

soutěže.“.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18253.html

potvrzeno

R0068/2022/VZ,

PM: 20. 7. 2022

ÚOHS R0061/2022/VZ § 245 odst. 1

ZZVZ

Situaci v nyní řešené věci, kdy zadavatel námitky navrhovatele vůbec nevyřídil, potažmo

rozhodnutí o námitkách navrhovateli vůbec neodeslal, je proto nutno hodnotit jako

pochybení typově nejzávažnější, spočívající v úplné ignoraci námitkového řízení. Právní

institut námitek má v systému ochrany před nezákonným postupem zadavatele svůj účel

a nezastupitelnou úlohu, a to jak z hlediska možného zajištění nápravy přímo u zadavatele,

tak z pohledu možného uplatňování dalších prostředků ochrany, zejména prostřednictvím

návrhu podaného Úřadu.

 

Jak jsem poukázal již výše, domnělý nezákonný postup zadavatele směřující k zadání

veřejné zakázky mimo zadávací řízení představuje dle ustanovení § 241 odst. 2 písm. c)

zákonem aprobovaný důvod pro podání námitek. Povinnosti vyřídit námitky v souladu s

§ 245 zákona se pak zadavatel nemůže svévolně zprostit, neboť je ve smyslu § 245 odst. 3

zákona povinen námitky vyřídit rovněž v případě, že se jedná o námitky podané

neoprávněnou osobou, opožděné či nesplňující náležitosti.

I v takovém případě je zadavatel povinen odeslat stěžovateli rozhodnutí o tom, že námitky

odmítá, s uvedením důvodů, proč tak činí. Transparentní sdělení důvodů, pro které

zadavatel nepovažuje námitky stěžovatele za opodstatněné, je klíčové jednak pro

srozumitelnost kroků zadavatele a rozhodování o dalším postupu stěžovatele, tak pro

přezkoumatelnost úkonů zadavatele ze strany Úřadu, tj. pro posouzení toho, zda bylo

nevyhovění námitkám ze strany zadavatele opodstatněné a učiněné v souladu se

zákonem. V tomto smyslu poukazuji na ustanovení § 263 odst. 6 zákona, dle kterého je

skutečnost, že zadavatel nevyřídil námitky ve stanovené lhůtě v řízení o návrhu, důvodem

pro zrušení napadeného úkonu, popřípadě celého zadávacího řízení bez dalšího, aniž by

se Úřad návrhem věcně zabýval. Řádné vyřízení námitek zadavatelem je v zadávacím

řízení zásadní a obligatorní. Povinnosti odeslat stěžovateli rozhodnutí o námitkách pak

zadavatele nezbavuje ani případné přijetí nápravného opatření v návaznosti na podané

námitky (za jaké by se dal postup v JŘBU namísto postupu mimo zadávací řízení v jistém

smyslu považovat).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18254.html

PM: 20. 7. 2022
ÚOHS R0063/2022/VZ § 250 odst. 1

ZZVZ

Vrchní soud v Praze (po několika telefonických urgencích ze strany Úřadu) odpověděl

přípisem z 18. 7. 2022, v němž potvrdil, že 21. 6. 2022 byl vyhlášen rozsudek odvolacího

senátu Vrchního soudu v Praze ve věci sp. zn. 2 To 127/2020, který se stal týmž dnem

pravomocný a na základě kterého byl navrhovateli uložen trest zákazu plnění veřejných

zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži na dobu 3 let s tím, že navrhovateli bylo po dobu

výkonu uloženého trestu zakázáno uzavírat veškeré smlouvy na plnění veřejných zakázek,

účastnit se veškerých druhů zadávacích řízení podle § 3 ZZVZ a veškerých veřejných

soutěží podle jiných právních předpisů. Sdělení Vrchního soudu v Praze se stalo

podkladem tohoto rozhodnutí.

 

V šetřeném případě hrozila navrhovateli újma tím, že rozhodnutí zadavatele o zrušení

zadávacího řízení na veřejnou zakázku mohlo být učiněno v rozporu s § 127 odst. 2 písm.

d) ZZVZ. Pokud by Úřad nebo jeho předseda dali navrhovateli ve správním řízení, resp. v

navazujícím řízení o rozkladu za pravdu v tom, že nebyly naplněny důvody pro zrušení

zadávacího řízení podle uvedeného ustanovení zákona a Úřad by rozhodnutí o zrušení

zadávacího řízení pravomocně zrušil, navrhovatel by se následně mohl stát vybraným

dodavatelem, se kterým by zadavatel mohl potenciálně uzavřít smlouvu na veřejnou

zakázku.

 

V době podání návrhu tedy mělo pro navrhovatele význam věcné přezkoumání úkonu

zadavatele spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení, a proto byl navrhovatel k jeho

podání aktivně legitimován. To se však změnilo 21. 6. 2022, kdy bylo navrhovateli

pravomocně zakázáno mimo jiné uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek.

V důsledku trestu uloženého navrhovateli je v současné době vyloučeno, aby navrhovatel

a zadavatel uzavřeli v šetřeném zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

Navrhovatel tím přišel o alespoň teoretickou možnost získat veřejnou zakázku, a proto mu

již nemůže v důsledku případného nezákonného postupu zadavatele vzniknout újma na

jeho právech. Navrhovatel tak ztratil veřejné subjektivní právo na posouzení rozhodnutí

zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze strany Úřadu a jeho předsedy a současně

pozbyl aktivní legitimaci k podání návrhu proti tomuto rozhodnutí zadavatele stanovenou

v § 250 odst. 1 ZZVZ. Vzhledem k tomu nelze o návrhu navrhovatele nadále věcně

(meritorně) rozhodnout (v prvostupňovém řízení ani v řízení o rozkladu).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18255.html

PM: 21. 7. 2022
NSS 3 As 4/2021 § 222 odst. 5

ZZVZ

Z výše uvedeného plyne, že pokud krajský soud v napadeném rozsudku hovoří o „nutnosti“

do stavby zakomponovat další prvky (kádě pro pěstování vodních rostlin a provést

dodatečné práce), jedná se o nutnost ryze subjektivní, neboli o potřebu (pociťovanou jako

„nutnost“) vzniklou výlučně na straně žalobkyně jako zadavatele, jenž z důvodů, které pro

nyní projednávanou věc nejsou relevantní (vývoj vědeckého poznání apod.), považoval za

vhodné („nutné“) projekt změnit.

 

Naopak lze konstatovat, že „nezbytnost“ těchto změn neplyne z objektivních, na vůli

žalobkyně nezávislých okolností, jakými by byly například změněné geologické podmínky

stavby, neočekávaný archeologický nález a podobně. Ostatně sám krajský soud v

napadeném rozsudku uvedl velmi trefný příklad objektivní nezbytnosti („když v průběhu

hloubení základů narazí stavební firma na nestabilní podloží, což si vyžádá rozšíření

předmětu zakázky o kotvení stavby do větší hloubky pomocí pilotů“ – viz odstavec 17

napadeného rozsudku). Krajský soud měl v konečném důsledku za to, že takovou

objektivní nezbytností může v projednávané věci být i nový vývoj vědy, který následně u

žalobkyně jako zadavatele vyvolal potřebu změny projektu, jež sama dále vedla k nutnosti

provést dodatečné práce. Nejvyšší správní soud se však s tímto závěrem neztotožňuje a

připomíná výše uvedenou zásadu restriktivního výkladu. Zákonem stanovená nezbytnost

se totiž vztahuje výlučně k dokončení předmětu původní veřejné zakázky. Pokud

vyvstanou jakékoli okolnosti (třeba i objektivní – jako je nový vývoj vědeckého poznání ve

vztahu k vědecké a výzkumné činnosti stěžovatelky), které vyvolají nutnost změnit projekt

a podobu zakázky, nelze uvažovat o dokončení původní zakázky v nezměněné podobě

tak, jak byla původně zamýšlena.

 

Výše uvedené odpovídá i judikaturní zásadě restriktivního výkladu. Stěžovateli je totiž

třeba přisvědčit i v tom, že krajský soud, aniž by to blíže vysvětlil, tuto judikaturní

interpretační

zásadu opustil. Stalo se tak pro to, že de facto významově posunul pojem nezbytnosti

dodatečných prací (služeb) a jeho význam rozšířil. Lze to ilustrovat tak, že pokud by výklad

krajského soudu obstál, nově by tento pojem zahrnoval nejen „ryzí“ nutnost, ale i pojem

vhodnosti a/nebo přirozené návaznosti dodatečných prací na původní projekt, respektive

na jeho účel. Z toho plyne, že krajský soud užil výklad rozšiřující (extenzivní).

Krajskému soudu je též nutné vytknout, že tento svůj myšlenkový postup blíže nevysvětlil.

Jakkoli je možné, aby krajský soud vstoupil do dialogu s existující judikaturou NSS, měl by

v takové situaci řádně osvětlit, z jakého důvodu považuje za nutné zaujmout jiné

stanovisko. Ústavní soud k tomu uvedl, že „[v] obecné rovině ve vztahu k závaznosti soudní

judikatury lze konstatovat, že již učiněný výklad by měl být, nedojde-li k následnému

shledání dostatečných relevantních důvodů podložených racionálními a přesvědčivějšími

argumenty, ve svém souhrnu více konformnějšími s právním řádem jako významovým

celkem a svědčícími tak pro změnu judikatury, východiskem pro rozhodování následujících

případů stejného druhu, a to z pohledu postulátů právní jistoty, předvídatelnosti práva,

ochrany oprávněné důvěry v právo (oprávněného legitimního očekávání) a principu

formální spravedlnosti (rovnosti)“ (zvýraznění bylo nyní přidáno, viz nález Ústavního soudu

ze dne 25. 1. 2005, sp. zn. III. ÚS 252/04, dostupný z https://nalus.usoud.cz).

PM: 1. 8. 2022
ÚOHS S0635/2021/VZ § 18 odst. 1

a 2 ZZVZ

Při posouzení, zda obviněný poptával v případě VZ 1 a VZ 2 plnění svým charakterem

obdobná, Úřad seznal, že obviněný prostřednictvím obou plnění požadoval vypracování

dokumentace v různém stupni rozpracovanosti k jednomu svému investičnímu záměru

(projektu), a to k rekonstrukci haly č. 24. Dle Úřadu obviněný v předmětu plnění VZ 1 věcně

definoval klíčové stavební parametry, které požaduje vypracovat do podoby studie pro

rekonstrukci haly č. 24, přičemž následně předmětem plnění VZ 2, kterým je vypracování

projektové dokumentace pro ohlášení stavby, na plnění dle VZ 1 navázal. O tom, že

předmět plnění VZ 1 je „dílčí aktivitou“ na jednom projektu obviněného, kterým je získání

dokumentace pro provedení rekonstrukce haly č. 24, svědčí i fakt, že předmět plnění VZ 2

sám obviněný požadoval vypracovat v návaznosti na předmět plnění VZ 1.

 

Jelikož je tedy předmětem plnění obou smluv vypracování dokumentace k jednomu

investičnímu záměru obviněného, kterým je rekonstrukce haly č. 24, Úřad konstatuje, že

šetřené VZ 1 a VZ 2 spolu souvisí z hlediska věcného.

 

Na uvedeném závěru ničeho nemůže měnit skutečnost, kterou uvádí obviněný ve svých

vyjádřeních, a to, že „studie dle VZ 1 není, na rozdíl od projektu dle VZ 4, dokumentací,

která musí být zpracována v souladu s vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb,

ve znění pozdějších předpisů“, jelikož věcně se jedná o obdobná plnění spočívající ve

vyhotovení podkladů pro provedení rekonstrukce jednoho a téhož objektu. Z pohledu

věcné souvislosti není dle Úřadu rozhodné, zda obviněným požadovaná dokumentace má

či nemá být vypracována v souladu s vyhláškou, když věcně obě plnění směřují ke

stejnému cíli, kterým je bezesporu zdokumentování stavebních úprav, které mají být na

daném objektu provedeny, tak, aby byl naplněn investiční záměr obviněného, kterým je

rekonstrukce haly č. 24.

 

Pokud jde o další námitku obviněného uvedenou ve vyjádření ze dne 29. 12. 2021, podle

níž „studii vypracovávají architekti, kdežto projektovou dokumentaci vypracovávají

zásadně projektanti. VZ 1 a VZ 2 tak měly dokonce odlišný okruh potenciálních

dodavatelů“, kterou obdobně vyslovil i ve vyjádření ze dne 25. 3. 2022 (viz body 22. a 83.

odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí, že podle § 17 písm. b) zákona č. 360/1992

Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných

inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších

předpisů, je autorizovaný architekt oprávněn v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro

kterou mu byla udělena autorizace, vypracovávat mj. projektovou dokumentaci staveb

(včetně příslušných územně plánovacích podkladů), s výjimkou staveb inženýrských.

Tvrzení obviněného, že předmět VZ 2 vypracovávají „zásadně projektanti“ nikoliv

architekti, tedy není pravdivé, neboť z citovaného ustanovení autorizačního zákona jasně

plyne, že projektovou dokumentaci staveb, tedy i projektovou dokumentaci pro stavební

povolení, resp. pro ohlášení stavby, jsou oprávněni vypracovávat i autorizovaní architekti.

Výjimkou je pouze projektová dokumentace pro inženýrské stavby, o kterou se však v

šetřeném případě nejedná.

Jde-li o funkční souvislost, jejíž (ne)existence se dovozuje zejména na základě

účelu/jednotného cíle, pro který jsou veřejné zakázky zadávány (k tomu srov. např.

rozsudek NSS č. j. 7 As 211/2015-31 ze dne 17. 9. 2015), ta je v šetřeném případě dána

skutečností, že obviněný měl investiční záměr rekonstruovat halu č. 24, přičemž

zpracování dokumentace k této obviněným plánované rekonstrukci je předmětem plnění

obou veřejných zakázek.  Obě veřejné zakázky tedy přímo souvisí s tímtéž investičním

záměrem, tj. jejich společným cílem je realizace samotné rekonstrukce haly č. 24.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18257.html

potvrzeno

R0069/2022/VZ,

PM: 22. 7. 2022

NSS 29 Af 62/2019 § 48 odst. 1

K námitce překážky litispendence se předseda ÚOHS vyjadřuje v bodech [29] až [34]

napadeného rozhodnutí. Krajský soud se s touto argumentací ztotožňuje. I dle jeho názoru

sledují v nyní projednávané věci řízení zahájená na návrh a řízení z moci úřední rozdílné

cíle, a jsou vedeny s odlišnými účastníky, proto nelze tvrdit, že by vydání rozhodnutí

žalovaného bránila překážka litispendence. Nadto krajský soud uvádí, že účelem překážky

litispendence je zabránění tomu, aby byla v téže věci vydána dvě rozhodnutí správního

orgánu. Zároveň řízení z moci úřední je správní orgán povinen zahájit kdykoliv se dozví o

takových skutečnostech, které zahájení řízení z moci úřední odůvodňují. Nezahájení řízení

z moci úřední je důvodem pro uplatnění opatření proti nečinnosti dle § 80 správního řádu.

Vzhledem k tomu, že řízení zahájené na návrh Hyundai Motor Czech bylo zastaveno,

nemohlo dle krajského soudu být řízení před žalovaným, zahájené z moci úřední, být

stiženo vadou, která by způsobovala nezákonnost napadeného rozhodnutí, a to ani kdyby

krajský soud argumentaci žalobce přisvědčil, neboť i kdyby žalovaný zastavil z důvodu

litispendence řízení o přezkumu úkonů žalobce zahájené z moci úřední, poté, co došlo k

zastavení řízení na návrh Hyundai Motor Czech, by byl žalovaný řízení o přezkumu úkonů

zadavatele z moci úřední opět zahájit a vydat v takovém řízení rozhodnutí.

30. 3. 2022
ÚOHS S0003/2022/VZ § 127 odst. 2

písm. h),

§ 122 odst. 1

ZZVZ

Úřad na tomto místě konstatuje, že pro posouzení splnění druhé podmínky zrušení

zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. h) zákona je rozhodující nikoliv zadavatelem

provedený nebo neprovedený výběr dodavatele, ale skutečnost, zda ze strany zadavatele

došlo nebo nedošlo k odeslání oznámení o výběru. Úřad však považuje za potřebné

vyjádřit se i k pojmu „vybraný dodavatel“[2]. Z pohledu terminologie zákona je totiž potřeba

rozlišovat pojem „vybraný dodavatel“ před provedením rozhodnutí o výběru a po jeho

provedení. V případě, že je účastník zadávacího řízení vyzýván k předložení dokladů dle

§ 122 odst. 3 zákona, je sice ve smyslu citovaného ustanovení formálně označován jako

„vybraný dodavatel“, ale ve skutečnosti se jedná o účastníka, který byl zadavatelem tzv.

„předvybrán“ (před ověřením všech náležitostí), ale který nemusí být nutně tím, se kterým

zadavatel nakonec smlouvu uzavře, neboť ještě může zjistit, že tento „předvybraný

dodavatel“ nesplňuje vše, co zadavatel požadoval. Takový „předvybraný dodavatel“ tak

nenaplňuje podmínky § 122 odst. 1 zákona týkající se povinnosti zadavatele vybrat

k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako

ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení. Každý takový „předběžně“ vybraný

dodavatel může být například i vyloučen ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 8 zákona.

Faktické rozhodnutí o výběru dodavatele tak může nastat až po okamžiku prokázání

splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. Naproti tomu skutečný vybraný dodavatel je

pak ten, který „prošel“ i popsaným ověřením veškerých zadavatelem požadovaných

náležitostí a zadavatel jeho výběr oznamuje ve smyslu § 50 zákona, resp. § 123 zákona.

V této souvislosti tak lze v šetřeném případě navrhovatele považovat „pouze“ za

„předvybraného dodavatele“, nikoliv za vybraného dodavatele.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18263.html

potvrzeno

R0065/2022/VZ,

PM: 22. 7. 2022

NSS 7 As 223/2020 § 48 odst. 5

písm. d)

ZZVZ

Nejvyšší správní soud se shoduje s krajským soudem, že v daném případě k

retroaktivnímu působení ZZVZ nedošlo. Konstatovaným pochybením při plnění Smlouvy I

a II nejsou přiznávány nové účinky, neboť tato pochybení existují sama o sobě bez ohledu

na účinnost nového zákona (ZZVZ). Skutečnost, že k pochybením došlo před účinností

ZZVZ a že k těmto pochybením bylo pro účely posouzení splnění podmínek pro vyloučení

uchazeče podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ přihlédnuto, neznamená, že by předmětný

zákon měl v tomto případě působit retroaktivně. Předmětné ustanovení totiž nedopadá na

právní vztahy vzniklé před účinností ZZVZ. Jak správně uvedl krajský soud, v daném

případě se jedná o retrospektivní působení zákona, které nemodifikuje dříve vzniklé právní

skutečnosti či právní vztahy, nýbrž zohledňuje dříve nastalé skutečnosti, a to pro účely

posouzení jiného právního vztahu či jiné právní skutečnosti. Lze proto shrnout, že

zadavatel vycházel při svém postupu z dikce právní normy a pro potřeby zjištění

způsobilosti stěžovatelů plnit tak využil zákonem aprobovaného způsobu. Výše uvedený

závěr vyplývá nejen ze samotného jazykového výkladu předmětného ustanovení, ale i

výkladu teleologického, neboť smyslem a účelem daného ustanovení bylo nepochybně

zakotvení možnosti vyloučení uchazeče, u něhož se vyskytuje riziko problematického

plnění, přičemž pro posouzení způsobilosti dané ustanovení zakotvuje možnost zohlednit

dřívější pochybení uchazeče v uplynulých 3 letech, jak tomu ostatně bylo i v

projednávaném případě. Po zadavateli totiž nelze požadovat, aby dané riziko přijal,

přestože by nabídka takového uchazeče byla skutečně ekonomicky nejvýhodnější. Proti

možnému zneužívání tohoto institutu navíc zákonodárce stanovil přísné podmínky pro jeho

uplatnění a rovněž určité časové ohraničení případného zohlednění pochybení uchazečů.

Z časového hlediska je podle předmětného ustanovení zákona tak podstatná pouze tříletá

doba, jakožto jedna ze zákonných podmínek, nikoliv účinnost právního předpisu. Pokud

by se mělo předmětné ustanovení ZZVZ aplikovat způsobem, jenž stěžovatelé nastínili

v kasační stížnosti, bylo by oprávnění zakotvené v § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ zadavateli

odepřeno do doby, než uplynou minimálně tři roky od účinnosti ZZVZ. Takový závěr nelze

přijmout, neboť tento postup nepochybně nebyl úmyslem zákonodárce.

 

Nelze připustit, aby se vybraný uchazeč, s nímž byla uzavřena smlouva o veřejné zakázce,

liberoval pro účely § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ tím, že se předmětného pochybení dopustil

jím vybraný subdodavatel, neboť tento není stranou smlouvy a v předmětném zadávacím

řízení, ani ve správním řízení vedeném žalovaným není jeho účastníkem.

24. 8. 2022
ÚOHS S0233/2022/VZ § 48 odst. 2

písm. c)

ZZVZ

Tvrzení zadavatele, že pochybnost Úřadu, že zadavatel přistoupil k vyloučení dodavatele G4S,

„aniž by bylo zadavatelem jednoznačně prokázáno, že se dodavatelem G4S předložené informace

nezakládají na pravdě“, nepředstavuje ve skutečnosti jakoukoliv pochybnost o dodržení pravidel

pro zadání veřejné zakázky stanovených zákonem, neboť § 48 odst. 2 písm. c) ani § 48 odst. 4

zákona neobsahují požadavek na prokazování důvodů pro vyloučení účastníka ze zadávacího

řízení, tak Úřad považuje s ohledem na výše uvedené za liché. Kromě toho nelze odhlédnout ani

od skutečnosti, že vyloučení účastníka ze zadávacího řízení představuje jeden z nejzávažnějších

zásahů do průběhu zadávacího řízení, spojený navíc se zcela zásadními důsledky ve sféře

vyloučeného účastníka.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18286.html

PM: 10. 8. 2022
ÚOHS S0140/2022/VZ § 19 odst. 1

a 3 ZZVZ

K otázce souvislosti pořizovaného plnění s činností obviněného Úřad uvádí, že obviněný je

psychiatrická nemocnice, z toho logicky i Úřadu plyne, že psychofarmaka nutně potřebuje

k výkonu své činnosti. V případě pořizování předmětných léků tak nejde o nahodilé nákupy, nýbrž

jde o léky, o kterých obviněný ví, že je potřebuje/bude potřebovat pro zajištění léčby svých

pacientů, má nastaven minimální stav léků a je si vědom toho, že tento svůj nastavený minimální

stav léků bude muset pravidelně (zpravidla několikrát do měsíce) doplňovat, byť nemusí vědět

přesné množství (záleží na skladbě aktuálně hospitalizovaných pacientů). Dle Úřadu přitom pro

posouzení věci není podstatné, zda obviněný např. v prvním čtvrtletí roku potřebuje 10 ks balení

konkrétního léku a v posledním čtvrtletí roku bude téhož léku potřebovat 150 ks balení, důležité

je, že obviněný léky náležející do jedné ATC skupiny na nejnižší úrovni potřebuje a pořizuje trvale,

resp. dlouhodobě bez významných časových prodlev a není žádného sporu o tom, že jsou pro něj

nezbytné ve vztahu k zajištění účelu, pro který byl obviněný zřízen.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18291.html

PM: 13. 8. 2022
ÚOHS S0187/2022/VZ § 124 odst. 4

ZZVZ,

§ 222 odst. 3

ZZVZ

K argumentu obviněného, týkající se aplikace ustanovení § 222 zákona na období před uzavřením

smlouvy, přičemž by se dle obviněného optikou ustanovení § 222 odst. 3 zákona jednalo v právě

šetřeném případě o změnu nepodstatnou, tedy dovolenou, Úřad uvádí následující. Nejprve Úřad

předestírá, že ustanovení § 222 zákona se týká změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku,

tedy změn, které nastanou až po uzavření smlouvy po dobu jejího trvání. K závěrům uvedeným

v rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 10 As 39/2018 ze dne 31. 1. 2019, na který odkazuje

v této věci obviněný, se vyjádřil rovněž Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Af 20/2019-

104 ze dne 7. 5. 2020, v němž uvedl, že „[p]řestože rozsudky zdejšího soudu č.j. 30 Af 102/2016-

99 ze dne 23. 1. 2018 a Nejvyššího správního soudu č.j. 10 As 39/2018-37 ze dne 31. 1. 2019

za tamních specifických skutkových okolností a proti samotné dikci § 222 ZZVZ připustily možnost

aplikace § 222 ZZVZ na období před uzavřením smlouvy, jde i podle uvedených rozsudků

o možnost aplikace omezenou, toliko subsidiární (nepochybně právě proto se v uvedených

rozsudcích objevují výrazy ‚do jisté míry’, ‚minimálně podpůrně’ nebo ‚alespoň podpůrně’).“ Úřad

je tedy toho názoru, že aplikace ustanovení § 222 zákona na období před uzavřením smlouvy

musí být „velmi opatrná“ a vázána toliko na specifické skutkové okolnosti dané především zjevnou

bagatelností zásahů, které jsou ve výsledku zcela bezvýznamným prolomením „rovnítka“

(plynoucího z ustanovení § 51 odst. 3 zákona) mezi zadávacími podmínkami, nabídkou vybraného

dodavatele (včetně návrhu smlouvy) a samotnou smlouvou.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18327.html

Potvrzeno

rozkladem –

R0086/2022/VZ

ÚOHS S0167/2022/VZ § 6 odst. 4

ZZVZ

Ze samotného ustanovení § 6 odst. 4 zákona přitom vyplývá, že obecně je jeho smyslem ve vztahu

k zásadám sociálně a environmentálně odpovědného zadávání snaha, aby v rámci zadávání

veřejných zakázek docházelo k zohledňování těchto zásad. Zadavatel by tak s ohledem

na uvedené měl již v rámci přípravy zadávacího řízení vždy ad hoc posoudit možnost aplikace zásad

dle § 6 odst. 4 zákona a v případě, že to přichází v úvahu, zvolit s ohledem na předmět plnění

vhodnou podobu jejich uplatnění. Současně pak je třeba pamatovat, že žádná ze základních

zásad obsažená v § 6 zákona nemá aplikační přednost, všechny zákonodárcem vyjádřené

základní zásady jsou si rovny, tzn. ani nově včleněné základní zásady v § 6 odst. 4 zákona nemají

aplikační přednost před ostatními základními zásadami. Zákonné definice termínů sociálně

a environmentálně odpovědné zadávání vychází z demonstrativního výčtu oblastí, v nichž se

předmětné postupy zadavatele mohou uplatnit, pročež představují určité interpretační vodítko

z hlediska vhodného výkladu zásad odpovědného zadávání veřejných zakázek. Jelikož daný výčet

oblastí není uzavřený, je tak ponecháno na zadavateli, aby s ohledem na povahu a smysl zakázky

a taktéž její předmět rozhodl nejen, zda je aplikace dodržování těchto zásad pro účely konkrétního

zadávacího řízení možná, ale rovněž v případě, že dojde k závěru, že tomu tak skutečně je, je mu

ponechána i určitá volnost pro volbu konkrétního způsobu jejich naplnění.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18330.html

Potvrzeno

rozkladem –

R0081/2022/VZ

ÚOHS S0460/2021/VZ § 127 odst. 2

písm. d)

ZZVZ

Zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení z důvodu nevhodně (nepřiměřeně) stanoveného

kritéria technické kvalifikace, a to až po téměř třech letech od okamžiku zahájení předmětného

zadávacího řízení, resp. cca 2 roky od uveřejnění výzvy k podání žádostí o účast, v době, kdy již

byly zadavateli doručeny žádosti o účast a následně také 4 nabídky od dodavatelů (vč. nabídky

navrhovatele). Takové jednání zadavatele proto vzbuzuje ze strany Úřadu pochybnosti

o skutečných důvodech zrušení zadávacího řízení, když jednoduše řečeno zadavateli ode dne

zahájení předmětného zadávacího řízení, tedy od 1. 10. 2018 do samotného zrušení zadávacího

řízení (tedy po necelé 3 roky trvání zadávacího řízení), způsob nastavení kritérií technické

kvalifikace nezpůsobovalo žádné obtíže a současně ani vhodnost nastavení těchto kritérií nebyla

rozporována žádným z možných dodavatelů. Pochybnost o účelovosti postupu zadavatele je dále

také zesílena tím, že zadavatel ve stejný den, kdy rozhodl o zrušení šetřené veřejné zakázky

(30. 8. 2021), také rozhodl o výběru dodavatele v související stavební zakázce (tedy naopak směřoval

k dokončení zadávacího řízení).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18323.html

Potvrzeno

rozkladem –

R0089/2022/VZ

ÚOHS S0374/2022/VZ § 12 ZZVZ V dalším lze konstatovat, že samotný čl. 12 směrnice, který upravuje horizontální spolupráci,

definici spolupráce neobsahuje. Proto v dané věci Úřad považuje za vhodné vyjít z judikatury

SDEU. Poměrně jednoznačný návod, jak vykládat předmětný pojem spolupráce, pak dává

rozsudek SDEU ve věci C-429/19 ze dne 4. 6. 2020 Remondis GmbH proti Abfallzweckverband

Rhein-Mosel-Eifel, podle něhož není relevantní, že konečné znění čl. 12 odst. 4 směrnice neuvádí

požadavek „skutečné spolupráce mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli“, neboť je třeba výklad

opřít o znění třetího pododstavce bodu 33 směrnice, že „spolupráce musí vycházet z konceptu

spolupráce“. Obviněný neuzavřel s obcí Radim smlouvu o skutečné spolupráci. O skutečnou

spolupráci mezi předmětnými subjekty se nejednalo, jelikož chybělo vynaložení společného úsilí,

tj. úsilí obou zúčastněných stran k poskytnutí veřejných služeb spojených s odpady, resp. s jejich

uložením a likvidací. Společné úsilí obou smluvních stran má totiž vycházet ze společné strategie

partnerů. Ona strategie má být formulována tak, že vytyčuje společné cíle obou veřejných

zadavatelů směřujících k zajišťování veřejných potřeb. (…) Z pohledu Úřadu by musely smluvní

strany založit svou spolupráci takovým způsobem, aby byl zřejmý i určitý přínos ze strany

obviněného pro obec Radim, resp. pro veřejné potřeby, které je tato povinna zajišťovat. Žádný

takový přínos však Úřad v dané věci nezjistil.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18319.html

PM: 23. 8. 2022
ÚOHS R0080/2022/VZ § 222 odst. 3

a 6 ZZVZ

Výraz „rovnováha“ v § 222 odst. 3 písm. b) zákona označuje toliko podobu rozložení

hospodářských rizik, resp. schéma jejich rozprostření mezi strany právního vztahu, nenese však

příznak vyváženosti, přiměřenosti, ekvivalence poskytovaných plnění či spravedlivého rozložení

rizik. Smyslem uvedeného ustanovení bylo zakázat ty změny závazků, které implikují výkyvy oproti

počátečnímu rozložení hospodářských rizik při uzavření smlouvy. Tento účel zákona je třeba

dovozovat ze zásady transparentnosti. Pokud by například smlouva, pro jejíž uzavření byl

dodavatel vybrán v zadávacím řízení, byla uzavřena za použití smluvních podmínek, které by

implikovaly konkrétní schéma rozložení rizika, následně by se s plynutím času či pro změnu

okolností toto schéma stalo pro jednu ze stran značně nevýhodným, tedy nepřiměřeným

a nespravedlivým, pročež by strany přistoupily ke změně smluvních podmínek a dohodou by přijaly

pro svůj závazkový vztah jiné schéma rozložení rizika, pak nelze vyloučit, že by za použití

změněného schématu ve smluvních podmínkách v původním zadávacím řízení zvítězil jiný

uchazeč. O budoucím použití změněného schématu však nikdo z potenciálních ani reálných

účastníků zadávacího řízení nemohl vědět, což představuje prvek netransparentnosti. Tato

netransparentnost nemůže být zhojena tím, že změnou závazku byla nastolena spravedlnost mezi

smluvními stranami, neboť z nevyvážené smlouvy byla učiněna smlouva vyvážená. Zákazu učinit

podstatnou změnu smlouvy tedy nemohou uniknout ani ty změny, kterými se ekonomická

vyváženost, resp. spravedlnost teprve nastoluje oproti předchozímu stavu, který strany vnímají

jako nevyvážený.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18318.html

PM: 24. 8. 2022
ÚOHS S0236/2022/VZ § 48 odst. 2

písm. a)

ZZVZ

Přestože zadavatel v rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení uvádí, že důvodem pro

vyloučení je, že údaje a doklady nesplňují zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky, což je

obecně jistě jedním z legitimních důvodů pro vyloučení účastníka zadávacího řízení, gros

odůvodnění rozhodnutí o vyloučení spočívá v tom, že navrhovatel změnil původní nabídku. Změna

nabídky přitom mezi možnými důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení v zákoně

uvedena není. Zadavatel se tak v rozhodnutí o vyloučení de facto pouze blíže vyjadřuje k tomu,

proč nemůže přihlédnout k vysvětlení navrhovatele, ovšem již nikterak blíže nespecifikuje, proč

považuje nabídku navrhovatele (ve smyslu „původní“ nabídky, neboť má li zadavatel za to,

že došlo ze strany dodavatele k materiální změně nabídky, nemůže k takovému objasnění, resp.

takové změně přihlédnout) za rozpornou se zadávacími podmínkami. Takové rozhodnutí ovšem

nemůže obstát, neboť s ohledem na zásadu transparentnosti je nutné, aby byly důvody, proč došlo

k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, jednoznačně seznatelné právě z rozhodnutí

o vyloučení. Pokud tedy zadavatel nabyl dojmu, že nabídka navrhovatele neodpovídá zadávacím

podmínkám, měl v rozhodnutí jednoznačně popsat nejen, kterým podmínkám neodpovídá, ale

rovněž vysvětlit, proč jim neodpovídá.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18338.html

PM: 27. 8. 2022
ÚOHS R0090/2022/VZ § 41 odst. 5,

§ 48 odst. 3

ZZVZ

V případě zadávacího řízení, které je zadavatelem zrušeno za účelem jeho ukončení (což lze

považovat za jediný zákonný cíl zrušení zadávacího řízení), jistota poskytnutá účastníky

zadávacího řízení podle § 41 ZZVZ pozbývá pro zadavatele význam, neboť jak už bylo zmíněno

v bodě 44 tohoto rozhodnutí, slouží k zajištění zadavatele vůči vybranému dodavateli v souvislosti

s uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku, tedy při opačném vývoji zadávacího řízení. Tudíž

pokud by jakákoliv nepeněžitá jistota zanikla již v den vydání rozhodnutí o zrušení zadávacího

řízení, ve většině zadávacích řízení by to ničemu nevadilo, neboť již přestala plnit svůj účel

(zadavatel zrušil zadávací řízení a již nemůže či nechce zadat veřejnou zakázku, a proto již její

uplatnění nepředpokládá). Jedinou výjimkou je sporadická situace, kdy dojde ke zrušení

rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, a to buď samotným zadavatelem, anebo

Úřadem. Pouze v takovém případě by podmínka uvedená pod bodem c) záruční listiny měla

negativní vliv na povinnost společnosti EKIS podle § 41 odst. 5 ZZVZ zajistit platnost bankovní

záruky po celou dobu trvání zadávací lhůty, resp. by vedla k oprávněné obavě obviněného, že

v případě potřeby nebude moci jistotu využít. Pokud by do uvedené doby nedošlo k vysvětlení této

nejasné podmínky, obviněný by byl povinen vyloučit společnost EKIS podle § 48 odst. 3 ZZVZ

z účasti v zadávacím řízení. V šetřeném případě však k právě popsané situaci nedošlo, neboť

obviněný o zrušení přezkoumávaného zadávacího řízení nikdy nerozhodl.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18314.html

PM: 24. 8. 2022
ÚOHS S0222/2022/VZ § 175 odst.

1 a 3 ZZVZ

Zde Úřad v souladu se závěry uvedenými v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-

34319/2021/161/HBa ze dne 29. 10. 2021 vydaném v řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-

R0135/2021/VZ dodává, že ustanovení § 175 zákona nelze vykládat tak, že § 175 odst. 1

zákona představuje generální klauzuli, při jejímž nenaplnění není možné platby či

hodnoty do předpokládané hodnoty koncese započítat, byť by splňovaly podmínky

některého z písmen § 175 odst. 3 zákona. Takový výklad by totiž odporoval účelu

předmětných ustanovení a některé položky jasně splňující podmínky

§ 175 odst. 3 zákona by nemohly být do předpokládané hodnoty koncese zahrnuty

vůbec. Ani skutečnost, že určitá platba nevstupuje do obratu dodavatele, potažmo

nenaplňuje doslovně definici uvedenou v § 175 odst. 1 zákona, tedy neznamená, že

nemůže být zahrnuta do předpokládané hodnoty koncese v souladu s § 175 odst. 3

zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18345.html

PM: 6. 9. 2022
ÚOHS S0271/2022/VZ § 196 odst.

2 ZZVZ

Zákonodárce dále v § 196 odst. 2 zákona stanovil, že osvědčení objednatele podle § 196

odst. 1 písm. b) zákona může být nahrazeno čestným prohlášením dodavatele, pokud

vystavení osvědčení není možné, nebo je objednatel odmítl. Z textu ust. § 196 odst. 2

zákona přitom vyplývá, že tato úprava směřuje na postup dodavatele v situaci, kdy zjistí,

že není objektivně schopen poskytnout požadované osvědčení objednatele. V takovém

případě je mu zákonem dána možnost doložení jeho náhrady v podobě čestného

prohlášení dodavatele. Z citovaného ustanovení zákona přitom dle Úřadu nevyplývá, že

by byl dodavatel povinen v případě předložení čestného prohlášení dodavatele

nahrazující osvědčení objednatele odůvodnit zadavateli svůj postup a sdělit, zda tak činí

z důvodu, že vystavení osvědčení není možné, nebo z důvodu odmítnutí jeho vystavení

objednatelem. Jinými slovy i v případě, že dodavatel nahradí osvědčení objednatele

čestným prohlášením dodavatele bez sdělení důvodu předvídaného zákonem, jedná se o

čestné prohlášení nahrazující osvědčení objednatele ve smyslu § 196 odst. 2 zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18358.html

PM: 8. 9. 2022
ÚOHS S0196/2022/VZ § 12 odst. 1

ZKB

Co se týče zodpovězení otázek položených Úřadem v žádosti o stanovisko ze dne 26. 5.

2022, NÚKIB konstatuje, že „[p]ostup zadavatele při tvorbě analýzy

rizik, obsah analýzy rizik a způsob jejího provedení je třeba posuzovat i v kontextu předcházejících a

navazujících kroků zadavatele tvořících v souhrnu proces řízení rizik. Proces řízení rizik

sestává z hodnocení rizik (jehož součástí je identifikace, analýza a vyhodnocení rizik),

výběru a zavedení opatření ke zvládání rizik, sdílení informací o riziku a sledování a

přezkoumání rizik [srov. § 2 písm. i) VKB]. Výběr konkrétního bezpečnostního opatření,

jehož implementace sníží hodnotu rizika na akceptovatelnou úroveň, pak musí být

založen nikoli pouze na samotné analýze rizik (jejímž výsledkem je striktně vzato pouze

stanovení hodnoty rizika), nýbrž i na navazujícím vyhodnocení rizik (tedy určení, zda je

riziko akceptovatelné či nikoli) a zvážení v úvahu přicházejících bezpečnostních opatření.

Postup povinné osoby by přitom měl korespondovat s již nastavenými pravidly pro řízení

rizik. Pro posouzení správnosti postupu povinné osoby při tvorbě analýzy rizik je krom

jiného nezbytné i posouzení toho, zda celý proces hodnocení rizik, do něhož tvorba

analýzy rizik spadá a od jehož zbylých součástí je funkčně neoddělitelná, byl proveden v

souladu s metodikou k tomu vyhotovenou [srov. § 5 odst. 1 písm. a) VKB].“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18346.html

PM: 10. 9. 2022
ÚOHS R0099/2022/VZ § 100 odst. 1

ZZVZ

V intencích právní jistoty účastníků k označenému posouzení věci Úřadem doplňuji, že

výhrada změny dodavatele byla stanovena především zcela transparentně, neboť

nevyvolává pochybnosti ani o svém obsahu, ani o tom, co zadavatel zamýšlel jejím

prostřednictvím projevit. Změna stavebního zákona, s potenciálním dopadem na obsah

rámcové dohody, představuje v měnícím se právním řádu předvídatelnou skutečnost, se

kterou musí smluvní strany počítat. Ze znění výhrady změny smlouvy jednoznačně

vyplývá, že ke změně rámcové dohody dojde pouze v nezbytném rozsahu, vyžadovaném

novou právní úpravou. Konkrétní podobu (případné) změny stavebního zákona současně

nelze předvídat. Lze pochybovat o tom, nakolik výhrada změny smlouvy s ohledem na

míru konkrétnosti vymezení naplňuje požadavky ustanovení § 100 odst. 1 zákona. Lze

však také pochybovat o tom, zda se o vyhrazenou změnu závazku ve smyslu § 100 odst. 1

zákona vůbec jedná, neboť zadavatel výhradou změny smlouvy toliko vyjadřuje svoji

vůli řídit se platnými a účinnými právními předpisy, aniž by si tímto způsobem vytvářel

prostor pro uplatnění jakékoliv svévole. Případná změna smlouvy by navíc musela projít

testem dle § 222 zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18365.html

PM: 13. 9. 2022
ÚOHS S0147/2022/VZ § 245 odst. 1

ZZVZ

Z přehledu námitkové argumentace a odůvodnění rozhodnutí o námitkách uvedeného

výše (viz body 40–62 odůvodnění tohoto rozhodnutí) je seznatelné, že odůvodnění

námitek A) – D) ze strany zadavatele není pouze strohé, ale je i nedostatečné. Zadavatel

v rámci reakce na námitky A) –D) v zásadě uvedl svůj nesouhlas s tvrzeními

navrhovatele, ale důvody svého nesouhlasu neuvedl, ani blíže nekonkretizoval důvody,

na kterých své závěry postavil. Zadavatel svoji argumentaci k těmto námitkám rozvedl až

v podaném rozkladu, což nelze akceptovat (viz bod 37 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Z toho je zřejmé, že zadavatel své důvody zná a je schopen je konkretizovat, nicméně měl

tak učinit již v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách omezil

pouze na generické odpovědi, kterými by šlo vypořádat prakticky jakoukoliv námitku

navrhovatele. Takové vypořádání pak není v souladu se zněním § 245 odst. 1 zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18354.html

potvrzeno

R0091/2022/VZ

PM: 13. 9. 2022

ÚOHS S0220/2022/VZ § 12 ZZVZ (…) obviněný neuzavřel s FN u sv. Anny v Brně smlouvu o skutečné spolupráci.

O skutečnou spolupráci mezi předmětnými subjekty se nejedná, jelikož chybí vynaložení

společného úsilí, tj. úsilí obou zúčastněných stran k poskytnutí veřejných služeb

lékárenské péče. Společné úsilí obou smluvních stran má totiž vycházet ze společné

strategie partnerů. Ona strategie má být formulována tak, že vytyčuje společné cíle obou

veřejných zadavatelů směřujících k zajišťování veřejných potřeb. (…) jediný přínos

obviněného, který je v dané věci přítomen, je hrazení nákladů. (…) obviněný kromě

nákladů na pořízení léčivých přípravků a zdravotnického materiálu (pořizovací cena) má

dle pravidel obsažených v rámcové dohodě 4 FN u sv. Anny v Brně hradit rovněž náklady

spojené s opakovanými dodávkami zboží, tzn. dochází k navýšení kupní ceny o 10 % z

kupní ceny. (…) Ve světle výše citovaného rozsudku je však i hrazení nákladů tím, co do

jisté míry indikuje přítomnost veřejné zakázky, a nikoliv horizontální spolupráce. Pokud

obviněný pouze hradí náklady spojené s dodávkami a nevyvíjí žádnou jinou činnost,

žádné další úsilí k naplnění veřejných potřeb, nelze o spolupráci ve smyslu podmínky 1

hovořit. Z pohledu Úřadu by musely smluvní strany založit svou spolupráci takovým

způsobem, aby byl zřejmý i určitý přínos ze strany obviněného pro FN u sv. Anny v Brně,

resp. pro veřejné potřeby, které je tato povinna zajišťovat. Takovým přínosem pak není

hrazení nákladů, které FN u sv. Anny v souvislosti s opakovanými dodávkami vznikají, tj.

podíl na úhradě mezd zaměstnanců, kteří zpracovávají objednávky obviněného, hrazení

dopravného, balného apod.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18362.html

potvrzeno

R0095/2022/VZ

PM: 16. 9. 2022

 

ÚOHS S0208/2022/VZ § 113 odst. 4

ZZVZ

Z výše uvedeného tak plyne, že pokud požadavek zadavatele na objasnění MNNC není

dostatečně konkrétně stanoven, nelze po účastníkovi zadávacího řízení, který objasňuje

MNNC, oprávněně očekávat, že jeho objasnění bude dostatečně konkrétní a věcné tak,

aby zadavatel obdržel požadované informace, které budou klíčové pro rozhodnutí, zda

účastník zjištěnou MNNC řádně objasnil. V opačném případě, tj. pokud žádost zadavatele

o objasnění MNNC je dostatečně zřejmá, srozumitelná a konkrétní, není důvod k tomu,

aby zadavatel neobdržel tomu odpovídající odůvodnění MNNC, tak aby zadavatel měl jím

požadované informace pro učinění rozhodnutí, zda důvody pro existenci MNNC

v nabídce konkrétního dodavatele jsou objektivním způsobem vysvětlitelné, a tudíž mají

oporu v reálném plnění veřejné zakázky, či nikoliv. Nepochybně tato informace je

podstatná pro zadavatele v tom ohledu, zda případné „riziko“ v souvislosti s uzavřením

smlouvy s dodavatelem, jehož nabídka obsahuje MNNC, podstoupí. Pokud tedy

zadavatel s ohledem na výše uvedené po navrhovateli, v jehož nabídce identifikoval

přítomnost MNNC, požadoval předložení kalkulačního vzorce pro stanovení mzdových

nákladů, nejedná se o požadavek, který by byl nekonkrétní, neuchopitelný či ve vztahu

k objasňování MNNC neadekvátní či nepřiměřený, a tudíž navrhovatel byl povinen takový

požadavek zadavatele v plném rozsahu reflektovat.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18367.html

potvrzeno

R0113/2022/VZ

PM: 19. 9. 2022

ÚOHS S0177/2022/VZ § 245 odst. 1

ZZVZ

Přímo ze zákonného ustanovení § 245 odst. 1 zákona tedy plyne, že zadavatel své

povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá

pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na

konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné

sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení

zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává relevantními. Smysl institutu

námitek tak není naplňován v situaci, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty (zde ještě

není hodnoceno, zda důvodné či nikoliv), ale zadavatel na tyto konkrétní argumenty

nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke

všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela

nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním

a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá

za nesouvisející, resp. lichou. (…) Na tomto místě považuje Úřad za vhodné doplnit, že

pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska

zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým

dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností;

rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli

srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj.

k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek

postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné

vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách. I přes právě uvedené se však

Úřad s argumentací zadavatele neztotožňuje.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18359.html

potvrzeno

R0097/2022/VZ

PM: 20. 9. 2022

ÚOHS S0165/2022/VZ § 12 ZZVZ Na základě právě citovaných závěrů SDEU lze konstatovat, že zadavatel neuzavřel

s obcí Radim smlouvu o skutečné spolupráci. O skutečnou spolupráci mezi předmětnými

subjekty se nejedná, jelikož chybí vynaložení společného úsilí, tj. úsilí obou zúčastněných

stran k poskytnutí veřejných služeb spojených s odpady, resp. s jejich uložením

a likvidací. Společné úsilí obou smluvních stran má totiž vycházet ze společné strategie

partnerů. Ona strategie má být formulována tak, že vytyčuje společné cíle obou veřejných

zadavatelů směřujících k zajišťování veřejných potřeb. V posuzovaném případě Úřad

v předloženém dokumentu takovou strategii nenalezl, tzn. nelze konstatovat, vzhledem

k absenci jejího smluvního zakotvení, že by společná strategie, která je základním

kamenem spolupráce, na němž má být horizontální spolupráce postavena, byla v šetřené

věci přítomna. Úřad konstatuje, že tedy reálně nedošlo k vytvoření oné strategie, a proto

ani nedochází ke spolupráci určitého stupně, kdy za spolupráci určitého stupně či kvality

Úřad považuje spolupráci nad rámec spolupráce v rovině poskytovatel služeb – odběratel

služeb, a tedy spolupráci, která by přinášela určité benefity, které běžná spolupráce

zadavatele s dodavatelem přinést nemůže. V tomto ohledu je nutno v šetřené věci

poukázat, obdobně jako tomu bylo v citovaném rozsudku SDEU, na skutečnost, že jediný

přínos zadavatele, který je v dané věci přítomen, je hrazení smluvní odměny. Z pohledu

Úřadu by musely smluvní strany založit svou spolupráci takovým způsobem, aby byl

zřejmý i určitý přínos ze strany zadavatele pro obec Radim, resp. pro veřejné potřeby,

které je tato povinna zajišťovat. Žádný takový přínos však Úřad v šetřené věci nezjistil.

 

ROZKLAD
Spolupráce totiž vyžaduje vyšší zapojení jednotlivých zadavatelů, nemělo by se jednat o

vztah, kde jedna strana plní a druhá jí za plnění poskytuje úplatu. Veřejní zadavatelé,

kteří horizontálně spolupracují, by měli každý svým aktivním dílem přispívat k naplnění

společného cíle, z něhož budou všichni profitovat. Finanční toky mezi zadavateli by se

měly omezovat na náhradu nutných nákladů, neboť z horizontální spolupráce by neměl

zadavatelům plynout zisk. K tomu viz např. Pracovní dokument útvarů Komise týkající se

použití práva EU o zadávání veřejných zakázek na vztahy mezi zadavateli („spolupráce

v rámci veřejného sektoru“), z něhož se podává: „Obecný výklad judikatury rovněž ukazuje,

že je třeba, aby v dohodě šlo o skutečnou spolupráci, na rozdíl od běžné veřejné

zakázky, kdy jedna strana provádí určitý úkol za úhradu. Takové jednostranné zadání

úkolu jednou smluvní stranou druhé nemůže být považováno za spolupráci. …

Spolupráce se řídí ohledy souvisejícími s dosahováním cílů veřejného zájmu. Proto sice

může zahrnovat vzájemná práva a povinnosti, ale nemůže zahrnovat jiné finanční

převody mezi veřejnými spolupracujícími partnery než ty, které odpovídají úhradě

skutečných nákladů na práce/služby/dodávky: poskytování služby za úhradu je typickým

znakem veřejné zakázky podléhající pravidlům EU o zadávání veřejných zakázek.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18369.html

potvrzeno

R0100/2022/VZ

PM: 22. 9. 2022

ÚOHS S0165/2022/VZ § 254 odst. 6

ZZVZ

Výše uvedená zákonná ustanovení a k nim příslušné komentáře hovoří zcela jasně o

povinnosti zadavatele výslovně, podrobně a jednoznačně specifikovat důvody hodné

zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem a vyžadující pokračování plnění smlouvy,

a to již v zákonné lhůtě pro vyjádření zadavatele k návrhu. V bodě 12 napadeného

rozhodnutí Úřad rekapituloval stěžejní obsah vyjádření zadavatele k návrhu týkající se

dané smlouvy a ohledně důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným

zájmem a vyžadujících pokračování plnění smlouvy zde zadavatel zcela mlčí. Rozhodně

se tak nemůže dovolávat svého přesvědčení, že takové důvody vyplývají z obsahu spisu,

i když nejsou explicitně označeny. Nadto je třeba zopakovat, že takové důvody musí být

zadavatelem jednoznačně označeny, důkladně popsány, kvalifikovaně zdůvodněny a

také nad důvodnou pochybnost prokázány. Zadavatel však v přezkoumávaném případě

takovým požadavkům nedostál, nemůže se tak posouzení důvodů zvláštního zřetele

dovolávat ani v rozkladu.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18369.html

potvrzeno

R0100/2022/VZ

PM: 22. 9. 2022

ÚOHS S0176/2022/VZ § 6 odst. 4

ZZVZ

Úřad dále poznamenává, že z žádného ustanovení zákona nevyplývá explicitní

požadavek na obsah či formu odůvodnění postupu zadavatele v rámci aplikace § 6 odst. 4

zákona, tzn., že zadavatel není povinen vyhotovovat konkrétně označený dokument

v písemné podobě, jež by tvořil součást zadávací dokumentace ve smyslu § 216 odst. 1

zákona v návaznosti na § 216 odst. 3 zákona. Na druhou stranu však zadavatel musí být

přípraven předložit řádné odůvodnění svého postupu vztahujícího se k dodržení zásad

podle § 6 odst. 4 zákona. (…) Nad rámec shora uvedeného Úřad dodává, že v návrhu

uvedená konkrétní kritéria (náklady životního cyklu, životnost, energetickou náročnost

provozu a možnosti oprav senzorických řešení), jež dle navrhovatele mohl zadavatel

ve vztahu k dodržení zásad stanovených v § 6 odst. 4 zákona zvolit, jsou možnými přístupy,

jimiž se bezpochyby lze inspirovat, avšak nejsou z hlediska zákona vymahatelné jakožto

povinnost zadavatele. Úřad k tomuto dodává, že i ze samotné definice pojmů sociálně a

environmentálně odpovědného zadávání a inovace [srov. § 28 odst. 1 písm. p) až r)

zákona] vyplývá značná rozmanitost možných přístupů ve vztahu k dodržování těchto

zásad. Výše uvedené lze zjednodušeně shrnout tak, že bezesporu jsou možné i přístupy,

kdy se předmětné zásady promítnou do zadávacích podmínek jinak, avšak nelze postup

zadavatele, který šetřené základní zásady v zadávacích podmínkách reflektuje, byť ne

ve zcela shodné formě, jakou uvádí navrhovatel, označit za nezákonný.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18378.html

potvrzeno

R0101/2022/VZ

PM: 26. 9. 2022

ÚOHS S0412/2022/VZ § 18 odst. 1

a 2 ZZVZ

Úřad z dokumentů předložených obviněným seznal, že předmětem plnění veřejné

zakázky 1 a veřejné zakázky 2 je pořízení různých stupňů projektové dokumentace k

jednomu investičnímu záměru pro veřejná prostranství v lokalitě Z15 v Plané. Konkrétně

je pak předmětem plnění veřejné zakázky 1 vypracování projektové dokumentace pro

územní řízení na daný záměr, předmětem plnění veřejné zakázky 2 je pak vypracování

projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení. Ačkoliv předměty šetřených

veřejných zakázek nejsou zcela identické, nehraje tento fakt v určení existence vzájemné

věcné souvislosti žádnou roli, neboť se jedná o obdobná plnění obecně spočívající

v přípravě projektové dokumentace vztahující se ke konkrétnímu projektu, jehož záměrem

je realizace stavby „Veřejná prostranství v lokalitě Z15 v Plané“. (…) Pokud zadavatel

rozdělí zpracování projektové dokumentace dle jednotlivých stupňů a tyto části zadává

s určitým časovým odstupem jako samostatné veřejné zakázky, pak stále postupuje

s jediným cílem, jímž je naplnění konkrétního záměru, v daném případě realizace

stavebního projektu pro veřejná prostranství v lokalitě Z15 v Plané. V takovém případě

zadavatel musí jednotlivé stupně projektové dokumentace soutěžit v součtovém režimu,

i když je mezi oběma stupni dokumentace časový rozdíl, jak tomu bylo v projednávaném

případě.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18371.html

PM: 29. 9. 2022
ÚOHS R0089/2018/VZ § 252 odst. 1

ZZVZ

Dle krajského soudu důvody, pro které Úřad i jeho předseda vyžadují předložení

sporných částí zadávací dokumentace výhradně v podobě originálů, příp. konvertovaných

dokumentů, nemohou obstát. Ze zákona totiž taková povinnost nevyplývá a nelze ji

dovodit ani jazykovým či teleologickým výkladem. Krajský soud k tomu dodal, že

předložení kopií dokumentů tvořících spornou část dokumentace o zadávacím řízení

nebrání jejich řádnému přezkumu. Dále shrnul, že v napadeném rozhodnutí ani

v původním rozhodnutí předsedy Úřadu není uvedeno, proč se Úřad dožaduje doručení

výhradně originálů, k čemuž současně konstatoval, že nelze takto paušálně a

bezdůvodně požadovat, aby pro splnění povinnosti vymezené v § 252 odst. 1 zákona

byly nutně předkládány originální dokumenty, jež tvoří dokumentaci o zadávacím řízení.

Takový požadavek je nutno shledat za nezákonný, neboť Úřad je obecně povinen nejprve

zhodnotit předložené prosté kopie sporných částí zadávací dokumentace, a pouze

v případě, že vyvstane pochybnost o možnosti objektivního a řádného přezkumu úkonů

zadavatele v důsledku předložení prostých kopií daných dokumentů, vyzve zadavatele

k dodatečnému doručení jejich originálů. (…) Nejvyšší správní soud se ztotožnil s výkladem

krajského soudu, když uvedl, že Úřad je oprávněn požadovat originály listin pouze

v případech, ve kterých existují důvodné pochybnosti o jejich pravosti či obsahu.

Za běžných okolností Úřad nemůže a priori odmítnout důkaz prostou kopií. NSS rovněž

k nejednotnému užití slov „originál“ a „kopie“ v zákoně přisvědčil závěru krajského soudu,

že je třeba zvolit takový výklad, který šetří základní práva účastníků řízení, v tomto

případě zadavatele. Za stávající právní úpravy obsažené v zákoně naopak nelze

preferovat výklad, který by sice Úřadu v určitých případech usnadnil vedení správního

řízení, avšak v důsledku by představoval administrativní zátěž všech účastníků řízení.

NSS dále souhlasil s krajským soudem i v tom, že Úřad neuvedl dostatečně relevantní

důvody, pro které požaduje předložení originálů dokumentů.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18382.html

PM: 30. 9. 2022
ÚOHS R0114/2022/VZ § 211 odst. 6

ZZVZ

Využití institutu námitek vede v ideálním případě k tomu, že si zadavatel a dodavatel

sporné otázky vyjasní, nebo že zadavatel svůj postup v zadávacím řízení napraví, aniž by

muselo být zahajováno správního řízení. V optimálním případě tedy námitkové řízení není

předstupněm správního řízení vedeného Úřadem. Fakt, že námitkové řízení někdy

k žádoucím výsledkům nevede, a proto dodavatel předloží spornou věc Úřadu

prostřednictvím návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, neznamená,

že by námitkové řízení nebylo součástí zadávacího řízení, jak se snaží dovodit

navrhovatel. Skutečnost, že institut námitek někdy bývá předstupněm přezkumného řízení

vedeného Úřadem, nijak nevyděluje námitkové řízení z řízení zadávacího. Institut námitek

je tedy jednoznačně nedílnou součástí zadávacího řízení, což ostatně explicitně potvrzuje

i v předchozím bodě citovaný rozsudek Krajského soudu č. j. 31 Af 20/2020-107 ze dne

19. 10. 2021, který se zcela ztotožnil s výkladem § 211 odst. 6 zákona Úřadem ohledně

doručení rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek navrhovatele právě dodáním

do datové schránky navrhovatele.

V návaznosti na uvedené shrnuji, že Úřad postupoval správně, když na doručení

rozhodnutí o námitkách prostřednictvím datové schránky aplikoval § 211 odst. 6 zákona.

Rozhodnutí o námitkách tedy bylo navrhovateli doručeno již jeho dodáním do datové

schránky navrhovatele (nikoliv až přihlášením oprávněné osoby navrhovatele) a od tohoto

data začala běžet lhůta pro podání návrhu stanovená v § 251 odst. 2 zákona. Námitku

navrhovatele, že se § 211 odst. 6 zákona na daný případ neaplikuje a že došlo k doručení

rozhodnutí o námitkách až jeho přihlášením do datové schránky, a tudíž navrhovatel splnil

lhůtu pro podání návrhu stanovenou v § 251 odst. 2 zákona, proto shledávám nedůvodnou.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18394.html

PM: 7. 10. 2022
ÚOHS S0203/2022/VZ § 6 odst. 2,

§ 36 odst. 1

ZZVZ

Jak již Úřad uvedl výše, zadavatel, pakliže stanoví požadavky na předmět plnění v souladu

se zákonem a ukáže-li se, že na trhu existuje toliko jeden dodavatel schopný poskytnout

zadavateli poptávané plnění, nelze takový stav vykládat k tíži zadavatele a vyvozovat

na základě toho nezákonnost zadávacích podmínek. Úřad tedy uvádí,

že předpoklad, že poptávaný předmět plnění bude pro zadavatele dražší, jak např. tvrdí navrhovatel,

by neznamenal, že zadavatel by nemohl takový předmět plnění poptávat, v případě, že se

tak rozhodne a že je k takovému postupu veden na základě svých vlastních objektivně

odůvodněných potřeb.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18402.html

PM: 12. 10. 2022
ÚOHS S0230/2022/VZ § 6 odst. 1,

§ 36 odst. 1

ZZVZ

Úřad z dokumentace o zadávacím zjistil, že termín předání a převzetí staveniště je vázán

na písemnou výzvu zadavatele. Tu je zadavatel povinen vůči vybranému dodavateli učinit

do 6 měsíců od podpisu smlouvy. Dodavatel je následně povinen zahájit plnění předmětu

veřejné zakázky do 10 kalendářních dnů od převzetí písemné výzvy (pokud se smluvní

strany nedohodnou jinak). K tomu Úřad doplňuje, že všichni potenciální dodavatelé byli

s touto podmínkou srozuměni, neboť tato byla obsažena v návrhu smlouvy o dílo. Zároveň

návrh smlouvy o dílo obsahuje oprávnění zhotovitele odstoupit od smlouvy v případě,

že nebude k převzetí staveniště ve stanovené lhůtě vyzván.

 

Na základě uvedeného Úřad dospěl k závěru, že způsob stanovení termínu předání a

převzetí staveniště je dostatečně jasně definován, respektive je jasně vymezeno časové

období, v němž má zadavatel vybraného dodavatele k předání a převzetí staveniště

vyzvat, a současně je jasně stanovena lhůta, v níž má vybraný dodavatel následně

staveniště převzít. Z tohoto pohledu tedy Úřad předmětnou zadávací podmínku

za netransparentní nepovažuje.

 

Je pouze na uvážení jednotlivých dodavatelů, zda se i při vědomí takového rizika

zadávacího řízení zúčastní, či nikoliv, a na kolik si podnikatelské riziko spočívající v tom,

že neznají přesný termín předání staveniště, v rámci své nabídkové ceny ocení. Takové

podnikatelské riziko, ve vztahu k shora uvedenému, považuje Úřad i s ohledem na svou

dosavadní rozhodovací praxi (viz například rozhodnutí Úřadu sp. zn.

ÚOHS-S0006/2020/VZ) za přiměřené, a tudíž tuto smluvní podmínku nelze vyhodnotit

jako excesivní ve smyslu rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 78/2011-69

ze dne 28. 2. 2013.

 

Na základě výše uvedeného Úřad sděluje, že v daném případě bylo zcela na zvážení

navrhovatele, jakožto odborníka pohybujícího se v dané oblasti, zda je i s ohledem na

aktuální situaci na trhu ochoten přijmout míru podnikatelského rizika vyplývající z uzavření

smlouvy a zúčastnit se zadávacího řízení či nikoliv. V případě účasti v zadávacím řízení

měl pak navrhovatel možnost promítnout jím předpokládané náklady na pokrytí rizik

do své nabídkové ceny.

V souvislosti s výše uvedeným Úřad konstatuje, že si je vědom toho, že v důsledku změn

na trhu způsobených pandemií nemoci Covid-19 a válkou na Ukrajině v posledních

měsících dochází k podstatnému nárůstu cen dodávek některých stavebních materiálů

z důvodu jejich nedostatku na trhu, s čímž souvisí také prodlužování jejich dodacích lhůt.

Úřad však považuje za nutné upozornit, že je pouze na zadavatelích, jakým způsobem

budou proměnlivou situaci s cenami stavebních materiálů při zadávání veřejných zakázek

zohledňovat, a to zejména s přihlédnutím k jejich reálným finančním možnostem. Ačkoliv

obecně lze konstatovat, že je vhodné zakotvit do smlouvy na veřejnou zakázku takové

mechanismy, které budou v průběhu realizace veřejné zakázky umožňovat pružně

reagovat na změny na trhu stavebních materiálů (například právě prostřednictvím inflační

doložky) či upravit smluvní podmínky, je vždy však na zvážení zadavatele, zda tyto

mechanismy přijme, či nikoliv. Pokud se zadavatel, stejně jako v šetřeném případě,

rozhodne po zvážení všech okolností tyto mechanismy nepřijmout (např. s ohledem

na hypoteticky problematické financování veřejné zakázky), pak je to pouze jeho obchodní

rozhodnutí a tento postup není možné považovat za rozporný se zákonem.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18411.html

potvrzeno  ÚOHS-

R0112/2022/VZ,

PM: 13. 10. 2022

ÚOHS S0316/2022/VZ § 36 odst. 1,

§ 77 odst. 2

písm. a)

ZZVZ

Zadavatel v šetřeném případě požadoval mj. doložení živnostenského oprávnění

„provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. Dle stěžovatele je toto živnostenské

oprávnění dostačující k provádění předmětu veřejné zakázky a požadavek na doložení

dalšího živnostenského oprávnění (v šetřeném případě živnostenského oprávnění

v předmětu „výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických

a telekomunikačních zařízení“) je nadbytečný a bezdůvodně omezující hospodářskou

soutěž.

 

V této souvislosti lze rovněž odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen

„NSS“) č. j. 10 As 111/2014 ze dne 24. 7. 2014, ve kterém se NSS vyjadřoval ke skutkově

obdobnému případu (Úřadem řešenému pod sp. zn. ÚOHS-S139/2010/VZ), přičemž se

ztotožnil s názorem Krajského soudu v Brně, že „držitel živnosti Provádění staveb, jejich

změn a odstraňování je dle nařízení vlády č. 278/2008 Sb. oprávněn při provádění staveb

vykonávat i činnosti související s realizací staveb, které jsou předmětem živností

řemeslných nebo vázaných, případně živnosti volné.“ NSS dále konstatoval, že „[v] rámci

dotčené živnosti mohou být vykonávány i činnosti, které nejsou stavebními ani montážními

pracemi, ale musí být vykonávány při nich a musí souviset s realizací stavby.“

 

V kontextu výše uvedených skutečností tak Úřad dospěl k závěru, že zadavatel

nastavením zadávacích podmínek kladl na dodavatele nepřiměřené požadavky profesní

způsobilosti v tom smyslu, že tyto se dublují a tím vytváří bezdůvodnou překážku

hospodářské soutěže. Úřad právě uvedeným nikterak nezpochybňuje pravděpodobný

záměr zadavatele zajistit, aby významné části veřejné zakázky byly vykonávány

kvalifikovaným dodavatelem, avšak tohoto záměru nemůže být dosahováno bezúčelnou

kumulací požadavků na doložení živnostenských oprávnění bez ohledu na to, co vyjadřují.

K tomu Úřad doplňuje, že tohoto cíle mohl zadavatel v souladu se zákonem dosáhnout

stanovením jiných kvalifikačních požadavků, které by osvědčily, že dodavatel disponuje

odborně způsobilými osobami (ať již coby poddodavateli nebo vlastními zaměstnanci).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18401.html

PM: 13. 10. 2022
ÚOHS S0249/2022/VZ § 127 odst. 2

písm. d)

ZZVZ

Judikatura tedy klade důraz na to, že důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po

zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, musí být důvody objektivními a

nesmí být založeny na odhadu, pocitech či dojmech zadavatele, tj. na subjektivním

stanovisku zadavatele.

 

V šetřeném případě zadavatel zrušil zadávací řízení s odůvodněním, že požadavek na

minimální délku praxe členů realizačních týmů je v rozporu se zákonem a s ohledem na

fázi řízení není možné přijmout jiné přiměřené opatření, kterým by bylo docíleno nápravy.

 

Úřad v obecné rovině nepovažuje stanovení požadavku na prokázání určité konkrétně

vymezené praxe v určitém přiměřeném časovém úseku, po který je určitá činnost

vykonávána (za předpokladu, že je činnost konkretizována a že je dána vazba na předmět

plnění, které je v zadávacím řízení poptáváno), za nezákonné. Požadavek na určitou délku

praxe má pro zadavatele své opodstatnění, a to jako jedno z kritérií, které mu pomohou

zajistit nabídky požadované kvality, vyselektovat dodavatele bez dostatečných zkušeností

a zajistit bezproblémový průběh plnění veřejné zakázky. Smyslem a účelem požadavku

na prokázání kritérií technické kvalifikace je pak legitimní záměr zadavatele zajistit,

aby nabídku podali pouze uchazeči objektivně způsobilí k plnění veřejné zakázky, tedy takoví

uchazeči, kteří splňují požadavky stanovené zadavatelem a reflektující specifické potřeby

zadavatele.

 

Dle Úřadu se jedná o běžný požadavek, kdy u vedoucích či seniorních advokátů je

požadavek na délku praxe 5 či 7 let zcela obvyklým, jak vyplývá z výše uvedených aktuálně

zadávaných veřejných zakázek. Předmětný požadavek, který bývá běžně součástí

zadávacích (kvalifikačních) podmínek, a to i pokud se jedná o samotnou délku požadované

praxe (7/5/2 roky), Úřad nepovažuje, s přihlédnutím k předmětu zadávacího řízení,

za nepřiměřený. Ani z rozhodovací praxe Úřadu, jak byla popsána výše, neplyne, že by

požadavek na praxi o délce 7 let, potažmo 5 let či 2 roky, pokud nejsou přítomny specifické

okolnosti (např. kumulace požadavků ve výsledku znamenající, že reálně musí mít člen

týmu zkušenosti v délce 10 let či více), měl představovat nezákonnou zadávací podmínku.

Úřad tedy neshledal nezákonnost předmětného požadavku na délku praxe členů

realizačního týmu, kterým zadavatel zdůvodnil v právě řešeném případě zrušení

zadávacího řízení.

 

Úřad vzal rovněž v potaz, že proti požadavku na délku praxe nebyly v průběhu zadávacího

řízení podány námitky. Současně lze zmínit, že ani pro nesplnění kvalifikace (nesplněn

požadavek na požadovanou délku praxe u některých členů realizačního týmu) vyloučený

dodavatel Weinhold Legal, v.o.s. advokátní kancelář nebrojil proti svému vyloučení.

 

Soudy navíc již v minulosti judikovaly, že zadavatel nebyl oprávněn zrušit zadávací řízení

ani z důvodu obavy z reálné hrozby sankce, neboť by se mohl snadno zbavit své povinnosti

uzavřít smlouvu s účastníkem, se kterým by ji z různých důvodů uzavřít nechtěl.

Úřad tedy shrnuje, že domnělé porušení zákona zadavatelem při stanovení požadavků

na technickou kvalifikaci (ke kterému však dle názoru Úřadu nedošlo) nepředstavovalo ke dni

zrušení zadávacího řízení důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nebylo možné

po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18407.html

potvrzeno  ÚOHS-

R0115/2022/VZ,

PM: 14. 10. 2022

ÚOHS S0269/2022/VZ § 19 odst. 3

ZZVZ

Za takovou komoditu, jež bývá pořizována v režimu § 19 odst. 3 zákona, lze obecně

považovat např. pohonné hmoty, kdy každé „načerpání“ pohonných hmot je považováno

za samostatnou veřejnou zakázku. Úmyslem zákonodárce tak bylo přijmout takovou právní

úpravu, která by neomezovala zadavatele při pořizování určitých specifických plnění

(vzhledem k jejich zvláštní povaze a nahodilosti jejich pořizování). V šetřeném případě

však nelze označit nákupy pohonných hmot (motorové nafty) obviněným za opakovaně

pořizované podle svých aktuálních potřeb. Hlavní činností obviněného je totiž mj. údržba

komunikací či správa veřejné zeleně, přičemž k provozování jeho základní činnosti je

pořizování pohonných hmot logicky nezbytné. Za tímto účelem obviněný disponuje vlastní

čerpací stanicí (do níž pohonné hmoty nakupuje), ze které jsou pohonné hmoty

„tankovány“ za účelem provozování základní činnosti obviněného. Obviněný tak

nepořizuje pohonné hmoty nahodile, např. pouze pro služební vozidla na „běžných“

(veřejných) čerpacích stanicích, ale systematicky za účelem plnění jeho hlavní činnosti,

která by bez značného množství pohonných hmot nemohla být prakticky vykonávána.

Lze tak shledat, že obviněný pořizuje pohonné hmoty v relativně pravidelných intervalech a

o podobné hodnotě (viz bod 1. odůvodnění tohoto rozhodnutí), když spotřeba pohonných

hmot je ovlivněna potřebou vykonávaných prací např. dle ročního období. Obviněný si však

musí být vědom, že čerpací stanici, jejíž nádrž disponuje určitým objemem, bude muset

pohonnými hmotami naplnit, aby mohl provozovat svou činnost, a musí být dle svých

zkušeností schopen předpokládat svou spotřebu pohonných hmot v určitém časovém

rozmezí. Dodávku pohonných hmot do čerpací stanice navrhovatele tak nelze považovat

„za pořízení podle svých aktuálních potřeb“, neboť předmětné dodávky pohonných hmot

nelze považovat za nahodilé, když nutnost disponovat zásobou pohonných hmot lze

označit za esenciální nutnost k provozování činnosti obviněného.

Obviněný dále jako důkaz Úřadu v příloze svého vyjádření ze dne 22. 7. 2022 předkládá

přehled (tabulku) nákupů pohonných hmot za období 2016 až 2021, včetně porovnání

nabídkových cen jednotlivých dodavatelů a vyčíslení úspory oproti nejvyšší nabídkové

ceně a průměrné spotřebitelské ceně. Z uvedené tabulky dle obviněného vyplývá jak

nahodilost pořizování pohonných hmot, tak také výrazná finanční úspora ve prospěch

zadavatele. Úřad k právě řečenému sděluje, že cílem zákona nezpochybnitelně je

hospodárné, efektivní a účelné nakládání s veřejnými prostředky. Tohoto cíle však zákon

dosahuje nepřímo, a to zajištěním toho, aby smlouvy na veřejné zakázky byly uzavírány

na základě formalizovaného procesu garantujícího zachování hospodářské soutěže, tj.

zajištěním „fair“ podmínek celého zadávacího řízení, nad kterým Úřad vykonává dozor.

V tomto ohledu lze pak odkázat např. na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-

R0032/2018/VZ-15290/2018/323/EBr ze dne 25. 5. 2018. Je tedy zřejmé, že Úřad je

příslušný k vyslovení závěru, zda postup zadavatele při zadávání konkrétní veřejné

zakázky byl či nebyl souladný se zákonem, avšak není jakkoliv kompetentní k posuzování

skutečnosti, zda postupem zadavatele došlo či nedošlo k finanční úspoře veřejných

prostředků, resp. zda tato úspora je či není dostatečná. Úřad nicméně dodává, že to,

že obviněný dával prostřednictvím výběrových řízení ve známost širšímu okruhu dodavatelů

informace o předmětných nákupech pohonných hmot, obdržel od nich nabídky a zachoval

tak alespoň elementární hospodářskou soutěž, vzal v potaz jako polehčující okolnost

při rozhodování o výši pokuty (viz níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18424.html

potvrzeno   ÚOHS-

R0118/2022/VZ,

PM: 20. 10. 2022

NSS 3 Afs 96/2021 –

57

§ 48 odst. 8

ZZVZ

Městský soud konstatoval, že mezi stranami nejsou sporné relevantní skutkové okolnosti,

tj. že (a) žalobce stanovil nejvýše přípustnou cenu za veřejné zakázky, (b) avizoval,

že nabídka účastníka zadávacího řízení může být vyřazena, pokud tuto cenu nebude

respektovat; (c) vybraní dodavatelé podali nabídku, v níž údaj o ceně překračoval uvedený

ukazatel, avšak (d) žalobce jako zadavatel tyto vybrané dodavatele nevyloučil.

 

Jádrem žalobní argumentace bylo, že se žalobce nedopustil vytýkaného porušení zákona

o zadávání veřejných zakázek, neboť § 48 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných

zakázek upravuje možnost, nikoli povinnost zadavatele vyloučit uchazeče z účasti

v zadávacím řízení, pokud překročí nejvýše přípustnou cenu.

Městský soud připustil, že výše uvedené ustanovení zakládá fakultativní důvod vyloučení

účastníka z účasti v zadávacím řízení. Dodal však, že se jedná o jinou situaci, jestliže

zadávacím podmínkám neodpovídají údaje předložené v nabídce vybraným dodavatelem.

V takovém případě totiž § 48 odst. 8 zákona o zadávání veřejných zakázek činí z jinak

(obecně ve vztahu k účastníkům zadávacího řízení) fakultativního důvodu obligatorní

důvod vyloučení. Pokud zadavatel po posouzení splnění podmínek účasti u vybraného

dodavatele v zadávacím řízení dospěje k závěru, že jeho nabídka nesplňuje zadávací

podmínky, musí vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit.

 

Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožňuje se závěry městského soudu.

Uvádí, že stěžovatel měl nikoli právo, ale povinnost vybrané dodavatele vyloučit, pokud ve

svých nabídkách překročili nejvýše přípustnou cenu. Tato okolnost je pro účast uchazečů

zásadní, neboť takto stanovená cena mohla reálně některé dodavatele odradit od podání

nabídky. Jakkoli § 48 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek zakládá

možnost vyloučení uchazeče, § 48 odst. 8 téhož zákona již stanoví povinnost vybraného

dodavatele vyloučit.

 

Výše uvedené dokládá, že v průběhu zadávacího řízení a posuzování splnění podmínek

na straně jeho účastníků má zadavatel relativně širokou diskreci k tomu, aby mohl

adávací řízení organizovat – v mezích zákona – efektivně a vhodně z hlediska svých

potřeb, časování a dalších konkrétních okolností veřejné zakázky. Zákonodárce však

zdůrazňuje, že zadavatel žádnou diskreci nemá na konci zadávacího řízení, pokud jde

o posouzení splnění podmínek na straně vybraného dodavatele a jeho případné vyloučení,

pokud tyto podmínky nesplňuje. Prakticky to znamená, že diskrece zadavatele ohledně

vyloučení uchazeče je v zásadě jen „časová“, nikoli „věcná“: zadavatel sám rozhodne, kdy

splnění příslušných podmínek zadávacího řízení bude prověřovat a kdy vyloučení

účastníka provede. Pokud by se však tento účastník měl stát vybraným dodavatelem,

s nímž by zadavatel kontrahoval, zadavatel jej podle § 48 odst. 8 zákona o zadávání

veřejných zakázek vyloučit musí, pokud jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce

2 téhož ustanovení.
Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že městský soud vyložil zde zkoumaná zákonná

ustanovení správně, pokud dovodil na základě § 48 odst. 8 zákona o zadávání veřejných

zakázek povinnost zadavatele vyloučit vybraného dodavatele, pokud jsou naplněny

důvody vyloučení dle odstavce 2 téhož ustanovení – v nynějším případě konkrétně proto,

že vybraní dodavatelé v nabídce uvedli cenu převyšující zadavatelem předem stanovený

limit (tj. cenu nejvýše přípustnou dle zadávací dokumentace).

https://vyhledavac.nssoud.cz/

DokumentOriginal/Html/704

866

PM: 24. 10. 2022
ÚOHS S0275/2022/VZ § 6 odst. 1

ZZVZ

Návrh primárně směřuje proti hodnocení nabídek zaznamenanému ve zprávě o hodnocení

nabídek 2, přičemž navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel provedl hodnocení nabídek

v rozporu se zadávacími podmínkami, když nevybral ekonomicky nejvýhodnější dílčí

cenovou nabídku navrhovatele v položkách C, D, F a G a nepřidělil těmto dílčím položkám

plný (nejvyšší) počet bodů, přestože nabídková cena navrhovatele byla u těchto položek

ve výši 0 Kč, tj. ekonomicky nejvýhodnější, čímž měl zadavatel dle navrhovatele porušit

§ 39 zákona. Zároveň je dle navrhovatele postup zadavatele při hodnocení nabídek

v rozporu s § 6 zákona, zejm. se zásadou transparentnosti a přiměřenosti. Navrhovatel má

současně za to, že rozhodnutí o námitkách je v rozporu s § 245 odst. 1 zákona a taktéž

§ 6 zákona, zejm. se zásadou transparentnosti a přiměřenosti.

 

Zadavatel předně odkazuje na čl. 10 odst. 10.1 zadávací dokumentace a konstatuje, že při

hodnocení nabídek postupoval podle předem stanoveného vzorce v zadávací

dokumentaci, kdy porovnal mezi sebou obdržené nabídky, vybral nabídku s nejnižší

nabídkovou cenou, tj. v případě namítaných dílčích položek C, D, F, G nabídku

navrhovatele s hodnotu 0 Kč, kterou následně dosadil do čitatele vzorce, další hodnocené

nabídky postupně dosazoval do jmenovatele vzorce a následně vynásobil váhou daného

dílčího kritéria a přidělil výsledný počet bodů.

 

Navrhovatel zřetelně ve vztahu k dotčeným položkám nabídl nižší, tzn. výhodnější, cenu

než ostatní účastníci zadávacího řízení, resp. cenu nejnižší. Přesto všichni tři účastníci

zadávacího řízení obdrželi v každém z dotčených dílčích hodnotících kritériích stejné

bodové ohodnocení, a to 0 (nula) bodů. Ač tedy zadavatel postupoval podle jím

stanoveného vzorce pro výpočet bodů v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií, jeho

postup nemůže být považován za transparentní, jelikož je nečitelný a zjevně vedl

ke zkreslení hodnocení jednotlivých nabídek, když tímto postupem byl popřen samotný účel

stanovení dotčených dílčích hodnotících kritérií, tj. posouzení úspěšnosti nabídek

obdržených v zadávacím řízení v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií, resp. výběr

v daném hodnotícím kritériu nejúspěšnější nabídky. Takový postup pak není možné

přijmout jako souladný se zákonem. Úřad tedy uzavírá, že zadavatel svým postupem při

hodnocení nabídek obdržených v zadávacím řízení porušil zásadu transparentnosti

zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona.

 

Možnost nabídnout a nacenit neomezený tarif v nabídce podávané do dotčeného

zadávacího řízení byla podle zadávacích podmínek veřejné zakázky přípustná, kdy

z logiky věci je poté nezbytné nacenit „doplňkové služby“ v rámci položek C, D, F a G

hodnotou 0 Kč. Dle Úřadu tak v daném případě potenciálním dodavatelům (včetně

navrhovatele) nic nebránilo, aby ve své nabídce položky ohledně doplňkových služeb

v rámci nacenění zahrnuli pod základní hlasové tarify 2 a 3 (tj. položky B a E) a doplňkové

služby ke hlasovým tarifům 2 a 3 pod položkami C, D, F a G nacenili hodnotou 0 Kč.

Zadavatel by se měl zamyslet, zda se při zohlednění komplexu stanovených zadávacích

podmínek (a ve smyslu zde šetřeného případu) stanovená hodnotící kritéria a zejm.

způsob výpočtu bodového ohodnocení nabídek v rámci jednotlivých dílčích hodnotících

kritérií nemohou jevit jako nevhodná pro daný předmět plnění, která ani nemusí ve svém

souhrnu ohodnotit ekonomickou výhodnost podaných nabídek.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18442.html

PM: 15. 10. 2022
NSS 3 As 152/2020 –

61

§ 6 ZZVZ Stěžovatelka v kasační stížnosti uvedla, že ji zadavatel svým postupem znevýhodnil, neboť

druhý uchazeč se dozvěděl o ceně, kterou ve zrušeném zadávacím řízení nabídla, a proto

svoji nabídku v novém zadávacím řízení přizpůsobil natolik, že soutěž vyhrál.

 

Krajský soud na základě časové osy uzavřel, že i kdyby se zadavatel s námitkami seznámil

ihned po jejich doručení, nelze takový časový prostor považovat za dostatečný pro nápravu

nedostatku v zadávací dokumentaci. Přijetí námitek a rozhodnutí o nich totiž nelze spojovat

do jednoho okamžiku; jinými slovy nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby

o námitkách rozhodl bezprostředně po jejich přijetí.

 

Krajský soud také poukázal na desetidenní lhůtu, kterou ZVZ zadavateli poskytuje

k rozhodnutí o námitkách a dodal, že tato lhůta mu nepochybně zajišťuje dostatek času jak

k seznámení se s námitkami, tak i k vyhodnocení jejich důvodnosti a k přijetí a zaslání

rozhodnutí. Ačkoli je zadavatel povinen postupovat bez zbytečného odkladu, je podle

krajského soudu logické, že ne vždy toho bude schopen – např. z důvodu velikosti a

složitosti veřejné zakázky, množství, rozsahu či komplikovanosti podaných námitek nebo

složitosti organizační struktury zadavatele.

 

Ačkoli obecně není žádoucím řešením, aby zadávací řízení bylo zrušeno až po otevření

obálek s nabídkami jednotlivých uchazečů, v předložené věci tato skutečnost žádného ze

dvou původních uchazečů neznevýhodnila co do informování o nabídkové ceně druhého

z uchazečů – oba obdrželi shodné informace ohledně jednotlivých nabídek a mohli tak

zcela shodně s touto informací pracovat („startovací čára“ byla pro oba dva původní

uchazeče zadávacího řízení nastavena zcela shodně a bylo pouze na nich, jak naloží

informacemi, jež získali).

 

Podmínkou pro to, aby zadavatel mohl rozhodnout o změně zadávacích podmínek, je

vědomí toho, že tyto zadávací podmínky jsou rozporné se zákonem. Tuto skutečnost však

zadavatel nezjistí v okamžiku samotných námitek, ale až po jejich následném posouzení

a vyhodnocení. To však nelze spojovat v jeden okamžik. Stejně jako soud v okamžiku

podání žaloby neví, zda je důvodná či nikoli, i zadavateli je třeba dát přiměřený čas

k posouzení obsahu námitek.

Za okamžik, kdy si zadavatel své pochybení uvědomil, je tak nutné považovat až

rozhodnutí o námitce ze dne 14. 11. 2011. Pokud tedy zadavatel zrušil zadávací řízení

ihned následující den, pak i podle názoru Nejvyššího správního soudu postupoval

bezodkladně a v souladu s § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ tak naplnil i první podmínku

pro zvolený postup.

https://vyhledavac.nssoud.cz/

DokumentOriginal/Text/7044

64

PM: 7. 10. 2022
NSS 10 As 120/2021

– 48

§ 63 ZZVZ Kraj se dopustil přestupku tím, že v říjnu 2017 zadal veřejnou zakázku Správa identit

krajské korporace v jednacím řízení bez uveřejnění, i když pro to nebyly splněny zákonné

podmínky (některá z výjimek podle § 63 citovaného zákona). Kraj tak učinil kvůli ochraně

výhradních práv vybrané dodavatelky, společnosti NEWPS.CZ, ovšem nutnost poskytnout

tuto ochranu vytvořil podle úřadu sám v důsledku svého předchozího postupu.

 

Kraj je přesvědčen, že tu byl dán stav exkluzivity na straně dodavatelky a že sám kraj tuto

situaci nezpůsobil účelovým jednáním, naopak exkluzivita společnosti NEWPS vznikla

přirozeně. Systém správy identit je zákazníkům standardně dodáván na základě

nevýhradních licencí a je velmi neobvyklé, že by dodavatel poskytl zdrojový kód a umožnil

zásah do systému. Pokud by kraj zahrnul takový požadavek do původních zadávacích

podmínek (v roce 2012), dopustil by se zřejmě diskriminace a také by se celé plnění

prodražilo. Reálně je nemožné, aby měl kraj při zadávání původní zakázky byť jen

rámcovou představu o potřebě budoucího rozvoje pořizovaného řešení. Krom toho ani

zpřístupnění zdrojových kódů a možnost zásahu třetích stran do systému nezaručují,

že nějaká třetí osoba bude schopna zajistit rozvoj systému.

 

Jak přehledně shrnuje bod 67 napadeného rozsudku, zadavatelé se při zadávání veřejné

zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění mohou ocitnout v celkem čtyřech typových

situacích. Jednou z nich je stav, v němž zadavatel vědomě způsobí stav exkluzivity; o ten

tu ale nejde. Kraj byl potrestán za to, že sice mohl s ohledem na okolnosti případu očekávat

potřebu navazujících plnění, ale uzavřel takovou smlouvu, která znemožní zadat

navazující veřejnou zakázku jinak než v jednacím řízení bez uveřejnění (nejednal tedy

úmyslně, nýbrž nedbale).

 

Krajský soud zde zdůraznil, že v oblasti ICT lze obecně předpokládat rozvoj a budoucí

rozšiřování předmětu plnění a zadavatel musí být obzvláště obezřetný, pokud uzavírá

smlouvu minimálně na dalších osm let (do roku 2020). Kraj namítá, že taková argumentace

se dá použít téměř na jakoukoli zakázku z oboru ICT a že takto široké pojetí by prakticky

znemožňovalo vůbec kdy použít jednací řízení bez uveřejnění. NSS ale připomíná,

že tento druh zadávacího řízení má být výjimkou z pravidla, ojedinělým případem.

 

Jistě že použít jednací řízení bez uveřejnění nemůže ten, kdo již v době zadávání původní

zakázky prokazatelně předvídal budoucí potřebu změn. Z toho ale nijak neplyne závěr,

že kdo tuto potřebu nepředvídal, použít tento způsob zadávání může. V celé této věci se řeší

otázka subtilnější, totiž zda ona potřeba byla předvídatelná. NSS zde souhlasí s ostatními

orgány, že kraj ji předvídat mohl a měl.

Námitka, podle níž mohou náklady na převzetí a úpravu softwaru třetí strany výrazně

převýšit náklady na vývoj nové aplikace, je opět spíše hypotetická. Kraj vůbec neumožnil

(tím, že na počátku nezískal zdrojový kód ani možnost třetích stran jinak zasahovat do

díla), aby jakákoli třetí strana (odlišná od dodavatelky NEWPS) mohla mít se softwarem

co do činění. Sám nyní dává najevo, že tehdy na potřebu budoucích změn nepomyslel.

Důvodem jeho tehdejšího postupu byla nedostatečná předvídavost, nikoli promyšlená

úvaha o ekonomických důsledcích toho či onoho řešení.

https://vyhledavac.nssoud.cz/

DokumentOriginal/Html/706

821

PM: 28. 12. 2022
ÚOHS S0356/2022/VZ § 19 odst. 1

a 2 ZZVZ

Dále lze dovodit, že obviněný jakožto vysoce specializované zdravotnické zařízení

s odbornými lékařskými provozy na špičkové úrovni poskytujícími komplexní zdravotnickou

péči v mnoha oborech obecně nutně potřebuje počítače k výkonu své činnosti. Jak přitom

obviněný výslovně uvedl ve výzvách k podání nabídky ke všem řešeným veřejným

zakázkám, požadoval právě tyto konkrétní typy osobních počítačů (tedy PC Dell Optiplex

SFF) z důvodu, že „již vlastní tato zařízení“, „má ověřenou kompatibilitu se všemi svými

systémy“, „má vyškolený personál obsluhy“, když „v případě poruchy je nutná okamžitá

zaměnitelnost zařízení“. Rovněž tak vyplývá z Tabulky č. 2, že obviněný již dříve osobní

počítače tohoto typu opakovaně pořizoval. V případě pořizování předmětných počítačů tak

nejde o nahodilé nákupy, nýbrž o konkrétní druh výpočetní techniky, o níž obviněný ví,

že ji potřebuje či bude potřebovat pro zajištění svého provozu pro účely léčby pacientů, a je

si vědom tohoto, že stav těchto počítačů musí pravidelně doplňovat, byť nemusí dopředu znát

jejich přesné potřebné množství. Dle názoru Úřadu pro posouzení věci není podstatné,

kolik konkrétně daných počítačů obviněný v konkrétním období potřebuje, důležité je,

že obviněný počítače PC Dell Optiplex SFF potřebuje a pořizuje je trvale i coby běžnou

obnovu technického vybavení používaného pro poskytování standardní péče, resp.

dlouhodobě bez významných časových prodlev, a není žádného sporu o tom, že jsou pro

něj nezbytné ve vztahu k zajištění účelu, pro který byl zřízen, tedy že jde o plnění nedílně

spjaté s každodenním výkonem činnosti obviněného. S ohledem na uvedené má Úřad

za jednoznačné, že v případě pořizování osobních počítačů PC Dell Optiplex SFF jde

o veřejné zakázky pravidelné povahy, jejichž předmět obviněný neustále potřebuje k výkonu

své činnosti. (…) Naopak i s přihlédnutím k předchozí praxi zadavatele (viz nákupy

předcházející šetřeným veřejným zakázkám č. 1 až 4) je zjevné, že tento pravidelně

odebírá shodné (či obdobné) PC sestavy kontinuálně. Úřad tedy uzavírá, že v daném

případě má za to, že se veřejné zakázky č. 1 až 4 nevykročily z běžného rámce provozu

zadavatele a pravidelného doplňování výpočetní techniky (…) Úřad totiž nevylučuje

možnost, že i v případě pořizovaného plnění, které je de facto shodné s pravidelně

pořizovaným plněním, může docházet k situacím, kdy část takového plnění bude stát

samostatně mimo režim § 19 zákona, jelikož nebude spadat do režimu pravidelně

pořizovaného plnění; půjde o nahodilý nákup vybočující z pravidelně pořizovaného plnění.

Úřad však v daném případě nezjistil, že by došlo k situaci, aby některá z veřejných zakázek

č. 1 až 4 představovala jako celek nahodilý nákup z jinak pravidelně pořizovaného plnění.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18446.html

PM: 1. 11. 2022
ÚOHS S0301/2022/VZ § 6 odst. 1

ZZVZ

Úřad uvádí, že zcela rozumí snaze zadavatele zabránit podání nabídek spekulativního

charakteru, nicméně rovněž nelze přehlédnout, že podmínka, podle níž zadavatel může

do výzvy k podání dílčí nabídky stanovit maximální přípustnou nabídkovou cenu, může být

ve vztahu k podání dílčích nabídek vnímána potenciálními dodavateli jako riziková, a to právě

v situaci, kdy vedle možnosti zadavatele stanovit maximální přípustnou nabídkovou cenu

potenciálním dodavatelům hrozí, že budou nuceni (pod hrozbou smluvní pokuty) podat

nabídku na dílčí plnění i v případě, že takto stanovenou maximální přípustnou nabídkovou

cenu budou považovat za nereálnou, neboť z obsahu zadávacích podmínek není zřejmé,

zda odůvodnění nepodání dílčí nabídky v tom smyslu, že maximální přípustná nabídková

cena je nereálná, bude zadavatelem akceptováno. (…)  Úřad na tomto místě upozorňuje,

že při posouzení dané věci vychází z předpokladu, že zadavatel při stanovení maximální

přípustné nabídkové ceny reálně odhadne potřebný počet člověkodnů pro realizaci

požadovaného dílčího plnění, neboť sám zadavatel s tímto předpokladem rovněž pracuje.

Současně Úřad podotýká, že k posouzení věci není podstatné, zda předmětnou podmínku

může zadavatel použít jen v jím zvolených případech, neboť pokud ve smluvních

podmínkách existuje možnost, že taková podmínka může být aplikována, nelze na

ni nahlížet jako na nepodstatnou nebo nereálnou. Opakovaná upozornění zadavatele

na pouhou fakultativnost předmětné podmínky tak Úřad nepovažuje za relevantní z pohledu

posouzení zákonnosti postupu zadavatele. (…)  Takto nastavené smluvní podmínky je

nutno označit dle Úřadu již za excesivní, neboť dodavatelé při uzavření Rámcové dohody

budou nuceni podstoupit riziko, jež není ze strany zadavatele opodstatněné a které by se

dalo jinak považovat za běžné obchodní riziko. (…) Excesivnost předmětných smluvních

podmínek tak spočívá především v tom, že při uzavírání dílčích smluv metodou „kaskáda“

má zadavatel možnost stanovit maximální přípustnou cenu, přičemž současně není

zřejmé, jaké důvody pro nepodání nabídky budou zadavatelem uznány jako závažné, tj.

na základě jakých důvodů dodavatel nebude povinen zaplatit smluvní pokutu. Stanovením

takových smluvních podmínek (resp. jejich kombinací) zadavatel nepřiměřeně přenesl

riziko na potenciální dodavatele, neboť tito na základě znění těchto podmínek nemají

jistotu, jakým způsobem bude zadavatel postupovat při nepodání dílčí nabídky, a nemají

tak kontrolu ve vztahu k budoucímu plnění. (…) V nyní posuzovaném případě se tak jedná

rovněž o situaci, kdy několik okolností v souhrnu (možnost zadavatele stanovení

maximální přípustné nabídkové ceny v dílčí nabídce, povinnost uhradit smluvní pokutu

při nepodání dílčí nabídky, neurčitost podmínek pro „vyvinění“ se z úhrady smluvní pokuty

při nepodání dílčí nabídky) zakládá nezákonnost zadávacích podmínek.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18460.html

PM: 3. 11. 2022
ÚOHS S0287/2022/VZ § 123 ZZVZ Úřad souhlasí s navrhovatelem, že správný postup, jak lze dovodit ze znění ustanovení

§ 123 písm. b) bod 1. zákona, by byl uvést výslovně ve výsledku posouzení název dokladu,

kterým byla bezúhonnost prokázána. Nicméně pokud si v zadávací dokumentaci zadavatel

stanovil, že základní způsobilost bude prokazována ve vztahu k České republice

předložením výpisu z evidence rejstříku trestů, je zřejmé, že vybraný dodavatel tak učinil,

když je v tabulce splnění dalších zadávacích podmínek v příslušné kolonce uveden termín

„ANO“. (…) Je proto nutno učinit závěr, že pakliže zákon v § 123 písm. b) bodu 2. vyžaduje,

aby u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace

a technické kvalifikace výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele

obsahoval údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace, jsou

takovými údaji myšleny např. u technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona

i informace o osobě, která realizovala referenční zakázky. (…)Jak už bylo několikrát

uvedeno, smyslem oznámení o výběru je transparentně zachytit, jakým způsobem byly

nabídky dodavatelů hodnoceny a jakým způsobem byla kvalifikace vybraným dodavatelem

prokázána. V daném kontextu Úřad současně doplňuje, že pakliže by zadavatel

ve výsledku posouzení uvedl pouze relevantní údaje a doklady, ze kterých vyplývá splnění

podmínek účasti a nic dalšího nad jejich rámec, přispěl by tím k přehlednosti výsledku

posouzení a současně by dostál požadavkům zákona, který vyžaduje uvedení údajů pouze

dle § 123 zákona. Pokud chce zadavatel zachytit ve výsledku posouzení transparentně

průběh celé fáze zadávacího řízení spočívající v posuzování nabídky vybraného

dodavatele (tj. i informace nad rámec nezbytného zákonného minima), měl by tak učinit

přehledným a jednoznačným způsobem, a nikoliv způsobem, který v dodavatelích vyvolá

pochybnosti, zda byla kvalifikace řádně posouzena. Z výsledku posouzení totiž musí být

primárně zřejmé, které doklady a údaje z nich vyplývající se staly podkladem pro učinění

závěru zadavatele, že je vybraný dodavatel kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky

(splněním všech požadavků vyplývajících ze zákona a stanovených zadavatelem

v zadávacích podmínkách).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18452.html

potvrzeno

R0128/2022/VZ

PM: 3. 11. 2022

ÚOHS S0287/2022/VZ § 123 ZZVZ Situace, kdy (vybraný) dodavatel vymění jednu ze svých referencí za druhou, přičemž tím,

jak dovodil předseda Úřadu, nedochází k materiální změně nabídky, je skutkově identická

jako situace, kdy dojde k výměně referencí, které jsou dokládány poddodavateli.

Analogicky lze tedy pohlížet i na situaci v šetřeném případě. V dané souvislosti je možné

vzít v potaz i § 85 odst. 2 zákona, ve kterém je zákonodárcem řešena situace výměny

poddodavatelů, a to že zadavatel může požadovat nahrazení poddodavatele, který

neprokáže splnění zadavatelem požadovaných kritérií způsobilosti nebo u kterého

zadavatel prokáže důvody jeho nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 zákona. Toto ustanovení

se sice týká výhradně poddodavatelů na plnění veřejné zakázky a jejich záměny, ale

v obecné rovině lze z předmětného ustanovení vyčíst, že zákonodárce nezapovídá

záměnu poddodavatelů. A proto mj. s ohledem na shora řečené Úřad pohlíží na záměnu

poddodavatelů v rámci prokazování kvalifikace (pokud tato není předmětem hodnocení)

též jako na zákonem dovolenou.

ROZKLAD
Pokud tedy současně uvážíme, že je přípustná změna reference i změna poddodavatele,

nepoukazuje nic na to, že by mělo být problémem, pokud se obě tyto situace vyskytnou

v zadávacím řízení ve stejný okamžik. Pokud se ani v jednom z případů nejedná o

materiální změnu nabídky, nemůže se o ni jednat ani v případě jejich kombinace. V dané

situaci se neuplatní domněnka navrhovatele, že záměna kvalifikačních poddodavatelů není

umožněna, neboť ve shora provedeném rozboru právní situace a uvedeném rozsudku

Soudního dvora Evropské unie nemá logickou oporu. Ani § 83 zákona zde nelze využít

k výkladu předkládaného navrhovatelem, neboť dodavatel hlavní a jeho poddodavatel sice

prokazují způsobilost plnit veřejnou zakázku jako „jeden subjekt“ ucházející se o plnění

veřejné zakázky, nicméně v dané věci je přípustná změna jak ve složení jednotlivých

dodavatelů v rámci tohoto subjektu, tak změna dokladů, kterými svou kvalifikaci prokazují.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18452.html

potvrzeno

R0128/2022/VZ

PM: 3. 11. 2022

ÚOHS R0126/2022/VZ § 41 odst. 4

písm. b

ZZVZ

Bankovní záruka musí být nutně zřízena před podáním nabídky – dle § 41 odst. 1 zákona

může zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení poskytl ve lhůtě pro podání

nabídek jistotu. Zákon v § 41 odst. 4 písm. b) vyžaduje, aby byla jistota prokázána

originálem záruční listiny. Ustanovení § 41 zákona rozeznává dva okamžiky, které jsou

s jistotou spojeny. Je to jednak její poskytnutí, jednak její prokázání. Jistota je poskytnuta

už zřízením záruky. Zákon však nikde, a to ani v ustanovení § 48 odst. 3 zákona (vyloučení

pro neprokázání složení jistoty) nestanoví okamžik, ke kterému má zadavatel prokázání

poskytnutí jistoty posoudit. Z uvedeného pak vyplývají dva závěry – z hlediska § 41 odst. 1

zákona je nutné, aby ke dni počátku běhu zadávací lhůty byla jistota poskytnuta. Není však

rozumného důvodu, proč by v případě, že účastník jistotu poskytl, avšak tuto skutečnost

nedoložil dostatečně, nemohl být vyzván postupem dle § 46 odst. 1 zákona k objasnění,

popř. k doložení příslušného dokladu. Účelem ustanovení § 46 zákona je právě zmírnění

povinnosti zadavatelů vylučovat dodavatele pro ryze formální pochybení při zpracování

nabídky. Taková možnost není v zákoně vyloučena a zdrženlivost vůči ní byla založena

spíše na zvyku a striktní formulaci § 41 odst. 4 zákona a § 48 odst. 3 zákona. Stále však

platí, že výzva dle § 46 zákona je právem zadavatele, nikoliv jeho povinností.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18456.html

Rozhodnutí

ÚOHS-

S0298/2022/VZ,

zrušeno a věc

vrácena ÚOHS

k novému

projednání.

PM: 7. 11. 2022

ÚOHS S0191/2022/VZ § 135 ZZVZ Z ustanovení § 135 zákona, ani z žádného jiného ustanovení části šesté zákona upravující

postup zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody však nevyplývá pro

zadavatele obligatorní povinnost aplikace § 113 zákona. Úřad proto konstatuje, že

povinnost posuzovat MNNC se pro zadavatele, který zadává veřejnou zakázku na základě

rámcové dohody, aktivuje pouze za předpokladu, že si zadavatel použití § 113 zákona pro

zadání veřejné zakázky vyhradí. Uvedený názor Úřadu ostatně sdílí rovněž předseda

Úřadu, který v druhostupňovém rozhodnutí konstatoval, že „v případě postupu

s obnovením soutěže mezi účastníky rámcové dohody (tedy zvláštního postupu dle části

šesté zákona) zákon zadavateli povinnost postupovat dle § 113 zákona neukládá, a pokud

by si zadavatel takový postup ani dobrovolně nevyhradil, nelze mu vytknout, že

v souvislosti se zadáváním šetřené dílčí veřejné zakázky mimořádně nízkou nabídkovou

cenu u vybraného dodavatele neposuzoval.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18461.html

PM: 9. 11. 2022
ÚOHS R0119/2022/VZ § 241 odst. 1

ZZVZ

Navrhovatel tedy v návrhu oproti námitkám zejména doplnil, že byl aktivně legitimován

k podání námitek i z toho důvodu, že by se zadávacího řízení zúčastnil s dalším

dodavatelem či dodavateli, kteří disponují oprávněními k podnikání nezbytnými k realizaci

rámcové dohody. Jak již bylo naznačeno v předchozích částech odůvodnění tohoto

rozhodnutí, jsem toho názoru, že tato skutečnost by mohla navrhovatele opravňovat

k podání námitek i návrhu, pokud by ji dostatečně rozvedl již ve svých námitkách. Tedy

obecně fakt, že dodavatel není oprávněn plnit stěžejní část veřejné zakázky, sama o sobě

automaticky neznamená, že nemůže být aktivně legitimován k podání námitek a návrhu

proti postupu zadavatele při zadávání takové veřejné zakázky (srov. bod 28 a násl.

rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0020/2022/VZ). (…) V obecné rovině lze shrnout, že v souladu

s § 241 odst. 1 ZZVZ ve spojení s § 244 odst. 3 ZZVZ jsou stěžovatelé povinni již ve svých

v námitkách uvést, jaká újma jim v důsledku namítaného nezákonného postupu zadavatele

vznikla či hrozí. Požadavek na rozsah těchto tvrzení závisí na konkrétních skutkových

okolnostech, a to především na předmětu plnění veřejné zakázky a osobě stěžovatele.

Pokud se stěžovatel na daném trhu standardně nepohybuje a není oprávněn k plnění

stěžejních částí veřejné zakázky, musí existenci vzniklé či hrozící újmy popsat ve větší

míře detailu než dodavatel, který zadavatelem poptávané plnění běžně dodává.

V posuzovaném případě navrhovatel nedisponuje oprávněními k plnění stěžejních částí

rámcové dohody, resp. veřejných zakázek, které budou na jejím základě zadávány (slovy

navrhovatele „vysoce specializovaných služeb geotechnických průzkumů“). Vzhledem

k tomu byl povinen v námitkách vysvětlit, z jakých důvodů je na něj nutné nahlížet jako na

dodavatele, kterému tvrzeným nezákonným postupem zadavatele spočívajícím ve

stanovení diskriminačních zadávacích podmínek vznikla nebo hrozí újma na jeho právech.

Z podstaty věci a současně i informací uvedených v návrhu vyplývá, že navrhovatel

odvozuje svou aktivní legitimaci od jiného dodavatele, který má mít potřebná oprávnění

k realizaci gros veřejné zakázky, a bez jehož spoluúčasti nemůže veřejnou zakázku získat

a plnit. Z tohoto důvodu byl navrhovatel v námitkách zejména povinen označit tohoto

dalšího dodavatele (svého obchodního partnera), popsat formu jejich zapojení na

zadávacím řízení a plnění rámcové dohody a uvést informace, na základě kterých by bylo

možné posoudit újmu tohoto dalšího dodavatele, a to, zda se jeho újma přenesla na

navrhovatele v podobě nemožnosti podat společnou nabídku. Navrhovatel tyto právně

významné skutečnosti neuvedl v námitkách (a neučinil tak ani v návrhu), a proto Úřad

dospěl ke správnému závěru, že navrhovatel neunesl důkazní břemeno ohledně své

aktivní legitimace, a tudíž jeho návrh bez dalšího správně zamítl podle § 265 písm. b)

ZZVZ.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18466.html

PM: 12. 11. 2022
ÚOHS S0349/2022/VZ § 242 odst. 1

a 4 ZZVZ

Úřad se dále pro úplnost zaměřil na posouzení, zda by se v šetřeném případě mohlo jednat

o situaci, kdy lze nejasnost zadávacích podmínek rozporovat i po lhůtě stanovené v § 242

odst. 4 zákona, neboť se projevila až v pozdějších fázích zadávacího řízení. Úřad uvádí,

že touto otázkou se již zabývala i rozhodovací praxe soudů (přestože se vztahuje k nyní již

neúčinné právní úpravě, je dle názoru Úřadu v nyní projednávané věci aplikovatelná).

Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009 potvrdil názor

vyjádřený Krajským soudem v Brně, že se „nejasnost zadávací dokumentace projevila až

při hodnocení nejvhodnější nabídky. Žalobce tedy námitky uplatnil v zákonem stanovené

lhůtě, a to v návaznosti na rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky“.

V rozsudku sp. zn. 2 Afs 67/2010 ze dne 25. 1. 2011 Nejvyšší správní soud obecněji shrnul

okolnosti napadení zadávacích podmínek až v rámci námitek proti rozhodnutí o výběru

nejvhodnější nabídky, přičemž konstatoval, že „je nutno od sebe odlišovat situace, kdy

podle okolností konkrétního případu lze po uchazeči spravedlivě požadovat, aby napadl

zákonnost zadávacích podmínek, neboť si této nezákonnosti mohl a měl být vědom, od

případů, kdy se tato nezákonnost skutečně vyjeví až při hodnocení jednotlivých nabídek.

Jde tak o odlišení případů protizákonných zadávacích podmínek per se od podmínek, které

samy o sobě protizákonné být nemusí, nicméně tato protizákonnost se projeví až jejich

aplikací.“. Úřad dospěl k závěru, že dotčené zadávací podmínky upravující ukončení

elektronické aukce byly v zadávací dokumentaci vymezeny jasně a srozumitelně. Pokud

tedy navrhovatel měl, resp. má za to, že prodloužení aukčního kola maximálně pětkrát

odporuje zákonu, nic mu nebránilo tuto skutečnost namítat ve lhůtě dle § 242 odst. 4

zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18493.html

potvrzeno

R0131/2022/VZ

PM: 18. 11. 2022

ÚOHS S0272/2022/VZ § 19 odst. 3

ZZVZ

V případě pořizování léčivého přípravku UROMITEXAN v předmětném období tedy nešlo

o nahodilé nákupy, nýbrž šlo o léky, o kterých obviněný věděl, že je potřebuje/bude

potřebovat pro zajištění léčby svých pacientů, pročež musí pravidelně doplňovat stav

tohoto léku, byť nemusí vědět přesné množství (záleží na skladbě aktuálně

hospitalizovaných pacientů). (…) není podstatné, zda obviněný např. v prvním čtvrtletí roku

potřebuje 10 ks balení konkrétního léku a v posledním čtvrtletí roku bude téhož léku

potřebovat 150 ks balení, důležité je, že obviněný léčivý přípravek UROMITEXAN

potřebuje a pořizuje trvale, resp. dlouhodobě bez významných časových prodlev a není

žádného sporu o tom, že jsou pro něj nezbytné ve vztahu k zajištění účelu, pro který byl

obviněný zřízen. (…) jedná o plnění nedílně spjaté s každodenním výkonem činnosti

obviněného, a tedy nikoliv o plnění nahodilé ve smyslu § 19 odst. 3 zákona. (…) Úřad trvá

na tom, že výjimku dle § 19 odst. 3 zákona je třeba vykládat restriktivně a aplikovat ji

opravdu jen na případy, kdy je pořizováno plnění v návaznosti na aktuálně vzniklou potřebu

zadavatele, tedy nikoli v návaznosti na potřebu, která existuje dlouhodobě či stále a je

nedílně spjata se samotnou podstatou činnosti zadavatele. V takovýchto případech nelze

shledávat naplnění podmínky nákupů dle aktuálních potřeb, jelikož potřeba zadavatele je

v takovém případě trvale očekávatelná (předvídatelná). Na tomto místě pak Úřad pro

úplnost akcentuje závěry obsažené ve výše zmiňovaném rozhodnutí předsedy Úřadu ve

věci sp. zn. ÚOHS-R0118/2022, v nichž je jednoznačně uvedeno, že „Podmínku,

že se v případě výjimky dle § 19 odst. 3 má jednat o dodávky pořizované dle aktuálních

potřeb, je pak nutno vykládat tak, že tato potřeba má vzniknout nepředvídatelně (aktuálně)

v okamžiku, kdy je nutno ji uspokojit, nikoliv tak, že se má jednat o potřebu pouze

v aktuálním čase existující (taková je koneckonců i zcela předvídatelná potřeba

zadavatele). Rozlišovacím znakem je tedy předvídatelnost (očekávatelnost) dodávek oproti

jejich nahodilosti (byť jsou takové dodávky opakovány). Pouze v případě, kdy se jedná o

dodávky sice opakované, ale svou povahou nahodilé (tedy ne v konkrétnějších obrysech

předvídatelné), lze aplikovat výjimku dle § 19 odst. 3 zákona. Současně je třeba přistupovat

i k pravidlu proměnlivosti ceny dodávky tak, že tato proměnlivost nemůže odpovídat

běžným změnám cen, které postihují téměř všechny komodity, ale musí se jednat o

proměnlivost významnější, způsobenou např. různým tržním chováním dodavatelů.

Zároveň je k aplikaci ustanovení § 19 odst. 3 zákona jakožto k výjimce z pravidla dle § 19

odst. 1 zákona nutno přistupovat restriktivně, když její uplatnění může vést k situaci, kdy

budou pořizovány služby a dodávky ve značných hodnotách (které by jinak vyžadovaly

právě zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení) mimo zadávací řízení, a dojde tak ke

zmaření samotného smyslu institutu zadávacího řízení a veřejných zakázek vůbec.“.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18488.html

PM: 19. 11. 2022
ÚOHS S0289/2022/VZ § 6 odst. 1

ZZVZ

Úřad má se zřetelem k zásadě transparentnosti za to, že pokud v souvislosti s

posuzováním kvalifikace konkrétního dodavatele vyvstanou na straně zadavatele jakékoliv

pochybnosti, je nejen jeho možností, ale taktéž i jeho povinností tyto pochybnosti odstranit,

a mít tak najisto postaveno, že účastník zadávacího řízení příslušné kritérium kvalifikace

skutečně prokázal, čímž rovněž splnil podmínky účasti v zadávacím řízení. (…) Ve vztahu

ke shora popsanému skutkovému stavu Úřad předně v obecné rovině uvádí, že v situaci

kdy zadavatel nemá žádné relevantní indicie, které by zpochybňovaly správnost

předloženého seznamu stavebních prací ve smyslu § 79 odst. 2 písm. a) zákona (např.

konkrétní referenci), resp. věrohodnost informací z něho vyplývajících, nelze zadavateli nic

vytknout, pokud na základě takového seznamu stavebních prací, popř. osvědčení

objednatele konstatuje prokázání kvalifikace příslušného dodavatele, potažmo splnění

podmínek účasti v zadávacím řízení. Ze zákona totiž nevyplývá povinnost zadavatele

objasňovat účastníkem zadávacího řízení předložené doklady o kvalifikaci za všech

okolností a v každé situaci. Na druhou stranu v situaci, kdy zadavatel pojme podezření

ohledně správnosti údajů o předkládaných referencích, měl by příslušné údaje

transparentním způsobem ověřit. K tomu předseda Úřadu ve stejném rozhodnutí uvedl, že

z hlediska dodržení zásady transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona je v zadávacím řízení

neudržitelné, aby zadavatel indicie o nepravdivosti předkládaných osvědčení, má-li takové,

zcela ignoroval a shodu předkládaných dokladů se skutečným stavem neprověřil.“ (…)

Nad rámec nutného Úřad toliko pro dokreslení situace uvádí, že všechny skutečnosti zjištěné

v rámci šetření Úřadu vedeného před zahájením správního řízení nasvědčují tomu, že ve

skutečnosti k realizaci tvrzené referenční zakázky nikdy nedošlo, neboť všechny subjekty

osloveného okruhu potencionálních objednatelů uvedené referenční zakázky (úřady

pražských městských částí a Magistrát hlavního města Prahy) vyloučily možnost, že by u

nich byla v daném období takováto zakázka vůbec realizována.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18485.html

potvrzeno

R0129/2022/VZ

PM: 23. 11. 2022

ÚOHS S0520/2022/VZ § 100 odst. 1

ZZVZ

Pokud jde o názor obviněného, že bližší specifikace podmínek, za kterých může dojít ke

změně závazku (prodloužení lhůty plnění), nebyla fakticky možná (vzhledem

k nepředvídatelným dopadům pandemie Covid-19), tento jeho pohled Úřad nesdílí.

Obviněný měl alespoň v obecnosti vymezit, za jakých okolností by přicházelo v úvahu

rozhodnutí o prodloužení lhůty plnění z jeho strany, aby všem možným dodavatelům bylo

již ze zadávací dokumentace zřejmé, za jakých okolností termín plnění bude pouze do

5. 11. 2020 a za jakých až do 30. 6. 2021. Mezi těmito termíny je totiž tak markantní rozdíl,

že mohl mít vliv i na rozhodování dalších možných dodavatelů, zda podat či nepodat

nabídku na veřejnou zakázku. Tento závěr je plně v souladu s přístupem předsedy Úřadu

vyjádřeném v jeho rozhodnutí č. j. R0035/2018/VZ-14930/2018/321/ZSř ze dne

22. 5. 2018, dle něhož „výhrada může být formulována i obecně, neboť může být obtížné

předem definovat veškeré uvažované případy, které mohou nastat, musí z ní však být

jednoznačně seznatelné, na jaké situace dopadá.“. Právě alespoň rámcový popis, kdy

k aktivaci výhrady dojde, však v zadávací dokumentaci chybí. Případné prodloužení lhůty

plnění tak záviselo pouze na libovůli obviněného, což je z pohledu požadavku na

transparentnost postupu zadavatele při veřejném zadávání nepřijatelné, neboť by to vždy

mohlo vést ke znehodnocení výsledků zadávacího řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18487.html

PM: 24. 11. 2022
ÚOHS S0534/2021/VZ § 138 ZZVZ Skutečnost, že z veřejně dostupných informací nejsou patrné podrobnosti ohledně

konkrétních podmínek vstupu do partnerské sítě IBR, pak dle názoru Úřadu nečiní toto

konkrétní zadávací řízení nepřehledné či méně transparentní. Naopak dodavatelé již ze

znění zadávacích podmínek měli k dispozici informaci, že pro účast v DNS je nezbytné

začlenění do partnerského programu IBR, bylo tedy zřejmé, že dodavatelé musí

kontaktovat tuto společnost, tj. výrobce příslušného programového vybavení ASPE.

Ostatně sám navrhovatel tak učinil, společnost IBR za tímto účelem kontaktoval, jak

dokládá předloženou komunikací s touto společností z května roku 2021. K samotné

skutečnosti, že výrobce ASPE (společnost IBR) je v tomto případě subjektem, který

„rozhoduje“ o tom, že taková oprávnění poskytne, Úřad uvádí, že tato forma možného

zvýhodnění však nemá původ v zadávacích podmínkách, ale je vyvolána samotným

charakterem předmětu plnění, kdy budou v DNS poptávány činnosti spojené se zásahy

do programových produktů ASPE, k jejichž plnění je nezbytné autorskoprávní oprávnění

jejich konkrétního výrobce a tedy, pokud by se takový výrobce rozhodl podat nabídku, ve

vztahu k podpoře a rozvoji jeho vlastního software byl by v tomto ohledu ve výhodě. (…)

že s ohledem na předmět plnění veřejných zakázek zadávaných v DNS, tzn. poskytnutí

služeb podpory, rozvoje a dalších souvisejících plnění ke konkrétním softwarovým

produktům (zde programovému vybavení ASPE) konkrétního „původního“ dodavatele,

existuje (a v každé veřejné zakázce na podobný předmět plnění, tzn. poskytnutí softwarové

podpory k již dodaným programovým produktům, které zadavatel využívá, bude existovat)

i v šetřeném případě dodavatel, který bude vždy fakticky zvýhodněn tím, že takový

programový produkt vyrobil. (…) Nicméně tuto skutečnost je i v šetřeném případě třeba

považovat za důsledek skutečnosti, že existuje subjekt, který je dodavatelem původního

produktu; zásadní je tudíž skutečnost, zda zadávací podmínky nastavené zadavatelem

nenarušují zásadu zákazu diskriminace v tom ohledu, že by dosavadního dodavatele

zvýhodňovaly takovým způsobem, který by překračoval běžné podnikatelské zvýhodnění

plynoucí z toho, že takový dodavatel dodal „původní“ produkt, ke kterému teď zadavatel

poptává podporu, přičemž v případě, že existuje možnost, na trhu běžně dostupná, jakým

způsobem získat oprávnění k poskytování softwarové podpory a dalších souvisejících

plnění k již dříve dodaným softwarovým produktům, nelze takové zadávací podmínky

považovat za diskriminační, popř. v rozporu se zákonem znevýhodňující ostatní subjekty

na trhu. Opětovně Úřad akcentuje, že diskriminační by byla situace tehdy, pokud by

příslušná oprávnění nebylo možné získat, výrobce softwarového produktu by umožnil

získat oprávnění jen úzkému okruhu subjektů, a neexistoval by tudíž jiný dodavatel

schopný poskytovat softwarovou podporu než původní dodavatel, popř. výrobce daného

programového produktu, popř. bezdůvodně by kvalifikovaní dodavatelé nemohli toto od

rozhodného subjektu získat. Tato situace však v případě společnosti IBR zjevně nenastala

(…)

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18489.html

potvrzeno

R0132/2022/VZ

PM: 25. 11. 2022

ÚOHS R0132/2022/VZ § 138 ZZVZ Fakt, že společnost IBR tato práva drží, nemůže jít k tíži zadavatele, neboť není povinností

zadavatele (a není ani paušálně do budoucna výhodou) požadovat za všech okolností při

poptávání programového vybavení předání zdrojového kódu. Stanovení podmínek pro

vstup do partnerského systému je totiž běžným vyjádřením autorských práv pro to, aby do

systému nezasahovali neoprávnění dodavatelé. Zadavatel mohl celý systém v potřebnou

dobu přesoutěžit, ale rozhodl se domluvit s aktuálním dodavatelem na faktickém otevření

soutěže pro zajištění údržby stávajícího systému. Nedospěl jsem pak k tomu, že by

nastavení zadávacích podmínek ani podmínky, které si společnost IBR stanovila pro vstup

do partnerské sítě, otevřenost soutěže omezovaly. (…) Netransparentní ji pak nečiní ani

to, že podmínky vstupu do partnerského programu nejsou veřejně

dostupné, neboť jsou dostupné po kontaktování společnosti IBR, což je krok, který musí učinit všichni zájemci

o partnerství. Ostatně běžným prostudováním internetových stránek některých

poskytovatelů partnerských programů v oblasti informačních technologií jsem zjistil, že

veřejná dostupnost podmínek vstupu zcela jistě není běžnou záležitostí. Zpřístupnění

podmínek je vázáno na registraci, případně vyplnění kontaktního formuláře. Jde například

o případ společností Dell, Hewlett-Packard, Infor či Oracle.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18489.html

PM: 25. 11. 2022
ÚOHS S0534/2021/VZ § 104 ZZVZ Úřad shrnuje, že pokud by zadavatel postupoval v jiném zadávacím řízení

(ve „standardním“ zadávacím řízení na zadání veřejné zakázky ve smyslu § 3 zákona),

postup zadavatele (předmětná zadávací podmínka spočívající v požadavku na předložení

dokladu o certifikovaném partnerství se společností IBR již v rámci žádosti o

účast/nabídky/předběžné nabídky) by nebylo možné považovat za souladný se zákonem,

neboť by předmětný doklad o partnerství bylo možné požadovat podle § 104 zákona až

výhradně po vybraném dodavateli jako podmínku pro uzavření smlouvy (případně si lze

představit i situaci, že by uvedené bylo požadováno v rámci smluvních podmínek jako

podmínka plnění po uzavření smlouvy). Ovšem zároveň je dle Úřadu stěžejní, že, byť

zadavatel požaduje předmětné doklady v „nesprávné“ fázi zadávacího řízení, s ohledem

na výše popsaná specifika zadávacího řízení na zavedení DNS a jeho otevřenost i do

budoucna, rovněž jako s ohledem na konkrétní okolnosti možnosti získání partnerství a již

podané žádosti o účast, nic nenasvědčuje tomu, že by vyžadování předmětných dokladů

od všech uchazečů bylo nepřiměřeně zatěžující či zbytečné, tedy nic nenasvědčuje tomu,

že by byl smysl ustanovení § 104 písm. a) zákona porušen (viz bod 167. odůvodnění tohoto

rozhodnutí). (…) Nelze v tomto konkrétním případě shledat porušení podstaty zásady

zákazu diskriminace, jakož i zásady rovného zacházení, jelikož nepříznivý účinek

neodůvodněně přísných zadávacích podmínek nenastal, ve vztahu k tomuto konkrétnímu

zadávacímu řízení nelze postup zadavatele považovat za nezákonný, když „přísností“ zde

posuzované předmětné zadávací podmínky není ze strany zadavatele deformována

hospodářská soutěž. Zadavatel neznemožnil stanovením předmětné zadávací podmínky

některým dodavatelům ucházet se o plnění veřejných zakázek v DNS. Žádnému

z dodavatelů, kteří by předmět plnění mohli realizovat, nebyla danou zadávací podmínkou

znemožněna možnost zařazení do DNS, a tedy ani jakkoliv znemožněna možnost ucházet

se o plnění veřejných zakázek.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18489.html

potvrzeno

R0132/2022/VZ

PM: 25. 11. 2022

ÚOHS S0534/2021/VZ § 138 ZZVZ Zásadní otázkou využitelnosti dynamického nákupního systému je běžnost poptávaného

plnění. V rozhodnutí o rozkladu předseda Úřadu dovodil, že „je obtížné stanovit přesnou

linii a obecně určit, které plnění běžným je a které už nikoliv, aby byla naplněna dikce

zákona“. Podle předsedy Úřadu je rozvoj programového vybavení nutno odlišit od služby

údržby a podpory systému, protože svou složitostí a specifičností nad tyto vyčnívá.

V obecné rovině je tento závěr nepochybně pravdivý, nicméně jak sám předseda uvádí,

existuje zde poměrně rozsáhlá „šedá zóna“, v rámci které je nutno posuzovat náročnost

a obvyklost plnění ad hoc. Úřad zde souhlasí se zadavatelem, že obvyklost předmětu

plnění nelze posuzovat pohledem „člověka z ulice“, ale z hlediska běžné praxe zadavatele,

relevantního trhu a předmětu plnění. V opačném případě by byl výklad využitelnosti

dynamického nákupního systému silně restriktivní a ve své podstatě by tak tento institut

ztrácel značnou část svého opodstatnění. (…) že v daném případě se fakticky jedná spíše

o službu podpory a aktualizace systému, přičemž rozvoj samotný spočívá de facto

v implementaci aktualizací vyvíjených a poskytovaných společností IBR a jejich navázání

na zadavatelem používané systémy třetích stran, nikoliv v samostatném rozvoji systému

jednotlivými dodavateli. (…) S ohledem na výše uvedené, stejně tak závěry obsažené

v rozhodnutí předsedy Úřadu, je tedy nutné otázku oprávněnosti poptávání předmětu

plnění v dynamickém nákupním systému posoudit nikoliv z hlediska pouhé přítomnosti

rozvoje, ale „intenzity“ charakteru těchto služeb. V zásadě lze úpravy programového

vybavení rozdělit na úpravy menšího rozsahu (např. oprava chyb, aktualizace apod.) a

úpravy většího rozsahu (povýšení na novou verzi, úprava architektury systému a další).

V případě menších úprav pak nelze hovořit o rozvoji/vývoji systému v pravém slova smyslu,

jelikož se z naprosté většiny jedná o udržení technické a morální aktuálnosti softwaru,

nikoliv o přechod k vyšší verzi s rozsáhlými změnami, přičemž se jedná o zcela běžnou

službu, jak je Úřadu z vlastní činnosti známo (například pravidelné automatické aktualizace

softwaru operačního systému). Úpravy většího rozsahu pak naopak představují plnění

výrazně složitější (a v konečném důsledku i méně časté), jelikož vyžadují významné

zásahy do zdrojového kódu a dochází přitom k zásadnímu rozšiřování funkcionalit

systému.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18489.html

potvrzeno

R0132/2022/VZ

PM: 25. 11. 2022

ÚOHS S0124/2022/VZ § 127 odst. 2

písm. d)

ZZVZ

Úřadu tak nezbývá než opětovně konstatovat, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí

o zrušení zadávacího řízení, tedy ke dni 31. 1. 2022, nemohlo jít o legitimní důvod pro

zrušení zadávacího řízení z důvodu hodného zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2

písm. d) zákona, neboť ke dni vydání napadeného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení

stále nebyly vyčerpány všechny možnosti pro prodloužení termínu pro ukončení realizace

projektu, resp. toto prodloužení bylo ke dni vydání napadeného rozhodnutí alespoň

v teoretické rovině stále možné. Pokud však v době vydání napadeného rozhodnutí

o zrušení zadávacího řízení existovala alespoň teoretická šance (kdy lze dovodit, že šlo

o šanci sice nejistou, ale reálně připadající v úvahu), že mu bude termín ze strany dotačního

orgánu prodloužen, nemohlo představovat rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ultima

ratio vzniklé situace. (…) Úřad při posouzení odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího

řízení vychází ze závazného právního názoru předsedy Úřadu, který v druhostupňovém

rozhodnutí mj. uvedl následující: 35. V uvedené situaci pak není podstatné, zda na trhu

existují novější hardwarové produkty, které nabízejí lepší parametry za srovnatelnou cenu,

neboť zadavatel požadoval takové parametry, které pro účel plnění veřejné zakázky

potřeboval. Pokud by zadavatel od hardwaru požadoval vyšší výkon (a tedy lepší

parametry), měl tyto požadavky uvést již v zadávacích podmínkách. Je totiž třeba uvést,

že produkty s takovými parametry, na něž zadavatel ve svém odůvodnění zrušení

zadávacího řízení a následných podáních k Úřadu odkazuje, byly na trhu již v době

zahájení zadávacího řízení.“. (…) S ohledem na výše uvedený závazný právní názor jeho

předsedy, již Úřad nepřikročil k dalšímu porovnání technické specifikace výrobků

nabízených v nabídkách účastníků zadávacího řízení a výrobků uváděných zadavatelem,

neboť takové srovnání by ve světle výše citovaného druhostupňového rozhodnutí bylo

nadbytečné. Je totiž nesporné, že zadavatel zahájil zadávací řízení za účelem získaní

nového nemocničního informačního systému, přičemž součástí veřejné zakázky je i

dodávka nezbytné hardwarové a softwarové infrastruktury pro nový informační systém a

jeho nové funkcionality (jak ostatně vyplývá již z preambule zadávací dokumentace, resp.

ze zbytku zadávací dokumentace jako celku). Je tedy zřejmé, že poptávaný hardware je

v zadávacích podmínkách definován takovými minimálními parametry, které vyhovují

specifikaci informačního systému a které jsou nezbytné pro jeho provoz.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18498.html

PM: 30. 11. 2022
ÚOHS R0139/2022/VZ § 40 odst. 3

a 4 ZZVZ

Pokud zadavatel uvádí, že měl zájem pokračovat v zadávacím řízení a měl zájem uzavřít

předloženou dohodu, takový zájem nedosahuje kvalit dvoustranného právního jednání,

které by vyjadřovalo konkrétní společnou vůli obou stran směřující – zde –

k jednoznačnému stanovení podmínek odchýlení se od § 40 odst. 3 zákona. Je tedy nutno

konstatovat, že zadavatel v zadávací lhůtě neodeslal oznámení o výběru dodavatele ani

se s dodavatelem nedohodl jinak ve smyslu § 40 odst. 3 písm. a) zákona. Z tohoto důvodu

platí, že je zadávací řízení uplynutím zadávací lhůty ukončeno dle § 40 odst. 4 zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18502.html

Rozhodnutí

ÚOHS-

S0036/2022/VZ,

zrušeno a

správní řízení

zastaveno.

PM: 28. 11. 2022

Logo MMR
© 2023 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR | Dodavatel portálového řešení: Spojené nástroje elektronické, s.r.o.