Vybraná rozhodnutí v oblasti veřejných zakázek od roku 2020
Instituce | Rozhodnutí | Ustanovení | Právní věta | Odkaz | Poznámka |
ÚOHS | R0139/2020 | § 53 odst. 4 ZZVZ |
Pokud zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení odkáže pouze na určité
ustanovení z nadlimitního režimu, k čemuž je na základě § 53 odst. 4 ZZVZ oprávněn, neznamená to automaticky skutečnost, že je vázán i souvisejícími ustanoveními. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 16896.html |
|
ÚOHS | S0325/2019 | § 18 odst. 2 ZZVZ |
Předměty řešených veřejných zakázek, týkající se silnic II. a III. třídy, které jsou ve
vlastnictví Středočeského kraje, spolu tvoří funkční celek. Sjednocujícím účelem předmětů plnění veřejných zakázek je jejich společný cíl, kterým je zajištění bezpečnosti provozu. Taková plnění tvoří bezesporu jeden funkční celek. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 16489.html |
Potvrzeno rozkladem (R0203/2019) |
ÚOHS | S0432/2019 | § 28 odst. 2 ZZVZ |
ZZVZ nijak blíže neupravuje (tedy ani nezakazuje) zastoupení dodavatele při podání
nabídky na veřejnou zakázku. Nabídka dodavatele tedy může být podána prostřednictvím jiného uživatelského účtu v NEN. Zadavatel se může nechat při podání nabídky zastoupit, za subsidiárního použití občanského zákoníku (§ 436 odst. 1, § 441 odst. 1). |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 16520.html |
|
ÚOHS | S0370/2019 | § 113 ZZVZ | Skutečnost, že nabídková cena účastníka je nízká, automaticky neznamená, že se jedná
o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která by musela být zdůvodňována postupem podle ZZVZ. Pokud zadavatel nabídkovou cenu posoudil podle § 113 ZZVZ a neidentifikoval ji jako mimořádně nízkou, není povinen žádat účastníka o písemné zdůvodnění podle § 113 odst. 4 ZZVZ. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 16549.html |
Potvrzeno rozkladem (R0235/2019) |
KS | 30 A 145/2018 | § 63 odst. 5 ZZVZ |
Zadavatel si stav krajně naléhavé nouze nesmí způsobit vlastní liknavostí. Podle názoru
soudu při plánování veřejné zakázky nelze obecně sečíst zákonné lhůty, ale je nutné počítat s dostatečnou časovou rezervou i pro možné komplikace při zadávání. Komplikacemi mohou být nutnost změny zadávací dokumentace v průběhu zadávacího řízení, podané námitky, potřeba doplnění údajů či dokladů, nespolupráce vybraného dodavatele, případně zahájení správního řízení u žalovaného. Se všemi těmito možnostmi musí zodpovědný zadavatel při plánování zadávacího řízení počítat a adekvátně k tomu stanovit časovou rezervu. |
http://nssoud.cz/files/EVID ENCNI_LIST/2018/30A_14 5_2018_11_20200806122 212_prevedeno.pdf |
|
ÚOHS | R0068/2020 | § 46 odst. 2 ZZVZ |
Pokud je předmět nabízeného plnění, v tomto případě tiskové zařízení, konfigurovatelné
a uchazeč nabídl jinou verzi, než tu odpovídající zadávacím podmínkám, pak jakákoliv jeho změna, bude vždy změnou materiální. Zadavatel nemá povinnost prověřovat, zda jsou účastníkem nabízená zařízení konfigurovatelná a jejich překonfigurováním tak lehce splnit požadavky zadávacích podmínek. Zadavatel v souladu se ZZVZ posuzuje jen to, co je uvedeno v nabídce, neboť je jejím obsahem vázán. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 16690.html |
|
ÚOHS | R0075/2020 | § 246 odst. 1 ZZVZ |
Pokud dojde k uzavření smlouvy a zmaření přezkumu, není možno toto zmaření napravit
vlastní činností obviněného. Přestupek byl dokonán již uzavřením smlouvy a k napravení škodlivého zásahu do zákonem chráněného zájmu nemůže dojít ani jejím smluvním ukončením, které se svým důsledkem rovná následku Úřadem zrušeného zadávacího řízení. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 16764.html |
|
ÚOHS | R0098/2020 | § 35 ZZVZ | Služby v oboru údržby nemovitostí a strážní služby jsou služby rozdílné, jiného
charakteru a vyžadující rovněž rozdílné živnostenské oprávnění. Skutečnost, že obě tyto služby nabízejí někteří dodavatelé společně, neznamená, že se jedná nutně o služby související, ačkoliv mohou směřovat ke společnému účelu, kterým je správa budovy. Zadavatel měl zvolit postup rozdělení veřejné zakázky na části, protože takové rozdělení by přineslo více nabídek a tím pádem i zajistit větší soutěž vzájemně si konkurujících dodavatelů. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 16790.html |
|
KS | 31 Af 59/2019 | § 36 odst. 1 ZZVZ |
Prakticky každá zadávací podmínka vytváří překážku hospodářské soutěže, neboť jejím
účelem je specifikace požadovaného plnění, tj. vyloučení možnosti poskytnout plnění jiné. Rozpor s § 36 odst. 1 ZZVZ může vyvolat pouze podmínka, která vytváří překážku hospodářské soutěže bezdůvodně. O bezdůvodnost se bude jednat, pokud zadavatel není schopen logicky zdůvodnit, proč danou podmínku stanovil, nebo jestliže důvod, který zadavatel uvedl, daná podmínka nesleduje. Obecně lze říci, že požadovaná míra souvislosti mezi zadávací podmínkou a tvrzenou potřebou se do značné míry odvíjí od toho, nakolik je stanovený požadavek v daném segmentu trhu běžný a zda je jednoduše splnitelný a nenákladný, nebo naopak technicky komplikovaný a znatelně navyšující cenu plnění. Požadavek, jehož splnění nemůže žádnému z dodavatelů činit potíže, omezuje hospodářskou soutěž pouze marginálně. |
http://nssoud.cz/files/EVID ENCNI_LIST/2019/31_Af_ 59_2019_2020101312581 2_20201013142601 _prevedeno.pdf |
Podána kasační stížnost u NSS |
ÚOHS | S0139/2020 | § 46 odst. 2 ZZVZ |
Skutečnost, že nové reference byly doloženy prostřednictvím doplnění nabídky,
neznamená, že by byla nabídka změněna, jelikož v případě doplnění dokladů vztahujících se k prokázání kvalifikace nedochází ke změně nabídky, neboť kvalifikovanost dodavatele je stále stejná jako při podání nabídky, a tedy nedochází ke změně předmětu nabídky. Podle § 46 odst. 2 ZZVZ může být nabídka doplněna, nikoliv však měněna. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 16882.html |
Potvrzeno rozkladem (R0127/2020) |
ÚOHS | S0234/2020 | § 36 odst. 3 a 6 ZZVZ |
Zadavatel umožní prohlídku místa plnění fakultativně. Je tedy na zadavateli, jakým
způsobem zajistí úplnost zadávacích podmínek. V případě, že je schopen poskytnout dodavatelům úplné informace pro řádné sestavení nabídky, není již nezbytné realizovat prohlídku místa plnění, ale za situace, kdy s ohledem na charakter poptávaných služeb není možné úplné informace poskytnout, je pravděpodobné, že právě prohlídka místa plnění může v některých případech být způsobem, kterým lze dostát požadavkům zpracování zadávací dokumentace podle § 36 odst. 3 ZZVZ. Zadavatel neposkytl v zadávací dokumentace nezbytné informace pro podání nabídky (nacenění předmětu plnění) a neumožnil dodavatelům získat informace ani na základě prohlídky místa plnění, dodavatelé tak neměli možnost získat nezbytné technologické informace pro podání nabídky. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 16920.html |
|
ÚOHS | R0172/2020 | § 245 odst. 1 ZZVZ |
Pokud je z rozhodnutí o námitkách zřejmé, proč zadavatel považuje argumenty
stěžovatele za liché, nejde o pouhé formální odmítnutí námitek bez odůvodnění a současně je možné dovodit, že je postihnuto gros námitek, pak je naplněna povinnost vymezená v § 245 odst. 1 ZZVZ spočívající v jasném a srozumitelném vypořádání odůvodnění rozhodnutí o námitkách. Přestože zadavatel na každou dílčí námitku nereagoval výslovně, z celého textu rozhodnutí o námitkách lze dovodit názor zadavatele na namítané skutečnosti. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17018.html |
|
KS | 30 Af 52/2018 | § 252 odst. 1 ZZVZ |
Není porušením povinnosti stanovené v § 252 odst. 1 ZZVZ, pokud zadavatel nezašle
dokumentaci o zadávacím řízení ve formě originálů ale jen v prostých kopiích. Takové jednání zadavatele nelze kvalifikovat jako přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) ZZVZ , protože takové jednání není v rozporu se zákonem. |
http://nssoud.cz/files/EVID ENCNI_LIST/2018/30Af_5 2_2018_94_20201027084 036_20201027084705_pre vedeno.pdf |
Podána kasační stížnost u NSS |
ÚOHS | R0131/2020 | § 63 odst. 3 písm. a) ZZVZ |
Výkon dozorových činností na předmětné tunelové stavbě nenaplňuje pojmové znaky díla
ani uměleckého výkonu podle autorského zákona. Jedná se sice o specifickou či dokonce unikátní stavbu, nelze ji však považovat za umělecké dílo, ani skutečnost, že stejnou metodou doposud nebyl jiný tunel ražen, z této stavby, natož pak technického dozoru na této stavbě, nedělá umělecké dílo. Zadavatel tedy neprokázal naplnění podmínek pro § 63 odst. 3 písm. a) ZZVZ. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 16855.html |
|
ÚOHS | R0223/2019 | § 175 odst. 1 ZZVZ |
Obrat představuje číselné vyjádření celkového pohybu aktiv, pasiv, popřípadě nákladů a
výnosů za určité období. Obratem dodavatele tak není pouze jeho zisk vycházející ze vzorové smlouvy, ale i částky, které s předmětem koncese souvisí a jsou placeny na účet dodavatele. U stanovení předpokládané hodnoty koncese nezáleží na reálném zisku dodavatele, ale záleží na tom, kolik finančních prostředků dodavatel obdrží od všech koncových uživatelů koncese. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 16558.html |
|
KS | 30 Af 63/2018 | § 255 ZZVZ |
Nabídkovou cenou při výpočtu kauce podle § 255 ZZVZ je nutné rozumět takovou cenu,
která odpovídá předpokládanému rozsahu veřejné zakázky. To platí i v případě, že předpokládaný rozsah nebyl zahrnut do nabídkové ceny pro účely hodnocení nabídek, avšak jasně vyplýval ze zadávací dokumentace. |
http://nssoud.cz/files/EVID ENCNI_LIST/2018/30Af_6 3_2018_93_20201215090 734_20201215091648_pre vedeno.pdf |
|
ÚOHS | S0326/2020 | § 53 odst. 6 ZZVZ |
Oznámení o výběru je jedním z úkonů, na které ZZVZ ve zjednodušeném podlimitním
řízení neklade tak přísné nároky, jeho náležitosti jsou vymezeny v obecném § 50 ZZVZ. Oznámení o výběru musí obsahovat identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru. Nároky na oznámení o výběru jsou tak podle ZZVZ mírnější než v případě oznámení o výběru dodavatele podle § 123 ZZVZ, který se použije pro zadávání veřejných zakázek v nadlimitním režimu, nikoliv ve zjednodušeném podlimitním řízení. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 16841.html |
|
ÚOHS | R0074/2020 | § 89 odst. 5 ZZVZ |
Existují i vysoce specializované nástroje, které se skládají z několika unikátních součástí
a je možné si je nechat poskládat „na míru“ nebo existují nástroje, které vyžadují přesnou konfiguraci před jejich samotnou výrobou či kompletací, u těchto zmíněných nástrojů „na míru“ by šlo jistě uvažovat o použití přímého odkazu. Nicméně v tomto případě se zadavatel domáhá možnosti použít přímé odkazy na konkrétní výrobky u všech nástrojů, které poptává, aniž by jakkoliv prokázal, že je nelze popsat obecně tak, aby to bylo pro dodavatele pochopitelné v dostatečné míře. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 16727.html |
|
SDEU | C-328/19 | § 11 odst. 1 ZZVZ |
Ačkoli in house zadávání bylo do dnešního dne Soudním dvorem připuštěno pouze
v případech, v nichž zadavatel zcela nebo zčásti vlastnil kapitál subjektu, kterému byla zakázka zadána, nelze z toho dovodit, že v rámci takového mechanismu, jako je model tzv. „odpovědné obce“ ve smyslu finského práva, není možné, aby zadavatel, v tomto případě odpovědná obec, zvolil in house zadání zakázky, aby vyhověl potřebám zadavatelů, s nimiž uzavřel dohodu založenou na uvedeném modelu, ze samotného důvodu, že ostatní obce, které jsou součástí této dohody, nevlastní žádnou účast v kapitálu in house subjektu. Kritérium vlastnictví části kapitálu totiž nemůže být jediným prostředkem k dosažení tohoto cíle, neboť kontrola obdobná kontrole, kterou vykonává veřejný zadavatel nad vlastními organizačními složkami, se může projevit jinak než prostřednictvím kapitálového přístupu. |
CURIA – Dokumenty (europa.eu) | |
ÚOHS | S0293/2020 | § 36 odst. 1
ZZVZ |
Právě k ověření schopnosti bankovních institucí plnit své závazky slouží zadavatelem
zmiňované ratingové agentury, přičemž z veřejně dostupných informací lze shledat, že se jedná o jediné agentury, které se takovým komplexním hodnocením bank zabývají. V kontextu právě uvedeného tak nelze za nepřiměřený považovat ani požadavek zadavatele, aby banka vystavující bankovní záruku disponovala určitým ratingovým hodnocením právě od zmiňovaných agentur. O odůvodněnosti posledně uvedeného požadavku svědčí dle Úřadu také skutečnost, že zadavatel nepovažuje za relevantní ratingovou známku udělenou pouze některou z agentur Moody’s, S&P nebo Fitch, nýbrž kteroukoli z nich. |
https://www.uohs.cz/cs/ver
|
Potvrzeno
R0205/2020 |
ÚOHS | S0293/2020 | § 36 odst. 1
ZZVZ |
S ohledem na výše uvedené předseda Úřadu konstatuje, že požadavek na dojezdovou
vzdálenost nelze považovat ani za nepřiměřený ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky, neboť jej zadavatel odůvodnil svými objektivními a legitimními potřebami, zejména tím, že modelová trasa odpovídá jedné z reálných tras, na které budou poptávané autobusy provozovány, a že je z pohledu zadavatele nezbytné, aby dodané autobusy zmíněnou vzdálenost bez problémů zvládly realizovat bez nutnosti dotankování a s odpovídající rezervou. Potřeba určité míry rezervy je odůvodnitelná např. určitou mírou rizika prostojů vozidla v zimním období nebo nahodilých událostí na silnicích. |
https://www.uohs.cz/cs/ver
|
Potvrzeno
R0205/2020 |
ÚOHS | S0497/2020 | § 116 ZZVZ | (…) Jestliže stanovený způsob hodnocení kritérií č. 2, 4 a 5 připouští subjektivní uvážení
osob, které provádějí vlastní hodnocení, neznamená to nutně, že by se jednalo o netransparentní postup. Míra transparentnosti totiž závisí především na rozsahu takového uvážení. Jelikož Úřad v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí dovodil, že kritéria hodnocení č. 2, 4 a 5 jsou stanovena srozumitelně a jednoznačně a metoda hodnocení nabídek v těchto kritériích je jednoznačná, nelze tak dojít k závěru, že zadávací podmínky byly vymezeny způsobem, které ponechávají hodnotící komisi prostor pro svévoli a jsou z tohoto důvodu netransparentní. |
https://www.uohs.cz/cs/ver
|
|
ÚOHS | S0409/2020 | § 48 odst. 4
ZZVZ |
Institut MNNC je z hlediska systematiky ZVVZ upraven ve 4. části, který reguluje
nadlimitní ZŘ. Povinnost posoudit MNNC se v případě ZPŘ uplatní pouze v případě, že si to zadavatel v ZD vyhradí, neboť to z § 53 odst. 6 ZZVZ nikterak nevyplývá. Zůstává však zadavateli ve smyslu § 48 odst. 4 ZZVZ možnost posoudit nabídkovou cenu jako mimořádně nízkou a v případě, že cena není účastníkem zdůvodněna, může zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučit.
|
https://www.uohs.cz/cs/ver
|
|
ÚOHS | S0409/2020 | § 46 ZZVZ | Dle § 211 odst. 1 ZZVZ musí zadavatel s dodavateli komunikovat v zadávacím řízení a
při zvláštních postupech písemně, není-li v ZZVZ stanoveno jinak, lze i ústně, ale musí se do dostatečně zdokumentovat. ZZVZ tedy nestanoví úkony, které není možné činit ústně, vyžaduje-li však ZZVZ, aby určitý úkon byl proveden výhradně písemně, je toto uvedeno v příslušném ustanovení např. § 39 odst. 6ZZVZ. (…) V případě objasnění nabídky je tak ústní forma úkonu povolena, to však s ohledem na povinnost dodržovat zásadu transparentnosti, tedy pouze za předpokladu jejího dostatečného zdokumentování. (…) Požádal-li zadavatel dle § 46 ZZVZ k objasnění/doplnění nabídky, které bylo za účelem urychlení provedeno ústně, a jehož rámci dodavatel doložil smluvní vztahy k referenčním zakázkám (doklady, které se nehodnotí), jednal v souladu s ZZVZ. Ale i kdyby dodavatel předložil zcela nové referenční zakázky, i tak by to bylo v souladu se ZZVZ. |
https://www.uohs.cz/cs/ver
|
|
ÚOHS | S0409/2020 | § 79 odst. 2
písm. a) a b) ZZVZ |
Poskytoval-li v šetřeném případě vybraný dodavatel v rámci referenčních zakázek plnění,
k nimž v té době neměl potřebná živnostenská oprávnění, prostřednictvím jiných osob těmito živnostenskými oprávněními disponujícími a v rámci předmětného zadávacího řízení prokazoval splnění požadavku zadavatele na technickou kvalifikaci pomocí těchto referenčních zakázek, za jejichž realizaci nesl odpovědnost, prokázal v tomto ohledu příslušnou část kvalifikace v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky a zákonem. |
https://www.uohs.cz/cs/ver
|
|
ÚOHS | S0044/2021 | § 245 odst.
1 ZZVZ |
Úřad konstatuje, že zákon vyjma požadavku na řádné odůvodnění rozhodnutí o
námitkách jednoznačně stanovuje zadavateli povinnost spočívající v odeslání rozhodnutí o námitkách stěžovateli, a to do 15 dnů od doručení námitek. Zákon rovněž mj. stanoví, že nesplnění některé z povinností podle § 245 odst. 1 zákona naplňuje skutkovou podstatu přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše 20 mil. Kč. |
https://www.uohs.cz/cs/ver
|
|
ÚOHS | S0384/2020 | § 250 ZZVZ | Obecně lze říci, že námitky představují primární ochranu dodavatele před nezákonným
postupem zadavatele, přičemž jejich řádné a včasné podání je rovněž jednou z procesních podmínek pro podání návrhu na zahájení správního řízení vedeného před Úřadem. Návrh ve smyslu § 250 a násl. zákona lze tedy považovat až za sekundární nástroj procesní ochrany dodavatele. Zákon je ostatně koncipován tak, že část třináctá s názvem ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele se dělí na dvě hlavy, a to hlavu I s názvem Námitky a hlavu II s názvem Dozor nad dodržováním zákona (týkající se řízení před Úřadem). Zákon o zadávání veřejných zakázek tedy upravuje ucelený postup dodavatelů v případě obrany proti nesprávnému postupu zadavatele, přičemž jednotlivé kroky účinné obrany dodavatele na sebe vzájemně navazují. |
https://www.uohs.cz/cs/ver
|
Potvrzeno
R0206/2020 |
ÚOHS | S0427/2019 | § 189 odst.
1 ZZVZ |
(…) Pojem svěřené úkoly nelze vykládat tak, že by byl obviněný (zadavatel) nebo jím
ovládané osoby nutně též beneficientem zadávaných činností, ani že by byl obviněný povinen k úhradě odměny za takto poskytnutá plnění, je však třeba určitý akt zadání k poskytnutí činností třetí osobě ze strany obviněného nebo jím ovládaných osob. Jinými slovy v případech, kdy by plnění svěřených úkolů mohlo zahrnovat i činnosti poskytované třetím subjektům, je třeba konkrétního zadání ze strany obviněného nebo existence právního vztahu založeného obviněným. Úřad má za to, že za takové plnění svěřených úkolů lze považovat zejména takové, které by byl jinak obviněný povinen provést sám nebo je zajistit prostřednictvím jiných subjektů na trhu. (…) Přičemž právní úprava veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, která obecně požívá méně striktní regulace, by neměla být vykládána přísněji než obecné podmínky vertikální spolupráce. Úřad tudíž v šetřeném případě podmínku podstatné části činnosti podle § 189 odst. 1 písm. c) zákona bude vykládat benevolentněji, v kontextu širšího okruhu skutečností a pouze orientačně přihlédne k obecné podmínce vertikální spolupráce stanovené § 11 odst. 1 písm. c) zákona, kterou však s ohledem na výslovný zákaz nebude aplikovat přímo.
|
https://www.uohs.cz/cs/ver
|
|
ÚOHS | S0359/2020 | § 79 odst. 3
ZZVZ |
Je však třeba opakovaně zdůraznit sousloví „v průběhu doby“ obsažené v ust. § 79 odst.
3 zákona, větě za středníkem, která považuje za rozhodný rozsah referenční zakázky na dodávky realizovaný v průběhu doby tří let a nikoli v každém roce z předchozích tří let. Nelze tedy posledně citované ustanovení zákona ve vztahu k významným dodávkám pravidelné povahy vykládat v tom smyslu, že zadavatel je povinen stanovit referenční dobu tak, že je účastník zadávacího řízení povinen prokázat významnou zakázku pravidelné povahy v každém ze tří let, a to ještě ve vztahu k jednomu objednateli. Pokud tedy dojde ze strany zadavatele ke stanovení požadavku na referenční zakázku v každém z předchozích tří let, je nutno zkoumat, zda je pro takové zpřísnění požadovaných referenčních zakázek dán relevantní důvod a zda nedochází takovým postupem k nedůvodnému omezení soutěže mezi dodavateli vyloučením potenciálních dodavatelů schopných zakázku plnit. Jinými slovy, obecně nelze vyloučit možnost stanovení požadavku na referenční zakázku v každém z předchozích tří let, nicméně taková podmínka musí být zadavatelem řádně odůvodněna zejména ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. |
https://www.uohs.cz/cs/ver
|
Potvrzeno
R0216/2020 |
ÚOHS | S0383/2020 | § 79 odst. 2
písm. a) a b) ZZVZ |
Takový závěr ovšem nelze bez dalšího učinit za situace, kdy zadavatel obdržel
kvalifikované námitky, jejichž obsahem bylo zpochybnění správnosti čestného prohlášení, a tedy zpochybnění toho, zda vybraní dodavatelé podmínky účasti opravdu splnili. Za této nově nastalé situace měl zadavatel povinnost posoudit, zda námitka vznesená navrhovatelem je důvodná či nikoliv. V případě, že by zadavatel dospěl k závěru, že tato námitka důvodná je, bylo by to důvodem pro přijetí nápravného opatření ze strany zadavatele. Pokud ovšem dospěl k závěru, že tato námitka důvodná není, měl povinnost tuto v rozhodnutí o námitkách vypořádat srozumitelným a přezkoumatelným způsobem tak, aby bylo možné při přezkoumání takového rozhodnutí jednoznačně uzavřít, zda vybraní dodavatelé podmínky účasti skutečně splnili.
|
https://www.uohs.cz/cs/ver
|
Potvrzeno
R0208/2020 |
ÚOHS | S0522/2020 | § 83 odst. 1
písm. d) ZZVZ |
Zadavatel by měl být na základě písemného závazku jiné osoby schopen jasného úsudku
o tom, zda je zajištěno, že veřejná zakázka bude realizována opravdu tím, kdo danou schopností disponuje, nikoliv tím, kdo si ji – toliko pro účely zadávacího řízení – pouze „obstaral“, resp. „koupil“. Je tedy nezbytné, aby byl zadavatel na základě písemného závazku jiné osoby schopen jednoznačně určit, jakým konkrétním způsobem se bude tato „kvalifikovaná jiná osoba“ podílet na plnění dané veřejné zakázky. (…) Je tedy nezbytné, aby z takto vymezeného závazku vyplývala reálná míra participace jiné osoby na plnění veřejné zakázky, dále závazek dodavatele k reálnému poskytnutí věcí, práv či osob a jejich přesný popis. Jinými slovy řečeno, zadavatel musí mít na základě vymezeného závazku jednoznačně postaveno najisto, v jakých částech plnění, jakým způsobem a do jaké míry se bude tato jiná osoba podílet na plnění předmětu veřejné zakázky.
|
https://www.uohs.cz/cs/ver
|
|
ÚOHS | S0462/2020 | § 127 odst.
2 písm. d) ZZVZ |
Odůvodnění zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona proto musí
obsahovat dostatečně konkrétní popis důvodů hodných zvláštního zřetele a rovněž konkretizaci okamžiku, s nímž zadavatel spojuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele… (…) Úřad akcentuje, že se vždy musí jednat o důvody závažné, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování v něm bylo v rozporu se zákonem, tyto důvody musí odpovídat povaze, smyslu a účelu toho, co zákon upravuje a musí být posuzovány vždy s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti, přičemž jejich interpretace by měla být ku prospěchu efektivní hospodářské soutěže.
|
https://www.uohs.cz/cs/ver
|
|
KS | 30 Af112/2018 | § 127 odst.
2 písm. d) ZZVZ |
Výklad žalovaného (ÚOHS), že zadávací řízení může zadavatel zrušit z důvodu obavy o
případné vedení správního řízení o přestupku, je v rozporu se smyslem přísné konstrukce toliko výjimečných důvodů, na nichž je § 127 odst. 2 písm. d) zákona o zadávání veřejných zakázek vystavěn. Interpretací zastávanou žalovaným by se zadavatel snadno mohl liberovat z povinnosti uzavřít smlouvu s vítězným uchazečem, s nímž by z různých důvodů smlouvu uzavřít nehodlal.
|
http://www.nssoud.cz/files/
|
Napadeno
kasační stížností |
ÚOHS | S0505/2020 | § 255 odst.
1 ZZVZ |
Z tohoto ustanovení zákona (§ 255 odst. 1) dle Úřadu vyplývá, že celkovou nabídkovou
cenou se pro účely určení výše kauce rozumí cena za plnění, které má dodavatel zadavateli v rámci veřejné zakázky poskytnout a má ho ve své nabídce ocenit, nikoliv cena, resp. část ceny, kterou zadavatel v zadávacích podmínkách za „celkovou nabídkovou cenu“ sám označí. Pro určení výše kauce tedy není relevantní, že v šetřeném případě zadavatel v zadávací dokumentaci část nabídkové ceny označil jako „celkovou nabídkovou cenu“. Pro výpočet kauce je stěžejní nabídková cena jako celek, tj. za cena plnění, které měli dodavatelé ve svých nabídkách ocenit.“ |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | S0467/2020 | § 116 odst.
1 ZZVZ |
Úřad k tomu dodává, že pokud chce zadavatel v některém z kritérií hodnocení nezbytně
zohlednit přímo zkušenosti dodavatelů, vždy tak (v nadlimitním režimu) musí učinit mj. v intencích § 116 odst. 1 zákona, tzn., že takové hodnotící kritérium musí mít souvislost s předmětem plnění veřejné zakázky, a tedy hodnocené skutečnosti se do předmětu plnění musejí promítnout. V některých případech, s ohledem na předmět zadávané veřejné zakázky, může zadavatel za tímto účelem využít např. hodnocení dle kritéria uvedeného v § 116 odst. 2 písm. e) zákona, tzn., že v rámci hodnocení zohlední zkušenosti získané jednotlivými osobami, např. zaměstnanci dodavatele, přičemž ve vztahu k těmto osobám bude zároveň dále ve smlouvě na veřejnou zakázku uvedeno, že tyto osoby se budou podílet na plnění zadávané veřejné zakázky. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | Potvrzeno
R0228,0241/2020 |
ÚOHS | S0408/2020 | § 127 odst.
2 písm. d) ZZVZ |
Je třeba akcentovat, že zadavatel je povinen řádně identifikovat skutečnosti, na nichž
staví závěr o nesprávné formulaci zadávacích podmínek a v jejímž důsledku obdržel neporovnatelné nabídky. V tomto ohledu není možno považovat sdělení o tom, že „nastavené a popsané technické požadavky uvedené v Technické specifikaci, která tvoří přílohu č. 5 zadávací dokumentace, nemusely být zřejmé stejným způsobem co do rozsahu a obsahu všem účastníkům zadávacího řízení.“ za jednoznačné, srozumitelné a přezkoumatelné identifikování skutečnosti, která by mohla zakládat důvod pro zrušení zadávacího řízení z důvodu nejasně formulovaných zadávacích podmínek. Skutečnost, že se zadavateli následně nehodí výsledek hodnocení nabídek, dle Úřadu sama o sobě nemůže obstát za situace, kdy byly zadávací podmínky stanoveny v souladu se zákonem. Nevýhodnost výsledného hodnocení nabídek přitom dle názoru Úřadu nelze posuzovat jako nezákonné stanovení zadávacích podmínek, které by bylo možné vnímat jako důsledek pochybení zadavatele při zpracování zadávacích podmínek. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | Potvrzeno
R0224/2020 |
ÚOHS | S0013/2021 | § 127 odst.
2 písm. d) ZZVZ |
Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, ovšem toliko za
předpokladu, že tak učiní z důvodu, resp. za situace aprobované zákonem. Musí se vždy jednat o důvody závažné, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování v něm bylo v rozporu se zákonem. Jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | R0011/2021 | § 46 odst. 1
a 2 ZZVZ |
Nelze se zcela ztotožnit se závěrem Úřadu, podle nějž není možné objasňovat dle § 46
zákona údaje, které jsou předmětem hodnocení, poněvadž by to vždy znamenalo změnu této hodnoty, a tedy i nepřípustnou změnu nabídky. Tento výklad ustanovení § 46 zákona není souladný s rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-S0403/2019/VZ-02553/2020/512/ŠMr ze dne 22. 1. 2019, v němž Úřad akcentoval, že podle § 46 odst. 2 zákona nelze provést materiální změnu nabídky, ale pouze toliko změnu formální, kdy obsah nabídky zůstává totožný, pouze je doplněna původně chybějící informace, nebo je jiná původně zadavateli nejasná informace vysvětlena, případně je uvedena na pravou míru zjevná, lehce popsatelná a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelná nejasnost. Ustanovení § 46 lze chápat tak, že pouze „materiální změna“ nabídky není dovolena. Za materiální změnu nabídky lze považovat mj. změnu nabízeného plnění (to je stěžejní myšlenka rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 30. 8. 2019, č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ- 24101/2019/322/HSc). Řečeno lapidárně, pokud je před změnou nabídky nabízeno plnění X a po změně je nabízeno plnění Y, došlo k materiální změně nabídky. Pokud je ale před změnou i po změně nabízeno plnění X, k materiální změně nabídky (v tomto kontextu) nedošlo. Jestliže je zachován předmět plnění, není důvod považovat objasnění hodnoceného údaje za nedovolenou změnu nabídky. Zákon explicitně nezakazuje objasnění hodnoceného údaje, tak to činí pouze u doplnění údajů (srov. § 46 odst. 2 zákona). |
https://www.uohs.cz/cs/ver | Předseda
rozhodnutí Úřadu (S0367/2020) zrušil a vrátil k novému projednání |
ÚOHS | S0010/2021 | § 222 odst.
3 písm. a) ZZVZ |
Při posuzování charakteru změny závazku ze smlouvy není tedy na místě poměřovat
jednotlivá „pozitiva“ a „negativa“, která změna přinesla, či jejich vzájemnou kompenzaci, neboť tím by jen docházelo k utvrzení názoru, že se výsledná pravidla smluvního vztahu začala od původních smluvních pravidel odlišovat v mnoha směrech (lhostejno, zda ve prospěch zadavatele či nikoli), což mohlo vést k vůli znovu sjednat základní podmínky veřejné zakázky. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | R0019/2021 | § 122 odst. 3
písm. a) ZZVZ |
Z posuzované věci nelze dovodit a nemá být dovozováno, že by automaticky postrádalo
prvek společenské škodlivosti takové jednání zadavatele, který opomene zkoumat, zda vybraný dodavatel opravdu disponuje tvrzenou kvalifikací. Pokud zadavatel vyžaduje v zadávací dokumentaci předložení konkrétních dokumentů, je povinen ohledně těchto dokladů postupovat dle § 122 zákona. V opačném případě bude zasaženo do řádného ověření kvalifikace dodavatelů, což je situace nežádoucí a škodlivě zasahující do řádného běhu zadávacích řízení. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | Předseda
prvostupňové rozhodnutí zrušil, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 nebo 269 ZZVZ |
ÚOHS | S0433/2020 | § 41 odst. 1
ZZVZ |
Úřad v prvé řadě uvádí, že souhlasí s tvrzením zadavatele, že se při posouzení
poskytnutí jistoty v souladu se zákonem nelze spokojit toliko s předložením bankovní záruky, ale že je pro posouzení toho, zda předložením dokladu o poskytnutí jistoty byl dodržen zákon a funkce, smysl a účel poskytnutí jistoty, nutné vždy zkoumat konkrétní obsah předloženého dokladu o poskytnutí jistoty, tj. v něm zakotvený obchodněprávní vztah mezi účastníkem zadávacího řízení a bankovní či pojišťovací institucí a práva a povinnosti tímto obchodněprávním vztahem zakotvená ve prospěch zadavatele, jakožto osoby oprávněné z plnění jistoty. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | Potvrzeno
R0007/2021 |
ÚOHS | S0026/2021 | § 105 odst.
2 ZZVZ |
Pokud zadavatel ve smyslu ustanovení § 105 odst. 2 zákona požaduje, aby určitou
významnou činnost při plnění veřejné zakázky plnil přímo vybraný dodavatel, znamená to jinými slovy, že tuto významnou činnost nesmí plnit jiná osoba (poddodavatel). Prokazování zkušenosti s určitou činností, na kterou dopadá výhrada dle 105 odst. 2 zákona, za využití zkušenosti jiné osoby (poddodavatele) by sice vypovídalo o schopnosti poddodavatele vykonávat významnou činnost, avšak z důvodu požadavku zadavatele dle § 105 odst. 2 zákona by ji při plnění veřejné zakázky právě tento poddodavatel (resp. ani žádný jiný) vykonávat nesměl. Oproti tomu by nic nevypovídalo o schopnostech vybraného dodavatele tuto významnou činnost realizovat. Pokud tedy z důvodu požadavku zadavatele dle § 105 odst. 2 zákona nesmí plnit vymezenou významnou činnost jiná osoba, nýbrž toliko sám vybraný dodavatel, pak musí právě sám vybraný dodavatel prokázat splnění odpovídající části kvalifikace zkušeností, kterou získal plněním dané činnosti vlastními kapacitami. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | S0026/2021 | § 79 odst. 2
písm. a) ZZVZ |
(…) ze zákona nevyplývá povinnost zadavatele objasňovat či ověřovat účastníkem
předložený seznam poskytnutých stavebních prací a osvědčení objednatele v každé situaci, tj. i když nemá o splnění kvalifikačního kritéria žádné pochybnosti. Zcela jiná situace však nastane, pokud jsou seznam poskytnutých stavebních prací a osvědčení objednatele, resp. informace a údaje v těchto dokumentech obsažené, a tedy i splnění zadávacích podmínek, relevantním způsobem zpochybněny. Zejména pak vyvstanou-li takové pochybnosti na základě relevantních a řádně podaných námitek. V takovém případě je na straně zadavatele nejen jeho možností, ale taktéž i jeho povinností tyto kvalifikované pochybnosti vyvrátit, a mít tak postaveno najisto, že vybraný dodavatel kritéria kvalifikace skutečně prokázal, a tedy rovněž splnil podmínky účasti v zadávacím řízení. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | S0504/2020 | § 46 odst. 2
ZZVZ |
Úřad akcentuje, že podle § 46 odst. 2 zákona nelze provést materiální změnu nabídky,
ale pouze toliko změnu formální, kdy obsah nabídky zůstává totožný, pouze je doplněna původně chybějící informace, nebo je jiná původně zadavateli nejasná informace vysvětlena, případně je uvedena na pravou míru zjevná, lehce popsatelná a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelná nejasnost (…) „za doplnění je nutno považovat připojení něčeho, co původně v nabídce zcela chybělo nebo sice připojeno bylo, ale bylo uvedeno jinak, než tomu porozuměl zadavatel, případně v důsledku zjevného pochybení bylo uvedeno mylně, a ačkoliv nabídka doplněná o tyto původně chybějící informace bude z formálního hlediska jiná (tedy změněná), než nabídka původní, obsahově, tedy fakticky, se lišit nebude.“ |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0028/2021 |
ÚOHS | S0092/2021 | § 244 ZZVZ | Pokud navrhovatel v námitce tvrdí, že technické řešení požadované zadavatelem je
diskriminační, pak tímto poukazuje na rozpor se zákonem, resp. v čem spatřuje porušení zákona zadavatelem (dle § 244 odst. 1 zákona), nicméně stále tím nesděluje, jak jeho přímo namítaná skutečnost zasahuje. Nejedná se tak o popis účinku vůči němu, resp. takovýto účinek z dané námitky nevyplývá, a není tedy jakkoliv zřejmé, jaká újma na jeho právech mu byla či mohla být v návaznosti na namítaný postup zadavatele způsobena. (…) újma nemusí být vyčíslena a v zásadě postačuje i obecné vymezení následku jednání zadavatele vůči stěžovateli. Nicméně v nyní šetřeném případě absentuje i jakékoliv obecné vyjádření toho, jakým způsobem se dané pochybení zadavatele dotýká stěžovatele, přičemž ani konstatování, že je daná podmínka diskriminační, v sobě implicitně nezahrnuje konstatování újmy. Jinak řečeno, každá diskriminace je zaměřena vůči určité osobě, tedy v konečném důsledku má nebo může mít dopady na konkrétní subjekt, logicky však nikoli na každou myslitelnou osobu. (…) Proto se nelze při zákonem požadovaném definování újmy ve vztahu k osobě stěžovatele spokojit pouze s uvedením adjektiva „diskriminační“ (nekonkrétně, vzhledem k nějakému potenciálnímu neurčitému okruhu subjektů). |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | S0514/2020 | § 246 odst.
1 písm. b) ZZVZ |
(…) námitka stěžovatele míří proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné
zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem. Toto je stěžejní pro pochopení postavení stěžovatele coby osoby, která je legitimovaná k podání námitek. Uvedené proto neznamená, že by co do splnění podmínek legitimace k podání námitky musel stěžovatel bezezbytku splnit veškeré zadavatelem případně vymezené podmínky na předmět plnění veřejné zakázky. Opačný názor je zcela nepřijatelný, v rozporu s principem zajištění ochrany potenciálních dodatelů veřejných zakázek, a aplikace takového výkladu by znamenala, že by např. nemohl podat potenciální dodavatel námitky směřující proti zadávacím podmínkám. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0039/2021 |
ÚOHS | S0123/2021 | § 18 ZZVZ | K funkční souvislosti Úřad v obecnosti uvádí, že její existence, či naopak absence, se
dovozuje zejména na základě účelů a cílů, pro které jsou veřejné zakázky zadávány. Otázka návaznosti jednotlivých plnění veřejných zakázek je pouze jedním (nikoliv však jediným) z hledisek, na základě kterého se dá určit, zda se jedná o samostatné veřejné zakázky, či o veřejnou zakázku rozdělenou na dílčí plnění. Stejně tak nehraje roli, zda došlo k samostatným výběrovým řízením na dodavatele, zda byly vydány k veřejným zakázkám samostatné dokumenty orgánů veřejné správy opravňující započetí plnění podle smluv či zda je plnění na základě smluv fyzicky, technicky či organizačně rozdílné, oddělené či oddělitelné, jak se uvádí v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS -R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016, tj. že „plnění nemusí být plněními totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez plnění druhého), ani není vyloučeno, aby při těchto dílčích činnostech byla využívána odlišná technická zázemí či odlišné technologie.“. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | S0037/2021 | § 255 odst.
1 ZZVZ |
Pro § 257 písm. c) zákona, kam spadá také šetřený případ, zákonodárce možnost
zhojení absentující podmínky řízení (složení kauce v řádné výši na účet Úřadu) v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nezakotvil. Úřad proto nemůže navrhovatele k odstranění takové vady řízení vyzvat či zkoumat důvody, pro které ke složení kauce v zákonem stanovené výši nedošlo. Úřad si je vědom skutečnosti, že rozdíl mezi navrhovatelem složenou výší kauce a zákonem stanovenou kaucí představuje bagatelní částku, nicméně s ohledem na výše uvedené, rozhodovací praxi Úřadu (…) je nutné konstatovat, že navrhovatel povinnosti složit kauci v zákonem stanovené výši nedostál. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0051/2021 |
ÚOHS | S0243/2020 | § 15 ZZVZ | (…) Úřad předně konstatuje, že nerozporuje, že v případě výměny svítidel veřejného
osvětlení se s dodávkou svítidel nutně pojí určité elektroinstalační práce, tj. že součástí předmětu plnění veřejné zakázky jsou i stavební práce ve smyslu činností uvedených v oddílu 45 CPV (…),avšak pro účely posouzení, zda v provedení elektroinstalačních prací definovaných v rámci šetřené veřejné zakázky spočívá základní účel této veřejné zakázky, považuje Úřad za rozhodující, zda se dané činnosti vymykají z rámce jinak běžně prováděných prací spojených se standardní dodávkou (prostou výměnou) svítidel. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0040/2021
|
ÚOHS | S0388/2020 | § 48 odst. 5
písm. d) ZZVZ |
(…) zadavatel musí v rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 5
písm. d) zákona postupovat v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona,(…) podrobně, srozumitelně, určitě a jednoznačně popsat pochybení, která nastala na straně účastníka zadávacího řízení, kterých se dopustil při plnění smluvního vztahu uzavřeného mezi ním a zadavatelem dané veřejné zakázky, a že daná pochybení vyvolala určitý kvalifikovaný následek (vznik škody, předčasné ukončení smluvního vztahu nebo jiné srovnatelné sankce), z kterých zadavatel usoudil, že se jedná o závažná nebo trvalá pochybení. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0037/2021 |
ÚOHS | S0252/2020 | § 46 ZZVZ | Úřad v této souvislosti odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6
As 172/2018-44 ze dne 11. 9. 2018, kde výše uvedený soud sice opravu v nabídkové ceně připustil, nicméně šlo o typově jinou situaci oproti šetřenému případu, kdy se jednalo o opravu ceny v řádech stovek korun, přičemž soud konstatoval: „…zjištěné skutečnosti ve svém souhrnu nasvědčují při střízlivém hodnocení zdravým rozumem jednoznačně tomu, že šlo o opravu zcela banální chyby v počtech bez jakéhokoliv negativního vlivu na proces výběru nejvhodnější nabídky, tím méně pak na pořadí uchazečů. (…) Jak již bylo uvedeno výše, změnu ceny v návrhu smlouvy je vyjma specifických případů, které byly dovozeny v rámci rozhodovací praxe, nutné považovat za nepřípustnou (…) s ohledem na rozdíl nabídkové ceny v návrhu smlouvy a v ostatních částech nabídky vybraného dodavatele, a to částky s DPH i bez DPH (…), není možné tento rozdíl považovat za lehce vysvětlitelnou či banální chybu, jež by se týkala drobné částky ve smyslu posledně citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu. (…) Jednalo se tak o jednoznačný rozpor mezi údaji „uvnitř nabídky“, který nelze zhojit případným vysvětlením, neboť za situace, kdy rozporné údaje jsou předmětem hodnocení, nelze takové vysvětlení vyjma velmi specifických situací (viz výše) akceptovat. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0037/2021 |
ÚOHS | S0042/2021 | § 245 odst.
1 ZZVZ |
(…) zákon žádnou výjimku z povinnosti rozhodnout o námitkách nestanoví a zadavatel je
tak s ohledem na ust. § 245 zákona námitky povinen vyřídit vždy, např. i v případě, že nejsou podány oprávněnou osobou či jsou podány opožděně (viz k tomu § 245 odst. 3 zákona). Pokud pak zákon v § 245 odst. 5 zakotvuje, že pokud zadavatel o námitkách nerozhodl v zákonné lhůtě (jako v případě šetřené veřejné zakázky), platí pro účely podání návrhu podle § 250 odst. 1 zákona, že námitky odmítl, pak se uvedeným ustanovením sice formuluje nevyvratitelná zákonná domněnka odmítnutí námitek, avšak pouze pro účely podání návrhu, tj. proto, aby byly naplněny zákonné předpoklady pro podání návrhu. Uvedené ustanovení však v žádném případě nemá suplovat výslovné a kvalifikované rozhodnutí o námitkách stěžovatele učiněné zadavatelem (jež má být stěžovateli doručeno) a není ani jeho účelem být nástrojem, s jehož pomocí by mohly být námitky dodavatelů jednoduše ignorovány. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | S0048/2021 | § 4 ZZVZ | (…) Úřad považuje především s ohledem na vyjádření obviněného za vhodné uvést, že
pokud některý dodavatel veřejnou zakázku získal, resp. plní na základě smlouvy uzavřené v rámci vertikální spolupráce, tzn. na základě postupu dle § 11 zákona, je jakožto dodavatel samozřejmě oprávněn využít poddodavatele (…) Nicméně u plnění, která není schopen zajistit vlastními silami a prostředky, a na která chce takový dodavatel uzavřít smlouvy s poddodavateli, dopadají na takového dodavatele, který je současně veřejným zadavatelem, zcela stejné povinnosti bez ohledu na to, zda je dodavatelem jiného veřejného zadavatele. (…) I obviněný tedy měl povinnost stanovit předpokládanou hodnotu všech externě poptávaných plnění, tj. byl povinen ověřit, zda není naplněno hledisko časové, místní, věcné a funkční souvislosti, tedy zda se nejedná o jedinou veřejnou zakázku, jejíž jednotlivé části tvoří jeden funkční celek. V případě zjištění, že se jedná o jedinou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota zároveň přesahuje limity stanovené pro veřejnou zakázku malého rozsahu v § 27 zákona, má totiž takový dodavatel již v pozici zadavatele povinnost zadávat takovou veřejnou zakázku v některém z druhů zadávacího řízení podle zákona. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | S0048/2021 | § 18 ZZVZ | Úřad k dané věci uvádí, že je v případě stavebních prací samozřejmě běžné využívat
poddodavatele, jelikož dodavatel, který provádí například především zednické práce, nemusí logicky nabízet například instalatérské či elektrikářské práce nebo třeba provádět dodávku a montáže plastových oken či podlah. Tyto práce však rozhodně nelze považovat za natolik odlišné, aby je bylo možno považovat za samostatné veřejné zakázky. Jednotlivé dodávky, stavební práce a služby, spojené se zhotovením budovy, tak logicky musí být prováděny v souvislosti. Lze si jen těžko představit, že by mohl jeden dodavatel provádět například pokládku podlah do budovy, která neexistuje nebo že by mohli zedníci začít stavět zdi na místě, které nebylo předtím povrchově upraveno (vybagrováno) a kde nebyly položeny základy, nebo že by mohl další dodavatel provádět například montáž a dodávku oken, když dané zdi ještě nebyly postaveny. (…) cíl všech těchto jednotlivých plnění shodný, a to v konečném souhrnu postavit/zhotovit určitou konkrétní stavbu, tj. přístavbu ZŠ Nehvizdy. Nelze tudíž připustit, aby určitá rozdílnost jednotlivých externě poptávaných plnění byla legitimním důvodem pro umělé dělení veřejné zakázky za situace, kdy cíl všech těchto dílčích plnění byl bez jakýchkoliv pochybností i z pohledu samotného obviněného zcela totožný (zhotovit přístavbu ZŠ Nehvizdy). |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | S0532/2020 | § 127 odst.
2 písm. d) ZZVZ |
(…) nelze přijmout obecný závěr, dle něhož by pandemie onemocnění Covid-19 či
související protiepidemická opatření znamenaly samy o sobě důvod hodný zvláštního zřetele, pro nějž nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval (…) neboť v takovém případě by tato skutečnost mohla být aplikována jako univerzální důvod pro zrušení všech zadávacích řízení realizovaných přibližně od konce února či počátku března roku 2020, a to bez ohledu na to, zda pandemie onemocnění Covid-19 či související protiepidemická opatření skutečně tato zadávací řízení zasáhla v takové intenzitě, že byl atakován samotný smysl jejich dokončení (…). |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0042/2021 |
KS | 31 Af 63/2018
– 83 |
§ 245 odst.
1 |
Úřad (…) dle jeho právního názoru může i právní argument představovat skutečnost, k
níž je zadavatel povinen se ve smyslu § 245 odst. 1 zákona vyjádřit. (…) je sporné mezi Úřadem a žalobcem, zda je povinen zadavatel reagovat na právní argumentaci účastníka soutěže, případně jakým způsobem. V konečném důsledku je tak zadavatel vystaven tlaku na to vypořádávat prakticky každou větu či myšlenku stěžovatele nebo riziku, že Úřad může z námitek shledat nevypořádanou skutečnost (nikoliv ani námitku, ale s ohledem na obsah napadeného rozhodnutí i část právní argumentace stěžovatele), o které třeba ani zadavatel neuvažoval, že se jedná o námitku, či argumentaci stěžovatele. (…) Akceptace takového přístupu by fakticky znamenala absolutní libovůli Úřadu trestat téměř jakékoliv vypořádání námitek, neboť si lze jen stěží představit, že by byl zadavatel schopen reagovat na veškerá případná tvrzení stěžovatelů. Soud považuje za klíčové to, že v nyní posuzované věci Úřad ani žalovaný fakticky neřeší, jak měl žalobce reagovat jinak, ale pouze mechanicky a formalisticky trestají to, že se žalobce nevyjádřil výslovně k tomu, co Úřad, nikoliv žalobce, považoval za skutečnosti uvedené v námitkách, a to způsobem, který Úřad očekává. V případě, že soudy považují za přezkoumatelné vypořádání tvrzení účastníků řízení ten způsob, kdy proti ucelené argumentaci účastníka řízení postaví soud, resp. správní orgán vlastní ucelenou argumentaci reagující na spornou otázku, není důvod k tomu, aby shodný přístup nemohl platit i pro zadavatele veřejné zakázky v rozhodnutí o námitkách. |
http://www.nssoud.cz/files/
|
napadeno
kasační stížností |
ÚOHS | S0480/2020/VZ | § 18 ZZVZ | Úřad ve vztahu k časové souvislosti uvádí, že obecně jsou pro její naplnění určující
především dohodnuté lhůty plnění na základě zadávacích podmínek a dále další časové souvislosti spojené s plněním či s jednáním stran obecně, přičemž klíčové jsou také termíny uzavření smluv, včetně event. dodatků. K tomu Úřad doplňuje, že pro shledání časové souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření smluv shodovaly; časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či týdnů, ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017) Úřad obecně uvádí, že pro posouzení její existence či neexistence je třeba vzít v potaz větší množství faktorů, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky. Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, také okolnosti týkající se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění, eventuálních objektivních překážek mezi místy, na kterých má plnění probíhat (…) Jde-li o funkční souvislost, jejíž ne/existence se dovozuje na základě účelu/jednotného cíle, pro který jsou veřejné zakázky zadávány (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 211/2015-31 ze dne 17. 9. 2015), pak ta je v šetřeném případě dána skutečností, že předmětem všech dílčích veřejných zakázek je provádění oprav a servisních služeb (…) na vozidlech nebo jejich částech, užívaných zadavatelem (…). Z uvedeného je zřejmé, že účelem a cílem všech dílčích veřejných zakázek je zajištění provozuschopnosti vozového parku zadavatele, a to při dodržení požadavků daných výrobcem vozidla, jakož i vyplývajících z právních předpisů a potřeb zadavatele. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0050/2021/VZ |
ÚOHS | S0043/2021/VZ | § 17 ZZVZ | (…) zmiňované nemocnice nehospodaří samostatně s finančními prostředky, z nichž by
měla být předmětná plnění financována (obviněný ostatně ani nic takového netvrdí/nedokládá), neprováděly v případě dotčených veřejných zakázek samy zadávací řízení, nečinily rozhodnutí o výběru dodavatele, a ani s dodavateli neuzavíraly smlouvy (nejedná se tedy ani o provozní jednotky ve smyslu § 17 odst. 2 zákona). Skutečnost, že předmětné nemocnice v obecné rovině naplňují pozici zadavatele dle zákona, v tomto ohledu nehraje žádnou roli, neboť plnění poptával obviněný pro své potřeby z pohledu osoby ovládající tyto nemocnice a byl to obviněný, kdo vystupoval v pozici zadavatele, nikoliv jemu podřízené nemocnice. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0055/2021/VZ |
ÚOHS | S0478/2020/VZ | § 79 ZZVZ | Jestliže je tedy smyslem stanovení technických kvalifikačních předpokladů eliminace
dodavatelů, kteří nemají dostatečné zkušenosti s předmětem zadávané veřejné zakázky, případně nemají dostatečné personální, odborné a materiální zabezpečení, je zřejmé, že jejím výsledkem bude legitimní selekce takových dodavatelů, tedy dodavatelů, jejichž kvalifikace, resp. její absence vzbuzuje oprávněné pochybnosti o řádnosti a včasnosti jimi poskytovaného plnění. Úřad tak zdůrazňuje, že stanovení technické kvalifikace je vždy relativně diskriminační, jelikož zabraňuje v účasti v zadávacím řízení těm dodavatelům, kteří nejsou dostatečně odborně, personálně nebo materiálně zdatní pro její naplnění. Tato relativní diskriminace však nezakládá rozpor s § 6 zákona, jelikož je odůvodněna legitimním zájmem zadavatele na řádném a kvalitním plnění předmětu veřejné zakázky. Úřad konstantně zastává názor, že zadavatel zná nejlépe své potřeby, a proto jej nelze nutit za každou cenu akceptovat i parametry, které jsou pro něj nevyhovující, pokud je schopen svou volbu uspokojivě odůvodnit. Úřad v šetřeném případě dospěl k závěru, že pokud zadavatel poskytování předmětných služeb více objednatelům odůvodnil tak, že účelem této kvalifikační podmínky bylo prokázat schopnost dodavatele přizpůsobit se procesům spojeným s ICT provozem u více objednatelů, aby měl zadavatel dostatečně prokázáno, že se dodavatel bude schopen jinému a pro dodavatele novému prostředí přizpůsobit a služby řádně poskytovat (blíže k tomu viz body 125. a 126. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak zadavatel svůj požadavek řádně odůvodnil. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0047/2021/VZ |
ÚOHS | S0478/2020/VZ | § 79 ZZVZ | Úřad tak ve vztahu k předmětné zadávací podmínce dospěl k závěru, že zadavatel
dodržel při stanovení napadené zadávací podmínky postup stanovený v ustanovení § 6 odst. 2 zákona, když v rámci podmínek technické kvalifikace vznesl požadavek, aby všichni členové realizačního týmu komunikovali (rozuměj se zadavatelem a ostatními dodavateli zadavatele) v českém nebo slovenském jazyce, neboť nijak excesivně nespecifikoval / konkrétně nevymezil onu minimální úroveň předmětného technického kvalifikačního předpokladu a zároveň byl schopen svůj požadavek odůvodnit svými objektivními potřebami. Zadávací podmínka v šetřeném případě rovněž není stanovena tak, že by zasahovala do vnitřních poměrů dodavatele, tedy způsob jak spolu komunikují zaměstnanci dodavatele mezi sebou. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0047/2021/V |
ÚOHS | S0478/2020/VZ | § 79 ZZVZ | Úřad v souvislosti s generálním odkazem týkajícím se konkrétních norem sděluje, že
zadavatel je obecně povinen ke každému jednotlivému odkazu na normu povinen uvést v souladu s § 90 odst. 3 zákona, že připouští možnost nabídnout rovnocenné řešení. V nyní šetřené věci sice zadavatel na několika místech Technických podmínek uvádí, že nabízená lůžka musí být v souladu s normou, přičemž pouze jednou sdělil, že připouští rovnocenné řešení (generální odkaz), nicméně nelze odhlédnout od skutečnosti, že se jedná vždy o jednu a tu samou normu ČSN EN 60601-2-52. V tomto konkrétním případě tak lze dle Úřadu učinit závěr, že zadavatel tím, že u každého jednotlivého odkazu na normu neuvedl možnost rovnocenného řešení, nepostupoval v rozporu se zákonem, neboť šlo vždy o normu totožnou. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0047/2021/VZ |
ÚOHS | S0444/2020/VZ | § 57 ZZVZ | Úřad dále uvádí, že je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že lhůta pro podání nabídek byla
zadavatelem několikrát prodloužena a v součtu tak činila 123 dní, což je více než čtyřnásobek zákonem stanovené lhůty. Úřad se tak neztotožňuje s domněnkou navrhovatele, že lhůtu nelze posuzovat v souhrnu, neboť případní zájemci o veřejnou zakázku měli k přípravě a podání nabídky celou tuto lhůtu, tj. od 1. 6. 2020 až do dne 2. 10. 2020. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0058/2021/VZ |
ÚOHS | S0444/2020/VZ | § 99 odst. 1
ZZVZ |
Úřad v první řadě uvádí, že není povinností zadavatele přistoupit ke změně zadávací
dokumentace. Zadavatel je k takovému kroku v souladu s § 99 odst. 1 zákona oprávněn, avšak závisí pouze na úvaze zadavatele, zda této možnosti využije a ke změně zadávací dokumentace přistoupí, či nikoliv. Je třeba zdůraznit, že je to pouze zadavatel, který je oprávněn a současně povinen stanovit zadávací podmínky a je to tedy zároveň zadavatel, který zná svoje potřeby, které mají být prostřednictvím realizace veřejné zakázky naplněny. Z uvedeného tedy také vyplývá, že jen zadavatel může posoudit, zda považuje řešení nabízené navrhovatelem, resp. jakýmkoliv dodavatelem za rovnocenné. V nyní šetřené věci z poskytnutých Vysvětlení ZD č. 3, 4 a 5 je zcela evidentní, že navrhovatelem domnělá řešení, zadavatel za rovnocenná nepovažuje a setrvává na stanovených technických požadavcích (…). |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0058/2021/VZ |
ÚOHS | R0061/2021/VZ | § 36 odst. 4
věta první ZZVZ |
Dílčím závěrem lze proto konstatovat, že v tomto případě obviněný porušil zákon, když
výslovně v zadávací dokumentaci neoznačil společnost ADVIA GROUP s.r.o. jakožto zpracovatele zadávací dokumentace. Nutno však říci, že pro naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je nezbytné, aby předmětné porušení zákona mělo alespoň potenciální vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Každé porušení zákona totiž nemusí nutně způsobit ovlivnění výběru a nemusí tak být naplněna skutková podstata přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Předně předseda Úřadu posuzoval účel § 36 odst. 4 zákona, a sice zda byl při zde dotčeném postupu zadavatele tento účel zachován. Účelem předmětného ustanovení zákona je primárně odhalování existence střetu zájmu. (…) případný střet zájmu je u společnosti ADVIA GROUP s.r.o. vysoce nepravděpodobný. Uvedené podporuje zejména tvrzení, že smluvním zástupcem se stala osoba, jejímž předmětem činnosti jsou „zprostředkovatelské činnosti realitních agentur, zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení, poradenství v oblasti řízení, překladatelské a tlumočnické činnosti“. V případě nyní řešené veřejné zakázky jde o veřejnou zakázku na stavební práce. (…) Při zohlednění všech výše uvedených skutečností dospěl předseda Úřadu k závěru, že k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky nemohlo dojít. Nad rámec je možné doplnit, že v tomto případě nemůže jít o naplnění výjimky dle § 36 odst. 4 zákona, jelikož v zadávací dokumentaci byla uvedena toliko právnická osoba, jejíž předmět činnosti není výkonem advokacie. Je proto zcela irelevantní, zda zadávací dokumentaci zpracoval advokát pracující pro danou společnost. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | R0061/2021/VZ | § 123 ZZVZ | Smyslem oznámení o výběru dodavatele vymezeného v § 123 zákona je informovat
účastníky zadávacího řízení o výběru dodavatele, u něhož již zadavatel má ověřeno splnění podmínek účasti. Předmětné oznámení o výběru má zcela zásadní význam v zadávacím řízení. Jeho úkolem je zajistit vysokou míru transparentnosti postupu zadavatele při výběru dodavatele. Oznámení o výběru dodavatele musí přezkoumatelným způsobem zachytit, z jakého důvodu a na základě čeho zadavatel vybral konkrétního účastníka jako vybraného dodavatele. Současně musí dané oznámení obsahovat ve vztahu k zákonem definovaným skutečnostem i informace týkající se splnění podmínek účasti. V rámci oznámení o výběru dodavatele tak zadavatel musí mj. uvést seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, a uvést rovněž údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace. S ohledem na výše uvedené proto předseda Úřadu konstatuje, že obviněný v šetřeném zadávacím řízení své povinnosti vyplývající z § 123 písm. b) bod 2 zákona nedostál. Lze proto učinit dílčí závěr, že obviněný postupoval v rozporu se zákonem a zásadou transparentnosti vymezenou v § 6 zákona. K naplnění skutkové podstaty přestupku kvalifikovaného v § 268 odst. 1 písm. a) zákona je ovšem nezbytné, aby kromě porušení zákona došlo k vlivu na výběr nejvhodnější nabídky a mezi uvedenými znaky skutkové podstaty přestupku existovala příčinná souvislost. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | R0063/2021/VZ | § 16 odst. 1
a 5 ZZVZ |
Podle § 16 odst. 1 a 5 ZZVZ se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví před
zahájením zadávacího řízení, a to k okamžiku jeho zahájení. Pokud zadavatel před zahájením zadávacího řízení stanoví předpokládanou hodnotu v souladu se ZZVZ a navíc se značnou rezervou, jak tomu bylo v šetřeném případě, případné uhrazení ceny veřejné zakázky zjištěné až v průběhu jejího plnění, kterou dojde k překročení finančního limitu pro určení režimu veřejné zakázky, nebude porušením ZZVZ. Zadavatel se tedy v posuzovaném případě nemusí obávat toho, že pokud by se vybranému dodavateli podařilo prodat předmětné nemovitosti za tak vysokou prodejní cenu, že by mu v důsledku toho náležela provize 5 494 000 Kč bez DPH či vyšší, že by se zadavatel kvůli tomu zpětně dopustil porušení ZZVZ spočívajícím v tom, že nesprávně stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a v důsledku toho její režim a druh zadávacího řízení. Obava zadavatele, že by se vystavil hrozbě pokuty ze strany Úřadu, je tedy lichá. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | R0063/2021/VZ | § 127 odst.
2 písm. d) ZZVZ |
Shodně se zadavatelem se domnívám, že skutečnost, že zadavatel v zadávacích
podmínkách nestanoví maximálně přípustnou výši nabídkové ceny, sama o sobě nebrání tomu, aby zadavatel kvůli enormním nabídkovým cenám zrušil zadávací řízení, pokud v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně odůvodní a prokáže, že se jedná ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ o důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. (…) V posuzovaném případě však zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odůvodnil druhý důvod zrušení zadávacího řízení nedostatečně, a proto se mu nepodařilo prokázat, že by byly splněny podmínky pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ. I kdyby však bylo zadavatelem odůvodněno a prokázáno, že navrhovatel prodá nemovitosti za celkovou cenu, která bude minimálně o 42,5 % vyšší než cena určená znaleckými posudky, a proto provize navrhovatele bude činit 6 % a více, ani v takovém případě by nebylo možné považovat druhý důvod zrušení zadávacího řízení za důvod hodný zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ. Je to z toho důvodu, že zadavatel nijak nerozvedl a ničím nepodložil své konstatování, že v daném sektoru lze provizi ve výši 6 % považovat již za neekonomickou. A i kdyby toto pravidlo samo o sobě vždy platilo, automaticky to neznamená, že to zadavatele opravňuje zrušit zadávací řízení – vždy totiž bude záležet na okolnostech konkrétního zadávacího řízení. Pokud tak ale zadavatel v šetřeném případě neučinil a nabídka navrhovatele, která byla podle výsledku hodnocení nabídek shledána jako ekonomicky nejvýhodnější, pro něj subjektivně není ekonomicky tak výhodná, jak by mohla být, pokud by této „chyby“ (z pohledu zadavatele) zadávací dokumentace nebylo, je třeba v takovém případě zkoumat, zda zadavatelem tvrzený nedostatek zadávací dokumentace dosahuje takové intenzity, aby se jednalo o důvod, který atakuje samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, jenž vystavuje zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010). Každá chyba v zadávací dokumentaci totiž nemůže být důvodem pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, ale jen chyba natolik závažná/intenzivní (důvod hodný zvláštního zřetele), pro kterou nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval (rovněž viz bod 74 napadeného rozhodnutí). V opačném případě by se z institutu zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ mohl stát nástroj libovůle a korupce. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | S0501/2020/VZ | § 63 odst. 1
ZVVZ |
Pro posouzení souladu použití jednacího řízení bez uveřejnění se zákonem je třeba vždy
přistoupit jednak k posouzení naplnění formální podmínky ve zbývající části, tj. zda zadavatel podstatně nezměnil zadávací podmínky veřejné zakázky oproti původním zadávacím podmínkám, a též k posouzení naplnění materiální podmínky použití tohoto druhu zadávacího řízení, tj. zda důvody pro použití jednacího řízení bez uveřejnění nebyly vytvořeny „zaviněným jednáním“ zadavatele, v posuzovaném případě nezákonným nastavením původních zadávacích podmínek VZ 2, jelikož dle již ustálené rozhodovací praxe Úřadu i soudů nemohou být důvody pro postup v JŘBU zapříčiněny předchozím postupem zadavatele.
Ustanovení o délce lhůty, která má být zadavatelem dodržena mezi zrušením otevřeného řízení a zahájením jednacího řízení bez uveřejnění, však již není v současné době v účinném znění zákona implementováno. Pakliže tedy bylo úmyslem zákonodárce lhůtu pro zahájení jednacího řízení bez uveřejnění v citovaném ustanovení aktuálně účinného zákona vůbec neupravovat, není zadavatel v tomto konkrétním případě žádnou takovou zákonnou lhůtou vázán. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0066/2021/VZ |
ÚOHS | S0028/2021/VZ | § 46 odst. 1
ZZVZ |
Za situace, kdy v nabídce účastníka zadávacího řízení absentují některé údaje či
doklady, nelze ze stany obviněného v případě nevyloučení zmiňovaného dodavatele rezignovat na postup dle ustanovení § 46 zákona, směřujícího ke zhojení uvedených nedostatků nabídky, neboť pro zachování zásady transparentnosti lze k nevyloučení nabídky s chybějícími doklady či údaji přistoupit pouze ze zákonem předvídaných důvodů. Není rovněž přípustné, aby obviněný tím, že si v zadávacích podmínkách vyhradí, že v případě nevyplnění některých položek položkového rozpočtu může, nikoli musí, takovou nabídku vyřadit (srov. bod č. 29 odůvodnění tohoto rozhodnutí), modifikoval obsah ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) zákona tak, že by nebylo zřejmé a předvídatelné, za jakých podmínek dojde ke splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. (…) nelze ztotožnit s tvrzením obviněného, dle kterého nedošlo v důsledku akceptace nabídky vybraného dodavatele bez kompletního položkového rozpočtu k ovlivnění výběru dodavatele ani k porušení zákona, když cena sjednaná ve smlouvě o dílo byla nižší než nabídkové ceny ostatních účastníků zadávacího řízení. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0069/2021/VZ |
ÚOHS | S0385/2020/VZ | § 46 odst. 1
ZZVZ |
Úřad má se zřetelem k zásadě transparentnosti za to, že pokud v souvislosti
s prokázáním kvalifikace konkrétního dodavatele vyvstanou na straně zadavatele jakékoliv pochybnosti, je nejen jeho možností, ale taktéž i jeho povinností tyto pochybnosti odstranit, a mít tak postaveno najisto, že účastník zadávacího řízení příslušné kritérium technické kvalifikace skutečně prokázal, čímž rovněž splnil podmínky účasti v zadávacím řízení. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0064/2021/VZ |
ÚOHS | S0385/2020/VZ | § 113 odst. 1
ZZVZ |
Skutečnost, že zadavatel neuvedl žádné informace o provedeném posouzení nabídkové
ceny např. v protokolu o otevírání obálek nebo v rozhodnutí o výběru dodavatele, pak není relevantní, neboť ze zákona nevyplývá povinnost zadavatele výslovně v některém z dokumentů, který vyhotovuje o průběhu zadávacího řízení, uvést skutečnost, zda posuzoval nabídkovou cenu vybraného dodavatele též z pohledu institutu mimořádně nízké nabídkové ceny, a to ani v případě, že si ve výzvě vyhradil povinnost nabídkovou cenu přezkoumat.
Aby mohl Úřad dospět k závěru, že postup zadavatele při posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele byl v souladu se zákonem a transparentní, je třeba, aby bylo z dokumentace o zadávacím řízení seznatelné, že se zadavatel objasněním mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele zabýval a s jakým výsledkem. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0064/2021/VZ |
ÚOHS | S0189/2021/VZ | § 61 odst. 10
ZZVZ § 242 odst. 2 ZZVZ |
V situaci, kdy pravidlo obsažené v ustanovení § 242 odst. 4 věta před středníkem zákona
nemůže na jednací řízení s uveřejněním dopadat (vzhledem k tomu, že se vztahuje na jiné druhy zadávacích řízení a pro jednací řízení s uveřejněním je stanoveno pravidlo zvláštní), je nutno podání námitek proti zadávacím podmínkám stanoveným ve fázi jednacího řízení po konci lhůty pro podání předběžných nabídek podřadit pod jiné ustanovení § 242 zákona.
Úřad má za to, že s ohledem na znění § 61 odst. 10 zákona (podle kterého je zadavatel v případě změny nebo doplnění zadávacích podmínek povinen účastníky zadávacího řízení o takovéto změně či doplnění písemně informovat) je třeba na danou situaci nahlížet prizmatem ust. § 242 odst. 2 zákona, které se uplatní právě i v případě jednacího řízení s uveřejněním (resp. v zákoně není výslovně stanoveno, že by ji při použití tohoto druhu zadávacího řízení nebylo možno uplatnit). |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | S0049/2021/VZ | § 175 odst. 1
ZZVZ |
Úřad tedy v souladu se závěry rozhodnutí předsedy Úřadu uvádí následující. Obrat lze
obecně chápat jako množství finančních prostředků přijatých ekonomickým subjektem za konkrétní období; do obratu se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Ve smyslu vedení účetnictví lze obrat chápat jako úhrn příjmových a výdajových položek na konkrétním účtu. V účetní terminologii je obrat chápán též jako obrat účtu. Obrat účtu pak představuje číselné vyjádření celkového pohybu aktiv, pasiv, popřípadě nákladů a výnosů za určité období, obrat je tedy vyjádřením veškerého příjmu, který konkrétní subjekt obdrží za určitou časovou jednotku (za časové období). (Viz přiměřeně závěry vztahující se obecně k pojmu obrat a jeho zákonné definici vyplývající z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 29 Af 2/2016.) (…) pracovat pouze s částkou za služby PATROL group ve výši 400 Kč/měsíčně je v rozporu s ustanovením § 175 odst. 1 zákona, kde se hovoří o obratu dodavatele, nikoli o jeho zisku (který PATROL group plyne právě z částky 400 Kč bez DPH/měsíčně fakturované uživatelům koncese za jím poskytované služby). Skutečnost, že PATROL group přijímá veškerá peněžní plnění od uživatelů koncese (koncových zákazníků společnosti PATROL group), a to i ta, která se mají pouze „přefakturovávat“ na základě smlouvy o PCO a vzorové smlouvy, je z hlediska stanovení předpokládané hodnoty koncese významná, neboť na tato veškerá peněžní plnění od uživatelů koncese je třeba nahlížet jako na plnění, která se stávají součástí obratu dodavatele za dobu trvání koncese. Nezáleží tedy na reálném zisku dodavatele, nýbrž na tom, kolik finančních prostředků dodavatel obdrží od všech koncových uživatelů koncese právě díky uzavřené koncesi. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0079/2021/VZ |
ÚOHS | S0100/2021/VZ | § 241 ZZVZ | S ohledem na uvedené proto Úřad konstatuje, že stěžovatel fakticky po obviněném
požadoval toliko zodpovědět dotaz jakýmkoliv relevantním způsobem a rovněž prodloužení lhůty pro podání nabídek o celou délku,(…) dal jednoznačně najevo, že takový postup obviněného by považoval za vyhovění námitkám proti zadávacím podmínkám šetřené veřejné zakázky. Úřad k tomu dodává, že ačkoliv je výše uvedený způsob podání námitek „s podmínkou“ pro jejich (ne)vyřízení neobvyklý, nelze jej vyloučit, resp. zákon jej nezapovídá. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0085/2021/VZ |
ÚOHS | S0140/2021/VZ | § 18 odst. 2
ZZVZ |
Na uvedeném zjištění ničeho nemění ani skutečnost, že zadavatel požadoval v případě
VZ I. mj. vybavení, které nepatří do standardní výbavy poptávaných vozidel. Výrobci osobních automobilů totiž běžně poskytují velice široké možnosti přizpůsobení odebíraných vozidel, včetně možného nadstandardního vybavení dle požadavků každého zákazníka. Vyráběná a dodávaná vozidla se tak budou vždy, byť v minimální míře, pro jednotlivé odběratele lišit. Uvedené přizpůsobení na základě volitelné výbavy však nelze v šetřeném případě, kdy je zachován shodný účel vozidel poptávaných na základě obou veřejných zakázek, tj. zajištění běžných provozních potřeb zadavatele, považovat za relevantní pro případné učinění závěru o vzájemné nesouvislosti plnění poptávaného na základě veřejné zakázky I a veřejné zakázky II. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | S0061/2021/VZ | § 18 odst. 2
ZZVZ |
Vzhledem k uvedenému je, z hlediska posuzování jednotlivých plnění na právní služby a
právní poradenství, nezbytné najít specifickou hranici, která vytyčuje existenci funkčního celku (…) touto hranicí nemůže být pouze věcná souvislost předmětu plnění z hlediska konkrétní náplně právních služeb, nýbrž že řešení musí spočívat v širším pojetí, a to v hledisku poskytování poradenství v obecně vytyčeném oboru (obor právo), profesi, případně v širším poradenském zaměření ohraničeném jinou jasně identifikovatelnou a nespornou společnou proměnnou, a to v rámci určitého časového horizontu (…). Blíže v této věci Úřad odkazuje také na své předešlé závěry, obsažené např. v rozhodnutí Úřadu ze dne 24. 6. 2014, č. j. ÚOHS-S174/2014/VZ13396/2014/522/JCh, dle kterého „[…] není podstatné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní poradenství má týkat, ale rozhodné je, zda se tyto právní služby týkají právního poradenství pro zadavatele a jsou uzavírány v časově blízkém období […] za předmět veřejné zakázky je třeba považovat v případě smluv o poskytování právních služeb právě ‚poskytování právních služeb‘. V případě uzavírání smluv, u nichž má být poskytována tatáž činnost – právní poradenství, ať už ve formě tvorby právních analýz, posouzení, návrhů smluv či účasti na jednání je právní poradenství […] plněním svým charakterem ‚totožným či obdobným‘, a tedy plněním stejného nebo srovnatelného druhu“, či rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 13. 2. 2017, č. j. ÚOHS-R237/2016/VZ-05447/2017/323/KKř, ve kterém předseda Úřadu uvedl, že „[…] v případě posuzování dělení předmětu veřejné zakázky na poskytování právních služeb po určité časové období zadavateli ‚odpadla‘ jakási nutnost komparovat shody a rozdíly jednotlivých poptávaných plnění, neboť […] se bude jednat o plnění stejného či srovnatelného druhu, kteréžto má být poptáváno jakožto jedna veřejná zakázka.“ |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | S0024/2021/VZ | § 53 odst. 1
ZZVZ |
Úřad má na základě výše uvedeného za to, že dopis (…) postrádá náležitosti dle přílohy
č. 6 zákona, a tedy není výzvou k podání nabídek ve smyslu zákona. Avšak vzhledem k tomu, že v dopisu byl uveden přímý odkaz na profil zadavatele, kde je výzva k podání nabídky i zadávací dokumentace dostupná bez dalšího, měl daný postup obviněného stejný dopad na konkurenční prostředí jako v případě, kdy by se obviněný obeslaným dodavatelům rozhodl poslat již přímo výzvu k podání nabídky ve smyslu § 53 odst. 1 zákona. Dle názoru Úřadu měl tudíž obviněný v případě, že se dobrovolně rozhodl odeslat dopis konkrétním dodavatelům, postupovat obdobně jako v případě odesílání výzvy k podání nabídek dle § 53 odst. 1 zákona, a tedy odeslat dopis alespoň 5 různým dodavatelům, což však neučinil. Obviněný tedy tím, že dopis odeslal pouze 3 konkrétním dodavatelům, neoprávněně zvýhodnil obeslané dodavatele a dostal se tak svým postupem do rozporu se zásadou rovného zacházení dle § 6 odst. 2 zákona. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | S0024/2021/VZ | § 53 odst. 4
ZZVZ |
Co se týče argumentu zadavatele (…) jelikož na základě ustanovení § 53 odst. 4 zákona
je dodavatelům umožněno nahradit doklady o kvalifikaci v nabídkách čestným prohlášením, Úřad pro úplnost konstatuje, že zadavatelem tvrzené použití § 53 odst. 4 zákona (konkrétně pak jeho věty třetí, která umožňuje dodavatelům předkládat v nabídkách doklady o kvalifikaci v kopiích nebo je nahradit mimo jiné čestným prohlášením) není pro splnění povinnosti plynoucí z § 122 odst. 3 písm. a) zákona relevantní. Ustanovení § 53 odst. 4 věty třetí zákona totiž stanoví určitá práva dodavatelům, která však lze uplatnit pouze při podávání nabídek, kdežto ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) zákona stanoví zadavateli po výběru dodavatele povinnost vyžádat si od vybraného dodavatele již originály nebo ověřené kopie konkrétních dokladů o jeho kvalifikaci. Zadavatel nemá povinnost zaslat vybranému dodavateli výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií o jeho kvalifikaci pouze v případě, kdy těmito doklady již disponuje. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | S0079/2021/VZ | § 123 písm.
b) bodu 2 ZZVZ |
Úřad tedy konstatuje, že ve vztahu k předmětné kvalifikaci vybraného dodavatele
zadavatel v oznámení o výběru dodavatele uvedl pouze strohý a nepřezkoumatelný závěr o tom, že vybraný dodavatel doložil údaje o referenčních zakázkách (seznam referenčních zakázek) a příslušnou kvalifikaci dle požadavků zadávací dokumentace splnil, a to přestože je dle § 123 písm. b) bodu 2. zákona povinností zadavatele uvést v oznámení o výběru dodavatele údaje rozhodné pro prokázání mimo jiné technické kvalifikace. Zadavatel tak měl v oznámení o výběru dodavatele např. uvést, jaké referenční zakázky předložil vybraný dodavatel za účelem prokázání kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona včetně specifikace zadavatelem požadovaných parametrů (tak jak bylo stanoveno v zadávací dokumentaci) a jaké z těchto referenčních zakázek zadavatel pokládá za relevantní k prokázání předmětného kritéria technické kvalifikace. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0084/2021/VZ |
ÚOHS | R0089/2021/VZ | § 18 odst. 2
ZZVZ |
Lze jistě souhlasit s Úřadem, že v daném případě místní a funkční souvislost spolu úzce
souvisejí (což je patrné z povahy daného předmětu plnění – fakticky obdoby liniové stavby), a že jejich míru je třeba posuzovat vždy individuálně na základě konkrétních okolností daného případu. Nepostačí tak prostý závěr o tom, že vzhledem k územní příslušnosti k obci Těrlicko je dána místní souvislost.
Rovněž nelze akceptovat závěr Úřadu o tom, že veřejné zakázky byly zadávány s jednotným záměrem, kterým bylo zajištění bezpečného pohybu chodců a bezbariérovosti chodníků. Určení jednotného cíle, pokud není výslovně definován zadavatelem, je složitou otázkou. Podstatné pro určení záměru veřejných zakázek je mimo jiné i to, zda jejich společný smysl je jiný, než jaký dává každá veřejná zakázka samostatně (srov. bod 17 rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 71/2011 ze dne 26. 4. 2012, v němž šlo o kulturní vystoupení rozdělené na části, které spolu dávaly jiný smysl než jednotlivé části samostatně).
Při dovození funkční souvislosti u veřejných zakázek na rekonstrukci chodníků nelze odhlížet od samotného smyslu chodníku jako takového (tedy jeho funkčního účelu). Tím je poskytnout prostor pro bezpečný pěší pohyb v délce chodníku, tedy z místa jeho začátku do místa jeho konce. (…) Chodník, na který nenavazuje chodník další (který je ale rovněž rekonstruován), je zcela jistě dostatečný k plnění své technické funkce, tedy k zajištění bezpečného pohybu chodců. Není tak třeba, aby na sebe chodníky navazovaly, aby poskytovaly zamýšlený užitek, nýbrž každý chodník zvlášť (či ve spojení s navazujícími chodníky) poskytuje zamýšlené užitky samostatně. Naopak v případě bezprostřední návaznosti chodníku vedoucího podél silnice na další chodník vedoucí podél jiné silnice lze jistě uvažovat o funkční souvislosti (dané poskytnutím prostoru pro pěší pohyb ze začátku prvního chodníku až na konec chodníku druhého) v úzké spojitosti s místní souvislostí (přímá návaznost). V takovém případě oba chodníky pospolu poskytují sledovaný funkční užitek. V posuzovaném případě předměty plnění veřejných zakázek nejen že na sebe přímo nenavazovaly, ale rovněž je nespojoval žádný další chodník. Jak lze zjistit z veřejně dostupných internetových map, mezi předměty plnění je značná vzdálenost (cca 4 km) a při chůzi z jednoho chodníku na druhý musí chodec vždy absolvovat významný (převážný) úsek cesty po kraji silnice. V daném případě tak nelze dovodit to, že by chodníky společně naplňovaly účel bezpečného pohybu chodců po obci Těrlicko nebo společně (tedy jako celek) plnily jinou předvídanou funkci. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | R0060/2021/VZ | § 92 ZZVZ | Předně je třeba souhlasit s obecným závěrem, že ze zákona nevyplývá pro zadavatele
povinnost učinit stavební povolení součástí zadávací dokumentace, a to ani prostřednictvím aplikace zásady transparentnosti. Zákon jasně stanoví, že zadavatel poskytne zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, z této povinnosti jistě nelze vyvozovat povinnost poskytnout stavební povolení v případě, že veřejnou zakázkou je stavba povolení podléhající (srov. rovněž bod 259 napadeného rozhodnutí). Z judikatury Nejvyššího soudu se přitom podává, že chybějící stavební povolení není důvodem neplatnosti smlouvy o dílo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2080/2013). Platí rovněž, že stavební povolení zavazuje stavebníka, nikoliv přímo zhotovitele, a je to stavebník, který nese odpovědnost za porušení povinností uložených ve stavebním povolení, a to bez ohledu na to, zda stavební práce prováděl sám nebo prostřednictvím svého smluvního partnera (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2102/2002). Pokud tedy platí, že i bez stavebního povolení lze jasně specifikovat předmět smlouvy o dílo, kterým je stavba (typicky prostřednictvím projektové dokumentace), měly by tytéž podklady v obecné rovině stačit pro specifikaci předmětu veřejné zakázky (díla) v zadávacích podmínkách. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | vztah k
S0005/2021/VZ |
ÚOHS | R0060/2021/VZ | § 36 odst. 4
ZZVZ |
K postoji navrhovatele, dle kterého je zadavatel povinen uvést v zadávací dokumentaci
všechny podstatné informace, které byly obsahem předběžných tržních konzultací, zejména informace o tom, které návrhy účastníků předběžných tržních konzultací zadavatel neakceptoval a proč, lze uvést, že takovou povinnost zadavatel s odkazem na § 36 odst. 4 zákona nemá. Povinnost identifikovat podílející se osoby a všechny podstatné informace se rovněž vztahuje ke konkrétní předběžné tržní konzultaci, která byla do zadávací dokumentace prostřednictvím uvedené konkrétní informace promítnuta. Zadavatel tak nemá povinnost dle § 36 odst. 4 zákona zveřejnit v zadávací dokumentaci všechny informace ze všech předběžných tržních konzultací a rovněž není povinen odůvodňovat, proč určité návrhy neakceptoval. Lze sice zadavatelům doporučit, aby v souladu se zásadou transparentnosti přistoupili ke zveřejnění co největšího množství informací z předběžných tržních konzultací, (…). |
https://www.uohs.cz/cs/ver | vztah k
S0005/2021/VZ |
ÚOHS | R0060/2021/VZ | § 77 odst. 2
písm. a) ZZVZ |
Na tomto místě považuji za vhodné uvést, jaký způsob stanovení požadavků na profesní
způsobilost dle § 77 zákona považuji za vhodný s ohledem na duplicitu některých živnostenských oprávnění. Zadavatelé by měli zásadně své požadavky na profesní způsobilost formulovat materiálně, tedy uvádět, k jaké činnosti požadují oprávnění, nikoliv stanovovat taxativní výčet všech konkrétních dokladů, kterými má být profesní způsobilost prokazována. (…). Není navíc na škodu, aby zadavatelé uvedli příkladmo, kterými konkrétními živnostenskými oprávněními lze dle jejich názoru splnit kvalifikační předpoklady. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | vztah k
S0005/2021/VZ |
ÚOHS | R0060/2021/VZ | § 167 odst. 1
ZZVZ |
Zastávám názor, že výklad ustanovení § 167 odst. 1 zákona byl proveden Úřadem
správně.(…), neboť by bylo zcela nesmyslné, aby zadavatelé měli dovoleno buď pouze stanovit požadavek na kvalifikaci dle § 79 odst. 2 zákona, nebo požadavek zcela nový, který není v § 79 odst. 2 zákona zmíněn, jak tvrdí navrhovatel. Již z jazykového výkladu předmětného ustanovení je zřejmé, že zadavatelům se povoluje stanovit jakákoliv kritéria kvalifikace, pokud dodrží stanovená pravidla. (…). Lze tedy v plném rozsahu souhlasit se závěrem, že pokud je dovoleno zadavateli stanovit jiné zcela nové kritérium kvalifikace, musí mu být logicky umožněno i modifikovat kritérium stávající. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | vztah k
S0005/2021/VZ |
ÚOHS | R0060/2021/VZ | § 41 ZZVZ | Zde je nutno konstatovat, že požadavek zadavatele na možnost uplatnit bankovní záruku
u tuzemské instituce je zcela oprávněný a je nutno se ztotožnit se závěry obsaženými v bodě 528 napadeného rozhodnutí. Veřejný zadavatel má oprávněný zájem na tom, aby byl v případě porušení konkrétní povinnosti ze strany dodavatele schopen jednoduše uplatnit své nároky plynoucí z bankovní záruky, aniž by mu byl proces jejich uplatnění ztížen případnými odlišnostmi v jednotlivých právních řádech jiných států, zároveň by však dodavatel neměl být omezen v možnosti zvolit si bankovní ústav. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | vztah k
S0005/2021/VZ |
ÚOHS | S0145/2021/VZ | § 83 odst. 1
písm. d) ZZVZ |
Zadavatel by měl být na základě písemného závazku jiné osoby schopen jasného úsudku
o tom, zda je zajištěno, že veřejná zakázka bude realizována opravdu tím, kdo danou schopností disponuje, nikoliv tím, kdo si ji – toliko pro účely zadávacího řízení – pouze „obstaral“, resp. „koupil“. Je tedy nezbytné, aby byl zadavatel na základě písemného závazku jiné osoby schopen jednoznačně určit, jakým konkrétním způsobem se bude tato „kvalifikovaná jiná osoba“ podílet na plnění dané veřejné zakázky. (…) Je tedy nezbytné, aby z takto vymezeného závazku vyplývala reálná míra participace jiné osoby na plnění veřejné zakázky, dále závazek dodavatele k reálnému poskytnutí věcí, práv či osob a jejich přesný popis. Jinými slovy řečeno, zadavatel musí mít na základě vymezeného závazku jednoznačně postaveno najisto, v jakých částech plnění, jakým způsobem a do jaké míry se bude tato jiná osoba podílet na plnění předmětu veřejné zakázky. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | S0161/2021/VZ | § 44 odst. 2
ZZVZ |
Prvním závěrem je, že osoba, která se podílela na přípravě veřejné zakázky, se může
nacházet ve střetu zájmů (přičemž by se dle Úřadu mohlo teoreticky jednat i o přípravu veřejné zakázky související). Druhým závěrem pak je, že v případě, že je u některého účastníka identifikován hrozící střet zájmů, je zadavatel povinen přijmout k jeho odstranění opatření k nápravě. Vyloučení takového účastníka je však přitom až nejzazší možností, neboť tím dochází k omezení hospodářské soutěže na trhu a zadavatel by tak měl vždy zvážit, zda je možné učinit pro hospodářskou soutěž méně omezující opatření. Zadavatel v oznámení o vyloučení, ani v žádném z pozdějších dokumentů (myšleno zejména rozhodnutí o námitkách a vyjádření k návrhu) žádným způsobem neodůvodňuje, jaký vliv navrhovatel má nebo mohl mít na výsledek šetřeného zadávacího řízení. Uvádí pouze to, že navrhovatel měl přístup k více informacím, což však dle Úřadu samo o sobě nijak nedokládá, že by navrhovatel, resp. společnost TELMONT, měl nebo mohl mít vliv na výsledek zadávacího řízení. (…) Dle Úřadu není,(…) vyloučeno, že na straně navrhovatele skutečně střet zájmů hrozil či mohl existovat. Úřad k tomu dodává, že reflektuje obavu zadavatele z narušení zásady rovného zacházení a zásady zákazu diskriminace,(…). Existence takových (a třeba i oprávněných) obav však dle Úřadu neumožňuje zadavateli přistoupit k vyloučení účastníka zadávacího řízení z „opatrnosti“, aniž by měl naplněny podmínky stanovené v ustanovení, které bylo dle něj porušeno. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | R0090/2021/VZ | § 89 odst. 5
ZZVZ |
V dané situaci lze proto bezesporu nalézt oba pohledy, kterými je možno pojmenování
„Activated filter media“ vnímat. Ačkoliv uvedené pojmenování může být označením konkrétního výrobku, z důkazů předložených zadavatelem jednoznačně vyplynulo, že může být vnímáno i jako obecné označení určitého druhu výrobku. Jde patrně o specifickou situaci, že původně označení konkrétního výrobku získalo i obecný význam do té míry, že při prostém užití tohoto označení již nelze jednoznačně říci, zda jde o označení konkrétní nebo obecné. V takovém případě je bezesporu rozhodující, jak k tomuto označení přistoupil zadavatel, za předpokladu, že své stanovisko jasně vysvětlil. (…) V něm bylo jednoznačně všem potenciálním dodavatelům sděleno, že zadavatel pod tímto pojmem vnímá obecné označení, a že tedy konkrétní výrobek neoznačuje, ani jej nevyužívá jako odkaz. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | S0099/2021/VZ | § 46 odst. 1
ZZVZ |
Jestliže tedy dodavatel, resp. účastník zadávacího řízení předloží v zadávacím řízení
jednu ze svých referencí, o které má za to, že nejlépe odpovídá požadavkům zadavatele, a zadavatel se však s „výběrem“ reference účastníka zadávacího řízení neztotožní, bez dalšího to neznamená, že není kvalifikován veřejnou zakázku plnit. Pokud je fakticky možné jednu referenci účastníka zadávacího řízení nahradit jinou, pak je v zájmu zadavatele, takovou „změnu“ připustit. (…) Pokud tedy účastník zadávacího řízení na základě žádosti zadavatele doplnil nové „reference“, které nebudou hodnoceny, pak je takový postup v souladu se zákonem. Je tím totiž ověřena pouze schopnost účastníka zadávacího řízení plnit předmět veřejné zakázky (tzn. jeho kvalifikovanost) a nedochází k materiální změně nabízeného plnění. Proto je možno připustit doložení dalších/nových dokladů prokazujících splnění podmínek účasti (za podmínek stanovených § 46 odst. 1 a 2 zákona). (…) Jelikož se jedná o posouzení kvalifikace dodavatele, má Úřad za to, že je zadavatel oprávněn a současně i povinen tyto další reference přijmout a posoudit, zda je jejich prostřednictvím eventuálně navrhovatel kvalifikován (pakliže by dospěl k závěru, že k prokázání technické kvalifikace původně předložené referenční zakázky nepostačovaly), a nikoliv tyto bez bližšího přezkoumání jejich obsahu odmítnout. Uvedený závěr pak z pohledu Úřad platí i v situaci, kdy zadavatel v žádosti o objasnění nabídky výslovně nevyzval navrhovatele k předložení nových skutečností ve vztahu k jeho kvalifikovanosti. Úřad v tomto ohledu nijak nezpochybňuje, že aplikace § 46 zákona je právem zadavatele, avšak je současně přesvědčen, že za situace, kdy zadavatel tento postup aktivuje, je dodavatel oprávněn doložit další skutečnosti vztahující se k prokázání jeho kvalifikovanosti. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0088/2021/VZ |
ÚOHS | S0162/2021/VZ | Úřad konstatuje, že dle jeho přesvědčení zadavatel (…) zohledňuje zkušenosti
dodavatele jako „celku“ (tedy nikoliv zkušenosti jednotlivých osob, např. zaměstnanců dodavatele), tj. spíše „obecné” zkušenosti dodavatele v daném oboru, které tento dodavatel získal v minulosti ve vztahu k obdobnému plnění. Dle názoru Úřadu se tak zadavatelem hodnocené zkušenosti dodavatele váží k předmětu plnění odlišných, byť obdobných (referenčních) zakázek, a nikoliv k předmětu plnění zadávané části B veřejné zakázky. Právě již sama skutečnost, že má být v šetřeném případě hodnocena předchozí spíše „obecná” zkušenost dodavatele, a nikoliv nabídka samotná, tedy kvalita předmětu plnění zadávané části B veřejné zakázky, dle Úřadu svědčí o zjevné neprovázanosti předmětného hodnotícího kritéria se samotným předmětem plnění zadávané části B veřejné zakázky, a tedy o postupu zadavatele v rozporu s § 116 odst. 1 zákona. (…) ÚOHS-R0228,0241/2020/VZ, č. j. ÚOHS-03271/2021/162/HSc ze dne 23. 2. 2021, v němž předseda Úřadu konstatoval, že „kvalitativní kritéria musí být spojena s předmětem veřejné zakázky a nikoliv se zkušeností dodavatele s odlišnou, tzv. referenční zakázkou, neboť je stále třeba mít na paměti, že hodnocení obecné zkušenosti zadavatele se v případě nadlimitních veřejných zakázek nepřipouští – právní úprava hodnocení totiž stojí na principu, že zvolená hodnotící kritéria musí mít k poskytovanému plnění hmatatelnou a konkrétní vazbu. Hodnotí se totiž nabízené plnění, nikoliv osoba dodavatele. (…) V souvislosti s výše uvedeným Úřad konstatuje, že pokud zadavatel chtěl v některém z kritérií hodnocení nezbytně zohlednit přímo zkušenosti dodavatelů, mohl za tímto účelem využít např. kritéria kvality uvedeného v § 116 odst. 2 písm. e) zákona, tj. zohlednit zkušenosti získané např. konkrétním týmem zaměstnanců dodavatele a ve vztahu k tomuto týmu ve smlouvě na realizaci předmětu plnění zadávané části B veřejné zakázky zakotvit, že se bude na plnění zadávané části B veřejné zakázky přímo podílet. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | ||
ÚOHS | R0101/2021/VZ | § 79 ZVVZ | Zadavatel má možnost klást konkrétní požadavky na splnění technické kvalifikace,
avšak tyto požadavky jsou limitovány zásadou zákazu diskriminace a zároveň požadavkem na jejich odůvodněnost ve vztahu k omezování hospodářské soutěže. Jakmile tedy byť jen jeden z požadavků překročí mez odůvodnitelnosti a lze shledat, že narušuje hospodářskou soutěž tím způsobem, že formou skryté diskriminace není některým potenciálním uchazečům umožněno podat nabídku, je nutno konstatovat, že tento požadavek není stanoven v souladu se zásadou zákazu diskriminace a celé zadávací řízení je tak stiženo vadou, která je odstranitelná pouze v případě, že dosud neuplynula lhůta pro podání nabídky. Stejně tak mohou požadavky na technickou kvalifikaci narušovat hospodářskou soutěž ve svém souhrnu či kombinaci, ačkoliv jednotlivá kritéria požadavkům zákona vyhovují. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | R0101/2021/VZ | § 79 ZVVZ | Požadavky na technickou kvalifikaci by měly být vždy tak obecné, aby dostatečně
ověřovaly schopnost dodavatelů plnit veřejnou zakázku a zároveň umožňovaly co nejširší hospodářskou soutěž. Pokud jsou zadavatelem stanoveny požadavky velmi specifické, musí být odůvodněné tak, aby bylo patrné, že a proč dostatečně kvalifikovaným k plnění veřejné zakázky nemůže být dodavatel, který má zkušenosti obecnější. Kritérium také musí mít vztah k předmětu veřejné zakázky. Pouze vztahem kritéria technické kvalifikace k předmětu veřejné zakázky však nelze paušálně odůvodnit jakékoliv kritérium. Toto kritérium musí být přiměřené (…) |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | S0159/2021/VZ | § 46 ZZVZ | Úřad na tomto místě považuje rovněž za vhodné připomenout, že tak jako zadavatel
odpovídá za správnost a úplnost zadávacích podmínek, stejně tak dodavatel bezesporu odpovídá za svou nabídku a důsledky jeho chyb v nabídce tak jdou nepochybně k jeho tíži. Uložení obecné povinnosti zadavateli, aby dodavatele vyzýval k objasnění či doplnění nejasných či chybějících částí nabídky, by totiž bylo neúměrným přenesením odpovědnosti za správnost nabídky na zadavatele a s tím souvisejícím zbavením této odpovědnosti dodavatelů. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0102/2021/VZ |
ÚOHS | S0159/2021/VZ | § 46 ZZVZ | Stěžejní je tak výklad pojmu doplnění nabídky, přičemž předseda Úřadu ve svém již
citovaném rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc ze dne 30. 8. 2019 uvádí, že „za doplnění je nutno považovat připojení něčeho, co původně v nabídce zcela chybělo nebo sice připojeno bylo, ale bylo uvedeno jinak, než tomu porozuměl zadavatel, případně v důsledku zjevného pochybení bylo uvedeno mylně, a ačkoliv nabídka doplněná o tyto původně chybějící informace bude z formálního hlediska jiná (tedy změněná), než nabídka původní, obsahově, tedy fakticky, se lišit nebude.“ |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0102/2021/VZ |
ÚOHS | S0377/2021/VZ | § 18 ZZVZ | Funkční souvislost
Úřad nad to doplňuje, že uvedené je v souladu i s tím, že prostřednictvím zadání předmětu plnění veřejných zakázek I až IV je zjevně sledován základní cíl a účel spočívající v zajištění bezpečnosti a sjízdnosti silničních komunikací II. a III. třídy na území spravovaném zadavatelem, jejichž údržba mu byla zadavateli svěřena jeho zřizovací listinou ze dne 25. 4. 2015. Rovněž v případě všech uzavřených smluv platí, že potřeba zadání jejich předmětu plnění nevznikla „nárazově“, například v souvislosti s určitým dříve realizovaným projektem, kdy následně vyvstala potřeba opravy nekvalitně odvedené práce na některém konkrétním úseku silnice, neboť jak rovněž potvrdil zadavatel ve svém vyjádření ze dne 11. 2. 2021, „[p]oruchy byly zjištěny při běžných prohlídkách silnic po skončení výsprav před zimou“. Místní souvislost Úřad konstatuje, že plnění vyplývající z jednotlivých smluv o dílo je spjato výhradně s územím Středočeského kraje, přičemž mezi místy jednotlivých plnění neexistuje žádná prostorově relevantní překážka a všechny silnice II. a III. třídy spadající do předmětu plnění smluv I až IV (…) jsou (…) ve vlastnictví Středočeského kraje, tj. zřizovatele obviněného. Úřad neshledává problém ani s možnou relativně větší vzdáleností mezi jednotlivými místy plnění, neboť stavební práce spočívající v opravě (ošetření) kontrakčních trhlin na různých úsecích vícero silnic už samy o sobě předpokládají nutnost vypořádat se s většími nebo menšími vzdálenostmi mezi dílčími místy plnění. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | S0117/2021/VZ | § 116 ZZVZ | Vyžadovat po zadavateli při stanovení zadávacích podmínek, aby precizně definoval,
jakým způsobem bude kterému tématu či pokročilému řešení přiřazovat konkrétní hodnotu na stupnici, je takřka neproveditelné a může být i nežádoucí (viz níže). V této fázi zadávacího řízení lze jen velmi těžko odhadovat, jakým způsobem budou jednotlivé body účelu veřejné zakázky naplněny. To záleží právě na kreativitě účastníků zadávacího řízení. Podrobnější popis by naopak vedl k omezení nabízených originálních řešení a podrobnější stupnice o více hodnocených stupních by neměla význam, pouze by zadavatele stavěla do mnohem složitější situace při hodnocení, a navíc více stupňů nezaručí vyšší transparentnost nastavení a způsobu hodnocení. V důsledku by zadavatel postupoval proti samotnému smyslu veřejných zakázek s prvky „Best Value Approach“. Pokud by zadavatel přistoupil na řešení navrhovatele a definoval přesně a jednoznačně to, co preferuje a názorně ukáže, kolik za takové řešení udělí bodů, tak obdrží od účastníků zadávacího řízení plnění ve velké míře ovlivněné právě takto konkrétně naznačeným způsobem hodnocení, čímž zadavatel zároveň eliminuje jakýkoliv tvůrčí přístup potenciálních dodavatelů k jednotlivým řešením. Nadto zadavatelé při této metodě hodnocení žádné své konkrétní preference k tomu, co mají či nemají považovat za přínosné mít nemusí a sledují pouze vlastní cíle, kterých má být dosaženo (sledují dosažení výsledku, ne nutně zvolenou cestu k dosažení výsledku). Zadavatelé též nemusí své preference znát nebo je nemusí uvádět záměrně, aby neomezili tvůrčí přístup potenciálních dodavatelů a poskytli prostor širokému spektru možných řešení, resp. cest k dosažení cílů, které sledují. Výsledkem širšího (neomezeného) spektra možných řešení bude přínos pro naplnění účelu a cílů veřejné zakázky. Opačný postup by mohl vést k omezení originálních řešení. Ve vztahu k subjektivním kritériím hodnocení se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 85/2020-38 ze dne 16. 9. 2020, na který odkazoval i zadavatel ve svém vyjádření, ve kterém „se Nejvyšší správní soud ztotožňuje se závěry krajského soudu, podle nějž není nezbytné stanovovat kritéria kvality tak, aby hodnocení nabídek bylo vždy výsledkem matematického výpočtu či jednoznačného měření. V rámci kritérií kvality může zadavatel vznášet řadu požadavků, které nebudou exaktně měřitelné. Může se přitom jednat o zcela legitimní požadavky odpovídající předmětu veřejné zakázky (resp. koncese) i smyslu právní úpravy. V takovém případě je vytvořen určitý prostor pro uvážení hodnotící komise, který sám o sobě nepředstavuje rozpor s právní úpravou zadávání veřejných zakázek. Naopak, možnost jistého uvážení hodnotící komise považuje Nejvyšší správní soud za prospěšnou, pohybuje-li se tato možnost v rozsahu nezakládajícím pochybnosti o možné svévoli.“ |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0097/2021/VZ |
ÚOHS | S0201/2021/VZ | § 127 odst.
2 písm. d) ZZVZ |
(…) konkrétním případě naplnění podmínek podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, musí
zadavatel transparentním, tedy srozumitelným a jednoznačným způsobem popsat a sdělit účastníkům zadávacího řízení, tedy uvést ve sdělení o zrušení zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 zákona. V odůvodnění tak musí být vždy uvedeny všechny důvody hodné zvláštního zřetele svědčící pro zrušení zadávacího řízení, kterých se zadavatel dovolává, kdy tyto musí být dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a srozumitelně popsány, a určení okamžiku, od něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. (…) |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | S0138/2021/VZ | § 46 ZZVZ | Pokud tedy navrhovatel v odpovědi na dotaz č. 5 v rámci objasnění nabídky v návaznosti
na výzvu zadavatele dle § 46 odst. 1 zákona uvedl alternativní řešení, nemohl se dopustit nezhojitelné vady, resp. změny nabídky, neboť nabídka navrhovatele dle zadávací dokumentace informace o alternativním řešení k MS SQL databázi obsahovat neměla a také neobsahovala. Jak již totiž Úřad dovodil výše, za změnu (doplnění) nabídky je možné považovat toliko doplnění něčeho, co původně v nabídce zcela chybělo, ačkoliv to mělo být její součástí dle požadavků zadavatele stanovených v zadávacích podmínkách veřejné zakázky. Pokud tedy navrhovatel v rámci objasnění nabídky neprovedl změnu nabídky, jelikož pouze předestřel možné řešení zadavatelem uváděné situace, nikoliv však upustil od nabízeného plnění v rámci podané nabídky, nelze tak uvažovat o její oprávněnosti či neoprávněnosti. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | S0141/2021/VZ | § 113 ZZVZ | Úřad uvádí, že MNNC se sice obecně neposuzuje ve vztahu k předpokládané hodnotě
veřejné zakázky, ani ve vztahu k nabídkovým cenám ostatních účastníků zadávacího řízení, nýbrž s ohledem na § 28 odst. 1 písm. o) zákona ve vztahu k předmětu plnění, avšak tyto informace mohou být, jak ostatně uznává i rozhodovací praxe Úřadu, rozhodně významným vodítkem pro vyvození závěru, zda se o MNNC jedná, či nikoliv. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0108/2021/VZ |
ÚOHS | S0394/2021/VZ | § 83 ZZVZ | A contrario tedy zadavatel nemůže požadovat, aby dodavatel a jiná osoba nesli
společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky, pokud prostřednictvím této osoby dodavatel prokazuje jinou než ekonomickou kvalifikaci podle § 78 zákona. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | S0176/2021/VZ | § 46 ZZVZ | Vzhledem k tomu, že zadavateli byla dána možnost využít postupu dle § 46 zákona,
zadavatel této možnosti využil a nepřipustil změnu nabídky tím, že přihlédl k nově předložené referenci vybraného dodavatele, pak za situace, kdy vybraný dodavatel již splňoval zadavatelem požadovanou technickou kvalifikaci (…), zadavatel nebyl povinen vyloučit vybraného dodavatele dle § 48 odst. 8 zákona.
|
https://www.uohs.cz/cs/ver | R0118/2021/VZ |
ÚOHS | R0104/2021/VZ | § 78 odst. 2
ZZVZ |
Účelem § 78 odst. 2 zákona je stanovit maximální limit minimálního ročního obratu, který
mohou zadavatelé v rámci kritéria ekonomické kvalifikace požadovat. Otázku, od čeho se takový limit odvíjí, zákonodárce vyřešil, a to tak, že se odvíjí od předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Pokud není podle pravidel § 16 a násl. zákona přepokládaná hodnota koncipována jako hodnota za jeden rok plnění (viz právě např. § 19 zákona), pak se z jejího přepočtu na takové období nevychází. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | R0104/2021/VZ | § 78 odst. 2
ZZVZ |
Tedy jinak řečeno, i požadavek, který splňuje limit minimálního ročního obratu dle § 78
odst. 2 zákona, může být s ohledem na okolnosti případu rozporný se zásadou přiměřenosti. Proto by zadavatelé neměli k nastavení minimálního ročního obratu přistupovat tak, že budou vždy požadovat minimální obrat nejvyšší možný, ale také by měli zvážit, jaká částka obratu je přiměřená náročnosti plnění zadávané zakázky. Například u zakázky se značnou předpokládanou hodnotou, jejíž plnění však lze předpokládat v horizontu řady let, lze zpravidla očekávat, že se její plnění určitým způsobem rozloží mezi jednotlivá léta, tedy v žádném roce pravděpodobně nebude splněno to, co odpovídá celé předpokládané hodnotě. Pak by se minimální roční obrat ve výši celého dvojnásobku předpokládané hodnoty jistě mohl jevit jako nepřiměřený, zejména pokud by z důvodu takto nastaveného obratu byla výrazně omezena hospodářská soutěž o zakázku. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | |
ÚOHS | S0166/2021/VZ | § 245 odst. 1
ZZVZ |
[r]ozhodnutí o námitkách musí být odůvodněno přezkoumatelným způsobem. To však
především znamená, že je opřeno o relevantní důvody a je z nich zřejmé, proč na jejich základě zadavatel námitky odmítl či nikoliv. Přípustné pak zejména v rozhodnutí o námitkách není odůvodnění obecnými formulacemi. Úřad uvádí, že postup zadavatele v posuzovaném případě, kdy zadavatel z relevantních důkazů cituje či parafrázuje, přičemž uvádí jejich zdroj atd., nelze považovat za nepřezkoumatelný, resp. netransparentní. Zákon totiž zadavateli neukládá, aby ke svému rozhodnutí o námitkách připojoval nějaké další dokumenty coby důkazy, ale pouze zadavateli ukládá povinnost se v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně ke všem v námitkách uváděným skutečnostem vyjádřit.
|
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17601.html |
potvrzeno
R0123/2021/VZ, PM: 4. 10. 2021 |
ÚOHS | S0089/2021/VZ | § 63 odst. 5
ZZVZ |
[m]usí objektivně jednat o události výjimečné povahy, které ve svém důsledku vyvolají
mimořádné řešení vzniklé situace odchylující se od obecných či standardních postupů souvisejících se zadáním veřejné zakázky. Smyslem ustanovení § 63 odst. 5 zákona je umožnit, aby si zadavatel byl schopen v co nejkratší době zajistit plnění, které nezbytně nutně potřebuje k řešení určitého závažného problému. Obecně půjde o situace, které v sobě zahrnují prvek naléhavosti, tzn. situace, jež jsou svou povahou akutní, havarijní či přímo krizové (tedy zejména případy, kdy může dojít k ohrožení lidského zdraví či života, dochází k možnosti vzniku ekologických katastrof, havárií či hrozí závažné škody), přičemž prvek naléhavosti objektivně dosahuje značné (krajní) intenzity. (…) aby příslušný smluvní vztah trval jen po dobu nezbytně nutnou, lze docílit při zohlednění zásad stanovených v § 6 odst. 1 zákona především uzavřením smlouvy na dobu určitou, během které je možno předpokládat, že požadované plnění zadavatel zajistí jiným způsobem v souladu se zákonem (…). Případně lze trvání smluvního vztahu jen po nezbytně nutnou dobu možno dosáhnout i uzavřením smlouvy na dobu neurčitou s rozvazovací podmínkou navázanou na úspěšné dokončení zadávacího řízení, resp. zajištění dodavatele v souladu se zákonem, a se stanovenou krátkou výpovědní lhůtou. (…) nezbytné, aby existovala transparentně stanovená podmínka, která omezuje dobu trvání smlouvy (uzavřené na základě jednacího řízení bez uveřejnění) ve vztahu k objektivní skutečnosti, které se dovolává před a při uzavření smlouvy v jednacím řízení bez uveřejnění, tak, aby trvání této smlouvy nezáviselo pouze na uvážení zadavatele, zda využije institutu výpovědi smlouvy či nikoliv, pakliže pominou skutečnosti, které odůvodňovaly užití jednacího řízení bez uveřejnění (pominula naléhavá okolnost) a zadavateli již nesvědčí důvody využití této výjimky. Skutečnost, že se jedná o „překlenovací“ smlouvu tedy musí být zřejmá již ze samotné smlouvy na plnění veřejné zakázky (srov. rozsudek Krajského soudu č. j. 62 Af 68/2017-209 ze dne 11. 4. 2019). |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17614.html |
potvrzeno
R0126/2021/VZ, PM: 11. 10. 2021 |
ÚOHS | S0422/2021/VZ | § 11 odst. 1
ZZVZ |
Dne 14. 3. 2019 uzavřel obviněný (DSO) smlouvu o dílo s dodavatelem TS Nehvizdy na
veřejnou zakázku „Přístavba ZŠ Nehvizdy v ulici Bedřicha Mouchy 243“ v hodnotě 39.882.568 Kč včetně DPH mimo zadávací řízení. TS Nehvizdy mají jeden základní podíl, jehož výše činí 100 %, přičemž tento podíl náleží jedinému společníku a tím je městys Nehvizdy, který je veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona, neboť je územním samosprávným celkem. Z toho plyne, že TS Nehvizdy neovládá obviněný (DSO), ale jen jedna z členských obcí, jež je členem obviněného, tj. konkrétně městys Nehvizdy. Ze vztahu TS Nehvizdy s městysem Nehvizdy tak nelze žádným způsobem dovodit, že by obviněný ovládal TS Nehvizdy obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, tedy že by měl obviněný rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí TS Nehvizdy. Takové postavení totiž zjevně náleží pouze městysu Nehvizdy, který, jak vyplývá ze zjištěných skutečností, TS Nehvizdy ovládá a může jmenovat nebo odvolat většinu osob, které jsou členy jejich statutárního orgánu. Lze proto uzavřít, že obviněný neovládá TS Nehvizdy obdobně jako své organizační jednotky, a tudíž podmínka dle § 11 odst. 1 písm. a) zákona není splněna. (…) zcela jednoznačně vyplývá, že 100% vlastnický podíl v TS Nehvizdy má pouze a jenom městys Nehvizdy, tj. pouze jedna z členských obcí, jež je členem obviněného. Sám obviněný tudíž žádnou majetkovou účast v osobě dodavatele TS Nehvizdy prokazatelně nemá. Na základě uvedeného proto Úřad konstatuje, že ani podmínka stanovená v § 11 odst. 1 písm. b) zákona pro uplatnění vertikální spolupráce není v šetřením případě splněna. (…)Z této skutečnosti lze tudíž dovodit, že mezi obviněným a TS Nehvizdy nemůže být ani splněna podmínka, že TS Nehvizdy prováděly více než 80 % celkové činnosti při plnění úkolů, které jim byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem. Podmínky stanovené v § 11 odst. 1 zákona pro uplatnění vertikální spolupráce tak musí být dle dikce zákona naplněny mezi obviněným a osobou dodavatele TS Nehvizdy a nikoliv mezi městysem Nehvizdy a osobou dodavatele TS Nehvizdy. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17634.html |
PM: 12. 10. 2021 |
ÚOHS | S0204/2021/VZ | § 120 odst. 1
ZZVZ |
Zadavatel musí zejména označit hodnoticí kritéria, jejichž (nové) hodnoty budou
předmětem elektronické aukce. Dále musí zadavatel stanovit případná omezení nových aukčních hodnot. Aukční hodnotou se přitom rozumí nové hodnoty nabídek, které budou uchazeči předkládány za účelem zlepšení jejich nabídek v rámci určitého hodnoticího kritéria v průběhu elektronické aukce. Zadavatel může rovněž za účelem zefektivnění procesu elektronické aukce stanovit minimální rozdíly pro podání nových aukčních hodnot. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že podrobnou analýzou zadávací dokumentace jako celku a dále s ohledem na smysl a účel realizace elektronické aukce lze v otázce výkladu zadávací podmínky stanovené v čl. 11 písm. e) výzvy dojít k rozdílným závěrům, z nichž žádný nelze zcela vyloučit. Úřad na tomto místě považuje za nezbytné zdůraznit, že za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá vždy zadavatel, který ji musí s ohledem na dodržení zásady transparentnosti formulovat takovým způsobem, aby byl její výklad co do požadavků zadavatele a povinností uchazečů jednoznačný a nezpochybnitelný. Požadavky zadavatele musí být proto v zadávací dokumentaci vymezeny způsobem, který bude vnímán a chápán všemi subjekty stejně a jednoznačně, a který nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad. V situaci, kdy zadavatel těmto svým povinnostem ne zcela dostojí, nelze případné nejasnosti vykládat k tíži dodavatele. Je to tedy pouze a jedině zadavatel, kdo se musí vyvarovat nejednoznačnosti zadávací dokumentace, kdy tato nemůže jít nikdy k tíži účastníka zadávacího řízení. Uvedený předpoklad je v zákoně vyjádřen zejména v ust. § 36 odst. 3 zákona, ze kterého vyplývá, že za správnost a odpovědnost zadávací dokumentace odpovídá právě zadavatel. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17639.html |
PM: 15. 10. 2021 |
ÚOHS | S0325/2020/VZ | § 37 odst. 1
písm. b) ZZVZ |
Současně však nelze pouze na základě těchto obtíží zadavatele přistoupit k omezení
hospodářské soutěže požadavkem na dodání výhradně licencí nových (neodůvodňuje-li to jinak předmět veřejné zakázky). Zjevně již z charakteru věci přirozená přítomná nejistota zadavatele spočívající z jeho strany v nemožnosti úplné garance splnění a ověření splnění tohoto požadavku (pro účely nabytí druhotné licence) by v případě druhotných licencí z hlediska optiky argumentů zadavatele znamenala, že zadavatel by evidentně nebyl pro účely jejich legálního nabytí (stejně jako software prostřednictvím nich získané) nikdy schopen zcela zaručit splnění všech nezbytných předpokladů, což by v praxi mohlo vést až k závěru, že by potenciál obchodovatelnosti druhotných licencí zůstal pouze v rovině teoretické. Existuje-li však na základě rozhodovací praxe obecně přijímaný postup, že na základě předložení relevantních dokladů, splněním důkazní povinnosti v souvislosti s vyčerpáním práva autora na rozšiřování díla, je zajištěna obchodovatelnost licencí a jejich legální nabytí, nelze výše uvedené argumenty zadavatele týkající se obavy z nesplnění kritérií softwarového auditu v důsledku vadného plnění dodavatelem či předchozích nabyvatelů licencí shledat jako důvody kvalitativního odlišení licencí nových a druhotných. Jak již akcentoval předseda Úřadu v rámci svého rozhodnutí ze dne 8. 3. 2021 v návaznosti na rizika vnímaná zadavatelem v souvislosti s požadavky na splnění podmínek případného softwarového auditu, zejména v reakci na obavu zadavatele, že nebude moci prokázat splnění podmínek pro legální převod licence, nelze v rámci posouzení zákonnosti požadavku zadavatele na dodání výhradně nových softwarových licencí jako důvodný argument pro omezení hospodářské soutěže akceptovat postup vycházející z presumpce nepoctivého jednání dodavatelů druhotných licencí (popř. jejich předchozích uživatelů) anebo z jejich „liknavosti“. Jak již bylo uvedeno výše, obava z vadného plnění (či samotný potenciál existence určitého rizika) nemůže ospravedlnit omezení hospodářské soutěže, pokud není u konkrétního plnění závažný důvod předpokládat jeho vady. V nyní šetřeném případě přitom nebylo prokázáno, že by riziko plynulo z plnění samého (software), nýbrž z možného jednání dodavatelů či třetích osob (předchozích držitelů licencí a uživatelů software). |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17629.html |
PM: 15. 10. 2021 |
ÚOHS | S0237/2021/VZ | § 18 odst. 2
ZZVZ |
V této souvislosti Úřad akcentuje, že pro určení vzájemné věcné souvislosti poptávaných
plnění není rozhodující, aby daná plnění byla zcela identická, jak vyplývá např. z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 50/2015-53 ze dne 27. 2. 2018, v němž se uvádí, že „[k] závěru o existenci věcné souvislosti plnění postačí, že plnění byla charakteru obdobného“, když „[z]a srovnatelné plnění lze považovat taková plnění, u kterých po vzájemném srovnání shod a rozdílů převažují vzájemné shodné znaky“. Byť tedy v dané věci obviněný nevymezil u obou veřejných zakázek předmět plnění ve výzvách k podání nabídky a ve smlouvách zcela identickým způsobem, je dle názoru Úřadu nepochybné, že v obou případech lze shledat významné společné jednotící znaky z hlediska věcné náplně poptávaných služeb. Lze tedy říci, že předmět plnění obou veřejných zakázek souvisí s běžnou agendou, kterou obviněný v rámci své činnosti standardně řeší a nejde o plnění spočívající v řešení neobvyklých situací v rámci výkonu jeho činnosti či o provádění specializované činnosti, která by se běžné agendě obviněného vymykala. V daném případě proto není dle názoru Úřadu dán ani u jedné z řešených veřejných zakázek prostor pro úvahy o věcné ojedinělosti, a tudíž nepředvídatelnosti či nárazovosti daného plnění. Úřad má za to, že funkční souvislost obou veřejných zakázek je dána primárně již samotným (shodným) věcným charakterem poptávaného plnění, kdy základním cílem obou veřejných zakázek bylo obstarání běžné agendy obviněného týkající se ZBV. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17628.html |
PM: 16. 10. 2021 |
ÚOHS | S0110/2021/VZ | § 222 odst. 1
a 3 ZZVZ |
[z]a prokázané, že skryté vady stavby, které byly zjištěny až v průběhu zahájených
rekonstrukčních prací (např. v důsledku nemožnosti prozkoumání stavby před odstěhováním nájemníků v listopadu 2020 – viz výše), a o nichž nevěděl ani projektant stavby, nemohl obviněný ani při zahájení zadávacího řízení předvídat, stejně tak ani vybraný dodavatel při zahájení prací, neboť se jednalo o takové závady na budově, které byly odhaleny např. až po odkrytí podlah či otlučení omítek. Lze tedy konstatovat, že nutnost posunu termínu plnění vznikla v důsledku okolností, které obviněný nemohl při přípravě zadávací dokumentace předvídat ani při vynaložení veškerého úsilí (odpovídajícího jeho schopnostem a odbornosti). ÚOHS-R0048/2019/VZ- 13223/2019/322/PJe ze dne 14. 5. 2019: „Leží-li příčina vzniku potřeby smlouvu měnit jen na straně vybraného uchazeče, je možno posuzovat vliv této změny jen s ohledem na tohoto jednoho uchazeče izolovaně. Leží-li však příčina vzniku potřeby smlouvu měnit na straně zadavatele (např. právě nedostatek finančních prostředků), lze zpravidla očekávat, že by určitá potřeba takové změny smlouvy vyvstala i tehdy, pokud by v zadávacím řízení byl vybrán jiný uchazeč. S touto okolností je třeba se při posouzení vlivu změny smlouvy na výběr nejvhodnější nabídky rovněž vypořádat.“ Úřad tak má za to, že v šetřeném případě nedošlo k naplnění teze § 222 odst. 3 písm. a) – c) zákona, resp. že by byl naplněn některý z těchto důvodů a v daném případě došlo k zákonem nedovolené změně, resp. změně, která by mohla mít vliv na výběr dodavatele, což je nezbytným předpokladem pro možnost konstatování přestupku ve smyslu § 268 odst. 1 písm. a) zákona. V návaznosti na výše uvedené závěry Úřad uvádí, že potřeba změny smlouvy (změny termínu plnění) vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, přičemž k prodloužení doby plnění by s ohledem na objektivní okolnosti došlo i za situace, že by zadavatel uzavřel smlouvu s jiným dodavatelem, neboť vznikla objektivní potřeba dalších (nepředvídatelných prací na objektu, jež byl předmětem realizace šetřené veřejné zakázky). |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17630.html |
potvrzeno
R0129/2021/VZ, PM: 19. 10. 2021 |
ÚOHS | S0207/2021/VZ | § 48 odst. 2
písm. a) ZZVZ |
V souladu s rozhodovací praxí Úřadu (rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0262/2019/VZ)
zadavatel neměl povinnost učinit součástí zadávací dokumentace dokumenty obsahující analýzu rizik, když tyto netvoří její součást a nebyl ani povinen v zadávací dokumentaci uvádět, jaká bezpečnostní opatření v návaznosti na případnou analýzu rizik zvolil, příp. jaký stanovil způsob zvládání rizik, když tyto informace dodavatelé pro podání nabídek do zadávacího řízení na veřejnou zakázku nepotřebují. Úřad dodává, že uvedeným postupem zadavatele nebyla porušena ani zásada transparentnosti (§ 6 zákona), neboť tato nespočívá v povinnosti zveřejňovat veškeré podklady, na základě kterých, byla zadávací dokumentace vyhotovena, ale v možnosti zpětně přezkoumat postup zadavatele. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl jako důvod pro vyloučení navrhovatele, že jeho nabídka obsahuje technické a programové prostředky společnosti Huawei, jež dle Varování NÚKIB představuje hrozbu v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zadavatel rovněž odkázal na bod 2.1 zadávací dokumentace, podle kterého bude zadavatel za plnění nevyhovující z hlediska informační bezpečnosti, a které dle analýzy rizik představuje neakceptovatelné riziko, považovat „jakékoli plnění, které obsahuje technologie/klíčové prvky, vůči jejichž výrobcům vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost Varování“, přičemž Varování NÚKIB varuje před použitím technických nebo programových prostředků společnosti Huawei, neboť představují hrozbu v oblasti kybernetické bezpečnosti, a není sporu o tom, že nabídka navrhovatele nesplňuje zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky, neboť předmět plnění, jež navrhovatel ve své nabídce uvedl, je nevyhovující z hlediska informační bezpečnosti a dle analýzy rizik zadavatele představuje kritické riziko. Úřad v kontextu výše uvedeného shledal, že zadavatel dostatečně a konkrétně popsal důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17637.html |
potvrzeno
R0131/2021/VZ, PM: 22. 10. 2021 |
ÚOHS | S0451/2021/VZ | § 99 odst. 2
ZZVZ |
[p]řed podpisem smlouvy vítězný dodavatel předloží osvědčení objednatelů o řádném
plnění zakázek uvedených v seznamu. Tím, že tento požadavek v řečené pozdější modifikaci zadávací dokumentace vypustil, dodavatelům zadávací podmínky zmírnil, čímž jim usnadnil přístup do zadávacího řízení. Jednalo se tedy o změnu reálnou, s dopadem do povinností dodavatelů, a tedy i do jejich úvah o účasti v zadávacím řízení. (…) Bylo tak na místě prodloužení lhůty pro podání nabídky, jelikož se jednalo o takovou změnu, která mohla mít reálný dopad na zájem a možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17676.html |
PM: 23. 10. 2021 |
ÚOHS | S0451/2021/VZ | § 6 odst. 2
ZZVZ |
Úřad v návaznosti na výše uvedené v této souvislosti konstatuje, že obviněný předmětnou
podmínkou nepochybně omezil počet dodavatelů, kteří se mohou o veřejnou zakázku ucházet. S ohledem na geografickou polohu města Ostrava, sídla obviněného a místa plnění veřejné zakázky, je totiž zjevné, že vzdálenost sídla servisního oddělení některých potencionálních zahraničních dodavatelů (např. z Polska) od místa plnění veřejné zakázky může být kratší než pro některé tuzemské dodavatele (např. z Plzeňského kraje), kteří takovým servisním oddělením disponují. Proto je nutné takovou podmínku obviněného vymezenou v zadávací dokumentaci považovat za diskriminační, odporující zásadám uvedeným v § 6 odst. 2 zákona, neboť někteří (zejména zahraniční) dodavatelé mají v takovém případě minimálně ztíženou účast v zadávacím řízení, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní, a to i bez nutnosti zavedení dalších ekonomických a organizačních opatření, neboť jediné, co je pro podání nabídky v zadávacím řízení diskvalifikuje, je skutečnost, že nemají sídlo servisního oddělení v lokalitě vymezené obviněným nikoliv např. dojezdovou vzdáleností či dojezdovým časem (což lze případně považovat za legitimní kategorie z hlediska zajištění servisu), ale geograficky územím České republiky. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17676.html |
PM: 23. 10. 2021 |
ÚOHS | S0203/2021/VZ | § 113 ZZVZ | Zadavatel tedy před odesláním oznámení o výběru dodavatele (ze dne 22. 4. 2021)
posoudil nabídku vybraného dodavatele z hlediska MNNC, tudíž splnil povinnost vyplývající mu z § 113 odst. 1 zákona. Závěr o neexistenci MNNC přitom zadavatel není povinen obšírně zdůvodňovat v některém z dokumentů tvořících dokumentaci o zadávacím řízení; postačí, když se otázkou MNNC vůbec zabýval a svůj závěr vtělil do jednoho z dokumentů, který je součástí dokumentace, což zadavatel v šetřeném případě učinil v rámci protokolu o posouzení nabídky ze dne 19. 4. 2021. Zadavatel nepochybil, když své úvahy o MNNC nezachytil např. v protokolu o hodnocení nabídek nebo v oznámení o výběru dodavatele, neboť takovou povinnost zákon zadavateli neukládá (…) Úřad pro úplnost dodává, že povinnost postupovat podle § 113 odst. 4 zákona by mohla zadavateli teoreticky vzniknout (a to i poté, co sám nabídkovou cenu vybraného dodavatele jako mimořádně nízkou neposoudil) v případě, že by v průběhu zadávacího řízení (typicky prostřednictvím námitek jiného účastníka) získal důvodné podezření, že nízká nabídková cena vybraného dodavatele může být mimořádně nízká. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17661.html |
potvrzeno
R0132/2021/VZ, PM: 26. 10. 2021 |
ÚOHS | S0203/2021/VZ | § 123 písm. a)
ZZVZ |
Je zcela nepochybné, že § 123 zákona zadavateli ukládá jako jednu z povinných příloh
oznámení o výběru dodavatele učinit zprávu o hodnocení nabídek (pokud hodnocení nabídek proběhlo). Současně není v daném případě sporu, že zadavatel žádnou zprávu o hodnocení k oznámení o výběru dodavatele nepřiložil. Z uvedeného vyplývá, že oznámení o výběru dodavatele obsahuje všechny informace, které mají být dle § 119 odst. 2 zákona součástí zprávy o hodnocení nabídek. Skutečnost, že zadavatel tyto informace neuvedl v samostatné listině, považuje Úřad na formální nedostatek, přičemž případný postih zadavatele za takový nedostatek by nebylo možno označit jinak, než jako přepjatý formalismus. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17661.html |
potvrzeno
R0132/2021/VZ, PM: 26. 10. 2021 |
ÚOHS | S0203/2021/VZ | § 46 odst. 1
ZZVZ |
Fakt, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že vyloučí účastníka, který neprokáže
splnění kvalifikace v plném rozsahu, nezapovídá zadavateli, aby využil případné potřeby nástrojů dle § 46 zákona (objasnění nebo doplnění údajů a dokladů) a posoudil kvalifikaci vybraného dodavatele jako splněnou v plném rozsahu až po případném objasnění nabídky na základě § 46 zákona.
Rozklad: Pokud by se zadavatel vzdal v zadávací dokumentaci některého práva, které mu jinak ze ZZVZ vyplývá, byl by se tím povinen při postupu v zadávacím řízení řídit. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17661.html |
potvrzeno
R0132/2021/VZ, PM: 26. 10. 2021 |
ÚOHS | R0140/2021/VZ | § 46 odst. 1
ZZVZ |
Obviněný tedy tím, že společnost RECYS-MACH nevyzval podle § 122 odst. 6 ZZVZ ve
spojení s § 46 odst. 1 ZZVZ k objasnění či doplnění dokladů předložených na základě výzvy podle § 122 odst. 3 ZZVZ, zatímco společnost PS k tomu vyzval, neporušil zásadu rovného zacházení zakotvenou v § 6 odst. 2 ZZVZ, neboť tyto společnosti se nenacházely ve shodném či obdobném postavení (společnost PS obviněnému doručila doklady s dostatečný předstihem před koncem stanovené lhůty, společnost RECYS-MACH nikoliv).
K tomu lze obecně uvést, že při posuzování toho, zda nebyla porušena zásada rovného zacházení, nelze jen „mechanicky“ srovnávat počet žádostí podle § 46 odst. 1 ZZVZ, ale je vždy potřeba zohlednit konkrétní kontext postupu zadavatele. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17680.html |
PM: 3. 11. 2021 |
ÚOHS | S0270/2021/VZ | § 46 odst. 1
ZZVZ |
Za výše uvedených podmínek není vzhledem k popsaným důvodům dle názoru Úřadu v
daném případě v souladu se zásadou přiměřenosti požadovat po účastnících zadávacího řízení, kteří splnili související požadavky zadávací dokumentace, v rámci žádosti dle § 46 zákona předmětné produktové listy k určeným koncovým prvkům nabízeného plnění s vyžadovanými parametry, zejména když současně existuje možnost požadované informace získat jinak, a tedy i účel a důvod jejich vyžadování ze strany zadavatele naplnit i jinými způsoby, např. uvedením názvu konkrétních výrobků, příp. i identifikací jejich výrobců, dle nichž bude možné specifikaci nabízeného plnění zjistit, specifikací vlastností nabízeného plnění ze strany dodavatele nebo třeba i prostřednictvím jiné relevantní dokumentace. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17715.html |
PM: 6. 11. 2021 |
ÚOHS | S0316/2021/VZ | § 73 odst. 4
ZZVZ |
Úřad pro úplnost podotýká, že zadavatel ve svém vyjádření tvrdí, že daný požadavek
nestanovil jakožto podmínku kvalifikace, a označuje tento požadavek obecně jako zadávací podmínku ve smyslu § 28 dost. 1 písm. a) zákona, k čemuž Úřad uvádí následující. Dle dotčeného ustanovení zákona se zadávacími podmínkami rozumí podmínky průběhu zadávacího řízení, podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pravidla pro hodnocení nabídek a další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona. S ohledem na charakter a význam šetřené zadávací podmínky je daná zadávací podmínka bezesporu podmínkou účasti v zadávacím řízení. Výčet možných podmínek účasti v zadávacím řízení pak obsahuje § 37 odst. 1 a 2 zákona, odst. 3 a 4 uvedeného paragrafu zákona naopak určují, co zadavatel nesmí jako podmínku účasti v zadávacím řízení požadovat. Jinými slovy zadavatel může účast v zadávacím řízení podmínit pouze požadavky, které jsou vyjmenovány v § 37 odst. 1 až 4 zákona, jiné podmínky účasti v zadávacím řízení zadavatel stanovit nesmí. Jak Úřad výše odůvodnil, šetřený požadavek je svým charakterem, i při zvážení výše uvedeného významu šetřeného požadavku uvedeného samotným zadavatelem, podmínkou kvalifikace (nikoliv technickou podmínkou vážící se k předmětu veřejné zakázky, obchodní či jinou smluvní podmínkou, zvláštní podmínkou plnění veřejné zakázky či podmínkou na obsah, formu nebo způsob podání nabídek), neboť primárně směřuje prostřednictvím stanovení specifické vlastnosti dodavatele k ověření znalostí, schopností a zkušeností dodavatele nezbytných pro plnění veřejné zakázky. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17714.html |
PM: 6. 11. 2021 |
ÚOHS | S0121/2021/VZ | § 79 ZZVZ | Při formulaci kritérií technické kvalifikace je tak zadavatel v rámci zásad přiměřenosti a
zákazu diskriminace povinen zvažovat veškeré relevantní okolnosti předmětné veřejné zakázky tak, aby v každém konkrétním případě byla vyvážena oprávněná potřeba řádné, včasné a kvalitní realizace veřejné zakázky a zároveň zájem na co nejširší možné hospodářské soutěži. Vedle samotného předmětu veřejné zakázky a jeho jednotlivých specifik (tj. zda je pro řádnou realizaci veřejné zakázky nutno požadovat zkušenost s naprosto stejným předmětem plnění, či zda postačí zkušenost obecnějšího rázu) je tak třeba pro volbu a odůvodnění technické kvalifikace zvážit i relevantní trh s obdobnými plněními. Nastavení vysoké speciality kritérií technické kvalifikace na trhu, kde se pohybuje pouze velmi málo subjektů, totiž může nežádoucím způsobem omezit či vyloučit hospodářskou soutěž. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17753.html |
potvrzeno
R0134/2021/VZ, PM: 8. 11. 2021 |
ÚOHS | S0121/2021/VZ | § 104 odst. 1
písm. a) a b) ZZVZ |
Úřad shrnuje, že zájem zadavatele ověřit si vlastnosti a funkčnost poptávaného zboží, aby
byl srozuměn s tím, jaké zboží pořizuje, je sice obecně akceptovatelný, zadavatel by však při stanovení požadavku na vzorek měl zvážit, zda je požadavek na předložení vzorku s ohledem na specifika poptávaného předmětu plnění rámcové dohody přiměřený. V každém případě je třeba individuálně posoudit, zda právo zadavatele ověřit si parametry poptávaného plnění a funkčnosti jeho dílčích systémů, které lze ověřit pouze na základě předložení vzorku, skutečně převažuje nad všemi překážkami spojenými s předložením vzorku. (…) Dodržování zásady přiměřenosti se vztahuje na veškeré zadávací podmínky, tedy i na stanovení lhůt zadavatelem. Pokud zákon nestanovuje ani minimální lhůtu k provedení příslušného úkonu, je pro zákonnost postupu zadavatele nezbytné, aby zadavatel při stanovení příslušné lhůty k předmětnému úkonu zásadu přiměřenosti reflektoval a podrobil tento svůj krok pečlivému posouzení, zda je v reálných možnostech dodavatelů požadavek zadavatele splnit. Přestože tedy zákon nestanovuje konkrétní lhůtu, kterou by zadavatel měl v daném případě stanovit, a zadavatel tak disponuje určitou volností při stanovení této lhůty, lze obecně konstatovat, že veškeré lhůty musí být stanoveny tak, aby byla zajištěna přiměřená doba ke zpracování a řádnému zajištění vyžadovaných úkonů dodavatelů. Zadavatel při stanovení délky lhůt přihlíží v obecné rovině ke všem skutečnostem s daným úkonem spojených, zejména k rozsahu svých požadavků, k době nutné pro vyžadované úkony dodavatelů a v neposlední řadě k povaze veřejné zakázky. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17753.html |
potvrzeno
R0134/2021/VZ, PM: 8. 11. 2021 |
ÚOHS | S0108/2021/VZ | § 99 odst. 2
ZZVZ |
Za situace, kdy tedy byly všem dodavatelům známy typy požadovaných svítidel již od
zahájení zadávacího řízení a zadavatel v této souvislosti neměnil zadávací podmínky, pouze nově alternativně umožnil předložení jiného vzorku svítidla, je Úřad názoru, že povaha takového doplnění zadávací dokumentace nevyžadovala jakékoli prodloužení lhůty pro podání nabídek, neboť se žádným významným způsobem nepromítla do povinností dodavatelů při zpracování jejich nabídek, které by jednoduše řečeno vyžadovalo více času, a to i s přihlédnutím k již výše řečenému (vzorky skladem, dodávky od zahraničních dodavatelů). |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17679.html |
PM: 9. 11. 2021 |
NSS | 3 As 139/2019 –
40 |
§ 241 odst. 2
ZZVZ |
Krajský soud upozornil, že námitky lze podle § 241 odst. 2 zákona o zadávání veřejných
zakázek podat pouze proti úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení, volbě druhu zadávacího řízení, anebo proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení. Postup směřující k uzavření smlouvy v rámci vertikální spolupráce však nelze podřadit pod žádné z vedených jednání, neboť v případě vertikální spolupráce žádné zadávací řízení neprobíhá. Nejedná-li se vůbec o zadání veřejné zakázky, nemůže se jednat ani o postup směřující k zadání veřejné zakázky mimo veřejné řízení. (…) Nebyla-li osoba zúčastněná na řízení II) oprávněna podat námitky, nemohla pak podle krajského soudu běžet blokační lhůta podle § 246 odst. 1 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek, neboť ta je vázána právě na podání (přípustných) námitek. (…) Nejvyšší správní soud tudíž souhlasí s krajským soudem, že ze znění ustanovení § 241 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek…(…) Z logiky věci pak vyplývá, že pokud zadavatel nezadává veřejnou zakázku (respektive je přesvědčen, že jeho postup vzhledem k naplnění příslušných podmínek oprávněně nesleduje zadání veřejné zakázky), nelze po něm požadovat, aby se podřídil režimu zákona o zadávání veřejných zakázek. (…) Při postupu, který vůbec není zadávacím řízením na veřejnou zakázku ve smyslu zákona, tudíž zadavatel o podání, jakkoli je označeno jako „námitky“ ve smyslu § 241 zákona o zadávání veřejných zakázek, není vůbec povinen (formálně) rozhodovat ve smyslu § 245 uvedeného zákona. Postačí, pokud obdržené podání vyřídí neformálně, přípisem, v němž podateli sdělí, proč o něm nebude rozhodovat, tedy že postupuje v souladu s § 11 uvedeného zákona a nezadává veřejnou zakázku. |
http://nssoud.cz/files/SOU DNI_VYKON/2019/0139_3 As__1900040S_20211119 141319.pdf |
PM: 19. 11. 2021 |
ÚOHS | S0400/2021/VZ | § 119 odst. 2
ZZVZ |
V tomto ohledu je tedy zpráva o hodnocení nabídek, která byla vyhotovena dne 12. 8. 2021
a která je součástí dokumentace o zadávacím řízení, úplná. Z návrhu navrhovatele nicméně vyplývá a důkazy navrhovatel dokládá, že zadavatel coby součást oznámení o výběru dodavatele neučinil tuto „kompletní“ zprávu o hodnocení nabídek, nýbrž tento účastníkům zadávacího řízení zaslal zprávu o hodnocení nabídek v anonymizované verzi, která neobsahuje žádné údaje o osobách členů komise. Účastníci zadávacího řízení tak obdrželi anonymizovanou verzi zprávy o hodnocení nabídek, ze které nelze zjistit, kdo se za zadavatele podílel na hodnocení nabídek. Takový postup, kdy je dodavatelům zpřístupněna zpráva o hodnocení nabídek, která neobsahuje jména členů komise, kteří se podíleli na hodnocení nabídek, nelze považovat za souladný se zákonem. S ohledem na zachování zásady transparentnosti je nezbytné vykládat ustanovení § 123 zákona ve spojení s ustanovením § 119 odst. 2 zákona, a tedy tak, že je nezbytné, aby písemná zpráva o hodnocení nabídek, kterou zadavatel pořídí o průběhu hodnocení nabídek a kterou následně rozešle účastníkům zadávacího řízení, obsahovala výčet fyzických osob, tj. minimálně jména a příjmení osob, které se na hodnocení podílely, za které se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek, a tedy i členové komise. Zadavatel tím, že navrhovateli zpřístupnil pouze anonymizovanou verzi zprávy o hodnocení, upřel navrhovateli možnost dozvědět se, které osoby se podílely na hodnocení nabídek. Takový postup je třeba hodnotit jako postup v rozporu se zásadou transparentnosti. Navrhovateli byla totiž upřena možnost kontroly osob, které se podílely na hodnocení, a tím bylo vyloučeno, aby se navrhovatel mohl k těmto osobám vyjádřit, a to ve smyslu případného vznesení námitky střetu zájmů ke konkrétním členům komise… |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17705.html |
PM: 19. 11. 2021 |
ÚOHS | S0235/2021/VZ | § 105 odst. 2
ZZVZ |
To, co je z plnění veřejné zakázky pro zadavatele nejvýznamnější, je do jisté míry dáno
subjektivní potřebou zadavatele, kterou může prostřednictvím § 105 odst. 2 zákona vyjádřit. Gros veřejné zakázky nemusí být vždy tou nejodbornější činností, která je do veřejné zakázky zahrnuta. Při stanovení významné činnosti jde zpravidla o podstatu veřejné zakázky, o plnění pro zakázku typické, pro které je veřejná zakázka zadávána. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17735.html |
potvrzeno
R0150/2021/VZ, PM: 25. 11. 2021 |
ÚOHS | S0235/2021/VZ | § 36 odst. 3
ZZVZ |
Z uvedeného tedy vyplývá, že zpětná ověřitelnost obsahu datového nosiče (CD)
obsahujícího zadávací dokumentaci, která by byla předávána dodavatelům, by byla možná a snadná pouze v případě, že by byl rozsah předávaných informací malý. Dle Úřadu však nikdy nelze s naprostou jistotou vyloučit manipulaci s daty v případě žádného technického řešení. S ohledem na výše uvedené tak vytvoření seznamu předávaných dokumentů, který by byl předáván spolu s předávanými dokumenty, nemůže mít nikdy žádnou reálnou vypovídající hodnotu o tom, zda dodavateli byl předán správný, resp. zcela totožný obsah, jako byl předán i ostatním dodavatelům. Je tedy nutno spoléhat na výše uvedenou poctivost zadavatele. V tomto ohledu Úřad opětovně odkazuje na svou rozhodovací praxi, ze které zjednodušeně řečeno vyplývá to, že zásada transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona nevyžaduje, aby bylo zpětně přezkoumatelné, zda se všem dodavatelům dostalo na datových nosičích obsahujících část dokumentace o zadávacím řízení totožných informací (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0093/2018/VZ- 24506/2018/320/HBa,HSc,JSu ze dne 23. 8. 2018). Pakliže tedy není zákonem vyžadována zpětná přezkoumatelnost v rozsahu „totálního“ srovnání obsahu dokumentů, tak z logiky věci nemůže být zákonem vyžadováno vytvoření seznamu předávaných dokumentů, neboť tento seznam ve své podstatě srovnává pouze názvy dokumentů bez jakékoliv objektivní informace o totožnosti obsahu dokumentu. Ostatně sám zákon takový seznam přímo nevyžaduje. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17735.html |
potvrzeno
R0150/2021/VZ, PM: 25. 11. 2021 |
ÚOHS | S0574/2021/VZ | § 18 odst. 2
ZZVZ |
Časová souvislost:
Úřad ve vztahu k časové souvislosti uvádí, že obecně jsou stěžejním ukazatelem pro její naplnění především dohodnuté lhůty plnění na základě zadávací dokumentace a dále další časové souvislosti spojené s plněním či s jednáním stran obecně. Klíčové jsou také termíny uzavření smluv, včetně event. dodatků. K tomu Úřad doplňuje, že pro shledání časové souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření smluv shodovaly; časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či týdnů, ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017).
Věcná souvislost: …že předmětem plnění u obou veřejných zakázek byly shodně stavební práce spočívající v opravě povrchu příslušných úseků silnic za účelem především pokládky nové protihlukové vrstvy povrchu vozovky. Ze shromážděných podkladů je zřejmé, že v případě obou veřejných zakázek jejich plnění spočívalo v realizaci charakterově srovnatelného plnění a konkrétní výčet položek realizovaných prací se u obou veřejných zakázek v podstatných ohledech shoduje…
Funkční souvislost: Úřad konstatuje, že u předmětných veřejných zakázek lze dovodit shodný účel plnění, a tudíž konstatovat i funkční souvislost, neboť obviněný se rozhodl řešit v časové souvislosti (ve vzájemné koordinaci) na daném území jednotný cíl, tj. společný účel, když v průběhu téhož období několika po sobě následujících měsíců realizoval plnění vyplývající z VZ č. 1 a VZ č. 2 (svým charakterem věcně srovnatelné práce výměny povrchů vozovek za účelem položení nového povrhu s protihlukovými vlastnostmi) na prostorově vzájemně souvisejících úsecích silnic tak, aby se předešlo dopravním komplikacím, přičemž se jednalo o blízké úseky dvou téměř rovnoběžných, funkčně provázaných silnic zajišťujících příjezd do Kolína z téhož směru. Z výše uvedených skutečností dle Úřadu vyplývá, že zadavatel zadáním obou veřejných zakázek sledoval jednotný cíl a účel. Vzájemná provázanost zkoumaných veřejných zakázek, tj. skutečnost, že záměrem zadavatele bylo zajistit opravy povrchů silnic s protihlukovými vlastnostmi obou úseků silnic nacházejících se v témže územně-dopravním prostoru, je nepochybná (srov. rozsudek Krajského soudu č. j. 30 Af 16/2019-48 ze dne 30. 11. 2020). Z okolností obou veřejných zakázek vyplývá, že jejich vzájemným jednotným účelem je snížení hlukového zatížení v dané oblasti tím, že na daných úsecích silnic bude položen tzv. tichý asfalt. Úřad navíc připomíná, že dle výzev k podání nabídky na VZ č. 1 a VZ č. 2 bylo původním záměrem zadavatele předpokládané zahájení realizace obou veřejných zakázek ve shodném termínu dubna roku 2017, což rovněž poukazuje na vzájemnou provázanost obou veřejných zakázek. (…) Pro úplnost pak Úřad konstatuje, že prostřednictvím plnění veřejné zakázky č. 1 a veřejné zakázky č. 2 byl obviněným sledován též základní cíl a účel spočívající ve správě a údržbě komunikací silnic II. a III. třídy na jím spravovaném území, jejichž údržba mu byla svěřena jeho zřizovací listinou ze dne 25. 4. 2015. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17746.html |
PM: 3. 12. 2021 |
ÚOHS | S0263/2020/VZ | § 89 odst. 5
ZZVZ |
Hypotetické vadné plnění skutečně nelze vyloučit nikdy u jakéhokoliv plnění, tedy ani u
plnění dodavatelů alternativního spotřebního materiálu, jakož i u dodávek originálního spotřebního materiálu. Avšak pouze u alternativního spotřebního materiálu je přítomno unikátní riziko, kterému zadavatel není při omezení hospodářské soutěže pouze na originální spotřební materiál vystaven, přičemž informace shromážděné v řízení dle Úřadu potvrzují, že překračuje obvyklou míru rizika vadného plnění. Jinými slovy lze konstatovat, že přestože nelze vždy automaticky označit každý produkt jiného než originálního spotřebního materiálu za nekvalitní vadné plnění, je nutno shledat za prokázanou důvodnost značné obavy z toho, že v případě alternativního spotřebního materiálu se zadavatel vystavuje značnému riziku obdržení kvalitativně vadného plnění. Vzhledem k uvedeným okolnostem by tak dle přesvědčení Úřadu bylo excesivně nepřiměřené po zadavateli požadovat otevření hospodářské soutěže, pokud by v situaci, kdy lze na trhu s alternativním spotřebním materiálem identifikovat reálná rizika v podobě dodání nekvalitního plnění, zadavatel zároveň neměl možnost alespoň v základních ohledech předem zjistit/ověřit kvalitu konkrétního v zadávacím řízení nabízeného plnění, a tedy smysluplně minimalizovat až eliminovat riziko dodání nekvalitního plnění, a to před výběrem dodavatele v zadávacím řízení. (…) Jinými slovy, i pokud by snad zadavateli vůči dodavateli svědčily nároky z vadného plnění vyplývající z vhodně nastavených smluvních podmínek, nelze v tomto případě, kdy lze vycházet z šetřením doloženého předpokladu, že trh s alternativním spotřebním materiálem lze z hlediska kvality nabízených produktů považovat za poměrně „rizikový“, po zadavateli spravedlivě požadovat, aby kupoval „zajíce v pytli“, a tedy aby například i opakovaně byl výsledkem zadávacího řízení výběr dodavatele nekvalitního vadného plnění. Úřad pro jistotu upřesňuje, že tímto nikterak nesděluje, že by zadavatelé snad byli povinni požadovat pouze originální spotřební materiál a jiný spotřební materiál by nebylo možné poptávat. Pokud se však nicméně zadavatel rozhodne používat výhradně originální spotřební materiál, nelze z výše uvedených legitimních důvodů po zadavateli spravedlivě požadovat, aby od tohoto svého záměru opustil. Rozklad: Zadavatel jistě nesmí omezit konkrétní trh čistě na originální výrobky, pokud k zajištění stejné kvality a efektivnosti vede veskrze jednoduchá cesta, která nebude představovat nepřiměřeně zvýšené náklady finanční a časové. Touto cestou však dle názoru předsedy Úřadu jistě nebude zajišťování provedení testů a zkoušek, které budou reálně ověřovat kvalitu jednotlivými dodavateli nabízeného alternativního plnění, přičemž relativně vysokou nákladnost tohoto testování lze očekávat, a to obzvlášť v případě, kdy by dodavatelů s alternativním materiálem bylo více. Není chybou zadavatele, že zde pro potřeby jeho, ostatních zadavatelů i dodavatelů prozatím neexistuje nezávislý posuzovací orgán, jehož činnost by danou situaci zřejmě řešila, neboť dodavatelé by mohli spolu s nabídkou předložit potvrzení o tom, že kvalita jejich produktů byla náležitě ověřena. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17756.html |
potvrzeno
R0164/2021/VZ, PM: 6. 12. 2021 |
ÚOHS | S0379/2021/VZ | § 245 odst. 1
ZZVZ |
Zadavatel však námitky navrhovatele odmítl s prostým konstatováním, že nástroj
vybraného dodavatele předdefinované pohledy na uložená data obsahuje. Zadavatel však tuto svou odpověď konkrétněji nerozvedl a ani neodkázal navrhovatel na žádnou konkrétní pasáž veřejně dostupné dokumentace nástroje vybraného dodavatele. V daném případě tak absentovalo podrobné a srozumitelné vyjádření zadavatele, které by reagovalo na nové skutečnosti předestřené v rámci předmětných námitek. (…) K argumentaci zadavatele, že není jeho povinností a ani právem zpřístupňovat navrhovateli na základě jeho námitek části nabídky vybraného dodavatele, Úřad uvádí, že z požadavku na řádné zdůvodnění námitek nelze přímo dovozovat, že by zadavatel musel navrhovateli de facto zpřístupnit nabídku vybraného dodavatele (resp. dát nahlédnout do informací v nabídce vybraného dodavatele, které mohou být obchodním tajemstvím). Nicméně zadavatel musí dostatečně přesvědčivým způsobem osvětlit podstatu dané konkrétní námitky. (…) Na základě výše uvedeného má Úřad za to, že v šetřeném případě nedošlo při tvorbě rozhodnutí o námitkách k porušení základních zásad dle § 6 zákona, neboť pouze ze skutečnosti, že v rámci vyřízení námitek (které se zejména týkali technických otázek nabízeného nástroje vybraného dodavatele) se zadavatel dotázal i na názor vybraného dodavatele, nelze dovozovat, že byly porušeny základní zásady zadávacího řízení. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17816.html |
PM: 7. 12. 2021 |
ÚOHS | S0206/2021/VZ | § 36 odst. 3
ZZVZ |
K výše uvedenému je však nezbytné doplnit, že byť veškeré požadavky na předmět plnění
zadavatel stanoví na základě svých potřeb s ohledem na poptávané plnění, musí tyto vždy vycházet z objektivně zdůvodnitelných potřeb zadavatele. I při existenci konkrétní potřeby, na základě které zadavatel specifikuje určitý technický parametr nebo technickou specifikaci poptávaného zařízení, kterým provádí kvalitativní vymezení předmětu veřejné zakázky, musí zadavatel dodržet základní zásady zadávacího řízení, které jsou obsaženy v ustanovení § 6 zákona, aby bylo dosaženo účelu předpokládaného zákonem, a to uskutečnění řádné soutěže o konkrétní veřejnou zakázku. K výše uvedenému Úřad uvádí, že si je vědom toho, že výškové omezení dodávané rolby fakticky může ovlivnit okruh dodavatelů, kteří by byli schopni zadavateli podat svoji nabídku, poněvadž stroje, které by tuto maximální výšku překročily, a to třeba i jen relativně nepatrně, nebudou zadavatelem akceptovány. Ačkoliv podmínka maximální možné výšky stroje může být pro některé dodavatele natolik omezující, že nebudou schopni takovou podmínku dodržet a zadávacího řízení se zúčastnit, Úřad ji s ohledem na výše popsané okolnosti šetřené veřejné zakázky nepovažuje za podmínku, která by byla diskriminační ve smyslu § 6 zákona, tj. za podmínku, kterou by zadavatel stanovil bezdůvodně. Pokud zadavatel má právo definovat požadavek na předmět veřejné zakázky, má nepochybně i právo při tom zohlednit, kde a jakým způsobem bude s takto dodaným předmětem zakázky v budoucnu nakládat, aby byly naplněny jeho potřeby. Úřad, ani jiná osoba (včetně dodavatelů) nejsou oprávněni určovat, jak má zadavatel s předmětem veřejné zakázky nakládat a jakým způsobem jej má, resp. může využívat. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17812.html |
potvrzeno
R0149/2021/VZ, PM: 7. 12. 2021 |
ÚOHS | S0581/2021/VZ | § 36 odst. 3
ZZVZ |
Úřad konstatuje, že požadavek uvedený v technických podmínkách veřejné zakázky je
požadavkem vytvářející bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Stanovený požadavek neumožnil dodavatelům libovolně zvolit sestavu PC od konkrétního výrobce a tuto doplnit o klávesnici a myš, coby funkčně samostatné položky, do sestavy jednoduše zapojitelné, od jiného libovolného výrobce. Za situace, kdy by obviněný stanovil požadavek na kompatibilitu myší a klávesnic s dodávanými PC, byly by zcela naplněny požadavky obviněného a funkčnost PC sestavy by zůstala nedotčena. Jelikož součástí dodávky byla dle čl. 2.6. smlouvy mj. instalace PC sestav, bylo by pro zadavatele jednoduše ověřitelné, zda je deklarovaná kompatibilita předmětných PC sestav skutečně dodavatelem zajištěna. Pokud však obviněný svůj požadavek formuloval tak, že myši i klávesnice musí být od stejného výrobce jako PC, pak byl takový požadavek nedůvodný a kladl potenciálním dodavatelům bezdůvodné překážky v účasti v zadávacím řízení, když tito nemohli uplatnit vlastní cenotvorbu, jelikož obviněný vyloučil možnost zvolit technické řešení v podobě myši a klávesnice od jednoho či vícero výrobců a PC od jiného. Současně je nutno konstatovat, že tento požadavek obviněného nebyl založen na reálných technických důvodech. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17763.html |
PM: 7. 12. 2021 |
ÚOHS | S0248/2021/VZ | § 273 odst. 6
ZZVZ |
Úřad považuje za vhodné nejprve připomenout, že předmětná veřejná zakázka byla
zadávána podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. K uzavření dodatku č. 3 smlouvy nicméně došlo dne 30. 12. 2016, tedy již za účinnosti zákona, Úřad proto ve smyslu § 273 odst. 6 zákona posuzuje obviněným provedenou změnu závazku ze smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku podle zákona. Úřad k tomu podotýká, že ač citované ustanovení zákona obsahuje výslovný odkaz pouze na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném pozdějších předpisů (resp. zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení, ve znění pozdějších předpisů), nikoliv na právní předpisy citovanému zákonu předcházející, záměrem zákonodárce zjevně bylo postavit na jisto, že změny závazků ze smluv na veřejné zakázky provedené za účinnosti zákona (ať už byly dotčené smlouvy uzavřeny za účinnosti zákona nebo za účinnosti dřívějších právních předpisů) se mají posuzovat podle zákona. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17784.html |
potvrzeno
R0159/2021/VZ, PM: 8. 12. 2021 |
ÚOHS | S0248/2021/VZ | § 222 ZZVZ | Hodnota změny provedené dodatkem č. 3 smlouvy ve vztahu k původní hodnotě závazku
ve smyslu § 222 odst. 6 písm. c) a odst. 9 zákona ve spojení s § 273 odst. 6 zákona činí 54,5 % a je tedy vyšší než 50 % původní hodnoty závazku (viz původně stanovená odměna ve výši 110 000 Kč, která byla dodatkem č. 2 a č. 3 v součtu navýšena o 60 000 Kč). Změna provedená dodatkem č. 3 smlouvy tak nesplňuje jednu z podmínek pro postup dle § 222 odst. 6 zákona, přičemž v daném případě tak není nezbytné zkoumat naplnění dalších dvou podmínek pro konstatování nepodstatné změny závazku ze smlouvy ve smyslu § 222 odst. 6 zákona, neboť, jak bylo výše uvedeno, všechny tyto podmínky je třeba naplnit kumulativně, aby mohl zadavatel dle dotčeného ustanovení zákona postupovat. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17784.html |
potvrzeno
R0159/2021/VZ, PM: 8. 12. 2021 |
ÚOHS | R0159/2021/VZ | § 222 odst. 3
písm. b) ZZVZ |
V souladu s citovaným rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0098/2021/VZ, č. j.
ÚOHS-24031/2021/162/HSc ze dne 30. 8. 2021 je třeba ekonomickou rovnováhu smlouvy vztahovat k výchozímu nastavení smlouvy. Skutečnost, že jsou dohodnutá plnění pro některou ze stran nevýhodná, nezakládá ekonomickou nerovnováhu smlouvy. Jestliže obviněný a vybraný dodavatel uzavřeli smlouvu, která nepočítala se zvyšováním odměny vybraného dodavatele v návaznosti na zvýšení minimální mzdy (ačkoliv takové ujednání smlouva obsahovat mohla), vzal na sebe vybraný dodavatel uzavřením takové smlouvy riziko zvýšení nákladů. Předmět plnění smlouvy a sjednaná odměna včetně rizika zvýšení nákladů představují rovnovážný stav ve smyslu § 222 odst. 3 písm. b) zákona. Jakákoli změna v rozsahu plnění či odměně vybraného dodavatele ve prospěch vybraného dodavatele proto způsobuje nedovolené vychýlení této ekonomické rovnováhy, přičemž je irelevantní, jestli je cílem změny závazku kompenzace zvýšených nákladů dodavatele, které vznikly v důsledku předvídatelných vnějších vlivů. Tím, že na sebe vybraný dodavatel uzavřením smlouvy vzal riziko zvýšení nákladů, bylo by nyní vychýlením ekonomické rovnováhy kompenzovat mu toto riziko, které uzavřením smlouvy v původním znění přijal. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17785.html |
PM: 8. 12. 2021 |
ÚOHS | S0597/2021/VZ | § 79 odst. 2
písm. d) ZZVZ |
Úřad tak má za to, že v prostorách výkonu agendy státní správy občanských a řidičských
průkazů, dále v kanceláři oddělení krizového řízení kanceláře primátora dodavatel nezískal a ani potenciálně nemohl získat utajované informace tak, jak ostatně uvádí sám obviněný. Co se týče znalosti vnitřních prostor běžných kanceláří, tak má Úřad za to, že pokud se v těchto prostorech nenacházely utajované informace či samotná znalost těchto prostor není utajovanou informací ve smyslu zákona o ochraně utajovaných informací, což obviněný zjevně netvrdí a ani tato skutečnost nevyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, je nepřiměřené požadovat předložení osvědčení NBÚ dle zákona o ochraně utajovaných informací, a to pro přístup k utajované informaci nejvýše stupně utajení Důvěrné. Nadto Úřad konstatuje, že s citlivými údaji pracuje většina jiných úřadů veřejné správy v České republice, přičemž to neznamená, že by každý tento úřad při dílčí stavební úpravě svých kanceláří musel po každém dodavateli požadovat prověření dle zákona o ochraně utajovaných informací, neboť citlivý údaj nemusí být vždy utajovaná informace ve smyslu zákona o ochraně utajovaných informací. Pokud zadavatel chtěl ochránit tyto citlivé údaje či znalost prostor obviněného měl použít jiný zákonný nástroj např. prohlášení o mlčenlivosti či podmínky mlčenlivosti a případné sankce zakomponovat do návrhu smlouvy. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17822.html |
PM: 15. 12. 2021 |
ÚOHS | R0163/2021/VZ | § 48 odst. 2
písm. a) ZZVZ |
S ohledem na shora předestřený legitimní výklad podmínky jednotných úředních hodin
konstatuji, že nové znění bodů 5.7.1 až 5.7.3. koncesní smlouvy tomuto výkladu nadále odpovídá, neboť je možné ho nadále vykládat tak, že dodavatel je povinen zajistit provoz všech vízových center v jednotném minimálním závazném rozsahu 40 hodin v běžném pracovním týdnu, včetně zachování tohoto minimálního standardu i pro případ změny úředních hodin, přičemž opomenout nelze ani skutečnost, že koncesní smlouva v bodě 5.7.2. výslovně odkazuje na projekt kvality koncesionáře, který jako součást nabídky koncesionáře reflektuje původní návrh koncesní smlouvy a stanovené zadávací podmínky. V konkrétním případě tedy lze souhlasit s obviněným, že provedenou změnou v návrhu koncesní smlouvy provedl spíše formulační upřesnění, jímž nebyl význam podmínky jednotných úředních hodin posunut. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17837.html |
PM: 17. 12. 2021 |
ÚOHS | S0264/2021/VZ | § 79 odst. 2
písm. a) a b) ZZVZ |
…aby mohl zadavatel kvalifikovaně posoudit, zda nabyvateli části závodu svědčí
referenční zakázky převodce, musí vždy disponovat doklady prokazujícími, že skutečně došlo k převodu odpovídajícího realizačního zázemí, které převodce k plnění daných referenčních zakázek využíval. Úřad zdůrazňuje, že takovým dokladem nemůže být prosté souhlasné prohlášení převodce a nabyvatele o přechodu referencí (jaké předložil vybraný dodavatel v nabídce), neboť z jeho obsahu nelze ověřit, v jakém rozsahu na vybraného dodavatele přešly prostředky, které převodce (společnost Metrostav a.s.) k realizaci převáděných referenčních zakázek využíval. Úřad dále uvádí, že ani notářský zápis NZ 435/2020 ze dne 25. 8. 2020, kterým vybraný dodavatel v nabídce dokládá nabytí části závodu společnosti Metrostav a.s., neobsahuje informace, ze kterých by bylo možno učinit závěr, že k přechodu referenčních zakázek skutečně došlo. Proto považuje Úřad za zcela správný postup zadavatele, který se nespokojil s doklady předloženými vybraným dodavatelem v jeho nabídce a požádal jej o doplnění nabídky o další doklady, které by tvrzený převod referenčních zakázek prokazovaly.
Úřad se domnívá, že výklad požadavku na prokázání převodu „veškerých“ prostředků převodce části závodu využívaných k plnění konkrétní referenční zakázky, jenž prezentuje ve svém návrhu navrhovatel, je v praxi neudržitelný, neboť by fakticky znemožňoval prokazování technické kvalifikace subjektům, jež nabyly část závodu od zhotovitele referenčních zakázek, a to z následujících důvodů. Je třeba si uvědomit, že obchodní závod, jakožto organizovaný soubor jmění, který slouží k provozování činnosti podnikatele, není v čase stálý a neměnný, a proto nelze dle Úřadu trvat na tom, aby bylo prokazováno, že v rámci prodeje části závodu přešly na jeho nabyvatele přesně ty prostředky, ať už se jedná o personální, finanční či materiální zdroje, které byly využity k realizaci určitých referenčních zakázek třeba před 5 či více lety, neboť převodce těmito prostředky ve stejném složení a rozsahu už nemusí disponovat. Skutečnost, že v průběhu času v obchodním závodu dochází k přirozené obměně personálních zdrojů, materiálního vybavení či dalších prostředků využívaných podnikatelem k jeho činnosti, nemůže jít k tíži nabyvatele části obchodního závodu, který by nebyl schopen prokázat, že na něho přešly „veškeré“ prostředky převodce části závodu, které tento kdysi v minulosti pro realizaci referenčních zakázek využíval. Naopak, kdyby Úřad přijal výklad zastávaný navrhovatelem, tak jak jej prezentuje v návrhu a ve svých vyjádřeních ze dne 27. 8. 2021 a 30. 9. 2021, dle Úřadu by to vedlo k tomu, že by takový přístup bránil inovacím a v konečném důsledku tedy i ke snížení efektivity hospodářské soutěže, což by se pak zcela míjelo s účelem právní úpravy veřejného zadávání. I z tohoto důvodu se proto Úřad domnívá, že požadavek na přechod veškerého realizačního zázemí převodce nelze vykládat „absolutisticky“, ale vždy s nezbytnou mírou racionality, tj. v šetřeném případě je třeba posuzovat to, jestli došlo k převodu té části závodu (a to včetně odpovídajícího realizačního zázemí), která referenční zakázku skutečně realizovala a která díky tomu disponuje potřebnými zkušenostmi, a nikoliv zkoumat jednotlivosti, tj. posuzovat převod každého jednotlivého zaměstnance či technického vybavení, jež bylo využito převodcem k realizaci dané referenční zakázky. Úřad vzal v úvahu rovněž to, že ani v ostatních případech, tj. v případech, kdy k převodu části závodu nedochází, se skutečnost, zda dodavatel disponuje totožným realizačním zázemím jako v době plnění referenční zakázky, u referenčních zakázek neprokazuje a zadavatel ji není povinen při posouzení podmínek účasti zkoumat, neboť i kdyby k tomu došlo, tak to nezpůsobuje nekvalifikovanost dodavatele. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17845.html |
potvrzeno
R0167/2021/VZ, PM: 20. 12. 2021 |
ÚOHS | R0167/2021/VZ | § 79 odst. 2
písm. a) a b) ZZVZ |
Na doložení převodu veškerých prostředků, které byly k plnění referenční zakázky využity,
nelze dále trvat z toho důvodu, že velké stavební zakázky, jakými byly referenční zakázky a jakou je šetřená veřejná zakázka, nejsou často jejich zhotoviteli (v pozici tzv. generálního dodavatele, který má uzavřenu smlouvu s objednatelem/investorem stavby) plněny jen vlastními výrobní prostředky (dělníky, stroji atd.), ale v různé míře i prostřednictvím poddodavatelů, kteří na stavbě provádějí dílčí specializované činnosti. U každé referenční zakázky se přitom budou podíl a struktura poddodavatelů lišit. Vzhledem k tomu není dle mého názoru účelné požadovat, aby dodavatel, který dokládá převod části závodu, u každé takové zakázky identifikoval, v jakém rozsahu byly převodcem závodu použity vlastní výrobní prostředky (a o jaké prostředky se jednalo) a v jakém rozsahu prostředky poddodavatelů, a následně prokazoval, že všechny přešly spolu s převedenou částí závodu.
K Úřadem posuzovanému prokazování technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ vybraným dodavatelem prostřednictvím referencí získaných v rámci převodu části Divize 4 společnosti Metrostav, je třeba předně uvést, že pokud dodavatel tvrdí, že nabyl část závodu a spolu s ní i reference, musí v zadávacím řízení tyto skutečnosti doložit relevantními podklady, které je zadavatel povinen následně náležitě posoudit. Současně je však třeba zdůraznit, že na zadavatele je nutno klást rozumné (přiměřené) nároky stran toho, v jakém rozsahu je povinen tento přezkum provádět a jaké množství důkazů má považovat za dostatečné. Tento rozsah musí být určován optikou „průměrného“ zadavatele, a nikoliv renomované advokátní kanceláře, neboť zadávací řízení by se nemělo stát bitvou právníků. Jsem toho názoru, že navrhovatel má v tomto ohledu na zadavatele nepřiměřené požadavky a očekává od něj neúměrně detailní posuzovaní dané problematiky. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17846.html |
PM: 20. 12. 2021 |
ÚOHS | S0264/2021/VZ | § 113 odst. 6
ZZVZ |
V návaznosti na výše citované potom Úřad k námitce navrhovatele, že zadavatel nikterak
neodůvodnil, proč se s vysvětlením MNNC vybraného dodavatele ztotožnil, podotýká, že není povinností zadavatele takové detailní odůvodnění poskytovat, pakliže je z jeho postupu patrné, že se se zdůvodněním MNNC vybraného dodavatele plně ztotožnil.
Rozklad: To znamená, že i když dodavatel MNNC nezdůvodní, zadavatel ho není povinen vyloučit z účasti v zadávacím řízení. Vzhledem k tomu není důvod trvat na tom, aby v případě, kdy zadavatel dospěje k závěru, že dodavatel MNNC zdůvodnil, musel tento svůj postoj detailně odůvodňovat. V této souvislosti je však třeba podotknout, že tuto situaci je potřeba odlišit od situace (která však v šetřeném případě nenastala), kdy zadavatel naopak dojde k závěru, že dodavatel MNNC nezdůvodnil a rozhodne se ho vyloučit podle § 48 odst. 4 ZZVZ z účasti v zadávacím řízení. V takovém případě musí svůj závěr podrobně odůvodnit v rozhodnutí o vyloučení. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17845.html |
potvrzeno
R0167/2021/VZ, PM: 20. 12. 2021 |
ÚOHS | S0278/2021/VZ | § 245 odst. 1
ZZVZ |
Přestože se ve výše uvedené judikatuře jedná o odůvodnění rozsudku soudů, nikoliv o
odůvodnění rozhodnutí zadavatele o námitkách, je možné závěry Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu vztáhnout i na tato rozhodnutí. Jinými slovy, je-li vypořádání základních námitek, aniž by se soud vyjadřoval ke všem jednotlivým dílčím námitkám a rozsáhle odůvodňoval rozhodnutí o nich, v souladu se zákonem, konstantní judikaturou Nejvyššího správního soudu potvrzenou Ústavním soudem a zároveň v souladu se stanovenými kvalitativními požadavky na odůvodnění rozhodnutí soudu, pak lze dovodit, že je obdobně možné odůvodnit i rozhodnutí zadavatele o námitkách.
Na základě závěrů citovaných rozsudků Úřad konstatuje, že pokud navrhovatel uvádí v námitkách konkrétní argumenty, je nezbytné, aby zadavatel na tyto argumenty adekvátně reagoval. Úřad však zároveň doplňuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17834.html |
potvrzeno
R0169/2021/VZ, PM: 20. 12. 2021 |
ÚOHS | S0278/2021/VZ | § 113 odst. 6
ZZVZ |
K tvrzení, které navrhovatel uvedl ve svém vyjádření ze dne 6. 9. 2021, že zadavatel
nepostupoval v souladu se zákonem, když nevyzval vybraného dodavatele k objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 113 odst. 4 zákona, Úřad uvádí, že vzhledem k tomu, že zadavatel v rámci posouzení nabídkové ceny kritéria hodnocení č. 2 došel k závěru, že nabídková cena za uvedené kritérium hodnocení není mimořádně nízkou nabídkovou cenou podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona, neměl zadavatel ani povinnost postupovat podle ustanovení § 113 odst. 4 zákona a tedy vyžádat si od vybraného dodavatele zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17834.html |
potvrzeno
R0169/2021/VZ, PM: 20. 12. 2021 |
ÚOHS | R0161/2021/VZ | § 169 odst. 2
ZZVZ
§ 135 odst. 1 písm. a) ZZVZ |
Předně je třeba uvést, že postup zadavatele, kdy nejprve v jednacím řízení s uveřejněním
uzavře s vybranými dodavateli rámcovou smlouvu a následně postupuje při výběru dodavatelů postupem s obnovením soutěže, není zákonem vyloučen. Vzhledem k tomu, že v daném případě zadavatel zadává sektorovou veřejnou zakázku, není povinen ve smyslu § 169 odst. 2 zákona dodržet podmínky, které by se na něj vztahovaly, pokud by zadával veřejnou zakázku, a které jsou stanoveny např. v § 135 zákona.
To však neznamená, že by zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky nebyl ničím neomezen. Podle § 151 odst. 4 zákona se na zadavatele při zadávání sektorové veřejné zakázky vztahují pravidla stanovená zákonem, což mimo jiné znamená, že se na jeho postup vždy vztahují i základní zásady stanovené v § 6 zákona. V zásadě nelze vyloučit to, že by zadavatel účastníky pro rámcovou smlouvu vybíral nejprve podle nejnižší nabídkové ceny, jako je tomu v tomto případě, a následně by mezi těmito uchazeči vybíral při obnovení soutěže nabídky podle ekonomické výhodnosti, což by fakticky znamenalo, že si mezi nejlevnějšími následně vybere ty nejkvalitnější, nicméně taková pravidla pro výběr musejí být všem účastníkům známa, a to předem.
To nutně nemusí znamenat, že by vždy musela být zcela konkretizována, ale zadavatel by měl vymezit nějaký rámec kritérií pro výběr, která budou v konečném důsledku rozhodovat o tom, kdo jednotlivé veřejné zakázky získá. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17852.html |
PM: 21. 12. 2021 |
ÚOHS | S0621/2021/VZ | Jak uvádí Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 29 Af 99/2016-42 ze dne 26. 11. 2018,
nemělo by „docházet k situaci, kdy předmět veřejné zakázky nelze podřadit pod žádný z CPV kódů, k čemuž napomáhá jak velký rozsah a rozmanitost CPV kódů, tak i stromová struktura CPV klasifikace, konkretizujících obecnou oblast (odvětví) veřejné zakázky na jednotlivé a dílčí podoblasti z daného odvětví.“. V uvedeném rozsudku Krajský soud v Brně s odkazem na výše citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu uzavírá, že vadným není takový postup zadavatele, který opomíjí označit příslušným CPV kódem některý z nepodstatných prvků zakázky, avšak „za diskriminační pro uchazeče je však třeba považovat takový postup, který ‚rezignuje na označení podstatného, zpravidla převažujícího, znaku veřejné zakázky.‘“. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17848.html |
PM: 22. 12. 2021 | |
ÚOHS | R0168/2021/VZ | § 245 ZZVZ | Ačkoli zadavatel své pochybení napravil a poté, co záměnu rozhodnutí o námitkách zjistil,
zaslal dne 16. 8. 2021 navrhovateli MASTER IT rozhodnutí o námitkách č. 2, které již odůvodnění ve vztahu k odmítnutí námitek tohoto navrhovatele obsahuje, nemůže tímto postupem dojít ke zhojení zjištěné nepřezkoumatelnosti, neboť se jedná o rozhodnutí o námitkách odeslané po lhůtě dle § 245 odst. 1 zákona.
V této souvislosti předseda Úřadu poukazuje na závěry dřívějšího rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0341/2018/VZ-30543/2018/531/MKi ze dne 19. 10. 2018, v jehož odůvodnění je ve vztahu k opožděnému rozhodnutí o námitkách dle § 245 odst. 1 zákona uvedeno, že „po uplynutí lhůty podle § 245 odst. 1 zákona může, resp. musí být zadavatelem opětovně rozhodnuto o námitkách výhradně za té situace, pokud je tato povinnost zadavateli uložena Úřadem nápravným opatřením podle § 263 odst. 5 zákona. Jestliže tedy zadavatel dospěje k názoru, že jím vydané rozhodnutí o námitkách konkrétního stěžovatele není zcela souladné s požadavky zákona, pak sice může přistoupit k vydání nového (opravného) rozhodnutí o námitkách, avšak musí tak učinit, tzn. musí to stihnout, ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona, čili ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy mu byly námitky stěžovatelem doručeny. Po uplynutí této lhůty, i když má zadavatel za to, že jeho rozhodnutí o námitkách trpí vadami, musí již, pokud se nejedná o případ, že by spolu s původním rozhodnutím o námitkách rušil i napadaný úkon, což však v posuzovaném případě neplatí, jelikož zadavatel svým rozhodnutím ze dne 24. 9. 2018 zrušil pouze své rozhodnutí o námitkách ze dne 17. 8. 2018, ačkoliv návrh navrhovatele směřoval vůči zadávacím podmínkám, „vyčkat“ na eventuální zrušení tohoto rozhodnutí Úřadem, coby nápravného opatření podle § 263 odst. 5 zákona.“
|
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17889.html |
PM: 22. 12. 2021 |
ÚOHS | S0221/2021/VZ | § 36 odst. 1
ZZVZ |
Z ustálené soudní judikatury vyplývá, že v některých případech zadavatel dokonce
předmět veřejné zakázky rozdělit musí, neboť povinností zadavatele je využít všechny možnosti, které mu zákon (byť jako možnost, nikoli povinnost) dává, k tomu, aby se v zadávacím řízení diskriminace (resp. omezování konkurenčního prostředí) nedopouštěl.
Úřad nemůže souhlasit s tvrzením obviněného, že nesprávně posoudil výsledky jím provedeného šetření. Z výsledků šetření je nejen jednoznačně patrné, že na trhu existují dodavatelé, kteří jsou schopni dodat požadované licence, ale také to, že počet dodavatelů poskytujících doplňkové služby bez možnosti dodání požadovaných licencí je větší. Výsledkem šetření nemělo být zpochybnění postupu obviněného oslovenými subjekty, ale zjištění informací o relevantním trhu předmětných licencí a doplňkových služeb, jeho velikosti a provázanosti. Proto je také nerelevantní argument, že Úřad nenarazil na žádného dodavatele, který by zpochybnil technickou specifikaci dodávky. Otázky položené Úřadem nesměřovaly k rozporování technické specifikace. Fakt, že na trhu existují dodavatelé, kteří považují spojení dodávky software v rámci MPSA a doplňkových služeb za standardní, není pro posouzení věci rozhodující. Tím je právě to, že z šetření Úřadu vyplynula násobná převaha dodavatelů, kteří jsou schopni poskytovat pouze doplňkové služby.
Příliš široce vymezený předmět plnění veřejné zakázky tak v šetřeném případě, jak vyplývá z provedeného šetření, představoval překážku v účasti v zadávacím řízení pro dodavatele, čímž mohlo dojít k omezení konkurenčního prostředí mezi dodavateli a ve svém důsledku jejich skryté diskriminaci. Diskriminováni tak byli ti dodavatelé, kteří mohli podat nabídku na jednotlivé ucelené plnění (dodávku licencí nebo poskytnutí doplňkových služeb) nikoliv však na obě tato plnění současně. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17900.html |
PM: 10. 1. 2022 |
ÚOHS | R0176/2021/VZ | § 79 odst. 2
písm. b) ZZVZ |
Pokud tedy navrhovatel nahradil „větší“ referenční zakázku sečtením více „menších“
zakázek společníka VYKRUT zahradní služby a.s., přičemž není ani podstatné, že jednotlivé referenční zakázky byly realizovány jediným subjektem (dodavatelem VYKRUT zahradní služby a.s.), pak takový postup navrhovatele neodpovídá smyslu nastaveného kvalifikačního předpokladu v bodu 5.4.1. zadávací dokumentace, neboť neprokazuje, že navrhovatel má zkušenosti s realizací zakázky většího (zadavatelem požadovaného) rozsahu. V této souvislosti lze odkázat rovněž na závěry navrhovatelem namítaného rozhodnutí Úřadu č. j.ÚOHS-S0496/2015/VZ-33158/2015/542/EŠu ze dne 29. 10. 2015, že „nelze sčítat více referenčních zakázek, jejichž jednotlivé hodnoty neodpovídají požadovanému kritériu tak, aby dohromady jejich hodnota byla dostačující“ (bod 39. odůvodnění citovaného rozhodnutí). Uvedená citace je tak zcela přiléhavá předmětné věci.
Sčítání kvalifikace tady nesmí být v rozporu s účelem zadávacího řízení, resp. s požadavky zadavatele. V předmětné věci vymezení technického kvalifikačního předpokladu v bodu 5.4.1. zadávací dokumentace vylučuje možnost sčítání kvalifikace. Je to patrné jednak logickým výkladem zadávací dokumentace: kdyby zadavateli záleželo pouze na tom, jestli součet předložených referenčních služeb dosáhne v celku předepsaných charakteristik (např. právě finančního objemu či délky poskytování služeb), nemělo by smysl stanovit, že je požadován určitý počet referenčních služeb, které mají být předloženy. Jinak by tomu bylo, kdyby zadavatel počet referenčních služeb toliko omezil určitou horní hranicí (např. maximálně 5), aby si ulehčil od administrativní zátěže – pak by snad bylo možno položit si otázku, jestli nechtěl zadavatel sčítání umožnit. Ve zdejším případě však zadavatel požadoval toliko minimálně 2 referenční služby, tedy je zjevné, že předepsané charakteristiky musela splňovat každá jedna z nich. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17913.html |
PM: 10. 1. 2022 |
ÚOHS | R0174/2021/VZ | § 79 odst. 2
písm. a) ZZVZ |
Lze souhlasit s navrhovatelem, že zadavatel, který v zadávacím řízení obdrží od
dodavatele osvědčení o řádném plnění referenční zakázky, je v případě, že mu vznikne pochybnost o řádném splnění referenční zakázky, povinen ověřit jeho obsah. Právě z důvodu ověření splnění referenční zakázky je dodavatel povinen doložit v případě stavebních prací podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona osvědčení identifikující referenční zakázku a jejího objednatele a v případě referenční zakázky na dodávky či služby podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona identifikovat jejího objednatele. Objednatel veřejné zakázky nemá žádnou zákonnou povinnost poskytnout zadavateli ověřujícímu splnění referenční zakázky neveřejné podklady a doklady týkající se realizace referenční zakázky, pročež lze potvrzení řádného splnění referenční zakázky ze strany jejího objednatele považovat za dostatečné ověření jejího řádného splnění.
Je třeba si uvědomit, že plnění referenční zakázky se odehrává na základě soukromoprávní smlouvy uzavřené mezi objednatelem (příp. kupujícím apod.) a dodavatelem, a jsou to pouze smluvní strany, které mohou řádnost plnění takové smlouvy potvrdit či rozporovat, a to i v případě, že smlouva byla uzavřena postupem dle zákona. Zákon sice obsahuje určité nástroje, kterými do plnění smlouvy uzavřené postupem dle zákona může zasáhnout (došlo-li k porušení zákona), tato možnost je však limitována okamžikem splnění smlouvy (srov. § 257 písm. l) zákona). Případná pochybení zadavatele referenčních zakázek (pokud byly veřejnými zakázkami) pak již lze pouze stíhat jako přestupek dle zákona.
Jestliže je tedy zadavatel oprávněn ověřovat osvědčení o referenčních zakázkách, jak konstatuje Úřad v bodě 84 napadeného rozhodnutí, nemůže takové oprávnění znamenat, že je zadavatel oprávněn, nebo snad dokonce povinen posuzovat řádnost plnění referenčních zakázek v případě, kdy sám objednatel referenční zakázky konstatuje, že tato byla splněna řádně a včas. Lze si jen těžko představit, že by objednatelé referenčních zakázek byli ochotni či povinni zadavatelům prokazovat termíny plnění referenčních zakázek, případné důvody prodlení apod. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17911.html |
PM: 10. 1. 2022 |
ÚOHS | S0512/2021/VZ | § 245 odst. 1
ZZVZ |
Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně
podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto neshledává za relevantní, nebo například sdělení, v případě námitek podaných proti rozhodnutí o výběru dodavatele, že nabídka vybraného dodavatele splňuje zadávací podmínky, aniž by se zadavatel, jakkoliv skutečně zabýval obsahem podané nabídky vybraného dodavatele. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17925.html |
PM: 14. 1. 2022 |
ÚOHS | S0012/2022/VZ | § 24 ZZVZ | Pokud obviněný ve vyjádření ze dne 22. 11. 2021 tvrdí, že předpokládaná hodnota veřejné
zakázky „byla stanovena ve výši 5 490 000,- Kč bez DPH“, přičemž argumentuje tím, že „při záznamu výše předpokládané hodnoty do zadávací dokumentace došlo nedopatřením k chybě v psaní, kdy byla zaměněna dvě po sobě jdoucí čísla.“, pak Úřad k tomu uvádí následující.
Úřad opakovaně připomíná, že obviněný uvedl předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 5 940 000 Kč bez DPH na třech místech výzvy k podání nabídek (viz body 38. až 40. odůvodnění tohoto příkazu), tj. ani na jednom z těchto míst není uvedena obviněným ve vyjádření ze dne 22. 11. 2021 zmiňovaná hodnota 5 490 000 Kč bez DPH.
Úřad dále nemůže odhlédnout od skutečnosti, že v části IV. výzvy k podání nabídek obviněný mj. uvádí: „Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovuje zadavatel jako cenu maximální a nepřekročitelnou. Účastník zadávacího řízení, jehož nabídková cena překročí předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, bude z další účasti v zadávacím řízení vyloučen.“ V kontextu právě citovaného a při akceptaci tvrzení obviněného, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky „byla stanovena ve výši 5 490 000,- Kč bez DPH“, by obviněný musel v rámci svého postupu v šetřeném zadávacím řízení přistoupit k vyloučení účastníka řízení č. 1 a účastníka řízení č. 2, jejichž nabídková cena ve výši 5 495 256 Kč bez DPH, resp. 5 929 092 Kč bez DPH překračuje obviněným tvrzenou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, tj. hodnotu 5 490 000 Kč bez DPH. S odvoláním na hodnotící zprávu Úřad akcentuje, že komise, resp. obviněný nepřistoupil k vyloučení účastníka řízení č. 1 a ani účastníka řízení č. 2 z důvodu, že jejich nabídková cena překračuje údajnou obviněným tvrzenou výši předpokládané hodnoty, tj. hodnotu 5 490 000 Kč bez DPH. Naopak Úřad z hodnotící zprávy seznal, že obviněný nabídku účastníka řízení č. 1 a nabídku účastníka řízení č. 2 hodnotil. Z uvedeného lze dle Úřadu jednoznačně dovodit, že obviněný není schopen své tvrzení o „zjevné chybě v psaní“ ve výši předpokládané hodnoty obhájit svým postupem v rámci zadávacího řízení, tudíž Úřad odmítá veškerou argumentaci obviněného, že došlo k formální/zjevné chybě v psaní výše předpokládané hodnoty, jako nedůvodnou.
Úřad odmítá jako lichou i další argumentaci obviněného uvedenou ve vyjádření ze dne 22. 11. 2021, v nichž sděluje, že „(j)edním z ukazatelů, že předpokládaná hodnota Veřejné zakázky byla stanovena řádně a že Veřejná zakázka byla zadávána v odpovídajícím režimu zadávání, jsou nabídkové ceny dodavatelů v nabídkách, (…) Převážná většina nabídkových cen odpovídá hodnotě podlimitního plnění a odráží tak odpovídající situaci na relevantním trhu. (…) Skutečnosti, že se od začátku jednalo o podlimitní plnění, nasvědčuje také smlouva uzavřená s Vybraným dodavatelem za cenu plnění ve výši 5 447 052,- Kč bez DPH.“ Úřad s touto argumentací obviněného nesouhlasí, jelikož volba režimu veřejné zakázky a následně druhu zadávacího řízení se v šetřeném případě odvíjí od předpokládané hodnoty stanovené k okamžiku zahájení zadávacího řízení, tedy nikoliv ex post, jak se snaží dovodit obviněný, z výše nabídkových cen účastníků zadávacího řízení nebo z výše nabídkové ceny vybraného dodavatele, tj. nikoliv v průběhu zadávání veřejné zakázky či k okamžiku zadání veřejné zakázky. Jinými slovy, v šetřeném případě pro určení režimu veřejné zakázky není rozhodný okamžik podání nabídek, ani zadání veřejné zakázky, ale okamžik zahájení zadávacího řízení (srov. § 16 odst. 5 zákona). |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17937.html |
PM: 20. 1. 2022 |
ÚOHS | R0181/2021/VZ | § 2 odst. 3
ZZVZ |
Dále je nutno – pro přehlednost tohoto rozhodnutí – stručně zrekapitulovat výklad § 22
zákona provedený Úřadem v napadeném rozhodnutí. Ustanovení § 22 odst. 1 písm. a) zákona vycházející z čl. 5 odst. 5 Nařízení č. 1370/2007 předvídá vznik takové výjimečné, resp. mimořádné situace, k níž může dojít během poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících, přičemž je uvedeno, že se jedná o situaci, kdy „dojde k přerušení poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících nebo takovéto přerušení bezprostředně hrozí“. Aby mohlo dojít k takovému „přerušení poskytování“ či „bezprostřední hrozbě takového přerušení“ služeb dopravní obslužnosti zajištěných prostřednictvím smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, uzavřené mezi objednatelem a dopravcem, musí existovat subjektivní právo na plnění, které spočívá v poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících ze strany dopravce. Pokud by takové právo na straně objednatele k poskytování přepravních služeb neexistovalo, např. pokud by objednatel neměl uzavřenu žádnou smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících, tedy neměl by takové plnění zajištěno, nemohlo by se jednat o přerušení poskytování služeb (či o jeho bezprostřední hrozbu), neboť při zajištění veřejných služeb v přepravě cestujících smluvní cestou si objednatel vždy musí být vědom, na jak dlouho a za jakých podmínek má tyto služby zajištěny. Nemůže pro něj tak být mimořádným fakt, že smlouva uzavřená na dobu určitou, jednoho dne skončí. Z toho je jasně zřetelné, že zanikne-li závazek ze smlouvy plynutím času, nelze takovou situaci považovat za mimořádnou situaci ve smyslu § 22 zákona, a tedy ani za přerušení poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících (potažmo jeho hrozbu); podrobně viz body 35 až 41 odůvodnění napadeného rozhodnutí. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17965.html |
PM: 20. 1. 2022 |
ÚOHS | S0373/2021/VZ | § 255 ZZVZ | Z výše uvedeného vyplývá, že kauce, jejíž výše byla zpochybněna zadavatelem, byla
navrhovatelem složena v souladu s § 255 zákona ve správné výši a důvod pro zastavení řízení podle § 257 písm. c) zákona tedy nenastal. Úřad proto nemůže přisvědčit názoru zadavatele, že navrhovatel měl podat dva návrhy a zaplatit dvě kauce. Jak je vysvětleno shora, pokud je napadáno více částí jedné veřejné zakázky, lze proti nim brojit v rámci jednoho návrhu a složit jednu kauci vypočtenou jako 1 % ze součtu nabídkových cen napadených částí veřejné zakázky. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17957.html |
PM: 21. 1. 2022 |
ÚOHS | S0373/2021/VZ | § 86 odst. 2
ZZVZ |
Podle § 86 odst. 2 zákona, na který odkazuje navrhovatel, platí, že pokud zadavatel
nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v nabídce nahradit předložení dokladů čestným prohlášením. Uvedené pravidlo je přitom obdobně upraveno pro veřejné zakázky zadávané v podlimitním režimu v ustanovení § 53 odst. 4 zákona (na něž se zadavatel odkazuje v zadávací dokumentaci), podle kterého dodavatelé předkládají v nabídkách doklady o kvalifikaci v kopiích a mohou je nahradit čestným prohlášením. V šetřeném případě se však jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, tudíž je nutno vycházet z ust. § 86 odst. 2 zákona. V daném případě zadavatel nepožadoval doklady o technické kvalifikaci (např. potvrzení objednatele o řádném splnění významné služby), ale postačovalo předložení čestného prohlášení dodavatele, jaké významné služby poskytoval, jaký byl jejich předmět a rozsah, komu je poskytoval, kdy, v jakém místě a za jakou cenu. Zadavatel v čl. 9 zadávací dokumentace jasně uvedl, že dodavatel má k prokázání splnění technické kvalifikace předložit seznam významných služeb (ve formě čestného prohlášení), obsah seznamu definoval (jak obecně, tak konkrétně pro každou část veřejné zakázky) a zároveň odkázal na přílohu č. 5 zadávací dokumentace, která obsahovala vzor seznamu významných služeb. Na základě výše uvedeného tak nebylo možno usuzovat, že dodavatel v nabídce může předložit namísto seznamu významných služeb (např. ve formě vyplněné přílohy č. 5 zadávací dokumentace) jiný dokument (mající např. formu čestného prohlášení), který by vůbec neobsahoval informace, jaké významné služby dodavatel poskytoval, jaký byl jejich předmět a rozsah, komu je poskytoval, kdy, v jakém místě a za jakou cenu.
Úřad připouští, že navrhovatel mohl čestné prohlášení o významných službách sestavit i odlišně od vzoru uvedeném v příloze č. 5 zadávací dokumentace, avšak muselo by obsahovat všechny údaje požadované zadavatelem v čl. 9 zadávací dokumentace. To se však nestalo, čestná prohlášení navrhovatele pro část 6 i 7 veřejné zakázky obsahovala pouhé konstatování, že »(…) splňuje kvalifikaci a další požadavky zadavatele v rozsahu uvedeném v kapitole „9. Prokázání splnění kvalifikace“«. Takové prohlášení je nedostatečné, neurčité a neodpovídající požadavkům uvedeným v zadávacích podmínkách.
Lze souhlasit s navrhovatelem v tom, že mohl nahradit předložení dokladů o technické kvalifikaci čestným prohlášením, jak vyplývá z § 86 odst. 2 zákona, jelikož tuto možnost zadavatel v zadávací dokumentaci s odkazem na § 53 odst. 4 zákona umožnil. Navrhovatel se však mýlí v tom, že by čestné prohlášení mohlo být formulováno jakkoli, i když zadavatel formu čestného prohlášení o seznamu významných služeb přesně určil. Z čestného prohlášení dodaného navrhovatelem v nabídkách totiž vůbec neplynou informace, které zadavatel v čl. 9 zadávací dokumentace ohledně seznamu významných služeb požadoval, tedy název referenční zakázky, objednatel, doba plnění, cena atd. Nabídka neobsahující požadované údaje pak není způsobilá k posouzení, neboť zadavatel nemá z čeho posoudit, zda dodavatel splňuje technickou kvalifikaci. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17957.html |
PM: 21. 1. 2022 |
ÚOHS | R0198/2021/VZ | § 241 a 251
ZZVZ |
Po prostudování spisového materiálu má však předseda Úřadu za to, že nebyla naplněna
první podmínka aktivní legitimace, a sice, že by bylo možné navrhovatele považovat za potenciálního dodavatele. Dodavatelem ve smyslu § 5 zákona zpravidla bude podnikatel, jak ostatně plyne z komentářové literatury. Základním definičním znakem dodavatele je pak to, že tento dodavatel nabízí zboží, služby nebo stavební práce. Může jím být fyzická i právnická osoba, více těchto osob společně, příp. pobočka závodu. Nicméně, aby někdo mohl být považován za dodavatele ve smyslu § 5 zákona, musí být schopen prokázat, že je oprávněn, resp. schopen veřejnou zakázku realizovat. V nyní řešeném případě byla zadávána nadlimitní veřejná zakázka, přičemž v případě jejího zadání je zadavatel povinen, jak plyne z § 73 odst. 2 písm. a) zákona, stanovit požadavky profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 zákona. Z tohoto lze usoudit, že za potenciálního dodavatele lze považovat pouze osobu, jež splňuje požadavky profesní způsobilosti ve smyslu § 77 odst. 1 zákona. Dle předmětného ustanovení je dodavatel povinen se prokázat výpisem z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence. Lze usuzovat, že tímto dodavatelem pro účely nyní řešené nadlimitní veřejné zakázky na úklidové služby musí být podnikatel, resp. osoba disponující oprávněním k podnikání v rozsahu předmětu veřejné zakázky. Uvedené podporuje také § 421 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jako „OZ“), dle kterého se za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Dle § 421 odst. 2 OZ se pak má za to, že podnikatelem je osoba, která má živnostenské oprávnění nebo oprávnění podle jiného zákona.
Jestliže navrhovatel k předložení dokladů prokazujících profesní způsobilost v rozkladu namítá, že jakožto fyzická osoba nedosahující stanoveného finančního limitu, nemusí být zapsán v obchodním rejstříku, jedná se o tvrzení pravdivé. Nemění to ovšem nic na tom, že požadavek na předložení výpisu z obchodního rejstříku, resp. jiné obdobné evidence plyne přímo ze zákona a doložení tohoto dokladu tak bylo pro prokázání splnění profesní způsobilosti nezbytné. V případě fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku by pak připadalo v úvahu předložení právě výpisu z jiné evidence, tj. například doklad o oprávnění k podnikání, tedy tzv. živnostenské oprávnění. Nelze však přisvědčit tvrzení navrhovatele, že fyzická osoba není povinna předložit žádný dokument prokazující splnění profesní způsobilosti, neboť i fyzická osoba musí být oprávněna podnikat (musí mít veřejnoprávní povolení podnikat), aby tak mohla činit legálně. Vzhledem k uvedenému tak námitce navrhovatele ve své podstatě nelze přisvědčit.
Se zřetelem k výše uvedenému lze konstatovat, že navrhovatel nijak neprokázal, že by mohl být v případě nyní řešené veřejné zakázky potenciálním dodavatelem. Jestliže nelze o navrhovateli uvažovat jako o potenciálním dodavateli, nemůže být nikdy ani druhá podmínka aktivní legitimace splněna. Jestliže totiž navrhovatel neprokázal reálný zájem o realizaci veřejné zakázky a nelze jej zároveň shledat potenciálním dodavatelem, je těžko představitelné, že by mu hrozila nebo vznikla v důsledku postupu zadavatele újma. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17952.html |
PM: 24. 1. 2022 |
ÚOHS | S0238/2021/VZ | § 18 ZZVZ | V rámci posouzení, zda plnění tvoří jeden funkční celek, je nutné se zabývat nejenom tím,
zda plnění spolu souvisí z hlediska místního a věcného, ale také tím, zda mezi takovými plněními existuje funkční souvislost, která se dovozuje na základě účelu, pro který jsou veřejné zakázky zadávány (nikoli na základě možnosti/nutnosti propojení předmětů plnění, jak se domnívá obviněný). V tomto kontextu obviněný v rámci neveřejného ústního jednání konaného dne 6. 10. 2021 upozornil na skutečnost, že je akciovou společností, která nakupuje zboží „jednou za čas“ na sklad do zásoby, přičemž účel takového zboží není v době jeho pořízení mnohdy vůbec znám. O takový případ se dle obviněného jedná i v případě plnění pořízeného v rámci dotčených VZ 1 – 3, k čemuž obviněný doplnil, že i v současné době je část pořízeného plnění stále uskladněna, aniž by bylo zřejmé, k čemu bude dané plnění použito.
Vzhledem tedy k tomu, že účel použití plnění poptávaných v rámci VZ 1 – 3 nebyl v době zadávání předmětných veřejných zakázek znám, neboť tato byla pořizována „pouze“ do zásoby (k uskladnění), přičemž z dokladů nashromážděných Úřadem v rámci správního řízení nevyplývá, že by tomu tak nebylo, resp. z žádných dostupných skutečností prokazatelně nevyplývá opak, Úřad neshledal, že by plnění poptávaná v rámci VZ 1 – 3 spolu souvisela z hlediska funkčního, a je tak již nadbytečné zkoumat, zda plnění spolu souvisí z hlediska místního a věcného. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17950.html |
PM: 24. 1. 2022 |
ÚOHS | R0196/2021/VZ | § 251 odst. 2
ZZVZ |
V nyní řešené věci je vedeno správní řízení zahájené na návrh navrhovatele, přičemž
případné zahájení správního řízení z moci úřední nemůže být v žádném ohledu vedeno k ochraně subjektivních práv podatele a podanému podnětu neodpovídá nárok podatele, aby bylo takové správní řízení zahájeno (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 586/02 ze dne 8. 10. 2002 a nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 7/19 ze dne 30. 10. 2019). V řízení z moci úřední jedná Úřad v rozsahu svěřené pravomoci vždy samostatně, na základě vlastních zjištění a existence důvodného podezření, že postup zadavatele odporuje zákonu, a to bez ohledu na způsob, jakým příslušné skutečnosti svědčící pro nezákonný postup zadavatele zjistí.
K výše uvedenému je třeba shrnout, že navrhovatel nedoručil stejnopis návrhu zadavateli ve lhůtě stanovené v § 251 odst. 2 zákona, a proto zaniklo jeho právo na přezkoumání úkonů zadavatele v dané věci bez ohledu na okolnosti („překážky“), které ho ke zmeškání zákonem stanovené lhůty vedly. Tím není vyloučen přezkum postupu zadavatele, jehož nezákonnost navrhovatel namítal v návrhu, z moci úřední. To, zda Úřad správní řízení z moci úřední zahájí či nikoliv, však nemůže být reflektováno v napadeném usnesení, jelikož toto bylo zahájeno na základě návrhu navrhovatele vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS- S0505/2021/VZ a právě návrhem navrhovatele byl vymezen předmět tohoto správního řízení. Argument obsažený v bodě 4 rozkladu, v němž navrhovatel Úřadu vytýká, že v napadeném usnesení „zcela ignoroval“ podnět k zahájení řízení ex offo, je tak nepřiléhavý a navrhovatelova námitka poukazující na to, že Úřad v napadeném usnesení nezohlednil fakt, že byl podán rovněž podnět k zahájení řízení ex offo, proto neobstojí. Z logiky věci je tedy zřejmé, že na napadané usnesení nelze optikou argumentace vznesené navrhovatelem v bodě 5 rozkladu nahlížet jako na nepřezkoumatelné. |
https://www.uohs.cz/cs/ver ejne-zakazky/sbirky- rozhodnuti/detail- 17961.html |
PM: 26. 1 2022 |
ÚOHS | S0419/2021 | § 83 odst. 2
ZZVZ |
Vymezení písemného závazku poddodavatele ve smlouvě o spolupráci je omezeno toliko na
konstatování, že „bude akceptovat závazek podílet se na plnění této veřejné zakázky realizací části stavebních prací v rozsahu, v jakém prokazoval kvalifikaci a poskytne dodavateli řádnou součinnost pro realizaci zakázky.“ Ze seznamu poddodavatelů vyplývá, že vybraný dodavatel má v úmyslu zadat část předmětné veřejné zakázky poddodavateli T o c h á č e k spol. s r.o., přičemž tuto část vybraný dodavatel vymezuje jako „realizace části stavebních prací“ s podílem poddodavatele na plnění ve výši 10 %. V tomto kontextu se tak vymezení písemného závazku uvedeného poddodavatele ve smlouvě o spolupráci jeví jako naprosto nejasné a nedostatečné, neboť zadavatel dle názoru Úřadu nemohl být schopen dostatečně určitě a jednoznačně konkretizovat, které stavební práce a v jakém rozsahu bude poddodavatel skutečně realizovat. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | Potvrzeno
rozkladem R0193/2021 |
ÚOHS | S0084/2021 | § 103 odst. 1
písm. a) ZZVZ, § 114 ZZVZ |
V prověřovaném případě tedy zadavatel směřoval k hodnocení nabídek z hlediska schopnosti
dodavatele při zpracování aplikace „na míru“, která měla splňovat určité požadavky (zadat/schválit žádanku, zadat podrobnosti a náklady služební cesty, vypracovat a schválit vyúčtování služební cesty, integrovat aplikaci na HR a účetní systém). Současně zadavatel k předmětnému prototypu aplikace vyžadoval zpracování dokumentu (prezentace) obsahujícího informace o procesech, postupech, designu, analytickou a programátorskou dokumentaci, přístup k testování, akceptaci a nasazování do jednotlivých typů prostředí a další informace. Při porovnání požadavků zadavatele na prototyp aplikace „Cestovní příkazy“ a předmětu plnění veřejné zakázky Úřad shledal, že na hodnoceném prototypu aplikace dodavatel předvede vývoj aplikační komponenty (program, který umožní zadat a schválit žádanku či schválit služební cestu), integraci aplikace s jiným systémem (integrační služby), vývoj sestavy (vyúčtování služební cesty) a rovněž zpracování příslušné analytické a programátorské dokumentace, přičemž v rámci předmětu plnění bude zadavatel požadovat vývoj a tvorbu aplikací z oblasti integrace „na míru“ dle jeho aktuálních potřeb, kdy součástí předmětu plnění bude rovněž mj. zpracování analytické dokumentace. Vývoj aplikace, integrační služby, zpracování sestav a analytické dokumentace jsou tak shodnými funkcionalitami či prvky hodnoceného prototypu a předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž vhodnost a vyspělost jejich řešení (postupy, procesy a zvolené technologie) při hodnocení dle hodnotícího kritéria A1 (splnění požadavků na prototyp aplikace, prostředí aplikace, procesy, postupy vzájemné spolupráce) pomohou zadavateli vybrat vhodného kandidáta na realizaci požadovaného plnění. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | Potvrzeno
rozkladem R0188/2021 |
ÚOHS | S0080/2021 | § 73 odst. 6
ZZVZ, § 6 ZZVZ |
Mezi účastníky správního řízení je sporné, zda je přiměřené, aby zadavatel v rámci předmětného
požadavku vyžadoval po dodavatelích zkušenost se stavbou některé z uvedených budov zahrnující platební odbavovací systém, tj. krytého plaveckého areálu nebo krytého aquaparku, wellness centra či veřejného vnitřního sportovního zařízení, když obdobné odbavovací systémy mohou dle navrhovatele být i např. v zimních střediscích či ve specifických průmyslových areálech. Při posouzení věci je však kruciální posouzení otázky týkající se stanoveného způsobu prokazování kvalifikovanosti dodavatele a jeho zkušeností s instalací odbavovacího systému. V tomto ohledu Úřad dále konstatuje, že ani samotný požadavek zadavatele, aby vybraný dodavatel doložil předchozí zkušenost s instalací platebního odbavovacího systému, považuje obecně za oprávněný. Jedná se o poměrně specifický typ technologické dodávky kladoucí specifické nároky na dodavatele i ze stavebního hlediska. Nicméně v souvislosti se zde posuzovaným způsobem nastavení požadavků na technickou kvalifikaci nelze přehlížet způsob a kumulaci požadavků, které zadavatel stanovil, kdy v tomto ohledu pak Úřad již nezákonnost předmětného požadavku shledává, neboť jej není schopen konzistentně zdůvodnit ani sám zadavatel. Úřad má za to, že postup zadavatele přispívá k omezení hospodářské soutěže. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | Potvrzeno
rozkladem R0183/2021 |
ÚOHS | R0187/2021 | § 174 odst. 2
ZZVZ |
Sporem mezi účastníky bylo, zda se v daném případě jedná o koncesi na stavební práci, či nikoliv.
Předmět nájemní smlouvy spočívá v realizaci stavebních prací sestávajících z demolice stávajících chatek a vybudování chatek nových do vlastnictví zadavatele. Tyto činnosti lze podřadit pod stavební práce podle § 14 odst. 3 písm. a) a b) ZZVZ (demolice stávajících chatek a zhotovení stavby – výstavba nových chatek).
Ze záměru zadavatele vyplývá, že úplata plynoucí vybranému dodavateli bude spočívat v právu braní užitků z provozování stavby, v konkrétním případě z provozování rekreačních chatek, jakožto výsledku provedených stavebních prací. Vybraný dodavatel tedy neobdrží úplatu přímo od zadavatele, nýbrž od třetích osob v podobě příjmů za poskytování ubytovacích služeb v nově vybudovaných chatkách a za poskytování souvisejících rekreačních služeb.
Na provozovatele se též přenáší provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z provozování stavby, neboť vybraný dodavatel nemá zajištěnou návratnost investic a dalších nákladů spojených s provozováním rekreačních chatek. Z okolností případu vyplývá, že vybraný dodavatel bude poskytovat ubytovací a související rekreační služby na vlastní účet a riziko, načež bude záležet na jeho podnikatelských dovednostech, nakolik zajistí obsazenost areálu a dokáže realizovat související zisk. Jedná se tedy o koncesi, kterou je třeba zadat postupem dle ZZVZ. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | Původní
rozhodnutí S0281/2021 potvrzeno |
ÚOHS | S0502/2021 | § 36 odst. 1
ZZVZ |
Dle navrhovatele zadavatel nepřizpůsobil stanovenou lhůtu pro plnění předmětu veřejné zakázky
všem podstatným okolnostem a povaze veřejné zakázky, zejména pak časové náročnosti výroby trolejbusů a schvalovacího procesu u Drážního úřadu při posuzování způsobilosti dodávaných trolejbusů k provozu, v důsledku čehož rozmezí lhůty pro řádné a včasné dodání, zadavatelem omezené nejzazším datem 30. 9. 2022, k jehož nepřekročení by se měl dodavatel uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku zavázat, adekvátně nepokrývá ani minimální časový harmonogram plnění při dodávkách trolejbusů, který dle navrhovatele odpovídá době minimálně 13 měsíců ode dne účinnosti kupní smlouvy.
Úřad uzavírá, že zadavatelem stanovený termín pro plnění veřejné zakázky nelze považovat v šetřeném případě za adekvátní, tedy přiměřený, neboť zadavatel při stanovení termínu pro dodání požadovaných vozidel zjevně nepřihlédl ke všem skutečnostem s dodáním trolejbusů souvisejících, a vytváří tak bezdůvodně (i v souvislosti s níže dovozenou možností prodloužení termínu pro čerpání dotace) překážky hospodářské soutěže, neboť jím stanovený termín pro dodání trolejbusů brání v účasti potenciálním dodavatelům, kteří by jinak byli způsobilí předmět plnění dodat. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | PM: 8. 2. 2022 |
ÚOHS | S0368/2021 | § 48 odst. 4
ZZVZ, § 113 ZZVZ |
Za předpokladu, že z objasnění MNNC vyplyne, že nabídková cena účastníka zadávacího řízení
je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona nebo z důvodu veřejné podpory a účastník není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že tato byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, případně zdůvodnění MNNC neobsahuje potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, stíhá zadavatele podle § 113 odst. 6 zákona povinnost takového účastníka z účasti v zadávacím řízení vyloučit. Ve všech ostatních případech je však v souladu s § 48 odst. 4 zákona potenciální vyloučení účastníka zadávacího řízení v souvislosti s posouzením jeho MNNC pouze na úvaze zadavatele. I kdyby tedy účastník zadávacího řízení např. neprokázal, že jeho MNNC je způsobena ekonomickými aspekty výrobního procesu, použitými technickými řešeními či originalitou stavebních prací, dodávek nebo služeb apod. (tj. důvody demonstrativně vyjmenovanými v § 113 odst. 5 zákona), resp. by svou MNNC nezdůvodnil vůbec či ji objasnil nedostatečně, avšak potvrdil by skutečnosti vyžadované v § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, je čistě na zadavateli, zda s takovým účastníkem zadávacího řízení, byl-li vybrán, uzavře smlouvu, pokud nenastaly důvody obligatorního vyloučení dle § 113 odst. 6 zákona. Úřad v této souvislosti pro úplnost uvádí, že naplnění důvodu vyloučení týkající se MNNC nabídnuté účastníkem zadávacího řízení dle § 48 odst. 4 zákona není zařazeno jako povinný důvod pro vyloučení vybraného dodavatele do § 48 odst. 8 zákona, jak je zřejmé ze znění: „Vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 5 písm. a) až c).“ |
https://www.uohs.cz/cs/ver | Potvrzeno
rozkladem R0202/2021 |
ÚOHS | S0560/2021 | § 123 ZZVZ,
§ 39 odst. 4 ZZVZ |
Zadavatel přistoupil k odeslání nového oznámení o výběru dodavatele dříve, než mu byly
vybraným dodavatelem předloženy doklady potřebné pro posouzení splnění podmínek účasti, tedy aniž měl postaveno na jisto, že vybraný dodavatel splňuje podmínky účasti, neboť v době, kdy odeslal nové oznámení o výběru dodavatele, měl od něj k dispozici pouze jednotné evropské osvědčení, z jehož obsahu ve vztahu k požadované profesní způsobilosti a technické kvalifikaci nikterak nevyplývají údaje rozhodné pro jejich splnění. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | PM: 19. 2. 2022 |
ÚOHS | R0192/2017 | § 63 ZZVZ,
§ 23 ZZVZ |
Úřad však podle rozsudku NSS uchopil věc nesprávně, neboť postupoval opačně. Je logické
nejdříve zkoumat, zda stav exkluzivity vůbec existuje a teprve poté případně dále zkoumat, zda byl tento stav způsoben zaviněně. Nebylo postaveno najisto, zda stav exkluzivity vůbec existuje, přesto je obviněnému vytýkáno, že tento stav zavinil. Úřad zatížil řízení před ním vadou, pokud nezjistil skutkový stav v takové míře, aby bylo postaveno najisto, zda je splněna formální podmínka, tedy zda je v případě stěžovatele dán stav exkluzivity či nikoli. Nejvyšší správní soud Úřadu vytkl, že materiální podmínku posuzoval bez zřetele k období, kdy měl stav exkluzivity vzniknout. Relevantní smlouva byla uzavřena již v roce 1998, tedy v odlišné právní úpravě, kdy navíc Česká republika nebyla členem Evropské unie a tehdejší pohled na problematiku stavu exkluzivity byl zásadně odlišný. Je tedy nutné, aby Úřad posuzoval vznik exkluzivity se zřetelem na dobu vzniku právního vztahu, relevantní právní úpravu a obchodní zvyklosti v dané době. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | Na základě rozsudku
NSS č. j. 3 As 60/2020-64 ze dne 30. 11. 2021 |
ÚOHS | S0610/2021 | § 127 odst. 2
písm. h) ZZVZ |
Postup zadavatele v zadávacím řízení v období po uplynutí lhůty pro podání nabídek vedený s
navrhovatelem v průběhu roku 2021 a který byl zachycen v zápisech z jednání pracovní skupiny a na jehož průběhu se osoby jednající za zadavatele a navrhovatele domlouvali v předkládané emailové komunikaci, je nutné považovat za postup „ověření funkčnosti vybraných parametrů nástroje“ ve smyslu § 104 písm. a) zákona, který byl v zadávací dokumentaci předvídán.
Úřad zdůrazňuje, že považuje za stěžejní okolnost, že zákon v ustanovení § 127 odst. 2 písm. h) jednoznačně výslovně zakotvuje, že rozhodným okamžikem pro ztrátu možnosti zadavatele zrušit zadávací řízení z tohoto důvodu, je skutečnost, zda bylo, či nebylo odesláno oznámení o výběru dodavatele, tedy úkon zadavatele konaný dle § 123 zákona, resp. § 50 zákona. Předmětný zákonný důvod tak spojuje právo zadavatele zrušit zadávací řízení z tohoto důvodu s okolností, zda již došlo či nedošlo právě k tomuto úkonu. Nikoliv s úkonem zadavatele spočívajícím v přijetí rozhodnutí o výběru dodavatele (tedy úkonem zadavatele dle § 122 odst. 1 zákona). |
https://www.uohs.cz/cs/ver | PM: 22. 2. 2022 |
ÚOHS | S0064/2022 | § 175 odst. 3
písm. f) ZZVZ |
Provozovatel EPS zaplatí zvlášť za služby HZS Pardubického kraje a zvlášť za služby PATROL
group. Na tyto služby musí být hleděno jako na jeden funkční celek, jehož rozdělení by postrádalo smysl. Úřad konstatuje, že služby HZS Pardubického kraje jsou integrálně provázány se službami provozu PCO poskytovanými PATROL group, jejichž prostřednictvím se dostávají ke konečným uživatelům, přičemž obě tyto služby tvoří jeden funkční celek. Služby HZS Pardubického kraje jsou proto nezbytné pro poskytování služeb provozu PCO, a do předpokládané hodnoty koncese je tak nutno zahrnout platby za obě tyto služby.
Předseda Úřadu ve svých rozhodnutích uvádí, že ust. § 175 zákona nelze vykládat tak, že odst. 1 tohoto ustanovení představuje generální klauzuli, při jejímž nenaplnění není možné platby či hodnoty do předpokládané hodnoty koncese započítat, byť by splňovaly podmínky některého z písmen § 175 odst. 3 zákona. Takový výklad by odporoval účelu předmětných ustanovení, a některé položky jasně splňující podmínky § 175 odst. 3 zákona by nemohly být do předpokládané hodnoty koncese zahrnuty vůbec. Skutečnost, že určitá platba nevstupuje do obratu dodavatele, potažmo nenaplňuje doslovně definici uvedenou v § 175 odst. 1 zákona, neznamená, že nemůže být zahrnuta do předpokládané hodnoty koncese v souladu s § 175 odst. 3 zákona. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | PM: 23. 2. 2022 |
ÚOHS | S0670/2021/VZ | § 119 odst.
1 ZZVZ |
Úřad tedy konstatuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil maximální možný
počet referenčních zakázek, které mohou být obsaženy v nabídce, ale pouze stanovil omezení celkového počtu referenčních zakázek, za které lze udělit body v rámci hodnoticího kritéria č. 2. Současně má Úřad za to, že zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil, že se v případě, kdy účastník v nabídce uvede větší počet referenčních zakázek, než za jaký mu mohou být uděleny v rámci hodnocení body, bude zabývat pouze takovým počtem referenčních zakázek, za nějž můžou být uděleny body, a že ostatní referenční zakázky vůbec nebude brát v potaz či že bude nějakým způsobem rozhodné pořadí, v jakém jsou referenční zakázky pro účely hodnocení uvedeny v nabídce. (…) Zadavatel tak měl při hodnocení nabídky navrhovatele v rámci hodnoticího kritéria č. 2 zohlednit všechny referenční zakázky uvedené ve formuláři nabídky navrhovatele splňující zadávací podmínky a následně přidělit navrhovateli body za max. 5 referenčních zakázek. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | PM: 1. 3. 2022 |
ÚOHS | S0670/2021/VZ | § 119 odst.
2 písm. d) ZZVZ |
Úřad na tomto místě předesílá, že pokud jsou předmětem hodnocení referenční zakázky,
jako tomu bylo v šetřeném případě, pak aby byl splněn požadavek dle § 119 odst. 2 písm. d) bodu 1 zákona (tj. uvedení hodnocených údajů z nabídek odpovídajících kritériím hodnocení), musí z písemné zprávy o hodnocení nabídek zejména vyplývat, jaké konkrétní referenční zakázky byly předmětem hodnocení, s uvedením informací, z nichž je možno dovodit, zda dané referenční zakázky byly zadavatelem bodově hodnoceny skutečně tak, jak ohodnoceny být měly. V písemné zprávě o hodnocení by tak měl být uveden zejména název referenční zakázky, identifikace jejího objednatele a datum jejího provedení. Dále musí být u každé hodnocené referenční zakázky uvedeny případné další údaje, jež byly předmětem hodnocení a za něž byly zadavatelem přidělovány body. (…) V případě, že účastník zadávacího řízení předložil v nabídce více referenčních zakázek, než za kolik mu mohly být v rámci hodnocení přiděleny body, měl zadavatel ve zprávě o hodnocení dále uvést, které z předložených referenčních zakázek reálně hodnotil (tj. přiděloval za ně body), a v případě, že účastník neobdržel za hodnocené referenční zakázky maximální možný počet bodů, měl zadavatel uvést i identifikaci referenčních zakázek, které do hodnocení nezahrnul, s odůvodněním. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | PM: 1. 3. 2022 |
ÚOHS | R0002/2022/VZ | § 48 odst. 3
ZZVZ |
(…) zadavatel jedná plně v souladu se zákonem, když dodavatele, který ve své nabídce
nepředloží doklad prokazující poskytnutí jistoty, vyloučí ze zadávacího řízení. Pro takový postup zadavatele, který mu přímo vyplývá ze zákona, není rozhodné, ani když požadovanou jistotu ve lhůtě pro podání nabídek dodavatel fakticky složí na účet zadavatele, pokud doklad o jejím složení neučiní součástí nabídky. (…) Je tak zřejmé, že je zadavatel ustanovením § 48 odst. 3 zákona veden k přísnosti v případě neprokázání složení jistoty, tedy i nepředložení dokladu o jejím složení již v nabídce, nelze tedy v žádném případě zadavateli vytýkat, že se dopustil porušení zákona, když pouze následoval jeho literu. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | PM: 2. 3. 2022 |
ÚOHS | S0656/2021/VZ | § 127 odst.
2 písm. d) ZZVZ |
V odůvodnění tak musí být vždy uvedeny všechny důvody hodné zvláštního zřetele
svědčící pro zrušení zadávacího řízení, kterých se zadavatel dovolává, a které musí být dostatečně konkrétně, jednoznačně a srozumitelně popsány, přičemž odůvodnění musí obsahovat stejně tak určení okamžiku, od něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. Úřad přezkoumává oprávněnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem pouze v rozsahu skutečností, kterými zadavatel odůvodnil zrušení zadávacího řízení v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, příp. v oznámení o zrušení zadávacího řízení. (…) Z § 127 odst. 2 písm. d) zákona vyplývá, že pro zrušení zadávacího řízení dle tohoto ustanovení musí být současně splněny dvě podmínky. První je podmínka časová, tj. že se důvody pro zrušení vyskytly až v průběhu zadávacího řízení, a druhá podmínka věcná, která připouští zrušení zadávacího řízení pouze z důvodů hodných zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Odůvodnění zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona by tak mělo obsahovat nejen dostatečně konkrétní popis důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, ale i konkretizaci okamžiku, s nímž zadavatel spojuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | PM: 9. 3. 2022 |
ÚOHS | S0655/2021/VZ | § 46 ZZVZ | Vzhledem k tomu, že se dodatečně doplňované údaje vztahovaly k prokázání kvalifikace
navrhovatele, má Úřad za to, že zadavatel byl povinen tyto další reference zohlednit a posoudit, zda jejich prostřednictvím navrhovatel eventuálně splnění kvalifikace prokázal (pakliže by dospěl k závěru, že původně předložené reference k prokázání kvalifikace nepostačovaly). Zadavatel dal navrhovateli žádostí ze dne 29. 10. 2021 najevo svůj zájem ověřit, zda lze přesvědčivě učinit závěr o kvalifikovanosti navrhovatele. Pokud tedy navrhovatel v návaznosti na předmětnou žádost ze dne 29. 10. 2021 doložil „z opatrnosti“ údaje o dalších referencích, jednalo se dle názoru Úřadu o doplnění dokladů týkajících se prokázání splnění předmětného kritéria technické kvalifikace zákonem předvídaným způsobem. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | PM: 10. 3. 2022 |
ÚOHS | S0508/2021/VZ | § 36 odst. 3
ZZVZ |
Význam kvality zpracování zadávací dokumentace lze z pohledu zadavatele spatřovat v
tom, že dodavatelé na jejím základě podají vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení dle stanovených kritérií hodnocení. V této souvislosti Úřad odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 33/2007 ze dne 20. 3. 2008, v němž uvedený soud judikoval, že „(…) zadávací dokumentací se tedy rozumí souhrn všech konkrétních požadavků zadavatele na zpracování nabídky. Z těchto požadavků pak následně, nad rámec kritérií obsažených v oznámení zadávacího řízení, vyplynou i podrobná pravidla pro určení, která nabídka je pro zadavatele nejvýhodnější a která se tak stane nabídkou vítěznou. Základem zadávací dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným, srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl.“ |
https://www.uohs.cz/cs/ver | PM: 11. 3. 2022 |
ÚOHS | S0578/2021/VZ | § 127 odst.
2 písm. d) ZZVZ |
rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 52/2015-108 ze dne 27. 7. 2017 je ve vztahu
k tomuto mj. uvedeno: „Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 1. 2010, č. j. 2 Afs 64/2009-109, (…)‚ důvody hodné zvláštního zřetele‘ jsou typickým neurčitým právním pojmem. V zákoně jeho definice obsažena není, a tedy je třeba mu přisoudit takový význam, který nejlépe odpovídá povaze, smyslu a účelu toho, co zákon o veřejných zakázkách upravuje. Při interpretaci neurčitého právního pojmu se správní orgán musí zabývat konkrétní skutkovou podstatou, jakož i ostatními okolnostmi případu, přičemž sám musí alespoň rámcově obsah a význam užitého neurčitého pojmu objasnit (…)“. (…) prodeje vstupenek je pro něj ekonomicky výhodnější variantou než přechod na nový systém. Nikterak však v citovaném odůvodnění nerozvádí své úvahy ohledně závěru o ekonomické výhodnosti či nevýhodnosti řešení, které by vzešlo ze šetřeného zadávacího řízení, ani v něm nejsou obsaženy jakékoli podrobnější informace nebo fakta dokládající, v čem konkrétně tvrzená ekonomická výhodnost či nevýhodnost spočívá, vyjma konstatování, že „přechod na jiný systém je pro zadavatele spojen se značně vyššími náklady než pokračování v aktuálním modelu (…). Úvaha zadavatele ohledně ekonomické výhodnosti či nevýhodnosti pak vyplývá až z jeho vyjádření k návrhu (…). |
https://www.uohs.cz/cs/ver | PM: 11. 3. 2022 |
ÚOHS | R0015/2022/VZ | § 241 odst.
1 ZZVZ |
V zákoně je ochrana práv, resp. aktivní legitimace k podání námitek a návrhu ve věci
přezkumu zákonnosti veřejných zakázek vykládána dle vzoru evropské úpravy poměrně široce. Podrobně se tímto tématem zabýval např. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 5 Afs 48/2013 ze dne 30. 5. 2014, ve kterém shledal mimo jiné to, že cílem předmětné evropské směrnice „je umožnit z věcného i osobního hlediska pokud možno co nejširší přístup k přezkumnému řízení, nicméně při současné snaze eliminovat návrhy, které jsou očividně obstrukční anebo šikanózní, případně z materiálního hlediska opožděné proto, že si dodavatel svých práv v době, kdy bylo ještě možné proti postupu zadavatele zakročit, nehleděl (…) Z hlediska věcné aktivní legitimace není rozhodující ani to, zda byl žalobce schopen jednoznačně prokázat, že v danou dobu mohl reálně zadavateli poskytnou poptávané plnění, zcela v intencích všech jeho požadavků.“ (…) Při posuzování otázky aktivní legitimace navrhovatele je proto třeba následovat široký přístup v tom smyslu, že aktivně legitimován je takový dodavatel, který by mohl veřejnou zakázku alespoň hypoteticky získat. Proto je také třeba v tomto konkrétním případě vyjít z toho, že navrhovatel je společností, která v daném odvětví podniká, přičemž nelze na základě dostupných údajů učinit závěr, že by se za žádných okolností nemohla úspěšně ucházet o plnění veřejné zakázky, resp. o její část, neboť zadávací podmínky v tomto směru několika odlišnými námitkami napadá. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | PM: 11. 3. 2022 |
ÚOHS | S0429/2021/VZ | § 255 ZZVZ | (…) ve shodě s Úřadem, je nutno posuzovat návrh z hlediska jeho skutečného obsahu
včetně posouzení toho, zda navrhovatel jedním podáním fakticky podává více návrhů či zda se jedná o jeden návrh. (…) že obsahem návrhu jsou dvě samostatně přezkoumatelné a oddělitelné právní otázky, přičemž vyřešení jedné z nich nezávisí na vyřešení té druhé a naopak. (…) Z obsahu podání navrhovatele ani z jeho argumentace nijak nevyplývá, že by posouzení obou otázek na sobě mělo být závislé v tom smyslu, že by přezkoumání jedné z nich vedlo k nemožnosti či neúplnosti přezkoumání druhé z nich. (…) Skutečnost, že nabídková cena je odvozena od předpokládaného množství dodávaných jednotek, které mohou, ale také nemusí být v rámci plnění veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody realizovány, je pro způsob výpočtu kauce irelevantní. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0006/2022/VZ PM: 14. 3. 2022 |
ÚOHS | S0429/2021/VZ | § 40 odst. 4
ZZVZ |
Úřad je toho názoru, že za situace, kdy dojde ke zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele
z důvodu neposkytnutí součinnosti dodavatele při uzavření smlouvy, a tedy nezávisle na vůli zadavatele, nelze mít za to, že zadávací řízení bylo ukončeno v návaznosti na § 40 odst. 4 zákona. (…) Pokud je však tato snaha zadavatele zmařena ze strany dodavatele, který byl vybrán, v důsledku neposkytnutí jeho další součinnosti při uzavření smlouvy, nelze takovou skutečnost přičítat k tíži zadavateli. Ten totiž v zadávacím řízení svou povinnost – rozhodnout o výběru dodavatele v zadávací lhůtě – naplnil (aniž by tak učinil v rozporu se zákonem). |
https://www.uohs.cz/cs/ver | potvrzeno
R0006/2022/VZ PM: 14. 3. 2022 |
ÚOHS | S0378/2021/VZ | § 89 odst. 5
a 6 ZZVZ |
Dle první výjimky, která je uvedena přímo v § 89 odst. 5 zákona, může zadavatel použít
odkaz, kterým zvýhodní, resp. znevýhodní určité dodavatele nebo výrobky, je-li to „odůvodněno předmětem veřejné zakázky“. Jedná se o případy, kdy zadavatel odůvodněně prostřednictvím odkazu specifikuje své stávající vybavení, se kterým má být předmět veřejné zakázky kompatibilní (viz k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 51/2007 – 134 ze dne 11. 12. 2009, který byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 30/2010 – 182 ze dne 16. 11. 2010), a dále o případy, kdy zadavatel odkáže na určitý výrobek, jehož pořízení má být teprve součástí předmětu smlouvy na plnění veřejné zakázky. (…) Druhá výjimka ze zákazu používání odkazů, které omezují hospodářskou soutěž, je uvedena v § 89 odst. 6 zákona, podle něhož může zadavatel odkaz použít, pokud stanovení technických podmínek podle § 89 odst. 1 zákona nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. (…) V takovém případě je zadavatel povinen – u každého odkazu zvlášť – připustit možnost nabídnout rovnocenné řešení, neboť i kdyby se snad domníval, že obdobné řešení neexistuje, nemusí mít natolik detailní přehled o všech produktech jednotlivých výrobců na relevantním trhu. (…) Porušení zákona se totiž zadavatel dopustí již tím, že ačkoliv to předmět veřejné zakázky umožňoval, nevymezil jej pouze prostřednictvím technických podmínek ve smyslu 89 odst. 1 zákona, nýbrž za účelem jeho specifikace současně použil odkaz dle § 89 odst. 5 písm. a) nebo b) zákona (viz k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 30/2010-53 ze dne 4. 8. 2011). |
https://www.uohs.cz/cs/ver | PM: 16. 3. 2022 |
ÚOHS | S0659/2021/VZ | § 49 ZZVZ | Úřad tedy (OHS-15986/2021/521/APr ze dne 13. 5. 2021, kterým Úřad zastavil správní
řízení vedené pod sp. ÚOHS-S0146/2021/VZ) konstatoval, že zadavatel mohl přijmout nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení i po lhůtě pro vyřízení námitek (§ 49 odst. 2 zákona totiž časově omezuje možnost přijmout opatření k nápravě spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení toliko pro případ, že proti zrušení zadávacího řízení nejsou podány námitky) a v cit. případě ani nebyla narušena transparentnost zadávacího řízení, neboť v daném případě prodleva mezi rozhodnutím o námitkách a přijetím nápravného opatření nepředstavovala excesivní lhůtu (zadavatel přislíbil přijetí nápravného opatření dne 11. 3. 2021 v rámci rozhodnutí o námitkách a dané nápravné opatření přijal dne 22. 4. 2021). Z výše uvedeného však také plyne, že ačkoli je možné k nápravnému opatření v některých případech přistoupit i později než s rozhodnutím o námitkách, nesmí tato prodleva přesáhnout mez, kdy by již mohla být narušena samotná transparentnost zadávacího řízení, a současně pro to musí existovat legitimní důvod. |
https://www.uohs.cz/cs/ver | PM: 18. 3. 2022 |
ÚOHS | R0004/2022/VZ | § 46 ZZVZ | (…) „zadavatelé obecně nemají povinnost do podrobností zkoumat, zda je technická
kvalifikace předložená dodavatelem pravdivá, pokud dodavatel předloží takové dokumenty, které zákon k prokázání kvalifikace předpokládá. V takovém případě zadavatel vychází z dokumentů předložených dodavatelem. Pokud však ohledně technické kvalifikace vyvstanou pochybnosti, musí zadavatel přistoupit k jejímu ověření. K takovému ověření pak využívá jak informací, na základě kterých pochybnosti vyvstaly, tak důkazů předložených dodavatelem, a to jak již v nabídce, tak následně v rámci námitek proti úkonu zadavatele, kterým zadavatel předmětného dodavatele vyloučil, případně může sám aktivně činit kroky ke zjištění stavu věci. V rámci takového ověřování není možné přihlédnout pouze k důkazům svědčícím v neprospěch dodavatele, pokud dokumenty jím předložené technickou kvalifikaci obecně prokazují zákonem předvídaným způsobem.“ |
https://www.uohs.cz/cs/ver | PM: 24. 3. 2022 |
ÚOHS | S0654/2021/VZ | § 116 odst.
1 ZZVZ |
Ve vztahu k hodnocení nabídek v nadlimitním režimu stanoví § 116 odst. 2 zákona
demonstrativní výčet konkrétních možných kritérií kvality; vedle takto vyjmenovaných kritérií kvality však může zadavatel v nadlimitním režimu zvolit jakékoli jiné další kritérium kvality, avšak za splnění základní podmínky stanovené v ustanovení § 116 odst. 1 zákona, dle něhož platí, že kritérium kvality musí vyjadřovat kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska nabízeného plnění a tato hlediska musí být současně spojena s předmětem veřejné zakázky. Právě souvislost, resp. provázanost, kritéria kvality s předmětem plnění zadávané veřejné zakázky, a to zejména prostřednictvím smlouvy na veřejnou zakázku, je základní podmínkou pro využitelnost konkrétního kritéria kvality ve fázi hodnocení nabídek, neboť jedině tak se efekt tohoto kritéria kvality skutečně projeví při realizaci veřejné zakázky. (…) Úřad v souvislosti s výše uvedeným akcentuje, že pokud zadavatel chce v některém z kritérií hodnocení nezbytně zohlednit přímo zkušenosti dodavatelů, může za tímto účelem využít např. kritérium kvality dle § 116 odst. 2 písm. e) zákona, v rámci kterého lze zohlednit organizaci, kvalifikaci nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky (v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob). |
https://www.uohs.cz/cs/ver | PM: 31. 3. 2022 |