Otázky a odpovědi

Zadávání veřejných zakázek v DNS je z hlediska systematiky zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) – tzv. zvláštním postupem, kdy zadavatel postupuje podle pravidel stanovených v části šesté ZZVZ, přičemž úprava postupu v zadávacím řízení se na něj nevztahuje, není-li v části šesté výslovně stanoveno jinak. Zadavatel musí dle § 140 odst. 1 ZZVZ umožnit po celou dobu trvání DNS každému dodavateli podat žádost o účast. Pokud dodavatel splní podmínky pro zařazení do DNS, má právo podat nabídku na základě výzvy zadavatele.
Následně postup zadávání veřejné zakázky v DNS upravuje § 141 odst. 1 ZZVZ. Zde je výslovně stanoveno: „Před zadáním veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému zadavatel odešle všem dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému výzvu k podání nabídky.“ Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel vyzývá pouze dodavatele, kteří jsou zařazeni do DNS, nebo do příslušné kategorie, byl-li DNS rozdělen do kategorií. Pokud tedy dodavatel není v průběhu vyhlášení „minitendrů“ zařazen do DNS, nemůže podat nabídku.

Dotazem uvedený postup změny smlouvy možný není. Ustanovení § 222 odst. 9, které limituje povolený cenový nárůst pro § 222 odst. 5 a 6, počítá přípustnou hodnotu změny vždy k hodnotě původního závazku; totéž platí pro změny de minimis dle § 222 odst. 4. Maximální navýšení 30 % se tak bude vždy vztahovat k původně uzavřené smlouvě s hodnotou 2 mil. Kč.
Můžete však, jak píšete, navýšit hodnotu závazku na 3 mil. Kč v souladu s § 222 odst. 1.

Novelizace zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), provedená zákonem č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, doplňuje do § 46 odst. 4 ZZVZ, který “nově” mluví o tom, že zadavatel je povinen požádat dodavatele, aby doložil „chybějící oznámení nebo prohlášení o zahraničních finančních příspěvcích podle přímo použitelného předpisu Evropské unie …“.
Ustanovení je třeba jednoznačně vykládat v souvislosti s daným nařízení o zahraničních subvencích (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh), z čehož mj. vyplývá, že oznámení či prohlášení bude chybějící pouze tehdy, pokud mělo být dle tohoto nařízení o zahraničních subvencích předloženo, tedy u veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou nad (činí nejméně) 250 mil. EUR.
V ostatních případech není stanovena povinnost předkládat žádné prohlášení o tom, že se oznamovací povinnost na dodavatele nevztahuje. Tedy je skutečností, jak bylo již uvedeno, že u zakázek pod 250 mil. EUR povinnost dle § 46 odst. 4 ZZVZ nevzniká.

Na dotaz, zda se pravidla pro vyloučení (pokud společnost „nemá zaknihované akcie“) použijí jen na účastníka nebo vybraného dodavatele, si dovolíme odpovědět k uvedenému, že konkrétní důvody pro vyloučení vybraného dodavatele dle § 48 odst. 7, příp. k odst. 9 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, doporučujeme vždy nalézt přímo v konkrétním ustanovení tohoto zákona (ZZVZ), podle kterého se zákonné důvody pro vyloučení týkají pouze osoby účastníka zadávacího řízení, resp. vybraného dodavatele, který je akciovou společností, ale již ne jeho poddodavatele nebo společnosti s ručením omezeným, která je vlastněna akciovou společností, ačkoliv ta také nemá výlučně zaknihované akcie.

Na dotaz k uveřejňování opravného formuláře, jestli v souvislosti se změnou poddodavatele je uvedená povinnost odeslat opravu z hlediska výsledku, sdělujeme, že tato povinnost směřuje do doby, kdy zadavatel oznamuje výsledek zadávací řízení. Změna poddodavatele, např. z hlediska změny seznamu zpravidla – nebude nárokovatelná podle § 105 odst. 1 ZZVZ, nicméně nahrazení poddodavatele jiným, jehož prostřednictvím poskytovatel zajišťuje smluvní plnění, není důvodem v průběhu plnění odeslat oznámení k uveřejnění podle § 212 ZZVZ, a to ani ve spojení s vyhrazenou změnou závazku v případě změny podle § 222 odst. 10 ZZVZ.

V obecné rovině k dotazu sdělujeme, že nemáme možnost v konkrétních případech provádět posuzování porušení zákona č. 134/2106, o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), jehož jsem sice gestorem a provádíme k němu metodickou činnost, ale pokud máte pochybnosti o porušení ZZVZ, můžete podat podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – ÚOHS.
Na základě pouze stručných informací však můžeme uvést, že prodloužení doby plnění je v judikatuře ÚOHS zpravidla považováno za podstatnou změnu, neboť doba plnění je jedním z podstatných prvků, na jejichž základě se dodavatelé rozhodují o účasti v zadávacím řízení, resp. které mohou mít vliv na výši nabídkové ceny.
Tím spíše, pokud je v důsledku změny překročen časový limit trvání rámcové dohody stanovený dle § 131 odst. 3 ZZVZ: „Trvání vztahu z rámcové dohody nesmí být kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů vztahujících se k předmětu rámcové dohody delší než 4 roky.”

Podle § 243 odst. 1 písm. a) zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů (zákon o přeměnách), může mít rozdělení formu rozštěpení, v jehož důsledku rozdělovaná společnost nebo družstvo zaniká a její jmění přechází

1. na více nově vznikajících společností nebo družstev (dále jen „rozštěpení se vznikem nových společností nebo družstev“),
2. na více již existujících společností nebo družstev (dále jen „rozštěpení sloučením“), nebo
3. kombinací forem uvedených v bodech 1 a 2.

V § 244 odst. 1 zákon o přeměnách je stanoveno, že rozštěpením rozdělovaná společnost nebo družstvo zaniká. Jmění zanikající společnosti nebo družstva při rozštěpení včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jednu nebo více nástupnických společností nebo družstev podle projektu rozštěpení a její společníci nebo členové se stávají i společníky nebo členy jedné nebo více nástupnických společností nebo družstev, nestanoví-li tento zákon nebo jiný zákon něco jiného.

V § 78 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), je stanoveno, že zadavatel může požadovat, aby minimální roční obrat dodavatele nebo obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky dosahoval zadavatelem určené minimální úrovně, a to nejdéle za 3 bezprostředně předcházející účetní období; jestliže dodavatel vznikl později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu v požadované výši za všechna účetní období od svého vzniku.

V případě že se jednalo o rozštěpení se vznikem nových společností nebo družstev, mohou dodavatelé předkládat údaje o svém obratu od svého vzniku. Dříve existující společnosti, na které přešlo jmění rozštěpením sloučením, mohou předkládat své dřívější výkazy zisku a ztrát.

Není nám známa rozhodovací praxe, která by dovodila, že pro prokázání ekonomické kvalifikace lze využít výkazů zisků a ztrát předchůdce, jako je tomu v případě referencí. Nelze však vyloučit, že se obdobná praxe rozvine. V takovém případě bude pravděpodobně taktéž vycházet z účelu, který požadavky na ekonomickou kvalifikaci sledují, a míry přechodu na nástupce. Lze o tom uvažovat u zadavatelova požadavku na minimální obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky v případě, že by bylo možné vysledovat jednoznačnou vazbu na jmění, které na nástupce přešlo.

ZZVZ ani zákon o přeměnách pojem univerzální nástupnictví nepoužívají. Například v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 10/2022 – 392 je za univerzální právní nástupnictví označena situace, kdy původní společnost zaniká a na právního nástupce přechází veškerá práva a povinnosti. Vámi popsaná situace, kdy došlo k přechodu jen jedné třetiny jmění zanikající společnosti, by tento soud pravděpodobně za univerzální nástupnictví neoznačil.

Podle § 83 odst. 4 ZZVZ může zadavatel v zadávací dokumentaci požadovat, aby dodavatel a jiná osoba, jejímž prostřednictvím dodavatel prokazuje ekonomickou kvalifikaci, nesli společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky.

Předpokládáme, že společnost, která při přeměně zanikla, nebude osobou, jejímž prostřednictvím dodavatel prokazuje ekonomickou kvalifikaci, podle tohoto ustanovení, protože již nebude moci uzavřít smlouvu, jejímž obsahem bude její závazek k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky (§ 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ).

Závěrem shrnujeme, že prokázání ekonomické kvalifikace výkazem zisku a ztrát zaniklé společnosti ZZVZ neupravuje. Doporučujeme považovat kvalifikaci za neprokázanou, ledaže bude zřejmá vazba jmění, které na nástupce přešlo, na cíl, který byl zadávací podmínkou sledován.

Soukromý el. nástroj jako např. Tender arena pro zadávání veřejných zakázek není pro školy povinný ze zákona. Povinnost používání však mohla být škole stanovena jiným způsobem, například:
• Zřizovatelem školy – může existovat interní předpis (např. směrnice kraje, obce či jiného zřizovatele), který školám ukládá povinnost využívat konkrétní profil zadavatele, včetně Tender areny.
• Interním předpisem školy – škola mohla sama přijmout vnitřní směrnici, která stanovuje, že zakázky budou zadávány prostřednictvím Tender areny.
• Projektovým financováním – pokud škola čerpá dotace (např. z OP JAK, IROP či jiných dotačních programů), může být využívání konkrétního elektronického nástroje jednou z podmínek poskytovatele dotace.
• Rozhodnutím vedení školy – škola mohla sama rozhodnout o využívání Tender areny jako preferovaného nástroje pro zjednodušení zadávání zakázek.
Doporučením je tedy nejprve zjistit u zřizovatele, zda taková povinnost existuje, zda tato povinnost vyplývá z vnitřních pravidel školy, z rozhodnutí zřizovatele nebo z podmínek dotačního programu, pokud škola nějaké využívá.

Legislativní rámec uveřejňovacích povinností v jednotlivých druzích zadávacích řízení ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v souladu s tímto zákonem (dále jen „ZZVZ“) a jeho prováděcími předpisy stanoví, že souhrnným zdrojem uveřejňování informací pro veřejného zadavatele jsou při uveřejňování ve Věstníku veřejných zakázek (dále jen „Věstník“) formuláře, ve kterých by měly být dohledatelné všechny VZ podle zákona ZZVZ.

Ve formuláři ve Věstníku je vždy uveřejněná internetová adresa profilu zadavatele, která odkazuje přímo na internetovou stránku profilu zadavatele, na které jsou uveřejněny výhradně veřejné zakázky příslušného zadavatele. Pravidla dostupnosti podle § 11 odst. 6 vyhlášky č. 345/2023 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, zní: „Dokumenty a informace, které byly uveřejněny na profilu zadavatele, musí být bezplatně veřejně přístupné nepřetržitě po dobu nejméně 2 let od jejich uveřejnění.“

Pokud se obecně tážete na pravidla uchovávání dokumentace o zadávacím řízení, tak ta se týkají přesně řečeno dokumentace o zadávacím řízení (§ 216 Uchovávání dokumentace o zadávacím řízení) – ale nevztahují se na výjimky, kdy zadavatel nemusí zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, tedy i na výjimku dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb. (ZZVZ), neboť veřejný zadavatel není povinen zadat v ZŘ veřejnou zakázku malého rozsahu (§ 31 – Výjimka pro veřejné zakázky malého rozsahu). Vedle připravovaných dopadů změn aktuální novelizace ZZVZ, kterou mj. dochází ke zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR), se upravují povinnosti týkající se povinnosti uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele, a to navýšením částky, od které veřejný zadavatel uveřejňuje smlouvu uzavřenou na VZ na profilu zadavatele se dle § 219 odst. 1 písm. a) částka „500 000 Kč“ nahrazuje částkou „1 000 000 Kč“.

Na současné uveřejnění smlouvy v registru smluv (zák. č. 340/2015 Sb.) a podle zákona o zadávání veřejných zakázek (§ 219) se nahlíží jako na nutné odstranění duplicitní povinnosti zadavatele při uveřejňování smlouvy, proto kdy k uveřejnění v registru smluv povinné subjekty uveřejňují smlouvy s hodnotou předmětu smlouvy nad 50 000 Kč bez DPH, dochází ke sjednocení pravidel pro uveřejnění na profilu – viz následující, že smlouvu uveřejněnou podle registru smluv nemusí zadavatel uveřejňovat na profilu (tímto postupem je splněna podmínka stanovená v § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ.)

Obecně tedy se na uveřejňování vztahuje celá řada výjimek, lze přitom závěrem plošně poukázat na pravidla pro archivaci dokumentace, která zadavatel použije pro archivaci dokumentace obecně ve své organizaci ohledně uchovávání dokumentace, pokud taková pravidla ukládá smlouva o poskytnutí dotace. Možné je požádat „ex post“ o informace, jestliže nemohly nebo nesměly být poskytnuty během zadávacího řízení (lze uplatnit i na VZMR k o obsahu nabídek či o osobách, které se podíleli na průběhu zadávacího řízení) a nejedná se o důvody pro odmítnutí žádosti ve vztahu k ochraně informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím, č. 106/1999 Sb., (tj. SvInf zejm. § 7 až 11).

K pravidlům poskytnutí údajů z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení – v případě elektronické aukce sdělujeme, že rozhodující se jeví zákonná úprava podle § 120 odst. 4 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, jakožto samostatná úprava podmínek použití elektronické aukce, pokud si to zadavatel vyhradil v zadávací dokumentaci (dále jen „ZD“) a určil předem, informace, které budou účastníkům zadávacího řízení poskytnuty v průběhu elektronické aukce, případně údaj o tom, kdy jim takové informace budou poskytnuty. V každém případě bude tedy zadavatel povinen dodržet, co stanovil v zadávacích podmínkách, resp. vyhradil k provedení elektronické aukce.
Na samotný průběh elektronické aukce podle této předem dané informace dle ZD pak bude dopadat závazná úprava pravidel, jako zvláštní podmínky použití elektronické aukce, zda a jakým způsobem bude oprávněn zadavatel zpřístupnit informaci o nabídkových cenách. Ačkoliv je zjevné, že zejména kdy je jediným kritériem hodnocení nejnižší nabídková cena a účastníci mohou upravovat aukční hodnoty, nemusejí poskytnuté informace být zcela vypovídající – než elektronická aukce končí.

Dle § 151 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, sektorovou veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, kterou zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti. Obdobně je v odst. 2 – Sektorová veřejná zakázka, definována při splnění dalších podmínek ve vztahu k jiné osobě než veřejnému zadavateli.

• Souvislost s výkonem relevantní činnosti je podle našeho názoru třeba vykládat spíše šířeji, jako veškerá plnění, která si zadavatel pořizuje proto, že relevantní činnost vykonává. Anebo opačně, pokud by relevantní činnost nevykonával, tato (související) plnění s výkonem relevantní činnosti by nepořizoval.
• S určitým zjednodušením se dá říci, že pokud jde o subjekt, který nic jiného než relevantní činnost nevykonává, pak by veškerá jeho činnost a pořizovaná plnění měla být zadávána při výkonu relevantní činnosti. Tento princip je vyjádřen i v rozhodnutích ÚOHS sp. zn. R0096/2019/VZ či R0064/2019/VZ.

Z tohoto pohledu souvisí s výkonem relevantní činnosti i rehabilitační pobyty zaměstnanců, pokud jde o osoby, které se alespoň převážně na výkonu relevantní činnosti podílí.

Změna limitů pro nadlimitní veřejné zakázky je v kompetenci Evropské komise, která tak činí pravidelně jednou za 2 roky (v souladu s čl. 6 Úprava finančních limitů a seznamu ústředních orgánů státní správy Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.)
Nicméně při stanovování limitů je Evropská komise vázána pevně stanovenými částkami vyjádřenými v tzv. zvláštních právech čerpání (ZPČ) podle bodu 18 odůvodnění směrnice 2014/24/EU), umělé zúčtovací měně, v Dohodě o vládních zakázkách uzavřené v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Jde o částky (označované originálem Dohody WTO jako „special drawing rights – DSR“), od nichž si smluvní strany navzájem otevírají trhy veřejných zakázek. Tudíž změna finančních limitů dle čl. 4 směrnice odráží pouze matematický přepočet jako změnu kurzu ZPČ/DSR vůči euru a následně vůči české koruně.
Aktuálně otázka příliš nízkého limitu pro dodávky a služby je vznášena např. z Německa a Rakouska v rámci aktuálně připravované revize právního rámce pro zadávání veřejných zakázek. Je však otázkou, zda bude s ohledem na GPA nalezena cesta. V každém případě je to otázka až několika příštích let.

Na základě rozhodovací praxe ve vztahu k aplikaci § 46 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) vyplývá, že je zcela souladné podle zákona vyzvat účastníka zadávacího řízení k objasnění nabídky ve smyslu § 46 ZZVZ, v případech, kdy z obsahu nabídky dotyčného účastníka vyplývá zjevná chyba, ke které došlo pouhým opomenutím ze strany účastníka a taková chyba je snadno popsatelná a snadno vysvětlitelná (blíže rozhodnutí ÚOHS R0169/2021/VZ, potvrzeno rozsudkem KS v Brně č.j. 62 Af 55/2021-65).
Jelikož se ve Vašem případě jeví, že odlišné částky uvedené v nabídce účastníka zadávacího řízení splňují náležitosti výše uvedeného, lze dotyčného vyzvat v souladu s § 46 ZZVZ k objasnění rozdílných částek, respektive k uvedení správné ceny v návrhu smlouvy.

Pokud prokazujete ve vztahu k fyzické osobě zajištění odborné kvalifikace prostřednictvím nějakého konkrétního typu odborného certifikátu, má se jednat o osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci těchto osob odpovědných za poskytování plnění podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“). Pokud by dodavatel v zadávacím řízení prokazoval splnění kvalifikace prostřednictvím jiné osoby, např. určené k provádění konkrétní vyhrazené činnosti v případě služeb nebo stavebních prací, musela by se použít ustanovení § 83 ZZVZ a následující.
Z popisu situace vyplývá, že pokud máte k dispozici v souladu s požadavky zadavatele na zajištění odborných kapacit dodavatele osobu vykonávající práci na základě některé z těchto dohod o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pak se nebude jednat o žádné poddodavatelské smlouvy, pro účely prokazování kvalifikace jinou osobou. Nicméně je třeba, aby nedocházelo k obcházení zákona, proto pracovněprávní vztahy, při kterých je vykonávána závislá práce, vždy mají trvat po celou dobu plnění VZ. Je to důležité dodržet např. pro účely vykazování v oblasti osobních nákladů za mzdové náklady, ve formě dokumentu dokládajícím trvání pro příslušný pracovněprávní vztah, jako způsobilé výdaje vzniklé příjemci podpory při realizaci projektu.

V § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno: (1) Zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti. (2) Ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. (3) Zadavatel nesmí omezovat účast v zadávacím řízení těm dodavatelům, kteří mají sídlo v a) členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen “členský stát”), nebo b) jiném státě, který má s Českou republikou nebo s Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané veřejné zakázce. (4) Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky vhodné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit. Tato ustanovení negarantují dodavateli nárok na zařazení mezi adresáty výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu. Uvádíte, že zadavatel provedl určité hodnocení nabídky dodavatele mimo vyhlášenou soutěž o veřejnou zakázku. Obecně však doporučujeme nevyzývat jen k podání cenové nabídky, ale nastavit kritéria hodnocení tak, aby zahrnovala i kvalitu. Následně může zadavatel porovnávat nabídky i co do kvality v rámci soutěže. Upozorňujeme, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nevykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených zákonem o zadávání veřejných zakázek při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, a tak sankce z jeho strany nehrozí. V případě, že by se jednalo o veřejnou zakázku, na kterou byla poskytnuta dotace, doporučujeme konzultovat postup s jejím poskytovatelem.

Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o dílo (SoSB) podléhá uveřejnění, pokud vede k uzavření smlouvy, která splňuje znaky veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“). Zpravidla se bude jednat o výsledek zadávacího řízení a bude obsahovat nabídku § 28 odst. 1 písm. f) ZZVZ jakožto návrh na uzavření smlouvy. V této souvislosti připomínáme povinnost provést zadávací řízení před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku, pokud k tomu vede zadavatele povinnost uvedená v ZZVZ (nebo v právním aktu o poskytnutí dotace).
Přitom není podstatné označení smlouvy, má-li se jednat o provázané smlouvy spjaté s následnými objednávkami či realizačními smlouvami. Existence jediné smlouvy v jednotném čísle neznamená, že pro více takových smluv dohromady právní regulace dle ZZVZ nebude povinná. I když může docházet k různým odchylkám, doporučujeme k řádnému uveřejnění smlouvy včetně SoSB přistupovat podle pravidel ZZVZ. Povinnost uveřejňovat smlouvy na veřejnou zakázku a skutečně uhrazené ceny pro zadavatele proto může vyvstat i pokud si smluvní strany sjednaly rámcové podmínky s úmyslem „později“ realizovat ujednanou veřejnou zakázku

K dotazu uvádíme, že dle § 16 odst. 1 ZZVZ je předpokládanou hodnotou předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Z uvedeného vyplývá, že je do předpokládané hodnoty třeba započíst celou částku úhrady, bez ohledu na to, že návazně zadavatel může obaly vrátit a obdržet zálohu zpět.

Zadávací řízení na základě zákona dle § 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“) je sice specifický druh soukromoprávní kontraktace, ale z hlediska hmotněprávní úpravy počítání času v zadávacím řízení neobsahuje ZZVZ nijak zvláštní úpravu. Je proto i v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (R0130/2021/VZ), který vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem (ZZVZ), že ve vztahu k tomuto zákonu (ZZVZ) působí tzv. lex generalis pro počítání času (úpravy pravidel) stanovené zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Z uvedeného důvodu nemohou pravidla pro zadávací řízení být odtržena od obecných pravidel počítání času, neboť bez nich nelze stanovit najisto, kdy taková lhůta např. ve vztahu k § 242 odst. 1 ZZVZ ve skutečnosti končí. Na otázku právní regulace pro počítání času při úkonech/povinnostech daných zadavateli, je důležité nejprve správně stanovit okamžik, kdy nastanou skutečnosti rozhodné pro počátek běhu lhůty pro podání námitek, např. proti výběru dodavatele, pak konkrétně podle § 242 odst. 2 ZZVZ v zadávacím řízené musí být doručeny námitky proti úkonům oznamovaných v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli. Přičemž okamžik rozhodný, kdy se tento právní úkon dostal do dispoziční sféry adresáta takového právního úkonu, je jednoznačným definováním okamžiku doručení ve vztahu k posouzení dodržení lhůt při podání námitek. Jestliže tedy dle pravidel pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení (§ 211 odst. 9 ZZVZ) bylo „Rozhodnutí o výběru zhotovitele“ jakožto vnější forma oznámení o rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele odesláno, resp. doručeno všem účastníkům zadávacího řízení dne 24.1.2025, tak za počátek běhu lhůt (1. den lhůty) je přitom možné označit s ohledem na § 605 odst. 1 občanského zákoníku den, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. Závěrem sdělujeme, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. Pokud by tedy připadl 15. den lhůty na sobotu 8.2., stejně tak platí, že lhůta dle § 607 občanského zákoníku uplynula až nejbližší následující pracovní den, tedy v pondělí 10. 2. 2025. Lhůta 15 dnů, ve které bylo možné doručit námitky dle § 242 odst. 2 ZZVZ, tedy prakticky plynula ve dnech 25.1.2025 – 10.2.2025, tj. včetně.

Dle § 151 odst. 1 ZZVZ je sektorovou veřejnou zakázkou veřejná zakázka, kterou zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti. Za relevantní činnost zadavatele na dostavbu kanalizace lze považovat následující:
– relevantní činností v odvětví vodárenství dle § 153 odst. 1 písm. d) ZZVZ je mj. poskytování nebo provozování vodovodu podle jiného právního předpisu;
– dle písm. e) téhož ustanovení je relevantní činností také činnost zadavatele vykonávajícího relevantní činnost podle odst. 1 písm. d), pokud tato činnost souvisí s odvodem odpadních vod kanalizací nebo čištěním a úpravou odpadních vod.
Rozhodující tedy je, zda obec také poskytuje (tj. pronajímá) nebo provozuje vodovod pro veřejnou potřebu. Pokud ano, pak je i provozování kanalizace a ČOV relevantní činností. Samostatné provozování kanalizace/ČOV bez vodovodu však nikoliv.
V prvním případě se i na obec jako veřejného zadavatele vztahuje výjimka na podlimitní veřejné zakázky dle § 158 odst. 1 ZZVZ; v druhém případě pochopitelně ne.

Na základě ustanovení § 222 odst. 1 ZZVZ nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení; to neplatí v případě změn, u nichž jsou splněny podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto zákonem. Je-li taková výjimka omezena pro podlimitní veřejnou zakázku, veřejnou zakázku malého rozsahu nebo koncesi malého rozsahu, lze ji pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku použít pouze tehdy, pokud celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle § 27 ZZVZ. Celkovou hodnotou závazku po jeho změně se v uvedeném ustanovení rozumí celková hodnota závazku po zohlednění provedených změn. ZZVZ nezakazuje, aby v důsledku změny závazku ze smlouvy byl překročen limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu. V takovém případě však musí změna spadat pod některou z výjimek, která není podstatnou změnou závazku ze smlouvy, tedy pod § 222 odst. 4, 5 nebo 6 ZZVZ (v případě § 222 odst. 5 a 6 musí být dodržen i limit dle § 222 odst. 9 ZZVZ). V opačném případě, pokud by se jednalo o podstatnou změnu závazku, musel by zadavatel smlouvu ukončit dle § 223 odst. 1 ZZVZ a zahájit nové zadávací řízení. V rámci metodické podpory odkazujeme na stanovisko MMR uveřejněné na Portálu o veřejných zakázkách: Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf (uveřejněno 10. října 2017), které se věnuje problematice změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v případech, kdy smlouva na původní veřejnou zakázku byla uzavřena mimo zadávací řízení, včetně veřejných zakázek malého rozsahu

Na základě ustanovení § 41 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), je zadavatel povinen vrátit peněžní jistotu bez zbytečného odkladu po ukončení zadávacího řízení. Podle § 51 odst. 2 ZZVZ je zadávací řízení v případě jeho zrušení ukončeno až uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, pokud námitky nejsou podány. V případě podání námitek je zadávací řízení ukončeno až po uplynutí lhůty pro podání návrhu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle § 251 ZZVZ, případně až po právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení či zamítnutí návrhu, anebo po právní moci rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dle § 263 ZZVZ. Lze s ohledem na uvedené dovodit, že jistota musí být vrácena bez zbytečného odkladu až po ukončení zadávacího řízení, což v případě zrušení zadávacího řízení znamená až po uplynutí lhůty pro podání námitek, pokud tyto nebyly podány.

Uváděné stavební práce a dodávky vnitřního vybavení lze považovat za nesouvisející plnění a z tohoto důvodu se předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky a veřejné zakázky na stavební práce nebudou a nemají sčítat. Naopak spojení nesouvisejících plnění do jedné veřejné zakázky by mohlo být diskriminační. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce by se mohlo započítávat maximálně vnitřní vybavení, které nebude jednoduše oddělitelné (typicky vestavěné skříně apod.).
S ohledem na skutečnost, že se v obou případech (VZ na stavební práce a VZ na dodávky) jedná o VZMR, nejste povinni takovou veřejnou zakázku dle § 31 ZZVZ zadat v zadávacím řízení. Při jejím zadání je zadavatel povinen dodržet pouze zásady podle § 6 odst. 1 až 3 ZZVZ (zásada přiměřenosti, transparentnosti, rovného zacházení, zákazu diskriminace).
Je tedy na zadavateli, z jakých důvodů zakázku na dodávky vnitřního vybavení rozdělí na části. Nemusí přitom naplnit podmínky pro dělení veřejné zakázky na části dle § 18 odst. 3 ZZVZ a v případě pořízení IT techniky nevidíme s ohledem na jeho předpokládanou hodnotu důvod, proč by zadavatel nemohl tuto součást dodávek zadat přímým nákupem (pokud tomu nebrání zadavatelův vnitřní předpis pro zadávání veřejných zakázek).

Předně doporučujeme posoudit, zda skutečnost uvedená dotazem nepředstavuje důvod pro zrušení zadávacího řízení. Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. Pokud by totiž potenciálního dodavatele nesprávný údaj v zadávací dokumentaci odradil od účasti v zadávacím řízení, byla by soutěž nepřijatelně ovlivněna, pokud by takováto pro dodavatele původně klíčová bariera byla odstraněna pouhým označením za písařskou chybu.
Lze však předpokládat, že když nacenění proběhlo podle položkového rozpočtu, byly zde uvedené informace pro dodavatele stěžejní. Pokud zároveň žádný dodavatel na rozpor neupozornil např. v žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace nebo v námitkách, je možné přiklonit se k tomu, že soutěž ovlivněna nebyla. Závěrem sdělujeme, že podle § 51 odst. 3 ZZVZ musí smlouva odpovídat zadávacím podmínkám a nabídce vybraného dodavatele a musí být uzavřena písemně. Toto ustanovení umožňuje provést finální korektury v textu smlouvy. Pokud neshledáte rozpor v zadávací dokumentaci za ovlivňující soutěž o veřejnou zakázku, doporučujeme provést ve smlouvě opravu textu před jejím uzavřením.

Máme za to, že do obratového kritéria lze započítat činnosti, které na pověřujícího zadavatele přešly na základě horizontální spolupráce, tedy původně se jednalo o veřejnoprávní úkon jiného zadavatele a ten jimi pověřil jiného předmětného „in-housového“ dodavatele. Pokud jde o činnosti, které jsou vykonávány mimo sféru dané vertikální spolupráce (tj. nejsou vykonávány ani pro pověřujícího zadavatele, ani pro jiné zadavatele, kteří jsou společně ovládanými osobami v rámci „sesterské“ vertikální spolupráce), pak takové činnosti nenaplňují dikci § 11 odst. 1 písm. c) ZZVZ.

Možnosti postupu uvedené dotazem: “když se zadavatel obává, zda na část veřejné zakázky nebudou podány nabídky s příliš vysokou cenou,” nejsou z hlediska úpravy zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) realizovatelné.
ad1) Odstoupení od velké části plnění veřejné zakázky (od přístavby) ze smlouvy dodatkem se jeví jako velmi problematické, protože by s největší pravděpodobností nebyly splněny podmínky § 222 ZZVZ, který změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku upravuje. V úvahu by přicházel patrně pouze postup podle odst. 4 ZZVZ (tzv. “de minimis” změna), který je však vázán na v tomto ustanovení uvedené finanční limity, které by ve Vámi nastíněném případě dodrženy být patrně nemohly. Hodnotou změny je totiž potřeba rozumět i hodnotu odebraného plnění.
ad2) Podepsat smlouvu bez části veřejné zakázky odpovídající přístavbě pak rovněž nelze, protože zadavatel má povinnost uzavřít smlouvu v souladu s nabídkou vybraného dodavatele (§ 124 odst. 4 ZZVZ).
ad3) Vyhrazenou změnu závazku ze smlouvy podle § 100 odst. 1 ZZVZ rovněž nelze použít, neboť skutečnost, že zadavatel není schopen zaplatit za přístavbu, bude vědět již před podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem a tuto změnu tedy nelze vázat ani na přesně vymezené podmínky, které totiž mají nastat až v průběhu plnění smlouvy.
Doporučujeme však rozdělit veřejnou zakázku na části dle § 18, 35 a 101 ZZVZ. Jednotlivé části veřejné zakázky je přitom možné zadávat v jednom či více zadávacích řízeních. K části, u které si nejste jisti, zda budou nabídky v takové výši, aby bylo možné tuto část realizovat, doporučujeme stanovit maximální nabídkovou cenu, při jejímž překročení budou účastníci zadávacího řízení ze zadávacího řízení vyloučeni.
Závěrem lze shrnout, že ve výsledku nemusí být zadána přístavba, pokud žádný dodavatel nedodrží maximální výši ceny, případně nabídku nikdo nepodá, ani tak to nebude mít vliv na druhou část veřejné zakázky (rekonstrukci), kterou by se mělo podařit zadat i bez ohledu na nezadání přístavby.

Zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení, s odkazem na § 28 odst. 1 písm. a) ZZVZ se jím rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky. Takovou zadávací podmínkou je také požadavek na prokázání profesní způsobilosti dle § 77 ZZVZ. V nadlimitním režimu je dokonce zadavatel povinen požadovat po dodavateli prokázání splnění profesní kvalifikace dle § 77 odst. 1 ZZVZ, tj. doložení výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, pokud jiný právní předpis zápis do takové evidence vyžaduje. Tento výpis je dodavatel povinen předložit vždy, a to způsobem dle § 45 ZZVZ. Dodavatel tedy může předložit výpis z obchodního, případně živnostenského rejstříku kopií tohoto výpisu dle § 45 odst. 1 ZZVZ. Povinnost předložit doklad může dodavatel také splnit odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy dle § 45 odst. 4 ZZVZ.
S ohledem na shora uvedené jste nesplnili povinnost vyplývající ze zadávací dokumentace, respektive přímo ze ZZVZ. Není povinností zadavatele si sám zajišťovat výpisy z rejstříků a ze ZZVZ, pro zadavatel též nevyplývá povinnost požádat o doplnění dokladů, které v nabídce chybí. Objasnění nebo doplnění dle § 46 odst. 1 ZZVZ je možností zadavatele, nikoliv jeho povinností. Vzhledem k tomu, že jste nedoložili ve stanovené lhůtě pro podání nabídek doklady požadované zadavatelem v zadávací dokumentaci, bylo právem Vás ze zadávacího řízení s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ vyloučit.
K Vaší poslední otázce, zda můžete podat odvolání, uvádíme, že je právem dodavatele podat proti všem úkonům zadavatele námitky dle § 241 odst. 2 písm. a) ZZVZ. Jak jsme ovšem uvedli výše, není povinností zadavatel žádat dodavatele o doplnění dokladů nebo si je sám opatřovat. Na základě poskytnutých informací tak neshledáváme v jednání zadavatele pochybení.

K dotazu, zda lze v rámci jednoho zadávacího řízení neděleného na části uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, jako nepojmenovanou smlouvu s rámcovým prvkem, uvádíme následující. Předně zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) nevylučuje, aby v jednom zadávacím řízení bylo uzavřeno více smluv. Dále je tedy potřeba vyhodnotit, zda se v případě nepojmenované smlouvy s rámcovým prvkem jedná o smlouvu či rámcovou dohodu. Podle § 131 odst. 1 ZZVZ platí, že rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody. Sama rámcová dohoda tak neobsahuje závazek dodavatele k poskytnutí dodávky, služby nebo stavební práce a závazek zadavatele poskytnou za tato plnění úplatu. Podle § 2 odst. 3 ZZVZ platí, že povinnost zadavatele zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II.
V případě, že zadavatel v jednom zadávacím řízení zvolí kombinaci smluvního vztahu, ze kterého plyne dodavateli závazek plnit a současně tento smluvní vztah obsahuje i rámcové podmínky pro další plnění, mělo by být rozhodující, jak zadavatel označil toto zadávací řízení při jeho zahájení – zda jakožto vedoucí k uzavření smlouvy nebo rámcové dohody.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže – ÚOHS ve své rozhodovací praxi dovozuje, že určitá pravidla pro rámcové dohody mají být dodržena i v případě smluv na veřejné zakázky s rámcovým prvkem, a to zejména ve vztahu k omezení doby, na kterou jsou vztahy sjednány (viz § 131 odst. 3); rámcový prvek smlouvy na veřejnou zakázku však nemá obecně za následek povinnost řídit se úpravou, kterou ZZVZ stanoví pro rámcové dohody.
V popisovaném případě se jedná o plnění s rámcovým prvkem v délce trvání 24 měsíců, což omezenost doby splňuje. K dotazu tedy sdělujeme, že lze uzavřít v témže jediném zadávacím řízení smlouvu na dodávku a zároveň nepojmenovanou smlouvu s rámcovým prvkem.

Podle § 107 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) nesmí být dodavatel, který podal v zadávacím řízení nabídku, zároveň osobou, jejímž prostřednictvím jiný dodavatel ve stejném zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci. Odpověď na první část dotazu: Pokud účastník zadávacího řízení poruší pravidlo uvedené v § 107 odst. 4 ZZVZ, stanovuje odstavec 5 tohoto ustanovení sankci ve formě vyloučení ze zadávacího řízení. Co se týče problematiky prokazování kvalifikace jednou osobou více dodavatelům, lze v odpovědi na druhý dotaz taktéž vycházet ze znění § 107 odst. 4 ZZVZ. Z tohoto ustanovení lze dovodit, že ten, kdo v zadávacím řízení nepodává svou vlastní nabídku nebo nepodává společnou nabídku s jinými dodavateli, může prokazovat kvalifikaci současně pro více dodavatelů, kteří podávají své nabídky v tomtéž zadávacím řízení.

Vybraný dodavatel je povinen prokázat splnění kvalifikace nejpozději před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku, respektive zadavatel není oprávněn uzavřít smlouvu s dodavatelem, který v plném rozsahu neprokázal požadovanou kvalifikaci. Podle § 122 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) odesílá zadavatel vybranému dodavateli mj. výzvu k předložení dokladů o jeho kvalifikaci, které zadavatel požadoval a nemá je k dispozici, a to včetně dokladů podle § 83 odst. 1 ZZVZ. Pokud tedy vybraný dodavatel reagoval na výzvu k vysvětlení a doplnění dokladů předložením nových referencí, které ovšem nedeklarují prokázání splnění kvalifikace prostřednictvím vybraného dodavatele, ale jiné osoby, je nezbytné, aby vybraný dodavatel předložil také doklady podle § 83 odst. 1 ZZVZ tak, aby prokázal splnění kvalifikace prostřednictvím jiné osoby.
Platí tedy, že dodavatel může na základě výzvy předložit i nové reference, nicméně je nezbytné, aby ve Vašem případě zároveň s nimi předložil za poddodavatele i doklady podle § 83 odst. 1 ZZVZ.
V případě, že vybraný dodavatel tyto doklady nepředloží, musí být podle § 48 odst. 8 ZZVZ ze zadávacího řízení vyloučen. Zároveň platí, že pokud zadavatel disponuje důkazy o naplnění důvodů pro vyloučení dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. c) ZZVZ, lze ho ze zadávacího řízení vyloučit.

Prokazování technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) prostřednictvím jiné osoby je následující: v souladu s ustanovením § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ je dodavatel v případě prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob povinen předložit smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věci nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Současně podle § 83 odst. 3 platí, že se má za to, že požadavek podle odstavce 1 písm. d) ZZVZ (ve vztahu k prokazování kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. e) ZZVZ) je splněn, pokud z obsahu smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 1 písm. d) vyplývá závazek jiné osoby plnit veřejnou zakázku společně a nerozdílně s dodavatelem (tedy pokud budou mít dodavatel a tato jiná osoba společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění).
Dodavatel tedy může splnit požadavek § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ prostřednictvím závazku jiné osoby plnit veřejnou zakázku společně a nerozdílně s dodavatelem. Pokud by dodavatel uvedený postup nezvolil, tak by ve smlouvě podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ musel být závazek jiné osoby, který by musel pokrývat plnění, které odpovídá rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele, což je pochopitelně složitě formulovatelné.
Domníváme se, že v daném případě se tudíž jako vhodný postup ze strany dodavatele jeví využití postupu v souladu s § 83 odst. 3 ZZVZ, a tedy, aby závazek jiné osoby měl formu společného a nerozdílného plnění s dodavatelem.

Pro možné zajištění přesné odpovědi musí být zřejmé, co přesně je obsahem dodávky gastro-technologie a co obsahem plánovaných stavebních prací. K uvedenému je potřeba upozornit, že porušením zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen “ZZVZ”) může být vedle dělení zakázek rovněž spojování plnění v jedné veřejné zakázce, která obvykle nebývají zadávána společně a jejichž kombinací dojde k omezení okruhu možných dodavatelů (diskriminační agregace).
Jako příklad lze uvést rekonstrukci nemocnice včetně vybavení lékařskou technikou či rekonstrukci kancelářské budovy včetně dodávky mobiliáře. V uvedeném případě by si musela stavební společnost, jež pochopitelně běžně lékařskou techniku nedodává, najít dodavatele lékařské techniky a podat s ním společnou nabídku či ho využít jako poddodavatele. Takovým postupem může dojít k výrazné redukci počtu podaných nabídek.
Co se týká určení druhu veřejné zakázky složené z více druhů plnění, je třeba postupovat dle § 14 a 15 ZZVZ. Dle § 15 se druh určí podle hlavního předmětu veřejné zakázky, který je dán základním účelem veřejné zakázky. Lze si proto představit případ, kdy by hlavním předmětem veřejné zakázky byla dodávka gastro techniky, a prováděné stavební práce by byly pouze vedlejším plněním, které by bylo nutné pro její instalaci a uvedení do provozu. Pak by šlo o veřejnou zakázku na dodávky.
Pokud by však předmětem veřejné zakázky byly stavební práce v širším rozsahu (celková rekonstrukce jídelny), neměly by již součást veřejné zakázky na dodávky tvořit. Naopak, pokud by se mělo jednat o veřejnou zakázku na stavební práce, jsou její součástí pochopitelně i určité dodávky (např. cihly či zabudovávané zařízení vzduchotechniky).
Z tohoto pohledu by tedy součástí veřejné zakázky na stavební práce mohly být ty části gastro technologie, které budou zabudované, tj. nejde je bez porušení odstranit (obdobně by součástí veřejné zakázky na stavební práce mohly být např. vestavěné skříně, ale nikoliv běžný mobiliář). V takovém případě není podstatné, že by dodávky samostatně přesahovaly finanční limit pro veřejnou zakázku na dodávky. Nesouvisející dodávky (nezabudovávané technologie) však takto do předpokládané hodnoty podlimitní veřejné zakázky na stavební práce nelze zahrnout.

S ohledem na skutečnost, že se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, musí být dodrženy základní zásady dle § 6 ZZVZ (zásada transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákaz diskriminace.) I v takovém případě, kdy se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, musí být zadavatel schopen posoudit, zda v případě kontroly (např. ze strany poskytovatele dotace) dokáže obhájit, zda posunutím termínu realizace díla nemohlo dojít k porušení těchto základních zásad, tzn. zda tato změna, pokud by byla uplatněna v původním výběrovém řízení, nemohla ovlivnit výběr dodavatele.
Jelikož zadavatel postupoval mimo zadávací řízení, nebude se změna termínu realizace posuzovat dle § 222 ZZVZ. Standardně je termín realizace veřejné zakázky vnímán jako zásadní informace, která může mít vliv na rozhodnutí dodavatelů o účasti v zadávacím řízení či na ocenění nabídky. Z Vámi popsané situace se však jeví, že by posunutím termínu realizace nemuselo být posouzeno jako porušení zásad § 6 ZZVZ. Jedná se totiž o změnu z důvodu na straně zadavatele, která by dopadala na jakéhokoliv dodavatele (nejde tedy např. o řešení pozdního plnění ze strany zhotovitele). Navíc je zde zachována původní délka plnění veřejné zakázky.
Chtěli bychom ovšem zároveň upozornit na skutečnost, že bude smlouva uzavřena s časovým odstupem jednoho roku od původně plánovaného začátku realizace veřejné zakázky. Zde vyvstává otázka, zda jsou dodavatelé ještě vůbec vázáni svými nabídkami a zda jejich nabídky odpovídají současné ekonomické situaci na trhu. Z tohoto důvodu se z našeho pohledu jeví jako nejlepším řešením původní výběrové řízení zrušit a provést nové. Pokud byste se však rozhodli smlouvu uzavřít, doporučili bychom Vám konzultaci s poskytovatelem dotace, který na věc může mít jiný názor. Do budoucna ovšem doporučujeme, aby v případě veřejných zakázek vázaných na dotaci, zadavatel již v zadávací dokumentaci stanovil možnost posunutí termínu realizace veřejné zakázky v souvislosti s přiznáním dotace a stanovil termín plnění veřejné zakázky nikoliv datem, ale dobou plnění, jejíž začátek bude vázán na definovaný okamžik (např. podpis smlouvy nebo získání dotace).

Na vyhrazenou změnu závazku ze smlouvy podle § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) předně sdělujeme, že Ve Vámi popsaném případě by měla být v zadávací dokumentaci vyhrazena jednoznačným způsobem, aby v případě, že nastanou podmínky pro tuto změnu ve smlouvě popsané, tak aby zadavatel i dodavatel postupovali podle této vyhrazené změny, aniž by bylo potřeba provádět dodatečná jednání, která by si vyžádala dodatek ke smlouvě.
Jestliže máte v zadávací dokumentaci upraveno, že ke změně závazku ze smlouvy dojde v souvislosti se změnou nařízení vlády č. 567/2006 Sb., které upravuje výši základní sazby minimální mzdy, upozorňujme však, že toto nařízení vlády bude zrušeno v souvislosti se zákonem č. 230/2024 Sb. Jelikož tedy toto nařízení vlády z roku 2006 bylo v platnosti skoro dvě desetiletí, tak se nedomníváme, že by zadavatel měl předpokládat jeho zrušení a přijetí nařízení nového a rovněž by se vzhledem k Vámi uvedené povaze vyhrazené změny závazku ze smlouvy nemělo jednat o věcnou změnu v právním předpisu, která by změnila obsah Vámi vyhrazené změny závazku ze smlouvy.
Přichází proto do úvahy postupovat na základě nového nařízení vlády bez dodatku ke smlouvě nebo dodatkem smlouvy upravit odkaz na aktuální právní předpis, který ohledně otázky základní sazby minimální mzdy bez věcných změn odpovídá předchozímu právnímu předpisu. Takováto změna by neměla být shledávána jako podstatná změna závazku ze smlouvy ve smyslu § 222 odst. 3 ZZVZ.

Na veřejné zakázky zadávané na základě zavedeného dynamického systému se postup podle § 109 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) nepoužije. Ze ZZVZ tedy nevyplývá zadavateli povinnost této výzvě vyhovět. Pro úplnost dodáváme, že pokud se zadavatel rozhodne požadavek účastníka akceptovat, žádné ustanovení ZZVZ mu v tom nebrání.

Pro uváděný případ SVJ, kdy byla překročena hranice 50 % jako podíl dotace, se jeví následující možná řešení.

• V rámci výběrového řízení by mohlo SVJ vyzvat dodavatele, aby zdůvodnil mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Pokud by ji tento dodavatel zdůvodnil, stalo by se SVJ dotovaným zadavatelem dle § 4 odst. 2 písm. b) ZZVZ a z tohoto důvodu by muselo výběrové řízení zrušit a následně zahájit nové zadávací řízení v režimu ZZVZ. Definice „dotovaného zadavatele“ v § 4 odst. 2 ZZVZ je totiž vázaná na úhradu plnění, nikoliv předpokládanou hodnotu plnění. SVJ tedy nesmí uzavřít smlouvu bez provedení zadávacího řízení, pokud by výše dotace přesáhla 50 % celkové částky (jedná se tedy o situaci uvedenou dotazem).
• Naopak, pokud by mimořádně nízká nabídková cena nebyla zdůvodněna, mohl by zadavatel tohoto dodavatele vyloučit z výběrového řízení a pokračovat s dodavatelem dalším v pořadí (u nějž by již nedošlo k financování z veřejných zdrojů přesahujícímu 50 %). Zde však také záleží na tom, zda tento postup (vyloučení kvůli mimořádné nízké nabídkové ceně) vůbec byl předvídán v zadávací dokumentaci. V tomto případě doporučujeme, ověřit si u poskytovatele dotace, zda shora uvedený postup je možný.
• Pokud i v novém zadávacím řízení zadávaném dle pravidel ZZVZ podá nabídku opět dodavatel s mimořádně nízkou nabídkovou cenou, vyzve zadavatel tohoto účastníka k jejímu zdůvodnění dle § 113 ZZVZ, a to žádostí podle § 46 ZZVZ. Pokud dodavatel mimořádně nízkou nabídkovou cenu zdůvodní, může se stát vybraným dodavatelem. V opačném případě jej může zadavatel ze zadávacího řízení vyloučit (tedy vyloučení není ani v případně neobjasnění mimořádně nízké nabídkové ceny povinné a případné uzavření smlouvy je na zvážení a riziko zadavatele).
• SVJ může na základě podaných nabídek výběrové řízení rovnou zrušit, neboť dostalo nabídku, kvůli které by se stalo dotovaným zadavatelem dle § 4 odst. 2 písm. b) ZZVZ a zahájí nové zadávací řízení zadávané dle pravidel ZZVZ.

Dle § 151 odst. 1 ZZVZ sektorovou veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, kterou zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti. Dle § 153 odst. 1 písm. d) ZZVZ je relevantní činností v odvětví vodárenství mj. poskytování nebo provozování vodovodu podle jiného právního předpisu. Je tedy třeba posoudit, zda zadávané plnění je zadáváno v souvislosti s výkonem relevantní činnosti, tj. proto, aby umožnilo výkon této činnosti. Toto posouzení je na zadavateli, nicméně jeví se nám, že by tomu tak mělo být. Aktuální finanční limit dle nařízení vlády č. 172/2016 Sb. ve znění nařízení vlády č. 435/2023 Sb. pro nadlimitní sektorové veřejné zakázky na dodávky činí 10 826 000 Kč.

Podle § 114 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), stanoví zadavatel v zadávací dokumentaci, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti (ta se mimo jiné hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality). Pro provedení hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality je podle § 116 ZZVZ zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky. Zadavatel musí při stanovení kritérií dodržet zásady zadávání veřejných zakázek vymezené v § 6 ZZVZ. Kritérium hodnocení „Podpora místní ekonomiky a rozvoje vzdělanosti v kraji, rozšíření pracovních příležitostí“ se jeví být sociálními hledisky spojenými s předmětem veřejné zakázky. Kritéria hodnocení jsou zadávacími podmínkami (§ 115 odst. 1 písm. a) a § 28 odst. 1 písm. a) bod 4 ZZVZ), které nesmí být podle § 36 odst. 1 ZZVZ stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
Podle § 36 odst. 3 ZZVZ stanoví zadavatel zadávací podmínky a poskytne je dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Klíčovým ve Vašem případě bude posouzení, zda zadávací podmínkou vytvořená výhoda, resp. překážka bude důvodná nebo bezdůvodná. Jeví se, že místní stážisty si může najmout i dodavatel sídlící mimo předmětný region a nejedná se o zadávací podmínku, jejíž nesplnění by mohlo vést k vyloučení ze zadávacího řízení.

– doporučujeme v zadávacích podmínkách dostatečně jasně vymezit – kdo bude považován za místního stážistu. Dle Vašeho dotazu zadavatel akceptuje místo trvalého bydliště, přechodného a místo studia v Královéhradeckém nebo Pardubickém kraji. Tyto pojmy mohou být nejasné. Podle § 80 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je znakem bydliště trvalost. Zejména přechodné bydliště je na místě blíže vymezit.

– uvádíte, že hodnocen bude vypracovaný návrh zapojení žáka/studenta/absolventa (dále jen „stážisty“) do plnění veřejné zakázky. Ve smlouvě je pak nezbytné toto zapojení v závazné formě zachytit a případné nesplnění podmínit smluvní sankcí.

Závěrem shrnujeme, že na základě odůvodnění uvedeného dotazem se jeví, že dotazem uvedená pravidla pro hodnocení obsahují kritérium, které vyjadřuje sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky, a může být stanovené v souladu se ZZVZ.

Dle § 77 odst. 2 písm. a) ZZVZ může zadavatel požadovat, aby dodavatel předložil doklad, že je oprávněn podnikat v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, pokud je takové oprávnění jinými předpisy vyžadováno. ZZVZ tedy nespecifikuje (s ohledem na mnohost různých oprávnění k podnikání) konkrétní doklad, který je třeba předložit.
Pokud však jde o živnostenské oprávnění, z § 60 odst. 2 písm. b) živnostenského zákona (Zákona č. 455/1991 Sb.) vyplývá, že předmět podnikání je součástí veřejné části živnostenského rejstříku, která je dle § 60 odst. 10 živnostenského zákona uveřejňována způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tedy elektronický výpis z veřejně přístupných údajů podepsaný ověřenou elektronickou značkou živnostenského rejstříku, který lze získat na Portále živnostenského podnikání (https://www.rzp.cz/verejne-udaje/cs/udaje), je dostatečným k prokázání předmětné profesní způsobilosti ve vztahu k České republice.

V případě, že spadá Vaše instituce pod definici zadavatele podle § 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), je nezbytné při zadávání veřejných zakázek postupovat v souladu se ZZVZ. Konkrétní postup je pak odlišný s ohledem na předmět veřejné zakázky, její předpokládanou hodnotu a další relevantní aspekty. Co se týče postupu podle § 63 odst. 3 písm. b) ZZVZ je nezbytné upozornit, že jednací řízení bez uveřejnění (dále jen “JŘBU”) lze využít pouze v případě, že veřejná zakázka může být plněna pouze konkrétním dodavatelem, neboť z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž. Důkazní břemeno technické výlučnosti je ale vždy na zadavateli. Na trhu tak musí skutečně existovat pouze jediný dodavatel, který je schopen dané plnění realizovat.
Je nezbytné zároveň upozornit, že podmínky pro použití JŘBU nejsou splněny pouze na základě argumentace, že zadavatel považuje vybrané řešení za nejvhodnější, aniž by toto řešení prošlo testem standardního zadávacího řízení. V případě, že podmínky pro použití JŘBU splněny jsou, musí zadavatel požadovat alespoň prokázání splnění základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ, dodržet následné uveřejňovací povinnosti (výsledek zadávacího řízení, smlouvu na veřejnou zakázku, písemnou zprávu zadavatele) a odeslat informaci do Věstníku veřejných zakázek, případně Úředního věstníku EU.
Zároveň platí, že není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nesmí zadavatel v souladu s § 89 odst. 5 ZZVZ zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na určité dodavatele nebo výrobky, nebo patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu (výjimku tvoří pouze postup podle § 89 odst. 6 ZZVZ). Pořizovat výše uvedeným způsobem konkrétní díly od konkrétních dodavatelů v rámci zadávacího řízení zpravidla nebude možné. Domníváme se však, že možným řešením by bylo, aby tyto konkrétní díly nakoupil příslušný soukromý zákazník a poskytl Vám je k provedení díla (s touto možností počítá i úprava smlouvy o dílo v občanském zákoníku).

Dodávky potravin pořizované stravovacími provozy je nutné považovat za veřejné zakázky pravidelné povahy a jejich předpokládanou hodnotu je tedy nezbytné určovat podle pravidel uvedených v § 19 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”). Pro výpočet předpokládané hodnoty podle § 19 odst. 1 nebo 2 ZZVZ je tedy zásadní určit, co je stejným druhem plnění. Ze Společného stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva zemědělství k otázce určení „dodávek stejného druhu“ v případě pravidelného pořizování potravin pro účely aplikace § 19 odst. 1 ZZVZ (https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/stanoviska/spolecne-stanovisko-ministerstva-pro-mistni-rozvoj-a-uohs/) plyne závěr, že co se týče potravin, nemusí zadavatel sčítat předpokládané hodnoty všech nákupů potravin, ale pouze těch nákupů, v jejichž rámci pořizuje potraviny stejného druhu. Stejný druh pak zadavatel může určit prostřednictvím číselníku CPV kódů.
Pro nákup potravin bude pro zadavatele relevantní oddíl 15 – Potraviny, nápoje, tabák a související produkty, ve větší podrobnosti pak jednotlivé skupiny označené trojciferným číslem, popřípadě jednotlivé třídy označené čtyřciferným číslem (blíže viz Společné stanovisko). Lze předpokládat, že znalost trhu dané komodity, kterou by měl zadavatel mít, je stěžejní pro stanovení stejného druhu v rámci potravin a je pouze na rozhodnutí a zodpovědnosti zadavatele, na jaké úrovni CPV kódů stejný druh potravin v rámci konkrétní veřejné zakázky stanoví. V případě nejistoty doporučujeme zadavateli, aby veřejnou zakázku (např. na úrovni tříciferné skupiny) rozdělil na části (např. odpovídající čtyřciferných tříd), přičemž každou část zadal v odpovídajícím režimu podle předpokládané hodnoty celé veřejné zakázky. V okamžiku, kdy zadavatel vymezí stejný druh potravin a sečte předpokládanou hodnotu stejného druhu potravin, stanoví režim veřejné zakázky. V případě, že předpokládaná hodnota stejného druhu potravin (tedy např. mléčných výrobků) nepřesahuje 2 000 000 Kč bez DPH, jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu, kterou zadavatel nemusí zadávat v zadávacím řízení.
Pokud předpokládaná hodnota stejného druhu potravin spadá do podlimitního nebo nadlimitního režimu, je nezbytné zadat veřejnou zakázku na konkrétní druh potravin v některém z druhů zadávacího řízení podle ZZVZ. Zadavateli, který se při nákupu jednotlivých druhů potravin pohybuje v podlimitním a zejména pak v nadlimitním režimu, doporučujeme uzavírání rámcových dohod nebo zavedení dynamického nákupního systému, který představuje v porovnání s otevřeným řízením, které by zadavatel musel realizovat pro každý nákup potravin, mnohem efektivnější řešení.

ZZVZ otázku finanční rezervy neupravuje a případné uvedení rezervy ve výkazu výměr nemá z pohledu ZZVZ žádné dopady z hlediska jejího využití. Tedy nelze tuto částku využít bez toho, aniž by například byly dány důvody pro změnu závazku ze smlouvy dle některé z možností předvídané § 222 ZZVZ, případně bylo možné využít tzv. opční právo ve smyslu § 100 odst. 3 a § 66 ZZVZ. Je proto otázkou, proč je „nutné“ uvést rezervu do výkazu výměr, jak uvádíte.
Doporučujeme tuto otázku řešit primárně z hlediska rozpočtu, mimo zadávací řízení veřejné zakázky. Pokud je však uvedení rezervy např. požadavek poskytovatele dotace, je nutné rezervu stanovit tak, aby nedošlo k deformaci hodnocení. Tedy, jak uvádíte, v procentuální výši z nabídkové ceny, či pevnou částkou.
Otázka započítání rezervy do předpokládané hodnoty není jednoznačná, nicméně pokud bude součástí výkazu výměr, spíše doporučujeme ji do předpokládané hodnoty započíst, neboť se jedná o plnění, s nimž zadavatel předem počítá. Povinnost započtení je stanovena v případech uvedených v § 16 odst. 3 ZZVZ. Rovněž upozorňujeme na možnost případně zadat restaurátorské práce jako samostatnou část veřejnou zakázky, pokud by byly splněny podmínky uvedené v § 18 odst. 3. Ohledně vhodného postupu odkazujeme rovněž na Metodické doporučení MMR k problematice rekonstrukcí památkových objektů: Metodicke-doporuceni-k-problematice-rekonstrukci-pamatkovych-objektu.pdf.aspx

K možnosti využití výjimky dle § 29 odst. 1 písm. m) ZZVZ na leasing uvádíme následující:
Dle § 29 odst. 1 písm. m) ZZVZ není zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jde-li o úvěr. Úvěr je definován v § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Jde tedy čistě o poskytnutí finančních prostředků bez dalšího (nikoliv např. poskytnutí věci na splátky apod.). Leasing není jako smluvní typ definován (jde o tzv. nepojmenovanou smlouvu dle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku), nicméně v principu jde o smlouvu mezi pronajímatelem a nájemcem, jíž se nájemce zavazuje platit splátky za využívání určitého aktiva.
S ohledem na shora uvedené se v případě úvěru a leasingu jedná o dva zcela odlišné smluvní typy. Zároveň upozorňujeme, že je vždy nutno posuzovat konkrétní produkt dle obsahové stránky, nikoliv podle jeho názvu. Nelze proto rozšiřovat výklad pro uplatnění výjimky dle § 29 odst. 1 písm. m) ZZVZ, která na leasing využít nelze.
Dle § 14 odst. 1 ZZVZ se za veřejnou zakázku na dodávky považuje veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3.
Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht. Jakékoliv úplatné pořízení věci (tj. možnost dispozice s touto věcí) bez ohledu na to, jestli je spojeno s převodem vlastnického práva či nikoliv, je tedy nutno považovat za veřejnou zakázku na dodávky. Pořízení věci formou leasingu tedy ZZVZ podléhá, resp. nelze na ně uvedenou výjimku aplikovat.

Dle § 11 odst. 4 písm. b) ZZVZ se za vertikální spolupráci považuje (a tudíž zadáním veřejné zakázky není) rovněž smlouva uzavřená mezi právnickou osobou ovládanou veřejným zadavatelem a jinou právnickou osobou ovládanou týmž veřejným zadavatelem. Z obsahu dotazu plyne, že společnost C je ovládána Hlavním městem Prahou z části – HmP (51 %) přímo, z části (49 %) nepřímo prostřednictvím společnosti B, a že společnost D je ovládána HmP ze 100 %. Obě společnosti jsou ovládány stejným veřejným zadavatelem – Hlavním městem Prahou. Pokud jsou tedy splněny další podmínky vyplývající z § 11 odst. 1 a 2 ZZVZ, jak uvádíte, jsou splněny podmínky pro vertikální spolupráci mezi společnostmi C a D. Konkrétní posouzení všech těchto podmínek však je vždy na odpovědnosti zadavatele.

Dle popisu situace uváděné dotazem došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku na základě které začalo být plněno. Ačkoliv dle smlouvy měl dodavatel zajistit také popěstební péči, tak z důvodu insolvence a tím zapříčiněné nemožnosti plnění, byla následně smlouva ukončena. Přestože byla v původním zadávacím řízení předmětem veřejné zakázky soutěžena také následná popěstební péče, tak zadavatele ji potřebuje stále, ale od nového (jiného) dodavatele.
Z tohoto důvodu může zadavatel tuto veřejnou zakázku zadat mimo režim ZZVZ, jako veřejnou zakázku malého rozsahu (VZMR) bez vazby na uváděnou předchozí dříve zadanou veřejnou zakázku. Aplikace § 18 odst. 3 ZZVZ na předmětnou situaci nedopadá, neboť se nejedná o předpokládanou hodnotu veřejné zakázky rozdělené na části.

Na základě dotazu uvádíme následující.

Využití tzv. opčního práva musí splňovat všechny podmínky, jak v dotazem citovaném ustanovení § 100 odst. 3 ZZVZ, tak § 66 ZZVZ, na které odkazuje. Zákonné podmínky jsou tedy následující:

a) podmínky pro nové služby či nové stavební práce odpovídají podmínkám pro použití JŘBU dle § 66, tedy:
– jde o nové služby nebo nové stavební práce spočívající v opakování obdobných služeb nebo obdobných stavebních prací jako v původní veřejné zakázce;
– výhrada zadání těchto nových plnění v zadávací dokumentaci – ZD na profilu zadavatele;
– uvedení rozsahu nových plnění v zadávací dokumentaci;
– zahrnutí předpokládané hodnoty do ZD (na původní veřejnou zakázku) + označení vyhrazeného plnění do předpokládané hodnoty veřejné zakázky dle § 16 odst. 3 (předpokládaná hodnota vyhrazeného plnění musí být dle § 16 odst. 3 v zadávací dokumentaci uvedena i zvlášť);
– zahájení JŘBU nejpozději do 3 let od uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku; a
– dodržení cenového omezení nového plnění, které nesmí přesáhnout o více než 30 % předpokládanou hodnotu vyhrazené změny (stanovenou před zahájením zadávacího řízení) ani 30 % ceny původní veřejné zakázky;

b) předpokládaná hodnota nového plnění tak nepřevyšuje 30 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky: uvedená podmínka je jakýmsi protipólem podmínky dle § 66 písm. e), která tuto limitaci vztahuje k ceně veřejné zakázky (smluvní ceně) – limitace v rámci výhrady v zadávacích podmínkách může být logicky vztažena jen k předpokládané hodnotě veřejné zakázky; po uzavření smlouvy dochází pak k upřesnění této limitace s tím, že pokud je vysoutěžená cena nižší než předpokládaná hodnota, dochází de facto ke snížení přípustného limitu pro využití opčního práva;

c) uvedení předpokládané doby využití opčního práva a rozsahu nového plnění v zadávací dokumentaci: tato podmínka je částečně duplicitní s podmínkou dle § 66 písm. b); nad její rámec je však vyžadována informace o předpokládané době realizace opčního práva; zadavatel je zároveň povinen vymezit (včetně uvedení předpokládané hodnoty opčního plnění), co bude předmětem případného opčního práva.

Jeví se, že využití opčního práva na zadání nových plnění spočívajících v navýšení rozsahu Rozvoje nebo prodloužení doby poskytování Služeb podpory provozu – dle původní smlouvy naplňuje zákonnou podmínku. Na základě opčního práva je možné zadat jak obě tyto služby, nebo jen jednu z nich.

Výhradu lze využívat (při dodržení časového limitu 3 let) i opakovaně, tedy nemusí ji být využito najednou. Je třeba se ujistit, jaká byla původní předpokládaná hodnota veřejné zakázky (jestli uvedených 8 mil. Kč je předpokládaná hodnota či vysoutěžená smluvní cena). V každém případě musí být splněna obě 30 % omezení, tj. tato limitace se bude primárně vztahovat k nižší z obou hodnot.

Z dotazu není zcela patrno, že byly dodrženy veškeré povinnosti týkající se výhrady v ZD zveřejněné na profilu zadavatele.

Dovolujeme si připomenout, že využití opčního práva dle § 100 odst. 3 a § 66 ZZVZ představuje nový závazek, který je třeba zasmluvnit. Avšak ZZVZ již neurčuje, zda se tak má stát dodatkem k původní smlouvě či samostatnou smlouvou/objednávkou; možné je tedy oboje.

Zároveň však upozorňujeme, že k využití výhrady dochází v rámci JŘBU, jakožto samostatného zadávacího řízení. Je proto třeba postupovat dle § 67 ZZVZ a zároveň dodržet všechny další zákonné povinnosti (např. prokázání základní způsobilosti dle § 73 odst. 1, postup dle § 122 a 123 či oznámení o výsledku zadávacího řízení dle § 128), rovněž uveřejnit smlouvu/dodatek v registru smluv, případně na profilu zadavatele.

Ve věci propojenosti zpracované studie a vytvoření projektové dokumentace sdělujeme následující:

Odpověď dotaz 1:

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) obecně nezakazuje, aby se na tvorbě zadávacích podmínek veřejné zakázky podílela i jiná osoba než pouze zadavatel, ani aby se taková osoba následně účastnila zadávacího řízení na zadání takové veřejné zakázky. Protože však není vyloučeno, aby v důsledku takové situace došlo ke střetu zájmů, resp. k narušení hospodářské soutěže zvýhodněním tohoto dodavatele, obsahuje ZZVZ několik pojistek. Prvním z nich je ustanovení § 36 odst. 4 ZZVZ, podle něhož je zadavatel povinen označit část zadávací dokumentace, kterou vypracovala osoba odlišná od zadavatele, a tuto osobu identifikovat. Ustanovení § 44 odst. 1 ZZVZ dále stanovuje zadavateli obecnou prevenční povinnost předcházet střetu zájmů, v situaci, kdy by mohlo dojít v důsledku zájmů určitých osob podílejících se na realizaci zadávacího řízení k ohrožení narušení neutrality zadávacího řízení. Pokud by tedy zadavatel vyhodnotil, že osoba, která se podílela na tvorbě zadávacích podmínek, může být ve střetu zájmů, je povinností zadavatele takového dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit s odkazem na § 48 odst. 5 písm. b) ZZVZ. Specificky pak situaci, kdy by mohlo dojít k narušení hospodářské soutěže předchozí účastí osoby na přípravě veřejné zakázky, upravuje § 48 odst. 5 písm. c) ZZVZ.

Vzhledem ke skutečnosti, že neznáme detaily případu, je třeba, aby zadavatel pečlivě posoudil, zda dodavatel studie mohl získat zvýhodnění oproti ostatním dodavatelům. Z dotazu není zřejmé, zda předmětná studie má charakter spíše organizační ve vztahu k oblasti školství, anebo zda obsahuje již i určité architektonické či stavební řešení. Zejména v prvním případě lze předpokládat, že zpracovatel studie nezískává žádné zvláštní zvýhodnění ve vztahu ke zpracování navazující projektové dokumentace. Zpravidla by tomu tak nemělo být ani v případě druhém (obecně nevidíme např. důvod, proč by se zpracovatel dokumentace pro stavební povolení nemohl ucházet o veřejnou zakázku na následující zpracování dokumentace pro provádění stavby). Pro zajištění rovného přístupu, transparentnosti a vyrovnání případné informační nerovnováhy v zadávacím řízení vůči ostatním dodavatelům však doporučujeme, aby zadavatel poskytl dodavatelům co nejvíce relevantních informací a stanovil dostatečnou lhůtu pro podání nabídek.

Odpověď dotaz 2:

Jak bylo uvedeno do odpovědi k dotazu č. 1, není zřejmé, zda uvedená studie školství je spíše koncepčního, strategického či organizačního charakteru ve vztahu k organizaci školství ve městě, nebo zda se jedná spíše o dokument, který lze považovat za určitý stupeň předprojektové přípravy. Bez konkrétního posouzení je obtížné učinit jednoznačný závěr. Platí nicméně, že čím více má studie charakter předprojektové přípravy, tím více by bylo možné dojít k závěru o nutnosti sčítání s navazujícími stupni projektové dokumentace.
Odkazujeme v této souvislosti na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 43/2023-52 ze dne 12. 6. 2024, v němž byla řešena otázka nutnosti sčítání aktualizací plánu investičního rozvoje (generelu) 2 nemocnic. Aktualizaci generelů přitom předcházela strategická studie. Nejvyšší správní soud v odstavci 31 uvedl: „To plyne i ze tří krajským soudem zmiňovaných strategických cílů. Jejich navázání na předmět posuzovaných veřejných zakázek Nejvyšší správní soud vnímá ve shodě se stěžovatelem jako příliš abstraktní a vzdálené. Nejvyšší správní soud nemá za to, že by z uvedených strategických cílů vyplývalo cokoliv konkrétního pro stavebně-technický rozvoj areálů obou zde řešených nemocnic.“
Je také otázkou, zda zadavatelem všech uvedených dokumentů bude město, nebo zda navazující projektové dokumentace nebudou zadávat jeho příspěvkové organizace. Jakkoliv v souladu s § 18 odst. 1 písm. b) ZZVZ může být jedna veřejná zakázka za určitých okolností zadávána i více zadavateli, tak skutečnost, že jednotlivé projektové dokumentace budou zadávat příspěvkové organizace, by mohla vést spíše k závěru o nesčítání těchto plnění.

Odpověď dotaz 3:

Ohledně nutnosti sčítání projektových dokumentací k jednotlivým školským objektům je třeba úvodem uvést, že MMR nemůže bez zcela konkrétních podkladů a znalosti konkrétních okolností učinit jednoznačný závěr. Dále uvedené je proto třeba vnímat jako určité vodítko, jak k posouzení přistoupit.
Nejprve je třeba posoudit, jak často a jakým způsobem jsou Vašim městem zadávány veřejné zakázky na projektovou činnost. Pokud byste totiž poptávali zpracování projektových dokumentací opakovaně, resp. pravidelně, mohlo by se jednat o veřejné zakázky pravidelné povahy, jejichž předpokládanou hodnotu by bylo třeba stanovit v souladu s § 19 odst. 1 ZZVZ, tedy jako součet plnění stejného druhu pořizovaného nejméně za předchozích 12 měsíců, resp. upraveného o zamýšlené plnění v průběhu následujícího roku.
Pokud lze dojít k závěru, že se o zakázky pravidelné povahy nejedná, tedy že jde spíše o jednorázovou potřebu zadavatele k vytvoření projektové dokumentace, je třeba nutnost sčítání posoudit dle kritérií § 18 odst. 2 ZZVZ, tedy zda jde o plnění zadávané ve funkční a časové souvislosti. I zde lze primárně odkázat na již zmíněnou otázku, zda budou projektové dokumentace zadávány městem, anebo samostatnými příspěvkovými organizacemi (např. základní školou a mateřskou školou); v druhém případě by bylo možné se snáze přiklonit k závěru o nesčítání. Obecně pak platí, že pokud se projektová dokumentace týká tří samostatných budov, které spolu nijak nesouvisí a netvoří jeden funkční celek, není zadavatel povinen sčítat předpokládané hodnoty za všechny projektové dokumentace dohromady. Je však třeba rovněž posoudit, zda uvedené projektové dokumentace nespojuje určitý společný záměr, jehož by bylo dosaženo až realizací všech 3 dokumentací.

V tomto směru rovněž odkazujeme na výše zmíněný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 43/2023-52 ze dne 12. 6. 2024. Nejvyšší správní soud zdůraznil, že pro závěr o existenci funkčního celku je nutné prokázat vedle věcné, místní a časové souvislosti mj. též existenci jednotného záměru zadavatele (závěr odst. 31: „Dané cíle proto nelze označit za jednotící prvek, který by specificky propojoval obě plnění. Z koncepce zdravotnictví nijak neplyne, že by existoval konkrétní společný cíl, který by bylo možné považovat za naplněný pouze aktualizací generelů obou nemocnic.“). Co se týká časové souvislosti, s ohledem na skutečnost, že jde o plánované aktivity, bylo by možno toto kritérium považovat za splněné i v případě, že by jednotlivé projektové dokumentace byly zadávány s většími časovými odstupy.

Na základě dotazu k § 222 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), uvádíme, co je považováno za kvalitu podle tohoto ustanovení.

Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy dle odstavce 3 na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, se nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, za předpokladu že
a) nové položky soupisu stavebních prací představují srovnatelný druh materiálu nebo prací ve vztahu k nahrazovaným položkám,
b) cena materiálu nebo prací podle nových položek soupisu stavebních prací je ve vztahu k nahrazovaným položkám stejná nebo nižší,
c) materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší a
d) zadavatel vyhotoví o každé jednotlivé záměně přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací podle písmene a) a stejné nebo vyšší kvality podle písmene c).

Sdělujeme, že tento pojem “kvalita” není v ZZVZ definován. Bližší vymezení je možné nalézt v ustanoveních § 114 a násl. ZZVZ, která se týkají hodnocení. Z demonstrativního výčtu kritérií kvality v § 116 odst. 2 ZZVZ lze vysledovat, že kvalita je zde pojímána šířeji než jen technické parametry; uvedeny jsou také estetické nebo funkční vlastnosti, uživatelská přístupnost, sociální, environmentální nebo inovační aspekty, organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob, úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění.

Uvedené lze shrnout, že nevidíme důvodu pro užší pojetí kvality pro účely § 222 odst. 7 ZZVZ. Ostatně toto ustanovení je rozvedením § 222 odst. 3 ZZVZ, který se zaměřuje mimo jiné na potenciální dopady na původní zadávací řízení včetně výběru dodavatele zakládajícím se na hodnocení. Účelem této podmínky je primárně zajistit, aby za stejnou či dokonce vyšší cenu nebyly po záměně dodávány položky, které jsou kvalitativně horší.

V této souvislosti nicméně upozorňujeme také na podmínku dle písmene a), která vyžaduje, aby se jednalo o srovnatelný druh materiálu nebo prací. Je tedy na Vašem technickém posouzení, zda lze mít tuto podmínku za splněnou.

Upozorňujeme rovněž, že z Vámi popsané situace se zdá, že jedna změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku byla účelově rozdělena tak, aby jedna část vyhověla ustanovením § 222 odst. 4 ZZVZ a druhá část ustanovením § 222 odst. 7 ZZVZ. Doporučujeme ověřit, že takové rozdělení bylo na místě (pravidlem je, že jedna změna může být provedena jen podle jednoho důvodu změny) a zejména, že byl řádně aplikován § 222 odst. 4 ZZVZ obsahující požadavek na nezměnění celkové povahy veřejné zakázky a stanovení hodnoty změny.

Odpověď k části dotazu č. 1:

Při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pravidelné povahy je nezbytné vycházet jak z § 19 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), resp. § 20 a § 21 ZZVZ, a dále také postupovat s ohledem na existenci rozhodovací praxe a užití neurčitého právního pojmu veřejných zakázek „stejného druhu“, které je v současné době velice přísné, neboť například v rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „Úřad“), číslo jednací: S0173/2023/VZ ze dne 16. 3. 2023 se uvádí: „V šetřeném případě obviněný, jak se podává z bodu 1. odůvodnění tohoto příkazu, v období od 28. 1. 2019 do 31. 12. 2021 opakovaně (k uzavření smluvního vztahu docházelo průměrně 3x/měsíc) pořizoval (a uhradil) externí právní služby spočívající např. v konzultacích, vypracování stanovisek, analýz, písemností právního charakteru, zadávací dokumentace k veřejným zakázkám, administraci zadávacích řízení, právním poradenstvím souvisejícím se smluvními vztahy obviněného apod. V tomto kontextu Úřad podotýká, že není rozhodné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní služby týkají, rozhodné je, že předmětem šetřených smluvních vztahů je právě poskytování právních služeb (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 278/2020-38 ze dne 19. 5. 2021 a č. j. 8 Afs 31/2011-252 ze dne 30. 9. 2011 a jemu předcházející rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 86/2008-161 ze dne 13. 1. 2011 či rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. S174/2014/VZ).“ Lze tedy dovodit, a to právě s odkazem na aktuální rozhodovací praxi, že ve vztahu k právním službám Úřad zastává přísnou linii v tom, že se v podstatě jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy, u nichž je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodný součet úhrad za předchozích minimálně 12 měsíců, a to bez rozdílu.

Nutno ovšem doplnit, že ZZVZ sám o sobě nevylučuje souběh právních služeb s pravidelnou povahou s právními službami specifickými, poskytovanými tzv. ad-hoc. Obecně znakem veřejných zakázek pravidelné povahy je jejich opakovanost, tedy jejich v zásadě neomezená potřeba, kdy má zadavatel povědomí o jejich potřebě a rozsahu. Nicméně může nastat situace, kdy zadavatel bude potřebovat k plnění svých úkolů právní služby, které se od běžně poptávaných právních služeb odlišují např. svou vysokou specializovaností a zároveň jejich potřeba vyvstane jednorázově, dle aktuální potřeby. V takovém případě MMR zastává názor, že se nejedná o VZ pravidelné povahy dle § 19 ZZVZ, byť zároveň a ve stejný čas zadavatel využívá charakterem obdobné služby, neboť jejich znakem není pravidelnost, ale nahodilost. Bude však na zadavateli, aby případně náležitě odůvodnil, proč tak rozhodl. S ohledem na výše uvedený trend v rozhodovací praxi Úřadu, resp. správních soudů však nejsme schopni závěry případného přezkumu předvídat.

Odpověď k části dotazu č. 2:

Základní předpoklad stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy je výše úhrady za předchozích minimálně 12 měsíců, a to bez ohledu na množství smluv/objednávek, které zadavatel v uvedeném období uzavřel. K obdobnému problému se Úřad vyjádřil také v rozhodnutí S0173/2023/VZ ze dne 16. 3. 2023, kde uvedl: „Smyslem § 19 zákona je, aby se zadavatel v případě veřejných zakázek pravidelné povahy nemohl vyhnout jejich zadávání v režimu zákona tím, že by předmětné plnění „rozdrobil“ do většího množství dílčích smluv. Takovému postupu brání právě dotčené ustanovení zákona, podle kterého je zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty jednotlivých zakázek pravidelné povahy povinen postupovat, přičemž – zjednodušeně řečeno – platí, že předpokládaná hodnota jednotlivé zakázky nemůže být (až na odůvodněné výjimky) nižší než skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců. Nebyl-li by vyžadován i v případě rámcových dohod, na jejichž základě je poptáváno plnění pravidelné povahy, postup dle § 19 zákona, mohla by nastat situace, kdy by předpokládaná hodnota rámcové dohody, na jejímž základě by měly být poptávány služby/dodávky, stanovená dle § 23 zákona činila např. 1,5 mil. Kč bez DPH, a zadavatel by tak při jejím zadávání nebyl povinen postupovat v zadávacím řízení, přestože by bylo nepochybné, že se jedná o plnění poptávané zadavatelem pravidelně, čímž by se zadavatel dopustil obcházení zákona. Takových rámcových dohod bez provedení zadávacího řízení by pak totiž zadavatel mohl uzavírat bezpočet. Z hlediska stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pravidelné povahy (resp. rámcové dohody) není relevantní reálný rozsah poskytovaných služeb/dodávek, nýbrž výše úhrad provedených zadavatelem za stejný druh plnění v předcházejících 12 měsících (případně upravená o očekávané změny do budoucna) a doba trvání smluvního vztahu [hodnota plnění může být např. v řádech stovek/tisíců Kč, kdežto předpokládaná hodnota takové veřejné zakázky může činit i několik (desítek) milionů Kč].“

Byť se rozhodnutí vztahuje k rámcovým dohodám, lze tento princip aplikovat i na Vámi uváděnou veřejnou zakázku malého rozsahu, jinými slovy, není rozhodný způsob zadání veřejné zakázky, ale součet úhrad za předchozích 12 měsíců, a v případě, že by byla překročena hranice pro podlimitní veřejnou zakázku, bude nezbytné takovou část již zadat např. ve zjednodušeném podlimitním řízení, samozřejmě, nejedná-li se o případ dle odpovědi na dotaz č. 1.

Veřejná zakázka je zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení. Zadavatel v něm může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), přičemž ustanovení § 83 ZZVZ se v něm použije obdobně. V § 83 odst. 1 a 2 ZZVZ je stanoveno: (1) Dodavatel může ekonomickou kvalifikaci, technickou kvalifikaci nebo profesní způsobilost s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 požadovanou zadavatelem prokázat prostřednictvím jiných osob. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli předložit a) doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 jinou osobou, b) doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby, c) doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 jinou osobou a d) smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. (2) Prokazuje-li dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) vztahující se k takové osobě, musí ze smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 1 písm. d) vyplývat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje. Kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě (§ 79 odst. 1 ZZVZ). V případě tzv. referenčních zakázek je komplikované přesně určit jaké plnění, věci nebo práva by měla být poddodavatelem z dřívějších referenčních zakázek dána k dispozici dodavateli pro plnění zadávané veřejné zakázky (§ 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ). Většinou je poskytnuta zkušenost se zakázkami o určité hodnotě. Ve svém dotazu nijak nepřibližujete obsah předložené smlouvy nebo potvrzení o její existenci. Jeví se možným, že poddodavatel se náležitě zavázal k poskytnutí zkušenosti se zakázkami o vyžadované hodnotě a kvalifikace již tedy byla prokázána. Upozorňujeme, že obecně nemusí být osoba, prostřednictvím které je kvalifikace prokazována, poddodavatelem. Zákon ukládá sledovat vazbu mezi kritériem kvalifikace a plněním poskytovaným poddodavatelem pouze v případě stavebních prací či služeb (§ 83 odst. 2 ZZVZ). Ve svém dotazu uvádíte, že „Poddodavatel bude dodávat pouze žák. židle a stoly“. Pokud se tedy ze strany poddodavatele bude jednat o dodávku a předkládán byl seznam významných dodávek (§ 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ), není na místě vazbu na plnění veřejné zakázky sledovat. Doporučujeme opětovně vyhodnotit, ke kterým službám nebo stavebním pracím se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje. Požadavek na doplnění prokázání kvalifikace ke zbývajícím 80 % plnění se jeví být nesprávným. Požadavek na prokázání kvalifikace byl limitován na hodnotu tzv. referenční zakázek ve výši 2 000 000 Kč bez DPH, což je dolní limit, od kterého se ukládá postupovat v tomto druhu zadávacího řízení. Jeví se pravděpodobným, že referenční zakázka neměla pokrývat celý předmět plnění zadávané veřejné zakázky a necílí na stavební práce nebo služby, ale na dodávky. Z rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže upozorňujeme na rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0037/2023/VZ (https://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-18949.html), ve kterém dospěl předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k závěru, že: „Nelze ale shledat, že by se technická kvalifikace mohla rovnat veškerým pracím na veřejné zakázce. Technická kvalifikace (zde konkrétně reference) vždy pokrývá jistou odbornou část plnění, pokud je nutné ověřit, že je dodavatel způsobilý danou část plnit a poté i realizovat v rámci veřejné zakázky.“ Dále uvádí, že: „Z povahy věci je totiž podle mého názoru patrné, že mezi rozsahem činností, které odpovídají technické kvalifikaci, a skutečným plněním veřejné zakázky prakticky vždy zůstává prostor pro činnosti, které technická kvalifikace pokrývat nebude (to mohou být nejrůznější práce pod technickou kvalifikaci nespadající), a to i v případě, že technická kvalifikace se vztahuje k celému předmětu plnění veřejné zakázky.“ V tomto případě byla účast poddodavatele na plnění veřejné zakázky v rozsahu 90 % při prokázání referenčních zakázek v celém zadavatelem vyžadovaném rozsahu shledána dostačující. Závěrem shrnujeme, že účast poddodavatele na plnění veřejné zakázky nemusí plně odpovídat rozsahu prokázané kvalifikace, a to zejména v případě referenčních zakázek na dodávky.

Smyslem § 19 odst. 3 zák. č. 134/2016 Sb., je stanovit výjimku pro případy, které by jinak byly považovány za veřejné zakázky pravidelné povahy, nicméně při splnění tam stanovených podmínek (proměnlivá jednotková cena a opakované pořizování dle aktuálních potřeb zadavatele) se za veřejné zakázky pravidelné povahy nepovažují. Zpravidla budou tato plnění samostatnými či jednotlivými veřejnými zakázkami, případně je bude nutno sečíst s jinými plněními dle kritérií § 18 odst. 2. Nově tím byla aplikovatelnost “výjimky zakázek pravidelné povahy” omezena jen na podlimitní veřejné zakázky, protože evropské zadávací směrnice takovou výjimku pro nadlimitní režim neobsahují. Nebylo naopak účelem novely omezit aplikovatelnost § 19 odst. 1 a 2 na nadlimitní veřejné zakázky. Tedy i v případě, že předpokládaná hodnota určená podle těchto ustanovení nedosahuje limitu pro nadlimitní veřejné zakázky, jsou v souladu se ZZVZ považovány za “podlimitní” veřejné zakázky pravidelné povahy, pokud nejsou zároveň naplněny věcné podmínky stanovené v § 19 odst. 3 písm. a) a b).
Proto platí, že § 19 odst. 1 a 2 se vztahuje na veřejné zakázky bez ohledu na jejich předpokládanou hodnotu. § 19 odst. 3 je výjimka, jejíž aplikace je podmíněna splněním obou věcných podmínek v písmenech a) a b). Účelem písm. c) je tedy pouze omezit tuto výjimku na podlimitní režim.
I po novele platí, že pokud jde o pravidelně pořizovaná plnění, jejichž předpokládaná hodnota za 12 měsíců odpovídá veřejné zakázce malého rozsahu (předpokládaná hodnota jednotlivých veřejných zakázek se určí podle pravidel v § 18, tedy zejména podle toho, zda tvoří či netvoří jeden funkční celek), může zadavatel při jejich zadávání postupovat mimo zadávací řízení ve výjimce na veřejné zakázky malého rozsahu.

Pokud budeme vycházet z Vámi popsané situace, kdy podnikatelský subjekt není plátcem DPH a obdrží dotaci, v jejíž podmínkách je DPH označeno jako způsobilý výdaj, měl by žadatel v rozpočtech uvádět cenu včetně daně. Pokud by žadateli byla fakturována částka bez DPH, nebylo by DPH způsobilým výdajem a poskytnutá dotace by byla o DPH ponížena. Ve uváděném případě bychom doporučili, aby žadatel co nejpřesněji stanovil skutečně uhrazenou cenu včetně DPH.
U Vámi uváděného příkladu by pak žadatel postupoval podle metodiky poskytovatele dotace, neboť by nenaplnil podmínku více než 50 % poskytnutých peněžních prostředků z Evropské unie. Pokud by totiž reálně vysoutěžená cena byla výrazně nižší než předpokládaná hodnota veřejné zakázky, mohlo by se stát, že dojde k překročení limitu 50 % poskytnutých finančních prostředků z Evropské unie a žadatel by se stal zadavatelem dle § 4 odst. 2 písm. a) ZZVZ a musel by postupovat dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
Upozorňujeme, že naše stanovisko je nezávazné a nelze tedy předjímat případné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, případně soudů, v konkrétním případě. Dále upozorňujeme, že jsme při posuzování situace vycházeli toliko z předložených či dostupných podkladů a informací.

Na základě dotazu na správný postup veřejného zadavatele a uveřejnění uzavřených jednotlivých smluv na základě rámcové dohody (příp. po jejich akceptaci jakožto výsledek dílčích objednávek – minitendrů) je ze zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) zřejmé, že dle § 219 odst. 2 ZZVZ uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku a pravidla se použijí obdobně i v případě rámcových dohod dle § 131 ZZVZ.
Zadavatel postupuje při uveřejňování smlouvy nebo skutečně uhrazené ceny obdobně podle pravidel, jak jsou vymezena podle odstavce 1 předmětného ustanovení, je rovněž povinen rámcovou dohodu uveřejnit srovnatelně ve lhůtě 30 dní (od uzavření), přičemž na její uveřejnění se vztahují obdobné výjimky jako na jednotlivé smlouvy na veřejné zakázky uzavírané dle § 2 odst. 3 ZZVZ (popř. uzavřené i jiným zákonem aprobovaným postupem – např. na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II).
K předmětu dotazu sdělujeme, že při překročení ceny uváděné hodnoty smlouvy dle ZZVZ, je zadavatel povinen uveřejnit smlouvu v souladu s § 219 odst. 1 písm. a) ZZVZ na svém profilu zadavatele, až pokud hodnota závazku pro dílčí jednotlivou prováděcí smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku přesahuje i na základě rámcové dohody uvedených 500 000 Kč (bez daně z přidané hodnoty). Z hlediska textace ZZVZ je důvodná i další výjimka, že na smlouvu uveřejněnou „v režimu zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv)“ dle § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ se tato povinnost uveřejňování smlouvy na profilu již dále neuplatní.
Lze shrnout k uvedenému, že se uplatní zákonem předvídaný postup pro uvedenou výjimku, aby takto fakticky uveřejněná smlouva „svého druhu“ speciálně v registru smluv – dle tam uvedených limitů, již nebyla duplicitně dále uveřejňována také na profilu zadavatele.
Nejsme však oprávněni poskytovat výklad jiného zákona (zákona o registru smluv) jehož nejsme gestorem, proto dotazy na přesnou hranici pro účely vyhodnocení, zda podmínky pro považování smlouvy za nezveřejněnou tamtéž jsou v souladu se speciálním zákonem splněny, jakož i na případné důsledky neuveřejnění smlouvy tamtéž doporučujeme uvedené adresovat Ministerstvu vnitra, které má Registr smluv ve své gesci.

V případě veřejné zakázky malého rozsahu nejsou stanovena přesná pravidla pro poskytování zadávací dokumentace. Zadavatel je však, jak správně popisuje dotaz, povinen dodržet základní zásady zadávání veřejných zakázek. Není tedy stanovena povinnost uveřejnit celou projektovou dokumentaci, jejíž úprava bude předmětem veřejné zakázky, na profilu zadavatele. Jsou tedy přípustné varianty, které uvádíte. Nicméně vždy je třeba poskytnout takové podklady, aby dodavatelé byli schopni požadované plnění správně ocenit a zpracovat porovnatelné nabídky.

Pojem subdodavatel byl používán předchozí právní úpravou, tj. zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Nová právní úprava, tedy ZZVZ, již tento pojem nepoužívá, přičemž byl nahrazen novým pojmem poddodavatel. ZZVZ pojem poddodavatel výslovně nedefinuje a z tohoto důvodu je nutné vycházet z obecné právní úpravy, a to ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Poddodavatelem při plnění veřejné zakázky nebude jakákoliv osoba, ale pouze ta, pomocí které hodlá dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky, nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva. Poddodavatelem při plnění veřejné zakázky naopak není osoba, která dodavateli dodává pouze nezbytné díly či materiál, který ovšem využívá samotný dodavatel (např. dodavatelé stavebního materiálu pro realizaci stavby, dodavatelé dílů pro výrobu dopravních prostředků apod.)

Prostřednictvím poddodavatele může dodavatel prokazovat určitou část kvalifikace dle § 83 ZZVZ, nebo využít poddodavatele pro určitou část plnění veřejné zakázky.

Vztah mezi dodavatelem a poddodavatelem bude obecně založen na smluvním základu. Pro zadavatele je jeho obsah rozhodný především v případě, že jím bude osvědčován závazek poddodavatele ve smyslu § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ (povinnost podílet se na plnění veřejné zakázky v rozsahu prokazované kvalifikace). Finanční limit, kterým se poddodavatel podílí na plnění veřejné zakázky, není pro definici pojmu poddodavatele podstatný. Tedy i pokud se podílíte na plnění v relativně marginálním rozsahu, stáváte se poddodavatelem. Z Vašeho pohledu je však podstatný obsah smlouvy (či objednávky) uzavřené s dodavatelem. I při využití poddodavatele totiž vybraný dodavatel realizuje plnění na svůj náklad a odpovědnost. Pro poddodavatele nevyplývají ze ZZVZ žádné zvláštní povinnosti, resp. je dotčen spíše nepřímo (např. může být uveden v seznamu poddodavatelů, který může být dodavatel povinen zadavateli předložit).

Zadavatel při zadávání nadlimitní sektorové veřejné zakázky postupuje podle části čtvrté zákona s odchylkami stanovenými v části sedmé (viz § 151 odst. 4 ZZVZ). I v případě sektorové veřejné zakázky je tedy zadavatel oprávněn využít tzv. opční právo dle § 66 ZZVZ. Specifické odchylky jsou pak stanoveny v § 162, přičemž dle jeho odst. 5 se v případě sektorových veřejných zakázek neuplatní omezení 3 let pro zahájení jednacího řízení bez uveřejnění dle § 66 písm. d) ZZVZ (může být tedy zahájeno i ve lhůtě delší).

Na základě § 222 odst. 9 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), je stanoveno, že pro účely výpočtu hodnoty změny nebo cenového nárůstu se původní hodnotou závazku rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku, upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny, obsahuje-li smlouva na veřejnou zakázku taková ustanovení.

V § 222 odst. 4 ZZVZ je stanoveno, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je:

a) nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a
b) nižší než

1. 10 % původní hodnoty závazku, nebo
2. 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí.

Pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnot všech těchto změn. Ve svém dotazu uvádíte, že smlouva byla uzavřena do doby vyčerpání částky 5 400 000 Kč bez DPH. Jeví se, že tato hodnota odpovídá původní hodnotě závazku podle § 222 odst. 9 ZZVZ. Částka 540 000 Kč (bez DPH) pak představuje 10 % původní hodnoty závazku.

Zákon však nestanoví požadavek na nedosažení 10 % přímo u měněné položky. Konkrétní znění zákona zmiňující „závazek“ takovýto dojem může vyvolávat.

Tato úprava vychází ze směrnic EU (např. čl. 72 odst. 2 směrnice 2014/24/EU), které užívají terminologii „původní veřejné zakázky“, resp. v angličtině „initial contract value“. Zde je zřejmé, že se má vycházet z celé veřejné zakázky či smlouvy. Při transpozici do českého práva došlo k přizpůsobení terminologii občanského zákoníku, který hovoří o změnách závazku, nikoliv smluv či veřejných zakázek. Cílem při tom nebylo zpřísnění evropských pravidel.

Ve svém dotazu představujete zvažovanou variantu, podle které po změně bude stále zaplaceno 5 400 000 Kč bez DPH, přičemž změny se budou týkat rozsahu plnění. Upozorňujeme, že i takové změny mají ekonomickou hodnotu, která musí být poměřována s limity stanovenými v § 222 odst. 4 ZZVZ.

Zadavatelé mohou provést změny, které se podle § 222 odst. 4 ZZVZ nepovažují za podstatné.

Překročení finančního limitu, který slouží k určení nadlimitní veřejné zakázky (nařízení vlády č. 172/2016 Sb.) za celkovou uhrazenou částkou veřejné zakázky není relevantní, pokud byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky původně stanovena správně.

Předmětné ustanovení (a zejména směrnice EU, které se na nadlimitní veřejné zakázky zaměřují) ukládá, aby hodnota změny byla nižší než tyto limity, nikoli celková finálně uhrazená cena.

Upozorňujeme, že navýšení až na 5 940 000 Kč by již nebylo v souladu s § 222 odst. 4 ZZVZ, protože změna přípustná podle tohoto ustanovení musí být nižší než 10 % nikoli rovna. O korunu nižší částka by však byla v pořádku.

Na základě dotazu k prokazování kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení dle § 53 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) sdělujeme, že ze ZZVZ vyplývá, že musí zadavatel při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení požadovat prokázání základní způsobilosti dle § 74 ZZVZ.
Je však na jeho volbě, zda umožní základní způsobilost prokázat pouze prostřednictvím čestného prohlášení (tato možnost platí, pokud zadavatel neuvede v zadávacích podmínkách jinak). Pak již předkládání konkrétních dokladů dle § 122 odst. 3 písm. a) ZZVZ není třeba, neboť dokladem potvrzujícím splnění základní způsobilosti bude i před podpisem smlouvy samotné čestné prohlášení.
Pokud se zadavatel rozhodne postupovat dle § 122 odst. 4 písm. a) ZZVZ, bude povinností dodavatele zadavateli předložit originál nebo úředně ověřenou kopii čestného prohlášení (není-li již čestné prohlášení v nabídce předloženo v originále či úředně ověřené kopii).
Co se týče výzvy dle § 122 odst. 4 písm. c) ZZVZ k předložení písemného čestného prohlášení o tom, že se nezměnily údaje rozhodné pro posouzení splnění kvalifikace obsažené v dokladech, které má zadavatel k dispozici, nebo nové doklady, pokud se rozhodné údaje v těchto dokladech změnily, jde o oprávnění (nikoliv povinnost) zadavatele.

Na základě § 131 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), se v případě rámcových dohod použije změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku přiměřeně.

V § 222 odst. 4 odst. a) a odst. b) bodě 1. ZZVZ je v případě smluvních částek stanoveno, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a nižší než 10 % původní hodnoty závazku.

Pokud hodnota změny dosáhne přímo 10 %, není již podle tohoto ustanovení považována za nepodstatnou.

„Účelem této úpravy je umožnit ve finančně omezeném rozsahu flexibilně reagovat na potřeby změn závazků bez toho, že by se musel posuzovat soulad důvodu pro změnu s předpisy o zadávání veřejných zakázek.“

Ustanovení používá pojem původní hodnota závazku, kterou se podle § 222 odst. 9 ZZVZ rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku, případně upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny. V zákoně není specifikováno, zda se má jednat o cenu celkovou, nebo každou dílčí cenu. Oba přístupy vedou k dodržení účelu právní úpravy.

V případě rámcových dohod bývá obtížné určit obdobu původní hodnoty závazku. Jedna z metod, jak ohlídat nepřekročení limitů je navyšovat jednotlivé dílčí složky s vlivem na cenu o méně než 10 %.

Máme však za to, že pokud lze v případě konkrétní rámcové dohody dovodit obdobu celkové původní hodnoty závazku (např. byl formulován maximální rozsah zadávání jednotlivých veřejných zakázek), lze pak dovodit jaké finanční výše celkový limit 10 % dosahuje.

Závěr: Právní předpis nevyžaduje, aby bylo zachováno rozložení ceny dle původních smluvních podmínek.

Ze smyslu § 222 odst. 10 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ZZVZ) jasně plyne, že nový dodavatel musí být kvalifikován již v době, kdy zadavatel umožňuje změnu závazku v subjektu dodavatele. Jinak by totiž docházelo k tomu, že veřejnou zakázku bude po změně závazku plnit nekvalifikovaný dodavatel. V takovém případě je potřebné, aby nový dodavatel objektivně splňoval kritéria kvalifikace stanovená zadávací dokumentací původního zadávacího řízení (z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j.  ÚOHS-20961/2024/162).

V dotazem uváděném případě, je zadávací řízení ukončeno, probíhá plnění ze smlouvy původním dodavatelem a nyní nastala situace, kdy došlo k rozdělení původního dodavatele koupí části závodu a má plnit nový dodavatel. V tomto případě je nutné, aby nový dodavatel uzavřel s původním dodavatelem před jeho rozdělením smlouvu dle § 83 ZZVZ, jejímž předmětem by bylo poskytnutí chybějící části kvalifikace novému dodavateli a zároveň závazek původního dodavatele podílet se v chybějícím rozsahu na plnění ze smlouvy.

Prokázat prostřednictvím i jiných osob chybějící část technické kvalifikace než pouze skrze původního dodavatele by bylo možné jako právo “nového” dodavatele v souladu se ZZVZ.

Na otázku „zjednodušené“ projektové dokumentace – PD, pokud jsou splněny důvody jednacího řízení bez uveřejnění – JŘBU dle § 63 odst. 5 zákona č. 134/2106 Sb. (dále jen „ZZVZ”), tak v případě krajní naléhavosti neplatí standardní povinnosti týkající se požadavku na zpracování projektové dokumentace dle § 92 ZZVZ, resp. prováděcí vyhlášky č. 169/2016 Sb., o rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce (i požadavek dle § 92 ZZVZ je přitom konstruován jako vyvratitelná právní domněnka a zadavatel je oprávněn využít i jinou dokumentaci, pokud prokáže, že je stanovena v podrobnostech nezbytných k účasti dodavatele v řízení).

Jinak pro postup v JŘBU platí § 67 odst. 1 ZZVZ, podle něhož zadavatel zahajuje jednací řízení bez uveřejnění odesláním výzvy k jednání, výzvy k podání nabídek nebo zahájením jednání s dodavatelem. Zároveň by se mělo jednat jen o omezený rozsah možného plnění, který je nezbytný v důsledku krajně naléhavé okolnosti. Lze shrnout, že v JŘBU z důvodu krajní naléhavosti je tedy určitě dostačující i „zjednodušená PD“ na základě níž zadavatel bude schopen s osloveným dodavatelem jednat a uzavřít smlouvu.

Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje uplatnění změn závazku vyhrazených podle § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v případě realizace vyhrazené změny závazku není zadavatel nad rámec dotazem uvedeného povinen uveřejnit oznámení o změně závazku, že závěry tazatele jsou správné a tedy nemusí uveřejnit opravu oznámení o výsledku zadávacího řízení či uveřejnit opravu písemné zprávy.

Na dotaz ve věci sčítání předpokládaných hodnot veřejné zakázky, kdy část provede obec a část další jiný její správce, jestliže předpokládaná hodnota každé části činí 4 mil. Kč bez DPH a veřejná zakázka je fakticky rozdělena na části, dovolujeme si k uvedenému citovat rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) S0441, 0461/2018/VZ, které bylo potvrzeno rozhodnutím R0020/2019/VZ.

ÚOHS v rámci šetření obdobného případu dospěl k závěru, že „zadavatelé sice nemají povinnost postupovat při zadávání určitého plnění, které tvoří funkční celek a je pořizováno v časové souvislosti, společně, nicméně skutečnost, že více zadavatelů postupuje při zadávání takového plnění samostatně, přičemž však nikoli izolovaně či nekoordinovaně, je nezbavuje povinnosti stanovit předpokládanou hodnotu takového plnění právě s ohledem na hodnotu celého funkčního celku. Smyslem a účelem stanovení předpokládané hodnoty totiž je, aby veřejná zakázka (za kterou je třeba pojímat souhrn všeho plnění, které tvoří funkční celek a je poptáváno v časové souvislosti) byla zadávána v režimu, který odpovídá její skutečné předpokládané hodnotě, tedy součtu předpokládaných hodnot všech jejích částí (případně i ve vztahu k více zadavatelům).“

Na základě zjištěných skutečností tak Úřad dospěl k závěru, že předměty plnění obou veřejných zakázek byly zadány sice odděleně, avšak za účelem zajištění provozu jednoho funkčního celku (systému sdílených kol.) Tento účel by nebyl nikdy naplněn, pakliže by nedošlo k realizaci obou veřejných zakázek.

Shrnutí rozhodnutí: Obviněný Statutární město Kladno mělo již od počátku jasnou představu o podobě cílového stavu po realizaci veřejných zakázek, přičemž v okamžiku realizace veřejné zakázky č. 1 obviněný věděl, že prostřednictvím společnosti jejímž 100% vlastníkem je dojde k realizaci veřejné zakázky č. 2.

„Záměr obou subjektů zapojených do poptávání plnění veřejných zakázek byl znám každému z těchto subjektů.”

Z uvedeného příkladu tedy ve vztahu k dotazem uváděnému případu vyplývá, že ačkoliv půjde o dva různé zadavatele, účelem plnění je úprava dané komunikace, kdy bez poskytnutí části plnění každým ze zadavatelů nebude možné provést její realizaci a naplnit účel daných veřejných zakázek. Z toho důvodu bude nutno předpokládané hodnoty obou plnění sečíst a veřejnou zakázku zadat v režimu odpovídajícím jejich součtu. Pokud bude SÚS plnit pomocí dodavatele, platí toto pravidlo i pro něj.

V dotazovaném případě se rozhoduje při hodnocení nabídek dle § 115 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) na základě ekonomické výhodnosti v kritériu nejnižší nabídková cena podle toho, aby zadavatelé uzavírající smlouvu na realizaci veřejných zakázek nezávisle na státu dosahovali co nejlepších hospodářských výsledků. Zadavatel neplátce rovněž nebude moci uplatnit odpočet, proto se očekává, že hodnotí cenu s DPH. Pro zjištění, zda je zadavatel plátcem DPH, či nikoliv, je třeba vycházet z § 5 a násl. zák. o DPH. Nicméně reálné náklady za faktickou úhradu z ceny plnění pro zadavatele se jeví jako potenciálně méně diskriminační a zákonem předvídaný postup. Jestliže tedy nabídku podá účastník A (plátce DPH) a účastník B (není plátce DPH), neplátce nemá jak na vstupu (odpočítat náklady) a nabídka bude obsahovat DPH, v porovnání s plátcem DPH je diskriminační potenciál spíše zanedbatelný. Dodavatel, který sice neodvádí za náklady DPH státu, může kalkulovat materiál s možným odpočtem, nicméně se nelze domnívat, že ve výsledku nebude zatížen i dalšími provozními náklady. Proto se předpokládá, že z hlediska jeho reálných nákladů se ve výsledku nebude jednat o cenu výrazně nižší, či jinak zvýhodněnou. Nabídka plátce se zadavateli neplátci reálně ve výsledku prodraží, když na odpočet DPH nemá nárok. Postup hodnocení nabídek bez DPH je pro neplátce z hlediska principu hospodárnosti tak spíše nepravděpodobný.

Možný postup zadání veřejné zakázky v souladu se správným podkladem má zadavatel více způsoby. Zadavatel vzhledem k chybným údajům v zadávací dokumentaci má možnost zadávací řízení zrušit a ideálně až následně po ukončení zadávacího řízení to opakovaně zadat jako plnění se stejným předmětem, ale již na základě výjimky jako veřejnou zakázku malého rozsahu dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) v souladu s upravenou předpokládanou hodnotou a přiměřeně nastavenými kritérii kvalifikace adekvátně složitosti veřejné zakázky. Zadavatel má možnost zrušit zjednodušené podlimitní řízení podle § 53 odst. 8 ZZVZ. Do 5 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení uveřejní oznámení na profilu zadavatele. Důvody a postup ukončení se na zjednodušené podlimitní řízení použijí obdobně dle § 124 až 127 ZZVZ. Písemné odůvodnění zadavatel do 30 dnů uveřejní dle § 217 ZZVZ na základě písemné zprávy. Nežli uvádět subjektivní důvody, lze doporučit hledat důvody jako vnější okolnosti, které zadavatel nemohl ovlivnit. Další možnost je upravit zadávací dokumentaci, změnu nebo doplnění zadávací dokumentace zadavatel provede v souladu s pravidly dle § 99 ZZVZ. To prakticky znamená prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou původní délku a pokračovat v režimu, který zadavatel při zahájení zakázky stanovil.

Zadavatel si dle § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Podmínkou jednoznačnosti se zabýval ve své rozhodovací praxi Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „ÚOHS“), který konstatoval, že: „Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne rovněž ze zásady transparentnosti postupu zadavatele zakotvené v § 6 odst. 1 zákona. Tato zásada spolu se zásadou zákazu diskriminace a zásadou stejného zacházení se všemi uchazeči musí být zadavatelem dodržována v rámci celého zadávacího řízení. Smyslem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek.“ (sp. zn. ÚOHS-S0520/2022/VZ ze dne 15. 11. 2022).

i) Měření je přípustným způsobem výhrady změny závazku. Musí být ale jasně a jednoznačně způsob měření určen, a to jak s ohledem na ustanovení § 6 odst. 1 ZZVZ, tak na ustanovení § 16 odst. 3 ZZVZ v relevanci k § 100 odst. 1 ZZVZ a § 222 odst. 2 ZZVZ, kdy zadavatel musí při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky zohlednit i vyhrazené změny závazků ze smlouvy a tyto změny musí být zadavatelem v zadávacích podmínkách jednoznačně a co do obsahu dostatečně vymezeny. Vzhledem k tomu, že vyhrazené změny nemají stanoven finanční limit ve vztahu k původní hodnotě závazku, ale jsou pouze omezeny tím, že nemohou měnit celkovou povahu veřejné zakázky, reálně zadavateli hrozí, že takto zákonně vyhrazené změny přesáhnou finanční limit mírnějšího režimu veřejné zakázky (pokud si jej zadavatel zvolil) a ta by se tímto mohla dostat do „přísnějšího režimu“. Proto doporučujeme při stanovování předpokládané hodnoty měření provést odborný odhad a určit tak správný režim pro zadání veřejné zakázky.

ii) Měření je tedy de facto způsob určení ceny díla, aniž by však toto upřesnění bylo považováno za změnu smlouvy. Upřesněná změněná množství vycházející z projektové dokumentace nemohou být považována za dodatečné práce dle § 222 ZZVZ a tato upřesnění nepodléhají, resp. nezapočítávají se do limitů stanovených ZZVZ a jedná se o vyhrazené změny ve smyslu § 100 odst. 1 ZZVZ. Změny tedy musejí vycházet z projektové dokumentace a stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, neboť práce, které objednatel v zadávací dokumentaci, resp. ve výkazu výměr nepředpokládal, nemohou být v průběhu realizace veřejné zakázky upřesňovány a doplňovány. Pokud by tedy do rozpočtu byly přidávány nové položky, musel by zadavatel při změně díla postupovat ve smyslu § 222 ZZVZ a jednalo by se o podstatnou změnu závazku.

Ke změnám závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 ZZVZ odkazujeme na stanovisko, které je dostupné na tomto odkazu: Změny závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222. V souvislosti se stavebními pracemi chceme také odkázat na vzorové smluvní podmínky – Red Book FIDIC (Červená kniha), obsahující ustanovení umožňující objednateli reagovat na změny a potřeby v průběhu realizace výstavbového projektu. Měření a oceňování je zde uvedeno v čl. 12, bod 12.1. S ohledem na shora uvedené shrnujeme, že měření je přípustným způsobem výhrady změny závazku a vámi uváděný způsob doměření je dle ZZVZ možný. Upozorňujeme ale, že nemohou být v průběhu realizace veřejné zakázky doplňovány nové položky, které nebyly uvedeny v projektové dokumentaci, resp. ve výkazu výměr. Zároveň zadavatel musí při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky zohlednit i vyhrazené změny závazků ze smlouvy, aby správně zvolil režim zadání veřejné zakázky.

Na dotaz ve věci zákazu specifikace konkrétních výrobků, který je obecně upraven v § 89 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), sdělujeme, že při zadávání veřejných zakázek v DNS se však toto ustanovení neaplikuje, pokud si jeho přiměřenou aplikaci zadavatel sám nevyhradí.

To však neznamená, že by zadavatel mohl v DNS libovolně uvádět přímý nebo nepřímý odkaz na určité dodavatele nebo výrobky, nebo patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu. Uvedené ustanovení totiž tvoří konkretizaci zásad nediskriminace a rovného zacházení stanovených v § 6 ZZVZ, a zároveň i konkretizuje § 36 odst. 1 ZZVZ, dle něhož zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže (viz komentáře k ZZVZ – např. Herman, P., Fidler, V. a kol. Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek, 3. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2023 s. 290).

Ačkoliv tedy v DNS přímo neplatí ani § 36 odst. 1 ZZVZ, z kontextu se základními zásadami dle § 6 ZZVZ by tyto principy měly platit i v DNS, a proto lze shrnout, že ačkoliv se na zadávání veřejných zakázek v DNS § 89 odst. 5 ZZVZ přímo neuplatní, vyplývá tento zákaz ze základních zásad dle § 6 ZZVZ, které se na DNS vztahují, a jelikož specifikace konkrétních výrobků je aktem, který může mít za důsledek porušení zásad zákazu diskriminace a rovného zacházení, pak rozhodně nedoporučujeme i v rámci DNS uvádět konkrétní požadované výrobky, nebude-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky.

Pokud výše dotace/předpokládaná hodnota nákupu nepřevyšuje limity dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále je „ZZVZ“) – ze zákona platí povinnost dodržet § 6 ZZVZ – tyto obecné zásady ale zadavateli neurčují konkrétní procesní pravidla a zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Určitě je v pořádku, že zadavatel postupuje při výběru dodavatele uvnitř obecného zákonného rámce, nebo že může zvolit kritéria kvality rovněž přiměřeně se zaměřením na cíle projektu. Proto je možné u pravidel pro hodnocení nabídek odkázat na kritéria výběru nejvhodnější nabídky, např. analogicky dle § 116 odst. 4 ZZVZ tak, že určí pevnou cenu a bude hodnotit pouze kvalitu nabízeného plnění, v uvedeném případě kvantitu, např. podle celkového nabízeného počtu kusů techniky.
Vhodnou metodou hodnocení je však i nadále řešení nabízející nejlepší poměr kvality nabízeného plnění a celkové nabídkové ceny, zároveň je zadavatel povinen věcně zohlednit pravidla hospodárnosti, efektivnosti, jakož i účelnosti, tzv. 3E – jak uvádí Metodický pokyn CHJ č. 3 – Metodika veřejného nakupování | Ministerstvo financí ČR (mfcr.cz). Podstatné je, aby tedy zadavatel dostal kvalitativně porovnatelné plnění z hlediska nabídky jako celku. To znamená umět kvalifikovaně odhadnout, jaké předpokládané množství techniky na základě minimální úrovně požadované technické specifikace, bude možné od dodavatele získat. Tím bude docíleno také toho, že nabídka bude představovat pro zadavatele ekonomicky nejvýhodnější řešení (ve smyslu vnitřní kvality nabídky – poměr výkon/cena).

Pokud zadavatel postupuje podle § 242 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), je okamžik, do kdy je možné podat námitky proti zadávacím podmínkám, rozhodný i pro běh lhůt podle § 98 odst. 1 ZZVZ. Podle § 98 odst. 1 ZZVZ platí, že zadavatel může zadávací dokumentaci (ZD) vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele, a to nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek (pokud lhůta pro podání nabídek nebyla zkrácena v souladu se ZZVZ).

Zároveň platí, v souladu s § 98 odst. 3 ZZVZ, že pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele v případě, že je žádost o vysvětlení doručena alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle § 98 odst. 1 ZZVZ. Pokud tedy zadavatel lhůtu pro podání nabídek stanoví v souladu s § 242 odst. 5 ZZVZ, zadavatel připočítává k „původní“ lhůtě pro podání nabídek 72hod (pozn. to souvisí s koncem lhůty pro podání námitek, protože to je lhůta, která nesmí být dodavatelům krácena), běh lhůt podle § 98 odst. 1 ZZVZ se ale počítá od „původní“ lhůty pro podání nabídek. Pro úplnost doplňujeme odkaz na výkladové stanovisko ÚOHS k této problematice, kde je uveden i konkrétní příklad výpočtu vizte Stanovisko k aplikaci § 242 odst. 5 ZZVZ (220 KB).

Zároveň je nezbytné zohlednit skutečnost, že lhůty podle § 98 ZZVZ jsou stanoveny v pracovních dnech, lhůta 72hod podle § 242 odst. 5 ZZVZ plyne bez ohledu na to, zda se jedná o pracovní den či víkend.

Ve vztahu ke zjednodušenému podlimitnímu řízení (dále jen „ZPŘ“) uvádíme, že podle § 53 odst. 4 ZZVZ může zadavatel pro postup v tomto řízení zvolit pravidla relevantní pro nadlimitní režim. Pravidla pro nadlimitní režim, která zadavatel musí v rámci ZPŘ respektovat vždy, jsou v textu zákona výslovně uvedena odkazem na příslušný paragraf. Ustanovení § 242 odst. 5 ZZVZ představuje „obecné“ ustanovení, jehož aplikace je na uvážení zadavatele. Pokud si tedy zadavatel výhradu podle § 242 odst. 5 ZZVZ v zadávací dokumentaci ZPŘ stanoví, je jeho povinností dodržet postup podle tohoto ustanovení. Pokud zadavatel výhradu v ZD neuvede, postup podle § 242 odst. 5 ZZVZ pro něj není relevantní (to v uvedeném případě platí i u nadlimitního řízení).

ZZVZ neobsahuje ustanovení, které by k nabídku, která obsahově patří do jiného zadávacího řízení, umožňovalo považovat za nepodanou a dále k ní nepřihlížet. Takový postup je stanoven v § 29 odst. 2 ZZVZ jen pro nabídku, která nebyla zadavateli doručena ve lhůtě nebo způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci. Účastníka, který podal takovou nabídku je však možno vyloučit podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ, tedy z důvodu, že nesplňuje zadávací podmínky. Vyloučení účastníka je však dle § 48 odst. 8 povinné jen vůči vybranému dodavateli. Zadavatel tedy může postupovat i tak, že nabídku ponechá v zadávacím řízení, taková nabídka však nebude (a ani nemůže) vstupovat do hodnocení. V dokumentaci o zadávacím řízení však doporučujeme tuto situaci dostatečně popsat a odůvodnit. Fakticky k ní tedy v dalším procesu přihlížet nebudete.

Na dotaz, zda je nutné v případě otevřeného podlimitního a otevřeného nadlimitního zadávacího řízení odesílat Oznámení o výběru dodavatele (§ 123) pokud byl pouze jediný účastník? A dále, je nutné dodržet 15denní lhůtu pro podání námitek, která začíná běžet od doručení Oznámení o výběru dodavatele, i když se jedná o jediného účastníka?“ sdělujeme, že podobně jako pro ostatní druhy podlimitních řízení platí ČÁST DRUHÁ – Základní ustanovení o zadávacích řízení (§ 33 – § 51), zadavatel tak v otevřeném nebo užším řízení postupuje dle obecného ustanovení § 50 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Důvodem neodesílání je, že obecně v zadávacím řízení, v němž je jediný účastník, představuje zpracování formálního oznámení jedinému účastníku zadávacího řízení zbytečnou administrativní překážku. K další části dotazu – z hlediska absence zákazu uzavření smlouvy dle § 246 ZZVZ v řízení s jedním účastníkem, zadavatel nemusí čekat s uzavřením smlouvy od výběru dodavatele po dobu 15 dnů na námitky stěžovatele proti úkonům oznamovaným v dokumentech nebo nevyžaduje vzdát se práva podat námitky.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen “zákona”) upravuje podlimitní veřejné zakázky v § 26 zákona. Zde je stanoveno, že podlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku (§ 25 zákona) a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona (tj. veřejná zakázka malého rozsahu).

i. limity pro veřejnou zakázku malého rozsahu: jsou stanoveny v případě dodávky a služby částkou 2 000 000 Kč, na stavební práce částkou 6 000 000 Kč (částka rovna nebo nižší než limity dle § 27 zákona).

ii. limity pro nadlimitní veřejné zakázky: jsou stanoveny nařízením vlády č. 435/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “Nařízení”).

Níže uvádíme citaci shora uvedeného Nařízení s konkrétními finančními limity pro nadlimitní veřejné zakázky:

Nadlimitní veřejné zakázky na dodávky (§ 2 Nařízení):

(1) Není-li v odstavci 2 stanoveno jinak, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky
a) 3 494 000 Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen “zákon”); to neplatí pro zadavatele působícího v oblasti obrany v případech uvedených v písmeni b) bodě 1,
b) 5 401 000 Kč pro zadavatele podle
1. § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona působícího v oblasti obrany, pokud předmět veřejné zakázky nezahrnuje výrobky uvedené v příloze k tomuto nařízení,
2. § 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona,
3. § 4 odst. 2 zákona, nebo
4. § 4 odst. 5 zákona.

(2) Finanční limit pro určení nadlimitní sektorové veřejné zakázky na dodávky nebo pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky v oblasti obrany nebo bezpečnosti činí 10 826 000 Kč.

Nadlimitní veřejné zakázky na služby (§ 3 Nařízení):

(1) Není-li v odstavcích 2 až 4 stanoveno jinak, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby
a) 3 494 000 Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona,
b) 5 401 000 Kč pro zadavatele podle
1. § 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona,
2. § 4 odst. 2 zákona, nebo
3. § 4 odst. 5 zákona.

(2) Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby v případě sektorové veřejné zakázky nebo v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti činí 10 826 000 Kč.

(3) Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky, která je koncesí na služby, činí 135 348 000 Kč.

(4) Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby, u které více než 50 % předpokládané hodnoty tvoří sociální a jiné zvláštní služby podle přílohy č. 4 zákona, činí 18 330 000 Kč, s výjimkou
a) sektorové veřejné zakázky na služby, u které činí 24 440 000 Kč,
b) koncese na služby, u které činí 135 348 000 Kč.

Nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce (§ 4 Nařízení):

Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce činí 135 348 000 Kč.

Částka pro účely možnosti vyčlenění části veřejné zakázky (§ 5 Nařízení):

Částka pro jednotlivou část veřejné zakázky, která nemusí být zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky podle § 18 odst. 3 zákona, činí
a) 1 955 000 Kč v případě dodávek nebo služeb,
b) 24 440 000 Kč v případě stavebních prací.

Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky mj. potvrzuje, že se dodavatel nebo jiná osoba nenachází v některé ze situací vymezených § 74 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), tedy že je schopen prokázat svou základní způsobilost k účasti v zadávacím řízení. Pokud zadavatel po posouzení dokladu dojde k závěru, že z daného dokladu (v tomto případě z jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky) nevyplývají relevantní informace, na jejichž základě lze konstatovat, že jiná osoba splňuje základní způsobilost podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, může zadavatel v souladu s § 46 ZZVZ dodavatele vyzvat k objasnění nebo k předložení dalších dokladů, ze kterých bude splnění požadavků zadavatele jasně vyplývat. Pokud se zadavatel rozhodne dodavatele nevyzvat k objasnění nebo doplnění, nebo pokud dodavatel na základě výzvy neobjasní nebo nedoplní požadované, jedná se o důvod pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 ZZVZ. Zároveň platí, že před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku zadávanou v nadlimitním režimu, zadavatel vybraného dodavatele v souladu s § 122 odst. 3 ZZVZ vyzve k předložení dokladů o kvalifikaci požadované v zadávací dokumentaci, jejíž splnění deklaroval v nabídce prostřednictvím jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky. V tomto okamžiku již musí být zcela zřejmé, že daný poddodavatel je schopen svou základní způsobilost adekvátním způsobem prokázat.

Na základě zákona č. 360/2022 Sb., o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících (dále jen “zákon”) jsou výjimky upraveny v § 2 odst. 3 zákona a jsou vymezené ve vztahu ke konkrétním typům vozidel nebo jejich využití určitým konkrétním zadavatelem. Tyto výjimky jsou automaticky ze zákona. O jiné výjimky žádat nelze. V § 5 zákona je upravené společné plnění povinností. Lze se tedy zkusit domluvit s nějakým jiným zadavatelem a plnit povinnosti společně. Také je možné využít možnosti náhradního plnění povinnosti upravené v § 6 zákona (možnost započítat přestavěná vozidla). K zákonu byla vydaná metodika, kterou naleznete zde: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-pravidlum-podpory-nizkoemisnich-vozidel-prostrednictvim-zadavani-verejnych-zakazek-a-verejnych-sluzeb-v-preprave-cestujicich/ V metodice se můžete dozvědět více k výjimkám podle § 2 odst. 3 zákona, společnému plnění povinností podle § 5 zákona a náhradnímu plnění povinností podle § 6 zákona.

Dle Vámi sdělených informací, otázka obsahuje tři významné skutečnosti, vztahující se k zadání veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ZZVZ).

Dle Vámi sdělených informací, máte v úmyslu nejspíše využít ustanovení § 63 odst. 3 písm. b) ZZVZ, ale vzhledem ke skutečnosti, že jste vázáni patentovou ochranou, je nutné pro transparentní postup při zadání veřejné zakázky, abyste jako zadavatel byl schopen prokázat, že vámi zvolená volba jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen JŘBU) je v souladu se ZZVZ.

Musí být dovozena objektivní nemožnost jiných dodavatelů poskytnout zadavateli jím požadované plnění, a to z technických důvodů. Toto odůvodnění musíte také uvést v písemné zprávě zadavatele dle § 217 odst. 2 písm. h) ZZVZ.

Druhou významnou skutečností, kterou uvádíte ve svém dotazu je, že musíte JŘBU použít z důvodu patentové ochrany a nelze toto zařízení pořídit od jiného dodavatele. Otázkou je, zda si zadavatel nevytvořil tržní závislost ve prospěch jediného dodavatele svým jednáním v předchozím zadávacím řízení a založil tak stav exkluzivity k jedinému dodavateli. Zde bych ráda upozornila na jedno ze soudních rozhodnutí týkající se této problematiky, a to rozsudek Krajského soudu v Brně 29 Af 31/2018.

Třetí Vámi uváděnou skutečností je zadavatelovo podílové vlastnictví dodavatele. Pokud bude zadavatel schopen odůvodnit zákonnost použití JŘBU, toto podílové vlastnictví by nemělo představovat překážku.

Upozorňujeme, že naše stanovisko je nezávazné a nelze tedy předjímat případné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, případně soudů, v konkrétním případě. Dále upozorňujeme, že jsme při posuzování situace vycházeli toliko z předložených či dostupných podkladů a informací.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen “ZZVZ”) nezakazuje využití poddodavatelů pro plnění veřejné zakázky v případě vertikální spolupráce. V případě, že právnická osoba, s níž zadavatel uzavřel smlouvu o vertikální spolupráci, využije poddodávky od další právnické osoby, je nutné tyto poddodávky zadat postupem dle ZZVZ. Důvodem je, že právnická osoba v rámci vertikální spolupráce splňuje definici zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ, neboť plnění je financováno z prostředků veřejného zadavatele. Právnická osoba v rámci vertikální spolupráce je tak povinna zadat poddodávky v zadávacím řízení, pokud výše předpokládané hodnoty poddodávky přesahuje limity stanovené § 27 ZZVZ. Pokud by veřejná zakázka nepřesáhla tyto limity, jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu a v takovém případě by dle ustanovení § 31 ZZVZ mohla být zadána mimo zadávací řízení. Nemusela by se tak řídit ustanoveními ZZVZ s výjimkou dodržení zásad § 6 ZZVZ. S ohledem na shora uvedené může dodavatel, se kterým veřejný zadavatel uzavřel smlouvu o vertikální spolupráci využít poddodavatele, avšak na tuto poddodávku je nahlíženo jako na veřejnou zakázku, kterou je povinnost zadat dle pravidel ZZVZ.

Má-li jít o celkovou opravu, tak z dotazu nevyplývá, že by podle předpokládané hodnoty – jako celkové smluvní hodnoty smluvního závazku tento v okamžiku uzavření smlouvy na I. etapu zakázky na realizace stavby překročil limit dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) – tedy 2 mil. Kč bez DPH v případě služeb a dodávek a 6 mil. Kč bez DPH v případě stavebních prací. Do této výše se řídí zadavatel pouze svými interními předpisy pro zadávání veřejných zakázek a samozřejmě právní úpravou, vyplývající např. ze zákona o obcích (princip řádného hospodáře). Zadavatel má možnost uzavírat dílčí smlouvy (nebo průběžnou fakturaci) – to nevylučuje existenci jedné komplexní smlouvy na zajištění předmětu veřejné zakázky jako celku.
Jedná-li se o nedodržení postupů nebo pravidel pro zadání veřejné zakázky na základě interních pravidel a směrnic zadavatele, neznamená to nutně postup zadavatele, který by byl v rozporu se ZZVZ. V této souvislosti však upozorňujeme, že Ministerstvu pro místní rozvoj není uložena kompetence posuzovat objektivní důvody naplnění skutkové podstaty trestného činu při zadání veřejné zakázky (apod. zda na to má vliv to, jestli mám či nemám vnitřní směrnici, která mi přikazuje nějaký postup.)

Podle § 114 odst. 3 písm. b) bod 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) zadavatel nesmí stanovit ekonomickou výhodnost pouze na základě nejnižší nabídkové ceny v případě veřejné zakázky na služby uvedené v oddílu 71 slovníku CPV.

Zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému se řídí pravidly v části šesté ZZVZ, neuplatní se na ně proto obecná úprava pro zadávací řízení v nadlimitním režimu, vyjma ustanovení výslovně uvedených. Zadavatel má pouze při zavádění DNS povinnost podle § 139 odst. 4 písm. d) ZZVZ vymezit v zadávací dokumentaci výčet kritérií hodnocení, jejichž obsah může být upřesněn ve výzvě k podání nabídek, přičemž při zavádění DNS se § 115 nepoužije. V případě hodnocení nabídek v DNS jsou pak v rámci přílohy č. 6 oddílu F dle § 141 odst. 1 ZZVZ uvedena jako povinná součást výzvy k podání nabídek pravidla pro hodnocení nabídek podle § 115 ZZVZ, bod 5. Z uvedeného lze proto dospět k závěru, že pro zadávání veřejných zakázek v DNS na služby uvedené v oddílu 71 slovníku CPV nemá zadavatel povinnost řídit se ustanovením § 114 odst. 3 písm. b) ZZVZ, neboť tato úprava se na zadávání veřejných zakázek v DNS neuplatní.

Jelikož však daná úprava byla do ZZVZ zahrnuta z iniciativy oborových komor pro tyto služby (zejména architektonické, stavební či technické), lze doporučit, aby i v DNS nebyly tyto služby hodnoceny pouze na základě nejnižší nabídkové ceny, neboť se jedná o služby, kde potřeba jejich kvality převažuje nad jejich cenou. Jak však bylo uvedeno výše, nejedná se o povinnost zadavatele, neboť úprava v § 114 ZZVZ se na DNS nevztahuje.

Pravidla postupu při výběru účastníků na základě rámcové dohody (RD) – pokud zadavatel rozdělí veřejnou zakázku na části, jsou shodná jako v případě postupu podle § 101 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZVZZ). Shodně tedy zadávací podmínky nesmí bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovat konkurenční výhodu, příp. vytvářet překážky hospodářské soutěže. Okolnosti, kdy zadavatel může rozdělit RD – příp. zvýhodnit některé dodavatele a jiným omezit účast, je možné uplatnit srovnatelně i na ostatní VZ (na zvláštní postupy – v části šestá zákona). Pro účely uzavírání rámcových dohod – RD jsou pro zadavatele závazná zejména Obecná ustanovení o rámcových dohodách – § 131 ZZVZ, která jsou platná po celou dobu trvání RD. Pokud by se zadavatel rozhodl omezit počet částí, které lze zadat jednomu účastníku zadávacího řízení – tak, že by postupoval srovnatelně dle pravidel § 101 odst. 3 ZZVZ, doporučujeme vždy co nejpodrobněji stanovit konkrétní prováděcí postup pro další postup na základě RD, v souvislosti s výběrem dodavatele zakázky dělené na části. Při výběru částí k zadání dodavateli doporučujme zohlednit konkrétní kvalitativní prvek, jestliže je účelné zvýhodnit regionální hledisko, jsou vhodná pravidla podpory slučitelná s vnitřním trhem na zajištění účasti malým a středním podnikům. Omezení výběru částí, které budou zadány dodavateli, bude aplikováno tehdy, pokud dojde ke vzniku předvídané okolnosti. Pokud zadavatel hodlá implementovat „ex ante“ požadavek na prohlášení dodavatele z hlediska zajištění dostatečných kapacit, nebo naopak identifikovat včas dodavatele, který nemá potřebné technické kapacity, tak z hlediska navazujících pravidel soutěže v rámci uzavřené RD, se může uvedené jevit jako nadbytečné. Rozhodující je projev vůle dodavatele účastnit se řízení na uzavření prováděcí smlouvy, aniž k tomu musí předkládat čestné prohlášení. Pro účely výběru účastníka RD s obnovením soutěže, se jeví spíše nereálně, aby se účastník snažil získat ty části prováděcího plnění VZ, jestliže nemá zajištěny kapacity a nabídku v takovém případě vůbec podávat nemusí. Prohlášení o vyčerpání kapacity lze využít v situaci, kdy nebude moct být akceptována výzva k plnění (postup bez obnovení soutěže mezi účastníky rámcové dohody nebo RD s jedním účastníkem) a zadavatel v souladu s pravidly RD potom vyzve k plnění dalšího v pořadí. Po stránce technické kapacity má podání nabídky již samo deklaratorní účinek, podobně jako jistý samoregulační charakter, že dodavatel disponuje dostatečným zajištěním kapacit na realizaci VZ. To stejné, že účastník potvrdí dostatečné zajištění kapacit, může být z hlediska akceptace výzvy jasným projevem vůle, že si jako účastník může podáním nabídky prioritně zvolit, o jaké části VZ má největší zájem.

K dotazu, zda zadavatel může v souladu se smlouvou umožnit výměnu poddodavatele, kterým prokazoval splnění části kvalifikace za dodavatele, který sám v zadávacím řízení podal nabídku, uvádíme, že takovéto umožnění není v rozporu s § 107 odst. 4 nebo 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, protože uvedená ustanovení směřují do doby, kdy probíhá zadávací řízení.

K otázce, zda je zadavatel povinen uveřejnit dodatečně smlouvu na veřejnou zakázku, která v průběhu plnění přesáhne 500 000 Kč, uvádíme, že dle § 219 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadavatel není povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH. Pokud však smlouva v průběhu plnění tuto hranici překročí, již se na ni výjimka z uveřejňovací povinnosti nevztahuje a zadavatel je povinen smlouvu včetně dodatků uveřejnit dodatečně. Lhůta dle § 219 ZZVZ běží od okamžiku překročení limitu 500 000 Kč. Tento postup je potvrzen v rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (např. rozhodnutí ÚOHS č. j. ÚOHS-0016/2022/VZ-01597/2022/500). Lze shrnout, že zadavatel je povinen dodatečně uveřejnit smlouvu, jejíž cena překročila hranici 500 000 Kč až v průběhu plnění.

Rozhodující vliv na předmět plnění má výsledná činnost, poptává-li zadavatel plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované za konkrétním účelem – může se jednat o totožnou charakteristiku zajišťované práce dle kódů Common Procurement Vocabulary [CPV kód: 22110000 – Tištěné knihy, brožury a letáky], že odlišná bude až výsledná forma zobrazení textu – tzn. tiskařské služby ve VZ rozdělené na části. Naproti tomu povinnost sčítat předmět plnění v případě zakázky na zajištění zpracování textů, jejich editace, finální korektury atd., nemusí nutně znamenat stejný CPV kód jako databázové služby – elektronické knihy, ale směřuje-li k zajištění konkrétního výsledku veřejné zakázky, je CPV kód spíše orientační, než skutečnou nebo faktickou stránkou povahy předmětu plnění. Podstatným se jeví posouzení konkrétní potřeby zadavatele, ta převažující představuje volbu mezi kódy v otázce „hlavního“ předmětu plnění. Cílem zákonodárce v kontextu výše uvedeného je, že bude sečteno plnění VZ, u kterých je nutno předpokládanou hodnotu sčítat na základě pravidel stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky (§16-23 ZZVZ).

V případě, že po změně nepřekročí celková hodnota závazku limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), je v porovnání s § 222 odst. 1 ZZVZ možné provést i takovou změnu závazku, která by jinak byla podstatnou změnou závazku bez zadávacího řízení, jelikož pokud by celá zakázka byla původně zadávána v této podobě, zadavatel by rovněž nebyl povinen ji zadat v zadávacím řízení. Zadavatel tedy nemusí dodržet například omezení pro hodnotu změny závazku de minimis dle § 222 odst. 4 ZZVZ, pokud celková hodnota závazku stále spadá do limitu pro veřejnou zakázku malého rozsahu. I v případě, který popisujete, by tedy bylo takové navýšení možné, jelikož celková hodnota by stále nepřekročila limity dle § 27 ZZVZ. Upozorňujeme, že příliš extenzivní změna by mohla vést k porušení zásad zadávání veřejných zakázek v § 6 ZZVZ (konkrétně například zásady přiměřenosti, transparentnosti či rovného zacházení), které se vztahují i na veřejné zakázky malého rozsahu. Pokud by v důsledku změny závazku ze smlouvy byl překročen limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu, musí změna spadat pod některou výjimku, která není podstatnou změnou závazku ze smlouvy, tedy pod § 222 odst. 4, 5 nebo 6 ZZVZ (v případě § 222 odst. 5 a 6 musí být dodržen i limit dle § 222 odst. 9 ZZVZ).

Lze shrnout, že pokud změna závazku ze smlouvy nenavýší celkovou hodnotu závazku tak, aby překročila limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu, je možné změnu provést i v případě, že by jinak šlo o podstatnou změnu závazku ze smlouvy dle § 222 ZZVZ. Nicméně příliš výrazná změna by mohla vyústit v porušení zásad zadávání veřejných zakázek.

Odpověď na dotaz, zda se § 48 odst. 7 ZZVZ použije i na poddodavatele, doporučujeme nalézt přímo v konkrétním ustanovení zákona, podle kterého je možné vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie. Sdělujeme tudíž, že jen dodavatele, resp. účastníka zadávacího řízení, který je akciová společnost nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie, zadavatel má možnost vyloučit z účasti v zadávacím řízení. Obecně povinnost dopadá pouze na osobu účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností, nikoliv na jeho poddodavatele nebo společnost s ručením omezeným, která je vlastněna akciovou společností, ačkoliv ta také nemá výlučně zaknihované akcie.

Jak uvádíte, z důvodu personálních změn máte v DNS zaveden nefunkční certifikát k odšifrování nabídek. V daném případě je nutno postupovat podle § 139a zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) a provést změnu zadávací dokumentace, která bude spočívat v nastavení správného šifrovacího klíče z důvodu personálních změn. Tuto změnu musíte uveřejnit nebo oznámit dodavatelům stejným způsobem, jako byla uveřejněna nebo oznámena původní zadávací podmínka, tedy původní šifrovací klíč. Jelikož se nejedná o změnu, která by měla vliv na okruh dodavatelů, není potřeba po jejím provedení vyčkávat s odesláním výzvy k podání nabídky (viz § 139a odst. 3 ZZVZ). Provedenou změnu je pak následně nutno oznámit i v uveřejňovacích formulářích (viz § 139a odst. 5 ZZVZ), kdy v daném případě půjde o opravu původního formuláře F02 nebo formuláře 16 – Oznámení o zahájení zadávacího řízení, podle toho, jakým formulářem byl DNS zaveden.

Na dotaz, co dělat, když  cenové nabídky jsou v přísnějším režimu, že veřejná zakázka malého rozsahu by v souvislosti se zadáním (realizací) veřejné zakázky překročila limit dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uvádíme následující.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky zadávané mimo zadávací řízení se dle § 16 odst. 5 ZZVZ stanoví k okamžiku zadání veřejné zakázky. Režim veřejné zakázky se dle § 24 ZZVZ stanoví dle předpokládané hodnoty. Pokud se tedy zadavatel pokouší zadat veřejnou zakázku jako veřejnou zakázku malého rozsahu a dostane pouze nabídky přesahující limity v § 27 ZZVZ, nemůže veřejnou zakázku zadat mimo zadávací řízení, jelikož k okamžiku stanovení by předpokládaná hodnota již přesahovala limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu a dosáhla předpokládané hodnoty pro podlimitní režim.

Zadavatel je povinen stanovit předpokládanou hodnotu s ohledem na obdržené nabídky a zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku. Lze shrnout, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky zadávané mimo zadávací řízení je stanovena k okamžiku zadání veřejné zakázky. Není tedy možné zadat zakázku, která překračuje limity v § 27 ZZVZ jako veřejnou zakázku malého rozsahu, jelikož režim veřejné zakázky je stanoven dle předpokládané hodnoty a ta by zakázku zařadila do podlimitního režimu.

Je v pořádku, že dle § 217 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), musí zadavatel vyhotovit o každém zadávacím řízení písemnou zprávu, kterou je následně povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit na svém profilu zadavatele. V případě dynamického nákupního systému (DNS) je vypracována písemná zpráva pouze o zadávacím řízení, na základě kterého byl DNS zaveden. Po jeho zavedení probíhá zadávání veřejných zakázek v DNS formou tzv. zvláštního postupu, nejedná se tedy o zadávací řízení, a proto nedochází k vytváření písemných zpráv o jednotlivých „minitendrech“. Stejně tak i v případě dodavatelů, kteří přistoupí do DNS po jeho zavedení, není nutno již zveřejněnou písemnou zprávu jakkoliv aktualizovat. Uveřejnění jmen dodavatelů, kteří se do DNS přihlásí po jeho zavedení, není nijak zákonem vyžadováno, takovou povinnost zadavatel dle ZZVZ nemá.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uzavření smlouvy na dobu neurčitou nevylučuje.

Zvláštní pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby a režimu veřejné zakázky, ve kterém bude veřejná zakázka zadávaná (VZMR, podlimitní, nadlimitní), je v případě smlouvy na dobu neurčitou rozhodný § 21 odst. 1 písm. b) ZZVZ: „Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, je rozhodná předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 48 měsíců.”

Při uzavírání smluv na dobu neurčitou je současně potřeba brát v úvahu principy 3E a v průběhu trvání dlouhodobých kontraktů ověřovat, zda jsou stále v souladu se zásadou efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti.

Na dotaz, zda lze „Informace o stavu pohledávek na pojistném a penále pro právnické osoby“ z ePortálu České správy sociálního zabezpečení využít pro prokázání splnění základní způsobilosti dle § 74 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uvádíme následující:

Základní způsobilost dle § 74 odst. 1 písm. d) ZZVZ, tedy absence splatných nedoplatků na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve vztahu k České republice (nebo v zemi sídla dodavatele) dle § 75 odst. 1 písm. e) ZZVZ je prokazována potvrzením příslušné územní správy sociálního zabezpečení (ÚSSZ). Dle našeho názoru by tedy dokument „Informace o stavu pohledávek na pojistném a penále pro právnické osoby“ musel být doklad (ke kvalifikaci) vydaný příslušnou územní správou sociálního zabezpečení (doklad by měl být podepsán elektronickým podpisem příslušné územní správy sociálního zabezpečení).

Pokud o takový doklad nejde, není možné jím prokázat základní způsobilost dle § 74 odst. 1 písm. d) ZZVZ. Lze shrnout, že pokud dokument „Informace o stavu pohledávek na pojistném a penále pro právnické osoby“ z ePortálu České správy sociálního zabezpečení není dokladem vydaným přímo příslušnou správou sociálního zabezpečení, nelze jím prokázat základní způsobilost.

K otázce narušení hospodářské soutěže předchozí účastí účastníka zadávacího řízení při přípravě zadávacího řízení, zda může být zpracovatel projektové dokumentace zároveň účastníkem zadávacího řízení, sdělujeme, že zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) neuvádí žádný zákaz, který by stanovil, že se dodavatel, který se podílel na projektové dokumentaci, nemůže podílet na realizaci veřejné zakázky. To, že se účastník podílel na projektové dokumentaci k veřejné zakázce, však může způsobit nezpůsobilost účastníka z důvodu možného narušení hospodářské soutěže dle § 48 odst. 5 písm. c) ZZVZ. V takovém případě účastník musí na výzvu zadavatele prokázat, že jeho účastí na přípravě zadávacího řízení k narušení hospodářské soutěže nedošlo. V zájmu zachování zásady rovného zacházení dle § 6 odst. 2 ZZVZ může zadavatel například stanovit delší lhůtu pro podání nabídek, aby ostatní účastníci mohli dohnat informační náskok účastníka, který se podílel na zpracování projektové dokumentace. Zadavatel je také podle § 36 odst. 4 ZZVZ povinen v zadávací dokumentaci označit části, které vypracovala jiná osoba než zadavatel a tuto osobu v zadávací dokumentaci identifikovat. Lze shrnout, že stejný dodavatel, který zpracovával projektovou dokumentaci, může zároveň provést i vlastní realizaci veřejné zakázky. Účastník, který se podílel na přípravě zadávacího řízení, však musí prokázat, že jeho účastí nedojde k narušení hospodářské soutěže, čímž by se účastník dle § 48 odst. 5 písm. c) ZZVZ stal nezpůsobilým. Pro větší zajištění zásady rovného zacházení může zadavatel stanovit delší lhůtu pro podání nabídek, aby ostatní účastníci měli čas seznámit se s předmětem veřejné zakázky stejně dobře jako účastník, který se jako dodavatel podílel na projektové dokumentaci. Zadavatel je rovněž povinen v zadávací dokumentaci označit části, které vypracovala jiná osoba než zadavatel a tuto osobu identifikovat.

Na základě dotazu, ve kterém se zadavatel popisuje, že od účastníků rámcové dohody má poznatky, že nebudou podávat nabídky v případě obnovení soutěže, máme za to, že zadavatel nemůže předjímat výsledek soutěže o dílčí veřejné zakázce, pokud nemá písemné vyjádření všech účastníků rámcové dohody – RD, že se nebudou obnovení soutěže účastnit.

Dále jednotlivě k dotazů:

1. „Jaké jsou možnosti dalšího postupu pro výběr zhotovitele?“ – uvádíme, že popsané situaci (poznatky od účastníků RD, že nebudou podávat nabídky v případě obnovení soutěže) neodpovídá žádné ustanovení zákona umožňující flexibilní výběr zhotovitele.
2. „Lze v tomto případě využít nějaký zjednodušený postup výběru zhotovitele, resp. oslovit subjekt, kt. by měl kapacity a splnil požadavky VZ na rámcovou smlouvu, ale do původního tendru na rámcovou smlouvu se předtím nepřihlásil (s předpokladem využití cen, k nimž se v rámcových smluv zavázaly rámcoví zhotovitelé)?“  – doporučujeme od účastníků RD získat písemné potvrzení, že nebudou v případě obnovení soutěže podávat nabídku a případné oslovení dalšího dodavatele provést v návaznosti na výši předpokládané hodnoty zadávané veřejné zakázky např. v otevřeném řízení. Výše nabídkových cen může zadavatel ovlivnit stanovením zadávacích podmínek o maximální přípustné nabídkové ceně a o určení mimořádně nízké nabídkové ceny. Případně může zadavatel stanovit pevnou cenu a hodnotit pouze kvalitu nabízeného plnění.
3. „Nebo je jediným řešením opakovat zadávací řízení na uzavření rámcových smluv?“ – zadavatelům dává zákon více možností, jak dosáhnout zadání veřejné zakázky. Provedení zadávacího řízení k uzavření RD, na základě které bude zadána veřejná zakázka, může být jedním z nich. Zadavatel však může vést zadávací řízení, které bude ukončeno samotným zadáním veřejné zakázky. Úskalím uzavírání RD totiž je, že z nich, na rozdíl od zadání veřejné zakázky, nevzniká dodavatelům povinnost poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. V případě dotačních stavebních projektů považujeme za vhodné provádět zadání veřejných zakázek v zadávacích řízení, nikoliv na základě právě RD.

Závěr: pokud např. v otevřeném řízení nepodá žádný dodavatel nabídku, může zadavatel provést jednací řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nesmí podstatně změnit zadávací podmínky oproti zadávacímu řízení, na které navazuje, avšak lze pak na případné nepodání nabídek reagovat v jednacím řízení bez uveřejnění.

K dotazu, zda se musí autorizovaná osoba prokazující kvalifikaci podílet i na realizaci veřejné zakázky a zda a za jakých okolností je možné tuto osobu nahradit jinou osobou se stejnou kvalifikací, uvádíme následující:

Důležitou otázkou je, zda je autorizovaná osoba, která prokazuje kvalifikaci, poddodavatel nebo zaměstnanec dodavatele. V případě, že jde o poddodavatele, musí se dle § 83 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) podílet na plnění alespoň v rozsahu, ve kterém prokazoval kvalifikaci. V případě, že jde o zaměstnance dodavatele, spočívá odpovědnost za řádné plnění veřejné zakázky přímo na dodavateli, jakož i rozhodnutí o tom, jaké osoby k realizaci veřejné zakázky využije. Možnost výměny poddodavatele, který prokazoval kvalifikaci v průběhu realizace plnění veřejné zakázky (pokud by k výměně došlo v průběhu zadávacího řízení, je zadavatel povinen postupovat dle § 88 ZZVZ a oznámit změnu kvalifikace a předložit nové doklady nebo prohlášení ke kvalifikaci, pokud nejsou kumulativně splněny podmínky v § 88 odst. 1 písm. a) až c) ZZVZ), závisí na tom, zda si danou situaci zadavatel upravil v zadávací dokumentaci a ve smlouvě na plnění veřejné zakázky. Pokud by například zadavatel dle § 105 odst. 1 písm. b) ZZVZ požadoval předložení seznamu poddodavatelů a uvedení, které části veřejné zakázky budou kteří poddodavatelé plnit a případně by tento požadavek zohlednil i ve smlouvě pro případ výměny poddodavatele v průběhu realizace veřejné zakázky, musela by tato ujednání být, i při nahrazení poddodavatele, který prokazoval kvalifikaci, zohledněna. Podobná situace by nastala, pokud by autorizovaná osoba prokazující kvalifikaci byla zaměstnancem dodavatele a ve smlouvě by byl stanoven postup pro situaci, kdy dodavatel v průběhu plnění veřejné zakázky ztratí kvalifikaci. V případě, že zadávací dokumentace ani smlouva na realizaci veřejné zakázky nijak nezohledňují výměnu poddodavatele či ztrátu kvalifikace, může být autorizovaná osoba prokazující kvalifikaci nahrazena bez dalšího. Pokud je osoba prokazující kvalifikaci poddodavatelem, musí se na plnění veřejné zakázky podílet alespoň v rozsahu v jakém prokazovala kvalifikaci. Možnost výměny osoby, která prokazovala část kvalifikace závisí na tom, zda si zadavatel upravil v zadávací dokumentaci a ve smlouvě postup pro výměnu poddodavatele či ztrátu kvalifikace v průběhu plnění veřejné zakázky. V případě, že tato situace nijak zohledněna nebyla, je výměna poddodavatele či zaměstnance prokazujícího kvalifikaci možná bez dalšího.

Na dotaz, zda je možné v nadlimitním režimu vyzvat některé dodavatele k podání nabídek podobně jako v případě zjednodušeného podlimitního řízení dle § 53 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uvádíme následující:

Dle našeho názoru je možné i v nadlimitním řízení vyzvat některé konkrétní dodavatele k podání nabídek podobně jako ve zjednodušeném podlimitním řízení dle § 53 odst. 1 ZZVZ. Takový postup není v žádném ustanovení ZZVZ zakázán a zadavateli je v § 39 odst. 1 ZZVZ umožněno stanovit vlastní pravidla pro průběh v zadávacím řízení, pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení nejsou upravena zákonem a pokud jsou dodrženy zásady zadávání veřejných zakázek v § 6 ZZVZ. Dle našeho názoru vyzvání konkrétních dodavatelů k podání nabídek v nadlimitním režimu zásady v § 6 ZZVZ nenarušuje. Musí však být dodržena obdobná pravidla jako v případě odeslání výzvy ve zjednodušeném podlimitním řízení. Například v otevřeném řízení může zadavatel konkrétní dodavatele vyzvat k podání nabídek až po uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení a musí oslovit alespoň 5 dodavatelů.

Konkrétní dodavatelé nemohou být vyzváni před uveřejněním zadávací dokumentace na profilu zadavatele, pokud by byli konkrétní dodavatelé vyzváni předtím, než se o zadávacím řízení mohou dovědět ostatní potenciální účastníci, došlo by k porušení zásady rovného zacházení. Rovněž doporučujeme ve výzvě uvést pouze odkaz na zadávací dokumentaci místo přímého zaslání.

Lze shrnout, že dle našeho názoru je možné vyzvat konkrétní dodavatele k podání nabídek i v nadlimitním režimu. Vyzvaní dodavatelé však tímto postupem nesmí být zvýhodněni, a je tedy nutné postupovat analogicky dle pravidel v § 53 odst. 1 ZZVZ, aby nebyly narušeny zásady zadávání veřejných zakázek. Konkrétní dodavatelé nemohou být vyzváni před uveřejněním zadávací dokumentace na profilu zadavatele a rovněž doporučujeme uvést pouze odkaz na zadávací dokumentaci.

Nejvhodnější postup se jeví být zavedení dynamického nákupního systému (DNS) rozděleného na kategorie. DNS je upraven v § 138 a násl. Zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ). Je jím rozuměn plně elektronický, otevřený systém pro zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízení běžného, obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací.

V prvé fázi postupuje zadavatel přiměřeně podle ustanovení platných pro užší řízení. Spočívá tedy v tom, že při zavádění DNS podávají dodavatelé žádosti o účast, v nichž prokazují splnění kvalifikačních požadavků stanovených pro zařazení. Po zavedení DNS pak zadavatel odesílá výzvy k podání nabídek na konkrétní plnění. Uvedený postup má obecně tu výhodu, že v nadlimitním zadávacím řízení budete postupovat pouze při zavádění DNS a doba trvání DNS přitom není omezena. Samotné/dílčí zadávání veřejných zakázek v DNS je pak tzv. zvláštním postupem, kdy postupujete podle § 141 ZZVZ (např. lhůta pro podání nabídek činí min. 10 dnů). Vyhnete se tím proto případným potížím s posuzováním toho, zda jde o funkční celek či nikoliv.

DNS je možné rozdělit na kategorie podle předmětu veřejné zakázky, mohlo by se proto jednat např. o kategorii standardních kurzů a kategorii specializovaných kurzů, popř. i jiné podle požadavků. Každá kategorie může mít vlastní podmínky účasti, tedy kvalifikační požadavky pro zařazení. Určitě bychom doporučili provést mezi členskými subjekty sběr požadavků na kurzy, o kterých vědí, že je budou požadovat a podle toho nastavit kategorie DNS podle jejich okruhů.

Pokud by v průběhu trvání DNS nastala potřeba rozšířit nabídku kurzů o další, je možné postupem podle § 139a ZZVZ a za dodržení jím stanovených pravidel upravit předmět DNS nebo jeho kategorie, tedy rozšířit o další kurzy, které by do té dané kategorie spadaly. Lze tedy shrnout, že pro Vaše potřeby se jako nejvhodnější postup jeví zavedení DNS, v ideálním případě rozdělený na kategorie podle typu kurzů.

Ano, proti sdělení údajů postupem podle § 123 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů – dále jen “ZZVZ”, je  možné podat námitky. Zákonná lhůta pro podání námitek, při postupu podle § 123 odst. 2 ZZVZ, běží po uveřejnění Oznámení o výsledku “vzorkového řízení”. Vychází to přímo z § 246 odst. 1 písm. a) bod. 3 ZZVZ, kde je upravené, že zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti obsahu sdělení podle § 123 odst. 2 ZZVZ.

Je nutné vycházet z pravidel zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, která stanoví pro dotované zadavatele limit peněžních prostředků (50 %) a způsob jejich použití – jedná se o “prostředky použité k úhradě“. V případě zakázky s více než 50 % peněžních prostředků rozpočtu veřejného zadavatele nebo EU (§ 4 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek) použitými k úhradě, se příjemce dotace musí podřídit pravidlům zadávání veřejných zakázek, protože se z definice ZZVZ stane zadavatelem, tedy musí postupovat podle zákona. Rozhodnou je tedy výše/podíl peněžních prostředků všech veřejných rozpočtů, které zadavatel použije k úhradě (i když se prostředky stanoví co nejprve orientačně podle konkrétních okolností, včetně zohlednění podmínek dotace). Pokud je dotace pevně stanovena konkrétní částkou, bez ohledu na výši vysoutěžené ceny (a tedy se podíl dotace může měnit), lze doporučit s ohledem na princip opatrnosti, postupovat podle zákona vždy, kdy příjemci dotace hrozí (na základě stanovení předpokládané hodnoty, průzkumu trhu atp.), že by při úhradě zakázky byla překročena hranice 50 %. Naopak pokud je dotace vymezena procentem, je vysoutěžená cena bezpředmětná, podíl je v každém případě již dán dopředu.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) stanoví dle § 217 povinnost vyhotovit o každém zadávacím řízení písemnou zprávu. V této písemné zprávě musí být označeni všichni dodavatelé, kteří byli zařazeni do DNS včetně odůvodnění jejich výběru. Odůvodnění by tedy mělo obsahovat výsledky posouzení obdržených nabídek.

Po zavedení DNS však již žádná taková další povinnost není, dle § 140 odst. 2 ZZVZ zadavatel pouze dodavateli oznámí, zda byl nebo nebyl zařazen, přičemž pouze při jeho nezařazení je zadavatel povinen toto v oznámení odůvodnit. ZZVZ žádnou jinou povinnost uveřejnění či oznámení nestanoví. Podle § 141 odst. 4 ZZVZ si zadavatel může od vybraného dodavatele vyžádat doklady o kvalifikaci, pokud je nemá k dispozici, popř. další doklady podle § 122 odst. 4 ZZVZ.

Lze tedy shrnout, že údaje o dokladech, kterými dodavatel prokazoval kvalifikaci při podání žádosti o účast do zavedeného DNS, nemá zadavatel povinnost nikde uveřejňovat. Měl by je však mít k dispozici pro případnou kontrolu, společně se záznamem o jejich posouzení.

Nelze jasně určit o jaká pravidla pro užší nebo otevřenou výzvu jde, podle jakých pravidel zadavatel postupoval. Předpokládáme, že jde o zakázku malého rozsahu – VZMR dle § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), protože nezmiňujete, že by zakázka byla zadávána v zadávacím řízení.
Obecně při hodnocení nabídek v případě VZMR je jedno, zda jde o užší nebo otevřenou výzvu, vychází se z pravidel, uvedených ve výzvě/zadávací dokumentaci při respektování pravidel uvedených ve vnitřní směrnici. Bude tedy konkrétně záležet na zadávacích podmínkách, co měl zadavatel napsáno v zadávací dokumentaci a na jeho přístupu.
Bezpochyby pokud zadavatel měl uzavřenou výzvu uveřejněnou na webu zadavatele, tak se může jednat o administrativní chybu bez dopadu na výsledek a způsob zadání a nebo se může jednat o úmysl zadavatele – přestože se pohyboval (s ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky) v pravidlech pro uzavřenou výzvu, nad rámec povinností uveřejnil. Tedy je na zadavateli, zda pravidla pro otevřenou výzvu bude dodržovat, či nikoliv (mohou být přísnější než pravidla pro užší výzvu). Pokud jde pouze o skutečnost, že pro zakázku s předpokládanou hodnotou odpovídající užší výzvě (tedy méně přísná pravidla) uveřejnil, tak zadavatel vykonává něco navíc. Zatímco u zakázky pro otevřenou výzvu zadavatel musí pravidla odpovídající předpokládané hodnotě dodržet, tak v případě, že zadavatel uzavřenou výzvu uveřejní např. z důvodu, že očekává více nabídek, tak by to neměl být problém – s ohledem na výši zakázky pouze přidává vyšší stupeň transparentnosti a s ohledem na zásadu přiměřenosti lze akceptovat jak pravidla pro hodnocení v případě užší výzvy, tak otevřené výzvy.

Otevřené řízení je možné použít k zadání nadlimitní veřejné zakázky (§ 55 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ZZVZ) i k uzavření rámcové dohody (§ 131 odst. 2 ZZVZ). Neshledáváme tudíž ve Vámi popsané situaci porušení či obcházení zákona. V zákoně není zakázáno, aby skutečně uhrazená cena byla nižší než částka uzavřená ve smlouvě. V § 222 ZZVZ je úprava změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Pokud budou Vámi zmíněné smluvní podmínky vůbec považovány za změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku bude se pravděpodobně jednat o změny závazku vyhrazené podle § 100 odst. 1 ZZVZ a tedy přípustné (§ 222 odst. 2 ZZVZ). Podle tohoto ustanovení mají být podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a nesmí být změněna celková povaha veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek. Na Dni s veřejnými zakázkami, které pořádalo MMR v červnu 2023, byly jedním z témat Rámcové dohody vs. Veřejné zakázky s rámcovým prvkem. Prezentace k tomuto tématu je dostupná na tomto odkazu http://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2023/06/RD-vs-r%C3%A1mcov%C3%A9-VZ.pptx. Lze upozornit na to, že rozhodovací praxe (Tisková zpráva ÚOHS) u tohoto typu smluv akcentuje nutnost určitým způsobem ohraničit možnost jejich využívání obdobným způsobem, jako v případě rámcových dohod, a to zejména limitováním doby, na kterou jsou sjednány, či maximálním objemem plnění.

Režim veřejné zakázky malého rozsahu a veřejné zakázky zadávané v podlimitním a nadlimitním režimu je určen předpokládanou hodnotou plnění určenou dle ustanovení § 24 zákona 136/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek – režim veřejné zakázky (dále jen ZZVZ). Správné určení režimu veřejné zakázky je klíčové pro další postup v zadávacím řízení. Obecně se pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky použijí ustanovení § 16, tedy jak ustanovení § 16 odst. 2 (Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak), tak ustanovení § 16 odst. 3 (Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne předpokládaná hodnota změn závazků ze smlouvy, jejichž možnost byla vyhrazena v zadávací dokumentaci podle § 100. Pokud si zadavatel vyhradí plnění podle § 100 odst. 3, uvede v zadávací dokumentaci předpokládanou hodnotu vyhrazeného plnění.) V případě veřejných zakázek malého rozsahu dle § 31 ZZVZ se předpokládaná hodnota stanoví podle § 16 odst.5 (Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.), tedy k okamžiku zadání veřejné zakázky (k okamžiku uzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem) a podle odst. 6 (Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, která nebyla zadána v zadávacím řízení, se použijí cena nebo údaje rozhodné pro její určení uvedené ve smlouvě na veřejnou zakázku). S ohledem na skutečnost, že inflační doložka je z hlediska zákona vyhrazenou změnou podle § 100 (dopředu všem dodavatelům v zadávacích podmínkách stanovujete postup, jak bude navyšována cena, pokud nastane Vámi inzerovaná situace – tedy nárůst inflace) musí zadavatel její předpokládanou hodnotu zahrnout do předpokládané hodnoty celé veřejné zakázky. Překročí-li totiž výše předložené nabídkové ceny (se zahrnutím ceny za vyhrazené změny závazku podle § 100 odst. 1) zákonný limit pro veřejné zakázky zadávané v zadávacím řízení, je nezbytné, aby zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu k okamžiku zadání veřejné zakázky ve vztahu k finančním limitům, a pokud předpokládaná hodnota odpovídá veřejné zakázce, která musí být zadána v zadávacím řízení, musí ji takto zadat v zadávacím řízení. Pokud by Vámi stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky (§16 ZZVZ), do které je nutné počítat hodnotu zakázky i vyhrazené změny, překročila v průběhu plnění limit určený ZZVZ pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu dle ustanovení § 31 ZZVZ, ocitla by se tedy v režimu veřejné zakázky, kterou bylo nutno zadávat v zadávacím řízením a došlo by tak k obcházení povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle § 2 odst. 3 (Zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak). Domníváme se proto, že není možné použít ustanovení § 222 odst. 1 ZZVZ a vykládat jej tak, že se při překročení limitu 2.000.000 bez DPH znovu „soutěžit“ nemusí a navýšit cenu plnění u smlouvy o dílo, pokud by součet ceny plnění podle smlouvy o dílo a ceny vyhrazených změn závazku (ve Vašem případě naplnění mechanismů inflační doložky) překročil limit daný zákonem pro veřejné zakázky malého rozsahu. Zákon neumožňuje nezahrnout do předpokládané hodnoty zakázky vyhrazenou změnu a neumožňuje následně takový postup, že se v případě zvýšení hodnoty zakázky díky inflaci bude jednat o běžnou změnu veřejné zakázky, která se bude posuzovat podle § 222. Pokud tedy ve Vašem případě došlo k takové situaci, doporučujeme zvážit zrušení výběrového řízení a vypsání nové soutěže v intencích ZZVZ dle § 2.

Sektorovou veřejnou zakázkou se dle § 151 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), rozumí veřejná zakázka, kterou zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti a dále také veřejná zakázka, kterou zadává jiná osoba při výkonu relevantní činnosti, pokud relevantní činnost vykonává na základě zvláštního nebo výhradního práva podle § 152 ZZVZ nebo nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo nebo nepřímo uplatňovat dominantní vliv. Jedním z definičních znaků sektorové veřejné zakázky je relevantní činnost, jejíž vymezení bychom nalezli v § 153 ZZVZ.

• Relevantní činností v odvětví teplárenství dle § 153 odst. 1 písm. b) ZZVZ rozumí 1. poskytování nebo provozování soustavy zásobování tepelnou energií podle jiného právního předpisu v souvislosti s výrobou a rozvodem tepelné energie, nebo 2. dodávka tepelné energie v soustavě zásobování tepelnou energií. Provozuje-li tedy obec na základě licence výrobu a rozvod tepla na svém území, mohlo by se jednat o relevantní činnost dle ZZVZ, a tedy o sektorovou veřejnou zakázku. Dle § 158 odst. 1 ZZVZ není zadavatel povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem podle § 25 ZZVZ.
• Sektorovou veřejnou zakázku je povinen zadavatel zadávat v zadávacím řízení tehdy, kdy její předpokládaná hodnota přesáhne limit pro nadlimitní veřejnou zakázku, který aktuálně dle § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění nařízení vlády č. 435/2023 Sb. ze dne 13. prosince 2023, kterým se mění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek) k datu 1. ledna 2024 činí částku 10 826 000 Kč.

Dále platí, že dle § 159 písm. b) bod 1. ZZVZ není zadavatel povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, pokud vykonává relevantní činnost podle § 153 odst. 1 písm. a), b), c) nebo i) a jde o dodávku paliv pro výrobu energie. Jinými slovy, sektorovou veřejnou zakázku na nákup paliva pro výrobu tepelné energie není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a to bez ohledu na její hodnotu, tedy i v případě, že přesáhne finanční limit dle § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., tedy bude nad 10 826 000 Kč.

Z uvedeného vyplývá, že obec není jakožto veřejný zadavatel zadávající sektorovou veřejnou zakázku na nákup paliva pro výrobu tepelné energie, vůbec povinna tuto veřejnou zakázku zadávat v zadávacím řízení, neboť naplňuje výjimku z povinnosti realizovat zadávací řízení, a to jak z důvodu jejího předmětu (palivo pro výrobu tepelné energie), tak i z důvodu výše předpokládané hodnoty (roční nákup do 4,5 mil. Kč bez DPH). Upozorňujeme, že se jedná pouze o výjimku z povinnosti postupovat v zadávacím řízení, nikoliv o výjimku z celého ZZVZ.

Na obec tak dopadají “pouze” obdobné povinnosti jako při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, což se projeví při uveřejňování, kdy je nezbytné dle § 219 ZZVZ uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku nejpozději do 30 dní od jejího uzavření, včetně příloh a dodatků.

V souladu s § 96 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadavatel uveřejní zadávací dokumentaci k otevřenému nadlimitnímu řízení na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení. Zadávací dokumentace má být tedy na profilu zadavatele uveřejněna ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení je odesláno k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ. Dle § 212 odst. 7 ZZVZ nesmí být formulář uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek – VVZ nebo na profilu zadavatele před uveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie – TED. To však neplatí, pokud nebylo zadavateli či provozovateli Věstníku veřejných zakázek doručeno oznámení o uveřejnění formuláře v Úředním věstníku Evropské unie do 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Věstníku veřejných zakázek tedy může být oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněno po 48 hodinách od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, i když v TEDu dosud uveřejněno nebylo. Rozhodným okamžikem pro uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele je tedy den uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení v prvním z těchto věstníků.

Lze shrnout, že okamžikem pro uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele je den, kdy je oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněno buď ve VVZ nebo v TED, závisí na tom, ve kterém věstníku dojde k uveřejnění dříve.

Podle § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je veřejný zadavatel povinen uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy do 3 měsíců od splnění smlouvy. Splněním smlouvy je zpravidla okamžik, kdy jsou všechny závazky vzájemně vyrovnány a závazek ze smlouvy již neexistuje. Nejčastěji bude takovým okamžikem uhrazení poslední faktury po předchozím převzetí plnění ze smlouvy.

Co se týče smluv na veřejnou zakázku, jejichž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce.

Jelikož ale po úplném splnění celé smlouvy je veřejný zadavatel opět povinen uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za celou dobu trvání smlouvy, neměl by zadavatel podle věty první § 219 odst. 3 ZZVZ do „průběžně uveřejňované uhrazené“ ceny za 1 daný rok započítávat příjmy a uveřejnit tedy jen skutečně uhrazené výdaje za daný kalendářní rok.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) umožňuje dle § 113 odst. 2 stanovit v zadávacích podmínkách mimořádně nízkou nabídkovou cenu, např. podle procentuálního snížení oproti průměrné nabídkové ceně v zadávacím řízení. Doporučujeme však v takové situaci stanovit minimální počet nabídek nutných pro stanovení průměru, jelikož v případě mála či dokonce pouze dvou nabídek nebude takový postup funkční. Je rovněž možné využít jiné způsoby určení mimořádně nízké nabídkové ceny dle § 113 odst. 2 ZZVZ. Je například možné použít procentuální odchylku od předpokládané hodnoty nebo odchylku od ceny ve standardizovaném ceníku.

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže s číslem jednacím S12/2013/VZ-11730/2013/521/VČE se vztahuje k již neúčinnému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu rozdílně od současného zákona. Základní principy smyslu a fungování mimořádně nízké nabídkové ceny zůstávají stejné, ale právní úprava je odlišná a nedoporučujeme tedy příliš se spoléhat na toto rozhodnutí. Pro detailnější seznámení s problematikou mimořádně nízké nabídkové ceny zle doporučit komentáře k ZZVZ.

Lze shrnout, že zadavatel může způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny stanovit tak, že určí odchylku od průměrné nabídkové ceny v zadávacím řízení. Měl by však v takovém případě rovněž stanovit minimální počet nabídek nutných pro použití této metody. Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže S12/2013/VZ-11730/2013/521/VČE se vztahuje k již neúčinnému zákonu a nedoporučujeme tedy příliš se na toto rozhodnutí spoléhat. V souvislosti s problematikou mimořádně nízké nabídkové ceny lze doporučit využití komentářů k ZZVZ, případně školení zabývající se mimořádné nízkou nabídkovou cenou.

V rámci odboru strategií práva a elektronizace veřejných zakázek též pravidelně školíme školení zaměřená na mimořádně nízkou nabídkovou cenu, které srozumitelně pokrývá problematiku mimořádně nízké nabídkové ceny. Momentálně nejsou vypsány žádné termíny, ale tento rok bude toto téma s největší pravděpodobností ještě školeno. Na našich stránkách (odkaz zde) je rovněž k dispozici prezentace ke školení na mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

Postup při výběru dodavatele po novele č. 166/2023 Sb., odstraňuje povinné předkládání originálů dokladů ke kvalifikaci a zadavatel již nemusí odesílat výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci. Pro postup před uzavřením smlouvy ve zjednodušeném podlimitním řízení (ZPŘ – 53 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů – ZZVZ) tak „nově“ stačí, pokud účastník prokáže splnění základní i profesní způsobilost nebo technické kvalifikace čestným prohlášením (předloženým v jeho elektronické nabídce) – v rozsahu a způsobem zadavatelem požadované kvalifikace stanovenými zadávacími podmínkami. V uvedeném případě není čestné prohlášení pouhou náhradou dokladu o kvalifikaci, ale samotným dokladem způsobilým základní způsobilost prokázat. V zadávacím řízení má tedy zadavatel možnost jediného účastníka vybrat bez provedení hodnocení – je však nutné vždy posoudit splnění podmínek účasti na základě předložené nabídky a bez toho, aniž by musel odesílat oznámení o výběru, pokud se nerozhodne uveřejnit oznámení o výběru dodavatele na profilu zadavatele, má dle našeho názoru uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu v souladu s nabídkou vybraného dodavatele, aniž se uplatní pravidla zákazu uzavření smlouvy podle § 246 ZZVZ.

Na základě dotazu ve věci aplikace ustanovení § 48 odst. 7 a 9 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) na dynamický nákupní systém (DNS) sdělujeme následující. DNS je elektronický otevřený systém, který je zaváděn v zadávacím řízení, ve kterém zadavatel postupuje přiměřeně podle pravidel pro užší řízení (viz § 138 ZZVZ). Samotné zadávání zakázek v DNS již není zadávacím řízením, nýbrž tzv. zvláštním postupem, kdy dle § 2 odst. 3 ZZVZ se jeho provedením považuje povinnost zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení za splněnou. Na zvláštní postup se neuplatní pravidla pro zadávací řízení, pokud není v části šesté zákona uvedeno jinak. Ve vztahu k DNS se jedná o výslovné uvedení odkazů v § 130 ZZVZ, dále odkazy v § 140a ZZVZ (pravidla pro prokazování kvalifikace a prokázání nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 a 6 ZZVZ) a dále přiměřené použití části pravidel z § 122 ZZVZ (viz § 141 ZZVZ).

Z uvedeného je tedy zřejmé, že k přímé aplikaci § 48 odst. 7 ZZVZ dojde ve fázi zavádění DNS, kdy se jedná o postup zadavatele v zadávacím řízení. Pokud tedy žádost o účast před zavedením DNS podá účastník zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie, pak jej zadavatel může vyloučit. K aplikaci § 48 odst. 9 ZZVZ v případě zavádění DNS však nedojde, neboť zde není fáze výběru dodavatele. Po zavedení DNS se pak na jednotlivé „minitendry“ § 48 odst. 7 a 9 ZZVZ neuplatní, neboť se již nejedná o zadávací řízení.

Zadavateli však nic nebrání v tom, aby si přiměřené použití dalších ustanovení ZZVZ, tedy např. aplikaci § 48 odst. 7 a 9 ZZVZ, vyhradil i pro jednotlivé výzvy k podání nabídek v DNS. Vaše výhrada v zadávací dokumentaci k DNS je tedy v tomto ohledu v pořádku, pouze bychom upozornili, že její znění není zcela ideální – hovoříte v ní o „účasti v zadávacím řízení“, avšak jak bylo uvedeno výše, zadávací řízení je pouze postup pro zavedení DNS, po jeho zavedení se již o zadávací řízení nejedná. Doporučili bychom proto znění upravit, neboť takto je Vaše výhrada ve své podstatě obsoletní – zadávací řízení je již dávno skončené, a proto ji nelze uplatnit na výzvy k podání nabídek v DNS, neboť tam se jedná o zcela odlišný postup dle ZZVZ, stejně jako na pozdější přístup dodavatelů do DNS. Proto pokud chcete tuto podmínku dále uplatňovat, pak doporučujeme upravit její znění tak, aby z něj vyplývalo, že se vztahuje na jednotlivé výzvy k podání nabídek v DNS a na později přistoupivší dodavatele do zavedeného DNS, neboť takto chápeme Váš původní záměr. Pokud se však rozhodnete, že ji nechcete již dále uplatňovat, pak je možné tuto výhradu ze zadávací dokumentace vyjmout postupem podle § 139a ZZVZ, tedy změnou zadávací dokumentace k DNS.

U rámcových dohod je však situace odlišná. Jak vyplývá ze znění § 133 odst. 1 ZZVZ, zadavatel při výběru dodavatelů, s nimiž má být uzavřena rámcová dohoda, postupuje podle pravidel pro výběr dodavatele. Dochází zde tedy k aplikaci § 122 ZZVZ a takoví dodavatelé jsou tedy z pohledu ZZVZ vybraní dodavatelé. V souvislosti s tím proto dochází při uzavírání rámcové dohody k aplikaci jak § 48 odst. 7 ZZVZ, tak i § 48 odst. 9 ZZVZ. Zadavatel má tedy povinnost vyloučit ze zadávacího řízení takového dodavatele, který byl sice vybrán jako účastník rámcové dohody, ale má formu akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.

Na základě dotazu, zda může účastník zadávacího řízení prokázat profesní způsobilost výpisem z živnostenského rejstříku i když má živnostenské oprávnění přerušené, uvádíme následující:

Účastník zadávacího řízení musí prokázat profesní způsobilost spolu s podáním nabídky (viz. rozhodnutí ÚOHS č. j. ÚOHS-R0035/2021/VZ-10446/2021/161/JSu). Nesplňuje-li tedy účastník zadávacího řízení profesní způsobilost již ve lhůtě pro podání nabídek, nemůže vzniklou situaci zhojit tím, že bude profesní způsobilost splňovat později. V dané situaci by tedy byl naplněn důvod pro vyloučení účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

Jedinou možnost, jak i přesto splnit profesní způsobilost by účastník zadávacího řízení měl, pokud by zadavatel akceptoval doplnění kvalifikace účastníka v rámci postupu dle § 46 a požádal o doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek může zadavatel dle § 46 odst. 2 ZZVZ požadovat doplnění, pročež se takové doplnění nepovažuje za změnu nabídky a skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti (tedy k prokázání profesní způsobilosti ve smyslu § 77 odst. 2 písm. a) zákona v rovině oprávnění k podnikání v rozsahu, který odpovídá předmětu plnění veřejné zakázky) mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

V případě, že by zadavatel zvolil takový postup doporučujeme zvýšenou pozornost v souvislosti s dodržením zásady přiměřenosti a zásady rovného zacházení dle § 6 odst. 1 a 2 ZZVZ. Lze shrnout, že účastník zadávacího řízení prokazuje profesní způsobilost spolu s podáním nabídky, nemůže ji tedy prokázat, pokud ji nabude až po skončení lhůty pro podání nabídek. Účastník zadávacího řízení by mohl profesní způsobilost prokázat později pouze, pokud by byl zadavatelem vyzván k doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti dle § 46 ZZVZ.

V případě změny zadávací dokumentace, pokud zadavatel má již zaveden nadlimitní dynamický nákupní systém (DNS) a plánuje prodloužení doby trvání a navýšení finančního rozsahu (předpokládané hodnoty), sdělujeme na následující dotaz, zda je taková změna zadávací dokumentace změnou umožňující rozšíření okruhu potenciálních dodavatelů a zda je tedy v takovém případě nutno postupovat podle § 139a odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), jestli „pozdržet“ odeslání první výzvy k podání nabídek na základě takové změněné zadávací podmínky o dobu přiměřenou k zařazení nových dodavatelů, přičemž tato doba nesmí být kratší než původní doba pro podání žádostí o účast při zavádění DNS, že úmyslem zákonodárce bylo předmětným odstavcem 3 mířit zejména na situace, kdy dochází k rozšiřování předmětu DNS o nové položky či okruhy, případně pokud dochází ke zmírnění kvalifikačních kritérií pro zařazení do DNS. Jinak řečeno tedy míří toto pravidlo na situace, kdy se v podstatě nemohli dodavatelé do daného DNS hlásit – buď nebylo poptáváno to, co nabízejí, nebo neměli např. takové zkušenosti, aby splnili kritéria kvalifikace do DNS. Prodloužení doby trvání a s tím spojené navýšení přepokládané hodnoty však dle našeho názoru není situací, která by měla za následek rozšíření možného okruhu dodavatelů, neboť ti se mohli do DNS hlásit kdykoliv v jeho průběhu a prodloužením doby jeho trvání se na této skutečnosti nic nemění. Lze sice souhlasit i s úvahou, že by tyto změny mohly být určitou motivací pro nové dodavatele, avšak rozhodně nebylo úmyslem zákonodárce de facto blokovat DNS na 30 dní (min. lhůta pro podání žádosti o účast v DNS) při každém prodloužení doby trvání, neboť tím by tento institut, který DNS umožňuje, pozbyl svých výhod. K uvedenému lze konstatovat, že tato změna nemá žádný faktický dopad na možnost dodavatelů se do DNS hlásit, což je zásadní rozdíl oproti změnám, na něž by dopadal § 139a odst. 3 ZZVZ. Lze tedy shrnout, že dle našeho názoru není změna zadávací dokumentace spočívající v prodloužení doby trvání a navýšení předpokládané hodnoty DNS změnou, která by mohla rozšířit okruh možných dodavatelů a u níž by bylo nutné postupovat podle § 139a odst. 3 ZZVZ.

K dotazu ve věci rozšíření dynamického nákupního systému (DNS) o nové kategorie, sdělujeme následující. Změny zadávací dokumentace zavedeného DNS upravuje § 139a zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ). Dle tohoto ustanovení je zadavatel oprávněn v průběhu trvání DNS změnit nebo doplnit zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci. Taková změna nebo doplnění pak musí být oznámena stejným způsobem jako zadávací podmínka, která je změněna nebo doplněna. Zároveň platí, že zadavatel odešle oznámení o změně k uveřejnění prostřednictvím uveřejňovacích formulářů. Pokud by změna nebo doplnění měla vliv na okruh potenciálních dodavatelů, pak musí zadavatel s odesláním první výzvy na základě této změněné zadávací podmínky vyčkat dobu přiměřenou k zařazení nových dodavatelů, která nesmí být kratší než původní doba pro podání žádostí o účast při zavádění DNS. Z uvedeného je tedy zřejmé, že legislativně by vytvoření nové kategorie DNS nemělo nic bránit, pokud budou dodrženy všechny podmínky, které § 139a ZZVZ stanoví, a to zejména vyčkání přiměřené doby pro zařazení nových dodavatelů. ZZVZ tedy vytvoření nové kategorie nezakazuje, avšak jelikož je nutno všechny takové změny zadávací dokumentace uveřejnit i ve formulářích ve Věstníku veřejných zakázek a v TEDu, je možné provádět jen takové změny, které formuláře umožní. Z dosavadní komunikace s TEDem vyplývá, že uveřejňovací formuláře neumožňují rozšířit DNS o nové kategorie a proto v současné době není tento způsob změny zadávací dokumentace DNS možný. Ze strany MMR však probíhá komunikace za účelem umožnění i této formy změny zadávací dokumentace DNS, neboť vidíme její jednoznačný potenciální přínos, avšak v současné době nelze predikovat finální postoj TEDu. Lze tedy shrnout, že ačkoliv legislativní úprava v § 139a ZZVZ nebrání rozšíření DNS o nové kategorie, nelze tento způsob změny zadávací dokumentace DNS v současné době aplikovat z důvodu nemožnosti splnění uveřejňovací povinnosti takové změny ve smyslu § 139a odst. 5 ZZVZ.

Odpověď k otázce 1)

Zadavatel se řídí ustanoveními pro podlimitní režim podle § 53 a 54 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

Zadavatel je oprávněn použít jakýkoli postup, který je vymezen v části čtvrté pro nadlimitní režim. Lhůty pro podlimitní režim jsou přímo vymezeny v § 54 ZZVZ.

Odpověď k otázce 2)

Zadavatel je oprávněn posoudit mimořádně nízkou nabídkovou cenu, v podlimitním režimu to však není povinností. Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny je vždy posouzením nabízené ceny za konkrétní plnění. Nelze tedy stanovit konkrétní procentní míru, ne jejímž základě by zadavatel vždy posuzoval mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Zadavatel si však v zadávací dokumentaci může vymezit vzorec, podle kterého bude mimořádně nízkou nabídkovou cenu zkoumat, a to i v podlimitním režimu.

Odpověď k otázce 3)

Pokud si zadavatel vyhradil zkoumání splnění podmínek účasti u prvního a druhého v pořadí podle výsledku hodnocení, pak tuto výhradu zadavatel musí naplnit. Zkoumání existence “propojení” nabídek prostřednictvím kvalifikace musí zadavatel zkoumat vždy, od 16.7.2023 (po novele č. 166/2023 Sb.) má však zadavatel takovou nabídku povinnost vyloučit pouze u vybraného dodavatele.

Zadavatel také nemá povinnost zkoumat kvalifikaci u všech účastníků zadávacího řízení.

Veřejný zadavatel postupuje podle pravidel pro sektorové zakázky vždy při výkonu relevantní činnosti. Relevantní činností v odvětví teplárenství je podle § 153 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) poskytování nebo provozování soustavy zásobování tepelnou energií podle jiného právního předpisu v souvislosti s výrobou a rozvodem tepelné energie, nebo dodávka tepelné energie v soustavě zásobování tepelnou energií. Nákup paliv pro teplárenství je tedy činností podléhající pravidlům pro sektorové zakázky.
V případě sektorových zakázek existuje povinnost postupovat v zadávacím řízení pouze u nadlimitních veřejných zakázek a platí ustanovení části sedmé pro sektorové veřejné zakázky, a to i pro veřejné zadavatele.

Pokud jde o pravidla uchovávání dokumentace po dobu 10 let od ukončení zadávacího řízení, nebo od změny závazku na původní veřejnou zakázku, je povinnost dle § 216 uchovávat takové dokumenty v listinné anebo elektronické podobě, příp. i jiné záznamy z ústní komunikace, u kterých je to vyžadováno zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dle § 211 odst. 2) – ty se vhodným způsobem „archivují“ společně s nabídkami účastníků zadávacího řízení.

Nezávisle na uvedeném je povinnost uveřejňovat informace a dokumenty na profilu zadavatele podle § 214 tohoto zákona, které dle § 17 odst. 2 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, musí zadavatel bezplatně držet jako veřejně dostupné nepřetržitě po dobu nejméně 2 let od jejich uveřejnění na profilu zadavatele.

Proto uvádíme, že je důležité rozlišovat mezi povinností uveřejňovat dokumenty a informace podle tohoto zákona na profilu zadavatele a následně je držet jako veřejně přístupné (nepřetržitě po dobu nejméně 2 let od jejich uveřejnění na profilu zadavatele) a povinným uchováváním dokumentace o zadávacím řízení po dobu 10 let. Povinné uchovávání dokumentace o zadávacím řízení (§ 216) se nepoužije na výjimky dle ZZVZ a nelze jej zaměňovat s uveřejněním informací a dokumentů na profilu zadavatele, pokud zadavatel nemá povinnost zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku, např. malého rozsahu – VZMR.

To však neznamená, že by ukládání dokumentace nemohl zadavatel provádět i jiným způsobem, anebo že zadavatel zcela rezignuje na to, co je míněno obecně archivací v organizaci zadavatele. Proto doporučujeme použít pravidla uchovávání dokumentace a informací uložených v certifikovaném elektronickém nástroji, ale dokumentaci je možné uložit i mimo certifikovaný elektronický nástroj, např. do spisové služby zadavatele.

K otázce, zda se výjimka z povinnosti poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSPI“) v § 218 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), použije i na veřejné zakázky malého rozsahu, uvádíme následující:

Ustanovení § 218 odst.2 písm. a) ZZVZ zadavateli zakazuje poskytnutí informací, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení do ukončení zadávacího řízení. Toto ustanovení se nevztahuje na veřejné zakázky malého rozsahu. Veřejné zakázky malého rozsahu ani nejsou zadávány v zadávacím řízení a konec zákazu poskytnutí informací tedy nemůže být navázán na ukončení zadávacího řízení. V případě že je zadavatel požádán o informace vztahující se k veřejné zakázce malého rozsahu podle ZSPI, neuplatní se § 218 odst. 2 písm. a) ZZVZ a zadavatel je tedy povinen postupovat podle ZSPI. V případě, že by zadavatel zadal veřejnou zakázku malého rozsahu v zadávacím řízení, tak by se na něj § 218 odst. 2 písm. a) ZZVZ vztahoval a zadavatel by informace týkající se obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení, do ukončení zadávacího řízení nemohl poskytnout.

Lze shrnout, že § 218 odst. 2 písm. a) ZZVZ se neuplatní na situaci, kdy zadavatel zadává veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení. Zadavatel v takovém případě postupuje mimo ZZVZ a vztahuje se na něj v souvislosti s poskytnutím informací pouze ZSPI.

Na dotaz, jak reagovat na situaci, kdy účastník zadávacího řízení nezahrnul do celkové nabídkové ceny některé položky výkazu výměr, sdělujme, že na základě § 46 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) „Po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak“.

Dle § 46 odst. 3 ZZVZ se oprava položkového rozpočtu považuje za objasnění, ale pouze, pokud tím není dotčena celková nabídková cena.

Celkovou nabídkovou cenu tedy již není možné ve fázi hodnocení nabídek měnit ani v případě, že se účastník zadávacího řízení pouze dopustil početní chyby. Cenu jednotlivých položek je možné měnit prostřednictvím objasnění dle § 46 odst. 3 ZZVZ tak, aby se celková nabídková cena nezměnila a byl zahlazen rozpor vzniklý chybou účastníků.

Smlouvu s vybraným dodavatelem musí zadavatel dle § 124 odst. 4 ZZVZ uzavřít v souladu s nabídkou vybraného dodavatele. Smlouva tedy musí být uzavřena na nabídkovou cenu, kterou vybraný dodavatel uvedl v nabídce. Pokud by změnou celkové nabídkové ceny nedošlo ke změně pořadí hodnocení, bylo by následně dle našeho názoru možné prostřednictvím dodatku provést změnu závazku ze smlouvy.

Pokud tedy změna nepřesáhne limity změny de minimis dle § 222 odst. 4 ZZVZ a se změnou celkové nabídkové ceny nedošlo ke změně pořadí hodnocení, bylo by následně dle našeho názoru možné prostřednictvím dodatku provést uvedenou změnu závazku ze smlouvy. Je však třeba zdůraznit, že zadavatel není povinen změnu de minimis provést, je to pouze možnost, kterou dodavatel nemůže vymáhat.

Dodavatel by musel smlouvu uzavřít bez jistoty, že nabídková cena bude následně navýšena. Vámi popsaná situace dle našeho názoru nevytváří žádný důvod pro zrušení zadávacího řízení dle § 127. Lze shrnout, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek již není možné měnit nabídku a tedy ani celkovou nabídkovou cenu. Je pouze možné upravit jednotlivé položky dle § 46 odst. 3 ZZVZ, pokud tím celková nabídková cena nebude dotčena a napravit rozpor vzniklý chybou účastníka při vytváření nabídky nebo následně cenu navýšit prostřednictvím změny závazku ze smlouvy de minimis dle § 222 odst. 4 ZZVZ.

V posuzovaném případě záleží na  předpokládané hodnotě letenek, které pořizujete v průběhu 12 měsíců nebo v účetním období. Pokud předpokládaná hodnota určená podle § 19 odst. 1 nebo 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) nedosahuje limitu podle § 25 ZZVZ, tedy jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu nebo o podlimitní veřejnou zakázku, jste oprávněni postupovat podle § 19 odst. 3 ZZVZ. V takovém případě by bylo možné letenky pořizovat nahodile dle svých aktuálních potřeb. Pokud ovšem objem letenek, respektive jejich předpokládaná hodnota, přesáhne limit podle § 25 ZZVZ, tedy bude se jednat o nadlimitní veřejnou zakázku, není zadavatel v takovém případě oprávněn využít postup podle § 19 odst. 3 ZZVZ a musí zadat nákup letenek v některém ze zadávacích řízení podle ZZVZ.

Na základě pravidel ke změnám závazků dle 222 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) platí, že zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení. Zadavatel je oprávněn provádět pouze nepodstatné změny smluv, pokud splňuje podmínky vymezené v § 222 odst. 2 až 10 ZZVZ. Tyto podmínky se nevážou na limity relevantní pro jednotlivé režimy veřejných zakázek. Pokud tedy změnu závazku ze smlouvy lze v souladu s § 222 ZZVZ označit za nepodstatnou, může ji zadavatel realizovat bez povinnosti provést zadávací řízení, a to bez ohledu na to, zda překročí či nepřekročí limit relevantní pro režim veřejné zakázky.

Pro úplnost uvádíme, že podle § 222 odst. 1 ZZVZ platí, že pokud změna smlouvy splňuje podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto ZZVZ; tedy se má jednat o výjimku pro podlimitní veřejnou zakázku (§ 30 ZZVZ), výjimku na veřejnou zakázku malého rozsahu (§ 31 ZZVZ) nebo koncesi malého rozsahu a zároveň celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle § 25 ZZVZ, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, podle § 27 ZZVZ, jde-li o veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo podle § 178 ZZVZ, jde-li o koncesi malého rozsahu, tak zadavatel není povinen zkoumat, zda se jedná o podstatnou či nepodstatnou změnu smlouvy a může uzavřít dodatek k této smlouvě.

Prohlídka místa plnění je v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) upravena především v § 36 odst. 6 a § 97. Tato úprava pojímá prohlídku místa plnění jako dobrovolný nástroj zadavatele. Pokud jej zadavateli využije (v případě, že je to vhodné), tak se musí řídit pravidly určenými pro její uskutečnění. Jedná se především o dodržení lhůt stanovených v § 97 ZZVZ (v případě podlimitní veřejné zakázky lhůt podle § 54 odst. 6 ZZVZ). Je také důležité, aby při organizování prohlídky místa plnění byly dodrženy zásady podle § 6 ZZVZ, tedy především zásady transparentnosti a rovného zacházení. Pakliže je potřeba dodržet ustanovení § 120 odst. 1 ZZVZ a zajistit, aby se do ukončení elektronické aukce nemohli její účastníci vzájemně identifikovat, je nutné pořádat prohlídku místa plnění pro účastníky zadávacího řízení separátně (za dodržení zákonem vyžadovaných lhůt, zásady rovného zacházení a v případě ústní komunikace při zajištění dostatečného zdokumentování této komunikace prostřednictvím vhodných prostředků). Obdobné je to i v případě jednacího řízení s uveřejněním, kdy se prohlídka místa plnění bude konat v průběhu lhůty pro podání předběžných nabídek.

Dle § 87 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) se JEO rozumí písemné čestné prohlášení dodavatele o prokázání jeho kvalifikace, a to i prostřednictvím jiné osoby, nahrazující doklady vydané orgány veřejné správy nebo třetími stranami na formuláři zpřístupněném v informačním systému e-Certis. Jednotné evropské osvědčení – JEO pro veřejné zakázky potvrzuje splnění podmínek účasti, případně kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Zadavatel může v souladu s § 46 odst. 1 ZZVZ vyzvat účastníka zadávacího řízení k doplnění nebo vysvětlení předložených dokladů, pokud u něj vzniknou nějaké nejasnosti, a to i v případě, pokud je kvalifikace prokazována prostřednictvím JEO. Pokud účastník zadávacího řízení požadované doklady ve stanovené lhůtě nedoloží nebo doklady ve stanovené lhůtě nevysvětlí nebo nedoplní, může být zadavatelem ze zadávacího řízení na základě § 48 odst. 2 ZZVZ vyloučen.

Bez ohledu na výše uvedené není účastník zadávacího řízení, v souladu s § 45 odst. 4 ZZVZ, povinen předložit zadavateli další doklady nebo poskytnout informace, které jsou veřejně dostupné (vedené v informačním systému veřejné správy nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státu, který umožňuje neomezený dálkový přístup), a to prostřednictvím bezplatného přístupu do vnitrostátní databáze členského.

V rámci JEO je ale v takovém případě nezbytné uvést internetovou adresu a identifikační údaje dané databáze, a pokud je to nezbytné, učinit taktéž prohlášení o souhlasu s poskytnutím údajů z příslušné databáze tak, aby bylo zcela zřejmé, kde jsou požadované informace k dispozici. Přístup do databáze musí být bez omezení umožněn všem zadavatelům bez ohledu na skutečnost, ze kterého členského státu daný zadavatel pochází. Účastník zadávacího řízení může na žádost zadavatele o předložení dokladů, které osvědčují skutečnosti obsažené v JEO odpovědět, že tyto doklady zadavateli předložil v jiném zadávacím řízení včetně identifikace tohoto zadávacího řízení (viz § 87 odst. 3 ZZVZ). Ze smyslu právní úpravy však vyplývá, že tak může učinit pouze tehdy, pokud jsou údaje uvedené v těchto dokladech nadále platné.

Ke další části dotazu, týkající se snížení počtu kvalifikovaných zájemců, sdělujeme, že tato část se týká pouze snižování počtu účastníků zadávacího řízení dle § 111 ZZVZ. V daném oddíle každý z účastníků zadávacího řízení vyplní, jakým způsobem naplňuje podmínky pro postup podle § 111 ZZVZ stanovené v zadávací dokumentaci k dané veřejné zakázce. Upozorňujeme však, že v případě užšího řízení nelze postup podle § 111 ZZVZ použít, a to dle odstavce 5 daného ustanovení. Aplikace § 111 ZZVZ je možná u užšího řízení pouze v případě sektorových veřejných zakázek (§ 163 odst. 1 ZZVZ) a veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti (§ 200 odst. 1 ZZVZ).

Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky je upraveno v § 86 odst. 2 a v § 87 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ). Jedná se o transpozici čl. 59 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.

Lze vysledovat, že slouží k nahrazování dokladů (písemným čestným prohlášením), které mají být v zadávacím řízení předloženy.

Není však vyloučeno, aby i v samotném jednotném evropském osvědčení byly uvedeny informace, které bude moci zadavatel považovat za předložení údajů, dokladů, modelů nebo vzorků, které prokazuje splnění požadovaných kritérií kvalifikace. Pokud by v předmětném jednotném evropském osvědčení pro veřejné zakázky byl fakticky seznam významných služeb uveden, jednalo by se o dostačující prokázání.

Z Vámi uvedených informací vyplývá, že v posuzovaném případě k tomu nedošlo. Vzhledem k tomu, že předložení seznamu významných služeb bylo v nabídce nahrazeno, prohlášením „že dodavatel splňuje všechna požadovaná kvalifikační kritéria pro výběr“, nebyla dosud (doklady o kvalifikaci) kvalifikace prokázána.

Zároveň však z pohledu zadavatele nemůže dojít ihned k vyloučení účastníka zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ. Dodavatelům zákon garantuje oprávnění „nahrazovací“ jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky v nabídkách využívat (§ 86 odst. 2 ZZVZ). Na základě výzvy zadavatele (§ 46 ZZVZ) má však dojít k předložení samotných údajů, dokladů, modelů nebo vzorků, které splnění požadovaných kritérií kvalifikace prokazují.

K Vašemu dotazu „Má se za to, že účastník jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky prokázal i požadovanou technickou kvalifikaci když v části IV. tohoto dokumentu odpověděl, že splňuje všechna požadovaná kvalifikační kritéria pro výběr?“ uvádíme, že takovouto právní domněnku či fikci ZZVZ nestanoví.

Pokud zadavatel již zadává v režimu zadávacího řízení (§ 3) veřejnou zakázku, samozřejmě se na změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku (VZ) aplikuje § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), protože zadavatel je v zákonném režimu. Pouze pokud zadavatel zadává VZ jako výjimku pro veřejné zakázky malého rozsahu – § 31 (anebo koncesi malého rozsahu) a i po změně je součet změn mimo zákonné limity, tak se neaplikuje § 222 ZZVZ – ale pokud zadavatel limit přesáhne, tak samozřejmě ano – postupuje obdobně podle pravidel pro změny závazku i u dalších, dotazem uvedených situací.

Dobrý den, podle § 222 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) platí, že:

Zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení. Zadavatel je oprávněn provádět pouze nepodstatné změny smluv, pokud splňuje podmínky vymezené v § 222 odst. 2 až 10 ZZVZ.

Dále podle tohoto ustanovení (dochází k upřesnění pravidel § 222 v případech, kdy je na změnu možné aplikovat některou z výjimek) a platí, že pokud změna smlouvy splňuje podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto ZZVZ; a tedy jedná-li se o výjimku pro podlimitní veřejnou zakázku (§ 30 ZZVZ), veřejnou zakázku malého rozsahu (§ 31 ZZVZ) nebo koncesi malého rozsahu a zároveň celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle:

a) § 25, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,
b) § 27, jde-li o veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo
c) § 178, jde-li o koncesi malého rozsahu,

není zadavatel povinen zkoumat (v souvislosti s provedenou změnou), zda se jedná o podstatnou či nepodstatnou změnu smlouvy a může uzavřít dodatek k této smlouvě.

Konkrétně, pokud zadavatel zadal veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávky s původní hodnotou 1 mil. Kč a chtěl by realizovat změnu této zakázky v hodnotě 300 000 Kč, celková změněná hodnota by činila 1,3 mil. Kč, a nepřekračovala by tedy hodnotu pro veřejnou zakázku malého rozsahu. V takovém případě by zadavatel mohl využít popsané výjimky a nemusel by posuzovat přípustnost změny z hlediska podstatných a nepodstatných změn podle § 222.

Na dotaz, zda “v rámci podlimitní veřejné zakázky můžeme provádět nepodstatné změny smlouvy aniž by jsme museli řešit hodnoty změn dle odst. č. 4, 5, 6 atd.”? sdělujeme, že Vámi uvedené platí pouze u podlimitních veřejných zakázek zadávaných na základě výjimky (je-li taková výjimka omezena pro podlimitní veřejnou zakázku), nikoli pro podlimitní veřejné zakázky obecně.

Zadavatel má dle § 215 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) povinnost uvést v zadávací dokumentaci při zavádění dynamického nákupního systému (DNS) způsob výběru z elektronického katalogu, tedy stanovit, zda ad1) bude postupovat dle odstavce 4 písm. a) nebo b), společně s informací, zda ad2) bude vybírat jednotlivé položky pouze z jednoho katalogu nebo provede výběr z více elektronických katalogů pro každou položku samostatně. Je tedy na uvážení zadavatele, jaký postup pro něj bude ekonomicky výhodnější, zda získání plnění jako celku od jednoho dodavatele, nebo výběr jednotlivých položek z různých katalogů od různých dodavatelů, což by se v kombinaci s DNS mělo nejvíce blížit pojetí e-shopu.

Není nijak vyloučeno, aby zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl obě tyto možnosti, tzn. že bude vybírat v některých minitendrech pouze z jednoho katalogu a v jiných z více katalogů, přičemž metodu upřesní v konkrétní výzvě k podání nabídek na konkrétní veřejnou zakázku. Tato možnost vyplývá ze znění odst. 2 písm. b), kdy je mezi oběma variantami použita spojka „nebo“ ve významu slučovacím, nikoliv ve významu vylučovacím, neboť dle legislativních pravidel vlády by vylučovací způsob musel být oddělen čárkou, tj. „…, nebo …“. Stejně tak není vyloučena kombinace postupů podle § 215 odst. 4 písm. a) či b).

V případě rámcových dohod není v takovém případě (kombinace postupů) komplikace, neboť dodavatelé musejí předložit hotové elektronické katalogy již při uzavírání rámcové dohody a tato je dále neměnná.

V případě DNS však musí zadavatel zvažovat již při jeho zavádění, zda bude chtít využít variantu podle písm. b), neboť na rozdíl od varianty podle písm. a) musí již přesně vymezit předmět DNS co se týká poptávaných položek, neboť aby bylo možné variantu podle písm. b) v DNS využít, musejí dodavatelé, na rozdíl od varianty podle písm. a), předložit elektronické katalogy již při podání žádosti o účast do DNS. Tato povinnost vyplývá ze samotné povahy varianty podle písm. b) a zároveň je explicitně uvedena v čl. 36 odst. 6 druhém pododstavci směrnice 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.

Lze shrnout, že zadavatel má v případě využití elektronických katalogů v DNS značnou variabilitu použití, avšak je nutno všechny podstatné informace sdělit již v zadávací dokumentaci k zavedení DNS, aby v souladu se zásadou transparentnosti měli všichni potenciální dodavatelé kompletní informace o tom, jak bude DNS fungovat. K tomu by tedy mělo postačit sdělení, že zadavatel bude k výběru využívat obě varianty podle odst. 4 písm. a) a b), společně s oběma možnostmi výběru z katalogů, přičemž konkrétní podmínky budou upřesněny v jednotlivých výzvách k podání nabídek.

K otázce, zda je možné, aby součástí položkového rozpočtu veřejné zakázky, jejímž předmětem je poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek – demolice budov a jiných staveb, bylo i nacenění následného odprodeje kovů dodavatelem, uvádíme následující:

Dle našeho názoru žádné z ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) nebrání tomu, aby součástí položkového rozpočtu byl odprodej kovů, ze kterého by výtěžek šel zpět do rozpočtu veřejné zakázky. V dané situaci je také důležité, zda je odprodej materiálu dodavatelem provádějícím demolici běžnou obchodní praktikou. Pokud ano, tak je možné do plnění veřejné zakázky zahrnout i odprodej kovů z demolice dodavatelem.

V případě, že by odprodej materiálu z demolice objektu standardně nebyl součástí činnosti dodavatele, který se zabývá demolicí objektů, by stanovení takové povinnosti bylo problematické, jelikož by v rozporu se zásadou přiměřenosti (§ 6 odst. 1 ZZVZ) a se zásadou zákazu diskriminace (§ 6 odst. 2 ZZVZ) výrazně a bezdůvodně zužovalo okruh možných dodavatelů. Do plnění veřejné zakázky by byla zahrnuta činnost, která standardně není součástí předmětu veřejné zakázky a byli by tak zvýhodněni dodavatelé, kteří se touto činností zabývají. Danou situaci by bylo možné řešit jinak, například rozdělením veřejné zakázky na části.

Lze shrnout, že zahrnutí položky odprodeje vybouraného železa a dalších kovů dodavatelem do položkového rozpočtu je možné. Nicméně taková činnost nesmí být neobvyklou činností v souvislosti s demolicí objektů, jinak by byl předmět veřejné zakázky nepřiměřeně rozšířen.

K pojmu nepřímý majitel jsou dostupné informace z webových stránek Ministerstva spravedlnosti: https://esm.justice.cz/ias/issm/napoveda#primyNeprimySm. V zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) je požadavek na zjištění údajů o skutečném majiteli vybraného dodavatele upraven v § 122 odst. 5. Zde je stanoveno, že zadavatel zjistí údaje o skutečném majiteli v případě české právnické osoby z evidence skutečných majitelů podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů. Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o zadávacím řízení. Z uvedeného vyplývá, že tento požadavek na zjištění skutečného majitele bude splněn, i když je v evidenci skutečných majitelů tento skutečný majitel označen jako nepřímý. Ve vztahu k využívání veřejné či neveřejné části této evidence lze uvést, že zpravidla bude dostačující výpis z veřejné části evidence. Nelze ovšem vyloučit, že by konkrétní okolnosti (například při podezření, že ke střetu zájmů dochází) vyžadovaly větší rozsah informací a tedy výpis z části neveřejné.

Předmět veřejné zakázky je popsán jako převedení finančních prostředků do termínovaného vkladu veřejným zadavatelem.

Investiční nástroje, jak jsou v § 3 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, vymezeny, jsou následující:

a) investiční cenné papíry,

b) cenné papíry kolektivního investování,

c) nástroje peněžního trhu,

d) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke kurzu nebo hodnotě cenných papírů, měnovým kurzům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu, povolenkám na emise skleníkových plynů, jakož i jiným derivátům, finančním indexům či finančním kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, a ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo na dodání věci, k níž se jejich hodnota vztahuje,

e) nástroje umožňující přenos úvěrového rizika,

f) finanční rozdílové smlouvy,

g) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo alespoň jedné strany zvolit, zda si přeje vypořádání v penězích, nejde-li o vypořádání v penězích z důvodu selhání jedné ze stran derivátu nebo z jiného důvodu předčasného ukončení derivátu,

h) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na dodání této komodity, a se kterými se obchoduje na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému popřípadě v organizovaném obchodním systému, s výjimkou velkoobchodních energetických produktů podle čl. 2 bodu 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií obchodovaných v organizovaném obchodním systému, z nichž vyplývá povinnost dodání této komodity,

i) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na dodání této komodity, které nejsou uvedené v písmenu h), nejsou určené pro obchodní účely a mají znaky jiných derivátových investičních nástrojů,

j) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke klimatickým ukazatelům, přepravním tarifům nebo míře inflace a dalším ekonomickým ukazatelům uveřejněným na úseku oficiální statistiky, a z nichž vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo alespoň jedné strany zvolit, zda si přeje vypořádání v penězích, nejde-li o vypořádání v penězích z důvodu selhání jedné ze stran derivátu nebo z jiného důvodu předčasného ukončení derivátu,

k) nástroje, jejichž hodnota se vztahuje k věcem, právům, dluhům, indexům nebo kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, které nejsou uvedené v písmenech a) až j) a mají znaky jiných derivátových investičních nástrojů; zejména jde o ty, které jsou obchodovány na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, nebo v organizovaném obchodním systému, a

l) povolenky na emise skleníkových plynů.

Neshledali jsme zde souvislost s cennými papíry, nebo jinými investičními nástroji podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, na který je v § 29 odst. 1 písm. l) bodě 1 odkazováno. Máme tudíž za to, že zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení není pod toto ustanovení podřaditelné.

Zařazení mezi veřejné zakázky malého rozsahu se bude odvíjet od výše předpokládané hodnoty. Dotazem však není uvedeno, jaká je předpokládaná hodnota veřejné zakázky.

Uvádíme odkaz na Společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj – MMR a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) k problematice možnosti uzavření smlouvy na bankovní služby:

http://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2016/01/Spole%C4%8Dn%C3%A9-stanovisko-MMR_%C3%9AOHS_bankovn%C3%AD-slu%C5%BEby.docx

Ve stanovisku je k této problematice uvedeno:

Veřejnou zakázkou malého rozsahu je podle § 27 písm. a) ZZVZ veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.

Předpokládaná hodnota bankovních služeb dlouhodobějšího charakteru se stanoví podle § 21 ZZVZ. U veřejných zakázek na služby, u kterých se nestanoví celková smluvní cena, je rozhodná předpokládaná výše úplaty:

a) za celou dobu trvání smlouvy, je-li doba trvání smlouvy rovna 48 měsíců nebo kratší,

b) za 48 měsíců u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 48 měsíců.

U bankovních a finančních služeb musí zadavatel do předpokládané hodnoty zahrnout poplatky, provize, úroky a jiné související platby (§ 21 odst. 2 písm. b) ZZVZ).

Pokud platby za bankovní služby za 4 roky nedosahují 2 000 000 Kč, nemusí být předmětné služby zadány v zadávacím řízení. Tato situace nastává často u vedení běžných účtů.

Bankovní služby mívají charakter trvajících služeb ve smyslu § 19 ZZVZ. Podle § 19 odst. 1 ZZVZ se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako

a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a).

Do předpokládané hodnoty trvajících služeb se zahrnuje vždy alespoň 12 měsíců, případně delší účetní období, a to i kdyby měla být smlouva na veřejnou zakázku uzavřena na kratší dobu.

Pokud zadavatel za bankovní služby za rok zaplatí více než 2 000 000 Kč, nebude se jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu, i kdyby uzavíraná smlouva samotná měla pokrývat kratší dobu a dosáhnout nižší částky.

Novela (č. 166/2023 Sb.) doplnila právní fikci, že uveřejňovací povinnost stanovená tímto zákonem je splněna, pokud ji při centralizovaném zadávání za zadavatele plní centrální zadavatel. Při zadávání v systému centralizovaného zadávání má odpovědnost za dodržení zákona centrální zadavatel nebo i jiný zadavatel, který samostatně uzavírá smlouvy podle části šesté a následně disponuje údaji do Oznámení dle § 137 nebo § 142. Smlouvu k centrálnímu zadávání dle § 9 odst. 5 ZZVZ upravte způsobem, aby vzájemná práva a povinnosti zadavatelů odpovídaly pravidlům při uveřejňování. Otázku skutečně uhrazené ceny smlouvy uveřejněné v registru dle § 219 odst. 1 písm. d) vždy doporučujeme řešit společně s centrálním zadavatelem – ke spolufinancované zakázce s poskytovatelem dotace nebo na základě pokynu od jiného řídícího subjektu.

Účinností novely (od 16. 7. 2023) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) se zavádí úprava dle ustanovení § 86 odst. 3 ve zjednodušeném podlimitním řízení, ale maximální lhůta pro prokázání kvalifikace (v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení) se nadále nevztahuje na doklady k prokázání splnění profesní kvalifikace podle § 77 odst. 1 ZZVZ, jelikož obchodní rejstřík je veřejně dostupný a aktuálnost údajů v něm uvedených lze kdykoli a kýmkoli ověřit. Prostřednictvím novely ZZVZ byl také upřesněn vztah mezi § 86 a § 122 ZZVZ. Zatímco ustanovení § 86 dopadá na Doklady o kvalifikaci v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce, § 122 ZZVZ je relevantní pro předkládání dokladů ve fázi před uzavřením smlouvy. Od 16. 7. 2023 je pouze na rozhodnutí zadavatele, zda bude po vybraném dodavateli před uzavřením smlouvy požadovat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci. Pokud si zadavatel předložení originálů nebo úředně ověřených kopií podle § 122 odst. 4 písm. a) ZZVZ výslovně nevyžádá, uplatní se obecná úprava podle § 45 odst. 1 a dodavatel tak bude oprávněn předložit pouze kopie dokladů.

Novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) neobsahuje ve vztahu ke změnám závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 přechodné ustanovení, které by omezovalo použitelnost nové právní úpravy na dříve uzavřené smlouvy. Od 16. 7. 2023 tak u nepodstatných změn smlouvy lze postupovat v souladu s aktuálním zněním § 222 ZZVZ.

K dotazům sdělujeme následující.

1. Zpětné počítání lhůty pro zaslání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace po dni rozhodném pro její počátek, tzn. od kterého dne se počítá lhůta pro zaslání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace

Lhůta pro vysvětlení zadávací dokumentace dle § 98 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) je počítána zpětně od uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Na takový případ lze aplikovat pravidla podle obecné judikatury (rozhodnutí NS z 21. 4. 2004 zn. 21 Odo 783/2003), z níž plyne, že den rozhodný pro stanovení lhůty počítané „zpětně“ se do ní nepočítá. V tomto případě platí, že do počtu dnů, po které musí být uveřejněno vysvětlení zadávací dokumentace, se nepočítá poslední den lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. U Vašeho případu by tedy posledním dnem pro zaslání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace bylo 28. 6. 2023.

2. Aplikace § 48 odst. 7 ZZVZ, pokud účastník ZŘ, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti, ale nemá vydány výlučně zaknihované akcie

Dle daného ustanovení zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie. Pokud by se jednalo o společnost s ručením omezeným, která je vlastněna akciovou společností, která nemá výlučně zaknihované akcie, nedošlo by k aktivaci tohoto ustanovení, neboť toto dopadá pouze na osobu účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností, což ve Vámi uváděném případě není.

K dotazu, kdy má zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, který prokazuje kvalifikaci jinému účastníkovi, přičemž je zároveň sám účastníkem, uvádíme následující:

V § 107 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, je v této souvislosti zmíněna pouze nabídka, nikoli žádost o účast. Účastníka je tedy možné vyloučit až poté, co podá nabídku v zadávacím řízení, ve kterém zároveň prokazuje kvalifikaci jiného účastníka. Kvalifikaci jinému účastníkovi může prokazovat i po vyloučení. Tento jiný účastník pak už nemůže být vyloučen z důvodu, že osoba, která mu prokazuje kvalifikaci, rovněž podala nabídku na stejnou veřejnou zakázku. Lze shrnout, že vyloučen má být pouze účastník, který prokazuje kvalifikaci jinému a zároveň podává nabídku, a to až po podání nabídky.

Postup při posouzení splnění podmínek účasti u účastníka zadávacího řízení, který byl odsouzen pro podvod v souvislosti s jinou veřejnou zakázkou, je následující.

Podvod je jeden z trestných činů uvedených v příloze č. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), které dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ vylučují splnění základní způsobilosti, pokud za ně byl účastník pravomocně odsouzen za posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení. Pokud by se účastník nesplňující základní způsobilost stal vybraným dodavatelem, byl by ho zadavatel povinen vyloučit dle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ ve spojení s § 48 odst. 8 ZZVZ. Nicméně ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ rovněž uvádí, že k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží, zahlazené odsouzení tedy není překážkou ve splnění základní způsobilosti.

Upozorňujeme, že na dotaz k ZZVZ jakožto jeho gestor není oprávněn vykládat předpisy trestního práva, nicméně v souvislosti s Vámi nastíněnou problematikou bychom Vás přesto odkázali na některá ustanovení. V případě zahlazeného odsouzení se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen dle § 106 zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“). Dále pak dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZTOPO“) se na právnickou osobu hledí, jako by nebyla odsouzena, jakmile byl trest vykonán.

V případě daného účastníka zadávacího řízení tedy dle našeho názoru záleží na tom, zda již byl vykonán trest, který mu byl jako pachateli trestného činu podvodu uložen. V případě, že trest vykonán byl, je odsouzení zahlazeno a nebrání tedy tomu, aby účastník naplnil podmínku základní způsobilosti dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ. I v takovém případě by však zadavatel dle našeho názoru mohl účastníka vyloučit, z důvodu, že „se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení nebo po zahájení zadávacího řízení závažného profesního pochybení, které zpochybňuje jeho důvěryhodnost, včetně pochybení, za která byl disciplinárně potrestán nebo mu bylo uloženo kárné opatření podle jiných právních předpisů“ dle § 48 odst. 5 písm. f) ZZVZ, pokud by konkrétní dané profesní pochybení považoval za natolik závažné, že účast účastníka na zadávacím řízení pro zadavatele není žádoucí.

V případě, že uložený trest dosud vykonán nebyl, účastník podmínku základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ nesplňuje. Nicméně v případě, že účastník prokáže, že i přes nesplnění základní způsobilosti svou způsobilost obnovil tím, že přijal dostatečná nápravná opatření podle § 76 odst. 1 ZZVZ, může zadavatel dojít k závěru, že přijatá nápravná opatření byla dostatečná a základní způsobilost byla obnovena. Dle § 76 odst. 4 ZZVZ účastníka zadávacího řízení nemusí vyloučit. Obnovení základní způsobilosti nicméně posuzuje zadavatel a není povinen nápravná opatření uznat za dostatečná.

Lze shrnout, že další postup zadavatele by záležel na okolnostech konkrétního případu. I v případě, že bylo odsouzení zahlazeno a účastník zadávacího řízení tedy splňuje základní způsobilost dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, může ho zadavatel vyloučit dle § 48 odst. 5 písm. f) ZZVZ, pokud považuje profesní pochybení účastníka za dostatečně závažné. Naproti tomu, pokud odsouzení zahlazeno nebylo a účastník tedy základní způsobilost dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ nesplňuje, může se účastník pokusit prokázat, že základní způsobilost obnovil dle § 76 ZZVZ a zadavatel může nápravná opatření přijatá účastníkem uznat za dostatečná k obnovení způsobilosti.

Níže uvedené odpovědi na dotazy (1. – 3.) k novelizovanému znění § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”).

1. Ano, u změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 odst. 5 a 6 ZZVZ se odstraňuje limit 50 % hodnoty změny. Zůstává však úprava v § 222 odst. 9 ZZVZ, kde je stanoven celkový společný limit 30 % cenového nárůstu pro důvody podle těchto odstavců. Úprava změny “de minimis” podle § 222 odst. 4 ZZVZ zůstává beze změny.

2. U změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, které zadavatel provádí na základě § 222 odst. 5 a 6 ZZVZ, je povinen do 30 dnů odeslat oznámení o této změně závazku k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek. I v případě samotných méněprací, které nejsou podstatnou změnou smlouvy (a které přicházejí při vyčerpání odst. 4 z logiky věci do úvahy už jen podle odst. 6, a to při splnění tam uvedených podmínek) platí pak povinnost uveřejnit oznámení o této změně ve Věstníku veřejných zakázek.

3. Novela neobsahuje ve vztahu ke změně § 222 přechodná ustanovení, která by omezovala použitelnost nové právní úpravy na dříve uzavřené smlouvy. Důvodem je skutečnost, že nová právní úprava je pro zadavatele a dodavatele příznivější, není tedy důvodu bránit její aplikaci i na dříve uzavřené smlouvy.

Rozhodnou skutečností je, zda smlouvy se vztahují k jedné veřejné zakázce, která byla zadána v jednom zadávacím řízení. Pokud je takový předpoklad naplněn a existuje více dílčích smluv formou jedné komplexní smlouvy na celou zakázku, procentní hodnoty ve smyslu změny závazku (podle § 222 odst. 4, 5, 6, 7, 9 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek) se uplatní na celý závazek k jedné veřejné zakázce bez ohledu na skutečnost, zda tento jeden závazek je plněn na základě více dílčích smluv.

Povinnost sčítat předpokládané hodnoty jednotlivých částí veřejné zakázky je stanovena dle § 18 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek – ZZVZ, přičemž za dodržování pravidel podle tohoto zákona při stanovení předpokládané hodnoty je odpovědný právě zadavatel, který sestavuje plány veřejných zakázek v návaznosti na hospodaření ve své organizaci na rozpočtové období. Volba zadání v mírnějším režimu neznamená obcházet pravidla funkčního celku, tvořeného souvisejícím plněním, nebo že související plnění nemusí být zadáváno v časové souvislosti. Lze tak subsumovat, že pokud zadávací řízení pro nadlimitní část veřejné zakázky již bylo alespoň zahájeno, jsou i zákonné podmínky na zvolený postup ve výjimce splněny. Obecně tedy každá část veřejné zakázky musí být zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky tzn. “v součtovém režimu veřejné zakázky”, ale samozřejmě lze využít i pravidlo podle § 18 odst. 3 ZZVZ. Oprávněnost použití této výjimky ze součtového pravidla ZZVZ posoudí výše uvedeným postupem zadavatel a pokud hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty, může být část veřejné zakázky zadána např. jako veřejná zakázka malého rozsahu v souladu s ustanovením § 18 odst. 3 ZZVZ.

Zadavatele nemůže přímo vyloučit možnost prokázat kvalifikaci prostřednictvím jiných osob, to je dáno přímo ze zákona dle § 83 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) a není tedy třeba tuto možnost uvádět zvlášť v zadávací dokumentaci. Tato jiná osoba dle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ, kterou dodavatel prokazuje kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ, poskytuje plnění určené přímo k plnění veřejné zakázky, případně věci nebo práva, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rozsahu, v jakém jiná osoba prokazuje kvalifikaci za dodavatele.

V případě předložení vzorků dle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ však půjde zřejmě o tuto zákonem předvídanou situaci a osoba prokazující kvalifikaci bude i osobou poskytující plnění jako poddodavatel, přičemž toto plnění musí odpovídat předloženým vzorkům. Zadavatel však může stanovit, že některé významné činnosti musí být plněny přímo vybraným dodavatelem dle § 105 odst. 2 ZZVZ a v takovém případě je prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob do jisté míry omezeno; jelikož jiná osoba nemůže prokázat kvalifikaci, pokud se zároveň v míře, ve které kvalifikaci prokazuje, nemůže podílet na plnění veřejné zakázky.

K uvedenému shrnujeme, že:

• dodavatel má právo na prokázání části kvalifikace jinou osobou přímo podle § 83 ZZVZ, proto není nutné tuto možnost uvádět v zadávacích podmínkách,
• při prokázání kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ to bude prakticky znamenat, že tato jiná osoba prokazující kvalifikaci bude i osobou poskytující plnění,
• pokud zadavatel má zájem na tom, aby bylo plnění poskytnuto přímo vybraným dodavatelem a jedná se o významnou činnost, může postupovat dle § 105 odst. 2 ZZVZ.

Na dotaz, zda v případě, že je v zadávacím řízení pouze jediný účastník a zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že bude provedena elektronická aukce, by provedení elektronické aukce v takové situaci postrádalo smysl a rovněž nehrozí, že by takovým postupem zadavatele byl účastník zadávacího řízení poškozen. Elektronická aukce je součástí procesu hodnocení nabídek a toto ustanovení se tedy vztahuje i na elektronickou aukci. V řízení s jedním účastníkem tedy zadavatel nemusí provést elektronickou aukci nikdy, neboť může být zadavatelem vybrán bez hodnocení v souladu s § 122 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). 

Pokud je v zadávacím řízení více než jeden účastník a zadavatel si vyhradil provedení elektronické aukce, je zadavatel v souladu se zásadou transparentnosti povinen elektronickou aukci provést, pokud zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že bude provedena elektronická aukce. V takovém případě se nejedná pouze o možnost provedení elektronické aukce. Zadavatel, který si v zadávacích podmínkách stanovil provedení elektronické aukce, se však za určitých podmínek může později rozhodnout, zda aukci provede i v zadávacím řízení s více účastníky. Zadavatel si tak v zadávacích podmínkách může určit, že elektronická aukce bude provedena za splnění stanovených podmínek. Takovou podmínkou může být i například minimální počet podaných nabídek či minimální počet účastníků, kteří splnili podmínky účasti.

Povinnost zveřejňovat veřejné zakázky na profilu zadavatele je stanovena zákonem o zadávání veřejných zakázek, zákon č. 134/2016 Sb. (dále jen „ZZVZ“). Pro zveřejňování zakázek na profilu zadavatele platí především limitní hodnoty pro jednotlivé druhy veřejných zakázek, které jsou uvedeny v následující nařízení vlády zapracovávajícím příslušné předpisy – úplné znění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek ve znění nařízení vlády č. 471/2017 Sb., nařízení vlády č. 335/2019 Sb., nařízení vlády č. 475/2021 Sb. a nařízení vlády č. 435/2023 Sb. – bylo aktualizováno a je dostupné zde.

Je ovšem třeba podotknout, že obce či města se při zadávání veřejných zakázek menšího rozsahu, než jaké jsou uvedeny v tabulce, často řídí svými vlastními pravidly či směrnicemi pro zadávání zakázek malého rozsahu. Pro účely zveřejňování zakázek na profilu zadavatele platí i nadále limitní hodnoty pro jednotlivé druhy veřejných zakázek malého rozsahu dle § 27 ZZVZ (limity vymezující tyto VZMR na dodávky a služby 2 mil. Kč a stavební práce 6 mil. Kč), které zůstávají nadále beze změny.

Výši příslušného finančního limitu určující nadlimitní veřejné zakázky doplňuje následující tabulka:

V dotazem popsaném případě je nutné vyhodnotit, zda předmětný vztah mezi zadavatelem a dodavatelem je smlouvou na veřejnou zakázku nebo rámcovou dohodou. Rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody podle § 131 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ).

Soudní rozhodovací praxe (např. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 5105/2014) je jednotná v závěru, podle něhož tzv. rámcová smlouva nezakládá závazkový vztah, pohledávky a závazky smluvních stran z ní tudíž nevznikají. Význam rámcové smlouvy spočívá v tom, že strany tam, kde předpokládají dlouhodobější obchodní vztah, stanoví jejím prostřednictvím základní pravidla, jimž budou podléhat všechny konkrétní (tzv. realizační) smlouvy na jejím základě v budoucnu uzavřené, nebude-li v té či oné realizační smlouvě ujednáno jinak. Rámcová smlouva tak nemá jiný význam (jinou funkci), než že stanoví smluvní podmínky následně uzavíraných konkrétních, realizačních smluv, tj. v tom či onom rozsahu předurčuje jejich obsah.

Uzavřením rámcové dohody dochází k vytvoření závazného rámce pro zadávání veřejných zakázek. Sama rámcová dohoda ale neobsahuje závazek dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce a závazek zadavatele poskytnout za tato plnění úplatu (srov. § 2 odst. 1 ZZVZ).

Je-li tento rámec uzavřen v zadávacím řízení, mohou být jednotlivé smlouvy na veřejné zakázky zadávány na jeho základě mimo zadávací řízení (§ 2 odst. 3 ZZVZ). Mnohdy může být zadavatelova potřeba řešena jak prostřednictvím zadání veřejné zakázky, např. s jednotkovými cenami, tak uzavřením rámcové dohody. Volbu činí zadavatel dle konkrétních okolností veřejné zakázky před zahájením kontraktačního postupu. Pro zadávací řízení je zejména určující, zda v zahajovacím dokumentu došlo k označení, že zadávací řízení má vyústit v uzavření rámcové dohody.

Jeví se, že ve Vámi popsaném případě, má být toto vyhodnocení provedeno zpětně. Uvádíte, že podle smlouvy má být plněno, což odpovídá smlouvě na veřejnou zakázku. Zákon nepředpokládá, že by existoval souběh rámcové dohody ve smyslu § 131 ZZVZ a smlouvy na veřejnou zakázku § 2 ZZVZ v jednom smluvním vztahu. V oznámení o zahájení zadávacího řízení je možné zvolit jen jednu z těchto variant.

Zdá se však, že v praxi k určité kombinaci dochází.  Například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v rozhodnutí R0031/2023 uvádí, že jestliže smluvní závazek naplňuje znaky rámcové dohody, nemůže zadavatel podléhající režimu zákona její právní úpravu ve smyslu § 131 odst. 1 zákona ignorovat s tím, že zvolil nepojmenovanou smlouvu dle občanského zákoníku. Takový postup by byl obcházením zákona. Zde je třeba vzít v potaz, že zákon je pro zadavatele v zadávacím řízení zákonem speciálním, je tak třeba se jím řídit primárně a občanský zákoník aplikovat pouze podpůrně, pokud zákon neobsahuje zvláštní úpravu. V daném případě jsou rámcové dohody upraveny v hlavě II zákona v ust. § 131 a násl. zákona, a tak je zadavatel povinen se těmito ustanoveními řídit, pokud je jeho postup pod tuto právní úpravu podřaditelný.

Úřad tedy ve své rozhodovací praxi dovozuje, že určitá pravidla pro rámcové dohody mají být dodržena i v případě smluv na veřejné zakázky s rámcovým prvkem. Zaměřuje se zejména na omezení doby, na kterou jsou vztahy sjednány (viz Metodické doporučení pro nákup léčivých přípravků, kapitola 3.2.4.3.). Rámcové dohody mají být standardně uzavřeny na dobu nepřesahující 4 roky (§ 131 odst. 3 ZZVZ). Soudní dvůr Evropské unie dokonce dovodil, že rámcové dohody mají být zadavatelem určitým způsobem zastropovány (C-23/20).

K Vašemu dotazu „Mám-li smlouvu (typicky u veřejných zakázek na servisní podporu informačního systému nebo servis výtahů) s finančním rámcem nad 2 mil. Kč bez DPH, u které část plnění probíhá průběžně (tzn. „bezobjednávkově“, tj. bez aktivity zadavatele – např. legislativní aktualizace informačního systému / pravidelné revize výtahů dle ČSN) a část plnění probíhá na základě výzev k plnění (objednávek), kde mi práva a povinnosti rámcově vymezuje smlouva, jedná se o rámcovou dohodu ve smyslu ZZVZ?“ uvádíme, že tato skutečnost nemá za následek, že se jedná o rámcovou  dohodu.

K Vašemu dotazu „Tj. plním u takové smlouvy jako zadavatel povinnosti, které dle ZZVZ souvisejí s rámcovými dohodami?“ uvádíme, že běžná rámcovost smlouvy na veřejnou zakázku nemá za následek povinnost řídit se úpravou stanovenou ZZVZ pro rámcové dohody jako například oznamovat uzavření smlouvy podle § 137 ZZVZ. Sjednání dlouhodobých objemově neomezených závazků by však mohlo být dohledovými institucemi považováno za narušující hospodářskou soutěž.

Zda se povinnost dle § 219 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), týká i smluv s rámcovým charakterem (obdobné rámcovým dohodám podle ZZVZ), jejichž předpokládaná hodnota nicméně nepřekročí limity na veřejné zakázky malého rozsahu, uvádíme následující.

Pokud smlouva s rámcovým prvkem byla uzavřena mimo zadávací řízení a celková předpokládaná hodnota u takto uzavíraných smluv nepřekročí limity na veřejnou zakázku malého rozsahu, nemůže se jednat o rámcovou dohodu dle § 131 ZZVZ, ale jedná se o smlouvu pouze obdobnou rámcové dohodě, ve smyslu ZZVZ. Povinnost dle ustanovení § 219 odst. 2 ZZVZ se vztahuje pouze na rámcovou dohodu, uzavřenou postupem dle ZZVZ. 

Nicméně v případě, že by veřejná zakázka zadaná na základě takové smlouvy přesáhla hodnotu 500 000 Kč (bez daně z přidané hodnoty), je zadavatel povinen uveřejnit dle § 219 odst. 1 ZZVZ každou jednotlivou smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku. Na smlouvu, na jejímž základě jsou až následně jednotlivé zakázky zadávány, se však ve Vámi popsaném případě povinnost uveřejnění smlouvy na profilu nevztahuje.

Lze shrnout, že na smlouvu s rámcovým charakterem, jejíž předpokládaná hodnota nepřekročí limity veřejné zakázky malého rozsahu (tedy je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky než finanční limity dle § 27 ZZVZ), se povinnost dle § 219 odst. 2 ZZVZ nevztahuje, jelikož nejde o rámcovou dohodu a zadavatel smlouvu tedy není povinen v souladu s tímto ustanovením dle ZZVZ uveřejnit. Je nicméně povinen uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku, pokud je na základě takové smlouvy s rámcovým prvkem zadána a jejíž cena přesáhne 500 000 Kč.

U smluv, jejichž doba plnění přesahuje 1 rok, je zadavatel dle věty druhé § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) povinen nejpozději 31. března následujícího kalendářního roku uveřejnit cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce. Toto ustanovení zajišťuje větší transparentnost u smluv s delší dobou plnění. To však nenahrazuje dále povinnost zadavatele uveřejnit i celkovou skutečně uhrazenou cenu do 3 měsíců od splnění smlouvy podle věty první § 219 odst. 3 ZZVZ. Zadavatel je stále po splnění smlouvy povinen skutečně uhrazenou cenu uveřejnit.

Na dotaz, zda je zadavatel u smluv, jejichž doba plnění přesahuje 1 rok, povinen dle § 219 odst. 3 ZZVZ pouze uveřejnit cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce (1 x za rok) nebo zda je rovněž povinen uveřejnit celkovou skutečně uhrazenou cenu (souhrnnou) po splnění smlouvy, lze shrnout uvedené, že zadavatel je povinen, u smluv jejichž doba plnění přesahuje 1 rok, ad1) podle věty druhé § 219 odst. 3 ZZVZ, každý rok uveřejnit cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce (každoročně), a následně ad2) po splnění smlouvy tedy poté, kdy zadavatel plnil naposled, je zadavatel rovněž povinen dle věty první § 219 odst. 3 ZZVZ uveřejnit souhrnnou skutečně uhrazenou cenu zahrnující všechna plnění.

K otázce, zda může zadavatel, který udělal chybu ve vzorci v tabulce, do které účastníci doplňují nabídkové ceny, svou chybu napravit dle § 49 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uvádíme následující jako možné řešení použití § 46 – doplnit údaje z nabídek účastníků do tabulky se správným vzorcem a posoudit výsledek, společně s následujícím vysvětlením.

Na nabídkových cenách, které účastníci uvedli v nabídce, se nic nemění v závislosti na tom, zda byly zapsány do tabulky se správným nebo chybným vzorcem. Pokud vzorec nevyjadřuje poměr mezi hodnotícími kritérii, který jinde v zadávací dokumentaci není uveden a jedná se skutečně pouze o zjevnou chybu v součtu jednotlivých nabídkových cen, je dle našeho názoru možné, pouze doplnit hodnoty, které účastník uvedl do tabulky s chybným vzorcem, do tabulky se správným vzorcem a oba účastníky na chybu ve vzorci v tabulce upozornit.

Jak je uvedeno v dotazu: „Dodavatel nijak nemusí svoji nabídku měnit.” Materiálně se na nabídce nic nemění. Nabídková cena účastníků je stejná a způsob hodnocení uvedený v zadávací dokumentaci je rovněž stejný.

Lze shrnout, že v takovém případě je možné doplnit údaje z nabídek účastníků do tabulky se správným vzorcem a posoudit výsledek. Na údajích, které uvedli účastníci, tedy na jejich nabídce se nic nemění. Doporučujeme oba účastníky na chybu v tabulce a na postup zadavatele upozornit.

K dotazu, zda musí být doklady, kterými dodavatel prokazuje splnění technické kvalifikace, podepsány dodavatelem v případě, že zadávací dokumentace tento požadavek neobsahuje, uvádíme následující:

Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) je podpis vyžadován pouze pro právní jednání. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v žádném ustanovení nestanoví povinnost dodavatele podepisovat doklady osvědčující technickou kvalifikaci.

V případě dokumentů, jejichž původcem je dodavatel a které dodavatel odešle v elektronickém nástroji není podpis nutný a takové dokumenty jsou navíc originály elektronických dokumentů. Pokud se tedy jedná například o seznam referenčních zakázek dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ, není důležitý podpis ale to, že dodavatel je původcem dokumentu. V případech, kdy doklady osvědčují skutečnosti, které neprokazuje přímo dodavatel, například v případě osvědčení objednatele o poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších stavebních prací dle § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ, bude nutný podpis objednatele.

Ohledně vaší druhé otázky týkající se podpisu dodavatele u originálů a osvědčených kopií dokladů o kvalifikaci vybraného dodavatele podle § 122 odst. 3 písm. a) ZZVZ platí stejné pravidlo, pokud jde o elektronický dokument, jehož původcem je dodavatel a který dodavatel odešle v elektronickém nástroji, jedná se o originál.

Lze tedy shrnout, že dodavatel nemusí podepisovat doklady, kterých je původcem a které odešle v elektronickém nástroji. Takové doklady jsou originály dokladů. U jiných dokladů může být požadován podpis jiné osoby, která potvrzuje splnění některé části kvalifikace.

Pokud lze účelně rozšířit okruh dodavatelů, že každý typ vozu může mít jiného dodavatele, máte možnost uvedené zadat jako veřejnou zakázku rozdělenou na více částí, dle § 35 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Pokud plánujete vyhlásit 2 samostatná řízení, jsou tedy obě možnosti správně a závisí na rozhodnutí zadavatele, zda k rozdělení na části přistoupit, či nikoliv.

Na dotaz k prokázání profesní způsobilosti dokladem vydaným pro komplexní obor činností, zda je přísnější požadavek na specializaci oprávněný v případě, zadává-li zadavatel stavbu obsahující složitou vodohospodářskou stavbu, ale i malou dopravní stavbu, sdělujeme následující.

Pokud zadavatel požaduje doklad pro obor činnosti ŽO \”Výkon zeměměřičských činností\”, je dle našeho názoru možné přijmout k prokázání profesní způsobilosti doklad vydaný k jinému oboru živnosti – předmětu podnikání, jestliže jde o jinou kategorii, ale zároveň obsahuje totožný obor živnosti (předmět činnosti).

Obecně platí, že dodavatel může předložit i jiný doklad v zadávacím řízení, který prokazuje jeho kvalifikaci/technické podmínky (zadávací podmínky).

Zadavatel tak musí vždy posoudit, zda např. jiný doklad než ten konkrétní, který požadoval předložit v zadávacím řízení, požadovanou činnost zahrnuje, či nikoliv a sám musí rozhodnout, zda odborná způsobilost pro komplexní obor činností – „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ odpovídá nastaveným zadávacím podmínkám na zajištění předmětu veřejné zakázky – vzhledem k ŽO \”Výkon zeměměřičských činností\”.

Je tedy nutné posoudit uvedené následujícím způsobem:

• předmět činnosti neodpovídá striktně zákonu č. 200/1994 Sb. (tedy předmět regulace, zeměměřičské činnosti podle § 1, 3 a 4), nelze takovou profesní kvalifikaci vyžadovat – resp. lze takovou kvalifikaci vyžadovat, právě pouze tehdy, pokud předmět veřejné zakázky obsahuje činnosti vyplývající z takové konkrétní právní úpravy – tedy ze zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

Pokud předmět zakázky pokrývá jiné živnostenské oprávnění (např. Provádění staveb, jejich změn a odstraňování), musí zadavatel takový doklad akceptovat, i když vydaný k jinému oboru živnosti jestliže jde o jinou kategorii, ale zároveň obsahuje totožný obor živnosti (předmět činnosti).

V souhrnu musíte prozkoumat zda vámi požadované činnosti, jako vytyčení před stavbou, kontrolní vytyčení během stavby i zaměření skutečného stavu po dokončení stavby – odpovídají činnostem v samostatném zákoně, na základě kterého vznikl požadavek na provádění zeměměřičské činnosti a zda se jeví jako přiměřený, pro které je nutné úřední oprávnění, či zda nejde o činnosti, které se běžně provádějí před každou stavbou, jsou součástí běžné realizace a zcela běžně jsou pokryty „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování.“ Jako obor zahrnuje řadu činností z oboru stavebnictví – bližší specifikace lze nalézt v „autorizačním zákoně“ č. 360/1992 Sb., anebo v případě nejasností v daných činnostech se můžete dotázat u odborníků – Česká komora autorizovaných inženýrů nebo Česká komora architektů.

Prostřednictvím internetových stránek Ministerstva pro místní rozvoj bylo uveřejněno stanovisko [https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/stanoviska/spolecne-stanovisko-ministerstva-pro-mistni-rozvoj-a-uohs/] k otázce řešení nákupů potraviny u veřejných zadavatelů (školských zařízení, nemocnic atp.), že pokud jsou pravidelně pořizovanými dodávkami, stanoví se předpokládaná hodnota dle § 19 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

Jako postup určení “stejného druhu dodávek” při pravidelném pořizování potravin nebo pro účely stanovení předpokládané hodnoty, se jeví vyhovující a dostatečné sčítat (až) dodávky, které spadají do každé jednotlivé skupiny pod tříciferným kódem. Pokud charakter skupiny potravin lze považovat za dostatečně odlišný, např. rozdíl mezi masnými výrobky (skupina 151) a mléčnými výrobky (skupina 155), nic nebrání zadavateli, aby zakázku při zadávání rozdělil na části zákonem předvídaným způsobem.

Na společnou nabídku více dodavatelů není nahlíženo jinou optikou než na nabídku jednoho dodavatele, mělo by tedy dle našeho názoru stačit, pokud je hodnotící kritérium zavedení systému ISO naplněno jedním z dodavatelů. Je to dle našeho názoru podobná situace, jako splnění podmínek technické kvalifikace, které rovněž nemusí splňovat všichni dodavatelé podávající nabídku společně.

To platí za předpokladu, že v zadávací dokumentaci není uvedeno jinak. Podstatným faktorem tak může být i to, zda dodavatel, který má zavedený systém ISO, má potenciál naplnit účel, pro který zadavatel zavedení systému ISO požaduje.

Lze shrnout, že za předpokladu, že není zadavatelem v zadávací dokumentaci uvedeno jinak, lze považovat hodnotící kritérium zavedení systému ISO za splněné i v případě, že ho splní jen jeden z dodavatelů podávajících společnou nabídku. Uvedený postup hodnocení není dle našeho názoru v rozporu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

Pokud v průběhu trvání dynamického nákupního systému (DNS) dojde k navýšení „celkové“ předpokládané hodnoty (PH), je nezbytné, aby zadavatelem byla vždy zajištěna aktuálnost takto uváděné výše – jakožto souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být v zavedeném DNS zadány podle § 23 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), a to ve všech dokumentech ve smyslu § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ, kde je předpokládaná hodnota uvedena (zadávací dokumentace, vč. formulářů podle § 212 – VVZ, resp. TED.) Na dotaz sdělujeme, že upravovat písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky je možné po celou dobu trvání DNS postupem podle § 99 ZZVZ. Upozorňujeme však, že PH by nebylo možné navýšit, pokud by to znamenalo překročení hranice z „mírnějšího“ režimu zavádění DNS do „přísnějšího“. V případě, že byl DNS zavedený v nadlimitním režimu, je možné PH upravovat libovolně dle potřeb zadavatele, a tedy i navýšit celkovou hodnotu všech veřejných zakázek zadávaných v DNS.

Zadavatel je povinen před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky v souladu s tímto zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) stanovit předpokládanou hodnotu dle § 16 ZZVZ.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky tak slouží hlavně ke stanovení režimu, ve kterém bude veřejná zakázka zadána. V případě veřejné zakázky malého rozsahu, zadávané v otevřeném řízení, nevyplývá ze ZZVZ povinnost zadavatele uveřejnit předpokládanou hodnotu (stále však trvá povinnost předpokládanou hodnotu podle § 16 ZZVZ stanovit).

Lze shrnout, že zadavatel je povinen před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky stanovit předpokládanou hodnotu dle § 16 ZZVZ. Není však povinen mimo specifické případy předpokládanou hodnotu uveřejnit nebo její výši sdělit účastníkům zadávacího řízení.

Např. zadavatel je povinen uvést předpokládanou hodnotu vyhrazeného plnění v zadávací dokumentaci dle § 16 odst. 3 ZZVZ, pokud si v zadávací dokumentaci vyhradí možnost použití jednacího řízení bez uveřejnění, k poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací vybraným dodavatelem podle § 100 odst. 3 ZZVZ.

Pravidlo uvedené § 19 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), jak se dotazujete „na období 12ti měsíců“, které se použije při stanovení předpokládané hodnoty na zakázky pravidelné povahy, je určeno pro cenu uhrazenou zadavatelem podle písm. a) nebo jak uvádíte dotazem dle písm. b), ve vztahu k pořizovaným plánům nákupu na daný rok, a to za účelem odhadu budoucího plnění. Účelem je stanovit předpokládanou hodnotu co nejpřesněji, primárně za předchozích 12 měsíců u veřejných zakázek pravidelné povahy podle písmene a), pokud účetní rok není delší ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, kdy je rozhodné období (účetní rok) delší než 12 měsíců, pokud např. dle komentovaného znění zákona zadavatel přecházel z kalendářního účetního roku na hospodářský rok. Jako gestor ZZVZ však nemáme možnost interpretovat jiné právní předpisy ve smyslu samostatného zákona o účetnictví.
Zpravidla však smlouvy na veřejné zakázky nejsou uzavírány na účetní období roku – od 1. 1., do 31. 12. každého roku. Podobně je stanoveno najisto, že pokud smlouva není uzavřena na dobu určitou, stanoví se předpokládaná hodnota za 48 měsíců, nikoliv za 4 po sobě jdoucí účetní období. Nelze proto dle pravidel podle § 19 ZZVZ označit za chybu, pokud zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu na základě 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a tedy jak uvádíte: březen 2022 – březen 2023. V případě postupu ve výjimce dle § 31 ZZVZ stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky nejpozději před jejím zadáním.

Provozní jednotka s funkční samostatností pro oblast zadávání veřejných zakázek nebo některých jejich kategoriích je zmíněna v § 17 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), není zde však přímo definována. Podrobněji je samostatná provozní jednotka popsána v bodu 20 preambule směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES: „Za opodstatněný by například bylo možné považovat odhad hodnot veřejných zakázek na úrovni samostatné provozní jednotky veřejného zadavatele, jako jsou například školy nebo mateřské školy, za předpokladu, že má dotčená jednotka nezávislou odpovědnost za zadávání svých zakázek. Tento předpoklad lze považovat za splněný v případě, že samostatná provozní jednotka nezávisle vede zadávací řízení a činí rozhodnutí o nákupu, disponuje pro dotčené veřejné zakázky samostatnou rozpočtovou položkou, nezávisle uzavře danou smlouvu a financuje ji z rozpočtu, kterým disponuje. Rozdělení není opodstatněno tam, kde veřejný zadavatel veřejnou zakázku pouze organizuje decentralizovaným způsobem.“

Samostatnost hospodaření provozní jednotky může být stanovena obecně závaznými právními předpisy, ale i vnitřními předpisy či organizačními pokyny zadavatele. Není zásadní forma, ale to, zda skutečně došlo k převedení samostatného rozhodování na tuto jednotku. Taková jednotka by měla nezávisle rozhodovat o některých otázkách naplnění svých provozních potřeb a relativně samostatně hospodařit s finančními prostředky. Měla by být schopna samostatně bez zásahu zadavatele rozhodovat o některých záležitostech ohledně zadávání veřejných zakázek, provádět zadávací řízení, činit rozhodnutí o výběru dodavatele a uzavírat smlouvy. V každém případě by takové postavení provozní jednotky mělo být dlouhodobé povahy, jelikož § 17 odst. 2 ZZVZ by neměl být použit k  účelovému obcházení zákona (nemělo by tak být možné zohlednit např. jednorázové pověření k zadání zakázky.)

Nemusí se jednat o samostatnou právnickou osobu ani o samostatnou rozpočtovou kapitolu ve smyslu rozpočtových pravidel. Příklady provozních jednotek podle § 17 odst. 2 ZZVZ jsou například městské části statutárních měst, fakulty vysokých škol, odštěpné závody nebo pobočky obchodních společností. V případě, který uvádíte záleží hlavně na tom, zda kino relativně samostatně hospodaří a rozhoduje o některých otázkách zadávání veřejných zakázek. Pokud zadávání probíhá zcela na úrovni příspěvkové organizace, o provozní jednotku s funkční samostatností při zadávání veřejných zakázek se nejedná.

Lze shrnout, že to, zda se jedná o provozní jednotku s funkční samostatností při zadávání veřejných zakázek nebo některých jejich kategorií podle § 17 odst. 2 ZZVZ, závisí na tom, zda provozní jednotka dostatečně samostatně rozhoduje o svých provozních potřebách, zda může relativně samostatně hospodařit a zda má možnost nezávisle rozhodovat o otázkách souvisejících se zadáváním veřejných zakázek. Samostatnost provozní jednotky může být stanovena obecně závaznými právními předpisy, minimálně by však měla být založena interními předpisy zadavatele, důležitý je tak faktický stav.

S ohledem na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – ÚOHS-R0204/2020/VZ lze uvedené interpretovat způsobem, že se tedy jinými slovy bude jednat o požadavek na přítomnost určité samostatné administrativní struktury (nikoliv nutně právní osobnosti), která bude mít zadání veřejné zakázky na starost a bude za ni odpovídat, přičemž je rovněž nutná existence určité finanční samostatnosti, která může a nemusí znamenat samostatnou rozpočtovou kapitolu.

Výklad zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), podle kterého neexistuje povinnost uveřejňovat skutečně uhrazenou cenu na profilu zadavatele, pokud byla smlouva uveřejněna v registru smluv, vychází přímo ze znění § 219 ZZVZ. Podle § 219 odst. 3 ZZVZ je zadavatel povinen na profilu zadavatele uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy „na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle odstavce 1“. Na smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu se dle § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ tato povinnost uveřejnění nevztahuje. Smlouva uveřejněná v registru smluv je smlouvou uveřejněnou podle zákona č 340/2015 Sb. o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv tedy podle jiného právního předpisu, tím pádem nemusí být skutečně uhrazená cena uveřejněna na profilu zadavatele. Společné stanovisko MMR, MV a ÚOHS k problematice vztahu povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a povinnosti uveřejnit smlouvu podle zákona o registru smluv – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz) uvádí, že smlouva, která byla uveřejněna v registru smluv, je smlouvou uveřejněnou podle jiného právního předpisu podle § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ. Skutečně uhrazenou cenu však stanovisko skutečně přímo nezmiňuje. Lze shrnout, že povinnost uveřejňovat skutečně uhrazenou cenu na profilu zadavatele se nevztahuje na případ, kdy byla smlouva uveřejněna v registru smluv. Tato skutečnost vychází přímo ze zákona z § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ a § 219 odst. 3 ZZVZ.

Pokud jde o pravidla uchovávání dokumentace o zadávacím řízení po dobu 10 let, tak ta se týkají přesně řečeno dokumentace o zadávacím řízení (ZŘ) – tedy takové pravidlo se nevztahuje na výjimky, kdy zadavatel nemusí zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, tedy i na výjimku dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb. (ZZVZ), neboť veřejný zadavatel není povinen zadat v ZŘ veřejnou zakázku malého rozsahu (§ 31 – Výjimka pro veřejné zakázky malého rozsahu). Zadavatel tak použije běžná pravidla pro archivaci dokumentace nebo i další pravidla a povinnosti ohledně uchovávání dokumentace, pokud taková pravidla stanoví např. poskytovatel dotace, např. v souladu se smlouvou o poskytnutí dotace.

Podle § 14 odst. 3, písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je: „poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“)“. V oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému v třídě 45.42 – Truhlářské a zámečnické kompletační práce je uvedeno i „Osazování dveří a oken a souvisejících komponentů“. V případě výměny požárních dveří a výměny vitráží se tedy jedná o zakázku na stavební práce, jakožto výsledku stavebních nebo montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce. O zakázku na dodávky by šlo v případě, že by dodavatel např. pouze dodal potřebné komponenty, které by zadavatel následně instaloval sám. Lze tedy shrnout, že podle § 14 odst. 3, písm. a) ZZVZ se v případě výměny požárních dveří a výměny vitráží jedná o zakázku na stavební práce, za předpokladu, že předmětem zakázky není pouze dodání potřebných komponentů bez jejich následné instalace dodavatelem.

Na dotaz, zda je možné zadat veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen „VZMR“), která v důsledku použití inflační doložky překročí hranici VZMR stanovenou v § 27 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), připojujeme následující odpověď:

Inflační doložka je vyhrazenou změnou závazku podle § 100 odst. 1 ZZVZ, podle § 16 odst. 3 se aplikuje uvedené pravidlo i v případě VZMR, že “předpokládaná hodnota změn závazků ze smlouvy, jejichž možnost byla vyhrazena v zadávací dokumentaci podle § 100″ musí být zahrnuta do “celkové” předpokládané hodnoty.

Předpokládaná hodnota navýšení ceny v důsledku použití inflační doložky tedy musí být zahrnuta do celkové předpokládané hodnoty veřejné zakázky a v tomto dotaze přesáhne předpokládaná hodnota hranici VZMR podle § 27 ZZVZ. Z toho vyplývá, že veřejnou zakázku bude nutné zadat v zadávacím řízení (§ 3), nikoliv ve výjimce.

Lze shrnout, že inflační doložka musí být vždy započítána do předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Pokud předpokládaná míra inflace navýší celkovou předpokládanou hodnotu natolik, že bude překročena hranice VZMR stanovená v § 27 ZZVZ, není možné zakázku zadat jako VZMR mimo zadávací řízení.

Ve vztahu k DNS lze shrnout, že § 130 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) stanoví, že při postupu podle této části se § 39 odst. 1, § 42 až 44 a § 48a odst. 1 použijí obdobně. Platí tedy, že aplikace § 48a – zákaz zadání veřejné zakázky se uplatní i v případě DNS. V DNS zadavatel nezadá veřejnou zakázku účastníku zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí. Je tak třeba posuzovat, jestli mezinárodní sankce vyžadují vyloučení vybraného dodavatele. Společnost, která je vlastněna ze 100 % ruskými státními příslušníky, je potřeba posoudit s ohledem na aplikaci článku 5k nařízení (EU) č. 833/2014. Pro aplikaci této sankce je rozhodující, zda se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, neboť uvedený článek se vztahuje pouze na zakázky, jejichž zadávání je regulováno evropskými zadávacími směrnicemi. Pokud se tedy jedná o DNS, ve kterém se předpokládá, že součet v něm zadávaných veřejných zakázek dosáhne limitů nadlimitní veřejné zakázky, byl tedy zaveden v nadlimitním režimu, vztahují se na něj sankce podle čl. 5k. V tomto ohledu nehraje roli, jaké jsou objemy jednotlivých veřejných zakázek v DNS zadávaných, rozhodující je předpokládaná hodnota DNS jako celku.

Pokud se týká konkrétního postupu, tak ZZVZ nestanoví přesná pravidla, jak by měl být § 48a ZZVZ v DNS obdobně aplikován, zadavatel tak postupuje v souladu s § 39 odst. 1 ZZVZ „Zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6.“ Je tedy třeba zvolit takový přístup, který zajistí, že sankcionované osobě nebudou zadávány zakázky. Nabízí se tak například s odkazem na § 48a ZZVZ dodavatele do DNS vůbec nezařadit, případně dodavatele do DNS zařadit, ale s ohledem na § 48a ZZVZ tohoto dodavatele nevyzývat k podání nabídek na jednotlivé minitendry. Nejsou vyloučeny ani jiné postupy, které by byly v souladu s § 39 odst. 1 ZZVZ.

• Uzavření smlouvy na veřejnou zakázku

V § 2 zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), je stanoveno, že zadáním veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190.

Uzavření dotazem popsané smlouvy (tj. uzavřená s jedním dodavatelem na tiskové služby, které jsou operativně objednávány zadavatelem a hrazeny dle sjednaných jednotkových cen) splňuje zákonné vymezení zadání veřejné zakázky. V zákonném vymezení zadání veřejné zakázky nehraje roli rozložení plnění a plateb.

• Zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení

Podle § 2 odst. 3 ZZVZ je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Tato povinnost se považuje za splněnou mimo jiné, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II ZZVZ. Zákonem není stanoveno, že by nějaké veřejné zakázky musely být zadány na základě rámcových dohod.

Volba, zda zadání veřejné zakázky provést v zadávacím řízení, nebo na základě rámcové dohody, je ponechána na zadavateli.

• Doba trvání smlouvy na VZ není zákonem o zadávání veřejných zakázek omezena

V § 21 odst. 1 písm. b) ZZVZ je možnost uzavřít smlouvu na dobu neurčitou předvídána: použijí se zvláštní pravidla pro předpokládanou hodnotu veřejných zakázek na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, je v případě smlouvy na dobu neurčitou rozhodná předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců.

• Dodržení povinné elektronické formy písemné komunikace při uzavírání smlouvy na VZ

Smlouva na veřejnou zakázku i rámcová dohoda musí být uzavřena písemně (§ 51 odst. 3 ZZVZ) resp. elektronicky (§ 211 odst. 3 ZZVZ).

Dotazem nastíněný postup, spočívající v předání datového souboru s dokumenty k vytištění prostřednictvím softwarového systému bez potvrzení od dodavatele, by v případě zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody odpovídal úpravě § 1744 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve které je stanoveno, že s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas. Podle § 1745 občanského zákoníku je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. 

Vzhledem k zásadě transparentnosti (§ 6 ZZVZ) a povinnosti uveřejňovat smlouvy na veřejné zakázky (§ 219 ZZVZ) doporučujeme stanovit podmínky rámcové dohody vždy tak, aby zadání veřejné zakázky na jejím základě probíhalo písemně a elektronicky.

Expertní skupina MMR k ZZVZ vydala stanovisko k situacím, kdy dojde k uzavření smlouvy jinak než elektronicky: [DŮSLEDKY NEDODRŽENÍ POVINNÉ ELEKTRONICKÉ FORMY PÍSEMNÉ KOMUNIKACE PŘI UZAVÍRÁNÍ SMLOUVY NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU]. Závěry učiněné v tomto stanovisku, že nedodržení formy uzavření smlouvy nezpůsobuje neplatnost smlouvy, se jeví být použitelné i při zadávání veřejných zakázek na základě rámcových dohod a vzniku smlouvy faktickým plněním. Nicméně takovéto uzavření smlouvy faktickým plněním neodpovídá požadavku na písemné, resp. elektronické, uzavírání smluv na veřejné zakázky podle ZZVZ.

• Rámcová dohoda podle § 131 ZZVZ

Rámcovou dohodou se ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody. Trvání vztahu z rámcové dohody nesmí být kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů vztahujících se k předmětu rámcové dohody delší než 4 roky.

Nejvyšší soud v obecné poloze dovodil, že tzv. rámcová smlouva nezakládá závazkový vztah a pohledávky a závazky smluvních stran z ní tudíž nevznikají (rozsudek sp. zn. 32 Cdo 24/2010 a rozsudek sen. zn. 29 ICdo 26/2012, uveřejněný pod číslem 25/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dodavatel tudíž není povinen na základě rámcové dohody poskytnout zadavateli plnění.

Odpověď na dotaz

Zákon o zadávání veřejných zakázek zadavateli neurčuje, zda zadání veřejné zakázky provést v jednom zadávacím řízení, nebo na základě rámcové dohody uzavřené v zadávacím řízení (§ 3). Smlouvu na dobu neurčitou, lze uzavřít v zadávacím řízení, pokud si zadavatel na místo zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení zvolí provedení zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody s pozdějším případným zadáním veřejné zakázky, bude moci rámcovou dohodu uzavřít jen na 4 roky a z této rámcové dohody nebude vyplývat povinnost dodavatele poskytnout plnění. Problematickým je i uzavření smlouvy tzv. faktickým plněním namísto písemně resp. elektronicky, jak to smysl a účel ZZVZ vyžaduje.

Ustanovení § 124 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) stanovuje zadavateli povinnost uzavřít s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku po uplynutí lhůty zákazu smlouvu uzavřít, a to bez zbytečného odkladu. Byť ZZVZ přesně nedefinuje pojem „bez zbytečného odkladu“, má se za to, že by zadavatel ani vybraný dodavatel neměl s podepsáním smlouvy bezdůvodně otálet nebo proces zbytečně zdržovat. ZZVZ umožňuje zadavateli, respektive žádné relevantní ustanovení ZZVZ takový postup nezakazuje, uzavřít s vybraným dodavatelem více smluv. Ve Vašem případě by ale tedy obě smlouvy měly být uzavřeny bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty zákazu smlouvy uzavřít s tím, že začátek výkonu autorského dozoru by měl být jednoznačně vymezen obsahem smluvního závazku.

Zatímco odst. 6 (§ 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek – ZZVZ) je podmíněn objektivními důvody (že pokud nenastanou, nemůžete změnu závazku provést), tak podle odst. 4 (alespoň podle ZZVZ) je rozhodnutí “jen” na zadavateli. Nesmí však podle tohoto odstavce provést změny ve větším rozsahu (zejména vzhledem charakteru změny), než je umožněno podle odst. 4 – pokud by byly provedeny změny ve větším rozsahu (a nešly by podřadit do např. odst. 5, 6), tak i změny do 10 (resp. 15) % by byly změnou v rozporu se zákonem – § 222 odst. 4. S ohledem na skutečnost, že rozpor mezi PD a soupisem prací je zjevnou chybou projektanta, pak bychom doporučili postup pouze podle § 222 odst. 4. Obhajoba postupu změny podle odst. 6 není vyloučena, ale může být s ohledem na podmínky použití odst. 6 problematická. Problematiku dodatečných stavebních prací ZZVZ upravuje samostatně podmínkami ke změnám závazků ze smlouvy (ne již důvody pro využití jednacího řízení bez uveřejnění viz ze srov. implementace „nové“ směrnice o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU, že zadavatel „jednající s náležitou péčí“ použije projektovou dokumentaci zpracovanou externí autorizovanou osobou a předpokládá její věcnou správnost). Z hlediska požadavku na doplnění aktuální rozhodovací praxe lze pouze doplnit, že bude vždy při posuzování konkrétní situace nutné vyjasnit absolutní míru objektivní nepředvídatelnosti.

V obecné rovině předpokládaná hodnota funguje jako odhad, který slouží hlavně k určení režimu, ve kterém bude zakázka zadána. Předpokládaná hodnota tedy není měněna v průběhu plnění veřejné zakázky. Vyhrazená změna závazku v podobě inflační doložky podle § 100 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) musí být do předpokládané hodnoty rovněž započtena. Změna oproti původnímu odhadu, například v důsledku války na Ukrajině, nezpůsobuje dodatečnou nesprávnost stanovení předpokládané hodnoty. Problém by mohl nastat pouze v případě, že by hodnota zakázky vystoupala přes hranici režimu, ve kterém byla zakázka zadána. V takovém případě je obzvlášť nutné, aby byla předpokládaná hodnota, v době jejího stanovení, stanovena správně a vhodným způsobem podle ZZVZ.

V případě rámcové dohody (termín “rámcová smlouva” byl v novém zákoně o zadávání veřejných zakázek nahrazen termínem „rámcová dohoda“) slouží předpokládaná hodnota také jako nepřekročitelný limit do jehož výše je možné zadávat jednotlivé dílčí zakázky. Cena uhrazená za dílčí zakázku se tak odečte od tohoto limitu, až do jeho vyčerpání. Po vyčerpání předpokládané hodnoty rámcové dohody není možné zadávat další dílčí zakázky na základě této rámcové dohody. Toto pravidlo vychází ze způsobu stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody v § 23 odst. 1 ZZVZ, který stanoví, že: „Pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému je rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému zadány.“ Předpokládaná hodnota rámcové dohody tedy není stanovena pouze za 48 měsíců, ale za celou dobu trvání.

V případě sektorové rámcové dohody, která nedosahuje limitů stanovených v nařízení vlády č. 172/2016 Sb. o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „nařízení vlády“) a nebyla zadána v zadávacím řízení, se nejedná o skutečnou rámcovou dohodu ve smyslu ZZVZ, jelikož ta musí být zadána v zadávacím řízení. Jedná se o dohodu, která je pouze obdobná rámcové dohodě podle ZZVZ.

U dílčích zakázek je možné uplatnit inflační doložku i v případě, že inflace překročila úroveň, se kterou zadavatel počítal při stanovení předpokládané hodnoty. Tímto však není možné navýšit celkovou předpokládanou hodnotu a po vyčerpání stanovené předpokládané hodnoty je nutné ukončit smluvní vztah a zadat novou veřejnou zakázku. Zadavatel v takovém případě určí předpokládanou hodnotu nové zakázky postupem podle § 23 odst. 1 ZZVZ a v souladu s § 100 ZZVZ započítá do předpokládané hodnoty i případné vyhrazené změny závazku, včetně inflační doložky.

V případě, že takto stanovená předpokládaná hodnota nedosahuje limitů stanovených v nařízení vlády, je možné opět zadat dohodu obdobnou rámcové dohodě podle ZZVZ mimo zadávací řízení. Rovněž je možné, aby taková smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V případě, že by bylo dosaženo limitů stanovených v nařízení vlády, musel by zadavatel rámcovou dohodu uzavřít v zadávacím řízení, a i dobu trvání stanovit v souladu s § 169 odst. 1 ZZVZ. V obou případech je stanovená předpokládaná hodnota limitem, do jehož výše je možné zadávat jednotlivé dílčí zakázky.

Lze tedy shrnout, že není nutné ani možné upravovat dříve stanovenou předpokládanou hodnotu. I v případě vyšší inflace, než jakou bylo v době stanovení předpokládané hodnoty možné předpokládat, je možné uplatnit inflační doložku. Celková hranice, do jejíž výše je možné v rámcové dohodě zadávat dílčí zakázky, se však nezvyšuje a po vyčerpání této částky (která je rovna předpokládané hodnotě) je nutné smluvní vztah ukončit a zadat novou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota bude stanovena v souladu s § 23 odst. 1 ZZVZ se započtením vyhrazených změn závazku (včetně inflační doložky) v souladu s § 100 odst. 1 (§ 222 se použije přiměřeně). Tato zakázka může být “opět” zadána mimo zadávací řízení, pokud předpokládaná hodnota nedosáhne limitů stanovených v nařízení vlády pro sektorové veřejné zakázky. V opačném případě je nutné při zadávání postupovat podle ZZVZ.

Zadavatel je oprávněn požadovat od účastníků, aby k prokázání profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), předložili jako doklad o jejich odborné způsobilosti „živnostenské oprávnění pro oblast podnikání se zaměřením na předmět plnění veřejné zakázky.“

Pokud zadavatel požaduje doklad pro obor činnosti: řemeslné živnosti – „Truhlářství, podlahářství“, je dle našeho názoru možné přijmout k prokázání profesní způsobilosti doklad vydaný k jinému oboru živnosti – předmětu podnikání, jestliže jde o jinou kategorii, ale zároveň obsahuje totožný obor živnosti. Obecně platí, že dodavatel může předložit i jiný doklad v zadávacím řízení, který prokazuje jeho kvalifikaci/technické podmínky (zadávací podmínky). Příkladem může být právě „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ (takový obor zahrnuje řadu činností z oboru stavebnictví viz. autorizační zákon).

Zadavatel tak musí prozkoumat, zda takový jiný doklad než ten konkrétní, který zadavatel požadoval v zadávacím řízení, požadovanou činnost zahrnuje, či nikoliv a sám musí rozhodnout, zda odborná způsobilost pro komplexní obor činností – „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ odpovídá stanoveným zadávacím podmínkám na zajištění předmětu VZ na výměnu podlah. Řešení problému není ve stanovení odpovídající kvalifikace, ale jestli jiný dokument též stanovenou kvalifikaci splňuje.

Nákup pohonných hmot je v obecné rovině považován za nákup pravidelné povahy, u kterého je třeba předpokládanou hodnotu stanovit v souladu s § 19 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Komentářová literatura mnohdy označuje nákup pohonných hmot jako nahodilý nákup a podřazuje stanovení přepokládané hodnoty těchto dodávek pod § 19 odst. 3 ZZVZ. Dle tohoto ustanovení se jedná o veřejné zakázky s takovým předmětem, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb. Možnost podřadit nákup pohonných hmot pod ustanovení § 19 odst. 3 ZZVZ ovšem není absolutní, jak také potvrdil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) ve svém rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0269/2022/VZ ze dne 9. 8. 2022.

V předmětné věci nakupovaly Technické služby města Chomutova, příspěvková organizace, pohonné hmoty do své čerpací stanice, odkud ji následně odčerpávala pouze její vozidla, a předpokládanou hodnotu těchto nákupů stanovovaly právě dle § 19 odst. 3 ZZVZ. Úřad k tomuto ovšem konstatoval následující: „Za takovou komoditu, jež bývá pořizována v režimu § 19 odst. 3 zákona, lze obecně považovat např. pohonné hmoty, kdy každé „načerpání“ pohonných hmot je považováno za samostatnou veřejnou zakázku. Úmyslem zákonodárce tak bylo přijmout takovou právní úpravu, která by neomezovala zadavatele při pořizování určitých specifických plnění (vzhledem k jejich zvláštní povaze a nahodilosti jejich pořizování). V šetřeném případě však nelze označit nákupy pohonných hmot (motorové nafty) obviněným za opakovaně pořizované podle svých aktuálních potřeb. Hlavní činností obviněného je totiž mj. údržba komunikací či správa veřejné zeleně, přičemž k provozování jeho základní činnosti je pořizování pohonných hmot logicky nezbytné. Za tímto účelem obviněný disponuje vlastní čerpací stanicí (do níž pohonné hmoty nakupuje), ze které jsou pohonné hmoty „tankovány“ za účelem provozování základní činnosti obviněného. Obviněný tak nepořizuje pohonné hmoty nahodile, např. pouze pro služební vozidla na „běžných“ (veřejných) čerpacích stanicích, ale systematicky za účelem plnění jeho hlavní činnosti, která by bez značného množství pohonných hmot nemohla být prakticky vykonávána. Lze tak shledat, že obviněný pořizuje pohonné hmoty v relativně pravidelných intervalech a o podobné hodnotě (viz bod 1. odůvodnění tohoto rozhodnutí), když spotřeba pohonných hmot je ovlivněna potřebou vykonávaných prací např. dle ročního období. Obviněný si však musí být vědom, že čerpací stanici, jejíž nádrž disponuje určitým objemem, bude muset pohonnými hmotami naplnit, aby mohl provozovat svou činnost, a musí být dle svých zkušeností schopen předpokládat svou spotřebu pohonných hmot v určitém časovém rozmezí. Dodávku pohonných hmot do čerpací stanice navrhovatele tak nelze považovat „za pořízení podle svých aktuálních potřeb“, neboť předmětné dodávky pohonných hmot nelze považovat za nahodilé, když nutnost disponovat zásobou pohonných hmot lze označit za esenciální nutnost k provozování činnosti obviněného.“

V předmětném rozhodnutí dále došel Úřad k závěru, že zadavatel byl povinen postupovat podle § 19 odst. 1 písm. a) ZZVZ a provést výpočet předpokládané hodnoty u jednotlivých veřejných zakázek na dodávky pohonných hmot, nikoliv postupovat podle výjimky v § 19 odst. 3 ZZVZ. Výše citované rozhodnutí je dle našeho názoru aplikovatelné rovněž na Vaši situaci. Pokud máte vlastní čerpací stanici, lze předpokládat, že nákup pohonných hmot nebude zcela nahodilý, a naopak bude uskutečňován v relativně pravidelných intervalech. Zároveň předpokládáme, že nakupujete pohonné hmoty za účelem plnění jedné z Vašich hlavních činností (např. provoz záchranky), ke které je nákup pohonných hmot nezbytný. Z výše uvedených důvodů jsme toho názoru, že budete povinni stanovit předpokládanou hodnotu v souladu s § 19 odst. 1 ZZVZ. V případě, že předpokládaná hodnota těchto dodávek přesáhne 2 mil. Kč bez DPH, bude se jednat o podlimitní, popř. nadlimitní veřejnou zakázku, a budete povinni aplikovat příslušná ustanovení a realizovat zadávací řízení dle ZZVZ, neboť žádnou další výjimku na nákup pohonných hmot ZZVZ nestanovuje.

K Vašemu dotazu, zda je zásada transparentnosti v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) splněna v případě, že jediná povinnost spojená se zadáním veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“), je ověření v místě a čase obvyklé ceny poptávaného plnění, přičemž postup není formalizován a neexistuje žádný záznam o průběhu tohoto ověření, uvádíme následující.

Zásada transparentnosti spočívá v možnosti kontroly a přezkoumatelnosti postupu zadavatele. V případě, že neexistuje záznam o ověření ceny v místě a čase obvyklém a není tedy možné postup zadavatele zpětně přezkoumat, není postup zadavatele transparentní. Není sice stanoven konkrétní postup, který musí zadavatel u VZMR dodržet, nicméně u VZMR s vyšší předpokládanou hodnotou je vhodné postupovat tak, aby byl postup zadavatele přezkoumatelný.

Zásada transparentnosti může do jisté míry kolidovat s ostatními zásadami (např. se zásadou přiměřenosti) nebo s principy 3E. Například nákup občerstvení za 300 Kč nevyžaduje tak přísný postup zadavatele, jelikož administrativní náročnost postupu pro zajištění transparentnosti, by byla nepřiměřená s ohledem na marginální hodnotu plnění. Velmi tedy závisí na předpokládané hodnotě, ale i na specifikách daného odvětví (obchodních zvyklostech, struktuře trhu) či místě plnění veřejné zakázky. Čím více se předpokládaná hodnota blíží hranici mezi VZMR a podlimitním režimem, tím přísněji by mělo být zajištěno dodržování zásad podle § 6 ZZVZ.

Lze tedy shrnout, že pouhé zjištění ceny v místě a čase obvyklém, bez pořízení záznamu a zajištění zpětné přezkoumatelnosti, nemusí být dostačujícím postupem pro zajištění transparentnosti VZMR. U VZMR s nižší předpokládanou hodnotou může být takový postup adekvátní, ale u VZMR blíže k hranici podlimitního režimu je vhodné použít přísnější opatření k zajištění dodržení zásad v § 6 ZZVZ.

K Vašemu dotazu ohledně uveřejňování skutečně uhrazené ceny uvádíme následující. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanovuje v § 219 odst. 3 povinnost pro zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje podle § 219 odst. 1 ZZVZ, a to nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy. Za okamžik splnění smlouvy se obecně považuje okamžik, kdy jsou vzájemně splněny závazky obou stran smluvního vztahu a závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku tak již neexistuje. Tedy moment, kdy dodavatel dokončí své plnění a zadavatel uhradí poslední fakturu vystavenou dodavatelem. Ve Vámi uváděném příkladě by tedy měla běžet 3 měsíční lhůta podle § 219 odst. 3 ZZVZ od 14. 11. 2022, došlo-li v tento den skutečně k úhradě daného plnění.

Ve věci vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení, sdělujeme následující, že na základě § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil. V souladu s § 101 odst. 1 a 2 ZZVZ je zadavatel oprávněn rozdělit veřejnou zakázku na části a zároveň stanovit, zda může dodavatel podat nabídku na jednu, několik nebo na všechny části veřejné zakázky. Uvedeným se dle § 28 odst. 1 písm. a) bodu 1. a 2. ZZVZ rozumí zadávací podmínky, jakožto veškeré zadavatelem stanovené podmínky průběhu zadávacího řízení nebo podmínky účasti v zadávacím řízení.

Z výše uvedeného vyplývá, že je na zadavateli, a samozřejmě na předmětu veřejné zakázky, zda ji rozdělí na části, přičemž rozhodne-li se tak, stanoví, zda dodavatel může podat nabídku na jednu, několik nebo na všechny části veřejné zakázky. S ohledem na skutečnost, že požadavek na omezení možnosti podat nabídku na určitý počet částí veřejné zakázky je zadávací podmínkou ve smyslu § 28 odst. 1 písm. a) bodu 1. a 2. ZZVZ, je zadavatel oprávněn v případě, že dodavatel nedodrží toto omezení (podá více nabídek, než je zadavatelem stanoveno v zadávacích podmínkách), takového dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ vyloučit ze zadávacího řízení.

V souvislosti s uvedeným si dovolujeme poukázat na metodický dokument Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který obsahuje pravidla pro objasnění či doplnění informací poskytovaných v průběhu zadávacího řízení jeho účastníky zadavateli, z uvedeného citujeme, že: “Základním účelem ustanovení § 46 ZZVZ je poskytnout zadavateli nástroj, který mu umožní posoudit soulad nabídky (nebo jiného úkonu účastníka zadávacího řízení) se zadávacími podmínkami a zákonem v situaci, kdy je obsah nabídky (nebo jiného úkonu účastníka zadávacího řízení) nejasný.”

Zde dostupný materiál na stránkách ÚOHS – https://www.uohs.cz/download/Sekce_VZ/Metodiky/Aplikace-46-ZZVZ-optikou-rozhodovaci-cinnosti-UOHS_final_k-uverejneni.pdf

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) tuto situaci explicitně neřeší, nicméně právní úprava v § 140 odst. 1 ZZVZ naznačuje řešení tím způsobem, že je pro zařazení dodavatele do již zavedeného dynamického nákupního systému (DNS) stanovena lhůta. Smyslem této lhůty (relativně krátké) je dle našeho názoru ochrana dodavatele, aby dodavatel nepřišel o možnost účastnit se příliš mnoha veřejných zakázek v zavedeném DNS, pouze po dobu posouzení žádosti o účasti zadavatelem.

Tato lhůta tedy ukazuje, že je možné zahájit proces zadání veřejné zakázky v DNS podle § 141 ZZVZ i v situaci, kdy zadavatel posuzuje žádost o účast nového dodavatele, který se této zakázky nemůže účastnit. Dalším argumentem podporujícím tento výklad je možná nežádoucí situace, ve které by (například v důsledku zmírnění požadavků na kvalifikaci) více dodavatelů podalo postupně žádost o účast a tím by byl zadavatel do posouzení všech žádostí o účast zcela paralyzován.

Lze tedy shrnout, že je možné po dobu posuzování žádosti o účast nového dodavatele vyzvat zařazené dodavatele k podání nabídek. Nicméně zadavatel by si měl dát pozor na situaci, kdy se dostane do prodlení s posuzováním žádosti o účast nového (nezařazeného) dodavatele. V případě prodlení v procesu posuzování žádosti o účast nezařazeného dodavatele by dle našeho názoru mohlo být odeslání výzvy k podání nabídek zařazeným dodavatelům posuzováno jako porušení § 6 odst. 2 ZZVZ (obecné zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace).

Dle odpovídajících  ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), sdělujeme následující:

• § 219 odst. 1 veřejný zadavatel je povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, a to do 15 dnů od jejího uzavření;
• § 217 odst. 5 zadavatel uveřejní písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, v neposlední řadě
• § 126 ZZVZ zadavatel má povinnost do 30 kalendářních dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ.

Přestože se tedy jeví, že lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele a oznámení o výsledku zadávacího řízení počíná běžet každá od jiného okamžiku, jedná se o okamžik shodný. To vyplývá z definice ukončení zadávacího řízení uvedené v § 51 odst. 1 ZZVZ, dle které je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody či zavedením dynamického nákupního systému.

Uvedené lhůty pro uveřejnění tedy počínají běžet shodně od uzavření smlouvy.

Vzhledem k tomu, že je zadavatel povinen postupovat při výběru dodavatele v každé části odděleně a uzavírá v každé části a s každým dodavatelem smlouvu samostatně, vztahují se i následné povinnosti na každou část zvlášť. Pokud byla smlouva uzavřena na více částí souběžně, ZZVZ zde nespecifikuje, od uzavření jaké ze smluv by lhůta počínala běžet, z čehož vyplývá, že lhůta běží vždy od uzavření smlouvy, tedy pro každou část se počítá samostatně.

V případě, že na některé z částí veřejné zakázky již smlouvy uzavřeny byly, je třeba do 15 dnů od jejich uzavření uveřejnit tyto smlouvy na profilu zadavatele. Profily zadavatelů neomezují termíny pro uveřejnění smluv a zadavatelé jsou oprávněni k jedné veřejné zakázce uveřejnit i několik smluv, a to postupně v souvislosti s jejich uzavřením. Stejně tak je třeba do 30 pracovních dnů od uzavření těchto smluv uveřejnit písemné zprávy k předmětným částem. Zadavatel je samozřejmě oprávněn vytvořit jednu souhrnnou písemnou zprávu zadavatele, přičemž v této zprávě uvede veškeré požadované informace dle § 217 odst. 2 ZZVZ ke každé části.

Zároveň jste tedy povinni odeslat do 30 kalendářních dnů od uzavření smluv oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, kdy opět můžete zvolit, zda k předmětným částem uveřejníte jeden společný formulář, či zda pro každou část využijete formulář samostatný. Formuláře ve Věstníku veřejných zakázek (VVZ) jsou tedy této situaci přizpůsobeny a rovněž umožňují oznámit výsledek více částí zadávacího řízení prostřednictvím jednoho formuláře.

Poté, co bude uzavřena smlouva k poslední části, uveřejní ji zadavatel v zákonné lhůtě na profilu zadavatele, včetně písemné zprávy k této části a odešle oznámení o výsledku poslední části zadávacího řízení do VVZ.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ), nestanoví povinnost podepisovat návrh smlouvy jako součást nabídky. Avšak dodrží-li zadavatel zásady zadávání veřejných zakázek (§ 6 ZZVZ), může sám stanovit zadávací podmínku (§ 37 odst. 1 písm. c) ZZVZ), podle které účastník ZŘ musí vložit do nabídky návrh smlouvy podepsaný.

Na nedodržení zadávací podmínky může zadavatel reagovat následujícími způsoby:

• účastníka ZŘ vyloučit podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ,
• účastníka ZŘ požádat o doplnění údaje podle § 46 ZZVZ,
• nebude se nesplněním zadávací podmínky blíže zabývat, protože účastník ZŘ nebude vybrán k uzavření smlouvy (§ 39 odst. 2 ZZVZ).

Závěrem shrnujeme, že podpis na návrhu smlouvy považujeme za údaj, o jehož doplnění může zadavatel účastníka ZŘ podle § 46 ZZVZ požádat. Tímto způsobem nedojde k nedovolené změně nabídky. Takové řešení s ohledem právě na možnost doplňovat obdobné údaje doporučujeme, i z důvodu zachování co nejširší soutěže, pokud tomu nebrání jiné důvody na straně zadavatele.

Dle § 138 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) zavede zadavatel DNS v zadávacím řízení, ve kterém postupuje přiměřeně podle pravidel pro užší řízení. Z uvedeného je tedy zřejmé, že dokud není DNS zaveden, postupuje zadavatel dle všech ustanovení platných pro zadávací řízení. Vztahují se na něj tedy i důvody pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 ZZVZ. Ustanovení § 127 odst. 1 ZZVZ pak jako povinný důvod pro zrušení zadávacího řízení stanoví situaci, kdy po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení. V tomto případě nemá zadavatel žádnou možnost volby, ZZVZ tento důvod pro zrušení stanoví jako povinnost. Lze tedy shrnout, že pokud při zavádění DNS nebyly podány žádné žádosti o účast, je nutno postupovat dle § 127 odst. 1 ZZVZ a toto zadávací řízení zrušit. DNS v takovém případě není možné zavést. Je pak na zvážení, zda zadavatel nestanovil příliš přísně kvalifikační požadavky pro zařazení dodavatelů do DNS, nebo byly jiné okolnosti, které potenciální dodavatele odradily, a zadavatel by proto měl tyto okolnosti v opakovaném zadávacím řízení eliminovat.

Možnost zadavatelů zadat veřejnou zakázku společně je upravena v § 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také ZZVZ). V odst. 3 tohoto ustanovení je pak uvedeno, že za dodržení ZZVZ odpovídají při společném zadávání zúčastnění zadavatelé společně s výjimkou úkonů, které provádí zúčastněný zadavatel pouze svým jménem a na svůj účet. Takovým úkonem je například podpis smlouvy s dodavatelem.

Zadavatelé zadávající veřejnou zakázku společně mají povinnost podle § 7 odst. 2 ZZVZ uzavřít mezi sebou smlouvu, která upravuje práva a povinnosti související s daným zadávacím řízením a dále vymezení pravidel jednání vůči třetím osobám. Předmětem této smlouvy je zpravidla určení zadavatele, který bude jednat jménem všech zadavatelů zúčastněných na společném zadávání.

Podle § 51 odst. 1 ZZVZ je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy s dodavatelem. Zadávací řízení je tedy ukončené podpisem smlouvy a jak bylo uvedeno výše, smlouva upravující práva a povinnosti společných zadavatelů se vztahuje na zadávací řízení. Vzhledem k tomu by tedy po ukončení společného zadávacího řízení měl každý zadavatel sám za sebe uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 ZZVZ, ke které se dobrovolně zavázal tím, že ji uzavřel s vybraným dodavatelem.

Závěrem dodáváme, že pro zadavatele neplatí povinnost uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele podle § 219 ZZVZ, pokud je smlouva uveřejněna podle jiného právního předpisu. Pokud tedy zadavatel uveřejní smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, není potřeba, aby smlouvu duplicitně uveřejnil na svém profilu zadavatele.

Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (dále jen „SKD“) podle § 228 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), je-li předložen dodavatelem zadavateli, plně nahrazuje doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 ZZVZ a profesní způsobilost podle § 77, a to v rozsahu, v jakém údaje ve výpisu ze SKD prokazují splnění kritérií profesní způsobilosti. Dodavatel má tedy možnost prokázat základní a profesní způsobilost dvěma způsoby: i) buďto předložením konkrétních dokladů prokazujících dané skutečnosti nebo ii) výpisem ze SKD, který plně nahrazuje tyto doklady.

Zadavatel nesmí dodavatele v jeho možnostech prokazování základní a profesní způsobilosti nijak omezovat, avšak v situaci, kdy jste předložili v rámci nabídky kopie jednotlivých kvalifikačních dokladů, je třeba na základě výzvy podle § 122 odst. 3 písm. a) ZZVZ doložit odpovídající originály nebo ověřené kopie k dokladům předloženým v nabídce. Upozorňujeme, že doklady podle § 122 ZZVZ, resp. § 123 navazují na doklady již předložené při podaní nabídky. Pokud by v této situaci došlo na základě výzvy podle § 122 odst. 3 ZZVZ k předložení výpisu ze SKD, do kterého jste se zapsali až v momentě, kdy jste již v rámci zadávacího řízení prokazovali kvalifikaci určitými doklady, nebyl by takový výpis ze SKD originálem dříve předložených dokladů.

Dodavatel se tedy může rozhodnout, zda základní a profesní kvalifikaci prokáže doložením příslušných dokladů nebo výpisem ze SKD, touto volbou se pak musí řídit po zbytek zadávacího řízení. Závěrem shrnujeme, že i přes zápis do SKD v průběhu zadávacího řízení, se nemění nic na povinnosti doložit originály nebo ověřené kopie dokladů, kterými byla kvalifikace prokazována v podané nabídce. Výpisem ze SKD pak můžete prokazovat základní a profesní způsobilost v následujících zadávacích řízeních.

Podle § 228 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), pokud dodavatel předloží zadavateli výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (dále jen „SKD“), tento výpis nahrazuje doklad prokazující: a) profesní způsobilost podle § 77 v tom rozsahu, v jakém údaje ve výpisu ze SKD prokazují splnění kritérií profesní způsobilostí, a b) základní způsobilost podle § 74. Dodavatel má tedy možnost prokázat základní způsobilost v plném rozsahu prostřednictvím výpisu ze SKD, přičemž zadavatel nesmí dodavatele v této jeho možnosti nijak omezovat. Podle § 228 odst. 3 ZZVZ může dodavatel stejně jako výpisem ze SKD prokázat kvalifikaci osvědčením, které pochází z jiného členského státu, v němž má dodavatel sídlo, a které je obdobou výpisu ze SKD.

Předloží-li tedy dodavatel zadavateli takovýto výpis a údaje v něm obsažené budou pokrývat zadavatelovy požadavky na kvalifikaci, není zadavatel oprávněn tento výpis odmítnout. V případě prokazování základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ u dodavatele, který je právnickou osobou, je v § 74 odst. 2 ZZVZ vymezeno, které osoby musí splňovat podmínku trestní bezúhonnosti dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ. Ustanovení § 74 odst. 2 ZZVZ však nevymezuje, ve vztahu k jaké zemi mají dané osoby podmínku splňovat. Z toho lze dovodit, že osoby vymezené v § 74 odst. 2 ZZVZ mají splňovat podmínku základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ pouze ve vztahu k zemi sídla dodavatele.

Pokud by tedy dodavatelem byl zahraniční dodavatel, prokazoval by trestní bezúhonnost osob uvedených v § 74 odst. 2 ZZVZ pouze ve vztahu k zemi svého sídla, i pokud by např. člen statutárního orgánu dodavatele nebyl příslušníkem státu, ve kterém sídlí dodavatel. Shrnujeme však, že pokud dodavatel má sídlo v členském státě EU a prokáže svoji základní způsobilost osvědčením obdobným výpisu ze SKD, pak zadavatel nesmí omezit tuto možnost dodavatele.

Výklad z hlediska možného vyloučení účastníka zadávacího řízení je následující:

Zadavatel dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané veřejné zakázky (nebo s jiným veřejným zadavatelem).

K dotazu na výklad sousloví “se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení… ?” sdělujeme, že z textace ZZVZ vyplývá, že pro naplnění výše uvedeného zákonného důvodu vyloučení účastníka muselo dojít k danému pochybení již před zahájením zadávacího řízení, nikoliv až po jeho zahájení.

Uvedené lze vyvodit ze srovnání, že např. v ustanovení § 48 odst. 5 písm. f) ZZVZ je výslovně uvedeno, že závažného profesního pochybení se účastník dopustil v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení nebo po zahájení zadávacího řízení.

Vzhledem k tomu, že § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ hovoří o pochybeních před zahájením zadávacího řízení, nebude možná aplikace tohoto ustanovení na pochybení spáchaná až po zahájení zadávacího řízení.

Nutné je vzít v potaz skutečnost, že ZZVZ hovoří o době, kdy se účastník dopustil pochybení, která dle § 48 odst. 5 písm. d) musela následně vést ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím, avšak ZZVZ již nestanovuje, kdy mělo k tomuto následku dojít.

Z tohoto je dle našeho názoru možné vyvodit závěr, že:

i) k pochybení musí dojít před zahájení zadávacího řízení, avšak

ii) následný vznik škody mohl nastat až po jeho zahájení.

Je nutné zdůraznit, že důkazní břemeno nese zadavatel. Ten si tedy bude muset opatřit důkazy, ze kterých bude jasně vyplývat, kdy k danému pochybení došlo a zda tato skutečnost (k vyloučení) nezasahovala do doby po zahájení zadávacího řízení.

Pokud by k rozhodné části pochybení došlo až po zahájení zadávacího řízení, již nebude docházet k naplnění podmínek dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ a zadavatel nebude oprávněn účastníka vyloučit v souladu s tímto ustanovením. Pokud však k veškerým pochybením došlo již před zahájením zadávacího řízení, bude zadavatel moci aplikovat důvod k vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ.

Dle ustanovení § 131 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu podmínek rámcové dohody po dobu jejího trvání bez provedení nového zadávacího řízení, přičemž § 222 ZZVZ se použije přiměřeně. Zároveň dle tohoto ustanovení zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu podmínek uvedených v rámcové dohodě ani při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody.

Při zadávání sektorových veřejných zakázek je však dále relevantní ustanovení § 158 odst. 1 ZZVZ, dle kterého zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem podle § 25 ZZVZ.

K dotazované problematice bylo vydáno stanovisko expertní skupiny „Změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v případech, kdy smlouva na původní veřejnou zakázku byla uzavřena mimo zadávací řízení, včetně veřejných zakázek malého rozsahu“, které je dostupné na následujícím odkaze: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/stanoviska/stanoviska-expertni-skupiny-mmr-k-zakonu-o-zadavani-verejnych-zakazek/.

Dle tohoto stanoviska platí následující: „Ze systematiky zákona vyplývá, že zákaz (povinnost) podle § 222 odst. 1 se vztahuje i na případy, kdy původní veřejná zakázka, která má být změněna, byla zadána mimo zadávací řízení na základě výjimek podle § 29, § 30, § 31, § 158 až 160, § 177 až 178, § 191. Pokud po provedení změny závazek rovněž splňuje podmínky pro použití výjimky, lze výjimku použít i pro změnu závazku. Pokud by však závazek ze smlouvy původně uzavřené na základě výjimky po provedení změny již podmínky výjimky nesplňoval, je nutné přípustnost změny posuzovat podle pravidel § 222.“

V případě podlimitní sektorové zakázky, kterou zadavatel nezadával v zadávacím řízení, není povinnost na případnou změnu závazku aplikovat § 222 ZZVZ. Toto pravidlo platí ovšem pouze v případě, že ani po provedené změně nebude hodnota zakázky dosahovat finančního limitu dle § 25 ZZVZ. Ovšem v případě, že by se v souvislosti se změnou závazku na sektorovou veřejnou zakázku zadavatel dostal do nadlimitního režimu, již by bylo třeba § 222 ZZVZ aplikovat.

Dle § 194 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) může zadavatel v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, u které dochází k:

a) přístupu k utajované informaci, nebo

b) požadavku na samostatný vstup do zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti,

vedle požadavků uvedených v § 77 ZZVZ požadovat i doklad prokazující schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informace, přičemž splnění této podmínky nelze prokázat prostřednictvím jiné osoby.

• dle § 82 ZZVZ v případě společné účasti dodavatelů prokazuje základní způsobilost a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 každý dodavatel samostatně.
• dle § 84 ZZVZ může zadavatel stanovit v zadávací dokumentaci bližší pravidla pro prokazování profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace nebo technické kvalifikace, pokud se dodavatelé účastní zadávacího řízení společně nebo prokazují kvalifikaci prostřednictvím jiných osob; zadavatel však nesmí vyloučit pravidla stanovená v § 82 a 83. Pokud zadavatel nestanovil jinak, prokazují dodavatelé a jiné osoby kvalifikaci společně.

Z výše uvedeného lze tedy dovodit, že:

• prokázání kvalifikace v případě společné účasti dodavatelů zvlášť každým z těchto dodavatelů musí být pouze u základní a profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 ZZVZ, ostatní kvalifikaci mohou tito dodavatelé prokázat společně.

Zadavatel má nicméně na základě § 84 ZZVZ možnost stanovit bližší požadavky na společné prokazování kvalifikace, ale pokud tak neučiní, prokazují dodavatelé a jiné osoby kvalifikaci společně. Pokud zadavatel v zadávacích podmínkách nerozšířil podle § 84 ZZVZ povinnost předložit doklad prokazující schopnost zabezpečit ochranu utajovaných informací do stupně utajení „DŮVĚRNÉ“ na všechny dodavatele podávající společnou nabídku, není uváděný postup dodavatele, kdy požadovaný doklad předložil pouze jeden dodavatel ze společné nabídky, v rozporu se ZZVZ.

Pokud již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je pro postup zadavatele určující znění této smlouvy. Ustanovení § 88 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), skutečně upravuje postup v zadávacím řízení. Pokud smlouva reguluje využití poddodavatele, může v souvislosti s ukončením vztahu mezi dodavatelem a poddodavatelem vyvstat potřeba změnit předmětné ustanovení smlouvy. Zadavatel však nesmí připustit změnu, která by byla v rozporu s § 222 ZZVZ. Toto ustanovení za určitých okolností umožňuje i změnu v osobě samotného dodavatele, tudíž lze mít za to, že změna poddodavatele není principiálně vyloučena. Někdy jsou ve smlouvách postupy pro změnu poddodavatele nastaveny. V takovém případě je postupováno podle smlouvy a sjednávání dodatku není nutné. Obvykle však není ve smlouvách na veřejnou zakázku nijak fixováno, že dodavatel musí být kvalifikovaný po celou dobu plnění veřejné zakázky, tak jak bylo prokázáno v průběhu zadávacího řízení. Možnost plnit podle takovýchto smluv nebývá změnou poddodavatele narušena. Při zadávání veřejných zakázek se do určité míry uplatňuje přičitatelnost všech referencí generálnímu dodavateli. Důvodem je zejména to, že generální dodavatelé nesou odpovědnost za řádné a včasné plnění celé referenční zakázky a je jim objednatelem poskytnuta platba a získávají osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení prací. Pro případy, že by se ukázalo, že dodavatel sám nikdy kvalifikovaný nebyl a dokumenty k referenci byly vytvořeny jen za účelem úspěchu v zadávacím řízení, přičemž nikdy neměl v úmyslu poddodavatele při plnění veřejné zakázky využít, lze uvažovat o ukončení závazku podle § 223 ZZVZ. Podle tohoto ustanovení může zadavatel závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit, a to bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že smlouva neměla být uzavřena, neboť a) vybraný dodavatel měl být vyloučen z účasti v zadávacím řízení, nebo b) vybraný dodavatel před zadáním veřejné zakázky předložil údaje, dokumenty, vzorky nebo modely, které neodpovídaly skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na výběr dodavatele.

Ano, nelze uveřejňovat informace k jedné veřejné zakázce na více profilech zadavatele, které má zadavatel oznámeny jako aktivní ve Věstníku veřejných zakázek, ale má dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek možnost si vybrat pouze jeden, který bude využívat k uveřejnění informací v souvislosti s jejím zadáním, tzn. jedna VZ a jeden profil.

Trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži je upraven v § 21 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Podle § 21 odst. 3 tohoto zákona trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži spočívá v tom, že se právnické osobě po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v soudem stanovém rozsahu uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastnit se zadávacího řízení nebo ve veřejné soutěže podle jiných právních předpisů.

Jak vyplývá z § 21 odst. 3 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, soud stanovuje rozsah zákazu uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek. Možnost změny smlouvy na veřejnou zakázku, která byla uzavřena před nabytím právní moci rozsudku trestního soudu, není dle našeho názoru dotčena uloženým trestem, neboť se v § 21 odst. 3 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob hovoří o zákazu uzavírání smluv.

V případě změny smlouvy dochází ke změně již uzavřené smlouvy. Nutno podotknout, že nezbytnou podmínkou pro změnu smlouvy je naplnění podmínek podle § 222 ZZVZ, který brání podstatným změnám smlouvy, případně určuje, které změny se za podstatné nepovažují. Pokud by se jednalo o podstatnou změnu smlouvy, bylo by dle § 222 odst. 1 ZZVZ třeba provést nové zadávací řízení, kterého už by se společnost s tímto uloženým trestem účastnit nesměla.

V době vyhotovení tohoto stanoviska nebyl v elektronické verzi rejstříku trestů právnických osob učiněn takovýto záznam, ani nemáme k dispozici rozsudek, kterým by byl společnosti uložen trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži. Podle § 21 odst. 3 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, spočívá trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži v tom, že se právnické osobě po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v soudem stanoveném rozsahu uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastnit se zadávacího řízení nebo veřejné soutěže podle jiných právních předpisů. Jeví se, že soud může usměrnit rozsah zákazu uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek. Bez přesného znění rozsudku nemůžeme v rámci metodické pomoci poskytované Ministerstvem pro místní rozvoj k zákonu o zadávání veřejných zakázek vyhodnotit, jaké konkrétní dopady má uložený trest na předmětné zadávací řízení.

Podle § 41 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), má zadavatel právo na plnění z jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, pokud účastníku zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikla účast v zadávacím řízení po vyloučení podle § 122 odst. 7 nebo § 124 odst. 2 ZZVZ. Pokud by došlo k ukončení zadávacího řízení zrušením podle § 127 odst. 2 písm. c) ZZVZ, zadavatel by právo na plnění z jistoty neměl.

Zadavatel by vrátil peněžní jistotu dodavateli po zániku jeho účasti v zadávacím řízení (§ 41 odst. 6 písm. b) ZZVZ), která by nastala s účinky zrušení zadávacího řízení (§ 51 odst. 2 ZZVZ). Zrušení zadávacího řízení tedy nevede ke vzniku práva zadavatele na plnění z jistoty, naopak pokud dojde k vyloučení účastníka zadávacího řízení podle § 124 odst. 2 ZZVZ, právo na plnění z jistoty zadavateli vznikne. Tento zákon (ZZVZ) nereguluje, zda musí zadavatel svého práva využít a který vnitřní orgán o tom rozhoduje. Většině zadavatelů to však vyjasňují jiné právní předpisy (např. zákon č. 128/2000 Sb., o obcích).

Podle § 124 odst. 1 ZZVZ jsou zadavatel a vybraný dodavatel povinni uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty zákazu uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ. Podle § 124 odst. 2 ZZVZ může zadavatel ze zadávacího řízení vyloučit vybraného dodavatele, který nesplnil povinnost podle odstavce 1, přičemž v ZZVZ nejsou rozlišovány důvody, které vedou dodavatele k neuzavření smlouvy. Předpokládáme, že odklad uzavření smlouvy o několik let bude pro zadavatele odkladem zbytečným a oprávnění zadavatele k vyloučení vybraného dodavatele vznikne.

Podle § 88 ZZVZ má účastník zadávacího řízení povinnost oznámit zadavateli změnu své kvalifikace do 5 pracovních dní. Do dalších 10 pracovních dní má předložit nové doklady nebo prohlášení ke kvalifikaci. Došlo-li ke ztrátě trestní bezúhonnosti, nebude kvalifikace splněna a vzhledem k uložení zákazu plnění veřejných zakázek ani nebude možné kvalifikaci obnovit ve smyslu § 76 ZZVZ. S vyloučením pro nesplnění kvalifikace (§ 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ) taktéž není spojeno oprávnění zadavatele na plnění z jistoty.

Ano, použití nestandardního stavu podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) zajistí, že změna nebo doplnění zadávací dokumentace (podmínek) bude uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna (§ 99 odst. 1). Praktické použití nestandardního stavu znamená, že je nutné zveřejňovat dokumentaci ve formuláři Vysvětlení ZD, aby byla zajištěna zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pokud změna nebo doplnění budou účastníkům sděleny stejným způsobem bez rozdílu, nebude docházet k porušení obecných zásad.

Na základě dotazu k okamžiku provedení změny k nadlimitní VZ na profilu zadavatele v souvislosti s odesláním opravného formuláře F14 ve smyslu § 212 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) sdělujeme, že v souladu s úpravou evropských zadávacích směrnic není možné na profilu nebo jinde prostřednictvím NEN zveřejnit odlišné informace, např. lhůtu pro podání nabídek, nebo jakoukoliv jinou povinně zveřejňovanou informaci na základě standardních formulářů v prostředí národního věstníku, již 1. den po odeslání formuláře do TEDu.

Naopak se změnou na profilu je nezbytné vyčkat na zveřejnění informací ve Věstníku veřejných zakázek (VVZ), zpravidla po uplynutí 48 hodin od potvrzení o přijetí k uveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie – TED, tzv. pravidlo „fikce uveřejnění.“ Uvedenému odpovídá postup uveřejňování, s ohledem na implementaci zadávacích směrnic, čl. 51 a 52, v případě údajů, které jsou obsaženy ve formulářích odeslaných k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (TED), nebo uveřejněných na profilu zadavatele (NEN).

Vzhledem k tomu, že na profilu zadavatele nesmí být zveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které jsou obsaženy ve formulářích odeslaných k uveřejnění do TED, tedy se jedná obecně vždy o údaje, které již byly v rámci obou věstníků dříve uveřejněny, je oprávněn zadavatel provádět úpravy informací v rámci svého „národního“ profilu až ve chvíli, kdy předmětnou „změnu“ spolu se změnovým formulářem (F14) provozovatel VVZ uveřejnil.

Z povahy pravidla se uvedené použije vždy k povinně zveřejňovaným informacím na profilu zadavatele a ve formátech standardizovaných formulářů. Pro účely zajištění změny informací v ZD a jiných zveřejněných údajů na profilu zadavatele a současně ve VVZ se jako jediný správný postup na základě § 212 odst. 8, věta 1. ZZVZ nabízí, že je nutné vyčkat se změnou již dříve uveřejněných informací do chvíle, než je předmětná změna odeslaná k uveřejnění rovněž fakticky zveřejněna provozovatelem VVZ.

V souladu s § 18 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), je zadavatel povinen do předpokládané hodnoty veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 ZZVZ zahrnout předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Pokud zadavatel do předpokládané hodnoty veřejné zakázky nezapočítá vše požadované, může se následně dopustit nezákonného dělení veřejných zakázek. Je proto třeba posoudit, zda Vámi poptávané dodávky nesplňují výše uvedené požadavky, tj. zda netvoří jeden funkční celek a nejsou zadávány v časové souvislosti.

Naplnění podmínky časové souvislosti bude třeba vykládat zejména s ohledem na úmysly a informace zadavatele jemu dostupné v okamžiku zahájení zadávacího řízení, klíčové jsou taktéž termíny uzavření smluv, popř. termíny plnění. V dané věci bude třeba posoudit, zda zadavatel již před zahájením prvního zadávacího řízení věděl, že bude potřebovat také dalších 8 sad, či zda měl tuto potřebu alespoň předpokládat. Pokud by tomu tak bylo, lze s ohledem na termíny uzavření smluv a termíny realizace veřejných zakázek předpokládat, že podmínka časové souvislosti bude naplněna. Pokud zadavatel o předmětné potřebě před zahájením prvního zadávacího řízení nevěděl a ani tuto potřebu nemohl předpokládat, lze se domnívat, že podmínka časové souvislosti naopak naplněna nabude.

Argument, že zadavatel uzavřel smlouvu již v květnu, přestože plnění probíhalo až v listopadu, není relevantní. ZZVZ nestanovuje povinnost plnit neprodleně po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Naopak dle ZZVZ je žádoucí, aby zadavatel zahájil zadávací řízení včas, aby i v případě prodlev v zadávacím řízení mohlo dojít ke včasnému uzavření smlouvy, potažmo ke včasnému plnění předmětu veřejné zakázky. Pokud tedy bylo nutné zajistit dodávky neprodleně po ukončení plnění první veřejné zakázky, je v souladu se ZZVZ, že zadavatel uzavřel smlouvu na druhou veřejnou zakázku v průběhu platnosti první smlouvy.

Při posouzení toho, zda se jedná o jednu či více veřejných zakázek, je dále třeba přihlížet zejména k místním, časovým a věcným souvislostem, tj. ke skutečnosti, zda předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek.

• Při posouzení funkčního celku je poté třeba vycházet zejména z věcného posouzení předmětu veřejných zakázek, kdy se za funkční celek považuje především plnění stejného nebo srovnatelného druhu, za něž se pokládá i souhrn jednotlivých určitých relativně samostatných plnění, pokud spolu úzce souvisejí, zejména z hlediska místního, urbanistického, funkčního nebo technologického.
• Věcná souvislost je dána zejména konkrétním záměrem a účelem daného projektu, a nikoliv obecně tím, zda se jedná o poskytování služby jednoho druhu. Automaticky to tedy neznamená, že je nutné, aby zadavatel pro určení režimu zakázky sčítal předpokládané hodnoty zakázek, jejichž předmětem je stejný druh dodávek, nicméně bude nutné posuzovat taktéž účel těchto dodávek.

Je také vhodné poukázat na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) sp. zn. ÚOHS-S0238/2021/VZ ze dne 1. 12. 2021, ve kterém Úřad konstatoval, že v případě, kdy zadavatel pořizuje plnění pouze do zásoby, tj. k uskladnění, a není mu v době pořízení znám účel použití plnění, není zde možné shledat, že by spolu plnění souvisela z hlediska funkčního. Vždy bude tedy třeba posuzovat, zda zadavatel poptává plnění k přímému použití, či pouze do zásoby, a zda plnění z obou veřejných zakázek bude sloužit stejnému účelu. Pokud zadavateli nebude účel znám, či dodávky z jednotlivých veřejných zakázek budou sloužit jinému účelu, lze předpokládat, že nebude naplněna podmínka funkčního celku a zadavatel tedy nebude mít povinnost předpokládané hodnoty jednotlivých veřejných zakázek sčítat. Pokud však zadavatel poptával všechna plnění za totožným účelem, dojde k naplnění podmínky funkčního celku.

Pro povinnost sčítat předpokládané hodnoty plnění je třeba kumulativní naplnění výše uvedených podmínek, musí se tedy jednat o jeden funkční celek zadávaný v časové souvislosti. Pokud obě podmínky splněny jsou, a zadavatel přesto zadá veřejné zakázky zvlášť pouze dle předpokládané hodnoty jednotlivého plnění, dopustí se tím nezákonného dělení veřejných zakázek, tedy porušení ZZVZ. Dalším důvodem, proč by se měly předpokládané hodnoty jednotlivých plnění sčítat, by mohlo být, že se jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy.

Dle rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0336/2020/VZ ze dne 20. 11. 2020 jsou dodávkami nebo službami pravidelné povahy myšleny takové trvající či pravidelně pořizované dodávky a služby, které zadavatel nakupuje opakovaně a jsou tedy prakticky trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost. Zpravidla se bude jednat o typově stejné dodávky či služby, u kterých je zadavatel schopen předem určit jejich předpokládaný rozsah a předpokládanou hodnotu, a to na rok dopředu. Pokud by tedy zadavatel v průběhu roku pravidelně poptával typově stejné sady, jednalo by se o veřejné zakázky pravidelné povahy a zadavatel by byl povinen stanovit předpokládanou hodnotu v souladu s § 19 ZZVZ. V případě, že by se ovšem jednalo pouze o nahodilé nákupy, již by trvala pouze povinnost stanovit předpokládanou hodnotu dle § 16, popř. § 18 ZZVZ, nikoliv dle § 19 ZZVZ.

V souladu s § 18 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), musí součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 ZZVZ zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Je proto třeba posoudit, zda Vámi poptávané služby nesplňují tyto požadavky, tj. zda netvoří jeden funkční celek a nejsou zadávány v časové souvislosti.

S ohledem na skutečnost, že již nyní před zahájením zadávacího řízení víte, že budete dané průzkumy poptávat, pokud průzkumy budou prováděny souběžně, lze konstatovat, že podmínka časové souvislosti je naplněna.

Aby bylo možné zjistit, zda jednotlivá plnění tvoří funkční celek, je nutné určit, zda existuje cíl či účel, který je spojuje. Tento účel však nemůže být příliš obecného rázu, neboť v takovém případě by byli zadavatelé nuceni sčítat předpokládané hodnoty zakázek spolu fakticky nesouvisejících.

Příkladem lze uvést veřejné zakázky na různé stupně projektové dokumentace. V tomto případě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svém rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0149/2022/VZ ze dne 9. 5. 2022 konstatoval následující: „U šetřených veřejných zakázek lze přitom dovodit shodný účel plnění, a tudíž konstatovat i funkční souvislost, neboť za jednotící účel předmětných plnění dle SoD DURSP a SoD DPS lze obecně označit zajištění kompletní projektové dokumentace pro stavbu koupaliště v Horšovském Týně.“

Pokud lze tedy dovodit společný účel stavebně technického a stavebně historického, popř. i dalšího průzkumu, dojde k naplnění podmínky funkčního celku a je nutné předpokládané hodnoty jednotlivých plnění sečíst a veřejnou zakázku zahájit v režimu dle součtu těchto hodnot.

Pokud je účelem výše vyjmenovaných průzkumů např. zjištění stavu nemovitosti, popř. zajištění podkladů pro vydání všech povolení potřebných k rekonstrukci stavby, lze se domnívat, že lze dovodit společný účel plnění a bude nutné předpokládanou hodnotu sčítat.

Naopak pokud by průzkumy probíhaly ve stejné době a na stejném místě, avšak každý průzkum by sloužil k jinému účelu a jednotící účel by zde nebyl shledán, nebyla by podmínka funkčního celku splněna a zadavatel by byl oprávněn zahájit veřejné zakázky dle předpokládané hodnoty jednotlivých plnění – jednotlivých průzkumů.

Informace, že jeden průzkum je oprávněno provádět 106 osob, zatímco druhý pouze 4 osoby, je pro stanovení předpokládané hodnoty irelevantní. Neboť je však okruh dodavatelů značně rozlišný, doporučujeme v případě, že se bude jednat o jednu veřejnou zakázku, rozdělit tuto zakázku na části, aby nedošlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže.

K dotazu ohledně existence povinnosti postupovat podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) při zřízení práva stavby na pozemcích města, Vám sdělujeme následující:

Dle § 2 ZZVZ se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Rovněž dle § 2 ZZVZ se za zadání veřejné zakázky nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190 ZZVZ.

Pro posouzení, zda se jedná o zadání veřejné zakázky či nikoliv a zda je tedy potřeba postupovat v souladu se ZZVZ, je výše uvedené ustanovení § 2 ZZVZ stěžejní. I v případě zřízení práva stavby je nutné prozkoumat, zda nedochází k naplnění pojmových znaků, které jsou obsaženy v definici “zadání veřejné zakázky”.

To, že se jedná o institut občanského práva přitom není rozhodující, neboť ZZVZ je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a vždy, když se bude jednat o “zadání veřejné zakázky”, tak je potřeba úpravu vyplývající ze ZZVZ dodržet. U práva stavby obecně je tedy potřeba zamyslet se nad tím, zda se nejedná o veřejnou zakázku na stavební práce podle § 14 odst. 3 ZZVZ, případně koncesi na stavební práce podle § 174 odst. 2 ZZVZ. Rozdíl mezi veřejnou zakázkou na stavební práce a koncesí na stavební práce spočívá v přenosu provozního rizika spojeného s užíváním stavby.

ad1) V případě, že: částka za realizaci stavby byla stanovena pevnou částkou, nebyla by tedy závislá na výši zisku stavebníka (oprávněného z práva stavby) tj. odměna, či úplata by nespočívala v právu stavebníka poskytovat vlastní službu, ale byla by garantována zadavatelem, přičemž odpovědnost a rizika by zůstávala na zadavateli, je nutno postupovat postupem pro zadávání veřejných zakázek.

ad2) V opačném případě, kdy: zadavatel umožní stavebníkovi brát užitky z provedené stavby a na stavebníka by bylo přeneseno provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z provozování stavby, bude nutno postupovat postupem pro zadávání koncesí.

V dotazu nejsou sděleny bližší podrobnosti ohledně smluvních podmínek, v rámci kterých bude právo stavby zřízeno. Zmiňován je pouze závazek města, že si bude objednávat hodiny pro ZŠ a pro veřejnost. I tento závazek lze považovat za úplatu ze strany zadavatele, neboť úplata nemusí být pouze v peněžité, ale může být rovněž v nepeněžité formě. Z provozování hodin pro ZŠ a veřejnost budou pak dodavateli plynout užitky.

Vzhledem k tomu, že po uplynutí sjednané doby přejde stavba do vlastnictví města, je potřeba na tuto skutečnost pohlížet tak, že zadavatel prostřednictvím uvedeného smluvního vztahu ve výsledku získá uvedenou stavbu, což je dalším znakem veřejné zakázky.

Záleží tedy především na tom, na čí straně bude provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z provozování stavby, tato skutečnost rozhodne o tom, zda se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce nebo koncesi na stavební práce.

K možnosti zrušení zadávacího řízení z důvodu překročení předpokládané hodnoty sdělujeme následující:

Dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

Předně je třeba uvést, že oproti úpravě dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, na niž se vztahuje Vámi zmíněné rozhodnutí Krajského soudu ze dne 15. 10. 2015 sp. zn.: 30 Af 65/2013–70, došlo v § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ k rozšíření možností zrušit zadávací řízení o důvody ekonomické.

Ke zrušení zadávacího řízení z důvodu nedostatku finančních prostředků se již vyjádřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „Úřad“) v rozhodnutí sp. zn.: S0134/2021/VZ ze dne 28. 5. 2021 v němž konstatoval: „Na tomto místě Úřad akcentuje, že zadavatel důvod zrušení zadávacího řízení na část č. 3 předmětné veřejné zakázky zdůvodnil prostým konstatováním, že nedisponuje dalšími finančními prostředky navíc pro pořízení předmětu veřejné zakázky, když vyhodnocené podané cenové nabídky významně překročily svou hodnotou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a zadavatel nedisponuje dalšími finančními prostředky navíc pro pořízení předmětu veřejné zakázky, a to bez dalšího bližšího zdůvodnění. Z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (jak bude uvedeno dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí) však není zřejmé, jaké aspekty, které jsou dle názoru Úřadu pro naplnění shora uvedené podmínky pro zrušení zadávacího řízení klíčové, do svých úvah zadavatel promítl či nikoli a zda je vůbec v konečném důsledku zadavatel oprávněn zadávací řízení z jím tvrzeného důvodu zrušit. Úřad zastává ten výklad, že prosté konstatování o překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky při překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky nabídkovými cenami za prostého konstatování o nedisponování finančními prostředky navíc, není dostačujícím důvodem pro zrušení zadávacího řízení, a ne každé překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky při překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky nabídkovými cenami může vyústit v zákonné zrušení zadávacího řízení.“

Obdobně se Úřad vyjádřil i v rozhodnutí sp. zn.: R0063/2021/VZ ze dne 26. 5. 2021: „Shodně se zadavatelem se domnívám, že skutečnost, že zadavatel v zadávacích podmínkách nestanoví maximálně přípustnou výši nabídkové ceny, sama o sobě nebrání tomu, aby zadavatel kvůli enormním nabídkovým cenám zrušil zadávací řízení, pokud v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně odůvodní a prokáže, že se jedná ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ o důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. (…) Pokud tak ale zadavatel v šetřeném případě neučinil a nabídka navrhovatele, která byla podle výsledku hodnocení nabídek shledána jako ekonomicky nejvýhodnější, pro něj subjektivně není ekonomicky tak výhodná, jak by mohla být, pokud by této „chyby“ (z pohledu zadavatele) zadávací dokumentace nebylo, je třeba v takovém případě zkoumat, zda zadavatelem tvrzený nedostatek zadávací dokumentace dosahuje takové intenzity, aby se jednalo o důvod, který atakuje samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, jenž vystavuje zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010).“ A dále Úřad pokračuje: „Každá chyba v zadávací dokumentaci totiž nemůže být důvodem pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, ale jen chyba natolik závažná/intenzivní (důvod hodný zvláštního zřetele), pro kterou nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval (rovněž viz bod 74 napadeného rozhodnutí). V opačném případě by se z institutu zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ mohl stát nástroj libovůle a korupce.“

Z uvedených rozhodnutí je zřejmé, že Úřad nezvrhuje zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ z důvodu nedostatku finančních prostředků, avšak toto podmiňuje řádným odůvodněním, tj. uvedením všech aspektů, které zadavatele vedly k rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení. Obecně k naplnění důvodů zrušení zadávacího řízení podle tohoto ustanovení musí být splněny dvě podmínky, první je podmínka časová, tj. že důvody pro zrušení nastaly až v průběhu zadávacího řízení, a druhá podmínka je věcná, která připouští zrušení zadávacího řízení pouze z důvodů hodných zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Nezbytná je také příčinná souvislost mezi skutečnostmi uvedenými rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a samotným rozhodnutím zadavatele v zadávacím řízení již dále nepokračovat (viz rozhodnutí Úřadu S0656/2021/VZ ze dne 21. 2. 2022).

V souladu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ) nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Zadavatel je vždy povinen při nastavení zadávacích podmínek zohlednit své potřeby a zadávací podmínky následně nastaví takovým způsobem, aby co nejlépe dosáhl požadovaného účelu veřejné zakázky. Pokud je podstatnou vlastností energetická třída spotřebiče, jste oprávněni v technických podmínkách stanovit, že požadujete minimální energetickou třídu určité skupiny.

Je však nutné poukázat také na skutečnost, že splnění technické specifikace je podmínkou účasti v zadávacím řízení a zadavatel není oprávněn stanovit zadávací podmínky tak, aby bezdůvodně omezil okruh potenciálních dodavatelů. Vhodným řešením proto zpravidla bývá i) požadovat v rámci podmínek účasti pouze nižší energetickou třídu a ii) v rámci kritérií hodnocení stanovit jako kritérium „energetickou třídu spotřebiče“, v rámci kterého pak zadavatel dodávce s vyšší třídou energetické účinnosti přidělí větší počet bodů v porovnání s tou, která splňuje minimální požadovanou energetickou třídu.

Pokud zadavatel k dosažení účelu veřejné zakázky potřebuje nejvyšší energetickou třídu, je samozřejmě oprávněn tento požadavek stanovit v zadávací dokumentaci, avšak důkazní břemeno o nezbytnosti tohoto požadavku nese sám zadavatel. Je proto třeba zohlednit také dostupnost dodávky na trhu a ověřit si, že požadavkem na nejvyšší energetickou třídu zadavatel bezdůvodně neomezí hospodářskou soutěž např. pouze na jediného dodavatele, přestože zmírněním tohoto požadavku by hospodářskou soutěž naopak značně rozšířil na velký okruh potenciálních dodavatelů. Je však také nutné poukázat na skutečnost, že požadavek na nejvyšší energetickou třídu může být promítnutím zásady environmentálně odpovědného zadávání a může být tedy v mnoha případech žádoucí.

Jak však bylo řečeno výše, tento požadavek nesmí vést k porušování zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace. Je tedy třeba, aby zadavatel posoudil, zda a) požadavek na nejvyšší energetickou třídu “skutečně” přispěje k dodržování zásady environmentálně odpovědného zadávání a zda b) bezdůvodně nevytvoří překážky hospodářské soutěže.

Druhou rovinou Vašeho dotazu je poté nastavení dotačních pravidel:

Poskytovatel dotace je oprávněn stanovit taková pravidla, prostřednictvím kterých dosáhne nejlépe účelu daného programu. Neznamená to však, že by všechna tato pravidla aplikovaná v zadávacím řízení byla automaticky v souladu se ZZVZ. Tento soulad je povinen posoudit sám zadavatel při nastavení zadávacích podmínek při zohlednění všech specifik konkrétního zadávacího řízení. V souladu s výše uvedeným je nutné konstatovat, že zadavatel je oprávněn Vámi uváděnou podmínku stanovit v zadávací dokumentaci v případě, že tím určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručuje konkurenční výhodu a že tento požadavek bude v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek dle § 6 ZZVZ. V opačném případě je zadavatel oprávněn požadovat pouze nižší energetickou třídu, a pokud je pro něj energetická třída podstatnou vlastností dodávky, může ji stanovit také jako jedno z kritérií hodnocení.

Na základě § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), není zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku malého rozsahu (dále také „VZMR“) v zadávacím řízení v režimu ZZVZ, avšak je povinen dodržet zásady podle § 6 ZZVZ, tj. zásady transparentnosti a přiměřenosti a ve vztahu k dodavatelům zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace, a za předpokladu, pokud to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, také zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací, přičemž svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.

Podle § 27 písm. a) ZZVZ se VZMR na služby nebo dodávky myslí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 2 000 000 Kč bez DPH. S ohledem na skutečnost, že Vámi zvažovaný nákup hotelových poukázek v hodnotě 282 000 Kč naplňuje znaky VZMR dle § 27 ZZVZ, nejste při jejich nákupu povinni postupovat v režimu ZZVZ, avšak jste podle § 6 ZZVZ povinni dodržovat tam uvedené zásady. Co se týče postupu podle směrnice Vašeho zřizovatele, je toto třeba projednat právě s Vaším zřizovatelem, neboť Ministerstvo pro místní rozvoj jakožto gestor ZZVZ poskytuje metodickou pomoc při zadávání veřejných zakázek zadávaných v režimu ZZVZ, avšak se již nevyjadřuje ani nezasahuje do vnitřních předpisů jednotlivých zadavatelů.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) stanoví povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ. Naopak povinnost se nevztahuje na ty případy, pokud byla smlouva “skutečně” uveřejněna podle jiného právního předpisu (podle zákona o registru smluv.)

Odkazujeme na Společné stanovisko MMR, MV a ÚOHS k problematice vztahu povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a povinnosti uveřejnit smlouvu podle zákona o registru smluv dostupné na stránkách našeho ministerstva prostřednictvím Portálu o veřejných zakázkách (portal-vz.cz).

Rozhodne-li se veřejný zadavatel uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy na svém profilu zadavatele, provede to podle vyhlášky č. 168/2016 Sb. (o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele), dle přílohy č. 8 ve struktuře údajů a formátu dat požadovaných elektronickým nástrojem.

Aby uveřejňované informace odpovídaly co nejvíce povaze a účelu zákona, doporučujme přistupovat k uveřejnění s ohledem na skutečnost, že budou v souladu s interním pokynem vystavovány pouze faktury s datem splatnosti před koncem daného kalendářního roku, za který veřejný zadavatel údaje „ve skutečnosti“ zveřejňuje.

Domníváme se, že zadavatel tímto způsobem má možnost ohlídat, že uveřejní právě tu výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, která byla uhrazena v souvislosti s plněním smlouvy za předchozí kalendářní rok. Jestli má mít skutečně uhrazená cena hodnotu \”0\”, nezbývá než zveřejnit právě tu.

Závěrem odpovědi je možné doplnit, že „uveřejňování skutečně uhrazené ceny“ nenese znaky skutkové podstaty žádného z  přestupků dle ZZVZ, za který by zadavateli hrozilo uložení peněžité pokuty.

K dotazu na prokazování technické kvalifikace plněním poskytnutým sám sobě si Vám dovolujeme sdělit následující.

Dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), může zadavatel požadovat po dodavatelích v rámci technické kvalifikace předložení seznamu stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací.

ZZVZ tedy přímo určuje, kterými doklady musí dodavatel prokázat svoji technickou kvalifikaci, a sice seznamem stavebních prací a osvědčením objednatele, avšak blíže nespecifikuje, jakou formu má mít osvědčení objednatele a kdo je oprávněn toto osvědčení vystavit.

• Primárním účelem referenčních zakázek je prokázat, že dodavatel již nabyl zkušenost s obdobnými stavebními pracemi, které požaduje zadavatel v rámci předmětu plnění, a bude tak schopen poskytnout plnění v odpovídající kvalitě. Pokud je objednatel referenční stavby zároveň vlastníkem dodavatele dané stavební práce, nemusí být tato skutečnost důvodem pro neuznání dané referenční zakázky. Je třeba zkoumat zejména materiální stránku referenční zakázky, tedy to, zda dodavatel prokáže zkušenosti s provedením obdobné stavby. Pokud dodavatel předloží osvědčení objednatele, bude tím formální stránka referenční zakázky naplněna, vždy by ale měla být rozhodná stránka materiální. Otázkou tedy je, zda je skutečně naplněna i materiální stránka referenční zakázky.

Pokud má zadavatel pochybnosti o pravdivosti informací uvedených v osvědčení a o splnění předložené referenční zakázky ze strany dodavatele, má možnost si na základě § 39 odst. 5 ZZVZ sám ověřovat věrohodnost údajů, dokladů, vzorků a modelů poskytnutých dodavatelem. Dále má zadavatel též k dispozici institut objasnění nabídky podle § 46 odst. 2 ZZVZ, na základě kterého může vyzvat dodavatele k upřesnění či vyjasnění předložených informací. Řádný průběh referenční zakázky na stavební práce lze doložit například stavebním deníkem, dokladem o předání staveniště, protokolem o předání dokončené stavby, atd.

Přestože je zadavatel oprávněn ověřovat informace uvedené v osvědčení objednatele, je třeba si uvědomit, jak poukazuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-00340/2022/161, sp. zn. ÚOHS-R0174/2021/VZ  v čl. 28: “že plnění referenční zakázky se odehrává na základě soukromoprávní smlouvy uzavřené mezi objednatelem (příp. kupujícím apod.) a dodavatelem, a jsou to pouze smluvní strany, které mohou řádnost plnění takové smlouvy potvrdit či rozporovat, a to i v případě, že smlouva byla uzavřena postupem dle zákona. Zákon sice obsahuje určité nástroje, kterými do plnění smlouvy uzavřené postupem dle zákona může zasáhnout (došlo-li k porušení zákona), tato možnost je však limitována okamžikem splnění smlouvy (srov. § 257 písm. l) zákona). Případná pochybení zadavatele referenčních zakázek (pokud byly veřejnými zakázkami) pak již lze pouze stíhat jako přestupek dle zákona.“

Obdobná situace nastane, pokud dodavatel zhotovil stavbu sám pro sebe. V případě, že doloží osvědčení objednatele a bude tedy schopen prokázat naplnění materiální stránky reference, bude oprávněn touto referenční zakázkou prokazovat splnění technické kvalifikace, neboť ZZVZ tuto možnost nezakazuje.

Závěrem je nutné upozornit na skutečnost, že není vyloučené, aby dodavatel na základě výzvy k objasnění podle § 46 ZZVZ dodal zcela novou referenční zakázku, odlišnou od té původní. Prokáže-li vybraný dodavatel, že skutečně disponuje zkušenostmi s výstavbou dané referenční stavby, není dle našeho názoru rozhodné, zda objednatelem referenční stavby byl vlastník vybraného dodavatele, či např. osoba, která nemá na vybraného dodavatele žádné vazby. Zásadní bude již zmíněné posouzení materiální stránky dané referenční zakázky.

Smíšenou zakázkou označuje  zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) ve svém § 32 zakázku, která je z jedné části veřejnou zakázkou, kterou je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a naopak z části zakázkou, na niž se tato povinnost nevztahuje.

Odstavec 2 tohoto ustanovení dále zadavateli umožňuje, aby v případě smíšené zakázky, jejíž části jsou objektivně oddělitelné, zadával její jednotlivé části samostatně, v takovém případě zadá každou část takovým způsobem, který dané části (veřejné zakázce) odpovídá.

Veřejnou zakázku tedy zadá v zadávacím řízení dle ZZVZ a část, na níž se vztahuje výjimka, zadá postupem odpovídajícím této výjimce.

Při zadávání sektorové veřejné zakázky, která není koncesí, zadavatel postupuje dle § 151 odst. 4 ZZVZ , tedy také podle části první ZZVZ, pokud není stanoveno jinak, je možné na Váš případ aplikovat právě výše uvedený § 32 ZZVZ. Část veřejné zakázky jste proto oprávněni zadat v zadávacím řízení a část postupem odpovídajícím výjimce, ke které jste oprávněni.

K první části dotazu sdělujeme, že pokud by se zadavatel rozhodl zadat smíšenou zakázku pouze jako jednu veřejnou zakázku, musí ji zadat v zadávacím řízení v souladu s § 32 odst. 3 ZZVZ, přičemž předpokládanou hodnotu smíšené zakázky stanoví podle hodnoty části, kterou je povinen zadat v zadávacím řízení, pokud se nebude jednat o situaci dle § 32 odst. 4 ZZVZ.

Na základě doplňujícího dotazu, pokud se jedná o zakázku charakteru funkčního celku a jedna část tohoto funkčního celku bude následně předmětem odprodeje ve smyslu § 158 odst. 2 písm. a), zda to znamená, že tato jedna část by tak spadala pod výjimku bez povinnosti zadání v ZŘ, sdělujeme, že ustanovení § 32 odst. 1 ZZVZ stanovuje, že smíšenou zakázkou se rozumí zakázka, která je z části veřejnou zakázkou, kterou je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a z části zakázkou, na niž se tato povinnost nevztahuje.

Toto ustanovení tedy počítá se situací, že dané plnění je poptáváno v rámci jedné veřejné zakázky, tj. předmětná plnění spolu tvoří jeden funkční celek.

Pokud by plnění naopak jeden funkční celek netvořilo, nebylo by možné ho zadávat v rámci jedné veřejné zakázky, neboť by se jednalo o nezákonné slučování veřejných zakázek. Na plnění, která netvoří funkční celek, tedy není možné § 32 ZZVZ aplikovat.

Důvody neoddělitelnosti nemohou být založeny pouze na subjektivním názoru zadavatele, avšak bude se jednat zpravidla o důvody technické, právní či ekonomické, pro které není možné jednotlivá plnění poptávat samostatně, avšak je nutné uzavřít např. jednu smlouvu s jedním dodavatelem. Skutečnost, že se jedná o neoddělitelná plnění, je třeba vždy prokázat vzhledem ke specifikům jednotlivé zakázky, přičemž důkazní břemeno náleží zadavateli.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel může aplikovat § 32 ZZVZ i v případě, že se jedná z části o sektorovou veřejnou zakázku, kterou je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a z části se jedná o zakázku, na níž je zadavatel dle ZZVZ oprávněn aplikovat výjimku.

V souladu s § 555 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se právní jednání posuzuje dle obsahu, nikoliv dle jeho označení. Ve Vašem případě uzavíráte smlouvu, ve které sjednáte délku trvání, položky a jejich jednotkové ceny, avšak četnost jednotlivých položek uvedete až v dílčích objednávkách. Z uvedeného vyplývá, že se jedná o rámcovou dohodu bez obnovení soutěže, kterou uzavřete s jedním dodavatelem. Nezávisle na označení této smlouvy je třeba k ní přistupovat v souladu s jejím obsahem a je tedy třeba aplikovat relevantní ustanovení k rámcovým dohodám, tj. § 131 a následující zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

V souladu s § 131 odst. 3 ZZVZ trvání vztahu z rámcové dohody nesmí být kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů vztahujících se k předmětu rámcové dohody delší než 4 roky. Z tohoto důvodu byste smlouvu neměli uzavřít na dobu delší než 4 roky, pokud delší doba není odůvodnitelná předmětem plnění.

Pokud byste měli v uzavřené smlouvě definované, v jakých intervalech Vám bude dodáváno dané množství položek, již byste nemuseli dodavateli zasílat dílčí objednávky, nebyl by tedy naplněn znak rámcové dohody a nepostupovali byste dle části šesté, hlavy II ZZVZ. U „běžných“ smluv není délka trvání výslovně omezena v ZZVZ a je na zadavateli, jakou délku trvání smluv stanoví. I v tomto případě by však měl zadavatel postupovat v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek a měl by být schopen odůvodnit, proč uzavírá smlouvu na dobu neurčitou, a to zejména s ohledem na zásadu přiměřenosti a se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání veřejných prostředků (dále jen „zásady 3E“). Takovýto postup by neměl vést k bezdůvodnému uzavření trhu zadavatele a zadavatel by měl vždy po určité době provést ekonomický atest podmínek na trhu, aby si ověřil, že stále postupuje v souladu se zásadami 3E.

Poslední možností, která by pro Vás mohla být relevantní a kterou si dovolíme nastínit, je zavedení dynamického nákupního systému. Pokud poptáváte běžné a dostupné zboží, přičemž není třeba, aby veškeré toto zboží dodával jediný dodavatel, může být tento otevřený systém vhodným řešením. Dynamický nákupní systém není možné zavést na dobu neurčitou, avšak maximální délka trvání není nikterak omezena. Dynamický nákupní systém tak můžete zavést např. na dobu několik desítek let, přičemž v případě, že ho již nebudete chtít využívat, přestanete v rámci tohoto systému plnění poptávat. Tento systém je také možné zavést na kratší časový úsek a následně je možné v případě zájmu jeho trvání prodlužovat.

Vždy je však nutné posoudit jednotlivá specifika dodávek, potřeby zadavatele a možnosti trhu, univerzální metodiku pro stanovení délky trvání smluv proto není možné vytvořit.

Problematika zahájení nového zadávacího řízení s obdobným předmětem plnění je upravena v § 51 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů  (ZZVZ), kdy zadavatel může před ukončením zadávacího řízení (ZŘ) zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění pouze tehdy, pokud to vyžadují provozní potřeby zadavatele a veřejná zakázka bude zadána pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Jelikož ve Vašem případě se jedná o zadávací řízení již ukončené, z pohledu ZZVZ nic nebrání tomu zahájit nové zadávací řízení, jehož předmět je obdobný s předmětem již zadané veřejné zakázky. Následné odstoupení od uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku se bude řídit především ujednáními v dané smlouvě a zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem.

Závěrem Vám doporučujeme zvážit možnost vyhrazení změny závazku v zadávací dokumentaci podle § 100 odst. 2 ZZVZ, kdy si jako zadavatel můžete vyhradit změnu dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a způsob určení nového zadavatele jednoznačně vymezeny. Jak je uvedeno v § 222 odst. 10 ZZVZ, týkajícím se změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, je nahrazení dodavatele jiným dodavatelem možné v případě uplatněných vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 2 ZZVZ. Tímto postupem tak lze do budoucna předejít situaci, kdy musíte odstoupit od smlouvy na veřejnou zakázku a zahájit nové zadávací řízení na veřejnou zakázku s totožným plněním.

K dotazu na požadavek zadavatele, aby na pozici hlavního stavbyvedoucí byl zaměstnanec dodavatele na plný úvazek, sdělujeme, že dle § 105 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), mohou zadavatelé v případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce nebo v případě veřejné zakázky na dodávky zahrnující umístění nebo montáž v zadávací dokumentaci požadovat, aby zadavatelem určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky byly plněny přímo vybraným dodavatelem.

Nutnou podmínkou k využití tohoto institutu je dostatečně přesné vymezení činností, které zadavatel považuje za významné. Nejedná se o činnosti jakékoliv, ale dle zadavatele významné činnosti, které jsou potřebné k plnění veřejné zakázky. Zadavatel tak může dosáhnout toho, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nemůže být plněna poddodavatelem ani tzv. jinou osobou dle § 83 ZZVZ, ale přímo dodavatelem.

K tomuto např. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „Úřad“) č. S0026/2021/VZ ze dne 10. 3. 2021, v němž Úřad konstatoval: „Pokud zadavatel ve smyslu ustanovení § 105 odst. 2 zákona požaduje, aby určitou významnou činnost při plnění veřejné zakázky plnil přímo vybraný dodavatel, znamená to jinými slovy, že tuto významnou činnost nesmí plnit jiná osoba (poddodavatel). Prokazování zkušenosti s určitou činností, na kterou dopadá výhrada dle 105 odst. 2 zákona, za využití zkušenosti jiné osoby (poddodavatele) by sice vypovídalo o schopnosti poddodavatele vykonávat významnou činnost, avšak z důvodu požadavku zadavatele dle § 105 odst. 2 zákona by ji při plnění veřejné zakázky právě tento poddodavatel (resp. ani žádný jiný) vykonávat nesměl. Oproti tomu by nic nevypovídalo o schopnostech vybraného dodavatele tuto významnou činnost realizovat. Pokud tedy z důvodu požadavku zadavatele dle § 105 odst. 2 zákona nesmí plnit vymezenou významnou činnost jiná osoba, nýbrž toliko sám vybraný dodavatel, pak musí právě sám vybraný dodavatel prokázat splnění odpovídající části kvalifikace zkušeností, kterou získal plněním dané činnosti vlastními kapacitami.“

Ve věci samotného požadavku, aby na pozici hlavního stavbyvedoucí byl zaměstnanec dodavatele na plný úvazek, lze při odpovědi vycházet z rozhodnutí S0424/2020/VZ ze dne 31. 12. 2020, v němž Úřad uvedl:

„Úřad dále ve vztahu k šetřenému případu uvádí, že zadavatel v čl. 9.3. kvalifikační dokumentace stanovil, že požadavek vztahující se k osobě stavbyvedoucího nelze prokázat prostřednictvím poddodavatele, nýbrž se musí jednat o účastníka nebo jeho zaměstnance (…). Úřad v této souvislosti uvádí, že pokud by dané omezení obsažené v kvalifikační dokumentaci stálo v zadávacích podmínkách šetřené veřejné zakázky samostatně (bez dalšího, tj. bez souvztažnosti s výhradou ve smyslu § 105 odst. 2 zákona), jednalo by se nepochybně o nezákonné omezení způsobu prokazování předmětného kvalifikačního předpokladu.

Ve vztahu k osobě stavbyvedoucího je proto dále v zadávacích podmínkách, konkrétně ve vzoru smlouvy uvedeno, že řádné provedení díla mj. zahrnuje zajištění odborného vedení stavby při provádění díla (…).

Dále je ve vzoru smlouvy uvedeno, že vedením stavebních prací je pověřen stavbyvedoucí, kterým je konkrétní fyzická osoba, přičemž se musí jednat o osobu, jejímž prostřednictvím dodavatel prokázal kvalifikaci v zadávacím řízení (…), jeho výměna podléhá souhlasu zadavatele, přičemž navržený nový stavbyvedoucí musí splňovat kvalifikační předpoklady minimálně ve stejném rozsahu (…), je pak rovněž uvedeno, jaké činnosti stavbyvedoucí vykonává; stavbyvedoucí řídí za zhotovitele výstavbu a provádí dozor nad veškerými na staveništi prováděnými pracemi (…).

Ve vzoru smlouvy je tedy činnost stavbyvedoucího výslovně vymezena, když je zde uvedeno, že se jedná o řízení výstavby a provádění dozoru nad veškerými na staveništi prováděnými pracemi. Současně zadavatel stanovil, že stavbyvedoucím je konkrétní osoba, prostřednictvím které byla prokázána kvalifikace, a rovněž, že výměnu osoby stavbyvedoucího lze uskutečnit pouze ve výjimečných případech, přičemž nový stavbyvedoucí musí rovněž splňovat požadované kvalifikační předpoklady, tj. požadavky zakotvené v čl. 9.3. kvalifikační dokumentace. Z uvedeného tak vyplývá, že novým stavbyvedoucím musí být vždy zaměstnanec vybraného dodavatele.“

Úřad nicméně uvádí, že na předmětný kvalifikační předpoklad je nutno nahlížet v kontextu celé zadávací dokumentace, čili nikoliv izolovaně, jak se toho dopouští navrhovatel.

Úřad dále doplňuje: „Úřad dále uvádí, že se v obecné rovině ztotožňuje se závěrem navrhovatele, že zadavatel nemůže s ohledem na ustanovení § 84 zákona vyloučit možnost dodavatele prokázat určitou část technické kvalifikace jinou osobou (…). Uvedený závěr však není platný bez výjimky vždy.

Pokud zadavatel využije svého zákonného práva a vyhradí si významnou činnost při plnění veřejné zakázky ve smyslu § 105 odst. 2 zákona, je – s ohledem na smysl a účel kvalifikačních předpokladů – pravidlo zakotvené v § 83 zákona prolomeno, neboť by bylo nesmyslné, aby dodavatel v zadávacím řízení prokazoval splnění kvalifikace navázané na vyhrazené činnosti prostřednictvím osoby, která se pak na samotném plnění nemůže podílet (…).

V šetřeném případě se tak zadavatel nedopustil porušení § 84 zákona, když stanovil, že požadavek vztahující se k osobě stavbyvedoucího nelze prokázat prostřednictvím poddodavatele, nýbrž se musí jednat o účastníka nebo jeho zaměstnance, neboť toto kritérium technické kvalifikace stanovené v čl. 9.3. kvalifikační dokumentace je nepochybně navázáno na výhradu významné činnosti ve smyslu § 105 odst. 2 zákona (tj. na činnost stavbyvedoucího – viz k tomu výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí).“

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že požadavek, aby na pozici hlavního stavbyvedoucí byl zaměstnanec dodavatele, je za předpokladu jasného vymezení jeho úkolů v zadávací dokumentaci, resp. návrhu smlouvy na veřejnou zakázku, v souladu se ZZVZ. Úkolem dodavatel je naplnění požadavku zadavatele, v posuzovaném případě požadavku dle § 105 odst. 2 ZZVZ.

Zadavatel však již nemá žádné další oprávnění předepisovat dodavateli, jakou podobu pracovněprávního vztahu musí dodavatel se svým zaměstnancem uzavřít.

Lze tedy uzavřít, že požadavek:

a) aby na pozici hlavního stavbyvedoucí byl zaměstnanec dodavatele, neodporuje ZZVZ,

avšak další požadavek,

b) aby tento zaměstnanec byl u dodavatele zaměstnán na plný úvazek oporu v ZZVZ nemá.

Opačná situace tak nastává u požadavku, aby tento zaměstnance dodavatele u něj pracoval na plný úvazek. V tomto případě se domníváme, že takové omezení již nemá oporu v ZZVZ, neboť by tímto zadavatel porušil v návaznosti na § 36 odst. 1 ZZVZ zásadu zákazu diskriminace.

Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vzniká pracovně právní vztah a je věcí zaměstnavatele, zda tento vztah bude mít podobu pracovního poměru nebo jinou, tzn. dohody o práci konané mimo (hlavní) pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti).

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), neobsahuje taxativní výčet, co může být kritériem hodnocení, je tedy na zadavateli, jakým způsobem kritéria hodnocení nastaví. Musí však postupovat v souladu s § 114 odst. 1 ZZVZ a hodnotit nabídky podle jejich ekonomické výhodnosti.

Pokud byste poptávali od všech položek stejné množství, je možné hodnotit jednotkové ceny, neboť při jakémkoliv počtu kusů bude stále stejná nabídka ekonomicky nejvýhodnější. Je však nutné zohlednit, že účastníci zpravidla nabídnou jinou jednotkovou cenu při předpokládaném dodání 10 ks jedné položky a při dodání 1000 ks jedné položky. V zadávací dokumentaci byste proto měli uvést alespoň kvalifikovaný odhad množství jednotlivých položek, aby Vám účastníci byli schopni nabídnout ekonomicky nejvýhodnější nabídku.

Dle Vámi poskytnutých informací poptáváte 3 druhy pánského oblečení, 3 druhy dámského a jeden unisex, přičemž poměrové rozdělení má být 60 % pánské oděvy a 40 % dámské. Z tohoto nám vyplývá, že veškeré položky nebudou poptávány ve zcela totožném množství. Pokud bude poptáváno různé množství jednotlivých položek, přičemž jste schopni stanovit kvalifikovaný odhad množství, je vhodné jako kritérium hodnocení použít modelový příklad – rozpočet, do kterého doplníte Vámi předpokládané množství jednotlivých položek.

Celková cena dle modelového příkladu bude sloužit pouze jako podklad k hodnocení, fakturace bude následně probíhat na základě jednotkových cen uvedených v nabídce a skutečně dodaného množství. Na základě tohoto kritéria hodnocení vyberete dodavatele, který Vám poskytne ekonomicky nejvýhodněji celý objem plnění. Není však možné, abyste přenášeli odpovědnost za úplnost zadávací dokumentace na dodavatele. Pokud byste v zadávací dokumentaci stanovili pouze předpokládaný maximální finanční objem a výčet položek bez uvedení množství položek, mohli byste obdržet neporovnatelné nabídky, neboť každý účastník by nacenil jiné množství jinou jednotkovou cenou. Je proto třeba uvést v zadávací dokumentaci takové podrobnosti, aby podané nabídky byly vzájemně porovnatelné.

S ohledem na skutečnost, že jste nyní schopni určit pouze odhad množství, jeví se jako nejvhodnější, aby výsledkem zadávacího řízení bylo uzavření rámcové dohody. Po uzavřené rámcové dohodě byste zaslali vybranému dodavateli závaznou objednávku, ve které byste již specifikovali přesný počet kusů. Celou dodávku poté můžete poptávat buď v rámci jedné objednávky, či můžete požadovat postupné dodávky a dílčích objednávek učiníte u vybraného dodavatele více.

Z ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že pokud je smlouva uveřejněna v registru smluv, přičemž má být tato smlouva uveřejněna podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), je tato povinnost splněna právě jejím uveřejněním v registru smluv. Pokud tedy zadavatel uveřejní smlouvu na veřejnou zakázku v registru smluv v souladu se zákonem o registru smluv, nemusí již smlouvu na veřejnou zakázku duplicitně uveřejňovat na profilu zadavatele (viz § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ). Naopak ale platí, že pokud zadavatel uveřejní smlouvu na veřejnou zakázku na profilu zadavatele v souladu se ZZVZ, není tím splněna povinnost podle zákona o registru smluv. Ke splnění povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku v registru smluv je podle zákona o registru smluv stanovena lhůta 30 dnů od uzavření smlouvy, zatímco podle ZZVZ se jedná o 15 dnů. S ohledem na výše uvedené je dostačující, aby zadavatel zaslal smlouvu k uveřejnění do registru smluv ve lhůtě 30 dnů. Tímto postupem je splněna podmínka stanovená v § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ.

Posouzení, zda se jedná o související zakázky tvořící jeden funkční celek nebo zda jsou zadávány v časové souvislosti, je na zadavateli. Z Vámi poskytnutých informací nemůžeme žádný závěr vyvodit, ale dá se předpokládat, že spolu budou jednotlivé zakázky souviset – jedná se o kurzy pro zdravotníky. Pokud si zadavatel není jistý, doporučujeme zadávat zakázky v přísnějším režimu, tzn. posuzovat je jako jeden celek. V případě, že byste chtěli zadávat jednotlivá školení jako samostatné zakázky malého rozsahu, doporučujeme mít připravené důkladné odůvodnění, že spolu jednotlivé zakázky nijak nesouvisí a že jste předpokládanou hodnotu veřejných zakázek stanovili v souladu s postupy § 16 – 23 ZZVZ a nedošlo tak k zadání v jiných režimech zadání, než správně mělo dojít. Pokud jednotlivá školení spolu souvisejí a problémem je tedy zda a jak je zadat v případě, že ještě nevíte, jestli budete jednu z částí realizovat, popřípadě ji budete realizovat s ohledem na konkrétní skutečnosti (schválení finančních prostředků) později. Z hlediska zadávání není problém takovou část vyhradit s podmínkou, že bude realizována pouze v případě, že bude projekt schválen.

V případě, že se pohybujete na hranici pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu a podlimitní veřejné zakázky, velmi doporučujme zadávat veřejnou zakázku v odpovídajícím součtovém režimu (např. podlimitní, dle PH). Takovouto zakázku můžete rozdělit na jednotlivé části a ty zadávat samostatně (i v jiném termínu). S ohledem na celkovou výši předpokládané hodnoty, pokud by překročila limit pro VZMR, je nutné zadat každou jednotlivou zakázku – část – jako podlimitní – tzn., můžete zadat 9 částí a 10. část později, až budete mít schváleno. Navíc, rozdělení zakázky na části může přispět k tomu, že se přihlásí více možných dodavatelů spíše na konkrétní jednotlivé části než na celý celek. Zároveň můžete, např. pro část 10, využít postupu podle § 18 odst. 3 ZZVZ.

Zadat veřejnou zakázku přímo konkrétnímu dodavateli lze v souladu se ZZVZ v rámci jednacího řízení bez uveřejnění, v tomto konkrétním případě v souladu s § 63 pokud v předchozím otevřeném řízení, užším řízení nebo zjednodušeném podlimitním řízení nebyly podány žádné nabídky nebo tyto nabídky nesplňovaly požadavky zadavatele a zadavatel podstatně nezměnil zadávací podmínky nebo pokud může být veřejná zakázka splněna pouze určitým dodavatelem viz odst. 3 a 4 § 63 ZZVZ (což vzhledem k tomu, že se jedná o kurzy pro zdravotníky, nepředpokládáme). Postup, kdy by zadavatel dopředu skutečně věděl, že na trhu existuje pouze jeden jediný dodavatel v oblasti vzdělávání a zadal veřejnou zakázku bez odpovídající soutěže i na základě skutečně dlouhodobé odlišné zkušenosti, zcela určitě nedoporučujeme.

MMR na Portále o veřejných zakázkách uveřejnilo ke vzrůstajícím cenám řadu dokumentů, jak by měl zadavatel postupovat na adrese: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-zakonu-c-134-2016-sb-o-zadavani-verejnych-zakazek/metodicka-stanoviska, včetně informace k situacím odchodu ukrajinských pracovníků (tedy doporučujeme držet se uvedených postupů – primárně lze využívat § 222 odst. 4, dále výhrady podle § 100 odst. 1 ZZVZ.)

Paragraf 222 odst. 6 se vztahuje obecně na nepředvídatelné situace (samozřejmě není vyloučený, ale pokud se bude vztahovat čistě ke vzrůstajícím cenám, tak bude v dnešní době již obtížně obhajitelný – inflace je zde již více než 1 rok.) Co se týče § 222 odst. 6, tak každá situace u zadavatele se musí posuzovat v tomto světle, zda konkrétní situace skutečně odpovídá podmínkám použití § 222 odst. 6 (zda jde o něco skutečně nového, co nešlo předpokládat – zda situace má dopad objektivně na všechny dodavatele v původním tendru.)

Tedy pokud by situace u zadavatele vznikla v důsledku konkrétní okolnosti (nikoliv pouze na základě obecné proklamace např. „sankce, pak můžeme automaticky prodlužovat, měnit ceny“), která by měla dopad na průběh plnění, mohl by zadavatel posoudit takové okolnosti, zda neodpovídají podmínkám v § 222 odst. 6 – ale není to rozhodně automatické a v řadě případů mu možná nezbude nic jiného, než zakázku přetendrovat se zavedením inflačních doložek a zakomponováním nových okolností do zadávacích podmínek.

Uvedený požadavek by skutečně nebyl v rozporu s ustanovením § 6 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), neboť by nedocházelo k omezování účasti dodavatelů, kteří mají sídlo v tomto ustanovení uvedených zemích.

Uvedeným požadavkem však s nejvyšší pravděpodobností dojde k porušení zákazu diskriminace (§ 6 odst. 2 ZZVZ) a tuto zásadu provádějících ustanovení ZZVZ (především § 36 odst. 1 ZZVZ, který stanoví, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Požadavkem na to, aby byl výrobce předmětu plnění z EU totiž zvýhodňujete dodavatele nabízející plnění výrobců z EU před dodavateli, kteří nabízejí předmět plnění od výrobců se sídlem mimo členské státy EU. Ze strany dodavatelů dodávajících předmět plnění od výrobců, kteří nejsou z členských států EU, bude tak pravděpodobně namítáno, že jsou diskriminováni a že se v případě tohoto požadavku jedná o vytváření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže.

Pokud výrobci předmětu plnění z EU dodávají takový předmět plnění, který zadavatel požaduje a jiný dodavatel než ten z EU není schopen mu ho poskytnou, tak bude zadavatel muset využít jinou specifikaci předmětu plnění (tedy technických podmínek) než takovou, že výrobce předmětu plnění musí být z EU; může např. využít odkaz na štítky (§ 94 ZZVZ) apod.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se určuje na základě § 16 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 ZZVZ. Předpokládaná hodnota je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Aby byla zajištěna aktuálnost předpokládané hodnoty, určí se podle § 16 odst. 5 ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení (možnost uplatnění výjimky z povinnosti konat zadávací řízení je navázána na předpokládanou hodnotu – § 27 ZZVZ.)

U problematiky určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na nákup stravovacích poukazů je třeba vycházet z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2013, sp. zn. 8 Afs 12/2012 (dále jen „rozsudek NSS“), ve kterém byla řešena právě tato problematika. Podle tohoto rozsudku NSS se u veřejné zakázky na stravovací poukazy do předpokládané hodnoty veřejné zakázky nezapočítává částka odpovídající nominální hodnotě poptávaných poukázek, protože při nákupu poukázek dochází ke směně vzájemně značně zastupitelných nositelů hodnot a nedochází tak k vydávání veřejných prostředků. Předpokládaná hodnota je v takovém případě tvořena výší provize, kterou obdrží dodavatel od zadavatele za poskytnutí služby. Dle rozsudku NSS není třeba do výše předpokládané hodnoty vedle nominálních hodnot poptávaných poukázek započítávat ani provizi dodavatele poskytovanou od třetích subjektů (smluvních partnerů dodavatele).

V rozsudku NSS bylo dále uvedeno, že pro určení předpokládané hodnoty není určující, zda úplata směřuje k dodavateli z veřejných prostředků, může to být i ze soukromých prostředků, tzv. nepřímá úhrada. Nicméně v případě stravovacích poukazů se provize mezi dodavatelem a třetími subjekty sjednávají prostřednictvím dlouhodobých smluv bez ohledu na jednotlivé časově na nich nezávislé veřejné zakázky. Proto se v praxi výše této provize budě těžko určovat.

Předpokládanou hodnotu u nákupu stravovacích poukazů tedy netvoří nominální výše pořizovaných poukazů, ani výše provize dodavatele od třetích subjektů, ale předpokládanou hodnotu bude tvořit cena za zprostředkování směny, cena spojená s výrobou stravovacích poukazů, tedy personifikací, distribucí, případné vrácení přebývajících poukazů a další poplatky spojené s jejich zajištěním a dodáním zadavateli.

Je třeba brát v potaz i to, že existuje více dodavatelů těchto služeb. Každý dodavatel stravovacích poukazů má jiný okruh nasmlouvaných partnerů, u kterých pak zaměstnanci mohou uplatnit tyto poukazy. Proto v praxi zadavatelé při hodnocení zohledňují vedle nabídkové ceny za stravovací poukaz také počet smluvních partnerů dodavatele. A to z důvodu, aby předešli situaci, kdy dodané stravovací poukazy budou sice nejlevnější, nicméně zaměstnanci zadavatele budou omezeni při jejich uplatnění, jelikož budou akceptovány pouze v úzkém okruhu nasmlouvaných partnerů dodavatele. To, že dodavatel předloží nulovou nabídkovou cenu ještě nutně neznamená, že je jeho nabídka kvalitnější než nabídka od dodavatele, jehož nabídková cena bude vyšší.

Dle našeho názoru se jedná o veřejnou zakázku, znak úplatnosti takové veřejné zakázky může být naplněn i formou nepřímé úhrady, tedy i v případě, kdy zadavatel neposkytne dodavateli žádnou přímou úplatu za služby spojené s nákupem stravovacích poukazů, neboť dodavateli bude úplata následně poskytnuta jeho smluvními partnery. Nicméně tuto úplatu nelze započítat do předpokládané hodnoty, z důvodu, jenž byl uveden výše. Doporučujeme tedy postupovat podle pravidel § 16 ZZVZ a určit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, tedy určit zadavatelem poskytovanou provizi dodavateli za služby nákupu a distribuce stravovacích poukazů, a následně pak postupovat v příslušném režimu dle ZZVZ. S ohledem na výše uvedený způsob určování předpokládané hodnoty u stravovacích poukazů se s velkou pravděpodobností bude jednat o výjimku veřejné zakázky malého rozsahu podle § 31 ZZVZ.

Samotný pojem “podstatné změny zadávacích podmínek” není v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) definován, a proto je za podstatnou změnu zadávacích podmínek třeba považovat zejména takovou změnu, která je způsobilá rozšířit či naopak zúžit okruh potenciálních dodavatelů způsobilých splnit předmět veřejné zakázky. Skutečnost, zda se jedná o změnu podstatnou, či nikoliv, je třeba vždy posuzovat s ohledem na specifičnost každého jednotlivého případu. Pokud by zadavatel požadoval původně stanovený rozsah předmětu veřejné zakázky, je na základě Vašich informací evidentní, že byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena chybně nebo že se nejedná o pravidelně pořizované či trvající plnění (§ 19 ZZVZ) a požadovaný rozsah plnění by bylo nezbytné soutěžit v otevřeném řízení, respektive zadavatel by se “nevešel” do limitu pro zjednodušené podlimitní řízení (ZPŘ). Pokud by se zadavatel rozhodl zkrátit dobu plnění tak, aby splnil limit pro využití ZPŘ, lze předpokládat, že by takováto změna zadávacích podmínek mohla mít vliv na okruh potenciálních dodavatelů. Na základě Vámi poskytnutých informací k danému zadávacímu řízení lze konstatovat, že důvod pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 1 písm. a) ZZVZ nebyl naplněn a doporučujeme zadavateli realizovat nové zadávací řízení dle výše uvedeného.

Podle ustanovení § 53 odst. 6 a 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), má zadavatel povinnost ve zjednodušeném podlimitním řízení (dále jen „ZPŘ“) použít § 114-122 ZZVZ a § 124-127 ZZVZ obdobně, to znamená v plném rozsahu. Zadavatel není v ZPŘ povinen použít § 123 ZZVZ týkající se oznámení o výběru dodavatele.

Přesto, že není zadavatel v ZPŘ povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele podle § 123 ZZVZ, má povinnost řídit se obecným ustanovením § 50 ZZVZ a odeslat všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru. I přes to, že není písemná zpráva o hodnocení nabídek povinnou součástí oznámení o výběru podle § 50 ZZVZ, je zadavatel povinen ji vyhotovit na základě § 119 odst. 2 ZZVZ. Z ustanovení § 53 odst. 6 ZZVZ pak vyplývá, že zadavatel musí umožnit všem účastníkům na jejich žádost nahlédnout do vypracované zprávy o hodnocení nabídek.

Zadavatel v ZPŘ má tedy povinnost vyhotovit písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ale není již dle ZZVZ povinen ji uveřejnit na profilu zadavatele, a dále není upraven způsob, jakým má zadavatel umožnit účastníkům náhled.

Podle § 17 odst. 2 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely ZZVZ a náležitostech profilu zadavatele (dále jen „vyhláška“) musejí být všechny dokumenty a informace, které byly uveřejněny na profilu zadavatele, bezplatně a veřejně přístupné nepřetržitě po dobu 2 let od jejich uveřejnění.

Obecně je vyhláška podzákonným právním předpisem, který podrobněji upravuje povinnosti stanovené zákonem. Při kolizi mezi zákonem a normou má vždy přednost zákon. Proto dle našeho názoru není zadavatel povinen v ZPŘ uveřejňovat na profilu zadavatele zprávu o hodnocení nabídek, nevztahuje se na něj povinnost podle § 17 odst. 2 vyhlášky, a není tak povinen uchovávat tento dokument na profilu zadavatele po dobu 2 let.

Povinnost dle § 17 odst. 2 vyhlášky by se měla vztahovat na povinně uveřejňované dokumenty a informace, o kterých tak přímo stanoví ZZVZ – např. písemná zpráva zadavatele, uzavřená smlouva na VZ, skutečně uhrazená cena, atd. Tím však není dotčena povinnost § 216 ZZVZ uchovávat dokumenty o zadávacím řízení po dobu 10 let od ukončení zadávacího řízení.

Pokud zadavatel uveřejnil dobrovolně zprávu o hodnocení nabídek na profilu zadavatele, i když k tomu nebyl povinen dle ZZVZ, není porušením ZZVZ pokud takový dokument odstraní z profilu zadavatele dříve, než jak ukládá § 17 odst. 2 vyhlášky.

Nominální hodnota stravenek není součástí předpokládané hodnoty veřejné zakázky, neboť nenaplňuje znaky úplatnosti podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, jako je uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z které plyne povinnost dodavatele poskytnout za úplatu určité plnění. Naproti tomu nepřímé úhrady od třetích stran neboli provize za poskytování stravovacích kuponů dodavateli stravenek jsou v přímé souvislosti s plněním veřejné zakázky stejně jako náklady spojené s vydáním stravovacích poukazů.

Pokud se zadavatel rozhodne zadávat svou hodnotou podlimitní veřejnou zakázku v užším řízení, pak se řídí podle pravidel zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), vztahujících se k nadlimitnímu řízení. Jediným rozdílem je to, že se zadavatel řídí lhůtami podle § 54 ZZVZ, nikoliv lhůtami pro užší řízení uvedenými v § 59 ZZVZ. V užším řízení je podle § 58 odst. 3 ZZVZ zadavatel povinen posoudit kvalifikaci všech účastníků, kteří podali žádost o účast ve stanovené lhůtě. Při posuzování kvalifikace zadavateli nebrání nic ve využití § 46 ZZVZ pro účely doplnění nebo objasnění údajů.

Ustanovení § 46 ZZVZ je koncipováno tak, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek nelze měnit nabídku po materiální stránce, tedy nabídka nesmí být doplněna o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou následně předmětem hodnocení. Naopak doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti, tedy i kvalifikace, se za změnu nabídky nepovažuje.

Podle § 88 odst. 1 ZZVZ má účastník zadávacího řízení povinnost oznámit do 5 pracovních dní zadavateli změny ve své kvalifikaci a do 10 pracovních dní od oznámení změny předložit nové doklady prokazující kvalifikaci. Z této povinnosti existují výjimky, podle § 88 odst. 1 písm. a) ZZVZ nemá účastník oznamovací povinnost ohledně změny své kvalifikace, pokud i po provedené změně jsou podmínky kvalifikace i nadále splněny. Situace, kdy účastník po uplynutí lhůty pro podání žádostí ukončí pracovní poměr zaměstnance, kterým prokazoval potřebnou kvalifikaci a současně přijme jako adekvátní náhradu nového zaměstnance splňujícího potřebnou kvalifikaci, jedná se dle našeho názoru o situaci odpovídající výjimce podle § 88 odst. 1 písm. a) ZZVZ.

Posouzení změny kvalifikace je vždy na každém účastníkovi, neboť je to on, kdo má oznamovací povinnost vůči zadavateli. Účastník tedy musí vyhodnotit, zda se jedná o změnu zásadní, kterou je třeba napravit a ohlásit, nebo se naopak jedná o změnu, která nemá na splnění kvalifikace zásadní vliv. Závěrem shrnujeme, že ve Vaší situaci lze využít k objasnění kvalifikace § 46 ZZVZ. Účastník zadávacího řízení se nedopustil nezákonného jednání, když obměnil kvalifikovaného zaměstnance za jiného, též kvalifikovaného zaměstnance, neboť stále disponoval kvalifikovaným zaměstnancem a podmínky kvalifikace byly stále naplněny. Navíc Vás o této změně dobrovolně a řádně informoval, i přes to, že dle § 88 odst. 1 písm. a) ZZVZ tuto povinnost nemá.

V souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení podlimitní veřejnou zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce poskytované Vězeňskou službou České republiky České republice na základě výjimky § 30 písm. b) ZZVZ. Zákonnou podmínkou pro využití této výjimky je skutečnost, že plnění je poskytnuté České republice.

Státní podnik je podle zákona 77/1997 Sb., o státním podniku, státní organizací a právnickou osobou, jejímž prostřednictvím vykonává stát svá vlastnická práva. Podnik provozuje svým jménem a na vlastní odpovědnost podnikatelskou činnost za účelem plnění významných strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních nebo dalších zájmů státu. Podnik má právo hospodařit s majetkem státu a nemá vlastní majetek.

Státní podnik má vlastní právní osobnost, a tudíž není zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. a) ZZVZ, tj. Českou republikou. Podle § 2 ZZVZ se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Přestože je to běžné, zákonná definice zadání veřejné zakázky nevyžaduje, aby dodavatel poskytoval plnění ryze zadavateli.

Vzhledem k tomu, že pro oprávnění využít předmětnou výjimku není rozhodující, kdo je zadavatel, a že státní podnik vykonává činnost za účelem plnění zájmů České republiky, lze mít za to, že i státní podnik by mohl výjimky podle § 30 písm. b) ZZVZ využít. Rozhodující bude, jakým způsobem se ve smlouvě nastaví poskytování plnění České republice.

Pokud by byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky nižší než 2 000 000 Kč jednalo by se o veřejnou zakázku malého rozsahu a zadavatel by nebyl povinen zadat ji v zadávacím řízení na základě § 31 ZZVZ. Pro využití této výjimky je rozhodující pouze předpokládaná hodnota veřejné zakázky a komu konkrétně je plnění poskytováno, nemá na využitelnost výjimky vliv.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje uveřejnění smlouvy v § 219 odst. 1, podle kterého je veřejný zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému.

To neplatí pro:

a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e),
c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

Uvádíte, že se na Vás vztahuje výjimka podle § 3 odst. 2 písm. k) zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv a nemusíte tím pádem uveřejňovat smlouvy v registru smluv. Dále se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen „VZMR“) rozdělenou na části, přičemž žádná z jednotlivých částí nepřesahuje svou cenou 500 000 Kč bez DPH, ale celková hodnota v součtu tuto částku přesáhne.

Obecně jsou VZMR výjimkou ze ZZVZ, kdy zadavatel může při jejich zadání postupovat mimo zadávací řízení, ale je povinen dodržovat zásady podle § 6 ZZVZ. I na VZMR se však vztahují základní ustanovení ZZVZ (§ 1 – § 32).

Aby zadavatel zjistil, zda se skutečně jedná o VZMR a mohl postupovat při jejím zadání mimo zadávací řízení, musí nejprve stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozdělené na části upravuje § 18 odst. 1 ZZVZ. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky rozdělené na části se stanoví podle součtu předpokládaných hodnot všech jednotlivých částí, ze kterých se skládá. Tento součet jednotlivých částí musí podle § 18 odst. 2 ZZVZ zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která společně tvoří jeden funkční celek a zároveň jsou zadávána v časové souvislosti.

Na veřejnou zakázku, byť je rozdělena na více částí, je třeba nahlížet jako na celek. Přesto, že se v § 219 odst. 1 ZZVZ hovoří o smlouvě na veřejnou zakázku v jednotném čísle, je ve Vašem případě tato veřejná zakázka tvořena vícero částmi a tudíž vícero smlouvami. Aby byl naplněn smysl a účel § 219 odst. 1 ZZVZ včetně zásady transparentnosti podle § 6 ZZVZ, je třeba na profilu zadavatele uveřejnit všechny smlouvy uzavřené na danou veřejnou zakázku.

Závěrem dodáváme, že povinné základní informace o veřejné zakázce na profilu zadavatele jsou obsaženy v příloze č. 8 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele.

Písemná zpráva zadavatele musí obsahovat náležitosti taxativně stanovené v § 217 odst. 2 ZZVZ. Jedná se pouze o minimální nutný výčet položek, které je zadavatel povinen zahrnout ve své zprávě, nad rámec uvedených je pak zadavatel oprávněn tyto doplnit o další informace, jež považuje za vhodné. V písemné zprávě dle § 217 odst. 2 psím. a) ZZVZ zadavatel uvede mimo jiné údaj k ceně sjednané ve smlouvě, tedy cenu vítězné nabídky (nabídku vybraného dodavatele). Zadavatel dále označí dodavatele, s nimiž byla uzavřena smlouva nebo rámcová dohoda, nebo dodavatele, kteří byli zařazeni do dynamického nákupního systému, včetně odůvodnění jejich výběru. Součástí písemné zprávy je tak odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky dle § 217 odst. 2 písm. e) ZZVZ. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel má povinnost uvést nejen cenu vítězné nabídky, ale odůvodnit i výběr nejvhodnější nabídky, tzn. uvést ad 1 kritérium ekonomickou výhodnost (nejnižší nabídkovou cenu) a ad 2 kritérium – v daném případě design.

Na základě ověření postupu registrace při řešení dále uvedených technických překážek v souvislosti se zřízením uživatelského účtu zahraničního subjektu ve Věstníku veřejných zakázek (dál jen VVZ) k dotazu sdělujeme, že pokud budoucí zadavatel není zapsán v českém obchodním rejstříku, registrace do VVZ možná není.

Jako zdůvodnění jsou použity následující argumenty:

Ad1) postup registrace uživatelského účtu ve VVZ je navázán na IČO, které se vydává subjektu zapsanému k podnikání v ČR, kdy uživatel povinně vyplní IČO obchodní firmy, dále systém ověří např. pomocí datové schránky existenci ID datové schránky ve vazbě na zadané IČO (pokud uživatel vyplní ID datové schránky – platí pouze pro právnickou osobu) viz blíže nápověda a dokumentace, zde:

https://www.vestnikverejnychzakazek.cz/File/Download?fileName=VVZMP_Registrace_a_nastaveni_uzivatelskehoho_uctu.pdf

Ad2) nepředpokládá se, že zadavatelem v režimu zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) bude zahraniční subjekt, tedy že bude zahajovat zadávací řízení postupem dle § 212 prostřednictvím tuzemského VVZ.

Dle informací doplněných k dotazu, aby zadavatel nepřišel o možnost čerpat dotaci, kterou poskytovatel neposkytne pobočce závodu (která není podnikatelem – samostatně podnikající právnickou osobou v soukromoprávním slova smyslu, ale věcí bez právní subjektivity), tak pokud jde o praktické řešení, pak je shodně odkazováno na společné zadávání ve smyslu ZZVZ, kde je určitě součástí i český subjekt, který se má možnost ve VVZ registrovat.

Způsob prokázání splnění kvalifikace u zjednodušeného podlimitního řízení musí vyplývat ze zadávací dokumentace k danému zadávacímu řízení. Ze zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) nevyplývá zadavateli povinnost požadovat po účastnících zjednodušeného podlimitního řízení prokázání splnění kvalifikace. Pokud zadavatel v rámci zjednodušeného podlimitního řízení prokázání splnění kvalifikace požaduje, umožňuje mu ustanovení § 53 odst. 4 ZZVZ využít pravidla pro nadlimitní režim. Pokud se zadavatel rozhodne aplikovat část čtvrtou ZZVZ, tedy chce aplikovat pravidla pro nadlimitní režim, musí tak stanovit v zadávací dokumentaci. Platí tedy, že pokud zadavatel požaduje prokázání splnění například základní způsobilosti podle § 75 ZZVZ, není oprávněn v souladu s § 53 odst. 4 ZZVZ omezit možnost účastníků zadávacího řízení prokázat splnění kvalifikace prostřednictvím čestného prohlášení. V souladu s § 122 odst. 3 ZZVZ je však následně povinen vyzvat vybraného dodavatele k předložení originálů nebo úředně ověřených kopií o kvalifikaci. U vybraného dodavatele si tedy nevystačí pouze s čestným prohlášením. Zadavatel se ale může rozhodnout, že v souladu s § 53 odst. 4 ZZVZ nebude postupovat podle části čtvrté ZZVZ, tedy nevyužije pravidla relevantní pro nadlimitní režim, a stanoví si vlastní požadavky na prokázání splnění kvalifikace. V tomto případě zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, jakou kvalifikaci a jakým způsobem má účastník zadávacího řízení ve své nabídce prokázat. Zadavatel tedy může mimo jiné v zadávací dokumentaci stanovit, že kvalifikace bude prokazována prostřednictvím četného prohlášení. Podle § 122 odst. 3 ZZVZ pak bude toto četné prohlášení považováno za originál či úředně ověřenou kopii a vybraný dodavatel nemusí nic nad rámec četného prohlášení předkládat.

Dle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), se zadavatelem rozumí osoba, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než 200.000.000 Kč, nebo více než 50 % peněžních prostředků, poskytnutých z rozpočtu veřejného zadavatele, či z rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mimo území Evropské unie.

Poměr spolufinancování se vždy počítá z předpokládané hodnoty veřejné zakázky, avšak je na posouzení zadavatele a definici projektu, co bude předmětem dané veřejné zakázky. Na základě dotazem uvedených informací není zřejmé, zda je možné dle projektu do veřejné zakázky zahrnout také rekonstrukce dalších bytů, či nikoliv. Rovněž bude třeba posoudit, zda spolu plnění tvoří jeden funkční celek souvisejících budov.

ad1 ) Pokud by všechny byty byly např. v jedné budově a předmětné plnění by tvořilo jeden funkční celek, přičemž by nebylo v rozporu s definovaným projektem slučování realizace plnění hrazeného i nehrazeného z dotace, přikláněli bychom se spíše k zadání rekonstrukce všech bytů, přičemž poměr dotovaného části by se následně počítal z předpokládané hodnoty celé veřejné zakázky, tj. z hodnoty rekonstrukce 13 bytů.

ad2) Pokud by však 9 bytů spolu se zbývajícími 4 netvořilo jeden funkční celek (který by byl zadáván v časové souvislosti), a projekt by se zbývajícími 4 byty nepočítal, je dle našeho názoru třeba posuzovat naplnění podmínek § 4 odst. 2 ZZVZ pouze k rekonstrukci bytů spolufinancovaných z peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu veřejného zadavatele, či z rozpočtu Evropské unie. Smlouvu se zhotovitelem rekonstrukce 4 bytů by poté bylo možné uzavřít bez aplikace ZZVZ.

Výše uvedené ovšem doporučujeme konzultovat s poskytovatelem dotace vzhledem k definici předmětu projektu.

Ustanovení § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), stanovuje zákaz diskriminace, přičemž diskriminací se rozumí neodůvodněné zvýhodnění určitého okruhu dodavatelů, nikoliv nastavení zadávacích podmínek zadávacího řízení v rozsahu, který odpovídá předmětu veřejné zakázky, či rizikům, která jsou s plněním veřejné zakázky spojena. Požadavek na zajištění servisu je proto možné stanovit při zohlednění předmětu plnění, nelze jej však požadovat za účelem omezení hospodářské soutěže.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svých rozhodnutích zdůraznil, že pro zadavatele není zpravidla rozhodující dojezdová vzdálenost dodavatele, a zadavatelé proto nejsou oprávněni stanovit např. podmínku, že se mohou zadávacího řízení účastnit pouze dodavatelé se sídlem na území České republiky, taková podmínka by byla v rozporu s § 6 odst. 3 ZZVZ. Stanovisko k požadavku na servisní středisko v České republice bychom nalezli např. v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 104/2015 – 69 ze dne 31. 5. 2017, ve kterém soud mimo jiné konstatoval: „Z napadeného rozhodnutí přitom nevyplývá, že by žalovaný považoval za diskriminační či jinak v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách požadavek žalobce na zajištění samotného záručního a pozáručního servisu, stejně jako nebyl ze strany žalovaného rozporován požadavek na to, aby servisní oprava byla prováděna přímo v místě (sídle) žalobce a aby bylo na opravu nastoupeno do určité doby. Všechny tyto požadavky žalovaný respektoval, pokládal je za odůvodněné a prvek diskriminace shledal pouze u požadavku na zajištění servisního střediska na území České republiky, jelikož tento považoval ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti předmětů této konkrétní veřejné zakázky za nepřiměřený. S tímto hodnocením se krajský soud v dané věci ztotožňuje. […] Dle krajského soudu je pak nutné odmítnout také argumentaci žalobce, že vymezení požadavku na realizaci včasného servisu tzv. dojezdovými časy je buď stejně diskriminační, či stejně nediskriminační jako požadavek na zřízení servisního střediska na území České republiky. Dle krajského soudu naopak požadavek na vybudování servisního střediska na území České republiky či jeho smluvní zajištění nelze srovnávat s požadavkem na přiměřený termín, ve kterém musí dodavatel nastoupit na realizaci záruční opravy. V takovém případě by totiž bylo ponecháno zcela na vůli dodavatele, jakým způsobem splnění této své povinnosti dostojí, přičemž by v tomto nebyl vázán splněním nové povinnosti v podobě zřízení servisního střediska na území České republiky, či jeho smluvního zajištění. V praxi by se tak jednalo o situaci, kdy by dodavatel nedisponoval servisním střediskem na území České republiky, přesto by však byl schopen ze servisního střediska v zahraničí vyslat technika, který by na místo instalace daného zařízení dorazil ve stanoveném dojezdovém čase, a dostál by tak všem případným smluvním povinnostem. Naopak pokud žalobce striktně požadoval, aby takové středisko dodavatel na území zajistil, pak již mohlo dojít k potenciálnímu omezení těch dodavatelů (v daném případě těch ze zahraničí), kterým by v případě, že by se o předmětnou veřejnou zakázku chtěli ucházet, vznikla nová povinnost.“

Z citovaného rozhodnutí je tedy možné vyvodit, že není možné požadovat, aby měl dodavatel v České republice servisní středisko, neboť tento požadavek nezaručí zadavateli ekonomicky výhodnějšího či zkušenějšího dodavatele ani rychlejší poskytnutí požadovaného servisu apod., tj. nebude pro zadavatele přidanou hodnotou poptávaného plnění. Je však možné stanovit např. požadavek na dojezdový čas, ve kterém musí dodavatel nastoupit u zadavatele k zajištění servisní opravy, neboť tento požadavek již má přímý a pozitivní vliv na poptávané plnění. S ohledem na skutečnost, že požadavek na poskytování servisu u zadavatele, tj. v České republice, je požadavkem obecnějším než stanovení dojezdového času k zadavateli, lze předpokládat, že stanovením tohoto požadavku se zadavatel nedopustí porušení zásady zákazu diskriminace a předmětný požadavek bude v souladu s § 6 ZZVZ.

Zadavatel je obecně oprávněn dle § 46 odst. 1 ZZVZ  požadovat po účastnících zadávacího řízení, aby objasnili své předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely, které uvedli ve svých žádostech o účast, předběžných nabídkách nebo nabídkách. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek dle § 46 odst. 2 ZZVZ nemůže být nabídka měněna. Nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 ZZVZ (žádost zadavatele o objasnění nebo doplnění nabídky) o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení.

Zadavatelé by měli přistupovat k výzvě za účelem doplnění v případech drobných pochybení, která působí nejednoznačnost údajů či dokladů v nabídkách (či jiných úkonech účastníků), přičemž tato nejednoznačnost je snadno odstranitelná a současně vinou nejednoznačnosti nelze nabídky hodnotit, případně nelze na jejich základě (či na základě jiných úkonů) učinit jednoznačný závěr ohledně splnění podmínek účasti.

• možnost žádat o objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů je oprávněním zadavatele, a proto není v rozporu s řádným průběhem zadávacího řízení, pokud dojde k vyloučení účastníků zadávacího řízení z důvodu, že nejsou schopni za předpokladu jednoznačně formulovaných zadávacích podmínek předložit nabídky, popř. žádosti o účast nebo předběžné nabídky podle zadávací dokumentace

Zadávací řízení představuje formalizovaný postup, jehož nedodržení může vést k negativním důsledkům, např. ve ztrátě příležitosti se o zakázku ucházet a následně ji plnit.

• dodržení obecných zásad znamená, že postupem zadavatele nesmí dojít k porušení základních zásad zadávacího řízení a zadavatel by měl přistupovat ke všem uchazečům stejně (v případě, kdy vyzve některého uchazeče k objasnění nabídky, měl by postupovat stejně i u ostatních uchazečů)

V případě posuzování souladu postupu zadavatele se zásadou rovného zacházení je třeba zohlednit nejen samotný postup zadavatele, ale také odlišnost situace, v níž se oba účastníci zadávacího řízení, vůči nimž směřoval sporný postup zadavatele, nacházeli. Zatímco u první (1.) nabídky se jednalo o objasnění jedné položky, druhý (2.) dodavatel zpracoval svou nabídku s četnými nedostatky (kvalita zpracování jejich nabídek se však významně lišila).

Postup zadavatele dle našeho názoru nebyl v rozporu ze zásadou rovného zacházení a jeho postup byl v daném případě správný.

Závěrem naší odpovědi si dovolíme upozornit, že dodavatelé nesmí doplňovat údaje, doklady, vzorky nebo modely, které mají být předmětem hodnocení dle zadavatelem stanovených kritérií hodnocení.

V souladu s § 18 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), musí součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 ZZVZ zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Je proto třeba posoudit, zda dané stavební práce tvoří jeden funkční celek a jsou zadávány v časové souvislosti.

Z Vašeho dotazu vyplývá, že nyní poptáváte vypracování projektových dokumentací v samostatných zadávacích řízeních, a to dle finančních možností. K uvedenému bychom Vás odkázali na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) č. j. ÚOHS-13125/2021/163/MBR, sp. zn. ÚOHS-R0055/2021/VZ ze dne 10. 5. 2021, kde Úřad mimo jiné konstatoval: „Funkční celek bude možné dovodit i u plnění, které až pospolu poskytují zamýšlený hospodářský a funkční užitek (například projektové práce jednotlivých budov, které jsou součástí stejného areálu a které spolu funkčně souvisí, nikoliv však jakékoliv projektové práce).“ S ohledem na skutečnost, že všechny části střechy kláštera slouží ke stejnému účelu a nachází se ve stejném komplexu budov, lze u projektových prací shledávat naplnění podmínky funkčního celku. K časové souvislosti předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0103/2019/VZ-22346/2019/323/PBl ze dne 13. 8. 2019 konstatoval: „Časová souvislost může v určitých případech činit i několik let, zejména pokud bude prokázáno, že zadavatel již v okamžiku zahájení první veřejné zakázky věděl či alespoň mohl důvodně předpokládat, že bude následně zadávat plnění (veřejnou zakázku), které s první veřejnou zakázkou tvoří jeden funkční celek.“ Neboť již nyní předpokládáte, že budete zadávat veřejné zakázky na vyhotovení projektové dokumentace dalších budov v rámci jednoho komplexu, doporučujeme Vám provést posouzení, zda rovněž projektové práce netvoří jeden funkční celek a není je třeba zadávat v rámci jednoho zadávacího řízení, které můžete v případě potřeby rozdělit na části.

U veřejných zakázek na stavební práce, jejichž předmětem bude rekonstrukce střech, je opět třeba posoudit, zda spolu poptávaná plnění netvoří jeden funkční celek. K veřejným zakázkám na stavební práce, jejichž předmětem je rekonstrukce sousedních budov, se vyjádřil Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí č. j. 30 Af 16/2019 – 48 ze dne 30. 11. 2020 následovně: „Pro posouzení, zda zakázky tvoří jeden funkční celek, není zásadní, jak byly zakázky ve výsledku realizovány, ale fakt, že potenciálně mohly být realizovány ve vzájemné souvislosti, neboť spolu věcně i místně souvisely a sledovaly jednotný cíl a účel. Z obsahu zadávacích dokumentací i smluv o dílo je zřejmé, že předmětná plnění zadavatelem nepochybně mohla být poptávána v rámci jedné veřejné zakázky, což by mělo za následek v podstatě jen jiný způsob místního vymezení poptávaných prací. Vzájemná provázanost zkoumaných veřejných zakázek, tj. skutečnost, že záměrem zadavatele bylo zajistit zateplení obou bytových domů nacházejících se na ulici K. v obci B., je nepochybná. Správní orgány proto správně uzavřely, že obě veřejné zakázky měly souvislost funkční, tj. tvořily jeden funkční celek ve smyslu § 18 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek. […] Lze tak uzavřít, že pojem „funkční celek“ obsažený v § 18 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek je nutno vykládat s ohledem na konkrétní okolnosti případu a zvažovat ta kritéria souvislosti, která s ohledem charakter věci mohou být relevantní. V nyní projednávané věci je nesporné, že obě samostatné veřejné zakázky se týkaly téhož předmětu plnění (zateplení bytových domů), měly blízkou místní souvislost (šlo v podstatě o téměř sousedící domy v téže ulici), sledovaly totožný účel a finanční prostředky na ně plynuly ze shodného zdroje (z dotace IROP). Správní orgány tak oprávněně konstatovaly, že předmětné veřejné zakázky tvořily jeden funkční celek.“

Dle našeho názoru lze shledávat jistou podobnost mezi Vámi poptávaným plněním a předmětem veřejné zakázky z výše citovaného rozhodnutí – předmět plnění je ve Vašem případě též totožný, neboť jím je rekonstrukce střechy, je zde splněna podmínka místní souvislosti, jelikož se jedná o sousední budovy, a zároveň stavební práce sledují stejný účel. Z tohoto důvodu lze v obecné rovině konstatovat, že v případě veřejných zakázek na stavební práce, jejichž předmětem bude rekonstrukce střech komplexu památkově chráněného kláštera, lze shledávat naplnění podmínky funkčního celku zadávaného v časové souvislosti, tj. zadavatel by měl poptávat plnění v rámci jedné veřejné zakázky. Nicméně jak poukázal i Krajský soud v Brně, pojem „funkční celek“ je třeba vykládat s ohledem na konkrétní okolnosti případu a je třeba zvažovat ta kritéria a souvislosti, která s ohledem k charakteru věci mohou být relevantní. Toto posouzení však musí provést sám zadavatel, který má k dispozici veškeré potřebné informace.

V souvislosti s tímto stanoviskem je nutno rovněž upozornit, že vychází výhradně z materiálů a informací poskytnutých tazatelem. Toto stanovisko je pouze nezávazným právním výkladem. Závazné stanovisko může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, závazný výklad zákona v případě sporu podává pouze nezávislý soud.

Odpověď na dotaz se týká stanovení požadavku na kvalifikaci v zadávacích řízeních. Kvalifikace musí být vždy stanovena přiměřeně předmětu veřejné zakázky a nesmí bezdůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Zadávací podmínka o shodném znění muže být v jednom zadávacím řízení v souladu se zákonem a v jiném zadávacím řízení jej může porušovat. Nemůžeme tudíž učinit univerzální závěr o tom, zda v dotazované situaci postupoval zadavatel v souladu se zákonem. Pro nadlimitní režim je v § 79 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), stanoveno, že kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. K prokázání kritérií technické kvalifikace může zadavatel podle § 72 odst. 2 písm. a) ZZVZ požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací.

Podle § 79 odst. 4 ZZVZ nestanoví-li zadavatel v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel k prokázání splnění kritéria kvalifikace podle odstavce 2 písm. a) nebo b) použít dodávky, služby nebo stavební práce, které poskytl a) společně s jinými dodavateli, a to v rozsahu, v jakém se na plnění zakázky podílel, nebo b) jako poddodavatel, a to v rozsahu, v jakém se na plnění dodávky, služby nebo stavební práce podílel. Jedná se o úpravu z části čtvrté zákona, která cílí zejména na zadávací řízení v nadlimitním režimu. Obecně platí, že dodavatelé mohou využít své dřívější zkušenosti, které získali jako poddodavatelé, pro prokázání své technické kvalifikace. Zákon ale zadavateli umožňuje toto pravidlo omezit tím, že v zadávací dokumentaci stanoví jinak. Může jeho použitelnost zcela vyloučit, nebo jej modifikovat.

Ve zjednodušeném podlimitním řízení se úprava § 79 ZZVZ nepoužije přímo. Avšak podle § 53 odst. 4 ZZVZ může zadavatel použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. Ve zjednodušeném podlimitním řízení lze tudíž obdobně jako v zadávacích řízeních v nadlimitním režimu požadovat, aby referenční zakázky byly plněny z pozice tzv. generálního dodavatele. Považujeme za možné, že zadavatel v posuzovaném případě stanovil zadávací podmínky takovým způsobem, že vyloučil obecnou možnost dodavatele prokazovat kvalifikaci referenčními zakázkami, které získal jako poddodavatel, a že tak bylo učiněno způsobem vyhovujícím § 74 odst. 4 ZZVZ. Upozorňujeme, že obdobně jako ostatní zadávací podmínky, i tato musí být přiměřena k předmětu veřejné zakázky a v souladu se zásadami. Nepovažujeme za pravděpodobné, že by ve všech zjednodušených podlimitních řízeních bylo na místě poddodavatelské referenční zakázky vylučovat.

Požadavky na kvalifikaci dodavatele stanovuje zadavatel s ohledem na předmět zakázky. Může tedy být takový požadavek v souladu se zákonem, kdy si okolnosti realizace předmětu vyžádají takto stanovenou kvalifikaci, aby bylo dostatečně jasné, že dodavatel má právě s ohledem na složitost předmětu zakázky nutnou zkušenost.

Na druhou stranu, pokud půjde o nějakou jednodušší zakázku, z jejíhož průběhu bude vyplývat, že k získání zkušeností bude stačit i méně referencí s pomocí dalších referencí od poddodavatele, tak požadavek na všechny reference od jednoho dodavatele nebo jeho poddodavatele by mohl být diskriminační.

Bude to tedy záležet od posouzení skutečných okolností veřejné zakázky, složitosti předmětu a použití zásady přiměřenosti. A právě na základě zásady přiměřenosti nelze říci, že vždy může zadavatel stanovit takovouto podmínku – tím by se tak zásada přiměřenosti (což je zásada chování zadavatele) nastavovala do situace, kdy by se stanovila určitá hranice pro všechny veřejné zakázky a to by narazilo na rozhodovací praxi ÚOHS.

V zadávacím řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) nesmí zadavatel, mimo jiných v § 246 ZZVZ uvedených důvodů, uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení, či před uplynutím lhůty pro podání námitek o výběru dodavatele. Námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele může podat pouze účastník zadávacího řízení (§ 241 odst. 3 ZZVZ). Pokud se však všichni účastníci zadávacího řízení zadavateli písemně vzdají práva podat námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, platí, že doručením vzdání se práva podat námitky od všech účastníků, lhůta pro podání námitek v zadávacím řízení uplynula (§ 243 ZZVZ). Stejný postup je i v případě, kdy se uvedeného práva vznést námitky vzdá vyloučený účastník zadávacího řízení.

V současné době probíhá nákup potravin zpravidla s odkazem na výjimku § 19 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen “ZZVZ”), podle které se u pravidelně pořizovaných dodávek s proměnlivou jednotkovou cenou, které zadavatel pořizuje v průběhu účetního období opakovaně dle svých aktuálních potřeb, předpokládaná hodnota jednotlivých nákupů nesčítá. Zadavatel tak zpravidla postupuje mimo zadávací řízení a každý nákup pořizuje jako veřejnou zakázku malého rozsahu. Pokud nakupujete potraviny prostřednictvím elektronického nástroje, který odpovídá požadavkům ZZVZ, potažmo požadavkům vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody, a dodržujete ustanovení ZZVZ relevantní pro veřejné zakázky malého rozsahu, lze konstatovat, že v dané věci postupujete v souladu se ZZVZ. Výjimka podle § 19 odst. 3 ZZVZ představuje odchylku od evropských zadávacích směrnic, proto lze předpokládat, že prostřednictvím technické novely ZZVZ bude předmětné ustanovení změněno. Výslednou podobu ovšem není možné v současné chvíli predikovat. Dle návrhu MMR bude zadavatel povinen předpokládanou hodnotu jednotlivých nákupů potravin za dané účetní období sčítat. Neplatí to však absolutně, nýbrž s ohledem na věcnou a časovou souvislost. Pro zadavatele tak bude z našeho pohledu nejpraktičtější zavedení rámcových dohod nebo dynamických nákupních systémů. Vámi uvedený elektronický nástroj podporuje oba způsoby zadávání veřejných zakázek, proto by technická novela ZZVZ neměla mít na daný nástroj žádný vliv.

Ustanovení § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), stanovuje zákaz diskriminace, avšak diskriminací se rozumí neodůvodněné zvýhodnění určitého okruhu dodavatelů, nikoliv nastavení zadávacích podmínek zadávacího řízení v rozsahu, který odpovídá předmětu veřejné zakázky, či rizikům, která jsou s plněním veřejné zakázky spojena. Podmínku dojezdové doby je proto možné stanovit vždy pouze při zohlednění předmětu plnění, nelze jej požadovat za účelem omezení hospodářské soutěže.

K požadavku na dojezdovou vzdálenost a dojezdovou dobu se vyjádřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) v několika svých rozhodnutích. V nich potvrdil, že v mnoha případech je pro zadavatele skutečně podstatné, jaká bude dojezdová doba dodavatele, a je proto stanovení dojezdové doby legitimním požadavkem. Může se jednat o případy, kdy součástí plnění je poskytování servisu, určitá dojezdová doba je vyžadována k dodržení technických norem apod. Naopak co Úřad zdůraznil, není zpravidla rozhodující dojezdová vzdálenost, a zadavatelé proto nejsou oprávněni stanovit např. podmínku, že se mohou účastnit pouze dodavatelé se sídlem na území České republiky, taková podmínka by byla v rozporu s § 6 odst. 3 ZZVZ. To potvrdil Úřad ve svém rozhodnutí č. j. S663,709/2014/VZ-22200/2014/531/VČE ze dne 21. 10. 2014, kde zdůraznil, že pokud by byla „dojezdová doba v šetřeném případě zadavatelem stanovena v přiměřené délce, vzhledem k předmětu plnění veřejných zakázek, pak by mohly být předmětné veřejné zakázky plněny bez dalšího jak dodavateli sídlícími na území České republiky, tak i případně dodavateli zahraničními. Zadavatel však požadoval zajištění servisního střediska na území České republiky, čímž vytvořil bariéru omezující soutěž o veřejné zakázky a snižující konkurenci mezi dodavateli.“ V tomto případě tedy Úřad připustil, že stanovení dojezdové doby by na rozdíl od stanovení dojezdové vzdálenosti bylo v souladu se ZZVZ.

Nicméně i stanovení dojezdové doby musí zadavatel vždy provést přiměřeně ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Úřad k tomuto uvádí, že požadavek na kratší dojezdovou dobu by bylo obecně možné akceptovat např. v případech, pokud by urgentním neprovedením servisní opravy bylo ohroženo zdraví, či dokonce životy obyvatelstva. Rovněž ve věci dojezdu k obalovně (rozhodnutí Úřadu č. j. 29675/2020/523/GHO, sp. zn. S0072/2020/VZ ze dne 22. 9. 2020) Úřad konstatoval, že „při přepravě asfaltové směsi z obalovny na místo pokládky totiž není rozhodující vzdálenost obalovny od místa pokládky, ale především doba potřebná na přepravu. Asfaltové směsi nemohou být pokládány, jestliže při přepravě zchladnou na příliš nízkou teplotu.“

Z výše uvedeného lze tedy vyvodit, že vždy je nutné posoudit, z jakého důvodu zadavatel požadavek na dojezdovou dobu stanovil a zda se jedná o požadavek přiměřený vzhledem k předmětu veřejné zakázky a okruhu relevantních dodavatelů. Pokud je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky či riziky, která jsou s dojezdovou dobou spojena, je zadavatel oprávněn v zadávací dokumentaci stanovit požadavek na dojezdovou dobu. V obecné rovině se tedy nejedná automaticky o požadavek, který by byl bez dalšího v rozporu s § 6 ZZVZ.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) explicitně nepožaduje k prokázání technické kvalifikace dodavatele seznam významných dodávek/služeb a jejich ceny. Smyslem § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ je, aby zadavatel mohl ověřit, že dodavatel má dostatek zkušeností pro realizaci dané VZ. Rozsah požadavků zadavatele na kvalifikaci je obecně upraven v § 73 odst. 6 tak, že pokud zadavatel požaduje prokázání technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně a vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, která kritéria technické kvalifikace požaduje a minimální úroveň pro jejich splnění. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel má povinnost vymezit požadovanou minimální úroveň (minimální finanční hodnotu) významných dodávek/služeb, která musí odpovídat složitosti a rozsahu plnění veřejné zakázky a dodržovat tak zásadu přiměřenosti stanovenou v § 6 ZZVZ.

Podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“), není způsobilým dodavatel, který byl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo obdobný trestný čin podle právního řádu země sídla dodavatele; k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží.

Je-li dodavatelem právnická osoba, musí podle § 74 odst. 2 ZZVZ podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat tato právnická osoba a zároveň každý člen statutárního orgánu. Je-li členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat:

a) tato právnická osoba,

b) každý člen statutárního orgánu této právnické osoby a

c) osoba zastupující tuto právnickou osobu v statutárním orgánu dodavatele.

V § 74 odst. 3 ZZVZ je stanoveno, že účastní-li se zadávacího řízení pobočka závodu

a) zahraniční právnické osoby, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat tato právnická osoba a vedoucí pobočky závodu,

b) české právnické osoby, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat osoby uvedené v odstavci 2 a vedoucí pobočky závodu.

Podle § 75 odst. 1 písm. a) ZZVZ prokazuje dodavatel splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a).

Podle § 5 ZZVZ se za dodavatele považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu.

K Vašim dotazům poskytujeme následují stanoviska.

1.1 Jakým výpisem z evidence rejstříku trestů, resp. z jaké země, prokazuje v případě české právnické osoby statutární orgán, který má sídlo v zahraničí, danou základní způsobilost?

Pro určení země, ke které se vztahuje výpis z rejstříků trestů, je určující sídlo dodavatele. Tato skutečnost vyplývá z § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, který způsobilost dodavatele ve věci trestní bezúhonnosti váže pouze k zemi sídla dodavatele. Došlo-li k pravomocným odsouzením pro trestné činy uvedené v příloze č. 3 ZZVZ v jiných zemích než v zemi sídla dodavatele, není to pro posouzení základní způsobilosti ve smyslu § 74 ZZVZ relevantní.

Sídlí-li dodavatel v České republice, bude předkládat výpis z rejstříku trestů vztahující se k odsouzením v České republice. Takovýto výpis je možné získat i v zahraničí (200121_Možnost-využití-výpisů-z-evidence-rejstříků-trestů-členských-států-EU-k-prokazování-základní-způsobilosti.pdf (portal-vz.cz)).

Skutečnost, že statutární orgán nebo jeho člen sídlí v jiné zemi než dodavatel, nemá vliv na to, že trestní bezúhonnost je podle § 74 ZZVZ prokazována „jen“ k zemi sídla dodavatele. V § 74 odst. 2 ZZVZ, který reguluje požadavek na trestní bezúhonnost statutárních orgánů, je totiž navazováno na ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, které způsobilost vymezuje jen k zemi sídla dodavatele.

1.2 Předkládá statutární orgán výpis z evidence rejstříku trestů z České republiky, tj. sídla dodavatele, nebo ze země svého sídla (tj. ze státu svého sídla v zahraničí, v případě, že je statutárním orgánem zahraniční právnická osoba, popř. ze státu svého bydliště v zahraničí, je-li statutárním orgánem fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí)?

Dodavatel se sídlem v České republice bude při prokazování své způsobilosti předkládat výpis z rejstříku trestů obsahující záznamy k České republice, a to jak pro sebe samotného, tak i pro svůj statutární orgán sídlící či bydlící v zahraničí.

2. Jaké doklady je povinna k prokázání splnění dotčené základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ předložit zahraniční pobočka závodu české právnické osoby, u které je vedoucím pobočky závodu fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí?

Za dodavatele se považuje i pobočka závodu. Může tudíž sama být účastníkem zadávacího řízení. Za sídlo dodavatele se pak považuje sídlo pobočky závodu (viz § 5 ZZVZ). Pokud je tedy dodavatelem, resp. účastníkem zadávacího řízení, pobočka sídlící v zahraničí, bude i v tomto případě pro doložení trestní bezúhonnosti určující její sídlo. Bude tomu tak, jak v případě pobočky, sídla či bydliště statutárního orgánu nebo jeho členů, tak i pro vedoucího pobočky závodu či další osoby stanovené zadavatelem podle § 74 odst. 4 ZZVZ. Všechny předkládané výpisy z rejstříku trestů se mají vztahovat k jedné zemi, a to k té, ve které má sídlo dodavatel, což může být i pobočka závodu.

3. Předkládá vedoucí pobočky závodu výpis z evidence rejstříku trestů z České republiky nebo ze zahraničí?

Vedoucí pobočky předkládá výpis z rejstříku trestů země, ve které pobočka sídlí.

K dotazu, jak postupovat při nákupu specializovaných čipů, které vyrábí na zakázku pouze jeden výrobce, sdělujeme, že pokud existuje pouze jeden dodavatel, můžeme na základě obdržených informací dovodit, že připadají v úvahu 2 možnosti použití jednacího  řízení bez uveřejnění (JŘBU) podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ).

• První možností je § 63 odst. 3 písm. b) a c) ZZVZ. V daném případě by se mohlo jednat o situaci, kdy zadavatel požaduje poskytnutí určitého plnění, které je předmětem patentové ochrany. Toto plnění je pak bezesporu zadavateli schopen dodat pouze dodavatel, který je držitelem takového patentu, popř. lze technické důvody spatřovat např. v situaci, kdy zadavatel již disponuje nějakým plněním, které mu bylo dříve poskytnuto, a poptává plnění, jehož dodání by mělo za následek nekompatibilitu s dříve poskytnutým plněním, pokud by bylo poskytnuto dodavatelem odlišným od toho, který mu poskytl původní plnění.

V uvedených případech je zadavatel povinen posoudit, zda lze využít také jiného postupu, případně že nenastavil zadávací podmínky způsobem, kterým sledoval vyloučení hospodářské soutěže. Za účelem vyloučení pochyb o existenci pouze jednoho dodavatele, doporučujeme udělat průzkum trhu. Zadavatel musí nezpochybnitelným způsobem prokázat a náležitě zdokumentovat, že objektivně neexistuje více než jeden dodavatel veřejné zakázky. V praxi nelze vyloučit, že může dojít ke kumulaci důvodů pro použití tohoto jednacího řízení bez uveřejnění u jednoho konkrétního dodavatele, typicky se jedná o kumulaci technických důvodů a důvodů ochrany výhradních práv.

• Druhou možností je postup dle ustanovení § 64 písm. a) ZZVZ. Jedná se o situaci, kdy dodávané zboží je vyráběno pouze pro účely výzkumu, pokusu, studia nebo vývoje; taková veřejná zakázka však nesmí zahrnovat dodávku určenou pro výrobu ve velkém rozsahu prováděnou za účelem dosažení hospodářské rentability nebo za účelem pokrytí nákladů zadavatele spojených s výzkumem nebo vývojem. Uvedené zákonné ustanovení obsahuje pojmy výzkum, vývoj, pokus nebo studium, přičemž pojmy výzkum a vývoj jsou legálně definovány v zákoně č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVV“).

ZVV rozeznává dle § 1 odst. 2 ZVV základní výzkum, aplikovaný výzkum a experimentální vývoj. Základním výzkumem rozumí teoretickou nebo experimentální práci prováděnou zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi, zatímco výzkumem aplikovaným rozumí teoretickou a experimentální práci zaměřenou na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Pojem “experimentální vývoj” (pro který ZZVZ používá pojem “vývoj”) zahrnuje získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb.

V dotazu je uvedena možnost nakoupit čipy prostřednictvím výjimky dle § 29 písm. r) ZZVZ. Uvedenou výjimku lze využít pouze u těch veřejných zakázek, jejichž předmětem jsou služby ve výzkumu a vývoji. V popsaném případě se jedná o výrobu čipů, tedy o dodávku zboží, proto nelze uvedenou výjimku použít. 

Závěrem bychom rádi zmínili, že ZZVZ neřeší co má zadavatel nakupovat, ani ochotu dodavatele se daného zadávacího řízení zúčastnit, ale řeší pouze procesní normu.

Požadavky na prokázání základní způsobilosti jsou upraveny v § 74 a 75 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ je způsobilý takový dodavatel, který nebyl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 k ZZVZ nebo obdobný trestný čin podle právního řádu země sídla dodavatele, přičemž k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží. V případě, že je účastníkem právnická osoba, je dále v § 74 odst. 2 ZZVZ vymezeno, které osoby musí podmínku trestní bezúhonnosti dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ splňovat. Je však nutné poukázat na skutečnost, že druhý odstavec předmětného ustanovení odkazuje na odstavec první, avšak dále nevymezuje, k jaké zemi mají osoby podmínku splňovat. Z tohoto lze vyvodit, že taktéž osoby vymezené v odstavci 2 předmětného ustanovení mají splňovat podmínku dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ pouze ve vztahu k zemi sídla dodavatele.

K Vašemu prvnímu dotazu lze tedy konstatovat, že v případě, že je účastníkem společnost, jež má sídlo v České republice, všechny osoby uvedené v § 74 odst. 2 ZZVZ budou prokazovat svoji trestní bezúhonnost dle ZZVZ ve vztahu k zemi sídla dodavatele, tj. ve vztahu k ČR. Přestože tedy bude členem statutárního orgánu cizinec, výpis z evidence Rejstříku trestů doloží ve vztahu k České republice.

K Vašemu druhému dotazu si Vás rovněž dovolujeme odkázat na ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ. Pokud se zadávacího řízení bude účastnit zahraniční dodavatel, prokáže splnění výše uvedeného požadavku předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k zemi svého sídla. Pokud tedy účastník nemá sídlo v České republice, nemá povinnost předkládat výpis z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k ČR.

K dotazu vznesenému prostřednictvím Info-fóra uvádíme, že v § 48 odst. 7, 9 a 10 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), je stanoveno následující:

(7) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.

(9) Zadavatel u vybraného dodavatele ověří naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7 na základě informací vedených v obchodním rejstříku. Pokud z informací vedených v obchodním rejstříku vyplývá naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7, zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí ze zadávacího řízení. Vybraného dodavatele se sídlem v zahraničí, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti, zadavatel požádá, aby v přiměřené lhůtě předložil písemné čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu účastníka zadávacího řízení, s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází; tato žádost se považuje za žádost podle § 46.

(10) Ustanovení odstavců 7 a 9 se nepoužije pro účastníka zadávacího řízení, pokud se jedná o akciovou společnost, jejíž akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví státu, obce nebo kraje.

Máme za to, že evropská akciová společnost je akciovou společností, případně má právní formu obdobnou akciové společnosti. Pokud je tato společnost vybraným dodavatelem v zadávacím řízení, má sídlo v ČR a nemá podle informací vedených v obchodním rejstříku vydány výlučně zaknihované akcie, má být podle § 48 odst. 7 a 9 ZZVZ vyloučena ze zadávacího řízení.

Povinnost zadavatele provést předmětné vyloučení vybraného dodavatele není vázána na evidenci skutečných majitelů.

Na základě dotazu, zda do předpokládané hodnoty veřejné zakázky malého rozsahu na pořízení služeb je zadavatel povinen započítat DPH, sdělujeme, že dle § 16 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) se do předpokládané hodnoty nákupu služeb, zboží nebo stavebních prací DPH nezapočítává.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), ani vyhláška č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody, výslovně neupravují problematiku, kdo může podat elektronickou nabídku za účastníka zadávacího řízení v elektronickém nástroji. Dovolujeme si v odpovědi odkázat na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) č. j. 02356/2020/521/DFI, sp. zn. S0432/2019/VZ ze dne 21. 1. 2020, které se předmětnou problematikou zabývá. Úřad v tomto svém rozhodnutí konstatoval, že samotná absence plné moci v nabídce neznamená automaticky neexistenci zastoupení, neboť plná moc je pouze jednostranným právním úkonem deklarujícím existenci smluvního zastoupení. Úřad zde také opakovaně upozornil na skutečnost, že ZZVZ nezakazuje zastoupení dodavatele při podání nabídky na veřejnou zakázku, přičemž takové zastoupení nezakazují ani jiné právní předpisy či pravidla elektronického nástroje NEN.  Naopak Úřad poukázal na definici dodavatele dle § 5 ZZVZ, dle které se dodavatelem rozumí „osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací“, přičemž takovou osobou byla v tomto případě zcela jasně společnost identifikovaná v nabídce, nikoliv společnost, která nabídku pouze technicky vložila do elektronického nástroje, ta žádné plnění nenabízela.

Závěrem Úřad v tomto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel mohl bezesporu využít institutu objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů podle ustanovení § 46 odst. 1 ZZVZ, pokud měl pochybnosti o tom, kdo podal nabídku do zadávacího řízení, potažmo kdo je účastníkem zadávacího řízení. K uvedené situaci si taktéž dovolujeme konstatovat, že v rámci veřejné zakázky malého rozsahu („VZMR“) je zadavatel povinen aplikovat zejména základní zásady zadávání veřejných zakázek definované v § 6 ZZVZ, avšak není povinen aplikovat všechna ustanovení ZZVZ. V souladu se zásadou přiměřenosti bychom si dovolili doporučit účastníka analogicky k § 46 odst. 1 ZZVZ vyzvat k objasnění nabídky také ve VZMR, než ho bez dalšího vylučovat. Vyzvat účastníka k objasnění nebo doplnění nabídky je zadavatelovo právo, nikoliv povinnost. Pokud jsou v nabídce účastníka nejasnosti a zadavatel nechce účastníka dle § 46 odst. 1 ZZVZ vyzývat k objasnění či doplnění nabídky, je oprávněn ho v souladu s § 48 ZZVZ ze zadávacího řízení vyloučit. Analogicky k těmto ustanovením je také možné postupovat v rámci VZMR. Nicméně s ohledem na výše citované rozhodnutí Úřadu se domníváme, že nabídka účastníka nebyla v tomto ohledu stižena vadou, neboť z obsahu nabídky bylo zřejmé, kdo ji podává. Zadavatel by měl tedy autoremedurou své rozhodnutí o vyloučení účastníka zrušit a účastníka analogicky k § 46 odst. 1 ZZVZ vyzvat k objasnění nabídky.

Dobrovolné a bezúplatné přijetí daru územním samosprávným celkem (obcí), tj. veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nesplňuje obecné definiční znaky veřejné zakázky (uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce). My jako gestor pro oblast veřejných zakázek jsme oprávněni poskytnout metodickou pomoc pouze v příbuzných otázkách spojených s pravidly zadávání (poskytování darů upravuje § 2055 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.)

Obecně platí, že disponuje-li darovanou věcí veřejný zadavatel jako se svým vlastním majetkem, bude se jednat o veřejné prostředky a případná související plnění již veřejný zadavatel musí realizovat výhradně s ohledem na zákon č. 134/2016 Sb. Pokud se obec rozhodne dar (PD) přijmout, považujeme za vhodné upravit v darovací smlouvě použití daru, kde je dobré zdůraznit, že bezúplatný převod PD nezakládá další práva dárce k poskytnutí navazujících služeb, dodávek nebo stavebních prací. Není tak možné straně darující z pohledu veřejného zadavatele zaručit například placené dopracování PD, nebo nárok strany darující na zhotovení samotného účelu stavby apod.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) upravuje v § 63-66 podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění („JŘBU“), avšak speciální úpravu průběhu JŘBU (vyjma § 67) bychom v ZZVZ nenalezli. Na průběh JŘBU je proto třeba aplikovat obecná ustanovení ZZVZ, popř. ustanovení k nadlimitnímu či podlimitnímu režimu. Komunikace mezi stranami jednání je upravena v § 211 ZZVZ, přičemž dle odstavce 1 tohoto ustanovení komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení probíhá písemně; není-li v ZZVZ stanoveno jinak, lze použít i ústní komunikaci, je-li obsah v dostatečné míře zdokumentován, zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace. Průběh řízení je taktéž třeba realizovat v souladu se základními zásadami, které jsou definovány v § 6 ZZVZ. Přestože tedy ZZVZ přesně nestanovuje, v jaké formě má jednání s dodavateli probíhat a jakým způsobem má být jednání zaznamenáno, je třeba komunikaci realizovat v souladu s § 211 ZZVZ a zápis o tomto jednání by měl být taktéž vyhotoven v souladu s § 6 ZZVZ, zejména v souladu se zásadou transparentnosti. Účelem této zásady je, aby byly veškeré kroky zadavatele zpětně vysledovatelné, kontrolovatelné a přezkoumatelné a aby nevznikaly pochybnosti o tom, co bylo pravým důvodem těchto kroků zadavatele. Zadavatel by proto měl vyhotovit o jednání takový zápis, ze kterého bude patrné vše podstatné a řízení tak bude pro všechny třetí osoby čitelné a přezkoumatelné. Zápis o jednání je poté třeba uchovávat v souladu s § 216 ZZVZ. Jak bylo již řečeno, přesné požadavky na zápis však ZZVZ nestanovuje, a je proto třeba jej vyhotovit vždy s ohledem na konkrétní zadávací řízení.

Pokud veřejná zakázka zahrnuje dodávky (případně služby) a současně stavební práce z oddílu 45 slovníku jednotného klasifikačního systému (klasifikace CPV kódy), určí se hlavní předmět na základě § 15 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZVZZ) podle základního účelu veřejné zakázky. Poměrné zastoupení dodávek a služeb nebo stavebních prací (tzv. „princip těžiště“) se v případě veřejné zakázky na stavební práce neuplatní, z hlediska základního účelu není rozhodující hodnota podílu stavebních prací na předmětu plnění jako celku a může tak představovat i méně než 30 %.

K určení základního účelu veřejné zakázky jako možný příklad na základě rozhodovací praxe dozorového orgánu připojujeme odkaz na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (Úřad), č. j.: S0163/2018, které v čl. 52 uvádí, že „pokud tedy veřejná zakázka zahrnuje na jedné straně dodávky, na straně druhé stavební práce, budou hlavním předmětem takové veřejné zakázky dodávky pouze tehdy, pokud stavební práce sice jsou nezbytné k řádnému splnění veřejné zakázky, avšak v jejich provedení nespočívá základní účel, pro nějž je poskytováno plnění dodavatele jako celek.“

V každém případě je za určení hlavního předmětu veřejné zakázky zodpovědný zadavatel, který má posoudit “základní účel” rekonstrukce z hlediska funkčního celku. Vzhledem k dotazovanému případu není dostatek informací, na základě kterých je možné zcela bezpečně určit druh veřejné zakázky. Je nutné poukázat na skutečnost, že hraniční hodnota pro zadání veřejné zakázky bez provedení zadávacího řízení je nastavena v případě dodávek a služeb přísněji, pouze do 2 mil. Kč bez DPH, proto je na zadavateli, aby unesl důkazní břemeno, že se z hlediska základního účelu veřejné zakázky skutečně jedná o stavební práce, neboť v takovém případě má možnost oprávněně postupovat na základě výjimky pro zakázky malého rozsahu (VZMR) bez zahájení/provedení řádného zadávacího řízení s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky nepřesahující 6 mil. Kč bez DPH.

Závěrem doporučujeme, že v případě, kdy je zadavatel v nejistotě určení druhu veřejné zakázky (a tedy mohlo by dojít k porušení postupů podle ZZVZ, zvláště správného určení finančního režimu), je v rámci pravidel bezpečnosti výhodnější využít takový postup, který zadavatele ponechá v jistotě, že při zadání veřejné zakázky neporuší žádný z postupů ZZVZ. Takovým bezpečným postupem/možností je tedy ve Vašem případě zadat veřejnou zakázku např. ve zjednodušeném podlimitním řízení.

V jednacím řízení bez uveřejnění dle § 67 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) jedná zadavatel o uzavření smlouvy. Specifikem jednacího řízení bez uveřejnění je skutečnost, že v jeho rámci dochází k jednání s dodavateli nikoliv o nabídkách, ale přímo o uzavření smlouvy. Z této skutečnosti vyplývá, že je zadavatel oprávněn v průběhu tohoto jednání s dodavatelem měnit zadávací podmínky. Zadavatel však musí dbát na to, aby případnou změnou zadávacích podmínek či její jinou úpravou stále splňoval veškeré podmínky, které odůvodňují jeho postup v jednacím řízení bez uveřejnění. Viz komentářová literatura k ZZVZ, např. PODEŠVA V., SOMMER L., VOTRUBEC J., FLAŠKÁR M., HARNACH J., MĚKOTA J. a JANOUŠEK M. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2021-10-7]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN 2336-517X.]

Současně při změně/doplnění technické specifikace předmětu plnění zadavatel dle § 99 odst. 2 ZZVZ zváží, zda povaha doplnění vyžaduje prodloužit lhůtu pro podání nabídek (dodavatel musí mít dostatek času k doplnění/změně technické specifikace předmětu). V souhrnu můžeme konstatovat, že zadavatel je oprávněn měnit či doplňovat zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci včetně specifikace předmětu plnění, a to za předpokladu, že podmínky pro použití JŘBU budou i nadále splněny a dodrženy obecné zásady podle § 6 ZZVZ, zejména zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace. ZZVZ nechává na posouzení zadavatele, zda povaha provedené změny či doplnění zadávacích podmínek vyžadují prodloužení lhůty pro podání nabídek. Jestliže změna či doplnění zadávacích podmínek objektivně vyžadují přiměřené prodloužení lhůty pro podání nabídek, je nezbytné, aby tak zadavatel učinil a tuto lhůtu přiměřeně prodloužil.

Přestože ustanovení § 127 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanovuje, že zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud zanikne účast v zadávacím řízení vybranému dodavateli po jeho vyloučení, domníváme se, že dle teleologického výkladu je možné tento důvod využít taktéž v případě, že vybranému dodavateli zanikla jeho účast odstoupením ze zadávacího řízení. Tento výklad je dle našeho názoru možný, neboť hlavní účel zůstal naplněn – ekonomicky nejvýhodnějšímu dodavateli zanikla účast a zadavatel nemá zájem uzavřít smlouvu s méně ekonomicky výhodným účastníkem. Tento názor je taktéž podpořen skutečností, že v případě, že by vybraný dodavatel neodstoupil ze zadávacího řízení, zadavatel by ho v souladu s § 124 odst. 2 ZZVZ vyloučil a následně by byl oprávněn zadávací řízení dle § 127 odst. 2 písm. b) ZZVZ zrušit.

Dovolujeme si ovšem zdůraznit, že k této problematice dosud neexistuje rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ani soudů, proto zde existuje možnost, že např. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bude předmětné ustanovení ZZVZ vykládat restriktivně a dojde k závěru, že dle § 127 odst. 2 písm. b) ZZVZ je možné zrušit zadávací řízení skutečně pouze v případě, že vybranému dodavateli zanikne účast vyloučením, nikoliv odstoupením.

Z tohoto důvodu bychom Vám proto raději doporučili vždy, pokud je to možné, aplikovat jiný důvod pro zrušení zadávacího řízení. Pokud by byl vybraný dodavatel jediným účastníkem zadávacího řízení, doporučujeme zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 1 ZZVZ, neboť po odstoupení vybraného dodavatele není v zadávacím řízení žádný účastník zadávacího řízení. Pokud by v zadávacím řízení byli už jen 2 účastníci, přičemž jedním z nich by byl vybraný dodavatel, který ze zadávacího řízení odstoupil, doporučujeme zadávací řízení zrušit dle § 127 odst. 2 písm. h) ZZVZ, neboť je v zadávacím řízení již pouze jediný účastník zadávacího řízení; tento důvod zrušení může zadavatel použít pouze do doby odeslání oznámení o výběru dodavatele.

Právní úpravu zjednodušeného podlimitního řízení bychom nalezli v § 53 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“). Dle ustanovení § 53 odst. 6 ZZVZ se pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele použijí § 107 až 110 a § 114 až 122 ZZVZ obdobně a dle § 53 odst. 7 ZZVZ se pro postup při ukončení zadávacího řízení použijí ustanovení § 124 až 127 obdobně. Tato ani žádná další ustanovení § 53 ZZVZ tedy nestanovují povinnost aplikace § 123 ZZVZ v rámci zjednodušeného podlimitního řízení. Skutečnost, že v rámci zjednodušeného podlimitního řízení nemá zadavatel povinnost aplikovat § 123 ZZVZ, potvrdil také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže např. ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0314/2018/VZ-01609/2019/513/JLí ze dne 31. 1. 2019, ve kterém konstatoval následující: „Vzhledem k tomu, že se ve zjednodušeném podlimitním řízení na oznámení o výběru § 123 zákona nepoužije a zákonodárce nepřistoupil k tomu, že by popsal, jak má zadavatel výběr v oznámení o výběru odůvodnit, pak je zřejmé, že ve zjednodušeném podlimitním řízení jsou nároky na oznámení o výběru dodavatele méně přísné. Nelze tedy aplikovat požadavky podle § 123 zákona i na odůvodnění oznámení o výběru dodavatele ve zjednodušeném podlimitním řízení. Základním požadavkem na odůvodnění oznámení o výběru je tak zásada transparentnosti.“ Oznámení o výběru dodavatele tedy nemusí být zpracováno v podrobnostech dle § 123 ZZVZ, pouze musí být v souladu s § 50 ZZVZ a se zásadou transparentnosti.

V případě zjednodušeného podlimitního řízení zadavatel tedy odesílá pouze zjednodušené oznámení podle § 50 ZZVZ, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele (tj. obchodní firmu nebo název, sídlo, právní formu, pokud jde o právnickou osobu, a obchodní firmu nebo jméno či jméno a příjmení, pokud jde o fyzickou osobu) a odůvodnění výběru. Na rozdíl od nadlimitního režimu ZZVZ nestanovuje detailní náležitosti takového odůvodnění. Vždy by však součástí oznámení mělo být stručné shrnutí zprávy o hodnocení nabídek a konstatování, že vybraný dodavatel splnil podmínky účasti v zadávacím řízení. Více k náležitostem oznámení o výběru dodavatele naleznete k v metodice k výběru dodavatele, na níž si dovoluji přiložit odkaz: Metodika-vyber-dodavatele.pdf (portal-vz.cz).

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) nijak nespecifikuje možnost zastoupení, ani rozsah zastoupení v zadávacím řízení podle § 43 (ZZVZ), tzn. zákon pouze specifikuje pravidla, kdy se zadavatel nesmí nechat zastoupit a tedy které úkony musí provést sám – což je výběr dodavatele, vyloučení účastníka, zrušení zadávacího řízení a rozhodnutí o námitkách. Jinak je zcela na zadavateli, jak si zorganizuje zadávací řízení. Paradoxně by tak zadavatel podle advokátní kanceláře nemohl vůbec provádět zadávací řízení, pokud by neměl v zaměstnaneckém poměru právníka.

Účel skládání jistoty, tj. motivovat k uzavření smlouvy pod hrozbou ztráty finančních prostředků, byl včasným připsáním na účet naplněn. Požaduje-li zadavatel poskytnutí jistoty v zadávací dokumentaci, musí být jistota připsána na účet zadavatele ve lhůtě pro podání nabídek. Příkaz k úhradě odpovídá současným způsobům převádění finančních prostředků a lze ho za současného skutečného převedení finančních prostředků považovat za doklad o poskytnutí jistoty.

Kvalifikace dodavatele (část ekonomické, technické kvalifikace nebo část profesní způsobilosti) prostřednictvím jiné osoby je prokázána, pokud dodavatel předloží podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. To znamená, že se jiná osoba (tedy nikoliv dodavatel) zavazuje poskytnout plnění, věci nebo práva ve smyslu výše uvedeného. Tím je zajištěno, že dodavatel bude dostatečně kvalifikován, protože bude mít k dispozici vše potřebné k plnění zakázky a na dostatečné odborné výši. Dle § 83 odst. 2 ZZVZ není třeba uvádět do písemného závazku závazek na poskytnutí plnění, věcí nebo práv v tom případě, pokud je v závazku vyjádřena společná a nerozdílná odpovědnost za plnění veřejné zakázky jiné osoby a dodavatele společně. Tedy pokud jiná osoba nechce (a třeba ani nemůže) mít společnou a nerozdílnou odpovědnost za zakázku, není třeba takový závazek vyžadovat – dodavatel má možnost prokázat kvalifikaci jinou osobou právě písemným závazkem ke konkrétnímu plnění, věcí nebo práv podle § 83 odst. 1 písm. d). ZZVZ tak dává dodavatelům volnost ve způsobu prokazování kvalifikace jinou osobou – a to z důvodu, že někdy je vhodné mít společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky, někdy je vhodnější prokazovat kvalifikaci jinou osobou písemným závazkem. Je tedy na dodavateli, jaký způsob (s ohledem na charakter veřejné zakázky, rozsah prokazování kvalifikace jinou osobou, specifikací plnění jiné osoby na veřejné zakázce) prokázání své kvalifikace zvolí, v tomto ohledu má dodavatel možnost zvolit nejvhodnější způsob. Dále lze doplnit, že v § 84 je uvedeno, že zadavatel může stanovit bližší pravidla pro prokazování kvalifikace jinou osobou, ale zároveň je stanovena povinnost pro zadavatele, že nesmí vyloučit pravidla uvedená v § 82 a v § 83. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel je oprávněn vymezit pravidla např. ve vztahu k prokazování technické kvalifikace odlišně pro ty dodavatele, kteří k jejich prokázání nevyužívají jiné osoby, a pro ty, jež je prokazují prostřednictvím jiných osob. Zadavatel je však oprávněn takto blíže vymezit pouze samotná pravidla prokazování technické nebo ekonomické kvalifikace, a nikoliv úroveň kvalifikace. Zadavatel taktéž musí brát v potaz, že toto případné bližší vymezení pravidel musí být stále v souladu s § 6 ZZVZ (především se zásadami transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a nediskriminace).

K povinnosti veřejného zadavatele při zjišťování skutečného majitele postupem odpovídajícím zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) odkazujeme na aktualizované stanovisko expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj (MMR ČR) k zákonu o zadávání veřejných zakázek – Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po 1. 6. 2021, dostupné na stránkách ministerstva – Portál o veřejných zakázkách:

https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2019/12/P%C5%99edkl%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-doklad%C5%AF-o-skute%C4%8Dn%C3%A9m-majiteli-vybran%C3%A9ho-dodavatele.docx.

Předmětné stanovisko upravuje postup zadavatele v souvislosti se změnami § 122 odst. 4, 5 a 7 ZZVZ při zjišťováním skutečných majitelů, které byly provedeny zákonem č. 527/2020 Sb., jehož věcným gestorem a správcem evidence je Ministerstvo spravedlnosti.

Konkrétní textové znění stanoviska expertní skupiny MMR ČR v kapitole IV. Povinnost zadavatele – zjištění údajů o skutečném majiteli vybraného dodavatele, který je českou právnickou osobou, prakticky popisuje postup zadavatele v souvislosti s touto tzv. nepřímou novelizací ZZVZ.

K odpovědi na Váš dotaz sdělujeme následující:

Citace 1) Veřejně přístupné tak bude především jméno, stát bydliště, rok a měsíc narození a státní občanství skutečného majitele právnické osoby. Tyto údaje budou pro účely § 124 odst. 3 ZZVZ, tedy posouzení střetu zájmů, zpravidla dostačující (tj. zadavatel bude již na základě veřejně přístupných údajů schopen posoudit případný střet zájmů) a nebude tak nezbytné získat úplný výpis údajů postupem podle § 16 odst. 2 ZESM.

Citace 2) Údaje zjištěné z evidence údajů o skutečných majitelích je pak zadavatel povinen uvést v dokumentaci o veřejné zakázce. Tuto povinnost zadavatel může splnit buď tím, že výpis z evidence (pokud nedocházelo ke zjišťování v neveřejné části evidence skutečných majitelů, postačí částečný výpis) založí do dokumentace o veřejné zakázky, nebo zjištěné údaje zaznamená v dokumentaci o veřejné zakázce (v kterékoli její části, není tedy nutné, aby tak učinil v samostatném dokumentu).

Dovolujeme si odpovědět na dotaz směřující ke změnám závazků (a i možnému navyšování cen již uzavřených smluvních závazků) způsobem, že Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravilo a uveřejnilo ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) společné stanovisko k problematice nárůstu cen stavebních materiálů, které je uveřejněno na Portálu o veřejných zakázkách na adrese: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/stanoviska/spolecne-stanovisko-ministerstva-pro-mistni-rozvoj-a-uohs/.

Uvedený materiál “Společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k problematice nárůstu cen stavebních materiálů” poměrně podrobně rozebírá možnosti zadavatelů ve vztahu k problematice nárůstu cen i ve vztahu k OZ. Doufáme, že jak toto uveřejněné společné stanovisko, tak i předchozí metodické doporučení https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodicka-doporuceni/, Vám společně pomůže problematické situace řešit.

Předmětné ustanovení § 29 písm. q) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), vyjímá z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení dle ZZVZ případy, kdy se jedná o veřejnou zakázku na služby zadávanou veřejným zadavatelem jinému veřejnému zadavateli nebo několika veřejným zadavatelům na základě výhradního práva přiznaného právním předpisem nebo uděleného na základě právního předpisu.

První podmínkou tedy je, že smlouva musí být uzavřena mezi dvěma veřejnými zadavateli. Pokud jsou Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky a Česká pošta, s.p. veřejnými zadavateli dle § 4 odst. 1 písm. e) ZZVZ, bude tato podmínka splněna.

Dále musí být pro účely této výjimky výhradní právo zakotveno právním předpisem, a to zákonem, či podzákonným právním předpisem, jenž je prováděcím předpisem k zákonu, který věcně řeší danou problematiku. Pokud by se mělo jednat o výhradní právo přiznané či udělené podzákonným právním předpisem, příslušný zákon musí obsahovat zmocnění k vydání takového podzákonného předpisu.

Dotaz odkazuje na § 19 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ze kterého tazatel vyvozuje, že výhradní právo je přiznané právě České poště, s.p. Dle tohoto ustanovení platí následující: „Není-li možné písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, může správní orgán zaslat písemnost do datové schránky kontaktního místa veřejné správy, které tuto písemnost převede autorizovanou konverzí dokumentů a doručí písemnost, která je jejím výstupem; odstavce 1 a 2 platí obdobně. Při zaslání písemnosti do datové schránky kontaktního místa veřejné správy správní orgán určí způsob doručení adresátovi. Kontaktní místo veřejné správy bezodkladně zašle správnímu orgánu doklad o doručení písemnosti, je-li pro řízení třeba, nebo potvrzení o nemožnosti písemnost doručit a důvody nedoručení. Pro účely postupu podle věty první přenese správní orgán výkon své působnosti v oblasti doručování na kontaktní místo veřejné správy. Působnost lze přenést veřejnoprávní smlouvou nebo dohodou mezi správními orgány podle § 160 odst. 3 s účinky pro budoucí doručování za předpokladu, že správní orgán v daném případě postup podle tohoto odstavce zvolí. K uzavření veřejnoprávní smlouvy nebo dohody podle předchozí věty není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu.“

Kontaktní místo veřejné správy je povinno v souladu se správním řádem odeslat písemnost adresátovi prostřednictvím držitele poštovní licence dle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách. Dle § 22 odst. 1 zákona o poštovních službách Český telekomunikační úřad ukládá povinnost poskytovat a zajišťovat základní služby na celém území státu nebo na jeho části jednomu nebo několika provozovatelům udělením poštovní licence na základě výběrového řízení tak, aby byly všechny základní služby všeobecně dostupné na celém území státu, a to na dobu nejvýše 5 let.

Zde je ovšem nutné se vrátit k druhé podmínce dle § 29 písm. q) ZZVZ, a to konkrétně k výkladu pojmu „výhradní právo“.

Pojem výhradního právo není v § 29 písm. q) ZZVZ definován, stejně tak bychom nenalezli definici tohoto pojmu v obecných ustanoveních, nicméně domníváme se, že je možné vycházet z definice zakotvené v § 152 ZZVZ. Dle tohoto ustanovení se rozumí zvláštními nebo výhradními právy „práva udělená příslušným orgánem veřejné moci na základě právního předpisu, jejichž obsahem je vyhrazení výkonu relevantních činností vymezených v § 153 ZZVZ jedné nebo více osobám a která podstatně ovlivňují možnost jiných osob vykonávat tuto činnost.

Za zvláštní nebo výhradní práva se nepovažují taková práva, která byla udělena postupem, u něhož bylo zajištěno vhodné uveřejnění a jejichž udělení bylo založeno na objektivních kritériích. Za takový postup se považují zejména:

a) zadávací řízení umožňující účast neomezenému okruhu dodavatelů, nebo

b) řízení podle jiných právních předpisů uvedených v příloze č. 5 k tomuto zákonu.“

V příloze č. 5 k ZZVZ bychom následně nalezli odkaz právě na ustanovení § 22 zákona o poštovních službách. Z tohoto vyplývá, že udělení poštovní licence není výhradním právem dle § 152 odst. 2 písm. b) ZZVZ. S ohledem na tuto skutečnost se nám jeví, že nedochází k naplnění druhé podmínky dle § 29 písm. q) ZZVZ, konkrétně že nedochází k zadání veřejné zakázky na základě výhradního práva, a proto není možné předmětnou výjimku aplikovat.

Zároveň si Vás však dovolujeme upozornit, že Ministerstvo pro místní rozvoj je gestorem pouze ZZVZ a není oprávněno vykládat jiné zákony, tj. není oprávněn posuzovat naplnění podmínek pro aplikaci § 19 odst. 3 správního řádu a rovněž není oprávněn vykládat zákon o poštovních službách. Proto pokud je možné správní řád a zákon o poštovních službách vyložit tím způsobem, že doručovací služby může poskytovat pouze Česká pošta, s.p., doporučili bychom uzavření smlouvy s tímto dodavatelem na základě jednacího řízení bez uveřejnění, které je možné realizovat dle § 63 odst. 3 ZZVZ, neboť zde neexistuje hospodářská soutěž právě z důvodu, že služby může poskytovat pouze držitel poštovní licence, kterým je pouze Česká pošta, s.p. Tímto způsobem lze docílit toho, že služby bude poskytovat držitel poštovní licence, zadávací řízení bude s ohledem na uzavřenou výzvu administrativně méně náročné a zároveň nebude obcházeno žádné ustanovení ZZVZ.

Obecně na profilu zadavatele, všechny dokumenty a informace, které byly uveřejněny v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, musí být bezplatně veřejně přístupné nepřetržitě po dobu nejméně 2 let od jejich uveřejnění, v souladu s vyhláškou č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatel. Pokud tedy byla VZ zadána a nic dalšího se už neuveřejňovalo, pak se počítají 2 roky od momentu, kdy byla VZ na profilu označena jako zadaná. Změna profilu zadavatele je možná, zadavatel může informace k VZ ponechat na původním profilu po dobu 2 let, což asi bude znamenat nějaké náklady, příp. ji může převést do NEN. Je nutné rozlišovat mezi povinnou archivací, resp. uchováním dokumentace k ZŘ a povinností uveřejňovat informace na profilu. Pokud jde o uchovávání dokumentace o zadávacím řízení VZ po dobu 10 let, ta nemá s uveřejněním na profilu nic společného. Dokumentaci proto pro účely § 216 ZZVZ nemusí zadavatel držet na profilu celou dobu, ale může ji uložit někam jinam, např. do spisové služby.

Dle ustanovení § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) platí, že: „Zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.“ S ohledem na citované ustanovení potvrzujeme Vaši tezi, že ZZVZ stanovuje povinnost zadavatele vypořádat ve stanovené lhůtě námitky, avšak nepamatuje již na situaci, kdy zadavatel po přijetí námitek zadávací řízení zrušil, a to bez ohledu na obsah těchto námitek.

Taktéž nám není známo rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) či soudů, které by tuto situaci řešilo, nicméně poukázali bychom na rozsudek Krajského soudu v Brně („krajský soud“) ze dne 30. 3. 2021, č. j. 29 Af 5/2019-38. V této věci se zadavatel dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) ZZVZ tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 ZZVZ, když Úřadu v rámci správního řízení o návrhu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu nezaslal vyjádření k návrhu. Zadavatel zde argumentoval, že s ohledem na skutečnost, že sám zadávací řízení po zahájení správního řízení zrušil, Úřad požadované materiály dle § 252 odst. 1 ZZVZ již k ničemu nepotřeboval, neboť musel správní řízení dle § 257 písm. g) ZZVZ zastavit. Dále zadavatel argumentoval, že s ohledem na uvedené zde není společenská škodlivost, a nejedná se proto dle něj o přestupek. K tomuto Úřad, potažmo krajský soud konstatovali, že: „dle § 270 ZZVZ se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý. Dané ustanovení tak předpokládá, na rozdíl od zákona o odpovědnosti za přestupky, že spolu s naplněním formální stránky přestupku dochází k naplnění též stránky materiální.“ Krajský soud následně vyvrátil zadavatelovu domněnku o společenské škodlivosti jeho jednání.

Dále je třeba posoudit, zda je případné nezaslání rozhodnutí o námitkách přestupkem dle ZZVZ. Institut přestupků je upraven v části třinácté ZZVZ, přičemž dle ustanovení § 268 odst. 1 písm. d) ZZVZ se zadavatel dopustí přestupku tím, že postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 ZZVZ. Ustanovení § 270 odst. 1 ZZVZ dále stanovuje vyvratitelnou domněnku, dle které se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý. S ohledem na tato ustanovení a na výše citované rozhodnutí krajského soudu lze předpokládat, že zadavatel je povinen vypořádat námitky dle § 245 ZZVZ, přestože zadávací řízení již bylo zrušeno, neboť ZZVZ nestanovuje výjimku, dle které by nebylo třeba námitky vypořádávat. Nesplnění povinnosti dle § 245 ZZVZ by tudíž mohlo být posouzeno jako přestupek dle § 268 odst. 1 písm. d) ZZVZ.

V případě nadlimitních veřejných zakázek zadavatel musí požadovat prokázání základní způsobilosti (§ 74) a část profesní způsobilosti (§ 77 odst. 1) vždy podle pravidel zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (zákon). Vzhledem ke složitosti a povaze předmětu plnění je zadavatel oprávněn požadovat prokázání další profesní způsobilosti (§ 77 odst. 2), ekonomické (§ 78) nebo technické kvalifikace (§ 79).

Na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (MMR ČR) Portál o veřejných zakázkách je možné naleznout následující volně dostupná metodická doporučení a postupy:

a) Metodiky procesní k zadávacím řízením k dispozici on-line zde: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-zakonu-c-134-2016-sb-o-zadavani-verejnych-zakazek/metodiky-procesni-k-zadavacim-rizenim, odkazují na pravidla prokazování kvalifikace a je možné je uplatnit s ohledem na zvolený druh zadávacího řízení, zda se např. jedná o nadlimitní nebo podlimitní režim veřejné zakázky podle její předpokládané hodnoty;

b) Speciální metodika k zadávacím řízením, konkrétně Metodika – Výběr dodavatele k dispozici on-line zde: https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2019/06/Metodika-vyber-dodavatele.pdf, v části s názvem: Výzva vybranému dodavateli – na základě § 122 odst. 3 popisuje postup spojený s výběrem dodavatele nebo odeslání výzvy vybranému dodavateli.

Metodický pokyn k obsahovým náležitostem výzvy stanoví, že zadavatel není oprávněn obsah výzvy rozšiřovat o dokumenty, údaje nebo vzorky, jejichž předložení zákon nepožaduje, nebo jejichž předložení si nevyhradil dopředu v zadávacích podmínkách. Vybraný dodavatel je proto povinen předložit doklady o jeho kvalifikaci v originále nebo ověřené kopie vždy v souladu s požadavky stanovenými zadavatelem v zadávací dokumentaci.

Závěrem doplňujeme, že prokazuje-li se na základě konkrétního dokladu např. odborná způsobilost, jsou na uvedených internetových stránkách dostupné tzv. Odborné metodiky, k dispozici on-line zde: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-zakonu-c-134-2016-sb-o-zadavani-verejnych-zakazek/metodiky-specialni-k-zadavacim-rizenim/odborne-metodiky, které se věnují vždy konkrétní specifické oblasti prokazování kvalifikace vypracované ve spolupráci s profesními organizacemi.

Horizontální spolupráci dle § 12 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) je možné využít tehdy, pokud:

a) tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat,

b) se spolupráce podle písmene a) řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a

c) každý z těchto veřejných zadavatelů vykonává na trhu méně než 20 % svých činností, kterých se spolupráce podle písmene a) týká.

Jak uvádíte ve svém dotazu, mělo by jít o realizaci nákupu léků mezi dvěma subjekty, které mají stejného zřizovatele, tedy situaci, kdy by jedna příspěvková organizace objednávala léky od druhé příspěvkové organizace (jedná se o veřejné zadavatele). Za dodání léků by byla poskytována úplata. Lze mít za to, že daný postup sleduje určitý veřejný zájem, nelze však určit, zda je splněna podmínka podílu činnosti na trhu.

Lze však dojít k závěru, že není naplněna podmínka dle písm. a), tedy spolupráce za účelem dosahování společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat. Zásadní v tomto případě je pojem „spolupráce“, neboť aby byla tato podmínka splněna, musejí se oba subjekty na plnění fakticky podílet. O spolupráci se v žádném případě nemůže jednat tehdy, pokud jsou úkoly, které mají být předmětem spolupráce, delegovány pouze na jeden subjekt. Ve Vámi nastíněném případě jde o nákup a následný prodej léků ze strany jednoho subjektu druhému, a takový model zcela jednoznačně postrádá jakýkoliv znak spolupráce. Lze tedy shrnout, že dle našeho názoru pro Vámi nastíněný případ není využití horizontální spolupráce dle § 12 ZZVZ možné, neboť nedochází k naplnění podmínky faktické spolupráce. Odpovědnost za dodržení (porušení) ZZVZ pak mají v takovém případě obě strany – veřejní zadavatelé.

Spíše svým charakterem by nastíněný případ mohl mít znaky centralizovaného zadávání ve smyslu § 9 ZZVZ, neboť jde o situaci, kdy jeden zadavatel nakupuje pro druhého léky, přičemž provádí nákupy i pro sebe. K tomu by však bylo nutné naplnit podmínky dle § 9 ZZVZ, zejména aby zadavatelé měli mezi sebou uzavřenou písemnou smlouvu, která by upravovala jejich vzájemná práva a povinnosti. O takové smlouvě se však nezmiňujete, přičemž nelze opomenout i fakt, který uvádíte, a to, že jsou tímto způsobem realizovány i dodávky zboží v objemu vyšším, než je limit pro VZMR, čímž by byla nedodržena povinnost zadavatele zadat takovou veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Pokud by se však jednalo o centralizované zadávání, měl by v takovém případě odpovědnost za dodržení ZZVZ centrální zadavatel, tedy ten, kdo nákupy provádí.

V souvislosti s tímto stanoviskem je nutno upozornit, že vychází výhradně z materiálů a informací poskytnutých tazatelem. Toto stanovisko je pouze nezávazným právním výkladem. Závazné stanovisko může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, závazný výklad zákona v případě sporu podává pouze nezávislý soud.

Není zodpovědností zadavatele ručit za správnost údajů zjištěných v existujícím výpise z evidence skutečných majitelů (evidence), neboť zákon, který upravuje vymezení skutečného majitele, způsob přístupu k údajům v evidenci nebo proces zápisu údajů do evidence, není speciální úpravou k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Pokud řešíte pouze nesrovnalost a nejedná se o neexistující výpis, který k určité konkrétní právnické osobě v evidenci zcela chybí, nemusíte si nutně sami ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů na základě § 39 ZZVZ, ale doporučuje se aplikovat ustanovení § 46 ZZVZ, k objasnění nebo doplnění údajů a dokladů k zajištění řádného průběhu zadávacího řízení. Dodavatel na žádost předloží takové informace, které potvrdí správnost postupu zadavatele při zjišťování skutečného majitele v souladu s § 122 odst. 4 ZZVZ, příp. vyvrátí pochyby, že nedošlo k naplnění účel nebo povahy zákona, pokud by z evidence skutečných majitelů nezjistil správné údaje o vybraném dodavateli. Závěrem si dovolíme upozornit na aktualizované výkladové stanovisko Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po 1. 6. 2021, které je dostupné na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ČR prostřednictvím následujícího odkazu: https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2019/12/P%C5%99edkl%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-doklad%C5%AF-o-skute%C4%8Dn%C3%A9m-majiteli-vybran%C3%A9ho-dodavatele.docx

Dobrý den,

dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) se zadáním veřejné zakázky rozumí: „uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190 ZZVZ.“ Žádná z výjimek dle věty druhé předmětného ustanovení se na Vaši situaci nevztahuje, je tedy nutné posoudit, zda uzavření smlouvy mezi objednatelem a pojišťovacím makléřem je úplatným uzavřením smlouvy a zda jsou tedy naplněny znaky veřejné zakázky dle věty první.

Výklad pojmu „úplata“ bychom nalezli v důvodové zprávě k tomuto ustanovení, dle které je charakteristikou veřejné zakázky úplatnost, tj. situace, kdy zadavatel “platí” za poskytnuté plnění, přičemž “úplata” nemusí probíhat jen prostřednictvím peněz, může být realizována jinou formou, například zadavatel platí tím, že se vzdává potenciálních příjmů nebo dochází k zápočtům plnění obou smluvních stran. Komentářová literatura k ZZVZ [PODEŠVA, Vilém, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK. § 2 Zadání veřejné zakázky. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2021-7-16]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.] dále upřesňuje, že: „Znak úplatnosti je naplněn i v těch případech, kdy dodavatel obdrží za plnění veřejné zakázky úplatu v podobě prostředků z veřejných prostředků od subjektů odlišných od zadavatele, a to zejména na základě smluv těchto subjektů se zadavatelem či ze zákona.“ 

Co se rozumí pojmem úplata bylo taktéž mnohokrát judikováno, přičemž např. v rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) č. j. S121/2008/VZ-12420/2008/510/Od ze dne 23. 6. 2008 Úřad konstatoval následující: „V případě dalšího pojmového znaku veřejné zakázky – úplatnosti – se jedná o úplatu zpravidla hrazenou zadavatelem, avšak nelze vyloučit ani „nepřímou“ úhradu zadavatele, a to např. v případech nepeněžitého protiplnění či v případech jiných konstrukcí úplaty, kdy zadavatel rozhodne o způsobu úhrady jinými osobami, jako je tomu v šetřeném případě. Zadavatel měl možnost náklady spojené s převodem započíst do kupní ceny hrazené kupujícími zadavateli a následně tuto cenu služeb spojených s prodejem uhradit realitním kancelářím. Místo toho volil jinou konstrukci úhrad, tj. jako podmínku prodeje stanovil povinnost kupujících uhradit náklady prodeje přímo realitním kancelářím. Tento postup ovšem nemůže mít za následek to, že by se zadavatel při objednávání realitních služeb mohl vyhnout postupu podle zákona. Je tedy zřejmé, že i v šetřeném případě jde o plnění služeb požadovaných zadavatelem za úplatu, které je nutno považovat za veřejnou zakázku, přestože úplatu na základě rozhodnutí zadavatele hradí jiné osoby.

Vzhledem k tomu, že zadavatel v daném případě uzavřel smlouvy o poskytnutí služeb, jejichž součástí je i ustanovení určující úplatnost daného smluvního vztahu, a to ve výši stanovené provize, naplnil tak podmínku úplatnosti stanovenou v § 7 zákona.“  pozn. [Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.]

Výše citované rozhodnutí je obdobou Vaší situace. Zadavatel v tomto případě poptával služby realitního makléře, přičemž stanovil, že za tyto služby nebude platit on sám, avšak odměnu realitnímu makléři uhradí kupující nemovitosti. Úřad však konstatoval, že přestože zadavatel přenesl svoji povinnost hradit odměnu poskytovateli služeb na třetí osobu, neznamená to, že by poptávka po službách realitního makléře nebyla veřejnou zakázkou, stále se dle Úřadu jedná o úplatný vztah mezi zadavatelem a realitním makléřem.

V souladu s výše uvedeným lze konstatovat, že pojem úplatnosti veřejné zakázky je naplněn taktéž v případě, že úplatu neposkytuje přímo zadavatel, avšak namísto něj ji poskytuje osoba, která byla určena na základě rozhodnutí zadavatele. Z tohoto důvodu je také poskytování služeb pojišťovacím makléřem plněním veřejné zakázky dle § 2 odst. 1 ZZVZ, přestože odměnu pojišťovacímu makléři nehradí zadavatel, avšak pojišťovna, a zadavatel je proto povinen při zadávání této veřejné zakázky dodržet ustanovení ZZVZ. K tomuto si Vás taktéž dovolujeme upozornit na ustanovení § 21 odst. 2 písm. a) ZZVZ, které upravuje, jakým způsobem se stanoví předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pojišťovací služby.

Ustanovení § 86 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) stanovuje povinnost zadavatele vyžádat si od vybraného dodavatele předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci, pokud již nebyly v zadávacím řízení předloženy. Ustanovení § 86 odst. 3 ZZVZ má návaznost na § 86 odst. 2 ZZVZ, který dává účastníkům možnost prokázat splnění kompletní kvalifikace v nabídce prostřednictvím čestného prohlášení, pakliže si zadavatel v zadávací dokumentaci nevyhradí, že je prokázání prostřednictvím čestného prohlášení zakázáno.

Taktéž má § 86 odst. 3 ZZVZ návaznost na ustanovení § 53 odst. 4 ZZVZ, které stanovuje možnost účastníka v rámci jakéhokoliv zjednodušeného podlimitního řízení prokázat splnění kvalifikace v nabídce prostřednictvím čestného prohlášení. Předmětná ustanovení § 86 odst. 2 a § 53 odst. 4 ZZVZ tedy dávají možnost účastníkům prokázat v nabídce splnění kvalifikace čestným prohlášením, nicméně rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže poté zdůrazňuje, že před uzavřením smlouvy je zadavatel povinen si v souladu s § 86 odst. 3 a § 122 odst. 3 ZZVZ vyžádat originály či úředně ověřené kopie jednotlivých dokladů dle ZZVZ a zadávací dokumentace, nikoliv pouhé originály čestných prohlášení, neboť u možnosti prokázat kvalifikaci čestným prohlášením je u předmětných ustanoveních vždy uvedeno, že takovéto prokázání je možné „v nabídce“.

Je však důležité poukázat na výše uvedenou skutečnost, tj. že ustanovení § 86 odst. 3 ZZVZ neumožňuje předložení čestného prohlášení o splnění kvalifikace před uzavřením smlouvy, avšak neznamená to, že by tím negoval veškerá ustanovení, která stanovují, že se určitá část kvalifikace splní předložením čestného prohlášení. Z dikce ustanovení § 75 odst. 1 písm. c) a d) ZZVZ vyplývá, že dodavatel prokazuje splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením písemného čestného prohlášení ve vztahu ke spotřební dani ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b), popř. písemného čestného prohlášení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. c) ZZVZ.

Zákon však nestanovuje, že by se tímto způsobem prokazovalo splnění kvalifikace pouze v nabídce, naopak obecně říká, že dodavatel předmětné body základní způsobilosti prokáže předložením čestného prohlášení. Pokud by tedy zadavatel požadoval k prokázání základní způsobilosti dle § 74 odst. 1 písm. c) ZZVZ předložení např. potvrzení pojišťovny, dopustil by se tím porušení ZZVZ, dle kterého je povinen vyžádat si k prokázání tohoto bodu právě čestné prohlášení.

Případná argumentace zadavatele, že si namísto čestného prohlášení vyžádal potvrzení od pojišťovny, je lichá, neboť čestným prohlášením účastník deklaruje, že nemá u žádné pojišťovny splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění. Pokud účastník doloží potvrzení ze „své“ pojišťovny, není tím dosvědčeno, že nemá splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění u pojišťovny jiné. Z tohoto důvodu je nutné, aby zadavatel požadoval k prokázání základní způsobilosti doklady uvedené v § 75 odst. 1 ZZVZ, popř. doklady uvedené v § 86 ZZVZ, nikoliv alternativy dle úvah zadavatele.

Problematika překročení limitu pro veřejnou zakázku malého rozsahu (VZMR) je upravena stanoviskem expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj k zákonu o zadávání veřejných zakázek: „Změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v případech, kdy smlouva na původní veřejnou zakázku byla uzavřena mimo zadávací řízení, včetně veřejných zakázek malého rozsahu“, které je dostupné prostřednictví odkazu na stránky Portál o veřejných zakázkách – https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2020/08/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf.

Dle tohoto stanoviska platí níže uvedené, že pokud má být závazek ze smlouvy na VZMR změněn, je zadavatel povinen zkoumat, zda veřejná zakázka bude také po změně splňovat finanční limit pro VZMR dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ). Pokud ano, lze změnu provést bez provedení zadávacího řízení na základě výjimky podle § 31 ZZVZ. To znamená, že pokud nedojde k překročení finančního limitu pro VZMR, je zadavatel oprávněn tuto změnu provést bez aplikace pravidel uvedených § 222 ZZVZ. Zadavatel tedy nemusí zahajovat nové zadávací řízení, kterým by zadal potřebné vícepráce, ani při uzavírání dodatku ke smlouvě, jehož předmětem budou dané vícepráce, nemusí dodržovat finanční limity stanovené v § 222 ZZVZ.

Pokud by však limit pro VZMR byl překročen, je nutné postupovat podle pravidel uvedených v § 222 ZZVZ. Rozhodující pro posouzení limitu pro VZMR je stav po změně, tj. celková hodnota veřejné zakázky po provedení změny. Pokud tedy hodnota závazku po provedení změny přesáhne 2 mil. Kč bez DPH v případě veřejné zakázky na dodávky či služby, popř. 6 mil. Kč bez DPH v případě veřejné zakázky na stavební práce, je nutné při uzavírání dodatků ke smlouvě, které již jsou nad zákonným limitem pro veřejnou zakázku malého rozsahu, aplikovat § 222 ZZVZ.

Účastníku zadávacího řízení vznikne nárok na vrácení jistoty v souvislosti s uplynutím zadávací lhůty, to však nemusí platiti v případě, že se jedná o vybraného dodavatele, který byl vyloučen z důvodu neposkytnutí potřebné součinnosti k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku (VZ). Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) v uvedené souvislosti zadavateli ukládá za povinnost pouze oznámit výběr dodavatele v zadávací lhůtě, nikoliv uzavření smlouvy samotné na VZ. V případě, že zadavatel odeslal oznámení o výběru dodavatele, nesmí zadavatel v tzv. blokační lhůtě uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek. Zadávací lhůta se staví společně s dobou, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ. Navzdory tomu je i v této době možné průběžně připravovat ve vzájemné součinnosti s vybraným dodavatelem smlouvou po formální stránce k podpisu.

Ačkoliv nedisponujeme podrobnějšími informacemi o Vaší komunikaci se zadavatelem, je na základě uvedených okolností patrné, že zadavatel uplatnil k zajištění svých zájmů krytí ve formě jistoty souladně se ZZVZ. Pokud tak např. vybraný dodavatel opakovaně nereaguje na výzvu zadavatele k uzavření smlouvy, ale namísto toho se snaží navýšit svou nabídkovou cenu, která již byla předmětem hodnocení na základě kritéria nejnižší nabídkové ceny stanovena jako ekonomicky nejvýhodnější, nemá zadavatel na podobnou výzvu možnost reagovat jiným způsobem, než že rozhodne o vyloučení vybraného dodavatele, neboť nesplnil svou povinnost uzavřít bez zbytečného odkladu smlouvu v souladu se svou nabídkou. Prakticky to znamená, že není možné upravovat nabídku v parametrech, které byly předmětem hodnocení dle hodnotících kritérií. Zadavatel musí uzavřít smlouvu v souladu s nabídkou, nabídka se nesmí nijak měnit po stránce obsahu závazku (viz § 51 odst. 3 ZZVZ). Pokud vybraný dodavatel / účastník zadávacího řízení nesplní povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu podle § 124 odst. 1 ZZVZ, poté platí, že takovému účastníku zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikla účast podle § 124 odst. 2 ZZVZ a zadavatel má právo na plnění z jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem.

V současné chvíli je tak jedinou možností požádat zadavatele o opakované vypsání VZ se stejným předmětem plnění, pokud tak již neučinil. Ke změnám cen ve stavebnictví vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) na svých stránkách – Portál.VZ materiál s názvem: „Metodické doporučení k aktuálnímu růstu cen materiálů, zboží, výrobků a komodit ve veřejných zakázkách“, k dispozici prostřednictvím odkazu: Metodická stanoviska – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz). Metodické doporučení se vztahuje k přípravné fázi zadávacího řízení, ve které zadavatel připravuje podrobnou specifikaci předmětu plnění a má možnost uplatnit mechanismy úpravy cen podle vyhrazené změny závazku. Závěrem je možné doplnit, že dílčí změny závazku ze smlouvy na VZ je možné provést i po uzavření smlouvy, ale taková změna není nároková a vychází z oboustranné shody dodavatele se zadavatelem.

Profesní způsobilost je v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), upravena v ustanovení § 77. Dodavatel dle § 77 odst. 1 ZZVZ prokazuje splnění profesní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné evidence, pokud jiný právní předpis zápis do takové evidence vyžaduje. Obecně lze říci, že pokud zadavatel požaduje předložení dokladu a dodavatel není schopen předložit takový doklad, a to z důvodů, které mu nelze přičítat, má pak dodavatel na základě § 45 odst. 2 ZZVZ možnost předložit jiný rovnocenný doklad. Rovnocennost dokladu by měla v první řadě spočívat v rovnocennosti z hlediska obsahu tohoto dokumentu a konkrétních prokazovaných skutečností. Současně by se mělo jednat i o rovnocennost způsobu jeho vystavení, tj. v případě, že je požadován doklad vystavený třetí osobou, nebude zřejmě takovým rovnocenným dokladem čestné prohlášení vystavené samotným účastníkem zadávacího řízení, byť by obsahově potvrzovalo totožné skutečnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že dodavatel, který nahradil výpis z obchodního rejstříku, vzhledem k tomu, že v něm není zapsán, předloženým živnostenským oprávněním, splnil profesní způsobilost.

K úvodní části dotazu v bodě a) dotazu sdělujeme, že uzavření rámcové smlouvy na základě zavedeného dynamického nákupního systému (DNS) je zjevným odklonem od zákonodárcem zamýšleného využití DNS, v němž centrální zadavatel nakupuje pro pověřující zadavatele dle aktuální potřeby při pořizování obecně dostupných komodit a který má zadavateli umožnit flexibilně reagovat a opakovaně vyhlašovat výzvy s aktualizovanou specifikací v rámci původního předmětu plnění. V odpovědi k bodu a) dotazu se přikláníme k řešení, které zajistí (v každém případě z hlediska bezpečnosti zadavatele) transparentnost postupu zadavatele, tzn. zveřejnit postupem dle § 142 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) nejen zastřešující smlouvu, ale i navazující konkrétní realizované nákupy, tak jak by tomu bylo v případě běžného zadávání veřejných zakázek v zavedeném DNS (a to právě s ohledem na charakter samotného principu DNS). Odpověď k dotazu v bodě b) se váže k uveřejňování smluv na profilu zadavatele, pro které je rozhodné splnění podmínek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d), za kterých má veřejný zadavatel (tedy i ten centrální) povinnost uveřejnit na svém profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku k nákupům nad 500 tis. Kč bez DPH (§ 219 odst. 1 písm. a) ZZVZ). Povinnost zveřejnit dílčí prováděcí smlouvy se určí dle pořizované hodnoty objednávek, neboť povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků se týká pouze nákupů s hodnotou nad 500 tis. Kč bez DPH; stejně tak je rozhodné splnění i dalších podmínek předmětného ustanovení, např., že smlouva uveřejněná podle zákona o registru smluv se podle ZZVZ již nezveřejňuje (§ 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ).

Podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění („JŘBU“) jsou definovány v § 63 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), přičemž výčet důvodů použití JŘBU je taxativní. Dle odstavce 3 tohoto ustanovení může zadavatel použít JŘBU, pokud veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem, neboť:

a) předmětem plnění veřejné zakázky je jedinečné umělecké dílo nebo výkon,
b) z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž, nebo
c) je to nezbytné z důvodu ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví.

Poskytování stravovacích služeb nelze podřadit pod umělecké dílo, stejně takt to nejsou výhradní práva ani práva duševního vlastnictví. Je nutné tedy posoudit, zda se může jednat o případ, kdy zde z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž. Technickými důvody se rozumí situace, kdy zadavatel již disponuje částečným plněním a dodávka jiného plnění by neumožňovala interoperabilitu se stávajícím plněním. Musí zde být tedy jistá technická neslučitelnost se stávajícím plněním, což na poskytování stravovacích služeb není možné vztáhnout, neboť zde je možné bez technických obtíží zvolit jakéhokoliv dodavatele namísto stávajícího. Lze tedy konstatovat, že podmínky pro využití JŘBU dle § 63 odst. 3 ZZVZ nebyly naplněny, a není možné proto tento druh zadávacího řízení využít.

Nadto však upozorňujeme, že přestože zadavatel nemůže omezit hospodářskou soutěž tím, že bude realizovat JŘBU, je oprávněn hodnotit např. docházkovou vzdálenost pro zaměstnance, aby došlo k minimalizaci rizika vzniku prodlev v práci nedodržením daného limitu přestávky na stravování a oddech, a stejně tak je oprávněn hodnotit rozsah požadovaných služeb, aby dodavatel byl schopen služby poskytovat případně všem zaměstnancům zadavatele.

Rovněž je zadavatel oprávněn požadovat jako podmínky účasti dle § 79 odst. 2 písm. j) ZZVZ předložení přehledu nástrojů nebo pomůcek, provozních nebo technických zařízení, které bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici. Zadavatel takovým nastavením zadávacích podmínek a podmínek účasti v zadávacím řízení získá požadované plnění, a to bez omezení hospodářské soutěže. Pro zjednodušení administrativní náročnosti zadávacího řízení lze poté doporučit použití zjednodušeného režimu.

Podle § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), je zadavatel při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.

Dotaz – je nutné klást na uchazeče VZ jakékoliv zvýšené požadavky kvůli odpovědnému zadávání, zejména právě v takových oblastech, kde se nedá čekat, že by taková činnost měla negativní dopady?

Zadavatel je při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele povinen dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací. Dodržení těchto zásad může mít formu určitých požadavků na dodavatele.

Existence Vámi zmíněných negativních dopadů by pravděpodobně odpovídala zákonem předpovídané situaci, pro kterou tato povinnost uložena není. Zásady je totiž nutné dodržovat pouze v případě, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné.

Dotaz – Např. měl by zadavatel chtít po společnosti, která bude tvořit a programovat webové stránky, aby měla zavedené ISO 14001, případně jiné speciální požadavky?

Pokud je to vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné a požadavek na zavedené ISO 14001 představuje dodržování výše uvedených zásad (např. environmentálně odpovědným zadáváním se podle § 28 odst. 1 písm. q) ZZVZ rozumí postup podle tohoto zákona, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit například dopad na životní prostředí, trvale udržitelný rozvoj, životní cyklus dodávky, služby nebo stavební práce a další environmentálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkou), může zadavatel při vytváření zadávacích podmínek za dodržení ostatních ustanovení ZZVZ vznést požadavek, aby měl dodavatel zavedené ISO 14001. Avšak jestli je či není možné tento požadavek vznést a zda to v konkrétním případě je diskriminační, nejsme schopni posoudit. Přípustnost požadavku se musí řešit ad hoc ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce.

Upozorňujeme, že v rámci kvalifikace může zadavatel podle § 79 odst. 2 písm. h) ZZVZ požadovat opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky. Pokud zadavatel pro účely prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace požaduje splnění systému nebo norem environmentálního řízení, odkáže podle § 80 ZZVZ na systém environmentálního řízení a auditu Evropské unie (EMAS) nebo na jiné systémy environmentálního řízení uznané v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo na další normy environmentálního řízení založené na příslušných evropských nebo mezinárodních normách přijatých akreditovanými subjekty.

Další požadavky naplňujícími zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací se mohou týkat například zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce.

Váš dotaz – Nebo by toto naopak bylo považováno za diskriminační kritérium?

Každá zadávací podmínka určitým způsobem omezuje přístup k veřejné zakázce a může být tudíž považována za diskriminační. Vymezení hranice pro určení přípustné a nepřípustné diskriminace obsahuje § 36 odst. 1 ZZVZ, podle kterého nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Naplňování zásady environmentálně odpovědného zadávání je zpravidla považováno za důvodnou výhodu, resp. překážku. Požadavky na certifikáty by však neměly být zneužity pro omezování soutěže za jinými účely.

Váš dotaz – Co by bylo vhodné uvést v ZD na veřejnou zakázku na tvorbu webových stránek, aby byla splněna zásada odpovědného zadávání, ale nebyly porušeny další zásady?

Příklady pro naplňování zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací se zabývá zejména Ministerstvo práce a sociálních věcí (příručka OVZ_PUBLIKACE_OVZ v kostce_210x210_navrh grafiky (sovz.cz)).

Je však úlohou zadavatele, který pořizuje určité plnění, aby se zabýval otázkou, zda je vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné zásady naplnit, a pokud ano, aby zvolil vhodné řešení.

Dalšími zásadami zadávání veřejných zakázek je transparentnost, přiměřenosti, rovné zacházení a zákaz diskriminace (včetně sídla). Aby nedošlo k narušení těchto zásad doporučujeme zadávací podmínky formulovat jednoznačně a přehledně, brát ohledy na faktické možnosti dodavatelů a při vybírání dodavatele se neřídit osobními preferencemi a jinými nelegitimní cíli.

Zadavatel je podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), oprávněn vyloučit účastníka zadávacího řízení pro jeho nezpůsobilost, pokud prokáže, že se účastník zadávacího řízení v posledních 3 letech dopustil závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem veřejné zakázky, nebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím. Aby zadavatel mohl vyloučit účastníka, musí být splněny kumulativně všechny podmínky tohoto ustanovení. Podle našeho názoru tedy nelze vyloučit účastníka ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ na základě veřejné zakázky, u které jste v minulosti potvrdili, že byla provedena řádně, to Vám však neupírá možnost vyloučit účastníka za jinou veřejnou zakázku, která prokazuje naplnění podmínek pro vyloučení podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ.

Vyloučit účastníka ze zadávacího řízení na základě § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ lze i přes to, pokud jste Vy jako veřejný zadavatel udělili účastníkovi dobrozdání o řádně splněné veřejné zakázce. Jak plyne z § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ, vyloučení se nemusí týkat pouze veřejné zakázky, kterou jste zadávali jako veřejný zadavatel Vy, ale může se jednat o veřejnou zakázku, kterou zadával i jakýkoliv jiný veřejný zadavatel. Stejně tak se nemusí jednat o veřejnou zakázku, kterou účastník prokazuje svoji kvalifikaci (předkládá v rámci nabídky), ale o jakékoliv jiné veřejné zakázky. Stále je však nutné prokázat, že uvedený účastník naplnil podmínky pro vyloučení podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ.

Je tedy třeba dát si pozor na to, aby při plnění dané veřejné zakázky došlo k relevantním pochybením účastníka. Pochybení účastníka musí vést ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo k jiným srovnatelným sankcím. Musí tedy dojít k předčasnému ukončení smluvního vztahu ze závažných důvodů, nárokování náhrady škody nebo k jiným sankcím (sankce vyplývající z obchodních podmínek smlouvy na předchozí veřejnou zakázku, náhrada škody podle občanského zákoníku, atd.). Zadavatel musí vždy v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení účastníka popsat, proč vyhodnotil jeho pochybení jako závažné nebo dlouhodobé. Je třeba mít na paměti, že důkazní břemeno při vyloučení účastníka leží na zadavateli, který je povinen prokázat nezpůsobilost účastníka zadávacího řízení.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), v § 213 odst. 3 stanovuje, že Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou mimo jiné podmínky podání, příjmu a otevírání nabídek. Tyto podmínky jsou blíže upraveny ve vyhlášce č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody (dále jen „vyhláška“).

V rámci vyhlášky jsou podmínky pro odšifrování nabídek upraveny v § 6, podle kterého má zadavatel povinnost zajistit, aby odšifrování a otevření nabídek bylo vždy provedeno za účasti dvou nebo více oprávněných osob. Národní elektronický nástroj (dále jen „NEN“) má pro tyto účely upravené funkcionality.

Zadavatel může v NEN nejprve odšifrovat nabídky a poté je otevřít nebo může odšifrování a otevření spojit do jednoho kroku. NEN v rámci parametrizace umožňuje, aby odšifrování a otevírání nabídek prováděla pouze jedna osoba, která se do NEN přihlásí, a uvedené kroky provede. Za předpokladu, že je odšifrování a otevírání nabídek přítomna i další osoba, která již nebude do NEN přihlášena, nepůjde o postup v rozporu s vyhláškou, neboť vyhláška ukládá pouze povinnost přítomnosti alespoň dvou osob, nikoliv povinnost, aby tyto osoby byly do elektronického nástroje přihlášeny zároveň.

Zadavatel se nezajištěním přítomnosti alespoň dvou osob při odšifrování a otevírání nabídek sice dopustí porušení povinnosti stanovené vyhláškou (podzákonným předpisem), ale jelikož se jedná o elektronické nabídky podané prostřednictvím elektronického nástroje, který již sám o sobě nedovoluje jakoukoliv manipulaci s nabídkami, nejedná se dle našeho názoru o porušení zásady transparentnosti.

Zadavatel má povinnost na základě § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků. Součástí smlouvy na veřejnou zakázku jsou i její přílohy, například výkaz výměr nebo položkový rozpočet. Ustanovení § 218 odst. 3 ZZVZ, které se věnuje ochraně informací, však říká, že zadavatel nemusí uveřejnit informaci, kterou má povinnost uveřejnit dle ZZVZ, pokud by její uveřejnění znamenalo porušení jiného právního předpisu nebo by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo by mohlo porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž. Zadavatel tedy není povinen uveřejňovat informace, jejichž uveřejnění by mohlo porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství. Zda se jedná o obchodní tajemství, bude záležet na posouzení konkrétního případu, vždy však musí být naplněny znaky obchodního tajemství uvedené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle § 504 občanského zákoníku jsou obchodním tajemstvím konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. Otázce, zda ocenění jednotlivých položek výkazu výměr lze považovat za obchodní tajemství dle § 504 občanského zákoníku, se věnuje Úřad pro hospodářskou soutěž ve svém rozhodnutí č. j. S0816/2015/VZ-01817/2016/521/MŽi. V tomto rozhodnutí Úřad uvádí následující: „Ocenění jednotlivých položek výkazu výměr tedy odráží tzv. „cenovou politiku“ konkrétního uchazeče, tj. jeho způsob tvorby nabídkové ceny. V ocenění jednotlivých položek výkazu výměr se pak promítají jednak skutečné náklady, ale také marže uchazeče. (…) Ocenění jednotlivých položek výkazu výměr je zcela nepochybně skutečností konkurenčně významnou právě proto, že odráží způsob tvorby nabídkové ceny uchazeče a jejím uveřejněním může dojít k eliminaci této konkurenční výhody v tom smyslu, že konkurenti uchazeče mohou svoji cenotvorbu přizpůsobit zjištěným skutečnostem. (…) Jedná se současně o skutečnost určitelnou, neboť pokud uchazeč uvede, že považuje ocenění jednotlivých položek výkazu výměr za obchodní tajemství, je zcela jednoznačné, kterou konkrétní část výkazu výměr uchazeč míní (je tedy zřejmé, že se nejedná např. o krycí list, neboť tento ocenění jednotlivých položek výkazu výměr neobsahuje). V důsledku toho, že ocenění jednotlivých položek výkazu výměr je výsledkem cenotvorby jednotlivých uchazečů (tedy výsledkem činnosti konkrétního uchazeče), se jedná o skutečnosti v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné a současně související s obchodním závodem.“ Dále pak Úřad, ve vztahu k transparentnosti a kontrole vynakládání veřejných prostředků, dodává, že „i přes neuveřejnění ocenění jednotlivých položek výkazu výměr zadavatel v šetřeném případě uveřejnil na svém profilu krycí list oceněného výkazu výměr a dále pak ocenění jednotlivých stavebních objektů včetně ocenění dílčích kapitol těchto stavebních objektů. Kontrola vynakládání veřejných prostředků tedy nebyla znemožněna.“ Z výše uvedeného tedy vyplývá, že ocenění jednotlivých položek může být obchodním tajemstvím dodavatele. Dodavatel má na základě § 218 odst. 3 ZZVZ právo na ochranu svého obchodního tajemství a zadavatel by toto právo neměl nijak omezovat. Důvěrný údaj nebo sdělení je v zákoně definován v návaznosti na § 1730 ObčZ a je za něj považován takový údaj nebo takové sdělení, které dodavatel zadavateli v zadávacím řízení poskytl a označil jako důvěrný. Zadavatel dále není povinen uveřejnit informaci podle ZZVZ, jestliže by její uveřejnění znamenalo porušení jiného právního předpisu (například zákona o ochraně utajovaných informací), bylo v rozporu s veřejným zájmem, mohlo by porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž. K Vašemu druhému dotazu uvádíme následující: Po ukončení zadávacího řízení zadavatel nadále není oprávněn poskytnout informace, které dodavatel označil za důvěrné. Ostatní informace (které nemohly, resp. nesměly být poskytnuty již v průběhu zadávacího řízení), a to včetně informací o obsahu nabídek či osobách, které se podíleli na průběhu zadávacího řízení, je zadavatel povinen na základě Zákona o svobodném přístupu k informacím (dále jen SvInf) poskytnout. Uvedené platí za předpokladu, že nebudou naplněny důvody pro odmítnutí žádosti o poskytnutí takové informace dle SvInf (zejm. § 7 až 11 SvInf).

Obecně platí dva základní principy při stanovování předmětu a předpokládané hodnoty konkrétní veřejné zakázky. Zadavatel nesmí ve veřejné zakázce kumulovat rozdílná, spolu nesouvisející plnění. Tím by zadavatel omezil hospodářskou soutěž, neboť by nabídku mohlo podat méně dodavatelů, než pokud by zadavatel jednotlivá plnění požadoval samostatně. Na druhou stranu zadavatel nesmí obcházet pravidla zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) tím, že veřejnou zakázku uměle rozdělí na více samostatných veřejných zakázek, tak aby je mohl zadat v mírnějším režimu. Zadavatel by měl posoudit, zda jednotlivé části požadovaného plnění jsou na trhu běžně poskytovány samostatně nebo naopak vzájemně. Zadavatel může dle vlastního uvážení na základě ZZVZ rozdělit veřejnou zakázku na více částí, v takovém případě může veřejnou zakázku rozdělenou na části zadat v jednom zadávacím řízení, nebo může jednotlivé části zadat v samostatných zadávacích řízeních, ale v režimu, který odpovídá součtu předpokládaných hodnot všech těchto veřejných zakázek. Vzhledem k tomu, že požadujete v rámci veřejné zakázky více různých plnění, která spolu dle Vámi uváděných informací věcně souvisejí a mají být vzájemně kompatibilní, jeví se jako vhodný postup rozdělit danou veřejnou zakázku na více jednotlivých částí podle § 35 ZZVZ. Pokud je veřejná zakázka rozdělena na části, které spolu tvoří jeden funkční celek, pak se celková předpokládaná hodnota stanoví podle § 18 ZZVZ jako součet všech těchto jednotlivých částí.

K pojmu funkční souvislosti se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyjádřil ve svém rozhodnutí č. j. R0055/2019 následovně: „Funkční souvislost je totiž nutné chápat jako určitou návaznost jednotlivých předmětů plnění, neboť právě souvislost jednotlivých předmětů plnění je nezbytným předpokladem pro určení toho, zda lze konstatovat existenci funkční souvislosti či její absenci. Pro představu uvádím, že funkční souvislost se může projevit např. v jednotícím záměru zadavatele nebo v podmíněnosti realizace dílčích plnění nebo ve zřejmé potřebě zadavatele v určitém okamžiku realizovat všechna plnění, byť na různých územích spravovaných zadavatelem, ale jednotlivá plnění by sama o sobě nesplnila požadovaný cíl. Jinými slovy řečeno, aby se v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti, či alespoň obdobnosti (věcná souvislost).“

Doporučujeme tedy posoudit vzájemnost požadovaného plnění, případně posoudit, zda dané plnění tvoří jeden funkční celek a je zadáváno v časové souvislosti. Pokud na trhu existuje více dodavatelů, kteří běžně poskytují kompletně Vámi požadované plnění, pak můžete zadat veřejnou zakázku jako celek. Pokud by však byl problém pro dodavatele poskytnout plnění jako celek, je vhodné rozdělit veřejnou zakázku na části a tím tak zvýšit šanci, že na jednotlivé části plnění již bude moci podat nabídku více dodavatelů.

Dotazem není specifikováno, za jakým účelem požadavek na předložení vzorků stanovujete, neboť vzorky mohou být v zadávacím řízení předkládány za různými účely a v různé okamžiky.

Vzorky například mohou být předkládány za účelem:

• Prokázání kvalifikace (§ 73 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek – ZZVZ), dále ve více fázových zadávacích řízeních mohou být předkládány vzorky v době podávání žádosti o účast (§ 58 odst. 3 ZZVZ) tzn., že je-li vzorek předkládán za účelem kvalifikace, může být doplňování po uplynutí lhůty pro podání nabídky (§ 46 odst. 2 ZZVZ).
• Vzorky mohou být předkládány také za účelem hodnocení nabídky (§ 103 odst. 1 písm. a) ZZVZ), ale bez možnosti doplňování po uplynutí lhůty pro podání nabídek.
• Požadavek na předložení vzorku může směřovat do fáze před uzavřením smlouvy (§ 104 ZZVZ).

Ustanovení § 57 odst. 1 písm. a) ZZVZ, které ukládá zadavateli povinnost prodloužit lhůtu pro podání nabídek o 5 dnů, jestliže zadavatel neumožní podávat nabídky prostřednictvím elektronického nástroje, je transpozicí čl. 27 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES. Tato směrnice užívá pojem nabídka v širším smyslu, který zahrnuje i vzorky (na rozdíl od § 28 odst. 1 písm. f) ZZVZ). To lze vysledovat z čl. 22 odst. 1 pododstavce druhého písm. d) výše uvedené směrnice, podle kterého nejsou zadavatelé povinni vyžadovat elektronické komunikační prostředky v procesu podávání nabídek v případě, že zadávací dokumentace vyžaduje předložení fyzických nebo zmenšených modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronických prostředků. V českém právním řádu je toto ustanovení transponováno v § 211 odst. 3 písm. c) ZZVZ, ke kterému směřuje dotaz.

Na rozdíl od české úpravy, která cílí na veškerou písemnou komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem, zaměřuje se evropský předpis přímo na proces podávání nabídek. Při zaujetí eurokonformního výkladu jsme dospěli k závěru, že požaduje-li zadavatel předložení vzorku ve lhůtě pro podání nabídek, a tento vzorek nemůže být předložen za použití elektronických prostředků pro jeho fyzický charakter, musí být lhůta pro podání nabídek stanovena alespoň v délce 35 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.

K dotazu shrnujeme, že pokud zadavatel v otevřeném řízení požaduje předložení vzorků, které nelze předložit za použití elektronické komunikace, je povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek o 5 dnů, pokud je tato lhůta pro předložení vzorku relevantní.

Zadavatel je obecně oprávněn dle § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ), požadovat po účastnících zadávacího řízení, aby objasnili své předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely, které uvedli ve svých žádostech o účast, předběžných nabídkách nebo nabídkách. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek dle § 46 odst. 2 ZZVZ nemůže být nabídka měněna. Nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 ZZVZ (tj. žádost zadavatele o objasnění nebo doplnění nabídky) o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Možnost žádat o objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů je oprávněním zadavatele. Současně není v rozporu s řádným průběhem zadávacího řízení, pokud dojde k vyloučení účastníků zadávacího řízení z důvodu, že nejsou schopni předložit žádosti o účast, předběžné nabídky či nabídky dostatečné a úplné (za předpokladu jednoznačně formulovaných zadávacích podmínek).

Postupem zadavatele nesmí dojít k porušení základních zásad zadávacího řízení, tj. zadavatel by měl přistupovat ke všem uchazečům stejně (v případě kdy vyzve některého uchazeče k objasnění nabídky, měl by postupovat stejně i u ostatních uchazečů). Zadavatelé by měli přistupovat k výzvě k doplnění zejména v případech drobných pochybení, která působí nejednoznačnost údajů či dokladů v nabídkách (či jiných úkonech účastníků), přičemž tato nejednoznačnost je snadno odstranitelná a současně vinou nejednoznačnosti nelze nabídky hodnotit, případně nelze na jejich základě (či na základě jiných úkonů) učinit jednoznačný závěr ohledně splnění podmínek účasti.

K Vašemu dotazu, který se vztahuje k chybně uvedené částce na krycím listě, sdělujeme, že pokud zadavatel zjistí chybu v nabídce, měl by zvážit, zda je možné chybu považovat za zjevnou, nemající vliv na nabídkovou cenu. Zjevná početní chyba v nabídce nemající vliv na nabídkovou cenu musí být svým charakterem např. taková chyba, kdy je evidentní, že některé číslo v kontextu, či kombinaci čísel jiných za použití např. správných matematických operací je číslem (nesprávným), které by mělo být (navzdory početní chybě) číslem jiným (správným) a zároveň musí být jisté, že toto nesprávné číslo, resp. početní chyba nemá vliv na nabídkovou cenu.

Výše uvedené je potvrzeno Nejvyšším správním soudem č. j. 2 A 7/2002 ze dne 7. 4. 2004 (dále jen „rozsudek NSS“). V předmětném rozhodnutí ve vztahu ke “zjevné početní chybě v nabídce, která nemá vliv na nabídkovou cenu” NSS uvedl, že se musí jednat o takové zjevné početní chyby, které je hodnotící komise schopna zjistit a odstranit sama, bez součinnosti s uchazečem. V této souvislosti pak soud doplnil, že uvedené ustanovení nelze analogicky aplikovat na nápravu jiného pochybení než zjevné početní chyby (tj. např. na chyby v psaní či na jiný omyl uvedený v nabídce uchazeče).

V souhrnu lze říci, že v případě, kdy se dodavatel ve své nabídce dopustí chyby a jde o nejasnost na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a pravděpodobně lehce vysvětlitelnou a současně by tímto postupem nedošlo ke změně nabídky, ale pouze by opravil zřejmou chybu, jednal by v souladu se ZZVZ. V daném případě, kdy je veřejná zakázka hodnocena podle ceny s DPH, nejedná se o zjevnou početní chybu (jedná se pravděpodobně o administrativní), by dle našeho názoru neměla být nabídka měněna a dodavatel by měl být vyloučen ze zadávacího řízení.

U veřejných zakázek malého rozsahu, v souladu s § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, ale je povinen při zadání VZMR dodržet zásady § 6 ZZVZ. Co se týká Vašeho dotazu k nutnosti využívat NEN u zakázek malého rozsahu, tak zde platí, že zadavatel u zakázek v hodnotě nad 500 000 Kč bez DPH je povinen takovouto zakázku v NEN zaevidovat. Současně má zadavatel povinnost u zakázek, které přesáhnou hodnotu 500 000 Kč bez DPH uveřejnit dle § 219 ZZVZ smlouvu a skutečně uhrazenou cenu na svém profilu zadavatele. Tato povinnost je také splněna uveřejněním příslušné smlouvy v Registru smluv.

Ustanovení § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), umožňuje zadavateli nechat si objasnit, nebo doplnit údaje, doklady, vzorky nebo modely, které byly při zadání veřejné zakázky předloženy za podmínky, že nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil. K Vašim dotazům, kdy je zadavatel oprávněn vyzvat dodavatele k objasnění, doplnění, případně výměně vadného vzorku za jiný, Vám sdělujeme: pokud je v zadávacích podmínkách vyžadováno předložení vzorku např. přístroje, jenž má být poté předmětem plnění veřejné zakázky, má takovýto vzorek splňovat veškeré požadavky, vlastnosti a parametry, které zadavatel vymezil v zadávacích podmínkách. Pokud předložený vzorek není ve shodě se zadávací dokumentací, může zadavatel takového dodavatele vyloučit. Zadavatel není povinen účastníky zadávacího řízení k objasnění či doplnění nabídky vyzývat. Hlavní premisou, ze které je třeba u výkladu § 46 ZZVZ vždy vycházet, je zákaz změny nabídky při dodržení zásad dle § 6 odst. 1 a 2 ZZVZ (tzn. transparentnosti, přiměřenosti a nediskriminace) a naplňování principů 3E (hospodárnosti, účelnosti, efektivnosti).

V případě, kdy účastník zadávacího řízení předložil vše, co zadavatel vyžadoval v zadávací dokumentaci, avšak některé podklady či informace způsobují zadavateli pochybnost či nejasnost, zda jsou účastníkem všechny podmínky účasti skutečně splněny, může vyzvat dodavatele k objasnění, příp. k doplnění. Takovéto doplnění se může týkat např. i předložení vzorku, který dodavatel opomněl v nabídce předložit. Z výše uvedeného vyplývá, že lze provést pouze doplnění či objasnění nabídky na základě žádosti zadavatele, a to pouze tehdy, pokud doplněné skutečnosti nejsou předmětem hodnocení. Rovněž může být dodavatel vyzván k obměně vadného vzorku, uvedené lze i v případě, kdy tento vzorek bude předmětem samotného hodnocení, ale nesmí mít na něj vliv. Zadavatel také může dojít k závěru, že nabídka daného dodavatele nevyhovuje podmínkám účasti a vyloučí takového dodavatele ze zadávacího řízení, takovým důvodem může být i předložení vadného vzorku. Jestliže důvodem pro vyloučení dodavatele bude předložení vadného vzorku, doporučujeme pro případný soudní přezkum zdokumentovat, že se vzorky bylo správně nakládáno a vzorek měl již vady při převzetí. Ve Vašem případě, kdy objektivně zhodnotíte, že dodavatelem předložené vzorky nesplňují požadavky uvedené v zadávací dokumentaci, jste oprávněni při dodržení zásad § 6 ZZVZ a s ohledem na principy 3E účastníka ze zadávacího řízení vyloučit.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje postup a stanovuje základní zásady, které by měli zadavatelé při zadávání veřejné zakázky dodržet. Při zadávání veřejné zakázky si musí obec nejprve stanovit, co vlastně požaduje, tedy co bude předmětem dané veřejné zakázky. Spolu věcně související plnění by mělo být zadáváno v jedné společné veřejné zakázce a nemělo by být rozdělováno do více veřejných zakázek, za účelem, aby zadavatel snížil předpokládanou hodnotu a mohl veřejnou zakázku zadat v mírnějším režimu. A naopak by v rámci jedné veřejné zakázky nemělo být požadováno spolu nesouvisející plnění. Zásadním krokem je stanovení předpokládané hodnoty dané veřejné zakázky, předpokládanou hodnotou je výše úplaty, kterou bude zadavatel platit dodavateli za plnění veřejné zakázky.

Pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty jsou uvedena v § 16 – § 23 ZZVZ. Na základě předpokládané hodnoty pak zadavatel určí, v jakém režimu zahájí zadávací řízení – podlimitní režim, nadlimitní režim nebo zda se nejedná o veřejnou zakázku malého rozsahu. O veřejnou zakázku malého rozsahu se jedná v případě, že předpokládaná hodnota je nižší nebo rovna částce 2 000 000 Kč bez DPH u dodávek či služeb a částce 6 000 000 Kč bez DPH u stavebních prací (§ 27 ZZVZ). Veřejná zakázka malého rozsahu je pak podle § 31 ZZVZ výjimkou, kdy zadavatel není povinen zadat tuto veřejnou zakázku v zadávacím řízení – tedy podle pravidel ZZVZ upravujících postup v zadávacím řízení, nicméně zadavatel má povinnost dodržet základní zásady stanovené v § 6 ZZVZ.

Ve Vašem případě se tedy jedná o dvě zcela odlišná plnění, to znamená, že každé plnění by mělo být zadáno v samostatné veřejné zakázce. Rekonstrukce školy je podle předpokládané hodnoty veřejnou zakázkou malého rozsahu (§ 27), kterou tedy nemusíte zadávat v zadávacím řízení (předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší na stavební práce částce 6 000 000 Kč bez DPH). Nicméně uvádíte, že veřejná zakázka bude financována z dotace, to znamená, že zadavatel musí při zadávání veřejné zakázky dodržet nejen zásady podle § 6 ZZVZ, ale také pravidla poskytovatele dotace, pokud taková pravidla poskytoval dotace stanovil. V případě že by zadavatel nepostupoval v souladu s pravidly poskytovatele dotace, bude se vystavovat riziku, že mu dotace bude zkrácena, nebo bude penalizován.

Ohledně dotazu na konkrétní postup při zadávání veřejných zakázek odkazujeme na naše webové stránky Metodiky/stanoviska – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz) , kde lze najít metodiky pro postup v zadávacím řízení. Zde je pak odkaz přímo na metodiku pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu: Metodiky obecné – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz).

Na základě zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), jsou vymezeny 3 režimy zadávání veřejných zakázek. Jedná se o nadlimitní režim (§ 25 ZZVZ), podlimitní režim (§ 26 ZZVZ) a zjednodušený režim (§ 129 ZZVZ). Pojmy „v režimu zákona“ a „mimo režim zákona“ nejsou v ZZVZ vymezeny. Pokud tyto pojmy zadavatel vůči dodavatelům užívá, měl by na základě zásady transparentnosti ohlídat, že je zřejmé, jakým jim přikládá význam.

Podle § 3 ZZVZ se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí: zjednodušené podlimitní řízení, otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem, řízení o inovačním partnerství, koncesní řízení a řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu. Podle § 31 ZZVZ není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Zákon pro případy využití výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení nestanoví, jak se má proces výběru dodavatele nazývat. Platí, že zahájí-li zadavatel zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon (§ 4 odst. 4 ZZVZ). Může se tak stát, že užívání pojmu „zadávací řízení“ při výběru dodavatele veřejné zakázky malého rozsahu, může vyvolat dojem, že nedošlo k využití výjimky z povinnosti provést zadávací řízení.

K dotazu: „Doporučuje se pro zadávání VZMR používat např. pojem „Poptávkové řízení“, neboli bude se jednoznačně jednat o zadání VZMR tzv. „mimo režim zákona“, a to z důvodu odlišení od definovaného pojmu „Zadávací řízení“, při jehož použití se jedná o zadávání VZMR tzv. „v režimu zákona“ a tedy minimálně jako podlimitní VZ?“ uvádíme, že Ministerstvo pro místní rozvoj ČR („MMR“) doporučuje při výběru dodavatele veřejné zakázky malého rozsahu („VZMR“) užívat na základě zásady transparentnosti pojmy, které nebudou vyvolávat nejasnosti ohledně využití, či nevyužití výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku malého rozsahu v zadávacím řízení. Skutečnost, že zadavatel využije výjimku z povinnosti provést zadávací řízení, nemá za následek, že se na něj nevztahuje úprava části desáté ZZVZ.

K příkladu: „Pro zakázku malého rozsahu (VZMR) zadanou v „poptávkovém řízení“ tzv. „mimo režim zákona“ se nepoužije ustanovení § 222 Změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Sjednání víceprací a méněprací u této VZMR se tak neřídí ZZVZ. Obdobně se nepoužije celá část desátá zákona – Společná ustanovení (§ 210 až 223, např. povinná elektronická komunikace, uveřejňování formulářů ve VVZ a TED, používání elektronických nástrojů a profilu zadavatele, uchovávání dokumentace po dobu 10 let, písemná zpráva zadavatele, ochrana informací, povinnost uveřejnění smlouvy a skutečně uhrazené ceny atd.)?“ uvádíme, že všechna tato ustanovení se ze zákona obecně na veřejnou zakázku malého rozsahu vztahují. Zadavatel nemusí využít oprávnění, která mu tato ustanovení garantují (např. změnit smlouvu), ale musí plnit povinnosti těmito ustanoveními stanovené (např. uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele).

Změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v případech, kdy smlouva na původní veřejnou zakázku byla uzavřena mimo zadávací řízení, včetně veřejných zakázek malého rozsahu se věnovala Expertní skupina MMR ve svém stanovisku, dostupném prostřednictvím odkazu na stránkách Portál.VZ, zde: https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2020/08/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf

K dotazu: „Pokud je to jinak, dle jakého ustanovení je tak postupováno?“ uvádíme, že nakolik je určité ustanovení aplikovatelné na konkrétní veřejnou zakázku vyplývá z textu daného ustanovení. Například v § 211 ZZVZ je stanoveno, že komunikace mezi zadavatelem a dodavateli v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté probíhá písemně. Tudíž pokud zadavatel u veřejné zakázky malého rozsahu využil výjimky z povinnosti zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, nemusí komunikovat s dodavatelem písemně, a to protože nepostupuje v zadávacím řízení ani ve zvláštních postupech. Zato úprava § 221 ZZVZ, podle které zadavatel nesmí odmítnout elektronickou fakturu vystavenou dodavatelem za plnění veřejné zakázky z důvodu jejího formátu, který je v souladu s evropským standardem elektronické faktury, neobsahuje žádné omezení na veřejné zakázky zadané v zadávacím řízení a plně platí i u veřejných zakázek malého rozsahu.

K dotazu: „Vztahuje se tedy celá část X. ZZVZ též na VZMR?“ uvádíme, že celá část desátá ZZVZ, která je nazvána Společná ustanovení se obecně na veřejné zakázky malého rozsahu vztahuje.

Smlouva nebo rámcová dohoda dle § 51 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), musí odpovídat zadávacím podmínkám a nabídce vybraného dodavatele. Navazující § 124 odst. 4 ZZVZ však nepopírá jakoukoliv možnost změn, nicméně tyto změny musí být realizovány plně v souladu se ZZVZ. Je tak možné částečně modifikovat text smlouvy oproti zadávacím podmínkám či nabídce vybraného dodavatele (resp. návrhu smlouvy obsažené v jeho nabídce). Tato modifikace smlouvy či rámcové dohody před jejím uzavřením tak může být bezesporu v podobě dílčích, ryze formálních úprav, jakými jsou například aktualizace informací o zástupcích smluvních stran, kontaktních osobách či místech a dalších obdobných údajů. V dotaze neuvádíte, co požadujete do SoD doplnit. Obecně jsou však za nepřípustné považovány všechny ty změny, které znamenají podstatnou změnu podmínek a které mohou ovlivnit průběh či výsledek samotného zadávacího řízení. K tomu, jakými principy se řídit při posuzování povahy takové změny, resp. její přípustnosti, se opakovaně vyjádřil Úřad i soudy ve správním soudnictví (např. rozhodnutí Úřadu ze dne 22. 11. 2010, č. j. ÚOHS-S67/2010/VZ-12665/2010/540/DCH, rozhodnutí Úřadu ze dne 20. 11. 2015, č. j. ÚOHS-S0705/2015/VZ-40325/2015/533/HKu, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 6. 2008, č. j. 62 Ca 21/2007-58, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 8. 2015, č. j. 62 Af 6/2014-75 apod.) V případě podstatných změn, které by mohly ovlivnit výběr dodavatele či výsledek zadávacího řízení, popřípadě jakýmkoliv způsobem zasáhnout do předmětu veřejné zakázky, doporučujeme přistoupit raději ke zrušení zadávacího řízení, a to především za takové situace, kdy existuje důvodná obava z ohrožení samotných zásad zadávacího řízení vyjádřených v ustanovení § 6 ZZVZ (např. v podobě zvýhodnění jednoho dodavatele oproti ostatním a porušení zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace).

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje pravidla pro hodnocení nabídek (§114 – §121). Tyto pravidla se použijí i ve zjednodušeném podlimitním řízení. V ustanovení § 115 odst. 3 ZZVZ je pak upravena situace, zda je rozhodující při hodnocení cena s DPH nebo cena bez DPH, pokud si zadavatel nestanoví jinak v zadávací dokumentaci. Jedná se však o to, zda je plátcem či neplátcem DPH zadavatel. ZZVZ neupravuje situace, kdy je nebo není dodavatel plátcem DPH. Pokud dodavatel není plátcem DPH, může podat nabídku, která se bude hodnotit společně s ostatními nabídkami.

Ve Vámi uvedeném případě zadavatel stanovil, že jediným hodnotícím kritériem je nabídková cena včetně DPH. Dodavatel i přes to, že není povinen platit DPH, uvedl ve své nabídce celkovou cenu včetně DPH, a to jak v návrhu smlouvy, tak i v krycím listu. Na základě objasnění nabídky podle § 46 odst. 2 ZZVZ je výslovně zakázáno po uplynutí lhůty pro podání nabídek doplňovat nebo měnit informace nabídky, které jsou hodnoceny podle kritérií hodnocení.

Pokud by na základě doplnění nebo objasnění nabídky podle § 46 odst. 2 ZZVZ došlo ke změně nabídkové ceny, která je navíc jediným hodnotícím kritériem, mohlo by na základě takového postupu docházet k dodatečné úpravě nabídkových cen. V krajním případě by tak dodavatelé mohli do svých nabídek účelně uvádět nižší a vyšší nabídkovou cenu a na základě žádosti o objasnění pak zvolit takovou cenu, která pro ně bude výhodnější v dané situaci. Takový postup by byl zcela v rozporu se základními zásadami podle § 6 ZZVZ, především by se jednalo o postup netransparentní.

Dle našeho názoru tak nelze na základě § 46 odst. 2 ZZVZ objasněním nabídky snížit celkovou nabídkovou cenu. Odpovědnost za svou podanou nabídku nese vždy dodavatel, proto si musí dát pozor při stanovení celkové nabídkové ceny, zvlášť pokud se jedná o jediné hodnotící kritérium v daném zadávacím řízení.

Podle § 73 odst. 1 č. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), musí zadavatel v nadlimitním režimu požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ. Podle § 74 odst. 1 písm. b) ZZVZ není způsobilým dodavatel, který má v České republice nebo v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek. Zadavatelé tudíž v některých zadávacích řízeních musí vyžadovat prokázání, že dodavatel ucházející se o veřejnou zakázku nemá v České republice ani v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek. Podle § 75 odst. 1 písm. b) a c) ZZVZ prokazuje dodavatel splnění těchto podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením potvrzení příslušného finančního úřadu a písemného čestného prohlášení ve vztahu ke spotřební dani.

Dodavatelé musí tedy při prokazování nezachycení splatného daňového nedoplatku v evidenci daní v ČR předkládat potvrzení finančního úřadu a čestné prohlášení. V ZZVZ není detailně stanoveno, o jaký typ potvrzení finančního úřadu se má jednat, či k jakému identifikačnímu číslu má být vystaveno. Pojem „potvrzení finančního úřadu“ je v ZZVZ používán v širokém smyslu. Dodavatel musí předložit takový doklad finančního úřadu, který osvědčuje, že nemá, ať už sám nebo ve skupině spojených osob, v evidenci daní zachyceny splatné daňové nedoplatky. Členové skupiny totiž odpovídají společně a nerozdílně za povinnosti skupiny vyplývající z daňových zákonů. Pokud splňuje požadavek na bezdlužnost skupina, splňují ho i samotní členové skupiny.

Máme za to, že tato problematika nevyžaduje změnu právních předpisů. Zadavateli neplyne ze ZZVZ (ani ze zadávacích směrnic) povinnost kvalifikaci aktivně zjišťovat, či ověřovat, to platí i ve vztahu ke skutečnosti, zda je dodavatel členem skupiny registrované k DPH. Při posuzování splnění podmínek účasti zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení (viz § 39 odst. 5 ZZVZ). Skutečnost, že dodavatel, který je členem skupiny registrované k DPH, nepředloží potvrzení finančního úřadu o neexistenci splatného daňového nedoplatku ve vztahu k DPH, je tak nedostatek v jednání dodavatele, a nelze jej přičítat zadavateli. Pokud tedy zadavatel na základě předložených dokladů považuje dodavatele za kvalifikovaného, nedopouští se porušení ZZVZ, i kdyby se po podepsání smlouvy ukázalo, že dodavatel kvalifikován nebyl.

Závěrem shrnujeme, že je povinností dodavatele předložit k prokázání základní způsobilosti týkající se DPH potvrzení finančního úřadu, které tyto skutečnosti osvědčuje, přičemž se může jednat i o potvrzení vydané pro skupinu registrovanou k DPH.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), ve svém § 31 stanovuje, že veřejná zakázka malého rozsahu je výjimkou, kdy zadavatel při zadání veřejné zakázky nemusí postupovat v zadávacím řízení podle ZZVZ. To znamená, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu nemusí řídit pravidly pro zadávací řízení stanovené v ZZVZ, musí však vždy dodržet zásady podle § 6 ZZVZ. Jednou ze zásad podle § 6 ZZVZ je i zásada zákazu diskriminace, kterou tedy musí zadavatel při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu dodržet. Stanovení požadavku na to, aby se dodavatelův servis nacházel do 100 km, je dle našeho názoru omezujícím pro dodavatele, kteří mají své servisy ve vzdálenosti nad 100 km, tedy například i 101 km. Navíc někteří dodavatelé mohou být schopni poskytnout požadované služby, i přes svou větší dojezdovou vzdálenost od sídla zadavatele.

Požadavek na vzdálenost lze určitě odrazit v hodnocení nabídek, nicméně hodnotící kritéria by měla být nastavena přiměřeně tak, aby i dodavatelé s provozovnou ve větší vzdálenosti měli reálnou šanci získat veřejnou zakázku. Při stanovování kritérií, která zohledňují vzdálenost provozovny dodavatele, byste měli mít na paměti, že dodavatelé mají možnost zajistit služby spojené se servisem i přes větší dojezdovou vzdálenost, například mobilním servisem, vysláním pracovníka, zajištěním odvozu vozidel na své vlastní náklady, případně i využitím poddovatele atd. Vhodnější možností je stanovení požadavku na flexibilitu dodavatele, v takovém případě by se však měla hodnotit dodavatelova reakční doba a nikoliv dojezdová vzdálenost. Dodavatelé budou muset zvážit, zda se jim vyplatí poskytování služeb i přes větší dojezdovou vzdálenosti, ale pokud omezíte jako zadavatel vzdálenost dojezdu k provozně dodavatele, jedná se dle našeho názoru o diskriminační podmínku.

Zadavatel si dle § 100 odst. 1 ZZVZ může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek. Předně je třeba uvést, že možnost vyhradit si změnu veřejné zakázky podle § 100 ZZVZ není omezen pouze na nadlimitní veřejné zakázky. Zadavatel si výhradu změny může stanovit i v podlimitní veřejné zakázce, ale i ve veřejné zakázce malého rozsahu. Ovšem je třeba doplnit, že z důvodu povinnosti zahrnout předpokládanou hodnotu výhrady podle § 100 ZZVZ do předpokládané hodnoty zadávané veřejné zakázky, může mít v řadě případů za následek, že se zadávaná veřejná zakázka přesune do přísnějšího režimu.

Podle § 100 odst. 1 ZZVZ musí být podmínky pro změnu veřejné zakázky:

• jednoznačně vymezeny a nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. K podmínce jednoznačnosti. Z rozhodovací praxe dozorových orgánů vyplývá, že požadavek jednoznačnosti plyne z obecné zásady transparentnosti (ÚOHS-S0463/2018), jejímž úkolem je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek (KS – 62Af50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012), přičemž změnit závazek ze smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku lze v souladu s tímto ustanovením v zásadě pouze za situace, kdy je výhrada změny popsána v zadávací dokumentaci, resp. ve smlouvě tak určitě, že o dané změně v podstatě již není třeba mezi zadavatelem a dodavatelem věcně jednat (ÚOHS – S0485/2017 ze dne 16. 1. 2020).

Co se týče zákazu změny povahy veřejné zakázky, tak celková povaha veřejné zakázky reflektuje potřebu zadavatele, kterou se snaží uspokojit zadáním veřejné zakázky, a jakékoliv plnění, které ke splnění dané potřeby nevede, by při implementaci do původního závazku (tedy při změně takového závazku) změnilo celkovou povahu konkrétní veřejné zakázky, neboť by šlo nad rámec původní potřeby zadavatele (ÚOHS – R0061/2019 ze dne 27. 5. 2019). Změna povahy veřejné zakázky nastává „například kvůli nahrazení stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být poskytnuty, jiným plněním, nebo kvůli zásadní změně typu veřejné zakázky, protože v takové situaci lze předpokládat hypotetický dopad na výsledek zadávacího řízení. Při posuzování toho, zda v daném případě došlo ke změně povahy veřejné zakázky, je třeba přihlédnout též k možnému uplatnění zásad dle § 6 ZZVZ, zejména zásady zákazu diskriminace, a možnému vlivu provedené změny na výsledek zadávacího řízení a výběr dodavatele (ÚOHS – R0035/2018 ze dne 22. 5. 2018).

Z výše uvedeného lze dovodit, že vyhrazená změna závazku ze smlouvy dle § 100 odst. 1 ZZVZ musí být uvedena v zadávací dokumentaci (stačí tedy ve smlouvě na veřejnou zakázku), natolik přesně a podrobně, aby k její aplikaci nebylo potřeba dalšího jednání mezi zadavatelem a dodavatelem, aby stačila pouhá výzva ze strany zadavatele k plnění. Jakékoliv další věcné zpřesňování by mohlo býti dozorovými orgány vykládáno jako postup v rozporu s § 100 odst. 1 ZZVZ.

S ohledem na skutečnost, že nové zásady sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací byly doplněny do ustanovení § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), které spadá do Části I. ZZVZ, musí zadavatel zohlednit tyto zásady nejen při zadávání veřejných zakázek v zadávacích řízeních, ale mj. i u veřejných zakázek malého rozsahu (dále jen „VZMR“). Ačkoli zadavatel nemá povinnost zadávat VZMR v zadávacím řízení, musí ovšem postupovat v souladu se ZZVZ a dodržet zásady podle § 6 ZZVZ (viz § 31 ZZVZ). U VZMR ani u veřejných zakázek zadávaných v zadávacích řízeních nemá zadavatel povinnost vyplňovat kontrolní list vytvořený MPSV. Jedná se pouze o metodický nástroj, který by měl zadavateli pomoci při přípravě zadávacího řízení na konkrétní veřejnou zakázku, respektive řízení na VZMR, jehož prostřednictvím lze vyhodnotit sociální a environmentální aspekty včetně možnosti využití inovací. Neznamená to ovšem, že závěry z kontrolního listu zadavateli vždy zajistí správný postup v souladu se zákonnou úpravou.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanovuje v § 29 obecné výjimky, ve kterých zadavatel není povinen provést zadávací řízení. Mezi obecné výjimky podle § 29 písm. m) ZZVZ patří i situace, kdy předmětem veřejné zakázky bude úvěr nebo zápůjčka. Pokud zadavatel bude požadovat úvěr, jedná se stále o veřejnou zakázku, ale zadavatel nemá povinnost pro její zadání provést zadávací řízení. Při zajišťování úvěru tak nemusíte postupovat v žádném ze zadávacích řízení podle ZZVZ. Při aplikaci této výjimky je nezbytně nutné, aby se opravdu jednalo o úvěr podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Veřejná zakázka malého rozsahu je také výjimkou, kdy zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle ZZVZ. Rozdílem je, že o veřejnou zakázku malého rozsahu se jedná, pokud je předpokládaná hodnota nižší než limity uvedené v § 27 ZZVZ, u výjimky podle § 29 písm. m) ZZVZ, zadavatel není limitován výší předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Na základě § 21 ZZVZ se do předpokládané hodnoty u veřejné zakázky na bankovní nebo finanční služby musí kromě úplaty za celou dobu trvání smlouvy (resp. za 48 měsíců) zahrnout i úroky, poplatky, provize a jiné související platby. Výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky však nijak nevylučuje ani neomezuje možnost zadavatele využít výjimku podle § 29 písm. m) ZZVZ a zadat tak veřejnou zakázku mimo zadávací řízení.

Zadavatel musí zajistit, aby elektronické nástroje, které při zadávání veřejných zakázek používá, splňovaly požadavky právní regulace stanovené zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), vč. jeho prováděcích právních předpisů. Zadavatel nemusí vždy využívat nástroj jen s platným certifikátem shody, certifikace však znamená, že lze snadno doložit soulad jeho funkcionalit, jakož i úkonů v něm prováděných v souladu se zákonem. Úprava dle § 109 ZZVZ tak odpovídá zákonným požadavkům na rovné a spravedlivé podmínky mezi soutěžiteli, např. nelze připustit možnost zpřístupnit obsah konkurenčních nabídek před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Jakýkoliv takový pokus o přístup k nabídce před termínem otevírání nabídek musí být zaznamenán, přičemž funkčnost prokazující splnění takového zákonného požadavku je oprávněn zadavatel doložit vydaným certifikátem shody. Základní pravidlo pro příjem a uložení nabídky v elektronickém nástroji v praxi znamená, že datová zpráva nabídky nesmí být před termínem otevírání nabídek odšifrována. Osoby odpovědné za odšifrování nabídky by měly mít možnost si ověřit shora uvedené skutečnosti, alespoň v té míře, že datová zpráva s obsahem nabídky je v nástroji uložena s časově neporušeným šifrovacím certifikátem, a tedy že nebylo s jejím obsahem před termínem otevírání nabídek manipulováno.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanovuje, že je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Zadavatel má možnost vybrat si některý z několika druhů zadávacího řízení, které jsou upraveny v ZZVZ. Výběr způsobu zadání veřejné zakázky je na zadavateli, který na základě svého uvážení zvolí druh zadávacího řízení pro zadání veřejné zakázky, který se mu jeví jako nejvhodnější vzhledem k požadovanému předmětu plnění.

V případě dotazem navrhované rámcové dohody dáváme na zvážení rozdělení předmětu veřejné zakázky na část, která bude plněna kontinuálně a na část, která bude plněna podle potřeb zadavatele, případně využití vyhrazené změny závazku podle § 100 odst. 1 ZZVZ. Obecně k rámcové dohodě uvádíme, že je upravena v části šesté ZZVZ, jako zvláštní postup. Rámcovou dohodu uzavírá zadavatel na základě zadávacího řízení a pro jednotlivé veřejné zakázky zadávané na základě rámcové dohody se již další zadávací řízení neprovádí.

Z ustanovení § 131 ZZVZ je zřejmé, že zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu i s jedním dodavatelem. ZZVZ neupravuje, jaký přesný obsah má mít rámcová dohoda, pouze uvádí, že zadavatel a dodavatel mezi sebou sjednají obchodní podmínky, které budou platit po celou dobu trvání rámcové dohody. Z uvedeného vyplývá, že pokud uzavře zadavatel smlouvu s jedním dodavatelem, má možnost nastavit podmínky rámcové dohody i tak, aby za část plnění platil zadavatel dodavateli paušálně a další plnění pak zadavatel požadoval na základě objednávek podle jeho aktuálních potřeb.

Zadavatel může, jak je stanoveno v § 131 odst. 2 ZZVZ, uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty. Pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody je podle § 23 ZZVZ rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody zadány. Je třeba zmínit, že rámcovou dohodu nelze uzavřít na dobu delší než 4 roky. Na delší dobu lze uzavřít rámcovou dohodu jen ve výjimečných a řádně odůvodněných situací. Dále pak uvádíme, že v zadávacím řízení na uzavření rámcové dohody je podle § 132 odst. 6 zakázáno požadovat od účastníků poskytnutí jistoty.

K vyhrazené změně závazku uvádíme, že tento institut umožňuje zadavateli provést předem vyhrazené změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Takovouto výhradu lze uplatnit i u rámcové dohody. Vyhrazené změny se mohou týkat například rozsahu dodávek, služeb, ceny, ale i dalších obchodních nebo technických podmínek. Pro využití tohoto institutu je nezbytné, aby byly podmínky pro uplatnění vyhrazených změn a jejich obsah v zadávací dokumentaci jednoznačně vymezeny a zároveň tyto změny nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. Vyhrazená změna může být jakkoliv velká, nemění-li celkovou povahu veřejné zakázky, předpokládaná hodnota změny musí být zohledněna v celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

Z dotazu není možné relevantně určit, jaký způsob zadání veřejné zakázky je nejvhodnější. Doporučujeme vždy zvážit výše uvedené a zvolit takový postup, který bude nejlépe vyhovovat potřebám zadavatele a požadavkům na předmět plnění.

Podle § 115 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují a) kritéria hodnocení, b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii. Pro zamezení spekulací při naceňování položek v nabídce dodavatele je vhodné v požadavcích na způsob zpracování nabídkové ceny stanovit, jak mají dodavatelé postupovat při sestavení ceny, tedy stanovit pro všechny shodně, jak mají přistupovat k jednotlivým položkám a tuto otázku popsat v podmínkách pro stanovení nabídkové ceny. Lze tedy jednak omezit maximální cenu za jednotlivou položku stanovením její maximální výše s tím, že její překročení bude mít za následek vyloučení ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ, tak i dle § 113 odst. 2 ZZVZ stanovit minimální cenu, jejíž nedosažení bude zadavatel považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Zadavatel ovšem nemůže dodavatelům zakázat nacenit položky nulovou hodnotou (ale i jakoukoliv jinou hodnotou), může však stanovit, že takto naceněnou nabídku bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu. V takovém případě zadavatel dle § 113 odst. 4 ZZVZ dodavatele požádá o její písemné zdůvodnění. Posoudí-li, že je jeho zdůvodnění nedostatečné, nebo neobsahuje údaje uvedené v § 113 odst. 6 ZZVZ, pak ho podle § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ v návaznosti na § 113 odst. 6 ZZVZ ze zadávacího řízené vyloučí. Stejně tak zadavatel postupuje i v případě, že si v zadávací dokumentaci žádnou hranici minimální nabídkové ceny nestanoví a obdrží nabídku, jejíž cenu vyhodnotí jako mimořádně nízkou.

K uvedené problematice se již vyjádřil Krajského soudu v rozsudku č.j. 29 Af 132/2016-95 ze dne 28. 2. 2019, který se sice vztahuje k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ale který lze aplikovat i na posuzovaný případ. Krajský soud souhlasí s rozkladovým rozhodnutím předsedy ÚOHS, který požadavek zadavatele stanovit limit v podobě minimální ceny ve výši 1 Kč za vyprání 1 kg suchého prádla z důvodu negativních zkušeností s předchozím dodavatelem, ochranou zdraví pacientů a posouzením celkových nákladů na praní, vyhodnotil jako postup v rozporu se zásadou transparentnosti a zákazu diskriminace, neboť ve svém důsledku byla omezena autonomní vůle dodavatelů předložit adekvátní nabídkovou cenu. A doplnil, že zadavatel pro eliminaci nekvalitních levných nabídek nebyl oprávněn postupovat nastavením limitu v podobě minimální jednotkové ceny, ale měl využít jiných zákonných institutů, např. institutu mimořádně nízké nabídkové ceny. Pro úplnost dodáváme, že dle § 113 odst. 5 ZZVZ může dodavatel mimořádně nízkou nabídkovou cenu odůvodnit zejména prostřednictvím a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) umožňuje v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti stanovit požadavek na předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací v rámci profesní způsobilosti. Jedná se však o speciální úpravu profesní způsobilosti pro veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti a pro jiné veřejné zakázky proto nelze toto ustanovení využít. Bude-li se tedy jednat o veřejnou zakázku, která není veřejnou zakázkou v oblasti obrany nebo bezpečnosti, pak má zadavatel následující možnosti, v závislosti na okamžiku přístupu k utajované informaci:

1) Přístup k utajované informaci před podáním nabídky.

Nebude-li se jednat o veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti, je možné samozřejmě využít otevřené řízení, přičemž zadavatel má možnost aplikovat ustanovení § 36 odst. 8 ZZVZ, dle něhož může zadavatel v rámci zadávacích podmínek požadovat, aby dodavatel přijal přiměřená opatření k ochraně důvěrné povahy informací, které zadavatel poskytuje nebo zpřístupňuje v průběhu zadávacího řízení. Taková opatření musí být přiměřená, z čehož plyne, že zadavatel se při stanovení požadavků na ochranu důvěrné povahy jím poskytovaných nebo zpřístupňovaných informací musí vždy pohybovat v mezích svých oprávněných zájmů na takovou ochranu.

Pokud by tedy zadávací dokumentace obsahovala utajované informace podle zákona o ochraně utajovaných informací, nebo by bylo nutno zajistit přístup osob do zabezpečených míst, lze požadovat před předáním zadávací dokumentace předložení dokladu podle zákona o ochraně utajovaných informací. Nepřiměřené by však bylo vyžadovat takový doklad tam, kde zadávací dokumentace utajované informace neobsahuje, nebo požadovat osvědčení vyššího stupně utajení, než odpovídá stupni utajení dané informace. Přijetí předmětného opatření pak umožňuje zadavateli výjimku z povinnosti zpřístupnit zadávací dokumentaci podle § 96 odst. 2 ZZVZ. Je nutno opětovně zdůraznit, že přijaté opatření musí být přiměřené a jeho důvodem nesmí být snaha o vyhnutí se povinnosti uveřejnit zadávací dokumentaci na profilu zadavatele. Nejednalo by se o prokázání způsobilosti, nýbrž o tzv. další závaznou zadávací podmínku.

2) Přístup k utajované informaci v průběhu plnění.

Je-li nutno zajistit ochranu utajovaných informací v průběhu plnění veřejné zakázky, může zadavatel od vybraného dodavatele jako podmínku pro uzavření smlouvy vyžadovat dle § 104 odst. 1 písm. c) ZZVZ předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací, je-li to k plnění veřejné zakázky nezbytné. Tento doklad není předkládán všemi dodavateli v nabídkách, nýbrž pouze vybraným dodavatelem před podpisem smlouvy. Nedochází tak k administrativnímu zatěžování všech účastníků zadávacího řízení ve spojitosti se zařizováním dokladu prokazujícího schopnost zabezpečit ochranu utajovaných informací. V tomto případě však lze doporučit, aby zadavatel do smluvních podmínek promítl požadavek na udržení tohoto dokladu po celou dobu plnění smlouvy.

3) Výjimka dle § 29 písm. b) ZZVZ.

Podle předmětného ustanovení není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku tehdy, pokud by došlo k vyzrazení utajované informace podle zákona o ochraně utajovaných informací uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení, uveřejněním písemné výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení nebo zpřístupněním nebo poskytnutím zadávací dokumentace, pokud nelze učinit opatření podle § 36 odst. 8 ZZVZ, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo.

Daná výjimka tedy míří na situace, kdy ani výše uvedené možnosti zadavatele nejsou dostačující k ochraně utajovaných informací. Bude mířit zejména na situace, kdy samotná informace o realizaci dané veřejné zakázky bude utajovanou informací, nebo podstatné informace pro plnění budou utajovanou informací a ani použití § 36 odst. 8 ZZVZ nezajistí jejich ochranu.

4) Veřejná zakázka v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

ZZVZ upravuje v ustanoveních § 187 a násl. problematiku veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, přičemž podle ustanovení § 187 odst. 1 ZZVZ je veřejnou zakázkou v oblasti obrany a bezpečnosti mimo jiné každá veřejná zakázka, jejímž předmětem jsou dodávky citlivého materiálu, jeho součástí, náhradních dílů nebo dílčích částí, jakož i citlivé stavební práce nebo citlivé služby. Ustanovení § 187 odst. 2 ZZVZ pak stanoví, že citlivým materiálem, citlivými stavebními pracemi a citlivými službami se rozumí materiál, stavební práce, nebo služby, které se dotýkají utajovaných informací (tj. nedochází k poskytování utajovaných informací přímo, ale může docházet např. ke vstupu zaměstnanců dodavatele do zabezpečených prostor, kde se utajované informace nacházejí), nebo utajované informace vyžadují nebo obsahují.

Lze tedy konstatovat, že z pohledu ZZVZ jsou veřejné zakázky s utajovaným prvkem veřejnými zakázkami v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Na problematiku je však nutno nahlížet i z optiky směrnice 2009/81/ES, která výše uvedenou definici více specifikuje, a to, že citlivým vybavením“, „citlivými stavebními pracemi“ a „citlivými službami“ se rozumí vybavení, stavební práce a služby pro bezpečnostní účely, jež se dotýkají utajovaných informací nebo tyto informace vyžadují či obsahují.

V souladu s eurokonformním výkladem je tedy nutno pro definici citlivého materiálu, citlivých stavebních prací či citlivých služeb brát v úvahu nejen hledisko utajovaných informací ve smyslu zákona o utajovaných informací, nýbrž i bezpečnostní účel takového plnění.

Lze tedy shrnout, že pokud zadavatel dospěje k závěru, že veřejná zakázka naplňuje definici dle § 187 odst. 1 a 2 ZZVZ ve spojení se směrnicí 2009/81/ES, pak by se jednalo o veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti a bylo by možné aplikovat § 194 ZZVZ a stanovit podmínky pro ochranu utajovaných informací v rámci profesní způsobilosti. V takovém případě by však bylo vyloučeno použití otevřeného řízení, neboť to je v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti zakázáno (viz § 187 odst. 4 ZZVZ). Nedojde-li však k naplnění dané definice, pak není možné § 194 ZZVZ využít a je nutno zvažovat využití dalších výše nastíněných možností, které zadavatel pro ochranu utajovaných informací má. V takovém případě je možné zadávat veřejnou zakázku v jakémkoliv druhu zadávacího řízení, tedy i v otevřeném.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje prokazování prostřednictvím jiných osob v ustanovení § 83, podle kterého může dodavatel prokázat určitou část ekonomické kvalifikace, technické kvalifikace nebo profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 ZZVZ požadované zadavatelem prostřednictvím jiných osob.

• K dotazu č. 1: Pojem „jiná osoba“ není v ZZVZ blíže specifikován, v ustanovení § 83 ZZVZ se „jinou osobou“ myslí jakákoliv osoba odlišná od dodavatele. To znamená, že jinou osobou může jak fyzická, tak i právnická osoba, která není dodavatelem. Není-li dodavatel schopen prokázat určitou část kvalifikace sám, prostřednictvím svých kapacit, má možnost prokázat tuto chybějící část prostřednictvím jiné osoby, která disponuje chybějící částí požadované kvalifikace. Pokud tedy například dodavatel nebude disponovat ve své struktuře osobou splňující kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ, má možnost zajistit tento požadavek prostřednictvím externí fyzické osoby, to jakým způsobem a jakou formou se tato osoba zaváže dodavateli poskytnout kvalifikaci je na jejich uvážení, nezbytné však bude, aby bylo z tohoto vztahu jednoznačné, v jakém rozsahu tato osoba prokazuje kvalifikaci za dodavatele.
• K dotazu č. 2: Aby mohl dodavatel využít možnosti prokázání kvalifikace prostřednictvím jiné osoby, je nezbytné, aby prokázání chybějící části kvalifikace bylo podloženo reálným závazkem této jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění dodavatelem, nebo k poskytnutí věcí či práv, se kterými bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci veřejné zakázky. Není zapotřebí, aby tento závazek byl přímo smlouvou mezi dodavatelem a jinou osobou, ale postačí i jednostranné vyjádření závazku ze strany této osoby. Není tedy důležitá forma závazku, ale jeho obsah.
• K dotazu č. 3: Jak uvádíte, zaměstnanec v pracovním poměru k zaměstnavateli (=dodavateli) zcela určitě není „jinou osobou“. V případě jiných pracovně-právních vztahů – dohod o provedení práce, dohod o provedení pracovní činnosti, se také nebude jednat o „jiné osoby“, a to z toho důvodu, že jsou vázáni k osobě dodavatele právě pracovně-právním vztahem.
• K dotazu č. 4: Spolupracující osoba je institut upravený v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Jelikož není institut spolupracující osoby považován za pracovně-právní vztah podle zákona č. 262/2006 Sb., o zákoníku práce, doporučujeme v intencích § 83 ZZVZ nahlížet na spolupracující osobu jako na „jinou osobu“, která je tedy povinna prokázat základní a profesní způsobilost.

K dotazu ve věci uzavírání rámcových dohod v dynamickém nákupním systému (DNS) sdělujeme následující. Jak stanoví § 131 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), rámcovou dohodu lze uzavřít pouze na základě zadávacího řízení. Jelikož zvláštní postupy dle části šesté ZZVZ, tedy i zadávání veřejných zakázek v DNS, nejsou zadávacím řízením, nelze v rámci DNS uzavřít rámcovou dohodu ve smyslu § 131 a násl. ZZVZ. Pokud by se však nejednalo o rámcovou dohodu ve smyslu ZZVZ, ale o jakoukoliv jinou smlouvu, kde by plnění bylo vymezeno rámcově, pak lze mít za to, že by takovému postupu nic nebránilo, neboť ZZVZ nikde nestanoví, jaký druh smlouvy má být výsledkem „minitendru“ v DNS.

Úvodem odpovědi je nutné uvést, že položený dotaz dne 22. 10. 2020 se vztahuje k již neplatnému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“), který byl od 1. 10. 2016 nahrazen novým zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Dle § 76 odst. 1 ZVZ nabídky posuzovala hodnotící komise, a to z hlediska splnění požadavků ZVZ a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) ZVZ. Nabídky, které tyto požadavky nesplňovaly, musely být ze zadávacího řízení vyřazeny. V případě nejasností mohla hodnotící komise dle § 76 odst. 3 ZVZ požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. Pokud hodnotící komise shledala nějaké nejasnosti v nabídce, bylo vhodné vyzvat uchazeče k vysvětlení. Tento postup byl ve světle rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. : 62 Af 50/2010-104 doporučován, neboť v něm bylo vyjádřeno, že hodnotící komise může vyřadit nabídku pouze v případě, že má postaveno najisto, že nabídka nemůže postoupit do fáze hodnocení. V případě pochybností je hodnotící komise povinna tyto své pochybnosti odstranit prostřednictvím postupu podle § 76 odst. 3 ZVZ. Z Vámi poskytnutých údajů ovšem nelze relevantně posoudit, zda v uvedeném případě bylo ze strany zadavatele postupováno v souladu s ZVZ.

Zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) stanovená základní úprava pro postup zadavatele při ukončení zjednodušeného podlimitního řízení (ZPŘ) je obsažena v § 53 části třetí tohoto zákona; v případě dotazu to představuje pro zadavatele povinné použití pravidel pro nadlimitní režim v rozsahu ustanovení §§ 124 až 127 ZZVZ. Tím, že je zadavateli uložena dle § 53 odst. 8 ZZVZ povinnost uveřejnit oznámení o zrušení na profilu zadavatele do 5 pracovních dnů, se jedná o speciální vnitrostátní právní úpravu, která mimo finanční limity stanovené pro nadlimitní režim nemusí nutně vycházet z regulace obsažené evropskými směrnicemi. Z pohledu doslovné dikce zákonem stanovené úpravy k ZPŘ není možné takový minimální požadavek ve smyslu shora uvedeného nahradit zveřejněním formuláře CZ03. V tom je nutné sledovat hlavní úmysl zákonodárce, s cílem zjednodušit přístup k informacím prostřednictvím profilu zadavatele. To v praxi znamená, že zadavatel je povinen vyhovět zákonným požadavkům vždy, popřípadě je vázán i jinými pravidly, např. podmínkami o poskytnutí dotace. Ty mohou požadovat po zadavateli postup nad rámec zákonem stanovených povinností, a to i podle § 128 odst. 1 a 2, třebaže tím nelze nahradit speciální úpravu k ZPŘ obsaženou v ZZVZ.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje sdělení a oznámení o zrušení zadávacího řízení v ustanovení § 128. Zadavatel má povinnost písemně sdělit všem účastníkům zrušení zadávacího řízení, a to do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení daného zadávacího řízení. Poté mají účastníci ponechanou lhůtu pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení.

Za okamžik zrušení zadávacího řízení dle § 128 odst. 2 ZZVZ se považuje v souladu s § 51 odst. 2 ZZVZ okamžik, kdy všem účastníkům uplyne lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem. Uvedené platí v případě, že žádný z účastníků nepodá námitky proti zrušení zadávacího řízení. Pokud jsou podány námitky a zadavatel je odmítne, pak je zadávací řízení ukončeno marným uplynutím lhůty pro podání návrhu a pokud je podán návrh proti zrušení zadávacího řízení, je zadávací řízení ukončené až nabytím právní moci rozhodnutí ÚOHS o zastavení správního řízení nebo o zamítnutí návrhu.

Ve vztahu k povinnosti uveřejnit oznámení o zrušení zadávacího řízení způsobem podle § 212 ZZVZ, tj. do 30 dnů od zrušení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek případně také v Ústředním věstníku Evropské unie, se považuje zadávací řízení za zrušené v momentě, kdy je ukončené podle některého z uvedených případů dle § 51 odst. 2 ZZVZ.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje komplexně pravidla pro zadávání zakázek. Pravidla ohledně předmětu veřejné zakázky, případně jejího rozdělení jsou upraveny v I. části ZZVZ. Obecně platí dva základní principy při stanovování předmětu a předpokládané hodnoty konkrétní veřejné zakázky. Zadavatel nesmí ve veřejné zakázce kumulovat rozdílná, spolu nesouvisející plnění. Tím by zadavatel omezil hospodářskou soutěž, neboť by nabídku mohlo podat méně dodavatelů, než pokud by zadavatel jednotlivá plnění požadoval samostatně. Na druhou stranu zadavatel nesmí obcházet pravidla ZZVZ tím, že veřejnou zakázku uměle rozdělí na více samostatných veřejných zakázek, tak aby je mohl zadat v mírnějším režimu. Zadavatel by tedy před zadáním veřejné zakázky měl posoudit, jaké plnění požaduje, zda se například jedná o dodávky, které jsou běžně na trhu poskytovány samostatně nebo naopak vzájemně. Zadavatel může dle vlastního uvážení na základě ZZVZ rozdělit veřejnou zakázku na více částí, v takovém případě může veřejnou zakázku rozdělenou na části zadat v jednom zadávacím řízení, nebo může jednotlivé části zadat v samostatných zadávacích řízeních, ale v režimu, který odpovídá součtu předpokládaných hodnot všech těchto veřejných zakázek.

Kdy se bude jednat o veřejnou zakázku, jejíž jednotlivé části budou muset být sečteny, i když se jedná o relativně samostatná plnění, pak blíže upravuje § 18 ZZVZ. Podle § 18 ZZVZ bude muset zadavatel sčítat předpokládané hodnoty všech poptávaných plnění vždy, když tato plnění spolu budou vzájemně tvořit jeden funkční celek a budou zadávány v časové souvislosti. To znamená, že mezi jednotlivými plněními bude existovat věcná, místní a časová souvislost. Tyto souvislosti musí být naplněny kumulativně, pokud tedy nebude naplněna některá z podmínek věcné, místní nebo časové souvislosti, může zadavatel zadat jednotlivá plnění v samostatných zadávacích řízeních a nesčítat jejich předpokládané hodnoty. Problematikou funkční a časové souvislosti se zabýval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), proto níže uvádíme úryvky z rozhodnutí ÚOHS vztahující se právě k těmto pojmům. K pojmu funkční souvislosti se ÚOHS vyjádřil ve svém rozhodnutí č.j. R0055/2019 následovně: „Funkční souvislost je totiž nutné chápat jako určitou návaznost jednotlivých předmětů plnění, neboť právě souvislost jednotlivých předmětů plnění je nezbytným předpokladem pro určení toho, zda lze konstatovat existenci funkční souvislosti či její absenci. Pro představu uvádím, že funkční souvislost se může projevit např. v jednotícím záměru zadavatele nebo v podmíněnosti realizace dílčích plnění nebo ve zřejmé potřebě zadavatele v určitém okamžiku realizovat všechna plnění, byť na různých územích spravovaných zadavatelem, ale jednotlivá plnění by sama o sobě nesplnila požadovaný cíl. Jinými slovy řečeno, aby se v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti, či alespoň obdobnosti (věcná souvislost).“

K pojmu časové souvislosti se ÚOHS vyjádřil v rozhodnutí č.j. S0112/2019 následovně: „Aby byla podmínka časové souvislosti určitých plnění naplněna, musí být tato plnění dle názoru Úřadu realizována či zadána v tomtéž časovém období, případně v období časově blízkém, či na sebe například musí časově navazovat. Rozhodnou skutečností pro určení existence časové souvislosti může být také fakt, že zadavatel v době zadávání určitého plnění již prokazatelně závazně plánoval, že v dohledné budoucnosti bude realizovat konkrétní plnění s totožným či obdobným předmětem. Musí však jít o konkrétní prokazatelný záměr realizace, plynoucí například ze schváleného plánu investic, rozpočtu apod. Pouhé povědomí zadavatele o tom, že někdy v blíže neurčené budoucnosti bude potřeba určité obdobné plnění realizovat, přičemž konkrétní dobu plnění, resp. to, zda vůbec k jeho realizaci fakticky dojde, nelze s jistotou určit, pro naplnění podmínky časové souvislosti nestačí.“

Ve Vašem případě tedy doporučujeme zvážit, zda poptávané dodávky mezi sebou tvoří jeden funkční celek a zároveň zda jsou zadávané v časové souvislosti. Pokud ano, zvolte postup veřejné zakázky rozdělené na části. Pokud dospějete k opačnému názoru, pak můžete jednotlivé dodávky požadovat samostatně. Závěrem dodáváme, že jako vhodné řešení této situace je zavedení dynamického nákupního systému (§ 138 – § 142 ZZVZ). V případě zavedení dynamického nákupního systému pak nebudete muset řešit problematiku rozdělení předmětu veřejné zakázky a získáte velkou flexibilitu pro zadávání veřejných zakázek.

K dotazu ve věci horizontální spolupráce sdělujeme následující.

Horizontální spolupráci dle § 12 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), je možné využít tehdy, pokud:

a) tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat,

b) se spolupráce podle písmene a) řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a

c) každý z těchto veřejných zadavatelů vykonává na trhu méně než 20 % svých činností, kterých se spolupráce podle písmene a) týká.

Jak uvádíte ve svém dotazu, mělo by jít o realizaci nákupu léků mezi dvěma subjekty, které mají stejného zřizovatele, tedy situaci, kdy by jedna příspěvková organizace objednávala léky od druhé příspěvkové organizace (jedná se o veřejné zadavatele). Za dodání léků by byla poskytována úplata.

Z Vašeho popisu není zřejmé, zda je v tomto postupu nějaký veřejný zájem, či zda je splněna podmínka podílu činnosti na trhu, avšak lze dojít k závěru, že není naplněna podmínka dle písm. a), tedy spolupráce za účelem dosahování společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat. Zásadní v tomto případě je pojem „spolupráce“, neboť aby byla tato podmínka splněna, musejí se oba subjekty na plnění fakticky podílet. O spolupráci se v žádném případě nemůže jednat tehdy, pokud jsou úkoly, které mají být předmětem spolupráce, delegovány pouze na jeden subjekt. Ve Vámi nastíněném případě jde o prodej léků ze strany jednoho subjektu druhému, a takový model zcela jednoznačně postrádá jakýkoliv znak spolupráce.

Lze tedy shrnout, že dle našeho názoru pro Vámi nastíněný případ není využití horizontální spolupráce dle § 12 ZZVZ možné.

Jako možný postup by se však mohlo jevit využití postupu dle § 11 odst. 4 písm. b) ZZVZ, tedy vertikální spolupráce s horizontálním prvkem. Dle daného ustanovení se za zadání veřejné zakázky nepovažují případy, kdy právnická osoba ovládaná podle § 11 odst. 1 písm. a) ZZVZ uzavře smlouvu s dodavatelem, v němž nemá přímou majetkovou účast žádná soukromá osoba a který je jinou právnickou osobou ovládanou veřejným zadavatelem podle písmene a).

Jak uvádíte, oba subjekty mají stejného zřizovatele. Je-li tento zřizovatel veřejným zadavatelem a zároveň sám nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá obě příspěvkové organizace obdobně jako své vnitřní organizační jednotky viz § 11 odst. 1 písm. a) ZZVZ, tedy pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí takto ovládané právnické osoby viz § 11 odst. 2 ZZVZ, pak se jeví jako možné, aby nákup léků jednou příspěvkovou organizací od druhé byl proveden na základě § 11 odst. 4 písm. b) ZZVZ, tedy formou vertikální spolupráce s horizontálním prvkem, budou-li naplněny veškeré zákonem stanovené uvedené podmínky.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) upravuje ZPŘ v § 53 a § 54. Zadavatel se při ZPŘ musí řídit také obecnými ustanoveními a základními ustanoveními o zadávacích řízeních. Vztahují-li se na ZPŘ pravidla z nadlimitního režimu (část 4. ZZVZ), jsou v § 53 a § 54 ZZVZ uvedeny odkazy na konkrétní paragrafy z nadlimitního režimu, kterými se musí zadavatel řídit. ZZVZ dále umožňuje zadavateli, aby si zvolil, kterými pravidly z nadlimitního režimu se bude řídit, nad rámec povinných pravidel plynoucích z § 53 ZZVZ.

Pokud si tedy zadavatel v zadávací dokumentaci nevyhradí uplatnění pravidel z nadlimitního režimu, tak se taková pravidla neuplatní.

V ZPŘ je ponecháno na zadavatelově uvážení, jaké zadávací podmínky nastaví pro účastníky, dokonce může podle § 53 odst. 4 ZZVZ použít i jiná kritéria kvalifikace, než jsou uvedena v pravidlech pro nadlimitní režim.

Ve Vašem případě zadavatel požaduje splnění podmínek základní způsobilosti, což je v souladu se ZZVZ. Co se týče uplatnění § 76 ZZVZ o obnovení způsobilosti účastníka zadávacího řízení, platí výše uvedené. To znamená, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci výslovně neupraví či neodkáže na možnost použití pravidla pro obnovení dodavatelovi způsobilosti, pak dodavatel nemá možnost dovolávat se tohoto pravidla.

Nutno doplnit, že dle § 76 odst. 3 ZZVZ záleží vždy na zadavateli, jak posoudí přijatá nápravná opatření, zda účastník svými opatřeními obnovil svoji způsobilost.

Dle § 222 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které (…) nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku:

Výraz „dodatečné“ je pro účely ZZVZ nutné vykládat jako částečná náhrada původního plnění nebo rozšíření původního plnění. Zahrnuje tedy v sobě jak obvykle používaný pojem „vícepráce“ tak i pojem „méněpráce“.

V případě, že dochází ke změně části plnění předmětu smlouvy na veřejnou zakázku (například k provedení dodatečných stavebních prací), je třeba při výpočtu hodnoty změny zohlednit jak cenu přidaného (vícepráce) plnění, tak cenu nevyčerpaného (méněpráce) plnění.

Pro výpočet hodnoty změny je tudíž rozhodný absolutní součet hodnot dodatečného (přidaného) plnění a plnění původního (zadavatelem nevyčerpaného), tj. dotazem uváděná úvaha je zcela správná.

Na dotaz ve věci prodlužování doby trvání dynamického nákupního systému sděluji následující. Problematika dynamického nákupního systému je upravena v § 138 – 142 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ). Dle § 139 odst. 1 ZZVZ zadavatel mimo jiné uvádí v oznámení o zahájení zadávacího řízení dobu trvání dynamického nákupního systému. Oproti předchozímu zákonu, který stanovil maximální dobu trvání dynamického nákupního systému na 4 roky, není doba trvání nijak omezena. Zároveň je v § 139 odst. 9 písm. a) ZZVZ stanovena povinnost zadavatele odeslat oznámení o změně k uveřejnění podle § 212 ZZVZ, pokud dojde ke změně doby trvání dynamického nákupního systému uvedené v oznámení o zahájení zadávacího řízení na zavedení dynamického nákupního systému.

Jelikož ustanovení § 139 odst. 9 písm. a) ZZVZ nespecifikuje, zda ohlašovaná změna může být pouze zkrácení, nebo i prodloužení, lze mít za to, že tato povinnost míří na obě situace. Lze tedy dobu trvání dynamického nákupního systému bez dalšího odůvodnění nejen zkrátit, ale stejným způsobem i prodloužit. Tento výklad lze podpořit i samotnou podstatou fungování dynamického nákupního systému, kdy tento je po celou dobu svého trvání otevřený všem dodavatelům, kteří splní podmínky účasti pro jejich zařazení. K prodloužení doby trvání dynamického nákupního systému bude zadavatel přistupovat zejména tehdy, pokud se používání zavedeného dynamického nákupního systému osvědčí.

S prodloužením doby trvání dynamického nákupního systému je pak spojena i problematika správného stanovení předpokládané hodnoty. Dle § 23 ZZVZ je pro stanovení předpokládané hodnoty dynamického nákupního systému rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být v dynamickém nákupním systému zadány. Proto pokud dojde k prodloužení doby trvání dynamického nákupního systému, je nutno i adekvátně upravit předpokládanou hodnotu ve smyslu § 23 ZZVZ. Jelikož dle § 139 odst. 4 písm. a) ZZVZ je předpokládaná hodnota povinnou součástí zadávací dokumentace k dynamickému nákupnímu systému, je nutno provést úpravu této zadávací dokumentace, která je uveřejněna na profilu zadavatele po celou dobu trvání dynamického nákupního systému, a to postupem dle § 99 ZZVZ pro změnu nebo doplnění zadávací dokumentace.

Upozorňujeme však, že výše uvedený postup by nebyl možný, pokud by dynamický nákupní systém byl zaveden v rámci podlimitního režimu a prodloužením doby trvání by jeho předpokládaná hodnota stoupla na úroveň nadlimitního režimu. Pokud však dynamický nákupní systém byl zaveden v rámci nadlimitního režimu, pak prodloužení jeho doby trvání nic nebrání. Lze tedy shrnout, že prodloužení doby trvání dynamického nákupního systému lze provést uveřejněním nové doby trvání postupem dle § 212 ZZVZ, přičemž je nutno v takovém případě upravit i předpokládanou hodnotu uvedenou v zadávací dokumentaci uveřejněné na profilu zadavatele, pokud prodloužením doby trvání dynamického nákupního systému dojde k její změně.

Závěrem pak sdělujeme, že výše uvedený postup platí i pro dynamické nákupní systémy zavedené podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a to na základě přechodného ustanovení § 273 odst. 5 ZZVZ, dle něhož dynamický nákupní systém zavedený podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za dynamický nákupní systém podle tohoto zákona.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neukládá povinnost hlídat platnost digitálních ID nebo časových razítek. Máme za to, že dokument, který je originálem ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek (§ 41, 45, 53, 86, 122, 216, 230), nepřestane být originálem poté, co je podpisový certifikát označen za neplatný. Máme k dispozici stanovisko Ministerstva vnitra, odboru eGovernmentu ze dne 21. 3. 2018, ve kterém se uvádí: „V souvislosti s archivací smluv uvádíme, že dle § 3 zákona o archivnictví a spisové službě mají určené subjekty povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií. V případě dokumentů v digitální podobě se pak jejich uchováváním rozumí rovněž zajištění věrohodnosti původu dokumentů, neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti, tvorba a správa metadat náležejících k těmto dokumentům v souladu s tímto zákonem a připojení údajů prokazujících existenci dokumentu v čase. Tyto vlastnosti musí být zachovány do doby provedení výběru archiválií. Aby si uchovávané dokumenty zachovaly požadované vlastnosti, je potřebné je nejen opatřovat všemi náležitostmi včetně elektronického časového razítka, ale také využívat k jejich zpracování a ukládání takový software pro zabezpečení spisové služby vedené v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby, který je schopen technickými prostředky takové vlastnosti zabezpečit. Nástrojem pro zaručení záznamů o všech operacích prováděných s dokumenty a jejich uchování je tzv. transakční protokol.

Tento nástroj, v němž nemohou být prováděny změny, musí být schopen automaticky ukládat údaje o všech operacích prováděných s dokumenty v elektronickém systému spisové služby, o uživatelích provádějících operace a datum a čas operace. Pomocí transakčního protokolu (tedy za pomoci údajů ukládaných o všech operacích učiněných s dokumentem) lze zabezpečit neporušitelnost obsahu dokumentu, a tím i jejich spolehlivost ve smyslu § 562 odst. 2 občanského zákoníku, resp. zjistit a prokázat jejich případné porušení. Pokud je software schopen zabezpečit všechny tyto požadované činnosti, používání dalších prostředků, jako např. opatřování dokumentů elektronickým časovým razítkem opakovaně (tzv. „přerazítkování“) předtím, než pozbude platnosti certifikát, na kterém je založena elektronická značka (případně el. podpis či el. pečeť) časového razítka, není nutné, neboť jen „dublují“ úkony, které zajišťuje transakční protokol.

Dodáváme, že u soukromých listin dle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost (a správnost). Je tedy na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, která je podepsána uznávaným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis, který již expiroval, aby dokázal, že listina nedoznala změn od doby, kdy byla podepsána elektronickým podpisem.“

Závěrem shrnujeme, že zákon o zadávání veřejných zakázek neukládá povinnost hlídat platnost digitálních ID nebo časových razítek. Potřeba tak činit může však vyvstat v souvislosti s požadavkem na archivování a dokazování. Doporučit lze využívání software pro zaručení záznamů o všech operacích prováděných s dokumenty a jejich uchování tzv. transakční protokol.

Zadavatel je oprávněn postupovat při změně závazku na veřejnou zakázku bez provedení nového zadávacího řízení, postupuje-li v souladu s některou z blokových výjimek ze zákazu podstatné změny smlouvy na veřejnou zakázku, které jsou zakotveny v § 222 zákona č. 134/2016 Sb., zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (zákon). Při splnění zákonných podmínek pro jejich využití se pak nejedná o podstatné změny, které jsou výjimkami ze zákona, tudíž podmínky k jejich použití je třeba vykládat restriktivně.

Pokud hodlá zadavatel použít výhradu ke změně závazku ze smlouvy na základě § 222 odst. 2 zákona na úměrné prodloužení termínu plnění, měl by podmínky pro využití takové výhrady vymezit v rozsahu úpravy zákona uvedené v § 100 odst. 1, aby okolnosti „vyhrazené změny závazku“ byly stanoveny v zadávací dokumentaci co možná nejpodrobněji, že o dané změně v podstatě již není třeba mezi zadavatelem a dodavatelem věcně jednat na základě uzavřené smlouvy, přičemž nastanou-li takové okolnosti, uplatní se předem zvolený mechanismus. Více informací k povaze výhrady je uvedeno také v rozhodnutí ÚOHS-01225/2020/544/MDb.

Změna podmínek plnění předmětu veřejné zakázky, nad rámec uvedené výhrady dle § 100 odst. 1 zákona, se uplatní na zákonem výslovně stanovené případy. Naopak provedení podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 odst. 3 zákona, není po dobu jejího trvání možné. Zjednodušeně vzato, úprava předmětu plnění není možná bez provedení nového zadávacího řízení (nebo případného porušení ustanovení zákona o změnách závazku), pokud změna neodpovídá možným prováděním změn závazku podle jednotlivých ustanovení § 222.

Upozorňujeme, že navrhovaná výhrada podle § 100 odst. 1 pro „úměrné“ prodloužení termínu plnění, v případě, že dojde v souladu s § 222 k nepodstatné změně závazků na provedení díla – stavebních prací, je z hlediska zákona zcela nekonkrétní. Správná výhrada je stanovena objektivně na základě předem stanovených vnější okolností, kdy je zadavatel de facto nucen odložit termín provedení díla o konkrétní počet dnů, pokud například teplota klesne pod bod mrazu.

Prakticky to znamená, že zadavatel by musel označit konkrétní objektivní překážky nebo okolnosti, za kterých je zadavatel výhradu v souladu s § 100 odst. 1 oprávněn uplatnit. Aby bylo jednání o prodloužení termínu plnění přípustné, mělo by být specifikováno předem za jakých konkrétních okolností je možné takové jednání/změnu připustit, pokud by tedy zadavatel mimo jiné podrobně specifikoval konkrétní podmínky, současně by také stanovil pro jaký okruh situací, např. ve formě očekávaných technologických/technických/povětrnostních omezení je zadavatel oprávněn k odložení termínu realizace přistoupit, a tedy by i blíže specifikoval naplnění předpokladů výhrady (dále je možný odkaz k technické a jiné specifikaci díla, k obchodním podmínkám, příp. k jiným specifickým požadavkům v obsahu smlouvy). Zadavatel by tak transparentním způsobem všem dodavatelům, kteří se chtěli zadávacího řízení zúčastnit, deklaroval možnost ve stanovených situacích provést takto vyhrazené změny závazku ze smlouvy.

K dotazu sdělujeme následující:

Na změnu harmonogramu se nahlíží jako na podstatnou změnu závazku ze smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, která mění podstatným způsobem průběh plnění (ve prospěch vybraného dodavatele), a proto důvody mající bezprostřední vliv na možná zpoždění projektového harmonogramu, jakožto i na ostatní dílčí podrobnosti nebo podmínky, za kterých je možné připustit sjednanou úpravu výsledného pořadí prací nebo odložit termín realizace, je nutné specifikovat již zadávacími podmínkami (smluvními/obchodními podmínkami nebo přímo návrhem smlouvy) a následně také uvést do smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku.

Podmínky a obsah pro změnu závazku podle § 100 odst. 1 musí být v souladu se zákonem jednoznačně předem vymezeny, musí být jasně specifikovány a nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. Změna, která je uplatněním vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek, neumožňuje podstatným způsobem změnu závazku ze smlouvy.

Pokud by však došlo ke změně podle § 222 (např. podle § 222 odst. 6) je možné ve výjimečných případech připustit i změnu harmonogramu (pokud nebyl harmonogram předmětem závazných smluvních podmínek, závazného termínu pro ukončení díla) a taková změna nemá dopad na účast dodavatelů v zadávacím řízení nebo na výběr dodavatelů. Přesný popis změny nemění povahu zakázky, zároveň změna závazku musí odpovídat objektivně podmínkám pro změny podle jednotlivých ustanovení dle § 222. Taková změna však musí odpovídat pouze době konkrétně vynucené změnou díla (není tedy možné provádět změnu, která trvá např. 3 dny po dobu 10 dnů).

K dotazu, který se týká § 107 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen “ZZVZ”), sdělujeme následující:

ZZVZ povoluje dodavateli, aby podal v jednom zadávacím řízení pouze jednu nabídku. Tato nabídka může být buď standardní, nebo variantní ve smyslu § 102, pokud varianty nabídek zadavatel připustil nebo je přímo požaduje. V případě podání variantní nabídky se taková nabídka pro účely zadávacího řízení považuje pouze za jednu nabídku, a je tedy v souladu se zákonem.

Poruší-li dodavatel (účastník zadávacího řízení) zákaz uvedený v § 107 odst. 3 ZZVZ a podá tak více nabídek v tomtéž zadávacím řízení (ať již jde o případ, že podá v jednom zadávacím řízení více nabídek “sám za sebe”, nebo o případ, že podá více společných nabídek nebo podá nabídku sám za sebe a vedle toho ještě společnou nabídku), případně je osobou, jejímž prostřednictvím jiný dodavatel prokazuje kvalifikaci (v tomtéž zadávacím řízení, v němž podal nabídku samostatně či společně s jiným dodavatelem), musí zadavatel rozhodnout o tom, že takového účastníka vyloučí ze zadávacího řízení.

Z výše uvedeného vyplývá, že dodavatel, který podal nabídku, kde v jedné společnosti je 100 % vlastníkem a v druhé 50% vlastníkem, můžeme brát za podání více nabídek jedním dodavatelem a měl by být ze zadávacího řízení vyloučen.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), stanoví v § 79 odst. 3 ZZVZ pravidlo pro prokazování splnění referenčních zakázek, které uvádí: „Pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, považují se doby podle odstavce 2 písm. a) a b) za splněné (3 roky resp. 5 let před zahájením zadávacího řízení), pokud byla dodávka, služba nebo stavební práce uvedená v příslušném seznamu v průběhu této doby dokončena; to neplatí u zakázek pravidelné povahy, u nichž se pro účely prokázání technické kvalifikace považuje za rozhodný rozsah zakázky realizovaný v průběhu doby podle odstavce 2 písm. a) a b).“

Zadavatel je tedy oprávněn v zadávací dokumentaci stanovit vlastní dobu rozhodnou pro splnění referenčních zakázek, neučiní-li tak, musí při posuzování splnění této technické kvalifikace striktně postupovat dle § 79 odst. 3 ZZVZ, kdy za rozhodné období se považuje doba 3 (5) roky ode dne zahájení zadávacího řízení po den zahájení zadávacího řízení.

Hodláte-li tedy v rámci technické kvalifikace uznat i referenční zakázky zcela neukončené, a nejedná se zakázky pravidelné povahy, s tím, že postačí dosažení hodnoty uvedené v zadávací dokumentaci, je toto nutné uvést již v zadávací dokumentaci dle § 79 odst. 3 ZZVZ.

Obdobně se k uvedené problematice vyjádřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který v rozhodnutí ÚOHS-S0275/2019/VZ-26833/2019/511/ŠNo uvedl: „K tomu Úřad uvádí, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že referenční zakázky mají být poskytnuty v době za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, a současně v zadávací dokumentaci neuvedl jiné pravidlo pro dobu, během níž musí dojít k poskytnutí referenčních zakázek, pak s ohledem na ust. § 79 odst. 2 a odst. 3 zákona platí, že referenční zakázky musejí být za poslední 3 roky od zahájení zadávacího řízení dokončeny, tj. že musejí být dokončeny v období počínajícím datem, které se určí tak, že od data zahájení zadávacího řízení se odečtou 3 roky, a končícím okamžikem zahájení zadávacího řízení…“

Podle doby trvání rámcové smlouvy jste pravděpodobně prováděli zadávací řízení ještě podle předchozího zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ), který v § 89 odst. 5 ZVZ říká, že zadavatel je povinen v oznámení či ve výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit dobu trvání rámcové smlouvy. Také je stanovena doba trvání rámcové smlouvy, která nesmí být delší jak 4 roky – což jste pravděpodobně měli uvedeno v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Podle systematiky nového zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (NZVZ) se k době trvání vztahu z rámcové dohody přistupuje obdobně viz § 131 odst. 3 NZVZ (ne delší než 4 roky kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů vztahujících se k předmětu). Pravidla proto bezpochyby navazují na předchozí úpravu, i v otázce možného použití, prodloužení atd. Ke změnám závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku je v § 273 odst. 6 NZVZ uvedeno, že změny závazků (v případě rámcových smluv také), které byly uzavřeny podle 137/2006 Sb., se posuzují podle současného zákona č. 134/2016 Sb. Změny existujících závazků ze smlouvy se tedy posuzují podle NZVZ viz také např. § 131 odst. 5; § 222 se použije přiměřeně. Pokud bude změna takového charakteru, že bude změnou nepodstatnou, lze takovou změnu provést, např. podle § 222 odst. 4 NZVZ. Zcela zásadní ale je, zda taková změna celkové doby plnění, pokud je doba trvání dopředu jasně dána v zadávací dokumentaci a pokud je jak starou úpravou, tak i novou úpravou dáno, že nesmí přesáhnout 4 roky, není změnou podstatnou! Zatím k tomu není ani žádná judikatura, protože zadavatelé takové dohody znovu soutěží. Takže doporučujeme znovu soutěžit. Není důvod, proč by dodavatel neměl být schopen poskytnout obdobné podmínky, jako v případě prodloužení rámcové smlouvy (dohody).

Podle ustanovení § 211 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) má zadavatel povinnost v zadávacím řízení komunikovat s dodavateli písemně a elektronicky, až na stanovené výjimky. Zadávací řízení je podle § 51 odst. 1 ZZVZ ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo jeho zrušením. To znamená, že i podpis smlouvy s vybraným dodavatelem je součástí zadávacího řízení. Tím pádem se na podpis smlouvy také vztahuje povinnost elektronické formy komunikace.

ZZVZ ale již neupravuje, jak má zadavatel smlouvu uzavírat a jaké typy podpisů má používat. Uzavírání smlouvy se tak v tomto ohledu řídí obecnou právní normou – Občanským zákoníkem. Je tedy na zadavateli, jakým způsobem si vnitřně nastaví konkrétní způsob elektronického uzavírání smluv, přičemž jednoznačně doporučujeme, aby si smluvní strany předem ujednaly, za účelem jednotné podoby podepisované smlouvy, v jaké podobě budou smlouvu uzavírat, nutno ovšem připustit, že nejpraktičtější řešení je připojení elektronického podpisu smluvních stran ke smlouvě.

Nad rámec dotazu si dovolíme odkázat na stanovisko expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj zabývající se důsledkům nedodržení povinné elektronické formy písemné komunikace při uzavírání smlouvy na veřejnou zakázku. Expertní skupina došla k závěru, že vzhledem ke smyslu a účelu ZZVZ není nezbytné uplatňovat sankci neplatnosti u smlouvy uzavřené v listinné podobě. Smlouva na veřejnou zakázku, která byla uzavřená v zadávacím řízení a v listinné podobě tak bude platná.

Stanovisko zde:

http://www.portal-vz.cz/getmedia/e0ffade9-c8f6-4c36-b0d5-d73a48ab5a56/171113_DUSLEDKY-NEDODRZENI-POVINNE-ELEKTRONICKE-FORMY-PISEMNE-KOMUNIKACE-PRI-UZAVIRANI-SMLOUVY-NA-VEREJNOU-ZAKAZKU_k-uverejneni.pdf

Na dotaz k umožnění posunu termínu začátku plnění smlouvy o dodávkách tepelné energie v odůvodněných případech, které vznikly objektivně bez zavinění dodavatele či odběratele, je potřeba uvést, že pokud by ve smlouvě na veřejnou zakázku, která byla uzavřena s dodavatelem tepelné energie, byla ustanovení upravující postup zadavatele v uváděném případě, pak by nebylo potřeba řešit postup podle § 222 ZZVZ, neboť v nastalém případě by zadavatel postupoval na základě smluvních ustanovení upravených v této s dodavatelem uzavřené smlouvě. Vzhledem k tomu, že předmětem dotazu je možnost využití ustanovení § 222 ZZVZ, tedy možnosti změnit závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku, aniž by došlo k porušení ZZVZ, tak lze předpokládat, že patřičné smluvní ustanovení smlouva neobsahuje a je tedy potřeba zvážit, zda je zadavatel oprávněn provést změnu závazku z této smlouvy. V takovém případě je potřeba určit, zda Vámi uváděná změna závazku ze smlouvy je či není tzv. podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku.

V souladu s ustanovením § 222 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle tohoto zákona. Co je a co není podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je definováno v uvedeném ustanovení § 222 ZZVZ.

Dodavatelé podávají nabídky v zadávacím řízení na základě zadávacích podmínek, kam patří především smluvní podmínky. Pokud nebyla upravena možnost posunu termínu začátku plnění smlouvy, vycházeli dodavatelé z této smluvní podmínky a je tedy potřeba zkoumat, zda by zamýšlená změna umožnila či neumožnila účast jiných dodavatelů podle ustanovení § 222 odst. 3 písm. a) ZZVZ, neboť je možné, že někteří dodavatelé by mohli plnit právě až od tohoto “posunutého” termínu. Konkrétní okolnosti, kvůli kterým nemohlo dojít k zahájení plnění ve smlouvě stanoveném termínu, zadavatel musí zvážit; zda tyto okolnosti jsou okolnostmi, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Je totiž na zadavateli, aby prokázal, že změnu nemohl předvídat, že změna závazku se váže na jím uvedené okolnosti a takové okolnosti jsou příčinou (objektivně) vynucené změny závazku. Rozhodnutí ÚOHS, na které se ve svém dotazu odvoláváte (S0485/2017/VZ-26056/2018/544/MDb), se týká případu, kdy zadavatel měl v zadávacích podmínkách veřejné zakázky vyhrazenou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 100 odst. 1 ZZVZ. Z informací uvedených ve Vašem dotazu však nevyplývá, že by zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky tuto výhradu změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku obsahovaly.

K Vašemu dotazu, zda je povinné uplatňování sankcí vůči dodavateli ze smlouvy na veřejnou zakázku, sdělujeme, že na neuplatňování ve smlouvě stanovených sankcí je potřeba nahlížet jako na faktickou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, kterou lze shledat jako podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku (viz § 222 odst. 3 písm. b) ZZVZ).

Zadavatel je oprávněn na základě § 79 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), požadovat po dodavateli k prokázání kritérií technické kvalifikace seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele. Kritéria technické kvalifikace slouží především k tomu, aby zadavatel zjistil technickou způsobilost dodavatele k plnění veřejné zakázky.

Použití referenčních zakázek, které dodavatel v minulosti realizoval společně s jinými dodavateli nebo jako poddodavatel, je upraveno v § 79 odst. 4 ZZVZ. Nestanoví-li v zadávací dokumentaci zadavatel jinak, pro účely prokázání reference dle tohoto ustanovení se zohledňuje reference pouze v rozsahu, ve kterém se dodavatel či poddodavatel skutečně a fakticky podílel na plnění zakázky.

Ve Vašem dotazu zmiňujete, že dodavatelem a nositelem reference z poskytnutého plnění je s. r. o., tedy právnická osoba. Dotazujete se na situaci, zda je možné, aby tuto referenci využila i konkrétní fyzická osoba, která se podílela na dodavatelově plnění. Tímto problémem se zabýval i NSS ve svém rozsudku č. j. 5 Afs 213/2015, který se vztahuje k dřívějšímu zákonu č. 137/2006 Sb., ale obsahově se týká obdobné problematiky referenčních zakázek, NSS uvádí ve svém rozsudku následující: „Nejvyšší správní soud ve shodě s krajským soudem konstatuje, že reference podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona o veřejných zakázkách se váže vždy k dodavateli, který dodávkami, službami či stavebními pracemi v minulosti uskutečňoval plnění na trhu, nikoli k jeho zaměstnancům; zaměstnanci dodavatele si odchodem od něj dodavatelovy reference s sebou „neodnášejí“, byť by se na plnění, které odpovídá příslušné referenci, podíleli. Aby mohl konkrétní subjekt (konkrétní fyzická nebo právnická osoba) disponovat referencí coby „dodavatel“ (a tu pak předkládat v budoucích zadávacích řízeních pro prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů), musel by plnění, k němuž se reference váže, poskytovat jako smluvní strana kontraktu, jehož uskutečnění je referencí prokazováno, tedy svým jménem, na svůj účet a na vlastní odpovědnost.“ Dále pak NSS uvádí ještě, že „je logické, že pokud subjekt prokazuje referenci ve smyslu zmíněného ustanovení, musel službu dokládanou osvědčením poskytovat jako smluvní strana kontraktu, svým jménem, na svůj účet a vlastní odpovědnost. Právě ten subjekt, který je dodavatelem služeb, totiž zajišťoval referovanou zakázku jako celek, tj. nejen odborně, ale též „technicky“ [což s sebou mimo jiné (avšak nikoliv výhradně) nese schopnost zajistit kompetentní zaměstnance]“.

Z výše uvedeného vyplývá, že danou referenci může používat ten, kdo při plnění jednal svým jménem, na svůj účet a na vlastní zodpovědnost. Pokud tedy referenční zakázku poskytovala právnická osoba (s. r. o.) a interně se na ní podílely různé fyzické osoby, byť i samotní jednatelé, podle našeho názoru není možné, aby touto referencí disponovaly jednotlivé fyzické osoby, neboť všichni co se podíleli na plnění zakázky tak činili jménem právnické osoby (s. r. o.), která jediná bude disponovat referencí.

K Vaší poslední části dotazu uvádíme, že poddodavatelem je subjekt, prostřednictvím kterého bude dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky, nebo který má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určitá práva či věci. Jak již bylo zmíněno, dodavatel může dle § 79 odst. 4 písm. b) ZZVZ k prokázání splnění kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ použít služby, které poskytl jako poddodavatel, a to v rozsahu, v jakém se na plnění služby v rámci dané veřejné zakázky podílel. Poddodavatel tak nedisponuje celou referencí, ale pouze částí reference, na které se ve skutečnosti podílel.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), obsahuje v § 79 taxativní výčet kritérií, které může zadavatel požadovat k prokázání technické kvalifikace. V § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ je upravena možnost zadavatele požadovat po dodavateli seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele. Jak uvádíte, smyslem technické kvalifikace je prokázat schopnost dodavatele plnit předmět dané veřejné zakázky. Aby se dostálo smyslu technické kvalifikace, a byla zajištěna pravdivost a objektivnost uvedených referenčních zakázek, je zapotřebí, aby byla referenční zakázka plněna odlišnému subjektu od dodavatele/uchazeče. Jinak by bylo pouze subjektivní domněnkou uchazeče, že je schopen plnit předmět veřejné zakázky. Proto je zde důležitý prvek subjektu odlišného od uchazeče, který pro zadavatele zaručuje objektivnost tvrzených referencí.

Není tedy možné, aby uchazeč uváděl v rámci prokazování naplnění technických kvalifikačních předpokladů referenci, kterou plnil „sám sobě“. Lze tak usuzovat i ze znění ZZVZ, kde se mluví ve spojitosti s referenční zakázkou o identifikaci objednatele. Seznam významných dodávek nebo služeb je považován za doklad a podle § 79 odst. 5 ZZVZ je rovnocenným dokladem k prokázání kritéria podle § 79 odst. 2 písm. a) a b) zejména smlouva s objednatelem a doklad o uskutečnění plnění dodavatele. Z toho plyne, že dodavatel a objednatel referenční zakázky musejí být odlišnými subjekty. Jedná-li se o zadávací řízení v nadlimitním režimu, dle části IV. ZZVZ, pak zadavatel nemůže po dodavateli vyžadovat osvědčení objednatele referenční zakázky o realizované dodávce či službě. V případě, že se však jedná o koncesní řízení, jsou připuštěna i jiná kritéria kvalifikace na základě § 180 odst. 6 ZZVZ. Podle tohoto ustanovení je zadavatel povinen vždy požadovat prokázání základní kvalifikace dle § 74 ZZVZ, ale ostatní kritéria kvalifikace může zadavatel stanovit jinak, než jak jsou uvedena v § 79 ZZVZ. Vždy však musí zadavatel při stanovování jiných či modifikovaných kritérií technické kvalifikace dodržet základní zásady uvedené v § 6 ZZVZ.

Pokud se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, kterou zadavatel není povinen v souladu s § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) zadat v zadávacím řízení. Pravidla pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu si zadavatel vymezuje ve vlastních vnitřních předpisech, u dotovaných veřejných zakázek je pak zadavatel povinen dodržet podmínky poskytnutí dotace (pokud jsou pro veřejné zakázky malého rozsahu stanoveny).

Vždy je povinen dodržet zásady: transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, které vyplývají z ustanovení § 6 ZZVZ.

V uvedeném případě tedy záleží na stanovených podmínkách a pravidlech, které vyplývají z výše uvedených dokumentů. Pokud se v daném případě nemění osoba dodavatele (pouze došlo k jeho přeměně), která byla vybrána k podpisu smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu, a dál bude plněno v souladu s původní smlouvou na veřejnou zakázku, není nutné provádět nové výběrové řízení. Doporučujeme sepsat dodatek k původní smlouvě o změně právní formy dodavatele.

Vzhledem k přechodnému ustanovení § 273 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdější předpisů (dále jen „ZZVZ“), není třeba se zabývat podstatnou změnou smlouvy podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Podle § 273 odst. 6 ZZVZ se změny závazků ze smluv na veřejné zakázky ode dne nabytí účinnosti ZZVZ posuzují právě podle ZZVZ a do součtu cenového nárůstu změn závazku podle § 222 odst. 5 písm. c) a odst. 6 písm. c) se započítávají i změny závazků ze smluv provedené přede dnem nabytí účinnosti ZZVZ.

V ZZVZ je změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku upravena v § 222. V ustanovení § 222 odst. 3 ZZVZ jsou uvedeny 3 obecné podmínky, a pokud je naplněna alespoň jedna z těchto podmínek, jedná se o podstatnou změnu závazku. Podstatnou změnou závazku je tedy taková změna smluvních podmínek, která by:

a) umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně,

b) měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo

c) vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.

Pokud zadavatel dospěje k názoru, že změna, která má být provedena nenaplňuje ani jednu podmínku podle § 222 odst. 3 ZZVZ a není tak změnou podstatnou, může ji provést bez dalšího. Pokud zadavatelem zamýšlená změna závazku je podle § 222 odst. 3 ZZVZ podstatnou změnou, lze takovou změnu provést pouze v souladu s § 222 odst. 4, 5, 6 a 10 ZZVZ. V § 222 odst. 4, 5, 6 a 10 ZZVZ jsou stanoveny výjimky, které se za podstatnou změnu smlouvy nepovažují. Pokud změna vyhoví podmínkám některého ze zmíněných odst. 4, 5, 6 a 10, nepovažuje se za podstatnou změnu a může být provedena bez ohledu na to, že splňuje některou z podmínek § 222 odst. 3 ZZVZ. Do změny hodnoty závazku se započítává jak cena přidaného plnění (tzv. vícepráce), tak i cena nevyčerpaného nebo neprovedeného plnění (tzv. méněpráce). Proto pokud byly provedeny pouze méněpráce, musí je zadavatel brát v potaz při výpočtu hodnoty změny závazku.

Uvádíte, že ve smlouvě je zmíněna možnost změny ceny díla. Záleží, zda ve Vašem případě je tato změna ceny brána ve smyslu a v souladu s § 100 odst. 1 ZZVZ, který umožňuje zadavateli vyhradit si v zadávací dokumentaci změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Aby mohl zadavatel využít takovéto výhrady, musí být splněny dvě podmínky: 1. podmínky dané změny a jejího obsahu musí být jednoznačně a přesně vymezeny, 2. změna nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. Jsou-li totiž naplněny tyto podmínky, pak se podle § 222 odst. 2 ZZVZ uplatnění takto vyhrazených změn nepovažuje za podstatnou změnu závazku a zadavatel je může využít v míře, v jaké si předem stanovil.

V případě poddodavatelů nebo jiných osob má pro účely zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) dojít k odlišení způsobu, jakým se podílejí na plnění předmětu.

1) Prostřednictvím jiných osob je dodavatel oprávněn prokázat určitou část kvalifikace, k dosažení zadavatelem stanovené úrovně kvalifikačních předpokladů, pro účely zajištění plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě.

V takovém případě musí účastník zadávacího řízení spolu s doklady o kvalifikaci předložit v nabídce také písemný závazek jiné osoby v souladu s § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ. Z důvodu zajištění obecné právní jistoty o způsobilosti obou subjektů pro plnění veřejné zakázky (VZ) se náležitosti písemného závazku v souladu s § 83 odst. 2 ZZVZ považují za splněné, pokud je obsahem písemného závazku jiné osoby stanovena společná a nerozdílná odpovědnost této osoby za plnění společně s vybraným dodavatelem.

Věta 2. dotčeného ustanovení však dále toto obecné pravidlo „zpřísňuje“.

Za předpokladu, že jiná osoba za dodavatele předkládá konkrétní doklady o kvalifikaci ve smyslu § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ; seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací, musí dokument podle § 83 odst. 1 písm. d) obsahovat závazek takové jiné osoby ve vztahu k dodavateli, že bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.

Prokazuje-li tedy dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci tak, že předkládá doklady shora uvedeným způsobem (§ 79 odst. 2 ZZVZ), musí dokument podle odstavce 1 písm. d) popisovat písemný závazek jiné osoby k poskytnutí věcí nebo práv v souvislosti s plněním předmětu VZ, jakož i odrážet faktickou míru zapojení této třetí osoby při společně zajišťované realizaci.

Uvedené pravidlo je platné také v situaci, pokud zadavatel požaduje předložení konkrétního seznamu stavebních prací, jehož součástí mají být 3 osvědčení objednatele o jejich řádném poskytnutí a dokončení, přičemž samotný účastník zadávacího řízení je kvalifikovaný pouze pro 2 z nich. Jedná se tak o způsob sčítání či skládání referenčních VZ postupem dle § 83 odst. 1 ZZVZ, v případě osob, z nichž ani jedna sama o sobě nesplňuje předpoklady pro plnění předmětu VZ, k poskytnutí plnění v souvislosti s prokázáním stanovených kritérií kvalifikace. Výše uvedené platí v případě, že zadavatel nestanovil jiná, bližší pravidla pro prokazování technické kvalifikace podle § 84.

Z uvedeného lze stanovit najisto, že jiná osoba musí být oprávněna k výkonu právě těch činností, k nimž se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.

Situaci popsanou ve Vašem dotazu, kdy podíl této jiné osoby na plnění VZ účastník zadávacího řízení definoval pouze jako „oborný dohled vlastním stavbyvedoucím a poskytnutí mechanizace“ v celkovém finančním objemu cca 1 % celé stavby, lze s odkazem na shora dotčená ustanovení ZZVZ považovat za nedostatečně prokázanou kvalifikaci při prokazování kvalifikace jinou osobou (požadována byla reference na realizované stavební práce – stavební práce však realizovat nebude).

Jiné osoby, jejichž prostřednictvím dodavatel prokazoval část kvalifikaci v zadávacím řízení na uzavření smlouvy na plnění VZ, musí zadavatel při plnění VZ také využívat v rozsahu prokazované kvalifikace.

K seznamu poddodavatelů na základě § 105 odst. 1 ZZVZ, jejichž prostřednictvím poskytovatel zajistí plnění smlouvy uzavřené na VZ, sdělujeme následující.

ZZVZ nestanoví povinnost identifikovat na základě Seznamu poddodavatelů i jiné osoby, za tím účelem lze vytvořit např. Seznam jiných osob – postup není zákonem formalizován, ale i jiné osoby jsou poddodavateli (z tohoto pohledu jsou jiné osoby skupinou poddodavatelů).

Na rozdíl od poddodavatelů, se účast jiných osob na plnění předmětu VZ stanoví v souladu s předloženými doklady; z obsahu písemného závazku jiné osoby tak jednoznačně vyplývá, k výkonu jakých konkrétních činností bude tato jiná osoba v souvislosti s realizací předmětu plnění pověřena, případně jakým technickým vybavením bude dodavatel oprávněn z jejich kapacit disponovat.

Pokud zadavatel požaduje v nabídce předložení seznamu poddodavatelů, musí dodavatel na základě dotčeného ustanovení ZZVZ v nabídce také tyto poddodavatele identifikovat a požadovat, aby účastník zadávacího řízení v nabídce uvedl, která část plnění VZ bude prostřednictvím určeného poddodavatele zajišťována.

Vzhledem k tomu, že smlouvu je zadavatel povinen uzavřít v souladu s nabídkou vybraného dodavatele, měl by v takovém případě předložený seznam tvořit i nedílnou součást uzavírané smlouvy na VZ. Pokud z nabídky dodavatele není jasné, které osoby a jakým způsobem se jako poddodavatelé budou účastnit plnění veřejné zakázky, velmi důrazně doporučujeme takového dodavatele vyzvat k doplnění/vysvětlení nabídky a rozhodně ho nevylučovat.

Zapojení jiných poddodavatelů do realizace VZ, kteří nebyli identifikováni podle předchozího odstavce, lze upravit smluvními podmínkami tím způsobem, tak aby bylo možné provést včasnou identifikaci již před prvním zapojením do plnění VZ, přičemž objednatel se k tomu zaváže dodatečnou žádost o zapojení poddodavatele bezdůvodně neodepřít.

Podle § 88 odst. (1) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), pokud po předložení dokladů nebo prohlášení o kvalifikaci dojde v průběhu zadávacího řízení ke změně kvalifikace účastníka zadávacího řízení, je účastník zadávacího řízení povinen tuto změnu zadavateli do 5 pracovních dnů oznámit a do 10 pracovních dnů od oznámení této změny předložit nové doklady nebo prohlášení ke kvalifikaci; zadavatel může tyto lhůty prodloužit nebo prominout jejich zmeškání.

Povinnost podle věty první účastníku zadávacího řízení nevzniká, pokud je kvalifikace změněna takovým způsobem, že:

a) podmínky kvalifikace jsou nadále splněny,
b) nedošlo k ovlivnění kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo nabídek a
c) nedošlo k ovlivnění kritérií hodnocení nabídek.

V případě povinnosti dodavatele oznámit změnu kvalifikace v průběhu zadávacího řízení, tak povinnost nahlásit změnu kvalifikace nevzniká.

Dozví-li se zadavatel, že dodavatel nesplnil povinnost uvedenou v odst. 1, zadavatel jej bezodkladně vyloučí ze zadávacího řízení podle § 88 odst. (2) ZZVZ.

Předloží-li tedy dodavatel k prokázání kvalifikace čestné prohlášení, a zadavatel si tuto možnost ve smyslu § 86 odst. 2 ZZVZ v zadávací dokumentaci nevyhradil, doporučujeme takového dodavatele vyzvat na základě § 46 ZZVZ k objasnění nebo doplnění dokladů prokazující splnění kvalifikace.

V případě, že takto vyzvaný účastník zadávacího řízení nebude nadále splňovat zadávací podmínky, anebo je ve stanovené lhůtě dodatečně nedoloží, je zadavatel oprávněn takového dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. a) nebo b) ZZVZ vyloučit ze zadávacího řízení.

Nutno však upozornit na § 39 odst. 4 ZZVZ dle nějž je zadavatel oprávněn provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení provést až po hodnocení nabídek resp. až u vybraného dodavatel.

Pokud zadavatel v důsledku změny nebo doplnění zadávací dokumentace postupem dle § 99 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) mění dříve publikované informace za jiné, např. je-li povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek, jedná se o povinný údaj, který byl již na základě předchozího oznámení dříve uveřejněn. Obdobně to platí u jiných, již dostupných informací na profilu zadavatele, které zadavatel spolu s informacemi o zahájení zadávacího řízení odeslal k uveřejnění, tudíž se jedná o údaj dostupný na základě některého z předchozích platných formulářů.

V takovém případě je zadavatel oprávněn přistoupit ke změně informací na svém profilu zadavatele až od chvíle, kdy předmětnou „změnu“ spolu se změnovým formulářem (F14) uveřejní Věstník veřejných zakázek (VVZ). Postup uveřejňování tak odpovídá ust. § 212 odst. 8, věta 1. ZZVZ, že ve Věstníku veřejných zakázek nesmí být uveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které uvádí informace odeslané k uveřejnění do Úředního věstníku EU (TED), nebo které byly uveřejněny prostřednictvím profilu zadavatele.

Jediný správný, jakož i souladný postup se ZZVZ proto vyžaduje vyčkat s provedením změny již dříve uveřejněných informací na profilu zadavatele do chvíle, než je uveřejněna předmětná informace na národní úrovni, ve VVZ.

Do doby uveřejnění opravného formuláře F14 je možné upravit informace dostupné k zadávacím podmínkám na profilu zadavatele v případě, že nebyly zahrnuty v předchozím řádném nebo opravném formuláři, na který ten poslední odeslaný spolu se změnou odkazuje.

Nelze se v souladu s platnou právní úpravou ztotožnit s postupem uvedeným ve Vašem dotazu: „Je možné uveřejnit na profilu zadavatele novou lhůtu pro podání nabídek ve stejný den, kdy je odeslán formulář o změně do TEDu nebo je nutné vyčkat na uveřejnění v TEDu a teprve poté uveřejnit na profilu zadavatele.“, neboť do ZZVZ byla vtělena na národní úrovni tzv. „fikce uveřejnění“.

Uplynutím 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v TED může být následně formulář uveřejněn ve VVZ, a to i přesto, že nebylo zadavateli či provozovateli VVZ během stanoveného intervalu doručeno oznámení o uveřejnění formuláře v TED.

K dotazu uvádíme, že potvrzení o uveřejnění vyhlášení může dojít od provozovatele VVZ technicky vzato dříve, a tudíž i změnu údajů a prodloužení lhůty pro podání nabídek na profilu zadavatele bude možno provést dříve, než jen a pouze na základě faktické publikace informací o veřejných zakázkách v TED.

K odpovědi na postup uveřejňování formuláře F14 – Oprava připojujeme odkaz na Portál VZ, k metodice o uveřejňování, spolu s odkazem k metodickým pokynům pro jednotlivé druhy formulářů.

Zadavatel má podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), možnost požadovat předložení vzorků od dodavatelů za účelem hodnocení nabídek nebo prokázání technické kvalifikace. V zadávací dokumentaci by tak mělo být uvedeno, zda předložení vzorku souvisí s hodnocením nabídek či prokázáním kvalifikace.
Podle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat vzorky výrobků určených k dodání. Zadavatelovou povinností je v zadávacích podmínkách přesně stanovit a vymezit, co má dodavatel zadavateli dodat. To znamená, že pokud zadavatel požaduje předložení vzorku, která má následně být i předmětem plnění veřejné zakázky, musí předložený vzorek splňovat požadavky a parametry vymezené v zadávacích podmínkách a vzorek tak musí splňovat všechny požadavky, jako zboží, které bude dodáno na základě veřejné zakázky.
Zadavatel může požadovat předložení vzorků po všech dodavatelích podle § 39 odst. 5 ZZVZ, nebo má možnost na základě § 104 písm. a) ZZVZ, pokud si tak vyhradí, požadovat předložení vzorků vztahujících ke kvalifikaci dodavatele pouze po vybraném dodavateli jako podmínku pro uzavření smlouvy. Zadavatel tak může rozhodnout o výběru dodavatele a až poté, před uzavřením smlouvy, si vyžádat a posoudit zda vzorky vybraného dodavatele splňují podmínky.
Zadavatel je oprávněn předložené vzorky podrobovat zkouškám, posuzovat a ověřovat dle předem stanovených podmínek a kritérií a zjišťovat tak, zda mají jím požadované vlastnosti. Zkoušku může provést zadavatel sám nebo prostřednictvím pověřené osoby. I zde platí zásada přiměřenosti, aby posouzení a případné zkoušky vzorků byly přiměřené a nepřesahovaly smysl, účel a rámec předmětu plnění.
Lhůta pro předložení vzorků musí být stanovena a přizpůsobena povaze požadovaného vzorku. Pokud zadavatel požaduje předložení vzorků současně s nabídkou, nic mu nebrání v tom, stanovit lhůtu pro podání nabídek v takové délce, aby všichni potencionální dodavatelé stačili předložit své vzorky. Obvyklá dodací lhůta na trhu tak může zadavateli poskytnout lepší představu pro stanovení přiměřené lhůty k předložení vzorků.
Pokud zadavatel poptává dodání stolů, skříní a židlí ve větším množství, lze považovat za přiměřené požadovat jako vzorek kus od každého druhu nábytku. Naopak v případě, kdy zadavatel poptává dodání stroje, nemusí být přiměřené požadovat jeden stroj jako vzorek, protože dodavateli by se nevyplatilo zahajovat nákladnou výrobu stroje s ohledem na nejistý výsledek v zadávacím řízení.
Závěrem shrnujeme, že se zadavatel musí řídit konkrétní veřejnou zakázkou a jejím předmětem. Požadavky na vzorky musí zadavatel nastavit přiměřeně s ohledem na případnou nákladnost jejich přípravy ve spojitosti s předmětem a účelem veřejné zakázky a dodavateli tak nevznikaly nepřiměřené náklady.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) umožňuje použít v souladu s ust. § 52 ZZVZ k zadání podlimitní VZ zadávací řízení podle části 4., jinak určený pro nadlimitní režim, v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté obdobně, s výjimkou některých dílčích úprav ve vztahu k podmínkám použití jednacích řízení, a dále také lhůt, které jsou při zadávání podlimitní veřejné zakázky stanoveny specificky v ust. § 54 ZZVZ. Přitom výklad slova „obdobně“ je nutné použít v souladu s čl. 41 Legislativních pravidel Vlády, a tedy v plném rozsahu, pokud se jedná o přímý odkaz na jiné ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu. Ačkoliv tedy ust. § 89 odst. 5 ZZVZ upravuje možnost stanovit technické podmínky prostřednictvím přímého či nepřímého odkazu na určité výrobky (obchodní značky, konkrétní označení typu atp.) u nadlimitních VZ, stává se závazným také při zadání podlimitní VZ, postupem podle části čtvrté ZZVZ.
Pravidla formulace technických podmínek nedopadají na zjednodušené podlimitní řízení (ZPŘ), neboť se jedná o samostatnou vnitrostátní úpravu zadávacího řízení, bez odkazu k pravidlům nadlimitních VZ, a tudíž i do směrnic. To však neznamená, že regulace nastavených podmínek technické povahy by měla být v ZPŘ zcela opomenuta, neboť se jedná o samostatný druh zadávacího řízení dle ust. § 3 ZZVZ, který upravují obecná ustanovení v rozsahu § 33 – 51 ZZVZ. Zadavatel je tak povinen postupovat při sestavení zadávacích podmínek v souladu s ust. § 36 ZZVZ, kde odst. 1 stanoví, že zadávací podmínky nesmí být zpracovány tím způsobem, aby konkrétním dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Znění dotčeného ust. ZZVZ tak při vypracování zadávací dokumentace zohledňuje dodržení zásad přiměřenosti a nediskriminace dle § 6 ZZVZ.
K Vašemu dotazu dále uvádíme, že ačkoliv z pohledu systematiky ZZVZ dělí způsoby uzavření písemné smlouvy na VZ mezi formalizované postupy tzv. „v režimu ZZVZ“ nebo také na použití výjimky pro veřejné zakázky malého rozsahu dle § 27 ZZVZ (VZMR), je povinnost dodržovat zásadu přiměřenosti či zákaz diskriminace platná bez rozdílu na jejich cílovou hodnotu. I proto povinnost dodržet základní zásady obsahuje samostatná úprava zadávání VZMR v souladu s ust. § 31 ZZVZ, při jejichž zadávání je zadavatel povinen dodržet zásady ve smyslu § 6 ZZVZ.
Společně se při zadávání veřejných zakázek na základě ZZVZ uplatní podstata zákazu tzv. skryté diskriminace, která obecně odpovídá jakékoliv mechanické aplikaci zpřísňujících podmínek účasti v zadávacím řízení. Uvedení technické podmínky účasti v zadávacím řízení ještě automaticky nemusí vykazovat znaky skryté diskriminace, ale lze ji zdůvodnit právě ve vztahu ke specifickým požadavkům zadavatele na předmět plnění. To dokládá skutečnost, že obecně zadavatel není oprávněn odmítnout srovnatelné či technicky obdobné řešení, kterým by bylo možné dosáhnout stejného výsledku, jako při řešení požadovaným zadavatelem.

Užší řízení podle § 58 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), je zadávacím řízením, ve kterém jsou dodavatelé nejprve vyzváni k podání žádosti o účast a později zadavatel nevyloučené účastníky zadávacího řízení vyzývá k podání nabídek.Podle § 98 ZZVZ může zadavatel zadávací dokumentaci vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele, a to:
a) nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, nebo
b) v případech, kdy je lhůta pro podání nabídek zkrácena podle § 57 odst. 2 písm. b) nebo § 59 odst. 5, nejméně 4 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.
Pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele. Zadavatel není povinen vysvětlení poskytnout, pokud není žádost o vysvětlení doručena včas, a to alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle předchozího odstavce. Tato zákonná úprava je jednotná pro všechny druhy zadávacích řízení.
Zadavateli je garantováno oprávnění vysvětlovat zadávací dokumentaci jak ve fázi předkládání žádostí o účast, tak i ve fázi podávání nabídek. Pouze posledních pár dní před koncem lhůt pro provedení těchto úkonů dodavatelem je vysvětlování utlumeno, protože již dochází k finalizaci dokumentů jejich podávání zadavateli.
Závěrem shrnujeme, že v případě užšího řízení je možné podat žádost o vysvětlení zadávací dokumentace nejen ve lhůtě pro podání žádosti o účast v zadávacím řízení ale i ve lhůtě pro podání nabídek. V užším řízení s nezkracovanými lhůtami je zadavatel povinen poskytnout podle § 98 odst. 3 ZZVZ vysvětlení zadávací dokumentace i na základě žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace podané alespoň 8 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek.

K dotazu sdělujeme, že povinnost zadavatele pověřit na základě ust. § 42 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) komisi, která má minimálně 5 členů, z nichž většina má příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, se použije na veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou vyšší než 300 000 000 Kč.
V případě ostatních zadávacích řízení, než ve shora uvedených případech veřejných zakázek s „vyšší hodnotou“, se k provádění úkonů konkrétní zákonné požadavky na složení hodnotící komise neuplatní. ZZVZ tak upravuje pouze fakultativní možnost zadavatele použít k provádění některých úkonů hodnotící komisi. Ve skutečnosti to znamená, že speciální požadavky na zastoupení určitým počtem členů hodnotící komise nebo požadavky na jejich odbornost, mohou být pro potřeby zadavatele upraveny „nad rámec ZZVZ“ interními předpisy v organizaci veřejného zadavatele.
V odpovědi na Váš dotaz uvádíme, že faktickým zjednodušením úpravy jmenování členů hodnotící komise a jejich náhradníků je skutečnost, že se nadále nestanoví povinnost jmenovat členy do hodnotící komise společně s jejich náhradníky a není povinnost jmenovat za konkrétního člena komise přímo také jeho náhradníka.
Závěrem doplňujeme, že ve snaze zjednodušit přípravu jednání hodnotící komise, jakož i samotný průběh posouzení a hodnocení nabídek, vypustil zákonodárce dle nové právní úpravy formální požadavek na volbu předsedy a místopředsedy komise, zajištění usnášeníschopnosti dostatečným počtem členů nebo povinnost pozvat každého člena na 1. jednání alespoň 5 pracovních dnů předem. Lze tak konstatovat, že spolu s uvedenými změnami je to právě zadavatel, který činí své úkony navenek vůči třetím osobám, jakož i ke konkrétním účastníkům zadávacího řízení, zcela samostatně.

Otevírání nabídek v elektronické podobě je upraveno ustanovením § 109 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Podle § 109 ZZVZ zadavatel otevírá a zpřístupňuje obsah elektronicky podané nabídky po uplynutí lhůty pro podání nabídek a má povinnost při jejich otevírání kontrolovat, zda byla nabídka doručena ve stanovené lhůtě, zda je nabídka autentická a zda s nabídkou nebylo před jejím otevření manipulováno. Jiné povinnosti nejsou zadavateli při otevírání nabídek v elektronické podobě stanoveny a není tak povinností zadavatele vyhotovovat písemný protokol o otevírání nabídek.
Elektronický nástroj, prostřednictvím kterého probíhá proces podávání nabídek, zajišťuje transparentnost při otevírání nabídek v elektronické podobě. Elektronický nástroj musí kvůli tomuto účelu splňovat specifické technické požadavky plynoucí z vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody. Proto není u elektronického otevírání třeba pořizování protokolu a účastníkům zadávacího řízení není zaručeno právo účastnit se osobně otevírání nabídek, jako je tomu u nabídek v listinné podobě, protože právě toto právo účastníků vnáší do otevírání listinných nabídek vyšší míru transparentnosti.
Není tedy úplně přesné, aby účastník požadoval poskytnutí protokolu o otevírání nabídek v elektronické podobě, ale vhodnější je požadavek specifikovat jako poskytnutí informací o otevírání nabídek v elektronické podobě. V případě, že bude účastník žádat po zadavateli poskytnutí informací o elektronickém otevírání nabídek, je na zadavateli, zda takové informace poskytne či nikoliv, protože zadavatel nemá podle ZZVZ povinnost takové informace poskytovat. Pokud se zadavatel rozhodne informace poskytnout, měl by zvážit, zda jejich zpřístupnění nebude v rozporu se zásadami § 6 ZZVZ, aby především nedošlo k narušení rovnosti mezi účastníky nebo případně k diskriminaci některého z účastníků.

Ustanovení § 46 odst. 2 a 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), umožňuje zadavateli nechat si objasnit, nebo doplnit údaje, doklady, vzorky nebo modely, které byly při zadání veřejné zakázky předloženy za podmínky, že nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Pokud nabídka zadavateli vyhovuje, výše uvedené ustanovení zadavateli umožňuje požádat o objasnění nabídky (byť může jít fakticky o změnu požadovaného rozměru) a pokud ji dodavatel doplní tak, aby byla v souladu se zadávacími podmínkami, může být tato nabídka dále posuzována a hodnocena.

Každý dodavatel je oprávněn podat žádost o účast ve smyslu § 139 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) při zavádění dynamického nákupního systému (DNS), a dále kdykoliv v průběhu trvání DNS v souladu s § 140 odst. 1 ZZVZ. Požadavky na obsah, formu nebo způsob podání žádostí o účast musí být uveřejněny v elektronickém nástroji na profilu zadavatele a musí být dostupné po celou dobu trvání DNS. Přístup k informacím a dokumentům o veřejných zakázkách musí být v souladu se ZZVZ zajištěn neomezeným a dálkovým přístupem, naopak k podání žádosti o účast je předchozí registrace dodavatele do elektronického nástroje nezbytná.

Dle § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) je zadavatel oprávněn veřejné zakázky malého rozsahu zadávat mimo režim ZZVZ, za současného dodržení zásad uvedených v § 6 ZZVZ.Vzhledem k tomu, že komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem upravená v § 221 ZZVZ dopadá toliko na komunikaci v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté zákona, lze při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu mimo režim ZZVZ, tj. za využití výjimky dle § 31 ZZVZ, stanovit v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku malého rozsahu povinnost podat nabídku výlučně v listinné podobě.

Zákon o zadávání veřejných zakázek nestanoví minimální váhu pro nabídkovou cenu, určení váhy ceny je zcela na zadavateli dle charakteristik konkrétního plnění. Zákon dokonce umožňuje stanovit pevnou cenu a hodnotit pouze na kvalitativní kritéria.

Zákon o zadávání veřejných zakázek nestanoví minimální váhu pro nabídkovou cenu, určení váhy ceny je zcela na zadavateli dle charakteristik konkrétního plnění. Zákon dokonce umožňuje stanovit pevnou cenu a hodnotit pouze na kvalitativní kritéria.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) upravuje hodnocení nabídek, konkrétně kritéria kvality v § 116. Ustanovení § 116 odst. 2 ZZVZ demonstrativně vyjmenovává, jaká mohou být kritéria kvality, ale tento výčet není konečný a zadavatel může uplatnit i jiná kritéria kvality, která budou souviset s předmětem veřejné zakázky a zároveň budou vyjadřovat kvalitu.
Zadavatel má povinnost podle § 115 odst. 1 stanovit v zadávací dokumentaci pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují kritéria hodnocení, metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii. Zadavatel musí při postupu dle ZZVZ dbát na zásadu transparentnosti, proto musí být zadávací podmínky stanoveny a poskytnuty dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast v zadávacím řízení a stejně tak i přesně popsána metoda, jak budou přidělovány body v rámci hodnocení jednotlivých kritérií kvality.
Kritéria kvality musí být podle § 116 odst. 3 vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění ověřitelné. Kritériem kvality pak nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinnosti dodavatele, nebo platební podmínky.
Ve Vašem případě tedy není nutné podřazovat dané hodnotící kritérium pod výčet uvedený v § 116 odst. 2 ZZVZ. Vámi navržený postup je možný, pokud bude v zadávací dokumentaci, ve srozumitelné a dostatečné míře, popsána metoda hodnocení a systém přidělovaní bodů za realizované stavební zakázky, které jsou nad rámec požadavku technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ.

K dotazu, zda musíte zadávat právní služby ve zjednodušeném režimu, jenž se týká § 129 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) Vám sdělujeme:
Ve zjednodušeném režimu zadává zadavatel veřejné zakázky, včetně koncesí podle § 174 ZZVZ, na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. To platí i v případě, že součástí předmětu veřejné zakázky jsou i služby v této příloze neuvedené, pokud jejich předpokládaná hodnota je nižší, než je předpokládaná hodnota služeb uvedených v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
I když formulace výše uvedeného ustanovení může nasvědčovat tomu, že zadavatel služby uvedené v příloze č. 4 musí zadávat ve zjednodušením režimu, není vyloučeno, aby zadavatel postupoval podle přísnějšího režimu a zadal tyto služby v režimu podlimitním nebo nadlimitním.

Úvodní část odpovědi na dotaz je věnována ustanovení § 211/5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), podle kterého elektronický nástroj nebo datová schránka nahrazují uznávaný elektronický podpis u těch úkonů zadavatele, u nichž to ZZVZ explicitně vyžaduje. Povinnost dodavatele opatřit datovou zprávu s nabídkou uznávaným el. podpisem vyplývá z dikce § 107 odst. 1 ZZVZ, s odkazem na § 211 odst. 2 ZZVZ. Fakticky tak nabídky mohou být podávány výhradně prostřednictvím el. nástroje (EN), v nichž probíhá autentizace osob oprávněných jednat jménem dodavatele při registraci vložením certifikátu s platným uznávaným elektronickým podpisem a heslem elektronického podpisu.
Ostatní úkony dodavatele v zadávacím řízení, až do uzavření smlouvy, jsou z pohledu ZZVZ komunikací dle § 211 odst. 3 ZZVZ, která musí mezi zadavatelem a dodavatelem probíhat v zadávacím řízení výhradně elektronicky a tedy i písemně. Obecné zásady komunikace tak upravují rovněž žádost dle § 122 odst. 3 ZZVZ, z hlediska povinnosti vyžádat si od vybraného dodavatele před podpisem smlouvy originály nebo ověřené kopie dokladů o jeho kvalifikaci, pokud již takový doklad nemá zadavatel k dispozici, anebo mu nebyl předložen spolu s ostatními doklady v nabídce.
Příkladem dokladu, který je originálem již od chvíle, kdy vznikl jako elektronický originál tím, že ho dodavatel sám vytvořil, může být prokázání neexistence splatného daňového nedoplatku na spotřební dani dle § 74 odst. 1 písm. b) ZZVZ viz písemné čestné prohlášení dodavatele o neexistenci splatného daňového nedoplatku.
V opačném případě u dokladů předkládaných v ZŘ, jejichž původcem není sám dodavatel, jako například výpis z evidence Rejstříku trestů, potvrzení příslušného finančního úřadu, potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, výpis z Obchodního rejstříku atp., nelze odesláním dokumentu v EN nahradit doložku z hlediska původu dokladu nebo nahradit autentičnost osoby, která doklad oprávněně vydává (původce). Pro úplnost doplňujeme, že autentičnost takového dokumentu tudíž musí být zajištěna nad rámec uskutečňované elektronické komunikace.
K odpovědi na dotaz: „Je možné uznávat dodavateli datovou zprávu podepsanou zaručeným elektronickým podpisem v ostatních případech (pokud komunikuji jinak než datovkou nebo prostřednictvím EN) komunikace vůči zadavateli?“ sdělujeme, že data jsou při el. komunikaci s obsahem datové zprávy logicky spojena a nemusí již docházet k jejich dodatečnému ověřování.
Požadavek na připojení uznávaného elektronického podpisu lze dovozovat s odkazem na zásadu rovnosti, ve vztahu k ostatním účastníkům zadávacího řízení, kteří již své doklady o kvalifikaci předkládali v nabídkách, spolu s uznávaným elektronickým podpisem. S přihlédnutím k této skutečnosti se lze oprávněně domnívat, že požadavek zadavatele na předložení dokladů spolu s takovým elektronickým podpisem může být oprávněný. Bezvadným právním jednáním mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení je tak komunikace uskutečňovaná v EN, který shora uvedeným způsobem nahrazuje elektronický podpis logicky spojený s obsahem datové zprávy.
Pro úplnost doplňujeme, že zadávání veřejných zakázek není výkonem veřejné moci, ačkoliv se jedná o civilní kontraktační proces, který je upraven zvláštními předpisy závaznými pro veřejné zadavatele a další subjekty.
Z hlediska zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, kterým bylo implementováno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce tak lze k podepisování (ověřování) úkonů či listin mezi dvěma soukromoprávními subjekty použít jakýkoliv podpis, běžně používaný v elektronické komunikaci.

K dotazu ve věci prokazování kvalifikace jinou osobou, jež zároveň podává žádost o účast do dynamického nákupního systému (DNS) jako dodavatelé, jimž kvalifikaci prokazuje, sdělujeme následující.
Jak správně uvádíte, § 107 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) používá pouze pojem nabídka, resp. v odst. 6 pojem předběžná nabídka. Lze tedy mít za to, že na žádosti o účast se předmětné ustanovení neaplikuje.
Přestože se na zadávání veřejných zakázek v DNS část čtvrtá ZZVZ, a tedy i § 107 ZZVZ, nepoužije, nedoporučovali bychom akceptovat situaci, kdy by nabídku v DNS podával dodavatel, který zároveň prokazoval část kvalifikace za jiné dodavatele při zařazení do DNS, společně s těmito dodavateli.
Jako ideální řešení v této situaci spatřujeme uvádět ve výzvě k podání nabídky v DNS závazné pravidlo, že dodavatel, jehož prostřednictvím prokazovali další dodavatelé v DNS kvalifikaci, nesmí podat nabídku, pokud bude podána i těmito dodavateli v rámci konkrétního „minitendru“, přičemž by zadavatel odkázal na přiměřenou aplikaci § 107 odst. 4 a 5 ZZVZ, tedy že pokud tato situace nastane, bude z daného „minitendru“ tento dodavatel vyloučen. Možnost stanovení takového pravidla by vycházela z § 39 odst. 1 ZZVZ, dle něhož pokud nejsou zákonem stanovena pravidla pro průběh zadávacího řízení, určí si je zadavatel sám v souladu se zásadami dle § 6 ZZVZ.

K dotazu týkajícímu se možnosti podání námitek sdělujeme následující: Zadavatel má dle § 127 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) povinnost zrušit zadávací řízení, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení. Tato povinnost se podle § 53 odst. 7 ZZVZ vztahuje i na zjednodušené podlimitní řízení.
Obecně může podle § 241 odst. 1 ZZVZ námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele hrozí nebo vznikla újma. Z toho vyplývá, že právo podat námitku nemá pouze účastník zadávacího řízení, ale i dodavatel, který se nestal účastníkem řízení, ale má za to, že mu byla způsobena újma. Za újmu lze také považovat například ztrátu šance na získání veřejné zakázky. Dále podle § 242 odst. 2 námitky proti úkonům oznamovaných v dokumentech, které je zadavatel povinen uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.
Ukončení zadávacího řízení je upravené § 51 ZZVZ. Konkrétně § 51 odst. 2 stanovuje, že v případě zrušení zadávacího řízení je zadávací řízení ukončeno v okamžiku, kdy:
a) všem účastníkům zadávacího řízení uplyne lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem, pokud námitky nejsou podány,
b) v případě podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem uplyne lhůta pro podání návrhu podle § 251 odst. 2 nebo 3, pokud návrh není podán,
c) v případě podání návrhu podle § 251 odst. 1 proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem nabude právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení, či zamítnutí návrhu, nebo
d) nabude právní moci rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podle § 263.
Pokud tedy ve lhůtě 15 dní od zveřejnění či doručení sdělení či oznámení o zrušení zadávacího řízení účastníkům nebudou zadavateli doručeny žádné námitky proti zrušení zadávacího řízení, je zadávací řízení ukončeno k okamžiku uplynutí této lhůty. Shrnujeme tak, že 15 denní lhůta pro podání námitek dle § 242 odst. 2 ZZVZ musí být dodržena.
Výjimkou je § 51 odst. 4 ZZVZ, který uvádí, že zadavatel může zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění, pouze pokud jsou naplněny dvě podmínky a to, že tak vyžadují provozní potřeby zadavatele, a že veřejná zakázka bude zadána pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu.
Závěrem ještě upozorňujeme na možnost využití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 1 písm. a) ZZVZ, který stanovuje, že zadavatel může použít JŘBU, pokud podstatně nezměnil zadávací podmínky oproti předchozímu zjednodušenému podlimitnímu řízení, v němž nebyly podány žádné nabídky nebo žádosti o účast.

Jak vyplývá z dotazu, prostřednictvím nadlimitního zadávacího řízení bude nakoupen zdravotnický přístroj s tím, že faktickému nákupu ještě předchází jeho schválení přístrojovou komisí. Dotaz zní, zda lze v zadávacích podmínkách stanovit možnost zadávací řízení zrušit v případě, že přístrojová komise nákup přístroje zamítne.
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) v § 127 taxativně vypočítává důvody možného zrušení zadávacího řízení. Zadavatel tedy může pro zrušení zadávacího řízení použít pouze důvody uvedené § 127 ZZVZ, nikoliv důvody vlastní, byť uvedené v zadávací dokumentaci.
S ohledem na výše uvedené, se jako nevhodnější důvod zrušení jeví § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ tj., v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
Alternativou k výše uvedenému by byla v rámci obchodních podmínek výhrada odstoupení od smlouvy z důvodu neschválení nákupu přístrojovou komisí, případně vázat účinnost smlouvy na splnění podmínky schválení nákupu přístrojovou komisí.

K dotazu ve věci neuveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku jak na profilu zadavatele, tak i v registru smluv, Vám sdělujeme následující:
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) v § 219 odst. 1 ukládá zadavateli povinnost nejpozději do 15 dnů od uzavření smlouvy na veřejnou zakázku tuto včetně všech jejich dodatků a změn uveřejnit na profilu zadavatel. Toto však neplatí pro smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu, jimž je myšlen zejména zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv (dále také „Registr“).
Vzhledem k tomu, že dle § 8 odst. 4 Registru platí, že je-li v souladu s Registrem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách, zadavatel již smlouvu na veřejnou, kterou uveřejní v Registru, nemusí duplicitně uveřejňovat také na svém profilu zadavatele. Neuveřejní-li však zadavatel smlouvu na veřejnou zakázku v souladu § 219 odst. 1 ZZVZ, dopustí se přestupku dle § 269 odst. 2 ZZVZ, přičemž dodatečné uveřejnění, tj. uveřejnění po lhůtě uvedené buď v ZZVZ nebo Registru, nevede ke zhojení již spáchaného přestupku.
Co se týče skutečnosti, že zadavatel neuveřejnil smlouvu na veřejnou zakázku ani ve lhůtě do tří měsíců od jejího uzavření, platí dle § 7 odst. 1 Registru, že taková smlouva je zrušena od počátku. Z pohledu práva soukromého je následkem neuveřejnění smlouvy ani v dodatečné lhůtě její absolutní neplatnost.

Problematice registru smluv se jakožto gestor tohoto zákona věnuje Ministerstvo vnitra, zde je odkaz: https://www.mvcr.cz/soubor/sp-2-19-krc-bouda-pdf.aspx

K dotazu, který se týká uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele v případě, kdy zadavatel není povinen dle § 29 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, Vám sdělujeme následující:
Uveřejnění smlouvy a skutečně uhrazené ceny dle § 219 odst. 1 ZZVZ se vztahuje pouze na veřejné zadavatele podle § 4 odst. 1 ZZVZ. Povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému neplatí dle § 219 odst. 1 ZZVZ pro:
a) smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b) smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n)
(pozn. dle aktuální právní úpravy po novele č. 166/2023 Sb., kterou se upřesňují některé formulace z důvodů odstranění výkladových problémů, věcně zůstává úprava uveřejňování smluv a skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky zachována, např. také sjednocení lhůty pro uveřejnění se lhůtou pro uveřejnění v registru smluv.)
c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d) smlouvu uveřejněnou v registru smluv.
Výjimky z povinnosti uveřejňovat smlouvu tvoří podle § 218 odst. 3 ZZVZ veřejné zakázky, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních předpisů. To se vztahuje především na utajované informace ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a údajů podle zvláštních právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
Z výše uvedeného vyplývá, že v případě kdy se jedná o veřejného zadavatele dle § 4 odst. 1 ZZVZ, který postupuje dle § 29 písm. h) tzn. dle obecné výjimky, kdy není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení a současně se nejedná o ochranu informací ani zvláštních předpisů dle § 218 odst. 3 ZZVZ, má zadavatel povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.
Tato povinnost se dle § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ nevztahuje na smlouvy, které zadavatel uveřejnil podle jiného právního předpisu (zejména zákona o registru smluv, účinného od 1. 7. 2016). Zadavatel na základě uvedené výjimky není povinen uveřejňovat smlouvu duplicitně. To znamená, že zadavatel nemá povinnost smlouvu uveřejnit na profilu zadavatele, pokud ji uveřejnil již v registru smluv.

K dotazu ohledně rámcové dohody, uvádíme následující: Rámcovou dohodu (dále jen „RD“) upravuje část šestá zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Pravidla pro RD jsou tedy výslovně upravena v § 131 – 137 ZZVZ. Zadavatel může dle § 131 odst. 2 uzavřít RD pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty. Zadavatel má povinnost vyhotovit písemnou zprávu o zadávacím řízení, kterým byla uzavřena RD, nikoliv o každé veřejné zakázce, která bude posléze na základě RD zadána.
Co se týče postupu bez obnovení soutěže mezi účastníky RD, řídí se tento postup podle pravidel, které zadavatel stanovil v zadávacích podmínkách a ze ZZVZ neplynou žádné další povinnosti. Zde upozorňujeme, že ZZVZ již neupravuje princip „kaskády a rotace“, ale nic nebrání zadavateli, aby nastavením zadávacích podmínek docílil stejného výsledku jako při použití principu „kaskády nebo rotace“ podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
Postup s obnovením soutěže mezi účastníky se řídí § 135 ZZVZ. Podle § 135 odst. 1 písm. a) se pro podání a otevírání nabídek použijí § 107 – 110 ZZVZ obdobně. Zadavatel si v zadávací dokumentaci určí, zda bude přijímat nabídky v listinné nebo elektronické podobě a dále se řídí zmíněnými § 107 – 110 ZZVZ. Pokud tedy budou nabídky podávány v listinné podobě, je zadavateli v § 110 odst. 5 stanovena povinnost vyhotovit protokol o otevírání obálek s nabídkami. Povinnost jmenovat komisi ve spojení s RD není stanovena, stejně tak jako povinnost vyhotovit zprávu o hodnocení nabídek. Zadavatel má povinnost podle § 135 odst. 1 písm. d) oznámit výběr dodavatele s odůvodněním všem účastníkům RD, kteří podali nabídku. Obsah takového oznámení není ZZVZ nijak specifikován, ale z odůvodnění by měl vyplývat důvod výběru – ve Vašem případě tedy, že dodavatel nabídnul nejnižší nabídkovou cenu, jelikož nejnižší nabídková cena je hodnotícím kritériem. Dle § 135 odst. 3 ZZVZ může zadavatel uzavřít smlouvu i před uplynutím 15 denní lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele. Rizikem zde je, že v případě, kdy účastník RD nesouhlasí s výběrem dodavatele a nebyla zachována lhůta pro podání námitek, může podat návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku.
Závěrem, dodáváme, že ať už se jedná o postup s obnovením soutěže mezi účastníky, bez obnovení soutěže mezi účastníky, nebo jejich kombinací, má zadavatel dle § 137 ZZVZ povinnost odeslat oznámení o uzavření smlouvy na základě RD k uveřejnění podle § 212 ZZVZ do 30 dnů od uzavření smlouvy, nebo od konce každého čtvrtletí, pokud zadavatel výsledek uveřejňuje souhrnně.

K dotazu ohledně poskytnutí jistoty účastníkem uvádíme následující: Dle § 41 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) může zadavatel požadovat, aby účastníci zadávacího řízení poskytli jistotu a to ve lhůtě pro podání nabídek. Aby mohl zadavatel požadovat jistotu, je nezbytné, aby byla stanovena zadávací lhůta dle § 40 ZZVZ, během které účastníci nemohou odstoupit ze zadávacího řízení.Jistotu účastníci mohou dle § 41 odst. 3 ZZVZ poskytnout ve formě a) peněžní jistoty, b) bankovní záruky, nebo c) pojištění záruky. V případě, že se jedná o bankovní záruku nebo pojištění záruky (dále jen „jistota“), je dle § 41 odst. 5 účastník povinen zajistit její platnost po celou dobu trvání zadávací lhůty. Na tuto povinnost se vztahuje § 48 odst. 3 ZZVZ, který stanovuje, že zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který neprokázal složení požadované jistoty nebo nezajistil jistotu po celou dobu trvání zadávací lhůty.
Podle § 41 odst. 5 ZZVZ má tedy účastník povinnost zajistit platnost jistoty po celou dobu trvání zadávací lhůty, přičemž ZZVZ blíže tuto povinnost nespecifikuje a nechává tak prostor účastníkovi a jeho uvážení, jakým způsobem dané povinnosti dostojí. Účastník má možnost v průběhu zadávací lhůty prodlužovat jistotu. V podané nabídce tak nemusí být prokázána jistota pokrývající celou předpokládanou zadávací lhůtu, za předpokladu, že účastník dále zajistí, aby byla jistotou pokryta i zbývající část zadávací lhůty, protože nesmí nastat situace, kdy by jistota nepokrývala celou zadávací lhůtu, byť by se jednalo například i o jediný den zadávací lhůty. V případě, že nebude jistotou pokryt byť jediný den běhu lhůty, vznikne zadavateli povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení podle § 48 odst. 3 ZZVZ. Ve Vámi uvedeném případě tak má účastník možnost do 7. 8. 2019 prodloužit platnost jistoty do 19. 8. 2019, aby byla jistotou pokryta celá lhůta.
Závěrem dodáváme, že pokud bude platnost jistoty složené účastníkem končit dříve než zadávací lhůta, může zadavatel vyzvat účastníka k prodloužení platnosti jistoty. Využije-li zadavatel této možnosti, musí dbát na to, aby k prodloužení jistoty byli vyzváni všichni účastníci, jejichž jistota nepokryje celou zadávací lhůtu, neboť jinak by došlo k porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek – zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

K dotazu ve věci postupu při uzavírání dodatku ke smlouvě na veřejnou zakázku uvádíme následující: Podle § 211 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) se na komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení vztahuje povinnost, aby takováto komunikace probíhala písemně a elektronicky.
Jak je uvedeno ve stanovisku expertní skupiny MMR (dostupné zde: http://portal-vz.cz/getmedia/e0ffade9-c8f6-4c36-b0d5-d73a48ab5a56/171113_DUSLEDKY-NEDODRZENI-POVINNE-ELEKTRONICKE-FORMY-PISEMNE-KOMUNIKACE-PRI-UZAVIRANI-SMLOUVY-NA-VEREJNOU-ZAKAZKU_k-uverejneni.pdf [PDF, 178.41KB]), i přes povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení, bude smlouva na veřejnou zakázku uzavřená v listinné podobě platná. Z toho lze vycházet i při uzavírání dodatků ke smlouvě. Tím spíše pak lze v listinné podobě uzavřít dodatek, který je uzavírán mimo zadávací řízení, neboť podle § 211 ZZVZ se povinnost elektronické komunikace vztahuje na zadávací řízení a zadávací řízení se dle § 51 ZZVZ ukončuje okamžikem uzavření smlouvy. Bude se jednat například o dodatky, kterými dochází ke změně smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 ZZVZ.
Uzavřená smlouva na veřejnou zakázku, včetně všech svých dodatků je dokumentací o zadávacím řízení. Uchovávání dokumentace o zadávacím řízení je upraveno § 216 odst. 1 ZZVZ tak, že zadavatel je povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o znění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, lhůtu delší. Zadavatel má tak povinnost uchovat dodatek ke smlouvě vhodným způsobem, aby nedošlo k jeho poškození po dobu 10 let od ukončení zadávacího řízení nebo po dobu 10 let od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku.Dokumentace zadávacího řízení, tedy i uzavřený dodatek, se může uchovávat ve své původní podobě – listinné nebo elektronické a není třeba měnit formu dokumentace z elektronické do listinné a obráceně. Naopak ZZVZ předpokládá, že dokumenty, zůstanou uchovány v podobě, ve které byly provedeny.

V případě dotazu by se mělo jednat pouze o tzv. rozpočtový přesun, tedy nikoliv o aplikaci ust. § 11 ZZVZ. Jen je nutno pouze upozornit, že by ze strany zadavatele neměly být poskytnuty jiné platby za konkrétní plnění příspěvkové organizace, než je tomu právě v případě přesunu prostředků z rozpočtu zadavatele, neboť v takovém případě by se již jednalo o úplatnou smlouvu.

K dotazu týkajícímu se vertikální spolupráce uvádíme následující: Dle § 11 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) může být uzavřena vertikální spolupráce mezi zadavatelem a jinou právnickou osobou, pokud tuto právnickou osobu a) sám zadavatel nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, b) v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé a c) více než 80% celkové činnosti takto ovládané osoby je prováděno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, které ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají jako své vnitřní organizační jednotky. Podmínky tohoto ustanovení se dle § 11 odst. 6 ZZVZ vztahují i na zadavatele podle § 4 odst. 2 ZZVZ.
Pokud jsou kumulativně naplněny podmínky § 11 odst. 1 ZZVZ, lze uzavřít smlouvu o vertikální spolupráci bez provedení zadávacího řízení dle ZZVZ.V případě, že právnická osoba, s níž zadavatel uzavřel smlouvu o vertikální spolupráci, využije poddodávky od další právnické osoby, je nutné tyto poddodávky zadat postupem dle ZZVZ. Je tomu tak proto, že právnická osoba v rámci vertikální spolupráce splňuje definici zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ, neboť plnění je financováno z prostředků veřejného zadavatele. Právnická osoba v rámci vertikální spolupráce je tak povinna zadat poddodávky v zadávacím řízení, pokud výše předpokládané hodnoty poddodávky přesahují limity stanovené § 27 ZZVZ. Pokud předpokládaná hodnota nepřesahuje tyto limity, jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu, která dle § 31 ZZVZ může být zadávána mimo zadávací řízení a nemusí se řídit ustanoveními ZZVZ, ovšem musí být dodrženy základní zásady stanovené § 6 ZZVZ.
Závěrem uvádíme, že pořízení stavebního materiálu je též poddodávkou. A pokud právnická osoba v rámci vertikální spolupráce využije poddodavatele, je na tuto poddodávku nahlíženo jako na veřejnou zakázku, kterou je třeba zadat dle pravidel ZZVZ.

K zaslanému dotazu, který se týká jistoty, Vám jako gestor zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění (dále jen „ZZVZ“) sdělujeme, že jednou z forem poskytnutí jistoty účastníkem zadávacího řízení, které ZZVZ připouští, je i složení peněžní částky na účet zadavatele (dále jen „peněžní jistota“ nebo „jistota“) dle ustanovení § 41 odst. 3  písm. a) ZZVZ. Peněžní jistotou se rozumí složení finančních prostředků (peněz) účastníkem zadávacího řízení na účet určený zadavatelem v zadávací dokumentaci, jak uvádíte ve svém dotazu.
Způsob poskytnutí a prokázání složení peněžní jistoty formou složení peněžní částky na účet zadavatele platí v souladu s ustanovením § 41 odst. 4 písm. a) ZZVZ, že „účastník zadávacího řízení prokáže v nabídce poskytnutí jistoty, sdělením údajů o provedené platbě zadavateli“. Účastník zadávacího řízení je povinen prokázat poskytnutí peněžní jistoty již v nabídce, tj. aby předmětné informace nebo doklady byly součástí účastníkem podané nabídky.
Na jistotu nelze vztáhnout ustanovení § 46 ZZVZ a doplnit tak tyto informace nebo doklady po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Zadavatel je tedy povinen účastníka zadávacího řízení vyloučit v souladu s ustanovením § 48 odst. 3 ZZVZ a to i v případě, že by peněžní jistota byla fakticky složena, ale její složení by nebylo prokázáno a nebo je účastník zadávacího řízen prokazoval mimo svou nabídku např. ve zvláštním dopisu adresovaném zadavateli.
Závěrem si Vás dovolujeme informovat, že odbor práva veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj při vytváření svého názoru vycházel pouze z Vámi poskytnutých informací. Výše zaujatý právní názor nemusí být shodný s právním názorem orgánu dohledu (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže), případně soudu.

Dobrý den,
z Vašeho dotazu není bohužel zřejmé, zda chcete podat námitku nebo návrh na zahájení řízení. Podáváte-li námitku vůči postupu zadavatele, kterým je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, podle § 241 ve lhůtě dle § 242 zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen zákon), v tomto případě se kauce neskládá. Pokud chcete zahájit řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, podáváte Návrh na zahájení řízení dle § 249 zákona, které je zpoplatněno kaucí dle § 255 zákona. Tuto kauci skládáte na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, postupem uvedeným na [https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/obrana-proti-nespravnemu-postupu-zadavatele/kauce-a-spravni-poplatek.html]. Jedná se o dva různé úkony, které mají různý procesní postup, a dodavatel by před jejich zahájením měl sám definovat, který úkon hodlá činit.

Dodavatel předkládá dokumenty v zadávacím řízení v prostých kopiích (i elektronických). S ohledem na realizaci zadávacího řízení prostřednictvím elektronického nástroje, není nutné, aby dodavatel podepisoval svoji nabídku elektronickým podpisem, k jednoznačné identifikaci dochází již registrováním dodavatele v elektronickém nástroji.

Dodavatel předkládá dokumenty:

• Pokud je doklad zhotoven v PC – přikládá do nabídky takový dokument (zhotovil ho dodavatel a je to originál) – a pokud takový dokument nebude měnit, je stále originálem dodavatele, dodavatel je může opakovaně poskytovat zadavatelům, pokud nezasáhl do jejich obsahu. Dokument vytvořený v elektronické podobě neztrácí elektronickým přeposíláním (nebo elektronickým kopírováním bez zásahu do jeho integrity) z pohledu ZZVZ povahu originálu. Takový dokument nemusí být nijak více podepsán.
• Pokud má doklad (originál) dispozici v listinné podobě, musí jej převést do elektronické podoby – tedy stačí sken – stane se z něj prostá kopie, kterou přiloží. Co se týká podpisu, vyplývá z povahy dokumentu (např. podepsané reference jiným zadavatelem, smlouva s jiným dodavatelem/zadavatelem, smlouva s expertem, že se bude podílet na zakázce) – ale takový dokument pouze věcně prokazuje nějakou skutečnost, nemusí být opakovaně extra podepsán do nabídky, aby bylo prokázáno, že jej zhotovil/ připravil dodavatel.
• Elektronické originály některých dokladů o kvalifikaci mohou být získány přímo z odkazu do informačních systémů veřejné správy (např. výpis z obchodního rejstříku na webu www.justice.cz, výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů na webu http://www.isvz.cz/ISVZ/SKD/ISVZ_SKD_text.aspx). V zadávacích řízeních mohou být používány elektronické dokumenty v podobě výpisů z těchto informačních systémů.
• Elektronické obrazy nebo kopie takových dokumentů bez elektronických podpisů nebo pečetí (např. skeny listinných výpisů nebo printscreen obrazovky) jsou z hlediska ZZVZ považovány za prosté kopie. Je však nutné upozornit, že pokud dodavatel podle § 45 odst. 4 ZZVZ předložení dokladu nahradí odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy (tzn. v nabídce je obsažen odkaz, nikoliv elektronický dokument), nedochází vůbec k předložení dokladů, ustanovení ZZVZ o předkládání kopií nebo originálů dokladů se neuplatní a ve vztahu k takovým dokumentům se tedy ani výzva podle § 122 odst. 3 nezasílá.

Co se týká podepisování samotných nabídek, tak § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů upravuje tzv. fikci podpisu při zasílání datové zprávy prostřednictvím datové schránky orgánům veřejné moci, kdy „Úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.“

Navíc podle obecné úpravy v § 562 odst. 1 občanského zákoníku platí, že „písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby“. Ve vztahu k elektronické komunikaci uskutečňované prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky (a to včetně úkonů vyjmenovaných v § 211 odst. 5 ZZVZ) lze tedy uzavřít, že datová zpráva nemusí být podepsána, pokud umožňuje určení jednající osoby, což bude v případě zpráv řádně zasílaných elektronickým nástrojem nebo datovou schránkou splněno.

Doporučujeme prostudovat metodické pomůcky k uvedenému tématu na Portálu o veřejných zakázkách:

https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/stanoviska/stanoviska-expertni-skupiny-mmr-k-zakonu-o-zadavani-verejnych-zakazek/anoviska expertní skupiny MMR k zákonu o zadávání veřejných zakázek – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz), konkrétně následující:

Podepisování elektronických úkonů v zadávacím řízení [PDF, 541.09KB]

http://www.portal-vz.cz/getmedia/5f568192-5f4d-444a-9d48-ff4ee60501cf/Podepisovani-elektronickych-ukonu-v-zadavacim-rizeni.pdf

Předkládání elektronických kopií a elektronických originálů dokladů v zadávacím řízení [PDF, 522KB]

http://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2020/08/Predkladani-elektronickych-kopii-a-elektronickych-originalu-dokladu-v-zadavacim-rizeni.pdf

Zakázka malého rozsahu, ve smyslu § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění (dále jen zákon) je zakázkou zadávanou mimo režim zákona v souladu s § 31 zákona. Odkaz na § 39, odst. 1. zákona není v tomto případě vhodný, neboť se nejedná o zadávací řízení, vedené v režimu zákona. Ustanovení § 216 zákona o uschování dokumentace o zadávacím řízení se na předmětnou zakázku nevztahuje, neboť byla vedena jako zakázka zadávaná mimo režim zákona.Dovolujeme si upozornit, že z širšího pohledu lze na dokumentaci k zakázce malého rozsahu též nahlížet jako na součást daňové a účetní dokumentace, proto by při archivaci dokumentace měl zadavatel zohlednit i § 31 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, § 27 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění.

ZZVZ chápe jako střet zájmů podle § 44 odst. 2 situace, kdy se zájmy osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení nebo mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení. Střet zájmů může obecně vzniknout u osoby zadavatele. Tedy pan radní by se neměl ani podílet na průběhu zadávacího řízení ani by neměl mít vliv (ani teoreticky) na výsledku takového zadávacího řízení. Zájmem může být teoreticky i odměna člena dozorčí rady apod. V tomto případě bychom tedy nedoporučovali, aby se pan radní jakýmkoliv způsobem podílel na přípravě zadávacího řízení ze strany zadavtele a i aby se nepodílel na výsledku – tedy aby nebyl v hodnotící komisi, aby nerozhodoval o výsledku.

Na základě § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) je veřejný zadavatel povinen uveřejnit nejpozději do tří měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ.

Otázkou je, má-li veřejný zadavatel povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, která byla uveřejněna podle zákona o registru smluv?

K dotazu připojujeme následující odpověď:

Ustanovení § 219 odst. 3 ZZVZ jasně vymezuje povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu za plnění smlouvy pouze ve vztahu ke smlouvám, na které se vztahuje povinnost jejich uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ. Na smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu, tedy i podle zákona o registru smluv, se vztahuje výjimka z povinnosti jejího uveřejnění dle § 219 odst. 1 ZZVZ. Lze tak tedy jednoznačně dospět k závěru, že pokud byla smlouva na veřejnou zakázku uveřejněna podle zákona o registru smluv, nedopadá na veřejného zadavatele povinnost uveřejnit ji na profilu zadavatele podle § 219 odstavce 1 a nemá tak ani povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy na profilu zadavatele podle § 219 odst. 3 ZZVZ. Stejně tak zadavatel neuveřejňuje skutečně uhrazenou cenu ani v případech vyjmutých z povinnosti § 219 odst. 1 ZZVZ, které jsou uvedeny pod písmeny a) až c) předmětného ustanovení.

Povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu se tedy nevztahuje ani na situace, kdy zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) či na situace, kdy jde o zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu.

Problematiku předkládání dokladů v zadávacím řízení obecně reguluje § 86 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek  (dále jen „ZZVZ“), který v odstavci druhém stanoví: „Pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel prokázat svou kvalifikaci dle § 86 odst. 2 ZZVZ, tzn. předložit čestné prohlášení při podání žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce“.V rámci certifikovaného elektrického nástroje jsou ověřeny identity komunikujících subjektů. Proto, když zadavatel a dodavatel komunikují elektronicky prostřednictvím elektronického nástroje, nemusí podepisovat každý dokument zvlášť, neboť elektronický podpis použili již ve fázi registrace do elektronického nástroje.
Z výše uvedeného vyplývá a k Vašemu dotazu uvádíme, že čestné prohlášení o splnění základní způsobilosti, které je součástí nabídky podané elektronicky prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje, nemusí být dodavatelem podepsané ani listině ani elektronicky, neboť se má za to, že celý obsah nabídky je již podepsán a to díky ověření identity komunikujících subjektů, které proběhlo již ve fázi registrace do elektronického nástroje.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) stanoví pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky dle § 16 až § 23 ZZVZ, kdy na základě § 19 odst. 3 ZZVZ je možné pro pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, jejichž cena je v průběhu „účetního období proměnlivá“, pořizovat opakovaně dle aktuálních potřeb k zajištění “operativních nákupů” a nepoužije se tak pravidlo ke stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže k tomu ve svém rozhodnutí S211/2013 ze dne 12. března 2014 rozhodl ve znění předchozí právní úpravy na základě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách tak, že: „Obecně lze k problematice takových nákupů uvést, že zadavatel má v zásadě dvě možnosti jakým způsobem zajišťovat pořizování těchto dodávek. V případě, že se rozhodne řešit své potřeby operativně v průběhu roku, nemusí jednotlivé nákupy tohoto zboží vždy sčítat, jestliže jednotlivé nákupy reagují na aktuální potřeby zadavatele a věcně a časově spolu bezprostředně nesouvisí, a pak tedy zadavatel může postupovat podle § 13 odst. 8 ZVZ, srov. § 19 odst. 3 ZZVZ. V tomto případě musí zadavatel provádět dílčí výběry tohoto zboží podle aktuálních cen.“ Dále je rozhodnutím uvedeno, že: „Smyslem existence uvedené výjimky je umožnění úsporného vynakládání finančních prostředků, neboť se předpokládá, že u takových dodávek bude zadavatel vybírat z aktuálních cenových nabídek jednotlivých dodavatelů a díky tomu bude dosahovat výhodnějších podmínek plnění.“
K tomu, aby mohlo docházet k zajištění „operativních nákupů” shora uvedeným způsobem, nesmí se „řetězit objednávky“ se stále stejným okruhem dodavatelů, anebo prostřednictvím dlouhodobých smluv, ale je vždy nutné zajistit, aby veřejná zakázka byla opakovaně vystavena hospodářské soutěži. Komentář Pavel Herman, Vlastimil Fidler a kol., Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek, 2. aktualizované vydání, Plzeň: Aleš Čeněk, 2016, s. 52, k odst. (3) dotčeného ustanovení uvádí: „V případě, že cena opakovaně pořizovaného je proměnlivá, bývají menší nákupy podle aktuálních potřeb hospodárnější, účelnější a efektivnější.“
Jelikož se při zajištění shora uvedených dodávek jedná o rizikový postup, neboť zadavatel může snadno pochybit (důvodem může být nezbytnost zajištění hospodárnosti, anebo také ekonomické výhodnosti krátkodobých či jednorázových nákupů, a dále prokazatelnost, že k naplnění podmínky hospodárnosti skutečně dochází), doporučujeme k zásobování stravovacího provozu využít na nákup potravin či drogistických a hygienických potřeb Dynamický nákupní systém (DNS), který je jedním z flexibilních nástrojů pro zadávání veřejných zakázek, kdy jde o plně elektronizovanou formu zadávání veřejných zakázek, která umožňuje zadávat zakázky na základě momentálních potřeb zadavatelů. Na základě zajištění těchto předpokladů se pro nákup komodit na zásobování stravovacího provozu jeví DNS jako vhodný instrument. DNS přináleží do zvláštních postupů podle části šesté zákona, konkrétně se jedná o ustanovení dle § 138 až § 142 ZZVZ. Na rozdíl od rámcových dohod, kde je vyloučena možnost přístupu dalších dodavatelů, mohou dodavatelé do DNS přistupovat nejen ve fázi jeho zavádění, ale jsou oprávněni podávat žádost o účast v DNS kdykoli v průběhu jeho trvání. Výhodou zavedeného DNS je skutečnost, že dobu po kterou byl DNS zaveden, je možné dále prodlužovat. Je pouze nezbytné odhadnout rozsah všech veřejných zakázek, které mohou být v průběhu jeho trvání zadány. Také je vhodné uvažovat o rozdělení DNS do kategorií, které budou vymezeny objektivním způsobem na základě samostatných druhů komodit, v nichž budou jednotlivé veřejné zakázky zadávány. Bezpochyby to napomůže k zajištění větší míry diverzifikace dodavatelů nebo k získání co nejvýhodnějších podmínek při nákupů jednotlivých druhů komodit.

K dotazu, který se týká bankovní záruky (dále též „jistoty“), elektronické konverze dokumentů a originálů dokumentů v elektronické podobě Vám jako gestor zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění (dále jen „ZZVZ“) sdělujeme, že v uvedeném zákonu není definováno, co je originál a je na zadavateli veřejné zakázky, aby posoudil charakter v nabídce předloženého dokladu či údaje.
Máme za to, že pokud banka poskytne účastníku zadávacího řízení (resp. odpovědné osobě) originál záruční listiny (dále též „dokument“) o poskytnutí bankovní záruky v elektronické podobě včetně elektronických podpisů a certifikátu, který je v souladu s příslušnou metodikou Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“), jedná se i v případě dalšího nakládání („přeposílání“) s takovýmto dokumentem stále o originál a to za předpokladu, že nebude zasahováno do integrity daného dokumentu tj. elektronických podpisů a certifikátu.
Dle § 41 odst. 6 ZZVZ „zadavatel vrátí bez zbytečného odkladu originál záruční listiny po uplynutí zadávací lhůty, nebo poté, co účastníku zadávacího řízení zanikne jeho účast v zadávacím řízení před koncem zadávací lhůty“, jestliže účast v zadávacím řízení zanikla z jiných důvodů než v uvedených v § 41 odst. 8 ZZVZ. V souladu se jmenovaným ustanovením § 41 odst. 6 ZZVZ a vzhledem k účinnosti ustanovení § 211 ZZVZ o povinnosti elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení, musí písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem probíhat elektronicky tj. zadavatel vrátí účastníku zadávacího řízení originál záruční listiny tj. samostatný soubor se zachovanou integritou.
Podrobně se problematice Prokazování složení jistoty formou bankovní záruky v nabídce v elektronické podobě věnuje stanovisko (viz odkaz níže), které bylo uveřejněno na: Portálu o veřejných zakázkách a koncesích, jenž spravuje MMR.
http://www.portal-vz.cz/getmedia/6b693552-dca5-4cec-a443-e9e499f67e2c/Bankovni-zaruka [PDF, 184.89KB]
Dále si Vás dovolujeme na jmenovaném portálu odkázat ještě na uveřejněné stanovisko k: Předkládání elektronických kopií a elektronických originálů dokladů v zadávacím řízení
http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Stanoviska/Stanoviska-expertni-skupiny-MMR-k-novemu-zakonu-o-zadavani-verejnych-z
Závěrem si Vás rovněž dovolujeme informovat, že odbor práva veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj při vytváření svého názoru vycházel pouze z Vámi poskytnutých informací a učiněných předpokladů, jakož i o tom, že výše zaujatý právní názor nemusí být shodný s právním názorem orgánu dohledu (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže), případně soudu.

K dotazu, který se týká povinné elektronické komunikace při předkládání originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci dle § 122 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), sdělujeme následující:
Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem je regulována v § 211 ZZVZ. Ustanovení § 211 odst. 3 ZZVZ pak ukládá zadavateli v zadávacím řízení obecnou povinnost komunikovat s dodavatelem elektronicky, současně uvádí i konkrétní výjimky z této povinnosti, kdy:
a) použití elektronické komunikace s ohledem na zvláštní povahu veřejné zakázky vyžaduje zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo podporované obecně dostupnými aplikacemi; za obecně dostupné se nepovažují aplikace používané k popisu předmětu plnění, které používají formáty souborů, jež nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo obecně dostupné aplikace, nebo se na ně vztahují komerčně poskytované licence a zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku,
b) použití elektronické komunikace vyžaduje zvláštní kancelářské vybavení, které zadavatelé běžně nemají k dispozici,
c) zadávací podmínky vyžadují předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace, nebo
d) použití jiné než elektronické komunikace je nezbytné z důvodu narušení zabezpečení elektronické komunikace nebo z důvodu ochrany zvláště citlivé povahy informací, přičemž požadovanou úroveň zabezpečení nelze řádně zajistit běžně dostupnými elektronickými nástroji nebo nástroji podle § 103 odst. 3 ZZVZ.
Jelikož postup dle § 122 odst. 3 ZZVZ je stále součástí zadávacího řízeni, dopadá i na něj povinnost písemně komunikovat elektronickou formou. Veškerá písemná komunikace, až na uvedené výjimky, musí probíhat elektronicky. ZZVZ však nestanoví prostřednictvím jakého „komunikačního kanálu“ má komunikace probíhat, je tedy na zadavateli a dodavateli, zda budou komunikovat emailem, datovou schránkou, či elektronickým nástrojem.
K Vašemu druhému dotazu, zda povinnost elektronicky komunikovat dopadá i na samotné uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, Vám sdělujeme:
Zadáním veřejné zakázky dle § 2 odst. 1 ZZVZ je uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem. V souladu s ustanovením § 51 odst. 1 ZZVZ je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, tedy i tento proces je stále součástí zadávacího řízení, a proto i na uzavření smlouvy se stále vztahuje povinná elektronická forma komunikace ve smyslu § 211 ZZVZ.
Ve vztahu k důsledkům nedodržení této povinnosti odkazuji na stanovisko expertní skupiny, v němž je uvedeno, že použití sankce neplatnosti není vzhledem ke smyslu a účelu zákona nezbytné.
http://www.portal-vz.cz/getmedia/e0ffade9-c8f6-4c36-b0d5-d73a48ab5a56/171113_DUSLEDKY-NEDODRZENI-POVINNE-ELEKTRONICKE-FORMY-PISEMNE-KOMUNIKACE-PRI-UZAVIRANI-SMLOUVY-NA-VEREJNOU-ZAKAZKU_k-uverejneni.pdf [PDF, 178.41KB]

Pokud reference dodavatele neodpovídají skutečnosti, nemusíte je uznat – doložíte např. korespondencí se zadavateli. V prvém případě je nutné ověřit, zda skutečně k plnění došlo, či nikoliv. V druhém případě je nutné si s jiným zadavatelem vyjasnit, zda skutečně dodavatel nevykonával plnění řádně, nestačí jen ústní výrok, že zadavatel nebyl spokojen, pokud mu vše bez problémů akceptovat a zaplatil.
Vy si jako zadavatel samozřejmě můžete vyžádat od jiného zadavatele jakékoliv dokumenty a informace, které prokáží skutečný stav uskutečnění referenční zakázky, ale není to možné vynucovat na jiném zadavateli a ani to není možné vyžadovat od dodavatele, protože bylo běžnou praxí, že zadavatelé nechtěli reference vydávat, i ze zlých důvodů v případech, kdy bylo plněno řádně. Dodavatel však může, pokud chce, doložit řádné splnění referenčních zakázek podle §79 odst. 5 i např. smlouvou nebo dokladem o uskutečnění plnění dodavatele.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) pracuje ve věci „střetu zájmů“ s obsahově podobným institutem, jako tomu bylo v případě předchozí právní úpravy v souvislosti s nepodjatostí členů hodnotící komise dle § 74 odst. 7 zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (platného do 30. 9. 2016).

Definice střetu zájmů dle ZZVZ
Nová právní úprava na rozdíl od právní úpravy předchozí používá v oblasti zadávání veřejných zakázek nový legální pojem „střet zájmů“. Z hlediska určitosti lze podobu úpravy nepodjatosti na základě střetu zájmů v současné právní úpravě vnímat spíše neformálně.
Jedním ze základních rozdílů předchozí a stávající právní úpravy je širší právní účinek zjišťování možného střetu zájmů, který se na rozdíl od předchozí právní úpravy vztahuje podle té současné k osobě zadavatele jako celku, když v § 44 odst. 1 ZZVZ uvádí: „Zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů.“ V souvislosti s tím zákon č. 137/2006 Sb. stanovil, že nastane-li v průběhu zadávacího řízení důvod k podjatosti některého z členů hodnotící komise, je povinen tuto skutečnost bezodkladně oznámit veřejnému zadavateli. ZZVZ zadavateli také ukládá povinnost přijmout opatření k nápravě, pokud zjistí, že ke střetu zájmů došlo, viz dále v textu popsaný důvod pro vyloučení účastníka zadávacího řízení na základě § 48 odst. 5 písm. c) ZZVZ. Přitom osobami vystupujícími v zadávacím řízení jako osoby mající možný střet zájmů mohou být dle § 42 ZZVZ jak členové hodnotící komise, případně administrátoři, kteří se podílí na průběhu zadávacího řízení, tak také přizvaní odborníci, které zadavatel na posouzení nebo hodnocení nabídek najme. Zadavatel musí dbát toho, aby nedocházelo ke střetu zájmů, přičemž veškerá rozhodnutí a další úkony, které mohou mít vliv na zadání zakázky nebo na vyloučení účastníka zadávacího řízení, musí být činěny pouze s ohledem na objektivní potřeby zadavatele, aby úkony nebyly ovlivněny finančním či jiným osobním zájmem osob, které se podílejí na průběhu řízení nebo mohou ovlivnit jeho výsledek.

Změna povinnosti ustanovení členů hodnotící komise
Na rozdíl od předchozí právní úpravy se k provádění úkonů na základě ZZVZ již nestanoví povinnost ustanovit v zadávacím řízení hodnotící komisi, ale je to výhradně zadavatel, který činí své úkony navenek vůči třetím osobám, jakož i ke konkrétním účastníkům zadávacího řízení. Pokud interní předpisy ukládají povinnost jmenovat hodnotící komisi, podepisují absenci střetu zájmů před jednáním všichni členové hodnotící komise, které k tomu zadavatel určil. Osobami, které mají povinnost podepisovat absenci střetu zájmů, jsou právě ty osoby, které se podílejí na přípravě zadávacích podmínek, případně činí rozhodnutí, která ovlivňují průběh zadávacího řízení.
Za tímto účelem byl zadavatel již na základě předchozí právní úpravy povinen sdělit na počátku prvního jednání hodnotící komise nebo na počátku jednání, na němž je poprvé člen v hodnotící komisi přítomen, identifikační údaje účastníků zadávacího řízení, aby si členové hodnotící komise měli možnost tuto skutečnost ověřit. Důvodem širšího dopadu nové právní úpravy, než tomu bylo stanoveno na základě zákona č. 137/2006 Sb. v souvislosti s nepodjatostí ve vztahu k členům hodnotící komise, je právě ta skutečnost, že v samotné zadavatelské organizaci může možný střet zájmů nastat u daleko širšího okruhu oprávněných osob, jejichž pokynům je veřejný zadavatel povinen se s ohledem na své interní předpisy podřídit. Možný střet zájmů lze sledovat u pracovníků zadavatele, přímo u členů hodnotící komise, dále také u přizvaných odborníků, kteří tvoří poradní orgán zadavatele a mají na rozhodnutí faktický podíl, přičemž jsou schopni svým jednáním ovlivnit dílčí rozhodnutí zadavatele, anebo celkový výsledek zadávacího řízení.

Okolnosti vzniku střetu zájmů
Vznik střetu zájmů může nastat v případě, pokud se na přípravě zadávacích podmínek podílela osoba, která má zájem na získání zakázky v navazujícím zadávacím řízení a zároveň se nastavení podmínek či požadavků na kvalifikaci nebo technické vlastnosti předmětu plnění jeví být diskriminační či nepřiměřené k předmětu veřejné zakázky. Lze přitom namítat, že pokud zadávací dokumentaci nebo její část vypracovala osoba odlišná od zadavatele, může zpracovateli technické části dokumentace vzniknout neoprávněně výhoda, spojená s jeho možnou budoucí účastí v zadávacím řízení.

Pokud některou část zadávací dokumentace vypracovala osoba odlišná od osoby zadavatele, doporučujeme zvážit stanovení takové lhůty pro podání nabídek, která umožní srovnatelnou přípravu nabídky také těm dodavatelům, kteří se na konkrétním obsahu zadávacích podmínek fakticky možnost podílet neměli.

Není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nesmí být zadávací podmínky stanoveny odkazem na určité dodavatele nebo výrobky či práva vyplývající z práv duševního vlastnictví (patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu). Porušení zákazu diskriminace naopak není nastavení podmínek zadávacího řízení, které odpovídá účelu veřejné zakázky nebo potřebě zadavatele zajistit předmět plnění v souladu s určitým technickým parametrem.
Uvedené platí tím spíše o právních zásadách, jejichž možný rámec se mění s okolnostmi aplikace normy, proto se podobné zjištění, zda byla porušena rovnost přístupu ke všem subjektům kontraktačního procesu, bude vztahovat vždy na všechny okolnosti případu. Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 ZZVZ je jedním z obecných principů, přitom důsledné posouzení věcných skutečností zpravidla provází právě tyto tzv. „neurčité právní pojmy.“ Pro účely zjišťování možného střetu zájmů není možné v takovém jednání spatřovat snahu zadavatele nebo jiných osob podílejících se na průběhu příprav zadávacích podmínek, ovlivnit výsledek zadávacího řízení, ačkoli spolehlivé zjišťování závěru o skutkovém stavu může být zdlouhavé, a to jak v rámci řízení před úřadem, tak i v případě následného soudního přezkumu.

Předcházení vzniku střetu zájmů
V souvislosti s citovanou částí Vašeho dotazu: „pokud je určitý dodavatel a priori bez dalšího vyloučen z možnosti účastnit se zadávacího řízení, jestliže se podílel na přípravných fázích zadání, aniž by mu bylo umožněno prokázat, že jím nabyté zkušenosti nemohly narušit soutěž“ sdělujeme, že takový postup zadavatele může být v zadávacím řízení nahlížen v souladu s ustálenou rozhodovací praxí jako porušení zákazu diskriminace v zadávacím řízení. Možnému vzniku střetu zájmů lze předcházet jiným způsobem, pokud existuje důvodné očekávání, že podíl na přípravě zadávací dokumentace bude možné označit za konkurenční výhodu, lze v krajních případech předcházet očekávanému střetu zájmů již smluvní úpravou se zpracovatelem zadávací dokumentace, kterou se zaváže k neúčasti v navazujícím zadávacím řízení. Pokud dodavatel nabídku podá, ačkoliv se ji zavázal nepodat, ocitá se v možném střetu zájmů a zadavatel je oprávněn takového účastníka z účasti v zadávacím řízení vyloučit postupem dle § 48 odst. 5 písm. c) ZZVZ. Než zadavatel učiní rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, musí ho předtím vyzvat k objasnění, aby uvedl důvody, pro které se domnívá, že s podáním jeho nabídky ke střetu zájmů nedošlo. Pokud dotčený účastník zadávacího řízení neprokáže, že jeho účastí na přípravě nedošlo ke zvýhodnění při přípravě nabídky, a tedy ani k narušení hospodářské soutěže, je zadavatel dále oprávněn vyloučit takového účastníka za zadávacího řízení.

Závěr
Možnost nechat zpracovat po odborné stránce srozumitelné zadávací podmínky osobou odlišnou od osoby zadavatele, disponující určitými odbornými znalostmi ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, anebo s povědomím o specifických potřebách zadavatele, je zcela legitimní postup zadavatele, který právě za předpokladu, že dojde k označení osob spojených s přípravou zadávacích podmínek, činí celou fázi přípravy podmínek soutěže více transparentní. Jedná se o jeden z nástrojů prevence střetu zájmů, který hájí zachování hospodářské soutěže, a který zároveň celý proces zadávání zprůhledňuje. Výkladovými metodami nebo opačnou interpretací dotčených ustanovení zákona nelze dle našeho názoru jakkoliv sledovat záměr zákonodárce upírat právo stát se účastníkem zadávacího řízení určitým skupinám dodavatelů, neboli právě těm osobám, které poskytují služby zpracovatelů projektových dokumentací, případně zaměřují své služby na přípravu zadávací dokumentace nebo jen jednotlivých částí (dokumentace pro technické, stavební či jiné inženýrské projekty, technické specifikace služeb, příp. díla atp.).

V případě, že jsou podmínky účasti v zadávacím řízení uveřejněny na portále zadavatele a stávají se tak veřejně dostupné, je přípustné, aby nabídku podal i ten účastník, který nebyl vyzván prostřednictvím uzavřené výzvy. Pro úplnost uvádíme, že by zadavatel neměl vyřadit nabídku jen z toho důvodu, že účastník nebyl vyzván k podání nabídky.

Dle § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely. Přičemž na žádost o objasnění nejsou ZZVZ kladeny žádné formální požadavky a zadavatel může tuto možnost učinit opakovaně. ZZVZ blíže nespecifikuje, jakým způsobem má k objasnění dojít.
Dále dle § 211 odst. 1 ZZVZ není-li v ZZVZ stanoveno jinak, lze pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem použít i ústní komunikaci. Ovšem za podmínky, že bude obsah komunikace v dostatečné míře zdokumentován – zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace.
Dle výše uvedeného ZZVZ neznemožňuje, aby byl účastník pozván na jednání za účelem objasnění nabídky. Zadavatel však musí při takovém postupu dbát na to, aby obsah ústní komunikace byl dostatečně zdokumentován, aby byly zachovány základní zásady dle § 6 ZZVZ a nedošlo tak k netransparentnímu, nerovnému a diskriminačnímu zacházení s účastníky zadávacího řízení.

K dotazům poskytujeme následující výklad zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).
1. Lhůta pro podání nabídek je stanovena na 6.3.2019 do 10:00 hodin. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel nestihl včas (například o jeden pracovní den) odpovědět na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, musí lhůtu pro podání nabídek právě o jeden pracovní den prodloužit. Bude lhůta prodloužena na 7.3.2019 do 10:00 hodin nebo na 8.3.2019 do 10:00 hodin?
Podle § 98 odst. 4 ZZVZ platí, že pokud je žádost o vysvětlení zadávací dokumentace doručena včas a zadavatel neuveřejní, neodešle nebo nepředá vysvětlení do 3 pracovních dnů, prodlouží lhůtu pro podání nabídek nejméně o tolik pracovních dnů, o kolik přesáhla doba od doručení žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace do uveřejnění, odeslání nebo předání vysvětlení 3 pracovní dny.
V modelovém příkladu nebylo vysvětlení uveřejněno, odesláno nebo předáno do 3 pracovních dní. Bude tudíž nutné prodloužit lhůtu pro podání nabídek nejméně o tolik dní o kolik přesáhla doba doručení žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace 3 pracovní dny. Pokud bylo vysvětlení poskytnuto 4. pracovní den, došlo k přesáhnutí doby o 1 pracovní den. Konec lhůty pro podání nabídek, který byl původně stanoven na 6. 3. 2019, musí být stanoven nejméně na 7. 3. 2019. Vzhledem k tomu, že lhůta musí být prodloužena nejméně o 1 pracovní den (nikoli právě o jeden pracovní den, jak uvádíte ve svém dotazu), nebude v rozporu se ZZVZ pokud dojde k prodloužení o 2 pracovní dny tj. na 8. 3. 2019.
Vzhledem k tomu, že povinnost prodloužení je stanovena ve dnech, není nezbytné pro splnění této povinnosti dopočítávat přesně na vteřiny prodloužení o 24 hodin. Dle občanského zákoníku by takovéto počítání času bylo nutné v případě lhůty nebo doby určené v kratších časových jednotkách, než jsou dny (§ 608 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).
2. V případě, že dodavatel zašle naskenovanou, ručně podepsanou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace (nebo případně i námitky) mailem (tedy ne datovou schránkou či prostřednictvím NEN),musí být tento e-mail elektronicky podepsán? A pokud ano, a dodavatel na vyzvání toto pochybení neopraví, nemusí pak zadavatel takovouto žádost /námitky vyřizovat?
Podle § 98 odst. 3 ZZVZ platí, že pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele. Podle § 561 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podle § 211 odst. 2 ZZVZ písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem musí probíhat elektronicky s výjimkou případů v tomto ustanovení uvedených. Nejde-li o komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky, musí být podle § 211 odst. 4 datová zpráva opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem, pokud jde o:
a) výzvu určenou účastníkům zadávacího řízení,
b) oznámení o výběru dodavatele,
c) rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrh,
d) vyloučení účastníka zadávacího řízení.
V případě, že dodavatel zašle zadavateli žádost o vysvětlení emailem, došlo k písemnému požádání o vysvětlení zadávací dokumentace. Jelikož se nejedná o výzvu určenou účastníkům zadávacího řízení, oznámení o výběru dodavatele, rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrh ani o vyloučení účastníka zadávacího řízení, nemusí být tato žádost opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem. Žádost o vysvětlení musí být podepsána, dostačující však bude podepsání prostým elektronickým podpisem (tj. například jako tento email) nebo naskenování vlastnoručního podpisu. Tyto závěry platí i pro zasílání námitek.
Závěrem shrnujeme, že pro případy opožděného vysvětlení zadávací dokumentace je stanovena povinnost prodloužit lhůtu pro podání nabídek minimálně o délku zpoždění. Žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace a podání námitek můžou být podepsány tzv. prostým elektronickým podpisem.

Povinná elektronizace zadávacích řízení nemá vliv na plynutí času a stanovení konců lhůt v zadávacích řízeních. Počítání času v zadávacích řízeních se řídí občanským zákoníkem (§ 601 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).
Lhůty, jejichž konec je zadavatelem stanoven na konkrétní okamžik, uplynou ve stanovenou chvíli bez ohledu na to, zda se jedná o pracovní den nebo den pracovního klidu. Podle § 608 občanského zákoníku totiž lhůta nebo doba určená v kratších časových jednotkách, než jsou dny, se počítá od okamžiku, kdy začne, do okamžiku, kdy skončí. Výše zmíněné se jedná např. lhůt pro podání nabídek, jejíž konec stanovuje zadavatel na konkrétní den a čas. V zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) jsou stanovena jen minima délek těchto lhůt. Zadavateli lze doporučit, aby konec lhůty pro podání nabídek stanovil na pracovní den.
Ve Vámi uvedeném případě bychom proto doporučili stanovit lhůtu pro podání nabídek do pondělí 4. 3. 2019 ve Vámi určeném čase. Posouvání konců lhůt stanovených zadavatelem na pracovní dny ZZVZ výslovně neukládá, ale v duchu zásady přiměřenosti je lze doporučit. K Vašemu druhému dotazu Vám sdělujeme, že do lhůty pro podání nabídky se započítávají celé dny (Rozhodnutí Úřadu ze dne 27. 9. 2017, č. j.ÚOHS-S0306/2017/VZ-28032/2017/542/PKn).

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v § 51 odst. 1 stanovuje, že se zadávací řízení ukončuje okamžikem uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Nahrazení dodavatele za jiného dodavatele se dle § 222 odst. 10 považuje za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, kterou zadavatel nesmí umožnit bez provedení nového zadávacího řízení.  Zadavatel má však možnost dle § 222 odst. 10 písm. a) změnit dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky, pokud si takovouto změnu jednoznačně vymezí v zadávací dokumentaci na základě § 100 odst. 2 ZZVZ. Zadavatel musí již předem v zadávací dokumentaci stanovit všechny podmínky pro změnu dodavatele a způsob, jakým bude nový dodavatel určen. Na základě zmíněného, pokud vybraný dodavatel veřejnou zakázku nedokončí, lze si vyhradit takový postup, aby se novým dodavatelem stal účastník, který se umístil jako druhý v pořadí, bude-li s tím souhlasit.
V situaci, kdy dodavatel odstoupí od smlouvy po jejím uzavření a zadavatel si nevyhradil možnou změnu dodavatele dle § 100 odst. 2 ZZVZ, musí zadavatel provést nové zadávací řízení, které skončí uzavřením smlouvy s novým dodavatelem. Pokud bude prováděno nové zadávací řízení, stojí za zvážení, zda do zadávací dokumentace nevyhradit možnou změnu dodavatele dle § 100 odst. 2 ZZVZ.

K dotazům, které se týkají změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ), Vám sdělujeme:
Rozhodující je cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku. Do výsledné ceny veřejné zakázky je nezbytné dále započítat případnou změnu ceny, která je v souladu s § 222 odst. 2 ZZVZ, přičemž se musí jednat o změnu ceny, která je provedena na základě jednoznačně vymezených podmínek v zadávacích podmínkách a nemění celkovou povahu veřejné zakázky. V případě kdy změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku není na základě jednoznačně vymezených podmínek uvedena v zadávací dokumentaci, zadavatel posuzuje, zda se jedná o změnu podstatnou či nikoli. Požadované změny závazku ze smlouvy je nutné zkoumat z perspektivy přípustnosti podle konkrétního ustanovení.
Za podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažují změny dle § 222 odst. 4, odst. 5 a odst. 6 ZZVZ. V dotaze se ptáte na změny dle § 222 odst. 5 a odst. 6 ZZVZ.
Zadavatel může dle uvedených ustanovení postupovat, pokud splní níže uvedené zákonné podmínky:
V případě změny dle § 222 odst. 5 ZZVZ, by se mělo jednat o změnu která je nezbytná a změna v osobě dodavatele není možná z ekonomických anebo technických důvodů nebo by způsobila zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů. Zároveň musí být splněna podmínka, že hodnota těchto dodávek nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku.
Dle § 222 odst. 6 ZZVZ by se mělo jednat o změnu, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, neměnící celkovou povahu veřejné zakázky, a zároveň by hodnota této změny nepřekročila 50 % původní hodnoty závazku.
Při posouzení splnění limitů podle odstavce 5 písm. c) a odstavce 6 písm. c), musí zadavatel sečíst změnu, která se týká rozšíření tak i zúžení předmětu smlouvy (nevyčerpaného plnění). Pokud zadavatel například vymění jeden výrobek za jiný, je nutné zohlednit jak cenu přidaného (nového) plnění, tak cenu nevyčerpaného původního plnění. V praxi to znamená, že když cena nevyčerpaného plnění bude např. 10 000 Kč, cena nového plnění bude 20 000 Kč, celková hodnota změny bude 30 000 Kč.
Z výše uvedeného vyplývá i odpověď na Váš dotaz, zda máte posuzovat každý dodatek ke smlouvě zvlášť. Každý dodatek ke smlouvě je nutné posuzovat samostatně, aby všechny změny byly sečteny. Pokud fakticky ke změně předmětu smlouvy nedošlo, pouze byla změna dodatkem ke smlouvě doplněna a následně odstraněna, toto přidané plnění, které nedošlo realizace, se do hodnoty změny nezapočítává. V případě kdy dochází ke změně části plnění předmětu smlouvy na veřejnou zakázku, například výměna jednoho výrobku za jiný, je třeba tuto cenu při výpočtu hodnoty změny zohlednit.
Výpočet cenového nárůstu dle § 222 odst. 9 ZZVZ související se změnami podle odstavců 5 a 6 ZZVZ nesmí přesáhnout 30% původní hodnoty závazku, přičemž se do něho nezapočítávají změny provedené podle jiných odstavců. V praxi to znamená, že pokud celková hodnota veřejné zakázky je 10 000 000 Kč, 30% z této částky bude 3 000 000 Kč. Cenový nárůst v takovém případě nesmí přesáhnout 3 000 000 Kč. Při výpočtu cenového nárůstu se na rozdíl od výpočtu hodnoty změny odečítají dodávky, služby, nebo stavební práce, které nebyly v původní veřejné zakázce realizovány. Lze tedy odečíst nerealizovaná plnění. V odkaze níže naleznete metodiku ke změnám závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 ZZVZ.

Metodiky speciální k zadávacím řízením

K vašemu poslednímu dotazu, který se týká nového zadávacího řízení, z důvodu změny závazku ze smlouvy na Veřejnou zakázku, která je z hlediska zákona změnou podstatnou, Vám sdělujeme:
Provedení podstatné změny smlouvy zákon podmiňuje provedením nového zadávacího řízení.
V souladu s § 18 ZZVZ platí, že zadavatel není oprávněn rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo k účelovému snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a zadavatel tak dosáhl finančních limitů platných pro zakázky, při jejichž zadávání platí méně přísná pravidla.
Zadavatel musí přihlížet zejména k časovým souvislostem a případně též ke skutečnosti, zda se jedná o jeden souvislý funkční celek. V případě, že nové zadávací řízení s předchozím zadávacím řízení věcně i časově souvisí, zadavatel zahájí nové zadávacího řízení a připočte k němu i předpokládanou hodnotu původní veřejné zakázky dle § 16 odst. 2 ZZVZ.
Výše uvedená povinnost na zadavatele nedopadá, pokud v průběhu roku vznikne zadavateli potřeba operativně řešit nákup dodávek či služeb, které spolu věcně a časově nesouvisí.
V dotaze uvádíte, že se jedná o dodatečné požadavky přímo navázané na předchozí zadávací řízení a změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 ZZVZ nelze realizovat. Na základě Vámi uvedených informací, doporučujeme k novému zadávacímu řízení připočíst i předpokládanou hodnotu původní veřejné zakázky a zadat veřejnou zakázku v režimu nadlimitním.

Situaci, kdy je hodnotícím kritériem nejnižší nabídková cena a zadavatel obdrží od dvou účastníků nabídky se shodnou nabídkovou cenou, která je zároveň nejnižší nabídkovou cenou, zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) neupravuje. Zadavatel je v takovém případě povinen počínat si tak, aby jeho další postup v zadávacím řízení byl v souladu s obecnými zásadami pro zadávání veřejných zakázek, uvedenými v § 6 ZZVZ. Jako gestor ZZVZ zastáváme stanovisko, že zásady § 6 ZZVZ v této situaci nevylučují vybrat nejvhodnější nabídku prostřednictvím losu. Evropské právo nahlíží na los jako na povolený prostředek výběru (např. při omezování počtu účastníků zadávacího řízení), proto není přípustný argument, že jde o postup netransparentní a tedy zakázaný. Pro výběr nejvhodnější nabídky prostřednictvím losu není nutná výhrada takového postupu v zadávací dokumentaci a zadavatel jej tak má možnost provést i bez výhrady.
Pokud zadavatel přistoupí k losování, musí dbát na zajištění jeho transparentnosti. Za vhodné se považuje zejména losování za účasti notáře, dále pak umožnění účasti při losování a umožnění kontroly losovacího zařízení účastníkům řízení, kteří podali nabídky s nejnižší nabídkovou cenou.

V případě, že uplynula lhůta pro podání nabídek, platí dle § 46 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, že takové nabídky nemohou být již měněny – nelze tak například, aby v rámci doplňování došlo ke změně nabídkové ceny či nabídnutí jiného výrobku. Naproti tomu však, dle stejného ustanovení, mohou být nabídky doplňovány o údaje, dokumenty, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny dle kritérií hodnocení. Pokud je tedy v ZPŘ hodnotícím kritériem nabídková cena, která zůstane nedotčena i po doplnění upravené technické specifikace, je možné postupovat Vámi uvedeným způsobem a není nutné dodavatele vyloučit.

Poskytování informací v rámci zadávacího řízení upravuje ustanovení § 218 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), ze kterého přímo vyplývá, že zadavatel do ukončení zadávacího řízení neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že informace o identifikačních údajích účastníků zadávacího řízení není zadavatel na základě žádosti oprávněn poskytnout a takovou žádost by musel odmítnout.
Pokud ovšem nastane situace, že takovou žádost podá účastník zadávacího řízení, měl by zadavatel danou věc posuzovat podle ZZVZ, nikoli podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Transparentnost, která musí být při otevírání nabídek v elektronické podobě sledována, je zajištěna tím, že jsou nabídky podávány do elektronického nástroje, jehož funkcionalita musí požadovanou míru transparentnosti v souladu s § 213 ZZVZ zabezpečit. Samotná zásada transparentnosti poskytnutí informací o nabídkách jednoznačně nevyžaduje.
Podle § 39 odst. 1 ZZVZ může zadavatel určit pravidla nad rámec pravidel stanovených ZZVZ, ovšem pouze za předpokladu dodržení zásad podle § 6 ZZVZ. Jelikož ZZVZ nestanovuje konkrétní pravidla postupu při poskytnutí informací z nabídek na základě žádosti účastníka zadávacího řízení, musí je zadavatel stanovit sám. Zadavatel by měl tedy rozhodnout, zda vůbec, kdy a jaké informace bude účastníkům zadávacího řízení poskytovat. V souladu s § 218 odst. 1 ZZVZ by zadavatel neměl poskytovat informace, které byly účastníkem zadávacího řízení označeny za důvěrné.
Pokud zadavatel po zvážení konkrétních okolností daného zadávacího řízení dojde k závěru, že poskytnutím požadovaných informací nenaruší zásady podle § 6 ZZVZ a rozhodne se je dobrovolně poskytnout, musí na základě dodržení zásady nediskriminace poskytnout dané informace všem účastníkům zadávacího řízení. Lze také doporučit, aby informace byly poskytnuty bez identifikace účastníků zadávacích řízení, a to z důvodů eliminace uzavírání zakázaných dohod mezi účastníky zadávacího řízení.

Pokud zadavatel před zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku stanovil výši předpokládané hodnoty v souladu s ustanovením § 16 a následujících zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), a následně v souladu s § 52 písm. a) ZZVZ zvolil pro zadání veřejné zakázky na stavební práce o předpokládané hodnotě nižší než 50 000 000 Kč bez DPH zjednodušené podlimitní řízení, lze konstatovat, že postupoval v souladu se ZZVZ.
Pokud následně nastala situace, v jejímž důsledku zadavatel mění závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku, postupuje v souladu s § 222 ZZVZ. Pokud byla předpokládaná hodnota stanovena v souladu s výše uvedeným, je irelevantní, pokud hodnota dodatečných stavebních prací přesáhne v součtu s původní hodnotou veřejné zakázky 50 000 000 Kč bez DPH. Samozřejmě za předpokladu, že zadavatel provádí pouze nepodstatné změny smlouvy tak, jak vyplývá z jednotlivých ustanovení § 222 ZZVZ.

Povinná elektronická komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem se vztahuje na všechny skupiny zadavatelů od 18. října 2018. Povinnost se vztahuje i na podlimitní veřejné zakázky, přičemž výjimky z povinnosti elektronické komunikace jsou uvedeny v § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ).Odpověď na Váš dotaz proto bude znít, že nabídka v „zákonném režimu“ musí být podána vždy elektronicky prostřednictvím elektronického nástroje, musí být autentická, rovněž musí být zajištěno, aby s datovou zprávou obsahující nabídku nebylo před jejím otevřením nijak manipulováno, nedojde-li k naplnění některé z výjimek dle § 211 odst. 3 ZZVZ.Shora uvedené proto platí i tehdy, jedná-li se o veřejnou zakázku zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění dle § 63 odst. 3 písm. c) ZZVZ, bez ohledu na to, zda je vyzván k podání nabídky jen jeden dodavatel nebo více.

Zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému (DNS) je dle systematiky zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) tzv. zvláštním postupem. Nejedná se tedy o zadávací řízení ve smyslu zákona, a proto se na postup zadavatele v rámci DNS nevztahují ustanovení pro zadávací řízení, není-li v zákoně či zadavatelem v zadávací dokumentaci řečeno jinak.
Postup pro zrušení veřejné zakázky v DNS není nijak formálně upraven, proto není nutno naplnění podmínek pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 ZZVZ, a je možno zrušit takovou veřejnou zakázku i bez naplnění těchto důvodů (obdobně jako v případě veřejné zakázky malého rozsahu). V daném případě by bylo možné i analogicky využít důvod zrušení dle § 127 odst. 2 písm. b) ZZVZ, tedy zaniknutí účasti v zadávacím řízení vybranému dodavateli po jeho vyloučení. V souladu se zásadami dle § 6 ZZVZ je však nutno oznámit takové zrušení všem dodavatelům, kteří v daném „minitendru“ podali nabídku.

K Vašemu dotazu lze konstatovat, že v případě rovnosti nabídkových cen lze využít tzv. výběr losem, nicméně zadavatel by měl zajistit transparentnost takového postupu. Lze tedy aplikovat tento postup za účasti notáře a zároveň umožnění účasti při losování zástupcům dodavatelů, kteří podali nabídky s nejnižší nabídkovou cenou a umožnění kontroly losovacího zařízení těmto osobám, případně jiný adekvátní postup, při kterém bude dodržena jeho dostatečná transparentnost.

Pokud má být závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu změněn, je nezbytné posoudit, zda se po změně bude stále jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu podle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen “ZZVZ”).

V případě veřejné zakázky na služby se tak bude jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu, pouze pokud původní hodnota veřejné zakázky v součtu s hodnotou změny nepřesáhne limit 2 000 000 Kč bez DPH. Zadavatel by v takovém případě nemusel aplikovat pravidla stanovená v § 222 ZZVZ.

Oproti tomu za situace, kdy původní hodnota veřejné zakázky spolu s hodnotou změny přesáhne limit 2 000 000 Kč, musí zadavatel posuzovat přípustnost změny podle § 222 ZZVZ.

Pokud je zadavatel u veřejných zakázek malého rozsahu na základě výše uvedeného povinen postupovat podle § 222 ZZVZ, není oprávněn v souladu s § 222 odst. 1 ZZVZ umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy.

Z Vašeho dotazu není zřejmé, co je předmětem veřejné zakázky a předmětem dodatečných služeb a není tedy možné posoudit, zda se skutečně jedná o dvě samostatné veřejné zakázky nebo o rozšíření původního předmětu veřejné zakázky.

V souladu s § 18 ZZVZ platí, že zadavatel není oprávněn rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo k účelovému snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a zadavatel tak dosáhl finančních limitů platných pro zakázky, při jejichž zadávání platí méně přísná pravidla.

Při posuzování, zda je požadované plnění předmětem jedné veřejné zakázky či zda se jedná o předmět více veřejných zakázek, je nezbytné přihlížet zejména k časovým souvislostem a případně též ke skutečnosti, zda jde o jeden souvislý funkční celek. Danou veřejnou zakázku, respektive veřejné zakázky, je tak třeba posuzovat s ohledem na konkrétní případ, všechny okolnosti a jejich objektivní předvídatelnost. Podstatná je tedy vzájemná souvislost služeb a zároveň vědomí zadavatele, jaké služby bude v průběhu daného časového období zadávat.

pozn. stanovisko na které je dotazem odkazováno se nachází na stránkách portál-vz.cz na přiloženém odkazu:

https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2016/09/Zm%C4%9Bny-z%C3%A1vazk%C5%AF-ze-smlouvy-na-ve%C5%99ejnou-zak%C3%A1zku.pdf

Zadavatel je dle § 48 odst. 7 ZZVZ oprávněn vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie. Avšak u vybraného dodavatele, tj. dodavatele, kterého zadavatel vybral k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a jde zároveň o tuzemskou akciovou společnost, se tato možnost přesune do roviny povinnosti a zadavatel dle § 48 odst. 9 ZZVZ takového dodavatele vyloučí se zadávacího řízení.
U zahraniční akciové společnosti zadavatel postupuje odlišně, nejprve ji vyzve k předložení písemného čestného prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu s uvedením zdroj, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází. Pokud tento vybraný dodavatel (zahraniční akciová společnost) písemné čestné prohlášení nepředloží nebo jeho obsahem nebude také zdroj údajů, bude zadavatelem vyloučen na základě § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ v návaznosti na § 48 dost. 8 ZZVZ.
Lze tedy shrnout, že ZZVZ uplatňuje specifický postup pro tuzemskou akciovou společnost a specifický postup pro zahraniční akciovou společnost, přičemž ZZVZ neumožňuje tyto postupy zaměňovat. Tuzemská akciová společnost musí mít vydány výlučně zaknihované akcie, není-li tomu tak, zadavatel takového dodavatele vyloučí ze zadávacího řízení.
Dodáváme, že není vyloučena možnost poskytnout dodavateli, který nemá vydány výlučně zaknihované akcie, prostor pro jejich zaknihování. Jedná se však o časově poměrně náročný proces (v řádu měsíců), proto by jeho využití mělo ze strany zadavatele předcházet důkladné zvážení, zda je v jeho zájmu toto zdržení umožnit.

Dle § 23 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) je pro stanovení předpokládané hodnoty dynamického nákupního systému (DNS) rozhodná souhrnná výše všech veřejných zakázek, které mohou být v DNS zadány. Stanovení předpokládané hodnoty pak zadavateli určuje režim (nadlimitní, podlimitní apod.), ve kterém bude veřejná zakázka zadána. V případě zavedení DNS je oproti standardnímu zadávacímu řízení stanovena v § 139 odst. 4 písm. a) ZZVZ povinnost uvést tuto předpokládanou hodnotu v zadávací dokumentaci. Jelikož zavedení DNS probíhá formou užšího řízení, jedná se tedy o zadávací řízení podléhající režimu ZZVZ odpovídajícímu jeho předpokládané hodnotě, je nutno i v případě nastavení podmínek účasti pro vstup do DNS postupovat dle odpovídající části zákona, v tomto případě dle části upravující nadlimitní režim. Nelze tedy v žádném případě vycházet z předpokládané hodnoty dílčí veřejné zakázky, nýbrž je nutno vycházet z předpokládané hodnoty DNS jako celku (viz § 23 ZZVZ). Po zavedení DNS se již jednotlivé veřejné zakázky zadávané v DNS neřídí žádným režimem dle zákona, neboť se jedná o tzv. zvláštní postupy a zadavatel při jejich zadávání postupuje dle § 141 ZZVZ. Nutno zdůraznit, že v těchto zvláštních postupech se již neřeší kvalifikace dodavatelů (tu zadavatel posuzuje při jejich zařazování do DNS), nýbrž pouze konkrétní nabídky na konkrétní plnění.

Z dotazu nevyplývá, kdo je poskytovatelem předmětné dotace a zda je tato poskytována z Evropských strukturálních a investičních fondů. Pokud by však šlo o Evropské strukturální a investiční fondy, jsou podmínky pro zadávací/výběrové řízení stanoveny poměrně přísně a do tzv. funkčního celku a tedy i předpokládané hodnoty bude v obou případech nezbytné zahrnout všechna související plnění. Nicméně zároveň platí i možnost analogického postupu dle § 18 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ), tedy že určité části do 20% předpokládané hodnoty funkčního celku můžete zadat mírnějším postupem, který odpovídá předpokládané hodnotě této konkrétní (menší) části, případně částem. Ve Vámi popsaných případech by bylo možné přívěsný vlek zadat tvz. z ruky, protože splňuje uvedený 20% limit a stejně tak by v případě druhého výběrového řízení bylo možné zadat tzv. z ruky další vybavení díly až do hodnoty 300.000 Kč, pokud je celková předpokládána hodnota této zakázky 1.500.000,- Kč

Na základě § 46 ZZVZ je to možné.

Právo dodavatele chránit své obchodní tajemství je zachováno i v případě, že jsou informace uveřejňovány na základě zákona o zadávání veřejných zakázek, a to prostřednictvím ustanovení § 218 odst. 3 ZZVZ. Zadavatel by tak neměl právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství omezovat. Pokud je některá z informací obsažena ve smlouvě, např. položkový rozpočet, obchodním tajemstvím dodavatele, neměla by být tato část smlouvy uveřejněna ani na profilu zadavatele, ani v registru smluv. V dotazem popsané situaci je tak otázkou, zda jsou zadávací podmínky nastaveny přiměřené, a zda tak jak jsou stanoveny nevytváří překážku hospodářské soutěži (blíže viz § 36 odst. 1 ZZVZ). Doporučuji danou podmínku v zadávacích řízeních dále nepoužívat. Porušení obchodního tajemství by nebylo sankcionováno na základě zákona o zadávání veřejných zakázek, ale na základě Občanského zákoníku § 2985 a násl.

K dotazu, který se týká podepisování smluv a komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, Vám jako gestor zákona č. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (v platném znění (dále jen „ZZVZ“) níže sdělujeme následující:
Obecná povinnost písemné elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení je regulována ustanovením § 211 ZZVZ a vztahuje se na veškeré zadavatele veřejných zakázek dle ustanovení § 4 ZZVZ, jenž po 18. říjnu 2018 (státní a centrální zadavatele platí povinnost od 18. dubna 2017) zadali v zadávacím řízení veřejnou zakázku. Povinnost výhradní elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem vztahující se k zadávacímu řízení se uplatní i na zadávacích řízeních veřejných zakázek zahájených před uvedenými daty, jelikož není rozhodující okamžik zahájení zadávacího řízení, ale okamžik, kdy dochází ke komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem.
V souladu s ustanovením § 1725 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) „je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah“. Dle ustanovení § 51 odst. 1 ZZVZ „je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy“ a povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, se tedy vztahuje i na samotné uzavření smlouvy na veřejnou zakázku.
Přestože nelze slučovat pojem „uzavření smlouvy“ a pojem „komunikace“, je nutno dospět k závěru, že při uzavírání smlouvy na veřejnou zakázku, která má být povinně uzavřena v písemné formě, musí mezi smluvními stranami tj. zadavatelem a dodavatelem docházet k vzájemnému písemnému sdělování informací tj. k vzájemné komunikaci. Po nabytí účinnosti § 211 ZZVZ, tak musí také tato písemná komunikace probíhat elektronicky, byla-li veřejná zakázka zadána v zadávacím řízení a platí tedy, že smlouva na veřejnou zakázku musí být uzavřena v elektronické formě.
Vzhledem k výše uvedenému Vám rovněž sdělujeme, že ZZVZ reguluje elektronickou komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem a písemnou formu smlouvy, další požadavky týkající se elektronických podpisů smluv ZZVZ nevymezuje.V souvislosti s výše uvedeným tématem povinné elektronická komunikace v zadávacím řízení si Vás dovolujeme odkázat na: Portál o veřejných zakázkách a koncesích, spravovaný Ministerstvem pro místní rozvoj, v sekci novinek (viz odkaz níže), kde bylo v rámci metodických doporučení k ZZVZ uveřejněno stanovisko Expertní skupiny pro zadávání veřejných zakázek, které naleznete na tomto odkazu: http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicka-doporuceni

K Vašemu dotazu, jenž se týká povinné elektronizace u výjimky uvedené v § 29 písm. m) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, sdělujeme:
Povinnost komunikovat elektronicky dopadá pouze na veřejné zakázky zadávané v zadávacích řízeních. Z výše uvedeného vyplývá, že veřejné zakázky zadávané mimo zadávací řízení mohou být i nadále realizovány v listinné podobě.

Bez bližších informací nelze určit. Může to být obojí – záleží na tom, zda jsou s výměnou spojeny stavební práce či výměna vodoměrů je prováděna v rámci větší stavební zakázky nebo v případě pouhé prosté výměny vodoměrů zda cena za provedení služby nepřevyšuje cenu samotných vodoměrů – potom by to mohla být i (servisní) služba (§ 15 zákona 134/2016 Sb.). Při určení se postupuje podle § 14 a § 15.

K otázce týkající se otevírání nabídek, které byly podány v elektronické podobě, resp. povinností zadavatele s otvíráním obálek v elektronické podobě související, je následují stanovisko: Na základě § 108 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“) je zadavatel povinen provést otvírání nabídek, které podali účastníci zadávacího řízení, a to ne dříve, než po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Zadavatel postupuje rozdílně, jsou-li podány pouze nabídky v elektronické podobě, nebo pouze nabídky v listinné podobě, či jsou-li podány jak nabídky v elektronické, tak nabídky v listinné podobě. Vycházejme tedy z předpokladu, že po 18. 10. 2018, kdy nabylo vůči všem zadavatelům účinnosti ustanovení § 211 odst. 3 ZZVZ, které stanoví povinnost v zadávacím řízení komunikovat písemně výhradně elektronickou formou, bude z pravidla docházet k podávání pouze nabídek v elektronické podobě.
Jsou-li podány nabídky v elektronické podobě, postupuje zadavatel podle § 109 ZZVZ. Je tedy povinen nabídky otevřít, čímž se rozumí zpřístupnění jejich obsahu zadavateli. Dále pak je zadavatel povinen zkontrolovat, zda nabídka byla doručena ve stanovené lhůtě, zda je autentická a zda s datovou zprávou obsahující nabídku nebylo před jejím otevřením manipulováno. Jsou-li podány pouze nabídky v elektronické podobě, nestanoví zákon v souvislosti s jejich otevíráním žádné další povinnosti. Zadavatel tedy, na rozdíl od otevírání nabídek v listinné podobě, neotvírá nabídky za přítomnosti účastníku zadávacího řízení a ani mu není uložena povinnost vyhotovit písemný protokol o otevírání nabídek (srov. § 110 odst. 1. a 5. ZZVZ).
Záměrem Ministerstva pro místní rozvoj, bylo při tvorbě vládního návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek provést důslednou transpozici zadávacích směrnic a zároveň snížit administrativní zátěž zadavatelů a dodavatelů související se zadávacím řízení, a to při současném zachování transparentnosti. Povinnosti zadavatele ve vztahu k otvírání nabídek tak byly ve vztahu k elektronickým a listinným nabídkám zcela záměrně upraveny odlišně.
V souvislosti s podáváním nabídek v elektronické podobě je nutno upozornit na skutečnost, že nabídky v elektronické podobě je nezbytné podávat prostřednictvím zadavatelem stanoveného elektronického nástroje (§ 107 odst. 1 ZZVZ). Elektronický nástroj je definovaný v § 28 odst. 1 písm. i) ZZVZ a musí splňovat požadavky zákona vymezené v § 213 ZZVZ a dále požadavky vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody (dále jen „Vyhláška“). Právní regulace elektronických nástrojů používaných při zadávání veřejných zakázek přispívá ke zvýšení transparentnosti zadávacích řízení, neboť vyžaduje, aby byly pořízeny záznamy o provedených elektronických úkonech, veškerých dalších činnostech a systémovém stavu elektronického nástroje (blíže viz § 7 Vyhlášky). Elektronický nástroj tak musí být schopen zajistit, aby nabídka nebyla otevřena před koncem lhůty pro podání nabídek, po uplynutí lhůty pro podání nabídek pak elektronický nástroj zaznamená, kdo a kdy nabídku otevřel. Elektronický nástroj také zkontroluje a zaznamená (tyto záznamy lze v nástroji zpětně ověřit) zda nabídka byla podána včas, zda je autentická a zda s ní nebylo manipulováno.
V případě nabídek podávaných v elektronické podobě tak transparentnost (která je v případě listinných nabídek zajišťována jejich otevíráním za účastni účastníku zadávacího řízení, sdělováním údajů z nabídek odpovídajících číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení a pořizováním protokolu o otevírání obálek) zajišťuje elektronický nástroj. Je třeba upozorni, že účelem „veřejného“ otevírání nabídek v listinné podobě primárně není a ani za účinnosti předchozí právní úpravy nebylo informovat účastníky zadávacího řízení o konkurenčních nabídkách tak, aby se účastníci zadávacího řízení na základě těchto informací rozhodovali o svém postupu v zadávacím řízení. Tento přístup k otevírání obálek byl zvolen za účelem zvýšení transparentnosti zadávacího řízení, protože tímto způsobem bylo možné účinně bránit manipulaci s nabídkami na straně zadavatele, neboť byly-li údaje z nabídek sděleny a zaznamenány do protokolu, nebylo pak již možné, aby zadavatel s těmito údaji protizákonně manipuloval a při hodnocení použil údaje jiné.
Požadovat vytváření protokolu o otevírání nabídek, případně povinnost umožnit přítomnost účastníku zadávacího řízení při otevírání nabídek, by však v případě otevírání nabídek podaných v elektronické podobě bylo nadbytečné a pro zadavatele neodůvodněně zatěžující, neboť transparentnost, která musí být také při otevírání nabídek v elektronické podobě sledována, je zajištěna již tím, že jsou nabídky podávány do elektronického nástroje, jehož funkcionalita musí požadovanou míru transparentnosti zajistit. Výše uvedené lze tedy uzavřít tím, že zadavatel není, a to ani z důvodu nezbytnosti zachovat transparentnost zadávacího řízení a dodržet zásady vymezené v § 6 ZZVZ, povinen pořídit protokol z otevírání obálek podaných v elektronické podobě. Součástí Vašeho dotazu je také otázka, zda je zadavatel povinen identifikační údaje účastníků zadávacího řízení a údaje z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení poskytnou účastníku zadávacího řízení na jeho žádost. Problematika poskytování informací v souvislosti se zadávacím řízením je regulována ustanovením § 218 ZZVZ, v jehož odstavci druhém písmenu a) je výslovně stanoveno, že: „Zadavatel neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím, do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení“. Zadavatel tedy není oprávněn na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím informace o obsahu nabídek (tedy včetně informace o identifikačních údajích účastníků zadávacího řízení a údajů z nabídek odpovídajícím číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení) poskytnout, a takovouto žádost by zadavatel musel odmítnout.
Mohou však nastat také situace, kdy žádost o poskytnutí informací z nabídek zadavateli doručí účastník zadávacího řízení. Tato situace by se měla posuzovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek, nikoli podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Jak již bylo uvedeno výše, transparentnost otevírání obálek v elektronické podobě je zaručena použitím elektronického nástroje, zásada transparentnosti tedy poskytnutí informací o nabídkách jednoznačně nevyžaduje.
Je tedy otázkou, zda zadavatel může, ač k tomu není ze zákona povinen, informace z nabídek na základě žádosti účastníka zadávacího řízení poskytnout dobrovolně. S ohledem na skutečnost, že pro tuto situaci nejsou zákonem stanovena konkrétní pravidla postupu, musí je zadavatel na základě § 39 odst. 1 věty druhé ZZVZ určit sám, a to v souladu se zásadami podle § 6 ZZVZ (základní zásady postupu zadavatele).
Zadavatel by měl tedy rozhodnout zda, kdy a jaké informace bude účastníkům zadávacího řízení poskytovat: je tedy nezbytné posoudit konkrétní okolností daného zadávacího řízení, zvážit, zda poskytnutí informací nemůže narušit jeho transparentnost a především pak, zda sdělení předmětných informací nevede k diskriminaci některých účastníků zadávacího řízení, či narušení jejich rovnosti.
S ohledem na skutečnost, že k otázce oprávnění zadavatele poskytovat informace z nabídek účastníků zadávacího řízení, v tomto případě konkrétně identifikačních údajů účastníků zadávacího řízení a údajů z nabídek odpovídajících číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení, není v tuto chvíle relevantní rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a posuzování konkrétních okolností jednotlivých zadávacích řízeních může být komplikované, doporučuje Ministerstvo pro místní rozvoj věnovat této problematice náležitou pozornost. Ministerstvo pro místní rozvoj nedoporučuje poskytování informací na žádost účastníka zadávacího řízení v situace, kdy informace jichž se žádost týká, byly v souladu s § 218 odst. 1 ZZVZ některým z účastníku zadávacího řízení v jeho nabídce označeny za důvěrné.
V případě, že zadavatel po zvážení konkrétních okolností dospěje k závěru, že poskytnutí požadovaných informací nenaruší zásady § 6 ZZVZ a rozhodne se je dobrovolně poskytnout, je s ohledem na dodržení zásady nediskriminace nezbytné současné poskytnutí stejných informací všem účastníkům zadávacího řízení. Z důvodů předcházení uzavírání zakázaných dohod mezi účastníky zadávacího řízení, lze také doporučit poskytování anonymizovaných informací, tedy bez identifikace účastníků zadávacího řízení.Toto stanovisko je nezávazným právním výkladem Ministerstva pro místní rozvoj. Závazné stanovisko v případě přezkumu konkrétního případu Vám může poskytnout Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a v případě sporu pak nezávislý soud.

V souvislosti s Vaším dotazem ohledně povinností při zadávání zakázky malého rozsahu s hodnotou vyšší než 500 000 Kč sdělujeme následující:
Zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen v souladu s § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadávat v zadávacím řízení. Zadavatel je však povinen dodržet zásady podle § 6 ZZVZ, tj. transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení, zákaz diskriminace a neomezovat účast dodavatelům se sídlem v členském státě EU nebo ve státě, který má uzavřenou smlouvu o přístupu k veřejné zakázce.
V případě zakázky s hodnotou nad 500 000 Kč bez DPH je v souladu s § 219 ZZVZ veřejný zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele uzavřenou smlouvu na tuto zakázku a následně skutečně uhrazenou cenu za plnění smlouvy. Uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele není potřeba, pokud je smlouva v souladu s § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ uveřejněna podle jiného právního předpisu, typicky tedy pokud je smlouva uveřejněna v registru smluv. Skutečně uhrazená cena za plnění smlouvy musí být v souladu s § 219 odst. 3 ZZVZ uveřejněna na profilu zadavatele do 3 měsíců od splnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění viz výše. Pokud doba plnění smlouvy přesahuje jeden rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce.
Zároveň v případě veřejného zadavatele podle § 4 ZZVZ je v případě zakázek s hodnotou nad 500 000 Kč bez DPH dána usnesením vlády č. 408/2018, kterým se mění usnesení vlády č. 467/2017 povinnost využívat pro zadání Národní elektronický nástroj (NEN). Povinnost používat NEN se nevztahuje na zakázky, které byly zahájeny před 1. červencem 2018 v jiném elektronickém nástroji a na zakázky malého rozsahu, které naplňují stejné podmínky pro využití výjimky z povinnosti zadávat je v zadávacím řízení dle ZZVZ. Povinnost používat NEN se nevztahuje na organizace, které si do 30. června 2018 požádali o příslušnou výjimku.
Zároveň, pokud se jedná o dotovanou zakázku, je nutné dodržet pravidla určená poskytovatelem příslušné dotace.

Důvody pro zrušení zadávacího řízení jsou stanoveny v § 127 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). K Vašemu dotazu, zda je možné začátek nebezpečného padání fasády chápat jako podstatnou změnu okolností způsobenou z objektivních příčin, uvádíme, že vzhledem k tomu, že skutečnost, že fasáda původně nepadala a následně začala, lze považovat za změnu. Jelikož byl stav vyhodnocen jako havarijní, lze ji také označovat za podstatnou. Ve svém dotazu neuvádíte, co opadávání fasády způsobilo, lze však předpokládat, že příčinou jsou přírodní jevy objektivního charakteru. Lze tudíž mít za to, že se jedná o podstatnou změnu okolností způsobenou z objektivních příčin, upozorňujeme však, že takovýto závěr neodůvodňuje zrušení zadávacího řízení podle § 127 ZZVZ, provedení změny smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 ZZVZ, či jednacího řízení bez uveřejnění podle 63 a násl. ZZVZ.
K Vašemu dotazu, zda se jedná o důvod zrušení dle § 127 odst. 2 písm. c) nebo dle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, uvádíme, že je nutné detailní posouzení situace a dovození všech skutečností předvídaných v těchto ustanoveních. Podle § 127 odst. 2 písm. c) ZZVZ může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, která nastala po zahájení zadávacího řízení a kterou zadavatel jednající s řádnou péčí nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil. Argumentace v případě rušení zadávacího řízení z tohoto důvodu by tudíž měla být vedena k tomu, že již není nutné zadávat veřejnou zakázku na výměnu oken (odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení). Dále je nutné analyzovat příčinu toho důsledku. Tato příčina má být podstatnou změnou okolností,má nastat po zahájení zadávacího řízení, zadavatel tuto příčinu nemohl předvídat, zadavatel tuto příčinu nezpůsobil.
Ve vašem dotazu nebyly uvedeny všechny relevantní informace pro posouzení splnění těchto zákonných podmínek. Zejména se jeví problematickým dovození, že opadávání fasády má za důsledek, že není nutné měnit okna, že opadávání fasády na jedné budově je natolik podstatné, že odpadá důvod pro výměnu oken i na jiných budovách, a dále že zadavatel nemohl předvídat, že k opadávání fasády dojde. Podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
Pro dovození tohoto důvodu zrušení zadávacího řízení je nutné zkoumat důvody zrušení zadávacího řízení a dále posuzovat zda se vyskytly v průběhu zadávacího řízení, zda jsou hodné zvláštního zřetele,zda způsobují, že po zadavateli nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.
Tyto podmínky jsou kumulativní. U tohoto důvodu pro zrušení zadávacího řízení se jeví problematickým zejména dovození, že opadávání fasády způsobuje, že po zadavateli nelze požadovat, aby pokračoval v zadávacím řízení na výměnu oken.
Závěrem shrnujeme, že důvody pro zrušení zadávací řízení jsou stanoveny v § 127 ZZVZ a pro možnost zrušit zadávací řízení musí být splněny všechny předpoklady uložené tímto ustanovením. Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení činí zadavatel a to na základě posouzení konkrétních okolností týkajících se zadávacího řízení. Proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení mohou účastníci zadávacího řízení podat námitky. Zrušení zadávacího řízení může být i předmětem dozoru Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nad dodržováním zákona o zadávání veřejných zakázek.

Zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky, v souladu s § 16 odst. 1 věty 2. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZVZZ“). Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích.
K posouzení limitu na veřejnou zakázku malého rozsahu je rozhodující celková hodnota veřejné zakázky, která se stanoví za období 48 měsíců. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Za veřejné zakázky malého rozsahu ZZVZ označuje veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než částky uvedené v § 27. Celková cena za plnění proto nesmí překročit ZZVZ stanovené limity.
U veřejných zakázek na služby, jejichž smlouvy jsou uzavírány na dobu neurčitou nebo na dobu delší než 48 měsíců, se stanoví v souladu s § 21 odst. 1 ZZVZ předpokládaná hodnota se zahrnutím poskytování služeb v době 48 měsíců. Předpokládaná hodnota plnění poskytovaných služeb v době následující po 48 měsících se již nebere v úvahu.
Pokud ve smlouvě na veřejnou zakázku není sjednána cena za dílo, ale ceny jednotkové za určité poskytované služby a není-li stanoven celkový objem dotazem dotčených poskytovaných pracovně lékařských služeb, pak je u smlouvy na dobu neurčitou rozhodná předpokládaná výše úplaty za období 48 měsíců.
U smlouvy na dobu neurčitou je tedy možno pokračovat v plnění i v době přesahující 48 měsíců, potom hodnota takového plnění již nemá na předpokládanou hodnotu vliv.
Správný postup při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, k jehož přezkumu je oprávněn dle § 248 odst. 1 písm. b) ZZVZ Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, rozhoduje o tom, zda postup zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je v souladu se ZZVZ.

V zadávacím řízení je možné podávat nabídku pouze prostřednictvím elektronického nástroje určeného zadavatelem v zadávací dokumentaci. V případě, že máte zřízen elektronický nástroj NEN, při podání nabídek dodavatel vyplní příslušný registrační formulář na adrese nen.nipez.cz. Žádost o registraci dodavatel opatří platným zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu. K nabídkám podaným v zadávacím řízení jinak než elektronickým nástrojem (tedy například emailem, datovou schránkou či v listinné podobě), se nepřihlíží. Výjimkou budou pouze případy uvedené v § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) zejména technické důvody či narušení bezpečnosti elektronické komunikace, kdy bude i po 18. říjnu 2018 možné podávat nabídky v listinné podobě.
Prostřednictvím elektronického nástroje je nutné provádět příjem:
• nabídek,
• předběžných nabídek (jednací řízení s uveřejněním),
• žádostí o účast (užší řízení, jednací řízení s uveřejněním),
• žádosti o zařazení do systému kvalifikace podle § 166 odst. 5 ZZVZ(sektoroví zadavatelé),
• žádostí o účast nebo návrhů v soutěži o návrh, nebo
• aukčních hodnot, pokud se v zadávacím řízení provádí elektronická aukce.
Ostatní písemná komunikace v zadávacím řízení (např. žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, výzva dodavateli k objasnění nabídky, námitky dodavatele) může probíhat mimo elektronický nástroj, avšak elektronicky, zejména prostřednictvím datové schránky či emailu. Některé datové zprávy, pokud by nebyly odeslány prostřednictvím elektronického nástroje či datové schránky však musí být opatřeny platným uznávaným elektronickým podpisem (výzva určená účastníkům zadávacího řízení, oznámení o výběru dodavatele, rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrh, vyloučení účastníka zadávacího řízení), blíže viz § 211 odst. 5 ZZVZ.
Lze tedy shrnout, že pro podání nabídek musí dodavatel použít elektronický nástroj, který určí zadavatel v zadávací dokumentaci. K jiným způsobům podání nabídky se v souladu s § 28 odst. 2 ZZVZ nepřihlíží. Pro ostatní komunikaci (vysvětlení zadávací dokumentace, podání námitek apod.) lze pak využít buď opět tentýž elektronický nástroj, nebo např. datovou schránku, popř. email.

Dle § 122 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), zjišťuje zadavatel údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele z evidence údajů o skutečných majitelích.
Samotná problematika evidence skutečných majitelů i její přístup spadá do působnosti Ministerstva spravedlnosti.
Právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku musí zapsat svého skutečného majitele do 1. ledna 2019. Ostatní právnické osoby zapsané do dalších veřejných rejstříků (včetně svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů) pak musí svého skutečného majitele zapsat do 1. ledna 2021.
Zápisy do evidence provádí buď příslušný rejstříkový soud, nebo notář. Pro návrh na zápis do evidence je připraven inteligentní formulář, který je možné vyplnit pouze elektronicky.
Evidence skutečných majitelů je v současnosti specificky určena pro užití zákonem vymezenými osobami a orgány v souvislosti s jimi plněnými zákonnými povinnosti.
Veškeré informace, včetně metodických dokumentů, k přístupu do evidence skutečných majitelů získáte zde: https://issm.justice.cz/

Zákon č. 134/2016 Sb. (dále jen „Zákon“) veřejnému zadavateli umožňuje, aby požadoval po účastníkovi zadávacího řízení předložení dokladů v nabídce za účelem prokázání základní způsobilosti či profesní způsobilosti jeho poddodavatelů. Bude-li zadavatel předložení dokladů o kvalifikaci poddodavatelů po dodavateli v nabídce požadovat, je zároveň povinen v zadávací dokumentaci stanovit požadavky na prokázání kvalifikace takového poddodavatele. Obdobně se v zadávací dokumentaci uvede požadavek podle § 105 odst. 1 písm. a) a b) Zákona, za účelem poskytnutí informací, které části veřejné zakázky za něj bude plnit poddodavatel. Záleží tedy na zadavateli, jakou zvolí formu požadavku na prokázání kvalifikace poddodavatele, tak i požadavek na uvedení podrobností o předpokládaném budoucím zapojení poddodavatele, pokud mu je v okamžiku podání nabídky známo. V případě prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob je situace odlišná, neboť Zákon přímo stanoví povinnost předložit doklady o kvalifikaci, a dále písemný závazek jiné osoby dle § 83 odst. 1 písm. b) Zákona, chcete-li smlouvu s poddodavatelem, který je v dotčeném případě vyžadován samotným Zákonem. Tento institut se využije zejména v případě, když dodavatel není schopen prokázat splnění určité části kvalifikace v zadavatelem požadovaném rozsahu. Z hlediska předkládání dokladů o kvalifikaci se použijí pravidla pro nadlimitní, ale tak i podlimitní režim, to mimo jiné znamená, že pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce nahradit předložení dokladů o kvalifikaci čestným prohlášením. U zjednodušeného podlimitního řízení je účastník zadávacího řízení oprávněn nahradit požadované doklady o kvalifikaci písemným čestným prohlášením, přičemž tuto volbu dodavatele nesmí zadavatel v zadávací dokumentaci omezovat. Pravidla pro předkládání originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci vybraného dodavatele na základě § 122 se použijí stejně podle § 45, tak i § 83 nebo na základě § 85 Zákona; zadává-li zadavatel takovou zakázku podle části třetí, tak i v některém z druhů zadávacích řízení pro nadlimitní režim, podle části čtvrté.

Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem je regulována v § 211 ZZVZ. Ustanovení § 211 odst. 3 ZZVZ pak ukládá zadavateli obecnou povinnost komunikovat s dodavatelem elektronicky a stanoví z této povinnosti výjimky, kdy
a) použití elektronické komunikace s ohledem na zvláštní povahu veřejné zakázky vyžaduje zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo podporované obecně dostupnými aplikacemi; za obecně dostupné se nepovažují aplikace používané k popisu předmětu plnění, které používají formáty souborů, jež nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo obecně dostupné aplikace, nebo se na ně vztahují komerčně poskytované licence a zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku,
b) použití elektronické komunikace vyžaduje zvláštní kancelářské vybavení, které zadavatelé běžně nemají k dispozici,
c) zadávací podmínky vyžadují předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace, nebo
d) použití jiné než elektronické komunikace je nezbytné z důvodu narušení zabezpečení elektronické komunikace nebo z důvodu ochrany zvláště citlivé povahy informací, přičemž požadovanou úroveň zabezpečení nelze řádně zajistit běžně dostupnými elektronickými nástroji nebo nástroji podle § 103 odst. 3 ZZVZ.
Písemná komunikace v zadávacím řízení (např. žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, předkládání originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci ze strany dodavatele) může probíhat mimo elektronický nástroj, avšak vždy elektronickou formou, zejména prostřednictvím datové schránky či emailu. Jelikož dle § 51 odst. 1 ZZVZ končí zadávací řízení uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v odstavci 2 v případě zrušení zadávacího řízení, vztahuje se uvedená povinnost i na předkládání dokladů dle § 122 odst. 3 ZZVZ.
Povinnost komunikovat v zadávacím řízení elektronicky pak pokrývá i samotné uzavírání smlouvy. Podrobnější informace k danému tématu naleznete na našich stránkách uveřejněny http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicka-doporuceni

Zadavatel je obecně oprávněn dle § 46 odst. 1 ZZVZ  požadovat po účastnících zadávacího řízení, aby objasnili své předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely, které uvedli ve svých žádostech o účast, předběžných nabídkách nebo nabídkách.
Po uplynutí lhůty pro podání nabídek dle § 46 odst. 2 ZZVZ nemůže být nabídka měněna. Nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 ZZVZ (tj. žádost zadavatele o objasnění nebo doplnění nabídky) o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení.
Možnost žádat o objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů je oprávněním zadavatele. Přičemž doplnění informací týkajících se prokázání a splnění podmínek účasti se za změnu nabídky nepovažují.
Prokázání základní způsobilosti, ve Vašem případě dodání výpisu z rejstříků trestů právnické a fyzické osoby, není předmětem hodnocení dle kritérií hodnocení. Z tohoto důvodu zmiňované dokumenty mohou být ze strany dodavatele doplněny. Zadavatel je oprávněn žádost ve výše uvedeném smyslu činit opakovaně, případně je oprávněn i jím stanovenou lhůtu k předložení údajů, dokladů, prodloužit nebo prominout její zmeškání.

ZZVZ již neukládá, aby byla nabídka, resp. návrh smlouvy podepsán. Pokud se však podává nabídka do e-nástroje musí se zašifrovat. NEN sám nic nepodepisuje.

Reagujeme tímto na Váš dotaz k podepisování nabídky, resp. jejích součástí dodavatelem. Máme za to, že nabídka ani její součásti nemusí být podepsány separátním elektronickým podpisem dodavatele. Požadavek na podpis nabídky nebo jejích součástí elektronickým podpisem osoby oprávněné jednat za dodavatele se v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) nevyskytuje (oproti nahrazené právní úpravě v zákoně 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách). Zadavatel takový požadavek může vznést jako svoji zadávací podmínku, v takovém případě ale musí být schopen prokázat, že takový jeho požadavek je přiměřený.
Skutečnost, že nabídka ani její součásti nemusí být podepsány elektronickým podpisem, je dána také povinností dodavatele podat nabídku v elektronickém nástroji (nelze ji podat ani e-mailem, ani datovou schránkou). Plyne to z § 28 odst. 1 písm. i) bod 1., § 107 odst. 1 a § 211 odst. 2 ZZVZ.
Při registraci do elektronického nástroje, která musí být před podáním nabídky v zadávacím řízení nutně provedena, musí dodavatel provést svou autentifikaci prostřednictvím uznávaného elektronického podpisu – viz Příloha k vyhlášce č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody. Máme za to, že jakýkoliv úkon dodavatele registrovaného v elektronickém nástroji je dodavatelem připodepsán, neboť je připojen ke zprávě delegované v elektronickém nástroji a je s ní logicky spojen a splňuje tak definici elektronického podpisu podle nařízení EU č. 910/2014, eIDAS. Nic na tom nemění ani skutečnost, že za dodavatele podává v elektronickém nástroji nabídku jeho řadový zaměstnanec.
Pro úplnost uvádíme, že prostřednictvím elektronického nástroje může být suplován toliko podpis dokladu, jehož původcem je dodavatel. U dokladu jiné osoby (například u písemného závazku kvalifikačního poddodavatele prokazujícího za dodavatele kvalifikaci) je podpis vyžadován.
Jak již jsme uvedli, požadavek na podpis nabídky nebo jejích součástí osobou oprávněnou jednat za dodavatele není obsažen v ZZVZ, zadavatel jej ale může stanovit jako zadávací podmínku. Pro přehlednost využijeme Vámi uvedený příklad čestného prohlášení. Pokud zadavatel požaduje, aby takové čestné prohlášení bylo podepsáno osobou oprávněnou jednat za dodavatele, pak česné prohlášení podepsané řadovým zaměstnancem, který neprokáže oprávnění jednat jménem dodavatele, není dostačující. Zdůrazňujeme ale, že podpis osoby oprávněné jednat za dodavatele stejně jako oprávnění zaměstnance jednat za dodavatele mohou být doplněny postupem podle § 46 ZZVZ.
Tážete se, jestli by bylo v pořádku, aby zadavatel požadoval sken ručně podepsaného čestného prohlášení. Takovýto požadavek zadavatele bychom považovali za zbytečně formalistický. Zadavatel nemusí podpis čestného prohlášení dodavatele požadovat vůbec. Pokud už ale zadavatel požaduje, aby čestné prohlášení bylo vlastnoručně podepsáno, je možné (a vhodné), aby zadavatel v zadávací dokumentaci spolu s požadavkem na vlastnoruční podpis čestného prohlášení připustil předložení prostého skenu čestného prohlášení.
Nakonec se dotazujete, co je v rámci elektronického podávání považováno za originál dokumentu a jak se v rámci elektronizace předkládají originály dokumentů před podpisem smlouvy a zda je zapotřebí zajistit jejich konverzi.
V tomto ohledu v posledních týdnech jedná expertní skupina při MMR pro veřejné zakázky. Konečné stanovisko expertní skupiny nemůžeme předjímat, bude uveřejněno na internetových stránkách: http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Stanoviska/Stanoviska-expertni-skupiny-MMR-k-novemu-zakonu-o-zadavani-verejnych-z

V souladu s ustanovením § 16 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky (v případě, že veřejná zakázka není zadávána v zadávacím řízení).
Měnit závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku lze pouze v souladu s pravidly obsaženými v ustanovení § 222 ZZVZ, které stanoví, že není-li dále stanoveno jinak, nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle ZZVZ.
Pokud zadavatel dodrží pravidla pro změnu závazku podle ustanovení § 222 ZZVZ, tak i když předpokládaná hodnota původní podlimitní veřejné zakázky spolu s provedenými změnami závazku ze smlouvy v součtu následně převýší finanční limit stanovený nařízením vlády č. 172/2016 Sb. pro určení nadlimitní veřejné zakázky, tak nepůjde o porušení ustanovení § 16 odst. 5 ZZVZ. Zadavatel tak nepostupoval v rozporu se ZZVZ, když původní veřejnou zakázku zadával v podlimitním režimu.
Pokud má být měněn závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu, je nutné zkoumat, zda veřejná zakázka po změně splňuje limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Pokud ano, lze změnu provést bez provedení zadávacího řízení na základě výjimky podle ustanovení § 31 ZZVZ (tj. bez aplikace pravidel uvedených v ustanovení § 222 ZZVZ). Pokud by však limit byl překročen, je nutné postupovat podle pravidel uvedených v ustanovení § 222 ZZVZ. Blíže k této problematice viz stanovisko expertní skupiny MMR k ZZVZ: http://www.portal-vz.cz/getmedia/00967aff-acdc-423c-9cb3-c5a8909c22d1/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf [PDF, 180.37KB]

V souladu s § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo i technických podmínek.
Podmínky, které musí být zadavatelem kumulativně naplněny, aby byla změna závazku platná, jsou následující:
– zadavatel si musí změnu závazku vyhradit již v zadávací dokumentaci,
– v zadávací dokumentaci musí být podmínky pro tuto změnu a obsah této změny závazku vymezen jednoznačně,
– tato změna nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky.
Je-li vyhrazená změna závazku včetně podmínek, za jakých může nastat, předem uvedena v zadávací dokumentaci, případně konkrétně ve smlouvě, nemusí být takováto vyhrazená změna závazku realizována na základě dodatku.
Vyhrazené změny se mohou týkat například:
– ceny veřejné zakázky s ohledem na inflační doložku, pohyb cen na burzách apod.
– prodloužení termínu plnění veřejné zakázky (prodloužení termínu realizace stavebních prací o počet dnů, po které nebude z objektivních důvodů možné předmět veřejné zakázky zhotovovat a dodavatel nebude v prodlení s plněním)
– opce na další plnění za stejných podmínek (v případě potřeby odebere zadavatel za stejnou jednotkovou cenu a za stejných smluvních podmínek další položky z rozpočtu).
Z Vašeho navrženého mechanismu, který popisuje v dotaze, není patrná změna závazku, ale nastavení trvání smlouvy. Vzhledem k tomu, že se jedná o rámcovou dohodu, kde jste soutěžili jednotkové ceny, pak celková hodnocená cena nemusí znamenat finální cenu, jednalo by se pouze o vzorek použitý pro účely hodnocení. S ohledem na shora uvedené je důležité, jak byla daná rámcová dohoda nastavena, resp. jak měla nastavenou dobu trvání. Pokud si nastavíte, že rámcová dohoda skončí uplynutím doby trvání, nebo vyčerpáním určité částky za nabídnuté jednotkové ceny, bez ohledu jaká varianta nastane dřív, nejednalo by se v takovém případě o změnu závazku, neboť by stále bylo objednáváno za totožné ceny a za totožných podmínek. Změna závazku dle § 100 odst. 1 ZZVZ by přicházela v úvahu tehdy, pokud by smlouva byla například uzavřena na odebrání určitého počtu výrobků a vy jako zadavatel byste požadovali v průběhu plnění veřejné zakázky jeho navýšení, tedy docházelo by ke změně podmínek rámcové dohody. V takovém případě lze mít za to, že využití institutu vyhrazené změny závazku dle § 100 odst. 1 ZZVZ by bylo přípustné.

K Vašemu dotazu uvádím, že v § 122 odst. 4 a 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je stanoveno:

(4) U vybraného dodavatele, je-li právnickou osobou, zadavatel zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen “skutečný majitel”) z evidence údajů o skutečných majitelích podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o veřejné zakázce. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti zadavateli dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob; pro účely výkonu dozoru podle části třinácté hlavy II umožní takový přístup Ministerstvo spravedlnosti také Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

(5) Nelze-li zjistit údaje o skutečném majiteli postupem podle odstavce 4, zadavatel ve výzvě podle odstavce 3 vyzve vybraného dodavatele rovněž k předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích nebo

a) ke sdělení identifikačních údajů všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem, a

b) k předložení dokladů, z nichž vyplývá vztah všech osob podle písmene a) k dodavateli; těmito doklady jsou zejména

1. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence,

2. seznam akcionářů,

3. rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku,

4. společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.

Primárně tedy zadavatel zjišťuje údaje o skutečném majiteli z evidence údajů o skutečných majitelích. Pokud byl zápis do této evidence proveden na základě doložení seznamem akcionářů, dohodou akcionářů, prohlášením skutečného majitele či toliko prohlášením dané právnické osoby v souladu s předem uveřejněnými instrukcemi Ministerstva spravedlnosti, neshledáváme důvod správnost takto provedeného zápisu rozporovat.

Pokud však není možné zjistit údaje o skutečném majiteli z evidence údajů o skutečných majitelích, má zadavatel přímo vyzvat vybraného dodavatele. Pokud vybraný dodavatel nepředloží výpis z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích, musí sdělit identifikační údaje všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem a předložit doklady, z nichž vyplývá vztah těchto skutečných majitelů k dodavateli.

Podle stanoviska Expertní skupiny MMR o Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po 1. 1. 2018 (dostupné na http://www.portal-vz.cz/getmedia/c3bfec05-bbc9-4fc0-baab-98638324fa7c/171222_Predkladani-informaci-a-dokladu-o-skutecnem-majiteli-vybraneho-dodavatele-po-1-1-2018.pdf [PDF, 448.83KB]) zákon výslovně vyžaduje, aby byl vztah prokazován prostřednictvím „dokladů“, není tak možné nahrazování existujících dokladů čestným prohlášením.

Odlišná úprava je stanovena pro doklady o kvalifikaci. Podle § 86 odst. 2 ZZVZ platí, že pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce nahradit předložení dokladů čestným prohlášením. Pro doklady, z nichž vyplývá vztah skutečných majitelů k vybranému dodavateli, však není připuštěno vyzvat vybraného dodavatele jen k předložení čestného prohlášení, které by nahradilo předložení dokladu.

K Vašemu dotazu: „Je možné, aby vybraný dodavatel, který identifikuje skutečné majitele (fyzické osoby), nicméně se jedná o akcionáře společnosti založené dle právního řádu země známé jako offshore centrum, doložil pouze prohlášení zástupců této společnosti, ve kterém uvede identifikační údaje svých akcionářů?“ uvádíme, že zákon předpokládá, že dokladem z něhož vyplývá vztah skutečných majitelů k vybranému dodavateli, je například seznam akcionářů (§ 122 odst. 5 písm. b) bod 2 ZZVZ a § 264 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)). Vámi zmíněné prohlášení zástupců společnosti není ve výčtu vymezeném v § 122 odst. 5 písm. b) ZZVZ uvedeno. Tento výčet je však demonstrativní. Mohou tedy být využity i jiné doklady než uvedené ve výčtu stanoveném v § 122 odst. 5 písm. b) ZZVZ. Pro možnost použití prohlášení zástupců společnosti, k prokázání vztahu osoby označené za skutečného majitele k vybranému dodavateli, bude nutné posoudit, zda tento dokument je sám dokladem anebo náhražkou přiléhavějšího existujícího dokladu (např. seznam akcionářů, nebo rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku).

Pokud se podle příslušného právního řádu požadovaný doklad vůbec nevydává, může být nahrazen čestným prohlášením (§ 45 odst. 3 ZZVZ). Takovýto postup není v rozporu se stanoviskem Expertní skupiny, protože to se vyjadřuje pouze k nahrazování existujících dokladů čestným prohlášením.

Závěrem shrnujeme, že možnost, aby vybraný dodavatel, který identifikuje skutečné majitele, nicméně se jedná o akcionáře společnosti založené dle právního řádu země známé jako offshore centrum, doložil pouze prohlášení zástupců této společnosti, ve kterém uvede identifikační údaje svých akcionářů, se bude odvíjet od skutečnost, zda se jedná o doklad, z něhož vyplývá vztah skutečných majitelů k dodavateli anebo o nahrazení jiného existujícího dokladu čestným prohlášením. Dále platí, že pokud se podle příslušného právního řádu požadovaný doklad nevydává, může být nahrazen čestným prohlášením.

Podstatnými náležitostmi námitek jsou dle § 244 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů identifikace toho, kdo námitky podává, v čem je spatřováno porušení zákona zadavatelem, a dále čeho se konkrétně stěžovatel domáhá. Například pokud je stěžovatel přesvědčen, že uvedené rozhodnutí zadavatele nebylo učiněno v souladu s tímto zákonem, či věcnou stránkou informací a údajů uvedených nabídkou, je oprávněn se stěžovatel domáhat, aby zadavatel podle ust. § 245 odst. 1 podaným námitkám vyhověl a napadené rozhodnutí o vyloučení zrušil. V případě, že účastník zadávacího řízení podává námitky proti svému vyloučení, na základě informací oznamovaných v některém z dokumentů, v němž se účastník zadávacího řízení o svém vyloučení dozvěděl, je také jednou z podstatných náležitostí námitek údaj, kdy se stěžovatel o namítaném porušení zákona dozvěděl. Lhůta pro podání námitek se potom řídí podle ustanovení § 242 odst. 2 pro každého z účastníků samostatně a činí 15 dnů ode dne doručení oznámení. Zadavatel také do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí o námitkách musí být opět uvedeno odůvodnění, v němž se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě, například rozhodnutí o vyloučení zruší atp.

K dotazu, který se týká ustanovení § 46 odst. 1, 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) sdělujeme následující. Zadavatel je obecně oprávněn dle § 46 odst. 1 ZZVZ  požadovat po účastnících zadávacího řízení, aby objasnili své předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely, které uvedli ve svých žádostech o účast, předběžných nabídkách nebo nabídkách. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek dle § 46 odst. 2 ZZVZ nemůže být nabídka měněna. Nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 ZZVZ (tj. žádost zadavatele o objasnění nebo doplnění nabídky) o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Zadavatelé by měli přistupovat k výzvě k doplnění zejména v případech drobných pochybení, která působí nejednoznačnost údajů či dokladů v nabídkách (či jiných úkonech účastníků), přičemž tato nejednoznačnost je snadno odstranitelná a současně vinou nejednoznačnosti nelze nabídky hodnotit, případně nelze na jejich základě (či na základě jiných úkonů) učinit jednoznačný závěr ohledně splnění podmínek účasti.
Možnost žádat o objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů je oprávněním zadavatele.  Současně není v rozporu s řádným průběhem zadávacího řízení, pokud dojde k vyloučení účastníků zadávacího řízení z důvodu, že nejsou schopni předložit žádosti o účast, předběžné nabídky či nabídky dostatečné a úplné (za předpokladu jednoznačně formulovaných zadávacích podmínek). Postupem zadavatele nesmí dojít k porušení základních zásad zadávacího řízení, tj. zadavatel by měl přistupovat ke všem uchazečům stejně (v případě kdy vyzve některého uchazeče k objasnění nabídky, měl by postupovat stejně i ostatních uchazečů).
Objasněním nabídky se rozumí vysvětlení, jak danou informaci uchazeč v nabídce zamýšlel, přičemž doplnění je poskytnutí zcela nových informací, zpravidla nového dokumentu. Objasnění, tedy pouhé vysvětlení předložených údajů, které mají být hodnoceny, se dle textace zákona jeví být možná.  Doplnění údajů, případně zcela nové informace, které mají být hodnoceny a v nabídce nebyly, už přípustné nejsou. V souhrnu lze říci, že doplnit či objasnit je možné vše, co není předmětem hodnocení dle kritérií hodnocení a toto doplnění či objasnění je pro účely řádného průběhu zadávacího řízení zapotřebí. Objasnění, tedy pouhé vysvětlení, je možné i v případě, kdy je daná informace hodnotícím kritériem. Zadavatel ale nemůže přijmout od účastníka nové informace, které v nabídce nebyly a které do hodnocení zasahují.

Předně je nutno konstatovat, že i postup podle § 122 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) je součástí zadávacího řízeni, a tak i na komunikaci s tímto postupem související dopadá povinnost písemně komunikovat elektronickou formou (viz § 211 odst. 1 a 3 ZZVZ). Platí tedy, že veškerá písemná komunikace, včetně předkládání dokladů, musí probíhat elektronicky. ZZVZ však nestanoví prostřednictvím jakého „komunikačního kanálu“ má komunikace probíhat, je tedy na zadavateli a dodavateli, zda budou komunikovat emailem, datovou schránkou, či elektronickým nástrojem.

Ustanovení § 122 ZZVZ vyžaduje předkládání originálů nebo úředně ověřených kopií pouze ve vztahu k dokladům o kvalifikaci vybraného dodavatele. Platí tedy, že jiné než kvalifikační doklady, které jsou předkládány na základě § 122 ZZVZ, mohou být předloženy také v „prosté“ kopii. Kvalifikační doklady tedy musí být předloženy buď přímo v elektronickém originále, případně s doložkou o konverzi listinného originálu do elektronické podoby. Tento postup je možné vnímat jako zatěžující pro dodavatele, na druhou stranu, je tento požadavek přiměřený, neboť je vymezen pouze ve vztahu k vybranému dodavateli, kde je odůvodněné jím prokazovanou kvalifikaci ověřit na základě originálů případně úředně ověřených kopií dokladů.

Pokud se týká dokladů, jejichž předložení si zadavatel vyhradil před uzavřením smlouvy podle § 104 ZZVZ, jak již je uvedeno výše, je nutné, aby byly předkládány v elektronické formě. Ve vztahu k těmto dokladům je však nezbytné sledovat, jak byly vymezeny požadavky zadavatele v zadávací dokumentaci.

Konkrétně ve vztahu k Vámi uváděné bankovní záruce za dílo, je potřeba upozornit, je zadavatele v zadávací dokumentaci často požadují, aby tento dokument byl před uzavřením smlouvy předložen v originále. Požadují-li zadávací podmínky předložení originálu bankovní záruky za dílo před podpisem smlouvy, musí být i tento doklad předložen elektronicky (jde o požadavek zákona – § 211 odst. 3) a to v originále (požadavek konkrétní zadávací dokumentace).

V případě, že předkládání originálu bankovní záruky za dílo v elektronické podobě je z vašeho pohledu komplikované, jako vhodné řešení se může jevit požadavek na přeložení kopie, případně úředně ověřené kopie bankovní záruky za dílo, před podpisem smlouvy a jako obchodní podmínku dále vymezit požadavek na předložení originálu bankovní záruky do x dnů po podpisu smlouvy.

Se vší pravděpodobností bez znalosti dalších informací byste skutečně museli zadat zakázku jako zadavatel podle zákona 134/2016 Sb.  o zadávání veřejných zakázek. Nikoliv jako veřejný zadavatel, ale jako zadavatel podle § 4 odst.2. To však na věci nic nemění.

Vzhledem k tomu, že se ve Vašem případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, nevztahuje se na zadání zakázky zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Zadavatel totiž podle ustanovení § 31 ZZVZ není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu, nicméně je povinen dodržovat zásady podle § 6 ZZVZ.
Z pohledu ZZVZ lze konstatovat, že zadavatel by měl dodržet zásady podle § 6 ZZVZ a dále pravidla poskytovatele dotace, podle kterých by zadavatel měl v tomto případě postupovat. Co se týče zadání veřejné zakázky malého rozsahu napřímo žadateli o dotaci (tatáž osoba žádá o dotaci a zároveň realizuje plnění veřejné zakázky), toto ZZVZ neřeší a nejedná se tak o porušení § 6 ZZVZ.
Z výše uvedeného vyplývá, že záleží primárně na tom, co je uvedeno ve smlouvě o poskytnutí dotace. Pokud smlouva o poskytnutí dotace nevylučuje přidělení zakázky samotnému žadateli o dotaci, jeví se tento způsob jako správný, nicméně znovu zdůrazňuji, že záleží na podmínkách, které vyplývají ze smlouvy o poskytnutí dotace.

Platí, že změny závazku ze smlouvy zatřiďujete samostatně pod jednotlivé důvody pro změnu, které (včetně limitů) stojí vedle sebe. Je však na Vás, resp. na konkrétních okolnostech, zda změnu závazku ze smlouvy provedete jedním či více dodatky smlouvy.

V souladu s § 103 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění (dále jen „ZZVZ“), zadavatel stanoví v zadávací dokumentaci příslušné veřejné zakázky podmínky sestavení a podání nabídek s ohledem na druh a předmět veřejné zakázky a rovněž vzhledem k dalším okolnostem (kvalifikace, hodnotící kritéria).
Dle § 103 odst. 1 písm. c) „Mají-li být hodnoceny nabídky, zadavatel v zadávací dokumentaci, stanoví formu a způsob podání nabídek; v případě elektronických nabídek určí elektronický nástroj pro jejich podání.“ Z ustanovení § 107 odst. 1 ZZVZ plyne, že „Nabídky se podávají písemně, a to v elektronické podobě prostřednictvím zadavatelem stanoveného elektronického nástroje (dále jen „nabídka v elektronické podobě“) nebo v „listinné podobě“.
Je-li však zadavatel, zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. a) ZZVZ, tak s uplynutím lhůty dle § 279 odst. 2 ZZVZ, musí zadavatel vyžadovat v zadávacím řízení plně elektronickou komunikaci a to včetně podání elektronických nabídek. V zadávacím řízení se však mohou vyskytnout situace, které nejsou pro elektronickou komunikaci vhodné. Vámi zmiňovaný § 211 odst. 3 ZZVZ upravuje právě výjimky z povinné elektronizace. Výjimky z povinné elektronizace viz tučně v citaci § 211 odst. 3 ZZVZ níže.
Dle § 211 odst. 3 ZZVZ „Písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem musí probíhat elektronicky s výjimkou případů, kdy:
a) použití elektronické komunikace s ohledem na zvláštní povahu veřejné zakázky vyžaduje zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo podporované obecně dostupnými aplikacemi; za obecně dostupné se nepovažují aplikace používané k popisu předmětu plnění, které používají formáty souborů, jež nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo obecně dostupné aplikace, nebo se na ně vztahují komerčně poskytované licence a zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku,
b) použití elektronické komunikace vyžaduje zvláštní kancelářské vybavení, které zadavatelé běžně nemají k dispozici,
c) zadávací podmínky vyžadují předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace, nebo
d) použití jiné než elektronické komunikace je nezbytné z důvodu narušení zabezpečení elektronické komunikace nebo z důvodu ochrany zvláště citlivé povahy informací, přičemž požadovanou úroveň zabezpečení nelze řádně zajistit běžně dostupnými elektronickými nástroji nebo nástroji podle § 103 odst. 3“.
Z Vašeho dotazu však není jasné, zda zadavatel při sestavování zadávací dokumentace postupoval dle § 103 ZZVZ tj. zda připustil v souladu s § 107 odst. 1 ZZVZ i listinné podání nabídky či zda doručení listinné nabídky tedy bylo/nebylo v rozporu se způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci příslušné veřejné zakázky. Rovněž není zjevné, zda je zadavatel veřejné zakázky veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. a) ZZVZ.
Pro doplnění uvádíme, že v souladu s ustanovením § 28 odst. 2 ZZVZ „Pokud nebyla nabídka zadavateli doručena ve lhůtě nebo způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci, nepovažuje se za podanou a v průběhu zadávacího řízení se k ní nepřihlíží“.
Pro Vás lepší vhled do problematiky elektronizace níže uvádíme odkaz na dva nové metodické texty týkající se problematiky elektronizace – Aktualitu a Základní otázky. http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicka-doporuceni
Závěrem si Vás dovolujeme informovat, že odbor práva veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj při vytváření svého názoru vycházel pouze z Vámi poskytnutých informací, jakož i o tom, že výše zaujatý právní názor nemusí být shodný s právním názorem orgánu dohledu (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže), případně soudu.

Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se ve zvláštních případech uvedených na základě § 21 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) zahrnou u bankovních a finančních služeb také poplatky, provize, úroky a jiné související platby. Zadáním veřejné zakázky se na základě využití obecné výjimky dle § 29 písm. m) ZZVZ rozumí uzavření úplatné písemné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem mimo zadávací řízení. Na smlouvu na veřejnou zakázku, s hodnotou přes 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, se vztahuje povinnost uveřejnit takovou smlouvu na profilu zadavatele, pokud nebyla uveřejněna na základě zák. o registru smluv č. 340/2015 Sb. Povinnost uveřejnit smlouvu prostřednictvím registru smluv nelze nahradit jejím uveřejněním na profilu zadavatele; naopak se však stanoví, že je-li v souladu se zák. o registru smluv uveřejněna smlouva na veřejnou zakázku, která má být uveřejněna podle zákona o zadávání veřejných zakázek na profilu zadavatele, je tím povinnost uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele fakticky splněna viz § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ. Rozhodným k zodpovězení Vašeho dotazu se proto jeví zjištění skutečnosti, zda musí dojít ke zveřejnění smlouvy dle zák. o registru smluv, jehož správcem je Ministerstvo vnitra. Pokud některým dodavatelům tato povinnost nevzniká, lze zadavateli jedině doporučit, uveřejnit takovou smlouvu na profilu zadavatele.

Aktuální právní úprava nařízená zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) žádné explicitní omezení hodnoty tzv. referenční zakázky neobashuje, nicméně požadavek zadavatele, který by byl vyšší, než je předpokládaná hodnota předmětné veřejné zakázky by byl diskriminační a tedy v rozporu s ustanovením § 6 ZZVZ.

K Vámi položenému dotazu sdělujeme, že problém je nutno spatřovat především v samotném požadavku na prokázání technické kvalifikace dodavatelem. Zadavatel není oprávněn požadovat, aby člen realizačního týmu byl v zaměstnaneckém či obdobném poměru k dodavateli. Nastavení kvalifikace je tedy v rozporu se zákonem a doporučujeme Vám zadávací řízení zrušit.

Na základe Vašeho dotazu si Vám dovolujeme zaslat odkaz viz níže na metodické dokumenty Ministerstva pro místní rozvoj, které byly dnes uveřejněny. Věřím, že Vám tyto dokumenty pomohou v rychlejší orientaci v nové právní povinnosti elektronicky komunikovat v zadávacím řízení: http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicka-doporuceni

Na základě § 41 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), může zadavatel v zadávací dokumentaci požadovat, aby účastník zadávacího řízení poskytl ve lhůtě pro podání nabídek jistotu, stanovil-li zadávací lhůtu. Jistota může být účastníkem zadávacího řízení poskytnuta mimo jiné formou složení peněžní částky na účet zadavatele. V takovém případě účastník zadávacího řízení prokáže v nabídce poskytnutí jistoty sdělením údajů o provedené platbě zadavateli. Účastníka zadávacího řízení, který neprokázal složení požadované jistoty nebo nezajistil jistotu po celou dobu trvání zadávací lhůty, zadavatel vyloučí ze zadávacího řízení (§ 48 odst. 3 ZZVZ).
V ZZVZ není specifikováno, jaký okamžik je považován za složení peněžní částky na účet zadavatele. Terminologii „složení peněžní částky na účet“ neužívá ani zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku.
Povinnost složit peněžní prostředky na účet je však formulována také v § 255 ZZVZ. Jedná se o povinnost složit kauci v souvislosti s podáváním návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. K problematice skládání kauce zaujímá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže stanovisko (https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/obrana-proti-nespravnemu-postupu-zadavatele/kauce-a-spravni-poplatek.html), že „podle § 255 odst. 1 a 2 zákona musí být kauce připsána na účet Úřadu nejpozději poslední den lhůty stanovené podle § 251 odst. 2 nebo 3 a § 254 odst. 3 zákona pro doručení návrhu Úřadu. Jinými slovy řečeno kauce je řádně a včas složena až ve chvíli, kdy je v celé zákonem stanovené výši připsána na účet Úřadu (nestačí tedy, byl-li poslední den lhůty pro složení kauce podán např. příkaz k její úhradě).“
I přes rozdílnosti ve správním řízení vedeném Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a v soukromoprávním zadávacím řízením vedeném zadavatelem, lze předpokládat, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bude za složení peněžní částky na účet zadavatele také považovat až připsání peněžních prostředků na účet zadavatele.
Závěrem shrnujeme, že je-li poskytnutí jistoty v zadávací dokumentaci požadováno, musí být jistota poskytnuta ve lhůtě pro podání nabídek a v nabídce prokázána např. sdělením údajů o provedené platbě zadavateli. Připsání platby na účet zadavatele, které nastane až po uplynutí lhůty pro podání nabídek, bude pravděpodobně Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže považováno za opožděné.

Obec je veřejným zadavatelem na základě § 4 odst. 1 písm. d) č. 134/2016 Sb., zákona o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů, který spolu s příspěvkovými organizacemi, u nichž funkci zřizovatele vykonává jiný, zpravidla vyšší územní samosprávný celek, tvoří zcela běžnou kategorii veřejných zadavatelů. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR ČR) z pohledu gestora zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) však není oprávněno poskytovat výklad předpisů z hlediska rozhodovacích mechanismů uvnitř měst a obcí, činěných zastupitelstvem obce v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., a proto předmětem námi učiněného posouzení dotazu je otázka rozhodná pouze ve vztahu k uveřejňování. Z hlediska publikace uzavřených smluv dle § 219 ZZVZ, jakož i identifikace vybraného dodavatele, v případě, že byla smlouva na veřejnou zakázku uveřejněna podle jiného předpisu, kterým se rozumí zejména zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv, není již dále nutné uveřejňovat smlouvy také na profilu zadavatele, bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, či o zakázku zadávanou „v režimu zákona“, jinak také v souladu se ZZVZ. K tomu lze doplnit, že žádné z ustanovení ZZVZ přímo nevyžaduje provádět evidenci veřejných zakázek malého rozsahu na profilu zadavatele. Pokud se však jedná o zakázku zadávanou tzv. „v režimu zákona“, je nutné splnit uveřejňovací povinnosti v souladu s tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy. K nejvýznamnějším povinnostem, které veřejnému zadavateli ukládá ZZVZ, se řadí uveřejnění informací prostřednictvím formulářů odesílaných do Věstníku veřejných zakázek (VVZ). Zatímco u nadlimitních veřejných zakázek se požaduje odesílat informace i do Úředního věstníku evropské unie, tak formuláře pro uveřejnění informací k veřejných zakázkám v podlimitním režimu postačí odeslat pouze do VVZ. Pro zodpovězení dalších okolností, které nebyly dotazem přímo zohledněny, Vám doporučujeme nahlédnout do dokumentu: „Metodika k vyhlášce o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele“, který je dostupný na stránkách MMR ČR, na adrese https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2019/06/Metodika-k-vyhlasce-o-uverejnovani-a-profilu-zadavatele_v4-bez-registrace_duben-2017.pdf

Splnění kteréhokoliv druhu kvalifikace požadované zadavatelem v zadávacím řízení lze prokázat v rozsahu osvědčujícím dodavatele pouze pro určitá kvalifikační kritéria, pro něž byl platný certifikát ze schváleného systému certifikovaných dodavatelů vydán.
Zadavatel ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) nezpochybňuje údaje předložené na základě certifikátu, dodavatel je tedy kvalifikovaným právě takovým způsobem a v rozsahu uvedeném v předloženém certifikátu. Pokud nedojde k obnově platnosti postupem pro opakovanou certifikaci, je uloženo zadavateli takový certifikát odmítnout, neboť se dle § 239 ZZVZ stanoví k povinným náležitostem certifikátu také datum vydání a platnost certifikátu, která činí (maximálně 1 rok ode dne jeho vydání). Pro účely prokázání splnění podmínek účasti v zadávacím řízení lze připustit pouze platné certifikáty, jako dodržení jedné z podmínek ve výčtu dle § 239 odst. 1 písm. k) ZZVZ.
Předloží-li tedy dodavatel ke dni podání nabídky certifikát, který nesplňuje podstatné náležitosti takového certifikátu, ačkoliv takovou změnou nejsou údaje ani informace v něm obsažené dotčeny, je zadavatel povinen přímo ze zákona předložený certifikát odmítnout a považovat podmínku účasti v zadávacím řízení za nesplněnou.

Domáhat se soudní cestou o náhradu škody lze, otázkou ovšem je, co je prokazatelnou skutečně vzniklou škodou, o jejíž náhradu se budete moci domáhat. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů zakázky malého rozsahu neřeší a v tomto případě by se jednalo o soukromoprávní spor řešený podle Občanského zákoníku.

V souvislosti s Vaší žádostí k právní normě, která ukládá povinnost zadávat veřejnou zakázku příjemci dotace, uvádíme následující:
Pravidla a povinnosti při zadávání veřejných zakázek řeší zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. V souladu s § 4 odstavcem 2 výše uvedeného zákona je zadavatelem i osoba, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než 200 000 000 Kč, nebo více než 50% peněžních prostředků poskytnutých z a) rozpočtu veřejného zadavatele, b) rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mino území Evropské unie.
Z Vámi poskytnutých informací nelze přesně určit, jakou poměrnou část z celkové ceny zakázky činí státní dotace. Pokud se jedná o více než 50%, splňujete podmínku zákona a jste povinni se jím řídit. Zároveň zde existuje možnost, že poskytovatel dotace v rámci svých pravidel celý postup zpřísní.

Lhůtu pro vyjádření předběžného zájmu zadavatel stanoví z toho důvodu, že se jedná o povinnou položku v příslušném formuláři pro uveřejnění. Minimální lhůta pro vyjádření předběžného zájmu není zákonem stanovena, zadavatel ji tak musí stanovit přiměřeně v souladu s §36 odst. 5 zák. č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. Tato lhůta by s ohledem na poslední větu uvedeného odstavce (délka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů) neměla být dle našeho názoru kratší než 35 dnů.

V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, pokud jsou splněny další povinné náležitosti dle ZZVZ, je veřejný zadavatel povinen takové námitky přijmout.

K dotazu týkajícího se opčního práva vyhrazeného ve veřejné zakázce zadávané v režimu zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“), Vám sdělujeme následující:
Dle § 99 odst. 2 ZVZ mohl zadavatel zadat veřejnou zakázku na základě opčního práva pouze v jednacím řízení bez uveřejnění, konkrétně v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ. Vzhledem k tomu, že se jedná o nové zadávací řízení, zadavatel po 1. 10. 2016, to jest po nabytí účinnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“), postupuje již podle ZZVZ, konkrétně podle § 66 písm. b).
Jelikož navazující jednací řízení bez uveřejnění (dále také „JŘBU“) se prostřednictvím jednání pouze s vítězem původní veřejné zakázky úzce pojí k předchozímu zadávacímu řízení, je nutnou podmínkou pro využití takové formy změny závazku, uvést již v zadávací dokumentaci na původní veřejnou zakázku předpokládanou dobu a rozsah nových služeb nebo nových stavebních prací.
Zadavatel tedy může, za splnění výše uvedených podmínek, využitím opčního práva prodloužit délku plnění smluvního vztahu vzešlého z uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku. Nutno však upozornit, že dobu 3 let podle § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ, kdy lze navazujícím JŘBU využít opční právo, je skutečně nezbytné počítat od samotného okamžiku uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku.
K prodloužení délky plnění veřejné zakázky by bylo možno také využít postup dle § 222 ZZVZ, a to pouze dle odst. 4, a za předpokladu, že se tímto krokem nezmění celková povaha veřejné zakázky a zároveň hodnota takové změny bude (a) nižší než je finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky a (b) nižší než 10 % původní hodnoty závazku, nebo 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí.

Co se týče zadávacích řízení zahájených před 18. říjnem 2018, s ohledem na neexistující přechodná ustanovení k § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“), se bude povinná elektronizace týkat všech zadávacích řízení, u nichž lhůta pro podání nabídek skončí 18. října 2018 a později (viz stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR: http://www.portal-vz.cz/cs/Aktuality/Povinna-elektronicka-aktualizace). Z výše uvedeného vyplývá, že stěžejním momentem je lhůta pro podání nabídek. Předpokládáme, že ve Vašem případě již uplynula lhůta pro podání nabídek a nabídky tak byly podány listině (tj. před datem 18. října 2018). Pokud tomu tak je, zadávací řízení nemusí být zrušeno, neboť veškerá další písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem bude, podle § 211 odst. 3 ZZVZ, s účinností od 18. října 2018 probíhat elektronicky (u organizačních složek státu (zadavatelé podle § 4 odst. 1 písm. a), ČNB a centrální zadavatelé je elektronická komunikace účinná od 18. dubna 2017). V praxi to znamená, že pokud již uplynula lhůta pro podání nabídek a nabídky byly před 18. říjnem 2018 podány listině, tak zadavatel nezruší zadávací řízení, ale dokončí jej a to tak, že buď:
– pro další průběh a ukončení zadávacího řízení určí elektronický nástroj (je-li k tomu povinný!!), prostřednictvím kterého dokončí zadávací řízení, nebo
– pro další průběh a ukončení zadávacího řízení využije e-mail, datovou schránku, apod., jakožto prostředky elektronické komunikace (vztahuje se na případy, kdy zadavatel nemusí použít elektronický nástroj), prostřednictvím kterých dokončí zadávací řízení.
Pokud ovšem zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek tak, že skončí až 18. října 2018 nebo později, musí v zadávacích podmínkách stanovit požadavek na elektronickou formu nabídky a určit elektronický nástroj pro jejich podání. Po 18. říjnu 2018 tak zadavatel nesmí umožnit podávání listinných nabídek. Výše uvedené vyplývá z ustanovení § 211 odst. 3 ZZVZ.
K povinné elektronizaci dále uvádíme, že z usnesení vlády ze dne 19. června 2018 č. 408, o změně usnesení vlády ze dne 21. června 2017 č. 467, o uložení povinnosti využívat Národní elektronický nástroj při zadávání veřejných zakázek (dále jen „UV č. 408“) vyplývá (za předpokladu, že se jedná o subjekty, na které UV č. 408 dopadá, tedy členy vlády a vedoucí ostatních ústředních správních úřadů a jim podřízeným orgánům a organizacím, kteří jsou veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. a) a c) ZZVZ a zároveň se jedná o veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou přesahující částku 500 000 Kč bez DPH s výjimkou podle bodu V/2 tohoto UV č. 408) povinnost používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek. Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda jste zadavatelem, na kterého podle UV č. 408 dopadá povinnost používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek. Pokud tomu tak není, tak i přesto, že by lhůta pro podání nabídek skončila až 18. října 2018 nebo později, není potřeba k zadávání veřejných zakázek využít Národní elektronický nástroj a můžete umožnit podávání elektronických nabídek prostřednictvím jiného elektronického nástroje (nabídky lze po 18. říjnu 2018 podávat pouze elektronicky, nikoliv listině). Pokud jste zadavatelem, na kterého podle UV č. 408 dopadá povinnost používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek, jedná se o zakázku v režimu ZZVZ a zároveň zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek tak, že skončí až 18. října 2018 nebo později, je potřeba k zadávání veřejných zakázek využít přímo Národní elektronický nástroj.
Co se týče uzavírání smlouvy, platí, že pokud se smlouva na veřejnou zakázku uzavírá v zadávacím řízení, vztahuje se na její uzavření povinnost provádět písemnou komunikaci elektronicky podle § 211 odst. 3 ZZVZ; výjimku představují případy uvedené v § 211 odst. 3 pod písmeny a) až d) ZZVZ. Smyslem a účelem § 211 odst. 3 ZZVZ je zajistit transpozici směrnic, které vyžadují (až na výjimky) plnou elektronizaci písemné komunikace v zadávacím řízení. Pojem zadání je zde potřeba vykládat podle terminologie evropských směrnic jako rozhodnutí, kterému dodavateli bude veřejná zakázka přidělena, na rozdíl od vnitrostátní úpravy v § 2 odst. 1 ZZVZ, která pojem zadání definuje jako okamžik uzavření smlouvy. Použití sankce neplatnosti u smlouvy uzavřené v listinné podobě tedy není vzhledem ke smyslu a účelu zákona nezbytné. Smlouvy na veřejné zakázky uzavřené v zadávacím řízení v listinné podobě tak budou platné (viz stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR: http://www.portal-vz.cz/getmedia/e0ffade9-c8f6-4c36-b0d5-d73a48ab5a56/171113_DUSLEDKY-NEDODRZENI-POVINNE-ELEKTRONICKE-FORMY-PISEMNE-KOMUNIKACE-PRI-UZAVIRANI-SMLOUVY-NA-VEREJNOU-ZAKAZKU_k-uverejneni.pdf [PDF, 178.41KB] [PDF, 178.41KB]
Pro úplnost doplňuji, že povinná elektronizace se netýká zakázek malé rozsahu. U zakázek malého rozsahu tudíž bude i po 18. říjnu 2018 možné nadále přijímat nabídky v listinné podobě. Daný závěr potvrzuje stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR dostupné zde: http://www.portal-vz.cz/getmedia/715439fe-0a1d-4afc-8083-a2f0db34dc9e/Komunikace-mezi-zadavatelem-a-dodavatelem_VZMR.pdf [PDF, 181.87KB] [PDF, 181.87KB] . Ze stanoviska vyplývá, že je nutné ze systematického hlediska považovat § 211 odst. 3 ZZVZ za pravidlo konkretizující obecné pravidlo uvedené v § 211 odst. 1 ZZVZ, které se nevztahuje na zakázky malého rozsahu.

V rámci ZPŘ není možné jako podmínku účasti v zadávacím řízení stanovit prohlídku plnění. Prohlídka plnění není institut, prostřednictvím kterého zadavatel popisuje předmět plnění, pokud ho neumí popsat dostatečně do zadávací dokumentace. Pokud není zadavatel schopen dostatečně zdokumentovat předmět plnění – stávající stav kočáru, může využít další možnosti, které mu zákon poskytuje. Např. použít jeden z druhů zadávacích řízení, kde je možné s dodavateli jednat, kde je možné snižovat počty účastníků zadávacích řízení nebo snižovat počty řešení. Pravděpodobně by šlo o jednací řízení s uveřejněním podle § 60 odst. 1 písmn c) a písmn. d).c) – veřejná zakázka nemůže být zadána bez předchozího jednání z důvodu zvláštních okolností vyplývajících z povahy, složitosti nebo právních a finančních podmínek spojených s předmětem veřejné zakázky, nebod) nelze stanovit technické podmínky odkazem na technické dokumenty podle § 90 odst. 1 a 2.Zadavatel může nejenom jednat o předběžných nabídkách za účelem zlepšení předběžných nabídek ve svůj prospěch, ale i může např. snižovat počty účastníků na základě technické kvalifikace, což by u Vámi popisované zakázky mohlo vyřadit takové účastníky, kteří nemají dostatečné odbornosti pro plnění takto vysoce odborné zakázky a také může měnit zadávací podmínky (zejména technické) – § 61 odst.10).

Ustanovení § 46 odst. 2 a 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), umožňují takto velkorysou aplikaci, která byla i záměrem zákonodárce. Pokud nabídka jako zadavateli vyhovuje, má právě tento možnost požádat o doplnění nabídky (byť může jít fakticky o změnu její části) a pokud ji dodavatel doplní tak, aby byla v souladu se zadávacími podmínkami, může být tato nabídky dále posuzována a hodnocena. Ve Vašem dotaze popisujete typický příklad chyby dodavatele, která byla dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (ZVZ) nenapravitelná a nová právní úprava obsažená v § 46 ZZVZ byla mj. i reakcí na tuto skutečnost. Zároveň byl do § 46 ZZVZ i odst. 3, který znemožňuje spekulativní postup dodavatelů.

K dotazu/připomínce odkazujeme na stanovisko expertní skupiny MMR, které bylo uveřejněno na portálu veřejných zakázek. Z tohoto stanoviska plyne odbornou veřejností přijímaný závěr, že také smlouvy na plnění veřejné zakázky malého rozsahu je možné změnit, i pokud by cena veřejné zakázky po změně přesáhla limity uvedené v ZZVZ (2 nebo 6 mil.), je však nutné aby tato změna splňovala pravidla uvedené v § 222 ZZVZ. Vycházíme samozřejmě z předpokladu, že předpokládaná hodnota původní veřejné zakázky byla určena správně, a zakázka nebyla záměrně rozdělena, tak aby splňovala limity pro VZMR.

http://portal-vz.cz/getmedia/00967aff-acdc-423c-9cb3-c5a8909c22d1/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf

Samotné splnění podmínky autenticity nabídky podané v elektronické podobě by v daném případě mělo být zaručeno již jejím podáním prostřednictvím elektronického nástroje, který by měl garantovat skutečnost, zda nabídka byla podána dodavatelem, jež je její autor a dále zda s ní nebylo nijak manipulováno.

Podle § 111 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatel nerozhodoval o námitkách, které byly podány opožděně nebo které vzal stěžovatel zpět. Podle zákona § 245 odst. 3 písm. b) č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), zadavatel odmítne námitky, které jsou podány opožděně. Výslovná úprava postupů pro případ, že stěžovatel vezme své námitky zpět v ZZVZ není. Použije se tudíž úprava § 39 odst. 1 ZZVZ, podle které pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 ZZVZ. Zadavatel musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti a ve vztahu k dodavatelům musí dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. Za postup vyhovující zásadám lze považovat přehledné evidování námitek i jejich zpětvzetí. Rozhodování o námitkách, které vzal stěžovatel zpět, není nutné, neboť stěžovatel se již nedomáhá provedení změn v zadávacím řízení. V případě dalších zpět vzatých námitek je nutné pro dodržení zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace postupovat shodně jako v prvním případě.

Na předmětnou otázku je odpověď potřeba hledat v zadávací dokumentaci na předmětné zjednodušené podlimitní řízení.

Neboť v něm má zadavatel stanovit, jakými doklady se požadovaná kvalifikace prokazuje. Ve zjednodušeném podlimitním řízení zadavatel není vázán ustanoveními ZZVZ pro nadlimitní režim, proto může požadovat i prokázání jiné kvalifikace, případně její prokázání jinými doklady, např. pouze čestným prohlášením. Platí tedy, že pokud zadavatel v ZD požadoval předložení konkrétních dokladů a dodavatel je v nabídce nahradil čestným prohlášením, je nutné před podpisem smlouvy požadovat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií požadovaných dokladů.

Pokud však zadavatel vymezil požadavek na prokázání kvalifikace pouze čestným prohlášením, a nepožadoval předložení konkrétních dokladů, není již nutné před podpisem smlouvy originály nebo ověřené kopie dokladů požadovat. Zadavateli tak postačí čestné prohlášení, které je obsaženo v nabídce. Pokud se tedy jedná o zjednodušené podlimitní řízení dle § 53 ZZVZ, postupuje zadavatel podle toho, jak si nastavil zadávací dokumentaci k dané veřejné zakázce. V případě, že si tak zadavatel při ZPŘ v ZD stanovil, k prokázání základní způsobilosti poddodavatele mu postačí originál čestného prohlášení.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávku stravovacích poukazů je předpokládaná výše peněžitého závazku zadavatele vyplývající z plnění veřejné zakázky, tedy předpokládaný objem veřejných prostředků, které jdou směrem od zadavatele k dodavateli. V daném případě je předpokládaná hodnota veřejné zakázky představována výší provize, kterou zadavatel dodavateli hradí, naopak cena samotných stravenek se do předpokládané hodnoty nezapočítává, neboť prostředky zadavatele nejsou snižovány o jmenovitou hodnotu poukazu, za finanční prostředky zadavatel obdrží poukazy ve stejné hodnotě, nedochází tedy k vydávání veřejných prostředků.
Pro zachování jistoty postupu v souladu se zákonem doporučujeme, aby součástí předpokládané hodnoty veřejné zakázky byla jak provize, kterou hradí zadavatel ve formě ceny za poskytnutí služby tak provize, kterou dodavatel inkasuje od třetích subjektů.
Jak bylo řečeno již výše, částka odpovídající nominální hodnotě stravenek pak není součástí předpokládané hodnoty veřejné zakázky, neboť se nejedná o částku, kterou by zadavatel dodavateli měl zaplatit za plnění zakázky tj. dodání stravenek. Ve vztahu k nominální hodnotě stravenky dochází pouze k výměně „nositele“ hodnot, peníze za stravenky, přičemž se jedná o nositele hodnot, které lze považovat za vzájemně značně zastupitelné.

Podle § 45 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) může dodavatel splnit povinnost předložit doklad (typicky to bude v rámci prokazování kvalifikace) „odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy (zákon o ochraně hospodářské soutěže) nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státu, který umožňuje neomezený dálkový přístup.“ Poznámka pod čarou 20) přímo odkazuje na zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o ISVS“).
Podle našeho názoru SCD nemůže být automaticky považován za informační systém veřejné správy, neboť neodpovídá jeho definici podle § 2 písm. b) zákona o ISVS. Podle tohoto ustanovení je informačním systémem veřejné správy „funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost pro účely výkonu veřejné správy.“
SCD je sice schválený Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR), jeho prostřednictvím ale není vykonávána veřejná správa. Při schvalování SCD MMR nekontroluje, jestli SCD splňuje podmínky informačních systémů veřejné správy.
Zdůrazňujeme, že určení, zda jakýkoliv informační systém je informačním systémem veřejné správy, není v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, ale Ministerstva vnitra. Odkazujeme také na dokument „Komentář k zákonu č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
Co je a co není informační systém veřejné správy“ dostupný na internetových stránkách Ministerstva vnitra: http://www.mvcr.cz/clanek/legislativa-zakon-c-365-2000-sb-o-informacnich-systemech-verejne-spravy.aspx
Při posouzení vašeho dotazu jsme vycházeli také z dikce § 234 odst. 2 ZZVZ, podle jehož věty první nemůže zadavatel „bez zvláštních důvodů zpochybnit údaje uvedené v certifikátu.“ Z toho výkladem a contrario plyne, že pokud k tomu má zadavatel „zvláštní důvody“, může údaje v certifikátu zpochybnit. Jen stěží by bylo možné zpochybňovat údaje evidované v informačním systému veřejné správy podle zákona o ISVS.

Podle § 77 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), může zadavatel v rámci požadavků na profesní způsobilost požadovat, aby dodavatel předložil doklad, že je odborně způsobilý nebo disponuje osobou, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky odborná způsobilost jinými právními předpisy vyžadována.
Ve smyslu tohoto ustanovení může být odborně způsobilý
1. samotný účastník zadávacího řízení
2. zaměstnanec účastníka zadávacího řízení
3. jiná osoba, prostřednictvím níž účastník zadávacího řízení prokazuje svou kvalifikaci
4. zaměstnanec jiné osoby, prostřednictvím níž účastník zadávacího řízení prokazuje svou kvalifikaci.
Zadavatel nemusí předem v zadávací dokumentaci stanovit, že dodavatel musí ve své nabídce (žádosti o účast) vyjasnit, o kterou z výše uvedených situací se jedná. Přímo zákonem je totiž uloženo, že v případě, že dodavatel prokazuje část profesní způsobilosti s prostřednictvím jiných osob, je dodavatel povinen zadavateli předložit
a) doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 ZZVZ jinou osobou,
b) doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby,
c) doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ jinou osobou a
d) písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.
Pokud v nabídce (žádosti o účast) obdrží zadavatel pouze doklad o odborné způsobilosti určité osoby a není zřejmé v jakém vztahu je tato osoba k účastníkovi zadávacího řízení, je namístě, aby zadavatel po účastníkovi zadávacího řízení požadoval, aby v přiměřené lhůtě objasnil předložený doklad a případně aby i doplnil další nebo chybějící údaje či doklady.
Není nutné vyžadovat v zadávací dokumentaci předložení čestného prohlášení o tom, že osoba uvedená v dokladu o odborné způsobilosti je zaměstnancem dodavatele. Požadavek na vyjasnění vztahu odborně způsobilé osoby k účastníkovi zadávacího řízení však může vést k efektivnějšímu postupu v zadávacím řízení, a lze jeho stanovení tudíž doporučit. Forma čestného prohlášení se však nezdá být nezbytná. Prosté uvedení tohoto údaje v nabídce (žádosti o účast) či v objasnění podle § 46 ZZVZ shledáváme dostačujícím a více naplňujícím zásadu přiměřenosti.

Přestože některá e-tržiště umožňují služby obdobné tzv. doručenkám (kdy na e-mail zadavatel obdrží zprávu o tom, že si adresát zasílanou zprávu přečetl), nefungují e-tržiště obdobně jako datové schránky, u kterých je možné bez pochyby určit okamžik doručení zasílané zprávy. Při stanovení okamžiku doručení zprávy zasílané prostřednictvím e-tržiště je tedy nezbytné vycházet z obecných pravidel stanovených soukromoprávními předpisy. V souladu s ustanovením § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník) platí, že „právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“
Občanský zákoník obsahuje ustanovení týkající se tzv. domněnky doby dojití, ta však platí pro doručování zásilek odeslaných s využitím provozovatele poštovních služeb, což zjevně není případ doručování prostřednictvím e-tržiště. Ke stanovení doby doručení u elektronických prostředků se však opakovaně vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rámci svých rozhodnutí (např. rozhodnutí 28 Cdo 2622/2006 a 23 Cdo 2926/2009), ve kterých za okamžik doručení právního úkonu nepřítomné osobě považuje okamžik, kdy se tento právní úkon dostal do dispoziční sféry adresáta takového právního úkonu. Pro doručení právního úkonu postačí, že adresát právního úkonu nabyl faktickou možnost se s obsahem právního úkonu seznámit. V souvislosti s Vaším dotazem bychom s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR považovali za okamžik doručení okamžik, který bezprostředně následuje po odeslání zprávy prostřednictvím e-tržiště. Počátek běhu lhůt by tedy připadl na den (resp. pracovní den) následující po dni odeslání, resp. doručení zprávy dodavateli prostřednictvím e-tržiště.
Z výše uvedeného lze vyvodit závěr i pro Váš druhý dotaz – od kdy se počítá datum doručení dopisu od zadavatele? Od data převzetí na poště či jinak? Jak už bylo řečeno výše, občanský zákoník obsahuje ustanovení § 573 týkající se tzv. domněnky doby dojití, která platí pro doručování zásilek odeslaných s využitím provozovatele poštovních služeb. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Zákonodárce stanoví pro doručení v tuzemsku třídenní lhůtu, jejímž uplynutím (skončením) vzniká domněnka dojití.
Lhůta tří pracovních dnů po odeslání s ohledem na § 605 odst. 1 občanského zákoníku znamená, že počíná dnem, který následuje po dni rozhodném pro její počátek, tj. po dni, kdy byla zásilka odevzdána provozovateli poštovních služeb. Byla-li proto odpověď zadavatele na námitky odevzdána provozovateli poštovních služeb například v pátek, začíná běžet třídenní lhůta pondělím příštího týdne. Po uplynutí třídenní lhůty vzniká domněnka dojití, tedy ve středu se má za to, že zásilka byla doručena bez ohledu na to, zda byla dodavatelem vyzvednuta na poště.

V případě veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) je možné aplikovat pravidla uvedená v zákoně č. 134/2016 Sb., v platném znění (ZZVZ) podle konkrétně stanoveného účelu, k němuž po věcné stránce směřují. V případě dotazem dotčeného ustanovení je možné postupovat v analogii k § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ. Samotnou možnost analogické aplikace § 48 ZZVZ pak doporučujeme provádět přímo prostřednictvím věcné výhrady ve výzvě k podání nabídek.

Upozorňujeme, že možnost analogického použití je zatížena důkazním břemenem na straně zadavatele, které spočívá právě v uplatnění smluvních sankcí k předchozí zakázce, kvůli zpožděnému nebo nekvalitnímu plnění. Důvody použití lze tedy spatřovat nejen v pravomocném rozhodnutí soudu, pokud tomu tak není, je nezbytné zajistit dostatečné množství objektivních skutečností o tom, že důvody zadavatel svým jednáním nezpůsobil, anebo nemohl přijmout žádné opatření vedoucí k jejich odstranění.

Je rovněž bezesporu nutné vyloučit, že takto se opakující pochybení, či jinak dlouhodobě trvající komplikace, nevznikly v důsledku špatně odvedené, anebo nedůsledné činnosti pří přípravě zadávacích podmínek zadavatelem. V obecné rovině může být důvodem zániku takové smlouvy písemné odstoupení, v případě podstatného porušení smlouvy jednou ze smluvních stran, anebo odstoupení od smlouvy ve smyslu § 2001 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Vzhledem k tomu, že dotazem nemáme najisto postavený způsob financování, můžeme odkázat u zakázek financovaných z národních zdrojů na Metodiky obecné, které řeší procesní postup zadavatele u VZMR a odkazují na příslušná ustanovení k obchodním podmínkám a jsou dostupné na adrese Portal-vz.cz prostřednictvím portálu veřejných zakázek.

Za klíčový dokument pro spolufinancované zakázky lze označit Metodický pokyn pro oblast zadávání zakázek 2014-2020, dálkově dostupný na webu DotaceEU.cz ve verzi 4, vydaný Ministerstvem pro místní rozvoj ČR (MMR ČR), ze dne 20. března 2017, s účinností od 1. května 2017.

Metodický pokyn na str. 21, v kap. 8.3.5. dává zadavateli oprávnění za konkrétně stanovených podmínek vyloučit účastníka pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že se dodavatel dopustil v posledních 3 letech před zahájením výběrového řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané zakázky, anebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v § 100 upravuje podmínky pro změnu závazku ze smlouvy tím, že stanoví 3 možné způsoby, jak zamýšlené změny dosáhnout. Zadavatel si tedy za podmínek tam uvedených může vyhradit změnu rozsahu závazku, ceny nebo jiných technických či obchodních podmínek (odst. 1), změnu dodavatele veřejné zakázky (odst. 2) či možnost použití JŘBU pro poskytnutí nových služeb nebo stavebních prací (odst. 3). Obecně platí, že vyhrazenou změnu závazku včetně podmínek, za jakých může nastat, musí zadavatel předem uvést v zadávací dokumentaci, případně konkrétně ve smlouvě.
S ohledem na výše uvedené, proto v případě, že jako zadavatel, který pořizuje určité služby pro sebe a své příspěvkové organizace, očekáváte v průběhu plnění veřejné zakázky založení další příspěvkové organizace, nemůžete pro její začlenění do probíhající veřejné zakázky aplikovat § 100 ZZVZ, neb nejde o změnu, která by se dala pod § 100 ZZVZ podřadit. Současně je nutné upozornit na skutečnost, že se ve své podstatě jedná o centralizované zadávání ve smyslu § 9 ZZVZ u nějž je dle odst. 3 povinnost již v zadávací dokumentaci vymezit výčtem nebo jiným způsobem okruh zadavatelů, pro které bude zadávací řízení prováděno a dle odst. 4 s těmito zadavateli uzavřít nejpozději do zadání veřejné zakázky písemnou smlouvu upravující vzájemná práva a povinnosti související s centralizovaným zadávání.

O jednostranném úkonu zadavatele zcela určitě nelze uvažovat. Prodloužení zadávací lhůty, pokud se zadavatel dohodne se všemi účastníky, možné je. Pokud souhlasí všichni, tak nejde o zvýhodnění zadavatele, případně zmírnění podmínek účasti dodavatelů oproti těm, kteří se již nemohou účastnit zadávacího řízení za příhodnějších podmínek. Pokud by s tím účastníci sami nesouhlasili, že budou dále účastníci v “přísnějším” zadávacím řízení, jednoduše na dohodu nepřistoupí.

Ve Vámi popsaném případu by šlo spíše o problém s důvody zrušení zadávacího řízení, protože pokud je zadávací řízení zrušeno, zadavatel jistotu vrací, účastníkům zanikla účast v zadávacím řízení. Zadavatel se musí “vejít” do důvodů, které jsou uvedeny v § 127 – důvody pro zrušení zadávacího řízení. Pokud zadavatel zrušil zadávací řízení v souladu s § 127, jde o jeho úkon a tímto úkonem by neměli trpět účastníci zadávacího řízení. Jedním z důvodů pro zrušení zadávacího řízení je i důvod, že vybranému dodavateli zanikne účast v zadávacím řízení (§ 127/2/b – zánik účastenství dodavatele po jeho vyloučení) – potom by ale měl být takový dodavatel nejprve vyloučen (§ 122/5) a až potom by také vzniklo zadavateli právo na plnění z jistoty (§ 41/8) a vzniknul by zadavateli důvod pro možné zrušení zadávacího řízení. Samozřejmě stále zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud nastanou i jiné okolnosti, uvedené v § 127.

Ustanovení § 68 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, není v zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále je „ZZVZ“) nahrazen obdobným ustanovením. V ZZVZ byly přijaty jiné nástroje, které mají zajistit prevenci střetu zájmů při zadávání veřejných zakázek. Jedná se konkrétně o ustanovení § 48 odst. 6 až 10 ZZVZ:
§ 48
6) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost také, pokud na základě věrohodných informací získá důvodné podezření, že účastník zadávacího řízení uzavřel s jinými osobami zakázanou dohodu podle jiného právního předpisu (zákon o ochraně hospodářské soutěže) v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou.
(7) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.
(8) Vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 5 písm. a) až c).
(9) Zadavatel u vybraného dodavatele ověří naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7 na základě informací vedených v obchodním rejstříku. Pokud z informací vedených v obchodním rejstříku vyplývá naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7, zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí ze zadávacího řízení. Vybraného dodavatele se sídlem v zahraničí, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti, zadavatel požádá, aby v přiměřené lhůtě předložil písemné čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu účastníka zadávacího řízení, s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází; tato žádost se považuje za žádost podle § 46.
(10) Ustanovení odstavců 7 a 9 se nepoužije pro účastníka zadávacího řízení, pokud se jedná o akciovou společnost, jejíž akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví státu, obce nebo kraje.
Dále pak je u vybraného dodavatele v souladu s § 122 odst. 4 a 5 ZZVZ potřeba se zabývat tím, kdo je jeho skutečným majitelem, a v případě, že je zjištěn střet zájmů, je nutné vybraného dodavatele v souladu s ustanovením § 124 odst. 3 ZZVZ ze zadávacího řízení vyloučit.
§ 122
(4) U vybraného dodavatele, je-li právnickou osobou, zadavatel zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen “skutečný majitel”) z evidence údajů o skutečných majitelích podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o veřejné zakázce. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti zadavateli dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob; pro účely výkonu dozoru podle části třinácté hlavy II umožní takový přístup Ministerstvo spravedlnosti také Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
(5) Nelze-li zjistit údaje o skutečném majiteli postupem podle odstavce 4, zadavatel ve výzvě podle odstavce 3 vyzve vybraného dodavatele rovněž k předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích nebo
a) ke sdělení identifikačních údajů všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem, a
b) k předložení dokladů, z nichž vyplývá vztah všech osob podle písmene a) k dodavateli; těmito doklady jsou zejména
1. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence,
2. seznam akcionářů,
3. rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku,
4. společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.

Splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejném zdravotním pojištění je nutno vykládat ve stejném duchu jako v evidencí daní zachycený splatný nedoplatek nebo splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, tj. dodavatel může prokázat splnění podmínky neexistence splatného nedoplatku na pojistném i tehdy, má-li pro účely úhrady pojistného uzavřen splátkový kalendář a ten je z jeho strany plněn.

Dle ustanovení § 211 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), musí komunikace mezi zadavatelem s dodavatelem v zadávacím řízení probíhat elektronicky s výjimkami uvedenými v odst. 3 téhož ustanovení. Na zadávání veřejných zakázek malého rozsahu se vztahuje výjimka, která je definována v ustanovení § 31 ZZVZ, tedy, že zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle ustanovení § 6 ZZVZ. Z výše uvedeného vyplývá povinnost zadavatele v zadávacím řízení komunikovat elektronicky, avšak pokud zadavatel zadává zadavatel veřejnou zakázku malého rozsahu, není na základě výjimky dle ustanovení § 31 ZZVZ povinen zadat takovou zakázku v zadávacím řízení a nevztahuje se tedy na něj výše uvedené ustanovení dle § 211 ZZVZ, a tedy není povinen komunikovat elektronicky. Výše uvedený závěr je podpořen také stanoviskem expertní skupiny MMR k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek a to stanoviskem Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, které je uveřejněno na portále o veřejných zakázkách a koncesích a lze jej nalézt pod následujícím odkazem: http://www.portal-vz.cz/getmedia/715439fe-0a1d-4afc-8083-a2f0db34dc9e/Komunikace-mezi-zadavatelem-a-dodavatelem_VZMR.pdf

Lze to takto provést, pokud jde o dvě veřejné zakázky. Jediný problém může nastat, pokud by celkově byla zakázka dodávkou (tedy stavební práce by byly součástí dodávky a dodávku by bez nich nešlo realizovat) – potom by pravděpodobně šlo o jednu veřejnou zakázku na dodávky a obě části by měly být zadány v nadlimitním režimu (rozhodnete podle § 15 odst. 1 nebo odst. 3).

Odpověď na Vaši otázku je poměrně jednoduchá, zadavatel, který spadá do skupiny subjektů dle bodu III.1 dle usnesení vlády č. 467 ze dne 21. června 2017 nemá povinnost zadávat VZMR v NEN. Tato skutečnost vyplývá z Vámi uvedených ustanovení předmětného UV, přičemž je jednoznačně potvrzena i zněním příslušných pravidel, jež přikládám.
https://nen.nipez.cz/UzivatelskeInformace/ProvozniRad    
Část Pravidel NEN:
Čl. II. – Působnost Pravidel
1) Provozovatel a jakýkoli uživatel NEN jsou povinni řídit se Pravidly, není-li stanoveno jinak.
2) Zadavatel je oprávněn nezadat veřejné zakázky, na něž se nevztahuje povinnost zadat zakázku v zadávacím řízení podle ZZVZ, s výjimkou veřejných zakázek malého rozsahu, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne částku 500 000 Kč bez DPH, prostřednictvím NEN, pokud dále není stanoveno jinak.

Veřejný zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, nestanoví-li jinak zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „Zákon č. 134/2016 Sb.“), na základě výjimky pro veřejné zakázky malého rozsahu tak například platí, že musí být postupováno při zadání veřejné zakázky v souladu se zásadami uvedenými na základě v § 6 Zákon č. 134/2016 Sb. Pravidla pro zadání VZMR se tak mohou lišit na úrovni jednotlivých dotačních titulů, případně rozpočtových kapitol u organizačních složek státu či státních příspěvkových organizací, územních samosprávných celků atd. Společně s uvedenými zásadami je zadavatel povinen dodržovat na základě zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, při nakládání s veřejnými prostředky pravidla hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. Na základě kontrolní činnosti prováděné orgány podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) tak mimo jiné kontrolní orgán při kontrole zjišťuje, zda kontrolovaná osoba plní povinnosti, které jí vyplývají z jiných právních předpisů, anebo které jí byly uloženy na základě těchto předpisů. Součet předpokládaných hodnot všech částí nesmí společně s hodnotou dodatku překročit limity stanovené pro VZMR. Pokud celková hodnota plnění nadále nepřesahuje limit pro postup na základě výjimky, lze ji použít i pro změnu závazku, tj. v takovém případě lze změnu provést bez provedení zadávacího řízení, na základě výjimky podle § 31. Pokud je celková hodnota v součtu vyšší než zákonem stanovené limity, použijí se na změnu smlouvy u VZMR pravidla na základě § 222 Zákon č. 134/2016 Sb. Samostatné stanovisko k systematice předmětného zákona, ke změnám závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku, včetně veřejných zakázek malého rozsahu, anebo případů, pokud byla smlouva na původní veřejnou zakázku uzavřena mimo zadávací řízení, je dostupné na stránkách ministerstva pro rozvoj, v sekci Stanoviska expertní skupiny MMR k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek, viz odkaz: https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2020/08/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf [PDF, 180.37KB]

Termín dokončení díla či stanovená doba realizace současně nesmí být v předcházejícím zadávacím řízení, jehož účelem je uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, podmínkou účasti v zadávacím řízení nebo předmětem hodnocení, s možností ovlivnit pořadí nabídek atp. Pro zajištění právní jistoty na straně zadavatele sdělujeme, že prodloužení termínu plnění VZMR o 1 měsíc bude „v režimu zákona“ nahlíženo jako podstatná změnu závazku v každém ohledu. O podstatnou změnu závazku se tak bude jednat také v případě, kdy došlo ke stanovení jasného termínu realizace, v takovém případě doporučujeme uplatnit smluvní sankce obsažené ve smlouvě.

Popis pravidel uvedených v § 222 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., kdy se jedná o podstatnou změnu závazku v případě, že by např. umožnila účast jiných dodavatelů, anebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele. Srovnatelně lze posoudit ostatní aspekty podstatné změny závazků ze smlouvy, jako je změna ekonomické rovnováhy závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, kterou je zadavatel povinen uzavřít v souladu s nabídkou vybraného dodavatele, popř. pokud by taková změna vedla k významnému rozšíření rozsahu v předmětu plnění veřejné zakázky.

Podle § 114 odst. 3 písm. b) bod 1 skutečně zadavatel nesmí stanovit ekonomickou výhodnost pouze na základě nejnižší nabídkové ceny v případě veřejné zakázky na služby uvedené v oddílu 71 slovníku CPV.
V praxi však často dochází k zadávání nejrůznějších služeb či činností, které jsou zahrnuty v oddílu 71 CPV společně s jiným předmětem zakázky.
V případě takových činností, které jsou zadávány současně spolu s hlavním předmětem veřejné zakázky, se zákaz hodnocení pouze na základě nejnižší nabídkové ceny neuplatní. Rozhodný je celkový druh veřejné zakázky služby nebo stavební práce určený v souladu s § 14 a 15.
Pokud by však služby či činnosti, uvedené v oddílu 71 slovníku CPV, činily podstatnou část předmětu veřejné zakázky, lze zadavatelům doporučit, aby předmětem hodnotících kritérií byla rovněž kvalita těchto služeb či činností, neboť hodnocení podle nejnižší nabídkové ceny by v takových případech pravděpodobně vedlo k výběru nekvalitní nabídky.

Zadavatel má dvě možnosti – může pokračovat v zadávacím řízení vedoucí k výběru dodavatele nebo může v souladu s § 127 ods.t2 písm. h) zadávací řízení zrušit  ( zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud je v zadávacím řízení jediný účastník zadávacího řízení; tento důvod zrušení může zadavatel použít pouze do doby odeslání oznámení o výběru dodavatele).

Taková záměna musí věcně naplnit podmínky § 222 odst.7 – musí tedy jít o záměnu položek, které jsou srovnatelné, stejně drahé nebo levnější, stejně kvalitní nebo kvalitativně lepší. Z věcného hlediska musí jít skutečně o záměnu – nesmí vznikat nové položky, které nebyly součástí původního měněného závazku. Tedy by neměly vznikat nové konstrukce, nová řešení. Z věcného hlediska je jedno, zda je jeden a ten samý kubík písku měřen více způsoby (buď v3 nebo v tunách).

Podle § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ. U smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce.
Povinnost uveřejňovat výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy má tedy jen veřejný zadavatel a jen u smluv, na které se vztahuje povinnost uveřejnění na profilu zadavatele. Čistě na skutečnost, že se jedná o smlouvu uzavřenou v rámci centralizovaného zadávání, nebo že je předmětem smlouvy nákup elektřiny nebo plynu, není ale žádná z výjimek podle § 219 odst. 1 ZZVZ vázána.
Povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny se vztahuje na jednotlivé smlouvy na veřejné zakázky, nikoli souhrnně za celé centralizované zadávání. Smlouva o centralizovaném zadávání není smlouvou na veřejnou zakázku (§ 2 odst. 1 ZZVZ).

Podle § 9 ZZVZ je centrálním zadavatelem zadavatel podle § 4 odst. 1 nebo 3 ZZVZ anebo zadavatel podle práva jiného členského státu, který provádí centralizované zadávání spočívající v tom, že provádí zadávací řízení nebo zvláštní postupy podle části šesté, v nichž:
a) pořizuje dodávky či služby, které následně přenechá jednomu nebo více zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly pořízeny, nebo
b) jiný zadavatel nebo zadavatelé pořizují dodávky, služby nebo stavební práce.

Centrální zadavatel tudíž nemusí být vždy veřejným zadavatelem a ani zadavatelé, kteří se účastní centralizovaného zadávání, nemusí být veřejní zadavatelé. Povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny nemusí u některých smluv vůbec nastávat.

Za dodržení ZZVZ (včetně jeho § 219 odst. 3) odpovídá při centralizovaném zadávání centrální zadavatel. Zadavatel však odpovídá za dodržení ZZVZ, pokud samostatně zadává veřejné zakázky:
a) v rámci dynamického nákupního systému provozovaného centrálním zadavatelem, nebo
b) na základě rámcové dohody uzavřené v rámci centralizovaného zadávání.

Rozdělení odpovědnosti mezi centrálního zadavatele a zadavatele, který se centralizovaného zadávání účastní, se tudíž odvíjí od forem výstupů ze zadávacího řízení.
Centrální zadavatel a zadavatel, pro něhož má být centralizované zadávání provedeno, jsou povinni nejpozději do okamžiku zadání veřejné zakázky uzavřít písemnou smlouvu, v níž upraví svá vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním. Tato smlouva může zahrnovat i další služby poskytované centrálním zadavatelem spojené se zadáváním veřejných zakázek (§ 9 odst. 4 ZZVZ).
Doporučujeme ve smlouvě o centralizovaném zadávání mimo jiné vymezit, i jakým způsobem bude probíhat spolupráce při plnění povinnosti uveřejnit skutečně uhrazenou cenu. Centrální zadavatel totiž obvykle nemá bezprostřední informace o plnění smluv.

Závěrem shrnujeme, že povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny nenastává u všech veřejných zakázek. V některých centralizovaných zadáváních je odpovědnost za dodržení zákona svěřena centrálnímu zadavateli a v některých zadavateli, který se centralizovaného zadávání účastní. Lze doporučit, aby ve smlouvě o centralizovaném zadávání byla spolupráce na dodržování povinnosti uveřejnit skutečně uhrazenou cenu dojednána.

Obecně platí, že bez ohledu na konkrétní stav projektové dokumentace, pokud se zadává v některém z druhů zadávací řízení pro nadlimitní režim dle § 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), musí dokumentace splňovat požadavky podle § 92 a násl. odstavců:

(1) Má se za to, že technické podmínky jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce obsahuje:
a) dokumentaci v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj a
b) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj.
(2) Dokumenty podle odstavce 1 mohou být částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci.

Co se týká používání schematických náčrtů, musí splňovat i další podmínky podle ZZVZ, konkrétně podle § 36 odst. 1 nebo odst. 3:

(1) Zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
(3) Zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Takže je možné použít náčrty, pokud celkově PD splňuje požadavky podle § 92 a zároveň splňuje požadavky podle § 36, odst. 1 a 3.

U stavebních prací není dána podmínka, že by se musely zakázky za jeden rok sčítat. U stavebních prací se postupuje podle § 16 odst. 2 – (2) Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.
A také podle § 18, odst. 1 a 2.
(1) Je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána
a) v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo
b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.
(2) Součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.
Takže se posuzují konkrétní okolnosti dané (daných) zakázky (zakázek), zda u nich nastaly uvedené podmínky, či nikoliv, zda tvoří jeden funkční celek, jaká je časová souvislost a další. Samotný fakt, že zakázky zadává jediný zadavatel ještě nezavdává zákonnou příčinu nutně všechny zakázky zadat v jediném zadávacím řízení. Skutečně je to na konkrétním posouzení všech okolností jednotlivých zakázek.

Uveřejnění předpokládané hodnoty veřejné zakázky zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), ukládá jen v případě, že si zadavatel vyhradí plnění podle § 100 odst. 3 ZZVZ. Podle tohoto ustanovení si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit možnost použití jednacího řízení bez uveřejnění pro poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací. Pro jiné situace není povinnost uveřejnění předpokládané hodnoty uložena.
Údaje, které mají být v oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplňovány, jsou stanoveny v příloze č. 7 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele. Pro standardní formulář 2 “Oznámení o zahájení zadávacího řízení” lze výčet povinných údajů nalézt v části B. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky není v tomto výčtu zahrnuta.
K problematice uveřejňování předpokládané hodnoty veřejné zakázky zaujala v stanovisko Expertní skupina MMR. Stanovisko se bylo vydáno v době platnosti předchozího zákona (137/2006 Sb.) a je dostupné na tomto odkazu http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Stanoviska/Stanoviska-expertni-skupiny-MMR-k-ZVZ/Uverejnovani-predpokladane-hodnoty. Kromě nově uložené povinnosti podle § 16 odst. 3 ZZVZ, odpovídá stanovisko i současné právní úpravě.

Dle ustanovení § 46 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) nemůže být nabídka měněna, avšak může být doplněna na základě žádosti zadavatele o údaje, doklady, vzorky nebo modely.  Takovéto doplnění výše uvedených údajů týkajících se splnění podmínek účasti se za změnu nabídky nepovažuje. Jelikož některé doklady jsou vydávány s platností ke dni žádosti (např. výpis z trestního rejstříku), bylo by takové doklady nemožné doplnit, pokud by musely splňovat platnost před lhůtou pro podání nabídek, a proto zákon výslovně připouští možnost, že skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek, kterou je nutno vykládat tak, že v případě aplikace ustanovení § 46 ZZVZ je možné předložit i doklady s pozdějším datem vydání, než byla lhůta pro podání nabídek.

V případě zjednodušeného podlimitního řízení je dle ustanovení § 53 odst. 8 dostačující, pokud zadavatel uveřejní oznámení o zrušení ZPŘ pouze na profilu zadavatele do 5 pracovních dnů od rozhodnutí zadavatele o zrušení.

V rámci vzmr není vůbec řešeno zákonem č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, jak nastavit platební podmínky.

Dobrý den, ano, je to tak. Zatímco odst. 5 a 6 je podmíněn objektivními důvody (pokud nenastanou, nemůžete změnu závazku provést), tak podle odst. 4 (alespoň podle ZZVZ) je rozhodnutí na zadavateli. Nesmí však podle tohoto odstavce provést změny ve větším rozsahu, než je umožněno podle odst. 4 – pokud by byly provedeny změny ve větším rozsahu (a nešly by podřadit do např. odst. 5, 6), tak i změny do 10 (resp. 15) % by byly změnou v rozporu se zákonem – § 222 odst. 4.

Zadavatel není povinen zadávat dle § 31 zákona 134/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále ZZVZ) v zadávacím řízení veřejné zakázky malého rozsahu. Ty jsou definovány v § 27 ZZVZ (veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč, nebo na stavební práce částce 6 000 000 Kč) dle kritéria prahové předpokládané hodnoty.
Z výše uvedeného je zřejmé, že zadávací řízení na veřejné zakázky malého rozsahu probíhat elektronicky nemusí, neboť je zadavatel řeší mimo režim ZZVZ.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, byl zrušen.
Nahradil ho zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
Zvýhodnění dodavatelů zaměstnávacích osoby zdravotně postižené je upraveno zejména v ustanovení § 38 tohoto zákona a to následujícím způsobem:
(1) Stanoví-li tak zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, může se zadávacího řízení účastnit pouze dodavatel zaměstnávající na chráněných pracovních místech podle zákona o zaměstnanosti alespoň 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců.
(2) Skutečnost, že v rámci dodavatele je na chráněných pracovních místech zaměstnáno alespoň 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců podle odstavce 1, musí být uvedena v nabídce společně s potvrzením Úřadu práce České republiky; rozhodným je průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí předcházející zahájení zadávacího řízení.
(3) Splnění podmínek podle odstavce 1 není možné prokázat prostřednictvím jiných osob. Při společné účasti v zadávacím řízení prokazuje splnění podmínek podle odstavce 1 každý účastník zadávacího řízení samostatně.

Zadavatel v případě, který popisujete, neměl jinou možnost než vyhlásit nové zadávací řízení. Pokud nové zadávací řízení zveřejnil na svém profilu, byla dodržena podmínka dle ZZVZ, která nevyžaduje, aby opětovně obesílal všechny účastníky předchozího zadávacího řízení.

Podle § 96 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uveřejní zadavatel zadávací dokumentaci s výjimkou formulářů podle § 212 ZZVZ a výzev uvedených v příloze č. 6 ZZVZ na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 ZZVZ nejméně do konce lhůty pro podání nabídek; to neplatí pro jednací řízení bez uveřejnění.
Jde-li o nadlimitní veřejné zakázky, nesmí být podle § 212 odst. 7 ZZVZ formulář uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele před uveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie. To neplatí, pokud nebylo zadavateli či provozovateli Věstníku veřejných zakázek doručeno oznámení o uveřejnění formuláře v Úředním věstníku Evropské unie do 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Podle § 212 odst. 8 ZZVZ nesmí být ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které jsou obsaženy ve formulářích odeslaných k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo uveřejněných na profilu zadavatele. Informace o zahájení zadávacího řízení nesmí být uveřejněna na profilu zadavatele před uveřejněním formuláře ve Věstníku veřejných zakázek.
K Vašemu dotazu „Můžete, prosím, sdělit jednoznačné stanovisko, kdy (v jaký rozhodný okamžik) má být informace o zahájení ZŘ vč. zpřístupnění zadávací dokumentace uveřejněna na profilu zadavatele jak v případě podlimitních, tak i v případě nadlimitních veřejných zakázek?“ uvádíme, že rozhodným okamžikem pro uveřejnění zadávací dokumentace je den uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení.
U nadlimitních veřejných zakázek se oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejňuje ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie. Uveřejnění v těchto věstnících může nastat v různé dny. Pokud takováto situace nastane, musí být, pro dodržení povinnosti uveřejnit zadávací dokumentaci ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, provedeno uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele v den kdy dojde k uveřejnění v prvním z těchto věstníků.
U podlimitních veřejných zakázek se oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejňuje ve Věstníku veřejných zakázek. Zadávací dokumentace musí být na profilu zadavatele uveřejněna ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek.
Uveřejnění informace o zahájení zadávacího řízení na profilu zadavatele nesmí být provedena před uveřejněním formuláře ve Věstníku veřejných zakázek.
K Vašemu dotazu „Jak je to v daném případě s uplatněním obecných pravidel počítání lhůt, jak je uvedeno v důvodové zprávě?“ uvádíme, že v § 96 odst. 1 není stanovena lhůta pro uveřejnění zadávací dokumentace v délce 1 dne, ale povinnost provést uveřejnění zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 ZZVZ. „Ode dne uveřejnění“ znamená ten samý den, ve kterém došlo k uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo k odeslání výzvy k podání žádosti o účast.

Je to možné pokud budete postupovat v intencích § 53 (Zjednodušené podlimitní řízení) Zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. V odstavci pátém se zde uvádí: „Pokud si to zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil, může oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení nebo oznámení o výběru dodavatele uveřejnit na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení považují za doručená všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jejich uveřejnění.“
Tento způsob doručování mezi zadavatelem a dodavateli si můžete vyhradit i v případě veřejných zakázek malého rozsahu (§27 ZZVZ). Jde o situaci, kdy se rozhodnete postupovat při zadání VZMR dle ZZVZ, ačkoli byste tak na základě výjimky poskytnuté ustanovením § 31 ZZVZ činit nemusel. V takovém případě ovšem budete povinen dodržet veškerá relevantní ustanovení ZZVZ vztahující se na režim zadávacího řízení, který zadavatel za účelem zadání veřejné zakázky malého rozsahu dobrovolně zvolíte.
Dobré je vědět, že v případě dobrovolného zadání veřejné zakázky malého rozsahu v zadávacím řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek podléhá postup zadavatele rovněž přezkumné pravomoci ÚOHS.

Ustanovení § 219 ZZVZ se vztahuje také na smlouvy koncesní, neboť i koncese je podmnožinou pojmu veřejná zakázka. V případě, že cena koncesní smlouvy přesáhne 500 000 Kč musí veřejný zadavatel postupovat v souladu s ustanovením § 219 ZZVZ. Zadavatel však není povinen uveřejňovat informace o koncesní smlouvě na koncesi malého rozsahu ve Věstníku veřejných zakázek.

Pokud se týká skutečně uhrazené ceny, měla by zahrnovat veškerá plnění, která dodavatel v souvislosti s poskytováním plnění na základě uzavřené smlouvy získá, bez ohledu, kdo platby jež jsou předmětem smlouvy poskytuje.

Ano, musí zaslat žádost o změnu SKD, kde bude v požadované změně napsáno: výmaz živnosti, dokládá se výpisem z živ. rejstříku, 1000,–Kč správní poplatek.

K Vašemu dotazu týkajícího se prokazování kvalifikace před podpisem smlouvy u zjednodušeného podlimitního řízení sdělujeme následující.
Dle ustanovení § 53 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) může zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim, avšak může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou stanovena v části zákona upravující nadlimitní režim, případně její prokázání jinými doklady, např. pouze čestným prohlášením. Zadavatel může požadovat jakoukoli kvalifikaci stanovenou pro nadlimitní režim či jakoukoli její část, pokud si tak v zadávací dokumentaci vyhradí. Dodavatelé jsou oprávněni nahradit doklady o kvalifikaci čestným prohlášením nebo jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky podle § 87 ZZVZ, jsou-li pro prokázání kvalifikace doklady požadovány.
Vybraný dodavatel je pak povinen před podpisem smlouvy se zadavatelem předložit originály či ověřené kopie všech požadovaných dokumentů. Pokud si však zadavatel vyhradil v zadávací dokumentaci požadavek na prokázání kvalifikace pouze čestným prohlášením a nepožadoval předložení příslušných dokladů, není již nutné dokládat originály či ověřené kopie před podpisem smlouvy, neboť z povahy věci je samo čestné prohlášení předložené v nabídce originálem. Pro zadavatele je tak dostačující již předložené čestné prohlášení.

Předmětné nařízení vlády bylo vládou vydáno na základě zmocnění v § 37 odst. 7 písm. a) a §118 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”).
Na základě systematiky ZZVZ spadá ustanovení § 37 odst. 7 písm. a) ZZVZ do části druhé ZZVZ, která upravuje základní ustanovení o zadávacích řízeních a zmocnění k vydání nařízení vlády upravené v ustanovení  § 37 odst. 7 písm. a) ZZVZ se tudíž vztahuje na stanovení některých závazných podmínek účasti v zadávacím řízení v určitých kategoriích veřejných zakázek a rozsah jejich používání. Z výše uvedeného vyplývá, že povinnosti stanovené  zadavatelům v NV č. 173/2016 Sb.  se uplatní jen ve vztahu k veřejným zakázkám na pořízení silničních vozidel zadávaným v zadávacím řízení, tedy nikoliv ve vztahu k veřejným zakázkám malého rozsahu, u nichž zadavatel uplatňuje výjimku pro veřejné zakázky malého rozsahu podle § 31 ZZVZ.

Předpisy upravující zadávání veřejných zakázek nepodmiňují zahájení zadávacího řízení k veřejné zakázce na stavební práce dispozicí stavebním povolením pro realizaci této stavby.
Podle § 36 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanoví zadavatel zadávací podmínky a poskytne je dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.
V § 92 ZZVZ je vymezena právní konstrukce, podle které se má za to, že technické podmínky jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce obsahuje dokumentaci, soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 169/2016 Sb. Podle § 2 této vyhlášky jde o dokumentaci, která rozsahem odpovídá
a) projektové dokumentaci pro provádění stavby podle vyhlášky o dokumentaci staveb,
b) projektové dokumentaci pro provádění staveb podle vyhlášky o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, nebo
c) dokumentaci bouracích prací podle vyhlášky o dokumentaci staveb.
V případě dopravních staveb je tedy pro uplatnění domněnky dostatečné podrobnosti zadávacích podmínek nutné, aby se jednalo o projektovou dokumentaci pro provádění staveb podle přílohy č. 9 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, nikoli vámi zmíněné dokumentace pro vydání stavebního povolení.
Podle § 92 odst. 2 ZZVZ však mohou být výše uvedené dokumentace částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci. Domněnka stanovení a poskytnutí zadávacích podmínek dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, ale nebude platit ze zákona a zadavatel bude případně splnění této povinnosti dokazovat individuálně.
Závěrem shrnujeme, že stavební povolení nemusí být vydáno před tím, než zadavatel zahájí zadávací řízení, ve kterém si vybírá dodavatele stavebních prací. Zadavatel však musí dodavatelům poskytnout zadávací podmínky, tedy i technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky, v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.

Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky (dále jen „PHVZ“) podle pravidel uvedených v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) je jedním z hlavních nástrojů předcházení účelovosti dělení jinak spolu souvisejících položek předmětu plnění a může k němu docházet například za účelem snižování právě PHVZ, přičemž důsledkem může být neoprávněné užití mírnějších režimů pro zadávání veřejných zakázek nebo postupů při uzavírání smluv. Zadavatel se může dopustit účelového dělení předmětu vždy, pokud stanovení PHVZ neprobíhá podle pravidel uvedených v § 15 ZZVZ, anebo například dochází k „okrajování“ menších celků veřejné zakázky, a to v případě jinak spolu věcně a místně souvisejících plnění v rámci jednoho účelového celku podle předmětu veřejné zakázky. Následně je možné hovořit o účelovém dělení předmětu veřejné zakázky, neboť podle § 16 odst. 2 ZZVZ se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku.

Na základě § 19 ZZVZ se při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, které jsou pravidelně pořizované nebo trvající, vychází z předpokládané hodnoty za 12 měsíců, přičemž pojem účetní období se vykládá podle zákona o účetnictví a je za něj považováno období z hlediska časové, věcné a místní souvislosti požadovaného plnění. S ohledem na výjimku podle § 19 odst. 3 ZZVZ doplňujeme, že pokud by se u pravidelně pořizovaných nebo trvajících dodávek mělo jednat o takové plnění, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá, pak zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb.

Při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je rozhodné zkoumání vazby na okolnosti a potřeby předpokládaného využití nakupovaného zboží. Jednotlivé položky předmětu plnění, které společně tvoří v určitém časovém období funkční celky, ale jsou i jinak věcně související, by proto neměly být děleny na samostatné veřejné zakázky. Pokud hodnota nakupovaných komodit nedosáhne limitů uvedených na základě § 27 ZZVZ, není zadavatel v souladu s § 31 ZZVZ povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen“VZMR“). Z pohledu ZZVZ se tak nejedná o formalizovaný postup, neboli způsob zadání VZMR není upraven v žádném ze samostatných druhů zadávacích řízení a zadavatel je povinen dodržet pouze zásady uvedené v § 6 ZZVZ. Ministerstvo pro místní rozvoj poskytuje výkladová stanoviska zejména k ZZVZ, avšak povinnost zveřejňovat smlouvy se řídí samostatnou právní úpravou, ve znění zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále jen „Registr smluv“). K Vašemu dotazu uvádíme následující shrnutí. Výjimku z povinnosti uveřejnit smlouvu v Registru smluv je možné uplatnit také v případě, že výše hodnoty takové smlouvy na jednorázové plnění činí částku 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší. Příslušné resortní předpisy mohou stanovit i přísnější pravidla pro zveřejňování informací v Registr smluv, ZZVZ však tuto problematiku žádným způsobem dále neupravuje ani neřeší.

V případech, kdy jsou součástí pořizovaného plnění tedy dodávek i stavební práce, se hlavní předmět zakázky určí podle základního účelu veřejné zakázky.  Základní účel veřejné zakázky se odráží i v určení hlavního kódu CPV při zahájení zadávacího řízení.  Pokud veřejná zakázka v sobě zahrnuje kromě dodávky zboží také poskytnutí služeb nebo stavebních prací spočívajících v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, nejedná se o zhotovení stavby, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky.Pokud by byla hlavním účelem veřejné zakázky oprava budovy a v jejím rámci by  došlo k výměně výtahu v budově,  jednalo by se o veřejnou zakázku na stavební práce.

Číselník NIPEZ slouží především jako informační podpora při zadávání veřejných zakázek jak pro zadavatele, tak dodavatele. Slouží ke standardizaci jednotného popisu předmětů veřejných zakázek (na základě CPV kódů), ale není primárním určovatelem druhu veřejné zakázky, je pouze pomocným, orientačním pomocníkem. Zadavatel musí určit druh veřejné zakázky na základě zákona, pokud jde o zakázku, kterou podle zákona musí zadávat. Může existovat řada zakázek na služby nebo dodávky, v rámci kterých jsou prováděny i stavební úpravy, tedy činnosti, které najdete pod stavebními pracemi.
Pro Vás tedy bude rozhodující, zda provádíte pouze pokládku PVC a nic více nebo pouze renovaci parket, či zda všechny uvedené činnosti provádíte v rámci např. větší rekonstrukce nebo v souvislosti s instalací nějaké dodávky.Pokládku PVC nenajdete v jednotném slovníku, ale najdete tam položku pokládka podlah a podlahových krytin (mezi položkami stavebním prací – 4543000-4 a další položky). Obdobně nenajdete výmalbu chodeb, ale pod položkou 45440000-3 sklenářské, malířské a natěračské práce (a další položky).
Pro určení druhu veřejné zakázky je jedno, zda jde o stavbu nebo běžnou opravu (i to má pouze orientační, pomocný charakter) – jde o její charakter a věcné zaměření v kontextu celé zakázky . Pokud by šlo pouze o Vámi uváděné položky, pravděpodobně by šlo o stavební práce. Pokud by šlo o zakázku do dvou mil. Kč, určení je z hlediska zákona nerelevantní.

Možnost zadávat samostatně na úrovni organizačních jednotek je dána jejich skutečnou volností v organizačním uspořádání, volností a možností nakládat s finančními prostředky, mírou nezávislosti v jednání, či volností uzavírat samostatně smlouvy. Není dána územně, tedy nerozhoduje, zda jednotlivé organizační složky/útvary se nacházejí v jedné nebo více budovách, či zcela na rozdílných adresách. Podstatný vliv na určení, zda taková osoba/organizační složka může nebo nemůže zadávat samostatně, mají interní předpisy takové osoby, interní pravidla, zřizovací listiny, statusy, kde je řada kompetencí popsána. Na základě vyhodnocení takových podstatných informací se zadavatel rozhodně, zda odpovídá § 17 – a tedy má odpovídající funkční samostatnost, či nikoliv. Funkční samostatnost může být dána i pouze pro některé kategorie. Pokud zmiňujete Vaše právní oddělení, musíte při vyhodnocování zvážit i jeho roli. Má právní oddělení slovo ve všech zakázkách? Má právo veta při rozhodování o způsobu provádění veřejných zakázek? Může se každý ředitel sám rozhodnout o určení druhu veřejné zakázky, zadávacího řízení a následně může po provedení zadávacího řízení bez ohledu na jiné výhrady uzavřít smlouvu za jemu svěřený ústav?
Pokud zmiňujete centrální nákup/zadávání, pravděpodobně bylo zřízeno za účelem centrálního zadávání za účelem jednotného nákupu. Tedy pravděpodobně musíte centralizovaně zadávat na základě nějakého dokumentu, rozhodnutí, které určilo, že se má centrálně nakupovat. Pokud takové rozhodnutí nemůžou jednotlivé provozní jednotky ignorovat, nelze usuzovat, že jde o samostatné provozní funkční jednotky.
Doporučení: vyhodnotit všechny okolnosti, které určují volnost jednotlivých provozních jednotek. Co se týká centralizovaného nákupu, se vší pravděpodobností nejde o samostatné provozní jednotky a doporučujeme nakupovat centrálně za zadavatele. Co se týká konkrétně recyklérů, bez bližších odborných znalostí můžeme doporučit vyhodnotit nikoliv pouze cenu (rozdíl mezi 20 tisíci a 3,5 mil. Kč), ale i technologickou/technickou povahu výrobku, okruh dodavatelů, CPV klasifikaci, minulou zkušenost s nakupováním obdobných výrobků – zda jde o pravidelné nakupování nebo zda jde o skutečně ojedinělý nákup stroje, kde nepočítáte s jeho dalším pořizováním v blízké budoucnosti. Pokud slouží obdobným pracím, vyrábí je obdobný okruh dodavatelů, zadáváte (poptáváte) je relativně pravidelně, možná slouží k obdobnému účelu, potom bychom doporučili společný nákup. V případě, že si jako zadavatel nejste zcela jisti, doporučujeme využít § 18, § 35 (§101 v nadlimitním režimu) pro rozdělení zakázky na části a zadávat ve více zadávacích řízeních za dodržení postupů v uvedených paragrafech.

Ustanovení § 35 Zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) zakotvuje právo zadavatele rozdělit veřejnou zakázku na části. Z pohledu zadavatele existuje hned několik důvodů, proč přistoupit k zadání částí veřejné zakázky. Jedním z nich je možná úspora finančních prostředků. Rozdělení zakázky může vést ke snížení nákladů ve srovnání se situací, kdy by celou zakázku plnil jen jeden dodavatel, neboť takový postup může vytvořit podmínky k širšímu přístupu lokálních dodavatelů k soutěži o veřejnou zakázku. Obecně lze právě rozšíření soutěže považovat za nejčastější motiv k využití rozdělení veřejné zakázky na části.
Je však zapotřebí striktně rozlišovat mezi veřejnou zakázkou rozdělenou na části a rozdělením veřejné zakázky. V prvním případě jde v podstatě o vymezení dílčích částí jedné veřejné zakázky v rámci jediného zadávacího řízení tak, aby bylo například možné provést v rámci jednotlivých částí veřejné zakázky hodnocení nabídek dle samostatných kritérií hodnocení či umožnit v jednotlivých částech veřejné zakázky účast širšího okruhu dodavatelů včetně těch, kteří by nebyli objektivně schopni splnit veřejnou zakázku celou.
§ 18 ZZVZ v odst. 2 říká, že součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Do předpokládané hodnoty se tak musí zahrnout hodnota všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v jedné časové souvislosti. Tento koncept vychází z dosavadní rozhodovací praxe, která za jednu veřejnou zakázku považuje souhrn plnění, která spolu souvisejí, a to na základě funkčních a časových hledisek.
V případě, že se nejedná o jeden funkční celek a každou část celkového plnění dle žádosti dodává jiný segment dodavatelů, se přikláníme k názoru, že by se mělo jednat o dvě zakázky, které by měly být zadány samostatně.

Vámi popsaná situace nemusí nutně vést ke střetu zájmů uvedeným v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Střet zájmů (§ 44) se váže na samotný průběh zadávacího řízení a osobu zadavatele (případně jeho expertů, komise). Spíše, pokud by zde byl problém, bude problém spočívat v neoprávněné výhodě pro některého účastníka zadávacího řízení (dodavatele) a narušení hospodářské soutěže, což je jeden z nových důvodů pro vyloučení takového dodavatele, podle § 48 odst.5 písm. c) ZZVZ.
Samotný fakt, že dodavatel se podílel na přípravě zadávací dokumentace, ještě neznamená automatickou diskvalifikaci z účasti v zadávacím řízení, zákon (ani evropská směrnice) nic takového nezakazují, a to na základě zásady žádného dodavatele nediskriminovat.
Transparentní postup zadavatele, který nemůže narušit hospodářskou soutěž, by měl být zajištěn ustanovením § 36 odst.4 ZZVZ, které ukládá zadavateli označit takového dodavatele v zadávací dokumentaci a vyznačit konkrétně ty části, na jejichž přípravě se někdo podílel, tj. v dotazem uváděném případě dodavatel, který by se chtěl zúčastnit (navazujícího) zadávacího řízení.
Celou situaci musí posoudit zadavatel podle konkrétních okolností a musí vyhodnotit, zda přípravou na zadávací dokumentaci vznikla nebo nevznikla některému dodavateli taková výhoda, že by byla narušena hospodářská soutěž. Zároveň účastníci mají zase svá práva podávat námitky, pokud by měli dojem, že hospodářská soutěž a dodržená základních zásad zadávání by nebylo zajištěno. Pokud tedy takový dodavatel může být dodavatelem (a účastnit se zadávacího řízení), může být i poddodavatelem.

V případech, kdy je zadávací řízení ukončeno v souladu s § 51 Zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) uzavřením smlouvy nebo zrušením zadávacího řízení, tak zadavatel vrátí peněžní jistotu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy nebo v případě zrušení zadávacího řízení bez zbytečného odkladu po okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 ZZVZ. Důvodem pro vrácení peněžní jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, a to všem účastníkům ukončeného zadávacího řízení, kterým již účast v zadávacím řízení dříve nezanikla (tedy včetně vybraného dodavatele) je ten, že smyslem poskytování jistoty je zajištění povinnosti uzavřít smlouvu ze strany účastníka zadávacího řízení až do uzavření smlouvy nebo vypršení zadávací lhůty. Pokud je tedy zadávací řízení ukončeno před uplynutím zadávací lhůty, tak již není důvod, aby zadavatel dále tuto jistotu účastníkům již ukončeného zadávacího řízení zadržoval. Rovněž je potřeba vycházet ze skutečnosti, že účastenství v zadávacím řízení, ke kterému je jistota vázaná, již dále netrvá, protože předmětné zadávací řízení bylo ukončeno.

Námitky lze uplatnit také u veřejné zakázky malého rozsahu, nicméně zadavatel k nim nemusí přihlížet. Tuto povinnost má pouze u zadávacích řízení.

Podle § 40 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), zadavatel může stanovit zadávací lhůtu, kterou se rozumí lhůta, po kterou účastníci zadávacího řízení nesmí ze zadávacího řízení odstoupit. Počátkem zadávací lhůty je konec lhůty pro podání nabídek. Zadávací lhůta musí být stanovena přiměřeně s ohledem na druh zadávacího řízení a na předmět veřejné zakázky. Zadávací lhůta neběží po dobu, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ.
Podle § 47 ZZVZ může účast v zadávacím řízení zaniknout odstoupením účastníka zadávacího řízení v době mimo zadávací lhůtu.  Dobou mimo zadávací lhůtu je myšlena zejména situace, kdy zadávací lhůta nebyla stanovena vůbec, nebo stanovena byla, ale již uplynula. V důvodové zprávě k ZZVZ je uvedeno „V době, kdy zadávací lhůta neběží, mohou účastníci zadávacího řízení odstoupit ze zadávacího řízení.“, z čehož lze vysledovat záměr zákonodárce považovat dobu, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ, také za dobu mimo zadávací lhůtu.
K této problematice byly publikovány i odlišné názory, podle nichž odstoupení účastníka zadávacího řízení v době, kdy neběží zadávací lhůta, možné není (např. PODEŠVA, V., SOMMER, L., VOTRUBEC, J., FLAŠKÁR, M., HARNECH, J., JANOUŠEK, M. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv. Komentář. Praha. Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 158, 192). Řešení této sporné otázky patrně poskytne až budoucí rozhodovací praxe.
Vrácení jistoty upravuje § 40 odst. 6 ZZVZ. Zadavatel vrátí bez zbytečného odkladu peněžní jistotu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, originál záruční listiny nebo písemné prohlášení pojistitele
a) po uplynutí zadávací lhůty, nebo
b) poté, co účastníku zadávacího řízení zanikne jeho účast v zadávacím řízení před koncem zadávací lhůty.
Vybranému dodavateli, který odstoupil ze zadávacího řízení v době, kdy běží lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele, se bude jistota vracet, pokud bude mít právo ze zadávacího řízení odstoupit. Ministerstvo pro místní rozvoj se přiklání k názoru vyjádřenému v důvodové zprávě tedy, že dodavatel může v stavění zadávací lhůty ze zadávacího řízení odstoupit. V případě uplatňování opravných prostředků zmíněných v § 246 ZZVZ může dojít k výraznému odsunutí konce zadávací lhůty. Bylo by nepřiměřené všem účastníkům zadávacího řízení držet jistoty i v případě výrazných prodloužení.

Ano, Věstník veřejných zakázek by měl poskytovat informace o všech zakázkách (podle § 212 zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek), o kterých to zákon nakazuje (samozřejmě až na zákonné výjimky, tedy i zakázky malého rozsahu). Věstník veřejných zakázek ale vždy odkazuje na profil zadavatele, kde je uveřejněna patřičná dokumentace zakázky.

K Vašemu dotazu viz níže zasílám odkaz na výkladové stanovisko (Společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva vnitra a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k problematice vztahu povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a povinnosti uveřejnit smlouvu podle zákona o registru smluv) k předmětné problematice.
http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Stanoviska/Spolecna-stanoviska-MMR-a-UOHS

Dne 18. 4. 2017 nabylo pro zadavatele uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“), České národní banky a centrálních zadavatelů účinnosti ustanovení § 211 odst. 3 Z7ZVZ ukládající písemnou komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem uskutečňovat pouze elektronicky s výjimkami. Pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem ZZVZ stanoví jedinou podmínku a to povinnost komunikovat elektronicky. To, zda k tomu zadavatel využije svůj elektronický nástroj, prostřednictvím nějž jsou podávány nabídky, datovou schránku, případně e-mail, závisí na zadavateli, zejména na míře jistoty doručení odesílaného dokumentu.

Zákon o zadávání veřejných zakázek neomezuje rozsah plnění, které je možno plnit prostřednictvím poddodavatele (dříve označován jako subdodavatel). Nevymezil-li tedy zadavatel předem v zadávacích podmínkách, že rozsah plnění, které je možno plnit prostřednictvím poddodavatele, omezuje a nevymezil-li věcně rozsah takového omezení, je dodavatel oprávněn plnit jakoukoli část veřejné zakázky poddodavatelsky.
V této souvislosti upozorňuji na znění § 105 odst. 3, který stanoví dodavateli povinnost předložit dodavateli identifikační údaje poddodavatelů (pokud je využívá), za předpokladu, že se jedná o veřejné zakázky na stavební práce a veřejné zakázky na služby, které mají být poskytnuty pod přímým dohledem zadavatele.

Ad 1) Využití poddodavatele je upraveno v § 105 ZZVZ. Zde jsou též popsány možnosti, jakými může zadavatel ovlivnit možnost dodavatele plnit prostřednictvím poddodavatele. Zadavatel může vybranému dodavateli omezit možnost využít poddodavatele pouze v souladu s § 105 odst. 2 ZZVZ.
Pokud dodavatel prokazuje určitou část kvalifikace v souladu s § 83 ZZVZ prostřednictvím jiné osoby, tak musí v nabídce předložit zadavateli vedle požadovaných dokladů od této osoby i písemný závazek této osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém tato osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Na základě tohoto závazku by měl tedy poddodavatel za dodavatele plnit.
Ad 2) Jiná osoba uváděná v § 83 ZZVZ bude zpravidla poddodavatelem, ale nemusí jím být ve všech případech. například v případě prokazování požadavku na technické vybavení může tento požadavek za zadavatele prokázat osoba, která mu požadovaný stroj půjčí, ale jinak se na realizaci veřejné zakázky podílet nijak nebude.
Ad 3) viz odpověď Ad 1).
Ad 4) Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit v souladu s § 105 odst. 2 ZZVZ, že v případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce nebo v případě veřejné zakázky na dodávky zahrnující umístění nebo montáž mohou být určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky plněny pouze vybraným zadavatelem. V takovém případě se tato zadávací podmínka promítne do smlouvy a dodavatel je pak povinen tento požadavek zadavatele respektovat, jinak mu bude hrozit smluvní sankce ze strany zadavatele. V případě, že zadavatel využije možnosti výhrady podle § 105 odst. 2 ZZVZ, tak pokud by pak dodavatel doložil v souladu s § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky v tom rozsahu, v jakém si zadavatel vyhradil, že bude plnit sám dodavatel, pak by zadavatel byl oprávněn ho v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ vyloučit ze zadávacího řízení. Vždy však záleží na konkrétním případě a rozhodnutí zadavatele, zda se zadavatelem určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky překrývají se závazkem jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ.

Ve svém dotazu správně uvádíte, že zahájí-li zadavatel zadávací řízení podle § 58 odst. 2zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), vyzývá dodavatele k projevení předběžného zájmu. Lhůta pro doručení vyjádření předběžného zájmu je povinnou náležitostí předběžného oznámení, které je k zahájení zadávacího řízení využito. Podle § 58 odst. 5 ZZVZ může být předběžný zájem vyjádřen jakoukoliv formou. Vyjádřením předběžného zájmu se dodavatel stává účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel písemně vyzve všechny účastníky zadávacího řízení, kteří vyjádřili předběžný zájem, k podání žádostí o účast. Jedná se o adresnou výzvu zasílanou přímo účastníkům zadávacího řízení.
Tato výzva musí podle přílohy č. 6 ZZVZ obsahovat alespoň: 1. druh zadávacího řízení, 2. identifikační údaje zadavatele,
3. popis předmětu veřejné zakázky a způsobu jeho plnění (například koupě, leasing, provedení díla) včetně jeho předpokládaného rozsahu a doby plnění, 4. rozsah plnění vyhrazených změn závazku, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 100, včetně předpokládané doby a rozsahu poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací, 5. případně předpokládaný časový rozsah souvisejícího plnění včetně předpokládaného zahájení souvisejícího zadávacího řízení,
6. předpokládaná doba výzvy k podání nabídek, 7. údaje o přístupu k zadávací dokumentaci, 8. lhůtu pro podání žádostí o účast, 9. způsob podání žádostí o účast včetně informace o tom, v jakém jazyce mohou být podány, 10. požadavky na prokázání kvalifikace včetně požadovaných dokladů, 11. kritéria hodnocení nabídek včetně jejich vah nebo jiného matematického vztahu mezi nimi, popřípadě pořadí kritérií hodnocení podle jejich významu, není-li zadavatel objektivně schopen váhy nebo jiný matematický vztah mezi kritérii stanovit.
Výzvu k podání žádosti o účast může zadavatel odeslat nejdříve 35 dní a nejpozději 12 měsíců od odeslání předběžného oznámení k uveřejnění. Od odeslání výzvy k podání žádosti o účast zadavatel uveřejní zbývající části zadávací dokumentace na profilu zadavatele.
Tážete se, zda může nabídku podat i dodavatel který není účastníkem zadávacího řízení, a tak k tomu ani nebyl vyzván.
Podle § 28 odst. 1 písm. d) ZZVZ se žádostí o účast pro účely tohoto zákona rozumí údaje nebo doklady prokazující kvalifikaci dodavatele, které dodavatel podal písemně zadavateli na základě zadávací dokumentace. Výzva k podání žádosti o účast je součástí zadávací dokumentace (viz § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ). Zadavatel touto výzvou vyzývá k podání žádostí o účast účastníky zadávacího řízení. Tím se tato výzva liší např. od výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, kterou se vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky (§ 53 odst. 1 ZZVZ).
Podání žádosti o účast dodavatelem, který nebyl vyzván podle § 58 odst. 5 ZZVZ, protože nevyjádřil předběžný zájem, není v souladu se zadávacími podmínkami zachycenými v zadávací dokumentaci. Podání žádosti o účast takovýmto dodavatelem, by zakládalo důvod pro jeho vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ.
Pro podávání nabídek je tato problematika výslovně upravena v § 58 odst. 4 větě první ZZVZ. Tuto úpravu lze analogicky vztáhnout i na podávání žádostí o účast.

Dne 18. 4. 2017 nabylo pro zadavatele uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“), České národní banky a centrálních zadavatelů účinnosti ustanovení § 211 odst. 3 Z7ZVZ ukládající písemnou komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem uskutečňovat pouze elektronicky s výjimkami.
Dle § 211 odst. 1 ZZVZ komunikace mezi zadavatelem a dodavateli v zadávacím řízení probíhá písemně. Platí však, že není-li v ZZVZ stanoveno jinak, lze použít i ústní komunikaci (ústní komunikace je vyloučena například v § 107 ZZVZ pro podávání nabídek), je-li obsah v dostatečné míře zdokumentován, zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace. Vzhledem k tomu, že dle § 51 odst. 1 ZZVZ je zadávací řízení ukončeno mj. uzavřením smlouvy, jsou úkony zadavatele dle § 122 odst. 3 ZZVZ považovány za úkony v zadávacím řízení, a proto je nutné při komunikaci postupovat v souladu s § 211 ZZVZ, tj. doklady jsou buď zasílány v elektronické podobě, nebo je lze předat přímo fyzicky prostřednictvím ústní komunikace, za předpokladu, že tato komunikace bude dostatečně zdokumentována dle § 211 odst. 1 ZZVZ. Stejně tak i při uzavírání smlouvy je nutno postupovat v souladu s § 211 ZZVZ. Zadavatel tak má možnost smlouvu na veřejnou zakázku buď uzavřít prostřednictvím elektronické komunikace, nebo v rámci ústního jednání opět za podmínky řádného zdokumentování

S ohledem na skutečnost, že podnájem je systematicky v občanském zákoníku zařazen do části čtvrté, hlavy druhé, oddíl 3 – nájem, vztahuje se tak předmětná výjimka i na podnájem nemovitosti.

Od 18. 4. 2017 vstoupila dle § 279 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (dále jen „ZZVZ“) v účinnost povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v případě zadavatelů podle § 4 odst. 1 písm. a) ZZVZ, dále České národní banky a centrálních zadavatelů. V případě ostatních zadavatelů (např. státní příspěvkové organizace, územní samosprávné celky) je povinná elektronizace odložena na 18. 10. 2018.
Toto pravidlo platí pro všechna zadávací řízení a vyplývá z ustanovení § 211 odst. 3 ZZVZ.
S ohledem na shora uvedené by smlouva mezi zadavatelem, pro kterého je povinná elektronická komunikace, a  vybraným dodavatelem měla být uzavírána elektronicky, tzn. podepsána uznávaným elektronickým podpisem.
V případě dynamického nákupního systému je povinná elektronizace pro všechny zadavatele od nabytí účinnosti ZZVZ, tj. od 18. 10. 2016 (viz § 279 odst. 3 ZZVZ) a smlouva mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem by měla být uzavírána také elektronicky.

Podle výkladového stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj, gestora zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) si zadavatel v rámci jednotlivých veřejných zakázek zadávaných v DNS před podpisem smlouvy vyžádá od vybraného dodavatele originály nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci, pokud již nebyly dodavatelem předloženy v rámci zadávacího řízení, ve kterém byl zaveden DNS nebo v některé z předchozích veřejných zakázek zadaných v rámci DNS (jedná se o výklad § 140 odst. 3 ve spojení s § 86 odst. 3 ZZVZ).

Co se týká další části dotazu, zda mají být tyto doklady aktuální k datu zařazení do DNS nebo k datu podpisu smlouvy, je třeba odkázat na předposlední větu § 140 odst. 3 ZZVZ (Pravidla pro předkládání dokladů podle § 45 a prokazování kvalifikace podle § 81 až 88 se použijí přiměřeně po celou dobu trvání dynamického nákupního systému), přičemž podle § 86 odst. 5 ZZVZ „doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení“. Originály nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci, vyžadované zadavatelem před podpisem smlouvy v souladu s § 86 odst. 3 ZZVZ, by měly reflektovat stáří dokladů, jimiž byla tato kvalifikace prokazována a musí prokazovat splnění kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení. To však nevylučuje, aby byly mladšího data (mezi okamžikem zahájení zadávacího řízení a podpisem smlouvy může v případě DNS uplynout i několik let). V této souvislosti připomínáme, že podle věty první § 140 odst. 3 ZZVZ „Zadavatel může kdykoliv během doby trvání dynamického nákupního systému požadovat po dodavatelích zařazených v dynamickém nákupním systému předložení aktualizovaného jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky“ a podle věty čtvrté tohoto ustanovení „Zadavatel může rovněž u dodavatele zařazeného v dynamickém nákupním systému kdykoli v době trvání dynamického nákupního systému prokázat naplnění důvodů nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5“.

Co se týká další části dotazu, zda je u DNS nutné vyžadovat tyto originály nebo ověřené originály také elektronicky, uvádíme, že od 18.4.2017 organizační složky státu a centrální zadavatelé jsou povinni komunikovat s dodavatelem výhradně elektronicky, zasílání dokumentů v listinné podobě je (až na výjimky uvedené v § 211 odst. 3 ZZVZ ) vyloučeno. V této souvislosti upozorňujeme, že těmto dokladům, aby splňovaly podmínku originálu nebo ověřené kopie, nesmí chybět jejich ověření shody obsahu a ověřovací doložka, tak, jak je stanoveno v § 22 odst. 1 písm. a) zákona o konverzi. V opačném případě je nelze ze strany Zadavatele považovat za originály nebo ověřené kopie. Podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o konverzi“) platí, že konverzí se rozumí úplné převedení dokumentu v listinné podobě (i) do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru, (ii) ověření shody obsahu těchto dokumentů a (iii) připojení ověřovací doložky, je nezbytné, aby doklady, (i) které nejsou vyhotovovány samotným dodavatelem, ale jinou osobou (například vysokou školou), a (ii) jsou zadavateli předkládány v elektronické podobě, splňovaly požadavek konverze podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona o konverzi.

K druhému dotazu ohledně migrace DNS z elektronického nástroje EZAK na Národní elektronický nástroj (dále jen „NEN“), doporučujeme postupovat takto: Nejprve musí zadavatel oznámit, že jako svůj profil zadavatele zvolil NEN, což učiní uveřejněním formuláře CZ05, který je dostupný na portálu Věstníku veřejných zakázek (dále jen „VVZ“). Následně provede k určitému datu převod DNS z EZAKu do NENu (např. k poslednímu dni měsíce ukončí DNS na EZAKu a od 1. následujícího měsíce „spustí“ DNS v NENu). Dále bude nezbytné, aby uveřejnil ve VVZ formulář F14 – Oprava – Oznámení změn nebo dodatečných informací, případně, v případě podlimitní veřejné zakázky, formulář CZ04 – Oprava národního formuláře, a dále aby změnil URL adresu nástroje, na kterém bude DNS dostupný. Současně musí uveřejnit změnu zadávací dokumentace na profilu zadavatele v NENu, protože podle § 139 odst. 4 písm. c) ZZVZ v ní musí být uvedena informace o použitém elektronickém nástroji, na kterém je DNS zavedeno. Tyto kroky musí probíhat postupně, resp. musí být synchronizovány tak, aby byla dodržena pravidla ZZVZ a vyhlášky č. 168/2016 o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele a vyhlášky č. 260/2016 o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody. Tento postup je nezbytný, protože informace o dané veřejné zakázce, resp. DNS, nemohou být uveřejněny na dvou profilech zadavatele současně. Doporučujeme uveřejnit informaci o převodu DNS z EZAKu na NEN s dostatečným časovým předstihem na profilu zadavatele v EZAKu, aby dodavatelé byli o změně profilu včas informováni. Tato informace bude uveřejněna pouze ve formátu (.pdf) dokumentu, nikoli jako změna zadávací dokumentace.

ZZVZ jako takový umožňuje obě dvě cesty, tedy jak soutěž o návrh, tak zjednodušené podlimitní řízení (nebo i další, např. otevřené řízení). Druh zadávacího řízení by se měl odvíjet od očekáváného výsledku a od očekávaného způsobu plnění. Na základě soutěže o návrh můžete posuzovat jednotlivé návrhy, na základě ZPŘ budete muset akceptovat nejlepší nabídku. Bez ohledu na druh zadávacího řízení v případě architektonických nebo služeb projektanta musíte hodnotit nikoliv pouze na cenu, tedy musíte použít i jiná kritéria, než je pouze cena (§114 odst.3). Rád bych Vás upozornil ještě na jednu možnost, kterou má zadavatel v podlimitním režimu, a to je možnost volby jednacího řízení s uveřejněním (JŘSU) (bez jakéhokoli odůvodnění, bez nutnosti splnit nějaké podmínky – viz § 52, písm. b, bod 1.), které může částečně suplovat soutěž o návrh (protože můžete za dodržení pravidel zákona jednat v průběhu zadávacího řízení), pokud by šlo o zakázku, která by byla již v nadlimitním režimu, musely by být splněny podmínky pro použití JŘSU podle § 60, což by také pravděpodobně mohlo být naplněno (např. § 60 odst.1 písm. b nebo c).
Pokud zadavatel očekává nějaké plnění a nemá zcela jasno, jak by měl výsledek v konečné podobě vypadat, doporučujeme využít nejenom výše uvedené způsoby zadávání, ale i další možnost, což je předběžná konzultace podle § 33 – ta dává zadavateli možnost zkonzultovat předmět zakázky i zadávací podmínky ještě před zahájením soutěže s odborníky i dodavateli a krom uvedeného by taková konzultace měla zadavateli pomoci i v kompletaci veškerých informací, které jsou podstatné pro přípravu a průběh zamýšleného zadávacího řízení a zamýšlený rozsah (předmět) zakázky.
Musíte si tedy nejdříve vyhodnotit, zda máte nějaký plán a zda je dostatečně konkrétní, abyste mohli zahájit zadávací řízení, zda umíte konkrétně sdělit, co potřebujete nebo zda teprve vlastně chcete začít s nějakým prvotním návrhem, zda teprve dáváte dohromady informace o zamýšleném projektu a zda se teprve neseznamujete s možnostmi, které rekonstrukce takové budovy dává a zda teprve nevymýšlíte, jaké funkce (a v jakém rozsahu)by budova měla poskytovat. V takovém případě bych doporučil využít jak předběžných konzultací, tak i nějaké expertní konzultace o základních možnostech, funkcionalitách, parametrech, které by měla budova splňovat a až poté přistoupit buď již ke konkrétní zakázce na služby projektanta (v tom případě by mělo být zadání dostatečně konkrétní, aby byl předmět dostatečně popsán (ZPŘ, otevřené řízení) nebo aby bylo o čem jednat (JŘSU) a pokud nemáte alespoň rámcovou představu o budoucím vzhledu a základních parametrech budovy, asi by bylo vhodnější jít cestou soutěže o návrh.
Drobnou obecnou pomůckou pro rozhodování může být: poptávám myšlenku – soutěž o návrh, poptávám konkrétní plnění – běžné zadávací řízení (včetně možného jednacího řízení s uveřejněním). Doplním o poznámku, že není nutné vždy přesně popsat předmět zakázky, ale je možné stanovit tzv. požadavky na výkon, funkci, tedy zjednodušeně řečeno musím jako zadavatel znát vstupy a požadované výstupy a požadovanou funkci budovy, potom takto mohu zadávat, ale samotné řešení je na dodavateli – posuzuji pouze, zda naplnil požadované parametry. Lze tak zadat i celkovou rekonstrukci budovy – vy stanovíte vstupní a výstupní parametry, požadované funkce a dodavatel stavby by zároveň vyhotovil i stavební projektovou dokumentaci. Takový postup může být ale v případě rekonstrukce budovy poměrně rizikový, protože bez velmi podrobného průzkumu nepůjde odhadnout rozsah nutné práce, takový postup je vhodnější pro novostavby, nikoliv pro rekonstrukce.
Co se týká druhé části dotazu, ano, studie zpracovaná architektem může být jedním z podkladů pro zadání zakázky, nesmíte však zapomenout na vypořádání autorských práv a vyřešení problémů s případným autorským dozorem.

Jak sám uvádíte, k otázce aplikace § 122 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ), se vyjádřila expertní skupina MMR, jež dospěla k závěru, že při zavádění dynamického nákupního systému nedochází k podání nabídek a výběru dodavatele, tedy nemůže dojít k uplatnění § 122 ZZVZ, neboť při zavádění DNS se do fáze výběru dodavatele zadavatel nedostává, a proto nemá povinnost vyžadovat informace a doklady o skutečném majiteli.

V případě zadávání jednotlivých veřejných zakázek v rámci DNS se již nejedná o zadávací řízení (bylo ukončeno zavedením DNS), nýbrž o tzv. zvláštní postup. Na tento zvláštní postup se pak uplatní ustanovení výslovně uvedená v Hlavě III ZZVZ, resp. ve vztahu k dokladům se uplatní ustanovení uvedená v § 140 odst. 3 ZZVZ. Jedná se o pravidla uvedená v § 45 a v § 81 až 88 ZZVZ.

Jak tedy vyplývá ze znění § 140 odst. 3 ZZVZ, ustanovení § 104 ani § 122 ZZVZ, se na zadávání veřejných zakázek v rámci DNS neaplikuje a zadavatel tedy není povinen požadovat po dodavateli, který je vybrán k podpisu smlouvy, údaje o jeho skutečném majiteli.

Upozorňujeme však na povinnost od takového dodavatele vyžadovat před podpisem smlouvy originály nebo úředně ověřené kopie dokladů o jeho kvalifikaci, nikoliv však na základě § 122 ZZVZ, nýbrž na základě § 86 odst. 3 ZZVZ, který se na zadávání veřejných zakázek v DNS aplikuje. Tyto doklady zadavatel vyžaduje pouze tehdy, pokud je nemá již k dispozici, ať již z procesu zavádění DNS, nebo pokud již byla v rámci DNS smlouva s takovým dodavatelem podepsána a doklady již dříve vyžádány.

Podle § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) platí, že zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 ZZVZ, tj. zásadu transparentnosti a přiměřenosti a dále pak ve vztahu k dodavatelům zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
K otázce Stanovení zadávacích podmínek zaručujících konkurenční výhodu
V souladu s § 36 odst. 1 ZZVZ zadavatel nesmí stanovit zadávací podmínky tak, aby tyto určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské. Za takové jsou z pohledu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) považovány například „technické podmínky obsahující požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, která platí pro určitou osobu, či její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků“ (viz rozhodnutí ÚOHS č.j. S20/09/2812/2009/510/KČE ze dne 27.3.2009). Doplňujeme, že ačkoliv shora uvedený závěr ÚOHS se vztahuje k předchozí právní úpravě zadávání veřejných zakázek, lze jej aplikovat i na dosavadní ZZVZ.

Dále v souvislosti s Vaším dotazem je nutno dodat, že primárním cílem, který zadavatel sleduje při zadávání veřejné zakázky, je naplnění jeho vlastních potřeb za účelem jeho provozní činnosti. Ta může spočívat i v pořizování (v určitých případech i originálních, tj. původních) tonerů do tiskáren, kopírek nebo tzv. multifunkcí.

Shrneme-li shora uvedené, pak je tudíž možné považovat požadavek na získání plnění v podobě „originálních tonerů“ za zadávací podmínku, která bude určitým dodavatelům zaručovat konkurenční výhodu. V některých případech lze však mít za to, že se jedná o požadavek odůvodněný a přípustný, a to zejména tehdy, je-li pro zadavatele nezbytné získat originální (původní) tonery do tiskáren, kopírek nebo tzv. multifunkcí z důvodu zajištění záruční doby takových zařízení, kdy v případě použití „neoriginálních tonerů“ by na straně zadavatele došlo ke ztrátě záruky na jím používaná zařízení.

Co se dále týká povinnosti zadavatele odůvodňovat vlastní potřebu „originálu toneru“ v zadávací dokumentaci, pak uvádíme, že ZZVZ takovou povinnost zadavateli neukládá. Lze nicméně doporučit, aby požadavek zadavatele na „originálnost tonerů“ byl již v zadávací dokumentaci odůvodněn, a to například za účelem zvýšení transparentnosti zadávacího řízení a samotné potřeby zadavatele a dále pak pro účely vysvětlení postupu zadavatele případným kontrolám.

K otázce Jak definovat předmět veřejné zakázky
V souladu s § 37 odst. 1 písm. b) ZZVZ má být předmět veřejné zakázky vymezen skrze technické podmínky, které zadavatel stanovuje prostřednictvím
a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,
b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo
c) odkazu na štítky.

Jak uvádíte ve své dotazu, je (s ohledem na výše nastíněné) možné vymezit technické podmínky na předmět veřejné zakázky, jímž je pořízení tonerů, i odkazem na štítky, kterými jsou příslušné tiskárny, kopírky nebo tzv. multifunkce definovány s tím, že jako zadavatel požadujete do uvedených zařízení příslušné tonery stanovené přímo výrobcem, přičemž právě tento požadavek musí být vždy odůvodněn (například dodržením záruční doby daného zařízení), jelikož představuje zadávací podmínku, která zaručuje některým dodavatelům konkurenční výhodu.

Ustanovení § 39 ZZVZ  umožňuje zadavatel provést nejprve hodnocení nabídek a posléze teprve jejich posouzení (§39 odst.4 ZZVZ – posoudit před hodnocením nebo až po hodnocení). Povinnost posoudit nabídku (resp. splnění podmínek účasti) musí být splněna vždy u vybraného dodavatele (§ 39 odst.4 ZZVZ poslední věta). Z toho vyplývá, že zadavatel může provést hodnocení a posoudit pouze nabídku vybraného dodavatele. Hodnocení samo však musí být provedeno u všech nabídek a podle všech hodnotících kritérií, až samotné posouzení nabídky (resp. splnění podmínek účasti), může být provedeno pouze u vybraného dodavatele.

Ve vztahu k otázce změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku obecně platí, že podle § 222 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení, nestanoví-li ZZVZ jinak. ZZVZ stanoví jinak § 222 v odst. 2, 3, 4, 5, 6 a 10, tj. v uvedených odstavcích ZZVZ definuje důvody pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, které zadavatel může využít bez nutnosti provedení nového zadávacího řízení. V této souvislosti rovněž platí, že důvody pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle ZZVZ stojí vedle sebe, což znamená, že jsou-li naplněny podmínky například podle odstavce 6, není již třeba dokazovat podmínky podle ostatních odstavců. Dále při posouzení otázky, zda zadavatel je či není oprávněn provést změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, zadavatel musí nejprve určit, zda změna, kterou hodlá provést je změnou podstatnou či nikoliv, přičemž následně zadavatel za účelem provedení změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku buď realizuje nové zadávací řízení, nebo ne.

Co se rozumí podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je ZZVZ definováno v § 222 odst. 3, tj. jedná se o takovou změnu, která by:
a) umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně,
b) měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo
c) vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky,
Doplňujeme, že specifickým důvodem podle § 222 odst. 3 ZZVZ je důvod podle § 222 odst. 7 ZZVZ.

V případě, že zadavatel dospěje k závěru, že změna, která má být jím provedena:
• je změnou podstatnou, může ji provést pouze tehdy, pokud tato naplní některý z důvodů uvedených v § 222 odst. 4, 5, 6 nebo 10, nebo
• změnou podstatnou není, tedy tato nenaplňuje definici podle § 222 odst. 3 zákona a zadavatel ji může provést bez dalšího, tj. zadavatel není povinen provedení změny odůvodnit, ani není povinen změnu provést na základě zadávacího řízení.

V návaznosti na Váš dotaz proto doporučujeme posoudit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku ve Vámi nastíněném případě, kterou hodláte provést, podle shora uvedených pravidel. Zároveň upozorňujeme, že jelikož každá veřejná zakázka a její plnění jsou jedinečné, není možné bez dalšího učinit závěr, zda je možné ve Vámi uváděném případě provést změnu bez nutnosti provedení nového zadávacího řízení či nikoliv, tj. takové rozhodnutí je jen a pouze na samotném zadavateli, který má relevantní informace pro dané rozhodnutí.

K otázce povinnosti odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění:
Podle § 222 odst. 8 ZZVZ je zadavatel povinen odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ v případě, že provede změnu podle § 222 odst. 5 nebo 6, a to do 30 dnů dne změny. Pokud tedy jako zadavatel provedete ve Vámi uváděném případě změnu podle § 222 odst. 5 nebo 6 ZZVZ, jste povinni odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění do 30 od provedení změny samotné. Závěrem si Vás dovolujeme upozornit na stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) [https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2016/09/Zm%C4%9Bny-z%C3%A1vazk%C5%AF-ze-smlouvy-na-ve%C5%99ejnou-zak%C3%A1zku.pdf], uveřejněné na webových stránkách MMR Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz), kde mimo jiné najdete i podrobný rozbor problematiky změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku.

V uvedeném shrnutí není rozpor se zákonnou právní úpravou

Ochrana informací je regulována v § 218 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. V § 218 odst. 2 písm. a) je uvedeno, že zadavatel neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení. Zadavatel tedy v průběhu zadávacího řízení na základě zákona o svobodném přístupu k informací v průběhu zadávacího řízení nabídky ani jejich části neposkytuje.

Podle § 218 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) platí, že zadavatel neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím,
a) do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení, a dále
b) důvěrnou informaci podle § 218 odst. 1 ZZVZ; to neplatí pro informace, které má zadavatel povinnost podle tohoto zákona uvést ve zprávě o hodnocení, oznámení o výběru dodavatele, výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele nebo v písemné zprávě zadavatele.
V souladu s § 218 odst. 2 ZZVZ tudíž není možné, aby účastník zadávacího řízení nahlížel do nabídek podaných jinými dodavateli, kteří jsou zároveň účastníky daného zadávacího řízení.

Zadavatel nicméně může podle § 218 odst. 2 ZZVZ účastníkovi zadávacího řízení toliko umožnit nahlédnout do
• písemné zprávy o hodnocení,
• oznámení o výběru dodavatele,
• výsledku posouzení splnění podmínek účasti nebo do
• písemné zprávy zadavatele,
tj. do dokumentů, které jsou vyhotovovány zadavatelem podle ZZVZ, pročež na základě Vámi poskytnutých informací jsme toho názoru, že zadavatel ve Vámi uváděném případě postupoval v souladu se ZZVZ.

K otázce dozoru nad dodržováním pravidel podle ZZVZ
Dozor (kontrolu) nad jednotlivými úkony zadavatele provedenými v zadávacím řízení primárně vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nebo soud, případně poskytovatel dotace (jedná-li se o veřejnou zakázku financovanou z dotací) nebo kontrolní orgány vykonávající dozor nad konkrétním zadavatelem.
Jeví-li se proto dodavateli, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupuje v rozporu se ZZVZ, je tento oprávněn podat ke shora uvedeným institucím podnět k prošetření postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky, respektive podnět za účelem prošetření, zda zadavatel uvedl v dokumentech, které byl povinen v souladu se ZZVZ vyhotovit, informace vyplývající z nabídek účastníků zadávacího řízení či nikoliv.
Doplňujeme, že takový podmět musí být dodavatelem podán v plném rozsahu a náležitostech tak, aby mohl být dozorující institucí prošetřen. V opačném případě se jím dozorující instituce nebude zabývat.

Jednací řízení s uveřejněním je na základě § 61 odst. 1 zákona zahajováno odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění (není-li zahajováno předběžným oznámením). Následně je pak v § 61 odst. 1 stanovena minimální lhůta pro podání žádosti o účast na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení.

Lhůta pro podání žádosti o účast tak plyne od zahájení řízení, tedy již od odeslání formuláře k uveřejnění (prvním dnem lhůty je tak tedy, v souladu s obecnými pravidly pro počítání lhůt, den následující po odeslání formuláře). Na počítání a běh lhůty pro podání žádosti o účast tak nemá vliv okamžik reálného uveřejnění formuláře ve věstníku veřejných zakázek či v TED.

Z hlediska určení druhu veřejné zakázky je podstatné vycházet z definice zákona o zadávání veřejných zakázek. Zákon definuje dodávky v § 14 hned v odstavci prvém: Veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht.
Veřejnou zakázkou na služby je taková veřejná zakázka, která je činností, která není uvedena v odstavci 3 paragrafu 14.
Stavební práce jsou definovány také v § 14, v odstavci 3:
Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je
a) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“).
b) zhotovení stavby, nebo
c) poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).
a zároveň je také v § 14 v odstavci 4 definována stavba (pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek):
Stavbou je pro účely tohoto zákona výsledek stavebních nebo montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce. Bez ohledu na právní formu spolupráce mezi zadavatelem a dodavatelem se za veřejnou zakázku na stavební práce považuje rovněž zhotovení stavby odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem, přičemž za odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem se považuje stavba, u níž má zadavatel rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby.
Pokud tedy jsou prováděny činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému nebo je předmětem veřejné zakázky zhotovení stavby, jde o zakázky na stavební práce, jak to říká zákon.
S ohledem na skutečnost, že nafukovací haly nejsou podle CPV kódů mezi dodávkami, lze říci, že zakázka není dodávkou. Zakázka tak může být pouze zakázkou na stavební práce nebo služby. V případě služeb by pravděpodobně šlo o servis, údržbu, běžné opravy. Z Vámi uváděných informací a z telefonického rozhovoru lze usoudit, že nepůjde o běžné opravy, že nepůjde o běžné servisní úkony, ale vlastně půjde o celkovou rekonstrukci haly, protože je na konci své životnosti a v rámci této rekonstrukce budou tedy prováděny montážní činnosti jako při výstavbě nové haly (nová konstrukce, lana, montáž folií), až na novou výstavbu betonového základu haly. Pouze z důvodu, že betonový základ staré haly je v dostatečně dobrém stavu, nebude prováděna výstavba nového základu. Bez dalších bližších informací možná půjde o některou z činností:
45217000-1 Výstavba nafukovacích hal
45223800-4 Instalace a montáž montovaných staveb
45223810-7 Montované konstrukce
45223821-7 Montované jednotky
45223822-4 Montované komponenty
45262400-5 Instalace a montáž ocelových konstrukcí
45262410-8 Instalace a montáž ocelových konstrukcí pro budovy
45262420-1 Instalace a montáž ocelových konstrukcí pro stavby 45351000-2 Instalace a montáž technického zařízení budovy
45111300-1 Demontážní práce
Pokud by tomu tak skutečně bylo, šlo by o stavební práce, protože jsou uvedeny v oddíle 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému. O službu by šlo, pokud by prováděné činnosti právě nebyly v oddíle 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému.
Pomůckou pro určení druhu veřejné zakázky může být i stavební zákon a judikatura, přestože jde skutečně pouze o pomůcku. K upřesnění tohoto je možné využít judikaturu – rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 08.12.2010, čj. 10 Ca 280/2008 – 78, publikovaný ve sbírce rozhodnutí NSS, využívá následující formulaci: „Výrobky plnící funkci stavby, na rozdíl od stavby ve smyslu § 2 odst. 3 tohoto zákona, nejsou výsledkem stavební činnosti, tj. přesněji řečeno nevznikly s použitím stavební nebo montážní technologie, ale jiné průmyslové, např. strojírenské technologie. Výrobek plnící funkci stavby je zařízením vyrobeným továrním způsobem.“
Naproti tomu stavbou se podle stavebního zákona rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní technologií od začátku do konce v prostoru staveniště, bez zřetele na (mimo jiné) jeho stavebně technické provedení, materiál nebo konstrukci. I z toho tedy dovozuji, že Vámi zmíněná nafukovací hala je stavbou, která byla prováděna stavební i montážní činností i za pomoci předem připravené konstrukce. Stavební zákon klade stavbu a výrobek plnící účel stavby na stejnou úroveň, takže z hlediska povolovacích procesů mezi nimi není rozdíl s jedinou výjimkou – výrobek plnící funkci stavby nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení. Jinak v obou případech musí investor získat územní rozhodnutí, na základě Vašich informací pro původní výstavbu haly jste potřebovali stavební povolení od stavebního úřadu.
S ohledem na výše uvedené (a i s ohledem na omezené množství informací) se lze domnívat, že pravděpodobně jde ve vašem případě o veřejnou zakázku na stavební práce.

Podle § 2 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku, není-li dále ZZVZ stanoveno jinak, přičemž za veřejnou zakázku je z pohledu ZZVZ považována veřejná zakázka na dodávky, veřejná zakázka na služby, veřejná zakázka na stavební práce a dále pak koncese na služby a koncese na stavební práce.

Z povinnosti uvedené v § 2 odst. 3 ZZVZ vyplývá, že každý zadavatel, tedy i zadavatel podle § 4 odst. 3 ZZVZ (Vámi zmiňovaný jako sektorový zadavatel), je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li stanoveno jinak.

Jinak je pro zadavatele podle § 4 odst. 3 ZZVZ stanoveno v § 158 až 160 ZZVZ, kdy zadavatel podle § 4 odst. 3 ZZVZ není například povinen zadat v zadávacím řízení sektorovou veřejnou zakázku na služby, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje 11 413 000 Kč (viz § 3 odst. 2 nařízení č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek).

Konkrétně ve vztahu k Vašemu dotazu nicméně uvádíme, že ZZVZ nedává zadavateli podle § 4 odst. 3 ZZVZ výslovnou výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jejímž předmětem jsou auditorské služby pro účely splnění povinností vyplývajících zadavateli podle § 4 odst. 3 ZZVZ ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, tj. i tyto služby by měl zadavatel podle § 4 odst. 3 ZZVZ získat na základě výsledku zadávacího řízení.

Režim veřejné zakázky malého rozsahu a veřejné zakázky zadávané v podlimitním a nadlimitním režimu je určen předpokládanou hodnotou plnění určenou dle ustanovení § 24 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ).
Správné určení režimu veřejné zakázky je klíčové pro další postup v zadávacím řízení.
V případě veřejné zakázky malého rozsahu je intenzita veřejného zájmu na regulaci jejich zadávání z povahy věci nižší než u podlimitních veřejných zakázek. Z tohoto důvodu a patrně i ve snaze nezatěžovat pořizování jednoduchých plnění nadbytečnou administrativní zátěží zákonodárce umožňuje jejich zadávání mimo zadávací řízení (za předpokladu dodržení základních zásad dle § 6).
Pokud by Vámi stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky překročila v průběhu plnění limit určený ZZVZ pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, ocitla by se v režimu veřejné zakázky, kterou je nutno zadávat podle ZZVZ.
Domníváme se tedy, že není možné navýšit cenu plnění z důvodu víceprací u smlouvy o dílo, která byla uzavřena v návaznosti na veřejnou zakázku malého rozsahu, pokud by součet ceny plnění podle smlouvy o dílo a ceny víceprací překročil limit daný zákonem pro veřejné zakázky malého rozsahu.

Nový zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) již nepoužívá termín sektorový zadavatel, neboť došlo k přesunutí těžiště ze subjektu na předmět veřejné zakázky a nově tedy používá pouze pojem sektorová veřejná zakázka. Tou je dle části sedmé ZZVZ jednak sektorová veřejná zakázka, jíž zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti, v tomto případě je tedy nutno splnit podmínky dvě, a to naplnění definice veřejného zadavatele a výkon relevantní činnosti při zadání takové zakázky. V rámci další kategorie sektorových veřejných zakázek je nutno splnění celkem tří podmínek, a to že sektorová veřejná zakázka je zadávaná osobou, která není veřejným zadavatelem, je jím zadávána při výkonu některé z definovaných relevantních činností a tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva nebo nad touto osobou vykonává veřejný zadavatel přímo nebo nepřímo dominantní vliv. Splnění podmínek existence zvláštních či výhradních práv je v tomto případě zásadním, neboť pokud taková osoba bude vykonávat relevantní činnost, nicméně s absencí těchto práv, nebude podléhat aplikaci pravidel platných pro sektorové veřejné zakázky. Jako poslední je sektorová veřejná zakázka, kterou zadává jiná osoba při výkonu relevantní činnosti a nad kterou uplatňuje veřejný zadavatel přímo či nepřímo dominantní vliv.
Jak uvádíte, pro definici veřejného zadavatele – jiné právnické osoby, zde ve Vašem případě nejsou naplněny všechny podmínky definice, a to konkrétně, kdy jiná právnická osoba byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, jež nemají průmyslovou či obchodní povahu. K definici veřejného zadavatele dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. e), je nutno zdůraznit, že je nutno splnit bod 1. a bod 2 taxativně.
Tedy k definici tzv. jiné právnické osoby lze uvést, a to ve vztahu k podmínce ad) 1, že předmětná společnost musí splňovat několik podmínek. Musí se jednat o právnickou osobu založenou na základě zákona či zřízenou zákonem. Ve vztahu k podmínce uspokojování potřeb veřejného zájmu lze říci, že společnosti v odvětví vodárenství mají de facto stejný účel založení či zřízení, a to provozování vodovodů a kanalizací, přičemž tuto činnost lze bez dalšího považovat za uspokojování potřeb veřejného zájmu, které zároveň ze své podstaty nemají průmyslovou či obchodní povahu, vždy je však nezbytné posouzení ad hoc.
Z povahy potřeb veřejného či obecného zájmu de facto vyplývá také zvláštní zájem na zabezpečení jejich uspokojování, projevující se např. tím, že takové potřeby jsou uspokojovány buďto přímo prostřednictvím státu či stát si nad uspokojováním těchto potřeb ponechává kontrolu, ať již přímo či prostřednictvím ovlivňování podmínek, za nichž uspokojování potřeb v obecném zájmu probíhá. Pro podporu shora uvedených tvrzení lze uvést situaci, kdy by se předmětná společnost dostala do ztráty, která by pro ni byla likvidační, přičemž zakládající subjekt – obec by takovou ztrátu negarantovala, což patrně nelze předpokládat. Za další rozhodnou skutečnost lze považovat i regulaci cen vodného a stočného ze strany územně samosprávných celků formou obecně závazných cenových předpisů, cena tedy není regulována trhem.
V dané souvislosti je nutno zohlednit především judikaturu Soudního dvora EU, a to příkladmo rozhodnutí ve věci C 360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding, jsou potřeby veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu chápány jako potřeby, které jsou uspokojovány jinak, než dostupností zboží a služeb na trhu, a které se stát z důvodů obecného zájmu rozhodl poskytovat sám nebo nad kterými si přeje udržet rozhodující vliv. Při posuzování, zda – li zde existuje potřeba v obecném zájmu nemající průmyslový ani obchodní charakter, musí být vzaty v úvahu všechny relevantní právní a faktické prvky, jako okolnosti převládající v době, kdy byl dotyčný subjekt zřizován a podmínky, za kterých vykonává svoji činnost (rozhodnutí SDEU ve věci C-18/2001 Riitta Korhonem vs. Varkauden Taitotalo, čl. 48).
K postavení společnosti, která je veřejným zadavatelem lze dále uvést rozsudek SDEU ze dne 10. 4. 2008 ve věci C-393/06 Ing. Aigner, Wasser-Wärme-Umwelt GmbH vs. Fernwärme Wien GmbH, který uvádí k podmínce potřeby obecného zájmu: “je lhostejné, že kromě své úlohy v obecném zájmu vykonává uvedený subjekt rovněž další činnost za účelem dosažení zisku, pokud nadále uspokojuje potřeby obecného zájmu … podíl činností vykonávaných za účelem dosažení zisku v rámci všech činností daného subjektu je pro účely jeho kvalifikace jako veřejnoprávního subjektu rovněž irelevantní”.
Ve vztahu k podmínce ad) 2 lze konstatovat, že případy, kdy společnost bude financována z více než 50% státem či jiným veřejným zadavatelem, nebo bude státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána, a to zpravidla ve smyslu ustanovení § 66a obchodního zákoníku, lze považovat za dostačující k jejímu naplnění a tedy klasifikaci společnosti jako veřejného zadavatele. Není ani rozhodné, zda je společnost ovládána jedním či více veřejnými zadavateli, neboť podmínka ovládání veřejným zadavatelem je splněna i v případě více veřejných zadavatelů, příkladmo svazků obcí. Smyslem předmětného ustanovení je postihnout případy, kdy veřejný zadavatel založí právnickou osobu jiné formy než příspěvková společnost a samozřejmě tedy i případy, kdy zde existuje pluralita subjektů.
Případ jiné osoby dle ustanovení § 151 odst. 2 ZZVZ, jež vykonává relevantní činnost, a to na základě zvláštních či výhradních práv, či pokud nad ní veřejný zadavatel uplatňuje dominantní vliv je nutno uvést, že existenci zvláštních či výhradních práv je nutno posoudit dle následujících premis. Zvláštními či výhradními právy dle ZZVZ jsou práva udělená příslušným orgánem veřejné moci na základě právního předpisu, jejichž obsahem je vyhrazení výkonu relevantních činností jednomu či více subjektům, a která podstatně ovlivňují možnost jiných subjektů vykonávat tuto činnost. Je tedy nutno především posouzení, zda – li udělení takového práva podstatně ovlivní možnost jiných osob za srovnatelných podmínek vykonávat relevantní činnost na stejném území a je nutno i zkoumat, jakým způsobem tato osoba předmětné právo získala.
Zásadní skutečností, jejíž existence vede k závěru, že se nejedná o zvláštní či výhradní právo je ta, zda taková práva byla udělena postupem, u něhož bylo zajištěno vhodné zveřejnění, a jejichž udělení bylo založeno na objektivních kritériích. Zcela nově je v zákoně zároveň vymezen demonstrativní výčet právních předpisů, na základě kterých pokud je takové osobě právo uděleno, rovněž se o zvláštní či výhradní právo nebude jednat. Předmětné právní předpisy jsou jednak vymezeny v příloze č. 5 zákona a dále se jedná o postupy, mezi něž patří zadávací či koncesní řízení umožňující účast neomezenému okruhu dodavatelů.
V příloze č. 5 zákona se jedná o demonstrativní výčet právních předpisů EU, kdy za postupy udělené v souladu s těmito jsou považovány právní předpisy ČR, kterými došlo k jejich transpozici. Předmětné právní předpisy, vymezené touto přílohou, věcně pokrývají část relevantních činností, definovaných v zákoně. Mezi předmětné právní předpisy patří zejména právní předpisy EU (vymezené přílohou II. sektorové směrnice) a dále právní předpisy ČR, kterými došlo k jejich transpozici, přičemž je nutno především klást důraz na příslušné evropské právní předpisy, neboť by nebylo lze akceptovat případné právní předpisy ČR, jež mají širší působnost. Lze zmínit například udělení oprávnění k provozu zařízení pro zemní plyn dle směrnice 2009/73/ES, o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem, dále povolení nebo výzva k podání nabídky na výstavbu nových zařízení na výrobu elektřiny v souladu se směrnicí 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, obě transponované v rámci energetického zákona.
Mezi postupy vymezené přílohou č. II sektorové směrnice a přílohou č. 5 zákona však nepatří konkrétní postupy vztahující se k výrobě tepla, neboť ve vztahu k energetickému zákonu jsou vymezeny pouze postupy ve vztahu k zemnímu plynu a k výrobě elektřiny, k obdobnému závěru tedy lze dospět i posouzením existence zvláštních či výhradních práv dle obecných premis v ZZVZ.
Závěrem tedy lze konstatovat, že ve Vašem případě bude patrně při zadávání sektorové veřejné zakázky nutno postupovat dle ZZVZ, neboť ve Vašem případě by měla být naplněna definice sektorové veřejné zakázky, jíž zadává veřejný zadavatel vykonávající relevantní činnost, případně, pokud by zde skutečně absentovala jedna z podmínek, a to existence průmyslové či obchodní povahy, dle našeho názoru bude naplněna definice jiné osoby dle §151 odst. 2 ZZVZ, jež vykonává relevantní činnost na základě zvláštního či výhradního práva nebo nad touto osobou může veřejný zadavatel uplatňovat dominantní vliv. Tedy v případě, kdy budete zadávat jako veřejný zadavatel sektorovou veřejnou zakázku, je nutno postupovat dle ZZVZ, a to konkrétně dle Části sedmé ZZVZ, pouze pokud se bude jednat o nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku. Dle části, jež upravuje tzv. podlimitní režim je nutno postupovat pouze v případě, kdy byste jakožto veřejný zadavatel zadávali klasickou veřejnou zakázku podlimitní, a tedy nikoliv sektorovou veřejnou zakázku. Dle ustanovení § 158 ZZVZ zadavatel není povinen zadávat v zadávacím řízení sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne limitu dle ustanovení § 25 ZZVZ.

Pokud v předběžném oznámení v úvodu označíte, že „Toto oznámení je pouze pro předběžné oznámení“, nemůžete provést zkrácení lhůty pro podání nabídek v navazujícím zadávacím řízení.

Naopak označení „Na základě tohoto oznámení budou zkráceny lhůty pro doručení nabídek“ v předběžném oznámení má za následek, že v navazujícím zadávacím řízení mohou být zkráceny lhůty pro podání nabídek např. podle § 57 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. I v případě uveřejnění předběžného oznámení s takovýmto označením sdělí zadavatel dodavatelům svůj úmysl zahájit zadávací řízení, avšak předběžné oznámení již neslouží „pouze“ k tomuto sdělení.

Z Vašeho dotazu není zřejmé, zda se jedná o veřejnou zakázku zadávanou v režimu zákona či o veřejnou zakázku malého rozsahu, odpovíme tedy obecně:
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“) reguluje problematiku střetu zájmů v § 44 (viz níže), střed zájmů pak může být za splnění zákonných podmínek také důvodem pro vyloučení ze zadávacího řízení podle ustanovení § 48 zákona.
Za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení, nebo mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením.
I v případě, že by v zadávacím řízení ke střetu zájmu došlo, není tato skutečnost sama o sobě důvodem pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení. Zadavatel je oprávněn dodavatele vyloučit, až pokud by nebylo možné přijmout jiné oprávněním, kterým by mohlo být střetu zájmu zabráněno (např. výměna člena hodnotící komise atp.).
Pokud je tedy dodavatel ze zadávacího řízení vyloučen bez dalšího jen z důvodu příbuzenské vazby mezi statutárními orgány zadavatele a dodavatele, aniž by bylo argumentováno z jakého důvodu ke střetu zájmů dochází a z jakého důvodu mu nejde zabránit jinak než vyloučením dodavatele, je takovýto postup nezákonný.

Podle ustanovení § 45 odst. 4 ZZVZ může dodavatel splnit povinnost předložit doklad odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státě, který umožnuje neomezený dálkový přístup. Co je informačním systémem veřejné správy stanoví zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který je v gesci ČR – Ministerstva vnitra. Informačním systémem veřejné správy se rozumí zejména obchodní rejstřík, insolvenční rejstřík, živnostenský rejstřík, katastr nemovitostí, které jsou veřejnosti neomezeně přístupné a spravované veřejnou správou. Více také viz http://www.mvcr.cz/clanek/co-je-a-co-neni-isvs.aspx
Seznam autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě spravovaný Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a seznam autorizovaných architektů vedených Českou komorou architektů nejsou informačním systémem veřejné správy ve smyslu § 45 odst. 4 ZZVZ ve spojení se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů. Tuto skutečnost nám potvrdila i Česká republika – Ministerstvo vnitra.
S ohledem na výše uvedené nemůže být profesní způsobilost architekta, autorizovaného inženýra nebo technika doložena odkazem na seznamy vedené profesními komorami, které jsou veřejně přístupné na jejich internetových stránek, ale musí předložit osvědčení o autorizaci.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadavateli neukládá povinnost vyžadovat, aby jakýkoliv dodavatelem provedený úkon v průběhu zadávacího řízení byl opatřen tzv. elektronickým podpisem ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž ani dodavatel není ze ZZVZ povinen svou nabídku podávanou do zadávacího řízení opatřovat elektronickým podpisem.
Zadavatel avšak může jako jednu ze zadávacích podmínek stanovit požadavek na opatření nabídky dodavatele elektronickým podpisem. Takový postup zadavatele není ZZVZ vyloučen.
V případě, že se zadavatel rozhodne stanovit jako jednu ze zadávacích podmínek i požadavek na podepsání nabídky dodavatele elektronickým podpisem, je nezbytné zvážit, zda je tento požadavek pro podání nabídky skutečně nezbytně nutný, jelikož je nutné mít na paměti, že podle § 36 odst. 1 ZZVZ zadavatel nesmí nastavit zadávací podmínky tak, aby určitým dodavatelům vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Je tedy otázkou, zda je požadavek zadavatele na opatření nabídky elektronickým podpisem skutečně pro zadání veřejné zakázky natolik zásadní na to, aby byl zadavatelem vyžadován.
Pokud je již nicméně ze strany zadavatele v zadávacích podmínkách požadováno, aby nabídka dodavatele byla opatřena elektronickým podpisem, musí nabídka dodavatele při svém podání daný požadavek splňovat. V opačném případě by se jednalo o nesplnění zadávací podmínky a dodavatel by musel být zadavatelem ze zadávacího řízení vyloučen.
Co se dále týká korektnosti a pravdivosti informací uvedených dodavatelem v nabídce, pak rozhodně nejsme toho názoru, že opatření nabídky dodavatele jeho elektronickým podpisem zadavateli zajistí, že informace uváděné dodavatelem v nabídce jsou bezvýhradně pravdivé a relevantní.
Závěrem uvádíme, že rovněž nelze směšovat platnost elektronického podpisu a platnost, respektive obsah samotného dokumentu, který je elektronickým podpisem opatřen v jedno. Jedná se o dvě odlišné věci. Dokument podepsaný platným elektronickým podpisem pouze (i) identifikuje osobu, která daný dokument podepsala, a dále pak (ii) deklaruje, že k podepsání dokumentu skutečně došlo právě onou konkrétní osobou, která měla jako osoba oprávněná daný dokument podepsat, čímž to dokument získá váhu originálu v elektronické podobě obdobně jako je tomu tehdy, pokud je dokument podepisován v podobě listinné.

K Vámi zaslanému dotazu, který se z velké části týká předkládání dokladů v rámci dodavatelem podané nabídky v zadávacím řízení veřejné zakázky, Vám sdělujeme následující.
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ ZZVZ“ nebo „zákon“) zadavateli neukládá povinnost vyžadovat, aby jakýkoliv dodavatelem předložený doklad v průběhu zadávacího řízení byl tzv. konvertovaným dokumentem ve smyslu § 22 a dalších souvisejících ustanovení zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení ZZVZ zadavateli neumožňuje požadovat originály dokumentů o kvalifikaci již v nabídce a takovýto postup je v rozporu z § 45 ZZVZ.
V ZZVZ se předkládání dokladů věnuje ustanovení § 45 odst. 1 ZZVZ uvádí, že: „Pokud tento zákon nebo zadavatel vyžaduje předložení dokladu, předkládá dodavatel kopie dokladu, nestanoví-li tento zákon jinak. Zadavatel může postupem podle § 46 odst. 1 požadovat předložení originálu nebo ověřené kopie dokladu.“ Z  uvedeného vyplývá, že doklady prokazující splnění podmínek účasti, jsou účastníky zadávacího řízení předkládány v kopiích, nestanoví-li ZZVZ jinak.
Zároveň ZZVZ stanoví v případě povinnosti vybraného dodavatele předložit zadavateli na jeho výzvu originál nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci dle ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) ZZVZ. Zadavatel rovněž může v průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení předložil doklad o splnění podmínek účasti v originále nebo ověřené kopii. V takovém případě pak zadavatel postupuje v souladu s ustanovením § 46 ZZVZ.
Je-li to potřebné k zajištění řádného průběhu zadávacího řízení, zejména tam, kde by vznikla pochybnost o autenticitě předložených kopií dokladů nebo jejich obsahu, umožňuje ZZVZ zadavateli, aby si mohl vyžádat originály nebo ověřené kopie dokladů prokazujících splnění podmínek účasti stanovených zadavatelem v rámci zadávací dokumentace viz ustanovení §46 ZZVZ. Nebude-li účastník zadávacího řízení na výzvu zadavatele reagovat, může jej zadavatel z účasti v zadávacím řízení v souladu s ustanovením § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ vyloučit.

V případě, že jste v minulosti uzavřeli smlouvu na veřejnou zakázku malého rozsahu (vycházíme z předpokladu, že předpokládaná hodnota byla určena správně a zadavatel se nedopustil zakázaného dělení) a nyní vyvstala potřeba změny závazku s takovéto smlouvy je, jak jste správně dovodil, nutné ověřit, zda celková hodnota závazku ze smlouvy, včetně plánované změny, nepřesahuje limity pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Pokud by se tak stalo, stejně jako ve Vámi uváděném případě, je pak nutné, aby při změně závazku zadavatel respektoval pravidla uvedené v § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávaní veřejných zakázek (dále jen „zákon“). Změnu závazku je tak například možno provést za splnění podmínek § 222 odst. 6 zákona. Posouzení splnění podmínek je pak zodpovědností zadavatele.

Podle § 211 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) platí, že při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta. Dané pravidlo představuje speciální úpravu ve vztahu k pravidlům doručování podle obecné právní úpravy a týká se výhradně na komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v režimu ZZVZ.
V § 211 odst. 6 ZZVZ je dále definována skutečnost rozhodná, od níž se odvíjí počítání času při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky. Touto skutečností je dodání dokumentu do datové schránky, přičemž dodáním dokumentu do datové schránky ZZVZ rozumí doručení dokumentu.
Dále ve vztahu k počítání lhůt, ale i dalším pravidlům týkajícím se doručování, nicméně platí obecná právní úprava, tj. například § 605 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), podle kterého lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.
Ve vztahu k Vašemu dotazu shora uvedené tudíž znamená, že pokud zadavatel požaduje objasnit některé údaje uvedené účastníkem zadávacího řízení v nabídce a toto objasnění účastníka zadávacího řízení má být zadavateli poskytnuto do 3 kalendářních dnů, pak v případě, že zadavatel svou žádost o objasnění údajů odešle v pondělí, v pondělí je tato žádost o objasnění účastníkovi zadávacího řízení dodána (čímž ZZVZ rozumí i doručena) do datové schránky, pak skutečnost rozhodná pro počítání lhůty pro podání objasnění nastává v pondělí a ode dne následujícího, tedy od úterý, se počítá lhůta pro podání objasnění, a to podle § 605 OZ. Lhůta pro objasnění v nastíněném příkladu uplyne ve čtvrtek, tj. 3. kalendářní den po skutečnosti rozhodné.
Dále doplňujeme, že lhůty, které jsou stanoveny zadavatelem, a to nejen v, ale i pro průběh samotného zadávacího řízení, musí být určeny vždy v souladu se zásadami podle § 6 ZZVZ, tj. nemělo by docházet k případům, kdy zadavatel stanoví lhůtu pro objasnění údaje z nabídky účastníka zadávacího řízení v rozsahu například 3 kalendářních dnů, přičemž žádost o objasnění bude účastníkovi zadávacího řízení doručena v pátek večer do datové schránky a objasnění nabídky ze strany účastníka zadávacího řízení bude objektivně vyžadovat čas delší než jen v rozsahu 3 kalendářních dnů. Takový postup zadavatele by samozřejmě byl v rozporu se ZZVZ.
V neposlední řadě rovněž v této otázce platí pravidlo podle § 46 odst. 1, věta druhá, ZZVZ, kdy zadavatel může žádost o objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

Podle § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ.
Povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy nastává pouze v případě smluv, na které se vztahuje povinnost jejich uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ. Povinnost uveřejnit smlouvu se podle § 219 odst. 1 odst. d) ZZVZ nevztahuje na smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu, například podle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv).
Stejný závěr vyplývá i z ustanovení § 8 odst. 4 zákona o registru smluv, dle něhož uveřejněním smlouvy v souladu se zákonem o registru smluv je splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách.

V případě, že byla smlouva na veřejnou zakázku uveřejněna podle registru smluv, není již do budoucna nutné ji uveřejňovat na profilu zadavatele, a to bez ohledu na to, zda se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, či o zakázku zadávanou v režimu zákona. Pokud se však zadavatel rozhodne, že je vhodnější uveřejnit smlouvu i na profilu zadavatele, aby byly informace k veřejné zakázce na profilu kompletní (je-li zakázka zadávaná prostřednictvím profilu zadavatele, může tak učinit.
Zákon je cíleně takto nastaven, není totiž vhodné požadovat po zadavateli, aby uveřejňoval smlouvu i na profilu zadavatele i v registru smluv, takovýto postup by totiž vedl k nepřiměřené administrativní zátěži. Zákon o zadávání veřejných zakázek ani v žádném dalším ustanovení nevyžaduje evidenci veřejných zakázek malého rozsahu na profilu zadavatele.

ad 1) skutečnosti požadované podle § 104 odst.2 nejsou kvalifikací. Tedy ani není možné tyto skutečnosti prokázat SKD Podle § 233 a § 234, i kdyby v certifikátu takové informace byly. Certifikát vydaný v rámci schváleného systému certifikovaných dodavatelů slouží k prokázání kvalifikace dodavatele.
ad 2) prokázání skutečných majitelů není možné certifikátem nebo čestným prohlášením. Zadavatel musí podle § 104 odst.2 písm. b) požadovat doklady, z kterých vyplývají vztahy podle písm. a). Tedy musí jít o konkrétní doklady, přestože nejsou zákonem specifikované pro jejich možnou variabilitu.
Pro konkrétní postup v případě požadavků na doklady podle § 104 odst.2 doporučujeme ve Stanovisku k dané problematice na adrese:
http://www.portal-vz.cz/getmedia/aac7f163-f378-477a-827b-595566b5f4f6/161220_skutecny-majitel_po-novele-1_1_2017_k-uverejneni.pdf [PDF, 416.13KB]

V souladu s § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo i technických podmínek.
Dále se podle § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ pro účely ZZVZ zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 ZZVZ a výzev uvedených v příloze č. 6 ZZVZ.
S ohledem na shora uvedené proto v případě, že jako zadavatel budete požadovat v průběhu plnění veřejné zakázky změnu způsobu financování zadavatelem odbíraného plnění v návaznosti na Vaše aktuální potřeby a mechanismus změny způsobu financování veřejné zakázky na straně zadavatele bude v zadávací dokumentaci jednoznačně vymezen a zároveň nebude měnit celkovou povahu veřejné zakázky, pak je možné takovou změnu realizovat, tj. zadavatel si může takovou změnu vyhradit postupem podle § 100 odst. 1 ZZVZ. Otázka, zda je nutné takovou vyhrazenou změnu závazku realizovat dodatkem ke stávající smlouvě veřejnou zakázku či nikoli, závisí toliko na její samotné specifikaci.
Je-li vyhrazená změna závazku včetně podmínek, za jakých může nastat, předem uvedena v zadávací dokumentaci, případně konkrétně ve smlouvě (zjednodušený příklad: předmět plnění veřejné zakázky bude zhotoven v době 1 měsíce od uzavření smlouvy, přičemž doba plnění veřejné zakázky nad rámec 1 měsíce se může posunout o tolik dní, po které nebude z objektivních důvodů možné předmět veřejné zakázky zhotovovat a dodavatel nebude v prodlení s plněním), nemusí být takováto vyhrazená změna závazku realizována na základě dodatku.
Naopak tomu bude třeba v případě, kdy realizace vyhrazené změny závazku bude podmíněna uzavřením dodatku (opět velice zjednodušeně se například může jednat o situaci, kdy změnou sazby daně z přidané hodnoty dojde k navýšení ceny za plnění veřejné zakázky). V takovém případě by zadavatel musel realizovat vyhrazenou změnu závazku uzavřením dodatku ke stávající smlouvě na veřejnou zakázku.
Závěrem doplňujeme, že je vždy žádoucí si provedení jakýchkoliv změn smlouvy na veřejnou zakázku včetně jejich mechanismu předem jednoznačně vyhradit. V opačném případě může zadavatel provést změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku bez provedení zadávacího řízení pouze a výhradně postupem podle § 222 ZZVZ.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) pojem „jedinečnost firmy“ nezná. Z obsahu Vašeho dotazu vyplývá, že směřuje k možnosti použití jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) podle § 63 odst. 3 ZZVZ, tedy k situaci, kdy veřejná zakázka může být splněna pouze určitým (jediným) dodavatelem. ZZVZ vymezuje pro tuto situaci důvody umělecké (§ 63 odst. 3 písm. b, technické (§ 63 odst. 3 písm. b), a důvody ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví (§ 63 odst. 3 písm. c).
V případě, že veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem, může zadavatel použít JŘBU, avšak pouze za podmínek stanovených v ustanovení § 63 odst. 4 ZZVZ, tedy pouze v těch případech, kdy nelze využít jiného postupu a zároveň zadavatel nestanovil zadávací podmínky veřejné zakázky s cílem vyloučit hospodářskou soutěž. Tyto podmínky musí být zadavatel schopen prokázat.
Zadavatel je povinen při zkoumání toho, zda jsou splněny podmínky pro použití JŘBU, vycházet nejen ze stavu objektivní neexistence více dodavatelů způsobilých plnit veřejnou zakázku na území České republiky, ale též ze stavu na celosvětovém trhu (není výjimkou, že některé špičkové technické přístroje vyrábí jen jeden výrobce v EU a další např. v USA nebo Japonsku a ani v takovém případě nemůže zadavatel takovou veřejnou zakázku zadat legálně v JŘBU). Dále zadavatel bude muset vždy posoudit, zda nelze pro účely pořízení požadovaného předmětu plnění veřejné zakázky využít jiný postup, který by nezahrnoval jednání pouze s jediným dodavatelem v rámci JŘBU, a zároveň že nestanovil zadávací podmínky s cílem vyloučit hospodářskou soutěž, tzn. že zadavatel cíleně nestanovil zadávací podmínky diskriminačně tak, že nemohly být ze strany ostatních dodavatelů naplněny.
Z výše uvedeného plyne, že ZZVZ pro případ použití JŘBÚ z důvodu existence jediného dodavatele nestanoví dodavateli žádnou povinnost předkládat jakékoli doklady či prohlášení o této skutečnosti. Je však třeba zdůraznit, že je na zadavateli existenci jediného dodavatele a splnění podmínek pro použití JŘBU prokázat, a lze tedy doporučit, aby zadavatel tyto skutečnosti v rámci zadávacího řízení řádně zdokumentoval.

Jak správně uvádíte nová právní úprava již neobsahuje vyhlášku, která by obdobně jako tomu bylo v minulosti regulovala povinnost odůvodňovat požadavky na technickou kvalifikaci. Pokud se tedy týká přiměřenosti ve vztahu k nastavení kritérií kvalifikace je vždy nutné, aby byla nastavena přiměřeně ve vztahu ke složitosti předmětu veřejné zakázky. Zadavatel tak bude zpravidla vycházet ze svých zkušeností, znalostí trhu, či může získat potřebné informaci v rámci předběžných tržních konzultací.
Ministerstvo pro místní rozvoj v tuto chvíli neplánuje vydání prováděcího právního předpisu. Situaci nelze účinně řešit ani metodicky, neboť každá veřejná zakázka je jiná a nelze tedy stanovit paušální hodnoty, které by pro kvalifikaci byly vždy přiměřené.

Povinnosti uvedené v § 122/3/c ZZVZ, resp. § 104/2/a/b neřeší způsob prokázání skutečných majitelů. Pouze demonstrativně navádí, kterými dokumenty nejčastěji musí být skuteční majitelé prokázáni – viz. § 104/2/b. Ale k samotnému prokázání skutečně musí dojít ve struktuře vlastnictví až po skutečné majitele. Nemůže tedy nastat situace, kdy by zadavatel z odkladů byl informován, že dodavatel je vlastněn např. třemi dalšími právnickými osobami bez další znalosti o jejich skutečných majitelích. Na druhou stranu lze zkoumáním dojít ke skutečnosti, že dodavatel takové osoby možná vůbec nemá (např. v případě 10 vlastníků – což mohou být osoby, které neodpovídají definici skutečných vlastníků podle zákona o praní špinavých peněz, na jehož základě je stanovena povinnost zadavatele zkoumat dodavatele, pokud je právnickou osobou). Konkrétní postup je k dispozici na portále veřejných zakázek:
http://www.portal-vz.cz/getmedia/aac7f163-f378-477a-827b-595566b5f4f6/161220_skutecny-majitel_po-novele-1_1_20107_k-uverejneni.pdf [PDF, 416.13KB]
Takže dodavatel, který předloží certifikát dle § 223 a z kterého nevyplývá splnění povinnosti podle § 122, resp.104, nesplní povinnost danou § 122/3 zaslat zadavateli doklady, které jsou podmínkou pro uzavření smlouvy. Zadavatel by měl takového dodavatele vyzvat k předložení takových dokladů, které skutečně tuto povinnost prokáží. Je nutné připomenout, že prokazování skutečných majitelů není kvalifikací, ale podmínkou k podpisu smlouvy a zadavatel má povinnost dodavatele k předložení dokladů vyzvat, nemůže se spokojit pouze s tím, co bylo předloženo v nabídce a rovnou takového dodavatele vyloučit, pokud z nabídky není jasné, kdo je skutečným majitelem.

V návaznosti na otázku předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele bylo ze strany Ministerstva pro místní rozvoj vydáno výkladové stanovisko expertní skupiny, které předmětnou problematiku vysvětluje a zároveň odpovídá i na Vámi položené dotazy.

Stanovisko k předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele naleznete na webové stránce http://www.portal-vz.cz/getmedia/aac7f163-f378-477a-827b-595566b5f4f6/161220_skutecny-majitel_po-novele-1_1_2017_k-uverejneni.pdf.

Závěrem doplňujeme, že shora uvedené stanovisko rovněž zohledňuje i další konsekvence spojené s rozkrýváním konečných majitelů vybraného dodavatele.

Požadavek § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“), aby písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem probíhala v zadávacím řízení (až na výjimečné případy) elektronicky, nebrání tomu, aby v zadávacím řízení probíhala komunikace ústní, pokud ji zákon nevylučuje. Podle § 211 odst. 1 zákona lze totiž použít ústní komunikaci, není-li v zákoně stanoveno jinak a obsah ústní komunikace je v dostatečné míře zdokumentován, zejména zápisy zvukovými nahrávkami, nebo souhrny hlavních prvků komunikace. Ústní jednání je tak možné nejen v případech jednání výslovně zákonem upravených (například § 61 odst. 7), ale i ve všech dalších případech, kde zákon formu komunikace nepředepisuje.

Právě prohlídka místa plnění bude typickým příkladem, kdy dochází k ústní komunikaci mezi přítomnými zástupci zadavatele a dodavatelů. Zadavatel je tak oprávněn komunikovat s dodavateli ústně, je však povinen komunikaci v dostatečné míře zdokumentovat. V případě, že dochází k vysvětlování zadávací dokumentace postupuje zadavatel podle § 98 zákona, v případě, že by byla zadávací dokumentace měněna nebo doplňována postupuje zadavatel podle § 99 zákona.

Dotčeným ustanovením zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), které se věnuje situaci, kdy v zadávacím řízení zůstane pouze jediný účastník, se rozumí § 127 odst. 2 písm. h) ZZVZ. Pro uplatnění tohoto ustanovení se dále nestanoví žádné další podmínky a je proto zcela na uvážení zadavatele, zda ke zrušení zadávacího řízení přistoupí či nikoliv.

Rozhodným hlediskem bude hospodárnost a efektivnost vynakládání veřejných prostředků nebo posouzení provozních potřeb Zadavatele. Při nakládání s veřejnými prostředky musí být postupováno souladně s pravidly hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Požadavek auditního orgánu při zajištění výkonu finanční kontroly na zdůvodnění takového postupu Zadavatele se však může jevit jako opodstatněný.

Závěrem proto sdělujeme, že zákon o zadávání veřejných zakázek žádné další podmínky ve vztahu k ekonomické výhodnosti pří výběru jediného účastníka zadávacího řízení neuvádí, je proto zcela na rozhodnutí zadavatele, zda rozhodne o výběru jediného dodavatele bez provedení hodnocení.

Ustanovení § 100 a § 222 se vztahuje primárně ke změnám závazku – tedy již uzavřené smlouvy. Tomu by měl odpovídat i průběh zadávacího řízení a hlavně zadávací dokumentace. Možnost měnit závazek není možnost se pojistit proti chybám v zadávací dokumentaci (tedy “co nedokážu popsat v předmětu zakázky si vyhradím jako změnu v průběhu realizace”), ale jde v případě § 100 o možné změny mechanismů smlouvy, které musí být jednoznačně vyhrazeny. Zadavatel se tak nesmí dostat do situace, kdy by ihned po uzavření smlouvy provedl změnu závazku (bez ohledu na formu takové změny) jen proto, protože ze zadávacího řízení vzešla nabídka v rozporu s podmínkami účasti, resp. zadávací dokumentací. Vyhrazeným změnám závazku podle § 100 odst.1 odpovídá např. inflační doložka, možné platby za jevy, které mohou nastat, ale zadavatel je nepředpokládá, nechce je, ale může k nim dojít (např. různé posuny termínů realizace, platby za různé situace, které nejsou standardní (hlídání stavby v případě zakonzervování stavby po určitou dobu, přestože to nebylo předpokládáno), změna ceny v případě změny legislativy (DPH, platy pracovníků dle tabulek, v oborech atp.), množství činnosti (vnější okolnosti mne donutí určitou činnost provést vícekrát, než je předpokládáno – např. sekání trávy), ale i způsob započtení množství do zakázky – např. objemové položky na stavbě – beton, množství hlíny v případech, kdy zadavatel neví, kolik množství bude potřeba odtěžit, kolik betonu bude potřeba skutečně zpracovat do základů stavby). Obecně platí, že změny musí být dopředu jasně popsány, změny mohou nastat, ale ke změnám nemusí vůbec dojít. Zadavatel ale nemůže stanovit, že si vyhrazuje možnou změnu v případě, že nějaké množství nějaké položky bude jiné, tak se dopočítá, aniž by konkrétně věděl, o jaké konkrétní položky se jedná. Takový způsob provádění změn závazku by byl v rozporu s principy zadávání a bylo by to obcházení zákona při zadávání veřejné zakázky. V případě § 222 lze provádět změny (píšete, že půjde o technologie – tedy pravděpodobně půjde o dodávky) např. podle odst. 4, kde zadavatel má k dispozici možnost měnit závazek do 10 % ze své vlastní vůle bez odůvodnění, případně pokud objektivně naplní podmínky odst. 5, tak do 50 % původní hodnoty závazku. V tomto případě ale skutečně musí odpovídat podmínkám, uvedeným v odst. 5. Vzhledem k možnosti zákona č. 134/2016 Sb. měnit závazek je nutné si uvědomit, že změna závazku se skutečně týká až situace po výběru dodavatele a uzavření smlouvy (proto se také jedná o změnu závazku), nikoliv o možnost zadavatele nezpracovat podmínky účasti, resp. zadávací podmínky do podoby takové, aby byla umožněna účast dodavatelů v zadávacím řízení, bez ohledu na to, zda stanovil vlastnosti předmětu veřejné zakázky odkazem na normy a technické dokumenty nebo požadavky na funkci a výkon. S ohledem na skutečnost, že ve Vašem případě jde o jednací řízení s uveřejněním, máte možnost řadu okolností s účastníky zadávacího řízení projednat v rámci zadávacího řízení, případně využít § 33 – předběžné tržní konzultace.

Zákon o zadávání veřejných zakázek nereguluje tuto povinnost dodavatele. Zákon však v § 105 odst. 1 zadavateli umožňuje takovýto požadavek v zadávací dokumentaci – je to tedy oprávnění zadavatele. S uvedeného tedy vyplývá, že dodavatel je povinen předmětné informace sdělit, pokud je zadavatel v zadávací dokumentaci požaduje.

V případě určování skutečného majitele dle § 104 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se musí jednat o fyzickou osobu. Ve Vašem případě musíte jít v koncernové struktuře výš a zjišťovat dále majitele právnické osoby, která je jediným společníkem dané obchodní korporace.
Pouze v případě, pokud není-li skutečný majitel nebo jej nelze určit v celé koncernové struktuře, určí se skutečný majitel dodavatele postupem dle ustanovení § 4 odst. 4 bod 4. zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů.
V této souvislosti bychom ještě rádi odkázali na stanovisko expertní skupiny MMR k této problematice, které je uveřejněno na portále o veřejných zakázkách a koncesích na níže uvedené adrese:
http://www.portal-vz.cz/getmedia/aac7f163-f378-477a-827b-595566b5f4f6/161220_skutecny-majitel_po-novele-1_1_2017_k-uverejneni.pdf

Povinnost veřejného zadavatele uveřejnit skutečně uhrazenou cenu vyplývá z § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), který navazuje na odst. 1 téhož paragrafu.
ZZVZ dle shora uvedených ustanovení ukládá zadavateli následující povinnosti:
– Veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému.
– Veřejný zadavatel uveřejní nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle odstavce 1. U smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce.

S odkazem na shora uvedené tedy shrnujeme, že zadavatel je povinen dle § 219 ZZVZ uveřejnit na profilu zadavatele do 15 dnů od konce každého čtvrtletí smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku zadávanou na základě rámcové dohody a zároveň uveřejnit nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy.

V tomto ohledu je zákon poměrně nekompromisní, jsou-li předmětné dokumenty součástí ZD (i jako přílohy) je nutné je uveřejnit na profilu zadavatele. Výjimkami jsou pouze důvody podle § 211 odst. 3, případně ochrana důvěrných informací podle § 36 odst. 8 zákona. Pokud nejsou naplněny podmínky pro využití výše uvedených výjimek (k jejich naplnění u „běžné“ zakázky na stavební práce zpravidla nedochází) z uveřejnění je nutné uveřejnit ZD jako celek. Jediným možným řešením tedy je navýšení kapacity profilu zadavatele, tak aby mohl zadavatel povinnost uveřejnit ZD.

V podlimitním režimu není nutné posuzovat MNNC, je to volba zadavatele (pokud dopředu sám neurčil pravidla, v kterých případech bude nabídky a jejich ceny považovat za MNNC). V nadlimitním režimu to je povinnost (viz § 113). Pokud tedy dojde k posuzování MNNC v nadlimitním režimu, postupuje zadavatel podle § 113 zákona č. 134/2016 Sb.
K druhé části dotazu – ano, pokud je smlouva uveřejněna v registru smluv, podle § 219 odst.1 písm. d) nemusíte uveřejňovat podle zákona č. 134/2016 Sb. Doporučujeme přečíst stanovisko k problematice na stránkách MMR – portál-vz.cz:
Společné stanovisko MMR, MV a ÚOHS k problematice vztahu povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a povinnosti uveřejnit smlouvu podle zákona o registru smluv – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz). Zde je uvedeno násl., že současně podle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv č. 340/2015 Sb. platí, že „je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách“.

Z hlediska požadavku, které jsou na zadavatele podle ZZVZ v této souvislosti kladeny, není jeho povinností seznam poddodavatelů (tak ZZVZ tuto kategorii podle nové terminologie označuje), na svém profilu uveřejňovat. Vyplývá to z dikce § 219 ZZVZ, který nově podmínky uveřejňování upravuje a který povinnost k uveřejňování poddodavatelů neobsahuje.
V souvislosti s ukončením zadávacího řízení pro veřejnou zakázku Vás pak chceme v této souvislosti ještě upozornit na povinnost zadavatele, která je mu uložena v ustanovení § 217 ZZVZ, kde je nutné označit poddodavatele v Písemné zprávě zadavatele podle odst. 2 písm. f)., pokud jsou zadavateli známi.

K Vašemu dotazu předně odkazuji na metodický dokument, který se podrobně zabývá problematikou změn závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku zde:

Metodiky speciální k zadávacím řízením

Pokud se týká Vašeho konkrétního dotazu: Zákon o zadávání veřejných zakázek situaci výslovně neřeší, neukládá tedy zadavateli povinnost vyhotovovat konkrétní doklady, které by odůvodňovaly provedení změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Postup zadavatele však musí být vždy transparentní, a mělo by být umožněno zpětně jeho postup kontrolovat. Jakým způsobem zadavatel transparentnost zajistí je na jeho uvážení. Zadavatel je ten, který bude povinen v případě následné kontroly jeho postupu prokazovat, že pro provedení změny závazku byly naplněny veškeré zákonné požadavky.
Ve vztahu ke změnám závazku ze smlouvy podle § 222 odst. 6 zákona ještě upozorňuji, že v souladu s § 222 odst. 8 je zadavatel povinen do 30 dnů od provedení změny závazku odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona.

Nový zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek již nedefinuje kategorii dotovaného či sektorového zadavatele, neboť došlo k terminologickým změnám, kdy již neexistují termíny dotovaný zadavatel ani sektorový zadavatel, tedy dříve dotovaný zadavatel je nyní subjekt dle ustanovení § 4 odst. 2 ZZVZ a namísto termínu sektorový zadavatel, již je definován pouze termín sektorová veřejná zakázka, došlo tedy k přesunutí těžiště ze subjektu na předmět veřejné zakázky.
V případě souběhu zadavatele dle ustanovení § 4 odst. 2 ZZVZ, který zadává sektorovou veřejnou zakázku, je tento povinen postupovat dle ustanovení platných pro sektorové veřejné zakázky, a to pouze pokud předpokládaná hodnota sektorové veřejné zakázky nedosahuje finančního limitu dle ust. § 25 ZZVZ.
Pokud tedy zadavatel zadává sektorovou veřejnou zakázku (tedy i tzv. zadavatel dotovaný), je povinen postupovat dle ZZVZ pouze v případě, že zadává nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku, a to dle ust. § 158 ZZVZ.

K Vašim dotazům ohledně ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), uvádíme následující.

1. a) Pokuď jakoukoliv část kvalifikace budeme prokazovat pomocí poddodavatele musí se vždy doložit doklady pro odst. a) – d) , zvláště pak v bodě c), kde je požadována základní způsobilost dle §74?
Pokud dodavatel prokazuje určitou část kvalifikace prostřednictvím jiné osoby např. poddodavatele, musí předložit doklady a závazek uvedené v § 83 odst. 1 písm. a) až d) ZZVZ a to včetně dokladů o splnění základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ.

1. b) Platí i pro poddodavatele, že musí prokázat základní způsobilost plně způsobem uvedeným v §75?
Způsob prokazování základní způsobilosti vymezený v § 75 ZZVZ platí i pro prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob.

1. c) Jak lze zákl. způsobilost prokázat, pokud v zadávací dokumentaci není způsob prokázání uveden?
Poddodavatelem může být i fyzická osoba.
Způsob prokázání základní způsobilosti je ve vztahu k České republice vymezen v § 75 ZZVZ. Tento způsob prokazování platí i v případě, že osoba, prostřednictvím které je prokazována kvalifikace, je fyzickou osobou.

2. Je dostačující pokud poddodavatel doloží svoji zákl. způsobilost čestným prohlášením?
Podle § 86 odst. 2 ZZVZ platí, že pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce nahradit předložení dokladů čestným prohlášením. Dodavatel může vždy nahradit požadované doklady jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky.
V nabídce tedy může být způsobilost dokládána čestným prohlášením, pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak. V případě, že se účastník zadávacího řízení stane vybraným dodavatelem, musí předložit originály nebo ověřené kopie před uzavřením smlouvy (§ 86 odst. 3 ZZVZ).

2. a) Jak je nutné prokazovat § 83 odst. 1 písm. d. a) a to především “písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění VZ”? NZVZ říká, že tento písemný závazek může být i 1 stranný.
Způsob prokazování podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ je stanoven v tomto ustanovení. Dodavatel zadavateli předkládá písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.
Ze závazku má podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

2. b) Bude nutné ještě přikládat poddodavatelskou smlouvu(s konkrétním názvem VZ a se závazkem k plnění), smlouvu o spolupráci,smlouvu o smlouvě budoucí,rámcovou smlouvu nebo jinou smlouvou?
Závazky mohou zachyceny i ve smlouvách. Podle § 1723 občanského zákoníku vzniká závazek ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.
Ať už je zvolena jakákoli forma pro závazek podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ je dostačující, pokud je v zadávacím řízení předložen jednou.

c) Opravdu bude stačit 1str. písemný závazek podddodavatele? Musí být v tomto 1str. písemném závazku uveden název konkrétní zakázky nebo toto prohlášení můžeme použít i do jiné zakázky??
Není stanoveno, že by text závazku musel obsahovat název konkrétní zakázky.
Podle § 553 občanského zákoníku o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Závazek podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ tedy musí být určitý.
Vzhledem k tomu, že předměty plnění veřejných zakázek bývají různé a požadavky na ekonomickou technickou či profesní kvalifikaci jsou stanoveny zadavateli v jednotlivých zadávacích řízeních odlišně, bývá téměř nemožné formulovat závazek dostatečně určitě a zároveň použitelně pro více zadávacích řízení.

3. Jsme vedeni v Seznamu kvalifikovaných dodavatelů

a) Jaké máme povinnosti k 31.12.2016, t.j. 3 měsíce od účinnosti nového zákona vůči seznamu kvalifikovaných dodavatelů?
Podle § 276 ZZVZ dodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelů podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti ZZVZ, je povinen doložit chybějící kvalifikaci včetně příslušných dokladů postupem podle § 230 ZZVZ nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti ZZVZ, jinak platí, že počínaje prvním dnem čtvrtého měsíce ode dne nabytí účinnosti ZZVZ není v seznamu zapsán. Zejména se jednalo o originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících základní způsobilost podle § 74 ZZVZ a profesní způsobilost podle § 77 ZZVZ.

3. b) Za okolností starého zákona o VZ by jsme seznam každoročně aktualizovali až do konce března příštího roku. Bude nutné tyto změny provést už do 1.1.2017?
Podle § 231 ZZVZ je dodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelů povinen nejpozději do 31. března každého roku následujícího po jeho zápisu doručit Ministerstvu pro místní rozvoj
a) písemné prohlášení, že nedošlo ke změně zapsaných údajů, a
b) doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 odst. 1 písm. b) až d).
I nadále tedy budou do 31. března předkládána prohlášení a doklady prokazující základní způsobilost.

3. c) Vyzve nás k tomu někdo nebo musíme si tuto povinnost hlídat sami?
Povinnost podle § 231 ZZVZ vyplývá ze zákona. Doporučujeme, abyste si sami hlídali splnění této povinnosti.

Elektronická aukce dle § 96 a 97 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ) není samostatným zadávacím řízením (ty jsou specifikovány v § 21 odst. 1 ZVZ), nýbrž specifickým institutem k běžnému zadávacímu postupu určenou pouze k hodnocení nabídek. Předpokladem postupu dle výše uvedeného je tak dle § 97 odst. 1 ZVZ nutno provést posouzení a hodnocení (předběžné) nabídek, o čemž je pak zadavatel povinen pořídit zprávu dle § 80 ZVZ. Zadavatel je tedy dle § 76 odst. 1 ZVZ povinen posoudit nabídky z hlediska splnění požadavků ZVZ, požadavků zadavatele uvedených v zadávací dokumentaci, a to, zda nabídka není dle § 22 odst. 1 písm. d) ZVZ v rozporu s platnými právními předpisy. Nabídky, které tyto požadavky nesplní, musí být vyřazeny a následně uchazeč dle § 76 odst. 6 ZVZ se zadávacího řízení vyloučeny.
Pokud jste tedy obdrželi nabídku na veřejnou zakázku s nabídkovou cenou vyšší, než je v zadávací dokumentaci stanovena jako maximálně přípustná, nelze z důvodu nepřijatelnosti postupovat jinak, než takovou nabídku v souladu s § 76 odst. 1 ZVZ vyřadit a následně uchazeče dle 76 odst. 6 ZVZ se zadávacího řízení vyloučit.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) umožňuje veřejné zakázky malého rozsahu (dále také „VZMR“) dle § 18 odst. 5 ZVZ za současného dodržení zásad dle § 6 ZVZ, tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, zadávat mimo režim ZVZ. ZVZ mimo výše uvedený § 6 ZVZ a § 147a odst. 2 písm. c) ZVZ stanovící povinnost uveřejnit smlouvu s vítězným dodavatelem na profilu zadavatele v případě, že cena veřejné zakázky přesáhne 500 tis. Kč bez DPH, neobsahuje procesní úpravu zadávání VZMR. Záleží tedy vždy na zadavateli, jakým způsobem bude v konkrétní VZMR postupovat. Výjimkou jsou spolufinancované veřejné zakázky, kdy kromě výše uvedených povinností musí zadavatel taktéž dodržovat závazné postupy poskytovatele dotace.
Obecně lze uvést, že zadavatelem stanovené kvalifikační požadavky nesmí omezit hospodářskou soutěž a musí odpovídat objemu a složitosti předmětu veřejné zakázky, to platí jak pro nadlimitní či podlimitní veřejné zakázky, tak i pro VZMR. I tak není vyloučeno, aby zadavatel v případě nadlimitní či podlimitní veřejné zakázky stanovil souhrnnou hodnotu referenčních zakázek v násobcích předpokládané hodnoty. V takovém případě je nutno tento požadavek dle § 3 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 232/2012 Sb. o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky náležitě odůvodnit.
S ohledem na to, že zadavatel v případě zadávání VZMR může postupovat mimo režim ZVZ (ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele upravená v části 5. ZVZ se týká toliko nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek tj. zadávaných v režimu ZVZ), přichází v úvahu v případě podezření na nesprávnost postupu obrátit se písemně přímo na zadavatele se sdělením, v čem je spatřováno porušení zásad dle § 6 ZVZ, přičemž zadavatel by se měl právě za účelem dodržení těchto zásad s tímto sdělením nějak vypořádat. Lze se také obrátit na nadřízený případně kontrolní orgán zadavatele s žádostí o přezkoumání postupu zadavatele.

Jak uvádíte, ve Vašem případě se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, kterou je dle ustanovení § 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“)veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 1 000 000 Kč bez DPH nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 3 000 000 Kč bez DPH (s účinností od 1. 1. 2014 dojde ke sjednocení limitu pro veřejné zakázky malého ve výši 1 000 000 Kč, blíže viz komentář k § 12 Zákona). Veřejný zadavatel není povinen veřejné zakázky malého rozsahu zadávat v režimu ZVZ, vždy však musí při výběru dodavatele dodržovat zásady uvedené v § 6 ZVZ, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Citované ustanovení zakotvuje do ZVZ totiž obecné zásady, kterými je zadavatel povinen se řídit při všech postupech souvisejících se zadáváním veřejných zakázek. Význam komentovaného ustanovení podtrhuje fakt, že tyto zásady se uplatní rovněž v případech, kdy zadavatel povinnost postupovat v režimu zákona vůbec nemá, typicky při již zmíněném zadávání zakázky malého rozsahu ve smyslu § 18 odst. 5 zákona.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud dodržíte základní zásady dle ustanovení § 6 ZVZ, nemusíte veřejnou zakázku zadávat v režimu ZVZ, a to konkrétně zahájit zadávací řízení dle ZVZ, nicméně je nutno při výběru dodavatele předmětné veřejné zakázky dodržet základní premisy vyplývající z těchto zásad.

V rámci prokazování základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ je dodavatel povinen předložit výpis z evidence Rejstříku trestů. Shora uvedené kvalifikační předpoklady musí splňovat zahraniční dodavatel jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště. V případě právnické osoby musí předpoklad beztrestnosti ve smyslu § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby.

S ohledem na shora uvedené tedy shrnujeme, že splnění základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 písm. a), b) ZVZ musí zahraniční dodavatel prokázat nejen ke vztahu k zemi svého sídla, ale i ve vztahu k České republice.

V případě, že zřizovatel provádí veřejnou zakázku a jejím prostřednictvím nakupuje služby nebo zboží pro svoji příspěvkovou organizaci, nejedná se o použití výjimky in-house, ale o standardně realizovanou zakázku.

Zákon o veřejných zakázkách nikterak neřeší vzájemné vztahy mezi zřizovatelem a jeho příspěvkovou organizací. Tyto vztahy vyplývají mj. ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (ZRPUR). Podle § 27 odst. 2 písm. f) ZRPUZ zřizovatel vymezí příspěvkové organizaci práva a povinnosti k využívání svěřeného majetku vč. jeho rozšiřování se souhlasem zřizovatele (§ 27 odst. 4 ZRPUR). V případě, že by příspěvková organizace chtěla nabýt majetek do svého vlastnictví úplatným způsobem, musí o nabytí majetku rozhodnout zřizovatel (§ 27 odst. 5 písm. d) ZRPUR); jinak platí, že příspěvková organizace nabývá majetek do vlastnictví zřizovatele, který si může vyhradit svůj předchozí souhlas. Zřizovatel kontroluje hospodaření příspěvkové organizace (§ 27 odst. 9 ZRPUR).

Lze si jistě představit různé modelové situace od praktické autonomie příspěvkové organizace přes schvalování zadávacích podmínek a návrhu smlouvy zřizovatelem až po kompletní zadávání všech veřejných zakázek zřizovatelem.

Zřizovatel může např. určit, že do určité výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky může příspěvková organizace vybírat dodavatele sama, nad tuto výši bude veřejnou zakázku pro příspěvkovou organizaci zadávat (soutěžit) zřizovatel. Zřizovatel si také může vyhradit kontrolní pravomoci ex ante v různých částech zadávacího řízení (např. kontrola zadávacích podmínek před zahájením zadávacího řízení, kontrola správnosti průběhu zadávacího řízení před podpisem smlouvy).

Je však třeba říci, že není možné, aby zadavatelem byla příspěvková organizace a výběr dodavatele prováděl zřizovatel, protože zřizovatel není v daném případě zadavatelem, vykonává pouze kontrolní pravomoc.

Jak z výše uvedeného vyplývá, město může v souladu se Zákonem zadat veřejnou zakázku a nakoupit služby pro svou příspěvkovou organizaci.

V rámci prokazování základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ je dodavatel povinen předložit výpis z evidence Rejstříku trestů. Shora uvedené kvalifikační předpoklady musí splňovat zahraniční dodavatel jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště. V případě právnické osoby musí předpoklad beztrestnosti ve smyslu § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby.

Kdo je v případě jednotlivých druhů právnických osob statutárním orgánem, stanoví OBZ (ve vztahu k obchodním společnostem a družstvu) nebo jiné zvláštní právní předpisy (např. zákon o státním podniku, zákon o evropské společnosti apod.). Tam, kde je připuštěno, aby statutárním orgánem právnické osoby, resp. jejím členem, byla právnická osoba (§ 76 odst. 3 OBZ), vztahuje se povinnost k prokázání trestní bezúhonnosti na statutární orgán nebo všechny členy statutárního orgánu této právnické osoby.

S ohledem na shora uvedené tedy shrnujeme, že splnění základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 písm. a), b) ZVZ musí zahraniční dodavatel prokázat nejen ke vztahu k zemi svého sídla, ale i ve vztahu k České republice.

Ve vztahu k aplikaci platných právních předpisů o veřejném zadávání, je nutno konstatovat, že vztah mezi veřejným zadavatelem a soukromým subjektem bude podléhat povinnosti zahájení zadávacího řízení, a to dle zák. č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“) nebo dle zák. č. 139/2006 Sb., zákona o koncesních smlouvách a koncesním řízení (dále jen „koncesní zákon“). Záleží na nastavení konkrétního předmětu smluvního vztahu, neboť jeho předmětem bude kromě pronájmu (pachtu) nemovitého majetku, jež je ve vlastnictví veřejného zadavatele i jeho následná rekonstrukce. Při rozlišení, zda se bude jednat o veřejnou zakázku, či koncesní smlouvu, je nutno vycházet z následujících skutečností:

V případě veřejné zakázky ve smyslu ZVZ se jedná o úplatnou smlouvu mezi zadavatelem a dodavatelem, kde platba může být poskytována přímo zadavatelem či třetími subjekty, nicméně je stanovena zpravidla pevnou částkou, zjednodušeně řečeno výše platby je zadavatelem garantována.

V případě koncesní smlouvy ve smyslu KZ se jedná o úplatnou smlouvu mezi zadavatelem a koncesionářem, kde koncesionář má oprávnění k provozování služby či využívání stavebního díla, jež je předmětem smlouvy, s tím, že jako protiplnění má právo k braní užitků z jeho využívání – například vybírání plateb od třetích osob přímo koncesionářem, přičemž koncesionář přebírá odpovědnost a rizika spojená s takovým provozem.

V konečném důsledku to tedy obecně znamená, že pokud budou splněny podmínky pro veřejnou zakázku, bude se jednat o veřejnou zakázku, pokud budou splněny podmínky pro koncesní smlouvu, bude se jednat o koncesní smlouvu. Pokud potřebujete přesnější posouzení, popište, prosím, konkrétní nastavení Vámi zmíněného smluvního vztahu.

ZVZ v ustanovení § 82 odst. 2 uvádí, že pokud nebyly ve stanovené lhůtě podány námitky podle § 110 odst. 4, uzavře zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Přičemž platí, že zde stanovená lhůta je lhůtou pořádkovou a neznamená tedy, že uplyne-li tato lhůta, smlouva na veřejnou zakázku již nesmí být uzavřena. Pokud obě smluvní strany projevují dostatečnou součinnost k uzavření, avšak z objektivních či jiných akceptovatelných důvodů není možné smlouvu uzavřít v této lhůtě, může být smlouva uzavřena i po uplynutí této lhůty.

Ve svém dotaze uvádíte 30 denní lhůtu, která ovšem nevyplývá ze ZVZ. Domníváme se i s ohledem na další informace uvedené v dotaze, že se jedná o lhůtu stanovenou poskytovatelem dotace. V takovém případě je třeba otázku přípustnosti uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku i po uplynutí této lhůty konzultovat s poskytovatelem dotace.

Domníváme se však, že za podmínek, kdy poskytovatel dotace podmínil uzavření smlouvy vydáním Registrace akce a současně uložil příjemci uzavřít smlouvu do 30 dní od oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, by měl poskytovatel zajistit, že stihne Registraci akce v této lhůtě vydat. Nečinnost na straně poskytovatele dotace či jeho pochybení by nemělo jít k tíži příjemce dotace, pakliže ten dostál všem svým povinnostem.

V případě, že požadujete prokázání profesního kvalifikačního předpokladu dle § 54 písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), musí dodavatel nebo osoba, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost dodavatel zabezpečuje prokázat splnění základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ.
Prokázání základního kvalifikačního předpokladu dle § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ se však nevztahuje na osoby uvedené v ustanovení § 56 odst. 3 písm. c) ZVZ, skrze které požadujete prokázání tohoto technického kvalifikačního předpokladu.
S ohledem na shora uvedené tedy shrnujeme, že prokazování profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 ZVZ a technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 ZVZ jsou rozdílné části kvalifikace a nelze rozšiřovat výklad ustanovení § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ a vztahovat tak prokázání tohoto základního kvalifikačního předpokladu i na osoby uvedené v ustanovení § 56 odst. 3 písm. c) ZVZ.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších právních předpisů, (dále jen „ZVZ“) dává hodnotící komisi možnost dle § 76 odst. 3 ZVZ v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. V případě, že toto hodnotící komise učinila a uchazeč podal vysvětlení, které nebylo pro hodnotící komisi dostatečné, mohla požádat o vysvětlení znovu.
Ve Vašem případě však hodnotící komise shledala vysvětlení uchazeče za dostačující, jeho nabídku nevyřadila a při hodnocení nabídek byla tato nabídka vybrána jako vítězná. V této fázi již nemůže hodnotící komise požadovat od vítězného uchazeče následné vysvětlení jeho nabídky, neboť z jejího jednání při posouzení nabídek vyplývá, že původní vysvětlení shledala jako dostatečné, a pokud uchazeč uvedl ve svém vysvětlení, že jeho stroj požadované parametry splňuje, je to na jeho zodpovědnost.
ZVZ však dává zadavateli možnost nápravy v případě jeho nezákonného postupu s odkazem na § 111 odst. 6 ZVZ, a to tzv. autoremedurou. Dle tohoto ustanovení, v případě, zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým úkonem porušil ZVZ, přijme opatření k jeho nápravě i v případě, když proti takovému úkonu námitky neobdržel.
V daném případě by opatřením k nápravě bylo provedení nového posouzení nabídek novou hodnotící komisí nebo samotným zadavatelem postupem dle § 79 odst. 5 ZVZ a všech následujících fází zadávacího řízení. Nová hodnotící komise, případně zadavatel by mohla při tomto posouzení požádat o vysvětlení nabídky onoho uchazeče a požadovat např. předložení Vámi navrhovaných podkladů od výrobce či dodavatele stroje potvrzující pravdivost jeho tvrzení. Další možností je požádat o zhlédnutí stroje a ověřit si pravdivost údajů osobně.
Závěrem upozorňujeme, že zadavatel je v případě postupu dle § 111 odst. 6 ZVZ povinen informovat o opatření k nápravě všechny uchazeče či zájemce, aby nebyla porušena zásada rovného zacházení dle § 6 odst. 1 ZVZ. Všichni uchazeči či zájemci musí mít v zadávacím řízení vždy rovné možnosti.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) nezakazuje, aby při dodržení všech zásad a postupů, jež pro daná zadávací řízení stanovuje, se nemohl vítězný uchazeč zadávacího řízení na vytvoření projektové dokumentace zúčastnit nového zadávacího řízení, jehož předmětem je realizace stavby, k níž projektovou dokumentaci vytvořil. Pokud tedy takový uchazeč splní podmínky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci a jeho nabídka bude vybrána jako nejvhodnější postupem dle § 81 ZVZ, není v rozporu se ZVZ ji tomuto uchazeči zadat.
Závěrem zdůrazňujeme, že zadavatel musí dodržet zásady uvedené v ZVZ a zároveň musí zajistit, že žádnému z uchazečů nevznikne neoprávněná výhoda v daném zadávacím řízení. V souvislosti se stavebním dozorem odkazujeme na ustanovení § 46d odst. 2 ZVZ, dle kterého „Zadavatel v obchodních podmínkách stanoví, že technický dozor u téže stavby nesmí provádět dodavatel ani osoba s ním propojená. To neplatí, pokud technický dozor provádí sám zadavatel.“

Předmětné ustanovení je doslovným přepisem ustanovení evropských směrnic, které upravují oblast veřejného zadávání. Toto ustanovení zajišťuje toto právo všem subjektům ze členských států EU, EHP a ze států, s nimiž EU případně ČR uzavřela mezinárodní dohodu. Povinnost zadavatele přijmout za uvedených podmínek výpis ze zahraničních seznamu kvalifikovaných dodavatelů tedy platí recipročně pro všechny dotčené státy.

Ministerstvo pro místní rozvoj neeviduje žádné mezinárodní dohody mezi ČR či EU a třetími státy o vzájemném uznávání výpisů ze zahraničních seznamů kvalifikovaných dodavatelů. Po konzultaci s dalšími kompetentními subjekty sdělujeme, že v současné době nemá ČR uzavřeny takové dohody.

Ve smyslu § 17 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) se dodavatelem rozumí fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel.

Obecně vzato je nezbytné na každou právnickou osobu nahlížet jako na jeden subjekt – jednoho dodavatele, a to bez ohledu na skutečnost, zda jediným společníkem ve společnosti s ručením omezeným je tatáž osoba, která je jediným akcionářem v akciové společnosti.

Pro rozlišení, zda dodavatel je toliko jednou osobou (bez ohledu na propojení vlastnické struktury) nebo dvěma různými subjekty, je nutné vycházet z identifikace dané právnické osoby (v tomto konkrétním případě i ze samotné právní formy obou subjektů). V případě obchodních korporací se zpravidla jedná o identifikační číslo osoby – obchodní korporace. Mají-li proto ve Vašem případě uchazeči odlišná identifikační čísla, poté se jedná o dva subjekty – dodavatele a není v rozporu se ZVZ, pokud tito dva dodavatelé podají do zadávacího řízení každý svou nabídku a není nutné je z důvodu propojenosti vlastnické struktury v jedné osobě ze zadávacího řízení vyřazovat, potažmo vylučovat.

Rozdělení na jednotlivé kategorie veřejných zakázek podle výše jejich předpokládané hodnoty má vliv především na následný postup zadavatele v samotném zadávacím řízení. V případě veřejných zakázek malého rozsahu je zadavatel oprávněn využít výjimky ve smyslu § 18 odst. 5 Zákona a tyto zadávat mimo režim Zákona (při dodržení podmínky zachování obecných zásad dle § 6 Zákona). U podlimitních veřejných zakázek je zadavatel oprávněn využít zjednodušené postupy pro zadávání dotčené veřejné zakázky (typicky zjednodušené podlimitní řízení). Naopak nadlimitní veřejné zakázky jsou všechny kategorie zadavatelů povinny zadávat v zadávacím řízení ve smyslu Zákona.
Zakázky, které nedosáhnou limitu 2 000 000 bez DPH, (tzv. veřejné zakázky malého rozsahu) bývají v obcích a městech upraveny směrnicí pro zadávání zakázek malého rozsahu, kterou se následně řídí. V případě, že předpokládaná hodnota přesáhne uvedené dva miliony, je veřejný zadavatel – v tomto případě město Prostějov – povinen postupovat dle zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a to zahájit zadávací řízení.
K Vaší otázce ohledně lhůt ve výběrovém řízení: Lhůty v zadávacím řízení určuje veřejný zadavatel. Při určení lhůty platí zásada, že musí vždy určit lhůtu s ohledem na předmět veřejné zakázky. V rámci toho by tedy měl přihlédnout zejména k době nezbytné pro zpracování a předložení nabídek dodavateli.
Pokud tedy veřejný zadavatel zahájí zjednodušené podlimitní řízení, nesmí být lhůta pro podání nabídek kratší než 15 dnů, pokud zahájí otevřené řízení, nesmí být kratší než 22 dnů.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) upravuje zadávání jednotlivých veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy jako specifická zadávací řízení. Ustanovení ZVZ vztahující se k úpravě „klasického“ zadávacího řízení se proto nepoužijí. Zadavatel tak není povinen v souvislosti se zadáváním jednotlivých veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy uveřejnit předběžné oznámení dle § 86 ZVZ. Shora uvedené však neplatí pro povinnost odůvodnit jednotlivé minitendry. Odůvodnění veřejné zakázky totiž není povinností platnou pouze pro postup v zadávacím řízení, ale jde o společnou povinnost platnou zásadně pro všechny veřejné zakázky bez ohledu na to, jakým způsobem jsou zadávány (kromě případů, na které se vztahuje výjimka uvedená v § 156 odst. 6 ZVZ). Zadavatel je tak dle § 156 ZVZ povinen odůvodnit i jednotlivé veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy. Pokud jde o povinnost uveřejnit smlouvu, skutečně uhrazenou cenu a seznam subdodavatelů (§ 147a ZVZ), lze konstatovat, že uvedená povinnost dopadá jak na rámcové smlouvy, tak na jednotlivé smlouvy zadávané na základě dříve uzavřené rámcové smlouvy. Zadavatel je povinen uveřejnit na profilu zadavatele rámcovou smlouvu a smlouvy uzavřené na základě jednotlivých minitendrů (§ 147a odst. 2 ZVZ) do 31. 3. následujícího roku součet skutečně uhrazených cen všech splněných veřejných zakázek zadaných na základě rámcové smlouvy v předchozím roce; zadavatel kromě toho uveřejní výši skutečně uhrazené ceny každé jednotlivé veřejné zakázky zadané na základě rámcové smlouvy (§ 147a odst. 3 ZVZ) ve vztahu k rámcové smlouvě seznam subdodavatelů, pokud v součtu všech veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy splní zákonnou podmínku, že jim bylo uhrazeno více jak 10 % (popřípadě 5 %) z hodnoty všech veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy v daném kalendářním roce; zadavatel kromě toho uveřejní ve vztahu k jednotlivé veřejné zakázce zadané na základě rámcové smlouvy seznam subdodavatelů, pokud jim za plnění subdodávky uhradil více než 10 % (popřípadě 5 %) z celkové ceny minitendru. Vedle uveřejnění na profilu zadavatele upozorňujeme na povinnost uveřejňování jednotlivých minitendrů nebo souhrnného čtvrtletního oznámení ve Věstníku veřejných zakázek podle § 83 odst. 2 ZVZ.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) v ustanovení § 71 odst. 7 a 9 ZVZ uvádí, že pokud komise pro otevírání obálek po provedení kontroly nabídek zjistí, že některá z nabídek není zpracována v požadovaném jazyce či není přiložený návrh smlouvy podepsán oprávněnou osobou, takovou nabídku vyřadí a zadavatel bezodkladně tohoto uchazeče vyloučí. Tento postup se vztahuje i na případ, že na návrhu smlouvy podpis osoby oprávněné jednat jménem či za uchazeče zcela chybí. Nepodepsaný návrh smlouvy není návrhem smlouvy a taková nabídka musí být vyřazena.

Z výše uvedeného vyplývá, že je zadavatel povinen vyřadit nabídku a následně vyloučit takového uchazeče, který

•           předložil nabídku v jiném než požadovaném jazyce, nebo

•           předložil návrh smlouvy podepsaný osobou, která není oprávněná jednat jménem či za uchazeče, nebo

•           předložil nepodepsaný návrh smlouvy.

K Vašemu dotazu uvádíme, že co se podpisu návrhu smlouvy týče, je pro rozhodnutí zadavatele o vyřazení nabídky a následném vyloučení uchazeče podstatné, zda je podepsán samotný návrh smlouvy osobou oprávněnou jednat jménem nebo za uchazeče, či nikoliv. Vzhledem ke skutečnosti, že podpis návrhu smlouvy uchazeče lze považovat za projev vůle uchazeče vyjadřující úmysl realizovat plnění veřejné zakázky, je podpis návrhu smlouvy naprosto dostačujícím, neboť návrh smlouvy včetně všech příloh je brán jako jeden samostatný dokument.

S ohledem na shora uvedené shrnujeme, že pokud je podepsán návrh obchodních a smluvních podmínek oprávněnou osobou, avšak na příloze č. 1 – Položkový rozpočet podpis chybí, není to důvod pro vyřazení nabídky a následné vyloučení uchazeče, neboť podpisem návrhu smlouvy uchazeč dal jasně najevo svou vůli vyjadřující úmysl realizovat plnění veřejné zakázky.

Na následujícím odkaze lze najít členění komodit dle CPV kódů: http://www.isvz.cz/ISVZ/Ciselniky/Strom.aspx?typ=1    . Na záložce procházení se můžete lépe orientovat dle předmětu plnění.

Klasifikace komodit dle CPV kódů je určena především proto, aby ve formulářích, prostřednictvím kterých se uveřejňují oznámení a informace ve věstníku veřejných zakázek, bylo možné jednotně vymezit předmět veřejných zakázek. Klasifikace dle CPV kódů však není rozhodná pro posouzení předmětu veřejné zakázky.

Zadavatel by měl vždy vymezit předmět veřejné zakázky s ohledem na věcnou, místní, časovou a funkční závislost. U Vámi uváděného příkladu učebních pomůcek bude zřejmě největší obtíže činit vymezení věcné souvislosti. Zadavatel by měl při posuzování věcné souvislosti vycházet z vlastních zkušeností a znalostí předmětného trhu. Při vymezování předmětu se zadavatel musí vyvarovat účelového dělení předmětu veřejné zakázky, jehož účelem je snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ZVZ a současně však nesmí slučovat nesourodá plnění, v důsledku čeho by mohlo docházet k omezování hospodářské soutěže.

Zde lze doporučit zadavateli, aby provedl průzkum trhu a zjistil, zda všechny požadované pomůcky je zpravidla možné získat od jednoho dodavatele, či zda dodavatelé běžně dodávají pouze některé z požadovaných plnění. Pokud se jedná o zcela běžný nábytek, lze mít obecně za to, že lavice, židle a skříně pro žáky a skříně pro učitele mohou být, resp. by měly být zadávány jako jedna veřejná zakázka. S tímto plněním by však již neměla být jako jedna veřejná zakázka poptávána výpočetní technika (Vámi označená jako učební pomůcky). Na tomto místě je třeba poukázat na to, že výše uvedené nemusí platit, pokud poptávané plnění vykazuje nějaké specifické znaky. Zadavatel v takovém případě může využít možnosti rozdělit veřejnou zakázku na části dle § 98 ZVZ.

Cena uváděná v případě referenčních dodávek je cena, která byla za dodávky dodavateli uhrazena v souvislosti se splněním povinností ze smlouvy a s tím souvisejícím převodem práva nakládat s dodávkou jako vlastník. Proto je nutné referenci posoudit k datu splnění zakázky – konkrétní prokázání  záleží na konkrétní smluvní konstrukci a podmínkách, jak a čím bylo splnění zakázky mezi dodavatelem a zadavatelem dohodnuto ve smlouvě.

Pokud skutečně dochází k tomu, že určitý dodavatel opakovaně v nabídce slibuje dodání zboží určité kvality a se zadavatelem uzavře smlouvu, ve které je předmětné zboží specifikováno v požadované kvalitě, při samotné realizaci však dodavatel dodá výrobek kvalitativně horší, resp. takový výrobek, který neodpovídá specifikaci uvedené ve smlouvě, lze na takové jednání dodavatele nahlížet jako na porušení smlouvy. Poté, co zadavatel takové porušení smlouvy zjistí, měl by vůči dodavateli uplatňovat sankční opatření, dle úpravy v uzavřené smlouvě. V případě postupu při porušení smluvní povinnosti se zadavatel řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), k jehož výkladu je příslušné Ministerstvo spravedlnosti. Ve svém dotaze uvádíte, že se zpravidla jedná o veřejné zakázky, jejichž hodnota nepřevýší 1 000 000 Kč bez DPH. S ohledem na výši plnění předpokládáme, že jsou tyto veřejné zakázky zadávány postupem platným pro veřejné zakázky malého rozsahu, tedy postupem, který zajistí dodržení zásad uvedených v § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a případně postupem stanoveným vnitřními předpisy zadavatele. Při výběru dodavatele na plnění veřejné zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen postupovat dle ZVZ, s výjimkou dodržení zásad transparentnosti, rovného přístupu a zákazu diskriminace. Pokud se tedy skutečně jedná o veřejné zakázky, na které nedopadá povinnost realizace zadávacího řízení dle ZVZ, není rovněž dána ani působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve věci kontroly a přezkumu. Zadavatel by se měl v první řadě snažit domoci se svých práv způsobem a v rozsahu, který umožňuje občanský zákoník a smluvní ujednání mezi zadavatelem a dodavatelem. Pokud se zadavatel svých práv nedomůže, může (resp. měl by) se obrátit na soud. Pokud existuje podezření, že tento dodavatel svým jednáním naplňuje znaky trestného činu, může se kdokoliv obrátit na orgány činné v trestním řízení, které jeho počínání prošetří. Rovněž pokud by zadavatel neuplatňoval vůči dodavateli sankční opatření vyplývající ze smlouvy nebo z občanského zákoníku, a de facto by se spokojil s poskytnutým plněním, může kdokoliv podat podnět na finanční úřad.

V ustanovení § 29 odst. (2) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je uvedeno, že v jednacím řízení s uveřejněním (dále jen „JŘSU“) podávají zájemci písemnou žádost o účast a prokazují splnění kvalifikace ve stanovené lhůtě. Pokud jsou podány ve lhůtě pro podání žádostí o účast v JŘSU žádosti a předloženy doklady prokazující splnění kvalifikace zájemce, provede zadavatel, popřípadě zvláštní komise, posouzení kvalifikace. ZVZ nestanoví lhůtu, ve které má být toto posouzení provedeno, nicméně zadavatel by tak měl učinit, v zájmu právní jistoty zájemců, podle svých možností a schopností bezodkladně. Po posouzení kvalifikace dodavatelů zadavatel vylučuje ty zájemce, kteří nesplnili kvalifikaci. Zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, vyzve zadavatel k podání nabídek a to bezodkladně po posouzení kvalifikace.

K Vašemu dotazu uvádíme, že zadavatel nemusí čekat, až uplyne lhůta pro podání námitek u zájemce, který byl vyloučen z důvodu neprokázání splnění kvalifikace. Zadavatel může vyzvat zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídky ve stejný okamžik, kdy zasílá oznámení o vyloučení zájemce, který neprokázal splnění kvalifikace.

Zadavatel je povinen řídit se při zadávání veřejných zakázek ZVZ. Vztah založený smlouvou uzavřenou na základě tohoto zadávacího řízení mezi zadavatelem a dodavatelem se však již řídí předpisy soukromého práva, konkrétně zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“). Na základě Vámi uvedených informací došlo z Vaší strany k započtení pohledávky vzniklé porušením povinnosti dodavatele, jež mu plynula ze smlouvy. Pokud jste si tuto možnost ve smlouvě upravili, nemá tato skutečnost vliv na povinnosti kladené ZVZ ohledně uveřejnění skutečně uhrazené ceny. Smluvní pokuta je sankce, jež je uplatňována v souvislosti se soukromoprávní úpravou, tj. OZ.
Dle ustanovení § 147a odst. 1 ZVZ  je veřejný zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech změn a dodatků, výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky.
S ohledem na shora uvedené bude tedy skutečně uhrazená cena ta, jež je uvedena ve smlouvě, a která nebyla pokrácena o smluvní pokutu.

Zákonná úprava vztahující se k uveřejňování vyhlášení na profilu zadavatel je obsažena v § 146 a násl. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) a dále ve vyhlášce č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele (dále jen Vyhláška).

Povinnosti zadavatele při změně profilu zadavatele upravuje konkrétně § 8 odst. 2 a 3 Vyhlášky. Dle § 8 odst. 2 Vyhlášky je zadavatel povinen při změně profilu zajistit nepřetržitou přístupnost všech dokumentů a informací, které byly uveřejněny na původním profilu zadavatele. Vyhláška v § 8 odst. 3 pak stanovuje, že zadavatel není oprávněn využívat k uveřejnění informací o svých veřejných zakázkách současně více profilů zadavatele. Výjimkou jsou případy, kdy zadavatel využívá elektronické tržiště veřejné správy rovněž jako svůj profil zadavatele.

S ohledem na shora uvedené tedy nemůžete mít více profilů zadavatele na probíhající veřejné zakázky. Možnost, kdy byste na novém profilu uvedli odkaz na archivní profil, je možné připustit pouze v odůvodněných případech a za předpokladu, že na archivním profilu jsou uveřejněny pouze ukončené zakázky, ke kterým již nebudou připojovány žádné informace ani dokumenty.

V souvislosti se změnou profilu zadavatele bychom chtěli odkázat na internetové stránky Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“), kde MMR připravilo v rámci metodického pokynu pro postup zadavatele při změně profilu zadavatele vysvětlení pro lepší orientaci v souvislosti s uveřejňováním vyhlášení a náležitostech profilu zadavatele: http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicke-pokyny

Jak ovšem ve Vašem dotazu uvádíte, máte několik probíhajících zadávacích řízení a v takovém případě nelze měnit profil zadavatele. Bylo by totiž nutné měnit odkazy na jeho nový profil ve všech dokumentech od zahájení zadávacího řízení, což by ve skutečnosti vedlo k nutnosti dané zadávací řízení zrušit a zahájit nové.

Jak správně uvádíte, bylo po technické novele zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) v　ustanovení § 78 odst. 4, větě čtvrté ZVZ stanoveno, že dílčím hodnotícím kritériem mohou být také organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění.

Toto dílčí hodnotící kritérium se použije především u některých služeb, a to takových, v nichž je kvalita plnění bezprostředně závislá na schopnostech a zkušenostech konkrétních fyzických osob, které budou veřejnou zakázku realizovat. Půjde zejména o služby konzultantů, architektů, projektantů nebo specializované řemeslné činnosti, např. restaurátorské.

Možnost hodnotit kvalitu týmu má přispět k posílení kvality výstupů služeb, neboť je-li obvyklým předmětem hodnocení služeb pouze nabídková cena, může v některých případech veřejných zakázek na služby pomíjet takové hodnocení kvalitativní stránku plnění a může být v konečném důsledku nehospodárné.

Do　rámce tohoto hodnotícího kritéria lze tedy zahrnout například hodnocení:

poměru (počtu) seniorních členů k　celkovému počtu členů týmu, kdy se za seniorního člena považuje člen s　praxí v　dané oblasti v　délce 5 a více let
počtu nebo „kvality“ referencí případů právního poradenství v　oblasti veřejných zakázek zaměřených na … v　hodnotě …
počtu administrovaných veřejných zakázek v　oblasti IT v　hodnotě …
počtu případů zastupování před ÚHOS, správními soudy v　posledních 3 letech zaměřených na problematiku …
počtu zrestaurovaných sochařských děl, obrazů, nástěnných maleb v　hodnotě …
poměru (počtu) členů týmu s　VŠ, SŠ vzděláním v　oboru … k　celkovému počtu členů týmu
poměru (počtu) členů týmu s　jazykovou zkouškou na úrovni … k　celkovému počtu členů týmu
počtu publikací v　odborném periodiku, příspěvků na odborných konferencích v　posledních 5 letech na téma …
počtu získaných ocenění v　architektonických soutěžích

Doufáme, že Vám tento shora uvedený výčet přinesl alespoň rámcovou představu o tom, co lze pod tato dílčí kritéria zahrnout, případně jak je podle tohoto ustanovení ZVZ koncipovat.

Na veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) dopadá generální výjimka ustanovení § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Zadavatel není podle tohoto ustanovení povinen zadávat VZMR dle ZVZ, s výjimkou dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 1 ZVZ. Zadavatel má tedy možnost postupovat dvěma způsoby. Pokud si zvolí postupovat dle ZVZ, musí se řídit jeho pravidly po celou dobu zadávacího řízení. Druhou možností je, že si zadavatel stanoví svá interní pravidla či směrnice, na základě kterých bude následně zadávání prováděno.

Z Vašeho dotazu vyplývá, že zadavatel stanovil základní hodnotící kritérium, kterým byla nejnižší nabídková cena. V zadávací dokumentaci ani v návrhu kupní smlouvy zadavatel neuvedl, že výběr nejvhodnější nabídky bude zároveň podmíněn výsledkem zkoušek technických podmínek stroje komisí.

Na základě Vámi poskytnutých informací se jeví, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení změnil hodnotící kritéria a v tomto jednání lze spatřovat porušení shora uvedených zásad § 6 ZVZ. Pokud totiž zadavatel k tomuto kroku přistoupil, aby měl jistotu, že daný stroj bude splňovat jeho požadavky, bylo v jeho zájmu specifikovat parametry daného stroje již v zadávací dokumentaci. Pokud si v návrhu kupní smlouvy, kterou jste podepsali a spolu s nabídkou zadavateli podali, zadavatel tedy nevyhradil právo provést předvedení stroje a dle těchto výsledků vybrat nejvhodnější nabídku, dalo by se jeho jednání považovat za porušení zásad § 6 ZVZ. To uvádíme zejména v souvislosti s povinností zadavatele postupovat transparentně a nediskriminačně.

V tomto případě doporučujeme důkladně prostudovat zadávací dokumentaci, zda je v ní možnost převedení stroje obsažena a řídit se dle ní. Pokud by se jednalo o pouhé ověření zadavatele, že s daným strojem budete schopni veřejnou zakázku plnit, není toto v rozporu s § 6 ZVZ. Pokud by však toto jednání zadavatele směřovalo ke změně hodnotícího kritéria, mohlo by být jeho jednání považováno v rozporu se ZVZ. V případě prohlídky Vám doporučujeme, abyste si ohlídali, za jakým účelem je prováděna a zkontrolovali zápis z této prohlídky, aby z něj bylo patrné, že Váš stroj je nebo není schopen plnit veřejnou zakázku.

S ohledem na shora uvedené tedy shrnujeme, že ačkoliv zadavatel VZMR není povinen zadávat dle ZVZ, je jeho povinností dodržovat zásady uvedené v § 6 ZVZ. Z Vašeho dotazu se jeví, že zadavatel změnil v průběhu zadávacího řízení hodnotící kritérium a tímto jednáním lze spatřovat porušení shora uvedených zásad. Pokud by však prohlídka byla provedena pouze za účelem ověření parametrů stroje, není toto v rozporu se ZVZ.

Na VZMR dopadá generální výjimka ustanovení § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Zadavatel není podle tohoto ustanovení povinen zadávat VZMR dle ZVZ, s výjimkou dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 1 ZVZ. Zadavatel si tak může zvolit postup dle ZVZ, nebo podle svých interních pravidel.
V případě, že by se zadavatel ve Vámi uváděném případě rozhodl postupovat dle ZVZ a v zadávacích podmínkách by nestanovil, že část veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem, nic nebrání tomu, aby dodavatel plnil 100 % veřejné zakázky prostřednictvím subdodavatele. Pokud si ovšem zadavatel nezvolil postup dle ZVZ a Vámi uváděnou VZMR zadal mimo režim ZVZ dle svých interních pravidel, je pouze na jeho uvážení, jaké podmínky pro plnění veřejné zakázky si stanoví.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) rozlišuje pojem „zájemce“ (§ 17 písm. n) ZVZ) a „dotčený zájemce“, resp. „dotčený uchazeč“ (§ 81 odst. 3 ZVZ). V případě doručování oznámení o výběru nejvhodnější nabídky je ustanovení § 81 odst. 3 ZVZ o dotčeném zájemci speciální ve vztahu k pojmu zájemce dle § 17 písm. n) ZVZ. Z tohoto tedy vyplývá, že pokud ve Vašem případě v rámci ZPŘ podal nabídku pouze jeden z pěti oslovených zájemců, nejsou zbylí čtyři zájemci dotčenými zájemci ve smyslu § 81 odst. 3 ZVZ, a proto jim jako zadavatel nejste povinni zaslat rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.
Nad rámec bychom rádi upozornili na ustanovení § 81 odst. 4 ZVZ vztahující se ke ZPŘ. Dle tohoto ustanovení pokud si to veřejný zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil, může ve ZPŘ uveřejnit oznámení o výběru nejvhodnější nabídky do 5 pracovních dnů po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení o výběru nejvhodnější nabídky považuje za doručené všem dotčeným zájemcům a dotčeným uchazečům okamžikem uveřejnění na profilu zadavatele.

Podle našeho názoru není možné si v zadávacích podmínkách vymínit minitendr na několik činností zároveň. Domníváme se, že je nutné soutěžit každou část minitendru zvlášť a ke každé části oslovit všechny dodavatele, kteří jsou schopni podle rámcové smlouvy zadání splnit. V opačném případě totiž může dojít ke snížení počtu dodavatelů, kteří by se na danou veřejnou zakázku mohli přihlásit a logicky i k porušení zásady rovného zacházení (obecně – povinnost zadavatele postupovat vůči všem dodavatelům v rámci celého řízení stejným způsobem) podle §6 odst. 1. zákona 137/2006 Sb.

Dle ustanovení § 49 ods. 3 ZVZ, a to v případě dodatečných informací, včetně přesného znění požadavku, zadavatel povinen současně odeslat všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta. V případě dodatečných informací k požadavkům na kvalifikaci v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním a v soutěžním dialogu má zadavatel tuto povinnost pouze vůči dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí kvalifikační dokumentace nebo kterým byla kvalifikační dokumentace poskytnuta. Zadavatel vždy uveřejní dodatečné informace včetně přesného znění žádosti stejným způsobem, jakým uveřejnil textovou část zadávací dokumentace nebo kvalifikační dokumentaci.
Zadavatel je také povinen zajistit, aby odpovědi na všechny dodavateli doručené požadavky na dodatečné informace byly odeslány všem dodavatelům současně, a to včetně přesného znění jednotlivých požadavků; vždy však bez identifikačních údajů žadatelů. Subjekty, jimž musí být dodatečné informace doručeny, jsou ti dodavatelé, kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta, jakož i dodavatelé, kteří o poskytnutí zadávací dokumentace pouze požádali, aniž by si ji vyzvedli (jde tedy o všechny zadavateli známé dodavatele).
Ve většině případů bude zadavatel uveřejňovat dodatečné informace k zadávacím podmínkám na profilu zadavatele. Je však třeba upozornit na skutečnost, že z § 9 odst. 3 vyhlášky 133/2012 vyplývá, že dodatečné informace uveřejněné na profilu zadavatele musí být podepsány zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vystaven pro osobu oprávněnou k podepisování za zadavatele.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že uveřejníte celý dotaz včetně odpovědi, avšak bez identifikačních údajů jednotlivých uchazečů.

Výpis z obchodního rejstříku (či z jiné obdobné evidence) a čestné prohlášení dle § 53 odst. 1 písm. j) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) se mají dle ustanovení § 51 odst. 4 písm. a) ZVZ vztahovat k subdodavateli, tedy tomu subjektu práva, který je smluvní stranou subdodavatelské smlouvy.

 Zadavatel není oprávněn požadovat předložení těchto dokladů ve vztahu k dalším osobám, jmenovitě nelze je požadovat k osobě zeměměřiče, a to ani tehdy, pokud je „odpovědným zástupcem nebo jinou osobou odpovídající za činnost dodavatele“ dle § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ (dále jen „odpovědný zástupce“).

Co se týče druhého dotazu, čestné prohlášení dle § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ učiní (podepíše) dodavatel, neboť splnění základního kvalifikačního předpokladu nelze dle § 51 odst. 4 ZVZ prokazovat prostřednictvím subdodavatele.

 Dodavatel čestně prohlásí, že veřejnou zakázku bude realizovat prostřednictvím odpovědného zástupce, kterého v čestném prohlášení jednoznačně identifikuje. Dodavatel zároveň čestně prohlásí, že odpovědný zástupce nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán ani mu nebylo pravomocně uloženo kárné opatření podle zvláštních právních předpisů.

Povinnost veřejného zadavatele učinit některý z úkonů v zadávacím řízení písemně se podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“) vztahuje obecně na případy z kategorie těch úkonů zadavatele v zadávacím řízení, u nichž je podle Zákona vyžadována písemná forma výhradně a nevýlučně; nebo se pro účely naplnění Zákonem stanovených závazných postupů zadavatele stává co do formy nezbytnou; popřípadě slouží pro účely evidence všech úkonů učiněných dodavatelem vůči zadavateli a zadavatelem vůči dodavatelům, Úřadu či Evropské komisi.
Přestože dotčené ustanovení § 75 odst. 1 Zákona písemnou formu komunikace přímo nevyžaduje, lze zároveň obtížně předpokládat proveditelnost tohoto zákonem stanoveného úkonu veřejného zadavatele skrze některý z jiných obvyklých způsobů sdělení skutečnosti ostatním členům hodnotící komise.
Písemná forma právního úkonu proto obecně:

předpokládá vznik projevené vůle naplnit obsah povinností veřejného zadavatele;
slouží k prokazatelnému doložení snahy nebo samotného splnění zákonem stanovené povinnosti;
zakládá existenci uskutečněného jednání se zpětně doložitelnými prvky, včetně zachycení obsahu právního úkonu tak i určení osob ve vztahu k zpětnému prokázání naplnění některých zákonem stanovených skutečností;
takto učiněný právní úkon je charakterizován určitou měrou závaznosti při jednání ve vztahu k třetím osobám a veřejnému zadavateli.

Obdobné platí zároveň ve vztahu k právnímu jednání učiněnému prostřednictvím elektronických nebo jiných technických prostředků. Pokud tedy zadavatel některý z úkonů v zadávacím řízení učiní elektronicky, jedná se pouze o variantní způsob zachycení právního úkonu veřejného zadavatele v zadávacím řízení. Podle § 562 v odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se má obecně za to, že písemná forma učiněná elektronickými nebo odlišnými technickými prostředky, jejichž prostřednictvím je zároveň umožněno zachycení obsahu písemného dokumentu a určení dotčených osob, zachovává význam právního jednání.
Zadavatel disponující písemnou pozvánkou pro jednotlivé členy komise, odeslanou elektronickými nebo jinými prostředky společně se zaručeným elektronickým podpisem, svým takto veskrze formalizovaným postupem předejde možným komplikacím, ve snaze dostát některému ze závazných postupů v režimu Zákona, a to například v případě výkonu kontroly orgánů státní správy podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) ve znění pozdějších předpisů. Lze proto jen doporučit, aby pozvání členů hodnotící komise bylo v zájmu veřejného zadavatele provedeno písemně.
Pokud se hodnotící komise v den předpokládaného konání nestane usnášeníschopnou, přestože by se tak stalo z důvodu nepřítomnosti některého z jejích řádně pozvaných členů, zůstane na odpovědnosti zadavatele prokázat, že všichni členové hodnotící komise byli svoláni v zákonem stanovené lhůtě a řádně. Popřípadě může být posuzován postup zadavatele, zda svolání členů komise bylo učiněno v souladu se jmenovacími listinami členů komise, včetně jejich náhradníků a podle interních pokynů zadavatele. Na vrub veřejného zadavatele rovněž připadnou s tím související způsoby prokazování naplnění některého ze závazných úkonu učiněných v zadávacím řízení, které v rámci jiné než písemné formy komunikace, mohou následně působit v  napjatém časovém harmonogramu veřejné zakázky značné komplikace.

Obec je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a přestože jsou veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) podle § 12 odst. 3 ZVZ zadávány na základě obecné výjimky z působnosti ZVZ ve smyslu § 18 odst. 5, je veřejný zadavatel povinen vždy dodržet základní zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace v souladu s § 6 ZVZ. Zpravidla tak zásady zadávání VZMR, zohledňující závazným způsobem obecně platné principy ZVZ, upravující vnitřní stanovy veřejného zadavatele, popřípadě k tomu určené směrnice obce o vnitřních mechanismech zadávaní VZMR.

Ministerstvo pro místní rozvoj z pozice gestora ZVZ poskytuje výkladová stanoviska spojená pouze s problematikou procesu zadávání veřejných zakázek, případně je oprávněno se vyjádřit k možnému porušení některého z principů při zadávání veřejných zakázek. Neboť však dotaz neodkazuje na dokument, který by stanovil výši finančního limitu a s tím související povinnost veřejného zadavatele postupovat dle pravidel pro zadávání VZMR na úrovni obce, není tak zároveň možné vyloučit rozpor se zásadami podle § 6 ZVZ, ani případný střet zájmů při schvalování „objednávek“ na realizaci těchto úplatných dodávek či služeb obci. Vzhledem k nejasnostem spojeným s pravidly zadávání VZMR na úrovni obce, nelze vyloučit střet zájmů členů zastupitelstva při hlasování ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Předpokladem výše uvedeného tvrzení je zásada, že žádnému z členů statutárních zástupců obce nebo města, popřípadě samotnému starostovi obce, by neměl vzniknout subjektivní zájem nebo prospěch na schválení a následné realizaci veřejné zakázky.

Obecně proto lze pro účely zodpovězení dotazu vycházet z mnohých jiných a běžně dostupných metodických pokynů, zpracovaných v souladu se ZVZ, na něž se příslušná ustanovení ZVZ výslovně odvolávají; popřípadě skrze která se v obecné rovině řídí zadávání VZMR. Mezi jinými také ze Směrnice Rady Královéhradeckého kraje (dále jen „Směrnice RK“).

Přestože Směrnice RK upravuje pravidla postupu při zadávání veřejných zakázek pouze ve vztahu k veřejnému zadavateli, jímž je dle čl. 1 odst. 1 výhradně Královéhradecký kraj, avšak stanovuje je v souladu se všemi povinnosti zadavatele a za účelem dodržení obecně platných principů podle § 6 ZVZ, není nám znám žádný důvod, pro který by se Směrnicí RK stanovené obecné principy neměly vztahovat zároveň na povinnosti při vypisování VZMR na úrovni obce. Splnění obecných zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace zohledňuje například čl. 9 odst. 4 písm. b) Směrnice RK, který mezi povinnosti veřejného zadavatele uvádí učinění prokazatelné výzvy k podání nabídek (zde emailovou formou) alespoň u 3 dodavatelů; resp. transparentní, nediskriminační a prokazatelné oslovení širšího počtu uchazečů.

Zvýšení transparentnosti celého procesu zadávání VZMR rovněž nepřispívá situace, kdy není možné zpřístupnění obsahu dokumentace nebo vyvěšení výzvy, například prostřednictvím informační desky obce nebo skrze jiné informační prostředky; popř. prostřednictvím některého z k tomu určených elektronických nástrojů, zajišťujícího evidenci elektronického obsahu a dokumentů. Podobný požadavek o elektronické evidenci tak například Směrnice RK zohledňuje v rámci hned několika na sebe navazujících ustanovení, čímž rovněž přispívá ke zprůhlednění celého procesu zadávání veřejných zakázek.

Ustanovení § 56 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) skutečně uvádí pouze taxativní výčet požadavků na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky. Veřejní zadavatelé jsou tedy při stanovení požadavků na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů omezeni jen na takové, které jsou ve zmíněném ustanovení uvedené.  Nutno zdůraznit, že od 1. dubna 2012 v souvislosti s novelou ZVZ  zák. č. 55/2012 Sb., již nesmí veřejní zadavatelé požadovat k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů předložení certifikátu ISO.
Neznamená to ovšem, že by zadavatel nemohl požadovat od dodavatele kvalitní dodávku obvykle certifikátem zaručenou. Ve Vašem případě tedy dodávku systému na ochranu firemního informačního kapitálu (ISO 27001).
Totéž platí také pro §45 ZVZ. Při formulaci technických podmínek je zadavatel povinen dodržovat obecné zásady zadávání veřejných zakázek, a to zejména zásadu zákazu diskriminace (§6). Nevhodná formulace technických podmínek totiž může způsobit zvýhodnění některého z dodavatelů, aniž by to bylo ve fázi přípravy zadávacích podmínek zřejmé. Důsledky takové formulace se mohou projevit až v pozdější fázi zadávacího řízení, kdy může být formulace technických podmínek důvodem k napadení zadávacího řízení. Bezdůvodně přísné nastavení technických podmínek zadavatelem by totiž mohlo neoprávněně znevýhodnit určité dodavatele, přičemž předmět dané veřejné zakázky by mohli plnit i tito dodavatelé, kteří jsou ze zadávacího řízení z důvodu nadbytečných technických podmínek zadavatele vyloučeni.
Není tedy možné požadovat certifikát ISO, ale je možné požadovat kvalitu zmíněným certifikátem zaručenou. Poukazujeme proto také na možnost zadavatele vymezit předmět plnění odkazem na technické normy podle § 46 ZVZ. Zadavatel může od dodavatele požadovat, aby plnění bylo realizováno podle konkrétní technické normy, která může být identická s požadavky certifikace ISO.

Dle § 48 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) má zadavatel povinnost uveřejnit alespoň textovou část zadávací dokumentace na svém profilu zadavatele. Netextové části zadávací dokumentace, které nebyly uveřejněny na profilu zadavatele, je pak povinen odeslat na žádost dodavateli, přičemž je oprávněn vyhradit si v zadávacích podmínkách právo na úhradu nákladů souvisejících s poskytnutím těchto částí.

Je nutno podotknout, že ZVZ neupravuje situaci, kdy by zadavatel poskytoval části zadávací dokumentace, které byly uveřejněny na profilu zadavatele, nad rámec zákonných povinností rovněž v listinné podobě.

Rozhodující pro posouzení postupu zadavatele ve Vámi uvedené situaci je tedy určení, zda zadavatel naplnil veškeré zákonné požadavky a zajistil dodržení základních zásad dle § 6 ZVZ, tedy zásady rovného zacházení, transparentnosti a zákazu diskriminace. Jelikož uvádíte, že celá zadávací dokumentace, a to včetně netextové části, byla uveřejněna na profilu zadavatele, došlo bezpochyby ke splnění zákonné povinnosti zadavatele.

Tím, že zadavatel nabídl uchazečům určitou „nadstandardní“ službu nad rámec zákonných povinností nedochází k porušení ZVZ, a to ani tehdy, pokud za tuto službu požaduje úplatu, která však nesmí přesáhnout obvyklé náklady odpovídající nákladům na reprodukci, balné a poštovné.

Je nutno uvést, že na základě Vámi uvedených informací se postup zadavatele jeví být určitým vstřícným krokem směrem k uchazečům, přičemž tím nijak není narušena rovnost uchazečů, jelikož zadavatel své zákonné povinnosti splnil uveřejněním kompletní zadávací dokumentace na svém profilu zadavatele.

Je nutno zdůraznit, že tímto postupem zadavatel nijak nebrání či neomezuje uchazeče v tom, aby si zadávací dokumentaci stáhli z jeho profilu zadavatele a vytiskli si ji na vlastní náklady.

Lze tedy shrnout, že přestože ZVZ neupravuje postup pro poskytování zadávací dokumentace, jež byla kompletně uveřejněná na profilu zadavatele, uchazečům v listinné podobě, a s tím spojenou úhradu vynaložených nákladů, lze analogicky použít na tuto situaci ustanovení § 48 odst. 7 ZVZ a vyhradit si v zadávací dokumentaci výši plateb za její poskytnutí, pokud této možnosti některý z uchazečů využije.

Dobrý den, přechodné ustanovení § 158 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) jednoznačně uvádí, že zadávání veřejných zakázek zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Postup dle předmětné novely zákona je vázán na počátek zadávacího řízení. Jelikož zadávání dodatečných víceprací se realizuje prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění, je rozhodným toto jednací řízení bez uveřejnění, nikoli zadávací řízení, na základě kterého byla zadána veřejná zakázka, která má být tímto zadávacím řízením měněna.
Z přechodného ustanovení tedy vyplývá, že dodatečné vícepráce ve výši 30 % hodnoty veřejné zakázky je možné zadávat v jednacím řízení bez uveřejnění, které bylo zahájeno poté, co nabyla novela zákona č. 40/2015 Sb. účinnosti, tedy od 6. 3. 2015. Pro zadávací řízení zahájené po tomto datu rovněž platí ustanovení o možnosti využít zadávací řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ v případě, že nastaly okolnosti, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Rozhodnou skutečností není vznik předmětné potřeby, nýbrž okamžik zahájení zadávacího řízení.
V tomto případě již tedy lze uplatnit limit 30%, neboť se jedná o nové zadávací řízení, nicméně limit 30% je nutno uplatnit v souhrnu, a konkrétně k veškerým vícepracím. Pokud již bylo JŘBÚ k původní zakázce realizováno v předchozím roce, je nutno dodržet pravidlo sčítání.

Dobrý den,
zákon 137/2006 Sb. uvádí taxativní výčet možností, které může veřejný zadavatel požadovat za účelem prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů. Zákon dále uvádí, že veřejný zadavatel není oprávněn požadovat po dodavatelích prokázání technických kvalifikačních předpokladů způsobem odlišným od znění Zákona.
Zadavatel může dle § 56 ZVZ požadovat seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech a v případě oblasti obrany nebo bezpečnosti v posledních 5 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění.
Obsahem osvědčení ve smyslu § 56 odst. 2 ZVZ musí být skutečnosti, které jsou relevantní ve vztahu k plnění veřejné zakázky. Osvědčení ve smyslu § 56 odst. 2 bodu 1 ZVZ potvrzuje pravdivost údajů uvedených uchazečem v seznamu významných služeb a musí z něj nade všechnu pochybnost vyplývat, že osvědčovaná referenční služba splňovala zadavatelem minimální požadovanou úroveň.
Pokud jde o technické podmínky zadavatel má povinnost je stanovit a vymezit tak charakteristiky a požadavky na dodávky nebo služby objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem podle § 45, odst. 1 ZVZ.
Jak již bylo řečeno, smyslem samotného osvědčení vydaného veřejným zadavatelem pak je prokázat zadavateli, že uchazeč zadavatelem požadované technické kvalifikační požadavky skutečně splňuje, případně, že je splňuje subdodavatel, jehož prostřednictvím uchazeč splnění technických kvalifikačních předpokladů prokazuje. Domníváme se tedy, že rozhodnutí zadavatele, aby osvědčení vydané veřejným zadavatelem k prokázání technické kvalifikace (§ 56, odst. 1 a ZVZ) obsahovalo i prohlášení o kvalitě realizovaných dodávek, technické údaje o dodaných přístrojích a aby osvědčení bylo na úplně stejný předmět plnění nebo s lepšími parametry než požaduje Zadavatel, je skutečně nadbytečné.

Výklad podmínky uvedené v bodě 1 vychází z judikatury Soudního dvora Evropské unie, a to příkladmo z rozsudku C-360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding Bv. ze dne 10. 11. 1998, rozsudku C-18/01 Arkkitehtuuritoimisto Riitta Korhonen Oy, Arkkitehtitoimisto Pentti Toivanen Oy a Rakennuttajatoimisto Vilho Tervomaa vs.Varkauden Taitotalo Oy, ze dne 22. 5.2003. Z citovaných rozsudků vyplývá, že k potřebám veřejného zájmu lze podřadit především takové potřeby, které se z důvodů spojených s obecným zájmem rozhodne stát uspokojovat sám nebo si nad jejich uspokojováním hodlá ponechat rozhodující vliv.
Při posuzování, zda existuje potřeba v obecném zájmu nemající průmyslový ani obchodní charakter, musí být tedy vzaty v úvahu všechny relevantní právní a faktické prvky, jako okolnosti převládající v době, kdy byl dotyčný subjekt zřizován a podmínky, za kterých vykonává svoji činnost. Z toho důvodu je nutné brát ohled na skutečnost, zda primárním cílem takové právnické osoby je či není vytváření zisku, zda plně nese ekonomická rizika spojená s výkonem své činnosti (například tím, že by zřizující orgán nereagoval na ztrátu, která by pro společnost byla likvidační) a zda je její činnost financována z veřejných zdrojů.
K podmínce uvedené v bodě 2 lze uvést, že společnost je převážně státem či jiným veřejným zadavatelem financována v okamžiku, kdy je více než polovina jejích nákladů hrazena z veřejných zdrojů. Ovládáním ve smyslu ustanovení § 74 a § 75 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), je míněn vztah mezi ovládající a ovládanou osobou, kde ovládající osoba fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku ovládané osoby, přičemž není rozhodné, zda ovládajícími osobami je jeden či více veřejných zadavatelů.
Jelikož ve svém dotazu nespecifikujete účel zřízení dané akciové společnosti, lze pouze v obecné rovině na základě shora uvedeného shrnout, že pokud právnická osoba vykonává činnosti sloužící k uspokojování potřeb veřejného zájmu (přestože s touto činností vykonává také jinou obchodní činnost), jejím primárním cílem není vytváření zisku, je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem (tzn. více než polovina jejích nákladů je hrazena z veřejných zdrojů) a vztah mezi ovládající a ovládanou osobou naplňuje znaky § 74 a § 75 ZOK pak se jeví, že by se v daném případě mohlo jednat o veřejného zadavatele.

Dobrý den,
problematika a podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBÚ“) jsou řešeny v příslušných ustanoveních zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), a to konkrétně v ustanovení § 23.
Přechodné ustanovení § 158 odst. 1 ZVZ  pak jednoznačně uvádí, že zadávání veřejných zakázek zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Postup dle předmětné novely zákona je vázán na počátek zadávacího řízení. Jelikož zadávání dodatečných víceprací se realizuje prostřednictvím JŘBÚ, je rozhodným toto JŘBÚ, nikoli zadávací řízení, na základě kterého byla zadána veřejná zakázka, která má být tímto zadávacím řízením měněna.
Z přechodného ustanovení tedy vyplývá, že dodatečné vícepráce ve výši 30 % hodnoty veřejné zakázky je možné zadávat v JŘBÚ, které bylo zahájeno poté, co nabyla novela zákona č. 40/2015 Sb. účinnosti, tedy od 6. 3. 2015. Pro zadávací řízení zahájené po tomto datu rovněž platí ustanovení o možnosti využít JŘBÚ dle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ v případě, že nastaly okolnosti, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Rozhodnou skutečností není vznik předmětné potřeby, nýbrž okamžik zahájení zadávacího řízení.
V tomto případě již tedy lze uplatnit limit 30%, neboť se jedná o nové zadávací řízení, nicméně limit 30% je nutno uplatnit v souhrnu, a konkrétně k veškerým vícepracím. Pokud již bylo JŘBÚ k původní zakázce realizováno v předchozím roce, je nutno dodržet pravidlo sčítání.

Novela zákona o veřejných zakázkách č. 40/2015 Sb., účinná od 6. 3. 2015, zrušila ustanovení zákona č. 137/206 Sb., o veřejných  zakázkách,  ve  znění  pozdějších  předpisů  (dále jen „ZVZ“),  kterým bylo zadavateli uloženo zrušit zadávací řízení v případě, že obdržel ve lhůtě pro podání nabídky pouze jednu nabídku.
V situaci, kdy zadavatel obdržel pouze jednu nabídku, je na jeho uvážení, zda se v daném případě jedná o nabídku, která mu plně vyhovuje a je, při základních principech hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti  ( princip 3E – economy, effectiveness, efficiency ) tak jak je stanovují například zákony o finanční kontrole, o rozpočtových pravidlech a o majetku státu, akceptovatelná nebo nikoliv.
Pokud bude podaná nabídka splňovat zadávací podmínky zadavatele a výše uvedená kritéria mu umožňují uplatnit ekonomicky racionální volbu nabídky s ohledem na předmět veřejné zakázky, pak zadavatel může s uchazečem uzavřít smlouvu ve smyslu ustanovení § 82 odst. 2 ZVZ nebo v opačném případě zadávací řízení zrušit podle § 84 odst. 3 písm. b) ZVZ.

Otázka zní, zda v souvislosti s účinností zák. č. 40/2015 Sb., kterým se mění zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů od 6.3.2015, lze aplikovat u podlimitní veřejné zakázky na stavební práce (dále jen „VZ“) zadávané v otevřeném řízení, která je v současné  době realizována na základě smlouvy o dílo, § 23 odst. (7) písm. a) ZVZ, podle kterého celkový rozsah dodatečných stavebních prací nesmí v případě veřejného zadavatele překročit 30% ceny původní VZ.

Dobrý den,
jak správně předpokládáte, lze využít ustanovení § 59 odstavec 4 a požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace.
V případě, že využijete zmíněného ustanovení, musí být dodrženo rovněž ustanovení § 57 odst. 2 – doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů a výpis z obchodního rejstříku nesmějí být starší 90 dnů (mohou být mladší a dokonce vyhotovené po podání nabídky).
Dále je třeba říci, že pomocí internetových aplikací vytištěné výpisy z obchodního či živnostenského rejstříku (které nejsou elektronicky podepsané k tomu zmocněným orgánem) plní pouze informativní funkci a nemohou být považovány za doklady neboli dokumenty, ve kterých je autoritativním způsobem potvrzeno, že skutečnosti v nich uvedené odpovídají skutečnosti. Takovéto výpisy tudíž k prokazování profesních kvalifikačních předpokladů dodavatele skutečně využít nelze.
Zájemci či uchazeči o VZ lze vysvětlit, že výpisy z OR na justice.cz sice je možné vygenerovat v elektronické podobě ve formátu, který vyhovuje ZVZ, nicméně tato možnost platí pouze pro nabídky podané elektronicky.
Dodavatel může tento dokument použít k prokazování profesních kvalifikačních předpokladů rovněž za podmínky, že jej nechá opatřit ověřovací doložkou o autorizované konverzi dokumentu z elektronické do listinné podoby podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
K poslední otázce lze konstatovat, že výpis může být nejen vyhotoven po uplynutí lhůty, ale dodavatel se dokonce může stát kvalifikovaným (být zapsán do OR) až po této době.  Rozhodnou skutečností (§ 59 odst. 4 poslední věta) je, že je kvalifikovaný.
Resumé: V případě, že dodavatel předložil doklad prokazující jeho kvalifikaci v nesprávné formě, je zadavatel oprávněn vyzvat ho k předložení dalšího dokladu prokazujícího splnění kvalifikace. Je vhodné, aby zadavatel dodavatele ve výzvě poučil o formálních náležitostech dokladu. Další předložený doklad musí splňovat náležitosti stanovené v § 57 odst. 2, ale zároveň může být využito i ustanovení § 59 odst. 4, podle kterého rozhodné skutečnosti můžou nastat i po lhůtách stanovených v § 52.

Novela zák.č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů provedená zák.č.55/2012 Sb., kterým se mění zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), účinná od 1.4.2012 přinesla do ZVZ zásadní průlom v tom, že významně zjednodušuje průběh jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) ve specifických případech [§ 23 odst. (5) písm. c) a § 23 odst. (7) písm. a) ZVZ].

Dobrý den,
dovolujeme si Vám zaslat odkaz na metodiku, ve které najdete řadu užitečných informací týkajících se veřejných zakázek. Najdete ji na této adrese:     http://www.portal-vz.cz/getmedia/33963307-4c88-4f14-a816-6f33057648b7/Metodika_uprava2014-(5)-(obnoveny).pdf [PDF, 2.3MB]
K Vašemu dotazu týkajícího se VZ v případě havárie je třeba uvést, že zadavatel si musí být před uveřejněním zadávací dokumentace vědom toho, zda je schopen definovat předmět veřejné zakázky. Vzhledem k povaze havárie, která není předvídatelná, upozorňujeme, že by mohlo být naplněno ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) ZVZ (tedy, zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění z důvodu krajně naléhavého případu, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení). Limit finančních prostředků v tomto případě není zákonem určen.

Dobrý den,

dle ustanovení § 69 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) nesmí dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, být současně v tomtéž zadávacím řízení subdodavatelem, kterým jiný dodavatel prokazuje kvalifikaci.
Lze tedy dovodit, že subdodavateli nic nebrání v tom, aby poskytnul kvalifikaci dle § 51 odst. 4 ZVZ vícero dodavatelům, kteří podali nabídku v tomtéž zadávacím řízení. Rozhodne-li se však tento subdodavatel kromě toho podat i vlastní nabídku, tj. bude v rámci stejného zadávacího řízení na veřejnou zakázku současně vystupovat jako dodavatel a subdodavatel poskytující kvalifikaci, je zadavatel dle § 69 odst. 3 ZVZ povinen takovou nabídku dodavatele vyřadit a následně se zadávacího řízení dodavatele také vyloučit. Nabídky dodavatelů, jimž poskytoval kvalifikaci, nebudou nijak dotčeny.

V přechodném ustanovení § 156 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) se uvádí, že zadávání veřejných zakázek zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Postup dle předmětné novely zákona je vázán na počátek nového zadávacího řízení, jelikož zadávání dodatečných víceprací se realizuje prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění, je rozhodným toto jednací řízení bez uveřejnění, nikoli zadávací řízení, na základě kterého byla zadána původní veřejná zakázka. Z přechodného ustanovení tedy vyplývá, že dodatečné vícepráce ve výši 30 % hodnoty veřejné zakázky je možné zadávat v jednacím řízení bez uveřejnění, které bylo zahájeno poté, co nabyl zákon č. 40/20158 Sb. účinnosti, tedy počínaje dnem 6. 3. 2015.

Základ pro výpočet 30% limitu představuje cena uvedená ve smlouvě. S opakovanými dodatečnými pracemi se tedy finanční limit, ve kterém je možné dodatečné práce zadat, nenavyšuje.

Dle ustanovení § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) není zadavatel povinen zadávat podle ZVZ veřejné zakázky malého rozsahu, je však povinen dodržet zákonné zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace uvedené v § 6.

Kvůli naplnění zásady transparentnosti musí být dostatečně přesně stanoveny požadavky a charakteristiky kladené na předmět plnění zakázky, tak, aby Uchazečům umožnily zpracovat nabídky, které budou mezi sebou vzájemně porovnatelné a Zadavatel měl tak možnost vybrat z nich nabídku nejvýhodnější. Zadavatel musí sám zvážit charakter předmětu plnění a to, do jaké míry ve vztahu k němu bude mít místo dodání předmětu plnění vliv na porovnatelnost nabídky. Dalo by se očekávat, že např. u dodání písemného materiálu elektronickou formou do datové schránky Zadavatele toto nebude mít významný vliv na výši nabídkové ceny a Zadavatel si tak bude moci vybírat mezi porovnatelnými nabídkami. Na druhé straně, nutnost fyzického dodání objemného materiálu do vzdáleného místa přejímky bude mít téměř jistě vliv na cenu nabídky, pokud Uchazeči předpokládali a do nabídky zakalkulovali jiné místo dodání než je místo Zadavatelem nyní požadované.

Lze se tedy domnívat, že v druhém případě by se mohlo jednat o pochybení a jelikož zakázka, jak sami uvádíte, je financována z dotací EU, doporučovali bychom Vám konzultovat možnost nápravy s příslušným poskytovatelem dotace, který v metodice pro příjemce dotací (Pravidlech pro výběr dodavatelů) stanovuje pravidla postupu při výběrových řízení.

Dobrý den,
novelou č. 341/2013 (dále jen Novela) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ), která nabyla účinnosti od 1. 1. 2014, došlo ke změně ustanovení § 59 odst. 4 ZVZ. Novela tak umožňuje, aby (bude-li kvalifikace prokazována v souladu s ustanovením § 59 ZVZ dodatečně) mohly skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Novelizace tohoto ustanovení byla reakcí na komplikace, jež v praxi nastávaly v případě dodatečného prokazování kvalifikace, a to především ve vztahu k Vámi zmiňovanému výpisu z evidence Rejstříku trestů, jež nelze získat zpětně k určitému datu. Toto je uvedeno též v důvodové zprávě k této Novele.
Do účinnosti Novely však ustanovení § 59 odst. 4 ZVZ stanovovalo: „Veřejný zadavatel může požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace. Dodavatel je povinen splnit tuto povinnost v přiměřené lhůtě stanovené veřejným zadavatelem. Skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace musejí nastat ve lhůtě podle § 52.“ Dodavatel tak v případě, kdy doložil zadavateli výpis z evidence Rejstříku trestů vystavený po uplynutí lhůty pro podání nabídek, neprokázal splnění základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 ZVZ a nastal tak důvod pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Tento závěr také viz v rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-S545/2013/VZ-24356/2013/521/VSt ze dne 13.12.2013.
S ohledem na shora uvedené je tedy v případě dodatečného prokazování kvalifikace nutno přihlížet ke skutečnosti, kdy bylo zadávací řízení zahájeno. Na zadávací řízení se totiž vždy vztahuje právní úprava platná a účinná v době zahájení zadávacího řízení. Pokud bylo tedy zadávací řízení zahájeno před Novelou, nesplní dodavatel prokázání základních kvalifikačních předpokladů předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů vystaveného po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Pokud však bylo zadávací řízení zahájeno po 31. 12. 2013, musí zadavatel takovýto výpis z evidence Rejstříku trestů akceptovat a nelze dodavatele vyloučit ze zadávacího řízení pro nesplnění základních kvalifikačních předpokladů.

Dobrý den,
ve Vámi popsaném případě bychom v první řadě doporučili zkontrolovat přiměřenost a vhodnost nastavení zadávacích podmínek za účelem zjištění, z jakého důvodu nebyly v předchozích dvou otevřených zadávacích řízeních podány žádné způsobilé nabídky. Zda nemohlo být důvodem nezájmu či nesplnění zadávacích podmínek nevhodné nastavení zadávacích podmínek, zda zadavatel nebyl ve svých požadavcích příliš (neodůvodněně) přísný. Služby, jejichž předmětem je pojištění majetku a odpovědnosti za škodu, nelze považovat za nestandardní a jsou zajisté nabízeny mnoha subjekty. Je tedy v zájmu zadavatele zjistit, co je důvodem neúspěchu či nezájmu dodavatelů v zadávacím řízení. Pro možnost využití jednacího řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 4 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je třeba splnit zde uvedené požadavky, kterými jsou nezbytná potřeba zadat veřejnou zakázku v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a zároveň z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. Ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) ZVZ je primárně určeno pro jiné situace (např. plnění, jejichž nezbytná potřeba byla vyvolána přírodní katastrofou), než kterou popisujete ve svém dotazu. Od 6. 3. 2015 je účinný zákon č. 40/2015 Sb., kterým se mění zákon o veřejných zakázkách, který zrušil povinnost rušit zadávací řízení v případě, kdy zadavatel obdržel pouze jednu nabídku. Zrušení této povinnosti se vztahuje na všechna zadávací řízení, která byla zahájena po účinnosti tohoto zákona. Pokud tedy v současné době opětovně zahájí zadavatel jakékoliv zadávací řízení v souladu se ZVZ, může zadat veřejnou zakázku i v případě, že obdrží v zadávacím řízení pouze jednu nabídku, která splňuje požadavky stanovení v zadávacích podmínkách a ZVZ.

Dobrý den,
veřejný zadavatel je vždy povinen dodržovat zákonné zásady dle § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), a jednou z nich je zásada transparentnosti, povinnost dodržovat zákonné zásady se dle § 18 odst. 5 ZVZ vztahuje i na výběr dodavatele veřejné zakázky malého rozsahu. Pokud byly v jednání veřejného zadavatele prvky, jež vzbuzují pochybnosti o pravých důvodech jeho jednání, pak zadavatel nedostál zákonné povinnosti postupovat transparentně.
Jestliže zadavatel jednal s rozporu s požadavkem ZVZ netransparentně, mohl naplnit skutkovou podstatu některého z trestných činů. Popisované netransparentní jednání by mohlo naplňovat zejména skutkovou podstatu trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele nebo trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku. Doporučujeme proto zvážit, zda se neobrátit na orgány činné v trestním řízení, aby prověřily, zda jednání zástupce zadavatele nemohlo naplnit skutkovou podstatu trestného činu.
Ve vztahu k pravomoci krajského úřadu si dovolujeme poukázat na zákon č. 420/2004 Sb. o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů. Přezkoumávání hospodaření je dle citovaného zákona pro obec povinné a jeho součástí je dle § 2 odst. 2 písm. c) citovaného zákona rovněž zadávání a uskutečňování veřejných zakázek. Obec si zvolí, zda přezkoumání provede krajský úřad, nebo zda uzavře smlouvu o poskytnutí auditorské činnosti a informuje o jejím uzavření krajský úřad. Doporučujeme Vám proto obrátit se znovu písemnou formou na krajský úřad a požádat, aby předmětná veřejná zakázka byla pečlivě přezkoumána krajským úřadem, popřípadě aby krajský úřad o Vašem podání písemně informoval auditora, s nímž obec uzavřela smlouvu.

Dobrý den,
v případech, kdy Zadavatel nemůže přesně určit termín ukončení realizace veřejné zakázky vzhledem k předem neznámým podmínkám realizace veřejné zakázky, které závisí na závazném rozhodnutí třetí osoby, doporučujeme termíny v zadávací dokumentaci a ve smlouvě vždy formulovat jako lhůtu, jež se počítá od data závazného rozhodnutí, případně od data podpisu smlouvy.
Pokud s ohledem na technologický postup při zhotovování díla nelze realizovat veřejnou zakázku v zimních měsících, měly by zadávací podmínky stanovit i pravidla, jak bude určeno datum zahájení prací, získá-li zadavatel všechna potřebná oprávnění a přísliby v nevhodnou roční dobu.
Důležité je, aby zadávací podmínky již od počátku stanovovaly pro zadavatele závazná pravidla, na jejichž základě bude upřesněn harmonogram realizace díla, aby tato pravidla byla s ohledem na skutečnosti známé v době zahájení zadávacího řízení co nejkonkrétnější a aby přiznávala zadavateli oprávnění ovlivnit harmonogram pouze v nezbytně nutném rozsahu.
Tím se zabrání situaci, že by se musel podepisovat dodatek smlouvy měnící harmonogram realizace díla, který by mohl být nedovolenou podstatnou změnou smlouvy ve smyslu § 82 odst. 7 písm. b), zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), neboť by se mohlo jednat o změnu, která by za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů.

Dobrý den,
Dotaz č. 1:
Pokud má zadavatel pochybnost o tom, zda osoba, která podepsala návrh smlouvy, je osobou oprávněnou jednat jménem uchazeče, může se zadavatel na dodavatele obrátit s žádostí o vysvětlení, a to ve smyslu § 76 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Pouze samotná pochybnost zadavatele o tom, zda nabídka či jiná listina v nabídce je podepsána osobou k tomu oprávněnou, nemůže být důvodem k vyloučení dodavatele z další účasti v zadávacím řízení. Důvodem k vyloučení může být pouze to, že nabídka je skutečně podepsána osobou, které není taková pravomoc dána, ať již ze zákona či samotným dodavatelem. Toto uvádíme s odkazem na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS) č.j. VZ/S145/05-152/4300/05-AB ze dne 30.9.2005 potvrzeném rozhodnutím předsedy ÚOHS č.j. 2R 86/05-Šp ze dne 20.2.2006 a dále s odkazem na výkladové stanovisko ÚOHS „Jednání zadavatele“.
Dotaz č. 2:
S odkazem na § 71 odst. 7 písm. b) ZVZ hodnotící komise otevírá obálky postupně podle pořadového čísla a kontroluje, zda je návrh smlouvy podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Současně je v § 71 odst. 10 ZVZ stanoveno, že pokud nabídka nevyhoví požadavkům podle § 71 odst. 8 ZVZ, komise nabídku vyřadí. Ve fázi otevírání obálek komise pouze hodnotí, zda je návrh smlouvy podepsán, nezkoumá však, zda se jedná o osobu oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Toto s odkazem na § 76 odst. 1 ZVZ hodnotící komise zkoumá ve fázi posouzení nabídek. V případě, že hodnotící komise zjistí, že nabídka nesplňuje zákonné požadavky a požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, musí zadavatel takovou nabídku vyřadit.

Dobrý den,
klíčové je, zda jsou naplněny definiční znaky veřejné zakázky dle § 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZVZ“), tedy zda:

se jedná o smluvní vztah
mezi zadavatelem, tedy subjektem uvedeným v § 2 ZVZ, a
dodavatelem poskytujícím dodávky, služby či provedení stavebních prací, a
dodavatel poskytuje zadavateli plnění za úplatu.
Pro naplnění podmínky úplatnosti přitom není rozhodné, z jaké položky rozpočtu nebo z jakého fondu zadavatel uhradí úplatu za realizaci veřejné zakázky. Dle judikatury (např. rozsudku Krajského soudu v Brně, č. j. 62 Ca 25/2009-159 ze dne 2. 2. 2011) může být podmínka úplatnosti naplněna, i když peněžité plnění neposkytuje přímo zadavatel; například pokud dodavateli uzavřením smlouvy se zadavatelem vzniká nárok na platbu od soukromých osob.
Smlouva mezi zadavatelem a dodavatelem, jejímž předmětem má být nákup stravovacích poukázek oproti nároku dodavatele na platby zčásti od zadavatele a zčásti od jeho zaměstnanců, proto splňuje prvek úplatnosti dle § 7 ZVZ a zadavatel je povinen splnit povinnosti, které mu ZVZ ukládá pro zadání veřejné zakázky.

Dobrý den,
prokazování základní kvalifikace podle § 53 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je kogentním ustanovením per analogiam k prokázání základních kvalifikačních předpokladů podlimitní veřejné zakázky prostřednictvím čestného prohlášení podle § 62 odst. 2 ZVZ. Čestné prohlášení u podlimitní zakázky je s ohledem na zjednodušení a snížení administrační náročnosti realizováno v „mírnějším“ režimu, avšak zároveň nezastupitelným úkonem učiněným výhradně prostřednictvím osoby oprávněné jednat jménem uchazeče. Rozhodné otázce Vašeho dotazu na určení osoby oprávněné jednat jménem uchazeče je věnována následující citace z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) pod č.j.:ÚOHS-S476/2012/VZ-23022/2012/513/KSt ze dne 5. prosince 2012.

„Čestné prohlášení podle § 53 odst. 3 zákona je úkonem, který může učinit pouze uchazeč/zájemce. V daném případě navrhovatel jako právnická osoba musí tento úkon učinit sám za sebe, tedy jeho statutární orgán, neboť podle pravidel jednání jménem právnické osoby upravených v příslušných ustanoveních obchodního a občanského zákoníku jedná jménem právnické osoby její statutární orgán. V žádném případě nemůže uchazeč tento úkon učinit zmocněncem na základě plné moci.“

Přestože v souvislosti s přijetím zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim lze prokázat výpisem z Rejstříku trestů právnické osoby například skutečnost o uložení zákazu plnění veřejných zakázek, tak způsob prokázání základního kvalifikačního předpokladu v souladu s § 53 odst. 3 písm. a) ZVZ zachová povinnost, že předpoklad bezúhonnosti či beztrestnosti musí splňovat jak právnická osoba, tak tuto podmínku musí splňovat rovněž i statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu samostatně, a to bez ohledu na skutečnost, zda jedná navenek samostatně.

Osoba oprávněná jednat jménem uchazeče na základě čestného prohlášení prokazuje, že podmínka bezúhonnosti byla přezkoumána ve vztahu ke každému členu statutárního orgánu samostatně, a to bez ohledu na skutečnost, zda je osoba oprávněna jednat navenek samostatně. Pokud tedy statutární orgán akciové společnosti tvoří 5 statutárních členů, podepsané čestné prohlášení se vztahuje k prokazovaným skutečnostem u každého samostatně.

Dobrý den,
soutěž o návrh (dále jen „SON“) je postavena dle § 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) mimo kategorii postupů pro zadávání veřejných zakázek se samostatnou úpravou v části čtvrté ZVZ a není tak ani řazena mezi druhy zadávacích řízení podle § 21 odst. 1 ZVZ.

Přistoupit ke zrušení probíhající SON je zadavatel oprávněn podle samostatné úpravy § 108 ZVZ, ale pouze pokud si to vyhradil soutěžními podmínkami a stanovil-li způsob odškodnění všech účastníků soutěže. Úprava SON však neodkazuje na podpůrné použití § 84 ZVZ. Ukončení SON prostřednictvím jejího zrušení není ZVZ preferováno, a proto je třeba oprávnění zadavatele zrušit SON vykládat zužujícím způsobem. Lze tedy konstatovat, že zadavatel obecně není oprávněn zrušit SON postupem podle § 84 ZVZ.

Zároveň je třeba doplnit důležitou výjimku z tohoto pravidla, kdy je zadavatel oprávněn zrušit SON z důvodu podle § 84 odst. 1 písm. a) nebo b) ZVZ, pokud si nevyhradil oprávnění v souladu s § 108 ZVZ (a zároveň uplatněnému důvodu zrušení odpovídá skutkový stav).

Oprávnění zadavatele dovozujeme ze systematického výkladu ZVZ, konkrétně je třeba najít vyvážený výklad ZVZ ve vztahu k povinnosti zadavatele odeslat dle § 107 odst. 3 ZVZ k uveřejnění výsledek SON. Tuto zákonnou povinnost nelze splnit, pokud zadavatel neuvede do povinně používaného formuláře F13 „Výsledky veřejné soutěže na určitý výkon“ identifikační údaje účastníka soutěže, který podal nejvhodnější návrh. Zákonná povinnost zaniká, pouze pokud zadavatel SON zruší.

Z tohoto důvodu je nutné umožnit zadavateli legálně zrušit SON, pokud ve stanovené lhůtě neobdržel žádný soutěžní návrh, nebo vyloučil všechny účastníky soutěže. Opačný výklad ZVZ by zadavateli ukládal zákonnou povinnost odeslat k uveřejnění výsledek SON, jež by ovšem nemohl z objektivních důvodů splnit.

Dotazem uvedené ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) odkazující na povinnost veřejného zadavatele uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky podle odst. 1 písm. b) § 147a ZVZ považujeme vzhledem k povaze dotazu za zavádějící a jeho věcnou souvislost dovozujeme k povinnosti zadavatele uveřejnit seznam subdodavatelů dodavatele na plnění veřejné zakázky ve smyslu § 147a odstavce 1 písm. c) ZVZ. Navazující ustanovení ZVZ tak podle § 147a odst. 5 ukládá povinnost dodavatele předat veřejnému zadavateli seznam všech vlastníků akcií, jejichž souhrnná hodnota přesahuje 10% základního kapitálu subdodavatelské organizace.
Právní subjektivitu organizační složky zahraniční právnické osoby, společně s určením způsobilosti k právním úkonům, posuzoval již Nejvyšší soud, který ve svém rozsudku ze dne 7. 4. 2011 pod sp. zn. 21 Cdo 1027/2010 konstatoval, že ve všech záležitostech, týkajících se organizační složky zahraniční osoby, je nositelem práv a povinností vždy ta zahraniční osoba, jíž je organizační složka součástí. Právní subjektivitu a tedy i způsobilost být účastníkem řízení podle § 19 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, má proto ve všech případech pouze zahraniční, ať už fyzická nebo právnická osoba a nikoli její organizační složka.
Odštěpný závod (dále jen „OZ“) podle § 503 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), zapsán do obchodního rejstříku ve smyslu pobočky neboli organizační složky zahraniční právnické osoby, není nadán autentickou právní subjektivitou a tedy ani způsobilostí vzhledem k samostatnosti úkonů dodavatele v zadávacím řízení. Oprávnění zahraniční osoby podnikající na určitém území prostřednictvím „odštěpné“ organizační složky, tak vzniká pouze ve jménu té zahraniční osoby, jež je zároveň zřizujícím subjektem. Povinnost dodavatele předat zadavateli seznam všech subdodavatelů společně s předloženým seznamem vlastníků akcií podle § 147a odst. 5 ZVZ se vztahuje na všechny fyzické a právnické osoby ve smyslu § 17 písm. i) ZVZ, přestože by se mělo jednat o zahraniční subjekty, se sídlem podnikání mimo území České republiky.

Dobrý den,
ustanovení § 56 odst. 3 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „ZVZ“) dává zadavateli možnost posoudit zkušenosti a odbornost dodavatelů v rozsahu předmětu veřejné zakázky, a to prostřednictvím požadavku předložit seznam předešlých realizací obdobných zakázek v období posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací. Tato osvědčení musí obsahovat údaje požadované § 56 odst. 3 písm. a) ZVZ. Seznam požadovaných údajů nemůže zadavatel rozšířit.

Dobrý den, v případě, že nabídku podává tuzemská právnická osoba a některý z členů jejího statutárního orgánu má bydliště v jiném státě, prokazuje takový člen statutárního orgánu splnění kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 137/2006 Sb., v platném znění, tj. trestní bezúhonnost, pouze ve vztahu k ČR. Tento kvalifikační předpoklad je splněn předložením výpisu z rejstříku trestů vydávaném českými orgány. Jinak řečeno pokud je uchazeč českou právnickou osobou a členem jejího statutárního organu je osoba s domicilem mimo ČR, zadavatel není oprávněn požadovat prokázání beztrestnosti tohoto člena statutárního organu výpisem z rejstříku trestů (nebo obdobného dokladu) ze státu jejího domicilu.

Dobrý den,
zadavatel musí podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), stanovit v zadávací dokumentaci požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny. Tyto požadavky se mohou týkat i její maximální výše.
Podle § 76 ZVZ posoudí hodnotící komise nabídky z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách. Podotýkáme, že zadávacími podmínkami jsou v souladu s § 17 písm. l) ZVZ veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky. Uchazeč, jehož nabídka je z důvodu nesplnění takových požadavků zadavatele vyřazena, musí být bezodkladně vyloučen z účasti v zadávacím řízení.
Technická specifikace, na kterou odkazujete ve svém dotazu a která je přílohou a tedy i nedílnou součástí zadávací dokumentace, je zcela jistě dokumentem vymezujícím požadavky vztahující se k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel, považuje-li to za nezbytné, může v zadávacích podmínkách stanovit nejen maximální přípustnou cenu celkového plnění, ale i maximální přípustnou cenu
jednotlivých položek tvořících předmět plnění. Takováto podmínka však musí být v zadávací dokumentaci stanovena dostatečně jasně, aby uchazeč neměl pochybnosti, jakým způsobem má nabídkovou cenu zpracovat.
Z hlediska posouzení Vaší situace bude tedy rozhodné, jakým způsobem zadavatel formuloval požadavek na zpracování nabídkové ceny. Jinak řečeno, pokud by zadávací dokumentace obsahovala jednoznačně a srozumitelně vyjádřený požadavek nejen na limitaci maximální celkové ceny, ale i na limitaci maximálních cen jednotlivých položek, byl by postup zadavatele směřující k vyloučení uchazeče, který překročil maximální přípustnou cenu byť i jen u jedné z položek (aniž by překročil maximální přípustnou celkovou cenu plnění veřejné zakázky), zcela v souladu se ZVZ, a to z důvodu nesplnění zadávacích podmínek podle § 76 ZVZ.

Dobrý den,
v souladu s § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) nemusí zadavatel veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) zadávat podle ZVZ, musí však dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Postup realizace centralizovaného zadávání je definován v § 3 ZVZ. Samotné zahájení centralizovaného zadávání je vázáno na splnění zákonné podmínky, která spočívá v povinnosti zadavatele a centrálního zadavatele uzavřít spolu písemnou smlouvu, jejímž předmětem bude úprava vzájemných práv a povinností souvisejících s centrálním zadáváním. Teprve okamžikem uzavření takovéto smlouvy je centrální zadavatel oprávněn ve vztahu k dotčeným zadavatelům (ve Vašem případě tedy ve vztahu k příspěvkovým organizacím tímto centrálním zadavatelem zřízeným) zahájit samotné centralizované zadávání.
V případě, že zadavatel, který hodlá prostřednictvím VZMR postupem mimo režim ZVZ, pořizovat plnění nejen pro sebe, ale i pro zadavatele jím zřízené, není sice centrálním zadavatelem postupujícím podle ZVZ, nicméně v zásadě jedná obdobně jako centrální zadavatel. Jinak řečeno takový zadavatel se ocitá v roli zprostředkovatele, který prostřednictvím VZMR pořizuje určitá plnění
i pro své podřízené organizace.
Lze tedy shrnout, že budete-li pořizovat předmětné dodávky formou VZMR mimo režim ZVZ i pro své příspěvkové organizace, bude stejně jako v případě centrálního zadávání nezbytné uzavřít s Vašimi příspěvkovými organizacemi smlouvu, ve které budou jednoznačným způsobem vymezena práva a povinnosti smluvních stran související s takovýmto pořizováním dodávek.

Dobrý den,
v první řadě je nezbytné, aby si zadavatel ujasnil své potřeby. Lze předpokládat, že dodávky kancelářského papíru, stejně jako poskytování telekomunikačních a datových služeb bude zadavatel požadovat po celou dobu fungování úřadu. Zadavatel si však musí zodpovědět otázku, zda se tyto potřeby budou v čase měnit či zda jsou potřeby zadavatele v čase konstantní (resp. přibližně stejné) a tomu přizpůsobit délku smluvního vztahu s vybraným dodavatelem. Zadavatel musí při svém rozhodování vzít v úvahu rovněž hledisko proměnlivosti ceny daného plnění, přičemž např. u kancelářských potřeb lze mít za to, že k výrazným cenovým výkyvům či změnám v střednědobém horizontu nedochází a lze tedy považovat za vhodné uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem na delší časové období. Jiný přístup však může zadavatel zvolit v případě plnění, které je velmi proměnlivé v čase- např. výpočetní technika. Zadavatel by si měl tedy v první řadě uvědomit své potřeby a zohlednit výše uvedené faktory a rovněž skutečnost, zda pořízením plnění na delší časový úsek, např. na 4 roky, nemůže zadavatel získat značné finanční úspory v důsledku množstevních slev. Z pohledu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) se nelze vyjádřit k vymezení předmětu veřejné zakázky, ale pouze ke stanovení předpokládané hodnoty. Při vymezování předmětu, resp. při zjišťování potřeb zadavatele, je nezbytné postupovat v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Poté, co zadavatel stanoví předmět veřejné zakázky, postupuje při získávání předpokládané hodnoty dle § 13 ZVZ. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se pro účely ZVZ rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Rozhodným pro stanovení předpokládané hodnoty je vymezení předmětu veřejné zakázky. Pokud zadavatel stanoví předmět veřejné zakázky jako určité dodávky požadované v období jednoho roku, stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky v souladu s § 13 ZVZ pro plnění poskytované po dobu jednoho roku, pokud mají být předmětem veřejné zakázky dodávky poskytované po dobu 4 let, bude zadavatel při výpočtu předpokládané hodnoty uvažovat finanční prostředky vynaložené za dané plnění po dobu čtyř let. Pokud zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky v takové výši, které odpovídá finančním limitům stanoveným v ZVZ pro podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, je povinen postupovat při výběru dodavatele v souladu s tímto zákonem. Pokud předpokládaná hodnota nedosahuje finančních limitů pro podlimitní veřejné zakázky, jedná se tedy o veřejné zakázky malého rozsahu, není zadavatel povinen postupovat v souladu se ZVZ. V takovém případě je nezbytné dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ a dále postupovat podle interních směrnic, které většina zadavatelů pro účely postupu při výběru dodavatele na plnění veřejné zakázky přijímá. Závěrem shrnujeme, že pokud zadavatel ví, že bude dodávky kancelářských potřeb poptávat každý rok, měl by uzavřít smlouvu na dobu delší než jeden rok. Pokud totiž zadavatel zadává standardizované plnění opakovaně každý rok, přičemž si je vědom svých potřeb v dalších letech a zároveň je naplněna podmínka, že takovým jednáním dojde ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v ZVZ, lze takové jednání považovat za rozporné se ZVZ, jelikož dochází k porušení ustanovení § 13 odst. 3 ZVZ.

Pokud zadavatel požaduje v zadávací dokumentaci prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů prostřednictvím předložení seznamu stavebních prací dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), je dodavatel povinen předložit seznam relevantních stavebních prací, které realizoval v posledních 5 letech, přičemž při stanovování doby realizace se za relevantní považuje termín dokončení stavby.

Není tedy rozhodné, kdy došlo k proplacení příslušné částky za realizaci stavby, ale kdy byla stavba dokončena. Co se rozumí dokončením stavby, by mělo vyplývat ze smlouvy uzavřené mezi objednatelem a poskytovatelem. Lze tedy uzavřít, že Vámi aplikovaný výklad nebyl správný, jelikož se z poskytnutých údajů jeví, že dodavatel prokázal kvalifikaci v souladu se ZVZ.

K Vašemu druhému dotazu sdělujeme, že pokud někteří z uchazečů nesprávně vypočítali nabídkovou cenu, nelze v souladu se ZVZ postupovat jinak, než tyto uchazeče vyloučit. Změna nabídkové ceny je nepřípustná a nedodržení povinností stanovených v zadávací dokumentaci rovněž.

V této souvislosti dále uvádíme, že požadavek zadavatele na připočítání 10% rezervy k nabídkové ceně nepovažujeme za vhodný. Zadavatel nesmí uměle navyšovat nabídkovou cenu, aniž by bylo zcela jasně stanoveno, jakým způsobem a na co by byly tyto dodatečné finanční prostředky v budoucnu využity. Takový postup popírá zásadu transparentnosti, kterou je zadavatel povinen se v zadávacím řízení řídit. ZVZ umožňuje v souvislosti s veřejnými zakázkami na stavební práce zadávat dodatečné stavební práce v jednacím řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 7 ZVZ. Nelze ovšem zde uvedená pravidla obcházet tím, že zadavatel bude vyžadovat započítání určité procentuálně vyjádřené částky k nabídkové ceně, která by měla v budoucnu sloužit k realizaci dodatečných prací mimo režim ZVZ. Přestože zadavatel požadoval připočtení 10% rezervy k nabídkové ceně vypočítané v souladu s požadavky na sestavení nabídkové ceny uvedenými v zadávacích podmínkách, nesmí tuto rezervu pro dodatečné stavební práce, které nejsou uvedeny v rozsahu prací s výkazem výměr, použít, bez toho aniž by proběhlo řádné zadávací řízení – v případě víceprací tedy jednací řízení bez uveřejnění.

V souvislosti se započítáváním finančních rezerv do nabídkové ceny na veřejnou zakázku vydal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže následující stanovisko:

https://www.uohs.cz/download/Sekce_VZ/Metodiky/vykladove_stanovisko_rezerva.doc    

Dobrý den,
Dotaz č. 1:
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) v § 98 odst. 4 vychází z toho, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení ZVZ týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li ze ZVZ jinak.
S ohledem na výše uvedené tedy platí, že se na postup při zadávání každé jednotlivé části veřejné zakázky pohlíží jako na samostatné zadávací řízení, a proto musejí být evidovány nabídky ke každé části zvlášť.
Dotaz č. 2:
Z ustanovení § 69 odst. 5 ZVZ nevyplývá, že obálka musí obsahovat označení, k jaké části veřejné zakázky se vztahuje. V případě, že nebude obálka obsahovat označení, ke které části veřejné zakázky se vztahuje, bude zadavatel otevírat obálky dle data a času jejich doručení, jak byly označeny v souladu s § 69 odst. 6 ZVZ.
Zadavatel bude tedy otevírat obálky s nabídkami a konstatovat, které části se nabídka týká, jaká je její nabídková cena a zda vyhověla kontrole úplnosti. V protokolu o otevírání obálek bude pak soupis všech podaných nabídek s identifikací částí veřejné zakázky, které se týkají.
Dotaz č. 3:
Proces otevírání obálek je koncipován jako veřejný úkon zadavatele v zadávacím řízení, a proto mají právo se jej účastnit všichni uchazeči, jejichž nabídky byly zadavateli doručeny ve lhůtě pro podání nabídek.
S ohledem na shora uvedené se otevírání obálek tedy mohou účastnit všichni dodavatelé, kteří podali nabídku na některou z částí veřejné zakázky.
Dotaz č. 4:
Dle § 71 odst. 4 ZVZ musí být otevírání obálek zahájeno ihned po uplynutí lhůty pro podání nabídek.  Neznamená to však, že musejí být všechny obálky otevřeny ve stejný okamžik. Proto není v rozporu se ZVZ, pokud se obálky otevírají postupně.
Dotaz č. 5:
ZVZ nezakazuje možnost zadavateli stanovit pro každou část veřejné zakázky rozdílnou lhůtu pro podání nabídky. Doporučujeme Vám však, abyste v případě zadávaní veřejné zakázky na části stanovovali v zadávací dokumentaci, aby dodavatelé označovali obálky s nabídkami, ke které části veřejné zakázky se jejich nabídka vztahuje.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších právních předpisů, (dále jen „ZVZ“) stanovuje v § 12 finanční limity, dle kterého rozdělujeme veřejné zakázky na nadlimitní, podlimitní a veřejné zakázky malého rozsahu. Zadavatel na počátku zadávacího řízení stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky postupem dle § 13 ZVZ. Podle této hodnoty pak použije postup stanovený ZVZ pro daný druh zadávacího řízení.
Jak ve Vašem dotazu uvádíte, zadavatel se v daném případě rozhodl postupovat v režimu podlimitní veřejné zakázky, ačkoliv hodnotou se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu. ZVZ však dává zadavateli možnost postupovat dle přísnějších pravidel, a to s odkazem na § 26 odst. 5: „Zahájí-li veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu (§ 12 odst. 3) postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky.“ Z tohoto tedy vyplývá, že se zadavatel může rozhodnout zadat veřejnou zakázku malého rozsahu postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky. Zadavatel však v celém procesu zadání takové veřejné zakázky musí povinně postupovat podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky po celou dobu zadávacího řízení.
Pro shora uvedené řešení, které je v souladu se ZVZ se zadavatel mohl rozhodnout např. z důvodu, aby se vyhnul nezákonnému dělení předmětu veřejné zakázky dle § 13 odst. 3 ZVZ, kdy by mohly vyvstat pochybnosti, zda zadáním dané veřejné zakázky jako veřejné zakázky malého rozsahu se nechtěl vyhnout zadávání dle pravidel v ZVZ. Zadavatel tak chtěl postupovat co nejtransparentněji v souladu s ustanovením § 6 ZVZ.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších právních předpisů, (dále jen „ZVZ“) upravuje z hlediska podávání námitek v zadávacím řízení celý tento proces a těmito pravidly jsou zadavatel i stěžovatel povinni se řídit po celou dobu zadávacího řízení. S ohledem na Váš dotaz bychom rádi z pozice gestora ZVZ objasnili, jak mají účastníci zadávacího řízení v dané situaci postupovat.
Dle § 110 odst. 2 ZVZ lze podat námitky proti všem úkonům zadavatele. ZVZ vyžaduje pro tento úkon písemnou formu, a to s odkazem na ustanovení § 110 odst. 7 tohoto zákona. Způsoby, kterými lze doručit tyto písemnosti upravuje ustanovení § 148 odst. 2 ZVZ, kdy jedním ze způsobů je prostřednictvím datové schránky.
Jak uvádíte ve Vašem dotazu, nebyly námitky podané prostřednictvím datové schránky stěžovatelem podepsány uznávaným elektronickým podpisem s odkazem na § 149 odst. 4 ZVZ. Zde bychom však rádi odkázali na „Stanovisko k aplikaci č. zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, na oblasti reglementované zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách“ č. j. MV-34959-2/LG-2009 ze dne 5.6.2009, které vypracovalo Ministerstvo vnitra (dále jen „stanovisko MV“). Ve stanovisku MV je v článku 11. „K atestování informačního systému datových schránek“ uvedeno, že z obsahu pojmů elektronické prostředky a elektronické nástroje, jak jsou definovány v § 149 odst. 1 a 2 zákona, jednoznačně plyne, že datové schránky, respektive informační systém datových schránek nelze subsumovat ani pod jeden z těchto pojmů. Není ani sítí či službou elektronických komunikací, neboť ke komunikaci mezi dvěma datovými schránkami dochází uvnitř informačního systému datových schránek, nikoliv tedy po síti elektronických komunikací. Není ani programovým vybavením (software), protože datová schránka je kombinací programového vybavení a technického vybavení (hardware). Navíc, byť je spojena se sítí elektronických komunikací, ta slouží pouze k jejímu ovládání a úkony jsou činěny pouze mezi schránkami, nikoliv prostřednictvím sítě elektronických komunikací. Z uvedeného důvodu se povinnost atestace podle § 149 zákona na datové schránky, respektive informační systém datových schránek nevztahuje. Ve snaze eliminovat pochybnosti ohledně vztahu datových schránek a elektronických prostředků a elektronických nástrojů Ministerstvo vnitra navíc iniciovalo modifikaci § 148 odst. 2 zákona v podobě doplnění datových schránek mezi způsoby komunikace.
Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že systém datových schránek nelze podřadit pod elektronické prostředky či elektronické nástroje. V případě doručování prostřednictvím datových schránek tedy nelze aplikovat oprávnění zadavatele podle § 149 odst. 4 věty poslední zákona, neboť to se vztahuje pouze na datové zprávy zasílané elektronickými prostředky.
V případě, že tedy námitky podané prostřednictvím datové schránky obsahovaly všechny náležitosti stanovené v § 110 odst. 7 ZVZ, nebyl zadavatel oprávněn tyto námitky odmítnout. Tento závěr plyne také z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-S710/2013/VZ-20179/2014/512/JLí ze dne 24. září 2014, které se problematikou podáním námitek prostřednictvím datové schránky zabývá.

Dobrý den,
v § 98 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je stanoveno, že je-li veřejné zakázka rozdělená na části, vztahují se ustanovení ZVZ týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li ze zákona jinak. Podmínkou takového postupu je, že rozdělení připouští povaha předmětu veřejné zakázky, a také, že zadavatel při určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky sečte předpokládané hodnoty jednotlivých částí veřejné zakázky. Přestože se tedy jedná o jednu veřejnou zakázku, fakticky se každá její část chová jako samostatná veřejná zakázka.

Z výše uvedeného vyplývá a k Vašemu dotazu uvádíme, že zadavatel může prodloužit lhůtu pro podání nabídek jen u jedné části veřejné zakázky, přičemž postupuje dle § 40 odst. 3 ZVZ,  aniž by změnil lhůty u zbylých částí.  Doporučujeme, aby předmětná lhůta pro podání nabídek byla prodloužena o celou její původní délku.

Dobrý den,
ustanovení § 59 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ) opravňuje veřejného zadavatele požadovat po dodavateli (i opakovaně) písemné objasnění předložených informací či dokladů nebo předložení dalších informací či dokladů prokazující splnění kvalifikace. Zadavateli tedy není dána povinnost vyzvat uchazeče k předložení dalších dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Pokud se zadavatel rozhodne tohoto ustanovení využít, pak je nutné, aby přistupoval ke všem uchazečům stejně a k objasnění předložených informací či dokladů nebo předložení dalších informací či dokladů, prokazujících splnění kvalifikace, nevyzval pouze některé z uchazečů, neboť by se takovýmto postupem dopustil porušení zásady rovného zacházení s uchazeči (viz § 6 ZVZ).

K Vašemu dotazu uvádíme, že s přihlédnutím k § 52 ZVZ, který explicitně stanoví dobu prokazování splnění kvalifikace, může na základě výzvy zadavatele dodavatel písemně objasnit již předložené informace či doklady stejně tak jako dodatečně předložit další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace, které nebyly součástí nabídky.

V souvislosti s danou problematikou lze odkázat na rozhodnutí ÚOHS, např. č.j.: ÚOHS – S360/2013/VZ-20979/2013/511/MON ze dne 29. října 2013.

Dobrý den,
dle § 68 odst. 3 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), musí být součástí nabídky rovněž prohlášení uchazeče o tom, že neuzavřel a neuzavře zakázanou dohodu podle zvláštního právního předpisu v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou.
V popisovaném případě je ale možné, že uchazeči přesto uzavřeli nedovolenou dohodu dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (ustanovení o omezení nebo kontrole odbytu). Bylo by však nutné vyřešit otázku, zda lze pojmově naplnit skutkovou podstatu nedovoleného jednání, pokud se jednání dopustili soutěžitelé (obchodní společnosti) ovládané stejnou fyzickou osobou – jednatelem. K posouzení otázky, zda byl spáchán správní delikt, je jako orgán dohledu příslušný Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Z hlediska dalšího postupu zadavatele je ovšem rozhodující, že pokud Uchazeči odmítli uzavřít smlouvu nebo neposkytli zadavateli k jejímu uzavření řádnou součinnost podle § 82 odst. 4 ZVZ, může Zadavatel dle § 84 odst. 2 písm. c) ZVZ bez zbytečného odkladu zadávací řízení zrušit. Jestliže Uchazeči navzájem koordinovali společný postup vůči zadavateli, byly zároveň naplněny podmínky pro zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ.

Protisoutěžní jednání Uchazečů atakuje samotný cíl zákona o veřejných zakázkách, jímž je zejména zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Protože poté, co prvý a druhý uchazeč v pořadí odmítli uzavřít smlouvu, by zadavatel zřejmě uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku za méně výhodných podmínek, než kdyby zadávací řízení bývalo proběhlo standardně, doporučujeme Zadavateli, aby využil svého oprávnění zrušit zadávací řízení.

Dobrý den, obecná výjimka z působnosti zákona podle § 18 odst. 5) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) uvádí, že zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“). Zákon o veřejných zakázkách blíže nestanoví trvání lhůty pro podání nabídek u VZMR. Nezbytným předpokladem pro zodpovězení Vašeho dotazu je proto konkrétní dokument, například interní metodický pokyn upravující samostatně pravidla a povinnosti zadavatele pro VZMR, z kterého bude zároveň možné dovodit závazný postup při výpočtu lhůt pro podání nabídek v délce trvání 10-ti kalendářních dní.

Rozhodným aspektem pro vypracování stanoviska tak zůstává obecná úprava počítání času podle § 605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, která závazně stanoví, že lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. Obdobným je ustanovení § 39 odst. 6 ZVZ, upravující počátek běhu lhůt u zakázek zadávaných v režimu zákona.

Problematikou počítání lhůt se zabývá také rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pod č.j. ÚOHS-S207/2011/VZ-16332/2011/520/Ema, které se vztahuje rovněž ke stanovení lhůty pro podání nabídek, avšak v režimu zákona. Zadavatel v posuzovaném případě pochybil, neboť výzvu odeslal dne 4. 12. 2009, a lhůtu pro podání nabídek, která nesmí být kratší než 15 dnů, stanovil pouze do 19. 12. 2009 do 12 hod. Zadavatel neumožnil doručit nabídku až do 24 hodin 15. dne, čímž neposkytl dodavateli k podání nabídky celou 15-ti denní lhůtu a zapříčinil vznik správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ.

S ohledem na skutečnost, že nám nejsou známa pravidla podle kterých zadavatel postupoval, důrazně bychom zadavateli doporučili přistoupit, z důvodu obezřetnosti, k zachování možnosti uchazečům doručit nabídky do půlnoci posledního dne lhůty, tzn. nechat uplynout lhůtu minimálně až do půlnoci 10. dne běhu lhůty.

Dobrý den,
pokud Uchazeč prokazuje kvalifikační předpoklady nebo jejich část prostřednictvím subdodavatele a předkládá kvalifikační doklady subdodavatele, pak je dle ustanovení § 51 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) vždy povinen veřejnému zadavateli předložit:
- smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky,
- doklad prokazující splnění profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) ZVZ subdodavatelem, tedy výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm subdodavatel zapsán či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní subdodavatel zapsán, a
- čestné prohlášení o splnění základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. j) ZVZ subdodavatelem (v zadávacích podmínkách může být v důsledku posunu číslování označen jako písm. i/). Předmětem čestného prohlášení je, že subdodavatel není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek; splnění této podmínky ve vztahu k osobám, jejichž prostřednictvím se má subdodavatel podílet na plnění veřejné zakázky (např. odpovědného zástupce), se nezkoumá.

Pokud veřejný zadavatel požaduje v souladu s § 54 písm. d) ZVZ prokázání odborné způsobilosti podle zvláštních právních předpisů, je zároveň povinen požadovat prokázání základního kvalifikačního předpokladu dle § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ (dále jen „disciplinární bezúhonnost“), tedy skutečnosti, že dodavatel nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán či mu nebylo pravomocně uloženo kárné opatření podle zvláštních právních předpisů. Pokud dodavatel vykonává tuto činnost prostřednictvím odpovědného zástupce nebo jiné osoby odpovídající za činnost dodavatele, vztahuje se tento požadavek i na tyto osoby.
Je nutno zdůraznit, že ustanovení § 51 odst. 4 ZVZ neumožňuje, aby dodavatel prokázal disciplinární bezúhonnost prostřednictvím subdodavatele.
Jako formu prokázání disciplinární bezúhonnosti stanovuje § 53 odst. 3 písm. d) ZVZ předložení čestného prohlášení. ZVZ neurčuje osobu, která čestné prohlášení vyhotoví, avšak ze zákazu prokázat disciplinární bezúhonnost prostřednictvím subdodavatele lze dovodit, že by čestné prohlášení měl učinit dodavatel. Případný požadavek, aby čestné prohlášení učinil rovněž odpovědný zástupce uchazeče, by naopak neměl oporu v ZVZ.
To znamená, že dodavatel prokáže splnění disciplinární bezúhonnosti předložením jediného čestného prohlášení, které sám vyhotoví a jehož součástí bude i prohlášení o disciplinární bezúhonnosti odpovědného zástupce dodavatele.

Dobrý den,

příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek je dle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), veřejným zadavatelem, a proto se na ni vztahují příslušné povinnosti dle ZVZ.
Jako každý veřejný zadavatel je tak před zahájením zadávacího řízení povinna stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Tu podle § 13 odst. 2 ZVZ stanoví na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem.

Pokud veřejná zakázka s ohledem na výši předpokládané hodnoty spadá do kategorie veřejných zakázek malého rozsahu (její předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty), není veřejný zadavatel povinen použít zadávací řízení, tedy formalizovaný podrobně upravený postup, ale je však při výběru dodavatele povinen dodržet zásady dle § 6 odst. 1 ZVZ, tedy zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

becně platí, že úměrně předpokládané hodnotě     plánované veřejné zakázky by měl zadavatel volit náročnost postupu jednak s ohledem na:

transparentnost     zadání veřejné zakázky,
hospodárnost, efektivnost a účelnost     – pokud je zde předpoklad, že při „otevřenějším“ způsobu zadání dostane zadavatel výhodnější nabídky,
administrativní náročnost postupu – náklady na výběr dodavatele by měly být přiměřené možnému užitku z širšího výběru mezi uchazeči.

Je vhodné, aby si zadavatel stanovil způsob zadání veřejné zakázky malého rozsahu (v závislosti na výši její předpokládané hodnoty, včetně stanovení finančních limitů oddělujících různé způsoby zadání veřejné zakázky malého rozsahu) ve vnitřním předpisu    .
Zadavateli lze doporučit, aby při přípravě vnitřního předpisu zohlednil Metodiku zadávání veřejných zakázek, kterou vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj a jež je dostupná online na URL adrese: http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska.

Metodika rozlišuje několik základních způsobů zadání veřejné zakázky malého rozsahu:

přímé zadání (oslovení jednoho dodavatele a uzavření písemné smlouvy nebo nákup objednávka-faktura);
uzavřená výzva (zadavatel osloví uzavřený okruh možných dodavatelů a vybere nejvhodnější nabídku);
otevřená výzva (zadavatel vhodným způsobem oznámí/uveřejní svůj záměr uzavřít smlouvu neomezenému okruhu uchazečů).

Při pořizování hodnotově nejnižších veřejných zakázek, především v případě operativních nákupů drobných položek, je možné prostřednictvím vnitřního předpisu oprávnit vedoucího pracovníka k volbě dodavatele vycházející z jeho odborného úsudku. V případě, kdy zadavatel nemá potřebné zkušenosti, či nezná relevantní trh, provede před přímým zadáním veřejné zakázky průzkum trhu (porovnání několika dodavatelů, jejich možností, reference na internetu či jinde). Je vhodné tuto možnost omezit maximální možnou částkou, kterou však ZVZ nestanovuje, a proto by měla být upravena ve vnitřním předpisu.

Dobrý den, pro rozhodnutí, jak má zadavatel v předmětném zadávacím řízení postupovat dále, je klíčová otázka, zda zadávací podmínky (výkaz výměr) byly v průběhu zadávacího řízení změněny v souladu s požadavky zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „ZVZ“), či nikoliv. Pokud byly zadávací podmínky změněny v souladu se ZVZ, zadavatel (hodnotící komise) posoudí předložené nabídky, pokud by však podmínky ZVZ pro změnu zadávacích podmínek nebyly naplněny, nezbývá zadavateli, než zrušit zadávací řízení.
1. Předpoklady ZVZ pro změnu zadávacích podmínek
Předpokladem pro řádnou změnu zadávacích podmínek je nejen řádné uveřejnění dodatečných informací postupem dle § 49 ZVZ, ale také prodloužení lhůty v souladu s požadavky dle § 40 odst. 3 ZVZ.
Je třeba doplnit, že část odborné veřejnosti (srovn. například rozsudek krajského soudu v Brně ze dne 14. 6. 2007, sp. zn. 62 Ca 28/2006) podmiňuje zákonnost změny zadávacích podmínek v průběhu zadávacího řízení také požadavkem, aby změna nebyla označena jako dodatečné informace, neboť dodatečné informace mají prý být využívány pouze za účelem doplnění informací dodavatelům v rámci neměnných zadávacích podmínek. S tímto požadavkem se nicméně MMR jako odborný gestor ZVZ neztotožňuje, neboť jej považuje za příliš formalistický, nicméně nelze vyloučit opačný právní názor u auditních orgánů.
2. Postup při posouzení nabídek
Pokud byly zadávací podmínky v průběhu zadávacího řízení změněny v souladu se ZVZ, provede hodnotící komise posouzení nabídek. V případě nejasností může hodnotící komise postupem dle § 76 odst. 3 ZVZ požádat o písemné vysvětlení nabídky; uchazeč však v rámci povinného vysvětlení nabídky není (s výjimkou povinné součásti nabídky) oprávněn podanou nabídku měnit.
Při výkladu tohoto pravidla je třeba zohlednit judikaturu, která s ohledem na účel ZVZ, kterým je zajistit hospodárné vynakládání veřejných prostředků, dovozuje jednak povinnost hodnotící komise o písemné vysvětlení požádat, jednak vykládá „vysvětlení nabídky“ v podstatně širším smyslu, než by odpovídalo jazykovému výkladu.
Zejména z dikce rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 29 Af 74/2012 ze dne 28. 8. 2014 a potvrzujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 10 As 202/2014 ze dne 14. 1. 2015 vyplývá, že jako vysvětlení (a nikoli jako nedovolenou změnu nabídky) lze akceptovat i chybně uvedenou výši nabídkové ceny, pokud ji uchazeč vyčíslil v důsledku špatného pochopení zadávacích podmínek, zároveň však je nepochybné, jak „svojí nabídku konkrétně myslel“, neboť zadavatel ji může přepočítat tak, aby byla porovnatelná s ostatními nabídkami. (Například ve sporném případě uchazeč uvedl nabídkovou cenu za jeden kalendářní rok, ač ji měl uvést za čtyři kalendářní roky.)
Lze tedy doporučit, aby hodnotící komise, má-li za to, že absolutně není žádná pochybnost o přesné výši nabídkové ceny uchazeče v případě použití aktuálního výkazu výměr, vyzvala uchazeče k vysvětlení nabídky. Pokud uchazeč potvrdí skutečnou výši nabídkové ceny dle předchozího předpokladu hodnotící komise, pak se na věc pohlíží jako na vysvětlení nabídky a pochybení uchazeče není důvodem pro vyřazení nabídky. Naopak v případě jakékoliv pochybnosti, jak „uchazeč svojí nabídku konkrétně myslel“, je nutno nabídku uchazeče vyřadit.

Dobrý den,
druhy zadávacích řízení, u nichž lze použít elektronickou aukci uvádí ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
Dle citovaného § 96 odst. 1 ZVZ je zadavatel oprávněn použít u jednacího řízení s uveřejněním (dále též „JŘSU“) elektronickou aukci, pouze pokud jsou naplněny podmínky pro použití JŘSU dle §22 odst. 1 ZVZ; tedy pokud „v předchozím otevřeném řízení, užším řízení, zjednodušeném podlimitním řízení nebo soutěžním dialogu byly podány pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky“ a zadavatel zároveň „podstatně nezmění zadávací podmínky a zahájí jednací řízení s uveřejněním bezodkladně po zrušení předchozího zadávacího řízení“.
Pokud je zadavatel oprávněn použít JŘSU na základě jiného zákonného důvodu dle § 22 ZVZ, elektronickou aukci použít nelze.
Pro úplnost si dovolujeme upozornit, že nezbytným předpokladem pro využití elektronické aukce podle § 96 odst. 3 ZVZ je vždy uveřejnění této skutečnosti v oznámení o zahájení JŘSÚ podle § 26 odst. 2 ZVZ.

Dobrý den,
zadavatel je na základě zákonné výjimky dle § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) oprávněn zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, aniž by použil formalizovaný postup – zadávací řízení, jehož druhy jsou vyjmenovány v § 21 ZVZ. Pokud se veřejný zadavatel rozhodne uplatnit výjimku pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu, není povinen uveřejnit předběžné oznámení dle § 86 ZVZ, neboť jeho uveřejnění je podmínkou pouze pro zahájení zadávacího řízení ve smyslu § 21 ZVZ.
Veřejný zadavatel je však oprávněn pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu zvolit dle § 26 odst. 5 ZVZ dobrovolně přísnější postup, tedy zahájit zadávání veřejné zakázky v zadávacím řízení podle ustanovení ZVZ platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky. Pokud však zadávací řízení takto zahájí, je nadále bez ohledu na skutečnost, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky nedosahuje hodnoty 2 mil. Kč, povinen postupovat podle ustanovení platných ZVZ pro zadávání podlimitní veřejné zakázky ve zvoleném druhu zadávacího řízení.
Předtím než veřejný zadavatel zahájí dobrovolně jednací řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ je povinen uveřejnit předběžné oznámení, neboť:

v důsledku dobrovolného zahájení zadávacího řízení vznikne povinnost postupovat dle ustanovení ZVZ pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, včetně případné povinnosti splnit podmínku uveřejnění předběžného oznámení, a ta je pro
jednací řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ stanovena, neboť nelze použít žádnou z výjimek dle § 86 odst. 3 ZVZ.

Dobrý den,
dodavatel je v seznamu subdodavatelů podle § 147a odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) povinen uvést všechny subdodavatele, tedy všechny fyzické a právnické osoby naplňující znaky zákonné definice subdodavatele podle § 17 písm. i) ZVZ.

Dodavatel je proto v seznamu subdodavatelů povinen uvést všechny fyzické a právnické osoby podle § 17 písm. i) ZVZ, bez ohledu na to, zda:
a) jde o zahraniční subjekt se sídlem podnikání mimo území České republiky;
b) byl přímo obeznámen s realizací předmětné veřejné zakázky.

Zahraniční obchodní společnost dodávající většinu plnění veřejné zakázky, ať už se jedná o určité věci k užívání nebo nabytí práva k užívání licencí počítačových programů, výše uvedenou definici dle § 17 písm. i) ZVZ naplňuje, a z tohoto důvodu (přestože není subjektem domácím) ji dodavatel uvede v seznamu subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky podle § 147a odst. 1 písm. c) ZVZ.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) v § 18 a 19 stanoví výjimky opravňující při zadávání veřejných zakázek postupovat mimo režim ZVZ, přičemž každá tam uvedená výjimka se chová samostatně.
Stanovil-li zadavatel postupem dle § 13 ZVZ předpokládanou hodnotu veřejné zakázky nižší než 2 mil. Kč resp. 6 mil Kč, je oprávněn (nikoliv však povinen) při zadávání této veřejné zakázky postupovat dle § 18 odst. 5 ZVZ a tuto veřejnou zakázku zadávat mimo režim ZVZ. V takovém případě není zadavatel při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, mimo povinností uvedených v § 6 ZVZ tj. dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace a v § 147a odst. 2 písm. a) ZVZ tj. uveřejnění na profilu zadavatele smlouvy na plnění veřejné zakázky v případě, že její cena přesáhne hodnotu 500 tis. Kč bez DPH, omezen ustanoveními ZVZ.
Z výše uvedeného lze tedy dovodit, že ačkoliv „vaše“ společnost zcela nesplňuje podmínky uvedené v § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ tzv. „in-house“ výjimky, nic nebrání tomu, aby zadavatel (město) veřejnou zakázku malého rozsahu zadal za dodržení výše uvedených podmínek přímo „vaší“ společnosti. Nutno ovšem připomenout § 13 odst. 3 a 8 ZVZ zakazující zadavateli rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tímto došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limit (2 mil. Kč bez DPH u dodávek a služeb a 6 mil. Kč bez DPH u stavebních prací) respektive přikazující zadavateli při stanovení předpokládané hodnoty povinnost sečíst předpokládané hodnoty obdobných spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období mimo ty služby či dodávky, jejichž jednotková cena se v průběhu účetního období mění a zároveň zadavatel tyto služby či dodávky pořizuje opakovaně dle svých aktuálních potřeb.

Dobrý den,
pro účely ZVZ se za veřejného zadavatele dle § 2 odst. 2 písm. c) ZVZ považuje příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. Zadává-li taková příspěvková organizace veřejnou zakázku, je povinna postupovat v souladu se ZVZ, přičemž k použití tzv. „in-house“ výjimky je nutné, aby podmínky k jejímu využití (výlučná majetková práva a výkon podstatné činnosti) tento dodavatel splňoval přímo k příspěvkové organizaci dle § 2 odst. 2 písm. c) ZVZ, nikoliv však k jejímu zřizovateli. ZVZ ale již nezakazuje ani nijak neomezuje účast takového dodavatele na hospodářské soutěži.

Z výše uvedeného tak vyplývá, že nic nebrání tomu, aby se Vámi uváděná společnost s ručením omezeným účastnila zadávacího řízení dle ZVZ zahájeném příspěvkovou organizací, nelze ale, aby příspěvková organizace postupovala dle § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ a veřejnou zakázku zadala přímo této společnosti s ručením omezeným, neb tato společnost podmínky tam uvedené nesplňuje k příspěvkové organizaci, ale k jejímu zřizovateli tj. k městu.