Problematika elektronizace zadávání veřejných zakázek je téma, které se v českém eGovernmentu řeší od roku 2006. Postupně byly přijaty 4 strategie elektronizace.

Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek 2022 – 2030

Jedná se opět o strategii navazující na výstupy předcházejícího období.

Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2022 až 2030 vychází z potřeby České republiky řešit informační podporu procesu veřejného investování systémově a v návaznosti na rozvoje eGovernmentu v ČR i EU.

Pro období let 2022 až 2030 je hlavním posláním rozvoje elektronizace VZ především:

1. Jednoduché a efektivní zadávání VZ a podávání nabídek
2. Maximální transparentnosti trhu veřejných zakázek
   a otevřenost systémů
3. Podpora inovativního a správného elektronického zadávání veřejných zakázek
4. Aktivity podporující více Strategických cílů zároveň

V současnosti probíhají následující aktivity:

• přebudování historických IS (Věstník veřejných zakázek, Informační systém o veřejných zakázkách)
• centralizace provozních činností napříč systémy NIPEZ (centrální ServiceDesk, bezpečnostní monitoring, archiv)

Tato optimalizace nese projektový název NIPEZ 2.0

Strategie elektronizace VZ pro období let 2022-2030

Usnesení vlády ze dne 11. května 2022 č. 375 o Strategii elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2022 až 2030 

 

Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek 2016 – 2020

Navazovala na výstupy předcházejícího období. Hlavními otevřenými body byla:

• roztříštěnost dat a informací o trhu veřejných zakázek – velké množství elektronických nástrojů, profilů zadavatele, atd.
• relativně nízké využívání certifikovaných elektronických nástrojů,
• snižující se počet podaných nabídek na 1 veřejnou zakázku,
• nutnost aktualizace konceptu poskytování otevřených dat,
• celková potřeba aktualizace konceptu NIPEZ z pohledu provozních charakteristik a technického provedení

Období 2016 – 2020 můžeme nazvat “obdobím optimalizace NIPEZ”. V průběhu plnění strategie došlo k:

• ukončení provozu elektronických tržišť a jejich nahrazení Národním elektronickým nástrojem
• zvýšení využívání NEN ze strany zadavatelů (více v části “Zpráva o fungování NEN”),
• postupnému navyšování míry využívání certifikovaných elektronických nástrojů (z 55% v roce 2016 na 70% v roce 2018)

Podrobné  informace o daném období jsou k dispozici v sekci “Strategie elektronizace veřejných zakázek 2016 – 2020”

 

Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek 2011 – 2015

Jedná se o strategii navazující na výstupy předcházejícího období. Reagovala na hlavní otevřené body procesu zavádění eProcurementu v období 2006 – 2010:

• eProcurement se v ČR neprosazoval v takové intenzitě jak bylo očekáváno
• kvalita elektronických nástrojů nebyla na vyhovující úrovni
• cena za tyto elektronické nástroje byla relativně vysoká

Nástrojem, který měl dané změnit, byl projekt Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek.

V rámci tohoto projektu (spolufinancovaného z Evropské unie) byly vybudovány následující systémy:

• Národní elektronický nástroj
• Číselník NIPEZ
• Věstník veřejných zakázek
• elektronická tržiště

V roce 2015 – tj. na konci sledovaného období – byly všechny informační systémy vybudovány.

Podrobné  informace o daném období jsou k dispozici v sekci “Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek 2011 – 2015”

 

Národní plán zavedení elektronizace veřejných zakázek 2006 – 2010

Prvním strategickým dokumentem, který byl schválen na úrovni vlády ČR je Národní plán zavedení elektronizace veřejných zakázek 2006 – 2010. Jedná se o období rozvoje eGovernmentu (budování datových schránek, czech point, základních registrů atd.)

Pozadu nezůstalo ani téma elektronizace zadávání veřejných zakázek. Cílem zavádění této politiky bylo

• zvýšení hospodářské soutěže,
• přijímat výhodnější nabídky a generovat z toho plynoucí úspory na straně veřejných rozpočtů
• získat reálná data o trhu veřejných zakázek a na základě těchto následně tvořit příslušnou legislativu

Přístup tehdejšího gestora problematiky elektronizace veřejných zakázek (tím bylo Ministerstvo vnitra – následně pozici gestora převzalo Ministerstvo pro místní rozvoj) spočíval v metodické regulaci trhu. Předpokládalo se, že trh sám vytvořím dostatečné množství elektronických nástrojů tak, aby byly splněny cíle uvedené výše.

Od roku 2006 probíhalo každoroční posuzování toho, jak proces zavádění eProcurementu postupuje. Hlavní výstupy:

• eProcurement byl ze strany zadavatelů považován za dobrou věc
• dostupné nástroje nedosahovaly požadované kvality a byly poskytovány za vysoké ceny

Podrobné  informace o daném období jsou k dispozici v sekci “Národní plán elektronizace veřejných zakázek 2006-2010“.

Výstupem období 2006 – 2010 bylo konstatování, že stávající model zajištění eProcurementu není vhodný, a že je potřeba změnit přístup. Jako nástroj ke zrychlení procesu zavádění eProcurementu bylo vytvoření projektu Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) a nová strategie elektronizace veřejných zakázek.