ČÁST DRUHÁ Základní ustanovení o zadávacích řízení (§ 33 – § 51)

Na dotaz, zda je nutné v případě otevřeného podlimitního a otevřeného nadlimitního zadávacího řízení odesílat Oznámení o výběru dodavatele (§ 123) pokud byl pouze jediný účastník? A dále, je nutné dodržet 15denní lhůtu pro podání námitek, která začíná běžet od doručení Oznámení o výběru dodavatele, i když se jedná o jediného účastníka?“ sdělujeme, že podobně jako pro ostatní druhy podlimitních řízení platí ČÁST DRUHÁ – Základní ustanovení o zadávacích řízení (§ 33 – § 51), zadavatel tak v otevřeném nebo užším řízení postupuje dle obecného ustanovení § 50 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Důvodem neodesílání je, že obecně v zadávacím řízení, v němž je jediný účastník, představuje zpracování formálního oznámení jedinému účastníku zadávacího řízení zbytečnou administrativní překážku. K další části dotazu – z hlediska absence zákazu uzavření smlouvy dle § 246 ZZVZ v řízení s jedním účastníkem, zadavatel nemusí čekat s uzavřením smlouvy od výběru dodavatele po dobu 15 dnů na námitky stěžovatele proti úkonům oznamovaným v dokumentech nebo nevyžaduje vzdát se práva podat námitky.

Odpověď na dotaz, zda se § 48 odst. 7 ZZVZ použije i na poddodavatele, doporučujeme nalézt přímo v konkrétním ustanovení zákona, podle kterého je možné vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie. Sdělujeme tudíž, že jen dodavatele, resp. účastníka zadávacího řízení, který je akciová společnost nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie, zadavatel má možnost vyloučit z účasti v zadávacím řízení. Obecně povinnost dopadá pouze na osobu účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností, nikoliv na jeho poddodavatele nebo společnost s ručením omezeným, která je vlastněna akciovou společností, ačkoliv ta také nemá výlučně zaknihované akcie.

Postup při posouzení splnění podmínek účasti u účastníka zadávacího řízení, který byl odsouzen pro podvod v souvislosti s jinou veřejnou zakázkou, je následující.

Podvod je jeden z trestných činů uvedených v příloze č. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), které dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ vylučují splnění základní způsobilosti, pokud za ně byl účastník pravomocně odsouzen za posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení. Pokud by se účastník nesplňující základní způsobilost stal vybraným dodavatelem, byl by ho zadavatel povinen vyloučit dle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ ve spojení s § 48 odst. 8 ZZVZ. Nicméně ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ rovněž uvádí, že k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží, zahlazené odsouzení tedy není překážkou ve splnění základní způsobilosti.

Upozorňujeme, že na dotaz k ZZVZ jakožto jeho gestor není oprávněn vykládat předpisy trestního práva, nicméně v souvislosti s Vámi nastíněnou problematikou bychom Vás přesto odkázali na některá ustanovení. V případě zahlazeného odsouzení se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen dle § 106 zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“). Dále pak dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZTOPO“) se na právnickou osobu hledí, jako by nebyla odsouzena, jakmile byl trest vykonán.

V případě daného účastníka zadávacího řízení tedy dle našeho názoru záleží na tom, zda již byl vykonán trest, který mu byl jako pachateli trestného činu podvodu uložen. V případě, že trest vykonán byl, je odsouzení zahlazeno a nebrání tedy tomu, aby účastník naplnil podmínku základní způsobilosti dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ. I v takovém případě by však zadavatel dle našeho názoru mohl účastníka vyloučit, z důvodu, že „se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení nebo po zahájení zadávacího řízení závažného profesního pochybení, které zpochybňuje jeho důvěryhodnost, včetně pochybení, za která byl disciplinárně potrestán nebo mu bylo uloženo kárné opatření podle jiných právních předpisů“ dle § 48 odst. 5 písm. f) ZZVZ, pokud by konkrétní dané profesní pochybení považoval za natolik závažné, že účast účastníka na zadávacím řízení pro zadavatele není žádoucí.

V případě, že uložený trest dosud vykonán nebyl, účastník podmínku základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ nesplňuje. Nicméně v případě, že účastník prokáže, že i přes nesplnění základní způsobilosti svou způsobilost obnovil tím, že přijal dostatečná nápravná opatření podle § 76 odst. 1 ZZVZ, může zadavatel dojít k závěru, že přijatá nápravná opatření byla dostatečná a základní způsobilost byla obnovena. Dle § 76 odst. 4 ZZVZ účastníka zadávacího řízení nemusí vyloučit. Obnovení základní způsobilosti nicméně posuzuje zadavatel a není povinen nápravná opatření uznat za dostatečná.

Lze shrnout, že další postup zadavatele by záležel na okolnostech konkrétního případu. I v případě, že bylo odsouzení zahlazeno a účastník zadávacího řízení tedy splňuje základní způsobilost dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, může ho zadavatel vyloučit dle § 48 odst. 5 písm. f) ZZVZ, pokud považuje profesní pochybení účastníka za dostatečně závažné. Naproti tomu, pokud odsouzení zahlazeno nebylo a účastník tedy základní způsobilost dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ nesplňuje, může se účastník pokusit prokázat, že základní způsobilost obnovil dle § 76 ZZVZ a zadavatel může nápravná opatření přijatá účastníkem uznat za dostatečná k obnovení způsobilosti.

K otázce, zda může zadavatel, který udělal chybu ve vzorci v tabulce, do které účastníci doplňují nabídkové ceny, svou chybu napravit dle § 49 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uvádíme následující jako možné řešení použití § 46 – doplnit údaje z nabídek účastníků do tabulky se správným vzorcem a posoudit výsledek, společně s následujícím vysvětlením.

Na nabídkových cenách, které účastníci uvedli v nabídce, se nic nemění v závislosti na tom, zda byly zapsány do tabulky se správným nebo chybným vzorcem. Pokud vzorec nevyjadřuje poměr mezi hodnotícími kritérii, který jinde v zadávací dokumentaci není uveden a jedná se skutečně pouze o zjevnou chybu v součtu jednotlivých nabídkových cen, je dle našeho názoru možné, pouze doplnit hodnoty, které účastník uvedl do tabulky s chybným vzorcem, do tabulky se správným vzorcem a oba účastníky na chybu ve vzorci v tabulce upozornit.

Jak je uvedeno v dotazu: „Dodavatel nijak nemusí svoji nabídku měnit.” Materiálně se na nabídce nic nemění. Nabídková cena účastníků je stejná a způsob hodnocení uvedený v zadávací dokumentaci je rovněž stejný.

Lze shrnout, že v takovém případě je možné doplnit údaje z nabídek účastníků do tabulky se správným vzorcem a posoudit výsledek. Na údajích, které uvedli účastníci, tedy na jejich nabídce se nic nemění. Doporučujeme oba účastníky na chybu v tabulce a na postup zadavatele upozornit.

Pokud lze účelně rozšířit okruh dodavatelů, že každý typ vozu může mít jiného dodavatele, máte možnost uvedené zadat jako veřejnou zakázku rozdělenou na více částí, dle § 35 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Pokud plánujete vyhlásit 2 samostatná řízení, jsou tedy obě možnosti správně a závisí na rozhodnutí zadavatele, zda k rozdělení na části přistoupit, či nikoliv.

Ve vztahu k DNS lze shrnout, že § 130 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) stanoví, že při postupu podle této části se § 39 odst. 1, § 42 až 44 a § 48a odst. 1 použijí obdobně. Platí tedy, že aplikace § 48a – zákaz zadání veřejné zakázky se uplatní i v případě DNS. V DNS zadavatel nezadá veřejnou zakázku účastníku zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí. Je tak třeba posuzovat, jestli mezinárodní sankce vyžadují vyloučení vybraného dodavatele. Společnost, která je vlastněna ze 100 % ruskými státními příslušníky, je potřeba posoudit s ohledem na aplikaci článku 5k nařízení (EU) č. 833/2014. Pro aplikaci této sankce je rozhodující, zda se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, neboť uvedený článek se vztahuje pouze na zakázky, jejichž zadávání je regulováno evropskými zadávacími směrnicemi. Pokud se tedy jedná o DNS, ve kterém se předpokládá, že součet v něm zadávaných veřejných zakázek dosáhne limitů nadlimitní veřejné zakázky, byl tedy zaveden v nadlimitním režimu, vztahují se na něj sankce podle čl. 5k. V tomto ohledu nehraje roli, jaké jsou objemy jednotlivých veřejných zakázek v DNS zadávaných, rozhodující je předpokládaná hodnota DNS jako celku.

Pokud se týká konkrétního postupu, tak ZZVZ nestanoví přesná pravidla, jak by měl být § 48a ZZVZ v DNS obdobně aplikován, zadavatel tak postupuje v souladu s § 39 odst. 1 ZZVZ „Zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6.“ Je tedy třeba zvolit takový přístup, který zajistí, že sankcionované osobě nebudou zadávány zakázky. Nabízí se tak například s odkazem na § 48a ZZVZ dodavatele do DNS vůbec nezařadit, případně dodavatele do DNS zařadit, ale s ohledem na § 48a ZZVZ tohoto dodavatele nevyzývat k podání nabídek na jednotlivé minitendry. Nejsou vyloučeny ani jiné postupy, které by byly v souladu s § 39 odst. 1 ZZVZ.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ), nestanoví povinnost podepisovat návrh smlouvy jako součást nabídky. Avšak dodrží-li zadavatel zásady zadávání veřejných zakázek (§ 6 ZZVZ), může sám stanovit zadávací podmínku (§ 37 odst. 1 písm. c) ZZVZ), podle které účastník ZŘ musí vložit do nabídky návrh smlouvy podepsaný.

Na nedodržení zadávací podmínky může zadavatel reagovat následujícími způsoby:

• účastníka ZŘ vyloučit podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ,
• účastníka ZŘ požádat o doplnění údaje podle § 46 ZZVZ,
• nebude se nesplněním zadávací podmínky blíže zabývat, protože účastník ZŘ nebude vybrán k uzavření smlouvy (§ 39 odst. 2 ZZVZ).

Závěrem shrnujeme, že podpis na návrhu smlouvy považujeme za údaj, o jehož doplnění může zadavatel účastníka ZŘ podle § 46 ZZVZ požádat. Tímto způsobem nedojde k nedovolené změně nabídky. Takové řešení s ohledem právě na možnost doplňovat obdobné údaje doporučujeme, i z důvodu zachování co nejširší soutěže, pokud tomu nebrání jiné důvody na straně zadavatele.

Výklad z hlediska možného vyloučení účastníka zadávacího řízení je následující:

Zadavatel dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané veřejné zakázky (nebo s jiným veřejným zadavatelem).

K dotazu na výklad sousloví “se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení… ?” sdělujeme, že z textace ZZVZ vyplývá, že pro naplnění výše uvedeného zákonného důvodu vyloučení účastníka muselo dojít k danému pochybení již před zahájením zadávacího řízení, nikoliv až po jeho zahájení.

Uvedené lze vyvodit ze srovnání, že např. v ustanovení § 48 odst. 5 písm. f) ZZVZ je výslovně uvedeno, že závažného profesního pochybení se účastník dopustil v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení nebo po zahájení zadávacího řízení.

Vzhledem k tomu, že § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ hovoří o pochybeních před zahájením zadávacího řízení, nebude možná aplikace tohoto ustanovení na pochybení spáchaná až po zahájení zadávacího řízení.

Nutné je vzít v potaz skutečnost, že ZZVZ hovoří o době, kdy se účastník dopustil pochybení, která dle § 48 odst. 5 písm. d) musela následně vést ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím, avšak ZZVZ již nestanovuje, kdy mělo k tomuto následku dojít.

Z tohoto je dle našeho názoru možné vyvodit závěr, že:

i) k pochybení musí dojít před zahájení zadávacího řízení, avšak

ii) následný vznik škody mohl nastat až po jeho zahájení.

Je nutné zdůraznit, že důkazní břemeno nese zadavatel. Ten si tedy bude muset opatřit důkazy, ze kterých bude jasně vyplývat, kdy k danému pochybení došlo a zda tato skutečnost (k vyloučení) nezasahovala do doby po zahájení zadávacího řízení.

Pokud by k rozhodné části pochybení došlo až po zahájení zadávacího řízení, již nebude docházet k naplnění podmínek dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ a zadavatel nebude oprávněn účastníka vyloučit v souladu s tímto ustanovením. Pokud však k veškerým pochybením došlo již před zahájením zadávacího řízení, bude zadavatel moci aplikovat důvod k vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ.

V době vyhotovení tohoto stanoviska nebyl v elektronické verzi rejstříku trestů právnických osob učiněn takovýto záznam, ani nemáme k dispozici rozsudek, kterým by byl společnosti uložen trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži. Podle § 21 odst. 3 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, spočívá trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži v tom, že se právnické osobě po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v soudem stanoveném rozsahu uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastnit se zadávacího řízení nebo veřejné soutěže podle jiných právních předpisů. Jeví se, že soud může usměrnit rozsah zákazu uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek. Bez přesného znění rozsudku nemůžeme v rámci metodické pomoci poskytované Ministerstvem pro místní rozvoj k zákonu o zadávání veřejných zakázek vyhodnotit, jaké konkrétní dopady má uložený trest na předmětné zadávací řízení.

Podle § 41 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), má zadavatel právo na plnění z jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, pokud účastníku zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikla účast v zadávacím řízení po vyloučení podle § 122 odst. 7 nebo § 124 odst. 2 ZZVZ. Pokud by došlo k ukončení zadávacího řízení zrušením podle § 127 odst. 2 písm. c) ZZVZ, zadavatel by právo na plnění z jistoty neměl.

Zadavatel by vrátil peněžní jistotu dodavateli po zániku jeho účasti v zadávacím řízení (§ 41 odst. 6 písm. b) ZZVZ), která by nastala s účinky zrušení zadávacího řízení (§ 51 odst. 2 ZZVZ). Zrušení zadávacího řízení tedy nevede ke vzniku práva zadavatele na plnění z jistoty, naopak pokud dojde k vyloučení účastníka zadávacího řízení podle § 124 odst. 2 ZZVZ, právo na plnění z jistoty zadavateli vznikne. Tento zákon (ZZVZ) nereguluje, zda musí zadavatel svého práva využít a který vnitřní orgán o tom rozhoduje. Většině zadavatelů to však vyjasňují jiné právní předpisy (např. zákon č. 128/2000 Sb., o obcích).

Podle § 124 odst. 1 ZZVZ jsou zadavatel a vybraný dodavatel povinni uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty zákazu uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ. Podle § 124 odst. 2 ZZVZ může zadavatel ze zadávacího řízení vyloučit vybraného dodavatele, který nesplnil povinnost podle odstavce 1, přičemž v ZZVZ nejsou rozlišovány důvody, které vedou dodavatele k neuzavření smlouvy. Předpokládáme, že odklad uzavření smlouvy o několik let bude pro zadavatele odkladem zbytečným a oprávnění zadavatele k vyloučení vybraného dodavatele vznikne.

Podle § 88 ZZVZ má účastník zadávacího řízení povinnost oznámit zadavateli změnu své kvalifikace do 5 pracovních dní. Do dalších 10 pracovních dní má předložit nové doklady nebo prohlášení ke kvalifikaci. Došlo-li ke ztrátě trestní bezúhonnosti, nebude kvalifikace splněna a vzhledem k uložení zákazu plnění veřejných zakázek ani nebude možné kvalifikaci obnovit ve smyslu § 76 ZZVZ. S vyloučením pro nesplnění kvalifikace (§ 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ) taktéž není spojeno oprávnění zadavatele na plnění z jistoty.

Problematika zahájení nového zadávacího řízení s obdobným předmětem plnění je upravena v § 51 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů  (ZZVZ), kdy zadavatel může před ukončením zadávacího řízení (ZŘ) zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění pouze tehdy, pokud to vyžadují provozní potřeby zadavatele a veřejná zakázka bude zadána pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Jelikož ve Vašem případě se jedná o zadávací řízení již ukončené, z pohledu ZZVZ nic nebrání tomu zahájit nové zadávací řízení, jehož předmět je obdobný s předmětem již zadané veřejné zakázky. Následné odstoupení od uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku se bude řídit především ujednáními v dané smlouvě a zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem.

Závěrem Vám doporučujeme zvážit možnost vyhrazení změny závazku v zadávací dokumentaci podle § 100 odst. 2 ZZVZ, kdy si jako zadavatel můžete vyhradit změnu dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a způsob určení nového zadavatele jednoznačně vymezeny. Jak je uvedeno v § 222 odst. 10 ZZVZ, týkajícím se změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, je nahrazení dodavatele jiným dodavatelem možné v případě uplatněných vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 2 ZZVZ. Tímto postupem tak lze do budoucna předejít situaci, kdy musíte odstoupit od smlouvy na veřejnou zakázku a zahájit nové zadávací řízení na veřejnou zakázku s totožným plněním.

Pokud se zadavatel rozhodne zadávat svou hodnotou podlimitní veřejnou zakázku v užším řízení, pak se řídí podle pravidel zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), vztahujících se k nadlimitnímu řízení. Jediným rozdílem je to, že se zadavatel řídí lhůtami podle § 54 ZZVZ, nikoliv lhůtami pro užší řízení uvedenými v § 59 ZZVZ. V užším řízení je podle § 58 odst. 3 ZZVZ zadavatel povinen posoudit kvalifikaci všech účastníků, kteří podali žádost o účast ve stanovené lhůtě. Při posuzování kvalifikace zadavateli nebrání nic ve využití § 46 ZZVZ pro účely doplnění nebo objasnění údajů.

Ustanovení § 46 ZZVZ je koncipováno tak, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek nelze měnit nabídku po materiální stránce, tedy nabídka nesmí být doplněna o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou následně předmětem hodnocení. Naopak doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti, tedy i kvalifikace, se za změnu nabídky nepovažuje.

Podle § 88 odst. 1 ZZVZ má účastník zadávacího řízení povinnost oznámit do 5 pracovních dní zadavateli změny ve své kvalifikaci a do 10 pracovních dní od oznámení změny předložit nové doklady prokazující kvalifikaci. Z této povinnosti existují výjimky, podle § 88 odst. 1 písm. a) ZZVZ nemá účastník oznamovací povinnost ohledně změny své kvalifikace, pokud i po provedené změně jsou podmínky kvalifikace i nadále splněny. Situace, kdy účastník po uplynutí lhůty pro podání žádostí ukončí pracovní poměr zaměstnance, kterým prokazoval potřebnou kvalifikaci a současně přijme jako adekvátní náhradu nového zaměstnance splňujícího potřebnou kvalifikaci, jedná se dle našeho názoru o situaci odpovídající výjimce podle § 88 odst. 1 písm. a) ZZVZ.

Posouzení změny kvalifikace je vždy na každém účastníkovi, neboť je to on, kdo má oznamovací povinnost vůči zadavateli. Účastník tedy musí vyhodnotit, zda se jedná o změnu zásadní, kterou je třeba napravit a ohlásit, nebo se naopak jedná o změnu, která nemá na splnění kvalifikace zásadní vliv. Závěrem shrnujeme, že ve Vaší situaci lze využít k objasnění kvalifikace § 46 ZZVZ. Účastník zadávacího řízení se nedopustil nezákonného jednání, když obměnil kvalifikovaného zaměstnance za jiného, též kvalifikovaného zaměstnance, neboť stále disponoval kvalifikovaným zaměstnancem a podmínky kvalifikace byly stále naplněny. Navíc Vás o této změně dobrovolně a řádně informoval, i přes to, že dle § 88 odst. 1 písm. a) ZZVZ tuto povinnost nemá.

Zadavatel je obecně oprávněn dle § 46 odst. 1 ZZVZ  požadovat po účastnících zadávacího řízení, aby objasnili své předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely, které uvedli ve svých žádostech o účast, předběžných nabídkách nebo nabídkách. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek dle § 46 odst. 2 ZZVZ nemůže být nabídka měněna. Nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 ZZVZ (žádost zadavatele o objasnění nebo doplnění nabídky) o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení.

Zadavatelé by měli přistupovat k výzvě za účelem doplnění v případech drobných pochybení, která působí nejednoznačnost údajů či dokladů v nabídkách (či jiných úkonech účastníků), přičemž tato nejednoznačnost je snadno odstranitelná a současně vinou nejednoznačnosti nelze nabídky hodnotit, případně nelze na jejich základě (či na základě jiných úkonů) učinit jednoznačný závěr ohledně splnění podmínek účasti.

• možnost žádat o objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů je oprávněním zadavatele, a proto není v rozporu s řádným průběhem zadávacího řízení, pokud dojde k vyloučení účastníků zadávacího řízení z důvodu, že nejsou schopni za předpokladu jednoznačně formulovaných zadávacích podmínek předložit nabídky, popř. žádosti o účast nebo předběžné nabídky podle zadávací dokumentace

Zadávací řízení představuje formalizovaný postup, jehož nedodržení může vést k negativním důsledkům, např. ve ztrátě příležitosti se o zakázku ucházet a následně ji plnit.

• dodržení obecných zásad znamená, že postupem zadavatele nesmí dojít k porušení základních zásad zadávacího řízení a zadavatel by měl přistupovat ke všem uchazečům stejně (v případě, kdy vyzve některého uchazeče k objasnění nabídky, měl by postupovat stejně i u ostatních uchazečů)

V případě posuzování souladu postupu zadavatele se zásadou rovného zacházení je třeba zohlednit nejen samotný postup zadavatele, ale také odlišnost situace, v níž se oba účastníci zadávacího řízení, vůči nimž směřoval sporný postup zadavatele, nacházeli. Zatímco u první (1.) nabídky se jednalo o objasnění jedné položky, druhý (2.) dodavatel zpracoval svou nabídku s četnými nedostatky (kvalita zpracování jejich nabídek se však významně lišila).

Postup zadavatele dle našeho názoru nebyl v rozporu ze zásadou rovného zacházení a jeho postup byl v daném případě správný.

Závěrem naší odpovědi si dovolíme upozornit, že dodavatelé nesmí doplňovat údaje, doklady, vzorky nebo modely, které mají být předmětem hodnocení dle zadavatelem stanovených kritérií hodnocení.

Ustanovení § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), stanovuje zákaz diskriminace, avšak diskriminací se rozumí neodůvodněné zvýhodnění určitého okruhu dodavatelů, nikoliv nastavení zadávacích podmínek zadávacího řízení v rozsahu, který odpovídá předmětu veřejné zakázky, či rizikům, která jsou s plněním veřejné zakázky spojena. Podmínku dojezdové doby je proto možné stanovit vždy pouze při zohlednění předmětu plnění, nelze jej požadovat za účelem omezení hospodářské soutěže.

K požadavku na dojezdovou vzdálenost a dojezdovou dobu se vyjádřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) v několika svých rozhodnutích. V nich potvrdil, že v mnoha případech je pro zadavatele skutečně podstatné, jaká bude dojezdová doba dodavatele, a je proto stanovení dojezdové doby legitimním požadavkem. Může se jednat o případy, kdy součástí plnění je poskytování servisu, určitá dojezdová doba je vyžadována k dodržení technických norem apod. Naopak co Úřad zdůraznil, není zpravidla rozhodující dojezdová vzdálenost, a zadavatelé proto nejsou oprávněni stanovit např. podmínku, že se mohou účastnit pouze dodavatelé se sídlem na území České republiky, taková podmínka by byla v rozporu s § 6 odst. 3 ZZVZ. To potvrdil Úřad ve svém rozhodnutí č. j. S663,709/2014/VZ-22200/2014/531/VČE ze dne 21. 10. 2014, kde zdůraznil, že pokud by byla „dojezdová doba v šetřeném případě zadavatelem stanovena v přiměřené délce, vzhledem k předmětu plnění veřejných zakázek, pak by mohly být předmětné veřejné zakázky plněny bez dalšího jak dodavateli sídlícími na území České republiky, tak i případně dodavateli zahraničními. Zadavatel však požadoval zajištění servisního střediska na území České republiky, čímž vytvořil bariéru omezující soutěž o veřejné zakázky a snižující konkurenci mezi dodavateli.“ V tomto případě tedy Úřad připustil, že stanovení dojezdové doby by na rozdíl od stanovení dojezdové vzdálenosti bylo v souladu se ZZVZ.

Nicméně i stanovení dojezdové doby musí zadavatel vždy provést přiměřeně ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Úřad k tomuto uvádí, že požadavek na kratší dojezdovou dobu by bylo obecně možné akceptovat např. v případech, pokud by urgentním neprovedením servisní opravy bylo ohroženo zdraví, či dokonce životy obyvatelstva. Rovněž ve věci dojezdu k obalovně (rozhodnutí Úřadu č. j. 29675/2020/523/GHO, sp. zn. S0072/2020/VZ ze dne 22. 9. 2020) Úřad konstatoval, že „při přepravě asfaltové směsi z obalovny na místo pokládky totiž není rozhodující vzdálenost obalovny od místa pokládky, ale především doba potřebná na přepravu. Asfaltové směsi nemohou být pokládány, jestliže při přepravě zchladnou na příliš nízkou teplotu.“

Z výše uvedeného lze tedy vyvodit, že vždy je nutné posoudit, z jakého důvodu zadavatel požadavek na dojezdovou dobu stanovil a zda se jedná o požadavek přiměřený vzhledem k předmětu veřejné zakázky a okruhu relevantních dodavatelů. Pokud je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky či riziky, která jsou s dojezdovou dobou spojena, je zadavatel oprávněn v zadávací dokumentaci stanovit požadavek na dojezdovou dobu. V obecné rovině se tedy nejedná automaticky o požadavek, který by byl bez dalšího v rozporu s § 6 ZZVZ.

K dotazu vznesenému prostřednictvím Info-fóra uvádíme, že v § 48 odst. 7, 9 a 10 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), je stanoveno následující:

(7) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.

(9) Zadavatel u vybraného dodavatele ověří naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7 na základě informací vedených v obchodním rejstříku. Pokud z informací vedených v obchodním rejstříku vyplývá naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7, zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí ze zadávacího řízení. Vybraného dodavatele se sídlem v zahraničí, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti, zadavatel požádá, aby v přiměřené lhůtě předložil písemné čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu účastníka zadávacího řízení, s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází; tato žádost se považuje za žádost podle § 46.

(10) Ustanovení odstavců 7 a 9 se nepoužije pro účastníka zadávacího řízení, pokud se jedná o akciovou společnost, jejíž akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví státu, obce nebo kraje.

Máme za to, že evropská akciová společnost je akciovou společností, případně má právní formu obdobnou akciové společnosti. Pokud je tato společnost vybraným dodavatelem v zadávacím řízení, má sídlo v ČR a nemá podle informací vedených v obchodním rejstříku vydány výlučně zaknihované akcie, má být podle § 48 odst. 7 a 9 ZZVZ vyloučena ze zadávacího řízení.

Povinnost zadavatele provést předmětné vyloučení vybraného dodavatele není vázána na evidenci skutečných majitelů.

Právní úpravu zjednodušeného podlimitního řízení bychom nalezli v § 53 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“). Dle ustanovení § 53 odst. 6 ZZVZ se pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele použijí § 107 až 110 a § 114 až 122 ZZVZ obdobně a dle § 53 odst. 7 ZZVZ se pro postup při ukončení zadávacího řízení použijí ustanovení § 124 až 127 obdobně. Tato ani žádná další ustanovení § 53 ZZVZ tedy nestanovují povinnost aplikace § 123 ZZVZ v rámci zjednodušeného podlimitního řízení. Skutečnost, že v rámci zjednodušeného podlimitního řízení nemá zadavatel povinnost aplikovat § 123 ZZVZ, potvrdil také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže např. ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0314/2018/VZ-01609/2019/513/JLí ze dne 31. 1. 2019, ve kterém konstatoval následující: „Vzhledem k tomu, že se ve zjednodušeném podlimitním řízení na oznámení o výběru § 123 zákona nepoužije a zákonodárce nepřistoupil k tomu, že by popsal, jak má zadavatel výběr v oznámení o výběru odůvodnit, pak je zřejmé, že ve zjednodušeném podlimitním řízení jsou nároky na oznámení o výběru dodavatele méně přísné. Nelze tedy aplikovat požadavky podle § 123 zákona i na odůvodnění oznámení o výběru dodavatele ve zjednodušeném podlimitním řízení. Základním požadavkem na odůvodnění oznámení o výběru je tak zásada transparentnosti.“ Oznámení o výběru dodavatele tedy nemusí být zpracováno v podrobnostech dle § 123 ZZVZ, pouze musí být v souladu s § 50 ZZVZ a se zásadou transparentnosti.

V případě zjednodušeného podlimitního řízení zadavatel tedy odesílá pouze zjednodušené oznámení podle § 50 ZZVZ, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele (tj. obchodní firmu nebo název, sídlo, právní formu, pokud jde o právnickou osobu, a obchodní firmu nebo jméno či jméno a příjmení, pokud jde o fyzickou osobu) a odůvodnění výběru. Na rozdíl od nadlimitního režimu ZZVZ nestanovuje detailní náležitosti takového odůvodnění. Vždy by však součástí oznámení mělo být stručné shrnutí zprávy o hodnocení nabídek a konstatování, že vybraný dodavatel splnil podmínky účasti v zadávacím řízení. Více k náležitostem oznámení o výběru dodavatele naleznete k v metodice k výběru dodavatele, na níž si dovoluji přiložit odkaz: Metodika-vyber-dodavatele.pdf (portal-vz.cz).

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) nijak nespecifikuje možnost zastoupení, ani rozsah zastoupení v zadávacím řízení podle § 43 (ZZVZ), tzn. zákon pouze specifikuje pravidla, kdy se zadavatel nesmí nechat zastoupit a tedy které úkony musí provést sám – což je výběr dodavatele, vyloučení účastníka, zrušení zadávacího řízení a rozhodnutí o námitkách. Jinak je zcela na zadavateli, jak si zorganizuje zadávací řízení. Paradoxně by tak zadavatel podle advokátní kanceláře nemohl vůbec provádět zadávací řízení, pokud by neměl v zaměstnaneckém poměru právníka.

Účel skládání jistoty, tj. motivovat k uzavření smlouvy pod hrozbou ztráty finančních prostředků, byl včasným připsáním na účet naplněn. Požaduje-li zadavatel poskytnutí jistoty v zadávací dokumentaci, musí být jistota připsána na účet zadavatele ve lhůtě pro podání nabídek. Příkaz k úhradě odpovídá současným způsobům převádění finančních prostředků a lze ho za současného skutečného převedení finančních prostředků považovat za doklad o poskytnutí jistoty.

Účastníku zadávacího řízení vznikne nárok na vrácení jistoty v souvislosti s uplynutím zadávací lhůty, to však nemusí platiti v případě, že se jedná o vybraného dodavatele, který byl vyloučen z důvodu neposkytnutí potřebné součinnosti k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku (VZ). Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) v uvedené souvislosti zadavateli ukládá za povinnost pouze oznámit výběr dodavatele v zadávací lhůtě, nikoliv uzavření smlouvy samotné na VZ. V případě, že zadavatel odeslal oznámení o výběru dodavatele, nesmí zadavatel v tzv. blokační lhůtě uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek. Zadávací lhůta se staví společně s dobou, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ. Navzdory tomu je i v této době možné průběžně připravovat ve vzájemné součinnosti s vybraným dodavatelem smlouvou po formální stránce k podpisu.

Ačkoliv nedisponujeme podrobnějšími informacemi o Vaší komunikaci se zadavatelem, je na základě uvedených okolností patrné, že zadavatel uplatnil k zajištění svých zájmů krytí ve formě jistoty souladně se ZZVZ. Pokud tak např. vybraný dodavatel opakovaně nereaguje na výzvu zadavatele k uzavření smlouvy, ale namísto toho se snaží navýšit svou nabídkovou cenu, která již byla předmětem hodnocení na základě kritéria nejnižší nabídkové ceny stanovena jako ekonomicky nejvýhodnější, nemá zadavatel na podobnou výzvu možnost reagovat jiným způsobem, než že rozhodne o vyloučení vybraného dodavatele, neboť nesplnil svou povinnost uzavřít bez zbytečného odkladu smlouvu v souladu se svou nabídkou. Prakticky to znamená, že není možné upravovat nabídku v parametrech, které byly předmětem hodnocení dle hodnotících kritérií. Zadavatel musí uzavřít smlouvu v souladu s nabídkou, nabídka se nesmí nijak měnit po stránce obsahu závazku (viz § 51 odst. 3 ZZVZ). Pokud vybraný dodavatel / účastník zadávacího řízení nesplní povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu podle § 124 odst. 1 ZZVZ, poté platí, že takovému účastníku zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikla účast podle § 124 odst. 2 ZZVZ a zadavatel má právo na plnění z jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem.

V současné chvíli je tak jedinou možností požádat zadavatele o opakované vypsání VZ se stejným předmětem plnění, pokud tak již neučinil. Ke změnám cen ve stavebnictví vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) na svých stránkách – Portál.VZ materiál s názvem: „Metodické doporučení k aktuálnímu růstu cen materiálů, zboží, výrobků a komodit ve veřejných zakázkách“, k dispozici prostřednictvím odkazu: Metodická stanoviska – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz). Metodické doporučení se vztahuje k přípravné fázi zadávacího řízení, ve které zadavatel připravuje podrobnou specifikaci předmětu plnění a má možnost uplatnit mechanismy úpravy cen podle vyhrazené změny závazku. Závěrem je možné doplnit, že dílčí změny závazku ze smlouvy na VZ je možné provést i po uzavření smlouvy, ale taková změna není nároková a vychází z oboustranné shody dodavatele se zadavatelem.

Zadavatel je podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), oprávněn vyloučit účastníka zadávacího řízení pro jeho nezpůsobilost, pokud prokáže, že se účastník zadávacího řízení v posledních 3 letech dopustil závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem veřejné zakázky, nebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím. Aby zadavatel mohl vyloučit účastníka, musí být splněny kumulativně všechny podmínky tohoto ustanovení. Podle našeho názoru tedy nelze vyloučit účastníka ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ na základě veřejné zakázky, u které jste v minulosti potvrdili, že byla provedena řádně, to Vám však neupírá možnost vyloučit účastníka za jinou veřejnou zakázku, která prokazuje naplnění podmínek pro vyloučení podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ.

Vyloučit účastníka ze zadávacího řízení na základě § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ lze i přes to, pokud jste Vy jako veřejný zadavatel udělili účastníkovi dobrozdání o řádně splněné veřejné zakázce. Jak plyne z § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ, vyloučení se nemusí týkat pouze veřejné zakázky, kterou jste zadávali jako veřejný zadavatel Vy, ale může se jednat o veřejnou zakázku, kterou zadával i jakýkoliv jiný veřejný zadavatel. Stejně tak se nemusí jednat o veřejnou zakázku, kterou účastník prokazuje svoji kvalifikaci (předkládá v rámci nabídky), ale o jakékoliv jiné veřejné zakázky. Stále je však nutné prokázat, že uvedený účastník naplnil podmínky pro vyloučení podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ.

Je tedy třeba dát si pozor na to, aby při plnění dané veřejné zakázky došlo k relevantním pochybením účastníka. Pochybení účastníka musí vést ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo k jiným srovnatelným sankcím. Musí tedy dojít k předčasnému ukončení smluvního vztahu ze závažných důvodů, nárokování náhrady škody nebo k jiným sankcím (sankce vyplývající z obchodních podmínek smlouvy na předchozí veřejnou zakázku, náhrada škody podle občanského zákoníku, atd.). Zadavatel musí vždy v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení účastníka popsat, proč vyhodnotil jeho pochybení jako závažné nebo dlouhodobé. Je třeba mít na paměti, že důkazní břemeno při vyloučení účastníka leží na zadavateli, který je povinen prokázat nezpůsobilost účastníka zadávacího řízení.

Obecně platí dva základní principy při stanovování předmětu a předpokládané hodnoty konkrétní veřejné zakázky. Zadavatel nesmí ve veřejné zakázce kumulovat rozdílná, spolu nesouvisející plnění. Tím by zadavatel omezil hospodářskou soutěž, neboť by nabídku mohlo podat méně dodavatelů, než pokud by zadavatel jednotlivá plnění požadoval samostatně. Na druhou stranu zadavatel nesmí obcházet pravidla zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) tím, že veřejnou zakázku uměle rozdělí na více samostatných veřejných zakázek, tak aby je mohl zadat v mírnějším režimu. Zadavatel by měl posoudit, zda jednotlivé části požadovaného plnění jsou na trhu běžně poskytovány samostatně nebo naopak vzájemně. Zadavatel může dle vlastního uvážení na základě ZZVZ rozdělit veřejnou zakázku na více částí, v takovém případě může veřejnou zakázku rozdělenou na části zadat v jednom zadávacím řízení, nebo může jednotlivé části zadat v samostatných zadávacích řízeních, ale v režimu, který odpovídá součtu předpokládaných hodnot všech těchto veřejných zakázek. Vzhledem k tomu, že požadujete v rámci veřejné zakázky více různých plnění, která spolu dle Vámi uváděných informací věcně souvisejí a mají být vzájemně kompatibilní, jeví se jako vhodný postup rozdělit danou veřejnou zakázku na více jednotlivých částí podle § 35 ZZVZ. Pokud je veřejná zakázka rozdělena na části, které spolu tvoří jeden funkční celek, pak se celková předpokládaná hodnota stanoví podle § 18 ZZVZ jako součet všech těchto jednotlivých částí.

K pojmu funkční souvislosti se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyjádřil ve svém rozhodnutí č. j. R0055/2019 následovně: „Funkční souvislost je totiž nutné chápat jako určitou návaznost jednotlivých předmětů plnění, neboť právě souvislost jednotlivých předmětů plnění je nezbytným předpokladem pro určení toho, zda lze konstatovat existenci funkční souvislosti či její absenci. Pro představu uvádím, že funkční souvislost se může projevit např. v jednotícím záměru zadavatele nebo v podmíněnosti realizace dílčích plnění nebo ve zřejmé potřebě zadavatele v určitém okamžiku realizovat všechna plnění, byť na různých územích spravovaných zadavatelem, ale jednotlivá plnění by sama o sobě nesplnila požadovaný cíl. Jinými slovy řečeno, aby se v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti, či alespoň obdobnosti (věcná souvislost).“

Doporučujeme tedy posoudit vzájemnost požadovaného plnění, případně posoudit, zda dané plnění tvoří jeden funkční celek a je zadáváno v časové souvislosti. Pokud na trhu existuje více dodavatelů, kteří běžně poskytují kompletně Vámi požadované plnění, pak můžete zadat veřejnou zakázku jako celek. Pokud by však byl problém pro dodavatele poskytnout plnění jako celek, je vhodné rozdělit veřejnou zakázku na části a tím tak zvýšit šanci, že na jednotlivé části plnění již bude moci podat nabídku více dodavatelů.

Zadavatel je obecně oprávněn dle § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ), požadovat po účastnících zadávacího řízení, aby objasnili své předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely, které uvedli ve svých žádostech o účast, předběžných nabídkách nebo nabídkách. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek dle § 46 odst. 2 ZZVZ nemůže být nabídka měněna. Nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 ZZVZ (tj. žádost zadavatele o objasnění nebo doplnění nabídky) o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Možnost žádat o objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů je oprávněním zadavatele. Současně není v rozporu s řádným průběhem zadávacího řízení, pokud dojde k vyloučení účastníků zadávacího řízení z důvodu, že nejsou schopni předložit žádosti o účast, předběžné nabídky či nabídky dostatečné a úplné (za předpokladu jednoznačně formulovaných zadávacích podmínek).

Postupem zadavatele nesmí dojít k porušení základních zásad zadávacího řízení, tj. zadavatel by měl přistupovat ke všem uchazečům stejně (v případě kdy vyzve některého uchazeče k objasnění nabídky, měl by postupovat stejně i u ostatních uchazečů). Zadavatelé by měli přistupovat k výzvě k doplnění zejména v případech drobných pochybení, která působí nejednoznačnost údajů či dokladů v nabídkách (či jiných úkonech účastníků), přičemž tato nejednoznačnost je snadno odstranitelná a současně vinou nejednoznačnosti nelze nabídky hodnotit, případně nelze na jejich základě (či na základě jiných úkonů) učinit jednoznačný závěr ohledně splnění podmínek účasti.

K Vašemu dotazu, který se vztahuje k chybně uvedené částce na krycím listě, sdělujeme, že pokud zadavatel zjistí chybu v nabídce, měl by zvážit, zda je možné chybu považovat za zjevnou, nemající vliv na nabídkovou cenu. Zjevná početní chyba v nabídce nemající vliv na nabídkovou cenu musí být svým charakterem např. taková chyba, kdy je evidentní, že některé číslo v kontextu, či kombinaci čísel jiných za použití např. správných matematických operací je číslem (nesprávným), které by mělo být (navzdory početní chybě) číslem jiným (správným) a zároveň musí být jisté, že toto nesprávné číslo, resp. početní chyba nemá vliv na nabídkovou cenu.

Výše uvedené je potvrzeno Nejvyšším správním soudem č. j. 2 A 7/2002 ze dne 7. 4. 2004 (dále jen „rozsudek NSS“). V předmětném rozhodnutí ve vztahu ke “zjevné početní chybě v nabídce, která nemá vliv na nabídkovou cenu” NSS uvedl, že se musí jednat o takové zjevné početní chyby, které je hodnotící komise schopna zjistit a odstranit sama, bez součinnosti s uchazečem. V této souvislosti pak soud doplnil, že uvedené ustanovení nelze analogicky aplikovat na nápravu jiného pochybení než zjevné početní chyby (tj. např. na chyby v psaní či na jiný omyl uvedený v nabídce uchazeče).

V souhrnu lze říci, že v případě, kdy se dodavatel ve své nabídce dopustí chyby a jde o nejasnost na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a pravděpodobně lehce vysvětlitelnou a současně by tímto postupem nedošlo ke změně nabídky, ale pouze by opravil zřejmou chybu, jednal by v souladu se ZZVZ. V daném případě, kdy je veřejná zakázka hodnocena podle ceny s DPH, nejedná se o zjevnou početní chybu (jedná se pravděpodobně o administrativní), by dle našeho názoru neměla být nabídka měněna a dodavatel by měl být vyloučen ze zadávacího řízení.

Ustanovení § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), umožňuje zadavateli nechat si objasnit, nebo doplnit údaje, doklady, vzorky nebo modely, které byly při zadání veřejné zakázky předloženy za podmínky, že nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil. K Vašim dotazům, kdy je zadavatel oprávněn vyzvat dodavatele k objasnění, doplnění, případně výměně vadného vzorku za jiný, Vám sdělujeme: pokud je v zadávacích podmínkách vyžadováno předložení vzorku např. přístroje, jenž má být poté předmětem plnění veřejné zakázky, má takovýto vzorek splňovat veškeré požadavky, vlastnosti a parametry, které zadavatel vymezil v zadávacích podmínkách. Pokud předložený vzorek není ve shodě se zadávací dokumentací, může zadavatel takového dodavatele vyloučit. Zadavatel není povinen účastníky zadávacího řízení k objasnění či doplnění nabídky vyzývat. Hlavní premisou, ze které je třeba u výkladu § 46 ZZVZ vždy vycházet, je zákaz změny nabídky při dodržení zásad dle § 6 odst. 1 a 2 ZZVZ (tzn. transparentnosti, přiměřenosti a nediskriminace) a naplňování principů 3E (hospodárnosti, účelnosti, efektivnosti).

V případě, kdy účastník zadávacího řízení předložil vše, co zadavatel vyžadoval v zadávací dokumentaci, avšak některé podklady či informace způsobují zadavateli pochybnost či nejasnost, zda jsou účastníkem všechny podmínky účasti skutečně splněny, může vyzvat dodavatele k objasnění, příp. k doplnění. Takovéto doplnění se může týkat např. i předložení vzorku, který dodavatel opomněl v nabídce předložit. Z výše uvedeného vyplývá, že lze provést pouze doplnění či objasnění nabídky na základě žádosti zadavatele, a to pouze tehdy, pokud doplněné skutečnosti nejsou předmětem hodnocení. Rovněž může být dodavatel vyzván k obměně vadného vzorku, uvedené lze i v případě, kdy tento vzorek bude předmětem samotného hodnocení, ale nesmí mít na něj vliv. Zadavatel také může dojít k závěru, že nabídka daného dodavatele nevyhovuje podmínkám účasti a vyloučí takového dodavatele ze zadávacího řízení, takovým důvodem může být i předložení vadného vzorku. Jestliže důvodem pro vyloučení dodavatele bude předložení vadného vzorku, doporučujeme pro případný soudní přezkum zdokumentovat, že se vzorky bylo správně nakládáno a vzorek měl již vady při převzetí. Ve Vašem případě, kdy objektivně zhodnotíte, že dodavatelem předložené vzorky nesplňují požadavky uvedené v zadávací dokumentaci, jste oprávněni při dodržení zásad § 6 ZZVZ a s ohledem na principy 3E účastníka ze zadávacího řízení vyloučit.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje pravidla pro hodnocení nabídek (§114 – §121). Tyto pravidla se použijí i ve zjednodušeném podlimitním řízení. V ustanovení § 115 odst. 3 ZZVZ je pak upravena situace, zda je rozhodující při hodnocení cena s DPH nebo cena bez DPH, pokud si zadavatel nestanoví jinak v zadávací dokumentaci. Jedná se však o to, zda je plátcem či neplátcem DPH zadavatel. ZZVZ neupravuje situace, kdy je nebo není dodavatel plátcem DPH. Pokud dodavatel není plátcem DPH, může podat nabídku, která se bude hodnotit společně s ostatními nabídkami.

Ve Vámi uvedeném případě zadavatel stanovil, že jediným hodnotícím kritériem je nabídková cena včetně DPH. Dodavatel i přes to, že není povinen platit DPH, uvedl ve své nabídce celkovou cenu včetně DPH, a to jak v návrhu smlouvy, tak i v krycím listu. Na základě objasnění nabídky podle § 46 odst. 2 ZZVZ je výslovně zakázáno po uplynutí lhůty pro podání nabídek doplňovat nebo měnit informace nabídky, které jsou hodnoceny podle kritérií hodnocení.

Pokud by na základě doplnění nebo objasnění nabídky podle § 46 odst. 2 ZZVZ došlo ke změně nabídkové ceny, která je navíc jediným hodnotícím kritériem, mohlo by na základě takového postupu docházet k dodatečné úpravě nabídkových cen. V krajním případě by tak dodavatelé mohli do svých nabídek účelně uvádět nižší a vyšší nabídkovou cenu a na základě žádosti o objasnění pak zvolit takovou cenu, která pro ně bude výhodnější v dané situaci. Takový postup by byl zcela v rozporu se základními zásadami podle § 6 ZZVZ, především by se jednalo o postup netransparentní.

Dle našeho názoru tak nelze na základě § 46 odst. 2 ZZVZ objasněním nabídky snížit celkovou nabídkovou cenu. Odpovědnost za svou podanou nabídku nese vždy dodavatel, proto si musí dát pozor při stanovení celkové nabídkové ceny, zvlášť pokud se jedná o jediné hodnotící kritérium v daném zadávacím řízení.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) umožňuje v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti stanovit požadavek na předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací v rámci profesní způsobilosti. Jedná se však o speciální úpravu profesní způsobilosti pro veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti a pro jiné veřejné zakázky proto nelze toto ustanovení využít. Bude-li se tedy jednat o veřejnou zakázku, která není veřejnou zakázkou v oblasti obrany nebo bezpečnosti, pak má zadavatel následující možnosti, v závislosti na okamžiku přístupu k utajované informaci:

1) Přístup k utajované informaci před podáním nabídky.

Nebude-li se jednat o veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti, je možné samozřejmě využít otevřené řízení, přičemž zadavatel má možnost aplikovat ustanovení § 36 odst. 8 ZZVZ, dle něhož může zadavatel v rámci zadávacích podmínek požadovat, aby dodavatel přijal přiměřená opatření k ochraně důvěrné povahy informací, které zadavatel poskytuje nebo zpřístupňuje v průběhu zadávacího řízení. Taková opatření musí být přiměřená, z čehož plyne, že zadavatel se při stanovení požadavků na ochranu důvěrné povahy jím poskytovaných nebo zpřístupňovaných informací musí vždy pohybovat v mezích svých oprávněných zájmů na takovou ochranu.

Pokud by tedy zadávací dokumentace obsahovala utajované informace podle zákona o ochraně utajovaných informací, nebo by bylo nutno zajistit přístup osob do zabezpečených míst, lze požadovat před předáním zadávací dokumentace předložení dokladu podle zákona o ochraně utajovaných informací. Nepřiměřené by však bylo vyžadovat takový doklad tam, kde zadávací dokumentace utajované informace neobsahuje, nebo požadovat osvědčení vyššího stupně utajení, než odpovídá stupni utajení dané informace. Přijetí předmětného opatření pak umožňuje zadavateli výjimku z povinnosti zpřístupnit zadávací dokumentaci podle § 96 odst. 2 ZZVZ. Je nutno opětovně zdůraznit, že přijaté opatření musí být přiměřené a jeho důvodem nesmí být snaha o vyhnutí se povinnosti uveřejnit zadávací dokumentaci na profilu zadavatele. Nejednalo by se o prokázání způsobilosti, nýbrž o tzv. další závaznou zadávací podmínku.

2) Přístup k utajované informaci v průběhu plnění.

Je-li nutno zajistit ochranu utajovaných informací v průběhu plnění veřejné zakázky, může zadavatel od vybraného dodavatele jako podmínku pro uzavření smlouvy vyžadovat dle § 104 odst. 1 písm. c) ZZVZ předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací, je-li to k plnění veřejné zakázky nezbytné. Tento doklad není předkládán všemi dodavateli v nabídkách, nýbrž pouze vybraným dodavatelem před podpisem smlouvy. Nedochází tak k administrativnímu zatěžování všech účastníků zadávacího řízení ve spojitosti se zařizováním dokladu prokazujícího schopnost zabezpečit ochranu utajovaných informací. V tomto případě však lze doporučit, aby zadavatel do smluvních podmínek promítl požadavek na udržení tohoto dokladu po celou dobu plnění smlouvy.

3) Výjimka dle § 29 písm. b) ZZVZ.

Podle předmětného ustanovení není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku tehdy, pokud by došlo k vyzrazení utajované informace podle zákona o ochraně utajovaných informací uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení, uveřejněním písemné výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení nebo zpřístupněním nebo poskytnutím zadávací dokumentace, pokud nelze učinit opatření podle § 36 odst. 8 ZZVZ, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo.

Daná výjimka tedy míří na situace, kdy ani výše uvedené možnosti zadavatele nejsou dostačující k ochraně utajovaných informací. Bude mířit zejména na situace, kdy samotná informace o realizaci dané veřejné zakázky bude utajovanou informací, nebo podstatné informace pro plnění budou utajovanou informací a ani použití § 36 odst. 8 ZZVZ nezajistí jejich ochranu.

4) Veřejná zakázka v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

ZZVZ upravuje v ustanoveních § 187 a násl. problematiku veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, přičemž podle ustanovení § 187 odst. 1 ZZVZ je veřejnou zakázkou v oblasti obrany a bezpečnosti mimo jiné každá veřejná zakázka, jejímž předmětem jsou dodávky citlivého materiálu, jeho součástí, náhradních dílů nebo dílčích částí, jakož i citlivé stavební práce nebo citlivé služby. Ustanovení § 187 odst. 2 ZZVZ pak stanoví, že citlivým materiálem, citlivými stavebními pracemi a citlivými službami se rozumí materiál, stavební práce, nebo služby, které se dotýkají utajovaných informací (tj. nedochází k poskytování utajovaných informací přímo, ale může docházet např. ke vstupu zaměstnanců dodavatele do zabezpečených prostor, kde se utajované informace nacházejí), nebo utajované informace vyžadují nebo obsahují.

Lze tedy konstatovat, že z pohledu ZZVZ jsou veřejné zakázky s utajovaným prvkem veřejnými zakázkami v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Na problematiku je však nutno nahlížet i z optiky směrnice 2009/81/ES, která výše uvedenou definici více specifikuje, a to, že citlivým vybavením“, „citlivými stavebními pracemi“ a „citlivými službami“ se rozumí vybavení, stavební práce a služby pro bezpečnostní účely, jež se dotýkají utajovaných informací nebo tyto informace vyžadují či obsahují.

V souladu s eurokonformním výkladem je tedy nutno pro definici citlivého materiálu, citlivých stavebních prací či citlivých služeb brát v úvahu nejen hledisko utajovaných informací ve smyslu zákona o utajovaných informací, nýbrž i bezpečnostní účel takového plnění.

Lze tedy shrnout, že pokud zadavatel dospěje k závěru, že veřejná zakázka naplňuje definici dle § 187 odst. 1 a 2 ZZVZ ve spojení se směrnicí 2009/81/ES, pak by se jednalo o veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti a bylo by možné aplikovat § 194 ZZVZ a stanovit podmínky pro ochranu utajovaných informací v rámci profesní způsobilosti. V takovém případě by však bylo vyloučeno použití otevřeného řízení, neboť to je v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti zakázáno (viz § 187 odst. 4 ZZVZ). Nedojde-li však k naplnění dané definice, pak není možné § 194 ZZVZ využít a je nutno zvažovat využití dalších výše nastíněných možností, které zadavatel pro ochranu utajovaných informací má. V takovém případě je možné zadávat veřejnou zakázku v jakémkoliv druhu zadávacího řízení, tedy i v otevřeném.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neukládá povinnost hlídat platnost digitálních ID nebo časových razítek. Máme za to, že dokument, který je originálem ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek (§ 41, 45, 53, 86, 122, 216, 230), nepřestane být originálem poté, co je podpisový certifikát označen za neplatný. Máme k dispozici stanovisko Ministerstva vnitra, odboru eGovernmentu ze dne 21. 3. 2018, ve kterém se uvádí: „V souvislosti s archivací smluv uvádíme, že dle § 3 zákona o archivnictví a spisové službě mají určené subjekty povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií. V případě dokumentů v digitální podobě se pak jejich uchováváním rozumí rovněž zajištění věrohodnosti původu dokumentů, neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti, tvorba a správa metadat náležejících k těmto dokumentům v souladu s tímto zákonem a připojení údajů prokazujících existenci dokumentu v čase. Tyto vlastnosti musí být zachovány do doby provedení výběru archiválií. Aby si uchovávané dokumenty zachovaly požadované vlastnosti, je potřebné je nejen opatřovat všemi náležitostmi včetně elektronického časového razítka, ale také využívat k jejich zpracování a ukládání takový software pro zabezpečení spisové služby vedené v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby, který je schopen technickými prostředky takové vlastnosti zabezpečit. Nástrojem pro zaručení záznamů o všech operacích prováděných s dokumenty a jejich uchování je tzv. transakční protokol.

Tento nástroj, v němž nemohou být prováděny změny, musí být schopen automaticky ukládat údaje o všech operacích prováděných s dokumenty v elektronickém systému spisové služby, o uživatelích provádějících operace a datum a čas operace. Pomocí transakčního protokolu (tedy za pomoci údajů ukládaných o všech operacích učiněných s dokumentem) lze zabezpečit neporušitelnost obsahu dokumentu, a tím i jejich spolehlivost ve smyslu § 562 odst. 2 občanského zákoníku, resp. zjistit a prokázat jejich případné porušení. Pokud je software schopen zabezpečit všechny tyto požadované činnosti, používání dalších prostředků, jako např. opatřování dokumentů elektronickým časovým razítkem opakovaně (tzv. „přerazítkování“) předtím, než pozbude platnosti certifikát, na kterém je založena elektronická značka (případně el. podpis či el. pečeť) časového razítka, není nutné, neboť jen „dublují“ úkony, které zajišťuje transakční protokol.

Dodáváme, že u soukromých listin dle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost (a správnost). Je tedy na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, která je podepsána uznávaným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis, který již expiroval, aby dokázal, že listina nedoznala změn od doby, kdy byla podepsána elektronickým podpisem.“

Závěrem shrnujeme, že zákon o zadávání veřejných zakázek neukládá povinnost hlídat platnost digitálních ID nebo časových razítek. Potřeba tak činit může však vyvstat v souvislosti s požadavkem na archivování a dokazování. Doporučit lze využívání software pro zaručení záznamů o všech operacích prováděných s dokumenty a jejich uchování tzv. transakční protokol.

K dotazu sdělujeme, že povinnost zadavatele pověřit na základě ust. § 42 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) komisi, která má minimálně 5 členů, z nichž většina má příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, se použije na veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou vyšší než 300 000 000 Kč.
V případě ostatních zadávacích řízení, než ve shora uvedených případech veřejných zakázek s „vyšší hodnotou“, se k provádění úkonů konkrétní zákonné požadavky na složení hodnotící komise neuplatní. ZZVZ tak upravuje pouze fakultativní možnost zadavatele použít k provádění některých úkonů hodnotící komisi. Ve skutečnosti to znamená, že speciální požadavky na zastoupení určitým počtem členů hodnotící komise nebo požadavky na jejich odbornost, mohou být pro potřeby zadavatele upraveny „nad rámec ZZVZ“ interními předpisy v organizaci veřejného zadavatele.
V odpovědi na Váš dotaz uvádíme, že faktickým zjednodušením úpravy jmenování členů hodnotící komise a jejich náhradníků je skutečnost, že se nadále nestanoví povinnost jmenovat členy do hodnotící komise společně s jejich náhradníky a není povinnost jmenovat za konkrétního člena komise přímo také jeho náhradníka.
Závěrem doplňujeme, že ve snaze zjednodušit přípravu jednání hodnotící komise, jakož i samotný průběh posouzení a hodnocení nabídek, vypustil zákonodárce dle nové právní úpravy formální požadavek na volbu předsedy a místopředsedy komise, zajištění usnášeníschopnosti dostatečným počtem členů nebo povinnost pozvat každého člena na 1. jednání alespoň 5 pracovních dnů předem. Lze tak konstatovat, že spolu s uvedenými změnami je to právě zadavatel, který činí své úkony navenek vůči třetím osobám, jakož i ke konkrétním účastníkům zadávacího řízení, zcela samostatně.

Ustanovení § 46 odst. 2 a 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), umožňuje zadavateli nechat si objasnit, nebo doplnit údaje, doklady, vzorky nebo modely, které byly při zadání veřejné zakázky předloženy za podmínky, že nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Pokud nabídka zadavateli vyhovuje, výše uvedené ustanovení zadavateli umožňuje požádat o objasnění nabídky (byť může jít fakticky o změnu požadovaného rozměru) a pokud ji dodavatel doplní tak, aby byla v souladu se zadávacími podmínkami, může být tato nabídka dále posuzována a hodnocena.

K dotazu ohledně poskytnutí jistoty účastníkem uvádíme následující: Dle § 41 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) může zadavatel požadovat, aby účastníci zadávacího řízení poskytli jistotu a to ve lhůtě pro podání nabídek. Aby mohl zadavatel požadovat jistotu, je nezbytné, aby byla stanovena zadávací lhůta dle § 40 ZZVZ, během které účastníci nemohou odstoupit ze zadávacího řízení.Jistotu účastníci mohou dle § 41 odst. 3 ZZVZ poskytnout ve formě a) peněžní jistoty, b) bankovní záruky, nebo c) pojištění záruky. V případě, že se jedná o bankovní záruku nebo pojištění záruky (dále jen „jistota“), je dle § 41 odst. 5 účastník povinen zajistit její platnost po celou dobu trvání zadávací lhůty. Na tuto povinnost se vztahuje § 48 odst. 3 ZZVZ, který stanovuje, že zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který neprokázal složení požadované jistoty nebo nezajistil jistotu po celou dobu trvání zadávací lhůty.
Podle § 41 odst. 5 ZZVZ má tedy účastník povinnost zajistit platnost jistoty po celou dobu trvání zadávací lhůty, přičemž ZZVZ blíže tuto povinnost nespecifikuje a nechává tak prostor účastníkovi a jeho uvážení, jakým způsobem dané povinnosti dostojí. Účastník má možnost v průběhu zadávací lhůty prodlužovat jistotu. V podané nabídce tak nemusí být prokázána jistota pokrývající celou předpokládanou zadávací lhůtu, za předpokladu, že účastník dále zajistí, aby byla jistotou pokryta i zbývající část zadávací lhůty, protože nesmí nastat situace, kdy by jistota nepokrývala celou zadávací lhůtu, byť by se jednalo například i o jediný den zadávací lhůty. V případě, že nebude jistotou pokryt byť jediný den běhu lhůty, vznikne zadavateli povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení podle § 48 odst. 3 ZZVZ. Ve Vámi uvedeném případě tak má účastník možnost do 7. 8. 2019 prodloužit platnost jistoty do 19. 8. 2019, aby byla jistotou pokryta celá lhůta.
Závěrem dodáváme, že pokud bude platnost jistoty složené účastníkem končit dříve než zadávací lhůta, může zadavatel vyzvat účastníka k prodloužení platnosti jistoty. Využije-li zadavatel této možnosti, musí dbát na to, aby k prodloužení jistoty byli vyzváni všichni účastníci, jejichž jistota nepokryje celou zadávací lhůtu, neboť jinak by došlo k porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek – zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

K zaslanému dotazu, který se týká jistoty, Vám jako gestor zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění (dále jen „ZZVZ“) sdělujeme, že jednou z forem poskytnutí jistoty účastníkem zadávacího řízení, které ZZVZ připouští, je i složení peněžní částky na účet zadavatele (dále jen „peněžní jistota“ nebo „jistota“) dle ustanovení § 41 odst. 3  písm. a) ZZVZ. Peněžní jistotou se rozumí složení finančních prostředků (peněz) účastníkem zadávacího řízení na účet určený zadavatelem v zadávací dokumentaci, jak uvádíte ve svém dotazu.
Způsob poskytnutí a prokázání složení peněžní jistoty formou složení peněžní částky na účet zadavatele platí v souladu s ustanovením § 41 odst. 4 písm. a) ZZVZ, že „účastník zadávacího řízení prokáže v nabídce poskytnutí jistoty, sdělením údajů o provedené platbě zadavateli“. Účastník zadávacího řízení je povinen prokázat poskytnutí peněžní jistoty již v nabídce, tj. aby předmětné informace nebo doklady byly součástí účastníkem podané nabídky.
Na jistotu nelze vztáhnout ustanovení § 46 ZZVZ a doplnit tak tyto informace nebo doklady po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Zadavatel je tedy povinen účastníka zadávacího řízení vyloučit v souladu s ustanovením § 48 odst. 3 ZZVZ a to i v případě, že by peněžní jistota byla fakticky složena, ale její složení by nebylo prokázáno a nebo je účastník zadávacího řízen prokazoval mimo svou nabídku např. ve zvláštním dopisu adresovaném zadavateli.
Závěrem si Vás dovolujeme informovat, že odbor práva veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj při vytváření svého názoru vycházel pouze z Vámi poskytnutých informací. Výše zaujatý právní názor nemusí být shodný s právním názorem orgánu dohledu (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže), případně soudu.

Dodavatel předkládá dokumenty v zadávacím řízení v prostých kopiích (i elektronických). S ohledem na realizaci zadávacího řízení prostřednictvím elektronického nástroje, není nutné, aby dodavatel podepisoval svoji nabídku elektronickým podpisem, k jednoznačné identifikaci dochází již registrováním dodavatele v elektronickém nástroji.

Dodavatel předkládá dokumenty:

• Pokud je doklad zhotoven v PC – přikládá do nabídky takový dokument (zhotovil ho dodavatel a je to originál) – a pokud takový dokument nebude měnit, je stále originálem dodavatele, dodavatel je může opakovaně poskytovat zadavatelům, pokud nezasáhl do jejich obsahu. Dokument vytvořený v elektronické podobě neztrácí elektronickým přeposíláním (nebo elektronickým kopírováním bez zásahu do jeho integrity) z pohledu ZZVZ povahu originálu. Takový dokument nemusí být nijak více podepsán.
• Pokud má doklad (originál) dispozici v listinné podobě, musí jej převést do elektronické podoby – tedy stačí sken – stane se z něj prostá kopie, kterou přiloží. Co se týká podpisu, vyplývá z povahy dokumentu (např. podepsané reference jiným zadavatelem, smlouva s jiným dodavatelem/zadavatelem, smlouva s expertem, že se bude podílet na zakázce) – ale takový dokument pouze věcně prokazuje nějakou skutečnost, nemusí být opakovaně extra podepsán do nabídky, aby bylo prokázáno, že jej zhotovil/ připravil dodavatel.
• Elektronické originály některých dokladů o kvalifikaci mohou být získány přímo z odkazu do informačních systémů veřejné správy (např. výpis z obchodního rejstříku na webu www.justice.cz, výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů na webu http://www.isvz.cz/ISVZ/SKD/ISVZ_SKD_text.aspx). V zadávacích řízeních mohou být používány elektronické dokumenty v podobě výpisů z těchto informačních systémů.
• Elektronické obrazy nebo kopie takových dokumentů bez elektronických podpisů nebo pečetí (např. skeny listinných výpisů nebo printscreen obrazovky) jsou z hlediska ZZVZ považovány za prosté kopie. Je však nutné upozornit, že pokud dodavatel podle § 45 odst. 4 ZZVZ předložení dokladu nahradí odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy (tzn. v nabídce je obsažen odkaz, nikoliv elektronický dokument), nedochází vůbec k předložení dokladů, ustanovení ZZVZ o předkládání kopií nebo originálů dokladů se neuplatní a ve vztahu k takovým dokumentům se tedy ani výzva podle § 122 odst. 3 nezasílá.

Co se týká podepisování samotných nabídek, tak § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů upravuje tzv. fikci podpisu při zasílání datové zprávy prostřednictvím datové schránky orgánům veřejné moci, kdy „Úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.“

Navíc podle obecné úpravy v § 562 odst. 1 občanského zákoníku platí, že „písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby“. Ve vztahu k elektronické komunikaci uskutečňované prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky (a to včetně úkonů vyjmenovaných v § 211 odst. 5 ZZVZ) lze tedy uzavřít, že datová zpráva nemusí být podepsána, pokud umožňuje určení jednající osoby, což bude v případě zpráv řádně zasílaných elektronickým nástrojem nebo datovou schránkou splněno.

Doporučujeme prostudovat metodické pomůcky k uvedenému tématu na Portálu o veřejných zakázkách:

https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/stanoviska/stanoviska-expertni-skupiny-mmr-k-zakonu-o-zadavani-verejnych-zakazek/anoviska expertní skupiny MMR k zákonu o zadávání veřejných zakázek – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz), konkrétně následující:

Podepisování elektronických úkonů v zadávacím řízení [PDF, 541.09KB]

http://www.portal-vz.cz/getmedia/5f568192-5f4d-444a-9d48-ff4ee60501cf/Podepisovani-elektronickych-ukonu-v-zadavacim-rizeni.pdf

Předkládání elektronických kopií a elektronických originálů dokladů v zadávacím řízení [PDF, 522KB]

http://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2020/08/Predkladani-elektronickych-kopii-a-elektronickych-originalu-dokladu-v-zadavacim-rizeni.pdf

ZZVZ chápe jako střet zájmů podle § 44 odst. 2 situace, kdy se zájmy osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení nebo mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení. Střet zájmů může obecně vzniknout u osoby zadavatele. Tedy pan radní by se neměl ani podílet na průběhu zadávacího řízení ani by neměl mít vliv (ani teoreticky) na výsledku takového zadávacího řízení. Zájmem může být teoreticky i odměna člena dozorčí rady apod. V tomto případě bychom tedy nedoporučovali, aby se pan radní jakýmkoliv způsobem podílel na přípravě zadávacího řízení ze strany zadavtele a i aby se nepodílel na výsledku – tedy aby nebyl v hodnotící komisi, aby nerozhodoval o výsledku.

Problematiku předkládání dokladů v zadávacím řízení obecně reguluje § 86 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek  (dále jen „ZZVZ“), který v odstavci druhém stanoví: „Pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel prokázat svou kvalifikaci dle § 86 odst. 2 ZZVZ, tzn. předložit čestné prohlášení při podání žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce“.V rámci certifikovaného elektrického nástroje jsou ověřeny identity komunikujících subjektů. Proto, když zadavatel a dodavatel komunikují elektronicky prostřednictvím elektronického nástroje, nemusí podepisovat každý dokument zvlášť, neboť elektronický podpis použili již ve fázi registrace do elektronického nástroje.
Z výše uvedeného vyplývá a k Vašemu dotazu uvádíme, že čestné prohlášení o splnění základní způsobilosti, které je součástí nabídky podané elektronicky prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje, nemusí být dodavatelem podepsané ani listině ani elektronicky, neboť se má za to, že celý obsah nabídky je již podepsán a to díky ověření identity komunikujících subjektů, které proběhlo již ve fázi registrace do elektronického nástroje.

K dotazu, který se týká bankovní záruky (dále též „jistoty“), elektronické konverze dokumentů a originálů dokumentů v elektronické podobě Vám jako gestor zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění (dále jen „ZZVZ“) sdělujeme, že v uvedeném zákonu není definováno, co je originál a je na zadavateli veřejné zakázky, aby posoudil charakter v nabídce předloženého dokladu či údaje.
Máme za to, že pokud banka poskytne účastníku zadávacího řízení (resp. odpovědné osobě) originál záruční listiny (dále též „dokument“) o poskytnutí bankovní záruky v elektronické podobě včetně elektronických podpisů a certifikátu, který je v souladu s příslušnou metodikou Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“), jedná se i v případě dalšího nakládání („přeposílání“) s takovýmto dokumentem stále o originál a to za předpokladu, že nebude zasahováno do integrity daného dokumentu tj. elektronických podpisů a certifikátu.
Dle § 41 odst. 6 ZZVZ „zadavatel vrátí bez zbytečného odkladu originál záruční listiny po uplynutí zadávací lhůty, nebo poté, co účastníku zadávacího řízení zanikne jeho účast v zadávacím řízení před koncem zadávací lhůty“, jestliže účast v zadávacím řízení zanikla z jiných důvodů než v uvedených v § 41 odst. 8 ZZVZ. V souladu se jmenovaným ustanovením § 41 odst. 6 ZZVZ a vzhledem k účinnosti ustanovení § 211 ZZVZ o povinnosti elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení, musí písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem probíhat elektronicky tj. zadavatel vrátí účastníku zadávacího řízení originál záruční listiny tj. samostatný soubor se zachovanou integritou.
Podrobně se problematice Prokazování složení jistoty formou bankovní záruky v nabídce v elektronické podobě věnuje stanovisko (viz odkaz níže), které bylo uveřejněno na: Portálu o veřejných zakázkách a koncesích, jenž spravuje MMR.
http://www.portal-vz.cz/getmedia/6b693552-dca5-4cec-a443-e9e499f67e2c/Bankovni-zaruka [PDF, 184.89KB]
Dále si Vás dovolujeme na jmenovaném portálu odkázat ještě na uveřejněné stanovisko k: Předkládání elektronických kopií a elektronických originálů dokladů v zadávacím řízení
http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Stanoviska/Stanoviska-expertni-skupiny-MMR-k-novemu-zakonu-o-zadavani-verejnych-z
Závěrem si Vás rovněž dovolujeme informovat, že odbor práva veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj při vytváření svého názoru vycházel pouze z Vámi poskytnutých informací a učiněných předpokladů, jakož i o tom, že výše zaujatý právní názor nemusí být shodný s právním názorem orgánu dohledu (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže), případně soudu.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) pracuje ve věci „střetu zájmů“ s obsahově podobným institutem, jako tomu bylo v případě předchozí právní úpravy v souvislosti s nepodjatostí členů hodnotící komise dle § 74 odst. 7 zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (platného do 30. 9. 2016).

Definice střetu zájmů dle ZZVZ
Nová právní úprava na rozdíl od právní úpravy předchozí používá v oblasti zadávání veřejných zakázek nový legální pojem „střet zájmů“. Z hlediska určitosti lze podobu úpravy nepodjatosti na základě střetu zájmů v současné právní úpravě vnímat spíše neformálně.
Jedním ze základních rozdílů předchozí a stávající právní úpravy je širší právní účinek zjišťování možného střetu zájmů, který se na rozdíl od předchozí právní úpravy vztahuje podle té současné k osobě zadavatele jako celku, když v § 44 odst. 1 ZZVZ uvádí: „Zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů.“ V souvislosti s tím zákon č. 137/2006 Sb. stanovil, že nastane-li v průběhu zadávacího řízení důvod k podjatosti některého z členů hodnotící komise, je povinen tuto skutečnost bezodkladně oznámit veřejnému zadavateli. ZZVZ zadavateli také ukládá povinnost přijmout opatření k nápravě, pokud zjistí, že ke střetu zájmů došlo, viz dále v textu popsaný důvod pro vyloučení účastníka zadávacího řízení na základě § 48 odst. 5 písm. c) ZZVZ. Přitom osobami vystupujícími v zadávacím řízení jako osoby mající možný střet zájmů mohou být dle § 42 ZZVZ jak členové hodnotící komise, případně administrátoři, kteří se podílí na průběhu zadávacího řízení, tak také přizvaní odborníci, které zadavatel na posouzení nebo hodnocení nabídek najme. Zadavatel musí dbát toho, aby nedocházelo ke střetu zájmů, přičemž veškerá rozhodnutí a další úkony, které mohou mít vliv na zadání zakázky nebo na vyloučení účastníka zadávacího řízení, musí být činěny pouze s ohledem na objektivní potřeby zadavatele, aby úkony nebyly ovlivněny finančním či jiným osobním zájmem osob, které se podílejí na průběhu řízení nebo mohou ovlivnit jeho výsledek.

Změna povinnosti ustanovení členů hodnotící komise
Na rozdíl od předchozí právní úpravy se k provádění úkonů na základě ZZVZ již nestanoví povinnost ustanovit v zadávacím řízení hodnotící komisi, ale je to výhradně zadavatel, který činí své úkony navenek vůči třetím osobám, jakož i ke konkrétním účastníkům zadávacího řízení. Pokud interní předpisy ukládají povinnost jmenovat hodnotící komisi, podepisují absenci střetu zájmů před jednáním všichni členové hodnotící komise, které k tomu zadavatel určil. Osobami, které mají povinnost podepisovat absenci střetu zájmů, jsou právě ty osoby, které se podílejí na přípravě zadávacích podmínek, případně činí rozhodnutí, která ovlivňují průběh zadávacího řízení.
Za tímto účelem byl zadavatel již na základě předchozí právní úpravy povinen sdělit na počátku prvního jednání hodnotící komise nebo na počátku jednání, na němž je poprvé člen v hodnotící komisi přítomen, identifikační údaje účastníků zadávacího řízení, aby si členové hodnotící komise měli možnost tuto skutečnost ověřit. Důvodem širšího dopadu nové právní úpravy, než tomu bylo stanoveno na základě zákona č. 137/2006 Sb. v souvislosti s nepodjatostí ve vztahu k členům hodnotící komise, je právě ta skutečnost, že v samotné zadavatelské organizaci může možný střet zájmů nastat u daleko širšího okruhu oprávněných osob, jejichž pokynům je veřejný zadavatel povinen se s ohledem na své interní předpisy podřídit. Možný střet zájmů lze sledovat u pracovníků zadavatele, přímo u členů hodnotící komise, dále také u přizvaných odborníků, kteří tvoří poradní orgán zadavatele a mají na rozhodnutí faktický podíl, přičemž jsou schopni svým jednáním ovlivnit dílčí rozhodnutí zadavatele, anebo celkový výsledek zadávacího řízení.

Okolnosti vzniku střetu zájmů
Vznik střetu zájmů může nastat v případě, pokud se na přípravě zadávacích podmínek podílela osoba, která má zájem na získání zakázky v navazujícím zadávacím řízení a zároveň se nastavení podmínek či požadavků na kvalifikaci nebo technické vlastnosti předmětu plnění jeví být diskriminační či nepřiměřené k předmětu veřejné zakázky. Lze přitom namítat, že pokud zadávací dokumentaci nebo její část vypracovala osoba odlišná od zadavatele, může zpracovateli technické části dokumentace vzniknout neoprávněně výhoda, spojená s jeho možnou budoucí účastí v zadávacím řízení.

Pokud některou část zadávací dokumentace vypracovala osoba odlišná od osoby zadavatele, doporučujeme zvážit stanovení takové lhůty pro podání nabídek, která umožní srovnatelnou přípravu nabídky také těm dodavatelům, kteří se na konkrétním obsahu zadávacích podmínek fakticky možnost podílet neměli.

Není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nesmí být zadávací podmínky stanoveny odkazem na určité dodavatele nebo výrobky či práva vyplývající z práv duševního vlastnictví (patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu). Porušení zákazu diskriminace naopak není nastavení podmínek zadávacího řízení, které odpovídá účelu veřejné zakázky nebo potřebě zadavatele zajistit předmět plnění v souladu s určitým technickým parametrem.
Uvedené platí tím spíše o právních zásadách, jejichž možný rámec se mění s okolnostmi aplikace normy, proto se podobné zjištění, zda byla porušena rovnost přístupu ke všem subjektům kontraktačního procesu, bude vztahovat vždy na všechny okolnosti případu. Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 ZZVZ je jedním z obecných principů, přitom důsledné posouzení věcných skutečností zpravidla provází právě tyto tzv. „neurčité právní pojmy.“ Pro účely zjišťování možného střetu zájmů není možné v takovém jednání spatřovat snahu zadavatele nebo jiných osob podílejících se na průběhu příprav zadávacích podmínek, ovlivnit výsledek zadávacího řízení, ačkoli spolehlivé zjišťování závěru o skutkovém stavu může být zdlouhavé, a to jak v rámci řízení před úřadem, tak i v případě následného soudního přezkumu.

Předcházení vzniku střetu zájmů
V souvislosti s citovanou částí Vašeho dotazu: „pokud je určitý dodavatel a priori bez dalšího vyloučen z možnosti účastnit se zadávacího řízení, jestliže se podílel na přípravných fázích zadání, aniž by mu bylo umožněno prokázat, že jím nabyté zkušenosti nemohly narušit soutěž“ sdělujeme, že takový postup zadavatele může být v zadávacím řízení nahlížen v souladu s ustálenou rozhodovací praxí jako porušení zákazu diskriminace v zadávacím řízení. Možnému vzniku střetu zájmů lze předcházet jiným způsobem, pokud existuje důvodné očekávání, že podíl na přípravě zadávací dokumentace bude možné označit za konkurenční výhodu, lze v krajních případech předcházet očekávanému střetu zájmů již smluvní úpravou se zpracovatelem zadávací dokumentace, kterou se zaváže k neúčasti v navazujícím zadávacím řízení. Pokud dodavatel nabídku podá, ačkoliv se ji zavázal nepodat, ocitá se v možném střetu zájmů a zadavatel je oprávněn takového účastníka z účasti v zadávacím řízení vyloučit postupem dle § 48 odst. 5 písm. c) ZZVZ. Než zadavatel učiní rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, musí ho předtím vyzvat k objasnění, aby uvedl důvody, pro které se domnívá, že s podáním jeho nabídky ke střetu zájmů nedošlo. Pokud dotčený účastník zadávacího řízení neprokáže, že jeho účastí na přípravě nedošlo ke zvýhodnění při přípravě nabídky, a tedy ani k narušení hospodářské soutěže, je zadavatel dále oprávněn vyloučit takového účastníka za zadávacího řízení.

Závěr
Možnost nechat zpracovat po odborné stránce srozumitelné zadávací podmínky osobou odlišnou od osoby zadavatele, disponující určitými odbornými znalostmi ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, anebo s povědomím o specifických potřebách zadavatele, je zcela legitimní postup zadavatele, který právě za předpokladu, že dojde k označení osob spojených s přípravou zadávacích podmínek, činí celou fázi přípravy podmínek soutěže více transparentní. Jedná se o jeden z nástrojů prevence střetu zájmů, který hájí zachování hospodářské soutěže, a který zároveň celý proces zadávání zprůhledňuje. Výkladovými metodami nebo opačnou interpretací dotčených ustanovení zákona nelze dle našeho názoru jakkoliv sledovat záměr zákonodárce upírat právo stát se účastníkem zadávacího řízení určitým skupinám dodavatelů, neboli právě těm osobám, které poskytují služby zpracovatelů projektových dokumentací, případně zaměřují své služby na přípravu zadávací dokumentace nebo jen jednotlivých částí (dokumentace pro technické, stavební či jiné inženýrské projekty, technické specifikace služeb, příp. díla atp.).

Dle § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely. Přičemž na žádost o objasnění nejsou ZZVZ kladeny žádné formální požadavky a zadavatel může tuto možnost učinit opakovaně. ZZVZ blíže nespecifikuje, jakým způsobem má k objasnění dojít.
Dále dle § 211 odst. 1 ZZVZ není-li v ZZVZ stanoveno jinak, lze pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem použít i ústní komunikaci. Ovšem za podmínky, že bude obsah komunikace v dostatečné míře zdokumentován – zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace.
Dle výše uvedeného ZZVZ neznemožňuje, aby byl účastník pozván na jednání za účelem objasnění nabídky. Zadavatel však musí při takovém postupu dbát na to, aby obsah ústní komunikace byl dostatečně zdokumentován, aby byly zachovány základní zásady dle § 6 ZZVZ a nedošlo tak k netransparentnímu, nerovnému a diskriminačnímu zacházení s účastníky zadávacího řízení.

V případě, že uplynula lhůta pro podání nabídek, platí dle § 46 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, že takové nabídky nemohou být již měněny – nelze tak například, aby v rámci doplňování došlo ke změně nabídkové ceny či nabídnutí jiného výrobku. Naproti tomu však, dle stejného ustanovení, mohou být nabídky doplňovány o údaje, dokumenty, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny dle kritérií hodnocení. Pokud je tedy v ZPŘ hodnotícím kritériem nabídková cena, která zůstane nedotčena i po doplnění upravené technické specifikace, je možné postupovat Vámi uvedeným způsobem a není nutné dodavatele vyloučit.

Zadavatel je dle § 48 odst. 7 ZZVZ oprávněn vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie. Avšak u vybraného dodavatele, tj. dodavatele, kterého zadavatel vybral k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a jde zároveň o tuzemskou akciovou společnost, se tato možnost přesune do roviny povinnosti a zadavatel dle § 48 odst. 9 ZZVZ takového dodavatele vyloučí se zadávacího řízení.
U zahraniční akciové společnosti zadavatel postupuje odlišně, nejprve ji vyzve k předložení písemného čestného prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu s uvedením zdroj, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází. Pokud tento vybraný dodavatel (zahraniční akciová společnost) písemné čestné prohlášení nepředloží nebo jeho obsahem nebude také zdroj údajů, bude zadavatelem vyloučen na základě § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ v návaznosti na § 48 dost. 8 ZZVZ.
Lze tedy shrnout, že ZZVZ uplatňuje specifický postup pro tuzemskou akciovou společnost a specifický postup pro zahraniční akciovou společnost, přičemž ZZVZ neumožňuje tyto postupy zaměňovat. Tuzemská akciová společnost musí mít vydány výlučně zaknihované akcie, není-li tomu tak, zadavatel takového dodavatele vyloučí ze zadávacího řízení.
Dodáváme, že není vyloučena možnost poskytnout dodavateli, který nemá vydány výlučně zaknihované akcie, prostor pro jejich zaknihování. Jedná se však o časově poměrně náročný proces (v řádu měsíců), proto by jeho využití mělo ze strany zadavatele předcházet důkladné zvážení, zda je v jeho zájmu toto zdržení umožnit.

Zadavatel je obecně oprávněn dle § 46 odst. 1 ZZVZ  požadovat po účastnících zadávacího řízení, aby objasnili své předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely, které uvedli ve svých žádostech o účast, předběžných nabídkách nebo nabídkách.
Po uplynutí lhůty pro podání nabídek dle § 46 odst. 2 ZZVZ nemůže být nabídka měněna. Nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 ZZVZ (tj. žádost zadavatele o objasnění nebo doplnění nabídky) o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení.
Možnost žádat o objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů je oprávněním zadavatele. Přičemž doplnění informací týkajících se prokázání a splnění podmínek účasti se za změnu nabídky nepovažují.
Prokázání základní způsobilosti, ve Vašem případě dodání výpisu z rejstříků trestů právnické a fyzické osoby, není předmětem hodnocení dle kritérií hodnocení. Z tohoto důvodu zmiňované dokumenty mohou být ze strany dodavatele doplněny. Zadavatel je oprávněn žádost ve výše uvedeném smyslu činit opakovaně, případně je oprávněn i jím stanovenou lhůtu k předložení údajů, dokladů, prodloužit nebo prominout její zmeškání.

K dotazu, který se týká ustanovení § 46 odst. 1, 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) sdělujeme následující. Zadavatel je obecně oprávněn dle § 46 odst. 1 ZZVZ  požadovat po účastnících zadávacího řízení, aby objasnili své předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely, které uvedli ve svých žádostech o účast, předběžných nabídkách nebo nabídkách. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek dle § 46 odst. 2 ZZVZ nemůže být nabídka měněna. Nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 ZZVZ (tj. žádost zadavatele o objasnění nebo doplnění nabídky) o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Zadavatelé by měli přistupovat k výzvě k doplnění zejména v případech drobných pochybení, která působí nejednoznačnost údajů či dokladů v nabídkách (či jiných úkonech účastníků), přičemž tato nejednoznačnost je snadno odstranitelná a současně vinou nejednoznačnosti nelze nabídky hodnotit, případně nelze na jejich základě (či na základě jiných úkonů) učinit jednoznačný závěr ohledně splnění podmínek účasti.
Možnost žádat o objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů je oprávněním zadavatele.  Současně není v rozporu s řádným průběhem zadávacího řízení, pokud dojde k vyloučení účastníků zadávacího řízení z důvodu, že nejsou schopni předložit žádosti o účast, předběžné nabídky či nabídky dostatečné a úplné (za předpokladu jednoznačně formulovaných zadávacích podmínek). Postupem zadavatele nesmí dojít k porušení základních zásad zadávacího řízení, tj. zadavatel by měl přistupovat ke všem uchazečům stejně (v případě kdy vyzve některého uchazeče k objasnění nabídky, měl by postupovat stejně i ostatních uchazečů).
Objasněním nabídky se rozumí vysvětlení, jak danou informaci uchazeč v nabídce zamýšlel, přičemž doplnění je poskytnutí zcela nových informací, zpravidla nového dokumentu. Objasnění, tedy pouhé vysvětlení předložených údajů, které mají být hodnoceny, se dle textace zákona jeví být možná.  Doplnění údajů, případně zcela nové informace, které mají být hodnoceny a v nabídce nebyly, už přípustné nejsou. V souhrnu lze říci, že doplnit či objasnit je možné vše, co není předmětem hodnocení dle kritérií hodnocení a toto doplnění či objasnění je pro účely řádného průběhu zadávacího řízení zapotřebí. Objasnění, tedy pouhé vysvětlení, je možné i v případě, kdy je daná informace hodnotícím kritériem. Zadavatel ale nemůže přijmout od účastníka nové informace, které v nabídce nebyly a které do hodnocení zasahují.

Na základě § 41 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), může zadavatel v zadávací dokumentaci požadovat, aby účastník zadávacího řízení poskytl ve lhůtě pro podání nabídek jistotu, stanovil-li zadávací lhůtu. Jistota může být účastníkem zadávacího řízení poskytnuta mimo jiné formou složení peněžní částky na účet zadavatele. V takovém případě účastník zadávacího řízení prokáže v nabídce poskytnutí jistoty sdělením údajů o provedené platbě zadavateli. Účastníka zadávacího řízení, který neprokázal složení požadované jistoty nebo nezajistil jistotu po celou dobu trvání zadávací lhůty, zadavatel vyloučí ze zadávacího řízení (§ 48 odst. 3 ZZVZ).
V ZZVZ není specifikováno, jaký okamžik je považován za složení peněžní částky na účet zadavatele. Terminologii „složení peněžní částky na účet“ neužívá ani zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku.
Povinnost složit peněžní prostředky na účet je však formulována také v § 255 ZZVZ. Jedná se o povinnost složit kauci v souvislosti s podáváním návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. K problematice skládání kauce zaujímá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže stanovisko (https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/obrana-proti-nespravnemu-postupu-zadavatele/kauce-a-spravni-poplatek.html), že „podle § 255 odst. 1 a 2 zákona musí být kauce připsána na účet Úřadu nejpozději poslední den lhůty stanovené podle § 251 odst. 2 nebo 3 a § 254 odst. 3 zákona pro doručení návrhu Úřadu. Jinými slovy řečeno kauce je řádně a včas složena až ve chvíli, kdy je v celé zákonem stanovené výši připsána na účet Úřadu (nestačí tedy, byl-li poslední den lhůty pro složení kauce podán např. příkaz k její úhradě).“
I přes rozdílnosti ve správním řízení vedeném Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a v soukromoprávním zadávacím řízením vedeném zadavatelem, lze předpokládat, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bude za složení peněžní částky na účet zadavatele také považovat až připsání peněžních prostředků na účet zadavatele.
Závěrem shrnujeme, že je-li poskytnutí jistoty v zadávací dokumentaci požadováno, musí být jistota poskytnuta ve lhůtě pro podání nabídek a v nabídce prokázána např. sdělením údajů o provedené platbě zadavateli. Připsání platby na účet zadavatele, které nastane až po uplynutí lhůty pro podání nabídek, bude pravděpodobně Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže považováno za opožděné.

Domáhat se soudní cestou o náhradu škody lze, otázkou ovšem je, co je prokazatelnou skutečně vzniklou škodou, o jejíž náhradu se budete moci domáhat. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů zakázky malého rozsahu neřeší a v tomto případě by se jednalo o soukromoprávní spor řešený podle Občanského zákoníku.

O jednostranném úkonu zadavatele zcela určitě nelze uvažovat. Prodloužení zadávací lhůty, pokud se zadavatel dohodne se všemi účastníky, možné je. Pokud souhlasí všichni, tak nejde o zvýhodnění zadavatele, případně zmírnění podmínek účasti dodavatelů oproti těm, kteří se již nemohou účastnit zadávacího řízení za příhodnějších podmínek. Pokud by s tím účastníci sami nesouhlasili, že budou dále účastníci v “přísnějším” zadávacím řízení, jednoduše na dohodu nepřistoupí.

Ve Vámi popsaném případu by šlo spíše o problém s důvody zrušení zadávacího řízení, protože pokud je zadávací řízení zrušeno, zadavatel jistotu vrací, účastníkům zanikla účast v zadávacím řízení. Zadavatel se musí “vejít” do důvodů, které jsou uvedeny v § 127 – důvody pro zrušení zadávacího řízení. Pokud zadavatel zrušil zadávací řízení v souladu s § 127, jde o jeho úkon a tímto úkonem by neměli trpět účastníci zadávacího řízení. Jedním z důvodů pro zrušení zadávacího řízení je i důvod, že vybranému dodavateli zanikne účast v zadávacím řízení (§ 127/2/b – zánik účastenství dodavatele po jeho vyloučení) – potom by ale měl být takový dodavatel nejprve vyloučen (§ 122/5) a až potom by také vzniklo zadavateli právo na plnění z jistoty (§ 41/8) a vzniknul by zadavateli důvod pro možné zrušení zadávacího řízení. Samozřejmě stále zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud nastanou i jiné okolnosti, uvedené v § 127.

Ustanovení § 68 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, není v zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále je „ZZVZ“) nahrazen obdobným ustanovením. V ZZVZ byly přijaty jiné nástroje, které mají zajistit prevenci střetu zájmů při zadávání veřejných zakázek. Jedná se konkrétně o ustanovení § 48 odst. 6 až 10 ZZVZ:
§ 48
6) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost také, pokud na základě věrohodných informací získá důvodné podezření, že účastník zadávacího řízení uzavřel s jinými osobami zakázanou dohodu podle jiného právního předpisu (zákon o ochraně hospodářské soutěže) v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou.
(7) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.
(8) Vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 5 písm. a) až c).
(9) Zadavatel u vybraného dodavatele ověří naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7 na základě informací vedených v obchodním rejstříku. Pokud z informací vedených v obchodním rejstříku vyplývá naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7, zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí ze zadávacího řízení. Vybraného dodavatele se sídlem v zahraničí, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti, zadavatel požádá, aby v přiměřené lhůtě předložil písemné čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu účastníka zadávacího řízení, s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází; tato žádost se považuje za žádost podle § 46.
(10) Ustanovení odstavců 7 a 9 se nepoužije pro účastníka zadávacího řízení, pokud se jedná o akciovou společnost, jejíž akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví státu, obce nebo kraje.
Dále pak je u vybraného dodavatele v souladu s § 122 odst. 4 a 5 ZZVZ potřeba se zabývat tím, kdo je jeho skutečným majitelem, a v případě, že je zjištěn střet zájmů, je nutné vybraného dodavatele v souladu s ustanovením § 124 odst. 3 ZZVZ ze zadávacího řízení vyloučit.
§ 122
(4) U vybraného dodavatele, je-li právnickou osobou, zadavatel zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen “skutečný majitel”) z evidence údajů o skutečných majitelích podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o veřejné zakázce. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti zadavateli dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob; pro účely výkonu dozoru podle části třinácté hlavy II umožní takový přístup Ministerstvo spravedlnosti také Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
(5) Nelze-li zjistit údaje o skutečném majiteli postupem podle odstavce 4, zadavatel ve výzvě podle odstavce 3 vyzve vybraného dodavatele rovněž k předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích nebo
a) ke sdělení identifikačních údajů všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem, a
b) k předložení dokladů, z nichž vyplývá vztah všech osob podle písmene a) k dodavateli; těmito doklady jsou zejména
1. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence,
2. seznam akcionářů,
3. rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku,
4. společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.

Dle ustanovení § 211 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), musí komunikace mezi zadavatelem s dodavatelem v zadávacím řízení probíhat elektronicky s výjimkami uvedenými v odst. 3 téhož ustanovení. Na zadávání veřejných zakázek malého rozsahu se vztahuje výjimka, která je definována v ustanovení § 31 ZZVZ, tedy, že zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle ustanovení § 6 ZZVZ. Z výše uvedeného vyplývá povinnost zadavatele v zadávacím řízení komunikovat elektronicky, avšak pokud zadavatel zadává zadavatel veřejnou zakázku malého rozsahu, není na základě výjimky dle ustanovení § 31 ZZVZ povinen zadat takovou zakázku v zadávacím řízení a nevztahuje se tedy na něj výše uvedené ustanovení dle § 211 ZZVZ, a tedy není povinen komunikovat elektronicky. Výše uvedený závěr je podpořen také stanoviskem expertní skupiny MMR k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek a to stanoviskem Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, které je uveřejněno na portále o veřejných zakázkách a koncesích a lze jej nalézt pod následujícím odkazem: http://www.portal-vz.cz/getmedia/715439fe-0a1d-4afc-8083-a2f0db34dc9e/Komunikace-mezi-zadavatelem-a-dodavatelem_VZMR.pdf

Lze to takto provést, pokud jde o dvě veřejné zakázky. Jediný problém může nastat, pokud by celkově byla zakázka dodávkou (tedy stavební práce by byly součástí dodávky a dodávku by bez nich nešlo realizovat) – potom by pravděpodobně šlo o jednu veřejnou zakázku na dodávky a obě části by měly být zadány v nadlimitním režimu (rozhodnete podle § 15 odst. 1 nebo odst. 3).

Dle ustanovení § 46 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) nemůže být nabídka měněna, avšak může být doplněna na základě žádosti zadavatele o údaje, doklady, vzorky nebo modely.  Takovéto doplnění výše uvedených údajů týkajících se splnění podmínek účasti se za změnu nabídky nepovažuje. Jelikož některé doklady jsou vydávány s platností ke dni žádosti (např. výpis z trestního rejstříku), bylo by takové doklady nemožné doplnit, pokud by musely splňovat platnost před lhůtou pro podání nabídek, a proto zákon výslovně připouští možnost, že skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek, kterou je nutno vykládat tak, že v případě aplikace ustanovení § 46 ZZVZ je možné předložit i doklady s pozdějším datem vydání, než byla lhůta pro podání nabídek.

Předmětné nařízení vlády bylo vládou vydáno na základě zmocnění v § 37 odst. 7 písm. a) a §118 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”).
Na základě systematiky ZZVZ spadá ustanovení § 37 odst. 7 písm. a) ZZVZ do části druhé ZZVZ, která upravuje základní ustanovení o zadávacích řízeních a zmocnění k vydání nařízení vlády upravené v ustanovení  § 37 odst. 7 písm. a) ZZVZ se tudíž vztahuje na stanovení některých závazných podmínek účasti v zadávacím řízení v určitých kategoriích veřejných zakázek a rozsah jejich používání. Z výše uvedeného vyplývá, že povinnosti stanovené  zadavatelům v NV č. 173/2016 Sb.  se uplatní jen ve vztahu k veřejným zakázkám na pořízení silničních vozidel zadávaným v zadávacím řízení, tedy nikoliv ve vztahu k veřejným zakázkám malého rozsahu, u nichž zadavatel uplatňuje výjimku pro veřejné zakázky malého rozsahu podle § 31 ZZVZ.

Námitky lze uplatnit také u veřejné zakázky malého rozsahu, nicméně zadavatel k nim nemusí přihlížet. Tuto povinnost má pouze u zadávacích řízení.

Ustanovení § 35 Zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) zakotvuje právo zadavatele rozdělit veřejnou zakázku na části. Z pohledu zadavatele existuje hned několik důvodů, proč přistoupit k zadání částí veřejné zakázky. Jedním z nich je možná úspora finančních prostředků. Rozdělení zakázky může vést ke snížení nákladů ve srovnání se situací, kdy by celou zakázku plnil jen jeden dodavatel, neboť takový postup může vytvořit podmínky k širšímu přístupu lokálních dodavatelů k soutěži o veřejnou zakázku. Obecně lze právě rozšíření soutěže považovat za nejčastější motiv k využití rozdělení veřejné zakázky na části.
Je však zapotřebí striktně rozlišovat mezi veřejnou zakázkou rozdělenou na části a rozdělením veřejné zakázky. V prvním případě jde v podstatě o vymezení dílčích částí jedné veřejné zakázky v rámci jediného zadávacího řízení tak, aby bylo například možné provést v rámci jednotlivých částí veřejné zakázky hodnocení nabídek dle samostatných kritérií hodnocení či umožnit v jednotlivých částech veřejné zakázky účast širšího okruhu dodavatelů včetně těch, kteří by nebyli objektivně schopni splnit veřejnou zakázku celou.
§ 18 ZZVZ v odst. 2 říká, že součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Do předpokládané hodnoty se tak musí zahrnout hodnota všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v jedné časové souvislosti. Tento koncept vychází z dosavadní rozhodovací praxe, která za jednu veřejnou zakázku považuje souhrn plnění, která spolu souvisejí, a to na základě funkčních a časových hledisek.
V případě, že se nejedná o jeden funkční celek a každou část celkového plnění dle žádosti dodává jiný segment dodavatelů, se přikláníme k názoru, že by se mělo jednat o dvě zakázky, které by měly být zadány samostatně.

Vámi popsaná situace nemusí nutně vést ke střetu zájmů uvedeným v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Střet zájmů (§ 44) se váže na samotný průběh zadávacího řízení a osobu zadavatele (případně jeho expertů, komise). Spíše, pokud by zde byl problém, bude problém spočívat v neoprávněné výhodě pro některého účastníka zadávacího řízení (dodavatele) a narušení hospodářské soutěže, což je jeden z nových důvodů pro vyloučení takového dodavatele, podle § 48 odst.5 písm. c) ZZVZ.
Samotný fakt, že dodavatel se podílel na přípravě zadávací dokumentace, ještě neznamená automatickou diskvalifikaci z účasti v zadávacím řízení, zákon (ani evropská směrnice) nic takového nezakazují, a to na základě zásady žádného dodavatele nediskriminovat.
Transparentní postup zadavatele, který nemůže narušit hospodářskou soutěž, by měl být zajištěn ustanovením § 36 odst.4 ZZVZ, které ukládá zadavateli označit takového dodavatele v zadávací dokumentaci a vyznačit konkrétně ty části, na jejichž přípravě se někdo podílel, tj. v dotazem uváděném případě dodavatel, který by se chtěl zúčastnit (navazujícího) zadávacího řízení.
Celou situaci musí posoudit zadavatel podle konkrétních okolností a musí vyhodnotit, zda přípravou na zadávací dokumentaci vznikla nebo nevznikla některému dodavateli taková výhoda, že by byla narušena hospodářská soutěž. Zároveň účastníci mají zase svá práva podávat námitky, pokud by měli dojem, že hospodářská soutěž a dodržená základních zásad zadávání by nebylo zajištěno. Pokud tedy takový dodavatel může být dodavatelem (a účastnit se zadávacího řízení), může být i poddodavatelem.

V případech, kdy je zadávací řízení ukončeno v souladu s § 51 Zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) uzavřením smlouvy nebo zrušením zadávacího řízení, tak zadavatel vrátí peněžní jistotu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy nebo v případě zrušení zadávacího řízení bez zbytečného odkladu po okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 ZZVZ. Důvodem pro vrácení peněžní jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, a to všem účastníkům ukončeného zadávacího řízení, kterým již účast v zadávacím řízení dříve nezanikla (tedy včetně vybraného dodavatele) je ten, že smyslem poskytování jistoty je zajištění povinnosti uzavřít smlouvu ze strany účastníka zadávacího řízení až do uzavření smlouvy nebo vypršení zadávací lhůty. Pokud je tedy zadávací řízení ukončeno před uplynutím zadávací lhůty, tak již není důvod, aby zadavatel dále tuto jistotu účastníkům již ukončeného zadávacího řízení zadržoval. Rovněž je potřeba vycházet ze skutečnosti, že účastenství v zadávacím řízení, ke kterému je jistota vázaná, již dále netrvá, protože předmětné zadávací řízení bylo ukončeno.

Podle § 40 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), zadavatel může stanovit zadávací lhůtu, kterou se rozumí lhůta, po kterou účastníci zadávacího řízení nesmí ze zadávacího řízení odstoupit. Počátkem zadávací lhůty je konec lhůty pro podání nabídek. Zadávací lhůta musí být stanovena přiměřeně s ohledem na druh zadávacího řízení a na předmět veřejné zakázky. Zadávací lhůta neběží po dobu, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ.
Podle § 47 ZZVZ může účast v zadávacím řízení zaniknout odstoupením účastníka zadávacího řízení v době mimo zadávací lhůtu.  Dobou mimo zadávací lhůtu je myšlena zejména situace, kdy zadávací lhůta nebyla stanovena vůbec, nebo stanovena byla, ale již uplynula. V důvodové zprávě k ZZVZ je uvedeno „V době, kdy zadávací lhůta neběží, mohou účastníci zadávacího řízení odstoupit ze zadávacího řízení.“, z čehož lze vysledovat záměr zákonodárce považovat dobu, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ, také za dobu mimo zadávací lhůtu.
K této problematice byly publikovány i odlišné názory, podle nichž odstoupení účastníka zadávacího řízení v době, kdy neběží zadávací lhůta, možné není (např. PODEŠVA, V., SOMMER, L., VOTRUBEC, J., FLAŠKÁR, M., HARNECH, J., JANOUŠEK, M. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv. Komentář. Praha. Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 158, 192). Řešení této sporné otázky patrně poskytne až budoucí rozhodovací praxe.
Vrácení jistoty upravuje § 40 odst. 6 ZZVZ. Zadavatel vrátí bez zbytečného odkladu peněžní jistotu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, originál záruční listiny nebo písemné prohlášení pojistitele
a) po uplynutí zadávací lhůty, nebo
b) poté, co účastníku zadávacího řízení zanikne jeho účast v zadávacím řízení před koncem zadávací lhůty.
Vybranému dodavateli, který odstoupil ze zadávacího řízení v době, kdy běží lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele, se bude jistota vracet, pokud bude mít právo ze zadávacího řízení odstoupit. Ministerstvo pro místní rozvoj se přiklání k názoru vyjádřenému v důvodové zprávě tedy, že dodavatel může v stavění zadávací lhůty ze zadávacího řízení odstoupit. V případě uplatňování opravných prostředků zmíněných v § 246 ZZVZ může dojít k výraznému odsunutí konce zadávací lhůty. Bylo by nepřiměřené všem účastníkům zadávacího řízení držet jistoty i v případě výrazných prodloužení.

Ustanovení § 39 ZZVZ  umožňuje zadavatel provést nejprve hodnocení nabídek a posléze teprve jejich posouzení (§39 odst.4 ZZVZ – posoudit před hodnocením nebo až po hodnocení). Povinnost posoudit nabídku (resp. splnění podmínek účasti) musí být splněna vždy u vybraného dodavatele (§ 39 odst.4 ZZVZ poslední věta). Z toho vyplývá, že zadavatel může provést hodnocení a posoudit pouze nabídku vybraného dodavatele. Hodnocení samo však musí být provedeno u všech nabídek a podle všech hodnotících kritérií, až samotné posouzení nabídky (resp. splnění podmínek účasti), může být provedeno pouze u vybraného dodavatele.

Podle § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) platí, že zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 ZZVZ, tj. zásadu transparentnosti a přiměřenosti a dále pak ve vztahu k dodavatelům zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
K otázce Stanovení zadávacích podmínek zaručujících konkurenční výhodu
V souladu s § 36 odst. 1 ZZVZ zadavatel nesmí stanovit zadávací podmínky tak, aby tyto určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské. Za takové jsou z pohledu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) považovány například „technické podmínky obsahující požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, která platí pro určitou osobu, či její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků“ (viz rozhodnutí ÚOHS č.j. S20/09/2812/2009/510/KČE ze dne 27.3.2009). Doplňujeme, že ačkoliv shora uvedený závěr ÚOHS se vztahuje k předchozí právní úpravě zadávání veřejných zakázek, lze jej aplikovat i na dosavadní ZZVZ.

Dále v souvislosti s Vaším dotazem je nutno dodat, že primárním cílem, který zadavatel sleduje při zadávání veřejné zakázky, je naplnění jeho vlastních potřeb za účelem jeho provozní činnosti. Ta může spočívat i v pořizování (v určitých případech i originálních, tj. původních) tonerů do tiskáren, kopírek nebo tzv. multifunkcí.

Shrneme-li shora uvedené, pak je tudíž možné považovat požadavek na získání plnění v podobě „originálních tonerů“ za zadávací podmínku, která bude určitým dodavatelům zaručovat konkurenční výhodu. V některých případech lze však mít za to, že se jedná o požadavek odůvodněný a přípustný, a to zejména tehdy, je-li pro zadavatele nezbytné získat originální (původní) tonery do tiskáren, kopírek nebo tzv. multifunkcí z důvodu zajištění záruční doby takových zařízení, kdy v případě použití „neoriginálních tonerů“ by na straně zadavatele došlo ke ztrátě záruky na jím používaná zařízení.

Co se dále týká povinnosti zadavatele odůvodňovat vlastní potřebu „originálu toneru“ v zadávací dokumentaci, pak uvádíme, že ZZVZ takovou povinnost zadavateli neukládá. Lze nicméně doporučit, aby požadavek zadavatele na „originálnost tonerů“ byl již v zadávací dokumentaci odůvodněn, a to například za účelem zvýšení transparentnosti zadávacího řízení a samotné potřeby zadavatele a dále pak pro účely vysvětlení postupu zadavatele případným kontrolám.

K otázce Jak definovat předmět veřejné zakázky
V souladu s § 37 odst. 1 písm. b) ZZVZ má být předmět veřejné zakázky vymezen skrze technické podmínky, které zadavatel stanovuje prostřednictvím
a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,
b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo
c) odkazu na štítky.

Jak uvádíte ve své dotazu, je (s ohledem na výše nastíněné) možné vymezit technické podmínky na předmět veřejné zakázky, jímž je pořízení tonerů, i odkazem na štítky, kterými jsou příslušné tiskárny, kopírky nebo tzv. multifunkce definovány s tím, že jako zadavatel požadujete do uvedených zařízení příslušné tonery stanovené přímo výrobcem, přičemž právě tento požadavek musí být vždy odůvodněn (například dodržením záruční doby daného zařízení), jelikož představuje zadávací podmínku, která zaručuje některým dodavatelům konkurenční výhodu.

Pokud v předběžném oznámení v úvodu označíte, že „Toto oznámení je pouze pro předběžné oznámení“, nemůžete provést zkrácení lhůty pro podání nabídek v navazujícím zadávacím řízení.

Naopak označení „Na základě tohoto oznámení budou zkráceny lhůty pro doručení nabídek“ v předběžném oznámení má za následek, že v navazujícím zadávacím řízení mohou být zkráceny lhůty pro podání nabídek např. podle § 57 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. I v případě uveřejnění předběžného oznámení s takovýmto označením sdělí zadavatel dodavatelům svůj úmysl zahájit zadávací řízení, avšak předběžné oznámení již neslouží „pouze“ k tomuto sdělení.

Z Vašeho dotazu není zřejmé, zda se jedná o veřejnou zakázku zadávanou v režimu zákona či o veřejnou zakázku malého rozsahu, odpovíme tedy obecně:
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“) reguluje problematiku střetu zájmů v § 44 (viz níže), střed zájmů pak může být za splnění zákonných podmínek také důvodem pro vyloučení ze zadávacího řízení podle ustanovení § 48 zákona.
Za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení, nebo mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením.
I v případě, že by v zadávacím řízení ke střetu zájmu došlo, není tato skutečnost sama o sobě důvodem pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení. Zadavatel je oprávněn dodavatele vyloučit, až pokud by nebylo možné přijmout jiné oprávněním, kterým by mohlo být střetu zájmu zabráněno (např. výměna člena hodnotící komise atp.).
Pokud je tedy dodavatel ze zadávacího řízení vyloučen bez dalšího jen z důvodu příbuzenské vazby mezi statutárními orgány zadavatele a dodavatele, aniž by bylo argumentováno z jakého důvodu ke střetu zájmů dochází a z jakého důvodu mu nejde zabránit jinak než vyloučením dodavatele, je takovýto postup nezákonný.

Podle ustanovení § 45 odst. 4 ZZVZ může dodavatel splnit povinnost předložit doklad odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státě, který umožnuje neomezený dálkový přístup. Co je informačním systémem veřejné správy stanoví zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který je v gesci ČR – Ministerstva vnitra. Informačním systémem veřejné správy se rozumí zejména obchodní rejstřík, insolvenční rejstřík, živnostenský rejstřík, katastr nemovitostí, které jsou veřejnosti neomezeně přístupné a spravované veřejnou správou. Více také viz http://www.mvcr.cz/clanek/co-je-a-co-neni-isvs.aspx
Seznam autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě spravovaný Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a seznam autorizovaných architektů vedených Českou komorou architektů nejsou informačním systémem veřejné správy ve smyslu § 45 odst. 4 ZZVZ ve spojení se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů. Tuto skutečnost nám potvrdila i Česká republika – Ministerstvo vnitra.
S ohledem na výše uvedené nemůže být profesní způsobilost architekta, autorizovaného inženýra nebo technika doložena odkazem na seznamy vedené profesními komorami, které jsou veřejně přístupné na jejich internetových stránek, ale musí předložit osvědčení o autorizaci.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadavateli neukládá povinnost vyžadovat, aby jakýkoliv dodavatelem provedený úkon v průběhu zadávacího řízení byl opatřen tzv. elektronickým podpisem ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž ani dodavatel není ze ZZVZ povinen svou nabídku podávanou do zadávacího řízení opatřovat elektronickým podpisem.
Zadavatel avšak může jako jednu ze zadávacích podmínek stanovit požadavek na opatření nabídky dodavatele elektronickým podpisem. Takový postup zadavatele není ZZVZ vyloučen.
V případě, že se zadavatel rozhodne stanovit jako jednu ze zadávacích podmínek i požadavek na podepsání nabídky dodavatele elektronickým podpisem, je nezbytné zvážit, zda je tento požadavek pro podání nabídky skutečně nezbytně nutný, jelikož je nutné mít na paměti, že podle § 36 odst. 1 ZZVZ zadavatel nesmí nastavit zadávací podmínky tak, aby určitým dodavatelům vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Je tedy otázkou, zda je požadavek zadavatele na opatření nabídky elektronickým podpisem skutečně pro zadání veřejné zakázky natolik zásadní na to, aby byl zadavatelem vyžadován.
Pokud je již nicméně ze strany zadavatele v zadávacích podmínkách požadováno, aby nabídka dodavatele byla opatřena elektronickým podpisem, musí nabídka dodavatele při svém podání daný požadavek splňovat. V opačném případě by se jednalo o nesplnění zadávací podmínky a dodavatel by musel být zadavatelem ze zadávacího řízení vyloučen.
Co se dále týká korektnosti a pravdivosti informací uvedených dodavatelem v nabídce, pak rozhodně nejsme toho názoru, že opatření nabídky dodavatele jeho elektronickým podpisem zadavateli zajistí, že informace uváděné dodavatelem v nabídce jsou bezvýhradně pravdivé a relevantní.
Závěrem uvádíme, že rovněž nelze směšovat platnost elektronického podpisu a platnost, respektive obsah samotného dokumentu, který je elektronickým podpisem opatřen v jedno. Jedná se o dvě odlišné věci. Dokument podepsaný platným elektronickým podpisem pouze (i) identifikuje osobu, která daný dokument podepsala, a dále pak (ii) deklaruje, že k podepsání dokumentu skutečně došlo právě onou konkrétní osobou, která měla jako osoba oprávněná daný dokument podepsat, čímž to dokument získá váhu originálu v elektronické podobě obdobně jako je tomu tehdy, pokud je dokument podepisován v podobě listinné.

K Vámi zaslanému dotazu, který se z velké části týká předkládání dokladů v rámci dodavatelem podané nabídky v zadávacím řízení veřejné zakázky, Vám sdělujeme následující.
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ ZZVZ“ nebo „zákon“) zadavateli neukládá povinnost vyžadovat, aby jakýkoliv dodavatelem předložený doklad v průběhu zadávacího řízení byl tzv. konvertovaným dokumentem ve smyslu § 22 a dalších souvisejících ustanovení zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení ZZVZ zadavateli neumožňuje požadovat originály dokumentů o kvalifikaci již v nabídce a takovýto postup je v rozporu z § 45 ZZVZ.
V ZZVZ se předkládání dokladů věnuje ustanovení § 45 odst. 1 ZZVZ uvádí, že: „Pokud tento zákon nebo zadavatel vyžaduje předložení dokladu, předkládá dodavatel kopie dokladu, nestanoví-li tento zákon jinak. Zadavatel může postupem podle § 46 odst. 1 požadovat předložení originálu nebo ověřené kopie dokladu.“ Z  uvedeného vyplývá, že doklady prokazující splnění podmínek účasti, jsou účastníky zadávacího řízení předkládány v kopiích, nestanoví-li ZZVZ jinak.
Zároveň ZZVZ stanoví v případě povinnosti vybraného dodavatele předložit zadavateli na jeho výzvu originál nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci dle ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) ZZVZ. Zadavatel rovněž může v průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení předložil doklad o splnění podmínek účasti v originále nebo ověřené kopii. V takovém případě pak zadavatel postupuje v souladu s ustanovením § 46 ZZVZ.
Je-li to potřebné k zajištění řádného průběhu zadávacího řízení, zejména tam, kde by vznikla pochybnost o autenticitě předložených kopií dokladů nebo jejich obsahu, umožňuje ZZVZ zadavateli, aby si mohl vyžádat originály nebo ověřené kopie dokladů prokazujících splnění podmínek účasti stanovených zadavatelem v rámci zadávací dokumentace viz ustanovení §46 ZZVZ. Nebude-li účastník zadávacího řízení na výzvu zadavatele reagovat, může jej zadavatel z účasti v zadávacím řízení v souladu s ustanovením § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ vyloučit.