ČÁST JEDENÁCTÁ Informační systém o veřejných zakázkách (§ 224 – § 232)
Prokázání základní způsobilosti výpisem z SKD (§ 228 - § 232)
04.06.2025 Dobrý den, dovolím si Vás poprosit o potvrzení, že výpis ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů (SKD) dle ustanovení § 228 odst. 1 písm. b) ZZVZ nahrazuje v plném rozsahu prokázání základní způsobilosti dle § 74 způsobem dle § 75 ZZVZ. Setkali jsme se s postupem zadavatele, který nás vyzval k objasnění, pravděpodobně narážel na § 75 odst. 1 písm. c) - ve vztahu ke spotřební dani, cituji znění žádosti "Účastník v rámci nabídky předložil k prokázání základní způsobilosti výpis z SKD. Zadavatel upozorňuje, že výpisem z SKD nelze doložit § 74 odst. 1 písm. b) ZZVZ, to znamená, že účastník nemá v České republice nebo v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný nedoplatek. K prokázání výše uvedeného kritéria účastník předloží čestné prohlášení". Dle našeho názoru nahrazuje výpis z SKD § 74 ZZVZ v plném rozsahu - tzn. není již nutné předkládat žádná další čestná prohlášení. Můžete prosím potvrdit správnost tohoto tvrzení? Děkuji.
Předně ze zákonných ustanovení k Seznamu kvalifikovaných dodavatelů vyplývá na základě § 228 zákona č. 134/2016 Sb. (ZZVZ), že:
(1) Předloží-li dodavatel zadavateli výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, tento výpis nahrazuje doklad prokazující
a) profesní způsobilost podle § 77 v tom rozsahu, v jakém údaje ve výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů prokazují splnění kritérií profesní způsobilosti, a
b) základní způsobilost podle § 74.
(2) Zadavatel je povinen přijmout výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, pokud k poslednímu dni, ke kterému má být prokázána základní způsobilost nebo profesní způsobilost, není výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů starší než 3 měsíce.
Primárně by mělo jít o zákonné důvody odmítnutí, jestliže zadavatel nepřijme výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů podle § 228 odst. 2 věta druhá – na kterém je vyznačeno zahájení řízení podle § 231 odst. 3, pročež tím pádem v zadávacím řízení nebude kvalifikace prokázána výpisem z SKD bez jakýchkoli pochyb.
Je nicméně třeba zdůraznit, že výpis SKD skutečně prokazuje splnění podmínek základní způsobilosti v plném rozsahu, včetně prohlášení ve vztahu ke spotřební dani, co možné určitě není, je zpochybňovat výpis z SKD jako takový (jde-li o veřejnou listinu). Jiné věcné skutečnosti nebo podle čeho se zadavatel rozhodl, že zrovna ve vztahu k daňovým nedoplatkům na spotřební dani se výpis z SKD nevztahuje, nám nejsou známy.
Spíše něž odmítnout výpis má zadavatel právo si údaje ověřovat a žádat doplnění (postupem dle § 46 zákona), tak by tomu ovšem mělo být jen tehdy, pokud zadavatel získal nějakou jasnou indicii, že třeba dodavatel na daních dlužný je ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b) ZZVZ nebo má prokazatelně v registru daní zachycen splatný daňový nedoplatek.
Závěrem lze s odkazem na předchozí rozhodovací praxi Úřadu a jeho předsedy poukázat na možnost podle § 39 odst. 5 ZZVZ ověřovat ve svém vlastním zájmu zadavatelem zejména doklady splňující formální požadavky zákona a nemělo by být na překážku, pokud by např. předložený výpis podrobil vlastnímu posouzení, že dodavatel deklarovanou způsobilost skutečně splňuje.
Možnost zápisu do "SKD" při prokazování základní způsobilosti zahraniční jednotkou (§ 83, § 230)
27.05.2025 Dobrý den, obracíme se na Vás s dotazem týkajícím se prokazování základní způsobilosti v rámci žádosti o zařazení do systému kvalifikovaných dodavatelů. V rámci žádosti dokládáme část kvalifikace prostřednictvím naší zahraniční výrobní jednotky se sídlem ve Švédsku, konkrétně formou referencí. Tato jednotka má odlišné identifikační číslo (IČO), a proto je zadavatelem považována za samostatnou právnickou osobu, přestože jsme součástí jedné korporace. Zadavatel nás v této souvislosti požádal o doložení základní způsobilosti za tuto zahraniční jednotku. Současně však výslovně vylučuje možnost nahradit požadované doklady čestným prohlášením. Rádi bychom se proto informovali, jakým způsobem máme v takovém případě postupovat, zejména s ohledem na skutečnost, že dokumenty požadované pro prokázání základní způsobilosti dle § 74 ZZVZ (např. výpisy z rejstříků trestů, potvrzení o bezdlužnosti vůči daňovým a pojistným institucím) nejsou v zemi sídla této jednotky běžně vydávány v obdobné formě jako v České republice. Existuje v takovém případě možnost doložit rovnocenné dokumenty vydané příslušnými orgány ve Švédsku, případně jaké konkrétní doklady by byly považovány za akceptovatelné? Je možné doložit stanovisko švédského orgánu o neexistenci daného typu dokladu? Zároveň bychom se rádi zeptali, zda je možné tuto zahraniční jednotku zapsat do Seznamu kvalifikovaných dodavatelů vedeného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Pokud ano, jaké konkrétní podmínky musí být splněny a jaký je doporučený postup pro zahraniční právnickou osobu? Předem děkujeme za Vaši odpověď.
Pokud jde o prokazování základní způsobilosti (jinou osobou) dle § 74 ZZVZ zahraniční právnickou osobou (dodavatelem se sídlem mimo území České republiky), pak platí, že tato osoba prokazuje základní způsobilost jak ve vztahu k České republice (tam, kde je vyžadováno – viz dále), tak ve vztahu k zemi svého sídla.
Zahraniční právnická osoba si tedy vyžádá ve vztahu k České republice o vydání příslušných dokladů:
- Potvrzení o neexistenci daňových nedoplatků příslušného finančního úřadu (Finanční úřad),
- Potvrzení o neexistenci nedoplatků na pojistném na sociální zabezpečení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (Správa sociálního zabezpečení).
Ve vztahu k České republice pak tato zahraniční právnická osoba doloží formou “písemného” čestného prohlášení, že nemá v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek ve vztahu ke spotřební dani | § 75 odst. 1 písm. c) a splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění | § 74 odst. 1 písm. c).
Ve vztahu k zemi svého sídla (Švédsko) zahraniční dodavatel doloží:
- Výpis z rejstříku trestů právnické osoby – dodavatele (v případě, že v zemi sídla zahraničního dodavatele existuje trestní odpovědnost právnických osob a je veden trestní rejstřík právnických osob),
- Výpis z rejstříku trestů každého člena statutárního orgánu (v případě, že v zemi sídla zahraničního dodavatele je veden trestní rejstřík fyzických osob), vč. právnické osoby ve statutárním orgánu podle | § 74 odst. 2 věta 2.,
- Potvrzení (doklad) nebo čestné prohlášení (pokud se dokad v zemi sídle nevydává) že dodavatel nemá v evidenci v zemi svého sídla zachycen splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění (v případě, že v zemi sídla zahraničního dodavatele existuje systém veřejného zdravotního pojištění)
- Potvrzení (doklad) o neexistenci daňových nedoplatků (včetně “prohlášení” ve vztahu ke spotřební dani, pokud se v zemi sídla platí spotřební daně) od příslušného finančního úřadu,
- Potvrzení (doklad) o neexistenci nedoplatků na pojistném na sociální zabezpečení příslušné správy sociálního zabezpečení (je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, předkládá výpis z obchodního rejstříku i ta).
Výpis z obchodního rejstříku | § 74 odst. 1 písm. e), že dodavatel není v likvidaci, nebylo proti němu vydáno rozhodnutí o úpadku, nebyla vůči němu nařízena nucená správa podle jiného právního předpisu nebo není v obdobné situaci podle právního řádu země sídla dodavatele.
Situaci, kdy dodavatel není schopen prokázat kvalifikaci doklady vyžadovanými ZZVZ nebo zadavatelem, upravuje § 45 odst. 2 až 4 ZZVZ:
(odst. 2) Pokud zadavatel vyžaduje předložení dokladu a dodavatel není z důvodů, které mu nelze přičítat, schopen předložit požadovaný doklad, je oprávněn předložit jiný rovnocenný doklad.
(odst. 3) Pokud tento zákon nebo zadavatel vyžaduje předložení dokladu podle právního řádu České republiky, může dodavatel předložit obdobný doklad podle právního řádu státu, ve kterém se tento doklad vydává. Doklad, který je vyhotoven v jiném jazyce, než který zadavatel určil pro podání žádosti o účast, předběžné nabídky nebo nabídky, se předkládá s překladem do zadavatelem určeného jazyka. Má-li zadavatel pochybnosti o správnosti překladu, může si vyžádat předložení úředně ověřeného překladu dokladu tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků19). Doklad v českém jazyce nebo slovenském jazyce a doklad o vzdělání v latinském jazyce se předkládají bez překladu; zadavatel může povinnost předložit překlad prominout i u jiných dokladů. Pokud se podle příslušného právního řádu požadovaný doklad nevydává, může být nahrazen písemným čestným prohlášením.
(odst. 4) Povinnost předložit doklad může dodavatel splnit odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státu, který umožňuje neomezený dálkový přístup. Takový odkaz musí obsahovat internetovou adresu a údaje pro přihlášení a vyhledání požadované informace, jsou-li takové údaje nezbytné.
Ustanovení § 45 odst. 2 ZZVZ poskytuje dodavatelům obecnou možnost předložit rovnocenný doklad v případě, kdy z důvodů, které jim nelze přičítat, nemohou předložit doklad specificky požadovaný zadavatelem. Toto oprávnění vyplývá pro dodavatele ex lege. Rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže však dovodila, že dodavatel by měl spolu s rovnocenným dokladem předložit i odůvodnění, proč není předložení zadavatelem (zákonem) požadovaného dokladu možné. Rovněž lze doporučit, aby dodavatel uvedl, proč je tento doklad možné považovat za rovnocenný a proč nelze důvod nepředložení požadovaného dokladu dodavateli přičítat.
Ustanovení § 45 odst. 3 ZZVZ pak dopadá především na dodavatele se sídlem mimo území České republiky, na něž nedopadá právní úprava vydávání dokladů dle právního řádu České republiky. Doklady požadované podle právního řádu České republiky mohou být nahrazeny i obdobnými doklady podle právního řádu země, ve které se vydávají. V případě, že se podle příslušného právního řádu určitý doklad nevydává vůbec, a dodavatel jej tak objektivně nemůže předložit, může být doklad nahrazen předložením písemného čestného prohlášení. Toto čestné prohlášení by s ohledem na smysl a účel právní úpravy mělo jednak deklarovat neexistenci požadovaného dokladu dle příslušné legislativy, jednak by mělo obsahovat vlastní prohlášení o splnění požadavků, které by jinak byly prokazovány příslušným dokladem (např. čestné prohlášení o neexistenci rejstříku trestů a o tom, že dodavatel nebyl trestán). Dodavatel tedy může předložit i stanovisko švédského orgánu o neexistenci daného typu dokladu spolu s čestným prohlášením dodavatele, že daný požadavek splňuje.
Ustanovení § 45 odst. 4 ZZVZ pokud jsou v zemi sídla zahraničního dodavatele prokazované skutečnosti vedeny v informačním systému veřejné správy nebo v obdobném systému vedeném členským státem umožňujícím neomezený dálkový přístup (např. obchodní či živnostenský rejstřík), může dodavatel namísto předložení dokladu uvést odkaz na tento systém (internetovou adresu a případně údaje pro přihlášení). Přístup do informačního systému nebo jeho části, na níž se dodavatel odkazuje, nesmí být zpoplatněn. Ověřit si, jaký typ dokladu můžete použít ke splnění určitého požadavku při prokazování základní způsobilosti a který orgán tento dokument ve Švédsku vydává (popř. zda je vůbec vydáván), můžete v informačním systému eCertis (https://ec.europa.eu/tools/ecertis/#/search)
Považujeme za nezbytné zdůraznit, že všechny doklady (s výjimkou dokladů v českém jazyce, ve slovenském jazyce a dokladů o vzdělání v latinském jazyce) musí být dodavatelem předloženy v jazyce, který určil pro jejich předložení zadavatel. Pokud jsou předkládané doklady v jiném než zadavatelem určeném jazyce, musí být k těmto dokladům připojen i jejich prostý překlad do zadavatelem určeného jazyka. Zahraničním dodavatelům (nebo poddodavatelům českých dodavatelů) lze zápis do seznamu doporučit, vyhnou se opakovanému vyžádání dokladů prokazujících základní a profesní způsobilost od příslušných institucí | orgánů a překladu těchto dokumentů do českého jazyka.
Zahraniční právnická osoba – dodavatelé, stejně jako dodavatelé z ČR, mají možnost nechat se zapsat do Seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Zápis v seznamu dodavatelům usnadňuje prokazování základní a profesní způsobilosti v rámci jednotlivých veřejných zakázek (Metodický postup pro SKD a šablony dokumentů – Portál o veřejných zakázkách).
Doklady nutné pro zápis dodavatele do SKD (aktualizace leden 2025)
Obdoba výpisu zahraničního SKD a prokazování trestní bezúhonnosti členů statutárního orgánu (§ 228)
22.09.2022 Dobrý den, Může zadavatel veřejné zakázky u dodavatele, který je zahraniční právnickou osobou (sídlo v EU), odmítnout jako doklad o trestní bezúhonnosti předložení osvědčení ze země sídla dodavatele, které je obdobou českého Seznamu kvalifikovaných dodavatelů, a k prokázání bezúhonnosti členů statutárního orgánu požadovat výslovně výpisy z trestních rejstříků jeho jednatelů? Pro českou právnickou osobu postačuje doložení výpisu z SKD i ve vztahu ke členům jejího statutárního orgánu… Pokud zadavatel může požadovat doložení výpisů z trestních rejstříků za členy statutárního orgánu – jednatele zahraniční právnické osoby, má jít o výpisy dle země sídla právnické osoby- uchazeče, nebo dle bydliště jednatelů?
Podle § 228 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), pokud dodavatel předloží zadavateli výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (dále jen „SKD“), tento výpis nahrazuje doklad prokazující: a) profesní způsobilost podle § 77 v tom rozsahu, v jakém údaje ve výpisu ze SKD prokazují splnění kritérií profesní způsobilostí, a b) základní způsobilost podle § 74. Dodavatel má tedy možnost prokázat základní způsobilost v plném rozsahu prostřednictvím výpisu ze SKD, přičemž zadavatel nesmí dodavatele v této jeho možnosti nijak omezovat. Podle § 228 odst. 3 ZZVZ může dodavatel stejně jako výpisem ze SKD prokázat kvalifikaci osvědčením, které pochází z jiného členského státu, v němž má dodavatel sídlo, a které je obdobou výpisu ze SKD.
Předloží-li tedy dodavatel zadavateli takovýto výpis a údaje v něm obsažené budou pokrývat zadavatelovy požadavky na kvalifikaci, není zadavatel oprávněn tento výpis odmítnout. V případě prokazování základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ u dodavatele, který je právnickou osobou, je v § 74 odst. 2 ZZVZ vymezeno, které osoby musí splňovat podmínku trestní bezúhonnosti dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ. Ustanovení § 74 odst. 2 ZZVZ však nevymezuje, ve vztahu k jaké zemi mají dané osoby podmínku splňovat. Z toho lze dovodit, že osoby vymezené v § 74 odst. 2 ZZVZ mají splňovat podmínku základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ pouze ve vztahu k zemi sídla dodavatele.
Pokud by tedy dodavatelem byl zahraniční dodavatel, prokazoval by trestní bezúhonnost osob uvedených v § 74 odst. 2 ZZVZ pouze ve vztahu k zemi svého sídla, i pokud by např. člen statutárního orgánu dodavatele nebyl příslušníkem státu, ve kterém sídlí dodavatel. Shrnujeme však, že pokud dodavatel má sídlo v členském státě EU a prokáže svoji základní způsobilost osvědčením obdobným výpisu ze SKD, pak zadavatel nesmí omezit tuto možnost dodavatele.
Registrace zahraničního subjektu ve Věstníku veřejných zakázek (§ 225)
14.01.2022 Dobrý den, jak má správně postupovat budoucí zadavatel stran své registrace ve Věstníku veřejných zakázek, který je založený v cizím státě a na území ČR působí prostřednictvím svého odštěpného závodu? Tedy budoucí zadavatel není zapsán v českém obchodním rejstříku, ale jeho odštěpný závod je zapsán v českém obchodním rejstříku, avšak je nezbytné, aby v rámci zadávacích řízeních působil zahraniční subjekt jako zadavatel. Jinými slovy v rámci registrace ve věstníku se použijí identifikační údaje budoucího zadavatele (zahraničního subjektu) nebo jeho odštěpného závodu? Děkuji za odpověď.
Na základě ověření postupu registrace při řešení dále uvedených technických překážek v souvislosti se zřízením uživatelského účtu zahraničního subjektu ve Věstníku veřejných zakázek (dál jen VVZ) k dotazu sdělujeme, že pokud budoucí zadavatel není zapsán v českém obchodním rejstříku, registrace do VVZ možná není.
Jako zdůvodnění jsou použity následující argumenty:
Ad1) postup registrace uživatelského účtu ve VVZ je navázán na IČO, které se vydává subjektu zapsanému k podnikání v ČR, kdy uživatel povinně vyplní IČO obchodní firmy, dále systém ověří např. pomocí datové schránky existenci ID datové schránky ve vazbě na zadané IČO (pokud uživatel vyplní ID datové schránky – platí pouze pro právnickou osobu) viz blíže nápověda a dokumentace, zde:
Ad2) nepředpokládá se, že zadavatelem v režimu zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) bude zahraniční subjekt, tedy že bude zahajovat zadávací řízení postupem dle § 212 prostřednictvím tuzemského VVZ.
Dle informací doplněných k dotazu, aby zadavatel nepřišel o možnost čerpat dotaci, kterou poskytovatel neposkytne pobočce závodu (která není podnikatelem – samostatně podnikající právnickou osobou v soukromoprávním slova smyslu, ale věcí bez právní subjektivity), tak pokud jde o praktické řešení, pak je shodně odkazováno na společné zadávání ve smyslu ZZVZ, kde je určitě součástí i český subjekt, který se má možnost ve VVZ registrovat.