Významným rozdílem oproti předchozí právní úpravě (zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) je, že zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“ nebo „Zákon“) nevyžaduje, aby zadavatel jako podmínku účasti vymezil požadavek na prokázání profesní způsobilosti dodavatele předložením oprávnění k podnikání, která jsou nezbytná ke splnění předmětu veřejné zakázky. Zákon (k tomu srov. § 73 odst. 2 ZZVZ) totiž rozlišuje mezi povinně vyžadovanou profesní způsobilostí (předložení výpisu z obchodního rejstříku nebo obdobné evidence, podle § 77 odst. 1 ZZVZ) a nepovinnou profesní způsobilostí, tedy způsobilostí, jejíž prokázání zadavatel může, ale nemusí požadovat, která je vymezena v § 77 odst. 2 ZZVZ. I přesto, že je určitá profesní způsobilost dodavatele pro plnění veřejné zakázky nezbytná, závisí zcela na rozhodnutí zadavatele, zda bude předložení oprávnění k podnikání, dokladu o členství v komoře či dokladu o odborné způsobilosti dodavatele vyžadovat (viz § 77 odst. 2 ZZVZ).

V případě, že se zadavatel rozhodne požadavky na prokázání profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 ZZVZ vymezit, musí respektovat pravidlo stanovené v § 73 odst. 5 ZZVZ. Zadavatel je dle posledně uvedeného ustanovení povinen v zadávací dokumentaci stanovit, které údaje, doklady, vzorky nebo modely k prokázání splnění požadovaných kritérií kvalifikace požaduje. Zadavatelem vymezené požadavky tak musí být konkrétní a poskytovat dodavateli jasnou informaci o tom, jaké doklady musí k prokázání splnění profesní způsobilosti předložit. Nebude tak již dostačující vymezení obecného požadavku na předložení všech oprávnění k podnikání, která jsou nezbytná pro splnění předmětu veřejné zakázky v celém jeho rozsahu vymezeném v zadávací dokumentaci, jak to bylo možné dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších právních předpisů.

Pokud tedy bude zadavatel požadovat prokázání profesní způsobilosti podle §77 odst. 2 písm. a) ZZVZ, musí stanovit požadavek na předložení konkrétních oprávnění k podnikání, nejčastěji uvedením konkrétních živností, popř. vymezením konkrétních činností, ke kterým má být doklad o oprávnění k podnikání předložen. Není však přitom nutné, aby zadavatel vyžadoval předložení všech oprávnění k podnikání v rozsahu odpovídajícímu celému předmětu veřejné zakázky. Stejně musí zadavatel postupovat i u ostatních dokladů uvedených v § 77 odst. 2, tedy u dokladu o členství v profesní komoře či jiné profesní organizaci nebo dokladu o odborné způsobilosti.

Při prokazování splnění kvalifikace se také uplatní obecná pravidla vztahující se k předkládání dokladů obsažena v ustanovení § 45 ZZVZ. Dodavatel je tedy oprávněn předložit jiný rovnocenný doklad, není-li z důvodů, které mu nelze přičítat, schopen předložit zadavatelem požadovaný doklad. Toto pravidlo se tak uplatní především v situacích, kdy se jednotlivá oprávnění k podnikání „překrývají“ a oprávnění k provádění jedné činnosti je tak možno prokázat prostřednictvím různých dokladů o oprávnění k podnikání. Možnost předložit jiný rovnocenný doklad vyplývá přímo z ustanovení § 45 odst. 2 ZZVZ, a není tak nutné tuto možnost uvádět přímo v zadávací dokumentaci. Přitom rovněž platí, že doklady podle § 77 odst. 1 a 2 ZZVZ dodavatel nemusí předložit, pokud právní předpisy v zemi jeho sídla obdobnou profesní způsobilost nevyžadují (§ 77 odst. 3 ZZVZ).