25 Srp
Odstoupení mimo zadávací lhůtu
Dotazuji se na problematiku vrácení jistoty účastníkům, konkrétně se nám jedná o § 41 odst. 6 v souvislosti s § 40 odst. 2, § 246 odst. 1 písm. a) a § 47 odst. 4 zák. č. 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek v z. p. p. Máme obavy, že výklad těchto paragrafů nahrává situaci, že vítězný účastník (dodavatel) před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele odstoupí s odkazem na § 47 odst. 4 písm. a), pak účast tohoto účastníka v zadávacím řízení zanikne a my (coby zadavatel) jsme povinni tomuto účastníkovi s ohledem na § 41 odst. 6 písm. b) vrátit jistotu. S tímto výkladem zákona jsme se poprvé setkali na školení vedeném Ing. Robertem Páleníkem a byli jsme jím nemile překvapeni, jelikož by samotné poskytnutí jistoty ztratilo svůj význam. S ohledem na výše uvedené bychom se v této souvislosti rádi dotázali, jaké stanovisko zastává přímo Ministerstvo pro místní rozvoj?
Podle § 40 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), zadavatel může stanovit zadávací lhůtu, kterou se rozumí lhůta, po kterou účastníci zadávacího řízení nesmí ze zadávacího řízení odstoupit. Počátkem zadávací lhůty je konec lhůty pro podání nabídek. Zadávací lhůta musí být stanovena přiměřeně s ohledem na druh zadávacího řízení a na předmět veřejné zakázky. Zadávací lhůta neběží po dobu, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ.
Podle § 47 ZZVZ může účast v zadávacím řízení zaniknout odstoupením účastníka zadávacího řízení v době mimo zadávací lhůtu. Dobou mimo zadávací lhůtu je myšlena zejména situace, kdy zadávací lhůta nebyla stanovena vůbec, nebo stanovena byla, ale již uplynula. V důvodové zprávě k ZZVZ je uvedeno „V době, kdy zadávací lhůta neběží, mohou účastníci zadávacího řízení odstoupit ze zadávacího řízení.“, z čehož lze vysledovat záměr zákonodárce považovat dobu, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ, také za dobu mimo zadávací lhůtu.
K této problematice byly publikovány i odlišné názory, podle nichž odstoupení účastníka zadávacího řízení v době, kdy neběží zadávací lhůta, možné není (např. PODEŠVA, V., SOMMER, L., VOTRUBEC, J., FLAŠKÁR, M., HARNECH, J., JANOUŠEK, M. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv. Komentář. Praha. Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 158, 192). Řešení této sporné otázky patrně poskytne až budoucí rozhodovací praxe.
Vrácení jistoty upravuje § 40 odst. 6 ZZVZ. Zadavatel vrátí bez zbytečného odkladu peněžní jistotu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, originál záruční listiny nebo písemné prohlášení pojistitele
a) po uplynutí zadávací lhůty, nebo
b) poté, co účastníku zadávacího řízení zanikne jeho účast v zadávacím řízení před koncem zadávací lhůty.
Vybranému dodavateli, který odstoupil ze zadávacího řízení v době, kdy běží lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele, se bude jistota vracet, pokud bude mít právo ze zadávacího řízení odstoupit. Ministerstvo pro místní rozvoj se přiklání k názoru vyjádřenému v důvodové zprávě tedy, že dodavatel může v stavění zadávací lhůty ze zadávacího řízení odstoupit. V případě uplatňování opravných prostředků zmíněných v § 246 ZZVZ může dojít k výraznému odsunutí konce zadávací lhůty. Bylo by nepřiměřené všem účastníkům zadávacího řízení držet jistoty i v případě výrazných prodloužení.
Podle § 47 ZZVZ může účast v zadávacím řízení zaniknout odstoupením účastníka zadávacího řízení v době mimo zadávací lhůtu. Dobou mimo zadávací lhůtu je myšlena zejména situace, kdy zadávací lhůta nebyla stanovena vůbec, nebo stanovena byla, ale již uplynula. V důvodové zprávě k ZZVZ je uvedeno „V době, kdy zadávací lhůta neběží, mohou účastníci zadávacího řízení odstoupit ze zadávacího řízení.“, z čehož lze vysledovat záměr zákonodárce považovat dobu, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ, také za dobu mimo zadávací lhůtu.
K této problematice byly publikovány i odlišné názory, podle nichž odstoupení účastníka zadávacího řízení v době, kdy neběží zadávací lhůta, možné není (např. PODEŠVA, V., SOMMER, L., VOTRUBEC, J., FLAŠKÁR, M., HARNECH, J., JANOUŠEK, M. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv. Komentář. Praha. Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 158, 192). Řešení této sporné otázky patrně poskytne až budoucí rozhodovací praxe.
Vrácení jistoty upravuje § 40 odst. 6 ZZVZ. Zadavatel vrátí bez zbytečného odkladu peněžní jistotu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, originál záruční listiny nebo písemné prohlášení pojistitele
a) po uplynutí zadávací lhůty, nebo
b) poté, co účastníku zadávacího řízení zanikne jeho účast v zadávacím řízení před koncem zadávací lhůty.
Vybranému dodavateli, který odstoupil ze zadávacího řízení v době, kdy běží lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele, se bude jistota vracet, pokud bude mít právo ze zadávacího řízení odstoupit. Ministerstvo pro místní rozvoj se přiklání k názoru vyjádřenému v důvodové zprávě tedy, že dodavatel může v stavění zadávací lhůty ze zadávacího řízení odstoupit. V případě uplatňování opravných prostředků zmíněných v § 246 ZZVZ může dojít k výraznému odsunutí konce zadávací lhůty. Bylo by nepřiměřené všem účastníkům zadávacího řízení držet jistoty i v případě výrazných prodloužení.