K úvodní části dotazu v bodě a) dotazu sdělujeme, že uzavření rámcové smlouvy na základě zavedeného dynamického nákupního systému (DNS) je zjevným odklonem od zákonodárcem zamýšleného využití DNS, v němž centrální zadavatel nakupuje pro pověřující zadavatele dle aktuální potřeby při pořizování obecně dostupných komodit a který má zadavateli umožnit flexibilně reagovat a opakovaně vyhlašovat výzvy s aktualizovanou specifikací v rámci původního předmětu plnění. V odpovědi k bodu a) dotazu se přikláníme k řešení, které zajistí (v každém případě z hlediska bezpečnosti zadavatele) transparentnost postupu zadavatele, tzn. zveřejnit postupem dle § 142 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) nejen zastřešující smlouvu, ale i navazující konkrétní realizované nákupy, tak jak by tomu bylo v případě běžného zadávání veřejných zakázek v zavedeném DNS (a to právě s ohledem na charakter samotného principu DNS). Odpověď k dotazu v bodě b) se váže k uveřejňování smluv na profilu zadavatele, pro které je rozhodné splnění podmínek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d), za kterých má veřejný zadavatel (tedy i ten centrální) povinnost uveřejnit na svém profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku k nákupům nad 500 tis. Kč bez DPH (§ 219 odst. 1 písm. a) ZZVZ). Povinnost zveřejnit dílčí prováděcí smlouvy se určí dle pořizované hodnoty objednávek, neboť povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků se týká pouze nákupů s hodnotou nad 500 tis. Kč bez DPH; stejně tak je rozhodné splnění i dalších podmínek předmětného ustanovení, např., že smlouva uveřejněná podle zákona o registru smluv se podle ZZVZ již nezveřejňuje (§ 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ).