Odpověď na otázku stanovení předpokládané hodnoty VZ na nákup stravenek / zajištění stravovacích poukazů vychází stále ze stejného předpokladu, a tedy i nadále platí: „že se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky nezapočítává částka odpovídající nominální hodnotě poptávaných poukazů, neboť při nákupu poukázek dochází ke směně vzájemně značně zastupitelných nositelů hodnot, nadto přenositelných z osoby na osobu.”

Nedochází tedy k vydávání veřejných prostředků, neboť za ně obdrží zadavatel poukazy ve stejné hodnotě.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je tedy v tomto případě tvořena výší provize, kterou obdrží dodavatel od zadavatele za poskytnutí služby. Ve světle judikatury však není do výše předpokládané hodnoty třeba započítávat provizi dodavatele poskytnutou od třetích subjektů:

• k tomuto rozsudek NSS 8 Afs 12/2012 ze dne 29. ledna 2013, ve kterém konstatoval: „Provize se třetími subjekty se sjednávají prostřednictvím dlouhodobých smluv bez ohledu na jednotlivé časově na nich nezávislé veřejné zakázky. Vydavatel stravovacích poukazů může mít s každým stravovacím zařízením sjednanou odlišnou smlouvu s různě stanovenou provizí, provize se může odvíjet od rozličných faktorů a smlouvy mohou být uzavřeny na odlišně dlouhou dobu. Tyto skutečnosti však zpravidla nezávisí na jednotlivých veřejných zakázkách vydavatelů stravovacích poukazů. V případě veřejné zakázky jako v nyní posuzované věci je velmi obtížné mít přehled o všech relevantních provizích a pro zadavatele by bylo velmi složité zahrnout je do předpokládané hodnoty veřejné zakázky, mimo jiné z důvodu, že se jednalo o veřejnou zakázku na obecně použitelné stravovací poukazy nevázané na konkrétní stravovací zařízení.”

Na základě dotazu stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na nákup stravenek, v souvislosti s Vámi uváděným rozhodnutím Soudního dvora EU, není odlišně řešena dotazem uváděná problematika, proto ani v souvislosti s předběžnou otázkou, neshledáváme uváděné závěry přímo aplikovatelné na shora uvedený nákup stravovacích poukazů.