Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje komplexně pravidla pro zadávání zakázek. Pravidla ohledně předmětu veřejné zakázky, případně jejího rozdělení jsou upraveny v I. části ZZVZ. Obecně platí dva základní principy při stanovování předmětu a předpokládané hodnoty konkrétní veřejné zakázky. Zadavatel nesmí ve veřejné zakázce kumulovat rozdílná, spolu nesouvisející plnění. Tím by zadavatel omezil hospodářskou soutěž, neboť by nabídku mohlo podat méně dodavatelů, než pokud by zadavatel jednotlivá plnění požadoval samostatně. Na druhou stranu zadavatel nesmí obcházet pravidla ZZVZ tím, že veřejnou zakázku uměle rozdělí na více samostatných veřejných zakázek, tak aby je mohl zadat v mírnějším režimu. Zadavatel by tedy před zadáním veřejné zakázky měl posoudit, jaké plnění požaduje, zda se například jedná o dodávky, které jsou běžně na trhu poskytovány samostatně nebo naopak vzájemně. Zadavatel může dle vlastního uvážení na základě ZZVZ rozdělit veřejnou zakázku na více částí, v takovém případě může veřejnou zakázku rozdělenou na části zadat v jednom zadávacím řízení, nebo může jednotlivé části zadat v samostatných zadávacích řízeních, ale v režimu, který odpovídá součtu předpokládaných hodnot všech těchto veřejných zakázek.

Kdy se bude jednat o veřejnou zakázku, jejíž jednotlivé části budou muset být sečteny, i když se jedná o relativně samostatná plnění, pak blíže upravuje § 18 ZZVZ. Podle § 18 ZZVZ bude muset zadavatel sčítat předpokládané hodnoty všech poptávaných plnění vždy, když tato plnění spolu budou vzájemně tvořit jeden funkční celek a budou zadávány v časové souvislosti. To znamená, že mezi jednotlivými plněními bude existovat věcná, místní a časová souvislost. Tyto souvislosti musí být naplněny kumulativně, pokud tedy nebude naplněna některá z podmínek věcné, místní nebo časové souvislosti, může zadavatel zadat jednotlivá plnění v samostatných zadávacích řízeních a nesčítat jejich předpokládané hodnoty. Problematikou funkční a časové souvislosti se zabýval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), proto níže uvádíme úryvky z rozhodnutí ÚOHS vztahující se právě k těmto pojmům. K pojmu funkční souvislosti se ÚOHS vyjádřil ve svém rozhodnutí č.j. R0055/2019 následovně: „Funkční souvislost je totiž nutné chápat jako určitou návaznost jednotlivých předmětů plnění, neboť právě souvislost jednotlivých předmětů plnění je nezbytným předpokladem pro určení toho, zda lze konstatovat existenci funkční souvislosti či její absenci. Pro představu uvádím, že funkční souvislost se může projevit např. v jednotícím záměru zadavatele nebo v podmíněnosti realizace dílčích plnění nebo ve zřejmé potřebě zadavatele v určitém okamžiku realizovat všechna plnění, byť na různých územích spravovaných zadavatelem, ale jednotlivá plnění by sama o sobě nesplnila požadovaný cíl. Jinými slovy řečeno, aby se v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti, či alespoň obdobnosti (věcná souvislost).“

K pojmu časové souvislosti se ÚOHS vyjádřil v rozhodnutí č.j. S0112/2019 následovně: „Aby byla podmínka časové souvislosti určitých plnění naplněna, musí být tato plnění dle názoru Úřadu realizována či zadána v tomtéž časovém období, případně v období časově blízkém, či na sebe například musí časově navazovat. Rozhodnou skutečností pro určení existence časové souvislosti může být také fakt, že zadavatel v době zadávání určitého plnění již prokazatelně závazně plánoval, že v dohledné budoucnosti bude realizovat konkrétní plnění s totožným či obdobným předmětem. Musí však jít o konkrétní prokazatelný záměr realizace, plynoucí například ze schváleného plánu investic, rozpočtu apod. Pouhé povědomí zadavatele o tom, že někdy v blíže neurčené budoucnosti bude potřeba určité obdobné plnění realizovat, přičemž konkrétní dobu plnění, resp. to, zda vůbec k jeho realizaci fakticky dojde, nelze s jistotou určit, pro naplnění podmínky časové souvislosti nestačí.“

Ve Vašem případě tedy doporučujeme zvážit, zda poptávané dodávky mezi sebou tvoří jeden funkční celek a zároveň zda jsou zadávané v časové souvislosti. Pokud ano, zvolte postup veřejné zakázky rozdělené na části. Pokud dospějete k opačnému názoru, pak můžete jednotlivé dodávky požadovat samostatně. Závěrem dodáváme, že jako vhodné řešení této situace je zavedení dynamického nákupního systému (§ 138 – § 142 ZZVZ). V případě zavedení dynamického nákupního systému pak nebudete muset řešit problematiku rozdělení předmětu veřejné zakázky a získáte velkou flexibilitu pro zadávání veřejných zakázek.