Odpověď k části dotazu č. 1:

Při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pravidelné povahy je nezbytné vycházet jak z § 19 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), resp. § 20 a § 21 ZZVZ, a dále také postupovat s ohledem na existenci rozhodovací praxe a užití neurčitého právního pojmu veřejných zakázek „stejného druhu“, které je v současné době velice přísné, neboť například v rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „Úřad“), číslo jednací: S0173/2023/VZ ze dne 16. 3. 2023 se uvádí: „V šetřeném případě obviněný, jak se podává z bodu 1. odůvodnění tohoto příkazu, v období od 28. 1. 2019 do 31. 12. 2021 opakovaně (k uzavření smluvního vztahu docházelo průměrně 3x/měsíc) pořizoval (a uhradil) externí právní služby spočívající např. v konzultacích, vypracování stanovisek, analýz, písemností právního charakteru, zadávací dokumentace k veřejným zakázkám, administraci zadávacích řízení, právním poradenstvím souvisejícím se smluvními vztahy obviněného apod. V tomto kontextu Úřad podotýká, že není rozhodné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní služby týkají, rozhodné je, že předmětem šetřených smluvních vztahů je právě poskytování právních služeb (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 278/2020-38 ze dne 19. 5. 2021 a č. j. 8 Afs 31/2011-252 ze dne 30. 9. 2011 a jemu předcházející rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 86/2008-161 ze dne 13. 1. 2011 či rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. S174/2014/VZ).“ Lze tedy dovodit, a to právě s odkazem na aktuální rozhodovací praxi, že ve vztahu k právním službám Úřad zastává přísnou linii v tom, že se v podstatě jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy, u nichž je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodný součet úhrad za předchozích minimálně 12 měsíců, a to bez rozdílu.

Nutno ovšem doplnit, že ZZVZ sám o sobě nevylučuje souběh právních služeb s pravidelnou povahou s právními službami specifickými, poskytovanými tzv. ad-hoc. Obecně znakem veřejných zakázek pravidelné povahy je jejich opakovanost, tedy jejich v zásadě neomezená potřeba, kdy má zadavatel povědomí o jejich potřebě a rozsahu. Nicméně může nastat situace, kdy zadavatel bude potřebovat k plnění svých úkolů právní služby, které se od běžně poptávaných právních služeb odlišují např. svou vysokou specializovaností a zároveň jejich potřeba vyvstane jednorázově, dle aktuální potřeby. V takovém případě MMR zastává názor, že se nejedná o VZ pravidelné povahy dle § 19 ZZVZ, byť zároveň a ve stejný čas zadavatel využívá charakterem obdobné služby, neboť jejich znakem není pravidelnost, ale nahodilost. Bude však na zadavateli, aby případně náležitě odůvodnil, proč tak rozhodl. S ohledem na výše uvedený trend v rozhodovací praxi Úřadu, resp. správních soudů však nejsme schopni závěry případného přezkumu předvídat.

Odpověď k části dotazu č. 2:

Základní předpoklad stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy je výše úhrady za předchozích minimálně 12 měsíců, a to bez ohledu na množství smluv/objednávek, které zadavatel v uvedeném období uzavřel. K obdobnému problému se Úřad vyjádřil také v rozhodnutí S0173/2023/VZ ze dne 16. 3. 2023, kde uvedl: „Smyslem § 19 zákona je, aby se zadavatel v případě veřejných zakázek pravidelné povahy nemohl vyhnout jejich zadávání v režimu zákona tím, že by předmětné plnění „rozdrobil“ do většího množství dílčích smluv. Takovému postupu brání právě dotčené ustanovení zákona, podle kterého je zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty jednotlivých zakázek pravidelné povahy povinen postupovat, přičemž – zjednodušeně řečeno – platí, že předpokládaná hodnota jednotlivé zakázky nemůže být (až na odůvodněné výjimky) nižší než skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců. Nebyl-li by vyžadován i v případě rámcových dohod, na jejichž základě je poptáváno plnění pravidelné povahy, postup dle § 19 zákona, mohla by nastat situace, kdy by předpokládaná hodnota rámcové dohody, na jejímž základě by měly být poptávány služby/dodávky, stanovená dle § 23 zákona činila např. 1,5 mil. Kč bez DPH, a zadavatel by tak při jejím zadávání nebyl povinen postupovat v zadávacím řízení, přestože by bylo nepochybné, že se jedná o plnění poptávané zadavatelem pravidelně, čímž by se zadavatel dopustil obcházení zákona. Takových rámcových dohod bez provedení zadávacího řízení by pak totiž zadavatel mohl uzavírat bezpočet. Z hlediska stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pravidelné povahy (resp. rámcové dohody) není relevantní reálný rozsah poskytovaných služeb/dodávek, nýbrž výše úhrad provedených zadavatelem za stejný druh plnění v předcházejících 12 měsících (případně upravená o očekávané změny do budoucna) a doba trvání smluvního vztahu [hodnota plnění může být např. v řádech stovek/tisíců Kč, kdežto předpokládaná hodnota takové veřejné zakázky může činit i několik (desítek) milionů Kč].“

Byť se rozhodnutí vztahuje k rámcovým dohodám, lze tento princip aplikovat i na Vámi uváděnou veřejnou zakázku malého rozsahu, jinými slovy, není rozhodný způsob zadání veřejné zakázky, ale součet úhrad za předchozích 12 měsíců, a v případě, že by byla překročena hranice pro podlimitní veřejnou zakázku, bude nezbytné takovou část již zadat např. ve zjednodušeném podlimitním řízení, samozřejmě, nejedná-li se o případ dle odpovědi na dotaz č. 1.