Dělení zakázky na části (§ 35)
Obecně platí dva základní principy při stanovování předmětu a předpokládané hodnoty konkrétní veřejné zakázky. Zadavatel nesmí ve veřejné zakázce kumulovat rozdílná, spolu nesouvisející plnění. Tím by zadavatel omezil hospodářskou soutěž, neboť by nabídku mohlo podat méně dodavatelů, než pokud by zadavatel jednotlivá plnění požadoval samostatně. Na druhou stranu zadavatel nesmí obcházet pravidla zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) tím, že veřejnou zakázku uměle rozdělí na více samostatných veřejných zakázek, tak aby je mohl zadat v mírnějším režimu. Zadavatel by měl posoudit, zda jednotlivé části požadovaného plnění jsou na trhu běžně poskytovány samostatně nebo naopak vzájemně. Zadavatel může dle vlastního uvážení na základě ZZVZ rozdělit veřejnou zakázku na více částí, v takovém případě může veřejnou zakázku rozdělenou na části zadat v jednom zadávacím řízení, nebo může jednotlivé části zadat v samostatných zadávacích řízeních, ale v režimu, který odpovídá součtu předpokládaných hodnot všech těchto veřejných zakázek. Vzhledem k tomu, že požadujete v rámci veřejné zakázky více různých plnění, která spolu dle Vámi uváděných informací věcně souvisejí a mají být vzájemně kompatibilní, jeví se jako vhodný postup rozdělit danou veřejnou zakázku na více jednotlivých částí podle § 35 ZZVZ. Pokud je veřejná zakázka rozdělena na části, které spolu tvoří jeden funkční celek, pak se celková předpokládaná hodnota stanoví podle § 18 ZZVZ jako součet všech těchto jednotlivých částí.
K pojmu funkční souvislosti se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyjádřil ve svém rozhodnutí č. j. R0055/2019 následovně: „Funkční souvislost je totiž nutné chápat jako určitou návaznost jednotlivých předmětů plnění, neboť právě souvislost jednotlivých předmětů plnění je nezbytným předpokladem pro určení toho, zda lze konstatovat existenci funkční souvislosti či její absenci. Pro představu uvádím, že funkční souvislost se může projevit např. v jednotícím záměru zadavatele nebo v podmíněnosti realizace dílčích plnění nebo ve zřejmé potřebě zadavatele v určitém okamžiku realizovat všechna plnění, byť na různých územích spravovaných zadavatelem, ale jednotlivá plnění by sama o sobě nesplnila požadovaný cíl. Jinými slovy řečeno, aby se v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti, či alespoň obdobnosti (věcná souvislost).“
Doporučujeme tedy posoudit vzájemnost požadovaného plnění, případně posoudit, zda dané plnění tvoří jeden funkční celek a je zadáváno v časové souvislosti. Pokud na trhu existuje více dodavatelů, kteří běžně poskytují kompletně Vámi požadované plnění, pak můžete zadat veřejnou zakázku jako celek. Pokud by však byl problém pro dodavatele poskytnout plnění jako celek, je vhodné rozdělit veřejnou zakázku na části a tím tak zvýšit šanci, že na jednotlivé části plnění již bude moci podat nabídku více dodavatelů.