Rozdíl mezi odůvodněním VZ a Zadávacími podmínkami

odůvodnění veřejné zakázky upravuje § 156 ZVZ. Povinnost zpracovat odůvodnění veřejné zakázky se týká pouze veřejných zadavatelů včetně dotovaných zadavatelů, neboť ti jsou povinni při zadávání veřejných zakázek postupovat podle ustanovení platných pro veřejné zadavatele.

Odůvodnění veřejných zakázek je veřejný zadavatel povinen vypracovat u všech veřejných zakázek (nadlimitních, podlimitních) s výjimkou případů uvedených v § 156 odst. (6) ZVZ. Ustanovení § 156 odst. (8) ZVZ, pokud jde o podrobnosti rozsahu odůvodnění veřejných zakázek, odkazuje na prováděcí předpis, kterým je vyhl. č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky (dále jen “vyhláška”), účinný od 1.9.2012.

Vyhláška v § 6 odst. (1) uvádí, že veřejný zadavatel odůvodní stanovení základních a dílčích hodnotících kritérií ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Pro odůvodnění veřejné zakázky použije veřejný zadavatel strukturu podle přílohy k vyhlášce. Odůvodnění veřejné zakázky, tedy i odůvodnění základních a dílčích hodnotících kritérií ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele, uveřejní veřejný zadavatel u nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek na profilu zadavatele do 3 pracovních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo odeslání výzvy o zahájení zadávacího řízení.

Zadávací dokumentaci (zadávací podmínky) je nutné chápat jako dokument, který doplňuje oznámení či výzvu o zahájení zadávacího řízení, tedy dokumenty, jimiž zadavatel zahajuje zadávací řízení. Vzhledem k omezené možnosti zadavatele specifikovat veškeré své požadavky v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, rozvádí zadavatel podrobně své požadavky v zadávací dokumentaci.

S ohledem na skutečnost, že ZVZ nestanoví jednotnou metodu hodnocení nabídek, musí být způsob hodnocení nabídek (§ 156 odst. (1) písm. d) ZVZ) popsán v zadávací dokumentaci natolik přesně a srozumitelně , aby si dodavatelé vytvořili jasnou představu o tom, jak budou jejich nabídky hodnoceny, a aby se mohli na počátku svých úvah i kvalifikovaně rozhodnout o své účasti v daném zadávacím řízení.

ZVZ ve spojení s vyhláškou předpokládají, že postup hodnocení nabídek z hlediska ekonomické výhodnosti bude totožný v odůvodnění veřejné zakázky podle vyhlášky i v zadávací dokumentaci ( zadávacích podmínkách) k veřejné zakázce, neboť dodavatelé musí mít k dispozici veškeré informace nutné ke zpracování nabídky, a není tedy přípustné, aby zadavatel uvedl dodavatele v omyl či uvedl nedostatečné informace tak, že by mohly vzniknout pochybnosti o výkladu určitého požadavku zadavatele.

V případě, kdy by se omyl či nedostatečné informace v zadávací dokumentaci (zadávacích podmínkách) ve spojení s odůvodněním veřejné zakázky dle vyhlášky vyskytl, nelze tento omyl či nejasnost v žádném případě vykládat k tíži dodavatele, neboť takový postup by byl v rozporu se zásadou transparentnosti a rovného zacházení s dodavateli (§6 ZVZ) a nemohl by tak být vytvořen rámec pro objektivní posouzení a výběr nejvhodnější nabídky.

Pokud nastala situace, kterou popisujete, pak zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem a mohl se dopustit správního deliktu podle § 120 odst. (1) písm. a) ZVZ.