Rozdělení předmětu plnění VZ na části dle způsobu technického řešení (§ 101 – 102, § 127)
Podstatou § 101 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je rozdělení veřejné zakázky na části, tedy rozdělení předmětu poptávaného plnění na několik samostatných částí, které jsou následně zadány v jednom nebo vícero zadávacích řízení, nikoli však zadání stejného předmětu plnění několika způsoby, tj. ZZVZ neumožňuje zahájení dvou zadávacích řízení s obdobným předmětem plnění (navíc totožným předmětem plnění), a to prostřednictvím ustanovení § 51 odst. 4 ZZVZ, ze kterého vyplývá, že před ukončením zadávacího řízení zadavatel nemůže zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění, vyjma uvedených výjimek, do kterým však popis situace nespadá. Zásadní problém by představovalo i rušení nepotřebné „části veřejné zakázky“, a to s ohledem na praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) a Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), respektive přísnost rozhodnutí. Zadavatel by si již při zahájení zadávacího řízení neměl být vědom, že jednu „část veřejné zakázky“ zruší, přičemž Úřad zrušení považuje až za krajní řešení.
Například z rozhodnutí ÚOHS-S0003/2024/VZ vyplývá: „V této souvislosti Úřad odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 23/2021-56 ze dne 26. 1. 2023, v němž se tento soud k probírané problematice jednoznačně vyjádřil. Dle Nejvyššího správního soudu platí že: „[s] účinností stávajícího zákona o zadávání veřejných zakázek se množina důvodů hodných zvláštního zřetele ve srovnání s dřívější úpravou [§ 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách] rozšířila. Nově zahrnuje též subjektivní důvody, včetně důvodů ekonomických. Přesto pod ni nadále nelze zahrnout veškeré (libovolné či svévolné) subjektivní důvody na straně zadavatele, ale jen takové případy, které jsou v souladu s účelem a cílem právní úpravy, resp. situace, které by byly stejně relevantní pro jakoukoli osobu v obdobném postavení. Může se tedy jednat o škálu nejrůznějších případů, včetně porušení zákona, které již s ohledem na fázi zadávacího řízení nelze napravit jiným způsobem podle § 49 zákona o zadávání veřejných zakázek (…). Důvody vedoucí ke zrušení zadávacího řízení ale nemohou být způsobeny úmyslně, tedy pouze za účelem zrušení zadávacího řízení.“
Na rozdíl od dotazu se domníváme, že zadavatel může využít postup podle § 102 ZZVZ nebo požadovat předložení variant nabídky. Podávání variant nabídek musí v souladu s § 102 odst. 4 ZZVZ pro účely hodnocení těchto nabídek vytvořit takový mechanismus hodnocení nabídek, případně zvolit taková kritéria hodnocení, aby bylo umožněno nabídky i varianty nabídek mezi sebou řádně a transparentně porovnat. Pokud zadavatel umožní, aby se v rámci variant lišil konkrétní parametr nabídky (např. výkon hardware, délka záruční doby apod.), musí jako jedno z dílčích kritérií hodnocení zvolit takové kritérium, které proměnlivost tohoto parametru zohledňuje. Pokud však zadavatel umožňuje předložení variant jen co se týká například druhu dopravy zboží či jiné skutečnosti bez kvalitativního dopadu na plnění veřejné zakázky, může stále nabídky a jejich varianty hodnotit na základě samostatného kritéria nejnižší nabídkové ceny. Varianty, které se odlišují pouze ve způsobu realizace předmětu veřejné zakázky, aniž by tento měl vliv na kvalitu plnění či jeho jiné aspekty, totiž budou vzájemně porovnatelné i v případě, že budou hodnoceny na základě hodnoticího kritéria, do kterého se taková variace přímo nijak nepromítá. V takovém případě tedy i kritérium nejnižší nabídkové ceny splňuje požadavek kladený na zadavatele podle § 102 odst. 4 ZZVZ.
Na dotazem uvedený příklad by bylo možné využít jednací řízení s uveřejněním podle § 60 ZZVZ, jelikož se jedná o podlimitní veřejnou zakázku, může zadavatel v souladu s § 52 písm. b) bod 1 ZZVZ tento druh zadávacího řízení využít i bez splnění podmínek podle § 60 ZZVZ. Hlavním znakem tohoto zadávacího řízení je skutečnost, že v rámci jeho průběhu lze jednat o předběžných nabídkách s cílem zlepšit nabídky ve prospěch zadavatele tak, aby výsledkem byla nabídka, která plně odpovídá jeho potřebám.