Podle § 243 odst. 1 písm. a) zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů (zákon o přeměnách), může mít rozdělení formu rozštěpení, v jehož důsledku rozdělovaná společnost nebo družstvo zaniká a její jmění přechází

1. na více nově vznikajících společností nebo družstev (dále jen „rozštěpení se vznikem nových společností nebo družstev“),
2. na více již existujících společností nebo družstev (dále jen „rozštěpení sloučením“), nebo
3. kombinací forem uvedených v bodech 1 a 2.

V § 244 odst. 1 zákon o přeměnách je stanoveno, že rozštěpením rozdělovaná společnost nebo družstvo zaniká. Jmění zanikající společnosti nebo družstva při rozštěpení včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jednu nebo více nástupnických společností nebo družstev podle projektu rozštěpení a její společníci nebo členové se stávají i společníky nebo členy jedné nebo více nástupnických společností nebo družstev, nestanoví-li tento zákon nebo jiný zákon něco jiného.

V § 78 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), je stanoveno, že zadavatel může požadovat, aby minimální roční obrat dodavatele nebo obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky dosahoval zadavatelem určené minimální úrovně, a to nejdéle za 3 bezprostředně předcházející účetní období; jestliže dodavatel vznikl později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu v požadované výši za všechna účetní období od svého vzniku.

V případě že se jednalo o rozštěpení se vznikem nových společností nebo družstev, mohou dodavatelé předkládat údaje o svém obratu od svého vzniku. Dříve existující společnosti, na které přešlo jmění rozštěpením sloučením, mohou předkládat své dřívější výkazy zisku a ztrát.

Není nám známa rozhodovací praxe, která by dovodila, že pro prokázání ekonomické kvalifikace lze využít výkazů zisků a ztrát předchůdce, jako je tomu v případě referencí. Nelze však vyloučit, že se obdobná praxe rozvine. V takovém případě bude pravděpodobně taktéž vycházet z účelu, který požadavky na ekonomickou kvalifikaci sledují, a míry přechodu na nástupce. Lze o tom uvažovat u zadavatelova požadavku na minimální obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky v případě, že by bylo možné vysledovat jednoznačnou vazbu na jmění, které na nástupce přešlo.

ZZVZ ani zákon o přeměnách pojem univerzální nástupnictví nepoužívají. Například v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 10/2022 – 392 je za univerzální právní nástupnictví označena situace, kdy původní společnost zaniká a na právního nástupce přechází veškerá práva a povinnosti. Vámi popsaná situace, kdy došlo k přechodu jen jedné třetiny jmění zanikající společnosti, by tento soud pravděpodobně za univerzální nástupnictví neoznačil.

Podle § 83 odst. 4 ZZVZ může zadavatel v zadávací dokumentaci požadovat, aby dodavatel a jiná osoba, jejímž prostřednictvím dodavatel prokazuje ekonomickou kvalifikaci, nesli společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky.

Předpokládáme, že společnost, která při přeměně zanikla, nebude osobou, jejímž prostřednictvím dodavatel prokazuje ekonomickou kvalifikaci, podle tohoto ustanovení, protože již nebude moci uzavřít smlouvu, jejímž obsahem bude její závazek k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky (§ 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ).

Závěrem shrnujeme, že prokázání ekonomické kvalifikace výkazem zisku a ztrát zaniklé společnosti ZZVZ neupravuje. Doporučujeme považovat kvalifikaci za neprokázanou, ledaže bude zřejmá vazba jmění, které na nástupce přešlo, na cíl, který byl zadávací podmínkou sledován.