Pojem subdodavatel byl používán předchozí právní úpravou, tj. zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Nová právní úprava, tedy ZZVZ, již tento pojem nepoužívá, přičemž byl nahrazen novým pojmem poddodavatel. ZZVZ pojem poddodavatel výslovně nedefinuje a z tohoto důvodu je nutné vycházet z obecné právní úpravy, a to ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Poddodavatelem při plnění veřejné zakázky nebude jakákoliv osoba, ale pouze ta, pomocí které hodlá dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky, nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva. Poddodavatelem při plnění veřejné zakázky naopak není osoba, která dodavateli dodává pouze nezbytné díly či materiál, který ovšem využívá samotný dodavatel (např. dodavatelé stavebního materiálu pro realizaci stavby, dodavatelé dílů pro výrobu dopravních prostředků apod.)

Prostřednictvím poddodavatele může dodavatel prokazovat určitou část kvalifikace dle § 83 ZZVZ, nebo využít poddodavatele pro určitou část plnění veřejné zakázky.

Vztah mezi dodavatelem a poddodavatelem bude obecně založen na smluvním základu. Pro zadavatele je jeho obsah rozhodný především v případě, že jím bude osvědčován závazek poddodavatele ve smyslu § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ (povinnost podílet se na plnění veřejné zakázky v rozsahu prokazované kvalifikace). Finanční limit, kterým se poddodavatel podílí na plnění veřejné zakázky, není pro definici pojmu poddodavatele podstatný. Tedy i pokud se podílíte na plnění v relativně marginálním rozsahu, stáváte se poddodavatelem. Z Vašeho pohledu je však podstatný obsah smlouvy (či objednávky) uzavřené s dodavatelem. I při využití poddodavatele totiž vybraný dodavatel realizuje plnění na svůj náklad a odpovědnost. Pro poddodavatele nevyplývají ze ZZVZ žádné zvláštní povinnosti, resp. je dotčen spíše nepřímo (např. může být uveden v seznamu poddodavatelů, který může být dodavatel povinen zadavateli předložit).