Lesnictví

Většinu lesů v ČR vlastní stát (dále také soukromí vlastníci, samospráva, lesní družstva a veřejné vysoké školy). Lesnictví v České republice se nadále potýká s problémy způsobenými kůrovcem, i když nejhorší roky kalamity, které kulminovaly v letech 2019 až 2020, jsou již za námi. Vzhledem ke stále častějším přibývajícím teplým a suchým letním dnům kůrovec zcela nevymizel. Zemědělství nadále poskytuje finanční příspěvky na ochranu lesa, včetně chemické asanace kůrovcového dříví a instalace feromonových odparníků. 

Lesnictví je klíčovým odvětvím, které se zaměřuje na udržitelné hospodaření s lesními zdroji, ochranu lesů a podporu biodiverzity. V rámci tohoto odvětví vznikly následující důležité politiky a metodiky, které doporučujeme veřejným zadavatelům vlastnící les nastudovat: 

Surovinová politika pro dřevo

Autorem je Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo průmyslu a obchodu 

Tato politika se zaměřuje na udržitelné využívání dřeva jako suroviny, podporu domácího zpracovatelského průmyslu a zajištění dlouhodobé dostupnosti dřeva. Cílem je optimalizovat využití dřeva a minimalizovat jeho plýtvání.  

Dalším důležitým dokumentem, který by měl být brán v potaz veřejnými zadavateli je Metodika využití dřeva ve veřejných zakázkách, jejímž autorem je Ministerstvo zemědělství. Tato metodika poskytuje návod pro efektivní a udržitelné využití dřeva ve veřejných zakázkách. Zdůrazňuje význam ekologických a ekonomických aspektů při výběru dřevěných materiálů.  

Přestože lesy v celé ČR v současné době prochází v souvislosti s kůrovcem obtížným obdobím, zadavatelům se přitom prostřednictvím veřejného zadávání dostává do rukou účinný strategický nástroj, který může mít pozitivní dopad na celé odvětví. Jak o lesy, tak i o osoby podílející se na správě lesa a dalších souvisejících činnostech soustavné péči o lesní porosty, pěstování lesů, těžební činnosti, hospodářské úpravě lesů, ochraně přírody a podobně.

Prostřednictvím veřejného zadávání lze podpořit důstojné pracovní podmínky a bezpečnost práce, legální zaměstnávání, spravedlivé odměňování a dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zadavateli se tak nabízí další nástroj pro kontrolu dodržování předmětných předpisů. Nástroj je sice preventivního rázu, ale aktivně směřuje proti postupům šedé ekonomiky v oblasti pracovněprávních i poddodavatelských vztahů při realizaci veřejných zakázek. V tomto odvětví je běžné, že vybraný dodavatel při plnění využívá množství poddodavatelů, kterými jsou malé podniky a často i jednotlivci (osoby samostatně výdělečně činné). Vyjednávací pozice poddodavatelů proto nemusí být silná a dlouhodobý tlak, vznikající soutěžením pouze podle kritéria hodnocení spočívajícího v hodnocení dle nejnižší nabídkové ceny bez zohlednění aspektů sociálního zadávání v zadávacích podmínkách, může vytvořit v zásadě nežádoucí a neudržitelnou situaci, kdy lesníci nebudou mít komu své know-how předat.

Odpovědným veřejným zadáváním lze také přispět k podpoře zaměstnanosti a sociálního začleňování ve venkovských oblastech, a to zaměstnáváním i osob z řad dlouhodobě nezaměstnaných nebo, je-li to vhodné a vzhledem k poptávanému plnění reálné, i osob zdravotně postižených či sociálních podniků při plnění veřejné zakázky. Rozdělením veřejné zakázky na části ve smyslu § 101 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) lze podpořit diverzifikaci dodavatelského řetězce a umožnit přístup k veřejné zakázce přímo i malým a středním podnikům. Vždy je však nutné pečlivě zvážit, které hledisko bude v dané zakázce nejúčelnější.

V zadávacím řízení:

V praxi se širší společenské zájmy v zadávacím řízení nejčastěji podporují formou kombinace zadávací podmínky (tzv. „zvláštní podmínky plnění“ v zadávací dokumentaci ve smyslu § 37 odst. 1 písm. d) ZZVZ) a obchodní podmínky ve smlouvě, přičemž nedodržení takového smluvního ujednání při plnění veřejné zakázky je sankcionováno smluvní pokutou nebo odstoupením zadavatele od smlouvy.

V některých případech je také možné zařadit do multikriteriálního hodnocení podporu širších společenských zájmů, tedy míru nebo způsob naplnění nad rámec zákonného minima ponechat na rozmyslu a možnostech dodavatele, a toto následně hodnotit. Například lze jako kritérium hodnocení hodnotit metodiku práce s osobami, které se podílejí na plnění veřejné zakázky, a zajištění jejich bezpečnosti práce nad rámec zákonného minima (v případě rizikových plnění). Dále lze také hodnotit jako jedno z několika kritérií hodnocení, odrážejících kvalitu plnění a pracovní podmínky, odměnu za hodinu/měsíc osoby podílející se na plnění veřejné zakázky. Čím vyšší odměna (min. však v rozsahu stanovené minimální mzdy dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, v platném znění), tím více bodů v hodnocení zadavatel udělí. I v tomto případě platí, že hodnoty uvedené v nabídce a hodnoceny zadavatelem musí být v průběhu realizace plněny. Jejich nedodržení je důvodem pro odstoupení zadavatele od smlouvy.

Obdobná problematika, týkající se odměňování, se řešila také v případě řidičů regionální autobusové dopravy:

• Více informací k otázce sociálních aspektů ve veřejných zakázkách na zajištění autobusové dopravy – zde.

• Sdělení ÚOHS k problematice zadávání veřejných zakázek v oblasti dopravní obslužnosti se zohledněním sociálních aspektů ze dne 20.3.2017