Z obecného hlediska závazkového práva není rámcová smlouva jako zvláštní smluvní typ upravena ani v občanském zákoníku, ani v obchodním zákoníku a jako závazkový vztah se v rámci těchto kodexů soukromého práva zpravidla řadí mezi tzv. smlouvy nepojmenované (innominátní), kdy podle § 51 občanského zákoníku účastníci závazkových vztahů mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako zvláštní smluvní typ, avšak nesmí odporovat obsahu nebo účelu občanského zákoníku. Podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku je pak pro uzavření takové smlouvy třeba, aby účastníci závazkového vztahu dostatečně určili předmět svých závazků. Smluvní vztahy založené nepojmenovanou smlouvou se opírají o to, co bylo výslovně smluveno, a o to, co obsahují obecná ustanovení občanského nebo obchodního zákoníku. Pokud porovnáme vymezení institutu rámcové smlouvy v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen “ZVZ”) můžeme dospět k závěru, že rámcové smlouvy upravené v ZVZ uvedeným obecným požadavkům občanského a obchodního zákoníku vyhovují. Zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem na základě rámcové smlouvy je upraven v § 92 ZVZ. V případě, že jde o rámcovou smlouvu uzavřenou podle § 92 odst. 1 písm. a) ZVZ, tj. rámcová smlouva je uzavřena jen s jedním uchazečem a veškeré podmínky plnění jsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, uzavírá veřejný zadavatel smlouvu s uchazečem na realizaci veřejné zakázky na základě písemné výzvy k poskytnutí plnění, jež je návrhem na uzavření smlouvy, a písemného potvrzení této výzvy uchazečem, jež je přijetím návrhu smlouvy. Institut rámcové smlouvy sleduje zejména hospodárné a efektivní zadávání veřejných zakázek u komodit, které zadavatel nakupuje opakovaně v určitém, smlouvou vymezeném časovém období a předem mu je známo jejich množství a cena. Zadavatel volí tento způsob zadávání veřejných zakázek aby se vyhnul vypisování veřejné zakázky na každou zakázku zvlášť a řeší tak své aktuální potřeby. Pokud by na výzvu k podání nabídky tento jediný uchazeč nereagoval, pak by zřejmě zadavatel musel uzavřít smlouvu s jiným dodavatelem, než se kterým uzavřel rámcovou smlouvu. Pokud zadavatel stanoví v rámcové smlouvě veškeré podmínky zadávání veřejných zakázek na jejím základě včetně ostatních podmínek poskytování plnění dodavatelem, pak je oprávněné po dodavateli požadovat smluvní pokutu v případě nepodání nabídky. Pokud však zadavatel v rámcové smlouvě nestanoví veškeré podmínky zadávání zakázek na základě rámcové smlouvy a podmínky plnění, dodavatel není předem informován o veškerých podmínkách, které zadavatel po dodavateli bude požadovat, není povinnost uhradit smluvní pokutu v případě nepodání nabídky na základě rámcové smlouvy oprávněná. Současně je však třeba uvést, že výše smluvní pokuty může být, v případě soudního vymáhání soudem snížena na základě moderačního práva soudu nebo i zcela zamítnuta pro rozpor s dobrými mravy, vždy záleží na individuálním konkrétním případu rámcové smlouvy.