Podpora zaměstnanosti osob znevýhodněných na trhu práce

Statistiky nezaměstnanosti doposud ukazovaly na vysokou míru nasycení trhu práce (dle údajů ČSÚ uveřejněných ke dni 1. 7. 2024 mělo v 2023 jít o 2,6 %). Stále ale existují oblasti s tradičně vysokou mírou nezaměstnanosti (Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj, Karlovarský kraj). Zadavatelům se tedy stále nabízí možnost přispět ke snížení výrazně nadprůměrné nezaměstnanosti, pokud se jedná o místně významný fenomén. Ani nízká celostátní či regionální míra nezaměstnanosti však neznamená, že je namístě rezignovat na příležitosti, které veřejné zakázky nabízejí právě v oblasti zaměstnanosti. Zadavatelé mohou požadovat, aby se na plnění veřejné zakázky podílely i osoby, které jinak stojí mimo pracovní trh a jejichž zapracování, resp. komplexní sociální aktivizace, vyžaduje větší úsilí a trpělivost. Sociální aktivizace osob nezaměstnaných je z řady hledisek přínosná.

Kromě toho vytváří situace na trhu práce skvělou příležitost k prosazení možností flexibility práce a pracovních úvazků na kratší časový úsek, které by mohly být cestou, jak napomoci osobám pečujícím o děti nebo nemohoucí příbuzné.

Zapojení osob znevýhodněných na trhu práce do plnění veřejné zakázky je jedním z nejtypičtějších sociálních aspektů, který lze odpovědným veřejným zadáváním podpořit. Takový postup je dle ZZVZ velmi dobře možný. Zadavatel například může ve veřejných zakázkách poměrně jednoduše požadovat, aby dodavatel zapojil určitý počet či procento osob znevýhodněných na trhu práce či obecně dlouhodobě nezaměstnaných do plnění veřejné zakázky (při předpokladu vzniku nových pracovních míst při plnění veřejné zakázky).

Skupin osob znevýhodněných na trhu práce je přitom široká škála. Pouze pro inspiraci přikládáme tabulku s přehledem některých cílových skupin, které jsou z hlediska Operačního programu Zaměstnanost, jakož i dalších dokumentů na úrovni národní i evropské považovány za skupiny osob, jimž je ve věci přístupu k zaměstnání namístě věnovat zvláštní pozornost. Uvedené příklady nejsou jakkoli závazné a záleží na zadavateli, jaké skupiny osob znevýhodněných na trhu práce vyhodnotí jako nejpotřebnější a jakým způsobem je (i s ohledem na místní specifika) nadefinuje.

Vedle toho se předmětem zájmu zadavatele mohou stát skupiny osob, které z různých důvodů nemohou vykonávat práci ve standardně předpokládaném rozsahu stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, ačkoli v rozsahu nižším by zaměstnání vykonávat mohly, jako např. rodiče na rodičovské dovolené, matky s dětmi do 15 let, a jiné osoby pečující.

Zcela specifickou skupinou jsou osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, pro něž může zařazení do pracovního procesu znamenat významný příspěvek k prevenci opakování společensky závadného chování. Těm je věnována pozornost ve zvláštním oddílu Podpora zaměstnávání osob s trestní minulostí

Cíl podpory zaměstnanosti by zadavatel neměl sledovat jen nahodile, ale měl by postupovat systematicky, resp. vycházet z vlastní strategie v oblasti zaměstnávání či sociálního začleňování znevýhodněných osob, která by se měla opírat o data o struktuře (ne)zaměstnanosti v daném místě. Více k tomuto strategickému přístupu se dočtete v kapitole Implementace odpovědného veřejného zadávání.

Zadavatel by dále měl v rámci přípravy zjišťovat, které veřejné zakázky je možné pro podporu zaměstnanosti využít. Obzvláště vhodné se pro podporu zaměstnanosti jeví rozsáhlejší veřejné zakázky na stavební práce a některé služby (např. úklid, péče o zeleň), jejichž plnění probíhá po delší dobu. U těchto zakázek lze totiž předpokládat, že dodavatel (případně poddodavatel) by osoby podílející se přímo na plnění veřejné zakázky hledal mimo své stávající personální kapacity, a tedy, že by skutečně vytvořil nová pracovní místa. Naopak zakázky drobné či trvající pouze po krátkou dobu často vhodnými nebudou.

Zadavatel může také stanovit požadavky na formu a délku spolupráce dodavatele s osobami znevýhodněnými na trhu práce. Preferovat by přitom měl spolupráci ve formě pracovního poměru nebo na bázi dohody o pracovní činnosti s trváním (pokud je to možné) po celou dobu plnění veřejné zakázky tak, aby se vliv podpory osob znevýhodněných na trhu práce prostřednictvím veřejné zakázky projevil co nejvýrazněji. Polské hlavní město Varšava například prostřednictvím zvláštních požadavků ve veřejných zakázkách požaduje zaměstnávání osob na základě řádných pracovněprávních smluv (a nikoli na základě jinak obvyklých typů dohod. Tím mj. dosahuje i náležité péče o sociální práva zaměstnanců související s ochranou pracovního poměru, odměňováním, pracovní dobou a dobou odpočinku, nemocenským a důchodovým pojištěním apod.).

Důraz na zaměstnávání je možné a často i vhodné propojit rovněž se vzděláváním, zvyšováním kvalifikace či rekvalifikací. Pokud bude zadavatel požadovat kromě zaměstnávání osob ohrožených na trhu práce také jejich proškolování a zvyšování kvalifikace, může tím přispět k růstu kapacity pracovní síly pro vlastní budoucí potřebu dodavatele, případně umožnit lepší uplatnitelnost dotčených zaměstnanců na trhu práce v případě skončení zaměstnání souvisícího s plněním veřejné zakázky. Podpoře vzdělávání se věnuje samostatná kapitola Podpora vzdělávání, praxe a rekvalifikací.

Samotná podpora zaměstnávání či vzdělávání má být uplatňována promyšleně a systematicky, nejlépe při naplňování strategie sociálního začleňování (Statutární město Děčín, Město Kadaň), strategie nakupování, případně jiných strategií. Příprava systému podpory zaměstnávání či podpory vzdělávání prostřednictvím veřejných nákupů by měla být formována při zapojení relevantních stakeholderů jako jsou úřad práce, školy, probační a mediační služba, neziskový sektor atp.

Nepřímou formou podpory zaměstnávání je rovněž vytváření příležitostí pro sociální podniky. Více informací lze nalézt v kapitole Sociální podniky.

Podmínka zaměstnání místních nezaměstnaných

Zejména subjekty územní samosprávy mohou chtít řešit otázku nezaměstnanosti nebo ztíženého přístupu některých skupin osob na trh práce ve svém regionu. Proto se objevují snahy některých zadavatelů podmínku zaměstnání osob znevýhodněných na trhu práce nasměrovat k zaměstnávání „místních“.

Jakkoli je snaha subjektů územní samosprávy řešit místní nezaměstnanost pochopitelná, je dle názoru Úřadu pro hospodářskou soutěž (též „ÚOHS“), Ministerstva pro místní rozvoj, ale též Evropské komise, podmínka zaměstnání místních nezaměstnaných problematická.

To však neznamená, že zadavatel nemůže využít měkkých nástrojů a dalších možností, jak napomoci vlastními nákupy místní zaměstnanosti, aniž by se tím vystavovali riziku postihu.

Zadavatel může stanovit cíle odpovědného veřejného zadávání s ohledem na místní specifika (například cílovou skupinu nebo cílové skupiny nezaměstnaných zvolit tak, aby do systému zahrnul nejvýznamnější lokální skupiny nezaměstnaných a aby dodavatel měl v místě samém dostatek uchazečů o práci, z nichž si může vybírat), intenzivně, dlouhodobě a široce komunikovat své záměry ohledně požadavku na zapojení uvedených osob směrem k dodavatelům, může účastníky zadávacího řízení informovat o příslušném správním orgánu, který poskytuje asistenci při zajišťování pracovní síly, dále může požadovat zveřejnění inzerce volných pracovních příležitostí souvisejících s plněním veřejné zakázky v místě plnění, čímž umožní lokálním zájemcům přístup k informacím o pracovních příležitostech s plněním veřejné zakázky spojených, a může tak zvýšit jejich šanci na uplatnění.

Pro některé zadavatele může být vhodným nepřímým podpůrným krokem pro řešení otázek zaměstnávání místních obyvatel zvýšení zapojení místních, zejména pak drobných, dodavatelů do veřejných zakázek. Možnostem podpory malých a středních podniků se věnuje sekce Podpora malých a středních podniků.

V zadávacím řízení:

V obecné rovině je nutné, aby parametry veřejné zakázky směřující k zaměstnávání osob dlouhodobě nezaměstnaných nebo znevýhodněných na trhu práce byly v zadávací dokumentaci stanoveny dostatečně jasně, souvisely s plněním veřejné zakázky, nezakládaly mezi dodavateli nedůvodnou nerovnost a nebyly diskriminační, a též, aby nebyly nepřiměřené.

Příslušné podmínky je namístě nastavit a zakomponovat do veškerých významných dokumentů (oznámení nebo výzvy, případných formulářů pro nabídky, smlouvy) a to tak, aby bylo garantováno plnění podmínky po celou dobu plnění.

Plnění zadavatelem stanovených podmínek společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek je namístě v průběhu zadávacího řízení i plnění smlouvy kontrolovat. V samotném průběhu zadávacího řízení obecně postačí prokázání v podobě čestného prohlášení. Před podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem by již měl zadavatel k prokázání splnění podmínky odpovědné veřejné zakázky požadovat konkrétní doklady, jako seznamy zaměstnanců, kteří se mají podílet na plnění veřejné zakázky, a způsob prokázání příslušnosti těchto osob ke skupině znevýhodněné na trhu práce. Dále je vhodné si ve smlouvě vyhradit možnost podávání informací a prokazování aktuálního stavu zaměstnaných osob z cílové skupiny v průběhu plnění veřejné zakázky.

V samotné smlouvě je nezbytné rovněž nastavit mechanismus pro možné doplnění či nahrazení osob z cílové skupiny, jakož i sankce za nedodržování podmínek (zpravidla v podobě smluvní pokuty či možnosti odstoupení zadavatele od smlouvy). Je totiž jistě namístě postihovat porušení povinností ze strany dodavatele, ale na druhou stranu není vhodné, aby byl postihován za to, že z legitimních důvodů ukončil spolupráci se zaměstnancem, či že tak nečekaně učinil naopak zaměstnanec sám.

Obecně je dobré mít na paměti, že údaje o příslušnosti osob ke skupině osob znevýhodněných na trhu práce mohou představovat osobní údaje nebo dokonce citlivé údaje podle předpisů o ochraně osobních údajů. Zadavatel i dodavatel se přitom musí vyvarovat porušení pravidel nakládání s osobními údaji zaměstnanců.

Možnosti uplatnění hlediska zaměstnanosti v zadávání veřejných zakázek

Předběžné tržní konzultace

Předběžné tržní konzultace (§ 33 ZZVZ) jsou zejména v případě rozsáhlých a komplexních veřejných zakázek vhodným nástrojem pro ověření, jaké požadavky zadavatele (vč. požadavků na zaměstnávání) je trh s to splnit. Při té příležitosti navíc může zadavatel identifikovat další možnosti či alternativy týkající se jak samotného předmětu veřejné zakázky, tak i potenciálu sociálních, environmentálních či inovačních aspektů SOVZ.

Podrobnější informace ke komunikaci naleznete zde. http://portal-vz.cz/temata/podpora-komunikace-zadavatelu-s-dodavateli-pri-zadavani-verejnych-zakazek-z-pohledu-ovz/

Vyhrazení veřejné zakázky

Dle ustanovení § 37 odst. 6 a § 38 ZZVZ je možné veřejnou zakázku vyhradit pro dodavatele zaměstnávající na chráněných pracovních místech podle zákona o zaměstnanosti alespoň 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. I přes terminologickou neshodu ZZVZ a zákona o zaměstnanosti je možné výhradu nadále uplatňovat. Způsobilým dodavatelem pak bude zaměstnavatel na chráněném trhu práce. Tomuto tématu je věnována pozornost také v kapitole Sociální podniky.

Zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky

V praxi lze v zadávacím řízení využít formu zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky v oblasti zaměstnanosti v souladu s § 37 odst. 1 písm. d) ZZVZ, tedy požadavku, aby určitý počet nebo procento osob podílejících se na realizaci veřejné zakázky (nikoli procento osob z celkového počtu zaměstnanců) pocházelo z řad osob znevýhodněných na trhu práce.

Pravidla pro hodnocení nabídek

Podle obecného ustanovení § 39 odst. 3 písm. a) ZZVZ zadavatel stanoví pro hodnocení nabídek kritéria, která vyjadřují objektivní a ověřitelné skutečnosti související s předmětem veřejné zakázky. V souladu s ustanovením § 116 ZZVZ je zadavatel oprávněn stanovit kritéria kvality. Odst. 2 písm. d) tohoto ustanovení pak upřesňuje, že kritériem kvality mohou mj. být sociální aspekty. Odst. 3 § 116 ZZVZ stanoví, že tato kritéria musí být „vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné“. V souladu s ustanovením odst. 5 § 116 ZZVZ se má přitom „za to, že kritéria kvality souvisejí s předmětem veřejné zakázky, pokud se vztahují k jakékoliv fázi životního cyklu předmětu veřejné zakázky“.

V některých případech je vhodnější zařadit podporu širších společenských zájmů do multikriteriálního hodnocení a tedy míru nebo způsob naplnění ponechat na rozmyslu a možnostech dodavatele. Například lze jako dílčí hodnotící kritérium hodnotit počet osob z cílové skupiny (např. osob se zdravotním postižením, dlouhodobě nezaměstnaných osob, osob ve věku nad 55 let, apod.), které dodavatel po dobu plnění veřejné zakázky zaměstná, s tím, že čím více osob takto zaměstná (při stanovené pracovní době), tím více bodů v hodnocení získá – vhodné je však stanovit maximální počet hodnocených pracovních míst. Hodnotící kritéria uvedená v nabídce a následně hodnocená zadavatelem v hodnocení musí být v průběhu realizace veřejné zakázky plněna, jejich plnění kontrolováno a zjištěná porušení pak musí být důvodem pro uplatnění sankcí (smluvní pokuty či odstoupení zadavatele od smlouvy).

Řízení se soutěžním dialogem

Je také možné využít řízení se soutěžním dialogem, a to za předpokladu a v takových situacích, kdy by použití otevřeného či užšího řízení pro zadavatele pravděpodobně nevedlo k uspokojivým výsledkům zadávacího řízení. Použití řízení se soutěžním dialogem ve smyslu § 68 a § 69 ZZVZ je podmíněno splněním taxativních zákonných podmínek uvedených v § 60 ZZVZ. Pokud je splněna jedna z taxativních podmínek ve vztahu k předmětu plnění, může zadavatel při hledání vhodného řešení plnění veřejné zakázky požadovat po účastnících doplnění příslušné nabídky o návrhy podpory zaměstnanosti, ale i jiných aspektů, které mohou být při plnění zakázky podpořeny. Jedná se o příležitost, jak ponechat na samotných dodavatelích, aby sami promysleli a navrhli vlastní řešení s ohledem na společenský přínos, přičemž, jak se ukazuje v zahraničních příkladech, řešení navržená samotnými dodavateli mohou být komplexnější a pro zadavatele přínosnější, než kdyby konkrétní řešení taxativně určil sám. Navíc se tím iniciativa na poli péče o znevýhodněné osoby ponechává na volném uvážení a vlastní iniciativě dodavatele.

Výjimka pro podlimitní veřejné zakázky

V souladu s ustanovením § 30 písm. b) ZZVZ nemusí být v zadávacím řízení zadávány podlimitní zakázky na dodávky, služby ani stavební práce poskytované Vězeňskou službou České republiky České republice. Odběrem zboží, služeb nebo stavebních prací od tohoto dodavatele může zadavatel podpořit zaměstnávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody, čímž přispěje k tvorbě a upevňování jejich pracovních návyků, a tedy k lepším podmínkám pro jejich resocializaci a adaptaci na podmínky po skončení výkonu trestu.

Výjimka se, bohužel, vztahuje pouze na Českou republiku (stát, ústřední orgány státní správy, další státní orgány), nikoli však na jiné veřejné zadavatele (zejména na subjekty územní či zájmové samosprávy).

Závazek plnění podmínky zaměstnávání – Podpis smlouvy

Obecně je vhodné požadovat, aby dodavatel předložil požadované doklady a dokumenty před podpisem smlouvy. Nepředložení těchto dokladů a dokumentů je důvodem k vyloučení účastníka zadávacího řízení podle ustanovení § 48 ZZVZ.

U některých veřejných zakázek se může ukázat vhodnější dokládat splnění zvláštní podmínky i v rámci určené lhůty po uzavření smlouvy. Takovýto postup je teoreticky možný, jakkoli méně praktický. V případě nedoložení dokladů ve stanovené lhůtě je namístě ošetřit možnost ukončení či nezahájení smluvní spolupráce prostřednictvím stanovení podmínky odkládací či negativní podmínky rozvazovací, případně výslovně sjednat možnost odstoupení od smlouvy či výpovědi (včetně následků).

Garance plnění podmínky

Je namístě, aby zvláštní podmínka byla plněna po celou dobu plnění veřejné zakázky, resp. její relevantní části. V průběhu plnění veřejné zakázky může přirozeně docházet ke změnám v sestavě osob, které se na plnění podílejí. Je proto namístě, aby smluvní dokumentace ošetřovala i možnost dočasného výpadku plnění podmínky zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, resp. řešení takovéhoto výpadku a s tím související lhůty.

Součinnost, kontrola plnění a eventuální sankce

Je namístě, aby zvláštní podmínka byla plněna po celou dobu plnění veřejné zakázky (resp. po relevantní část tohoto plnění). V průběhu plnění veřejné zakázky může přirozeně docházet ke změnám v sestavě osob, které se na plnění podílejí. Je zbytečné bazírovat na zaměstnávání konkrétních osob, ale je namístě, aby smluvní dokumentace ošetřovala i možnost dočasného výpadku plnění podmínky zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, resp. řešení takovéhoto výpadku a s tím související lhůty.

Zadavatel by měl věnovat náležitou péči naplňování stanovených cílů zakázky v průběhu jejího plnění a průběžně kontrolovat, zda plnění probíhá v souladu s podmínkami stanovenými smlouvou, tj. včetně ověřování, zda se na plnění podílejí osoby z řad cílové skupiny v rozsahu smlouvou stanoveném. V případě zjištění porušení smlouvy by zadavatel měl v součinnosti s dodavatelem zajistit zhojení vad, případně uplatňovat sankce stanovené pro tyto účely ve smlouvě.

Rozšiřování podmínky zaměstnávání za trvání smlouvy

Při respektování ustanovení § 222 ZZVZ a zejména zásad dle ustanovení § 6 ZZVZ je teoreticky možné, aby zadavatel s dodavatelem sjednali změnu smlouvy, která by stanovila nebo rozšířila (již uplatněnou) podmínku zaměstnávání.

Zadavatel může i bez zvláštní podmínky v zadávacím řízení či dodatku smlouvy v rámci komunikace s dodavatelem a contract managementu podporovat jeho případnou vůli k zaměstnání osob znevýhodněných na trhu práce.

Příležitosti pro odpovědné veřejné zadávání

Zakázky na dodávky

Oblast dodávek není nejtypičtější pro uplatňování přímého požadavku na zaměstnávání.

Podpořit zaměstnanost v rámci zakázek na dodávky je však možné podporou účasti sociálních podniků či malých a středních podniků, které mají často vliv na místní zaměstnanost. V podrobnostech odkazujeme na téma Sociální podniky a Podpora malých a středních podniků a Dodavatelské vztahy.

Do této oblasti rovněž spadá výše popsaný postup podle ustanovení § 30 písm. b) ZZVZ, tedy přímý nákup od Vězeňské služby České republiky Českou republikou – nikoli tedy ze strany místních či regionálních samospráv, univerzit či jiných veřejných zadavatelů.

Zakázky na služby

Zakládání veřejné zeleně a péče o ni, jakož i záležitosti související se zahradnickými či technickými potřebami a službami jsou zejména na úrovni místních samospráv běžnou oblastí zadávání veřejných zakázek, při kterých lze podpořit zaměstnanost osob znevýhodněných na trhu práce. Dobře využitelné pro odpovědné veřejné zadávání jsou také služby spočívající v ostraze, bezpečnostní služby, úklidové služby, služby v oblasti praní a čištění prádla, oprava a údržba kancelářských strojů, osobních počítačů a telekomunikačních zařízení, apod.

V této oblasti lze velmi dobře použít výhradu dle § 37 odst. 6 a § 38 ZZVZ, tj. zadávacího řízení se může účastnit pouze zaměstnavatel na chráněném trhu práce.

Zakázky na stavební práce

Veřejné zakázky na stavební činnost mohou být významným nástrojem zadavatele, kterým lze relativně snadno podpořit zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, resp. dlouhodobě nezaměstnaných. Zejména v případě, že plnění probíhá po delší dobu. Naopak rekonstrukce menšího rozsahu se pro sociální aktivizaci cílové skupiny mohou jevit jako nedostatečné.

___

Při implementaci této příležitosti můžete využít vzorové textace k podpoře zaměstnanosti osob vedených v evidenci Úřadu práce a dlouhodobě nezaměstnaných nebo vzorové textace k podpoře osob se záznamem v rejstříku trestů.