25 Úno

Vybraná rozhodnutí v oblasti veřejných zakázek od roku 2020

 

Instituce Rozhodnutí Ustanovení Právní věta Odkaz Poznámka
ÚOHS R0139/2020 § 53 odst.
4 ZZVZ
Pokud zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení odkáže pouze na určité

ustanovení z nadlimitního režimu, k čemuž je na základě § 53 odst. 4 ZZVZ oprávněn,

neznamená to automaticky skutečnost, že je vázán i souvisejícími ustanoveními.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-16896.html
ÚOHS S0325/2019 § 18 odst.
2 ZZVZ
Předměty řešených veřejných zakázek, týkající se silnic II. a III. třídy, které jsou ve

vlastnictví Středočeského kraje, spolu tvoří funkční celek. Sjednocujícím účelem

předmětů plnění veřejných zakázek je jejich společný cíl, kterým je zajištění bezpečnosti

provozu. Taková plnění tvoří bezesporu jeden funkční celek.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16489.html
Potvrzeno
rozkladem
(R0203/2019)
ÚOHS S0432/2019 § 28 odst.
2 ZZVZ
ZZVZ nijak blíže neupravuje (tedy ani nezakazuje) zastoupení dodavatele při podání

nabídky na veřejnou zakázku. Nabídka dodavatele tedy může být podána

prostřednictvím jiného uživatelského účtu v NEN. Zadavatel se může nechat při podání

nabídky zastoupit, za subsidiárního použití občanského zákoníku (§ 436 odst. 1, § 441

odst. 1).

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16520.html
ÚOHS S0370/2019 § 113 ZZVZ Skutečnost, že nabídková cena účastníka je nízká, automaticky neznamená, že se jedná

o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která by musela být zdůvodňována postupem

podle ZZVZ. Pokud zadavatel nabídkovou cenu posoudil podle § 113 ZZVZ a

neidentifikoval ji jako mimořádně nízkou, není povinen žádat účastníka o písemné

zdůvodnění podle § 113 odst. 4 ZZVZ.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16549.html
Potvrzeno
rozkladem
(R0235/2019)
KS 30 A 145/2018 § 63 odst.
5 ZZVZ
Zadavatel si stav krajně naléhavé nouze nesmí způsobit vlastní liknavostí.  Podle názoru

soudu při plánování veřejné zakázky nelze obecně sečíst zákonné lhůty, ale je nutné

počítat s dostatečnou časovou rezervou i pro možné komplikace při zadávání.

Komplikacemi mohou být nutnost změny zadávací dokumentace v průběhu zadávacího

řízení, podané námitky, potřeba doplnění údajů či dokladů, nespolupráce vybraného

dodavatele, případně zahájení správního řízení u žalovaného. Se všemi těmito

možnostmi musí zodpovědný zadavatel při plánování zadávacího řízení počítat a

adekvátně k tomu stanovit časovou rezervu.

http://nssoud.cz/files/EVID
ENCNI_LIST/2018/30A_14
5_2018_11_20200806122
212_prevedeno.pdf
ÚOHS R0068/2020 § 46 odst. 2
ZZVZ
Pokud je předmět nabízeného plnění, v tomto případě tiskové zařízení, konfigurovatelné

a uchazeč nabídl jinou verzi, než tu odpovídající zadávacím podmínkám, pak jakákoliv

jeho změna, bude vždy změnou materiální. Zadavatel nemá povinnost prověřovat, zda

jsou účastníkem nabízená zařízení konfigurovatelná a jejich překonfigurováním tak lehce

splnit požadavky zadávacích podmínek.  Zadavatel v souladu se ZZVZ posuzuje jen to,

co je uvedeno v nabídce, neboť je jejím obsahem vázán.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16690.html
ÚOHS R0075/2020 § 246 odst.
1 ZZVZ
Pokud dojde k uzavření smlouvy a zmaření přezkumu, není možno toto zmaření napravit

vlastní činností obviněného. Přestupek byl dokonán již uzavřením smlouvy a k napravení

škodlivého zásahu do zákonem chráněného zájmu nemůže dojít ani jejím smluvním

ukončením, které se svým důsledkem rovná následku Úřadem zrušeného zadávacího řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16764.html
ÚOHS R0098/2020 § 35 ZZVZ Služby v oboru údržby nemovitostí a strážní služby jsou služby rozdílné, jiného

charakteru a vyžadující rovněž rozdílné živnostenské oprávnění.  Skutečnost, že obě tyto

služby nabízejí někteří dodavatelé společně, neznamená, že se jedná nutně o služby

související, ačkoliv mohou směřovat ke společnému účelu, kterým je správa budovy.

Zadavatel měl zvolit postup rozdělení veřejné zakázky na části, protože takové rozdělení

by přineslo více nabídek a tím pádem i zajistit větší soutěž vzájemně si konkurujících

dodavatelů.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16790.html
KS 31 Af 59/2019 § 36 odst. 1
ZZVZ
Prakticky každá zadávací podmínka vytváří překážku hospodářské soutěže, neboť jejím

účelem je specifikace požadovaného plnění, tj. vyloučení možnosti poskytnout plnění

jiné. Rozpor s § 36 odst. 1 ZZVZ může vyvolat pouze podmínka, která vytváří překážku

hospodářské soutěže bezdůvodně. O bezdůvodnost se bude jednat, pokud zadavatel

není schopen logicky zdůvodnit, proč danou podmínku stanovil, nebo jestliže důvod,

který zadavatel uvedl, daná podmínka nesleduje.  Obecně lze říci, že požadovaná míra

souvislosti mezi zadávací podmínkou a tvrzenou potřebou se do značné míry odvíjí od

toho, nakolik je stanovený požadavek v daném segmentu trhu běžný a zda je jednoduše

splnitelný a nenákladný, nebo naopak technicky komplikovaný a znatelně navyšující

cenu plnění. Požadavek, jehož splnění nemůže žádnému z dodavatelů činit potíže,

omezuje hospodářskou soutěž pouze marginálně.

http://nssoud.cz/files/EVID
ENCNI_LIST/2019/31_Af_
59_2019_2020101312581
2_20201013142601
_prevedeno.pdf
Podána kasační
stížnost u NSS
ÚOHS S0139/2020 § 46 odst. 2
ZZVZ
Skutečnost, že nové reference byly doloženy prostřednictvím doplnění nabídky,

neznamená, že by byla nabídka změněna, jelikož v případě doplnění dokladů

vztahujících se k prokázání kvalifikace nedochází ke změně nabídky, neboť

kvalifikovanost dodavatele je stále stejná jako při podání nabídky, a tedy nedochází ke

změně předmětu nabídky. Podle § 46 odst. 2 ZZVZ může být nabídka doplněna, nikoliv

však měněna.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16882.html
Potvrzeno
rozkladem
(R0127/2020)
ÚOHS S0234/2020 § 36 odst. 3
a 6 ZZVZ
Zadavatel umožní prohlídku místa plnění fakultativně. Je tedy na zadavateli, jakým

způsobem zajistí úplnost zadávacích podmínek. V případě, že je schopen poskytnout

dodavatelům úplné informace pro řádné sestavení nabídky, není již nezbytné realizovat

prohlídku místa plnění, ale za situace, kdy s ohledem na charakter poptávaných služeb

není možné úplné informace poskytnout, je pravděpodobné, že právě prohlídka místa

plnění může v některých případech být způsobem, kterým lze dostát požadavkům

zpracování zadávací dokumentace podle § 36 odst. 3 ZZVZ.  Zadavatel neposkytl

v zadávací dokumentace nezbytné informace pro podání nabídky (nacenění předmětu

plnění) a neumožnil dodavatelům získat informace ani na základě prohlídky místa plnění,

dodavatelé tak neměli možnost získat nezbytné technologické informace pro podání

nabídky.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16920.html
ÚOHS R0172/2020 § 245 odst.
1 ZZVZ
Pokud je z rozhodnutí o námitkách zřejmé, proč zadavatel považuje argumenty

stěžovatele za liché, nejde o pouhé formální odmítnutí námitek bez odůvodnění a

současně je možné dovodit, že je postihnuto gros námitek, pak je naplněna povinnost

vymezená v § 245 odst. 1 ZZVZ spočívající v jasném a srozumitelném vypořádání

odůvodnění rozhodnutí o námitkách.   Přestože zadavatel na každou dílčí námitku

nereagoval výslovně, z celého textu rozhodnutí o námitkách lze dovodit názor

zadavatele na namítané skutečnosti.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17018.html
KS 30 Af 52/2018 § 252 odst.
1 ZZVZ
Není porušením povinnosti stanovené v § 252 odst. 1 ZZVZ, pokud zadavatel nezašle

dokumentaci o zadávacím řízení ve formě originálů ale jen v prostých kopiích. Takové

jednání zadavatele nelze kvalifikovat jako přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) ZZVZ

, protože takové jednání není v rozporu se zákonem.

http://nssoud.cz/files/EVID
ENCNI_LIST/2018/30Af_5
2_2018_94_20201027084
036_20201027084705_pre
vedeno.pdf
Podána kasační
stížnost u NSS
ÚOHS R0131/2020 § 63 odst. 3
písm. a)
ZZVZ
Výkon dozorových činností na předmětné tunelové stavbě nenaplňuje pojmové znaky díla

ani uměleckého výkonu podle autorského zákona.  Jedná se sice o specifickou či

dokonce unikátní stavbu, nelze ji však považovat za umělecké dílo, ani skutečnost, že

stejnou metodou doposud nebyl jiný tunel ražen, z této stavby, natož pak technického

dozoru na této stavbě, nedělá umělecké dílo. Zadavatel tedy neprokázal naplnění

podmínek pro § 63 odst. 3 písm. a) ZZVZ.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16855.html
ÚOHS R0223/2019 § 175 odst.
1 ZZVZ
Obrat představuje číselné vyjádření celkového pohybu aktiv, pasiv, popřípadě nákladů a

výnosů za určité období. Obratem dodavatele tak není pouze jeho zisk vycházející ze

vzorové smlouvy, ale i částky, které s předmětem koncese souvisí a jsou placeny

na účet dodavatele. U stanovení předpokládané hodnoty koncese nezáleží na reálném

zisku dodavatele, ale záleží na tom, kolik finančních prostředků dodavatel obdrží

od všech koncových uživatelů koncese.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16558.html
KS 30 Af 63/2018 § 255
ZZVZ
Nabídkovou cenou při výpočtu kauce podle § 255 ZZVZ je nutné rozumět takovou cenu,

která odpovídá předpokládanému rozsahu veřejné zakázky. To platí i v případě,

že předpokládaný rozsah nebyl zahrnut do nabídkové ceny pro účely hodnocení nabídek,

avšak jasně vyplýval ze zadávací dokumentace.

http://nssoud.cz/files/EVID
ENCNI_LIST/2018/30Af_6
3_2018_93_20201215090
734_20201215091648_pre
vedeno.pdf
ÚOHS S0326/2020 § 53 odst. 6
ZZVZ
Oznámení o výběru je jedním z úkonů, na které ZZVZ ve zjednodušeném podlimitním

řízení neklade tak přísné nároky, jeho náležitosti jsou vymezeny v obecném § 50 ZZVZ.

Oznámení o výběru musí obsahovat identifikační údaje vybraného dodavatele a

odůvodnění výběru. Nároky na oznámení o výběru jsou tak podle ZZVZ mírnější než v

případě oznámení o výběru dodavatele podle § 123 ZZVZ, který se použije pro zadávání

veřejných zakázek v nadlimitním režimu, nikoliv ve zjednodušeném podlimitním řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16841.html
ÚOHS R0074/2020 § 89 odst. 5
ZZVZ
Existují i vysoce specializované nástroje, které se skládají z několika unikátních součástí

a je možné si je nechat poskládat „na míru“ nebo existují nástroje, které vyžadují

přesnou konfiguraci před jejich samotnou výrobou či kompletací, u těchto zmíněných

nástrojů „na míru“ by šlo jistě uvažovat o použití přímého odkazu. Nicméně v tomto

případě se zadavatel domáhá možnosti použít přímé odkazy na konkrétní výrobky u

všech nástrojů, které poptává, aniž by jakkoliv prokázal, že je nelze popsat obecně tak,

aby to bylo pro dodavatele pochopitelné v dostatečné míře.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16727.html
SDEU C-328/19 § 11 odst. 1
ZZVZ
Ačkoli in house zadávání bylo do dnešního dne Soudním dvorem připuštěno pouze

v případech, v nichž zadavatel zcela nebo zčásti vlastnil kapitál subjektu, kterému byla

zakázka zadána, nelze z toho dovodit, že v rámci takového mechanismu, jako je model

tzv. „odpovědné obce“ ve smyslu finského práva, není možné, aby zadavatel, v tomto

případě odpovědná obec, zvolil in house zadání zakázky, aby vyhověl potřebám

zadavatelů, s nimiž uzavřel dohodu založenou na uvedeném modelu, ze samotného

důvodu, že ostatní obce, které jsou součástí této dohody, nevlastní žádnou účast

v kapitálu in house subjektu. Kritérium vlastnictví části kapitálu totiž nemůže být jediným

prostředkem k dosažení tohoto cíle, neboť kontrola obdobná kontrole, kterou vykonává

veřejný zadavatel nad vlastními organizačními složkami, se může projevit jinak než

prostřednictvím kapitálového přístupu.

CURIA – Dokumenty (europa.eu)
ÚOHS S0293/2020 § 36 odst. 1

ZZVZ

Právě k ověření schopnosti bankovních institucí plnit své závazky slouží zadavatelem

zmiňované ratingové agentury, přičemž z veřejně dostupných informací lze shledat, že se

jedná o jediné agentury, které se takovým komplexním hodnocením bank zabývají. V

kontextu právě uvedeného tak nelze za nepřiměřený považovat ani požadavek

zadavatele, aby banka vystavující bankovní záruku disponovala určitým ratingovým

hodnocením právě od zmiňovaných agentur. O odůvodněnosti posledně uvedeného

požadavku svědčí dle Úřadu také skutečnost, že zadavatel nepovažuje za relevantní

ratingovou známku udělenou pouze některou z agentur Moody’s, S&P nebo Fitch, nýbrž

kteroukoli z nich.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17135.html

 

Potvrzeno

R0205/2020

ÚOHS S0293/2020 § 36 odst. 1

ZZVZ

S ohledem na výše uvedené předseda Úřadu konstatuje, že požadavek na dojezdovou

vzdálenost nelze považovat ani za nepřiměřený ve vztahu k předmětu plnění veřejné

zakázky, neboť jej zadavatel odůvodnil svými objektivními a legitimními potřebami,

zejména tím, že modelová trasa odpovídá jedné z reálných tras, na které budou

poptávané autobusy provozovány, a že je z pohledu zadavatele nezbytné, aby dodané

autobusy zmíněnou vzdálenost bez problémů zvládly realizovat bez nutnosti dotankování

a s odpovídající rezervou. Potřeba určité míry rezervy je odůvodnitelná např. určitou

mírou rizika prostojů vozidla v zimním období nebo nahodilých událostí na silnicích.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17135.html

 

Potvrzeno

R0205/2020

ÚOHS S0497/2020 § 116 ZZVZ (…) Jestliže stanovený způsob hodnocení kritérií č. 2, 4 a 5 připouští subjektivní uvážení

osob, které provádějí vlastní hodnocení, neznamená to nutně, že by se jednalo o

netransparentní postup. Míra transparentnosti totiž závisí především na rozsahu

takového uvážení. Jelikož Úřad v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí

dovodil, že kritéria hodnocení č. 2, 4 a 5 jsou stanovena srozumitelně a jednoznačně a

metoda hodnocení nabídek v těchto kritériích je jednoznačná, nelze tak dojít k závěru, že

zadávací podmínky byly vymezeny způsobem, které ponechávají hodnotící komisi prostor

pro svévoli a jsou z tohoto důvodu netransparentní.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17115.html

 

ÚOHS S0409/2020 § 48 odst. 4

ZZVZ

Institut MNNC je z hlediska systematiky ZVVZ upraven ve 4. části, který reguluje

nadlimitní ZŘ. Povinnost posoudit MNNC se v případě ZPŘ uplatní pouze v případě, že si

to zadavatel v ZD vyhradí, neboť to z § 53 odst. 6 ZZVZ nikterak nevyplývá. Zůstává však

zadavateli ve smyslu § 48 odst. 4 ZZVZ možnost posoudit nabídkovou cenu jako

mimořádně nízkou a v případě, že cena není účastníkem zdůvodněna, může zadavatel

účastníka zadávacího řízení vyloučit.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17089.html

 

ÚOHS S0409/2020 § 46 ZZVZ Dle § 211 odst. 1 ZZVZ musí zadavatel s dodavateli komunikovat v zadávacím řízení a

při zvláštních postupech písemně, není-li v ZZVZ stanoveno jinak, lze i ústně, ale musí se

do dostatečně zdokumentovat. ZZVZ tedy nestanoví úkony, které není možné činit ústně,

vyžaduje-li však ZZVZ, aby určitý úkon byl proveden výhradně písemně, je toto uvedeno

v příslušném ustanovení např. § 39 odst. 6ZZVZ. (…) V případě objasnění nabídky je tak

ústní forma úkonu povolena, to však s ohledem na povinnost dodržovat zásadu

transparentnosti, tedy pouze za předpokladu jejího dostatečného zdokumentování. (…)

Požádal-li zadavatel dle § 46 ZZVZ k objasnění/doplnění nabídky, které bylo za účelem

urychlení provedeno ústně, a jehož rámci dodavatel doložil smluvní vztahy k referenčním

zakázkám (doklady, které se nehodnotí), jednal v souladu s ZZVZ. Ale i kdyby dodavatel

předložil zcela nové referenční zakázky, i tak by to bylo v souladu se ZZVZ.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17089.html

 

ÚOHS S0409/2020 § 79 odst. 2

písm. a) a b)

ZZVZ

Poskytoval-li v šetřeném případě vybraný dodavatel v rámci referenčních zakázek plnění,

k nimž v té době neměl potřebná živnostenská oprávnění, prostřednictvím jiných osob

těmito živnostenskými oprávněními disponujícími a v rámci předmětného zadávacího

řízení prokazoval splnění požadavku zadavatele na technickou kvalifikaci pomocí těchto

referenčních zakázek, za jejichž realizaci nesl odpovědnost, prokázal v tomto ohledu

příslušnou část kvalifikace v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky a

zákonem.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17089.html

 

ÚOHS S0044/2021 § 245 odst.

1 ZZVZ

Úřad konstatuje, že zákon vyjma požadavku na řádné odůvodnění rozhodnutí o

námitkách jednoznačně stanovuje zadavateli povinnost spočívající v odeslání rozhodnutí

o námitkách stěžovateli, a to do 15 dnů od doručení námitek. Zákon rovněž mj. stanoví,

že nesplnění některé z povinností podle § 245 odst. 1 zákona naplňuje skutkovou

podstatu přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše 20 mil. Kč.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17145.html

 

ÚOHS S0384/2020 § 250 ZZVZ Obecně lze říci, že námitky představují primární ochranu dodavatele před nezákonným

postupem zadavatele, přičemž jejich řádné a včasné podání je rovněž jednou z

procesních podmínek pro podání návrhu na zahájení správního řízení vedeného před

Úřadem. Návrh ve smyslu § 250 a násl. zákona lze tedy považovat až za sekundární

nástroj procesní ochrany dodavatele. Zákon je ostatně koncipován tak, že část třináctá s

názvem ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele se dělí na dvě hlavy, a to hlavu I

s názvem Námitky a hlavu II s názvem Dozor nad dodržováním zákona (týkající se řízení

před Úřadem). Zákon o zadávání veřejných zakázek tedy upravuje ucelený postup

dodavatelů v případě obrany proti nesprávnému postupu zadavatele, přičemž jednotlivé

kroky účinné obrany dodavatele na sebe vzájemně navazují.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17122.html

 

Potvrzeno

R0206/2020

ÚOHS S0427/2019 § 189 odst.

1 ZZVZ

(…) Pojem svěřené úkoly nelze vykládat tak, že by byl obviněný (zadavatel) nebo jím

ovládané osoby nutně též beneficientem zadávaných činností, ani že by byl obviněný

povinen k úhradě odměny za takto poskytnutá plnění, je však třeba určitý akt zadání k

poskytnutí činností třetí osobě ze strany obviněného nebo jím ovládaných osob. Jinými

slovy v případech, kdy by plnění svěřených úkolů mohlo zahrnovat i činnosti poskytované

třetím subjektům, je třeba konkrétního zadání ze strany obviněného nebo existence

právního vztahu založeného obviněným. Úřad má za to, že za takové plnění svěřených

úkolů lze považovat zejména takové, které by byl jinak obviněný povinen provést sám

nebo je zajistit prostřednictvím jiných subjektů na trhu. (…) Přičemž právní úprava

veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, která obecně požívá méně striktní

regulace, by neměla být vykládána přísněji než obecné podmínky vertikální spolupráce.

Úřad tudíž v šetřeném případě podmínku podstatné části činnosti podle § 189 odst. 1

písm. c) zákona bude vykládat benevolentněji, v kontextu širšího okruhu skutečností a

pouze orientačně přihlédne k obecné podmínce vertikální spolupráce stanovené § 11

odst. 1 písm. c) zákona, kterou však s ohledem na výslovný zákaz nebude aplikovat

přímo.

 

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17137.html

 

ÚOHS S0359/2020 § 79 odst. 3

ZZVZ

Je však třeba opakovaně zdůraznit sousloví „v průběhu doby“ obsažené v ust. § 79 odst.

3 zákona, větě za středníkem, která považuje za rozhodný rozsah referenční zakázky na

dodávky realizovaný v průběhu doby tří let a nikoli v každém roce z předchozích tří let.

Nelze tedy posledně citované ustanovení zákona ve vztahu k významným dodávkám

pravidelné povahy vykládat v tom smyslu, že zadavatel je povinen stanovit referenční

dobu tak, že je účastník zadávacího řízení povinen prokázat významnou zakázku

pravidelné povahy v každém ze tří let, a to ještě ve vztahu k jednomu objednateli. Pokud

tedy dojde ze strany zadavatele ke stanovení požadavku na referenční zakázku v

každém z předchozích tří let, je nutno zkoumat, zda je pro takové zpřísnění

požadovaných referenčních zakázek dán relevantní důvod a zda nedochází takovým

postupem k nedůvodnému omezení soutěže mezi dodavateli vyloučením potenciálních

dodavatelů schopných zakázku plnit. Jinými slovy, obecně nelze vyloučit možnost

stanovení požadavku na referenční zakázku v každém z předchozích tří let, nicméně

taková podmínka musí být zadavatelem řádně odůvodněna zejména ve vztahu k

předmětu veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17139.html

 

Potvrzeno

R0216/2020

ÚOHS S0383/2020 § 79 odst. 2

písm. a) a b)

ZZVZ

Takový závěr ovšem nelze bez dalšího učinit za situace, kdy zadavatel obdržel

kvalifikované námitky, jejichž obsahem bylo zpochybnění správnosti čestného prohlášení,

a tedy zpochybnění toho, zda vybraní dodavatelé podmínky účasti opravdu splnili. Za této

nově nastalé situace měl zadavatel povinnost posoudit, zda námitka vznesená

navrhovatelem je důvodná či nikoliv. V případě, že by zadavatel dospěl k závěru, že tato

námitka důvodná je, bylo by to důvodem pro přijetí nápravného opatření ze strany

zadavatele. Pokud ovšem dospěl k závěru, že tato námitka důvodná není, měl povinnost

tuto v rozhodnutí o námitkách vypořádat srozumitelným a přezkoumatelným způsobem

tak, aby bylo možné při přezkoumání takového rozhodnutí jednoznačně uzavřít, zda

vybraní dodavatelé podmínky účasti skutečně splnili.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17163.html

 

Potvrzeno

R0208/2020

ÚOHS S0522/2020 § 83 odst. 1

písm. d)

ZZVZ

Zadavatel by měl být na základě písemného závazku jiné osoby schopen jasného úsudku

o tom, zda je zajištěno, že veřejná zakázka bude realizována opravdu tím, kdo danou

schopností disponuje, nikoliv tím, kdo si ji – toliko pro účely zadávacího řízení – pouze

„obstaral“, resp. „koupil“. Je tedy nezbytné, aby byl zadavatel na základě písemného

závazku jiné osoby schopen jednoznačně určit, jakým konkrétním způsobem se bude tato

„kvalifikovaná jiná osoba“ podílet na plnění dané veřejné zakázky. (…) Je tedy nezbytné,

aby z takto vymezeného závazku vyplývala reálná míra participace jiné osoby na plnění

veřejné zakázky, dále závazek dodavatele k reálnému poskytnutí věcí, práv či osob a

jejich přesný popis. Jinými slovy řečeno, zadavatel musí mít na základě vymezeného

závazku jednoznačně postaveno najisto, v jakých částech plnění, jakým způsobem a do

jaké míry se bude tato jiná osoba podílet na plnění předmětu veřejné zakázky.

 

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17149.html

 

ÚOHS S0462/2020 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Odůvodnění zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona proto musí

obsahovat dostatečně konkrétní popis důvodů hodných zvláštního zřetele a rovněž

konkretizaci okamžiku, s nímž zadavatel spojuje výskyt důvodů hodných zvláštního

zřetele… (…) Úřad akcentuje, že se vždy musí jednat o důvody závažné, které atakují

samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by

nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování v něm bylo v rozporu se

zákonem, tyto důvody musí odpovídat povaze, smyslu a účelu toho, co zákon upravuje a

musí být posuzovány vždy s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti, přičemž jejich

interpretace by měla být ku prospěchu efektivní hospodářské soutěže.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17155.html

 

KS 30 Af112/2018 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Výklad žalovaného (ÚOHS), že zadávací řízení může zadavatel zrušit z důvodu obavy o

případné vedení správního řízení o přestupku, je v rozporu se smyslem přísné konstrukce

toliko výjimečných důvodů, na nichž je § 127 odst. 2 písm. d) zákona o zadávání

veřejných zakázek vystavěn. Interpretací zastávanou žalovaným by se zadavatel snadno

mohl liberovat z povinnosti uzavřít smlouvu s vítězným uchazečem, s nímž by z různých

důvodů smlouvu uzavřít nehodlal.

 

http://www.nssoud.cz/files/

EVIDENCNI_LIST/2018/30

Af_112_2018_12_202102

09121645_prevedeno.pdf

 

Napadeno

kasační stížností

ÚOHS S0505/2020 § 255 odst.

1 ZZVZ

Z tohoto ustanovení zákona (§ 255 odst. 1) dle Úřadu vyplývá, že celkovou nabídkovou

cenou se pro účely určení výše kauce rozumí cena za plnění, které má dodavatel

zadavateli v rámci veřejné zakázky poskytnout a má ho ve své nabídce ocenit, nikoliv

cena, resp. část ceny, kterou zadavatel v zadávacích podmínkách za „celkovou

nabídkovou cenu“ sám označí.  Pro určení výše kauce tedy není relevantní, že v

šetřeném případě zadavatel v zadávací dokumentaci část nabídkové ceny označil jako

„celkovou nabídkovou cenu“. Pro výpočet kauce je stěžejní nabídková cena jako celek, tj.

za cena plnění, které měli dodavatelé ve svých nabídkách ocenit.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17197.html

ÚOHS S0467/2020 § 116 odst.

1 ZZVZ

Úřad k tomu dodává, že pokud chce zadavatel v některém z kritérií hodnocení nezbytně

zohlednit přímo zkušenosti dodavatelů, vždy tak (v nadlimitním režimu) musí učinit mj. v

intencích § 116 odst. 1 zákona, tzn., že takové hodnotící kritérium musí mít souvislost s

předmětem plnění veřejné zakázky, a tedy hodnocené skutečnosti se do předmětu plnění

musejí promítnout. V některých případech, s ohledem na předmět zadávané veřejné

zakázky, může zadavatel za tímto účelem využít např. hodnocení dle kritéria uvedeného

v § 116 odst. 2 písm. e) zákona, tzn., že v rámci hodnocení zohlední zkušenosti získané

jednotlivými osobami, např. zaměstnanci dodavatele, přičemž ve vztahu k těmto osobám

bude zároveň dále ve smlouvě na veřejnou zakázku uvedeno, že tyto osoby se budou

podílet na plnění zadávané veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17183.html

Potvrzeno

R0228,0241/2020

ÚOHS S0408/2020 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Je třeba akcentovat, že zadavatel je povinen řádně identifikovat skutečnosti, na nichž

staví závěr o nesprávné formulaci zadávacích podmínek a v jejímž důsledku obdržel

neporovnatelné nabídky. V tomto ohledu není možno považovat sdělení o tom, že

„nastavené a popsané technické požadavky uvedené v Technické specifikaci, která tvoří

přílohu č. 5 zadávací dokumentace, nemusely být zřejmé stejným způsobem co do

rozsahu a obsahu všem účastníkům zadávacího řízení.“ za jednoznačné, srozumitelné a

přezkoumatelné identifikování skutečnosti, která by mohla zakládat důvod pro zrušení

zadávacího řízení z důvodu nejasně formulovaných zadávacích podmínek. Skutečnost,

že se zadavateli následně nehodí výsledek hodnocení nabídek, dle Úřadu sama o sobě

nemůže obstát za situace, kdy byly zadávací podmínky stanoveny v souladu se

zákonem. Nevýhodnost výsledného hodnocení nabídek přitom dle názoru Úřadu nelze

posuzovat jako nezákonné stanovení zadávacích podmínek, které by bylo možné vnímat

jako důsledek pochybení zadavatele při zpracování zadávacích podmínek.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17195.html

Potvrzeno

R0224/2020

ÚOHS S0013/2021 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, ovšem toliko za

předpokladu, že tak učiní z důvodu, resp. za situace aprobované zákonem. Musí se vždy

jednat o důvody závažné, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného

zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by

pokračování v něm bylo v rozporu se zákonem. Jakékoliv zrušení zadávacího řízení v

případě veřejné zakázky musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli

(svévoli) veřejného zadavatele.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17238.html

ÚOHS R0011/2021 § 46 odst. 1

a 2 ZZVZ

Nelze se zcela ztotožnit se závěrem Úřadu, podle nějž není možné objasňovat dle § 46

zákona údaje, které jsou předmětem hodnocení, poněvadž by to vždy znamenalo změnu

této hodnoty, a tedy i nepřípustnou změnu nabídky. Tento výklad ustanovení § 46 zákona

není souladný s rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-S0403/2019/VZ-02553/2020/512/ŠMr ze

dne 22. 1. 2019, v němž Úřad akcentoval, že podle § 46 odst. 2 zákona nelze provést

materiální změnu nabídky, ale pouze toliko změnu formální, kdy obsah nabídky zůstává

totožný, pouze je doplněna původně chybějící informace, nebo je jiná původně zadavateli

nejasná informace vysvětlena, případně je uvedena na pravou míru zjevná, lehce

popsatelná a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelná nejasnost. Ustanovení §

46 lze chápat tak, že pouze „materiální změna“ nabídky není dovolena. Za materiální

změnu nabídky lze považovat mj. změnu nabízeného plnění (to je stěžejní myšlenka

rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 30. 8. 2019, č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-

24101/2019/322/HSc). Řečeno lapidárně, pokud je před změnou nabídky nabízeno

plnění X a po změně je nabízeno plnění Y, došlo k materiální změně nabídky. Pokud je

ale před změnou i po změně nabízeno plnění X, k materiální změně nabídky (v tomto

kontextu) nedošlo. Jestliže je zachován předmět plnění, není důvod považovat objasnění

hodnoceného údaje za nedovolenou změnu nabídky. Zákon explicitně nezakazuje

objasnění hodnoceného údaje, tak to činí pouze u doplnění údajů (srov. § 46 odst. 2

zákona).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17191.html

Předseda

rozhodnutí Úřadu

(S0367/2020)

zrušil a vrátil

k novému

projednání

ÚOHS S0010/2021 § 222 odst.

3 písm. a)

ZZVZ

Při posuzování charakteru změny závazku ze smlouvy není tedy na místě poměřovat

jednotlivá „pozitiva“ a „negativa“, která změna přinesla, či jejich vzájemnou kompenzaci,

neboť tím by jen docházelo k utvrzení názoru, že se výsledná pravidla smluvního vztahu

začala od původních smluvních pravidel odlišovat v mnoha směrech (lhostejno, zda ve

prospěch zadavatele či nikoli), což mohlo vést k vůli znovu sjednat základní podmínky

veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17212.html

ÚOHS R0019/2021 § 122 odst. 3 písm. a) ZZVZ Z posuzované věci nelze dovodit a nemá být dovozováno, že by automaticky postrádalo

prvek společenské škodlivosti takové jednání zadavatele, který opomene zkoumat, zda

vybraný dodavatel opravdu disponuje tvrzenou kvalifikací. Pokud zadavatel vyžaduje v

zadávací dokumentaci předložení konkrétních dokumentů, je povinen ohledně těchto

dokladů postupovat dle § 122 zákona. V opačném případě bude zasaženo do řádného

ověření kvalifikace dodavatelů, což je situace nežádoucí a škodlivě zasahující do

řádného běhu zadávacích řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17229.html

Předseda

prvostupňové

rozhodnutí zrušil,

neboť nebyly

zjištěny důvody

pro uložení sankce podle §

268 nebo 269

ZZVZ

ÚOHS S0433/2020 § 41 odst. 1

ZZVZ

Úřad v prvé řadě uvádí, že souhlasí s tvrzením zadavatele, že se při posouzení

poskytnutí jistoty v souladu se zákonem nelze spokojit toliko s předložením bankovní

záruky, ale že je pro posouzení toho, zda předložením dokladu o poskytnutí jistoty byl

dodržen zákon a funkce, smysl a účel poskytnutí jistoty, nutné vždy zkoumat konkrétní

obsah předloženého dokladu o poskytnutí jistoty, tj. v něm zakotvený obchodněprávní

vztah mezi účastníkem zadávacího řízení a bankovní či pojišťovací institucí a práva a

povinnosti tímto obchodněprávním vztahem zakotvená ve prospěch zadavatele, jakožto

osoby oprávněné z plnění jistoty.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17226.html

Potvrzeno

R0007/2021

ÚOHS S0026/2021 § 105 odst.

2 ZZVZ

Pokud zadavatel ve smyslu ustanovení § 105 odst. 2 zákona požaduje, aby určitou

významnou činnost při plnění veřejné zakázky plnil přímo vybraný dodavatel, znamená to

jinými slovy, že tuto významnou činnost nesmí plnit jiná osoba (poddodavatel).

Prokazování zkušenosti s určitou činností, na kterou dopadá výhrada dle 105 odst. 2

zákona, za využití zkušenosti jiné osoby (poddodavatele) by sice vypovídalo o schopnosti

poddodavatele vykonávat významnou činnost, avšak z důvodu požadavku zadavatele dle

§ 105 odst. 2 zákona by ji při plnění veřejné zakázky právě tento poddodavatel (resp. ani

žádný jiný) vykonávat nesměl. Oproti tomu by nic nevypovídalo o schopnostech

vybraného dodavatele tuto významnou činnost realizovat. Pokud tedy z důvodu

požadavku zadavatele dle § 105 odst. 2 zákona nesmí plnit vymezenou významnou

činnost jiná osoba, nýbrž toliko sám vybraný dodavatel, pak musí právě sám vybraný

dodavatel prokázat splnění odpovídající části kvalifikace zkušeností, kterou získal

plněním dané činnosti vlastními kapacitami.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17255.html

ÚOHS S0026/2021 § 79 odst. 2

písm. a)

ZZVZ

(…) ze zákona nevyplývá povinnost zadavatele objasňovat či ověřovat účastníkem

předložený seznam poskytnutých stavebních prací a osvědčení objednatele v každé

situaci, tj. i když nemá o splnění kvalifikačního kritéria žádné pochybnosti. Zcela jiná

situace však nastane, pokud jsou seznam poskytnutých stavebních prací a osvědčení

objednatele, resp. informace a údaje v těchto dokumentech obsažené, a tedy i splnění

zadávacích podmínek, relevantním způsobem zpochybněny. Zejména pak vyvstanou-li

takové pochybnosti na základě relevantních a řádně podaných námitek. V takovém

případě je na straně zadavatele nejen jeho možností, ale taktéž i jeho povinností tyto

kvalifikované pochybnosti vyvrátit, a mít tak postaveno najisto, že vybraný dodavatel

kritéria kvalifikace skutečně prokázal, a tedy rovněž splnil podmínky účasti v zadávacím

řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17255.html

ÚOHS S0504/2020 § 46 odst. 2

ZZVZ

Úřad akcentuje, že podle § 46 odst. 2 zákona nelze provést materiální změnu nabídky,

ale pouze toliko změnu formální, kdy obsah nabídky zůstává totožný, pouze je doplněna

původně chybějící informace, nebo je jiná původně zadavateli nejasná informace

vysvětlena, případně je uvedena na pravou míru zjevná, lehce popsatelná a zároveň

vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelná nejasnost (…) „za doplnění je nutno považovat

připojení něčeho, co původně v nabídce zcela chybělo nebo sice připojeno bylo, ale bylo

uvedeno jinak, než tomu porozuměl zadavatel, případně v důsledku zjevného pochybení

bylo uvedeno mylně, a ačkoliv nabídka doplněná o tyto původně chybějící informace

bude z formálního hlediska jiná (tedy změněná), než nabídka původní, obsahově, tedy

fakticky, se lišit nebude.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17275.html

potvrzeno

R0028/2021

ÚOHS S0092/2021 § 244 ZZVZ Pokud navrhovatel v námitce tvrdí, že technické řešení požadované zadavatelem je

diskriminační, pak tímto poukazuje na rozpor se zákonem, resp. v čem spatřuje porušení

zákona zadavatelem (dle § 244 odst. 1 zákona), nicméně stále tím nesděluje, jak jeho

přímo namítaná skutečnost zasahuje. Nejedná se tak o popis účinku vůči němu, resp.

takovýto účinek z dané námitky nevyplývá, a není tedy jakkoliv zřejmé, jaká újma na jeho

právech mu byla či mohla být v návaznosti na namítaný postup zadavatele způsobena.

(…) újma nemusí být vyčíslena a v zásadě postačuje i obecné vymezení následku

jednání zadavatele vůči stěžovateli. Nicméně v nyní šetřeném případě absentuje i

jakékoliv obecné vyjádření toho, jakým způsobem se dané pochybení zadavatele dotýká

stěžovatele, přičemž ani konstatování, že je daná podmínka diskriminační, v sobě

implicitně nezahrnuje konstatování újmy. Jinak řečeno, každá diskriminace je zaměřena

vůči určité osobě, tedy v konečném důsledku má nebo může mít dopady na konkrétní

subjekt, logicky však nikoli na každou myslitelnou osobu. (…) Proto se nelze při zákonem

požadovaném definování újmy ve vztahu k osobě stěžovatele spokojit pouze s uvedením

adjektiva „diskriminační“ (nekonkrétně, vzhledem k nějakému potenciálnímu neurčitému

okruhu subjektů).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17294.html

ÚOHS S0514/2020 § 246 odst.

1 písm. b)

ZZVZ

(…) námitka stěžovatele míří proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné

zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem. Toto je stěžejní pro pochopení

postavení stěžovatele coby osoby, která je legitimovaná k podání námitek. Uvedené

proto neznamená, že by co do splnění podmínek legitimace k podání námitky musel

stěžovatel bezezbytku splnit veškeré zadavatelem případně vymezené podmínky na

předmět plnění veřejné zakázky. Opačný názor je zcela nepřijatelný, v rozporu s

principem zajištění ochrany potenciálních dodatelů veřejných zakázek, a aplikace

takového výkladu by znamenala, že by např. nemohl podat potenciální dodavatel námitky

směřující proti zadávacím podmínkám.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17268.html

potvrzeno

R0039/2021

ÚOHS S0123/2021 § 18 ZZVZ K funkční souvislosti Úřad v obecnosti uvádí, že její existence, či naopak absence, se

dovozuje zejména na základě účelů a cílů, pro které jsou veřejné zakázky zadávány.

Otázka návaznosti jednotlivých plnění veřejných zakázek je pouze jedním (nikoliv však

jediným) z hledisek, na základě kterého se dá určit, zda se jedná o samostatné veřejné

zakázky, či o veřejnou zakázku rozdělenou na dílčí plnění. Stejně tak nehraje roli, zda

došlo k samostatným výběrovým řízením na dodavatele, zda byly vydány k veřejným

zakázkám samostatné dokumenty orgánů veřejné správy opravňující započetí plnění

podle smluv či zda je plnění na základě smluv fyzicky, technicky či organizačně rozdílné,

oddělené či oddělitelné, jak se uvádí v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS

-R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016, tj. že „plnění nemusí být plněními

totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez

plnění druhého), ani není vyloučeno, aby při těchto dílčích činnostech byla využívána

odlišná technická zázemí či odlišné technologie.“.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17285.html

ÚOHS S0037/2021 § 255 odst.

1 ZZVZ

Pro § 257 písm. c) zákona, kam spadá také šetřený případ, zákonodárce možnost

zhojení absentující podmínky řízení (složení kauce v řádné výši na účet Úřadu) v

dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nezakotvil. Úřad proto nemůže navrhovatele k

odstranění takové vady řízení vyzvat či zkoumat důvody, pro které ke složení kauce v

zákonem stanovené výši nedošlo. Úřad si je vědom skutečnosti, že rozdíl mezi

navrhovatelem složenou výší kauce a zákonem stanovenou kaucí představuje bagatelní

částku, nicméně s ohledem na výše uvedené, rozhodovací praxi Úřadu (…) je nutné

konstatovat, že navrhovatel povinnosti složit kauci v zákonem stanovené výši nedostál.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17317.html

potvrzeno

R0051/2021

ÚOHS S0243/2020 § 15 ZZVZ (…) Úřad předně konstatuje, že nerozporuje, že v případě výměny svítidel veřejného

osvětlení se s dodávkou svítidel nutně pojí určité elektroinstalační práce, tj. že součástí

předmětu plnění veřejné zakázky jsou i stavební práce ve smyslu činností uvedených v

oddílu 45 CPV (…),avšak pro účely posouzení, zda v provedení elektroinstalačních prací

definovaných v rámci šetřené veřejné zakázky spočívá základní účel této veřejné

zakázky, považuje Úřad za rozhodující, zda se dané činnosti vymykají z rámce jinak

běžně prováděných prací spojených se standardní dodávkou (prostou výměnou) svítidel.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17300.html

potvrzeno

R0040/2021

 

ÚOHS S0388/2020 § 48 odst. 5

písm. d)

ZZVZ

(…) zadavatel musí v rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 5

písm. d) zákona postupovat v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1

zákona,(…) podrobně, srozumitelně, určitě a jednoznačně popsat pochybení, která

nastala na straně účastníka zadávacího řízení, kterých se dopustil při plnění smluvního

vztahu uzavřeného mezi ním a zadavatelem dané veřejné zakázky, a že daná pochybení

vyvolala určitý kvalifikovaný následek (vznik škody, předčasné ukončení smluvního

vztahu nebo jiné srovnatelné sankce), z kterých zadavatel usoudil, že se jedná o závažná

nebo trvalá pochybení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17292.html

potvrzeno

R0037/2021

ÚOHS S0252/2020 § 46 ZZVZ Úřad v této souvislosti odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6

As 172/2018-44 ze dne 11. 9. 2018, kde výše uvedený soud sice opravu v nabídkové

ceně připustil, nicméně šlo o typově jinou situaci oproti šetřenému případu, kdy se

jednalo o opravu ceny v řádech stovek korun, přičemž soud konstatoval: „…zjištěné

skutečnosti ve svém souhrnu nasvědčují při střízlivém hodnocení zdravým rozumem

jednoznačně tomu, že šlo o opravu zcela banální chyby v počtech bez jakéhokoliv

negativního vlivu na proces výběru nejvhodnější nabídky, tím méně pak na pořadí

uchazečů. (…)  Jak již bylo uvedeno výše, změnu ceny v návrhu smlouvy je vyjma

specifických případů, které byly dovozeny v rámci rozhodovací praxe, nutné považovat za

nepřípustnou (…) s ohledem na rozdíl nabídkové ceny v návrhu smlouvy a v ostatních

částech nabídky vybraného dodavatele, a to částky s DPH i bez DPH (…), není možné

tento rozdíl považovat za lehce vysvětlitelnou či banální chybu, jež by se týkala drobné

částky ve smyslu posledně citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu. (…)

Jednalo se tak o jednoznačný rozpor mezi údaji „uvnitř nabídky“, který nelze zhojit

případným vysvětlením, neboť za situace, kdy rozporné údaje jsou předmětem

hodnocení, nelze takové vysvětlení vyjma velmi specifických situací (viz výše)

akceptovat.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17302.html

potvrzeno

R0037/2021

ÚOHS S0042/2021 § 245 odst.

1 ZZVZ

(…) zákon žádnou výjimku z povinnosti rozhodnout o námitkách nestanoví a zadavatel je

tak s ohledem na ust. § 245 zákona námitky povinen vyřídit vždy, např. i v případě, že

nejsou podány oprávněnou osobou či jsou podány opožděně (viz k tomu § 245 odst. 3

zákona). Pokud pak zákon v § 245 odst. 5 zakotvuje, že pokud zadavatel o námitkách

nerozhodl v zákonné lhůtě (jako v případě šetřené veřejné zakázky), platí pro účely

podání návrhu podle § 250 odst. 1 zákona, že námitky odmítl, pak se uvedeným

ustanovením sice formuluje nevyvratitelná zákonná domněnka odmítnutí námitek, avšak

pouze pro účely podání návrhu, tj. proto, aby byly naplněny zákonné předpoklady pro

podání návrhu. Uvedené ustanovení však v žádném případě nemá suplovat výslovné a

kvalifikované rozhodnutí o námitkách stěžovatele učiněné zadavatelem (jež má být

stěžovateli doručeno) a není ani jeho účelem být nástrojem, s jehož pomocí by mohly být

námitky dodavatelů jednoduše ignorovány.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17295.html

ÚOHS S0048/2021 § 4 ZZVZ (…) Úřad považuje především s ohledem na vyjádření obviněného za vhodné uvést, že

pokud některý dodavatel veřejnou zakázku získal, resp. plní na základě smlouvy

uzavřené v rámci vertikální spolupráce, tzn. na základě postupu dle § 11 zákona, je

jakožto dodavatel samozřejmě oprávněn využít poddodavatele (…) Nicméně u plnění,

která není schopen zajistit vlastními silami a prostředky, a na která chce takový dodavatel

uzavřít smlouvy s poddodavateli, dopadají na takového dodavatele, který je současně

veřejným zadavatelem, zcela stejné povinnosti bez ohledu na to, zda je dodavatelem

jiného veřejného zadavatele. (…) I obviněný tedy měl povinnost stanovit předpokládanou

hodnotu všech externě poptávaných plnění, tj. byl povinen ověřit, zda není naplněno

hledisko časové, místní, věcné a funkční souvislosti, tedy zda se nejedná o jedinou

veřejnou zakázku, jejíž jednotlivé části tvoří jeden funkční celek. V případě zjištění, že se

jedná o jedinou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota zároveň přesahuje limity

stanovené pro veřejnou zakázku malého rozsahu v § 27 zákona, má totiž takový

dodavatel již v pozici zadavatele povinnost zadávat takovou veřejnou zakázku v některém

z druhů zadávacího řízení podle zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17313.html

 
ÚOHS S0048/2021 § 18 ZZVZ Úřad k dané věci uvádí, že je v případě stavebních prací samozřejmě běžné využívat

poddodavatele, jelikož dodavatel, který provádí například především zednické práce,

nemusí logicky nabízet například instalatérské či elektrikářské práce nebo třeba provádět

dodávku a montáže plastových oken či podlah. Tyto práce však rozhodně nelze

považovat za natolik odlišné, aby je bylo možno považovat za samostatné veřejné

zakázky. Jednotlivé dodávky, stavební práce a služby, spojené se zhotovením budovy,

tak logicky musí být prováděny v souvislosti. Lze si jen těžko představit, že by mohl jeden

dodavatel provádět například pokládku podlah do budovy, která neexistuje nebo že by

mohli zedníci začít stavět zdi na místě, které nebylo předtím povrchově upraveno

(vybagrováno) a kde nebyly položeny základy, nebo že by mohl další dodavatel provádět

například montáž a dodávku oken, když dané zdi ještě nebyly postaveny. (…) cíl všech

těchto jednotlivých plnění shodný, a to v konečném souhrnu postavit/zhotovit určitou

konkrétní stavbu, tj. přístavbu ZŠ Nehvizdy. Nelze tudíž připustit, aby určitá rozdílnost

jednotlivých externě poptávaných plnění byla legitimním důvodem pro umělé dělení

veřejné zakázky za situace, kdy cíl všech těchto dílčích plnění byl bez jakýchkoliv

pochybností i z pohledu samotného obviněného zcela totožný (zhotovit přístavbu ZŠ

Nehvizdy).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17313.html

ÚOHS S0532/2020 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

(…) nelze přijmout obecný závěr, dle něhož by pandemie onemocnění Covid-19 či

související protiepidemická opatření znamenaly samy o sobě důvod hodný zvláštního

zřetele, pro nějž nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval (…)

neboť v takovém případě by tato skutečnost mohla být aplikována jako univerzální důvod

pro zrušení všech zadávacích řízení realizovaných přibližně od konce února či počátku

března roku 2020, a to bez ohledu na to, zda pandemie onemocnění Covid-19 či

související protiepidemická opatření skutečně tato zadávací řízení zasáhla v takové

intenzitě, že byl atakován samotný smysl jejich dokončení (…).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17319.html

potvrzeno

R0042/2021

KS 31 Af 63/2018

– 83

§ 245 odst.

1

Úřad (…) dle jeho právního názoru může i právní argument představovat skutečnost, k

níž je zadavatel povinen se ve smyslu § 245 odst. 1 zákona vyjádřit. (…) je sporné mezi

Úřadem a žalobcem, zda je povinen zadavatel reagovat na právní argumentaci účastníka

soutěže, případně jakým způsobem. V konečném důsledku je tak zadavatel vystaven

tlaku na to vypořádávat prakticky každou větu či myšlenku stěžovatele nebo riziku, že

Úřad může z námitek shledat nevypořádanou skutečnost (nikoliv ani námitku, ale s

ohledem na obsah napadeného rozhodnutí i část právní argumentace stěžovatele), o

které třeba ani zadavatel neuvažoval, že se jedná o námitku, či argumentaci stěžovatele.

(…)  Akceptace takového přístupu by fakticky znamenala absolutní libovůli Úřadu trestat

téměř jakékoliv vypořádání námitek, neboť si lze jen stěží představit, že by byl zadavatel

schopen reagovat na veškerá případná tvrzení stěžovatelů. Soud považuje za klíčové to,

že v nyní posuzované věci Úřad ani žalovaný fakticky neřeší, jak měl žalobce reagovat

jinak, ale pouze mechanicky a formalisticky trestají to, že se žalobce nevyjádřil výslovně k

tomu, co Úřad, nikoliv žalobce, považoval za skutečnosti uvedené v námitkách, a to

způsobem, který Úřad očekává.  V případě, že soudy považují za přezkoumatelné

vypořádání tvrzení účastníků řízení ten způsob, kdy proti ucelené argumentaci účastníka

řízení postaví soud, resp. správní orgán vlastní ucelenou argumentaci reagující na

spornou otázku, není důvod k tomu, aby shodný přístup nemohl platit i pro zadavatele

veřejné zakázky v rozhodnutí o námitkách.

http://www.nssoud.cz/files/

EVIDENCNI_LIST/2018/31

_Af_63_2018_202009161

12547_20200916120521_

prevedeno.pdf

 

napadeno

kasační stížností

Logo MMR
© 2021 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR | Dodavatel portálového řešení: Spojené nástroje elektronické, s.r.o.