25 Úno

Vybraná rozhodnutí v oblasti veřejných zakázek od roku 2020

 

Instituce Rozhodnutí Ustanovení Právní věta Odkaz Poznámka
ÚOHS R0139/2020 § 53 odst.
4 ZZVZ
Pokud zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení odkáže pouze na určité

ustanovení z nadlimitního režimu, k čemuž je na základě § 53 odst. 4 ZZVZ oprávněn,

neznamená to automaticky skutečnost, že je vázán i souvisejícími ustanoveními.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16896.html
ÚOHS S0325/2019 § 18 odst.
2 ZZVZ
Předměty řešených veřejných zakázek, týkající se silnic II. a III. třídy, které jsou ve

vlastnictví Středočeského kraje, spolu tvoří funkční celek. Sjednocujícím účelem

předmětů plnění veřejných zakázek je jejich společný cíl, kterým je zajištění bezpečnosti

provozu. Taková plnění tvoří bezesporu jeden funkční celek.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16489.html
Potvrzeno
rozkladem
(R0203/2019)
ÚOHS S0432/2019 § 28 odst.
2 ZZVZ
ZZVZ nijak blíže neupravuje (tedy ani nezakazuje) zastoupení dodavatele při podání

nabídky na veřejnou zakázku. Nabídka dodavatele tedy může být podána

prostřednictvím jiného uživatelského účtu v NEN. Zadavatel se může nechat při podání

nabídky zastoupit, za subsidiárního použití občanského zákoníku (§ 436 odst. 1, § 441

odst. 1).

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16520.html
ÚOHS S0370/2019 § 113 ZZVZ Skutečnost, že nabídková cena účastníka je nízká, automaticky neznamená, že se jedná

o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která by musela být zdůvodňována postupem

podle ZZVZ. Pokud zadavatel nabídkovou cenu posoudil podle § 113 ZZVZ a

neidentifikoval ji jako mimořádně nízkou, není povinen žádat účastníka o písemné

zdůvodnění podle § 113 odst. 4 ZZVZ.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16549.html
Potvrzeno
rozkladem
(R0235/2019)
KS 30 A 145/2018 § 63 odst.
5 ZZVZ
Zadavatel si stav krajně naléhavé nouze nesmí způsobit vlastní liknavostí.  Podle názoru

soudu při plánování veřejné zakázky nelze obecně sečíst zákonné lhůty, ale je nutné

počítat s dostatečnou časovou rezervou i pro možné komplikace při zadávání.

Komplikacemi mohou být nutnost změny zadávací dokumentace v průběhu zadávacího

řízení, podané námitky, potřeba doplnění údajů či dokladů, nespolupráce vybraného

dodavatele, případně zahájení správního řízení u žalovaného. Se všemi těmito

možnostmi musí zodpovědný zadavatel při plánování zadávacího řízení počítat a

adekvátně k tomu stanovit časovou rezervu.

http://nssoud.cz/files/EVID
ENCNI_LIST/2018/30A_14
5_2018_11_20200806122
212_prevedeno.pdf
ÚOHS R0068/2020 § 46 odst. 2
ZZVZ
Pokud je předmět nabízeného plnění, v tomto případě tiskové zařízení, konfigurovatelné

a uchazeč nabídl jinou verzi, než tu odpovídající zadávacím podmínkám, pak jakákoliv

jeho změna, bude vždy změnou materiální. Zadavatel nemá povinnost prověřovat, zda

jsou účastníkem nabízená zařízení konfigurovatelná a jejich překonfigurováním tak lehce

splnit požadavky zadávacích podmínek.  Zadavatel v souladu se ZZVZ posuzuje jen to,

co je uvedeno v nabídce, neboť je jejím obsahem vázán.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16690.html
ÚOHS R0075/2020 § 246 odst.
1 ZZVZ
Pokud dojde k uzavření smlouvy a zmaření přezkumu, není možno toto zmaření napravit

vlastní činností obviněného. Přestupek byl dokonán již uzavřením smlouvy a k napravení

škodlivého zásahu do zákonem chráněného zájmu nemůže dojít ani jejím smluvním

ukončením, které se svým důsledkem rovná následku Úřadem zrušeného zadávacího řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16764.html
ÚOHS R0098/2020 § 35 ZZVZ Služby v oboru údržby nemovitostí a strážní služby jsou služby rozdílné, jiného

charakteru a vyžadující rovněž rozdílné živnostenské oprávnění.  Skutečnost, že obě tyto

služby nabízejí někteří dodavatelé společně, neznamená, že se jedná nutně o služby

související, ačkoliv mohou směřovat ke společnému účelu, kterým je správa budovy.

Zadavatel měl zvolit postup rozdělení veřejné zakázky na části, protože takové rozdělení

by přineslo více nabídek a tím pádem i zajistit větší soutěž vzájemně si konkurujících

dodavatelů.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16790.html
KS 31 Af 59/2019 § 36 odst. 1
ZZVZ
Prakticky každá zadávací podmínka vytváří překážku hospodářské soutěže, neboť jejím

účelem je specifikace požadovaného plnění, tj. vyloučení možnosti poskytnout plnění

jiné. Rozpor s § 36 odst. 1 ZZVZ může vyvolat pouze podmínka, která vytváří překážku

hospodářské soutěže bezdůvodně. O bezdůvodnost se bude jednat, pokud zadavatel

není schopen logicky zdůvodnit, proč danou podmínku stanovil, nebo jestliže důvod,

který zadavatel uvedl, daná podmínka nesleduje.  Obecně lze říci, že požadovaná míra

souvislosti mezi zadávací podmínkou a tvrzenou potřebou se do značné míry odvíjí od

toho, nakolik je stanovený požadavek v daném segmentu trhu běžný a zda je jednoduše

splnitelný a nenákladný, nebo naopak technicky komplikovaný a znatelně navyšující

cenu plnění. Požadavek, jehož splnění nemůže žádnému z dodavatelů činit potíže,

omezuje hospodářskou soutěž pouze marginálně.

http://nssoud.cz/files/EVID
ENCNI_LIST/2019/31_Af_
59_2019_2020101312581
2_20201013142601
_prevedeno.pdf
Podána kasační
stížnost u NSS
ÚOHS S0139/2020 § 46 odst. 2
ZZVZ
Skutečnost, že nové reference byly doloženy prostřednictvím doplnění nabídky,

neznamená, že by byla nabídka změněna, jelikož v případě doplnění dokladů

vztahujících se k prokázání kvalifikace nedochází ke změně nabídky, neboť

kvalifikovanost dodavatele je stále stejná jako při podání nabídky, a tedy nedochází ke

změně předmětu nabídky. Podle § 46 odst. 2 ZZVZ může být nabídka doplněna, nikoliv

však měněna.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16882.html
Potvrzeno
rozkladem
(R0127/2020)
ÚOHS S0234/2020 § 36 odst. 3
a 6 ZZVZ
Zadavatel umožní prohlídku místa plnění fakultativně. Je tedy na zadavateli, jakým

způsobem zajistí úplnost zadávacích podmínek. V případě, že je schopen poskytnout

dodavatelům úplné informace pro řádné sestavení nabídky, není již nezbytné realizovat

prohlídku místa plnění, ale za situace, kdy s ohledem na charakter poptávaných služeb

není možné úplné informace poskytnout, je pravděpodobné, že právě prohlídka místa

plnění může v některých případech být způsobem, kterým lze dostát požadavkům

zpracování zadávací dokumentace podle § 36 odst. 3 ZZVZ.  Zadavatel neposkytl

v zadávací dokumentace nezbytné informace pro podání nabídky (nacenění předmětu

plnění) a neumožnil dodavatelům získat informace ani na základě prohlídky místa plnění,

dodavatelé tak neměli možnost získat nezbytné technologické informace pro podání

nabídky.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16920.html
ÚOHS R0172/2020 § 245 odst.
1 ZZVZ
Pokud je z rozhodnutí o námitkách zřejmé, proč zadavatel považuje argumenty

stěžovatele za liché, nejde o pouhé formální odmítnutí námitek bez odůvodnění a

současně je možné dovodit, že je postihnuto gros námitek, pak je naplněna povinnost

vymezená v § 245 odst. 1 ZZVZ spočívající v jasném a srozumitelném vypořádání

odůvodnění rozhodnutí o námitkách.   Přestože zadavatel na každou dílčí námitku

nereagoval výslovně, z celého textu rozhodnutí o námitkách lze dovodit názor

zadavatele na namítané skutečnosti.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17018.html
KS 30 Af 52/2018 § 252 odst.
1 ZZVZ
Není porušením povinnosti stanovené v § 252 odst. 1 ZZVZ, pokud zadavatel nezašle

dokumentaci o zadávacím řízení ve formě originálů ale jen v prostých kopiích. Takové

jednání zadavatele nelze kvalifikovat jako přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) ZZVZ

, protože takové jednání není v rozporu se zákonem.

http://nssoud.cz/files/EVID
ENCNI_LIST/2018/30Af_5
2_2018_94_20201027084
036_20201027084705_pre
vedeno.pdf
Podána kasační
stížnost u NSS
ÚOHS R0131/2020 § 63 odst. 3
písm. a)
ZZVZ
Výkon dozorových činností na předmětné tunelové stavbě nenaplňuje pojmové znaky díla

ani uměleckého výkonu podle autorského zákona.  Jedná se sice o specifickou či

dokonce unikátní stavbu, nelze ji však považovat za umělecké dílo, ani skutečnost, že

stejnou metodou doposud nebyl jiný tunel ražen, z této stavby, natož pak technického

dozoru na této stavbě, nedělá umělecké dílo. Zadavatel tedy neprokázal naplnění

podmínek pro § 63 odst. 3 písm. a) ZZVZ.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16855.html
ÚOHS R0223/2019 § 175 odst.
1 ZZVZ
Obrat představuje číselné vyjádření celkového pohybu aktiv, pasiv, popřípadě nákladů a

výnosů za určité období. Obratem dodavatele tak není pouze jeho zisk vycházející ze

vzorové smlouvy, ale i částky, které s předmětem koncese souvisí a jsou placeny

na účet dodavatele. U stanovení předpokládané hodnoty koncese nezáleží na reálném

zisku dodavatele, ale záleží na tom, kolik finančních prostředků dodavatel obdrží

od všech koncových uživatelů koncese.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16558.html
KS 30 Af 63/2018 § 255
ZZVZ
Nabídkovou cenou při výpočtu kauce podle § 255 ZZVZ je nutné rozumět takovou cenu,

která odpovídá předpokládanému rozsahu veřejné zakázky. To platí i v případě,

že předpokládaný rozsah nebyl zahrnut do nabídkové ceny pro účely hodnocení nabídek,

avšak jasně vyplýval ze zadávací dokumentace.

http://nssoud.cz/files/EVID
ENCNI_LIST/2018/30Af_6
3_2018_93_20201215090
734_20201215091648_pre
vedeno.pdf
ÚOHS S0326/2020 § 53 odst. 6
ZZVZ
Oznámení o výběru je jedním z úkonů, na které ZZVZ ve zjednodušeném podlimitním

řízení neklade tak přísné nároky, jeho náležitosti jsou vymezeny v obecném § 50 ZZVZ.

Oznámení o výběru musí obsahovat identifikační údaje vybraného dodavatele a

odůvodnění výběru. Nároky na oznámení o výběru jsou tak podle ZZVZ mírnější než v

případě oznámení o výběru dodavatele podle § 123 ZZVZ, který se použije pro zadávání

veřejných zakázek v nadlimitním režimu, nikoliv ve zjednodušeném podlimitním řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16841.html
ÚOHS R0074/2020 § 89 odst. 5
ZZVZ
Existují i vysoce specializované nástroje, které se skládají z několika unikátních součástí

a je možné si je nechat poskládat „na míru“ nebo existují nástroje, které vyžadují

přesnou konfiguraci před jejich samotnou výrobou či kompletací, u těchto zmíněných

nástrojů „na míru“ by šlo jistě uvažovat o použití přímého odkazu. Nicméně v tomto

případě se zadavatel domáhá možnosti použít přímé odkazy na konkrétní výrobky u

všech nástrojů, které poptává, aniž by jakkoliv prokázal, že je nelze popsat obecně tak,

aby to bylo pro dodavatele pochopitelné v dostatečné míře.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16727.html
SDEU C-328/19 § 11 odst. 1
ZZVZ
Ačkoli in house zadávání bylo do dnešního dne Soudním dvorem připuštěno pouze

v případech, v nichž zadavatel zcela nebo zčásti vlastnil kapitál subjektu, kterému byla

zakázka zadána, nelze z toho dovodit, že v rámci takového mechanismu, jako je model

tzv. „odpovědné obce“ ve smyslu finského práva, není možné, aby zadavatel, v tomto

případě odpovědná obec, zvolil in house zadání zakázky, aby vyhověl potřebám

zadavatelů, s nimiž uzavřel dohodu založenou na uvedeném modelu, ze samotného

důvodu, že ostatní obce, které jsou součástí této dohody, nevlastní žádnou účast

v kapitálu in house subjektu. Kritérium vlastnictví části kapitálu totiž nemůže být jediným

prostředkem k dosažení tohoto cíle, neboť kontrola obdobná kontrole, kterou vykonává

veřejný zadavatel nad vlastními organizačními složkami, se může projevit jinak než

prostřednictvím kapitálového přístupu.

CURIA – Dokumenty (europa.eu)
ÚOHS S0293/2020 § 36 odst. 1

ZZVZ

Právě k ověření schopnosti bankovních institucí plnit své závazky slouží zadavatelem

zmiňované ratingové agentury, přičemž z veřejně dostupných informací lze shledat, že se

jedná o jediné agentury, které se takovým komplexním hodnocením bank zabývají. V

kontextu právě uvedeného tak nelze za nepřiměřený považovat ani požadavek

zadavatele, aby banka vystavující bankovní záruku disponovala určitým ratingovým

hodnocením právě od zmiňovaných agentur. O odůvodněnosti posledně uvedeného

požadavku svědčí dle Úřadu také skutečnost, že zadavatel nepovažuje za relevantní

ratingovou známku udělenou pouze některou z agentur Moody’s, S&P nebo Fitch, nýbrž

kteroukoli z nich.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17135.html

 

Potvrzeno

R0205/2020

ÚOHS S0293/2020 § 36 odst. 1

ZZVZ

S ohledem na výše uvedené předseda Úřadu konstatuje, že požadavek na dojezdovou

vzdálenost nelze považovat ani za nepřiměřený ve vztahu k předmětu plnění veřejné

zakázky, neboť jej zadavatel odůvodnil svými objektivními a legitimními potřebami,

zejména tím, že modelová trasa odpovídá jedné z reálných tras, na které budou

poptávané autobusy provozovány, a že je z pohledu zadavatele nezbytné, aby dodané

autobusy zmíněnou vzdálenost bez problémů zvládly realizovat bez nutnosti dotankování

a s odpovídající rezervou. Potřeba určité míry rezervy je odůvodnitelná např. určitou

mírou rizika prostojů vozidla v zimním období nebo nahodilých událostí na silnicích.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17135.html

 

Potvrzeno

R0205/2020

ÚOHS S0497/2020 § 116 ZZVZ (…) Jestliže stanovený způsob hodnocení kritérií č. 2, 4 a 5 připouští subjektivní uvážení

osob, které provádějí vlastní hodnocení, neznamená to nutně, že by se jednalo o

netransparentní postup. Míra transparentnosti totiž závisí především na rozsahu

takového uvážení. Jelikož Úřad v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí

dovodil, že kritéria hodnocení č. 2, 4 a 5 jsou stanovena srozumitelně a jednoznačně a

metoda hodnocení nabídek v těchto kritériích je jednoznačná, nelze tak dojít k závěru, že

zadávací podmínky byly vymezeny způsobem, které ponechávají hodnotící komisi prostor

pro svévoli a jsou z tohoto důvodu netransparentní.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17115.html

 

ÚOHS S0409/2020 § 48 odst. 4

ZZVZ

Institut MNNC je z hlediska systematiky ZVVZ upraven ve 4. části, který reguluje

nadlimitní ZŘ. Povinnost posoudit MNNC se v případě ZPŘ uplatní pouze v případě, že si

to zadavatel v ZD vyhradí, neboť to z § 53 odst. 6 ZZVZ nikterak nevyplývá. Zůstává však

zadavateli ve smyslu § 48 odst. 4 ZZVZ možnost posoudit nabídkovou cenu jako

mimořádně nízkou a v případě, že cena není účastníkem zdůvodněna, může zadavatel

účastníka zadávacího řízení vyloučit.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17089.html

 

ÚOHS S0409/2020 § 46 ZZVZ Dle § 211 odst. 1 ZZVZ musí zadavatel s dodavateli komunikovat v zadávacím řízení a

při zvláštních postupech písemně, není-li v ZZVZ stanoveno jinak, lze i ústně, ale musí se

do dostatečně zdokumentovat. ZZVZ tedy nestanoví úkony, které není možné činit ústně,

vyžaduje-li však ZZVZ, aby určitý úkon byl proveden výhradně písemně, je toto uvedeno

v příslušném ustanovení např. § 39 odst. 6ZZVZ. (…) V případě objasnění nabídky je tak

ústní forma úkonu povolena, to však s ohledem na povinnost dodržovat zásadu

transparentnosti, tedy pouze za předpokladu jejího dostatečného zdokumentování. (…)

Požádal-li zadavatel dle § 46 ZZVZ k objasnění/doplnění nabídky, které bylo za účelem

urychlení provedeno ústně, a jehož rámci dodavatel doložil smluvní vztahy k referenčním

zakázkám (doklady, které se nehodnotí), jednal v souladu s ZZVZ. Ale i kdyby dodavatel

předložil zcela nové referenční zakázky, i tak by to bylo v souladu se ZZVZ.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17089.html

 

ÚOHS S0409/2020 § 79 odst. 2

písm. a) a b)

ZZVZ

Poskytoval-li v šetřeném případě vybraný dodavatel v rámci referenčních zakázek plnění,

k nimž v té době neměl potřebná živnostenská oprávnění, prostřednictvím jiných osob

těmito živnostenskými oprávněními disponujícími a v rámci předmětného zadávacího

řízení prokazoval splnění požadavku zadavatele na technickou kvalifikaci pomocí těchto

referenčních zakázek, za jejichž realizaci nesl odpovědnost, prokázal v tomto ohledu

příslušnou část kvalifikace v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky a

zákonem.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17089.html

 

ÚOHS S0044/2021 § 245 odst.

1 ZZVZ

Úřad konstatuje, že zákon vyjma požadavku na řádné odůvodnění rozhodnutí o

námitkách jednoznačně stanovuje zadavateli povinnost spočívající v odeslání rozhodnutí

o námitkách stěžovateli, a to do 15 dnů od doručení námitek. Zákon rovněž mj. stanoví,

že nesplnění některé z povinností podle § 245 odst. 1 zákona naplňuje skutkovou

podstatu přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše 20 mil. Kč.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17145.html

 

ÚOHS S0384/2020 § 250 ZZVZ Obecně lze říci, že námitky představují primární ochranu dodavatele před nezákonným

postupem zadavatele, přičemž jejich řádné a včasné podání je rovněž jednou z

procesních podmínek pro podání návrhu na zahájení správního řízení vedeného před

Úřadem. Návrh ve smyslu § 250 a násl. zákona lze tedy považovat až za sekundární

nástroj procesní ochrany dodavatele. Zákon je ostatně koncipován tak, že část třináctá s

názvem ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele se dělí na dvě hlavy, a to hlavu I

s názvem Námitky a hlavu II s názvem Dozor nad dodržováním zákona (týkající se řízení

před Úřadem). Zákon o zadávání veřejných zakázek tedy upravuje ucelený postup

dodavatelů v případě obrany proti nesprávnému postupu zadavatele, přičemž jednotlivé

kroky účinné obrany dodavatele na sebe vzájemně navazují.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17122.html

 

Potvrzeno

R0206/2020

ÚOHS S0427/2019 § 189 odst.

1 ZZVZ

(…) Pojem svěřené úkoly nelze vykládat tak, že by byl obviněný (zadavatel) nebo jím

ovládané osoby nutně též beneficientem zadávaných činností, ani že by byl obviněný

povinen k úhradě odměny za takto poskytnutá plnění, je však třeba určitý akt zadání k

poskytnutí činností třetí osobě ze strany obviněného nebo jím ovládaných osob. Jinými

slovy v případech, kdy by plnění svěřených úkolů mohlo zahrnovat i činnosti poskytované

třetím subjektům, je třeba konkrétního zadání ze strany obviněného nebo existence

právního vztahu založeného obviněným. Úřad má za to, že za takové plnění svěřených

úkolů lze považovat zejména takové, které by byl jinak obviněný povinen provést sám

nebo je zajistit prostřednictvím jiných subjektů na trhu. (…) Přičemž právní úprava

veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, která obecně požívá méně striktní

regulace, by neměla být vykládána přísněji než obecné podmínky vertikální spolupráce.

Úřad tudíž v šetřeném případě podmínku podstatné části činnosti podle § 189 odst. 1

písm. c) zákona bude vykládat benevolentněji, v kontextu širšího okruhu skutečností a

pouze orientačně přihlédne k obecné podmínce vertikální spolupráce stanovené § 11

odst. 1 písm. c) zákona, kterou však s ohledem na výslovný zákaz nebude aplikovat

přímo.

 

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17137.html

 

ÚOHS S0359/2020 § 79 odst. 3

ZZVZ

Je však třeba opakovaně zdůraznit sousloví „v průběhu doby“ obsažené v ust. § 79 odst.

3 zákona, větě za středníkem, která považuje za rozhodný rozsah referenční zakázky na

dodávky realizovaný v průběhu doby tří let a nikoli v každém roce z předchozích tří let.

Nelze tedy posledně citované ustanovení zákona ve vztahu k významným dodávkám

pravidelné povahy vykládat v tom smyslu, že zadavatel je povinen stanovit referenční

dobu tak, že je účastník zadávacího řízení povinen prokázat významnou zakázku

pravidelné povahy v každém ze tří let, a to ještě ve vztahu k jednomu objednateli. Pokud

tedy dojde ze strany zadavatele ke stanovení požadavku na referenční zakázku v

každém z předchozích tří let, je nutno zkoumat, zda je pro takové zpřísnění

požadovaných referenčních zakázek dán relevantní důvod a zda nedochází takovým

postupem k nedůvodnému omezení soutěže mezi dodavateli vyloučením potenciálních

dodavatelů schopných zakázku plnit. Jinými slovy, obecně nelze vyloučit možnost

stanovení požadavku na referenční zakázku v každém z předchozích tří let, nicméně

taková podmínka musí být zadavatelem řádně odůvodněna zejména ve vztahu k

předmětu veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17139.html

 

Potvrzeno

R0216/2020

ÚOHS S0383/2020 § 79 odst. 2

písm. a) a b)

ZZVZ

Takový závěr ovšem nelze bez dalšího učinit za situace, kdy zadavatel obdržel

kvalifikované námitky, jejichž obsahem bylo zpochybnění správnosti čestného prohlášení,

a tedy zpochybnění toho, zda vybraní dodavatelé podmínky účasti opravdu splnili. Za této

nově nastalé situace měl zadavatel povinnost posoudit, zda námitka vznesená

navrhovatelem je důvodná či nikoliv. V případě, že by zadavatel dospěl k závěru, že tato

námitka důvodná je, bylo by to důvodem pro přijetí nápravného opatření ze strany

zadavatele. Pokud ovšem dospěl k závěru, že tato námitka důvodná není, měl povinnost

tuto v rozhodnutí o námitkách vypořádat srozumitelným a přezkoumatelným způsobem

tak, aby bylo možné při přezkoumání takového rozhodnutí jednoznačně uzavřít, zda

vybraní dodavatelé podmínky účasti skutečně splnili.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17163.html

 

Potvrzeno

R0208/2020

ÚOHS S0522/2020 § 83 odst. 1

písm. d)

ZZVZ

Zadavatel by měl být na základě písemného závazku jiné osoby schopen jasného úsudku

o tom, zda je zajištěno, že veřejná zakázka bude realizována opravdu tím, kdo danou

schopností disponuje, nikoliv tím, kdo si ji – toliko pro účely zadávacího řízení – pouze

„obstaral“, resp. „koupil“. Je tedy nezbytné, aby byl zadavatel na základě písemného

závazku jiné osoby schopen jednoznačně určit, jakým konkrétním způsobem se bude tato

„kvalifikovaná jiná osoba“ podílet na plnění dané veřejné zakázky. (…) Je tedy nezbytné,

aby z takto vymezeného závazku vyplývala reálná míra participace jiné osoby na plnění

veřejné zakázky, dále závazek dodavatele k reálnému poskytnutí věcí, práv či osob a

jejich přesný popis. Jinými slovy řečeno, zadavatel musí mít na základě vymezeného

závazku jednoznačně postaveno najisto, v jakých částech plnění, jakým způsobem a do

jaké míry se bude tato jiná osoba podílet na plnění předmětu veřejné zakázky.

 

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17149.html

 

ÚOHS S0462/2020 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Odůvodnění zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona proto musí

obsahovat dostatečně konkrétní popis důvodů hodných zvláštního zřetele a rovněž

konkretizaci okamžiku, s nímž zadavatel spojuje výskyt důvodů hodných zvláštního

zřetele… (…) Úřad akcentuje, že se vždy musí jednat o důvody závažné, které atakují

samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by

nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování v něm bylo v rozporu se

zákonem, tyto důvody musí odpovídat povaze, smyslu a účelu toho, co zákon upravuje a

musí být posuzovány vždy s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti, přičemž jejich

interpretace by měla být ku prospěchu efektivní hospodářské soutěže.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17155.html

 

KS 30 Af112/2018 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Výklad žalovaného (ÚOHS), že zadávací řízení může zadavatel zrušit z důvodu obavy o

případné vedení správního řízení o přestupku, je v rozporu se smyslem přísné konstrukce

toliko výjimečných důvodů, na nichž je § 127 odst. 2 písm. d) zákona o zadávání

veřejných zakázek vystavěn. Interpretací zastávanou žalovaným by se zadavatel snadno

mohl liberovat z povinnosti uzavřít smlouvu s vítězným uchazečem, s nímž by z různých

důvodů smlouvu uzavřít nehodlal.

 

http://www.nssoud.cz/files/

EVIDENCNI_LIST/2018/30

Af_112_2018_12_202102

09121645_prevedeno.pdf

 

Napadeno

kasační stížností

ÚOHS S0505/2020 § 255 odst.

1 ZZVZ

Z tohoto ustanovení zákona (§ 255 odst. 1) dle Úřadu vyplývá, že celkovou nabídkovou

cenou se pro účely určení výše kauce rozumí cena za plnění, které má dodavatel

zadavateli v rámci veřejné zakázky poskytnout a má ho ve své nabídce ocenit, nikoliv

cena, resp. část ceny, kterou zadavatel v zadávacích podmínkách za „celkovou

nabídkovou cenu“ sám označí.  Pro určení výše kauce tedy není relevantní, že v

šetřeném případě zadavatel v zadávací dokumentaci část nabídkové ceny označil jako

„celkovou nabídkovou cenu“. Pro výpočet kauce je stěžejní nabídková cena jako celek, tj.

za cena plnění, které měli dodavatelé ve svých nabídkách ocenit.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17197.html

ÚOHS S0467/2020 § 116 odst.

1 ZZVZ

Úřad k tomu dodává, že pokud chce zadavatel v některém z kritérií hodnocení nezbytně

zohlednit přímo zkušenosti dodavatelů, vždy tak (v nadlimitním režimu) musí učinit mj. v

intencích § 116 odst. 1 zákona, tzn., že takové hodnotící kritérium musí mít souvislost s

předmětem plnění veřejné zakázky, a tedy hodnocené skutečnosti se do předmětu plnění

musejí promítnout. V některých případech, s ohledem na předmět zadávané veřejné

zakázky, může zadavatel za tímto účelem využít např. hodnocení dle kritéria uvedeného

v § 116 odst. 2 písm. e) zákona, tzn., že v rámci hodnocení zohlední zkušenosti získané

jednotlivými osobami, např. zaměstnanci dodavatele, přičemž ve vztahu k těmto osobám

bude zároveň dále ve smlouvě na veřejnou zakázku uvedeno, že tyto osoby se budou

podílet na plnění zadávané veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17183.html

Potvrzeno

R0228,0241/2020

ÚOHS S0408/2020 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Je třeba akcentovat, že zadavatel je povinen řádně identifikovat skutečnosti, na nichž

staví závěr o nesprávné formulaci zadávacích podmínek a v jejímž důsledku obdržel

neporovnatelné nabídky. V tomto ohledu není možno považovat sdělení o tom, že

„nastavené a popsané technické požadavky uvedené v Technické specifikaci, která tvoří

přílohu č. 5 zadávací dokumentace, nemusely být zřejmé stejným způsobem co do

rozsahu a obsahu všem účastníkům zadávacího řízení.“ za jednoznačné, srozumitelné a

přezkoumatelné identifikování skutečnosti, která by mohla zakládat důvod pro zrušení

zadávacího řízení z důvodu nejasně formulovaných zadávacích podmínek. Skutečnost,

že se zadavateli následně nehodí výsledek hodnocení nabídek, dle Úřadu sama o sobě

nemůže obstát za situace, kdy byly zadávací podmínky stanoveny v souladu se

zákonem. Nevýhodnost výsledného hodnocení nabídek přitom dle názoru Úřadu nelze

posuzovat jako nezákonné stanovení zadávacích podmínek, které by bylo možné vnímat

jako důsledek pochybení zadavatele při zpracování zadávacích podmínek.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17195.html

Potvrzeno

R0224/2020

ÚOHS S0013/2021 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, ovšem toliko za

předpokladu, že tak učiní z důvodu, resp. za situace aprobované zákonem. Musí se vždy

jednat o důvody závažné, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného

zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by

pokračování v něm bylo v rozporu se zákonem. Jakékoliv zrušení zadávacího řízení v

případě veřejné zakázky musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli

(svévoli) veřejného zadavatele.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17238.html

ÚOHS R0011/2021 § 46 odst. 1

a 2 ZZVZ

Nelze se zcela ztotožnit se závěrem Úřadu, podle nějž není možné objasňovat dle § 46

zákona údaje, které jsou předmětem hodnocení, poněvadž by to vždy znamenalo změnu

této hodnoty, a tedy i nepřípustnou změnu nabídky. Tento výklad ustanovení § 46 zákona

není souladný s rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-S0403/2019/VZ-02553/2020/512/ŠMr ze

dne 22. 1. 2019, v němž Úřad akcentoval, že podle § 46 odst. 2 zákona nelze provést

materiální změnu nabídky, ale pouze toliko změnu formální, kdy obsah nabídky zůstává

totožný, pouze je doplněna původně chybějící informace, nebo je jiná původně zadavateli

nejasná informace vysvětlena, případně je uvedena na pravou míru zjevná, lehce

popsatelná a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelná nejasnost. Ustanovení §

46 lze chápat tak, že pouze „materiální změna“ nabídky není dovolena. Za materiální

změnu nabídky lze považovat mj. změnu nabízeného plnění (to je stěžejní myšlenka

rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 30. 8. 2019, č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-

24101/2019/322/HSc). Řečeno lapidárně, pokud je před změnou nabídky nabízeno

plnění X a po změně je nabízeno plnění Y, došlo k materiální změně nabídky. Pokud je

ale před změnou i po změně nabízeno plnění X, k materiální změně nabídky (v tomto

kontextu) nedošlo. Jestliže je zachován předmět plnění, není důvod považovat objasnění

hodnoceného údaje za nedovolenou změnu nabídky. Zákon explicitně nezakazuje

objasnění hodnoceného údaje, tak to činí pouze u doplnění údajů (srov. § 46 odst. 2

zákona).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17191.html

Předseda

rozhodnutí Úřadu

(S0367/2020)

zrušil a vrátil

k novému

projednání

ÚOHS S0010/2021 § 222 odst.

3 písm. a)

ZZVZ

Při posuzování charakteru změny závazku ze smlouvy není tedy na místě poměřovat

jednotlivá „pozitiva“ a „negativa“, která změna přinesla, či jejich vzájemnou kompenzaci,

neboť tím by jen docházelo k utvrzení názoru, že se výsledná pravidla smluvního vztahu

začala od původních smluvních pravidel odlišovat v mnoha směrech (lhostejno, zda ve

prospěch zadavatele či nikoli), což mohlo vést k vůli znovu sjednat základní podmínky

veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17212.html

ÚOHS R0019/2021 § 122 odst. 3

písm. a)

ZZVZ

Z posuzované věci nelze dovodit a nemá být dovozováno, že by automaticky postrádalo

prvek společenské škodlivosti takové jednání zadavatele, který opomene zkoumat, zda

vybraný dodavatel opravdu disponuje tvrzenou kvalifikací. Pokud zadavatel vyžaduje v

zadávací dokumentaci předložení konkrétních dokumentů, je povinen ohledně těchto

dokladů postupovat dle § 122 zákona. V opačném případě bude zasaženo do řádného

ověření kvalifikace dodavatelů, což je situace nežádoucí a škodlivě zasahující do

řádného běhu zadávacích řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17229.html

Předseda

prvostupňové

rozhodnutí zrušil,

neboť nebyly

zjištěny důvody

pro uložení sankce podle §

268 nebo 269

ZZVZ

ÚOHS S0433/2020 § 41 odst. 1

ZZVZ

Úřad v prvé řadě uvádí, že souhlasí s tvrzením zadavatele, že se při posouzení

poskytnutí jistoty v souladu se zákonem nelze spokojit toliko s předložením bankovní

záruky, ale že je pro posouzení toho, zda předložením dokladu o poskytnutí jistoty byl

dodržen zákon a funkce, smysl a účel poskytnutí jistoty, nutné vždy zkoumat konkrétní

obsah předloženého dokladu o poskytnutí jistoty, tj. v něm zakotvený obchodněprávní

vztah mezi účastníkem zadávacího řízení a bankovní či pojišťovací institucí a práva a

povinnosti tímto obchodněprávním vztahem zakotvená ve prospěch zadavatele, jakožto

osoby oprávněné z plnění jistoty.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17226.html

Potvrzeno

R0007/2021

ÚOHS S0026/2021 § 105 odst.

2 ZZVZ

Pokud zadavatel ve smyslu ustanovení § 105 odst. 2 zákona požaduje, aby určitou

významnou činnost při plnění veřejné zakázky plnil přímo vybraný dodavatel, znamená to

jinými slovy, že tuto významnou činnost nesmí plnit jiná osoba (poddodavatel).

Prokazování zkušenosti s určitou činností, na kterou dopadá výhrada dle 105 odst. 2

zákona, za využití zkušenosti jiné osoby (poddodavatele) by sice vypovídalo o schopnosti

poddodavatele vykonávat významnou činnost, avšak z důvodu požadavku zadavatele dle

§ 105 odst. 2 zákona by ji při plnění veřejné zakázky právě tento poddodavatel (resp. ani

žádný jiný) vykonávat nesměl. Oproti tomu by nic nevypovídalo o schopnostech

vybraného dodavatele tuto významnou činnost realizovat. Pokud tedy z důvodu

požadavku zadavatele dle § 105 odst. 2 zákona nesmí plnit vymezenou významnou

činnost jiná osoba, nýbrž toliko sám vybraný dodavatel, pak musí právě sám vybraný

dodavatel prokázat splnění odpovídající části kvalifikace zkušeností, kterou získal

plněním dané činnosti vlastními kapacitami.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17255.html

ÚOHS S0026/2021 § 79 odst. 2

písm. a)

ZZVZ

(…) ze zákona nevyplývá povinnost zadavatele objasňovat či ověřovat účastníkem

předložený seznam poskytnutých stavebních prací a osvědčení objednatele v každé

situaci, tj. i když nemá o splnění kvalifikačního kritéria žádné pochybnosti. Zcela jiná

situace však nastane, pokud jsou seznam poskytnutých stavebních prací a osvědčení

objednatele, resp. informace a údaje v těchto dokumentech obsažené, a tedy i splnění

zadávacích podmínek, relevantním způsobem zpochybněny. Zejména pak vyvstanou-li

takové pochybnosti na základě relevantních a řádně podaných námitek. V takovém

případě je na straně zadavatele nejen jeho možností, ale taktéž i jeho povinností tyto

kvalifikované pochybnosti vyvrátit, a mít tak postaveno najisto, že vybraný dodavatel

kritéria kvalifikace skutečně prokázal, a tedy rovněž splnil podmínky účasti v zadávacím

řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17255.html

ÚOHS S0504/2020 § 46 odst. 2

ZZVZ

Úřad akcentuje, že podle § 46 odst. 2 zákona nelze provést materiální změnu nabídky,

ale pouze toliko změnu formální, kdy obsah nabídky zůstává totožný, pouze je doplněna

původně chybějící informace, nebo je jiná původně zadavateli nejasná informace

vysvětlena, případně je uvedena na pravou míru zjevná, lehce popsatelná a zároveň

vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelná nejasnost (…) „za doplnění je nutno považovat

připojení něčeho, co původně v nabídce zcela chybělo nebo sice připojeno bylo, ale bylo

uvedeno jinak, než tomu porozuměl zadavatel, případně v důsledku zjevného pochybení

bylo uvedeno mylně, a ačkoliv nabídka doplněná o tyto původně chybějící informace

bude z formálního hlediska jiná (tedy změněná), než nabídka původní, obsahově, tedy

fakticky, se lišit nebude.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17275.html

potvrzeno

R0028/2021

ÚOHS S0092/2021 § 244 ZZVZ Pokud navrhovatel v námitce tvrdí, že technické řešení požadované zadavatelem je

diskriminační, pak tímto poukazuje na rozpor se zákonem, resp. v čem spatřuje porušení

zákona zadavatelem (dle § 244 odst. 1 zákona), nicméně stále tím nesděluje, jak jeho

přímo namítaná skutečnost zasahuje. Nejedná se tak o popis účinku vůči němu, resp.

takovýto účinek z dané námitky nevyplývá, a není tedy jakkoliv zřejmé, jaká újma na jeho

právech mu byla či mohla být v návaznosti na namítaný postup zadavatele způsobena.

(…) újma nemusí být vyčíslena a v zásadě postačuje i obecné vymezení následku

jednání zadavatele vůči stěžovateli. Nicméně v nyní šetřeném případě absentuje i

jakékoliv obecné vyjádření toho, jakým způsobem se dané pochybení zadavatele dotýká

stěžovatele, přičemž ani konstatování, že je daná podmínka diskriminační, v sobě

implicitně nezahrnuje konstatování újmy. Jinak řečeno, každá diskriminace je zaměřena

vůči určité osobě, tedy v konečném důsledku má nebo může mít dopady na konkrétní

subjekt, logicky však nikoli na každou myslitelnou osobu. (…) Proto se nelze při zákonem

požadovaném definování újmy ve vztahu k osobě stěžovatele spokojit pouze s uvedením

adjektiva „diskriminační“ (nekonkrétně, vzhledem k nějakému potenciálnímu neurčitému

okruhu subjektů).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17294.html

ÚOHS S0514/2020 § 246 odst.

1 písm. b)

ZZVZ

(…) námitka stěžovatele míří proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné

zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem. Toto je stěžejní pro pochopení

postavení stěžovatele coby osoby, která je legitimovaná k podání námitek. Uvedené

proto neznamená, že by co do splnění podmínek legitimace k podání námitky musel

stěžovatel bezezbytku splnit veškeré zadavatelem případně vymezené podmínky na

předmět plnění veřejné zakázky. Opačný názor je zcela nepřijatelný, v rozporu s

principem zajištění ochrany potenciálních dodatelů veřejných zakázek, a aplikace

takového výkladu by znamenala, že by např. nemohl podat potenciální dodavatel námitky

směřující proti zadávacím podmínkám.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17268.html

potvrzeno

R0039/2021

ÚOHS S0123/2021 § 18 ZZVZ K funkční souvislosti Úřad v obecnosti uvádí, že její existence, či naopak absence, se

dovozuje zejména na základě účelů a cílů, pro které jsou veřejné zakázky zadávány.

Otázka návaznosti jednotlivých plnění veřejných zakázek je pouze jedním (nikoliv však

jediným) z hledisek, na základě kterého se dá určit, zda se jedná o samostatné veřejné

zakázky, či o veřejnou zakázku rozdělenou na dílčí plnění. Stejně tak nehraje roli, zda

došlo k samostatným výběrovým řízením na dodavatele, zda byly vydány k veřejným

zakázkám samostatné dokumenty orgánů veřejné správy opravňující započetí plnění

podle smluv či zda je plnění na základě smluv fyzicky, technicky či organizačně rozdílné,

oddělené či oddělitelné, jak se uvádí v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS

-R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016, tj. že „plnění nemusí být plněními

totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez

plnění druhého), ani není vyloučeno, aby při těchto dílčích činnostech byla využívána

odlišná technická zázemí či odlišné technologie.“.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17285.html

ÚOHS S0037/2021 § 255 odst.

1 ZZVZ

Pro § 257 písm. c) zákona, kam spadá také šetřený případ, zákonodárce možnost

zhojení absentující podmínky řízení (složení kauce v řádné výši na účet Úřadu) v

dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nezakotvil. Úřad proto nemůže navrhovatele k

odstranění takové vady řízení vyzvat či zkoumat důvody, pro které ke složení kauce v

zákonem stanovené výši nedošlo. Úřad si je vědom skutečnosti, že rozdíl mezi

navrhovatelem složenou výší kauce a zákonem stanovenou kaucí představuje bagatelní

částku, nicméně s ohledem na výše uvedené, rozhodovací praxi Úřadu (…) je nutné

konstatovat, že navrhovatel povinnosti složit kauci v zákonem stanovené výši nedostál.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17317.html

potvrzeno

R0051/2021

ÚOHS S0243/2020 § 15 ZZVZ (…) Úřad předně konstatuje, že nerozporuje, že v případě výměny svítidel veřejného

osvětlení se s dodávkou svítidel nutně pojí určité elektroinstalační práce, tj. že součástí

předmětu plnění veřejné zakázky jsou i stavební práce ve smyslu činností uvedených v

oddílu 45 CPV (…),avšak pro účely posouzení, zda v provedení elektroinstalačních prací

definovaných v rámci šetřené veřejné zakázky spočívá základní účel této veřejné

zakázky, považuje Úřad za rozhodující, zda se dané činnosti vymykají z rámce jinak

běžně prováděných prací spojených se standardní dodávkou (prostou výměnou) svítidel.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17300.html

potvrzeno

R0040/2021

 

ÚOHS S0388/2020 § 48 odst. 5

písm. d)

ZZVZ

(…) zadavatel musí v rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 5

písm. d) zákona postupovat v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1

zákona,(…) podrobně, srozumitelně, určitě a jednoznačně popsat pochybení, která

nastala na straně účastníka zadávacího řízení, kterých se dopustil při plnění smluvního

vztahu uzavřeného mezi ním a zadavatelem dané veřejné zakázky, a že daná pochybení

vyvolala určitý kvalifikovaný následek (vznik škody, předčasné ukončení smluvního

vztahu nebo jiné srovnatelné sankce), z kterých zadavatel usoudil, že se jedná o závažná

nebo trvalá pochybení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17292.html

potvrzeno

R0037/2021

ÚOHS S0252/2020 § 46 ZZVZ Úřad v této souvislosti odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6

As 172/2018-44 ze dne 11. 9. 2018, kde výše uvedený soud sice opravu v nabídkové

ceně připustil, nicméně šlo o typově jinou situaci oproti šetřenému případu, kdy se

jednalo o opravu ceny v řádech stovek korun, přičemž soud konstatoval: „…zjištěné

skutečnosti ve svém souhrnu nasvědčují při střízlivém hodnocení zdravým rozumem

jednoznačně tomu, že šlo o opravu zcela banální chyby v počtech bez jakéhokoliv

negativního vlivu na proces výběru nejvhodnější nabídky, tím méně pak na pořadí

uchazečů. (…)  Jak již bylo uvedeno výše, změnu ceny v návrhu smlouvy je vyjma

specifických případů, které byly dovozeny v rámci rozhodovací praxe, nutné považovat za

nepřípustnou (…) s ohledem na rozdíl nabídkové ceny v návrhu smlouvy a v ostatních

částech nabídky vybraného dodavatele, a to částky s DPH i bez DPH (…), není možné

tento rozdíl považovat za lehce vysvětlitelnou či banální chybu, jež by se týkala drobné

částky ve smyslu posledně citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu. (…)

Jednalo se tak o jednoznačný rozpor mezi údaji „uvnitř nabídky“, který nelze zhojit

případným vysvětlením, neboť za situace, kdy rozporné údaje jsou předmětem

hodnocení, nelze takové vysvětlení vyjma velmi specifických situací (viz výše)

akceptovat.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17302.html

potvrzeno

R0037/2021

ÚOHS S0042/2021 § 245 odst.

1 ZZVZ

(…) zákon žádnou výjimku z povinnosti rozhodnout o námitkách nestanoví a zadavatel je

tak s ohledem na ust. § 245 zákona námitky povinen vyřídit vždy, např. i v případě, že

nejsou podány oprávněnou osobou či jsou podány opožděně (viz k tomu § 245 odst. 3

zákona). Pokud pak zákon v § 245 odst. 5 zakotvuje, že pokud zadavatel o námitkách

nerozhodl v zákonné lhůtě (jako v případě šetřené veřejné zakázky), platí pro účely

podání návrhu podle § 250 odst. 1 zákona, že námitky odmítl, pak se uvedeným

ustanovením sice formuluje nevyvratitelná zákonná domněnka odmítnutí námitek, avšak

pouze pro účely podání návrhu, tj. proto, aby byly naplněny zákonné předpoklady pro

podání návrhu. Uvedené ustanovení však v žádném případě nemá suplovat výslovné a

kvalifikované rozhodnutí o námitkách stěžovatele učiněné zadavatelem (jež má být

stěžovateli doručeno) a není ani jeho účelem být nástrojem, s jehož pomocí by mohly být

námitky dodavatelů jednoduše ignorovány.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17295.html

ÚOHS S0048/2021 § 4 ZZVZ (…) Úřad považuje především s ohledem na vyjádření obviněného za vhodné uvést, že

pokud některý dodavatel veřejnou zakázku získal, resp. plní na základě smlouvy

uzavřené v rámci vertikální spolupráce, tzn. na základě postupu dle § 11 zákona, je

jakožto dodavatel samozřejmě oprávněn využít poddodavatele (…) Nicméně u plnění,

která není schopen zajistit vlastními silami a prostředky, a na která chce takový dodavatel

uzavřít smlouvy s poddodavateli, dopadají na takového dodavatele, který je současně

veřejným zadavatelem, zcela stejné povinnosti bez ohledu na to, zda je dodavatelem

jiného veřejného zadavatele. (…) I obviněný tedy měl povinnost stanovit předpokládanou

hodnotu všech externě poptávaných plnění, tj. byl povinen ověřit, zda není naplněno

hledisko časové, místní, věcné a funkční souvislosti, tedy zda se nejedná o jedinou

veřejnou zakázku, jejíž jednotlivé části tvoří jeden funkční celek. V případě zjištění, že se

jedná o jedinou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota zároveň přesahuje limity

stanovené pro veřejnou zakázku malého rozsahu v § 27 zákona, má totiž takový

dodavatel již v pozici zadavatele povinnost zadávat takovou veřejnou zakázku v některém

z druhů zadávacího řízení podle zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17313.html

ÚOHS S0048/2021 § 18 ZZVZ Úřad k dané věci uvádí, že je v případě stavebních prací samozřejmě běžné využívat

poddodavatele, jelikož dodavatel, který provádí například především zednické práce,

nemusí logicky nabízet například instalatérské či elektrikářské práce nebo třeba provádět

dodávku a montáže plastových oken či podlah. Tyto práce však rozhodně nelze

považovat za natolik odlišné, aby je bylo možno považovat za samostatné veřejné

zakázky. Jednotlivé dodávky, stavební práce a služby, spojené se zhotovením budovy,

tak logicky musí být prováděny v souvislosti. Lze si jen těžko představit, že by mohl jeden

dodavatel provádět například pokládku podlah do budovy, která neexistuje nebo že by

mohli zedníci začít stavět zdi na místě, které nebylo předtím povrchově upraveno

(vybagrováno) a kde nebyly položeny základy, nebo že by mohl další dodavatel provádět

například montáž a dodávku oken, když dané zdi ještě nebyly postaveny. (…) cíl všech

těchto jednotlivých plnění shodný, a to v konečném souhrnu postavit/zhotovit určitou

konkrétní stavbu, tj. přístavbu ZŠ Nehvizdy. Nelze tudíž připustit, aby určitá rozdílnost

jednotlivých externě poptávaných plnění byla legitimním důvodem pro umělé dělení

veřejné zakázky za situace, kdy cíl všech těchto dílčích plnění byl bez jakýchkoliv

pochybností i z pohledu samotného obviněného zcela totožný (zhotovit přístavbu ZŠ

Nehvizdy).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17313.html

ÚOHS S0532/2020 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

(…) nelze přijmout obecný závěr, dle něhož by pandemie onemocnění Covid-19 či

související protiepidemická opatření znamenaly samy o sobě důvod hodný zvláštního

zřetele, pro nějž nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval (…)

neboť v takovém případě by tato skutečnost mohla být aplikována jako univerzální důvod

pro zrušení všech zadávacích řízení realizovaných přibližně od konce února či počátku

března roku 2020, a to bez ohledu na to, zda pandemie onemocnění Covid-19 či

související protiepidemická opatření skutečně tato zadávací řízení zasáhla v takové

intenzitě, že byl atakován samotný smysl jejich dokončení (…).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17319.html

potvrzeno

R0042/2021

KS 31 Af 63/2018

– 83

§ 245 odst.

1

Úřad (…) dle jeho právního názoru může i právní argument představovat skutečnost, k

níž je zadavatel povinen se ve smyslu § 245 odst. 1 zákona vyjádřit. (…) je sporné mezi

Úřadem a žalobcem, zda je povinen zadavatel reagovat na právní argumentaci účastníka

soutěže, případně jakým způsobem. V konečném důsledku je tak zadavatel vystaven

tlaku na to vypořádávat prakticky každou větu či myšlenku stěžovatele nebo riziku, že

Úřad může z námitek shledat nevypořádanou skutečnost (nikoliv ani námitku, ale s

ohledem na obsah napadeného rozhodnutí i část právní argumentace stěžovatele), o

které třeba ani zadavatel neuvažoval, že se jedná o námitku, či argumentaci stěžovatele.

(…)  Akceptace takového přístupu by fakticky znamenala absolutní libovůli Úřadu trestat

téměř jakékoliv vypořádání námitek, neboť si lze jen stěží představit, že by byl zadavatel

schopen reagovat na veškerá případná tvrzení stěžovatelů. Soud považuje za klíčové to,

že v nyní posuzované věci Úřad ani žalovaný fakticky neřeší, jak měl žalobce reagovat

jinak, ale pouze mechanicky a formalisticky trestají to, že se žalobce nevyjádřil výslovně k

tomu, co Úřad, nikoliv žalobce, považoval za skutečnosti uvedené v námitkách, a to

způsobem, který Úřad očekává.  V případě, že soudy považují za přezkoumatelné

vypořádání tvrzení účastníků řízení ten způsob, kdy proti ucelené argumentaci účastníka

řízení postaví soud, resp. správní orgán vlastní ucelenou argumentaci reagující na

spornou otázku, není důvod k tomu, aby shodný přístup nemohl platit i pro zadavatele

veřejné zakázky v rozhodnutí o námitkách.

http://www.nssoud.cz/files/

EVIDENCNI_LIST/2018/31

_Af_63_2018_202009161

12547_20200916120521_

prevedeno.pdf

 

napadeno

kasační stížností

ÚOHS S0480/2020/VZ § 18 ZZVZ Úřad ve vztahu k časové souvislosti uvádí, že obecně jsou pro její naplnění určující

především dohodnuté lhůty plnění na základě zadávacích podmínek a dále další časové

souvislosti spojené s plněním či s jednáním stran obecně, přičemž klíčové jsou také

termíny uzavření smluv, včetně event. dodatků. K tomu Úřad doplňuje, že pro shledání

časové souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření

smluv shodovaly; časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či

týdnů, ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců (k tomu srov. rozsudek Krajského

soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017)

Úřad obecně uvádí, že pro posouzení její existence či neexistence je třeba vzít v potaz

větší množství faktorů, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky.

Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, také okolnosti týkající

se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí

funkce výsledků plnění, eventuálních objektivních překážek mezi místy, na kterých má

plnění probíhat (…)

Jde-li o funkční souvislost, jejíž ne/existence se dovozuje na základě účelu/jednotného

cíle, pro který jsou veřejné zakázky zadávány (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího

správního soudu č. j. 7 As 211/2015-31 ze dne 17. 9. 2015), pak ta je v šetřeném případě

dána skutečností, že předmětem všech dílčích veřejných zakázek je provádění oprav a

servisních služeb (…) na vozidlech nebo jejich částech, užívaných zadavatelem (…). Z

uvedeného je zřejmé, že účelem a cílem všech dílčích veřejných zakázek je zajištění

provozuschopnosti vozového parku zadavatele, a to při dodržení požadavků daných

výrobcem vozidla, jakož i vyplývajících z právních předpisů a potřeb zadavatele.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17330.html

potvrzeno

R0050/2021/VZ

ÚOHS S0043/2021/VZ § 17 ZZVZ (…) zmiňované nemocnice nehospodaří samostatně s finančními prostředky, z nichž by

měla být předmětná plnění financována (obviněný ostatně ani nic takového

netvrdí/nedokládá), neprováděly v případě dotčených veřejných zakázek samy zadávací

řízení, nečinily rozhodnutí o výběru dodavatele, a ani s dodavateli neuzavíraly smlouvy

(nejedná se tedy ani o provozní jednotky ve smyslu § 17 odst. 2 zákona). Skutečnost, že

předmětné nemocnice v obecné rovině naplňují pozici zadavatele dle zákona, v tomto

ohledu nehraje žádnou roli, neboť plnění poptával obviněný pro své potřeby z pohledu

osoby ovládající tyto nemocnice a byl to obviněný, kdo vystupoval v pozici zadavatele,

nikoliv jemu podřízené nemocnice.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17334.html

potvrzeno

R0055/2021/VZ

ÚOHS S0478/2020/VZ § 79 ZZVZ Jestliže je tedy smyslem stanovení technických kvalifikačních předpokladů eliminace

dodavatelů, kteří nemají dostatečné zkušenosti s předmětem zadávané veřejné zakázky,

případně nemají dostatečné personální, odborné a materiální zabezpečení, je zřejmé, že

jejím výsledkem bude legitimní selekce takových dodavatelů, tedy dodavatelů, jejichž

kvalifikace, resp. její absence vzbuzuje oprávněné pochybnosti o řádnosti a včasnosti jimi

poskytovaného plnění. Úřad tak zdůrazňuje, že stanovení technické kvalifikace je vždy

relativně diskriminační, jelikož zabraňuje v účasti v zadávacím řízení těm dodavatelům,

kteří nejsou dostatečně odborně, personálně nebo materiálně zdatní pro její naplnění.

Tato relativní diskriminace však nezakládá rozpor s § 6 zákona, jelikož je odůvodněna

legitimním zájmem zadavatele na řádném a kvalitním plnění předmětu veřejné zakázky.

Úřad konstantně zastává názor, že zadavatel zná nejlépe své potřeby, a proto jej nelze

nutit za každou cenu akceptovat i parametry, které jsou pro něj nevyhovující, pokud je

schopen svou volbu uspokojivě odůvodnit. Úřad v šetřeném případě dospěl k závěru, že

pokud zadavatel poskytování předmětných služeb více objednatelům odůvodnil tak, že

účelem této kvalifikační podmínky bylo prokázat schopnost dodavatele přizpůsobit se

procesům spojeným s ICT provozem u více objednatelů, aby měl zadavatel dostatečně

prokázáno, že se dodavatel bude schopen jinému a pro dodavatele novému prostředí

přizpůsobit a služby řádně poskytovat (blíže k tomu viz body 125. a 126. odůvodnění

tohoto rozhodnutí), pak zadavatel svůj požadavek řádně odůvodnil.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17348.html

potvrzeno

R0047/2021/VZ

ÚOHS S0478/2020/VZ § 79 ZZVZ Úřad tak ve vztahu k předmětné zadávací podmínce dospěl k závěru, že zadavatel

dodržel při stanovení napadené zadávací podmínky postup stanovený v ustanovení § 6

odst. 2 zákona, když v rámci podmínek technické kvalifikace vznesl požadavek, aby

všichni členové realizačního týmu komunikovali (rozuměj se zadavatelem a ostatními

dodavateli zadavatele) v českém nebo slovenském jazyce, neboť nijak excesivně

nespecifikoval / konkrétně nevymezil onu minimální úroveň předmětného technického

kvalifikačního předpokladu a zároveň byl schopen svůj požadavek odůvodnit svými

objektivními potřebami. Zadávací podmínka v šetřeném případě rovněž není stanovena

tak, že by zasahovala do vnitřních poměrů dodavatele, tedy způsob jak spolu komunikují

zaměstnanci dodavatele mezi sebou.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17348.html

potvrzeno

R0047/2021/V

ÚOHS S0478/2020/VZ § 79 ZZVZ Úřad v souvislosti s generálním odkazem týkajícím se konkrétních norem sděluje, že

zadavatel je obecně povinen ke každému jednotlivému odkazu na normu povinen uvést v

souladu s § 90 odst. 3 zákona, že připouští možnost nabídnout rovnocenné řešení. V

nyní šetřené věci sice zadavatel na několika místech Technických podmínek uvádí, že

nabízená lůžka musí být v souladu s normou, přičemž pouze jednou sdělil, že připouští

rovnocenné řešení (generální odkaz), nicméně nelze odhlédnout od skutečnosti, že se

jedná vždy o jednu a tu samou normu ČSN EN 60601-2-52. V tomto konkrétním případě

tak lze dle Úřadu učinit závěr, že zadavatel tím, že u každého jednotlivého odkazu na

normu neuvedl možnost rovnocenného řešení, nepostupoval v rozporu se zákonem,

neboť šlo vždy o normu totožnou.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17344.html

potvrzeno

R0047/2021/VZ

ÚOHS S0444/2020/VZ § 57 ZZVZ Úřad dále uvádí, že je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že lhůta pro podání nabídek byla

zadavatelem několikrát prodloužena a v součtu tak činila 123 dní, což je více než

čtyřnásobek zákonem stanovené lhůty. Úřad se tak neztotožňuje s domněnkou

navrhovatele, že lhůtu nelze posuzovat v souhrnu, neboť případní zájemci o veřejnou

zakázku měli k přípravě a podání nabídky celou tuto lhůtu, tj. od 1. 6. 2020 až do dne

2. 10. 2020.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17344.html

potvrzeno

R0058/2021/VZ

ÚOHS S0444/2020/VZ § 99 odst. 1

ZZVZ

Úřad v první řadě uvádí, že není povinností zadavatele přistoupit ke změně zadávací

dokumentace. Zadavatel je k takovému kroku v souladu s § 99 odst. 1 zákona oprávněn,

avšak závisí pouze na úvaze zadavatele, zda této možnosti využije a ke změně zadávací

dokumentace přistoupí, či nikoliv. Je třeba zdůraznit, že je to pouze zadavatel, který je

oprávněn a současně povinen stanovit zadávací podmínky a je to tedy zároveň

zadavatel, který zná svoje potřeby, které mají být prostřednictvím realizace veřejné

zakázky naplněny. Z uvedeného tedy také vyplývá, že jen zadavatel může posoudit, zda

považuje řešení nabízené navrhovatelem, resp. jakýmkoliv dodavatelem za rovnocenné.

V nyní šetřené věci z poskytnutých Vysvětlení ZD č. 3, 4 a 5 je zcela evidentní, že

navrhovatelem domnělá řešení, zadavatel za rovnocenná nepovažuje a setrvává na

stanovených technických požadavcích (…).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17344.html

potvrzeno

R0058/2021/VZ

ÚOHS R0061/2021/VZ § 36 odst. 4

věta první

ZZVZ

Dílčím závěrem lze proto konstatovat, že v tomto případě obviněný porušil zákon, když

výslovně v zadávací dokumentaci neoznačil společnost ADVIA GROUP s.r.o. jakožto

zpracovatele zadávací dokumentace. Nutno však říci, že pro naplnění skutkové podstaty

přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je nezbytné, aby předmětné porušení

zákona mělo alespoň potenciální vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Každé porušení

zákona totiž nemusí nutně způsobit ovlivnění výběru a nemusí tak být naplněna skutková

podstata přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Předně předseda Úřadu posuzoval

účel § 36 odst. 4 zákona, a sice zda byl při zde dotčeném postupu zadavatele tento účel

zachován. Účelem předmětného ustanovení zákona je primárně odhalování existence

střetu zájmu.

(…) případný střet zájmu je u společnosti ADVIA GROUP s.r.o. vysoce

nepravděpodobný. Uvedené podporuje zejména tvrzení, že smluvním zástupcem se stala

osoba, jejímž předmětem činnosti jsou „zprostředkovatelské činnosti realitních agentur,

zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení, poradenství v oblasti řízení,

překladatelské a tlumočnické činnosti“. V případě nyní řešené veřejné zakázky jde o

veřejnou zakázku na stavební práce. (…) Při zohlednění všech výše uvedených

skutečností dospěl předseda Úřadu k závěru, že k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky

nemohlo dojít.

Nad rámec je možné doplnit, že v tomto případě nemůže jít o naplnění výjimky dle § 36

odst. 4 zákona, jelikož v zadávací dokumentaci byla uvedena toliko právnická osoba, jejíž

předmět činnosti není výkonem advokacie. Je proto zcela irelevantní, zda zadávací

dokumentaci zpracoval advokát pracující pro danou společnost.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17352.html

ÚOHS R0061/2021/VZ § 123 ZZVZ Smyslem oznámení o výběru dodavatele vymezeného v § 123 zákona je informovat

účastníky zadávacího řízení o výběru dodavatele, u něhož již zadavatel má ověřeno

splnění podmínek účasti. Předmětné oznámení o výběru má zcela zásadní význam v

zadávacím řízení. Jeho úkolem je zajistit vysokou míru transparentnosti postupu

zadavatele při výběru dodavatele. Oznámení o výběru dodavatele musí

přezkoumatelným způsobem zachytit, z jakého důvodu a na základě čeho zadavatel

vybral konkrétního účastníka jako vybraného dodavatele. Současně musí dané oznámení

obsahovat ve vztahu k zákonem definovaným skutečnostem i informace týkající se

splnění podmínek účasti. V rámci oznámení o výběru dodavatele tak zadavatel musí mj.

uvést seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, a uvést rovněž

údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace.

S ohledem na výše uvedené proto předseda Úřadu konstatuje, že obviněný v šetřeném

zadávacím řízení své povinnosti vyplývající z § 123 písm. b) bod 2 zákona nedostál. Lze

proto učinit dílčí závěr, že obviněný postupoval v rozporu se zákonem a zásadou

transparentnosti vymezenou v § 6 zákona.

K naplnění skutkové podstaty přestupku kvalifikovaného v § 268 odst. 1 písm. a) zákona

je ovšem nezbytné, aby kromě porušení zákona došlo k vlivu na výběr nejvhodnější

nabídky a mezi uvedenými znaky skutkové podstaty přestupku existovala příčinná

souvislost.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17352.html

ÚOHS R0063/2021/VZ § 16 odst. 1

a 5 ZZVZ

Podle § 16 odst. 1 a 5 ZZVZ se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví před

zahájením zadávacího řízení, a to k okamžiku jeho zahájení. Pokud zadavatel před

zahájením zadávacího řízení stanoví předpokládanou hodnotu v souladu se ZZVZ a

navíc se značnou rezervou, jak tomu bylo v šetřeném případě, případné uhrazení ceny

veřejné zakázky zjištěné až v průběhu jejího plnění, kterou dojde k překročení finančního

limitu pro určení režimu veřejné zakázky, nebude porušením ZZVZ.

Zadavatel se tedy v posuzovaném případě nemusí obávat toho, že pokud by se

vybranému dodavateli podařilo prodat předmětné nemovitosti za tak vysokou prodejní

cenu, že by mu v důsledku toho náležela provize 5 494 000 Kč bez DPH či vyšší, že by

se zadavatel kvůli tomu zpětně dopustil porušení ZZVZ spočívajícím v tom, že nesprávně

stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a v důsledku toho její režim a druh

zadávacího řízení. Obava zadavatele, že by se vystavil hrozbě pokuty ze strany Úřadu, je

tedy lichá.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17387.html

ÚOHS R0063/2021/VZ § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Shodně se zadavatelem se domnívám, že skutečnost, že zadavatel v zadávacích

podmínkách nestanoví maximálně přípustnou výši nabídkové ceny, sama o sobě nebrání

tomu, aby zadavatel kvůli enormním nabídkovým cenám zrušil zadávací řízení, pokud v

rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně odůvodní a prokáže, že se jedná ve

smyslu § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ o důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze po

zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. (…)

V posuzovaném případě však zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení

odůvodnil druhý důvod zrušení zadávacího řízení nedostatečně, a proto se mu nepodařilo

prokázat, že by byly splněny podmínky pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2

písm. d) ZZVZ. I kdyby však bylo zadavatelem odůvodněno a prokázáno, že navrhovatel

prodá nemovitosti za celkovou cenu, která bude minimálně o 42,5 % vyšší než cena

určená znaleckými posudky, a proto provize navrhovatele bude činit 6 % a více, ani v

takovém případě by nebylo možné považovat druhý důvod zrušení zadávacího řízení za

důvod hodný zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ.

Je to z toho důvodu, že zadavatel nijak nerozvedl a ničím nepodložil své konstatování, že

v daném sektoru lze provizi ve výši 6 % považovat již za neekonomickou. A i kdyby toto

pravidlo samo o sobě vždy platilo, automaticky to neznamená, že to zadavatele

opravňuje zrušit zadávací řízení – vždy totiž bude záležet na okolnostech konkrétního

zadávacího řízení.

Pokud tak ale zadavatel v šetřeném případě neučinil a nabídka navrhovatele, která byla

podle výsledku hodnocení nabídek shledána jako ekonomicky nejvýhodnější, pro něj

subjektivně není ekonomicky tak výhodná, jak by mohla být, pokud by této „chyby“ (z

pohledu zadavatele) zadávací dokumentace nebylo, je třeba v takovém případě zkoumat,

zda zadavatelem tvrzený nedostatek zadávací dokumentace dosahuje takové intenzity,

aby se jednalo o důvod, který atakuje samotný smysl dokončení již zahájeného

zadávacího řízení, jenž vystavuje zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by

zadávací řízení zrušeno nebylo (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1.

2010).

Každá chyba v zadávací dokumentaci totiž nemůže být důvodem pro zrušení zadávacího

řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, ale jen chyba natolik závažná/intenzivní (důvod

hodný zvláštního zřetele), pro kterou nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby v

zadávacím řízení pokračoval (rovněž viz bod 74 napadeného rozhodnutí). V opačném

případě by se z institutu zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ

mohl stát nástroj libovůle a korupce.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17387.html

ÚOHS S0501/2020/VZ § 63 odst. 1

ZVVZ

Pro posouzení souladu použití jednacího řízení bez uveřejnění se zákonem je třeba vždy

přistoupit jednak k posouzení naplnění formální podmínky ve zbývající části, tj. zda

zadavatel podstatně nezměnil zadávací podmínky veřejné zakázky oproti původním

zadávacím podmínkám, a též k posouzení naplnění materiální podmínky použití tohoto

druhu zadávacího řízení, tj. zda důvody pro použití jednacího řízení bez uveřejnění

nebyly vytvořeny „zaviněným jednáním“ zadavatele, v posuzovaném případě

nezákonným nastavením původních zadávacích podmínek VZ 2, jelikož dle již ustálené

rozhodovací praxe Úřadu i soudů nemohou být důvody pro postup v JŘBU zapříčiněny

předchozím postupem zadavatele.

 

Ustanovení o délce lhůty, která má být zadavatelem dodržena mezi zrušením otevřeného

řízení a zahájením jednacího řízení bez uveřejnění, však již není v současné době

v účinném znění zákona implementováno. Pakliže tedy bylo úmyslem zákonodárce lhůtu

pro zahájení jednacího řízení bez uveřejnění v citovaném ustanovení aktuálně účinného

zákona vůbec neupravovat, není zadavatel v tomto konkrétním případě žádnou takovou

zákonnou lhůtou vázán.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17384.html

potvrzeno

R0066/2021/VZ

ÚOHS S0028/2021/VZ § 46 odst. 1

ZZVZ

Za situace, kdy v nabídce účastníka zadávacího řízení absentují některé údaje či

doklady, nelze ze stany obviněného v případě nevyloučení zmiňovaného dodavatele

rezignovat na postup dle ustanovení § 46 zákona, směřujícího ke zhojení uvedených

nedostatků nabídky, neboť pro zachování zásady transparentnosti lze k nevyloučení

nabídky s chybějícími doklady či údaji přistoupit pouze ze zákonem předvídaných

důvodů. Není rovněž přípustné, aby obviněný tím, že si v zadávacích podmínkách

vyhradí, že v případě nevyplnění některých položek položkového rozpočtu může, nikoli

musí, takovou nabídku vyřadit (srov. bod č. 29 odůvodnění tohoto rozhodnutí),

modifikoval obsah ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) zákona tak, že by nebylo zřejmé a

předvídatelné, za jakých podmínek dojde ke splnění podmínek účasti v zadávacím řízení.

(…) nelze ztotožnit s tvrzením obviněného, dle kterého nedošlo v důsledku akceptace

nabídky vybraného dodavatele bez kompletního položkového rozpočtu k ovlivnění výběru

dodavatele ani k porušení zákona, když cena sjednaná ve smlouvě o dílo byla nižší než

nabídkové ceny ostatních účastníků zadávacího řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17382.html

potvrzeno

R0069/2021/VZ

ÚOHS S0385/2020/VZ § 46 odst. 1

ZZVZ

Úřad má se zřetelem k zásadě transparentnosti za to, že pokud v souvislosti

s prokázáním kvalifikace konkrétního dodavatele vyvstanou na straně zadavatele

jakékoliv pochybnosti, je nejen jeho možností, ale taktéž i jeho povinností tyto

pochybnosti odstranit, a mít tak postaveno najisto, že účastník zadávacího řízení

příslušné kritérium technické kvalifikace skutečně prokázal, čímž rovněž splnil podmínky

účasti v zadávacím řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17396.html

potvrzeno

R0064/2021/VZ

ÚOHS S0385/2020/VZ § 113 odst. 1

ZZVZ

Skutečnost, že zadavatel neuvedl žádné informace o provedeném posouzení nabídkové

ceny např. v protokolu o otevírání obálek nebo v rozhodnutí o výběru dodavatele, pak

není relevantní, neboť ze zákona nevyplývá povinnost zadavatele výslovně v některém z

dokumentů, který vyhotovuje o průběhu zadávacího řízení, uvést skutečnost, zda

posuzoval nabídkovou cenu vybraného dodavatele též z pohledu institutu mimořádně

nízké nabídkové ceny, a to ani v případě, že si ve výzvě vyhradil povinnost nabídkovou

cenu přezkoumat.

 

Aby mohl Úřad dospět k závěru, že postup zadavatele při posouzení nabídkové ceny

vybraného dodavatele byl v souladu se zákonem a transparentní, je třeba, aby bylo

z dokumentace o zadávacím řízení seznatelné, že se zadavatel objasněním mimořádně

nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele zabýval a s jakým výsledkem.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17396.html

potvrzeno

R0064/2021/VZ

ÚOHS S0189/2021/VZ § 61 odst. 10

ZZVZ

§ 242 odst. 2

ZZVZ

V situaci, kdy pravidlo obsažené v ustanovení § 242 odst. 4 věta před středníkem zákona

nemůže na jednací řízení s uveřejněním dopadat (vzhledem k tomu, že se vztahuje na

jiné druhy zadávacích řízení a pro jednací řízení s uveřejněním je stanoveno pravidlo

zvláštní), je nutno podání námitek proti zadávacím podmínkám stanoveným ve fázi

jednacího řízení po konci lhůty pro podání předběžných nabídek podřadit pod jiné

ustanovení § 242 zákona.

 

Úřad má za to, že s ohledem na znění § 61 odst. 10 zákona (podle kterého je zadavatel

v případě změny nebo doplnění zadávacích podmínek povinen účastníky zadávacího

řízení o takovéto změně či doplnění písemně informovat) je třeba na danou situaci

nahlížet prizmatem ust. § 242 odst. 2 zákona, které se uplatní právě i v případě jednacího

řízení s uveřejněním (resp. v zákoně není výslovně stanoveno, že by ji při použití tohoto

druhu zadávacího řízení nebylo možno uplatnit).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17391.html

ÚOHS S0049/2021/VZ § 175 odst. 1

ZZVZ

Úřad tedy v souladu se závěry rozhodnutí předsedy Úřadu uvádí následující. Obrat lze

obecně chápat jako množství finančních prostředků přijatých ekonomickým subjektem za

konkrétní období; do obratu se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Ve smyslu vedení

účetnictví lze obrat chápat jako úhrn příjmových a výdajových položek na konkrétním

účtu. V účetní terminologii je obrat chápán též jako obrat účtu. Obrat účtu pak představuje

číselné vyjádření celkového pohybu aktiv, pasiv, popřípadě nákladů a výnosů za určité

období, obrat je tedy vyjádřením veškerého příjmu, který konkrétní subjekt obdrží za

určitou časovou jednotku (za časové období). (Viz přiměřeně závěry vztahující se obecně

k pojmu obrat a jeho zákonné definici vyplývající z rozsudku Krajského soudu v Brně ze

dne 27. 3. 2018, sp. zn. 29 Af 2/2016.) (…) pracovat pouze s částkou za služby PATROL

group ve výši 400 Kč/měsíčně je v rozporu s ustanovením § 175 odst. 1 zákona, kde se

hovoří o obratu dodavatele, nikoli o jeho zisku (který PATROL group plyne právě z částky

400 Kč bez DPH/měsíčně fakturované uživatelům koncese za jím poskytované služby).

Skutečnost, že PATROL group přijímá veškerá peněžní plnění od uživatelů koncese

(koncových zákazníků společnosti PATROL group), a to i ta, která se mají pouze

„přefakturovávat“ na základě smlouvy o PCO a vzorové smlouvy, je z hlediska stanovení

předpokládané hodnoty koncese významná, neboť na tato veškerá peněžní plnění od

uživatelů koncese je třeba nahlížet jako na plnění, která se stávají součástí obratu

dodavatele za dobu trvání koncese. Nezáleží tedy na reálném zisku dodavatele, nýbrž na

tom, kolik finančních prostředků dodavatel obdrží od všech koncových uživatelů koncese

právě díky uzavřené koncesi.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17407.html

potvrzeno

R0079/2021/VZ

ÚOHS S0100/2021/VZ § 241 ZZVZ S ohledem na uvedené proto Úřad konstatuje, že stěžovatel fakticky po obviněném

požadoval toliko zodpovědět dotaz jakýmkoliv relevantním způsobem a rovněž

prodloužení lhůty pro podání nabídek o celou délku,(…) dal jednoznačně najevo, že

takový postup obviněného by považoval za vyhovění námitkám proti zadávacím

podmínkám šetřené veřejné zakázky. Úřad k tomu dodává, že ačkoliv je výše uvedený

způsob podání námitek „s podmínkou“ pro jejich (ne)vyřízení neobvyklý, nelze jej vyloučit,

resp. zákon jej nezapovídá.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17403.html

potvrzeno

R0085/2021/VZ

ÚOHS S0140/2021/VZ § 18 odst. 2

ZZVZ

Na uvedeném zjištění ničeho nemění ani skutečnost, že zadavatel požadoval v případě

VZ I. mj. vybavení, které nepatří do standardní výbavy poptávaných vozidel. Výrobci

osobních automobilů totiž běžně poskytují velice široké možnosti přizpůsobení

odebíraných vozidel, včetně možného nadstandardního vybavení dle požadavků každého

zákazníka. Vyráběná a dodávaná vozidla se tak budou vždy, byť v minimální míře, pro

jednotlivé odběratele lišit. Uvedené přizpůsobení na základě volitelné výbavy však nelze

v šetřeném případě, kdy je zachován shodný účel vozidel poptávaných na základě obou

veřejných zakázek, tj. zajištění běžných provozních potřeb zadavatele, považovat za

relevantní pro případné učinění závěru o vzájemné nesouvislosti plnění poptávaného na

základě veřejné zakázky I a veřejné zakázky II.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17399.html

ÚOHS S0061/2021/VZ § 18 odst. 2

ZZVZ

Vzhledem k uvedenému je, z hlediska posuzování jednotlivých plnění na právní služby a

právní poradenství, nezbytné najít specifickou hranici, která vytyčuje existenci funkčního

celku (…) touto hranicí nemůže být pouze věcná souvislost předmětu plnění z hlediska

konkrétní náplně právních služeb, nýbrž že řešení musí spočívat v širším pojetí, a to v

hledisku poskytování poradenství v obecně vytyčeném oboru (obor právo), profesi,

případně v širším poradenském zaměření ohraničeném jinou jasně identifikovatelnou a

nespornou společnou proměnnou, a to v rámci určitého časového horizontu (…). Blíže v

této věci Úřad odkazuje také na své předešlé závěry, obsažené např. v rozhodnutí Úřadu

ze dne 24. 6. 2014, č. j. ÚOHS-S174/2014/VZ13396/2014/522/JCh, dle kterého „[…] není

podstatné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní poradenství má týkat, ale

rozhodné je, zda se tyto právní služby týkají právního poradenství pro zadavatele a jsou

uzavírány v časově blízkém období […] za předmět veřejné zakázky je třeba považovat v

případě smluv o poskytování právních služeb právě ‚poskytování právních služeb‘. V

případě uzavírání smluv, u nichž má být poskytována tatáž činnost – právní poradenství,

ať už ve formě tvorby právních analýz, posouzení, návrhů smluv či účasti na jednání je

právní poradenství […] plněním svým charakterem ‚totožným či obdobným‘, a tedy

plněním stejného nebo srovnatelného druhu“, či rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 13. 2.

2017, č. j. ÚOHS-R237/2016/VZ-05447/2017/323/KKř, ve kterém předseda Úřadu uvedl,

že „[…] v případě posuzování dělení předmětu veřejné zakázky na poskytování právních

služeb po určité časové období zadavateli ‚odpadla‘ jakási nutnost komparovat shody a

rozdíly jednotlivých poptávaných plnění, neboť […] se bude jednat o plnění stejného či

srovnatelného druhu, kteréžto má být poptáváno jakožto jedna veřejná zakázka.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17413.html

ÚOHS S0024/2021/VZ § 53 odst. 1

ZZVZ

Úřad má na základě výše uvedeného za to, že dopis (…) postrádá náležitosti dle přílohy

č. 6 zákona, a tedy není výzvou k podání nabídek ve smyslu zákona. Avšak vzhledem k

tomu, že v dopisu byl uveden přímý odkaz na profil zadavatele, kde je výzva k podání

nabídky i zadávací dokumentace dostupná bez dalšího, měl daný postup obviněného

stejný dopad na konkurenční prostředí jako v případě, kdy by se obviněný obeslaným

dodavatelům rozhodl poslat již přímo výzvu k podání nabídky ve smyslu § 53 odst. 1

zákona. Dle názoru Úřadu měl tudíž obviněný v případě, že se dobrovolně rozhodl

odeslat dopis konkrétním dodavatelům, postupovat obdobně jako v případě odesílání

výzvy k podání nabídek dle § 53 odst. 1 zákona, a tedy odeslat dopis alespoň 5 různým

dodavatelům, což však neučinil. Obviněný tedy tím, že dopis odeslal pouze 3 konkrétním

dodavatelům, neoprávněně zvýhodnil obeslané dodavatele a dostal se tak svým

postupem do rozporu se zásadou rovného zacházení dle § 6 odst. 2 zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17438.html

ÚOHS S0024/2021/VZ § 53 odst. 4

ZZVZ

Co se týče argumentu zadavatele (…) jelikož na základě ustanovení § 53 odst. 4 zákona

je dodavatelům umožněno nahradit doklady o kvalifikaci v nabídkách čestným

prohlášením, Úřad pro úplnost konstatuje, že zadavatelem tvrzené použití § 53 odst. 4

zákona (konkrétně pak jeho věty třetí, která umožňuje dodavatelům předkládat v

nabídkách doklady o kvalifikaci v kopiích nebo je nahradit mimo jiné čestným

prohlášením) není pro splnění povinnosti plynoucí z § 122 odst. 3 písm. a) zákona

relevantní. Ustanovení § 53 odst. 4 věty třetí zákona totiž stanoví určitá práva

dodavatelům, která však lze uplatnit pouze při podávání nabídek, kdežto ustanovení §

122 odst. 3 písm. a) zákona stanoví zadavateli po výběru dodavatele povinnost vyžádat

si od vybraného dodavatele již originály nebo ověřené kopie konkrétních dokladů o jeho

kvalifikaci. Zadavatel nemá povinnost zaslat vybranému dodavateli výzvu k předložení

originálů nebo ověřených kopií o jeho kvalifikaci pouze v případě, kdy těmito doklady již

disponuje.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17438.html

ÚOHS S0079/2021/VZ § 123 písm.

b) bodu 2

ZZVZ

Úřad tedy konstatuje, že ve vztahu k předmětné kvalifikaci vybraného dodavatele

zadavatel v oznámení o výběru dodavatele uvedl pouze strohý a nepřezkoumatelný závěr

o tom, že vybraný dodavatel doložil údaje o referenčních zakázkách (seznam

referenčních zakázek) a příslušnou kvalifikaci dle požadavků zadávací dokumentace

splnil, a to přestože je dle § 123 písm. b) bodu 2. zákona povinností zadavatele uvést v

oznámení o výběru dodavatele údaje rozhodné pro prokázání mimo jiné technické

kvalifikace. Zadavatel tak měl v oznámení o výběru dodavatele např. uvést, jaké

referenční zakázky předložil vybraný dodavatel za účelem prokázání kritéria technické

kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona včetně specifikace zadavatelem

požadovaných parametrů (tak jak bylo stanoveno v zadávací dokumentaci) a jaké z

těchto referenčních zakázek zadavatel pokládá za relevantní k prokázání předmětného

kritéria technické kvalifikace.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17428.html

potvrzeno

R0084/2021/VZ

ÚOHS R0089/2021/VZ § 18 odst. 2

ZZVZ

Lze jistě souhlasit s Úřadem, že v daném případě místní a funkční souvislost spolu úzce

souvisejí (což je patrné z povahy daného předmětu plnění – fakticky obdoby liniové

stavby), a že jejich míru je třeba posuzovat vždy individuálně na základě konkrétních

okolností daného případu. Nepostačí tak prostý závěr o tom, že vzhledem k územní

příslušnosti k obci Těrlicko je dána místní souvislost.

 

Rovněž nelze akceptovat závěr Úřadu o tom, že veřejné zakázky byly zadávány s

jednotným záměrem, kterým bylo zajištění bezpečného pohybu chodců a bezbariérovosti

chodníků. Určení jednotného cíle, pokud není výslovně definován zadavatelem, je

složitou otázkou. Podstatné pro určení záměru veřejných zakázek je mimo jiné i to, zda

jejich společný smysl je jiný, než jaký dává každá veřejná zakázka samostatně (srov. bod

17 rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 71/2011 ze dne 26. 4. 2012, v němž

šlo o kulturní vystoupení rozdělené na části, které spolu dávaly jiný smysl než jednotlivé

části samostatně).

 

Při dovození funkční souvislosti u veřejných zakázek na rekonstrukci chodníků nelze

odhlížet od samotného smyslu chodníku jako takového (tedy jeho funkčního účelu). Tím

je poskytnout prostor pro bezpečný pěší pohyb v délce chodníku, tedy z místa jeho

začátku do místa jeho konce. (…) Chodník, na který nenavazuje chodník další (který je

ale rovněž rekonstruován), je zcela jistě dostatečný k plnění své technické funkce, tedy k

zajištění bezpečného pohybu chodců. Není tak třeba, aby na sebe chodníky navazovaly,

aby poskytovaly zamýšlený užitek, nýbrž každý chodník zvlášť (či ve spojení s

navazujícími chodníky) poskytuje zamýšlené užitky samostatně. Naopak v případě

bezprostřední návaznosti chodníku vedoucího podél silnice na další chodník vedoucí

podél jiné silnice lze jistě uvažovat o funkční souvislosti (dané poskytnutím prostoru pro

pěší pohyb ze začátku prvního chodníku až na konec chodníku druhého) v úzké spojitosti

s místní souvislostí (přímá návaznost). V takovém případě oba chodníky pospolu

poskytují sledovaný funkční užitek. V posuzovaném případě předměty plnění veřejných

zakázek nejen že na sebe přímo nenavazovaly, ale rovněž je nespojoval žádný další

chodník. Jak lze zjistit z veřejně dostupných internetových map, mezi předměty plnění je

značná vzdálenost (cca 4 km) a při chůzi z jednoho chodníku na druhý musí chodec vždy

absolvovat významný (převážný) úsek cesty po kraji silnice. V daném případě tak nelze

dovodit to, že by chodníky společně naplňovaly účel bezpečného pohybu chodců po obci

Těrlicko nebo společně (tedy jako celek) plnily jinou předvídanou funkci.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17430.html

ÚOHS R0060/2021/VZ § 92 ZZVZ Předně je třeba souhlasit s obecným závěrem, že ze zákona nevyplývá pro zadavatele

povinnost učinit stavební povolení součástí zadávací dokumentace, a to ani

prostřednictvím aplikace zásady transparentnosti. Zákon jasně stanoví, že zadavatel

poskytne zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v

zadávacím řízení, z této povinnosti jistě nelze vyvozovat povinnost poskytnout stavební

povolení v případě, že veřejnou zakázkou je stavba povolení podléhající (srov. rovněž

bod 259 napadeného rozhodnutí). Z judikatury Nejvyššího soudu se přitom podává, že

chybějící stavební povolení není důvodem neplatnosti smlouvy o dílo (srov. rozsudek

Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2080/2013). Platí rovněž, že stavební

povolení zavazuje stavebníka, nikoliv přímo zhotovitele, a je to stavebník, který nese

odpovědnost za porušení povinností uložených ve stavebním povolení, a to bez ohledu

na to, zda stavební práce prováděl sám nebo prostřednictvím svého smluvního partnera

(srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2102/2002).

Pokud tedy platí, že i bez stavebního povolení lze jasně specifikovat předmět smlouvy o

dílo, kterým je stavba (typicky prostřednictvím projektové dokumentace), měly by tytéž

podklady v obecné rovině stačit pro specifikaci předmětu veřejné zakázky (díla) v

zadávacích podmínkách.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17424.html

vztah k

S0005/2021/VZ

ÚOHS R0060/2021/VZ § 36 odst. 4

ZZVZ

K postoji navrhovatele, dle kterého je zadavatel povinen uvést v zadávací dokumentaci

všechny podstatné informace, které byly obsahem předběžných tržních konzultací,

zejména informace o tom, které návrhy účastníků předběžných tržních konzultací

zadavatel neakceptoval a proč, lze uvést, že takovou povinnost zadavatel s odkazem na

§ 36 odst. 4 zákona nemá. Povinnost identifikovat podílející se osoby a všechny

podstatné informace se rovněž vztahuje ke konkrétní předběžné tržní konzultaci, která

byla do zadávací dokumentace prostřednictvím uvedené konkrétní informace promítnuta.

Zadavatel tak nemá povinnost dle § 36 odst. 4 zákona zveřejnit v zadávací dokumentaci

všechny informace ze všech předběžných tržních konzultací a rovněž není povinen

odůvodňovat, proč určité návrhy neakceptoval. Lze sice zadavatelům doporučit, aby v

souladu se zásadou transparentnosti přistoupili ke zveřejnění co největšího množství

informací z předběžných tržních konzultací, (…).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17424.html

vztah k

S0005/2021/VZ

ÚOHS R0060/2021/VZ § 77 odst. 2

písm. a)

ZZVZ

Na tomto místě považuji za vhodné uvést, jaký způsob stanovení požadavků na profesní

způsobilost dle § 77 zákona považuji za vhodný s ohledem na duplicitu některých

živnostenských oprávnění. Zadavatelé by měli zásadně své požadavky na profesní

způsobilost formulovat materiálně, tedy uvádět, k jaké činnosti požadují oprávnění, nikoliv

stanovovat taxativní výčet všech konkrétních dokladů, kterými má být profesní

způsobilost prokazována. (…). Není navíc na škodu, aby zadavatelé uvedli příkladmo,

kterými konkrétními živnostenskými oprávněními lze dle jejich

názoru splnit kvalifikační předpoklady.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17424.html

vztah k

S0005/2021/VZ

ÚOHS R0060/2021/VZ § 167 odst. 1

ZZVZ

Zastávám názor, že výklad ustanovení § 167 odst. 1 zákona byl proveden Úřadem

správně.(…), neboť by bylo zcela nesmyslné, aby zadavatelé měli dovoleno buď pouze

stanovit požadavek na kvalifikaci dle § 79 odst. 2 zákona, nebo požadavek zcela nový,

který není v § 79 odst. 2 zákona zmíněn, jak tvrdí navrhovatel. Již z jazykového výkladu

předmětného ustanovení je zřejmé, že zadavatelům se povoluje stanovit jakákoliv kritéria

kvalifikace, pokud dodrží stanovená pravidla. (…). Lze tedy v plném rozsahu souhlasit se

závěrem, že pokud je dovoleno zadavateli stanovit jiné zcela nové kritérium kvalifikace,

musí mu být logicky umožněno i modifikovat kritérium stávající.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17424.html

vztah k

S0005/2021/VZ

ÚOHS R0060/2021/VZ § 41 ZZVZ Zde je nutno konstatovat, že požadavek zadavatele na možnost uplatnit bankovní záruku

u tuzemské instituce je zcela oprávněný a je nutno se ztotožnit se závěry obsaženými v

bodě 528 napadeného rozhodnutí. Veřejný zadavatel má oprávněný zájem na tom, aby

byl v případě porušení konkrétní povinnosti ze strany dodavatele schopen jednoduše

uplatnit své nároky plynoucí z bankovní záruky, aniž by mu byl proces jejich uplatnění

ztížen případnými odlišnostmi v jednotlivých právních řádech jiných států, zároveň by

však dodavatel neměl být omezen v možnosti zvolit si bankovní ústav.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17424.html

vztah k

S0005/2021/VZ

ÚOHS S0145/2021/VZ § 83 odst. 1

písm. d)

ZZVZ

Zadavatel by měl být na základě písemného závazku jiné osoby schopen jasného úsudku

o tom, zda je zajištěno, že veřejná zakázka bude realizována opravdu tím, kdo danou

schopností disponuje, nikoliv tím, kdo si ji – toliko pro účely zadávacího řízení – pouze

„obstaral“, resp. „koupil“. Je tedy nezbytné, aby byl zadavatel na základě písemného

závazku jiné osoby schopen jednoznačně určit, jakým konkrétním způsobem se bude tato

„kvalifikovaná jiná osoba“ podílet na plnění dané veřejné zakázky. (…) Je tedy nezbytné,

aby z takto vymezeného závazku vyplývala reálná míra participace jiné osoby na plnění

veřejné zakázky, dále závazek dodavatele k reálnému poskytnutí věcí, práv či osob a

jejich přesný popis. Jinými slovy řečeno, zadavatel musí mít na základě vymezeného

závazku jednoznačně postaveno najisto, v jakých částech plnění, jakým způsobem a do

jaké míry se bude tato jiná osoba podílet na plnění předmětu veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17431.html

ÚOHS S0161/2021/VZ § 44 odst. 2

ZZVZ

Prvním závěrem je, že osoba, která se podílela na přípravě veřejné zakázky, se může

nacházet ve střetu zájmů (přičemž by se dle Úřadu mohlo teoreticky jednat i o přípravu

veřejné zakázky související). Druhým závěrem pak je, že v případě, že je u některého

účastníka identifikován hrozící střet zájmů, je zadavatel povinen přijmout k jeho

odstranění opatření k nápravě. Vyloučení takového účastníka je však přitom až nejzazší

možností, neboť tím dochází k omezení hospodářské soutěže na trhu a zadavatel by tak

měl vždy zvážit, zda je možné učinit pro hospodářskou soutěž méně omezující opatření.

Zadavatel v oznámení o vyloučení, ani v žádném z pozdějších dokumentů (myšleno

zejména rozhodnutí o námitkách a vyjádření k návrhu) žádným způsobem neodůvodňuje,

jaký vliv navrhovatel má nebo mohl mít na výsledek šetřeného zadávacího řízení. Uvádí

pouze to, že navrhovatel měl přístup k více informacím, což však dle Úřadu samo o sobě

nijak nedokládá, že by navrhovatel, resp. společnost TELMONT, měl nebo mohl mít vliv

na výsledek zadávacího řízení. (…)  Dle Úřadu není,(…) vyloučeno, že na straně

navrhovatele skutečně střet zájmů hrozil či mohl existovat. Úřad k tomu dodává, že

reflektuje obavu zadavatele z narušení zásady rovného zacházení a zásady zákazu

diskriminace,(…). Existence takových (a třeba i oprávněných) obav však dle Úřadu

neumožňuje zadavateli přistoupit k vyloučení účastníka zadávacího řízení z „opatrnosti“,

aniž by měl naplněny podmínky stanovené v ustanovení, které bylo dle něj porušeno.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17444.html

ÚOHS R0090/2021/VZ § 89 odst. 5

ZZVZ

V dané situaci lze proto bezesporu nalézt oba pohledy, kterými je možno pojmenování

„Activated filter media“ vnímat. Ačkoliv uvedené pojmenování může být označením

konkrétního výrobku, z důkazů předložených zadavatelem jednoznačně vyplynulo, že

může být vnímáno i jako obecné označení určitého druhu výrobku. Jde patrně o

specifickou situaci, že původně označení konkrétního výrobku získalo i obecný význam

do té míry, že při prostém užití tohoto označení již nelze jednoznačně říci, zda jde o

označení konkrétní nebo obecné. V takovém případě je bezesporu rozhodující, jak k

tomuto označení přistoupil zadavatel, za předpokladu, že své stanovisko jasně vysvětlil.

(…) V něm bylo jednoznačně všem potenciálním dodavatelům sděleno, že zadavatel pod

tímto pojmem vnímá obecné označení, a že tedy konkrétní výrobek neoznačuje, ani jej

nevyužívá jako odkaz.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17446.html

ÚOHS S0099/2021/VZ § 46 odst. 1

ZZVZ

Jestliže tedy dodavatel, resp. účastník zadávacího řízení předloží v zadávacím řízení

jednu ze svých referencí, o které má za to, že nejlépe odpovídá požadavkům zadavatele,

a zadavatel se však s „výběrem“ reference účastníka zadávacího řízení neztotožní, bez

dalšího to neznamená, že není kvalifikován veřejnou zakázku plnit. Pokud je fakticky

možné jednu referenci účastníka zadávacího řízení nahradit jinou, pak je v zájmu

zadavatele, takovou „změnu“ připustit. (…)  Pokud tedy účastník zadávacího řízení na

základě žádosti zadavatele doplnil nové „reference“, které nebudou hodnoceny, pak je

takový postup v souladu se zákonem. Je tím totiž ověřena pouze schopnost účastníka

zadávacího řízení plnit předmět veřejné zakázky (tzn. jeho kvalifikovanost) a nedochází k

materiální změně nabízeného plnění. Proto je možno připustit doložení dalších/nových

dokladů prokazujících splnění podmínek účasti (za podmínek stanovených § 46 odst. 1 a

2 zákona). (…) Jelikož se jedná o posouzení kvalifikace dodavatele, má Úřad za to, že je

zadavatel oprávněn a současně i povinen tyto další reference přijmout a posoudit, zda je

jejich prostřednictvím eventuálně navrhovatel kvalifikován (pakliže by dospěl k závěru, že

k prokázání technické kvalifikace původně předložené referenční zakázky

nepostačovaly), a nikoliv tyto bez bližšího přezkoumání jejich obsahu odmítnout.

Uvedený závěr pak z pohledu Úřad platí i v situaci, kdy zadavatel v žádosti o objasnění

nabídky výslovně nevyzval navrhovatele k předložení nových skutečností ve vztahu k

jeho kvalifikovanosti. Úřad v tomto ohledu nijak nezpochybňuje, že aplikace

§ 46 zákona je právem zadavatele, avšak je současně přesvědčen, že za situace, kdy

zadavatel tento postup aktivuje, je dodavatel oprávněn doložit další skutečnosti vztahující

se k prokázání jeho kvalifikovanosti.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17461.html

potvrzeno

R0088/2021/VZ

ÚOHS S0162/2021/VZ Úřad konstatuje, že dle jeho přesvědčení zadavatel (…) zohledňuje zkušenosti

dodavatele jako „celku“ (tedy nikoliv zkušenosti jednotlivých osob, např. zaměstnanců

dodavatele), tj. spíše „obecné” zkušenosti dodavatele v daném oboru, které tento

dodavatel získal v minulosti ve vztahu k obdobnému plnění. Dle názoru Úřadu se tak

zadavatelem hodnocené zkušenosti dodavatele váží k předmětu plnění odlišných, byť

obdobných (referenčních) zakázek, a nikoliv k předmětu plnění zadávané části B veřejné

zakázky. Právě již sama skutečnost, že má být v šetřeném případě hodnocena předchozí

spíše „obecná” zkušenost dodavatele, a nikoliv nabídka samotná, tedy kvalita předmětu

plnění zadávané části B veřejné zakázky, dle Úřadu svědčí o zjevné neprovázanosti

předmětného hodnotícího kritéria se samotným předmětem plnění zadávané části B

veřejné zakázky, a tedy o postupu zadavatele v rozporu s § 116 odst. 1 zákona.  (…)

ÚOHS-R0228,0241/2020/VZ, č. j. ÚOHS-03271/2021/162/HSc ze dne 23. 2. 2021, v

němž předseda Úřadu konstatoval, že „kvalitativní kritéria musí být spojena s předmětem

veřejné zakázky a nikoliv se zkušeností dodavatele s odlišnou, tzv. referenční zakázkou,

neboť je stále třeba mít na paměti, že hodnocení obecné zkušenosti zadavatele se v

případě nadlimitních veřejných zakázek nepřipouští – právní úprava hodnocení totiž stojí

na principu, že zvolená hodnotící kritéria musí mít k poskytovanému plnění hmatatelnou a

konkrétní vazbu. Hodnotí se totiž nabízené plnění, nikoliv osoba dodavatele. (…) V

souvislosti s výše uvedeným Úřad konstatuje, že pokud zadavatel chtěl v některém z

kritérií hodnocení nezbytně zohlednit přímo zkušenosti dodavatelů, mohl za tímto účelem

využít např. kritéria kvality uvedeného v § 116 odst. 2 písm. e) zákona, tj. zohlednit

zkušenosti získané např. konkrétním týmem zaměstnanců dodavatele a ve vztahu k

tomuto týmu ve smlouvě na realizaci předmětu plnění zadávané části B veřejné zakázky

zakotvit, že se bude na plnění zadávané části B veřejné zakázky přímo podílet.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17472.html

ÚOHS R0101/2021/VZ § 79 ZVVZ Zadavatel má možnost klást konkrétní požadavky na splnění technické kvalifikace,

avšak tyto požadavky jsou limitovány zásadou zákazu diskriminace a zároveň

požadavkem na jejich odůvodněnost ve vztahu k omezování hospodářské soutěže.

Jakmile tedy byť jen jeden z požadavků překročí mez odůvodnitelnosti a lze shledat,

že narušuje hospodářskou soutěž tím způsobem, že formou skryté diskriminace není

některým potenciálním uchazečům umožněno podat nabídku, je nutno konstatovat, že

tento požadavek není stanoven v souladu se zásadou zákazu diskriminace a celé

zadávací řízení je tak stiženo vadou, která je odstranitelná pouze v případě, že dosud

neuplynula lhůta pro podání nabídky.

Stejně tak mohou požadavky na technickou kvalifikaci narušovat hospodářskou soutěž

ve svém souhrnu či kombinaci, ačkoliv jednotlivá kritéria požadavkům zákona vyhovují.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17469.html

ÚOHS R0101/2021/VZ § 79 ZVVZ Požadavky na technickou kvalifikaci by měly být vždy tak obecné, aby dostatečně

ověřovaly schopnost dodavatelů plnit veřejnou zakázku a zároveň umožňovaly co

nejširší hospodářskou soutěž.

Pokud jsou zadavatelem stanoveny požadavky velmi specifické, musí být odůvodněné

tak, aby bylo patrné, že a proč dostatečně kvalifikovaným k plnění veřejné zakázky

nemůže být dodavatel, který má zkušenosti obecnější.

Kritérium také musí mít vztah k předmětu veřejné zakázky.

Pouze vztahem kritéria technické kvalifikace k předmětu veřejné zakázky však nelze

paušálně odůvodnit jakékoliv kritérium. Toto kritérium musí být přiměřené (…)

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17469.html

ÚOHS S0159/2021/VZ § 46 ZZVZ Úřad na tomto místě považuje rovněž za vhodné připomenout, že tak jako zadavatel

odpovídá za správnost a úplnost zadávacích podmínek, stejně tak dodavatel

bezesporu odpovídá za svou nabídku a důsledky jeho chyb v nabídce tak jdou nepochybně k jeho tíži.

Uložení obecné povinnosti zadavateli, aby dodavatele vyzýval k objasnění či doplnění

nejasných či chybějících částí nabídky, by totiž bylo neúměrným přenesením

odpovědnosti za správnost nabídky na zadavatele a s tím souvisejícím zbavením této

odpovědnosti dodavatelů.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17498.html

potvrzeno

R0102/2021/VZ

ÚOHS S0159/2021/VZ § 46 ZZVZ Stěžejní je tak výklad pojmu doplnění nabídky, přičemž předseda Úřadu ve svém již

citovaném rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc ze dne 30. 8.

2019 uvádí, že „za doplnění je nutno považovat připojení něčeho, co původně v

nabídce zcela chybělo nebo sice připojeno bylo, ale bylo uvedeno jinak, než tomu

porozuměl zadavatel, případně v důsledku zjevného pochybení bylo uvedeno mylně,

a ačkoliv nabídka doplněná o tyto původně chybějící informace bude z formálního

hlediska jiná (tedy změněná), než nabídka původní, obsahově, tedy fakticky, se lišit

nebude.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17498.html

potvrzeno

R0102/2021/VZ

ÚOHS S0377/2021/VZ § 18 ZZVZ Funkční souvislost

Úřad nad to doplňuje, že uvedené je v souladu i s tím, že prostřednictvím zadání

předmětu plnění veřejných zakázek I až IV je zjevně sledován základní cíl a účel

spočívající v zajištění bezpečnosti a sjízdnosti silničních komunikací II. a III. třídy na

území spravovaném zadavatelem, jejichž údržba mu byla zadavateli svěřena jeho

zřizovací listinou ze dne 25. 4. 2015.

Rovněž v případě všech uzavřených smluv platí, že potřeba zadání jejich předmětu

plnění nevznikla „nárazově“, například v souvislosti s určitým dříve realizovaným

projektem, kdy následně vyvstala potřeba opravy nekvalitně odvedené práce na

některém konkrétním úseku silnice, neboť jak rovněž potvrdil zadavatel ve svém

vyjádření ze dne 11. 2. 2021, „[p]oruchy byly zjištěny při běžných prohlídkách silnic po

skončení výsprav před zimou“.

Místní souvislost

Úřad konstatuje, že plnění vyplývající z jednotlivých smluv o dílo je spjato výhradně s

územím Středočeského kraje, přičemž mezi místy jednotlivých plnění neexistuje žádná

prostorově relevantní překážka a všechny silnice II. a III. třídy spadající do předmětu

plnění smluv I až IV (…) jsou (…) ve vlastnictví Středočeského kraje, tj. zřizovatele

obviněného.

Úřad neshledává problém ani s možnou relativně větší vzdáleností mezi jednotlivými

místy plnění, neboť stavební práce spočívající v opravě (ošetření) kontrakčních trhlin na

různých úsecích vícero silnic už samy o sobě předpokládají nutnost vypořádat se s

většími nebo menšími vzdálenostmi mezi dílčími místy plnění.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17564.html

ÚOHS S0117/2021/VZ § 116 ZZVZ Vyžadovat po zadavateli při stanovení zadávacích podmínek, aby precizně definoval,

jakým způsobem bude kterému tématu či pokročilému řešení přiřazovat konkrétní

hodnotu na stupnici, je takřka neproveditelné a může být i nežádoucí (viz níže). V této

fázi zadávacího řízení lze jen velmi těžko odhadovat, jakým způsobem budou jednotlivé

body účelu veřejné zakázky naplněny. To záleží právě na kreativitě účastníků zadávacího

řízení. Podrobnější popis by naopak vedl k omezení nabízených originálních řešení a

podrobnější stupnice o více hodnocených stupních by neměla význam, pouze by

zadavatele stavěla do mnohem složitější situace při hodnocení, a navíc více stupňů

nezaručí vyšší transparentnost nastavení a způsobu hodnocení. V důsledku by zadavatel

postupoval proti samotnému smyslu veřejných zakázek s prvky „Best Value Approach“.

Pokud by zadavatel přistoupil na řešení navrhovatele a definoval přesně a jednoznačně

to, co preferuje a názorně ukáže, kolik za takové řešení udělí bodů, tak obdrží od

účastníků zadávacího řízení plnění ve velké míře ovlivněné právě takto konkrétně

naznačeným způsobem hodnocení, čímž zadavatel zároveň eliminuje jakýkoliv tvůrčí

přístup potenciálních dodavatelů k jednotlivým řešením. Nadto zadavatelé při této metodě

hodnocení žádné své konkrétní preference k tomu, co mají či nemají považovat za

přínosné mít nemusí a sledují pouze vlastní cíle, kterých má být dosaženo (sledují

dosažení výsledku, ne nutně zvolenou cestu k dosažení výsledku). Zadavatelé též

nemusí své preference znát nebo je nemusí uvádět záměrně, aby neomezili tvůrčí přístup

potenciálních dodavatelů a poskytli prostor širokému spektru možných řešení, resp. cest

k dosažení cílů, které sledují. Výsledkem širšího (neomezeného) spektra možných řešení

bude přínos pro naplnění účelu a cílů veřejné zakázky. Opačný postup by mohl vést k

omezení originálních řešení.

Ve vztahu k subjektivním kritériím hodnocení se vyjádřil Nejvyšší správní soud v

rozsudku č. j. 4 As 85/2020-38 ze dne 16. 9. 2020, na který odkazoval i zadavatel ve

svém vyjádření, ve kterém „se Nejvyšší správní soud ztotožňuje se závěry krajského

soudu, podle nějž není nezbytné stanovovat kritéria kvality tak, aby hodnocení nabídek

bylo vždy výsledkem matematického výpočtu či jednoznačného měření. V rámci kritérií

kvality může zadavatel vznášet řadu požadavků, které nebudou exaktně měřitelné. Může

se přitom jednat o zcela legitimní požadavky odpovídající předmětu veřejné zakázky

(resp. koncese) i smyslu právní úpravy. V takovém případě je vytvořen určitý prostor pro

uvážení hodnotící komise, který sám o sobě nepředstavuje rozpor s právní úpravou

zadávání veřejných zakázek. Naopak, možnost jistého uvážení hodnotící komise

považuje Nejvyšší správní soud za prospěšnou, pohybuje-li se tato možnost v rozsahu

nezakládajícím pochybnosti o možné svévoli.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17501.html

potvrzeno

R0097/2021/VZ

ÚOHS S0201/2021/VZ § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

(…) konkrétním případě naplnění podmínek podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, musí

zadavatel transparentním, tedy srozumitelným a jednoznačným způsobem popsat a sdělit

účastníkům zadávacího řízení, tedy uvést ve sdělení o zrušení zadávacího řízení podle §

128 odst. 1 zákona.

V odůvodnění tak musí být vždy uvedeny všechny důvody hodné zvláštního zřetele

svědčící pro zrušení zadávacího řízení, kterých se zadavatel dovolává, kdy tyto musí být

dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a srozumitelně popsány, a určení okamžiku, od

něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. (…)

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17524.html

ÚOHS S0138/2021/VZ § 46 ZZVZ Pokud tedy navrhovatel v odpovědi na dotaz č. 5 v rámci objasnění nabídky v návaznosti

na výzvu zadavatele dle § 46 odst. 1 zákona uvedl alternativní řešení, nemohl se dopustit

nezhojitelné vady, resp. změny nabídky, neboť nabídka navrhovatele dle zadávací

dokumentace informace o alternativním řešení k MS SQL databázi obsahovat neměla a

také neobsahovala.

Jak již totiž Úřad dovodil výše, za změnu (doplnění) nabídky je možné považovat toliko

doplnění něčeho, co původně v nabídce zcela chybělo, ačkoliv to mělo být její součástí

dle požadavků zadavatele stanovených v zadávacích podmínkách veřejné zakázky.

Pokud tedy navrhovatel v rámci objasnění nabídky neprovedl změnu nabídky, jelikož

pouze předestřel možné řešení zadavatelem uváděné situace, nikoliv však upustil od

nabízeného plnění v rámci podané nabídky, nelze tak uvažovat o její oprávněnosti či

neoprávněnosti.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17541.html

ÚOHS S0141/2021/VZ § 113 ZZVZ Úřad uvádí, že MNNC se sice obecně neposuzuje ve vztahu k předpokládané hodnotě

veřejné zakázky, ani ve vztahu k nabídkovým cenám ostatních účastníků zadávacího

řízení, nýbrž s ohledem na § 28 odst. 1 písm. o) zákona ve vztahu k předmětu plnění,

avšak tyto informace mohou být, jak ostatně uznává i rozhodovací praxe Úřadu,

rozhodně významným vodítkem pro vyvození závěru, zda se o MNNC jedná, či nikoliv.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17543.html

potvrzeno

R0108/2021/VZ

ÚOHS S0394/2021/VZ § 83 ZZVZ A contrario tedy zadavatel nemůže požadovat, aby dodavatel a jiná osoba nesli

společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky, pokud prostřednictvím

této osoby dodavatel prokazuje jinou než ekonomickou kvalifikaci podle § 78 zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17587.html

ÚOHS S0176/2021/VZ § 46 ZZVZ Vzhledem k tomu, že zadavateli byla dána možnost využít postupu dle § 46 zákona,

zadavatel této možnosti využil a nepřipustil změnu nabídky tím, že přihlédl k nově

předložené referenci vybraného dodavatele, pak za situace, kdy vybraný dodavatel již

splňoval zadavatelem požadovanou technickou kvalifikaci (…), zadavatel nebyl povinen

vyloučit vybraného dodavatele dle § 48 odst. 8 zákona.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17562.html

R0118/2021/VZ
ÚOHS R0104/2021/VZ § 78 odst. 2

ZZVZ

Účelem § 78 odst. 2 zákona je stanovit maximální limit minimálního ročního obratu, který

mohou zadavatelé v rámci kritéria ekonomické kvalifikace požadovat.

Otázku, od čeho se takový limit odvíjí, zákonodárce vyřešil, a to tak, že se odvíjí od

předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

Pokud není podle pravidel § 16 a násl. zákona přepokládaná hodnota koncipována jako

hodnota za jeden rok plnění (viz právě např. § 19 zákona), pak se z jejího přepočtu na

takové období nevychází.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17569.html

ÚOHS R0104/2021/VZ § 78 odst. 2

ZZVZ

Tedy jinak řečeno, i požadavek, který splňuje limit minimálního ročního obratu dle § 78

odst. 2 zákona, může být s ohledem na okolnosti případu rozporný se zásadou

přiměřenosti.

Proto by zadavatelé neměli k nastavení minimálního ročního obratu přistupovat tak, že

budou vždy požadovat minimální obrat nejvyšší možný, ale také by měli zvážit, jaká

částka obratu je přiměřená náročnosti plnění zadávané zakázky.

Například u zakázky se značnou předpokládanou hodnotou, jejíž plnění však lze

předpokládat v horizontu řady let, lze zpravidla očekávat, že se její plnění určitým

způsobem rozloží mezi jednotlivá léta, tedy v žádném roce pravděpodobně nebude

splněno to, co odpovídá celé předpokládané hodnotě.

Pak by se minimální roční obrat ve výši celého dvojnásobku předpokládané hodnoty jistě

mohl jevit jako nepřiměřený, zejména pokud by z důvodu takto nastaveného obratu byla

výrazně omezena hospodářská soutěž o zakázku.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17569.html

ÚOHS S0166/2021/VZ § 245 odst. 1

ZZVZ

[r]ozhodnutí o námitkách musí být odůvodněno přezkoumatelným způsobem. To však

především znamená, že je opřeno o relevantní důvody a je z nich zřejmé, proč na jejich

základě zadavatel námitky odmítl či nikoliv. Přípustné pak zejména v rozhodnutí o

námitkách není odůvodnění obecnými formulacemi. Úřad uvádí, že postup zadavatele v

posuzovaném případě, kdy zadavatel z relevantních důkazů cituje či parafrázuje, přičemž

uvádí jejich zdroj atd., nelze považovat za nepřezkoumatelný, resp. netransparentní.

Zákon totiž zadavateli neukládá, aby ke svému rozhodnutí o námitkách připojoval nějaké

další dokumenty coby důkazy, ale pouze zadavateli ukládá povinnost se v rozhodnutí o

námitkách podrobně a srozumitelně ke všem v námitkách uváděným skutečnostem

vyjádřit.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17601.html
potvrzeno

R0123/2021/VZ,

PM: 4. 10. 2021

ÚOHS S0089/2021/VZ § 63 odst. 5

ZZVZ

[m]usí objektivně jednat o události výjimečné povahy, které ve svém důsledku vyvolají

mimořádné řešení vzniklé situace odchylující se od obecných či standardních postupů

souvisejících se zadáním veřejné zakázky. Smyslem ustanovení § 63 odst. 5 zákona je

umožnit, aby si zadavatel byl schopen v co nejkratší době zajistit plnění, které nezbytně

nutně potřebuje k řešení určitého závažného problému. Obecně půjde o situace, které v

sobě zahrnují prvek naléhavosti, tzn. situace, jež jsou svou povahou akutní, havarijní či

přímo krizové (tedy zejména případy, kdy může dojít k ohrožení lidského zdraví či života,

dochází k možnosti vzniku ekologických katastrof, havárií či hrozí závažné škody), přičemž

prvek naléhavosti objektivně dosahuje značné (krajní) intenzity. (…) aby příslušný smluvní

vztah trval jen po dobu nezbytně nutnou, lze docílit při zohlednění zásad stanovených v §

6 odst. 1 zákona především uzavřením smlouvy na dobu určitou, během které je možno

předpokládat, že požadované plnění zadavatel zajistí jiným způsobem v souladu se

zákonem (…). Případně lze trvání smluvního vztahu jen po nezbytně nutnou dobu možno

dosáhnout i uzavřením smlouvy na dobu neurčitou s rozvazovací podmínkou navázanou

na úspěšné dokončení zadávacího řízení, resp. zajištění dodavatele v souladu se

zákonem, a se stanovenou krátkou výpovědní lhůtou. (…) nezbytné, aby existovala

transparentně stanovená podmínka, která omezuje dobu trvání smlouvy (uzavřené na

základě jednacího řízení bez uveřejnění) ve vztahu k objektivní skutečnosti, které se

dovolává před a při uzavření smlouvy v jednacím řízení bez uveřejnění, tak, aby trvání této

smlouvy nezáviselo pouze na uvážení zadavatele, zda využije institutu výpovědi smlouvy

či nikoliv, pakliže pominou skutečnosti, které odůvodňovaly užití jednacího řízení bez

uveřejnění (pominula naléhavá okolnost) a zadavateli již nesvědčí důvody využití této

výjimky. Skutečnost, že se jedná o „překlenovací“ smlouvu tedy musí být zřejmá již ze

samotné smlouvy na plnění veřejné zakázky (srov. rozsudek Krajského soudu č. j. 62 Af

68/2017-209 ze dne 11. 4. 2019).

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17614.html
potvrzeno

R0126/2021/VZ,

PM: 11. 10. 2021

ÚOHS S0422/2021/VZ § 11 odst. 1

ZZVZ

Dne 14. 3. 2019 uzavřel obviněný (DSO) smlouvu o dílo s dodavatelem TS Nehvizdy na

veřejnou zakázku „Přístavba ZŠ Nehvizdy v ulici Bedřicha Mouchy 243“ v hodnotě

39.882.568 Kč včetně DPH mimo zadávací řízení. TS Nehvizdy mají jeden základní podíl,

jehož výše činí 100 %, přičemž tento podíl náleží jedinému společníku a tím je městys

Nehvizdy, který je veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona, neboť je

územním samosprávným celkem.  Z toho plyne, že TS Nehvizdy neovládá obviněný

(DSO), ale jen jedna z členských obcí, jež je členem obviněného, tj. konkrétně městys

Nehvizdy. Ze vztahu TS Nehvizdy s městysem Nehvizdy tak nelze žádným způsobem

dovodit, že by obviněný ovládal TS Nehvizdy obdobně jako své vnitřní organizační

jednotky, tedy že by měl obviněný rozhodující vliv na strategické cíle i významná

rozhodnutí TS Nehvizdy. Takové postavení totiž zjevně náleží pouze městysu Nehvizdy,

který, jak vyplývá ze zjištěných skutečností, TS Nehvizdy ovládá a může jmenovat nebo

odvolat většinu osob, které jsou členy jejich statutárního orgánu. Lze proto uzavřít, že

obviněný neovládá TS Nehvizdy obdobně jako své organizační jednotky, a tudíž podmínka

dle § 11 odst. 1 písm. a) zákona není splněna. (…) zcela jednoznačně vyplývá, že 100%

vlastnický podíl v TS Nehvizdy má pouze a jenom městys Nehvizdy, tj. pouze jedna z

členských obcí, jež je členem obviněného. Sám obviněný tudíž žádnou majetkovou účast

v osobě dodavatele TS Nehvizdy prokazatelně nemá. Na základě uvedeného proto Úřad

konstatuje, že ani podmínka stanovená v § 11 odst. 1 písm. b) zákona pro uplatnění

vertikální spolupráce není v šetřením případě splněna. (…)Z této skutečnosti lze tudíž

dovodit, že mezi obviněným a TS Nehvizdy nemůže být ani splněna podmínka, že TS

Nehvizdy prováděly více než 80 % celkové činnosti při plnění úkolů, které jim byly svěřeny

ovládajícím veřejným zadavatelem. Podmínky stanovené v § 11 odst. 1 zákona pro

uplatnění vertikální spolupráce tak musí být dle dikce zákona naplněny mezi obviněným a

osobou dodavatele TS Nehvizdy a nikoliv mezi městysem Nehvizdy a osobou dodavatele

TS Nehvizdy.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17634.html
PM: 12. 10. 2021
ÚOHS S0204/2021/VZ § 120 odst. 1

ZZVZ

Zadavatel musí zejména označit hodnoticí kritéria, jejichž (nové) hodnoty budou

předmětem elektronické aukce. Dále musí zadavatel stanovit případná omezení nových

aukčních hodnot. Aukční hodnotou se přitom rozumí nové hodnoty nabídek, které budou

uchazeči předkládány za účelem zlepšení jejich nabídek v rámci určitého hodnoticího

kritéria v průběhu elektronické aukce. Zadavatel může rovněž za účelem zefektivnění

procesu elektronické aukce stanovit minimální rozdíly pro podání nových aukčních hodnot.

S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že podrobnou analýzou zadávací

dokumentace jako celku a dále s ohledem na smysl a účel realizace elektronické aukce

lze v otázce výkladu zadávací podmínky stanovené v čl. 11 písm. e) výzvy dojít k rozdílným

závěrům, z nichž žádný nelze zcela vyloučit. Úřad na tomto místě považuje za nezbytné

zdůraznit, že za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá vždy zadavatel,

který ji musí s ohledem na dodržení zásady transparentnosti formulovat takovým

způsobem, aby byl její výklad co do požadavků zadavatele a povinností uchazečů

jednoznačný a nezpochybnitelný. Požadavky zadavatele musí být proto v zadávací

dokumentaci vymezeny způsobem, který bude vnímán a chápán všemi subjekty stejně a

jednoznačně, a který nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad. V

situaci, kdy zadavatel těmto svým povinnostem ne zcela dostojí, nelze případné nejasnosti

vykládat k tíži dodavatele. Je to tedy pouze a jedině zadavatel, kdo se musí vyvarovat

nejednoznačnosti zadávací dokumentace, kdy tato nemůže jít nikdy k tíži účastníka

zadávacího řízení. Uvedený předpoklad je v zákoně vyjádřen zejména v ust. § 36 odst. 3

zákona, ze kterého vyplývá, že za správnost a odpovědnost zadávací dokumentace

odpovídá právě zadavatel.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17639.html
PM: 15. 10. 2021
ÚOHS S0325/2020/VZ § 37 odst. 1

písm. b)

ZZVZ

Současně však nelze pouze na základě těchto obtíží zadavatele přistoupit k omezení

hospodářské soutěže požadavkem na dodání výhradně licencí nových (neodůvodňuje-li to

jinak předmět veřejné zakázky). Zjevně již z charakteru věci přirozená přítomná nejistota

zadavatele spočívající z jeho strany v nemožnosti úplné garance splnění a ověření splnění

tohoto požadavku (pro účely nabytí druhotné licence) by v případě druhotných licencí z

hlediska optiky argumentů zadavatele znamenala, že zadavatel by evidentně nebyl pro

účely jejich legálního nabytí (stejně jako software prostřednictvím nich získané) nikdy

schopen zcela zaručit splnění všech nezbytných předpokladů, což by v praxi mohlo vést

až k závěru, že by potenciál obchodovatelnosti druhotných licencí zůstal pouze v rovině

teoretické. Existuje-li však na základě rozhodovací praxe obecně přijímaný postup, že na

základě předložení relevantních dokladů, splněním důkazní povinnosti v souvislosti s

vyčerpáním práva autora na rozšiřování díla, je zajištěna obchodovatelnost licencí a jejich

legální nabytí, nelze výše uvedené argumenty zadavatele týkající se obavy z nesplnění

kritérií softwarového auditu v důsledku vadného plnění dodavatelem či předchozích

nabyvatelů licencí shledat jako důvody kvalitativního odlišení licencí nových a

druhotných. Jak již akcentoval předseda Úřadu v rámci svého rozhodnutí ze dne 8. 3.

2021 v návaznosti na rizika vnímaná zadavatelem v souvislosti s požadavky na splnění

podmínek případného softwarového auditu, zejména v reakci na obavu zadavatele, že

nebude moci prokázat splnění podmínek pro legální převod licence, nelze v rámci

posouzení zákonnosti požadavku zadavatele na dodání výhradně nových softwarových

licencí jako důvodný argument pro omezení hospodářské soutěže akceptovat postup

vycházející z presumpce nepoctivého jednání dodavatelů druhotných licencí (popř. jejich

předchozích uživatelů) anebo z jejich „liknavosti“. Jak již bylo uvedeno výše, obava z

vadného plnění (či samotný potenciál existence určitého rizika) nemůže ospravedlnit

omezení hospodářské soutěže, pokud není u konkrétního plnění závažný důvod

předpokládat jeho vady. V nyní šetřeném případě přitom nebylo prokázáno, že by riziko

plynulo z plnění samého (software), nýbrž z možného jednání dodavatelů či třetích osob

(předchozích držitelů licencí a uživatelů software).

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17629.html
PM: 15. 10. 2021
ÚOHS S0237/2021/VZ § 18 odst. 2

ZZVZ

V této souvislosti Úřad akcentuje, že pro určení vzájemné věcné souvislosti poptávaných

plnění není rozhodující, aby daná plnění byla zcela identická, jak vyplývá např. z rozsudku

Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 50/2015-53 ze dne 27. 2. 2018, v němž se uvádí, že „[k]

závěru o existenci věcné souvislosti plnění postačí, že plnění byla charakteru obdobného“,

když „[z]a srovnatelné plnění lze považovat taková plnění, u kterých po vzájemném

srovnání shod a rozdílů převažují vzájemné shodné znaky“. Byť tedy v dané věci obviněný

nevymezil u obou veřejných zakázek předmět plnění ve výzvách k podání nabídky a ve

smlouvách zcela identickým způsobem, je dle názoru Úřadu nepochybné, že v obou

případech lze shledat významné společné jednotící znaky z hlediska věcné náplně

poptávaných služeb. Lze tedy říci, že předmět plnění obou veřejných zakázek souvisí s

běžnou agendou, kterou obviněný v rámci své činnosti standardně řeší a nejde o plnění

spočívající v řešení neobvyklých situací v rámci výkonu jeho činnosti či o provádění

specializované činnosti, která by se běžné agendě obviněného vymykala. V daném

případě proto není dle názoru Úřadu dán ani u jedné z řešených veřejných zakázek prostor

pro úvahy o věcné ojedinělosti, a tudíž nepředvídatelnosti či nárazovosti daného plnění.

Úřad má za to, že funkční souvislost obou veřejných zakázek je dána primárně již

samotným (shodným) věcným charakterem poptávaného plnění, kdy základním cílem

obou veřejných zakázek bylo obstarání běžné agendy obviněného týkající se ZBV.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17628.html
PM: 16. 10. 2021
ÚOHS S0110/2021/VZ § 222 odst. 1

a 3 ZZVZ

[z]a prokázané, že skryté vady stavby, které byly zjištěny až v průběhu zahájených

rekonstrukčních prací (např. v důsledku nemožnosti prozkoumání stavby před

odstěhováním nájemníků v listopadu 2020 – viz výše), a o nichž nevěděl ani projektant

stavby, nemohl obviněný ani při zahájení zadávacího řízení předvídat, stejně tak ani

vybraný dodavatel při zahájení prací, neboť se jednalo o takové závady na budově, které

byly odhaleny např. až po odkrytí podlah či otlučení omítek. Lze tedy konstatovat, že

nutnost posunu termínu plnění vznikla v důsledku okolností, které obviněný nemohl při

přípravě zadávací dokumentace předvídat ani při vynaložení veškerého úsilí

(odpovídajícího jeho schopnostem a odbornosti). ÚOHS-R0048/2019/VZ-

13223/2019/322/PJe ze dne 14. 5. 2019: „Leží-li příčina vzniku potřeby smlouvu měnit jen

na straně vybraného uchazeče, je možno posuzovat vliv této změny jen s ohledem na

tohoto jednoho uchazeče izolovaně. Leží-li však příčina vzniku potřeby smlouvu měnit na

straně zadavatele (např. právě nedostatek finančních prostředků), lze zpravidla očekávat,

že by určitá potřeba takové změny smlouvy vyvstala i tehdy, pokud by v zadávacím řízení

byl vybrán jiný uchazeč. S touto okolností je třeba se při posouzení vlivu změny smlouvy

na výběr nejvhodnější nabídky rovněž vypořádat.“ Úřad tak má za to, že v šetřeném

případě nedošlo k naplnění teze § 222 odst. 3 písm. a) – c) zákona, resp. že by byl naplněn

některý z těchto důvodů a v daném případě došlo k zákonem nedovolené změně, resp.

změně, která by mohla mít vliv na výběr dodavatele, což je nezbytným předpokladem pro

možnost konstatování přestupku ve smyslu § 268 odst. 1 písm. a) zákona. V návaznosti

na výše uvedené závěry Úřad uvádí, že potřeba změny smlouvy (změny termínu plnění)

vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat,

přičemž k prodloužení doby plnění by s ohledem na objektivní okolnosti došlo i za situace,

že by zadavatel uzavřel smlouvu s jiným dodavatelem, neboť vznikla objektivní potřeba

dalších (nepředvídatelných prací na objektu, jež byl předmětem realizace šetřené veřejné

zakázky).

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17630.html
potvrzeno

R0129/2021/VZ,

PM: 19. 10. 2021

ÚOHS S0207/2021/VZ § 48 odst. 2

písm. a)

ZZVZ

V souladu s rozhodovací praxí Úřadu (rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0262/2019/VZ)

zadavatel neměl povinnost učinit součástí zadávací dokumentace dokumenty obsahující

analýzu rizik, když tyto netvoří její součást a nebyl ani povinen v zadávací dokumentaci

uvádět, jaká bezpečnostní opatření v návaznosti na případnou analýzu rizik zvolil, příp.

jaký stanovil způsob zvládání rizik, když tyto informace dodavatelé pro podání nabídek do

zadávacího řízení na veřejnou zakázku nepotřebují. Úřad dodává, že uvedeným postupem

zadavatele nebyla porušena ani zásada transparentnosti (§ 6 zákona), neboť tato

nespočívá v povinnosti zveřejňovat veškeré podklady, na základě kterých, byla zadávací

dokumentace vyhotovena, ale v možnosti zpětně přezkoumat postup zadavatele.

Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl jako důvod pro vyloučení navrhovatele, že jeho

nabídka obsahuje technické a programové prostředky společnosti Huawei, jež dle

Varování NÚKIB představuje hrozbu v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zadavatel rovněž

odkázal na bod 2.1 zadávací dokumentace, podle kterého bude zadavatel za plnění

nevyhovující z hlediska informační bezpečnosti, a které dle analýzy rizik představuje

neakceptovatelné riziko, považovat „jakékoli plnění, které obsahuje technologie/klíčové

prvky, vůči jejichž výrobcům vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační

bezpečnost Varování“, přičemž Varování NÚKIB varuje před použitím technických nebo

programových prostředků společnosti Huawei, neboť představují hrozbu v oblasti

kybernetické bezpečnosti, a není sporu o tom, že nabídka navrhovatele nesplňuje

zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky, neboť předmět plnění, jež navrhovatel ve

své nabídce uvedl, je nevyhovující z hlediska informační bezpečnosti a dle analýzy rizik

zadavatele představuje kritické riziko. Úřad v kontextu výše uvedeného shledal, že

zadavatel dostatečně a konkrétně popsal důvody pro vyloučení navrhovatele ze

zadávacího řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17637.html
potvrzeno

R0131/2021/VZ,

PM: 22. 10. 2021

ÚOHS S0451/2021/VZ § 99 odst. 2

ZZVZ

[p]řed podpisem smlouvy vítězný dodavatel předloží osvědčení objednatelů o řádném

plnění zakázek uvedených v seznamu. Tím, že tento požadavek v řečené pozdější

modifikaci zadávací dokumentace vypustil, dodavatelům zadávací podmínky zmírnil, čímž

jim usnadnil přístup do zadávacího řízení. Jednalo se tedy o změnu reálnou, s dopadem

do povinností dodavatelů, a tedy i do jejich úvah o účasti v zadávacím řízení. (…) Bylo tak

na místě prodloužení lhůty pro podání nabídky, jelikož se jednalo o takovou změnu, která

mohla mít reálný dopad na zájem a možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17676.html
PM: 23. 10. 2021
ÚOHS S0451/2021/VZ § 6 odst. 2

ZZVZ

Úřad v návaznosti na výše uvedené v této souvislosti konstatuje, že obviněný předmětnou

podmínkou nepochybně omezil počet dodavatelů, kteří se mohou o veřejnou zakázku

ucházet. S ohledem na geografickou polohu města Ostrava, sídla obviněného a místa

plnění veřejné zakázky, je totiž zjevné, že vzdálenost sídla servisního oddělení některých

potencionálních zahraničních dodavatelů (např. z Polska) od místa plnění veřejné zakázky

může být kratší než pro některé tuzemské dodavatele (např. z Plzeňského kraje), kteří

takovým servisním oddělením disponují. Proto je nutné takovou podmínku obviněného

vymezenou v zadávací dokumentaci považovat za diskriminační, odporující zásadám

uvedeným v § 6 odst. 2 zákona, neboť někteří (zejména zahraniční) dodavatelé mají v

takovém případě minimálně ztíženou účast v zadávacím řízení, byť by předmět veřejné

zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní, a to i bez nutnosti

zavedení dalších ekonomických a organizačních opatření, neboť jediné, co je pro podání

nabídky v zadávacím řízení diskvalifikuje, je skutečnost, že nemají sídlo servisního

oddělení v lokalitě vymezené obviněným nikoliv např. dojezdovou vzdáleností či

dojezdovým časem (což lze případně považovat za legitimní kategorie z hlediska zajištění

servisu), ale geograficky územím České republiky.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17676.html
PM: 23. 10. 2021
ÚOHS S0203/2021/VZ § 113 ZZVZ Zadavatel tedy před odesláním oznámení o výběru dodavatele (ze dne 22. 4. 2021)

posoudil nabídku vybraného dodavatele z hlediska MNNC, tudíž splnil povinnost

vyplývající mu z § 113 odst. 1 zákona. Závěr o neexistenci MNNC přitom zadavatel není

povinen obšírně zdůvodňovat v některém z dokumentů tvořících dokumentaci o zadávacím

řízení; postačí, když se otázkou MNNC vůbec zabýval a svůj závěr vtělil do jednoho z

dokumentů, který je součástí dokumentace, což zadavatel v šetřeném případě učinil v

rámci protokolu o posouzení nabídky ze dne 19. 4. 2021. Zadavatel nepochybil, když své

úvahy o MNNC nezachytil např. v protokolu o hodnocení nabídek nebo v oznámení o

výběru dodavatele, neboť takovou povinnost zákon zadavateli neukládá (…)  Úřad pro

úplnost dodává, že povinnost postupovat podle § 113 odst. 4 zákona by mohla zadavateli

teoreticky vzniknout (a to i poté, co sám nabídkovou cenu vybraného dodavatele jako

mimořádně nízkou neposoudil) v případě, že by v průběhu zadávacího řízení (typicky

prostřednictvím námitek jiného účastníka) získal důvodné podezření, že nízká nabídková

cena vybraného dodavatele může být mimořádně nízká.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17661.html
potvrzeno

R0132/2021/VZ,

PM: 26. 10. 2021

ÚOHS S0203/2021/VZ § 123 písm. a)

ZZVZ

Je zcela nepochybné, že § 123 zákona zadavateli ukládá jako jednu z povinných příloh

oznámení o výběru dodavatele učinit zprávu o hodnocení nabídek (pokud hodnocení

nabídek proběhlo). Současně není v daném případě sporu, že zadavatel žádnou zprávu o

hodnocení k oznámení o výběru dodavatele nepřiložil. Z uvedeného vyplývá, že oznámení

o výběru dodavatele obsahuje všechny informace, které mají být dle § 119 odst. 2 zákona

součástí zprávy o hodnocení nabídek. Skutečnost, že zadavatel tyto informace neuvedl v

samostatné listině, považuje Úřad na formální nedostatek, přičemž případný postih

zadavatele za takový nedostatek by nebylo možno označit jinak, než jako přepjatý

formalismus.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17661.html
potvrzeno

R0132/2021/VZ,

PM: 26. 10. 2021

ÚOHS S0203/2021/VZ § 46 odst. 1

ZZVZ

Fakt, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že vyloučí účastníka, který neprokáže

splnění kvalifikace v plném rozsahu, nezapovídá zadavateli, aby využil případné potřeby

nástrojů dle § 46 zákona (objasnění nebo doplnění údajů a dokladů) a posoudil kvalifikaci

vybraného dodavatele jako splněnou v plném rozsahu až po případném objasnění nabídky

na základě § 46 zákona.

 

Rozklad:

Pokud by se zadavatel vzdal v zadávací dokumentaci některého práva, které mu jinak ze

ZZVZ vyplývá, byl by se tím povinen při postupu v zadávacím řízení řídit.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17661.html
potvrzeno

R0132/2021/VZ,

PM: 26. 10. 2021

ÚOHS R0140/2021/VZ § 46 odst. 1

ZZVZ

Obviněný tedy tím, že společnost RECYS-MACH nevyzval podle § 122 odst. 6 ZZVZ ve

spojení s § 46 odst. 1 ZZVZ k objasnění či doplnění dokladů předložených na základě

výzvy podle § 122 odst. 3 ZZVZ, zatímco společnost PS k tomu vyzval, neporušil zásadu

rovného zacházení zakotvenou v § 6 odst. 2 ZZVZ, neboť tyto společnosti se nenacházely

ve shodném či obdobném postavení (společnost PS obviněnému doručila doklady s

dostatečný předstihem před koncem stanovené lhůty, společnost RECYS-MACH nikoliv).

 

K tomu lze obecně uvést, že při posuzování toho, zda nebyla porušena zásada rovného

zacházení, nelze jen „mechanicky“ srovnávat počet žádostí podle § 46 odst. 1 ZZVZ, ale

je vždy potřeba zohlednit konkrétní kontext postupu zadavatele.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17680.html
PM: 3. 11. 2021
ÚOHS S0270/2021/VZ § 46 odst. 1

ZZVZ

Za výše uvedených podmínek není vzhledem k popsaným důvodům dle názoru Úřadu v

daném případě v souladu se zásadou přiměřenosti požadovat po účastnících zadávacího

řízení, kteří splnili související požadavky zadávací dokumentace, v rámci žádosti dle § 46

zákona předmětné produktové listy k určeným koncovým prvkům nabízeného plnění s

vyžadovanými parametry, zejména když současně existuje možnost požadované

informace získat jinak, a tedy i účel a důvod jejich vyžadování ze strany zadavatele naplnit

i jinými způsoby, např. uvedením názvu konkrétních výrobků, příp. i identifikací jejich

výrobců, dle nichž bude možné specifikaci nabízeného plnění zjistit, specifikací vlastností

nabízeného plnění ze strany dodavatele nebo třeba i prostřednictvím jiné relevantní

dokumentace.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17715.html
PM: 6. 11. 2021
ÚOHS S0316/2021/VZ § 73 odst. 4

ZZVZ

Úřad pro úplnost podotýká, že zadavatel ve svém vyjádření tvrdí, že daný požadavek

nestanovil jakožto podmínku kvalifikace, a označuje tento požadavek obecně jako

zadávací podmínku ve smyslu § 28 dost. 1 písm. a) zákona, k čemuž Úřad uvádí

následující. Dle dotčeného ustanovení zákona se zadávacími podmínkami rozumí

podmínky průběhu zadávacího řízení, podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla pro

snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo

řešení, pravidla pro hodnocení nabídek a další podmínky pro uzavření smlouvy na

veřejnou zakázku podle § 104 zákona. S ohledem na charakter a význam šetřené zadávací

podmínky je daná zadávací podmínka bezesporu podmínkou účasti v zadávacím řízení.

Výčet možných podmínek účasti v zadávacím řízení pak obsahuje § 37 odst. 1 a 2 zákona,

odst. 3 a 4 uvedeného paragrafu zákona naopak určují, co zadavatel nesmí jako podmínku

účasti v zadávacím řízení požadovat. Jinými slovy zadavatel může účast v zadávacím

řízení podmínit pouze požadavky, které jsou vyjmenovány v § 37 odst. 1 až 4 zákona, jiné

podmínky účasti v zadávacím řízení zadavatel stanovit nesmí. Jak Úřad výše odůvodnil,

šetřený požadavek je svým charakterem, i při zvážení výše uvedeného významu

šetřeného požadavku uvedeného samotným zadavatelem, podmínkou kvalifikace (nikoliv

technickou podmínkou vážící se k předmětu veřejné zakázky, obchodní či jinou smluvní

podmínkou, zvláštní podmínkou plnění veřejné zakázky či podmínkou na obsah, formu

nebo způsob podání nabídek), neboť primárně směřuje prostřednictvím stanovení

specifické vlastnosti dodavatele k ověření znalostí, schopností a zkušeností dodavatele

nezbytných pro plnění veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17714.html
PM: 6. 11. 2021
ÚOHS S0121/2021/VZ § 79 ZZVZ Při formulaci kritérií technické kvalifikace je tak zadavatel v rámci zásad přiměřenosti a

zákazu diskriminace povinen zvažovat veškeré relevantní okolnosti předmětné veřejné

zakázky tak, aby v každém konkrétním případě byla vyvážena oprávněná potřeba řádné,

včasné a kvalitní realizace veřejné zakázky a zároveň zájem na co nejširší možné

hospodářské soutěži. Vedle samotného předmětu veřejné zakázky a jeho jednotlivých

specifik (tj. zda je pro řádnou realizaci veřejné zakázky nutno požadovat zkušenost s

naprosto stejným předmětem plnění, či zda postačí zkušenost obecnějšího rázu) je tak

třeba pro volbu a odůvodnění technické kvalifikace zvážit i relevantní trh s obdobnými

plněními. Nastavení vysoké speciality kritérií technické kvalifikace na trhu, kde se pohybuje

pouze velmi málo subjektů, totiž může nežádoucím způsobem omezit či vyloučit

hospodářskou soutěž.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17753.html
potvrzeno

R0134/2021/VZ,

PM: 8. 11. 2021

ÚOHS S0121/2021/VZ § 104 odst. 1

písm. a) a b)

ZZVZ

Úřad shrnuje, že zájem zadavatele ověřit si vlastnosti a funkčnost poptávaného zboží, aby

byl srozuměn s tím, jaké zboží pořizuje, je sice obecně akceptovatelný, zadavatel by však

při stanovení požadavku na vzorek měl zvážit, zda je požadavek na předložení vzorku s

ohledem na specifika poptávaného předmětu plnění rámcové dohody přiměřený. V

každém případě je třeba individuálně posoudit, zda právo zadavatele ověřit si parametry

poptávaného plnění a funkčnosti jeho dílčích systémů, které lze ověřit pouze na základě

předložení vzorku, skutečně převažuje nad všemi překážkami spojenými s předložením

vzorku. (…) Dodržování zásady přiměřenosti se vztahuje na veškeré zadávací podmínky,

tedy i na stanovení lhůt zadavatelem. Pokud zákon nestanovuje ani minimální lhůtu k

provedení příslušného úkonu, je pro zákonnost postupu zadavatele nezbytné, aby

zadavatel při stanovení příslušné lhůty k předmětnému úkonu zásadu přiměřenosti

reflektoval a podrobil tento svůj krok pečlivému posouzení, zda je v reálných možnostech

dodavatelů požadavek zadavatele splnit. Přestože tedy zákon nestanovuje konkrétní lhůtu,

kterou by zadavatel měl v daném případě stanovit, a zadavatel tak disponuje určitou

volností při stanovení této lhůty, lze obecně konstatovat, že veškeré lhůty musí být

stanoveny tak, aby byla zajištěna přiměřená doba ke zpracování a řádnému zajištění

vyžadovaných úkonů dodavatelů. Zadavatel při stanovení délky lhůt přihlíží v obecné

rovině ke všem skutečnostem s daným úkonem spojených, zejména k rozsahu svých

požadavků, k době nutné pro vyžadované úkony dodavatelů a v neposlední řadě k povaze

veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17753.html
potvrzeno

R0134/2021/VZ,

PM: 8. 11. 2021

ÚOHS S0108/2021/VZ § 99 odst. 2

ZZVZ

Za situace, kdy tedy byly všem dodavatelům známy typy požadovaných svítidel již od

zahájení zadávacího řízení a zadavatel v této souvislosti neměnil zadávací podmínky,

pouze nově alternativně umožnil předložení jiného vzorku svítidla, je Úřad názoru, že

povaha takového doplnění zadávací dokumentace nevyžadovala jakékoli prodloužení

lhůty pro podání nabídek, neboť se žádným významným způsobem nepromítla do

povinností dodavatelů při zpracování jejich nabídek, které by jednoduše řečeno

vyžadovalo více času, a to i s přihlédnutím k již výše řečenému (vzorky skladem, dodávky

od zahraničních dodavatelů).

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17679.html
PM: 9. 11. 2021
NSS 3 As 139/2019 –

40

§ 241 odst. 2

ZZVZ

Krajský soud upozornil, že námitky lze podle § 241 odst. 2 zákona o zadávání veřejných

zakázek podat pouze proti úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení,

volbě druhu zadávacího řízení, anebo proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání

veřejné zakázky mimo zadávací řízení. Postup směřující k uzavření smlouvy v rámci

vertikální spolupráce však nelze podřadit pod žádné z vedených jednání, neboť v případě

vertikální spolupráce žádné zadávací řízení neprobíhá. Nejedná-li se vůbec o zadání

veřejné zakázky, nemůže se jednat ani o postup směřující k zadání veřejné zakázky mimo

veřejné řízení. (…) Nebyla-li osoba zúčastněná na řízení II) oprávněna podat námitky,

nemohla pak podle krajského soudu běžet blokační lhůta podle § 246 odst. 1 písm. b)

zákona o zadávání veřejných zakázek, neboť ta je vázána právě na podání (přípustných)

námitek. (…) Nejvyšší správní soud tudíž souhlasí s krajským soudem, že ze znění

ustanovení § 241 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek…(…) Z logiky věci pak

vyplývá, že pokud zadavatel nezadává veřejnou zakázku (respektive je přesvědčen, že

jeho postup vzhledem k naplnění příslušných podmínek oprávněně nesleduje zadání

veřejné zakázky), nelze po něm požadovat, aby se podřídil režimu zákona o zadávání

veřejných zakázek. (…) Při postupu, který vůbec není zadávacím řízením na veřejnou

zakázku ve smyslu zákona, tudíž zadavatel o podání, jakkoli je označeno jako „námitky“

ve smyslu § 241 zákona o zadávání veřejných zakázek, není vůbec povinen (formálně)

rozhodovat ve smyslu § 245 uvedeného zákona. Postačí, pokud obdržené podání vyřídí

neformálně, přípisem, v němž podateli sdělí, proč o něm nebude rozhodovat, tedy že

postupuje v souladu s § 11 uvedeného zákona a nezadává veřejnou zakázku.

http://nssoud.cz/files/SOU
DNI_VYKON/2019/0139_3
As__1900040S_20211119
141319.pdf
PM: 19. 11. 2021
ÚOHS S0400/2021/VZ § 119 odst. 2

ZZVZ

V tomto ohledu je tedy zpráva o hodnocení nabídek, která byla vyhotovena dne 12. 8. 2021

a která je součástí dokumentace o zadávacím řízení, úplná. Z návrhu navrhovatele

nicméně vyplývá a důkazy navrhovatel dokládá, že zadavatel coby součást oznámení o

výběru dodavatele neučinil tuto „kompletní“ zprávu o hodnocení nabídek, nýbrž tento

účastníkům zadávacího řízení zaslal zprávu o hodnocení nabídek v anonymizované verzi,

která neobsahuje žádné údaje o osobách členů komise. Účastníci zadávacího řízení tak

obdrželi anonymizovanou verzi zprávy o hodnocení nabídek, ze které nelze zjistit, kdo se

za zadavatele podílel na hodnocení nabídek. Takový postup, kdy je dodavatelům

zpřístupněna zpráva o hodnocení nabídek, která neobsahuje jména členů komise, kteří se

podíleli na hodnocení nabídek, nelze považovat za souladný se zákonem. S ohledem na

zachování zásady transparentnosti je nezbytné vykládat ustanovení § 123 zákona ve

spojení s ustanovením § 119 odst. 2 zákona, a tedy tak, že je nezbytné, aby písemná

zpráva o hodnocení nabídek, kterou zadavatel pořídí o průběhu hodnocení nabídek a

kterou následně rozešle účastníkům zadávacího řízení, obsahovala výčet fyzických osob,

tj. minimálně jména a příjmení osob, které se na hodnocení podílely, za které se považují

zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek, a tedy i členové komise. Zadavatel tím,

že navrhovateli zpřístupnil pouze anonymizovanou verzi zprávy o hodnocení, upřel

navrhovateli možnost dozvědět se, které osoby se podílely na hodnocení nabídek. Takový

postup je třeba hodnotit jako postup v rozporu se zásadou transparentnosti. Navrhovateli

byla totiž upřena možnost kontroly osob, které se podílely na hodnocení, a tím bylo

vyloučeno, aby se navrhovatel mohl k těmto osobám vyjádřit, a to ve smyslu případného

vznesení námitky střetu zájmů ke konkrétním členům komise…

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17705.html
PM: 19. 11. 2021
ÚOHS S0235/2021/VZ § 105 odst. 2

ZZVZ

To, co je z plnění veřejné zakázky pro zadavatele nejvýznamnější, je do jisté míry dáno

subjektivní potřebou zadavatele, kterou může prostřednictvím § 105 odst. 2 zákona

vyjádřit. Gros veřejné zakázky nemusí být vždy tou nejodbornější činností, která je do

veřejné zakázky zahrnuta. Při stanovení významné činnosti jde zpravidla o podstatu

veřejné zakázky, o plnění pro zakázku typické, pro které je veřejná zakázka zadávána.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17735.html
potvrzeno

R0150/2021/VZ,

PM: 25. 11. 2021

ÚOHS S0235/2021/VZ § 36 odst. 3

ZZVZ

Z uvedeného tedy vyplývá, že zpětná ověřitelnost obsahu datového nosiče (CD)

obsahujícího zadávací dokumentaci, která by byla předávána dodavatelům, by byla možná

a snadná pouze v případě, že by byl rozsah předávaných informací malý. Dle Úřadu však

nikdy nelze s naprostou jistotou vyloučit manipulaci s daty v případě žádného technického

řešení. S ohledem na výše uvedené tak vytvoření seznamu předávaných dokumentů, který

by byl předáván spolu s předávanými dokumenty, nemůže mít nikdy žádnou reálnou

vypovídající hodnotu o tom, zda dodavateli byl předán správný, resp. zcela totožný obsah,

jako byl předán i ostatním dodavatelům. Je tedy nutno spoléhat na výše uvedenou

poctivost zadavatele. V tomto ohledu Úřad opětovně odkazuje na svou rozhodovací praxi,

ze které zjednodušeně řečeno vyplývá to, že zásada transparentnosti dle § 6 odst. 1

zákona nevyžaduje, aby bylo zpětně přezkoumatelné, zda se všem dodavatelům dostalo

na datových nosičích obsahujících část dokumentace o zadávacím řízení totožných

informací (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0093/2018/VZ-

24506/2018/320/HBa,HSc,JSu ze dne 23. 8. 2018). Pakliže tedy není zákonem

vyžadována zpětná přezkoumatelnost v rozsahu „totálního“ srovnání obsahu dokumentů,

tak z logiky věci nemůže být zákonem vyžadováno vytvoření seznamu předávaných

dokumentů, neboť tento seznam ve své podstatě srovnává pouze názvy dokumentů bez

jakékoliv objektivní informace o totožnosti obsahu dokumentu. Ostatně sám zákon takový

seznam přímo nevyžaduje.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17735.html
potvrzeno

R0150/2021/VZ,

PM: 25. 11. 2021

ÚOHS S0574/2021/VZ § 18 odst. 2

ZZVZ

Časová souvislost:

Úřad ve vztahu k časové souvislosti uvádí, že obecně jsou stěžejním ukazatelem pro její

naplnění především dohodnuté lhůty plnění na základě zadávací dokumentace a dále další

časové souvislosti spojené s plněním či s jednáním stran obecně. Klíčové jsou také termíny

uzavření smluv, včetně event. dodatků. K tomu Úřad doplňuje, že pro shledání časové

souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření smluv

shodovaly; časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či týdnů,

ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu

v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017).

 

Věcná souvislost:

…že předmětem plnění u obou veřejných zakázek byly shodně stavební práce spočívající

v opravě povrchu příslušných úseků silnic za účelem především pokládky nové

protihlukové vrstvy povrchu vozovky. Ze shromážděných podkladů je zřejmé, že v případě

obou veřejných zakázek jejich plnění spočívalo v realizaci charakterově srovnatelného

plnění a konkrétní výčet položek realizovaných prací se u obou veřejných zakázek v

podstatných ohledech shoduje…

 

Funkční souvislost:

Úřad konstatuje, že u předmětných veřejných zakázek lze dovodit shodný účel plnění, a

tudíž konstatovat i funkční souvislost, neboť obviněný se rozhodl řešit v časové souvislosti

(ve vzájemné koordinaci) na daném území jednotný cíl, tj. společný účel, když v průběhu

téhož období několika po sobě následujících měsíců realizoval plnění vyplývající z VZ č. 1

a VZ č. 2 (svým charakterem věcně srovnatelné práce výměny povrchů vozovek za účelem

položení nového povrhu s protihlukovými vlastnostmi) na prostorově vzájemně

souvisejících úsecích silnic tak, aby se předešlo dopravním komplikacím, přičemž se

jednalo o blízké úseky dvou téměř rovnoběžných, funkčně provázaných silnic zajišťujících

příjezd do Kolína z téhož směru. Z výše uvedených skutečností dle Úřadu vyplývá, že

zadavatel zadáním obou veřejných zakázek sledoval jednotný cíl a účel. Vzájemná

provázanost zkoumaných veřejných zakázek, tj. skutečnost, že záměrem zadavatele bylo

zajistit opravy povrchů silnic s protihlukovými vlastnostmi obou úseků silnic nacházejících

se v témže územně-dopravním prostoru, je nepochybná (srov. rozsudek Krajského soudu

č. j. 30 Af 16/2019-48 ze dne 30. 11. 2020). Z okolností obou veřejných zakázek vyplývá,

že jejich vzájemným jednotným účelem je snížení hlukového zatížení v dané oblasti tím,

že na daných úsecích silnic bude položen tzv. tichý asfalt. Úřad navíc připomíná, že dle

výzev k podání nabídky na VZ č. 1 a VZ č. 2 bylo původním záměrem zadavatele

předpokládané zahájení realizace obou veřejných zakázek ve shodném termínu dubna

roku 2017, což rovněž poukazuje na vzájemnou provázanost obou veřejných zakázek. (…)

Pro úplnost pak Úřad konstatuje, že prostřednictvím plnění veřejné zakázky č. 1 a veřejné

zakázky č. 2 byl obviněným sledován též základní cíl a účel spočívající ve správě a údržbě

komunikací silnic II. a III. třídy na jím spravovaném území, jejichž údržba mu byla svěřena

jeho zřizovací listinou ze dne 25. 4. 2015.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17746.html
PM: 3. 12. 2021
ÚOHS S0263/2020/VZ § 89 odst. 5

ZZVZ

Hypotetické vadné plnění skutečně nelze vyloučit nikdy u jakéhokoliv plnění, tedy ani u

plnění dodavatelů alternativního spotřebního materiálu, jakož i u dodávek originálního

spotřebního materiálu. Avšak pouze u alternativního spotřebního materiálu je přítomno

unikátní riziko, kterému zadavatel není při omezení hospodářské soutěže pouze na

originální spotřební materiál vystaven, přičemž informace shromážděné v řízení dle Úřadu

potvrzují, že překračuje obvyklou míru rizika vadného plnění. Jinými slovy lze konstatovat,

že přestože nelze vždy automaticky označit každý produkt jiného než originálního

spotřebního materiálu za nekvalitní vadné plnění, je nutno shledat za prokázanou

důvodnost značné obavy z toho, že v případě alternativního spotřebního materiálu se

zadavatel vystavuje značnému riziku obdržení kvalitativně vadného plnění. Vzhledem k

uvedeným okolnostem by tak dle přesvědčení Úřadu bylo excesivně nepřiměřené po

zadavateli požadovat otevření hospodářské soutěže, pokud by v situaci, kdy lze na trhu s

alternativním spotřebním materiálem identifikovat reálná rizika v podobě dodání

nekvalitního plnění, zadavatel zároveň neměl možnost alespoň v základních ohledech

předem zjistit/ověřit kvalitu konkrétního v zadávacím řízení nabízeného plnění, a tedy

smysluplně minimalizovat až eliminovat riziko dodání nekvalitního plnění, a to před

výběrem dodavatele v zadávacím řízení. (…) Jinými slovy, i pokud by snad zadavateli vůči

dodavateli svědčily nároky z vadného plnění vyplývající z vhodně nastavených smluvních

podmínek, nelze v tomto případě, kdy lze vycházet z šetřením doloženého předpokladu,

že trh s alternativním spotřebním materiálem lze z hlediska kvality nabízených produktů

považovat za poměrně „rizikový“, po zadavateli spravedlivě požadovat, aby kupoval „zajíce

v pytli“, a tedy aby například i opakovaně byl výsledkem zadávacího řízení výběr

dodavatele nekvalitního vadného plnění. Úřad pro jistotu upřesňuje, že tímto nikterak

nesděluje, že by zadavatelé snad byli povinni požadovat pouze originální spotřební

materiál a jiný spotřební materiál by nebylo možné poptávat. Pokud se však nicméně

zadavatel rozhodne používat výhradně originální spotřební materiál, nelze z výše

uvedených legitimních důvodů po zadavateli spravedlivě požadovat, aby od tohoto svého

záměru opustil.

Rozklad:

Zadavatel jistě nesmí omezit konkrétní trh čistě na originální výrobky, pokud k zajištění

stejné kvality a efektivnosti vede veskrze jednoduchá cesta, která nebude představovat

nepřiměřeně zvýšené náklady finanční a časové. Touto cestou však dle názoru předsedy

Úřadu jistě nebude zajišťování provedení testů a zkoušek, které budou reálně ověřovat

kvalitu jednotlivými dodavateli nabízeného alternativního plnění, přičemž relativně vysokou

nákladnost tohoto testování lze očekávat, a to obzvlášť v případě, kdy by dodavatelů s

alternativním materiálem bylo více. Není chybou zadavatele, že zde pro potřeby jeho,

ostatních zadavatelů i dodavatelů prozatím neexistuje nezávislý posuzovací orgán, jehož

činnost by danou situaci zřejmě řešila, neboť dodavatelé by mohli spolu s nabídkou

předložit potvrzení o tom, že kvalita jejich produktů byla náležitě ověřena.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17756.html
potvrzeno

R0164/2021/VZ,

PM: 6. 12. 2021

ÚOHS S0379/2021/VZ § 245 odst. 1

ZZVZ

Zadavatel však námitky navrhovatele odmítl s prostým konstatováním, že nástroj

vybraného dodavatele předdefinované pohledy na uložená data obsahuje. Zadavatel však

tuto svou odpověď konkrétněji nerozvedl a ani neodkázal navrhovatel na žádnou konkrétní

pasáž veřejně dostupné dokumentace nástroje vybraného dodavatele. V daném případě

tak absentovalo podrobné a srozumitelné vyjádření zadavatele, které by reagovalo na

nové skutečnosti předestřené v rámci předmětných námitek. (…) K argumentaci

zadavatele, že není jeho povinností a ani právem zpřístupňovat navrhovateli na základě

jeho námitek části nabídky vybraného dodavatele, Úřad uvádí, že z požadavku na řádné

zdůvodnění námitek nelze přímo dovozovat, že by zadavatel musel navrhovateli de facto

zpřístupnit nabídku vybraného dodavatele (resp. dát nahlédnout do informací v nabídce

vybraného dodavatele, které mohou být obchodním tajemstvím). Nicméně zadavatel musí

dostatečně přesvědčivým způsobem osvětlit podstatu dané konkrétní námitky. (…) Na

základě výše uvedeného má Úřad za to, že v šetřeném případě nedošlo při tvorbě

rozhodnutí o námitkách k porušení základních zásad dle § 6 zákona, neboť pouze ze

skutečnosti, že v rámci vyřízení námitek (které se zejména týkali technických otázek

nabízeného nástroje vybraného dodavatele) se zadavatel dotázal i na názor vybraného

dodavatele, nelze dovozovat, že byly porušeny základní zásady zadávacího řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17816.html
PM: 7. 12. 2021
ÚOHS S0206/2021/VZ § 36 odst. 3

ZZVZ

K výše uvedenému je však nezbytné doplnit, že byť veškeré požadavky na předmět plnění

zadavatel stanoví na základě svých potřeb s ohledem na poptávané plnění, musí tyto vždy

vycházet z objektivně zdůvodnitelných potřeb zadavatele. I při existenci konkrétní potřeby,

na základě které zadavatel specifikuje určitý technický parametr nebo technickou

specifikaci poptávaného zařízení, kterým provádí kvalitativní vymezení předmětu veřejné

zakázky, musí zadavatel dodržet základní zásady zadávacího řízení, které jsou obsaženy

v ustanovení § 6 zákona, aby bylo dosaženo účelu předpokládaného zákonem, a to

uskutečnění řádné soutěže o konkrétní veřejnou zakázku.

K výše uvedenému Úřad uvádí, že si je vědom toho, že výškové omezení dodávané rolby

fakticky může ovlivnit okruh dodavatelů, kteří by byli schopni zadavateli podat svoji

nabídku, poněvadž stroje, které by tuto maximální výšku překročily, a to třeba i jen relativně

nepatrně, nebudou zadavatelem akceptovány. Ačkoliv podmínka maximální možné výšky

stroje může být pro některé dodavatele natolik omezující, že nebudou schopni takovou

podmínku dodržet a zadávacího řízení se zúčastnit, Úřad ji s ohledem na výše popsané

okolnosti šetřené veřejné zakázky nepovažuje za podmínku, která by byla diskriminační

ve smyslu § 6 zákona, tj. za podmínku, kterou by zadavatel stanovil bezdůvodně. Pokud

zadavatel má právo definovat požadavek na předmět veřejné zakázky, má nepochybně i

právo při tom zohlednit, kde a jakým způsobem bude s takto dodaným předmětem zakázky

v budoucnu nakládat, aby byly naplněny jeho potřeby. Úřad, ani jiná osoba (včetně

dodavatelů) nejsou oprávněni určovat, jak má zadavatel s předmětem veřejné zakázky

nakládat a jakým způsobem jej má, resp. může využívat.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17812.html
potvrzeno

R0149/2021/VZ,

PM: 7. 12. 2021

ÚOHS S0581/2021/VZ § 36 odst. 3

ZZVZ

Úřad konstatuje, že požadavek uvedený v technických podmínkách veřejné zakázky je

požadavkem vytvářející bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Stanovený

požadavek neumožnil dodavatelům libovolně zvolit sestavu PC od konkrétního výrobce a

tuto doplnit o klávesnici a myš, coby funkčně samostatné položky, do sestavy jednoduše

zapojitelné, od jiného libovolného výrobce. Za situace, kdy by obviněný stanovil požadavek

na kompatibilitu myší a klávesnic s dodávanými PC, byly by zcela naplněny požadavky

obviněného a funkčnost PC sestavy by zůstala nedotčena.

Jelikož součástí dodávky byla dle čl. 2.6. smlouvy mj. instalace PC sestav, bylo by pro

zadavatele jednoduše ověřitelné, zda je deklarovaná kompatibilita předmětných PC sestav

skutečně dodavatelem zajištěna. Pokud však obviněný svůj požadavek formuloval tak, že

myši i klávesnice musí být od stejného výrobce jako PC, pak byl takový požadavek

nedůvodný a kladl potenciálním dodavatelům bezdůvodné překážky v účasti v zadávacím

řízení, když tito nemohli uplatnit vlastní cenotvorbu, jelikož obviněný vyloučil možnost zvolit

technické řešení v podobě myši a klávesnice od jednoho či vícero výrobců a PC od jiného.

Současně je nutno konstatovat, že tento požadavek obviněného nebyl založen na reálných

technických důvodech.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17763.html
PM: 7. 12. 2021
ÚOHS S0248/2021/VZ § 273 odst. 6

ZZVZ

Úřad považuje za vhodné nejprve připomenout, že předmětná veřejná zakázka byla

zadávána podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších

předpisů. K uzavření dodatku č. 3 smlouvy nicméně došlo dne 30. 12. 2016, tedy již za

účinnosti zákona, Úřad proto ve smyslu § 273 odst. 6 zákona posuzuje obviněným

provedenou změnu závazku ze smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku podle zákona.

Úřad k tomu podotýká, že ač citované ustanovení zákona obsahuje výslovný odkaz pouze

na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném pozdějších předpisů

(resp. zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení, ve znění

pozdějších předpisů), nikoliv na právní předpisy citovanému zákonu předcházející,

záměrem zákonodárce zjevně bylo postavit na jisto, že změny závazků ze smluv na

veřejné zakázky provedené za účinnosti zákona (ať už byly dotčené smlouvy uzavřeny za

účinnosti zákona nebo za účinnosti dřívějších právních předpisů) se mají posuzovat podle

zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17784.html
potvrzeno

R0159/2021/VZ,

PM: 8. 12. 2021

ÚOHS S0248/2021/VZ § 222 ZZVZ Hodnota změny provedené dodatkem č. 3 smlouvy ve vztahu k původní hodnotě závazku

ve smyslu § 222 odst. 6 písm. c) a odst. 9 zákona ve spojení s § 273 odst. 6 zákona činí

54,5 % a je tedy vyšší než 50 % původní hodnoty závazku (viz původně stanovená odměna

ve výši 110 000 Kč, která byla dodatkem č. 2 a č. 3 v součtu navýšena o 60 000 Kč).

Změna provedená dodatkem č. 3 smlouvy tak nesplňuje jednu z podmínek pro postup dle

§ 222 odst. 6 zákona, přičemž v daném případě tak není nezbytné zkoumat naplnění

dalších dvou podmínek pro konstatování nepodstatné změny závazku ze smlouvy ve

smyslu § 222 odst. 6 zákona, neboť, jak bylo výše uvedeno, všechny tyto podmínky je

třeba naplnit kumulativně, aby mohl zadavatel dle dotčeného ustanovení zákona

postupovat.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17784.html
potvrzeno

R0159/2021/VZ,

PM: 8. 12. 2021

ÚOHS R0159/2021/VZ § 222 odst. 3

písm. b)

ZZVZ

V souladu s citovaným rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0098/2021/VZ, č. j.

ÚOHS-24031/2021/162/HSc ze dne 30. 8. 2021 je třeba ekonomickou rovnováhu smlouvy

vztahovat k výchozímu nastavení smlouvy. Skutečnost, že jsou dohodnutá plnění pro

některou ze stran nevýhodná, nezakládá ekonomickou nerovnováhu smlouvy. Jestliže

obviněný a vybraný dodavatel uzavřeli smlouvu, která nepočítala se zvyšováním odměny

vybraného dodavatele v návaznosti na zvýšení minimální mzdy (ačkoliv takové ujednání

smlouva obsahovat mohla), vzal na sebe vybraný dodavatel uzavřením takové smlouvy

riziko zvýšení nákladů.

Předmět plnění smlouvy a sjednaná odměna včetně rizika zvýšení nákladů představují

rovnovážný stav ve smyslu § 222 odst. 3 písm. b) zákona. Jakákoli změna v rozsahu plnění

či odměně vybraného dodavatele ve prospěch vybraného dodavatele proto způsobuje

nedovolené vychýlení této ekonomické rovnováhy, přičemž je irelevantní, jestli je cílem

změny závazku kompenzace zvýšených nákladů dodavatele, které vznikly v důsledku

předvídatelných vnějších vlivů. Tím, že na sebe vybraný dodavatel uzavřením smlouvy

vzal riziko zvýšení nákladů, bylo by nyní vychýlením ekonomické rovnováhy kompenzovat

mu toto riziko, které uzavřením smlouvy v původním znění přijal.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17785.html
PM: 8. 12. 2021
ÚOHS S0597/2021/VZ § 79 odst. 2

písm. d)

ZZVZ

Úřad tak má za to, že v prostorách výkonu agendy státní správy občanských a řidičských

průkazů, dále v kanceláři oddělení krizového řízení kanceláře primátora dodavatel nezískal

a ani potenciálně nemohl získat utajované informace tak, jak ostatně uvádí sám obviněný.

Co se týče znalosti vnitřních prostor běžných kanceláří, tak má Úřad za to, že pokud se v

těchto prostorech nenacházely utajované informace či samotná znalost těchto prostor není

utajovanou informací ve smyslu zákona o ochraně utajovaných informací, což obviněný

zjevně netvrdí a ani tato skutečnost nevyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, je

nepřiměřené požadovat předložení osvědčení NBÚ dle zákona o ochraně utajovaných

informací, a to pro přístup k utajované informaci nejvýše stupně utajení Důvěrné. Nadto

Úřad konstatuje, že s citlivými údaji pracuje většina jiných úřadů veřejné správy v České

republice, přičemž to neznamená, že by každý tento úřad při dílčí stavební úpravě svých

kanceláří musel po každém dodavateli požadovat prověření dle zákona o ochraně

utajovaných informací, neboť citlivý údaj nemusí být vždy utajovaná informace ve smyslu

zákona o ochraně utajovaných informací. Pokud zadavatel chtěl ochránit tyto citlivé údaje

či znalost prostor obviněného měl použít jiný zákonný nástroj např. prohlášení o

mlčenlivosti či podmínky mlčenlivosti a případné sankce zakomponovat do návrhu

smlouvy.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17822.html
PM: 15. 12. 2021
ÚOHS R0163/2021/VZ § 48 odst. 2

písm. a)

ZZVZ

S ohledem na shora předestřený legitimní výklad podmínky jednotných úředních hodin

konstatuji, že nové znění bodů 5.7.1 až 5.7.3. koncesní smlouvy tomuto výkladu nadále

odpovídá, neboť je možné ho nadále vykládat tak, že dodavatel je povinen zajistit provoz

všech vízových center v jednotném minimálním závazném rozsahu 40 hodin v běžném

pracovním týdnu, včetně zachování tohoto minimálního standardu i pro případ změny

úředních hodin, přičemž opomenout nelze ani skutečnost, že koncesní smlouva v bodě

5.7.2. výslovně odkazuje na projekt kvality koncesionáře, který jako součást nabídky

koncesionáře reflektuje původní návrh koncesní smlouvy a stanovené zadávací podmínky.

V konkrétním případě tedy lze souhlasit s obviněným, že provedenou změnou v návrhu

koncesní smlouvy provedl spíše formulační upřesnění, jímž nebyl význam podmínky

jednotných úředních hodin posunut.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17837.html
PM: 17. 12. 2021
ÚOHS S0264/2021/VZ § 79 odst. 2

písm. a) a b)

ZZVZ

…aby mohl zadavatel kvalifikovaně posoudit, zda nabyvateli části závodu svědčí

referenční zakázky převodce, musí vždy disponovat doklady prokazujícími, že skutečně

došlo k převodu odpovídajícího realizačního zázemí, které převodce k plnění daných

referenčních zakázek využíval. Úřad zdůrazňuje, že takovým dokladem nemůže být prosté

souhlasné prohlášení převodce a nabyvatele o přechodu referencí (jaké předložil vybraný

dodavatel v nabídce), neboť z jeho obsahu nelze ověřit, v jakém rozsahu na vybraného

dodavatele přešly prostředky, které převodce (společnost Metrostav a.s.) k realizaci

převáděných referenčních zakázek využíval. Úřad dále uvádí, že ani notářský zápis NZ

435/2020 ze dne 25. 8. 2020, kterým vybraný dodavatel v nabídce dokládá nabytí části

závodu společnosti Metrostav a.s., neobsahuje informace, ze kterých by bylo možno učinit

závěr, že k přechodu referenčních zakázek skutečně došlo. Proto považuje Úřad za zcela

správný postup zadavatele, který se nespokojil s doklady předloženými vybraným

dodavatelem v jeho nabídce a požádal jej o doplnění nabídky o další doklady, které by

tvrzený převod referenčních zakázek prokazovaly.

 

Úřad se domnívá, že výklad požadavku na prokázání převodu „veškerých“ prostředků

převodce části závodu využívaných k plnění konkrétní referenční zakázky, jenž prezentuje

ve svém návrhu navrhovatel, je v praxi neudržitelný, neboť by fakticky znemožňoval

prokazování technické kvalifikace subjektům, jež nabyly část závodu od zhotovitele

referenčních zakázek, a to z následujících důvodů. Je třeba si uvědomit, že obchodní

závod, jakožto organizovaný soubor jmění, který slouží k provozování činnosti podnikatele,

není v čase stálý a neměnný, a proto nelze dle Úřadu trvat na tom, aby bylo prokazováno,

že v rámci prodeje části závodu přešly na jeho nabyvatele přesně ty prostředky, ať už se

jedná o personální, finanční či materiální zdroje, které byly využity k realizaci určitých

referenčních zakázek třeba před 5 či více lety, neboť převodce těmito prostředky ve

stejném složení a rozsahu už nemusí disponovat. Skutečnost, že v průběhu času v

obchodním závodu dochází k přirozené obměně personálních zdrojů, materiálního

vybavení či dalších prostředků využívaných podnikatelem k jeho činnosti, nemůže jít k tíži

nabyvatele části obchodního závodu, který by nebyl schopen prokázat, že na něho přešly

„veškeré“ prostředky převodce části závodu, které tento kdysi v minulosti pro realizaci

referenčních zakázek využíval. Naopak, kdyby Úřad přijal výklad zastávaný

navrhovatelem, tak jak jej prezentuje v návrhu a ve svých vyjádřeních ze dne 27. 8. 2021

a 30. 9. 2021, dle Úřadu by to vedlo k tomu, že by takový přístup bránil inovacím a v

konečném důsledku tedy i ke snížení efektivity hospodářské soutěže, což by se pak zcela

míjelo s účelem právní úpravy veřejného zadávání. I z tohoto důvodu se proto Úřad

domnívá, že požadavek na přechod veškerého realizačního zázemí převodce nelze

vykládat „absolutisticky“, ale vždy s nezbytnou mírou racionality, tj. v šetřeném případě je

třeba posuzovat to, jestli došlo k převodu té části závodu (a to včetně odpovídajícího

realizačního zázemí), která referenční zakázku skutečně realizovala a která díky tomu

disponuje potřebnými zkušenostmi, a nikoliv zkoumat jednotlivosti, tj. posuzovat převod

každého jednotlivého zaměstnance či technického vybavení, jež bylo využito převodcem

k realizaci dané referenční zakázky. Úřad vzal v úvahu rovněž to, že ani v ostatních

případech, tj. v případech, kdy k převodu části závodu nedochází, se skutečnost, zda

dodavatel disponuje totožným realizačním zázemím jako v době plnění referenční

zakázky, u referenčních zakázek neprokazuje a zadavatel ji není povinen při posouzení

podmínek účasti zkoumat, neboť i kdyby k tomu došlo, tak to nezpůsobuje

nekvalifikovanost dodavatele.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17845.html
potvrzeno

R0167/2021/VZ,

PM: 20. 12. 2021

ÚOHS R0167/2021/VZ § 79 odst. 2

písm. a) a b)

ZZVZ

Na doložení převodu veškerých prostředků, které byly k plnění referenční zakázky využity,

nelze dále trvat z toho důvodu, že velké stavební zakázky, jakými byly referenční zakázky

a jakou je šetřená veřejná zakázka, nejsou často jejich zhotoviteli (v pozici tzv. generálního

dodavatele, který má uzavřenu smlouvu s objednatelem/investorem stavby) plněny jen

vlastními výrobní prostředky (dělníky, stroji atd.), ale v různé míře i prostřednictvím

poddodavatelů, kteří na stavbě provádějí dílčí specializované činnosti. U každé referenční

zakázky se přitom budou podíl a struktura poddodavatelů lišit. Vzhledem k tomu není dle

mého názoru účelné požadovat, aby dodavatel, který dokládá převod části závodu, u

každé takové zakázky identifikoval, v jakém rozsahu byly převodcem závodu použity

vlastní výrobní prostředky (a o jaké prostředky se jednalo) a v jakém rozsahu prostředky

poddodavatelů, a následně prokazoval, že všechny přešly spolu s převedenou částí

závodu.

 

K Úřadem posuzovanému prokazování technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a)

ZZVZ vybraným dodavatelem prostřednictvím referencí získaných v rámci převodu části

Divize 4 společnosti Metrostav, je třeba předně uvést, že pokud dodavatel tvrdí, že nabyl

část závodu a spolu s ní i reference, musí v zadávacím řízení tyto skutečnosti doložit

relevantními podklady, které je zadavatel povinen následně náležitě posoudit. Současně

je však třeba zdůraznit, že na zadavatele je nutno klást rozumné (přiměřené) nároky stran

toho, v jakém rozsahu je povinen tento přezkum provádět a jaké množství důkazů má

považovat za dostatečné. Tento rozsah musí být určován optikou „průměrného“

zadavatele, a nikoliv renomované advokátní kanceláře, neboť zadávací řízení by se

nemělo stát bitvou právníků. Jsem toho názoru, že navrhovatel má v tomto ohledu na

zadavatele nepřiměřené požadavky a očekává od něj neúměrně detailní posuzovaní dané

problematiky.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17846.html
PM: 20. 12. 2021
ÚOHS S0264/2021/VZ § 113 odst. 6

ZZVZ

V návaznosti na výše citované potom Úřad k námitce navrhovatele, že zadavatel nikterak

neodůvodnil, proč se s vysvětlením MNNC vybraného dodavatele ztotožnil, podotýká, že

není povinností zadavatele takové detailní odůvodnění poskytovat, pakliže je z jeho

postupu patrné, že se se zdůvodněním MNNC vybraného dodavatele plně ztotožnil.

 

Rozklad:

To znamená, že i když dodavatel MNNC nezdůvodní, zadavatel ho není povinen vyloučit

z účasti v zadávacím řízení. Vzhledem k tomu není důvod trvat na tom, aby v případě, kdy

zadavatel dospěje k závěru, že dodavatel MNNC zdůvodnil, musel tento svůj postoj

detailně odůvodňovat. V této souvislosti je však třeba podotknout, že tuto situaci je potřeba

odlišit od situace (která však v šetřeném případě nenastala), kdy zadavatel naopak dojde

k závěru, že dodavatel MNNC nezdůvodnil a rozhodne se ho vyloučit podle § 48 odst. 4

ZZVZ z účasti v zadávacím řízení. V takovém případě musí svůj závěr podrobně odůvodnit

v rozhodnutí o vyloučení.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17845.html
potvrzeno

R0167/2021/VZ,

PM: 20. 12. 2021

ÚOHS S0278/2021/VZ § 245 odst. 1

ZZVZ

Přestože se ve výše uvedené judikatuře jedná o odůvodnění rozsudku soudů, nikoliv o

odůvodnění rozhodnutí zadavatele o námitkách, je možné závěry Nejvyššího správního

soudu a Ústavního soudu vztáhnout i na tato rozhodnutí. Jinými slovy, je-li vypořádání

základních námitek, aniž by se soud vyjadřoval ke všem jednotlivým dílčím námitkám a

rozsáhle odůvodňoval rozhodnutí o nich, v souladu se zákonem, konstantní judikaturou

Nejvyššího správního soudu potvrzenou Ústavním soudem a zároveň v souladu se

stanovenými kvalitativními požadavky na odůvodnění rozhodnutí soudu, pak lze dovodit,

že je obdobně možné odůvodnit i rozhodnutí zadavatele o námitkách.

 

Na základě závěrů citovaných rozsudků Úřad konstatuje, že pokud navrhovatel uvádí v

námitkách konkrétní argumenty, je nezbytné, aby zadavatel na tyto argumenty adekvátně

reagoval. Úřad však zároveň doplňuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a

dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby

se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do

nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o

námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k

podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné,

aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo

ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17834.html
potvrzeno

R0169/2021/VZ,

PM: 20. 12. 2021

ÚOHS S0278/2021/VZ § 113 odst. 6

ZZVZ

K tvrzení, které navrhovatel uvedl ve svém vyjádření ze dne 6. 9. 2021, že zadavatel

nepostupoval v souladu se zákonem, když nevyzval vybraného dodavatele k objasnění

mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 113 odst. 4 zákona, Úřad uvádí, že vzhledem k

tomu, že zadavatel v rámci posouzení nabídkové ceny kritéria hodnocení č. 2 došel k

závěru, že nabídková cena za uvedené kritérium hodnocení není mimořádně nízkou

nabídkovou cenou podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona, neměl zadavatel ani povinnost

postupovat podle ustanovení § 113 odst. 4 zákona a tedy vyžádat si od vybraného

dodavatele zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17834.html
potvrzeno

R0169/2021/VZ,

PM: 20. 12. 2021

ÚOHS R0161/2021/VZ § 169 odst. 2

ZZVZ

 

§ 135 odst. 1

písm. a)

ZZVZ

Předně je třeba uvést, že postup zadavatele, kdy nejprve v jednacím řízení s uveřejněním

uzavře s vybranými dodavateli rámcovou smlouvu a následně postupuje při výběru

dodavatelů postupem s obnovením soutěže, není zákonem vyloučen. Vzhledem k tomu,

že v daném případě zadavatel zadává sektorovou veřejnou zakázku, není povinen ve

smyslu § 169 odst. 2 zákona dodržet podmínky, které by se na něj vztahovaly, pokud by

zadával veřejnou zakázku, a které jsou stanoveny např. v § 135 zákona.

 

To však neznamená, že by zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky nebyl ničím

neomezen. Podle § 151 odst. 4 zákona se na zadavatele při zadávání sektorové veřejné

zakázky vztahují pravidla stanovená zákonem, což mimo jiné znamená, že se na jeho

postup vždy vztahují i základní zásady stanovené v § 6 zákona. V zásadě nelze vyloučit

to, že by zadavatel účastníky pro rámcovou smlouvu vybíral nejprve podle nejnižší

nabídkové ceny, jako je tomu v tomto případě, a následně by mezi těmito uchazeči vybíral

při obnovení soutěže nabídky podle ekonomické výhodnosti, což by fakticky znamenalo,

že si mezi nejlevnějšími následně vybere ty nejkvalitnější, nicméně taková pravidla pro

výběr musejí být všem účastníkům známa, a to předem.

 

To nutně nemusí znamenat, že by vždy musela být zcela konkretizována, ale zadavatel by

měl vymezit nějaký rámec kritérií pro výběr, která budou v konečném důsledku rozhodovat

o tom, kdo jednotlivé veřejné zakázky získá.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17852.html
PM: 21. 12. 2021
ÚOHS S0621/2021/VZ Jak uvádí Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 29 Af 99/2016-42 ze dne 26. 11. 2018,

nemělo by „docházet k situaci, kdy předmět veřejné zakázky nelze podřadit pod žádný z

CPV kódů, k čemuž napomáhá jak velký rozsah a rozmanitost CPV kódů, tak i stromová

struktura CPV klasifikace, konkretizujících obecnou oblast (odvětví) veřejné zakázky na

jednotlivé a dílčí podoblasti z daného odvětví.“. V uvedeném rozsudku Krajský soud v Brně

s odkazem na výše citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu uzavírá, že vadným

není takový postup zadavatele, který opomíjí označit příslušným CPV kódem některý z

nepodstatných prvků zakázky, avšak „za diskriminační pro uchazeče je však třeba

považovat takový postup, který ‚rezignuje na označení podstatného, zpravidla

převažujícího, znaku veřejné zakázky.‘“.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17848.html
PM: 22. 12. 2021
ÚOHS R0168/2021/VZ § 245 ZZVZ Ačkoli zadavatel své pochybení napravil a poté, co záměnu rozhodnutí o námitkách zjistil,

zaslal dne 16. 8. 2021 navrhovateli MASTER IT rozhodnutí o námitkách č. 2, které již

odůvodnění ve vztahu k odmítnutí námitek tohoto navrhovatele obsahuje, nemůže tímto

postupem dojít ke zhojení zjištěné nepřezkoumatelnosti, neboť se jedná o rozhodnutí o

námitkách odeslané po lhůtě dle § 245 odst. 1 zákona.

 

V této souvislosti předseda Úřadu poukazuje na závěry dřívějšího rozhodnutí Úřadu č. j.

ÚOHS-S0341/2018/VZ-30543/2018/531/MKi ze dne 19. 10. 2018, v jehož odůvodnění je

ve vztahu k opožděnému rozhodnutí o námitkách dle § 245 odst. 1 zákona uvedeno, že

po uplynutí lhůty podle § 245 odst. 1 zákona může, resp. musí být zadavatelem opětovně

rozhodnuto o námitkách výhradně za té situace, pokud je tato povinnost zadavateli uložena

Úřadem nápravným opatřením podle § 263 odst. 5 zákona. Jestliže tedy zadavatel dospěje

k názoru, že jím vydané rozhodnutí o námitkách konkrétního stěžovatele není zcela

souladné s požadavky zákona, pak sice může přistoupit k vydání nového (opravného)

rozhodnutí o námitkách, avšak musí tak učinit, tzn. musí to stihnout, ve lhůtě podle § 245

odst. 1 zákona, čili ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy mu byly námitky stěžovatelem

doručeny. Po uplynutí této lhůty, i když má zadavatel za to, že jeho rozhodnutí o námitkách

trpí vadami, musí již, pokud se nejedná o případ, že by spolu s původním rozhodnutím o

námitkách rušil i napadaný úkon, což však v posuzovaném případě neplatí, jelikož

zadavatel svým rozhodnutím ze dne 24. 9. 2018 zrušil pouze své rozhodnutí o námitkách

ze dne 17. 8. 2018, ačkoliv návrh navrhovatele směřoval vůči zadávacím podmínkám,

„vyčkat“ na eventuální zrušení tohoto rozhodnutí Úřadem, coby nápravného opatření podle

§ 263 odst. 5 zákona.“

 

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17889.html
PM: 22. 12. 2021
ÚOHS S0221/2021/VZ § 36 odst. 1

ZZVZ

Z ustálené soudní judikatury vyplývá, že v některých případech zadavatel dokonce

předmět veřejné zakázky rozdělit musí, neboť povinností zadavatele je využít všechny

možnosti, které mu zákon (byť jako možnost, nikoli povinnost) dává, k tomu, aby se v

zadávacím řízení diskriminace (resp. omezování konkurenčního prostředí) nedopouštěl.

 

Úřad nemůže souhlasit s tvrzením obviněného, že nesprávně posoudil výsledky jím

provedeného šetření. Z výsledků šetření je nejen jednoznačně patrné, že na trhu existují

dodavatelé, kteří jsou schopni dodat požadované licence, ale také to, že počet dodavatelů

poskytujících doplňkové služby bez možnosti dodání požadovaných licencí je větší.

Výsledkem šetření nemělo být zpochybnění postupu obviněného oslovenými subjekty, ale

zjištění informací o relevantním trhu předmětných licencí a doplňkových služeb, jeho

velikosti a provázanosti. Proto je také nerelevantní argument, že Úřad nenarazil na

žádného dodavatele, který by zpochybnil technickou specifikaci dodávky. Otázky položené

Úřadem nesměřovaly k rozporování technické specifikace. Fakt, že na trhu existují

dodavatelé, kteří považují spojení dodávky software v rámci MPSA a doplňkových služeb

za standardní, není pro posouzení věci rozhodující. Tím je právě to, že z šetření Úřadu

vyplynula násobná převaha dodavatelů, kteří jsou schopni poskytovat pouze doplňkové

služby.

 

Příliš široce vymezený předmět plnění veřejné zakázky tak v šetřeném případě, jak vyplývá

z provedeného šetření, představoval překážku v účasti v zadávacím řízení pro dodavatele,

čímž mohlo dojít k omezení konkurenčního prostředí mezi dodavateli a ve svém důsledku

jejich skryté diskriminaci. Diskriminováni tak byli ti dodavatelé, kteří mohli podat nabídku

na jednotlivé ucelené plnění (dodávku licencí nebo poskytnutí doplňkových služeb) nikoliv

však na obě tato plnění současně.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17900.html
PM: 10. 1. 2022
ÚOHS R0176/2021/VZ § 79 odst. 2

písm. b)

ZZVZ

Pokud tedy navrhovatel nahradil „větší“ referenční zakázku sečtením více „menších“

zakázek společníka VYKRUT zahradní služby a.s., přičemž není ani podstatné, že

jednotlivé referenční zakázky byly realizovány jediným subjektem (dodavatelem VYKRUT

zahradní služby a.s.), pak takový postup navrhovatele neodpovídá smyslu nastaveného

kvalifikačního předpokladu v bodu 5.4.1. zadávací dokumentace, neboť neprokazuje, že

navrhovatel má zkušenosti s realizací zakázky většího (zadavatelem požadovaného)

rozsahu. V této souvislosti lze odkázat rovněž na závěry navrhovatelem namítaného

rozhodnutí Úřadu č. j.ÚOHS-S0496/2015/VZ-33158/2015/542/EŠu ze dne 29. 10. 2015,

že „nelze sčítat více referenčních zakázek, jejichž jednotlivé hodnoty neodpovídají

požadovanému kritériu tak, aby dohromady jejich hodnota byla dostačující“ (bod 39.

odůvodnění citovaného rozhodnutí). Uvedená citace je tak zcela přiléhavá předmětné věci.

 

Sčítání kvalifikace tady nesmí být v rozporu s účelem zadávacího řízení, resp. s požadavky

zadavatele. V předmětné věci vymezení technického kvalifikačního předpokladu v bodu

5.4.1. zadávací dokumentace vylučuje možnost sčítání kvalifikace. Je to patrné jednak

logickým výkladem zadávací dokumentace: kdyby zadavateli záleželo pouze na tom, jestli

součet předložených referenčních služeb dosáhne v celku předepsaných charakteristik

(např. právě finančního objemu či délky poskytování služeb), nemělo by smysl stanovit, že

je požadován určitý počet referenčních služeb, které mají být předloženy. Jinak by tomu

bylo, kdyby zadavatel počet referenčních služeb toliko omezil určitou horní hranicí (např.

maximálně 5), aby si ulehčil od administrativní zátěže – pak by snad bylo možno položit si

otázku, jestli nechtěl zadavatel sčítání umožnit. Ve zdejším případě však zadavatel

požadoval toliko minimálně 2 referenční služby, tedy je zjevné, že předepsané

charakteristiky musela splňovat každá jedna z nich.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17913.html
PM: 10. 1. 2022
ÚOHS R0174/2021/VZ § 79 odst. 2

písm. a)

ZZVZ

Lze souhlasit s navrhovatelem, že zadavatel, který v zadávacím řízení obdrží od

dodavatele osvědčení o řádném plnění referenční zakázky, je v případě, že mu vznikne

pochybnost o řádném splnění referenční zakázky, povinen ověřit jeho obsah. Právě z

důvodu ověření splnění referenční zakázky je dodavatel povinen doložit v případě

stavebních prací podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona osvědčení identifikující referenční

zakázku a jejího objednatele a v případě referenční zakázky na dodávky či služby podle §

79 odst. 2 písm. b) zákona identifikovat jejího objednatele. Objednatel veřejné zakázky

nemá žádnou zákonnou povinnost poskytnout zadavateli ověřujícímu splnění referenční

zakázky neveřejné podklady a doklady týkající se realizace referenční zakázky, pročež lze

potvrzení řádného splnění referenční zakázky ze strany jejího objednatele považovat za

dostatečné ověření jejího řádného splnění.

 

Je třeba si uvědomit, že plnění referenční zakázky se odehrává na základě

soukromoprávní smlouvy uzavřené mezi objednatelem (příp. kupujícím apod.) a

dodavatelem, a jsou to pouze smluvní strany, které mohou řádnost plnění takové smlouvy

potvrdit či rozporovat, a to i v případě, že smlouva byla uzavřena postupem dle zákona.

Zákon sice obsahuje určité nástroje, kterými do plnění smlouvy uzavřené postupem dle

zákona může zasáhnout (došlo-li k porušení zákona), tato možnost je však limitována

okamžikem splnění smlouvy (srov. § 257 písm. l) zákona). Případná pochybení zadavatele

referenčních zakázek (pokud byly veřejnými zakázkami) pak již lze pouze stíhat jako

přestupek dle zákona.

 

Jestliže je tedy zadavatel oprávněn ověřovat osvědčení o referenčních zakázkách, jak

konstatuje Úřad v bodě 84 napadeného rozhodnutí, nemůže takové oprávnění znamenat,

že je zadavatel oprávněn, nebo snad dokonce povinen posuzovat řádnost plnění

referenčních zakázek v případě, kdy sám objednatel referenční zakázky konstatuje, že tato

byla splněna řádně a včas. Lze si jen těžko představit, že by objednatelé referenčních

zakázek byli ochotni či povinni zadavatelům prokazovat termíny plnění referenčních

zakázek, případné důvody prodlení apod.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17911.html
PM: 10. 1. 2022
ÚOHS S0512/2021/VZ § 245 odst. 1

ZZVZ

Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně

podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by

své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných

skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat

obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto

neshledává za relevantní, nebo například sdělení, v případě námitek podaných proti

rozhodnutí o výběru dodavatele, že nabídka vybraného dodavatele splňuje zadávací

podmínky, aniž by se zadavatel, jakkoliv skutečně zabýval obsahem podané nabídky

vybraného dodavatele. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem

skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či

lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně

přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za

nesouvisející, resp. lichou.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17925.html
PM: 14. 1. 2022
ÚOHS S0012/2022/VZ § 24 ZZVZ Pokud obviněný ve vyjádření ze dne 22. 11. 2021 tvrdí, že předpokládaná hodnota veřejné

zakázky „byla stanovena ve výši 5 490 000,- Kč bez DPH“, přičemž argumentuje tím, že

„při záznamu výše předpokládané hodnoty do zadávací dokumentace došlo nedopatřením

k chybě v psaní, kdy byla zaměněna dvě po sobě jdoucí čísla.“, pak Úřad k tomu uvádí

následující.

 

Úřad opakovaně připomíná, že obviněný uvedl předpokládanou hodnotu veřejné zakázky

ve výši 5 940 000 Kč bez DPH na třech místech výzvy k podání nabídek (viz body 38. až

40. odůvodnění tohoto příkazu), tj. ani na jednom z těchto míst není uvedena obviněným

ve vyjádření ze dne 22. 11. 2021 zmiňovaná hodnota 5 490 000 Kč bez DPH.

 

Úřad dále nemůže odhlédnout od skutečnosti, že v části IV. výzvy k podání nabídek

obviněný mj. uvádí: „Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovuje zadavatel jako

cenu maximální a nepřekročitelnou. Účastník zadávacího řízení, jehož nabídková cena

překročí předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, bude z další účasti v zadávacím řízení

vyloučen.“ V kontextu právě citovaného a při akceptaci tvrzení obviněného, že

předpokládaná hodnota veřejné zakázky „byla stanovena ve výši 5 490 000,- Kč bez DPH“,

by obviněný musel v rámci svého postupu v šetřeném zadávacím řízení přistoupit k

vyloučení účastníka řízení č. 1 a účastníka řízení č. 2, jejichž nabídková cena ve výši 5

495 256 Kč bez DPH, resp. 5 929 092 Kč bez DPH překračuje obviněným tvrzenou

předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, tj. hodnotu 5 490 000 Kč bez DPH. S odvoláním

na hodnotící zprávu Úřad akcentuje, že komise, resp. obviněný nepřistoupil k vyloučení

účastníka řízení č. 1 a ani účastníka řízení č. 2 z důvodu, že jejich nabídková cena

překračuje údajnou obviněným tvrzenou výši předpokládané hodnoty, tj. hodnotu 5 490

000 Kč bez DPH. Naopak Úřad z hodnotící zprávy seznal, že obviněný nabídku účastníka

řízení č. 1 a nabídku účastníka řízení č. 2 hodnotil. Z uvedeného lze dle Úřadu jednoznačně

dovodit, že obviněný není schopen své tvrzení o „zjevné chybě v psaní“ ve výši

předpokládané hodnoty obhájit svým postupem v rámci zadávacího řízení, tudíž Úřad

odmítá veškerou argumentaci obviněného, že došlo k formální/zjevné chybě v psaní výše

předpokládané hodnoty, jako nedůvodnou.

 

Úřad odmítá jako lichou i další argumentaci obviněného uvedenou ve vyjádření ze dne 22.

11. 2021, v nichž sděluje, že „(j)edním z ukazatelů, že předpokládaná hodnota Veřejné

zakázky byla stanovena řádně a že Veřejná zakázka byla zadávána v odpovídajícím

režimu zadávání, jsou nabídkové ceny dodavatelů v nabídkách, (…) Převážná většina

nabídkových cen odpovídá hodnotě podlimitního plnění a odráží tak odpovídající situaci

na relevantním trhu. (…) Skutečnosti, že se od začátku jednalo o podlimitní plnění,

nasvědčuje také smlouva uzavřená s Vybraným dodavatelem za cenu plnění ve výši 5 447

052,- Kč bez DPH.“ Úřad s touto argumentací obviněného nesouhlasí, jelikož volba režimu

veřejné zakázky a následně druhu zadávacího řízení se v šetřeném případě odvíjí od

předpokládané hodnoty stanovené k okamžiku zahájení zadávacího řízení, tedy nikoliv ex

post, jak se snaží dovodit obviněný, z výše nabídkových cen účastníků zadávacího řízení

nebo z výše nabídkové ceny vybraného dodavatele, tj. nikoliv v průběhu zadávání veřejné

zakázky či k okamžiku zadání veřejné zakázky. Jinými slovy, v šetřeném případě pro

určení režimu veřejné zakázky není rozhodný okamžik podání nabídek, ani zadání veřejné

zakázky, ale okamžik zahájení zadávacího řízení (srov. § 16 odst. 5 zákona).

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17937.html
PM: 20. 1. 2022
ÚOHS R0181/2021/VZ § 2 odst. 3

ZZVZ

Dále je nutno – pro přehlednost tohoto rozhodnutí – stručně zrekapitulovat výklad § 22

zákona provedený Úřadem v napadeném rozhodnutí. Ustanovení § 22 odst. 1 písm. a)

zákona vycházející z čl. 5 odst. 5 Nařízení č. 1370/2007 předvídá vznik takové výjimečné,

resp. mimořádné situace, k níž může dojít během poskytování veřejných služeb v přepravě

cestujících, přičemž je uvedeno, že se jedná o situaci, kdy „dojde k přerušení poskytování

veřejných služeb v přepravě cestujících nebo takovéto přerušení bezprostředně hrozí“.

Aby mohlo dojít k takovému „přerušení poskytování“ či „bezprostřední hrozbě takového

přerušení“ služeb dopravní obslužnosti zajištěných prostřednictvím smlouvy o veřejných

službách v přepravě cestujících, uzavřené mezi objednatelem a dopravcem, musí

existovat subjektivní právo na plnění, které spočívá v poskytování veřejných služeb v

přepravě cestujících ze strany dopravce. Pokud by takové právo na straně objednatele k

poskytování přepravních služeb neexistovalo, např. pokud by objednatel neměl uzavřenu

žádnou smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících, tedy neměl by takové plnění

zajištěno, nemohlo by se jednat o přerušení poskytování služeb (či o jeho bezprostřední

hrozbu), neboť při zajištění veřejných služeb v přepravě cestujících smluvní cestou si

objednatel vždy musí být vědom, na jak dlouho a za jakých podmínek má tyto služby

zajištěny. Nemůže pro něj tak být mimořádným fakt, že smlouva uzavřená na dobu určitou,

jednoho dne skončí. Z toho je jasně zřetelné, že zanikne-li závazek ze smlouvy plynutím

času, nelze takovou situaci považovat za mimořádnou situaci ve smyslu § 22 zákona, a

tedy ani za přerušení poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících (potažmo jeho

hrozbu); podrobně viz body 35 až 41 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17965.html
PM: 20. 1. 2022
ÚOHS S0373/2021/VZ § 255 ZZVZ Z výše uvedeného vyplývá, že kauce, jejíž výše byla zpochybněna zadavatelem, byla

navrhovatelem složena v souladu s § 255 zákona ve správné výši a důvod pro zastavení

řízení podle § 257 písm. c) zákona tedy nenastal. Úřad proto nemůže přisvědčit názoru

zadavatele, že navrhovatel měl podat dva návrhy a zaplatit dvě kauce. Jak je vysvětleno

shora, pokud je napadáno více částí jedné veřejné zakázky, lze proti nim brojit v rámci

jednoho návrhu a složit jednu kauci vypočtenou jako 1 % ze součtu nabídkových cen

napadených částí veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17957.html
PM: 21. 1. 2022
ÚOHS S0373/2021/VZ § 86 odst. 2

ZZVZ

Podle § 86 odst. 2 zákona, na který odkazuje navrhovatel, platí, že pokud zadavatel

nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v nabídce nahradit předložení

dokladů čestným prohlášením. Uvedené pravidlo je přitom obdobně upraveno pro veřejné

zakázky zadávané v podlimitním režimu v ustanovení § 53 odst. 4 zákona (na něž se

zadavatel odkazuje v zadávací dokumentaci), podle kterého dodavatelé předkládají v

nabídkách doklady o kvalifikaci v kopiích a mohou je nahradit čestným prohlášením. V

šetřeném případě se však jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, tudíž je nutno vycházet z

ust. § 86 odst. 2 zákona. V daném případě zadavatel nepožadoval doklady o technické

kvalifikaci (např. potvrzení objednatele o řádném splnění významné služby), ale

postačovalo předložení čestného prohlášení dodavatele, jaké významné služby

poskytoval, jaký byl jejich předmět a rozsah, komu je poskytoval, kdy, v jakém místě a za

jakou cenu. Zadavatel v čl. 9 zadávací dokumentace jasně uvedl, že dodavatel má k

prokázání splnění technické kvalifikace předložit seznam významných služeb (ve formě

čestného prohlášení), obsah seznamu definoval (jak obecně, tak konkrétně pro každou

část veřejné zakázky) a zároveň odkázal na přílohu č. 5 zadávací dokumentace, která

obsahovala vzor seznamu významných služeb. Na základě výše uvedeného tak nebylo

možno usuzovat, že dodavatel v nabídce může předložit namísto seznamu významných

služeb (např. ve formě vyplněné přílohy č. 5 zadávací dokumentace) jiný dokument (mající

např. formu čestného prohlášení), který by vůbec neobsahoval informace, jaké významné

služby dodavatel poskytoval, jaký byl jejich předmět a rozsah, komu je poskytoval, kdy, v

jakém místě a za jakou cenu.

 

Úřad připouští, že navrhovatel mohl čestné prohlášení o významných službách sestavit i

odlišně od vzoru uvedeném v příloze č. 5 zadávací dokumentace, avšak muselo by

obsahovat všechny údaje požadované zadavatelem v čl. 9 zadávací dokumentace. To se

však nestalo, čestná prohlášení navrhovatele pro část 6 i 7 veřejné zakázky obsahovala

pouhé konstatování, že »(…) splňuje kvalifikaci a další požadavky zadavatele v rozsahu

uvedeném v kapitole „9. Prokázání splnění kvalifikace“«. Takové prohlášení je

nedostatečné, neurčité a neodpovídající požadavkům uvedeným v zadávacích

podmínkách.

 

Lze souhlasit s navrhovatelem v tom, že mohl nahradit předložení dokladů o technické

kvalifikaci čestným prohlášením, jak vyplývá z § 86 odst. 2 zákona, jelikož tuto možnost

zadavatel v zadávací dokumentaci s odkazem na § 53 odst. 4 zákona umožnil. Navrhovatel

se však mýlí v tom, že by čestné prohlášení mohlo být formulováno jakkoli, i když zadavatel

formu čestného prohlášení o seznamu významných služeb přesně určil. Z čestného

prohlášení dodaného navrhovatelem v nabídkách totiž vůbec neplynou informace, které

zadavatel v čl. 9 zadávací dokumentace ohledně seznamu významných služeb požadoval,

tedy název referenční zakázky, objednatel, doba plnění, cena atd. Nabídka neobsahující

požadované údaje pak není způsobilá k posouzení, neboť zadavatel nemá z čeho

posoudit, zda dodavatel splňuje technickou kvalifikaci.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17957.html
PM: 21. 1. 2022
ÚOHS R0198/2021/VZ § 241 a 251

ZZVZ

Po prostudování spisového materiálu má však předseda Úřadu za to, že nebyla naplněna

první podmínka aktivní legitimace, a sice, že by bylo možné navrhovatele považovat za

potenciálního dodavatele. Dodavatelem ve smyslu § 5 zákona zpravidla bude podnikatel,

jak ostatně plyne z komentářové literatury. Základním definičním znakem dodavatele je

pak to, že tento dodavatel nabízí zboží, služby nebo stavební práce. Může jím být fyzická

i právnická osoba, více těchto osob společně, příp. pobočka závodu. Nicméně, aby někdo

mohl být považován za dodavatele ve smyslu § 5 zákona, musí být schopen prokázat, že

je oprávněn, resp. schopen veřejnou zakázku realizovat. V nyní řešeném případě byla

zadávána nadlimitní veřejná zakázka, přičemž v případě jejího zadání je zadavatel

povinen, jak plyne z § 73 odst. 2 písm. a) zákona, stanovit požadavky profesní způsobilosti

podle § 77 odst. 1 zákona. Z tohoto lze usoudit, že za potenciálního dodavatele lze

považovat pouze osobu, jež splňuje požadavky profesní způsobilosti ve smyslu § 77 odst.

1 zákona. Dle předmětného ustanovení je dodavatel povinen se prokázat výpisem z

obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence. Lze usuzovat, že tímto dodavatelem pro

účely nyní řešené nadlimitní veřejné zakázky na úklidové služby musí být podnikatel, resp.

osoba disponující oprávněním k podnikání v rozsahu předmětu veřejné zakázky. Uvedené

podporuje také § 421 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění

pozdějších předpisů, (dále jako „OZ“), dle kterého se za podnikatele se považuje osoba

zapsaná v obchodním rejstříku. Dle § 421 odst. 2 OZ se pak má za to, že podnikatelem je

osoba, která má živnostenské oprávnění nebo oprávnění podle jiného zákona.

 

Jestliže navrhovatel k předložení dokladů prokazujících profesní způsobilost v rozkladu

namítá, že jakožto fyzická osoba nedosahující stanoveného finančního limitu, nemusí být

zapsán v obchodním rejstříku, jedná se o tvrzení pravdivé. Nemění to ovšem nic na tom,

že požadavek na předložení výpisu z obchodního rejstříku, resp. jiné obdobné evidence

plyne přímo ze zákona a doložení tohoto dokladu tak bylo pro prokázání splnění profesní

způsobilosti nezbytné. V případě fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku by pak

připadalo v úvahu předložení právě výpisu z jiné evidence, tj. například doklad o oprávnění

k podnikání, tedy tzv. živnostenské oprávnění. Nelze však přisvědčit tvrzení navrhovatele,

že fyzická osoba není povinna předložit žádný dokument prokazující splnění profesní

způsobilosti, neboť i fyzická osoba musí být oprávněna podnikat (musí mít veřejnoprávní

povolení podnikat), aby tak mohla činit legálně. Vzhledem k uvedenému tak námitce

navrhovatele ve své podstatě nelze přisvědčit.

 

Se zřetelem k výše uvedenému lze konstatovat, že navrhovatel nijak neprokázal, že by

mohl být v případě nyní řešené veřejné zakázky potenciálním dodavatelem. Jestliže nelze

o navrhovateli uvažovat jako o potenciálním dodavateli, nemůže být nikdy ani druhá

podmínka aktivní legitimace splněna. Jestliže totiž navrhovatel neprokázal reálný zájem o

realizaci veřejné zakázky a nelze jej zároveň shledat potenciálním dodavatelem, je těžko

představitelné, že by mu hrozila nebo vznikla v důsledku postupu zadavatele újma.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17952.html
PM: 24. 1. 2022
ÚOHS S0238/2021/VZ § 18 ZZVZ V rámci posouzení, zda plnění tvoří jeden funkční celek, je nutné se zabývat nejenom tím,

zda plnění spolu souvisí z hlediska místního a věcného, ale také tím, zda mezi takovými

plněními existuje funkční souvislost, která se dovozuje na základě účelu, pro který jsou

veřejné zakázky zadávány (nikoli na základě možnosti/nutnosti propojení předmětů plnění,

jak se domnívá obviněný). V tomto kontextu obviněný v rámci neveřejného ústního jednání

konaného dne 6. 10. 2021 upozornil na skutečnost, že je akciovou společností, která

nakupuje zboží „jednou za čas“ na sklad do zásoby, přičemž účel takového zboží není v

době jeho pořízení mnohdy vůbec znám. O takový případ se dle obviněného jedná i v

případě plnění pořízeného v rámci dotčených VZ 1 – 3, k čemuž obviněný doplnil, že i v

současné době je část pořízeného plnění stále uskladněna, aniž by bylo zřejmé, k čemu

bude dané plnění použito.

 

Vzhledem tedy k tomu, že účel použití plnění poptávaných v rámci VZ 1 – 3 nebyl v době

zadávání předmětných veřejných zakázek znám, neboť tato byla pořizována „pouze“ do

zásoby (k uskladnění), přičemž z dokladů nashromážděných Úřadem v rámci správního

řízení nevyplývá, že by tomu tak nebylo, resp. z žádných dostupných skutečností

prokazatelně nevyplývá opak, Úřad neshledal, že by plnění poptávaná v rámci VZ 1 – 3

spolu souvisela z hlediska funkčního, a je tak již nadbytečné zkoumat, zda plnění spolu

souvisí z hlediska místního a věcného.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17950.html
PM: 24. 1. 2022
ÚOHS R0196/2021/VZ § 251 odst. 2

ZZVZ

V nyní řešené věci je vedeno správní řízení zahájené na návrh navrhovatele, přičemž

případné zahájení správního řízení z moci úřední nemůže být v žádném ohledu vedeno k

ochraně subjektivních práv podatele a podanému podnětu neodpovídá nárok podatele,

aby bylo takové správní řízení zahájeno (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS

586/02 ze dne 8. 10. 2002 a nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 7/19 ze dne 30. 10.

2019). V řízení z moci úřední jedná Úřad v rozsahu svěřené pravomoci vždy samostatně,

na základě vlastních zjištění a existence důvodného podezření, že postup zadavatele

odporuje zákonu, a to bez ohledu na způsob, jakým příslušné skutečnosti svědčící pro

nezákonný postup zadavatele zjistí.

 

K výše uvedenému je třeba shrnout, že navrhovatel nedoručil stejnopis návrhu zadavateli

ve lhůtě stanovené v § 251 odst. 2 zákona, a proto zaniklo jeho právo na přezkoumání

úkonů zadavatele v dané věci bez ohledu na okolnosti („překážky“), které ho ke zmeškání

zákonem stanovené lhůty vedly. Tím není vyloučen přezkum postupu zadavatele, jehož

nezákonnost navrhovatel namítal v návrhu, z moci úřední. To, zda Úřad správní řízení z

moci úřední zahájí či nikoliv, však nemůže být reflektováno v napadeném usnesení, jelikož

toto bylo zahájeno na základě návrhu navrhovatele vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-

S0505/2021/VZ a právě návrhem navrhovatele byl vymezen předmět tohoto správního

řízení. Argument obsažený v bodě 4 rozkladu, v němž navrhovatel Úřadu vytýká, že v

napadeném usnesení „zcela ignoroval“ podnět k zahájení řízení ex offo, je tak nepřiléhavý

a navrhovatelova námitka poukazující na to, že Úřad v napadeném usnesení nezohlednil

fakt, že byl podán rovněž podnět k zahájení řízení ex offo, proto neobstojí. Z logiky věci je

tedy zřejmé, že na napadané usnesení nelze optikou argumentace vznesené

navrhovatelem v bodě 5 rozkladu nahlížet jako na nepřezkoumatelné.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17961.html
PM: 26. 1 2022
ÚOHS S0419/2021 § 83 odst. 2

ZZVZ

Vymezení písemného závazku poddodavatele ve smlouvě o spolupráci je omezeno toliko na

konstatování, že „bude akceptovat závazek podílet se na plnění této veřejné zakázky realizací

části stavebních prací v rozsahu, v jakém prokazoval kvalifikaci a poskytne dodavateli řádnou

součinnost pro realizaci zakázky.“ Ze seznamu poddodavatelů vyplývá, že vybraný dodavatel má

v úmyslu zadat část předmětné veřejné zakázky poddodavateli T o c h á č e k spol. s r.o., přičemž

tuto část vybraný dodavatel vymezuje jako „realizace části stavebních prací“ s podílem

poddodavatele na plnění ve výši 10 %. V tomto kontextu se tak vymezení písemného závazku

uvedeného poddodavatele ve smlouvě o spolupráci jeví jako naprosto nejasné a nedostatečné,

neboť zadavatel dle názoru Úřadu nemohl být schopen dostatečně určitě a jednoznačně

konkretizovat, které stavební práce a v jakém rozsahu bude poddodavatel skutečně realizovat.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17969.html

Potvrzeno

rozkladem

R0193/2021

ÚOHS S0084/2021 § 103 odst. 1

písm. a) ZZVZ,

§ 114 ZZVZ

V prověřovaném případě tedy zadavatel směřoval k hodnocení nabídek z hlediska schopnosti

dodavatele při zpracování aplikace „na míru“, která měla splňovat určité požadavky (zadat/schválit

žádanku, zadat podrobnosti a náklady služební cesty, vypracovat a schválit vyúčtování služební

cesty, integrovat aplikaci na HR a účetní systém). Současně zadavatel k předmětnému prototypu

aplikace vyžadoval zpracování dokumentu (prezentace) obsahujícího informace o procesech,

postupech, designu, analytickou a programátorskou dokumentaci, přístup k testování, akceptaci

a nasazování do jednotlivých typů prostředí a další informace. Při porovnání požadavků

zadavatele na prototyp aplikace „Cestovní příkazy“ a předmětu plnění veřejné zakázky Úřad

shledal, že na hodnoceném prototypu aplikace dodavatel předvede vývoj aplikační komponenty

(program, který umožní zadat a schválit žádanku či schválit služební cestu), integraci aplikace s

jiným systémem (integrační služby), vývoj sestavy (vyúčtování služební cesty) a rovněž

zpracování příslušné analytické a programátorské dokumentace, přičemž v rámci předmětu plnění

bude zadavatel požadovat vývoj a tvorbu aplikací z oblasti integrace „na míru“ dle jeho aktuálních

potřeb, kdy součástí předmětu plnění bude rovněž mj. zpracování analytické dokumentace. Vývoj

aplikace, integrační služby, zpracování sestav a analytické dokumentace jsou tak shodnými

funkcionalitami či prvky hodnoceného prototypu a předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž

vhodnost a vyspělost jejich řešení (postupy, procesy a zvolené technologie) při hodnocení dle

hodnotícího kritéria A1 (splnění požadavků na prototyp aplikace, prostředí aplikace, procesy,

postupy vzájemné spolupráce) pomohou zadavateli vybrat vhodného kandidáta na realizaci

požadovaného plnění.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18006.html

Potvrzeno

rozkladem

R0188/2021

ÚOHS S0080/2021 § 73 odst. 6

ZZVZ,

§ 6 ZZVZ

Mezi účastníky správního řízení je sporné, zda je přiměřené, aby zadavatel v rámci předmětného

požadavku vyžadoval po dodavatelích zkušenost se stavbou některé z uvedených budov

zahrnující platební odbavovací systém, tj. krytého plaveckého areálu nebo krytého aquaparku,

wellness centra či veřejného vnitřního sportovního zařízení, když obdobné odbavovací systémy

mohou dle navrhovatele být i např. v zimních střediscích či ve specifických průmyslových areálech.

Při posouzení věci je však kruciální posouzení otázky týkající se stanoveného způsobu

prokazování kvalifikovanosti dodavatele a jeho zkušeností s instalací odbavovacího systému. V

tomto ohledu Úřad dále konstatuje, že ani samotný požadavek zadavatele, aby vybraný dodavatel

doložil předchozí zkušenost s instalací platebního odbavovacího systému, považuje obecně za

oprávněný. Jedná se o poměrně specifický typ technologické dodávky kladoucí specifické nároky

na dodavatele i ze stavebního hlediska.  Nicméně v souvislosti se zde posuzovaným způsobem

nastavení požadavků na technickou kvalifikaci nelze přehlížet způsob a kumulaci požadavků,

které zadavatel stanovil, kdy v tomto ohledu pak Úřad již nezákonnost předmětného požadavku

shledává, neboť jej není schopen konzistentně zdůvodnit ani sám zadavatel. Úřad má za to, že

postup zadavatele  přispívá k omezení hospodářské soutěže.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17985.html

Potvrzeno

rozkladem

R0183/2021

ÚOHS R0187/2021 § 174 odst. 2

ZZVZ

Sporem mezi účastníky bylo, zda se v daném případě jedná o koncesi na stavební práci, či nikoliv.

 

Předmět nájemní smlouvy spočívá v realizaci stavebních prací sestávajících z demolice

stávajících chatek a vybudování chatek nových do vlastnictví zadavatele. Tyto činnosti lze podřadit

pod stavební práce podle § 14 odst. 3 písm. a) a b) ZZVZ (demolice stávajících chatek a zhotovení

stavby – výstavba nových chatek).

 

Ze záměru zadavatele vyplývá, že úplata plynoucí vybranému dodavateli bude spočívat v právu

braní užitků z provozování stavby, v konkrétním případě z provozování rekreačních chatek,

jakožto výsledku provedených stavebních prací. Vybraný dodavatel tedy neobdrží úplatu přímo

od zadavatele, nýbrž od třetích osob v podobě příjmů za poskytování ubytovacích služeb v nově

vybudovaných chatkách a za poskytování souvisejících rekreačních služeb.

 

Na provozovatele se též přenáší provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z

provozování stavby, neboť vybraný dodavatel nemá zajištěnou návratnost investic a dalších

nákladů spojených s provozováním rekreačních chatek. Z okolností případu vyplývá, že vybraný

dodavatel bude poskytovat ubytovací a související rekreační služby na vlastní účet a riziko, načež

bude záležet na jeho podnikatelských dovednostech, nakolik zajistí obsazenost areálu a dokáže

realizovat související zisk. Jedná se tedy o koncesi, kterou je třeba zadat postupem dle ZZVZ.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17998.html

Původní

rozhodnutí

S0281/2021

potvrzeno

ÚOHS S0502/2021 § 36 odst. 1

ZZVZ

Dle navrhovatele zadavatel  nepřizpůsobil stanovenou lhůtu pro plnění předmětu veřejné zakázky

všem podstatným okolnostem a povaze veřejné zakázky, zejména pak časové náročnosti výroby

trolejbusů a schvalovacího procesu u Drážního úřadu při posuzování způsobilosti dodávaných

trolejbusů k provozu, v důsledku čehož rozmezí lhůty pro řádné a včasné dodání, zadavatelem

omezené nejzazším datem 30. 9. 2022, k jehož nepřekročení by se měl dodavatel uzavřením

smlouvy na veřejnou zakázku zavázat, adekvátně nepokrývá ani minimální časový harmonogram

plnění při dodávkách trolejbusů, který dle navrhovatele odpovídá době minimálně 13 měsíců ode

dne účinnosti kupní smlouvy.

 

Úřad uzavírá, že zadavatelem stanovený termín pro plnění veřejné zakázky nelze považovat v

šetřeném případě za adekvátní, tedy přiměřený, neboť zadavatel při stanovení termínu pro dodání

požadovaných vozidel zjevně nepřihlédl ke všem skutečnostem s dodáním trolejbusů

souvisejících, a vytváří tak bezdůvodně (i v souvislosti s níže dovozenou možností prodloužení

termínu pro čerpání dotace) překážky hospodářské soutěže, neboť jím stanovený termín pro dodání

trolejbusů brání v účasti potenciálním dodavatelům, kteří by jinak byli způsobilí předmět

plnění dodat.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17983.html

PM: 8. 2. 2022
ÚOHS S0368/2021 § 48 odst. 4

ZZVZ,

§ 113 ZZVZ

Za předpokladu, že z objasnění MNNC vyplyne, že nabídková cena účastníka zadávacího řízení

je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona

nebo z důvodu veřejné podpory a účastník není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že tato

byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, případně zdůvodnění MNNC neobsahuje

potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, stíhá zadavatele podle § 113 odst. 6

zákona povinnost takového účastníka z účasti v zadávacím řízení vyloučit. Ve všech ostatních

případech je však v souladu s § 48 odst. 4 zákona potenciální vyloučení účastníka zadávacího

řízení v souvislosti s posouzením jeho MNNC pouze na úvaze zadavatele. I kdyby tedy účastník

zadávacího řízení např. neprokázal, že jeho MNNC je způsobena ekonomickými aspekty

výrobního procesu, použitými technickými řešeními či originalitou stavebních prací, dodávek nebo

služeb apod. (tj. důvody demonstrativně vyjmenovanými v § 113 odst. 5 zákona), resp. by svou

MNNC nezdůvodnil vůbec či ji objasnil nedostatečně, avšak potvrdil by skutečnosti vyžadované v

§ 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, je čistě na zadavateli, zda s takovým účastníkem zadávacího

řízení, byl-li vybrán, uzavře smlouvu, pokud nenastaly důvody obligatorního vyloučení dle § 113

odst. 6 zákona. Úřad v této souvislosti pro úplnost uvádí, že naplnění důvodu vyloučení týkající se

MNNC nabídnuté účastníkem zadávacího řízení dle § 48 odst. 4 zákona není zařazeno jako

povinný důvod pro vyloučení vybraného dodavatele do § 48 odst. 8 zákona, jak je zřejmé ze znění:

„Vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou

naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle

odstavce 5 písm. a) až c).“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18017.html

Potvrzeno

rozkladem

R0202/2021

ÚOHS S0560/2021 § 123 ZZVZ,

§ 39 odst. 4

ZZVZ

Zadavatel přistoupil k odeslání nového oznámení o výběru dodavatele dříve, než mu byly

vybraným dodavatelem předloženy doklady potřebné pro posouzení splnění podmínek účasti,

tedy  aniž měl postaveno na jisto, že vybraný dodavatel splňuje podmínky účasti, neboť v době,

kdy odeslal nové oznámení o výběru dodavatele, měl od něj k dispozici pouze jednotné evropské

osvědčení, z jehož obsahu ve vztahu k požadované profesní způsobilosti a technické kvalifikaci

nikterak nevyplývají údaje rozhodné pro jejich splnění.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18019.html

PM: 19. 2. 2022
ÚOHS R0192/2017 § 63 ZZVZ,

§ 23 ZZVZ

Úřad však podle rozsudku NSS uchopil věc nesprávně, neboť postupoval opačně. Je logické

nejdříve zkoumat, zda stav exkluzivity vůbec existuje a teprve poté případně dále zkoumat, zda

byl tento stav způsoben zaviněně. Nebylo postaveno najisto, zda stav exkluzivity vůbec existuje,

přesto je obviněnému vytýkáno, že tento stav zavinil. Úřad zatížil řízení před ním vadou, pokud

nezjistil skutkový stav v takové míře, aby bylo postaveno najisto, zda je splněna formální

podmínka, tedy zda je v případě stěžovatele dán stav exkluzivity či nikoli. Nejvyšší správní soud

Úřadu vytkl, že materiální podmínku posuzoval bez zřetele k období, kdy měl stav exkluzivity

vzniknout. Relevantní smlouva byla uzavřena již v roce 1998, tedy v odlišné právní úpravě, kdy

navíc Česká republika nebyla členem Evropské unie a tehdejší pohled na problematiku stavu

exkluzivity byl zásadně odlišný. Je tedy nutné, aby Úřad posuzoval vznik exkluzivity se zřetelem

na dobu vzniku právního vztahu, relevantní právní úpravu a obchodní zvyklosti v dané době.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18016.html

Na základě rozsudku

NSS č. j. 3 As

60/2020-64 ze dne

30. 11. 2021

ÚOHS S0610/2021 § 127 odst. 2

písm. h)

ZZVZ

Postup zadavatele v zadávacím řízení v období po uplynutí lhůty pro podání nabídek vedený s

navrhovatelem v průběhu roku 2021 a který byl zachycen v zápisech z jednání pracovní skupiny

a na jehož průběhu se osoby jednající za zadavatele a navrhovatele domlouvali v předkládané

emailové komunikaci, je nutné považovat za postup „ověření funkčnosti vybraných parametrů

nástroje“ ve smyslu § 104 písm. a) zákona, který byl v zadávací dokumentaci předvídán.

 

Úřad zdůrazňuje, že považuje za stěžejní okolnost, že zákon v ustanovení § 127 odst. 2 písm. h)

jednoznačně výslovně zakotvuje, že rozhodným okamžikem pro ztrátu možnosti zadavatele zrušit

zadávací řízení z tohoto důvodu, je skutečnost, zda bylo, či nebylo odesláno oznámení o výběru

dodavatele, tedy úkon zadavatele konaný dle § 123 zákona, resp. § 50 zákona. Předmětný

zákonný důvod tak spojuje právo zadavatele zrušit zadávací řízení z tohoto důvodu s okolností,

zda již došlo či nedošlo právě k tomuto úkonu. Nikoliv s úkonem zadavatele spočívajícím v přijetí

rozhodnutí o výběru dodavatele (tedy úkonem zadavatele dle § 122 odst. 1 zákona).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18021.html

PM: 22. 2. 2022
ÚOHS S0064/2022 § 175 odst. 3

písm. f) ZZVZ

Provozovatel EPS zaplatí zvlášť za služby HZS Pardubického kraje  a zvlášť za služby PATROL

group. Na tyto služby musí být hleděno jako na jeden funkční celek, jehož rozdělení by postrádalo

smysl. Úřad konstatuje, že služby HZS Pardubického kraje jsou integrálně provázány se službami

provozu PCO poskytovanými PATROL group, jejichž prostřednictvím se dostávají ke konečným

uživatelům, přičemž obě tyto služby tvoří jeden funkční celek. Služby HZS Pardubického kraje

jsou proto nezbytné pro poskytování služeb provozu PCO, a do předpokládané hodnoty koncese

je tak nutno zahrnout platby za obě tyto služby.

 

Předseda Úřadu ve svých rozhodnutích uvádí, že ust. § 175 zákona nelze vykládat tak, že odst.

1 tohoto ustanovení představuje generální klauzuli, při jejímž nenaplnění není možné platby či

hodnoty do předpokládané hodnoty koncese započítat, byť by splňovaly podmínky některého z

písmen § 175 odst. 3 zákona. Takový výklad by odporoval účelu předmětných ustanovení, a

některé položky jasně splňující podmínky § 175 odst. 3 zákona by nemohly být do předpokládané

hodnoty koncese zahrnuty vůbec. Skutečnost, že určitá platba nevstupuje do obratu dodavatele,

potažmo nenaplňuje doslovně definici uvedenou v § 175 odst. 1 zákona, neznamená, že nemůže

být zahrnuta do předpokládané hodnoty koncese v souladu s § 175 odst. 3 zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18023.html

PM: 23. 2. 2022
ÚOHS S0670/2021/VZ § 119 odst.

1 ZZVZ

Úřad tedy konstatuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil maximální možný

počet referenčních zakázek, které mohou být obsaženy v nabídce, ale pouze stanovil

omezení celkového počtu referenčních zakázek, za které lze udělit body v rámci

hodnoticího kritéria č. 2. Současně má Úřad za to, že zadavatel v zadávací dokumentaci

nestanovil, že se v případě, kdy účastník v nabídce uvede větší počet referenčních

zakázek, než za jaký mu mohou být uděleny v rámci hodnocení body, bude zabývat

pouze takovým počtem referenčních zakázek, za nějž můžou být uděleny body, a že

ostatní referenční zakázky vůbec nebude brát v potaz či že bude nějakým způsobem

rozhodné pořadí, v jakém jsou referenční zakázky pro účely hodnocení uvedeny v

nabídce. (…) Zadavatel tak měl při hodnocení nabídky navrhovatele v rámci hodnoticího

kritéria č. 2 zohlednit všechny referenční zakázky uvedené ve formuláři nabídky

navrhovatele splňující zadávací podmínky a následně přidělit navrhovateli body za max. 5

referenčních zakázek.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18052.html

  PM: 1. 3. 2022
ÚOHS S0670/2021/VZ § 119 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Úřad na tomto místě předesílá, že pokud jsou předmětem hodnocení referenční zakázky,

jako tomu bylo v šetřeném případě, pak aby byl splněn požadavek dle § 119 odst. 2 písm.

d) bodu 1 zákona (tj. uvedení hodnocených údajů z nabídek odpovídajících kritériím

hodnocení), musí z písemné zprávy o hodnocení nabídek zejména vyplývat, jaké

konkrétní referenční zakázky byly předmětem hodnocení, s uvedením informací, z nichž

je možno dovodit, zda dané referenční zakázky byly zadavatelem bodově hodnoceny

skutečně tak, jak ohodnoceny být měly. V písemné zprávě o hodnocení by tak měl být

uveden zejména název referenční zakázky, identifikace jejího objednatele a datum jejího

provedení. Dále musí být u každé hodnocené referenční zakázky uvedeny případné další

údaje, jež byly předmětem hodnocení a za něž byly zadavatelem přidělovány body. (…) V

případě, že účastník zadávacího řízení předložil v nabídce více referenčních zakázek,

než za kolik mu mohly být v rámci hodnocení přiděleny body, měl zadavatel ve zprávě o

hodnocení dále uvést, které z předložených referenčních zakázek reálně hodnotil (tj.

přiděloval za ně body), a v případě, že účastník neobdržel za hodnocené referenční

zakázky maximální možný počet bodů, měl zadavatel uvést i identifikaci referenčních

zakázek, které do hodnocení nezahrnul, s odůvodněním.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18052.html

PM: 1. 3. 2022
ÚOHS R0002/2022/VZ § 48 odst. 3

ZZVZ

(…) zadavatel jedná plně v souladu se zákonem, když dodavatele, který ve své nabídce

nepředloží doklad prokazující poskytnutí jistoty, vyloučí ze zadávacího řízení. Pro takový

postup zadavatele, který mu přímo vyplývá ze zákona, není rozhodné, ani když

požadovanou jistotu ve lhůtě pro podání nabídek dodavatel fakticky složí na účet

zadavatele, pokud doklad o jejím složení neučiní součástí nabídky. (…) Je tak zřejmé, že

je zadavatel ustanovením § 48 odst. 3 zákona veden k přísnosti v případě neprokázání

složení jistoty, tedy i nepředložení dokladu o jejím složení již v nabídce, nelze tedy v

žádném případě zadavateli vytýkat, že se dopustil porušení zákona, když pouze

následoval jeho literu.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18037.html

PM: 2. 3. 2022
ÚOHS S0656/2021/VZ § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

V odůvodnění tak musí být vždy uvedeny všechny důvody hodné zvláštního zřetele

svědčící pro zrušení zadávacího řízení, kterých se zadavatel dovolává, a které musí být

dostatečně konkrétně, jednoznačně a srozumitelně popsány, přičemž odůvodnění musí

obsahovat stejně tak určení okamžiku, od něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů

hodných zvláštního zřetele. Úřad přezkoumává oprávněnost zrušení zadávacího řízení

zadavatelem pouze v rozsahu skutečností, kterými zadavatel odůvodnil zrušení

zadávacího řízení v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, příp. v oznámení o zrušení

zadávacího řízení. (…) Z § 127 odst. 2 písm. d) zákona vyplývá, že pro zrušení

zadávacího řízení dle tohoto ustanovení musí být současně splněny dvě podmínky. První

je podmínka časová, tj. že se důvody pro zrušení vyskytly až v průběhu zadávacího

řízení, a druhá podmínka věcná, která připouští zrušení zadávacího řízení pouze z

důvodů hodných zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po

zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Odůvodnění zrušení

zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona by tak mělo obsahovat nejen

dostatečně konkrétní popis důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které nelze po

zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, ale i konkretizaci okamžiku, s

nímž zadavatel spojuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18047.html

PM: 9. 3. 2022
ÚOHS S0655/2021/VZ § 46 ZZVZ Vzhledem k tomu, že se dodatečně doplňované údaje vztahovaly k prokázání kvalifikace

navrhovatele, má Úřad za to, že zadavatel byl povinen tyto další reference zohlednit a

posoudit, zda jejich prostřednictvím navrhovatel eventuálně splnění kvalifikace prokázal

(pakliže by dospěl k závěru, že původně předložené reference k prokázání kvalifikace

nepostačovaly). Zadavatel dal navrhovateli žádostí ze dne 29. 10. 2021 najevo svůj

zájem ověřit, zda lze přesvědčivě učinit závěr o kvalifikovanosti navrhovatele. Pokud tedy

navrhovatel v návaznosti na předmětnou žádost ze dne 29. 10. 2021 doložil „z opatrnosti“

údaje o dalších referencích, jednalo se dle názoru Úřadu o doplnění dokladů týkajících se

prokázání splnění předmětného kritéria technické kvalifikace zákonem předvídaným

způsobem.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18057.html

PM: 10. 3. 2022
ÚOHS S0508/2021/VZ § 36 odst. 3

ZZVZ

Význam kvality zpracování zadávací dokumentace lze z pohledu zadavatele spatřovat v

tom, že dodavatelé na jejím základě podají vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní

zadavateli jejich hodnocení dle stanovených kritérií hodnocení. V této souvislosti Úřad

odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 33/2007 ze dne 20. 3.

2008, v němž uvedený soud judikoval, že „(…) zadávací dokumentací se tedy rozumí

souhrn všech konkrétních požadavků zadavatele na zpracování nabídky. Z těchto

požadavků pak následně, nad rámec kritérií obsažených v oznámení zadávacího řízení,

vyplynou i podrobná pravidla pro určení, která nabídka je pro zadavatele nejvýhodnější a

která se tak stane nabídkou vítěznou. Základem zadávací dokumentace je tedy co

nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným,

srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který

umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem

a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým

způsobem, jakým měl.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18069.html

PM: 11. 3. 2022
ÚOHS S0578/2021/VZ § 127 odst.

2 písm.

d) ZZVZ

rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 52/2015-108 ze dne 27. 7. 2017 je ve vztahu

k tomuto mj. uvedeno: „Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 1. 2010,

č. j. 2 Afs 64/2009-109, (…)‚ důvody hodné zvláštního zřetele‘ jsou typickým neurčitým

právním pojmem. V zákoně jeho definice obsažena není, a tedy je třeba mu přisoudit

takový význam, který nejlépe odpovídá povaze, smyslu a účelu toho, co zákon o

veřejných zakázkách upravuje. Při interpretaci neurčitého právního pojmu se správní

orgán musí zabývat konkrétní skutkovou podstatou, jakož i ostatními okolnostmi případu,

přičemž sám musí alespoň rámcově obsah a význam užitého neurčitého pojmu objasnit

(…)“. (…) prodeje vstupenek je pro něj ekonomicky výhodnější variantou než přechod na

nový systém. Nikterak však v citovaném odůvodnění nerozvádí své úvahy ohledně

závěru o ekonomické výhodnosti či nevýhodnosti řešení, které by vzešlo ze šetřeného

zadávacího řízení, ani v něm nejsou obsaženy jakékoli podrobnější informace nebo fakta

dokládající, v čem konkrétně tvrzená ekonomická výhodnost či nevýhodnost spočívá,

vyjma konstatování, že „přechod na jiný systém je pro zadavatele spojen se značně

vyššími náklady než pokračování v aktuálním modelu (…). Úvaha zadavatele ohledně

ekonomické výhodnosti či nevýhodnosti pak vyplývá až z jeho vyjádření k návrhu (…).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18056.html

PM: 11. 3. 2022
ÚOHS R0015/2022/VZ § 241 odst.

1 ZZVZ

V zákoně je ochrana práv, resp. aktivní legitimace k podání námitek a návrhu ve věci

přezkumu zákonnosti veřejných zakázek vykládána dle vzoru evropské úpravy poměrně

široce. Podrobně se tímto tématem zabýval např. Nejvyšší správní soud ve svém

rozsudku č. j. 5 Afs 48/2013 ze dne 30. 5. 2014, ve kterém shledal mimo jiné to, že cílem

předmětné evropské směrnice „je umožnit z věcného i osobního hlediska pokud možno

co nejširší přístup k přezkumnému řízení, nicméně při současné snaze eliminovat návrhy,

které jsou očividně obstrukční anebo šikanózní, případně z materiálního hlediska

opožděné proto, že si dodavatel svých práv v době, kdy bylo ještě možné proti postupu

zadavatele zakročit, nehleděl (…) Z hlediska věcné aktivní legitimace není rozhodující ani

to, zda byl žalobce schopen jednoznačně prokázat, že v danou dobu mohl reálně

zadavateli poskytnou poptávané plnění, zcela v intencích všech jeho požadavků.“  (…)

Při posuzování otázky aktivní legitimace navrhovatele je proto třeba následovat široký

přístup v tom smyslu, že aktivně legitimován je takový dodavatel, který by mohl veřejnou

zakázku alespoň hypoteticky získat. Proto je také třeba v tomto konkrétním případě vyjít z

toho, že navrhovatel je společností, která v daném odvětví podniká, přičemž nelze na

základě dostupných údajů učinit závěr, že by se za žádných okolností nemohla úspěšně

ucházet o plnění veřejné zakázky, resp. o její část, neboť zadávací podmínky v tomto

směru několika odlišnými námitkami napadá.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18051.html

PM: 11. 3. 2022
ÚOHS S0429/2021/VZ § 255 ZZVZ (…) ve shodě s Úřadem, je nutno posuzovat návrh z hlediska jeho skutečného obsahu

včetně posouzení toho, zda navrhovatel jedním podáním fakticky podává více návrhů či

zda se jedná o jeden návrh. (…) že obsahem návrhu jsou dvě samostatně

přezkoumatelné a oddělitelné právní otázky, přičemž vyřešení jedné z nich nezávisí na

vyřešení té druhé a naopak. (…) Z obsahu podání navrhovatele ani z jeho argumentace

nijak nevyplývá, že by posouzení obou otázek na sobě mělo být závislé v tom smyslu, že

by přezkoumání jedné z nich vedlo k nemožnosti či neúplnosti přezkoumání druhé z nich.

(…) Skutečnost, že nabídková cena je odvozena od předpokládaného množství

dodávaných jednotek, které mohou, ale také nemusí být v rámci plnění veřejných

zakázek zadávaných na základě rámcové dohody realizovány, je pro způsob výpočtu

kauce irelevantní.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18061.html

potvrzeno

R0006/2022/VZ

PM: 14. 3. 2022

ÚOHS S0429/2021/VZ § 40 odst. 4

ZZVZ

Úřad je toho názoru, že za situace, kdy dojde ke zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele

z důvodu neposkytnutí součinnosti dodavatele při uzavření smlouvy, a tedy nezávisle na

vůli zadavatele, nelze mít za to, že zadávací řízení bylo ukončeno v návaznosti na § 40

odst. 4 zákona. (…) Pokud je však tato snaha zadavatele zmařena ze strany dodavatele,

který byl vybrán, v důsledku neposkytnutí jeho další součinnosti při uzavření smlouvy,

nelze takovou skutečnost přičítat k tíži zadavateli. Ten totiž v zadávacím řízení svou

povinnost – rozhodnout o výběru dodavatele v zadávací lhůtě – naplnil (aniž by tak učinil

v rozporu se zákonem).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18061.html

potvrzeno

R0006/2022/VZ

PM: 14. 3. 2022

ÚOHS S0378/2021/VZ § 89 odst. 5

a 6 ZZVZ

Dle první výjimky, která je uvedena přímo v § 89 odst. 5 zákona, může zadavatel použít

odkaz, kterým zvýhodní, resp. znevýhodní určité dodavatele nebo výrobky, je-li to

„odůvodněno předmětem veřejné zakázky“. Jedná se o případy, kdy zadavatel

odůvodněně prostřednictvím odkazu specifikuje své stávající vybavení, se kterým má být

předmět veřejné zakázky kompatibilní (viz k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Brně

č. j. 62 Ca 51/2007 – 134 ze dne 11. 12. 2009, který byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího

správního soudu č. j. 9 Afs 30/2010 – 182 ze dne 16. 11. 2010), a dále o případy, kdy

zadavatel odkáže na určitý výrobek, jehož pořízení má být teprve součástí předmětu

smlouvy na plnění veřejné zakázky. (…) Druhá výjimka ze zákazu používání odkazů,

které omezují hospodářskou soutěž, je uvedena v § 89 odst. 6 zákona, podle něhož

může zadavatel odkaz použít, pokud stanovení technických podmínek podle § 89 odst. 1

zákona nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. (…) V takovém případě je

zadavatel povinen – u každého odkazu zvlášť – připustit možnost nabídnout rovnocenné

řešení, neboť i kdyby se snad domníval, že obdobné řešení neexistuje, nemusí mít

natolik detailní přehled o všech produktech jednotlivých výrobců na relevantním trhu. (…)

Porušení zákona se totiž zadavatel dopustí již tím, že ačkoliv to předmět veřejné zakázky

umožňoval, nevymezil jej pouze prostřednictvím technických podmínek ve smyslu 89

odst. 1 zákona, nýbrž za účelem jeho specifikace současně použil odkaz dle § 89 odst. 5

písm. a) nebo b) zákona (viz k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af

30/2010-53 ze dne 4. 8. 2011).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18066.html

PM: 16. 3. 2022
ÚOHS S0659/2021/VZ § 49 ZZVZ Úřad tedy (OHS-15986/2021/521/APr ze dne 13. 5. 2021, kterým Úřad zastavil správní

řízení vedené pod sp. ÚOHS-S0146/2021/VZ) konstatoval, že zadavatel mohl přijmout

nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení i po

lhůtě pro vyřízení námitek (§ 49 odst. 2 zákona totiž časově omezuje možnost přijmout

opatření k nápravě spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení toliko

pro případ, že proti zrušení zadávacího řízení nejsou podány námitky) a v cit. případě ani

nebyla narušena transparentnost zadávacího řízení, neboť v daném případě prodleva

mezi rozhodnutím o námitkách a přijetím nápravného opatření nepředstavovala excesivní

lhůtu (zadavatel přislíbil přijetí nápravného opatření dne 11. 3. 2021 v rámci rozhodnutí o

námitkách a dané nápravné opatření přijal dne 22. 4. 2021). Z výše uvedeného však také

plyne, že ačkoli je možné k nápravnému opatření v některých případech přistoupit i

později než s rozhodnutím o námitkách, nesmí tato prodleva přesáhnout mez, kdy by již

mohla být narušena samotná transparentnost zadávacího řízení, a současně pro to musí

existovat legitimní důvod.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18071.html

PM: 18. 3. 2022
ÚOHS R0004/2022/VZ § 46 ZZVZ (…) „zadavatelé obecně nemají povinnost do podrobností zkoumat, zda je technická

kvalifikace předložená dodavatelem pravdivá, pokud dodavatel předloží takové

dokumenty, které zákon k prokázání kvalifikace předpokládá. V takovém případě

zadavatel vychází z dokumentů předložených dodavatelem. Pokud však ohledně

technické kvalifikace vyvstanou pochybnosti, musí zadavatel přistoupit k jejímu ověření. K

takovému ověření pak využívá jak informací, na základě kterých pochybnosti vyvstaly, tak

důkazů předložených dodavatelem, a to jak již v nabídce, tak následně v rámci námitek

proti úkonu zadavatele, kterým zadavatel předmětného dodavatele vyloučil, případně

může sám aktivně činit kroky ke zjištění stavu věci. V rámci takového ověřování není

možné přihlédnout pouze k důkazům svědčícím v neprospěch dodavatele, pokud

dokumenty jím předložené technickou kvalifikaci obecně prokazují zákonem předvídaným

způsobem.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18077.html

PM: 24. 3. 2022
ÚOHS S0654/2021/VZ § 116 odst.

1 ZZVZ

Ve vztahu k hodnocení nabídek v nadlimitním režimu stanoví § 116 odst. 2 zákona

demonstrativní výčet konkrétních možných kritérií kvality; vedle takto vyjmenovaných

kritérií kvality však může zadavatel v nadlimitním režimu zvolit jakékoli jiné další kritérium

kvality, avšak za splnění základní podmínky stanovené v ustanovení § 116 odst. 1

zákona, dle něhož platí, že kritérium kvality musí vyjadřovat kvalitativní, environmentální

nebo sociální hlediska nabízeného plnění a tato hlediska musí být současně spojena s

předmětem veřejné zakázky. Právě souvislost, resp. provázanost, kritéria kvality s

předmětem plnění zadávané veřejné zakázky, a to zejména prostřednictvím smlouvy na

veřejnou zakázku, je základní podmínkou pro využitelnost konkrétního kritéria kvality ve

fázi hodnocení nabídek, neboť jedině tak se efekt tohoto kritéria kvality skutečně projeví

při realizaci veřejné zakázky. (…) Úřad v souvislosti s výše uvedeným akcentuje, že

pokud zadavatel chce v některém z kritérií hodnocení nezbytně zohlednit přímo

zkušenosti dodavatelů, může za tímto účelem využít např. kritérium kvality dle § 116 odst.

2 písm. e) zákona, v rámci kterého lze zohlednit organizaci, kvalifikaci nebo zkušenost

osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky (v případě, že na úroveň

plnění má významný dopad kvalita těchto osob).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18086.html

PM: 31. 3. 2022
ÚOHS S0443/2021/VZ § 6 odst. 2,

§ 36 odst. 1

ZZVZ

K hlavní argumentaci zadavatele, že samostatné zadání jednotlivých částí plnění není

možné z důvodu nutnosti zajištění vzájemné smluvní odpovědnosti mezi dodavateli

jednotlivých plnění a že není možné po zadavateli požadovat, aby obtížně zjišťoval díl

zavinění jednotlivých dodavatelů za nedodržení smluvních závazků, Úřad uvádí, že je sice

možné chápat obavu zadavatele o řešení případných sporů (demonstrovanou na

příkladech nefunkčnosti systému uvedených v bodech 38. a 66. odůvodnění tohoto

rozhodnutí) mezi jednotlivými dodavateli jako oprávněnou, nicméně zadavatel nemůže své

obavy z řešení případných sporů mezi jednotlivými dodavateli při zadávání veřejných

zakázek upřednostňovat na úkor zásad zakotvených v ustanovení § 6 zákona. Jak k

obdobné argumentaci přiléhavě uvedl Krajský soud v Brně ve svém již výše citovaném

rozsudku ze dne 1. 11. 2012 sp. zn. 62 Af 57/2010, „[i] kdyby tedy zadavatele k jeho

postupu vedly na první pohled dobře hájitelné důvody, ať už spojené s jeho nedostatkem

zkušeností s poptáváním příslušného plnění nebo s administrativní výhodností poptávat

plnění jako celek anebo s potřebou eliminovat smluvní (obchodní) rizika spojená s realizací

jednotlivých plnění větším počtem dodavatelů, neznamená to, že by takový postup nemohl

vykazovat prvky skryté diskriminace ve vztahu k jiným dodavatelům…“. Úvahy, resp.

argumenty vztahující se k těmto důvodům pro širší vymezení veřejné zakázky přitom

označil soud za nepodstatné. Stejně tak nemůže obstát ani argumentace zadavatele

spočívající v přirovnání plnění předmětné veřejné zakázky k plnění veřejné zakázky na

stavební práce, kdy je smlouva uzavírána s tzv. generálním dodavatelem a ten pak

realizuje práce pomocí subdodavatelů. Skutečnost, že se zadavatel chce vyhnout

smluvním rizikům plynoucím z participace většího počtu dodavatelů, není ospravedlněním

pro omezení hospodářské soutěže.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18091.html

potvrzeno

ÚOHS-

R0023/2022/VZ,

PM: 4. 4. 2022

ÚOHS S0653/2021/VZ § 6 odst. 2,

§ 36 odst. 1

ZZVZ

Obviněný ve svém vyjádření argumentuje, že potenciální dodavatelé byli oprávněni využít

poddodavatele, nebo mohli podat nabídku jako sdružení. Úřad tuto argumentaci

obviněného odmítá, jelikož se nelze dovolávat zákonnosti vymezení předmětu veřejné

zakázky jen s odkazem na to, že potenciální dodavatelé mohou vždy vytvářet

sdružení/společnosti a využívat poddodavatele, neboť tyto zákonné „instituty“ je nutno

vnímat z pohledu potencionálních dodavatelů jako alternativy při jejich rozhodování, zda

se daného zadávacího řízení budou/nebudou účastnit. Z uvedeného tak vyplývá, že nelze

odůvodňovat vymezení předmětu veřejné zakázky „možností“ podat společnou nabídku

(resp. žádost o účast) jakožto společník společnosti podle § 2716 a násl. občanského

zákoníku a „možností“ využití poddodavatele podle § 105 zákona. Dle Úřadu je při

posouzení zadávacích podmínek z pohledu zásady zákazu diskriminace stanovené v § 6

odst. 2 zákona rozhodující, zda jsou potenciální dodavatelé schopni předmět veřejné

zakázky plnit samostatně, tedy bez využití poddodavatele, což Úřad zjišťoval v rámci jím

provedeného průzkumu trhu.

 

Citovaný rozsudek (rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11.

2012) jinými slovy judikuje, že zadavatel se může dopustit porušení zásady zákazu

diskriminace v jeho skryté (nepřímé) podobě i v situaci, kdy sice všechna předmětná plnění

mohl poptávat v rámci jedné veřejné zakázky (jednalo-li se tedy o plnění svým charakterem

totožná či obdobná), ale nevyužil přitom možnosti odstranit či zmírnit případné omezení

konkurenčního prostředí tím, že veřejnou zakázku rozdělí na části, pokud to její povaha

připouštěla, což je zde šetřený případ. Dle citovaného rozsudku nejde tedy přitom o to, že

by byl obviněný nucen činit něco (rozdělit veřejnou zakázku na části), co mu zákon

neukládá, ale o to, že obviněný musí využít všechny možnosti, které mu zákon (byť jako

možnost, nikoli povinnost) dává, k tomu, aby se v zadávacím řízení diskriminace (resp.

omezování konkurenčního prostředí) nedopouštěl. V šetřeném případě jde o příliš široce

vymezený předmět veřejné zakázky, jelikož tento je tvořen „několika jednotlivými

plněními“, kdy jejich společným zadáním, resp. uzavřením smlouvy s jediným dodavatelem

dochází k omezení okruhu potenciálních dodavatelů a tedy hospodářské soutěže jako

takové, neboť byli diskriminováni ti dodavatelé, kteří by mohli podat nabídku na jednotlivá

plnění, nicméně nebyli schopni vlastními silami nabídnout plnění jako celek. Přestože

zadavatel postupoval vůči všem potenciálním dodavatelům předmětné veřejné zakázky

shodně, ve svém důsledku některé z nich (skrytě) diskriminoval, a svým postupem

významně omezil hospodářskou soutěž právě porušením zásady zákazu diskriminace.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18100.html

potvrzeno

R0027/2022/VZ,

PM: 12. 4. 2022

ÚOHS S0031/2022/VZ § 127 odst. 2

písm. d)

ZZVZ

Ve správním řízení je sporné, zda jsou splněny podmínky pro zrušení zadávacího řízení

zadavatelem dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, konktrétně, zda dikci předmětného

ustanovení zákona naplní následující důvodu: „Důvody jsou ekonomické, které zadavatel

nezpůsobil. V zadávacím řízení zůstali pouze dva účastníci zadávacího řízení, kteří se na

základě hodnocení podle ekonomické výhodnosti nabídek umístili na 5. a 6. místě. Podle

hodnocení se jedná o nabídky pro zadavatele nejméně ekonomicky výhodné.“.

 

V daném případě se zadavatel v podstatě omezil toliko na vágní konstatování, že se v

zadávacím řízení „vyskytly“ nabídky s nižšími nabídkovými cenami, než obsahují nabídky

zbylých (nevyloučených) dodavatelů, a to bez jakéhokoliv bližšího a sofistikovanějšího

rozboru cenové hladiny na relevantním trhu či jiného adekvátního zdůvodnění

zadavatelova postupu. Je rovněž nezbytné podotknout, že ani zadávací dokumentace

neobsahovala ustanovení vztahující se k danému aspektu, ve kterých by si zadavatel např.

předem vymínil, jaké podmínky již pro něj nejsou akceptovatelné.

 

Lze tedy uzavřít, že zadavatel tím, že v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedl

důvod pro zrušení spočívající v tom, že „(…) ze šesti zbývajících účastníků zadávacího

řízení vybráno pět dodavatelů k uzavření rámcové dohody. Tito vybraní dodavatelé, byl[i]

v souladu se zadávacími podmínkami vyzváni k předložení originálů nebo ověřených kopii

dokladů o kvalifikaci v rozsahu, který nebyl již předložen v průběhu zadávacího řízení,

nebo je již zadavatel neměl k dispozici. Z pěti vybraných dodavatelů celkem čtyři

nepředložili ve stanovené lhůtě požadované dokumenty v požadované formě a byl[i] ze

zadávacího řízení vyloučeni. Také další kroky spojené s další administrativní činností,

hodnocením nabídek a opakovaným výběrem dodavatelů jsou časově a administrativně

náročné a nepřiměřené. Zadavatel se z důvodu takového dalšího postupu a nevýhodnosti

procesní ekonomie u tohoto zadávacího řízení rozhodl o zrušeni zadávacího řízení.

Důvody jsou ekonomické, které zadavatel nezpůsobil. V zadávacím řízení zůstali pouze

dva účastníci zadávacího řízení, kteří se na základě hodnocení podle ekonomický

výhodnosti nabídek umístili na 5. a 6. místě. Podle hodnocení se jedná o nabídky pro

zadavatele nejméně ekonomicky výhodné“, který však nelze považovat za důvod hodný

zvláštního zřetele, který se vyskytl v průběhu zadávacího řízení, pro který nelze po

zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, jelikož z rozhodnutí o zrušení

zadávacího řízení nelze dovodit, že by zbývající nabídky účastníků zadávacího řízení byly

pro zadavatele z objektivních důvodů neakceptovatelné, porušil postup stanovený v § 127

odst. 2 písm. d) zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18107.html

PM: 13. 4. 2022
ÚOHS R0009/2022/VZ § 6 odst. 2,

§ 36 odst. 1

ZZVZ

Obecně lze souhlasit s navrhovatelem v tom, že pokud předchozí dodavatel veřejné

zakázky, kterou plnil řádně, nesplňuje podmínky kvalifikace navazující, zcela totožné

veřejné zakázky, jedná se o indicii, že by zadávací podmínky mohly být nepřiměřené

(nedůvodně přísné). Na druhou stranu lze obecně považovat za legitimní, pokud se

zadavatel při zadávání navazující veřejné zakázky snaží přizpůsobit pokroku a chce ještě

více zvýšit kvalitu poptávaných služeb, a proto od nového dodavatele požaduje více

znalostí, zkušeností a větší ekonomickou stabilitu než od dodavatele předchozího;

zadavatel však musí být schopen stanovení podmínek kvalifikace objektivně zdůvodnit

v návaznosti na jeho oprávněné potřeby.

 

Skutečnost, že zadavatel při stanovení minimální výše ročního obratu dodrží § 78 odst. 2

ZZVZ, však automaticky neznamená, že současně dodrží zásadu přiměřenosti zakotvenou

v § 6 odst. 1 ZZVZ – její naplnění je třeba posuzovat vždy podle okolností konkrétního

případu. Jak bylo uvedeno v rozhodnutí ze dne 9. 9. 2021, „i požadavek, který splňuje limit

minimálního ročního obratu dle § 78 odst. 2 zákona, může být s ohledem na okolnosti

případu rozporný se zásadou přiměřenosti. Proto by zadavatelé neměli k nastavení

minimálního ročního obratu přistupovat tak, že budou vždy požadovat minimální obrat

nejvyšší možný, ale také by měli zvážit, jaká částka obratu je přiměřená náročnosti plnění

zadávané zakázky. Například u zakázky se značnou předpokládanou hodnotou, jejíž

plnění však lze předpokládat v horizontu řady let, lze zpravidla očekávat, že se její plnění

určitým způsobem rozloží mezi jednotlivá léta, tedy v žádném roce pravděpodobně nebude

splněno to, co odpovídá celé předpokládané hodnotě. Pak by se minimální roční obrat ve

výši celého dvojnásobku předpokládané hodnoty jistě mohl jevit jako nepřiměřený,

zejména pokud by z důvodu takto nastaveného obratu byla výrazně omezena hospodářská

soutěž o zakázku“.

 

Skutečnost, že výše zadavatelem požadovaného ročního obratu v posuzovaném případě

představuje méně než polovinu předpokládané hodnoty koncese a pouze cca pětinu

nejvyšší možné přípustné výše stanovené podle § 78 odst. 2 ZZVZ, o přiměřenosti tohoto

požadavku nic nevypovídá, neboť v tomto srovnání není nijak zohledněna délka trvání

koncese. Pokud by zadavatel koncesi zadával na odlišnou dobu, byly by výsledné hodnoty

jiné, vybraný dodavatel přitom bude v jednotlivých letech vykonávat víceméně totožné

činnosti (provozovat vodovod, kanalizaci a ČOV v obci Řitka) a vykazovat obdobný roční

obrat.

V posuzovaném případě má proto mnohem větší relevanci srovnání předpokládané

hodnoty koncese za každý rok jejího plnění a požadovaného minimálního ročního obratu.

Předpokládaná hodnota koncese za dobu jejího trvání (tj. za 10 let) činí 48 860 000 Kč bez

DPH. Předpokládaná roční hodnota koncese (tj. předpokládaný roční obrat dodavatele)

tak činí 4 886 000 Kč bez DPH.

Pokud tuto částku srovnáme s prohlášením zadavatele i Úřadu, že by zadavatel mohl

požadovat minimální roční obrat až do výše 97 720 000 Kč, je dle mého přesvědčení nutné

dospět k závěru, že by se v takovém případě jednalo o zcela nepřiměřenou zadávací

podmínku (požadovaný minimální roční obrat dodavatele v každém ze 3 předcházejících

účetních období by byl 20x vyšší než předpokládaný roční obrat dosažený realizací

koncese).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18112.html

PM: 14. 4. 2022
ÚOHS R0033/2022/VZ § 211 odst. 6

ZZVZ

Podle ustanovení § 211 odst. 6 zákona platí, že „[p]ři komunikaci uskutečňované

prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky

adresáta“. Dle zákona je dokument doručen už dodáním dokumentu do datové schránky

příjemce, tedy nikoliv až když dokument příjemce otevřením datové schránky přijme. Není

přitom rozhodné, zda je adresátem zadavatel nebo dodavatel. Jedná se tak o zvláštní

úpravu doručování oproti § 17 a 18a ZEÚ, která musí být při zadávání veřejných zakázek

aplikována. Fakt, že tato skutečnost vyžaduje daleko častější kontrolu obsahu datových

schránek jak na straně zadavatelů, tak i dodavatelů, na výše uvedeném nemůže nic

změnit. Neobstojí tudíž argumentace navrhovatele obsažená na str. 2 a 3 rozkladu, že v

šetřeném případě „[z]aslání návrhu Zadavateli prostřednictvím datové schránky tak bylo z

uvedených důvodů vyloučeno“, a že např. „[d]okument se považuje za doručený až

desátým dnem ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, pokud se osoba,

která má přístup k danému dokumentu, do datové schránky nepřihlásí“.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18089.html

PM: 5. 4 .2022
ÚOHS R0037/2022/VZ § 138 odst. 1

ZZVZ

Nemohu souhlasit s Úřadem, že by se v případě rozvoje programového vybavení jednalo

o běžnou službu. Rozvojem programového vybavení dodavatel bude na základě

požadavků zadavatele měnit či rozšiřovat funkcionality stávající verze softwaru, což je

vysoce individualizované plnění, které v žádném případě nelze označit za běžné. Již jen

samotná fáze, při které zadavatel specifikuje své požadavky na rozvoj systému, často

obsahuje složitou komunikaci, ladění vzájemných představ, možných výsledků. Dále pak

jde ale především o fázi realizace, návrhu výsledku, testování, nasazování a dalších

úkonů, které dané plnění dělají složité a nemožné k označení spojením „běžná služba“.

Jak vyplývá z bodu 28 odůvodnění tohoto rozhodnutí, rozvoj systému či jeho modernizace

v tomto případě znamená přidávání významné nebo zcela nové vlastnosti a funkce

programu nebo její zásadní změnu. Ve vztahu ke konkrétnímu informačnímu systému tak

rozvoj vyžaduje kreativitu a může být i personálně náročný. K tomu přistupuje i rychlost, s

jakou je možné požadavek na rozvoj systému vyřídit. Zcela jistě se také jedná o plnění

komplexní, které není opakované ve smyslu zaměnitelnosti.

 

Samostatnou otázkou pak je, zda může být rozvoj programového vybavení ASPE

považován za obecně dostupnou službu. V případě programového vybavení ASPE se

jedná o specifické plnění poskytované pouze společností IBR. Pro možnost jejího

poskytování je navíc nutné, aby byl dodavatel zapojen v partnerském programu

společnosti IBR, což samo o sobě může vylučovat obecnou dostupnost. Není rozhodné,

že partnerský program není za splnění podmínek uzavřen a zda společnost IBR ovlivňuje,

kdo může do partnerského programu vstoupit. Pokud není služba, kterou zadavatel

poptává v dynamickém nákupním systému obecně dostupná, nemůže být v dynamickém

nákupním systému poptávána. Jednoznačná odpověď na tuto otázku však není nezbytná,

neboť jsem již výše shledal důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí. Jak také uvádí

komentářová literatura, „musí jít především o plnění, jež lze na trhu poptávat a jež je možné

bez spolupůsobení jakýchkoliv zvláštních podmínek dodat. Musí tedy jít o takové plnění,

které nevykazuje žádná specifika, nevyžaduje si zvláštní proceduru pro přípravu ani pro

vlastní realizaci.“ (Vilém PODEŠVA, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR,

Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK. Zákon o zadávání veřejných zakázek:

Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18120.html

PM: 22. 4. 2022
ÚOHS R0028/2022/VZ § 6 odst. 1 a

2, § 36 odst. 1

ZZVZ

Úřad v návaznosti na provedený průzkum trhu zjistil, že na evropském trhu figuruje až 6

dodavatelů vodíkových autobusů, způsobilých podmínku referenční zkušenosti splnit. V

této souvislosti považuji za vhodné podotknout, že zadávací podmínky stanoví zadavatel,

načež není žádoucí, aby se Úřad soutěžitelů na trhu dotazoval na návrhy vhodnějších

formulací referenční zkušenosti, jak navrhuje navrhovatel v rozkladu. Úřadem formulované

dotazy v rámci průzkumu trhu mám za přiměřené zjišťovaným skutkovým otázkám. S

ohledem na Úřadem učiněná zjištění je však třeba konstatovat, že ani v evropském

kontextu tak není trh s vodíkovými autobusy příliš rozšířený, přičemž je nutno přihlédnout

též ke skutečnosti, že řada z evropských dodavatelů se z důvodů na vlastní straně

zadávacích řízení v České republice standardně neúčastní a podání nabídky

(přizpůsobené konkrétním požadavkům zadavatele) ani nezvažuje.

 

Skutečnost, že účast zahraničních dodavatelů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku

není žádným způsobem omezována, ještě neznamená, že tito dodavatelé tvoří přirozený

a obvyklý okruh možných dodavatelů na předmět veřejné zakázky. Jinými slovy, existence

zahraničního dodavatele, způsobilého splnit podmínky technické kvalifikace, není sama o

sobě způsobilá vyvrátit potenciálně diskriminační charakter stanovené referenční

zkušenosti, neboť přihlédnout je nutno za daných okolností též k faktické situaci na českém

trhu.

 

Zadavatel požadavek referenční zkušenosti zdůvodnil zejména potřebou zajistit

bezpečnost poptávaných vodíkových autobusů a rovněž schopnost dodavatele dodržet

stanovený termín dodání. Ve vztahu k prvnímu jmenovanému důvodu však lze souhlasit

s navrhovatelem, že bezpečnost vozidel je zajištěna zejména platnou legislativou a

procesem homologace, načež nelze považovat za důvodnou obavu, že budou zadavateli

dodána vozidla nezpůsobilá provozu. V tomto smyslu považuji ve shodě s navrhovatelem

za nepodloženou též argumentaci Úřadu v bodech 124-125 odůvodnění napadeného

rozhodnutí, zpochybňující a zlehčující schopnost navrhovatele vodíkový autobus vyrobit.

Pro takový závěr absentují v napadeném rozhodnutí relevantní skutková zjištění.

Implicitní zjištění Úřadu, že poptávaný předmět veřejné zakázky – vodíkové autobusy –

představuje natolik specifické a složité plnění, ve vztahu ke kterému tvoří referenční

zkušenost nezbytný předpoklad jeho řádného plnění, tedy nebyl ze strany Úřadu

dostatečně odůvodněn. V tom shledávám dílčí nepřezkoumatelnost napadeného

rozhodnutí.

 

S přihlédnutím k presumpci odbornosti dodavatele nelze automaticky předpokládat, že by

nabídku podávali dodavatelé, kteří vodíkové autobusy vůbec nebudou schopni dodat či by

na sebe přebírali nepřiměřené riziko v podobě významných smluvních sankcí. Riziko

vadného plnění je pak objektivně dáno vždy, a to obecně vzato i u dodavatele, který

podmínky referenční zkušenosti naplní.

Dospěl jsem proto k závěru, že Úřad nedostatečně zohlednil skutečnost, že trh s

vodíkovými autobusy představuje rozvíjející se trh, v čemž jsem shledal též nesprávné

posouzení věci.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18126.html

PM: 27. 4. 2022
ÚOHS S0459/2021/VZ § 6 odst. 1 a

2, § 36 odst.

1 ZZVZ

Předseda Úřadu uvádí, že zadávací podmínka týkající se předmětu plnění a postup

zadavatele je zcela transparentní. V návrhu smlouvy je stanovena lhůta realizace 20

měsíců od účinnosti smlouvy, která platí v případě prodloužení dotace, v případě jejího

neprodloužení však není možná a vybraný dodavatel bude vyzván k potvrzení, zda by byl

schopen realizovat zakázku do 5. 7. 2022. Pokud tuto svou schopnost nepotvrdí, bude

vyloučen ze zadávacího řízení se současným vrácením jistoty. Pokud by termín plnění

přijal, bude s ním uzavřena smlouva s datem plnění do 5. 7. 2022 pro Uherskohradišťskou

nemocnici. Předseda Úřadu konstatuje, že dodavatelé z jednoznačných zadávacích

podmínek věděli, že mají sestavit nabídku pro plnění ve lhůtě 20 měsíců a být připraveni,

že může dojít ke zkrácení lhůty plnění.

 

Zadavatel vymezením předmětných zadávacích podmínek ponechal otevřenou tu

možnost, že by rychlejší realizace byl skutečně někdo schopen a zadávací řízení by nebylo

třeba rušit a následně vypisovat znova, pokud by mohl zadavatel k financování využít např.

jiné dotační výzvy. Stanovení lhůty k plnění není dle předsedy Úřadu nepřiměřené a

omezující hospodářskou soutěž. Předseda Úřadu je přesvědčen, že zadavatel zahájil

zadávací řízení s dostatečným časovým předstihem. Podstatným aspektem toho, že lze

postup zadavatele označit za souladný se zákonem, je přitom také skutečnost, že při

nemožnosti plnění v kratším termínu bude dodavateli vrácena jistota.

Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí uvádí, že „[p]okud by za této situace bylo

rozhodnuto naopak, znamenalo by to, že nelze zahajovat zadávací řízení s dotacemi v

případě, kdy se blíží konec dotačního období či termínu, dokdy byla dotace schválena,

protože pouze „možnost“ jejího prodloužení by ani za výše nastavených podmínek nebyla

dostatečnou zárukou pro dodavatele a zadavatel by tak vždy v případě prodloužení

zadávacího řízení jednak čelil tvrzením o nemožnosti plnění ve zkrácené lhůtě dodat a

jednak nemožnosti legitimně zrušit zadávací řízení.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18129.html

PM: 29. 4. 2022
ÚOHS R0039/2022/VZ § 255 odst. 1

ZZVZ

Podle § 255 odst. 1 zákona se výše kauce odvíjí od nabídkové ceny navrhovatele, přičemž

pouze v případě, že nelze celkovou nabídkovou cenu stanovit, je navrhovatel povinen

složit kauci v paušální výši 100 000 Kč. V méně složitých případech, než je tento, bývá

typickou rozhodnou skutečností pro výpočet kauce to, zda došlo k podání návrhu před

nebo po podání nabídky, neboť od toho se odvíjí, zda je zde nějaká nabídka, která by

vyjadřovala vůli navrhovatele veřejnou zakázku plnit a za jakých podmínek, včetně

podmínek cenových. Zjednodušeně řečeno, pokud zde taková nabídka je, počítá se kauce

podle procentního kritéria, pokud zde nabídka není, platí se kauce v paušální částce,

protože s ohledem na absenci nabídky nelze nabídkovou cenu stanovit (předseda Úřadu

si je vědom situací, kdy nabídka podána je, ale nabídkovou cenu pro výpočet kauce

stanovit nelze, což však není pro tento případ podstatné).

 

V posuzované věci však navrhovatel odstoupil ze zadávacího řízení (odvolal svoji nabídku)

před podáním návrhu na zahájení správního řízení. Cena, kterou navrhovatel nabídl, ani

nabídka samotná tak v době podání návrhu již nebyla pro žádnou stranu závazná, neboť

navrhovatel se svojí nabídkovou cenou již nechtěl soutěžit o veřejnou zakázku. V okamžik

podání návrhu tak zde již nebyla nabídková cena, ze které by bylo možno procentní sazbou

určit výši kauce. Platí tedy, nabídkovou cenu nebylo možno určit. Navrhovatel tak nemůže

úspěšně tvrdit, že kauce měla být složena ve výši 1 % z nabídkové ceny 5 000 000 Kč,

tedy ve výši 50 000 Kč. Kauce měla být složena ve výši 100 000 Kč (viz věta druhá ust.

§ 255 odst. 1 zákona).

 

Z výše uvedeného je zřejmý modus operandi navrhovatele, který podá nabídku s

nabídkovou cenou ve výši 5 000 000 Kč nebo 5 000 100 Kč do zadávacích řízení, v nichž

předpokládaná hodnota veřejné zakázky je stanovena v několikanásobné výši (v desítkách

milionů), než je navrhovatelova nabídková cena. Navrhovatel tak při podání návrhu na

zahájení správního řízení vypočítá kauci z 1 % nabídkové ceny, čímž dosáhne nejnižší

možné zákonné kauce, jakou je třeba složit ve lhůtě pro podání návrhu. Nabídky podávané

navrhovatelem obsahují zásadní nedostatky, případně odstoupí ze zadávacího řízení před

podáním návrhu, přičemž se vždy odvolává na nastavení zadávacích podmínek v rozporu

se zákonem. Pokud navrhovatel spatřuje nezákonnost zadávacích podmínek, nic ho

nenutí k podání nabídky, navrhovatel může využít institutu námitek, potažmo následně

podat návrh k Úřadu bez podání nabídky. V takovém případě by však byl povinen v souladu

s větou druhou § 255 odst. 1 zákona složit kauci ve výši 100 000 Kč.

Obdobně ve zdejším případě navrhovatel podal nabídku s nabídkovou cenou 5 000 000

do zadávacího řízení na veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota činí 48 200 000 Kč

bez DPH a ze zadávacího řízení před podáním návrhu odstoupil.
Obecně je tak třeba říci, že podávání nabídek ve výši, z nichž následná kauce je pak onou

minimální kaucí, aniž by nabídka byla zjevně nabídkou schopnou soutěže v tom nejširším

slova smyslu (uvedené nelze vztahovat na nabídky, jejichž dílčí nedostatky lze v

zadávacím řízení zhojit, ať již k němu zadavatel, potažmo dodavatel, přistoupí či nikoliv),

je zjevným zneužitím práva, jež nepožívá právní ochrany.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18132.html

PM: 27. 4. 2022
Logo MMR
© 2022 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR | Dodavatel portálového řešení: Spojené nástroje elektronické, s.r.o.