25 Úno

Vybraná rozhodnutí v oblasti veřejných zakázek od roku 2020

PM: 24. 2. 2023
Instituce PM: 24. 2. 2023 Ustanovení Právní věta Odkaz Poznámka
ÚOHS R0139/2020 § 53 odst.
4 ZZVZ
Pokud zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení odkáže pouze na určité

ustanovení z nadlimitního režimu, k čemuž je na základě § 53 odst. 4 ZZVZ oprávněn,

neznamená to automaticky skutečnost, že je vázán i souvisejícími ustanoveními.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16896.html
ÚOHS S0325/2019 § 18 odst.
2 ZZVZ
Předměty řešených veřejných zakázek, týkající se silnic II. a III. třídy, které jsou ve

vlastnictví Středočeského kraje, spolu tvoří funkční celek. Sjednocujícím účelem

předmětů plnění veřejných zakázek je jejich společný cíl, kterým je zajištění bezpečnosti

provozu. Taková plnění tvoří bezesporu jeden funkční celek.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16489.html
Potvrzeno
rozkladem
(R0203/2019)
ÚOHS S0432/2019 § 28 odst.
2 ZZVZ
ZZVZ nijak blíže neupravuje (tedy ani nezakazuje) zastoupení dodavatele při podání

nabídky na veřejnou zakázku. Nabídka dodavatele tedy může být podána

prostřednictvím jiného uživatelského účtu v NEN. Zadavatel se může nechat při podání

nabídky zastoupit, za subsidiárního použití občanského zákoníku (§ 436 odst. 1, § 441

odst. 1).

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16520.html
ÚOHS S0370/2019 § 113 ZZVZ Skutečnost, že nabídková cena účastníka je nízká, automaticky neznamená, že se jedná

o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která by musela být zdůvodňována postupem

podle ZZVZ. Pokud zadavatel nabídkovou cenu posoudil podle § 113 ZZVZ a

neidentifikoval ji jako mimořádně nízkou, není povinen žádat účastníka o písemné

zdůvodnění podle § 113 odst. 4 ZZVZ.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16549.html
Potvrzeno
rozkladem
(R0235/2019)
KS 30 A 145/2018 § 63 odst.
5 ZZVZ
Zadavatel si stav krajně naléhavé nouze nesmí způsobit vlastní liknavostí.  Podle názoru

soudu při plánování veřejné zakázky nelze obecně sečíst zákonné lhůty, ale je nutné

počítat s dostatečnou časovou rezervou i pro možné komplikace při zadávání.

Komplikacemi mohou být nutnost změny zadávací dokumentace v průběhu zadávacího

řízení, podané námitky, potřeba doplnění údajů či dokladů, nespolupráce vybraného

dodavatele, případně zahájení správního řízení u žalovaného. Se všemi těmito

možnostmi musí zodpovědný zadavatel při plánování zadávacího řízení počítat a

adekvátně k tomu stanovit časovou rezervu.

http://nssoud.cz/files/EVID
ENCNI_LIST/2018/30A_14
5_2018_11_20200806122
212_prevedeno.pdf
ÚOHS R0068/2020 § 46 odst. 2
ZZVZ
Pokud je předmět nabízeného plnění, v tomto případě tiskové zařízení, konfigurovatelné

a uchazeč nabídl jinou verzi, než tu odpovídající zadávacím podmínkám, pak jakákoliv

jeho změna, bude vždy změnou materiální. Zadavatel nemá povinnost prověřovat, zda

jsou účastníkem nabízená zařízení konfigurovatelná a jejich překonfigurováním tak lehce

splnit požadavky zadávacích podmínek.  Zadavatel v souladu se ZZVZ posuzuje jen to,

co je uvedeno v nabídce, neboť je jejím obsahem vázán.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16690.html
ÚOHS R0075/2020 § 246 odst.
1 ZZVZ
Pokud dojde k uzavření smlouvy a zmaření přezkumu, není možno toto zmaření napravit

vlastní činností obviněného. Přestupek byl dokonán již uzavřením smlouvy a k napravení

škodlivého zásahu do zákonem chráněného zájmu nemůže dojít ani jejím smluvním

ukončením, které se svým důsledkem rovná následku Úřadem zrušeného zadávacího řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16764.html
ÚOHS R0098/2020 § 35 ZZVZ Služby v oboru údržby nemovitostí a strážní služby jsou služby rozdílné, jiného

charakteru a vyžadující rovněž rozdílné živnostenské oprávnění.  Skutečnost, že obě tyto

služby nabízejí někteří dodavatelé společně, neznamená, že se jedná nutně o služby

související, ačkoliv mohou směřovat ke společnému účelu, kterým je správa budovy.

Zadavatel měl zvolit postup rozdělení veřejné zakázky na části, protože takové rozdělení

by přineslo více nabídek a tím pádem i zajistit větší soutěž vzájemně si konkurujících

dodavatelů.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16790.html
KS 31 Af 59/2019 § 36 odst. 1
ZZVZ
Prakticky každá zadávací podmínka vytváří překážku hospodářské soutěže, neboť jejím

účelem je specifikace požadovaného plnění, tj. vyloučení možnosti poskytnout plnění

jiné. Rozpor s § 36 odst. 1 ZZVZ může vyvolat pouze podmínka, která vytváří překážku

hospodářské soutěže bezdůvodně. O bezdůvodnost se bude jednat, pokud zadavatel

není schopen logicky zdůvodnit, proč danou podmínku stanovil, nebo jestliže důvod,

který zadavatel uvedl, daná podmínka nesleduje.  Obecně lze říci, že požadovaná míra

souvislosti mezi zadávací podmínkou a tvrzenou potřebou se do značné míry odvíjí od

toho, nakolik je stanovený požadavek v daném segmentu trhu běžný a zda je jednoduše

splnitelný a nenákladný, nebo naopak technicky komplikovaný a znatelně navyšující

cenu plnění. Požadavek, jehož splnění nemůže žádnému z dodavatelů činit potíže,

omezuje hospodářskou soutěž pouze marginálně.

http://nssoud.cz/files/EVID
ENCNI_LIST/2019/31_Af_
59_2019_2020101312581
2_20201013142601
_prevedeno.pdf
Podána kasační
stížnost u NSS
ÚOHS S0139/2020 § 46 odst. 2
ZZVZ
Skutečnost, že nové reference byly doloženy prostřednictvím doplnění nabídky,

neznamená, že by byla nabídka změněna, jelikož v případě doplnění dokladů

vztahujících se k prokázání kvalifikace nedochází ke změně nabídky, neboť

kvalifikovanost dodavatele je stále stejná jako při podání nabídky, a tedy nedochází ke

změně předmětu nabídky. Podle § 46 odst. 2 ZZVZ může být nabídka doplněna, nikoliv

však měněna.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16882.html
Potvrzeno
rozkladem
(R0127/2020)
ÚOHS S0234/2020 § 36 odst. 3
a 6 ZZVZ
Zadavatel umožní prohlídku místa plnění fakultativně. Je tedy na zadavateli, jakým

způsobem zajistí úplnost zadávacích podmínek. V případě, že je schopen poskytnout

dodavatelům úplné informace pro řádné sestavení nabídky, není již nezbytné realizovat

prohlídku místa plnění, ale za situace, kdy s ohledem na charakter poptávaných služeb

není možné úplné informace poskytnout, je pravděpodobné, že právě prohlídka místa

plnění může v některých případech být způsobem, kterým lze dostát požadavkům

zpracování zadávací dokumentace podle § 36 odst. 3 ZZVZ.  Zadavatel neposkytl

v zadávací dokumentace nezbytné informace pro podání nabídky (nacenění předmětu

plnění) a neumožnil dodavatelům získat informace ani na základě prohlídky místa plnění,

dodavatelé tak neměli možnost získat nezbytné technologické informace pro podání

nabídky.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16920.html
ÚOHS R0172/2020 § 245 odst.
1 ZZVZ
Pokud je z rozhodnutí o námitkách zřejmé, proč zadavatel považuje argumenty

stěžovatele za liché, nejde o pouhé formální odmítnutí námitek bez odůvodnění a

současně je možné dovodit, že je postihnuto gros námitek, pak je naplněna povinnost

vymezená v § 245 odst. 1 ZZVZ spočívající v jasném a srozumitelném vypořádání

odůvodnění rozhodnutí o námitkách.   Přestože zadavatel na každou dílčí námitku

nereagoval výslovně, z celého textu rozhodnutí o námitkách lze dovodit názor

zadavatele na namítané skutečnosti.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17018.html
KS 30 Af 52/2018 § 252 odst.
1 ZZVZ
Není porušením povinnosti stanovené v § 252 odst. 1 ZZVZ, pokud zadavatel nezašle

dokumentaci o zadávacím řízení ve formě originálů ale jen v prostých kopiích. Takové

jednání zadavatele nelze kvalifikovat jako přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) ZZVZ

, protože takové jednání není v rozporu se zákonem.

http://nssoud.cz/files/EVID
ENCNI_LIST/2018/30Af_5
2_2018_94_20201027084
036_20201027084705_pre
vedeno.pdf
Podána kasační
stížnost u NSS
ÚOHS R0131/2020 § 63 odst. 3
písm. a)
ZZVZ
Výkon dozorových činností na předmětné tunelové stavbě nenaplňuje pojmové znaky díla

ani uměleckého výkonu podle autorského zákona.  Jedná se sice o specifickou či

dokonce unikátní stavbu, nelze ji však považovat za umělecké dílo, ani skutečnost, že

stejnou metodou doposud nebyl jiný tunel ražen, z této stavby, natož pak technického

dozoru na této stavbě, nedělá umělecké dílo. Zadavatel tedy neprokázal naplnění

podmínek pro § 63 odst. 3 písm. a) ZZVZ.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16855.html
ÚOHS R0223/2019 § 175 odst.
1 ZZVZ
Obrat představuje číselné vyjádření celkového pohybu aktiv, pasiv, popřípadě nákladů a

výnosů za určité období. Obratem dodavatele tak není pouze jeho zisk vycházející ze

vzorové smlouvy, ale i částky, které s předmětem koncese souvisí a jsou placeny

na účet dodavatele. U stanovení předpokládané hodnoty koncese nezáleží na reálném

zisku dodavatele, ale záleží na tom, kolik finančních prostředků dodavatel obdrží

od všech koncových uživatelů koncese.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16558.html
KS 30 Af 63/2018 § 255
ZZVZ
Nabídkovou cenou při výpočtu kauce podle § 255 ZZVZ je nutné rozumět takovou cenu,

která odpovídá předpokládanému rozsahu veřejné zakázky. To platí i v případě,

že předpokládaný rozsah nebyl zahrnut do nabídkové ceny pro účely hodnocení nabídek,

avšak jasně vyplýval ze zadávací dokumentace.

http://nssoud.cz/files/EVID
ENCNI_LIST/2018/30Af_6
3_2018_93_20201215090
734_20201215091648_pre
vedeno.pdf
ÚOHS S0326/2020 § 53 odst. 6
ZZVZ
Oznámení o výběru je jedním z úkonů, na které ZZVZ ve zjednodušeném podlimitním

řízení neklade tak přísné nároky, jeho náležitosti jsou vymezeny v obecném § 50 ZZVZ.

Oznámení o výběru musí obsahovat identifikační údaje vybraného dodavatele a

odůvodnění výběru. Nároky na oznámení o výběru jsou tak podle ZZVZ mírnější než v

případě oznámení o výběru dodavatele podle § 123 ZZVZ, který se použije pro zadávání

veřejných zakázek v nadlimitním režimu, nikoliv ve zjednodušeném podlimitním řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16841.html
ÚOHS R0074/2020 § 89 odst. 5
ZZVZ
Existují i vysoce specializované nástroje, které se skládají z několika unikátních součástí

a je možné si je nechat poskládat „na míru“ nebo existují nástroje, které vyžadují

přesnou konfiguraci před jejich samotnou výrobou či kompletací, u těchto zmíněných

nástrojů „na míru“ by šlo jistě uvažovat o použití přímého odkazu. Nicméně v tomto

případě se zadavatel domáhá možnosti použít přímé odkazy na konkrétní výrobky u

všech nástrojů, které poptává, aniž by jakkoliv prokázal, že je nelze popsat obecně tak,

aby to bylo pro dodavatele pochopitelné v dostatečné míře.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
16727.html
SDEU C-328/19 § 11 odst. 1
ZZVZ
Ačkoli in house zadávání bylo do dnešního dne Soudním dvorem připuštěno pouze

v případech, v nichž zadavatel zcela nebo zčásti vlastnil kapitál subjektu, kterému byla

zakázka zadána, nelze z toho dovodit, že v rámci takového mechanismu, jako je model

tzv. „odpovědné obce“ ve smyslu finského práva, není možné, aby zadavatel, v tomto

případě odpovědná obec, zvolil in house zadání zakázky, aby vyhověl potřebám

zadavatelů, s nimiž uzavřel dohodu založenou na uvedeném modelu, ze samotného

důvodu, že ostatní obce, které jsou součástí této dohody, nevlastní žádnou účast

v kapitálu in house subjektu. Kritérium vlastnictví části kapitálu totiž nemůže být jediným

prostředkem k dosažení tohoto cíle, neboť kontrola obdobná kontrole, kterou vykonává

veřejný zadavatel nad vlastními organizačními složkami, se může projevit jinak než

prostřednictvím kapitálového přístupu.

CURIA – Dokumenty (europa.eu)
ÚOHS S0293/2020 § 36 odst. 1

ZZVZ

Právě k ověření schopnosti bankovních institucí plnit své závazky slouží zadavatelem

zmiňované ratingové agentury, přičemž z veřejně dostupných informací lze shledat, že se

jedná o jediné agentury, které se takovým komplexním hodnocením bank zabývají. V

kontextu právě uvedeného tak nelze za nepřiměřený považovat ani požadavek

zadavatele, aby banka vystavující bankovní záruku disponovala určitým ratingovým

hodnocením právě od zmiňovaných agentur. O odůvodněnosti posledně uvedeného

požadavku svědčí dle Úřadu také skutečnost, že zadavatel nepovažuje za relevantní

ratingovou známku udělenou pouze některou z agentur Moody’s, S&P nebo Fitch, nýbrž

kteroukoli z nich.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17135.html

 

Potvrzeno

R0205/2020

ÚOHS S0293/2020 § 36 odst. 1

ZZVZ

S ohledem na výše uvedené předseda Úřadu konstatuje, že požadavek na dojezdovou

vzdálenost nelze považovat ani za nepřiměřený ve vztahu k předmětu plnění veřejné

zakázky, neboť jej zadavatel odůvodnil svými objektivními a legitimními potřebami,

zejména tím, že modelová trasa odpovídá jedné z reálných tras, na které budou

poptávané autobusy provozovány, a že je z pohledu zadavatele nezbytné, aby dodané

autobusy zmíněnou vzdálenost bez problémů zvládly realizovat bez nutnosti dotankování

a s odpovídající rezervou. Potřeba určité míry rezervy je odůvodnitelná např. určitou

mírou rizika prostojů vozidla v zimním období nebo nahodilých událostí na silnicích.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17135.html

 

Potvrzeno

R0205/2020

ÚOHS S0497/2020 § 116 ZZVZ (…) Jestliže stanovený způsob hodnocení kritérií č. 2, 4 a 5 připouští subjektivní uvážení

osob, které provádějí vlastní hodnocení, neznamená to nutně, že by se jednalo o

netransparentní postup. Míra transparentnosti totiž závisí především na rozsahu

takového uvážení. Jelikož Úřad v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí

dovodil, že kritéria hodnocení č. 2, 4 a 5 jsou stanovena srozumitelně a jednoznačně a

metoda hodnocení nabídek v těchto kritériích je jednoznačná, nelze tak dojít k závěru, že

zadávací podmínky byly vymezeny způsobem, které ponechávají hodnotící komisi prostor

pro svévoli a jsou z tohoto důvodu netransparentní.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17115.html

 

ÚOHS S0409/2020 § 48 odst. 4

ZZVZ

Institut MNNC je z hlediska systematiky ZVVZ upraven ve 4. části, který reguluje

nadlimitní ZŘ. Povinnost posoudit MNNC se v případě ZPŘ uplatní pouze v případě, že si

to zadavatel v ZD vyhradí, neboť to z § 53 odst. 6 ZZVZ nikterak nevyplývá. Zůstává však

zadavateli ve smyslu § 48 odst. 4 ZZVZ možnost posoudit nabídkovou cenu jako

mimořádně nízkou a v případě, že cena není účastníkem zdůvodněna, může zadavatel

účastníka zadávacího řízení vyloučit.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17089.html

 

ÚOHS S0409/2020 § 46 ZZVZ Dle § 211 odst. 1 ZZVZ musí zadavatel s dodavateli komunikovat v zadávacím řízení a

při zvláštních postupech písemně, není-li v ZZVZ stanoveno jinak, lze i ústně, ale musí se

do dostatečně zdokumentovat. ZZVZ tedy nestanoví úkony, které není možné činit ústně,

vyžaduje-li však ZZVZ, aby určitý úkon byl proveden výhradně písemně, je toto uvedeno

v příslušném ustanovení např. § 39 odst. 6ZZVZ. (…) V případě objasnění nabídky je tak

ústní forma úkonu povolena, to však s ohledem na povinnost dodržovat zásadu

transparentnosti, tedy pouze za předpokladu jejího dostatečného zdokumentování. (…)

Požádal-li zadavatel dle § 46 ZZVZ k objasnění/doplnění nabídky, které bylo za účelem

urychlení provedeno ústně, a jehož rámci dodavatel doložil smluvní vztahy k referenčním

zakázkám (doklady, které se nehodnotí), jednal v souladu s ZZVZ. Ale i kdyby dodavatel

předložil zcela nové referenční zakázky, i tak by to bylo v souladu se ZZVZ.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17089.html

 

ÚOHS S0409/2020 § 79 odst. 2

písm. a) a b)

ZZVZ

Poskytoval-li v šetřeném případě vybraný dodavatel v rámci referenčních zakázek plnění,

k nimž v té době neměl potřebná živnostenská oprávnění, prostřednictvím jiných osob

těmito živnostenskými oprávněními disponujícími a v rámci předmětného zadávacího

řízení prokazoval splnění požadavku zadavatele na technickou kvalifikaci pomocí těchto

referenčních zakázek, za jejichž realizaci nesl odpovědnost, prokázal v tomto ohledu

příslušnou část kvalifikace v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky a

zákonem.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17089.html

 

ÚOHS S0044/2021 § 245 odst.

1 ZZVZ

Úřad konstatuje, že zákon vyjma požadavku na řádné odůvodnění rozhodnutí o

námitkách jednoznačně stanovuje zadavateli povinnost spočívající v odeslání rozhodnutí

o námitkách stěžovateli, a to do 15 dnů od doručení námitek. Zákon rovněž mj. stanoví,

že nesplnění některé z povinností podle § 245 odst. 1 zákona naplňuje skutkovou

podstatu přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše 20 mil. Kč.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17145.html

 

ÚOHS S0384/2020 § 250 ZZVZ Obecně lze říci, že námitky představují primární ochranu dodavatele před nezákonným

postupem zadavatele, přičemž jejich řádné a včasné podání je rovněž jednou z

procesních podmínek pro podání návrhu na zahájení správního řízení vedeného před

Úřadem. Návrh ve smyslu § 250 a násl. zákona lze tedy považovat až za sekundární

nástroj procesní ochrany dodavatele. Zákon je ostatně koncipován tak, že část třináctá s

názvem ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele se dělí na dvě hlavy, a to hlavu I

s názvem Námitky a hlavu II s názvem Dozor nad dodržováním zákona (týkající se řízení

před Úřadem). Zákon o zadávání veřejných zakázek tedy upravuje ucelený postup

dodavatelů v případě obrany proti nesprávnému postupu zadavatele, přičemž jednotlivé

kroky účinné obrany dodavatele na sebe vzájemně navazují.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17122.html

 

Potvrzeno

R0206/2020

ÚOHS S0427/2019 § 189 odst.

1 ZZVZ

(…) Pojem svěřené úkoly nelze vykládat tak, že by byl obviněný (zadavatel) nebo jím

ovládané osoby nutně též beneficientem zadávaných činností, ani že by byl obviněný

povinen k úhradě odměny za takto poskytnutá plnění, je však třeba určitý akt zadání k

poskytnutí činností třetí osobě ze strany obviněného nebo jím ovládaných osob. Jinými

slovy v případech, kdy by plnění svěřených úkolů mohlo zahrnovat i činnosti poskytované

třetím subjektům, je třeba konkrétního zadání ze strany obviněného nebo existence

právního vztahu založeného obviněným. Úřad má za to, že za takové plnění svěřených

úkolů lze považovat zejména takové, které by byl jinak obviněný povinen provést sám

nebo je zajistit prostřednictvím jiných subjektů na trhu. (…) Přičemž právní úprava

veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, která obecně požívá méně striktní

regulace, by neměla být vykládána přísněji než obecné podmínky vertikální spolupráce.

Úřad tudíž v šetřeném případě podmínku podstatné části činnosti podle § 189 odst. 1

písm. c) zákona bude vykládat benevolentněji, v kontextu širšího okruhu skutečností a

pouze orientačně přihlédne k obecné podmínce vertikální spolupráce stanovené § 11

odst. 1 písm. c) zákona, kterou však s ohledem na výslovný zákaz nebude aplikovat

přímo.

 

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17137.html

 

ÚOHS S0359/2020 § 79 odst. 3

ZZVZ

Je však třeba opakovaně zdůraznit sousloví „v průběhu doby“ obsažené v ust. § 79 odst.

3 zákona, větě za středníkem, která považuje za rozhodný rozsah referenční zakázky na

dodávky realizovaný v průběhu doby tří let a nikoli v každém roce z předchozích tří let.

Nelze tedy posledně citované ustanovení zákona ve vztahu k významným dodávkám

pravidelné povahy vykládat v tom smyslu, že zadavatel je povinen stanovit referenční

dobu tak, že je účastník zadávacího řízení povinen prokázat významnou zakázku

pravidelné povahy v každém ze tří let, a to ještě ve vztahu k jednomu objednateli. Pokud

tedy dojde ze strany zadavatele ke stanovení požadavku na referenční zakázku v

každém z předchozích tří let, je nutno zkoumat, zda je pro takové zpřísnění

požadovaných referenčních zakázek dán relevantní důvod a zda nedochází takovým

postupem k nedůvodnému omezení soutěže mezi dodavateli vyloučením potenciálních

dodavatelů schopných zakázku plnit. Jinými slovy, obecně nelze vyloučit možnost

stanovení požadavku na referenční zakázku v každém z předchozích tří let, nicméně

taková podmínka musí být zadavatelem řádně odůvodněna zejména ve vztahu k

předmětu veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17139.html

 

Potvrzeno

R0216/2020

ÚOHS S0383/2020 § 79 odst. 2

písm. a) a b)

ZZVZ

Takový závěr ovšem nelze bez dalšího učinit za situace, kdy zadavatel obdržel

kvalifikované námitky, jejichž obsahem bylo zpochybnění správnosti čestného prohlášení,

a tedy zpochybnění toho, zda vybraní dodavatelé podmínky účasti opravdu splnili. Za této

nově nastalé situace měl zadavatel povinnost posoudit, zda námitka vznesená

navrhovatelem je důvodná či nikoliv. V případě, že by zadavatel dospěl k závěru, že tato

námitka důvodná je, bylo by to důvodem pro přijetí nápravného opatření ze strany

zadavatele. Pokud ovšem dospěl k závěru, že tato námitka důvodná není, měl povinnost

tuto v rozhodnutí o námitkách vypořádat srozumitelným a přezkoumatelným způsobem

tak, aby bylo možné při přezkoumání takového rozhodnutí jednoznačně uzavřít, zda

vybraní dodavatelé podmínky účasti skutečně splnili.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17163.html

 

Potvrzeno

R0208/2020

ÚOHS S0522/2020 § 83 odst. 1

písm. d)

ZZVZ

Zadavatel by měl být na základě písemného závazku jiné osoby schopen jasného úsudku

o tom, zda je zajištěno, že veřejná zakázka bude realizována opravdu tím, kdo danou

schopností disponuje, nikoliv tím, kdo si ji – toliko pro účely zadávacího řízení – pouze

„obstaral“, resp. „koupil“. Je tedy nezbytné, aby byl zadavatel na základě písemného

závazku jiné osoby schopen jednoznačně určit, jakým konkrétním způsobem se bude tato

„kvalifikovaná jiná osoba“ podílet na plnění dané veřejné zakázky. (…) Je tedy nezbytné,

aby z takto vymezeného závazku vyplývala reálná míra participace jiné osoby na plnění

veřejné zakázky, dále závazek dodavatele k reálnému poskytnutí věcí, práv či osob a

jejich přesný popis. Jinými slovy řečeno, zadavatel musí mít na základě vymezeného

závazku jednoznačně postaveno najisto, v jakých částech plnění, jakým způsobem a do

jaké míry se bude tato jiná osoba podílet na plnění předmětu veřejné zakázky.

 

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17149.html

 

ÚOHS S0462/2020 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Odůvodnění zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona proto musí

obsahovat dostatečně konkrétní popis důvodů hodných zvláštního zřetele a rovněž

konkretizaci okamžiku, s nímž zadavatel spojuje výskyt důvodů hodných zvláštního

zřetele… (…) Úřad akcentuje, že se vždy musí jednat o důvody závažné, které atakují

samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by

nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování v něm bylo v rozporu se

zákonem, tyto důvody musí odpovídat povaze, smyslu a účelu toho, co zákon upravuje a

musí být posuzovány vždy s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti, přičemž jejich

interpretace by měla být ku prospěchu efektivní hospodářské soutěže.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17155.html

 

KS 30 Af112/2018 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Výklad žalovaného (ÚOHS), že zadávací řízení může zadavatel zrušit z důvodu obavy o

případné vedení správního řízení o přestupku, je v rozporu se smyslem přísné konstrukce

toliko výjimečných důvodů, na nichž je § 127 odst. 2 písm. d) zákona o zadávání

veřejných zakázek vystavěn. Interpretací zastávanou žalovaným by se zadavatel snadno

mohl liberovat z povinnosti uzavřít smlouvu s vítězným uchazečem, s nímž by z různých

důvodů smlouvu uzavřít nehodlal.

 

http://www.nssoud.cz/files/

EVIDENCNI_LIST/2018/30

Af_112_2018_12_202102

09121645_prevedeno.pdf

 

Napadeno

kasační stížností

ÚOHS S0505/2020 § 255 odst.

1 ZZVZ

Z tohoto ustanovení zákona (§ 255 odst. 1) dle Úřadu vyplývá, že celkovou nabídkovou

cenou se pro účely určení výše kauce rozumí cena za plnění, které má dodavatel

zadavateli v rámci veřejné zakázky poskytnout a má ho ve své nabídce ocenit, nikoliv

cena, resp. část ceny, kterou zadavatel v zadávacích podmínkách za „celkovou

nabídkovou cenu“ sám označí.  Pro určení výše kauce tedy není relevantní, že v

šetřeném případě zadavatel v zadávací dokumentaci část nabídkové ceny označil jako

„celkovou nabídkovou cenu“. Pro výpočet kauce je stěžejní nabídková cena jako celek, tj.

za cena plnění, které měli dodavatelé ve svých nabídkách ocenit.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17197.html

ÚOHS S0467/2020 § 116 odst.

1 ZZVZ

Úřad k tomu dodává, že pokud chce zadavatel v některém z kritérií hodnocení nezbytně

zohlednit přímo zkušenosti dodavatelů, vždy tak (v nadlimitním režimu) musí učinit mj. v

intencích § 116 odst. 1 zákona, tzn., že takové hodnotící kritérium musí mít souvislost s

předmětem plnění veřejné zakázky, a tedy hodnocené skutečnosti se do předmětu plnění

musejí promítnout. V některých případech, s ohledem na předmět zadávané veřejné

zakázky, může zadavatel za tímto účelem využít např. hodnocení dle kritéria uvedeného

v § 116 odst. 2 písm. e) zákona, tzn., že v rámci hodnocení zohlední zkušenosti získané

jednotlivými osobami, např. zaměstnanci dodavatele, přičemž ve vztahu k těmto osobám

bude zároveň dále ve smlouvě na veřejnou zakázku uvedeno, že tyto osoby se budou

podílet na plnění zadávané veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17183.html

Potvrzeno

R0228,0241/2020

ÚOHS S0408/2020 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Je třeba akcentovat, že zadavatel je povinen řádně identifikovat skutečnosti, na nichž

staví závěr o nesprávné formulaci zadávacích podmínek a v jejímž důsledku obdržel

neporovnatelné nabídky. V tomto ohledu není možno považovat sdělení o tom, že

„nastavené a popsané technické požadavky uvedené v Technické specifikaci, která tvoří

přílohu č. 5 zadávací dokumentace, nemusely být zřejmé stejným způsobem co do

rozsahu a obsahu všem účastníkům zadávacího řízení.“ za jednoznačné, srozumitelné a

přezkoumatelné identifikování skutečnosti, která by mohla zakládat důvod pro zrušení

zadávacího řízení z důvodu nejasně formulovaných zadávacích podmínek. Skutečnost,

že se zadavateli následně nehodí výsledek hodnocení nabídek, dle Úřadu sama o sobě

nemůže obstát za situace, kdy byly zadávací podmínky stanoveny v souladu se

zákonem. Nevýhodnost výsledného hodnocení nabídek přitom dle názoru Úřadu nelze

posuzovat jako nezákonné stanovení zadávacích podmínek, které by bylo možné vnímat

jako důsledek pochybení zadavatele při zpracování zadávacích podmínek.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17195.html

Potvrzeno

R0224/2020

ÚOHS S0013/2021 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, ovšem toliko za

předpokladu, že tak učiní z důvodu, resp. za situace aprobované zákonem. Musí se vždy

jednat o důvody závažné, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného

zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by

pokračování v něm bylo v rozporu se zákonem. Jakékoliv zrušení zadávacího řízení v

případě veřejné zakázky musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli

(svévoli) veřejného zadavatele.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17238.html

ÚOHS R0011/2021 § 46 odst. 1

a 2 ZZVZ

Nelze se zcela ztotožnit se závěrem Úřadu, podle nějž není možné objasňovat dle § 46

zákona údaje, které jsou předmětem hodnocení, poněvadž by to vždy znamenalo změnu

této hodnoty, a tedy i nepřípustnou změnu nabídky. Tento výklad ustanovení § 46 zákona

není souladný s rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-S0403/2019/VZ-02553/2020/512/ŠMr ze

dne 22. 1. 2019, v němž Úřad akcentoval, že podle § 46 odst. 2 zákona nelze provést

materiální změnu nabídky, ale pouze toliko změnu formální, kdy obsah nabídky zůstává

totožný, pouze je doplněna původně chybějící informace, nebo je jiná původně zadavateli

nejasná informace vysvětlena, případně je uvedena na pravou míru zjevná, lehce

popsatelná a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelná nejasnost. Ustanovení §

46 lze chápat tak, že pouze „materiální změna“ nabídky není dovolena. Za materiální

změnu nabídky lze považovat mj. změnu nabízeného plnění (to je stěžejní myšlenka

rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 30. 8. 2019, č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-

24101/2019/322/HSc). Řečeno lapidárně, pokud je před změnou nabídky nabízeno

plnění X a po změně je nabízeno plnění Y, došlo k materiální změně nabídky. Pokud je

ale před změnou i po změně nabízeno plnění X, k materiální změně nabídky (v tomto

kontextu) nedošlo. Jestliže je zachován předmět plnění, není důvod považovat objasnění

hodnoceného údaje za nedovolenou změnu nabídky. Zákon explicitně nezakazuje

objasnění hodnoceného údaje, tak to činí pouze u doplnění údajů (srov. § 46 odst. 2

zákona).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17191.html

Předseda

rozhodnutí Úřadu

(S0367/2020)

zrušil a vrátil

k novému

projednání

ÚOHS S0010/2021 § 222 odst.

3 písm. a)

ZZVZ

Při posuzování charakteru změny závazku ze smlouvy není tedy na místě poměřovat

jednotlivá „pozitiva“ a „negativa“, která změna přinesla, či jejich vzájemnou kompenzaci,

neboť tím by jen docházelo k utvrzení názoru, že se výsledná pravidla smluvního vztahu

začala od původních smluvních pravidel odlišovat v mnoha směrech (lhostejno, zda ve

prospěch zadavatele či nikoli), což mohlo vést k vůli znovu sjednat základní podmínky

veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17212.html

ÚOHS R0019/2021 § 122 odst. 3

písm. a)

ZZVZ

Z posuzované věci nelze dovodit a nemá být dovozováno, že by automaticky postrádalo

prvek společenské škodlivosti takové jednání zadavatele, který opomene zkoumat, zda

vybraný dodavatel opravdu disponuje tvrzenou kvalifikací. Pokud zadavatel vyžaduje v

zadávací dokumentaci předložení konkrétních dokumentů, je povinen ohledně těchto

dokladů postupovat dle § 122 zákona. V opačném případě bude zasaženo do řádného

ověření kvalifikace dodavatelů, což je situace nežádoucí a škodlivě zasahující do

řádného běhu zadávacích řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17229.html

Předseda

prvostupňové

rozhodnutí zrušil,

neboť nebyly

zjištěny důvody

pro uložení sankce

podle § 268 nebo

269 ZZVZ

ÚOHS S0433/2020 § 41 odst. 1

ZZVZ

Úřad v prvé řadě uvádí, že souhlasí s tvrzením zadavatele, že se při posouzení

poskytnutí jistoty v souladu se zákonem nelze spokojit toliko s předložením bankovní

záruky, ale že je pro posouzení toho, zda předložením dokladu o poskytnutí jistoty byl

dodržen zákon a funkce, smysl a účel poskytnutí jistoty, nutné vždy zkoumat konkrétní

obsah předloženého dokladu o poskytnutí jistoty, tj. v něm zakotvený obchodněprávní

vztah mezi účastníkem zadávacího řízení a bankovní či pojišťovací institucí a práva a

povinnosti tímto obchodněprávním vztahem zakotvená ve prospěch zadavatele, jakožto

osoby oprávněné z plnění jistoty.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17226.html

Potvrzeno

R0007/2021

ÚOHS S0026/2021 § 105 odst.

2 ZZVZ

Pokud zadavatel ve smyslu ustanovení § 105 odst. 2 zákona požaduje, aby určitou

významnou činnost při plnění veřejné zakázky plnil přímo vybraný dodavatel, znamená to

jinými slovy, že tuto významnou činnost nesmí plnit jiná osoba (poddodavatel).

Prokazování zkušenosti s určitou činností, na kterou dopadá výhrada dle 105 odst. 2

zákona, za využití zkušenosti jiné osoby (poddodavatele) by sice vypovídalo o schopnosti

poddodavatele vykonávat významnou činnost, avšak z důvodu požadavku zadavatele dle

§ 105 odst. 2 zákona by ji při plnění veřejné zakázky právě tento poddodavatel (resp. ani

žádný jiný) vykonávat nesměl. Oproti tomu by nic nevypovídalo o schopnostech

vybraného dodavatele tuto významnou činnost realizovat. Pokud tedy z důvodu

požadavku zadavatele dle § 105 odst. 2 zákona nesmí plnit vymezenou významnou

činnost jiná osoba, nýbrž toliko sám vybraný dodavatel, pak musí právě sám vybraný

dodavatel prokázat splnění odpovídající části kvalifikace zkušeností, kterou získal

plněním dané činnosti vlastními kapacitami.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17255.html

ÚOHS S0026/2021 § 79 odst. 2

písm. a)

ZZVZ

(…) ze zákona nevyplývá povinnost zadavatele objasňovat či ověřovat účastníkem

předložený seznam poskytnutých stavebních prací a osvědčení objednatele v každé

situaci, tj. i když nemá o splnění kvalifikačního kritéria žádné pochybnosti. Zcela jiná

situace však nastane, pokud jsou seznam poskytnutých stavebních prací a osvědčení

objednatele, resp. informace a údaje v těchto dokumentech obsažené, a tedy i splnění

zadávacích podmínek, relevantním způsobem zpochybněny. Zejména pak vyvstanou-li

takové pochybnosti na základě relevantních a řádně podaných námitek. V takovém

případě je na straně zadavatele nejen jeho možností, ale taktéž i jeho povinností tyto

kvalifikované pochybnosti vyvrátit, a mít tak postaveno najisto, že vybraný dodavatel

kritéria kvalifikace skutečně prokázal, a tedy rovněž splnil podmínky účasti v zadávacím

řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17255.html

ÚOHS S0504/2020 § 46 odst. 2

ZZVZ

Úřad akcentuje, že podle § 46 odst. 2 zákona nelze provést materiální změnu nabídky,

ale pouze toliko změnu formální, kdy obsah nabídky zůstává totožný, pouze je doplněna

původně chybějící informace, nebo je jiná původně zadavateli nejasná informace

vysvětlena, případně je uvedena na pravou míru zjevná, lehce popsatelná a zároveň

vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelná nejasnost (…) „za doplnění je nutno považovat

připojení něčeho, co původně v nabídce zcela chybělo nebo sice připojeno bylo, ale bylo

uvedeno jinak, než tomu porozuměl zadavatel, případně v důsledku zjevného pochybení

bylo uvedeno mylně, a ačkoliv nabídka doplněná o tyto původně chybějící informace

bude z formálního hlediska jiná (tedy změněná), než nabídka původní, obsahově, tedy

fakticky, se lišit nebude.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17275.html

potvrzeno

R0028/2021

ÚOHS S0092/2021 § 244 ZZVZ Pokud navrhovatel v námitce tvrdí, že technické řešení požadované zadavatelem je

diskriminační, pak tímto poukazuje na rozpor se zákonem, resp. v čem spatřuje porušení

zákona zadavatelem (dle § 244 odst. 1 zákona), nicméně stále tím nesděluje, jak jeho

přímo namítaná skutečnost zasahuje. Nejedná se tak o popis účinku vůči němu, resp.

takovýto účinek z dané námitky nevyplývá, a není tedy jakkoliv zřejmé, jaká újma na jeho

právech mu byla či mohla být v návaznosti na namítaný postup zadavatele způsobena.

(…) újma nemusí být vyčíslena a v zásadě postačuje i obecné vymezení následku

jednání zadavatele vůči stěžovateli. Nicméně v nyní šetřeném případě absentuje i

jakékoliv obecné vyjádření toho, jakým způsobem se dané pochybení zadavatele dotýká

stěžovatele, přičemž ani konstatování, že je daná podmínka diskriminační, v sobě

implicitně nezahrnuje konstatování újmy. Jinak řečeno, každá diskriminace je zaměřena

vůči určité osobě, tedy v konečném důsledku má nebo může mít dopady na konkrétní

subjekt, logicky však nikoli na každou myslitelnou osobu. (…) Proto se nelze při zákonem

požadovaném definování újmy ve vztahu k osobě stěžovatele spokojit pouze s uvedením

adjektiva „diskriminační“ (nekonkrétně, vzhledem k nějakému potenciálnímu neurčitému

okruhu subjektů).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17294.html

ÚOHS S0514/2020 § 246 odst.

1 písm. b)

ZZVZ

(…) námitka stěžovatele míří proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné

zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem. Toto je stěžejní pro pochopení

postavení stěžovatele coby osoby, která je legitimovaná k podání námitek. Uvedené

proto neznamená, že by co do splnění podmínek legitimace k podání námitky musel

stěžovatel bezezbytku splnit veškeré zadavatelem případně vymezené podmínky na

předmět plnění veřejné zakázky. Opačný názor je zcela nepřijatelný, v rozporu s

principem zajištění ochrany potenciálních dodatelů veřejných zakázek, a aplikace

takového výkladu by znamenala, že by např. nemohl podat potenciální dodavatel námitky

směřující proti zadávacím podmínkám.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17268.html

potvrzeno

R0039/2021

ÚOHS S0123/2021 § 18 ZZVZ K funkční souvislosti Úřad v obecnosti uvádí, že její existence, či naopak absence, se

dovozuje zejména na základě účelů a cílů, pro které jsou veřejné zakázky zadávány.

Otázka návaznosti jednotlivých plnění veřejných zakázek je pouze jedním (nikoliv však

jediným) z hledisek, na základě kterého se dá určit, zda se jedná o samostatné veřejné

zakázky, či o veřejnou zakázku rozdělenou na dílčí plnění. Stejně tak nehraje roli, zda

došlo k samostatným výběrovým řízením na dodavatele, zda byly vydány k veřejným

zakázkám samostatné dokumenty orgánů veřejné správy opravňující započetí plnění

podle smluv či zda je plnění na základě smluv fyzicky, technicky či organizačně rozdílné,

oddělené či oddělitelné, jak se uvádí v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS

-R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016, tj. že „plnění nemusí být plněními

totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez

plnění druhého), ani není vyloučeno, aby při těchto dílčích činnostech byla využívána

odlišná technická zázemí či odlišné technologie.“.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17285.html

ÚOHS S0037/2021 § 255 odst.

1 ZZVZ

Pro § 257 písm. c) zákona, kam spadá také šetřený případ, zákonodárce možnost

zhojení absentující podmínky řízení (složení kauce v řádné výši na účet Úřadu) v

dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nezakotvil. Úřad proto nemůže navrhovatele k

odstranění takové vady řízení vyzvat či zkoumat důvody, pro které ke složení kauce v

zákonem stanovené výši nedošlo. Úřad si je vědom skutečnosti, že rozdíl mezi

navrhovatelem složenou výší kauce a zákonem stanovenou kaucí představuje bagatelní

částku, nicméně s ohledem na výše uvedené, rozhodovací praxi Úřadu (…) je nutné

konstatovat, že navrhovatel povinnosti složit kauci v zákonem stanovené výši nedostál.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17317.html

potvrzeno

R0051/2021

ÚOHS S0243/2020 § 15 ZZVZ (…) Úřad předně konstatuje, že nerozporuje, že v případě výměny svítidel veřejného

osvětlení se s dodávkou svítidel nutně pojí určité elektroinstalační práce, tj. že součástí

předmětu plnění veřejné zakázky jsou i stavební práce ve smyslu činností uvedených v

oddílu 45 CPV (…),avšak pro účely posouzení, zda v provedení elektroinstalačních prací

definovaných v rámci šetřené veřejné zakázky spočívá základní účel této veřejné

zakázky, považuje Úřad za rozhodující, zda se dané činnosti vymykají z rámce jinak

běžně prováděných prací spojených se standardní dodávkou (prostou výměnou) svítidel.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17300.html

potvrzeno

R0040/2021

 

ÚOHS S0388/2020 § 48 odst. 5

písm. d)

ZZVZ

(…) zadavatel musí v rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 5

písm. d) zákona postupovat v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1

zákona,(…) podrobně, srozumitelně, určitě a jednoznačně popsat pochybení, která

nastala na straně účastníka zadávacího řízení, kterých se dopustil při plnění smluvního

vztahu uzavřeného mezi ním a zadavatelem dané veřejné zakázky, a že daná pochybení

vyvolala určitý kvalifikovaný následek (vznik škody, předčasné ukončení smluvního

vztahu nebo jiné srovnatelné sankce), z kterých zadavatel usoudil, že se jedná o závažná

nebo trvalá pochybení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17292.html

potvrzeno

R0037/2021

ÚOHS S0252/2020 § 46 ZZVZ Úřad v této souvislosti odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6

As 172/2018-44 ze dne 11. 9. 2018, kde výše uvedený soud sice opravu v nabídkové

ceně připustil, nicméně šlo o typově jinou situaci oproti šetřenému případu, kdy se

jednalo o opravu ceny v řádech stovek korun, přičemž soud konstatoval: „…zjištěné

skutečnosti ve svém souhrnu nasvědčují při střízlivém hodnocení zdravým rozumem

jednoznačně tomu, že šlo o opravu zcela banální chyby v počtech bez jakéhokoliv

negativního vlivu na proces výběru nejvhodnější nabídky, tím méně pak na pořadí

uchazečů. (…)  Jak již bylo uvedeno výše, změnu ceny v návrhu smlouvy je vyjma

specifických případů, které byly dovozeny v rámci rozhodovací praxe, nutné považovat za

nepřípustnou (…) s ohledem na rozdíl nabídkové ceny v návrhu smlouvy a v ostatních

částech nabídky vybraného dodavatele, a to částky s DPH i bez DPH (…), není možné

tento rozdíl považovat za lehce vysvětlitelnou či banální chybu, jež by se týkala drobné

částky ve smyslu posledně citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu. (…)

Jednalo se tak o jednoznačný rozpor mezi údaji „uvnitř nabídky“, který nelze zhojit

případným vysvětlením, neboť za situace, kdy rozporné údaje jsou předmětem

hodnocení, nelze takové vysvětlení vyjma velmi specifických situací (viz výše)

akceptovat.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17302.html

potvrzeno

R0037/2021

ÚOHS S0042/2021 § 245 odst.

1 ZZVZ

(…) zákon žádnou výjimku z povinnosti rozhodnout o námitkách nestanoví a zadavatel je

tak s ohledem na ust. § 245 zákona námitky povinen vyřídit vždy, např. i v případě, že

nejsou podány oprávněnou osobou či jsou podány opožděně (viz k tomu § 245 odst. 3

zákona). Pokud pak zákon v § 245 odst. 5 zakotvuje, že pokud zadavatel o námitkách

nerozhodl v zákonné lhůtě (jako v případě šetřené veřejné zakázky), platí pro účely

podání návrhu podle § 250 odst. 1 zákona, že námitky odmítl, pak se uvedeným

ustanovením sice formuluje nevyvratitelná zákonná domněnka odmítnutí námitek, avšak

pouze pro účely podání návrhu, tj. proto, aby byly naplněny zákonné předpoklady pro

podání návrhu. Uvedené ustanovení však v žádném případě nemá suplovat výslovné a

kvalifikované rozhodnutí o námitkách stěžovatele učiněné zadavatelem (jež má být

stěžovateli doručeno) a není ani jeho účelem být nástrojem, s jehož pomocí by mohly být

námitky dodavatelů jednoduše ignorovány.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17295.html

ÚOHS S0048/2021 § 4 ZZVZ (…) Úřad považuje především s ohledem na vyjádření obviněného za vhodné uvést, že

pokud některý dodavatel veřejnou zakázku získal, resp. plní na základě smlouvy

uzavřené v rámci vertikální spolupráce, tzn. na základě postupu dle § 11 zákona, je

jakožto dodavatel samozřejmě oprávněn využít poddodavatele (…) Nicméně u plnění,

která není schopen zajistit vlastními silami a prostředky, a na která chce takový dodavatel

uzavřít smlouvy s poddodavateli, dopadají na takového dodavatele, který je současně

veřejným zadavatelem, zcela stejné povinnosti bez ohledu na to, zda je dodavatelem

jiného veřejného zadavatele. (…) I obviněný tedy měl povinnost stanovit předpokládanou

hodnotu všech externě poptávaných plnění, tj. byl povinen ověřit, zda není naplněno

hledisko časové, místní, věcné a funkční souvislosti, tedy zda se nejedná o jedinou

veřejnou zakázku, jejíž jednotlivé části tvoří jeden funkční celek. V případě zjištění, že se

jedná o jedinou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota zároveň přesahuje limity

stanovené pro veřejnou zakázku malého rozsahu v § 27 zákona, má totiž takový

dodavatel již v pozici zadavatele povinnost zadávat takovou veřejnou zakázku v některém

z druhů zadávacího řízení podle zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17313.html

ÚOHS S0048/2021 § 18 ZZVZ Úřad k dané věci uvádí, že je v případě stavebních prací samozřejmě běžné využívat

poddodavatele, jelikož dodavatel, který provádí například především zednické práce,

nemusí logicky nabízet například instalatérské či elektrikářské práce nebo třeba provádět

dodávku a montáže plastových oken či podlah. Tyto práce však rozhodně nelze

považovat za natolik odlišné, aby je bylo možno považovat za samostatné veřejné

zakázky. Jednotlivé dodávky, stavební práce a služby, spojené se zhotovením budovy,

tak logicky musí být prováděny v souvislosti. Lze si jen těžko představit, že by mohl jeden

dodavatel provádět například pokládku podlah do budovy, která neexistuje nebo že by

mohli zedníci začít stavět zdi na místě, které nebylo předtím povrchově upraveno

(vybagrováno) a kde nebyly položeny základy, nebo že by mohl další dodavatel provádět

například montáž a dodávku oken, když dané zdi ještě nebyly postaveny. (…) cíl všech

těchto jednotlivých plnění shodný, a to v konečném souhrnu postavit/zhotovit určitou

konkrétní stavbu, tj. přístavbu ZŠ Nehvizdy. Nelze tudíž připustit, aby určitá rozdílnost

jednotlivých externě poptávaných plnění byla legitimním důvodem pro umělé dělení

veřejné zakázky za situace, kdy cíl všech těchto dílčích plnění byl bez jakýchkoliv

pochybností i z pohledu samotného obviněného zcela totožný (zhotovit přístavbu ZŠ

Nehvizdy).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17313.html

ÚOHS S0532/2020 § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

(…) nelze přijmout obecný závěr, dle něhož by pandemie onemocnění Covid-19 či

související protiepidemická opatření znamenaly samy o sobě důvod hodný zvláštního

zřetele, pro nějž nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval (…)

neboť v takovém případě by tato skutečnost mohla být aplikována jako univerzální důvod

pro zrušení všech zadávacích řízení realizovaných přibližně od konce února či počátku

března roku 2020, a to bez ohledu na to, zda pandemie onemocnění Covid-19 či

související protiepidemická opatření skutečně tato zadávací řízení zasáhla v takové

intenzitě, že byl atakován samotný smysl jejich dokončení (…).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17319.html

potvrzeno

R0042/2021

KS 31 Af 63/2018

– 83

§ 245 odst.

1

Úřad (…) dle jeho právního názoru může i právní argument představovat skutečnost, k

níž je zadavatel povinen se ve smyslu § 245 odst. 1 zákona vyjádřit. (…) je sporné mezi

Úřadem a žalobcem, zda je povinen zadavatel reagovat na právní argumentaci účastníka

soutěže, případně jakým způsobem. V konečném důsledku je tak zadavatel vystaven

tlaku na to vypořádávat prakticky každou větu či myšlenku stěžovatele nebo riziku, že

Úřad může z námitek shledat nevypořádanou skutečnost (nikoliv ani námitku, ale s

ohledem na obsah napadeného rozhodnutí i část právní argumentace stěžovatele), o

které třeba ani zadavatel neuvažoval, že se jedná o námitku, či argumentaci stěžovatele.

(…)  Akceptace takového přístupu by fakticky znamenala absolutní libovůli Úřadu trestat

téměř jakékoliv vypořádání námitek, neboť si lze jen stěží představit, že by byl zadavatel

schopen reagovat na veškerá případná tvrzení stěžovatelů. Soud považuje za klíčové to,

že v nyní posuzované věci Úřad ani žalovaný fakticky neřeší, jak měl žalobce reagovat

jinak, ale pouze mechanicky a formalisticky trestají to, že se žalobce nevyjádřil výslovně k

tomu, co Úřad, nikoliv žalobce, považoval za skutečnosti uvedené v námitkách, a to

způsobem, který Úřad očekává.  V případě, že soudy považují za přezkoumatelné

vypořádání tvrzení účastníků řízení ten způsob, kdy proti ucelené argumentaci účastníka

řízení postaví soud, resp. správní orgán vlastní ucelenou argumentaci reagující na

spornou otázku, není důvod k tomu, aby shodný přístup nemohl platit i pro zadavatele

veřejné zakázky v rozhodnutí o námitkách.

http://www.nssoud.cz/files/

EVIDENCNI_LIST/2018/31

_Af_63_2018_202009161

12547_20200916120521_

prevedeno.pdf

 

napadeno

kasační stížností

ÚOHS S0480/2020/VZ § 18 ZZVZ Úřad ve vztahu k časové souvislosti uvádí, že obecně jsou pro její naplnění určující

především dohodnuté lhůty plnění na základě zadávacích podmínek a dále další časové

souvislosti spojené s plněním či s jednáním stran obecně, přičemž klíčové jsou také

termíny uzavření smluv, včetně event. dodatků. K tomu Úřad doplňuje, že pro shledání

časové souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření

smluv shodovaly; časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či

týdnů, ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců (k tomu srov. rozsudek Krajského

soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017)

Úřad obecně uvádí, že pro posouzení její existence či neexistence je třeba vzít v potaz

větší množství faktorů, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky.

Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, také okolnosti týkající

se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí

funkce výsledků plnění, eventuálních objektivních překážek mezi místy, na kterých má

plnění probíhat (…)

Jde-li o funkční souvislost, jejíž ne/existence se dovozuje na základě účelu/jednotného

cíle, pro který jsou veřejné zakázky zadávány (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího

správního soudu č. j. 7 As 211/2015-31 ze dne 17. 9. 2015), pak ta je v šetřeném případě

dána skutečností, že předmětem všech dílčích veřejných zakázek je provádění oprav a

servisních služeb (…) na vozidlech nebo jejich částech, užívaných zadavatelem (…). Z

uvedeného je zřejmé, že účelem a cílem všech dílčích veřejných zakázek je zajištění

provozuschopnosti vozového parku zadavatele, a to při dodržení požadavků daných

výrobcem vozidla, jakož i vyplývajících z právních předpisů a potřeb zadavatele.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17330.html

potvrzeno

R0050/2021/VZ

ÚOHS S0043/2021/VZ § 17 ZZVZ (…) zmiňované nemocnice nehospodaří samostatně s finančními prostředky, z nichž by

měla být předmětná plnění financována (obviněný ostatně ani nic takového

netvrdí/nedokládá), neprováděly v případě dotčených veřejných zakázek samy zadávací

řízení, nečinily rozhodnutí o výběru dodavatele, a ani s dodavateli neuzavíraly smlouvy

(nejedná se tedy ani o provozní jednotky ve smyslu § 17 odst. 2 zákona). Skutečnost, že

předmětné nemocnice v obecné rovině naplňují pozici zadavatele dle zákona, v tomto

ohledu nehraje žádnou roli, neboť plnění poptával obviněný pro své potřeby z pohledu

osoby ovládající tyto nemocnice a byl to obviněný, kdo vystupoval v pozici zadavatele,

nikoliv jemu podřízené nemocnice.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17334.html

potvrzeno

R0055/2021/VZ

ÚOHS S0478/2020/VZ § 79 ZZVZ Jestliže je tedy smyslem stanovení technických kvalifikačních předpokladů eliminace

dodavatelů, kteří nemají dostatečné zkušenosti s předmětem zadávané veřejné zakázky,

případně nemají dostatečné personální, odborné a materiální zabezpečení, je zřejmé, že

jejím výsledkem bude legitimní selekce takových dodavatelů, tedy dodavatelů, jejichž

kvalifikace, resp. její absence vzbuzuje oprávněné pochybnosti o řádnosti a včasnosti jimi

poskytovaného plnění. Úřad tak zdůrazňuje, že stanovení technické kvalifikace je vždy

relativně diskriminační, jelikož zabraňuje v účasti v zadávacím řízení těm dodavatelům,

kteří nejsou dostatečně odborně, personálně nebo materiálně zdatní pro její naplnění.

Tato relativní diskriminace však nezakládá rozpor s § 6 zákona, jelikož je odůvodněna

legitimním zájmem zadavatele na řádném a kvalitním plnění předmětu veřejné zakázky.

Úřad konstantně zastává názor, že zadavatel zná nejlépe své potřeby, a proto jej nelze

nutit za každou cenu akceptovat i parametry, které jsou pro něj nevyhovující, pokud je

schopen svou volbu uspokojivě odůvodnit. Úřad v šetřeném případě dospěl k závěru, že

pokud zadavatel poskytování předmětných služeb více objednatelům odůvodnil tak, že

účelem této kvalifikační podmínky bylo prokázat schopnost dodavatele přizpůsobit se

procesům spojeným s ICT provozem u více objednatelů, aby měl zadavatel dostatečně

prokázáno, že se dodavatel bude schopen jinému a pro dodavatele novému prostředí

přizpůsobit a služby řádně poskytovat (blíže k tomu viz body 125. a 126. odůvodnění

tohoto rozhodnutí), pak zadavatel svůj požadavek řádně odůvodnil.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17348.html

potvrzeno

R0047/2021/VZ

ÚOHS S0478/2020/VZ § 79 ZZVZ Úřad tak ve vztahu k předmětné zadávací podmínce dospěl k závěru, že zadavatel

dodržel při stanovení napadené zadávací podmínky postup stanovený v ustanovení § 6

odst. 2 zákona, když v rámci podmínek technické kvalifikace vznesl požadavek, aby

všichni členové realizačního týmu komunikovali (rozuměj se zadavatelem a ostatními

dodavateli zadavatele) v českém nebo slovenském jazyce, neboť nijak excesivně

nespecifikoval / konkrétně nevymezil onu minimální úroveň předmětného technického

kvalifikačního předpokladu a zároveň byl schopen svůj požadavek odůvodnit svými

objektivními potřebami. Zadávací podmínka v šetřeném případě rovněž není stanovena

tak, že by zasahovala do vnitřních poměrů dodavatele, tedy způsob jak spolu komunikují

zaměstnanci dodavatele mezi sebou.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17348.html

potvrzeno

R0047/2021/V

ÚOHS S0478/2020/VZ § 79 ZZVZ Úřad v souvislosti s generálním odkazem týkajícím se konkrétních norem sděluje, že

zadavatel je obecně povinen ke každému jednotlivému odkazu na normu povinen uvést v

souladu s § 90 odst. 3 zákona, že připouští možnost nabídnout rovnocenné řešení. V

nyní šetřené věci sice zadavatel na několika místech Technických podmínek uvádí, že

nabízená lůžka musí být v souladu s normou, přičemž pouze jednou sdělil, že připouští

rovnocenné řešení (generální odkaz), nicméně nelze odhlédnout od skutečnosti, že se

jedná vždy o jednu a tu samou normu ČSN EN 60601-2-52. V tomto konkrétním případě

tak lze dle Úřadu učinit závěr, že zadavatel tím, že u každého jednotlivého odkazu na

normu neuvedl možnost rovnocenného řešení, nepostupoval v rozporu se zákonem,

neboť šlo vždy o normu totožnou.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17344.html

potvrzeno

R0047/2021/VZ

ÚOHS S0444/2020/VZ § 57 ZZVZ Úřad dále uvádí, že je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že lhůta pro podání nabídek byla

zadavatelem několikrát prodloužena a v součtu tak činila 123 dní, což je více než

čtyřnásobek zákonem stanovené lhůty. Úřad se tak neztotožňuje s domněnkou

navrhovatele, že lhůtu nelze posuzovat v souhrnu, neboť případní zájemci o veřejnou

zakázku měli k přípravě a podání nabídky celou tuto lhůtu, tj. od 1. 6. 2020 až do dne

2. 10. 2020.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17344.html

potvrzeno

R0058/2021/VZ

ÚOHS S0444/2020/VZ § 99 odst. 1

ZZVZ

Úřad v první řadě uvádí, že není povinností zadavatele přistoupit ke změně zadávací

dokumentace. Zadavatel je k takovému kroku v souladu s § 99 odst. 1 zákona oprávněn,

avšak závisí pouze na úvaze zadavatele, zda této možnosti využije a ke změně zadávací

dokumentace přistoupí, či nikoliv. Je třeba zdůraznit, že je to pouze zadavatel, který je

oprávněn a současně povinen stanovit zadávací podmínky a je to tedy zároveň

zadavatel, který zná svoje potřeby, které mají být prostřednictvím realizace veřejné

zakázky naplněny. Z uvedeného tedy také vyplývá, že jen zadavatel může posoudit, zda

považuje řešení nabízené navrhovatelem, resp. jakýmkoliv dodavatelem za rovnocenné.

V nyní šetřené věci z poskytnutých Vysvětlení ZD č. 3, 4 a 5 je zcela evidentní, že

navrhovatelem domnělá řešení, zadavatel za rovnocenná nepovažuje a setrvává na

stanovených technických požadavcích (…).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17344.html

potvrzeno

R0058/2021/VZ

ÚOHS R0061/2021/VZ § 36 odst. 4

věta první

ZZVZ

Dílčím závěrem lze proto konstatovat, že v tomto případě obviněný porušil zákon, když

výslovně v zadávací dokumentaci neoznačil společnost ADVIA GROUP s.r.o. jakožto

zpracovatele zadávací dokumentace. Nutno však říci, že pro naplnění skutkové podstaty

přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je nezbytné, aby předmětné porušení

zákona mělo alespoň potenciální vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Každé porušení

zákona totiž nemusí nutně způsobit ovlivnění výběru a nemusí tak být naplněna skutková

podstata přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Předně předseda Úřadu posuzoval

účel § 36 odst. 4 zákona, a sice zda byl při zde dotčeném postupu zadavatele tento účel

zachován. Účelem předmětného ustanovení zákona je primárně odhalování existence

střetu zájmu.

(…) případný střet zájmu je u společnosti ADVIA GROUP s.r.o. vysoce

nepravděpodobný. Uvedené podporuje zejména tvrzení, že smluvním zástupcem se stala

osoba, jejímž předmětem činnosti jsou „zprostředkovatelské činnosti realitních agentur,

zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení, poradenství v oblasti řízení,

překladatelské a tlumočnické činnosti“. V případě nyní řešené veřejné zakázky jde o

veřejnou zakázku na stavební práce. (…) Při zohlednění všech výše uvedených

skutečností dospěl předseda Úřadu k závěru, že k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky

nemohlo dojít.

Nad rámec je možné doplnit, že v tomto případě nemůže jít o naplnění výjimky dle § 36

odst. 4 zákona, jelikož v zadávací dokumentaci byla uvedena toliko právnická osoba, jejíž

předmět činnosti není výkonem advokacie. Je proto zcela irelevantní, zda zadávací

dokumentaci zpracoval advokát pracující pro danou společnost.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17352.html

ÚOHS R0061/2021/VZ § 123 ZZVZ Smyslem oznámení o výběru dodavatele vymezeného v § 123 zákona je informovat

účastníky zadávacího řízení o výběru dodavatele, u něhož již zadavatel má ověřeno

splnění podmínek účasti. Předmětné oznámení o výběru má zcela zásadní význam v

zadávacím řízení. Jeho úkolem je zajistit vysokou míru transparentnosti postupu

zadavatele při výběru dodavatele. Oznámení o výběru dodavatele musí

přezkoumatelným způsobem zachytit, z jakého důvodu a na základě čeho zadavatel

vybral konkrétního účastníka jako vybraného dodavatele. Současně musí dané oznámení

obsahovat ve vztahu k zákonem definovaným skutečnostem i informace týkající se

splnění podmínek účasti. V rámci oznámení o výběru dodavatele tak zadavatel musí mj.

uvést seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, a uvést rovněž

údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace.

S ohledem na výše uvedené proto předseda Úřadu konstatuje, že obviněný v šetřeném

zadávacím řízení své povinnosti vyplývající z § 123 písm. b) bod 2 zákona nedostál. Lze

proto učinit dílčí závěr, že obviněný postupoval v rozporu se zákonem a zásadou

transparentnosti vymezenou v § 6 zákona.

K naplnění skutkové podstaty přestupku kvalifikovaného v § 268 odst. 1 písm. a) zákona

je ovšem nezbytné, aby kromě porušení zákona došlo k vlivu na výběr nejvhodnější

nabídky a mezi uvedenými znaky skutkové podstaty přestupku existovala příčinná

souvislost.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17352.html

ÚOHS R0063/2021/VZ § 16 odst. 1

a 5 ZZVZ

Podle § 16 odst. 1 a 5 ZZVZ se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví před

zahájením zadávacího řízení, a to k okamžiku jeho zahájení. Pokud zadavatel před

zahájením zadávacího řízení stanoví předpokládanou hodnotu v souladu se ZZVZ a

navíc se značnou rezervou, jak tomu bylo v šetřeném případě, případné uhrazení ceny

veřejné zakázky zjištěné až v průběhu jejího plnění, kterou dojde k překročení finančního

limitu pro určení režimu veřejné zakázky, nebude porušením ZZVZ.

Zadavatel se tedy v posuzovaném případě nemusí obávat toho, že pokud by se

vybranému dodavateli podařilo prodat předmětné nemovitosti za tak vysokou prodejní

cenu, že by mu v důsledku toho náležela provize 5 494 000 Kč bez DPH či vyšší, že by

se zadavatel kvůli tomu zpětně dopustil porušení ZZVZ spočívajícím v tom, že nesprávně

stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a v důsledku toho její režim a druh

zadávacího řízení. Obava zadavatele, že by se vystavil hrozbě pokuty ze strany Úřadu, je

tedy lichá.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17387.html

ÚOHS R0063/2021/VZ § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Shodně se zadavatelem se domnívám, že skutečnost, že zadavatel v zadávacích

podmínkách nestanoví maximálně přípustnou výši nabídkové ceny, sama o sobě nebrání

tomu, aby zadavatel kvůli enormním nabídkovým cenám zrušil zadávací řízení, pokud v

rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně odůvodní a prokáže, že se jedná ve

smyslu § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ o důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze po

zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. (…)

V posuzovaném případě však zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení

odůvodnil druhý důvod zrušení zadávacího řízení nedostatečně, a proto se mu nepodařilo

prokázat, že by byly splněny podmínky pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2

písm. d) ZZVZ. I kdyby však bylo zadavatelem odůvodněno a prokázáno, že navrhovatel

prodá nemovitosti za celkovou cenu, která bude minimálně o 42,5 % vyšší než cena

určená znaleckými posudky, a proto provize navrhovatele bude činit 6 % a více, ani v

takovém případě by nebylo možné považovat druhý důvod zrušení zadávacího řízení za

důvod hodný zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ.

Je to z toho důvodu, že zadavatel nijak nerozvedl a ničím nepodložil své konstatování, že

v daném sektoru lze provizi ve výši 6 % považovat již za neekonomickou. A i kdyby toto

pravidlo samo o sobě vždy platilo, automaticky to neznamená, že to zadavatele

opravňuje zrušit zadávací řízení – vždy totiž bude záležet na okolnostech konkrétního

zadávacího řízení.

Pokud tak ale zadavatel v šetřeném případě neučinil a nabídka navrhovatele, která byla

podle výsledku hodnocení nabídek shledána jako ekonomicky nejvýhodnější, pro něj

subjektivně není ekonomicky tak výhodná, jak by mohla být, pokud by této „chyby“ (z

pohledu zadavatele) zadávací dokumentace nebylo, je třeba v takovém případě zkoumat,

zda zadavatelem tvrzený nedostatek zadávací dokumentace dosahuje takové intenzity,

aby se jednalo o důvod, který atakuje samotný smysl dokončení již zahájeného

zadávacího řízení, jenž vystavuje zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by

zadávací řízení zrušeno nebylo (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1.

2010).

Každá chyba v zadávací dokumentaci totiž nemůže být důvodem pro zrušení zadávacího

řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, ale jen chyba natolik závažná/intenzivní (důvod

hodný zvláštního zřetele), pro kterou nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby v

zadávacím řízení pokračoval (rovněž viz bod 74 napadeného rozhodnutí). V opačném

případě by se z institutu zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ

mohl stát nástroj libovůle a korupce.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17387.html

ÚOHS S0501/2020/VZ § 63 odst. 1

ZVVZ

Pro posouzení souladu použití jednacího řízení bez uveřejnění se zákonem je třeba vždy

přistoupit jednak k posouzení naplnění formální podmínky ve zbývající části, tj. zda

zadavatel podstatně nezměnil zadávací podmínky veřejné zakázky oproti původním

zadávacím podmínkám, a též k posouzení naplnění materiální podmínky použití tohoto

druhu zadávacího řízení, tj. zda důvody pro použití jednacího řízení bez uveřejnění

nebyly vytvořeny „zaviněným jednáním“ zadavatele, v posuzovaném případě

nezákonným nastavením původních zadávacích podmínek VZ 2, jelikož dle již ustálené

rozhodovací praxe Úřadu i soudů nemohou být důvody pro postup v JŘBU zapříčiněny

předchozím postupem zadavatele.

 

Ustanovení o délce lhůty, která má být zadavatelem dodržena mezi zrušením otevřeného

řízení a zahájením jednacího řízení bez uveřejnění, však již není v současné době

v účinném znění zákona implementováno. Pakliže tedy bylo úmyslem zákonodárce lhůtu

pro zahájení jednacího řízení bez uveřejnění v citovaném ustanovení aktuálně účinného

zákona vůbec neupravovat, není zadavatel v tomto konkrétním případě žádnou takovou

zákonnou lhůtou vázán.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17384.html

potvrzeno

R0066/2021/VZ

ÚOHS S0028/2021/VZ § 46 odst. 1

ZZVZ

Za situace, kdy v nabídce účastníka zadávacího řízení absentují některé údaje či

doklady, nelze ze stany obviněného v případě nevyloučení zmiňovaného dodavatele

rezignovat na postup dle ustanovení § 46 zákona, směřujícího ke zhojení uvedených

nedostatků nabídky, neboť pro zachování zásady transparentnosti lze k nevyloučení

nabídky s chybějícími doklady či údaji přistoupit pouze ze zákonem předvídaných

důvodů. Není rovněž přípustné, aby obviněný tím, že si v zadávacích podmínkách

vyhradí, že v případě nevyplnění některých položek položkového rozpočtu může, nikoli

musí, takovou nabídku vyřadit (srov. bod č. 29 odůvodnění tohoto rozhodnutí),

modifikoval obsah ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) zákona tak, že by nebylo zřejmé a

předvídatelné, za jakých podmínek dojde ke splnění podmínek účasti v zadávacím řízení.

(…) nelze ztotožnit s tvrzením obviněného, dle kterého nedošlo v důsledku akceptace

nabídky vybraného dodavatele bez kompletního položkového rozpočtu k ovlivnění výběru

dodavatele ani k porušení zákona, když cena sjednaná ve smlouvě o dílo byla nižší než

nabídkové ceny ostatních účastníků zadávacího řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17382.html

potvrzeno

R0069/2021/VZ

ÚOHS S0385/2020/VZ § 46 odst. 1

ZZVZ

Úřad má se zřetelem k zásadě transparentnosti za to, že pokud v souvislosti

s prokázáním kvalifikace konkrétního dodavatele vyvstanou na straně zadavatele

jakékoliv pochybnosti, je nejen jeho možností, ale taktéž i jeho povinností tyto

pochybnosti odstranit, a mít tak postaveno najisto, že účastník zadávacího řízení

příslušné kritérium technické kvalifikace skutečně prokázal, čímž rovněž splnil podmínky

účasti v zadávacím řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17396.html

potvrzeno

R0064/2021/VZ

ÚOHS S0385/2020/VZ § 113 odst. 1

ZZVZ

Skutečnost, že zadavatel neuvedl žádné informace o provedeném posouzení nabídkové

ceny např. v protokolu o otevírání obálek nebo v rozhodnutí o výběru dodavatele, pak

není relevantní, neboť ze zákona nevyplývá povinnost zadavatele výslovně v některém z

dokumentů, který vyhotovuje o průběhu zadávacího řízení, uvést skutečnost, zda

posuzoval nabídkovou cenu vybraného dodavatele též z pohledu institutu mimořádně

nízké nabídkové ceny, a to ani v případě, že si ve výzvě vyhradil povinnost nabídkovou

cenu přezkoumat.

 

Aby mohl Úřad dospět k závěru, že postup zadavatele při posouzení nabídkové ceny

vybraného dodavatele byl v souladu se zákonem a transparentní, je třeba, aby bylo

z dokumentace o zadávacím řízení seznatelné, že se zadavatel objasněním mimořádně

nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele zabýval a s jakým výsledkem.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17396.html

potvrzeno

R0064/2021/VZ

ÚOHS S0189/2021/VZ § 61 odst. 10

ZZVZ

§ 242 odst. 2

ZZVZ

V situaci, kdy pravidlo obsažené v ustanovení § 242 odst. 4 věta před středníkem zákona

nemůže na jednací řízení s uveřejněním dopadat (vzhledem k tomu, že se vztahuje na

jiné druhy zadávacích řízení a pro jednací řízení s uveřejněním je stanoveno pravidlo

zvláštní), je nutno podání námitek proti zadávacím podmínkám stanoveným ve fázi

jednacího řízení po konci lhůty pro podání předběžných nabídek podřadit pod jiné

ustanovení § 242 zákona.

 

Úřad má za to, že s ohledem na znění § 61 odst. 10 zákona (podle kterého je zadavatel

v případě změny nebo doplnění zadávacích podmínek povinen účastníky zadávacího

řízení o takovéto změně či doplnění písemně informovat) je třeba na danou situaci

nahlížet prizmatem ust. § 242 odst. 2 zákona, které se uplatní právě i v případě jednacího

řízení s uveřejněním (resp. v zákoně není výslovně stanoveno, že by ji při použití tohoto

druhu zadávacího řízení nebylo možno uplatnit).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17391.html

ÚOHS S0049/2021/VZ § 175 odst. 1

ZZVZ

Úřad tedy v souladu se závěry rozhodnutí předsedy Úřadu uvádí následující. Obrat lze

obecně chápat jako množství finančních prostředků přijatých ekonomickým subjektem za

konkrétní období; do obratu se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Ve smyslu vedení

účetnictví lze obrat chápat jako úhrn příjmových a výdajových položek na konkrétním

účtu. V účetní terminologii je obrat chápán též jako obrat účtu. Obrat účtu pak představuje

číselné vyjádření celkového pohybu aktiv, pasiv, popřípadě nákladů a výnosů za určité

období, obrat je tedy vyjádřením veškerého příjmu, který konkrétní subjekt obdrží za

určitou časovou jednotku (za časové období). (Viz přiměřeně závěry vztahující se obecně

k pojmu obrat a jeho zákonné definici vyplývající z rozsudku Krajského soudu v Brně ze

dne 27. 3. 2018, sp. zn. 29 Af 2/2016.) (…) pracovat pouze s částkou za služby PATROL

group ve výši 400 Kč/měsíčně je v rozporu s ustanovením § 175 odst. 1 zákona, kde se

hovoří o obratu dodavatele, nikoli o jeho zisku (který PATROL group plyne právě z částky

400 Kč bez DPH/měsíčně fakturované uživatelům koncese za jím poskytované služby).

Skutečnost, že PATROL group přijímá veškerá peněžní plnění od uživatelů koncese

(koncových zákazníků společnosti PATROL group), a to i ta, která se mají pouze

„přefakturovávat“ na základě smlouvy o PCO a vzorové smlouvy, je z hlediska stanovení

předpokládané hodnoty koncese významná, neboť na tato veškerá peněžní plnění od

uživatelů koncese je třeba nahlížet jako na plnění, která se stávají součástí obratu

dodavatele za dobu trvání koncese. Nezáleží tedy na reálném zisku dodavatele, nýbrž na

tom, kolik finančních prostředků dodavatel obdrží od všech koncových uživatelů koncese

právě díky uzavřené koncesi.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17407.html

potvrzeno

R0079/2021/VZ

ÚOHS S0100/2021/VZ § 241 ZZVZ S ohledem na uvedené proto Úřad konstatuje, že stěžovatel fakticky po obviněném

požadoval toliko zodpovědět dotaz jakýmkoliv relevantním způsobem a rovněž

prodloužení lhůty pro podání nabídek o celou délku,(…) dal jednoznačně najevo, že

takový postup obviněného by považoval za vyhovění námitkám proti zadávacím

podmínkám šetřené veřejné zakázky. Úřad k tomu dodává, že ačkoliv je výše uvedený

způsob podání námitek „s podmínkou“ pro jejich (ne)vyřízení neobvyklý, nelze jej vyloučit,

resp. zákon jej nezapovídá.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17403.html

potvrzeno

R0085/2021/VZ

ÚOHS S0140/2021/VZ § 18 odst. 2

ZZVZ

Na uvedeném zjištění ničeho nemění ani skutečnost, že zadavatel požadoval v případě

VZ I. mj. vybavení, které nepatří do standardní výbavy poptávaných vozidel. Výrobci

osobních automobilů totiž běžně poskytují velice široké možnosti přizpůsobení

odebíraných vozidel, včetně možného nadstandardního vybavení dle požadavků každého

zákazníka. Vyráběná a dodávaná vozidla se tak budou vždy, byť v minimální míře, pro

jednotlivé odběratele lišit. Uvedené přizpůsobení na základě volitelné výbavy však nelze

v šetřeném případě, kdy je zachován shodný účel vozidel poptávaných na základě obou

veřejných zakázek, tj. zajištění běžných provozních potřeb zadavatele, považovat za

relevantní pro případné učinění závěru o vzájemné nesouvislosti plnění poptávaného na

základě veřejné zakázky I a veřejné zakázky II.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17399.html

ÚOHS S0061/2021/VZ § 18 odst. 2

ZZVZ

Vzhledem k uvedenému je, z hlediska posuzování jednotlivých plnění na právní služby a

právní poradenství, nezbytné najít specifickou hranici, která vytyčuje existenci funkčního

celku (…) touto hranicí nemůže být pouze věcná souvislost předmětu plnění z hlediska

konkrétní náplně právních služeb, nýbrž že řešení musí spočívat v širším pojetí, a to v

hledisku poskytování poradenství v obecně vytyčeném oboru (obor právo), profesi,

případně v širším poradenském zaměření ohraničeném jinou jasně identifikovatelnou a

nespornou společnou proměnnou, a to v rámci určitého časového horizontu (…). Blíže v

této věci Úřad odkazuje také na své předešlé závěry, obsažené např. v rozhodnutí Úřadu

ze dne 24. 6. 2014, č. j. ÚOHS-S174/2014/VZ13396/2014/522/JCh, dle kterého „[…] není

podstatné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní poradenství má týkat, ale

rozhodné je, zda se tyto právní služby týkají právního poradenství pro zadavatele a jsou

uzavírány v časově blízkém období […] za předmět veřejné zakázky je třeba považovat v

případě smluv o poskytování právních služeb právě ‚poskytování právních služeb‘. V

případě uzavírání smluv, u nichž má být poskytována tatáž činnost – právní poradenství,

ať už ve formě tvorby právních analýz, posouzení, návrhů smluv či účasti na jednání je

právní poradenství […] plněním svým charakterem ‚totožným či obdobným‘, a tedy

plněním stejného nebo srovnatelného druhu“, či rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 13. 2.

2017, č. j. ÚOHS-R237/2016/VZ-05447/2017/323/KKř, ve kterém předseda Úřadu uvedl,

že „[…] v případě posuzování dělení předmětu veřejné zakázky na poskytování právních

služeb po určité časové období zadavateli ‚odpadla‘ jakási nutnost komparovat shody a

rozdíly jednotlivých poptávaných plnění, neboť […] se bude jednat o plnění stejného či

srovnatelného druhu, kteréžto má být poptáváno jakožto jedna veřejná zakázka.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17413.html

ÚOHS S0024/2021/VZ § 53 odst. 1

ZZVZ

Úřad má na základě výše uvedeného za to, že dopis (…) postrádá náležitosti dle přílohy

č. 6 zákona, a tedy není výzvou k podání nabídek ve smyslu zákona. Avšak vzhledem k

tomu, že v dopisu byl uveden přímý odkaz na profil zadavatele, kde je výzva k podání

nabídky i zadávací dokumentace dostupná bez dalšího, měl daný postup obviněného

stejný dopad na konkurenční prostředí jako v případě, kdy by se obviněný obeslaným

dodavatelům rozhodl poslat již přímo výzvu k podání nabídky ve smyslu § 53 odst. 1

zákona. Dle názoru Úřadu měl tudíž obviněný v případě, že se dobrovolně rozhodl

odeslat dopis konkrétním dodavatelům, postupovat obdobně jako v případě odesílání

výzvy k podání nabídek dle § 53 odst. 1 zákona, a tedy odeslat dopis alespoň 5 různým

dodavatelům, což však neučinil. Obviněný tedy tím, že dopis odeslal pouze 3 konkrétním

dodavatelům, neoprávněně zvýhodnil obeslané dodavatele a dostal se tak svým

postupem do rozporu se zásadou rovného zacházení dle § 6 odst. 2 zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17438.html

ÚOHS S0024/2021/VZ § 53 odst. 4

ZZVZ

Co se týče argumentu zadavatele (…) jelikož na základě ustanovení § 53 odst. 4 zákona

je dodavatelům umožněno nahradit doklady o kvalifikaci v nabídkách čestným

prohlášením, Úřad pro úplnost konstatuje, že zadavatelem tvrzené použití § 53 odst. 4

zákona (konkrétně pak jeho věty třetí, která umožňuje dodavatelům předkládat v

nabídkách doklady o kvalifikaci v kopiích nebo je nahradit mimo jiné čestným

prohlášením) není pro splnění povinnosti plynoucí z § 122 odst. 3 písm. a) zákona

relevantní. Ustanovení § 53 odst. 4 věty třetí zákona totiž stanoví určitá práva

dodavatelům, která však lze uplatnit pouze při podávání nabídek, kdežto ustanovení §

122 odst. 3 písm. a) zákona stanoví zadavateli po výběru dodavatele povinnost vyžádat

si od vybraného dodavatele již originály nebo ověřené kopie konkrétních dokladů o jeho

kvalifikaci. Zadavatel nemá povinnost zaslat vybranému dodavateli výzvu k předložení

originálů nebo ověřených kopií o jeho kvalifikaci pouze v případě, kdy těmito doklady již

disponuje.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17438.html

ÚOHS S0079/2021/VZ § 123 písm.

b) bodu 2

ZZVZ

Úřad tedy konstatuje, že ve vztahu k předmětné kvalifikaci vybraného dodavatele

zadavatel v oznámení o výběru dodavatele uvedl pouze strohý a nepřezkoumatelný závěr

o tom, že vybraný dodavatel doložil údaje o referenčních zakázkách (seznam

referenčních zakázek) a příslušnou kvalifikaci dle požadavků zadávací dokumentace

splnil, a to přestože je dle § 123 písm. b) bodu 2. zákona povinností zadavatele uvést v

oznámení o výběru dodavatele údaje rozhodné pro prokázání mimo jiné technické

kvalifikace. Zadavatel tak měl v oznámení o výběru dodavatele např. uvést, jaké

referenční zakázky předložil vybraný dodavatel za účelem prokázání kritéria technické

kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona včetně specifikace zadavatelem

požadovaných parametrů (tak jak bylo stanoveno v zadávací dokumentaci) a jaké z

těchto referenčních zakázek zadavatel pokládá za relevantní k prokázání předmětného

kritéria technické kvalifikace.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17428.html

potvrzeno

R0084/2021/VZ

ÚOHS R0089/2021/VZ § 18 odst. 2

ZZVZ

Lze jistě souhlasit s Úřadem, že v daném případě místní a funkční souvislost spolu úzce

souvisejí (což je patrné z povahy daného předmětu plnění – fakticky obdoby liniové

stavby), a že jejich míru je třeba posuzovat vždy individuálně na základě konkrétních

okolností daného případu. Nepostačí tak prostý závěr o tom, že vzhledem k územní

příslušnosti k obci Těrlicko je dána místní souvislost.

 

Rovněž nelze akceptovat závěr Úřadu o tom, že veřejné zakázky byly zadávány s

jednotným záměrem, kterým bylo zajištění bezpečného pohybu chodců a bezbariérovosti

chodníků. Určení jednotného cíle, pokud není výslovně definován zadavatelem, je

složitou otázkou. Podstatné pro určení záměru veřejných zakázek je mimo jiné i to, zda

jejich společný smysl je jiný, než jaký dává každá veřejná zakázka samostatně (srov. bod

17 rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 71/2011 ze dne 26. 4. 2012, v němž

šlo o kulturní vystoupení rozdělené na části, které spolu dávaly jiný smysl než jednotlivé

části samostatně).

 

Při dovození funkční souvislosti u veřejných zakázek na rekonstrukci chodníků nelze

odhlížet od samotného smyslu chodníku jako takového (tedy jeho funkčního účelu). Tím

je poskytnout prostor pro bezpečný pěší pohyb v délce chodníku, tedy z místa jeho

začátku do místa jeho konce. (…) Chodník, na který nenavazuje chodník další (který je

ale rovněž rekonstruován), je zcela jistě dostatečný k plnění své technické funkce, tedy k

zajištění bezpečného pohybu chodců. Není tak třeba, aby na sebe chodníky navazovaly,

aby poskytovaly zamýšlený užitek, nýbrž každý chodník zvlášť (či ve spojení s

navazujícími chodníky) poskytuje zamýšlené užitky samostatně. Naopak v případě

bezprostřední návaznosti chodníku vedoucího podél silnice na další chodník vedoucí

podél jiné silnice lze jistě uvažovat o funkční souvislosti (dané poskytnutím prostoru pro

pěší pohyb ze začátku prvního chodníku až na konec chodníku druhého) v úzké spojitosti

s místní souvislostí (přímá návaznost). V takovém případě oba chodníky pospolu

poskytují sledovaný funkční užitek. V posuzovaném případě předměty plnění veřejných

zakázek nejen že na sebe přímo nenavazovaly, ale rovněž je nespojoval žádný další

chodník. Jak lze zjistit z veřejně dostupných internetových map, mezi předměty plnění je

značná vzdálenost (cca 4 km) a při chůzi z jednoho chodníku na druhý musí chodec vždy

absolvovat významný (převážný) úsek cesty po kraji silnice. V daném případě tak nelze

dovodit to, že by chodníky společně naplňovaly účel bezpečného pohybu chodců po obci

Těrlicko nebo společně (tedy jako celek) plnily jinou předvídanou funkci.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17430.html

ÚOHS R0060/2021/VZ § 92 ZZVZ Předně je třeba souhlasit s obecným závěrem, že ze zákona nevyplývá pro zadavatele

povinnost učinit stavební povolení součástí zadávací dokumentace, a to ani

prostřednictvím aplikace zásady transparentnosti. Zákon jasně stanoví, že zadavatel

poskytne zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v

zadávacím řízení, z této povinnosti jistě nelze vyvozovat povinnost poskytnout stavební

povolení v případě, že veřejnou zakázkou je stavba povolení podléhající (srov. rovněž

bod 259 napadeného rozhodnutí). Z judikatury Nejvyššího soudu se přitom podává, že

chybějící stavební povolení není důvodem neplatnosti smlouvy o dílo (srov. rozsudek

Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2080/2013). Platí rovněž, že stavební

povolení zavazuje stavebníka, nikoliv přímo zhotovitele, a je to stavebník, který nese

odpovědnost za porušení povinností uložených ve stavebním povolení, a to bez ohledu

na to, zda stavební práce prováděl sám nebo prostřednictvím svého smluvního partnera

(srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2102/2002).

Pokud tedy platí, že i bez stavebního povolení lze jasně specifikovat předmět smlouvy o

dílo, kterým je stavba (typicky prostřednictvím projektové dokumentace), měly by tytéž

podklady v obecné rovině stačit pro specifikaci předmětu veřejné zakázky (díla) v

zadávacích podmínkách.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17424.html

vztah k

S0005/2021/VZ

ÚOHS R0060/2021/VZ § 36 odst. 4

ZZVZ

K postoji navrhovatele, dle kterého je zadavatel povinen uvést v zadávací dokumentaci

všechny podstatné informace, které byly obsahem předběžných tržních konzultací,

zejména informace o tom, které návrhy účastníků předběžných tržních konzultací

zadavatel neakceptoval a proč, lze uvést, že takovou povinnost zadavatel s odkazem na

§ 36 odst. 4 zákona nemá. Povinnost identifikovat podílející se osoby a všechny

podstatné informace se rovněž vztahuje ke konkrétní předběžné tržní konzultaci, která

byla do zadávací dokumentace prostřednictvím uvedené konkrétní informace promítnuta.

Zadavatel tak nemá povinnost dle § 36 odst. 4 zákona zveřejnit v zadávací dokumentaci

všechny informace ze všech předběžných tržních konzultací a rovněž není povinen

odůvodňovat, proč určité návrhy neakceptoval. Lze sice zadavatelům doporučit, aby v

souladu se zásadou transparentnosti přistoupili ke zveřejnění co největšího množství

informací z předběžných tržních konzultací, (…).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17424.html

vztah k

S0005/2021/VZ

ÚOHS R0060/2021/VZ § 77 odst. 2

písm. a)

ZZVZ

Na tomto místě považuji za vhodné uvést, jaký způsob stanovení požadavků na profesní

způsobilost dle § 77 zákona považuji za vhodný s ohledem na duplicitu některých

živnostenských oprávnění. Zadavatelé by měli zásadně své požadavky na profesní

způsobilost formulovat materiálně, tedy uvádět, k jaké činnosti požadují oprávnění, nikoliv

stanovovat taxativní výčet všech konkrétních dokladů, kterými má být profesní

způsobilost prokazována. (…). Není navíc na škodu, aby zadavatelé uvedli příkladmo,

kterými konkrétními živnostenskými oprávněními lze dle jejich

názoru splnit kvalifikační předpoklady.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17424.html

vztah k

S0005/2021/VZ

ÚOHS R0060/2021/VZ § 167 odst. 1

ZZVZ

Zastávám názor, že výklad ustanovení § 167 odst. 1 zákona byl proveden Úřadem

správně.(…), neboť by bylo zcela nesmyslné, aby zadavatelé měli dovoleno buď pouze

stanovit požadavek na kvalifikaci dle § 79 odst. 2 zákona, nebo požadavek zcela nový,

který není v § 79 odst. 2 zákona zmíněn, jak tvrdí navrhovatel. Již z jazykového výkladu

předmětného ustanovení je zřejmé, že zadavatelům se povoluje stanovit jakákoliv kritéria

kvalifikace, pokud dodrží stanovená pravidla. (…). Lze tedy v plném rozsahu souhlasit se

závěrem, že pokud je dovoleno zadavateli stanovit jiné zcela nové kritérium kvalifikace,

musí mu být logicky umožněno i modifikovat kritérium stávající.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17424.html

vztah k

S0005/2021/VZ

ÚOHS R0060/2021/VZ § 41 ZZVZ Zde je nutno konstatovat, že požadavek zadavatele na možnost uplatnit bankovní záruku

u tuzemské instituce je zcela oprávněný a je nutno se ztotožnit se závěry obsaženými v

bodě 528 napadeného rozhodnutí. Veřejný zadavatel má oprávněný zájem na tom, aby

byl v případě porušení konkrétní povinnosti ze strany dodavatele schopen jednoduše

uplatnit své nároky plynoucí z bankovní záruky, aniž by mu byl proces jejich uplatnění

ztížen případnými odlišnostmi v jednotlivých právních řádech jiných států, zároveň by

však dodavatel neměl být omezen v možnosti zvolit si bankovní ústav.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17424.html

vztah k

S0005/2021/VZ

ÚOHS S0145/2021/VZ § 83 odst. 1

písm. d)

ZZVZ

Zadavatel by měl být na základě písemného závazku jiné osoby schopen jasného úsudku

o tom, zda je zajištěno, že veřejná zakázka bude realizována opravdu tím, kdo danou

schopností disponuje, nikoliv tím, kdo si ji – toliko pro účely zadávacího řízení – pouze

„obstaral“, resp. „koupil“. Je tedy nezbytné, aby byl zadavatel na základě písemného

závazku jiné osoby schopen jednoznačně určit, jakým konkrétním způsobem se bude tato

„kvalifikovaná jiná osoba“ podílet na plnění dané veřejné zakázky. (…) Je tedy nezbytné,

aby z takto vymezeného závazku vyplývala reálná míra participace jiné osoby na plnění

veřejné zakázky, dále závazek dodavatele k reálnému poskytnutí věcí, práv či osob a

jejich přesný popis. Jinými slovy řečeno, zadavatel musí mít na základě vymezeného

závazku jednoznačně postaveno najisto, v jakých částech plnění, jakým způsobem a do

jaké míry se bude tato jiná osoba podílet na plnění předmětu veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17431.html

ÚOHS S0161/2021/VZ § 44 odst. 2

ZZVZ

Prvním závěrem je, že osoba, která se podílela na přípravě veřejné zakázky, se může

nacházet ve střetu zájmů (přičemž by se dle Úřadu mohlo teoreticky jednat i o přípravu

veřejné zakázky související). Druhým závěrem pak je, že v případě, že je u některého

účastníka identifikován hrozící střet zájmů, je zadavatel povinen přijmout k jeho

odstranění opatření k nápravě. Vyloučení takového účastníka je však přitom až nejzazší

možností, neboť tím dochází k omezení hospodářské soutěže na trhu a zadavatel by tak

měl vždy zvážit, zda je možné učinit pro hospodářskou soutěž méně omezující opatření.

Zadavatel v oznámení o vyloučení, ani v žádném z pozdějších dokumentů (myšleno

zejména rozhodnutí o námitkách a vyjádření k návrhu) žádným způsobem neodůvodňuje,

jaký vliv navrhovatel má nebo mohl mít na výsledek šetřeného zadávacího řízení. Uvádí

pouze to, že navrhovatel měl přístup k více informacím, což však dle Úřadu samo o sobě

nijak nedokládá, že by navrhovatel, resp. společnost TELMONT, měl nebo mohl mít vliv

na výsledek zadávacího řízení. (…)  Dle Úřadu není,(…) vyloučeno, že na straně

navrhovatele skutečně střet zájmů hrozil či mohl existovat. Úřad k tomu dodává, že

reflektuje obavu zadavatele z narušení zásady rovného zacházení a zásady zákazu

diskriminace,(…). Existence takových (a třeba i oprávněných) obav však dle Úřadu

neumožňuje zadavateli přistoupit k vyloučení účastníka zadávacího řízení z „opatrnosti“,

aniž by měl naplněny podmínky stanovené v ustanovení, které bylo dle něj porušeno.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17444.html

ÚOHS R0090/2021/VZ § 89 odst. 5

ZZVZ

V dané situaci lze proto bezesporu nalézt oba pohledy, kterými je možno pojmenování

„Activated filter media“ vnímat. Ačkoliv uvedené pojmenování může být označením

konkrétního výrobku, z důkazů předložených zadavatelem jednoznačně vyplynulo, že

může být vnímáno i jako obecné označení určitého druhu výrobku. Jde patrně o

specifickou situaci, že původně označení konkrétního výrobku získalo i obecný význam

do té míry, že při prostém užití tohoto označení již nelze jednoznačně říci, zda jde o

označení konkrétní nebo obecné. V takovém případě je bezesporu rozhodující, jak k

tomuto označení přistoupil zadavatel, za předpokladu, že své stanovisko jasně vysvětlil.

(…) V něm bylo jednoznačně všem potenciálním dodavatelům sděleno, že zadavatel pod

tímto pojmem vnímá obecné označení, a že tedy konkrétní výrobek neoznačuje, ani jej

nevyužívá jako odkaz.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17446.html

ÚOHS S0099/2021/VZ § 46 odst. 1

ZZVZ

Jestliže tedy dodavatel, resp. účastník zadávacího řízení předloží v zadávacím řízení

jednu ze svých referencí, o které má za to, že nejlépe odpovídá požadavkům zadavatele,

a zadavatel se však s „výběrem“ reference účastníka zadávacího řízení neztotožní, bez

dalšího to neznamená, že není kvalifikován veřejnou zakázku plnit. Pokud je fakticky

možné jednu referenci účastníka zadávacího řízení nahradit jinou, pak je v zájmu

zadavatele, takovou „změnu“ připustit. (…)  Pokud tedy účastník zadávacího řízení na

základě žádosti zadavatele doplnil nové „reference“, které nebudou hodnoceny, pak je

takový postup v souladu se zákonem. Je tím totiž ověřena pouze schopnost účastníka

zadávacího řízení plnit předmět veřejné zakázky (tzn. jeho kvalifikovanost) a nedochází k

materiální změně nabízeného plnění. Proto je možno připustit doložení dalších/nových

dokladů prokazujících splnění podmínek účasti (za podmínek stanovených § 46 odst. 1 a

2 zákona). (…) Jelikož se jedná o posouzení kvalifikace dodavatele, má Úřad za to, že je

zadavatel oprávněn a současně i povinen tyto další reference přijmout a posoudit, zda je

jejich prostřednictvím eventuálně navrhovatel kvalifikován (pakliže by dospěl k závěru, že

k prokázání technické kvalifikace původně předložené referenční zakázky

nepostačovaly), a nikoliv tyto bez bližšího přezkoumání jejich obsahu odmítnout.

Uvedený závěr pak z pohledu Úřad platí i v situaci, kdy zadavatel v žádosti o objasnění

nabídky výslovně nevyzval navrhovatele k předložení nových skutečností ve vztahu k

jeho kvalifikovanosti. Úřad v tomto ohledu nijak nezpochybňuje, že aplikace

§ 46 zákona je právem zadavatele, avšak je současně přesvědčen, že za situace, kdy

zadavatel tento postup aktivuje, je dodavatel oprávněn doložit další skutečnosti vztahující

se k prokázání jeho kvalifikovanosti.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17461.html

potvrzeno

R0088/2021/VZ

ÚOHS S0162/2021/VZ Úřad konstatuje, že dle jeho přesvědčení zadavatel (…) zohledňuje zkušenosti

dodavatele jako „celku“ (tedy nikoliv zkušenosti jednotlivých osob, např. zaměstnanců

dodavatele), tj. spíše „obecné” zkušenosti dodavatele v daném oboru, které tento

dodavatel získal v minulosti ve vztahu k obdobnému plnění. Dle názoru Úřadu se tak

zadavatelem hodnocené zkušenosti dodavatele váží k předmětu plnění odlišných, byť

obdobných (referenčních) zakázek, a nikoliv k předmětu plnění zadávané části B veřejné

zakázky. Právě již sama skutečnost, že má být v šetřeném případě hodnocena předchozí

spíše „obecná” zkušenost dodavatele, a nikoliv nabídka samotná, tedy kvalita předmětu

plnění zadávané části B veřejné zakázky, dle Úřadu svědčí o zjevné neprovázanosti

předmětného hodnotícího kritéria se samotným předmětem plnění zadávané části B

veřejné zakázky, a tedy o postupu zadavatele v rozporu s § 116 odst. 1 zákona.  (…)

ÚOHS-R0228,0241/2020/VZ, č. j. ÚOHS-03271/2021/162/HSc ze dne 23. 2. 2021, v

němž předseda Úřadu konstatoval, že „kvalitativní kritéria musí být spojena s předmětem

veřejné zakázky a nikoliv se zkušeností dodavatele s odlišnou, tzv. referenční zakázkou,

neboť je stále třeba mít na paměti, že hodnocení obecné zkušenosti zadavatele se v

případě nadlimitních veřejných zakázek nepřipouští – právní úprava hodnocení totiž stojí

na principu, že zvolená hodnotící kritéria musí mít k poskytovanému plnění hmatatelnou a

konkrétní vazbu. Hodnotí se totiž nabízené plnění, nikoliv osoba dodavatele. (…) V

souvislosti s výše uvedeným Úřad konstatuje, že pokud zadavatel chtěl v některém z

kritérií hodnocení nezbytně zohlednit přímo zkušenosti dodavatelů, mohl za tímto účelem

využít např. kritéria kvality uvedeného v § 116 odst. 2 písm. e) zákona, tj. zohlednit

zkušenosti získané např. konkrétním týmem zaměstnanců dodavatele a ve vztahu k

tomuto týmu ve smlouvě na realizaci předmětu plnění zadávané části B veřejné zakázky

zakotvit, že se bude na plnění zadávané části B veřejné zakázky přímo podílet.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17472.html

ÚOHS R0101/2021/VZ § 79 ZVVZ Zadavatel má možnost klást konkrétní požadavky na splnění technické kvalifikace,

avšak tyto požadavky jsou limitovány zásadou zákazu diskriminace a zároveň

požadavkem na jejich odůvodněnost ve vztahu k omezování hospodářské soutěže.

Jakmile tedy byť jen jeden z požadavků překročí mez odůvodnitelnosti a lze shledat,

že narušuje hospodářskou soutěž tím způsobem, že formou skryté diskriminace není

některým potenciálním uchazečům umožněno podat nabídku, je nutno konstatovat, že

tento požadavek není stanoven v souladu se zásadou zákazu diskriminace a celé

zadávací řízení je tak stiženo vadou, která je odstranitelná pouze v případě, že dosud

neuplynula lhůta pro podání nabídky.

Stejně tak mohou požadavky na technickou kvalifikaci narušovat hospodářskou soutěž

ve svém souhrnu či kombinaci, ačkoliv jednotlivá kritéria požadavkům zákona vyhovují.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17469.html

ÚOHS R0101/2021/VZ § 79 ZVVZ Požadavky na technickou kvalifikaci by měly být vždy tak obecné, aby dostatečně

ověřovaly schopnost dodavatelů plnit veřejnou zakázku a zároveň umožňovaly co

nejširší hospodářskou soutěž.

Pokud jsou zadavatelem stanoveny požadavky velmi specifické, musí být odůvodněné

tak, aby bylo patrné, že a proč dostatečně kvalifikovaným k plnění veřejné zakázky

nemůže být dodavatel, který má zkušenosti obecnější.

Kritérium také musí mít vztah k předmětu veřejné zakázky.

Pouze vztahem kritéria technické kvalifikace k předmětu veřejné zakázky však nelze

paušálně odůvodnit jakékoliv kritérium. Toto kritérium musí být přiměřené (…)

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17469.html

ÚOHS S0159/2021/VZ § 46 ZZVZ Úřad na tomto místě považuje rovněž za vhodné připomenout, že tak jako zadavatel

odpovídá za správnost a úplnost zadávacích podmínek, stejně tak dodavatel

bezesporu odpovídá za svou nabídku a důsledky jeho chyb v nabídce tak jdou nepochybně

k jeho tíži. Uložení obecné povinnosti zadavateli, aby dodavatele vyzýval k objasnění či

doplnění nejasných či chybějících částí nabídky, by totiž bylo neúměrným přenesením

odpovědnosti za správnost nabídky na zadavatele a s tím souvisejícím zbavením této

odpovědnosti dodavatelů.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17498.html

potvrzeno

R0102/2021/VZ

ÚOHS S0159/2021/VZ § 46 ZZVZ Stěžejní je tak výklad pojmu doplnění nabídky, přičemž předseda Úřadu ve svém již

citovaném rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc ze dne 30. 8.

2019 uvádí, že „za doplnění je nutno považovat připojení něčeho, co původně v

nabídce zcela chybělo nebo sice připojeno bylo, ale bylo uvedeno jinak, než tomu

porozuměl zadavatel, případně v důsledku zjevného pochybení bylo uvedeno mylně,

a ačkoliv nabídka doplněná o tyto původně chybějící informace bude z formálního

hlediska jiná (tedy změněná), než nabídka původní, obsahově, tedy fakticky, se lišit

nebude.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17498.html

potvrzeno

R0102/2021/VZ

ÚOHS S0377/2021/VZ § 18 ZZVZ Funkční souvislost

Úřad nad to doplňuje, že uvedené je v souladu i s tím, že prostřednictvím zadání

předmětu plnění veřejných zakázek I až IV je zjevně sledován základní cíl a účel

spočívající v zajištění bezpečnosti a sjízdnosti silničních komunikací II. a III. třídy na

území spravovaném zadavatelem, jejichž údržba mu byla zadavateli svěřena jeho

zřizovací listinou ze dne 25. 4. 2015.

Rovněž v případě všech uzavřených smluv platí, že potřeba zadání jejich předmětu

plnění nevznikla „nárazově“, například v souvislosti s určitým dříve realizovaným

projektem, kdy následně vyvstala potřeba opravy nekvalitně odvedené práce na

některém konkrétním úseku silnice, neboť jak rovněž potvrdil zadavatel ve svém

vyjádření ze dne 11. 2. 2021, „[p]oruchy byly zjištěny při běžných prohlídkách silnic po

skončení výsprav před zimou“.

Místní souvislost

Úřad konstatuje, že plnění vyplývající z jednotlivých smluv o dílo je spjato výhradně s

územím Středočeského kraje, přičemž mezi místy jednotlivých plnění neexistuje žádná

prostorově relevantní překážka a všechny silnice II. a III. třídy spadající do předmětu

plnění smluv I až IV (…) jsou (…) ve vlastnictví Středočeského kraje, tj. zřizovatele

obviněného.

Úřad neshledává problém ani s možnou relativně větší vzdáleností mezi jednotlivými

místy plnění, neboť stavební práce spočívající v opravě (ošetření) kontrakčních trhlin na

různých úsecích vícero silnic už samy o sobě předpokládají nutnost vypořádat se s

většími nebo menšími vzdálenostmi mezi dílčími místy plnění.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17564.html

ÚOHS S0117/2021/VZ § 116 ZZVZ Vyžadovat po zadavateli při stanovení zadávacích podmínek, aby precizně definoval,

jakým způsobem bude kterému tématu či pokročilému řešení přiřazovat konkrétní

hodnotu na stupnici, je takřka neproveditelné a může být i nežádoucí (viz níže). V této

fázi zadávacího řízení lze jen velmi těžko odhadovat, jakým způsobem budou jednotlivé

body účelu veřejné zakázky naplněny. To záleží právě na kreativitě účastníků zadávacího

řízení. Podrobnější popis by naopak vedl k omezení nabízených originálních řešení a

podrobnější stupnice o více hodnocených stupních by neměla význam, pouze by

zadavatele stavěla do mnohem složitější situace při hodnocení, a navíc více stupňů

nezaručí vyšší transparentnost nastavení a způsobu hodnocení. V důsledku by zadavatel

postupoval proti samotnému smyslu veřejných zakázek s prvky „Best Value Approach“.

Pokud by zadavatel přistoupil na řešení navrhovatele a definoval přesně a jednoznačně

to, co preferuje a názorně ukáže, kolik za takové řešení udělí bodů, tak obdrží od

účastníků zadávacího řízení plnění ve velké míře ovlivněné právě takto konkrétně

naznačeným způsobem hodnocení, čímž zadavatel zároveň eliminuje jakýkoliv tvůrčí

přístup potenciálních dodavatelů k jednotlivým řešením. Nadto zadavatelé při této metodě

hodnocení žádné své konkrétní preference k tomu, co mají či nemají považovat za

přínosné mít nemusí a sledují pouze vlastní cíle, kterých má být dosaženo (sledují

dosažení výsledku, ne nutně zvolenou cestu k dosažení výsledku). Zadavatelé též

nemusí své preference znát nebo je nemusí uvádět záměrně, aby neomezili tvůrčí přístup

potenciálních dodavatelů a poskytli prostor širokému spektru možných řešení, resp. cest

k dosažení cílů, které sledují. Výsledkem širšího (neomezeného) spektra možných řešení

bude přínos pro naplnění účelu a cílů veřejné zakázky. Opačný postup by mohl vést k

omezení originálních řešení.

Ve vztahu k subjektivním kritériím hodnocení se vyjádřil Nejvyšší správní soud v

rozsudku č. j. 4 As 85/2020-38 ze dne 16. 9. 2020, na který odkazoval i zadavatel ve

svém vyjádření, ve kterém „se Nejvyšší správní soud ztotožňuje se závěry krajského

soudu, podle nějž není nezbytné stanovovat kritéria kvality tak, aby hodnocení nabídek

bylo vždy výsledkem matematického výpočtu či jednoznačného měření. V rámci kritérií

kvality může zadavatel vznášet řadu požadavků, které nebudou exaktně měřitelné. Může

se přitom jednat o zcela legitimní požadavky odpovídající předmětu veřejné zakázky

(resp. koncese) i smyslu právní úpravy. V takovém případě je vytvořen určitý prostor pro

uvážení hodnotící komise, který sám o sobě nepředstavuje rozpor s právní úpravou

zadávání veřejných zakázek. Naopak, možnost jistého uvážení hodnotící komise

považuje Nejvyšší správní soud za prospěšnou, pohybuje-li se tato možnost v rozsahu

nezakládajícím pochybnosti o možné svévoli.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17501.html

potvrzeno

R0097/2021/VZ

ÚOHS S0201/2021/VZ § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

(…) konkrétním případě naplnění podmínek podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, musí

zadavatel transparentním, tedy srozumitelným a jednoznačným způsobem popsat a sdělit

účastníkům zadávacího řízení, tedy uvést ve sdělení o zrušení zadávacího řízení podle §

128 odst. 1 zákona.

V odůvodnění tak musí být vždy uvedeny všechny důvody hodné zvláštního zřetele

svědčící pro zrušení zadávacího řízení, kterých se zadavatel dovolává, kdy tyto musí být

dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a srozumitelně popsány, a určení okamžiku, od

něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. (…)

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17524.html

ÚOHS S0138/2021/VZ § 46 ZZVZ Pokud tedy navrhovatel v odpovědi na dotaz č. 5 v rámci objasnění nabídky v návaznosti

na výzvu zadavatele dle § 46 odst. 1 zákona uvedl alternativní řešení, nemohl se dopustit

nezhojitelné vady, resp. změny nabídky, neboť nabídka navrhovatele dle zadávací

dokumentace informace o alternativním řešení k MS SQL databázi obsahovat neměla a

také neobsahovala.

Jak již totiž Úřad dovodil výše, za změnu (doplnění) nabídky je možné považovat toliko

doplnění něčeho, co původně v nabídce zcela chybělo, ačkoliv to mělo být její součástí

dle požadavků zadavatele stanovených v zadávacích podmínkách veřejné zakázky.

Pokud tedy navrhovatel v rámci objasnění nabídky neprovedl změnu nabídky, jelikož

pouze předestřel možné řešení zadavatelem uváděné situace, nikoliv však upustil od

nabízeného plnění v rámci podané nabídky, nelze tak uvažovat o její oprávněnosti či

neoprávněnosti.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17541.html

ÚOHS S0141/2021/VZ § 113 ZZVZ Úřad uvádí, že MNNC se sice obecně neposuzuje ve vztahu k předpokládané hodnotě

veřejné zakázky, ani ve vztahu k nabídkovým cenám ostatních účastníků zadávacího

řízení, nýbrž s ohledem na § 28 odst. 1 písm. o) zákona ve vztahu k předmětu plnění,

avšak tyto informace mohou být, jak ostatně uznává i rozhodovací praxe Úřadu,

rozhodně významným vodítkem pro vyvození závěru, zda se o MNNC jedná, či nikoliv.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17543.html

potvrzeno

R0108/2021/VZ

ÚOHS S0394/2021/VZ § 83 ZZVZ A contrario tedy zadavatel nemůže požadovat, aby dodavatel a jiná osoba nesli

společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky, pokud prostřednictvím

této osoby dodavatel prokazuje jinou než ekonomickou kvalifikaci podle § 78 zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17587.html

ÚOHS S0176/2021/VZ § 46 ZZVZ Vzhledem k tomu, že zadavateli byla dána možnost využít postupu dle § 46 zákona,

zadavatel této možnosti využil a nepřipustil změnu nabídky tím, že přihlédl k nově

předložené referenci vybraného dodavatele, pak za situace, kdy vybraný dodavatel již

splňoval zadavatelem požadovanou technickou kvalifikaci (…), zadavatel nebyl povinen

vyloučit vybraného dodavatele dle § 48 odst. 8 zákona.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17562.html

R0118/2021/VZ
ÚOHS R0104/2021/VZ § 78 odst. 2

ZZVZ

Účelem § 78 odst. 2 zákona je stanovit maximální limit minimálního ročního obratu, který

mohou zadavatelé v rámci kritéria ekonomické kvalifikace požadovat.

Otázku, od čeho se takový limit odvíjí, zákonodárce vyřešil, a to tak, že se odvíjí od

předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

Pokud není podle pravidel § 16 a násl. zákona přepokládaná hodnota koncipována jako

hodnota za jeden rok plnění (viz právě např. § 19 zákona), pak se z jejího přepočtu na

takové období nevychází.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17569.html

ÚOHS R0104/2021/VZ § 78 odst. 2

ZZVZ

Tedy jinak řečeno, i požadavek, který splňuje limit minimálního ročního obratu dle § 78

odst. 2 zákona, může být s ohledem na okolnosti případu rozporný se zásadou

přiměřenosti.

Proto by zadavatelé neměli k nastavení minimálního ročního obratu přistupovat tak, že

budou vždy požadovat minimální obrat nejvyšší možný, ale také by měli zvážit, jaká

částka obratu je přiměřená náročnosti plnění zadávané zakázky.

Například u zakázky se značnou předpokládanou hodnotou, jejíž plnění však lze

předpokládat v horizontu řady let, lze zpravidla očekávat, že se její plnění určitým

způsobem rozloží mezi jednotlivá léta, tedy v žádném roce pravděpodobně nebude

splněno to, co odpovídá celé předpokládané hodnotě.

Pak by se minimální roční obrat ve výši celého dvojnásobku předpokládané hodnoty jistě

mohl jevit jako nepřiměřený, zejména pokud by z důvodu takto nastaveného obratu byla

výrazně omezena hospodářská soutěž o zakázku.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17569.html

ÚOHS S0166/2021/VZ § 245 odst. 1

ZZVZ

[r]ozhodnutí o námitkách musí být odůvodněno přezkoumatelným způsobem. To však

především znamená, že je opřeno o relevantní důvody a je z nich zřejmé, proč na jejich

základě zadavatel námitky odmítl či nikoliv. Přípustné pak zejména v rozhodnutí o

námitkách není odůvodnění obecnými formulacemi. Úřad uvádí, že postup zadavatele v

posuzovaném případě, kdy zadavatel z relevantních důkazů cituje či parafrázuje, přičemž

uvádí jejich zdroj atd., nelze považovat za nepřezkoumatelný, resp. netransparentní.

Zákon totiž zadavateli neukládá, aby ke svému rozhodnutí o námitkách připojoval nějaké

další dokumenty coby důkazy, ale pouze zadavateli ukládá povinnost se v rozhodnutí o

námitkách podrobně a srozumitelně ke všem v námitkách uváděným skutečnostem

vyjádřit.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17601.html
potvrzeno

R0123/2021/VZ,

PM: 4. 10. 2021

ÚOHS S0089/2021/VZ § 63 odst. 5

ZZVZ

[m]usí objektivně jednat o události výjimečné povahy, které ve svém důsledku vyvolají

mimořádné řešení vzniklé situace odchylující se od obecných či standardních postupů

souvisejících se zadáním veřejné zakázky. Smyslem ustanovení § 63 odst. 5 zákona je

umožnit, aby si zadavatel byl schopen v co nejkratší době zajistit plnění, které nezbytně

nutně potřebuje k řešení určitého závažného problému. Obecně půjde o situace, které v

sobě zahrnují prvek naléhavosti, tzn. situace, jež jsou svou povahou akutní, havarijní či

přímo krizové (tedy zejména případy, kdy může dojít k ohrožení lidského zdraví či života,

dochází k možnosti vzniku ekologických katastrof, havárií či hrozí závažné škody), přičemž

prvek naléhavosti objektivně dosahuje značné (krajní) intenzity. (…) aby příslušný smluvní

vztah trval jen po dobu nezbytně nutnou, lze docílit při zohlednění zásad stanovených v §

6 odst. 1 zákona především uzavřením smlouvy na dobu určitou, během které je možno

předpokládat, že požadované plnění zadavatel zajistí jiným způsobem v souladu se

zákonem (…). Případně lze trvání smluvního vztahu jen po nezbytně nutnou dobu možno

dosáhnout i uzavřením smlouvy na dobu neurčitou s rozvazovací podmínkou navázanou

na úspěšné dokončení zadávacího řízení, resp. zajištění dodavatele v souladu se

zákonem, a se stanovenou krátkou výpovědní lhůtou. (…) nezbytné, aby existovala

transparentně stanovená podmínka, která omezuje dobu trvání smlouvy (uzavřené na

základě jednacího řízení bez uveřejnění) ve vztahu k objektivní skutečnosti, které se

dovolává před a při uzavření smlouvy v jednacím řízení bez uveřejnění, tak, aby trvání této

smlouvy nezáviselo pouze na uvážení zadavatele, zda využije institutu výpovědi smlouvy

či nikoliv, pakliže pominou skutečnosti, které odůvodňovaly užití jednacího řízení bez

uveřejnění (pominula naléhavá okolnost) a zadavateli již nesvědčí důvody využití této

výjimky. Skutečnost, že se jedná o „překlenovací“ smlouvu tedy musí být zřejmá již ze

samotné smlouvy na plnění veřejné zakázky (srov. rozsudek Krajského soudu č. j. 62 Af

68/2017-209 ze dne 11. 4. 2019).

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17614.html
potvrzeno

R0126/2021/VZ,

PM: 11. 10. 2021

ÚOHS S0422/2021/VZ § 11 odst. 1

ZZVZ

Dne 14. 3. 2019 uzavřel obviněný (DSO) smlouvu o dílo s dodavatelem TS Nehvizdy na

veřejnou zakázku „Přístavba ZŠ Nehvizdy v ulici Bedřicha Mouchy 243“ v hodnotě

39.882.568 Kč včetně DPH mimo zadávací řízení. TS Nehvizdy mají jeden základní podíl,

jehož výše činí 100 %, přičemž tento podíl náleží jedinému společníku a tím je městys

Nehvizdy, který je veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona, neboť je

územním samosprávným celkem.  Z toho plyne, že TS Nehvizdy neovládá obviněný

(DSO), ale jen jedna z členských obcí, jež je členem obviněného, tj. konkrétně městys

Nehvizdy. Ze vztahu TS Nehvizdy s městysem Nehvizdy tak nelze žádným způsobem

dovodit, že by obviněný ovládal TS Nehvizdy obdobně jako své vnitřní organizační

jednotky, tedy že by měl obviněný rozhodující vliv na strategické cíle i významná

rozhodnutí TS Nehvizdy. Takové postavení totiž zjevně náleží pouze městysu Nehvizdy,

který, jak vyplývá ze zjištěných skutečností, TS Nehvizdy ovládá a může jmenovat nebo

odvolat většinu osob, které jsou členy jejich statutárního orgánu. Lze proto uzavřít, že

obviněný neovládá TS Nehvizdy obdobně jako své organizační jednotky, a tudíž podmínka

dle § 11 odst. 1 písm. a) zákona není splněna. (…) zcela jednoznačně vyplývá, že 100%

vlastnický podíl v TS Nehvizdy má pouze a jenom městys Nehvizdy, tj. pouze jedna z

členských obcí, jež je členem obviněného. Sám obviněný tudíž žádnou majetkovou účast

v osobě dodavatele TS Nehvizdy prokazatelně nemá. Na základě uvedeného proto Úřad

konstatuje, že ani podmínka stanovená v § 11 odst. 1 písm. b) zákona pro uplatnění

vertikální spolupráce není v šetřením případě splněna. (…)Z této skutečnosti lze tudíž

dovodit, že mezi obviněným a TS Nehvizdy nemůže být ani splněna podmínka, že TS

Nehvizdy prováděly více než 80 % celkové činnosti při plnění úkolů, které jim byly svěřeny

ovládajícím veřejným zadavatelem. Podmínky stanovené v § 11 odst. 1 zákona pro

uplatnění vertikální spolupráce tak musí být dle dikce zákona naplněny mezi obviněným a

osobou dodavatele TS Nehvizdy a nikoliv mezi městysem Nehvizdy a osobou dodavatele

TS Nehvizdy.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17634.html
PM: 12. 10. 2021
ÚOHS S0204/2021/VZ § 120 odst. 1

ZZVZ

Zadavatel musí zejména označit hodnoticí kritéria, jejichž (nové) hodnoty budou

předmětem elektronické aukce. Dále musí zadavatel stanovit případná omezení nových

aukčních hodnot. Aukční hodnotou se přitom rozumí nové hodnoty nabídek, které budou

uchazeči předkládány za účelem zlepšení jejich nabídek v rámci určitého hodnoticího

kritéria v průběhu elektronické aukce. Zadavatel může rovněž za účelem zefektivnění

procesu elektronické aukce stanovit minimální rozdíly pro podání nových aukčních hodnot.

S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že podrobnou analýzou zadávací

dokumentace jako celku a dále s ohledem na smysl a účel realizace elektronické aukce

lze v otázce výkladu zadávací podmínky stanovené v čl. 11 písm. e) výzvy dojít k rozdílným

závěrům, z nichž žádný nelze zcela vyloučit. Úřad na tomto místě považuje za nezbytné

zdůraznit, že za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá vždy zadavatel,

který ji musí s ohledem na dodržení zásady transparentnosti formulovat takovým

způsobem, aby byl její výklad co do požadavků zadavatele a povinností uchazečů

jednoznačný a nezpochybnitelný. Požadavky zadavatele musí být proto v zadávací

dokumentaci vymezeny způsobem, který bude vnímán a chápán všemi subjekty stejně a

jednoznačně, a který nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad. V

situaci, kdy zadavatel těmto svým povinnostem ne zcela dostojí, nelze případné nejasnosti

vykládat k tíži dodavatele. Je to tedy pouze a jedině zadavatel, kdo se musí vyvarovat

nejednoznačnosti zadávací dokumentace, kdy tato nemůže jít nikdy k tíži účastníka

zadávacího řízení. Uvedený předpoklad je v zákoně vyjádřen zejména v ust. § 36 odst. 3

zákona, ze kterého vyplývá, že za správnost a odpovědnost zadávací dokumentace

odpovídá právě zadavatel.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17639.html
PM: 15. 10. 2021
ÚOHS S0325/2020/VZ § 37 odst. 1

písm. b)

ZZVZ

Současně však nelze pouze na základě těchto obtíží zadavatele přistoupit k omezení

hospodářské soutěže požadavkem na dodání výhradně licencí nových (neodůvodňuje-li to

jinak předmět veřejné zakázky). Zjevně již z charakteru věci přirozená přítomná nejistota

zadavatele spočívající z jeho strany v nemožnosti úplné garance splnění a ověření splnění

tohoto požadavku (pro účely nabytí druhotné licence) by v případě druhotných licencí z

hlediska optiky argumentů zadavatele znamenala, že zadavatel by evidentně nebyl pro

účely jejich legálního nabytí (stejně jako software prostřednictvím nich získané) nikdy

schopen zcela zaručit splnění všech nezbytných předpokladů, což by v praxi mohlo vést

až k závěru, že by potenciál obchodovatelnosti druhotných licencí zůstal pouze v rovině

teoretické. Existuje-li však na základě rozhodovací praxe obecně přijímaný postup, že na

základě předložení relevantních dokladů, splněním důkazní povinnosti v souvislosti s

vyčerpáním práva autora na rozšiřování díla, je zajištěna obchodovatelnost licencí a jejich

legální nabytí, nelze výše uvedené argumenty zadavatele týkající se obavy z nesplnění

kritérií softwarového auditu v důsledku vadného plnění dodavatelem či předchozích

nabyvatelů licencí shledat jako důvody kvalitativního odlišení licencí nových a

druhotných. Jak již akcentoval předseda Úřadu v rámci svého rozhodnutí ze dne 8. 3.

2021 v návaznosti na rizika vnímaná zadavatelem v souvislosti s požadavky na splnění

podmínek případného softwarového auditu, zejména v reakci na obavu zadavatele, že

nebude moci prokázat splnění podmínek pro legální převod licence, nelze v rámci

posouzení zákonnosti požadavku zadavatele na dodání výhradně nových softwarových

licencí jako důvodný argument pro omezení hospodářské soutěže akceptovat postup

vycházející z presumpce nepoctivého jednání dodavatelů druhotných licencí (popř. jejich

předchozích uživatelů) anebo z jejich „liknavosti“. Jak již bylo uvedeno výše, obava z

vadného plnění (či samotný potenciál existence určitého rizika) nemůže ospravedlnit

omezení hospodářské soutěže, pokud není u konkrétního plnění závažný důvod

předpokládat jeho vady. V nyní šetřeném případě přitom nebylo prokázáno, že by riziko

plynulo z plnění samého (software), nýbrž z možného jednání dodavatelů či třetích osob

(předchozích držitelů licencí a uživatelů software).

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17629.html
PM: 15. 10. 2021
ÚOHS S0237/2021/VZ § 18 odst. 2

ZZVZ

V této souvislosti Úřad akcentuje, že pro určení vzájemné věcné souvislosti poptávaných

plnění není rozhodující, aby daná plnění byla zcela identická, jak vyplývá např. z rozsudku

Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 50/2015-53 ze dne 27. 2. 2018, v němž se uvádí, že „[k]

závěru o existenci věcné souvislosti plnění postačí, že plnění byla charakteru obdobného“,

když „[z]a srovnatelné plnění lze považovat taková plnění, u kterých po vzájemném

srovnání shod a rozdílů převažují vzájemné shodné znaky“. Byť tedy v dané věci obviněný

nevymezil u obou veřejných zakázek předmět plnění ve výzvách k podání nabídky a ve

smlouvách zcela identickým způsobem, je dle názoru Úřadu nepochybné, že v obou

případech lze shledat významné společné jednotící znaky z hlediska věcné náplně

poptávaných služeb. Lze tedy říci, že předmět plnění obou veřejných zakázek souvisí s

běžnou agendou, kterou obviněný v rámci své činnosti standardně řeší a nejde o plnění

spočívající v řešení neobvyklých situací v rámci výkonu jeho činnosti či o provádění

specializované činnosti, která by se běžné agendě obviněného vymykala. V daném

případě proto není dle názoru Úřadu dán ani u jedné z řešených veřejných zakázek prostor

pro úvahy o věcné ojedinělosti, a tudíž nepředvídatelnosti či nárazovosti daného plnění.

Úřad má za to, že funkční souvislost obou veřejných zakázek je dána primárně již

samotným (shodným) věcným charakterem poptávaného plnění, kdy základním cílem

obou veřejných zakázek bylo obstarání běžné agendy obviněného týkající se ZBV.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17628.html
PM: 16. 10. 2021
ÚOHS S0110/2021/VZ § 222 odst. 1

a 3 ZZVZ

[z]a prokázané, že skryté vady stavby, které byly zjištěny až v průběhu zahájených

rekonstrukčních prací (např. v důsledku nemožnosti prozkoumání stavby před

odstěhováním nájemníků v listopadu 2020 – viz výše), a o nichž nevěděl ani projektant

stavby, nemohl obviněný ani při zahájení zadávacího řízení předvídat, stejně tak ani

vybraný dodavatel při zahájení prací, neboť se jednalo o takové závady na budově, které

byly odhaleny např. až po odkrytí podlah či otlučení omítek. Lze tedy konstatovat, že

nutnost posunu termínu plnění vznikla v důsledku okolností, které obviněný nemohl při

přípravě zadávací dokumentace předvídat ani při vynaložení veškerého úsilí

(odpovídajícího jeho schopnostem a odbornosti). ÚOHS-R0048/2019/VZ-

13223/2019/322/PJe ze dne 14. 5. 2019: „Leží-li příčina vzniku potřeby smlouvu měnit jen

na straně vybraného uchazeče, je možno posuzovat vliv této změny jen s ohledem na

tohoto jednoho uchazeče izolovaně. Leží-li však příčina vzniku potřeby smlouvu měnit na

straně zadavatele (např. právě nedostatek finančních prostředků), lze zpravidla očekávat,

že by určitá potřeba takové změny smlouvy vyvstala i tehdy, pokud by v zadávacím řízení

byl vybrán jiný uchazeč. S touto okolností je třeba se při posouzení vlivu změny smlouvy

na výběr nejvhodnější nabídky rovněž vypořádat.“ Úřad tak má za to, že v šetřeném

případě nedošlo k naplnění teze § 222 odst. 3 písm. a) – c) zákona, resp. že by byl naplněn

některý z těchto důvodů a v daném případě došlo k zákonem nedovolené změně, resp.

změně, která by mohla mít vliv na výběr dodavatele, což je nezbytným předpokladem pro

možnost konstatování přestupku ve smyslu § 268 odst. 1 písm. a) zákona. V návaznosti

na výše uvedené závěry Úřad uvádí, že potřeba změny smlouvy (změny termínu plnění)

vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat,

přičemž k prodloužení doby plnění by s ohledem na objektivní okolnosti došlo i za situace,

že by zadavatel uzavřel smlouvu s jiným dodavatelem, neboť vznikla objektivní potřeba

dalších (nepředvídatelných prací na objektu, jež byl předmětem realizace šetřené veřejné

zakázky).

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17630.html
potvrzeno

R0129/2021/VZ,

PM: 19. 10. 2021

ÚOHS S0207/2021/VZ § 48 odst. 2

písm. a)

ZZVZ

V souladu s rozhodovací praxí Úřadu (rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0262/2019/VZ)

zadavatel neměl povinnost učinit součástí zadávací dokumentace dokumenty obsahující

analýzu rizik, když tyto netvoří její součást a nebyl ani povinen v zadávací dokumentaci

uvádět, jaká bezpečnostní opatření v návaznosti na případnou analýzu rizik zvolil, příp.

jaký stanovil způsob zvládání rizik, když tyto informace dodavatelé pro podání nabídek do

zadávacího řízení na veřejnou zakázku nepotřebují. Úřad dodává, že uvedeným postupem

zadavatele nebyla porušena ani zásada transparentnosti (§ 6 zákona), neboť tato

nespočívá v povinnosti zveřejňovat veškeré podklady, na základě kterých, byla zadávací

dokumentace vyhotovena, ale v možnosti zpětně přezkoumat postup zadavatele.

Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl jako důvod pro vyloučení navrhovatele, že jeho

nabídka obsahuje technické a programové prostředky společnosti Huawei, jež dle

Varování NÚKIB představuje hrozbu v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zadavatel rovněž

odkázal na bod 2.1 zadávací dokumentace, podle kterého bude zadavatel za plnění

nevyhovující z hlediska informační bezpečnosti, a které dle analýzy rizik představuje

neakceptovatelné riziko, považovat „jakékoli plnění, které obsahuje technologie/klíčové

prvky, vůči jejichž výrobcům vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační

bezpečnost Varování“, přičemž Varování NÚKIB varuje před použitím technických nebo

programových prostředků společnosti Huawei, neboť představují hrozbu v oblasti

kybernetické bezpečnosti, a není sporu o tom, že nabídka navrhovatele nesplňuje

zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky, neboť předmět plnění, jež navrhovatel ve

své nabídce uvedl, je nevyhovující z hlediska informační bezpečnosti a dle analýzy rizik

zadavatele představuje kritické riziko. Úřad v kontextu výše uvedeného shledal, že

zadavatel dostatečně a konkrétně popsal důvody pro vyloučení navrhovatele ze

zadávacího řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17637.html
potvrzeno

R0131/2021/VZ,

PM: 22. 10. 2021

ÚOHS S0451/2021/VZ § 99 odst. 2

ZZVZ

[p]řed podpisem smlouvy vítězný dodavatel předloží osvědčení objednatelů o řádném

plnění zakázek uvedených v seznamu. Tím, že tento požadavek v řečené pozdější

modifikaci zadávací dokumentace vypustil, dodavatelům zadávací podmínky zmírnil, čímž

jim usnadnil přístup do zadávacího řízení. Jednalo se tedy o změnu reálnou, s dopadem

do povinností dodavatelů, a tedy i do jejich úvah o účasti v zadávacím řízení. (…) Bylo tak

na místě prodloužení lhůty pro podání nabídky, jelikož se jednalo o takovou změnu, která

mohla mít reálný dopad na zájem a možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17676.html
PM: 23. 10. 2021
ÚOHS S0451/2021/VZ § 6 odst. 2

ZZVZ

Úřad v návaznosti na výše uvedené v této souvislosti konstatuje, že obviněný předmětnou

podmínkou nepochybně omezil počet dodavatelů, kteří se mohou o veřejnou zakázku

ucházet. S ohledem na geografickou polohu města Ostrava, sídla obviněného a místa

plnění veřejné zakázky, je totiž zjevné, že vzdálenost sídla servisního oddělení některých

potencionálních zahraničních dodavatelů (např. z Polska) od místa plnění veřejné zakázky

může být kratší než pro některé tuzemské dodavatele (např. z Plzeňského kraje), kteří

takovým servisním oddělením disponují. Proto je nutné takovou podmínku obviněného

vymezenou v zadávací dokumentaci považovat za diskriminační, odporující zásadám

uvedeným v § 6 odst. 2 zákona, neboť někteří (zejména zahraniční) dodavatelé mají v

takovém případě minimálně ztíženou účast v zadávacím řízení, byť by předmět veřejné

zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní, a to i bez nutnosti

zavedení dalších ekonomických a organizačních opatření, neboť jediné, co je pro podání

nabídky v zadávacím řízení diskvalifikuje, je skutečnost, že nemají sídlo servisního

oddělení v lokalitě vymezené obviněným nikoliv např. dojezdovou vzdáleností či

dojezdovým časem (což lze případně považovat za legitimní kategorie z hlediska zajištění

servisu), ale geograficky územím České republiky.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17676.html
PM: 23. 10. 2021
ÚOHS S0203/2021/VZ § 113 ZZVZ Zadavatel tedy před odesláním oznámení o výběru dodavatele (ze dne 22. 4. 2021)

posoudil nabídku vybraného dodavatele z hlediska MNNC, tudíž splnil povinnost

vyplývající mu z § 113 odst. 1 zákona. Závěr o neexistenci MNNC přitom zadavatel není

povinen obšírně zdůvodňovat v některém z dokumentů tvořících dokumentaci o zadávacím

řízení; postačí, když se otázkou MNNC vůbec zabýval a svůj závěr vtělil do jednoho z

dokumentů, který je součástí dokumentace, což zadavatel v šetřeném případě učinil v

rámci protokolu o posouzení nabídky ze dne 19. 4. 2021. Zadavatel nepochybil, když své

úvahy o MNNC nezachytil např. v protokolu o hodnocení nabídek nebo v oznámení o

výběru dodavatele, neboť takovou povinnost zákon zadavateli neukládá (…)  Úřad pro

úplnost dodává, že povinnost postupovat podle § 113 odst. 4 zákona by mohla zadavateli

teoreticky vzniknout (a to i poté, co sám nabídkovou cenu vybraného dodavatele jako

mimořádně nízkou neposoudil) v případě, že by v průběhu zadávacího řízení (typicky

prostřednictvím námitek jiného účastníka) získal důvodné podezření, že nízká nabídková

cena vybraného dodavatele může být mimořádně nízká.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17661.html
potvrzeno

R0132/2021/VZ,

PM: 26. 10. 2021

ÚOHS S0203/2021/VZ § 123 písm. a)

ZZVZ

Je zcela nepochybné, že § 123 zákona zadavateli ukládá jako jednu z povinných příloh

oznámení o výběru dodavatele učinit zprávu o hodnocení nabídek (pokud hodnocení

nabídek proběhlo). Současně není v daném případě sporu, že zadavatel žádnou zprávu o

hodnocení k oznámení o výběru dodavatele nepřiložil. Z uvedeného vyplývá, že oznámení

o výběru dodavatele obsahuje všechny informace, které mají být dle § 119 odst. 2 zákona

součástí zprávy o hodnocení nabídek. Skutečnost, že zadavatel tyto informace neuvedl v

samostatné listině, považuje Úřad na formální nedostatek, přičemž případný postih

zadavatele za takový nedostatek by nebylo možno označit jinak, než jako přepjatý

formalismus.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17661.html
potvrzeno

R0132/2021/VZ,

PM: 26. 10. 2021

ÚOHS S0203/2021/VZ § 46 odst. 1

ZZVZ

Fakt, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že vyloučí účastníka, který neprokáže

splnění kvalifikace v plném rozsahu, nezapovídá zadavateli, aby využil případné potřeby

nástrojů dle § 46 zákona (objasnění nebo doplnění údajů a dokladů) a posoudil kvalifikaci

vybraného dodavatele jako splněnou v plném rozsahu až po případném objasnění nabídky

na základě § 46 zákona.

 

Rozklad:

Pokud by se zadavatel vzdal v zadávací dokumentaci některého práva, které mu jinak ze

ZZVZ vyplývá, byl by se tím povinen při postupu v zadávacím řízení řídit.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17661.html
potvrzeno

R0132/2021/VZ,

PM: 26. 10. 2021

ÚOHS R0140/2021/VZ § 46 odst. 1

ZZVZ

Obviněný tedy tím, že společnost RECYS-MACH nevyzval podle § 122 odst. 6 ZZVZ ve

spojení s § 46 odst. 1 ZZVZ k objasnění či doplnění dokladů předložených na základě

výzvy podle § 122 odst. 3 ZZVZ, zatímco společnost PS k tomu vyzval, neporušil zásadu

rovného zacházení zakotvenou v § 6 odst. 2 ZZVZ, neboť tyto společnosti se nenacházely

ve shodném či obdobném postavení (společnost PS obviněnému doručila doklady s

dostatečný předstihem před koncem stanovené lhůty, společnost RECYS-MACH nikoliv).

 

K tomu lze obecně uvést, že při posuzování toho, zda nebyla porušena zásada rovného

zacházení, nelze jen „mechanicky“ srovnávat počet žádostí podle § 46 odst. 1 ZZVZ, ale

je vždy potřeba zohlednit konkrétní kontext postupu zadavatele.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17680.html
PM: 3. 11. 2021
ÚOHS S0270/2021/VZ § 46 odst. 1

ZZVZ

Za výše uvedených podmínek není vzhledem k popsaným důvodům dle názoru Úřadu v

daném případě v souladu se zásadou přiměřenosti požadovat po účastnících zadávacího

řízení, kteří splnili související požadavky zadávací dokumentace, v rámci žádosti dle § 46

zákona předmětné produktové listy k určeným koncovým prvkům nabízeného plnění s

vyžadovanými parametry, zejména když současně existuje možnost požadované

informace získat jinak, a tedy i účel a důvod jejich vyžadování ze strany zadavatele naplnit

i jinými způsoby, např. uvedením názvu konkrétních výrobků, příp. i identifikací jejich

výrobců, dle nichž bude možné specifikaci nabízeného plnění zjistit, specifikací vlastností

nabízeného plnění ze strany dodavatele nebo třeba i prostřednictvím jiné relevantní

dokumentace.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17715.html
PM: 6. 11. 2021
ÚOHS S0316/2021/VZ § 73 odst. 4

ZZVZ

Úřad pro úplnost podotýká, že zadavatel ve svém vyjádření tvrdí, že daný požadavek

nestanovil jakožto podmínku kvalifikace, a označuje tento požadavek obecně jako

zadávací podmínku ve smyslu § 28 dost. 1 písm. a) zákona, k čemuž Úřad uvádí

následující. Dle dotčeného ustanovení zákona se zadávacími podmínkami rozumí

podmínky průběhu zadávacího řízení, podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla pro

snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo

řešení, pravidla pro hodnocení nabídek a další podmínky pro uzavření smlouvy na

veřejnou zakázku podle § 104 zákona. S ohledem na charakter a význam šetřené zadávací

podmínky je daná zadávací podmínka bezesporu podmínkou účasti v zadávacím řízení.

Výčet možných podmínek účasti v zadávacím řízení pak obsahuje § 37 odst. 1 a 2 zákona,

odst. 3 a 4 uvedeného paragrafu zákona naopak určují, co zadavatel nesmí jako podmínku

účasti v zadávacím řízení požadovat. Jinými slovy zadavatel může účast v zadávacím

řízení podmínit pouze požadavky, které jsou vyjmenovány v § 37 odst. 1 až 4 zákona, jiné

podmínky účasti v zadávacím řízení zadavatel stanovit nesmí. Jak Úřad výše odůvodnil,

šetřený požadavek je svým charakterem, i při zvážení výše uvedeného významu

šetřeného požadavku uvedeného samotným zadavatelem, podmínkou kvalifikace (nikoliv

technickou podmínkou vážící se k předmětu veřejné zakázky, obchodní či jinou smluvní

podmínkou, zvláštní podmínkou plnění veřejné zakázky či podmínkou na obsah, formu

nebo způsob podání nabídek), neboť primárně směřuje prostřednictvím stanovení

specifické vlastnosti dodavatele k ověření znalostí, schopností a zkušeností dodavatele

nezbytných pro plnění veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17714.html
PM: 6. 11. 2021
ÚOHS S0121/2021/VZ § 79 ZZVZ Při formulaci kritérií technické kvalifikace je tak zadavatel v rámci zásad přiměřenosti a

zákazu diskriminace povinen zvažovat veškeré relevantní okolnosti předmětné veřejné

zakázky tak, aby v každém konkrétním případě byla vyvážena oprávněná potřeba řádné,

včasné a kvalitní realizace veřejné zakázky a zároveň zájem na co nejširší možné

hospodářské soutěži. Vedle samotného předmětu veřejné zakázky a jeho jednotlivých

specifik (tj. zda je pro řádnou realizaci veřejné zakázky nutno požadovat zkušenost s

naprosto stejným předmětem plnění, či zda postačí zkušenost obecnějšího rázu) je tak

třeba pro volbu a odůvodnění technické kvalifikace zvážit i relevantní trh s obdobnými

plněními. Nastavení vysoké speciality kritérií technické kvalifikace na trhu, kde se pohybuje

pouze velmi málo subjektů, totiž může nežádoucím způsobem omezit či vyloučit

hospodářskou soutěž.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17753.html
potvrzeno

R0134/2021/VZ,

PM: 8. 11. 2021

ÚOHS S0121/2021/VZ § 104 odst. 1

písm. a) a b)

ZZVZ

Úřad shrnuje, že zájem zadavatele ověřit si vlastnosti a funkčnost poptávaného zboží, aby

byl srozuměn s tím, jaké zboží pořizuje, je sice obecně akceptovatelný, zadavatel by však

při stanovení požadavku na vzorek měl zvážit, zda je požadavek na předložení vzorku s

ohledem na specifika poptávaného předmětu plnění rámcové dohody přiměřený. V

každém případě je třeba individuálně posoudit, zda právo zadavatele ověřit si parametry

poptávaného plnění a funkčnosti jeho dílčích systémů, které lze ověřit pouze na základě

předložení vzorku, skutečně převažuje nad všemi překážkami spojenými s předložením

vzorku. (…) Dodržování zásady přiměřenosti se vztahuje na veškeré zadávací podmínky,

tedy i na stanovení lhůt zadavatelem. Pokud zákon nestanovuje ani minimální lhůtu k

provedení příslušného úkonu, je pro zákonnost postupu zadavatele nezbytné, aby

zadavatel při stanovení příslušné lhůty k předmětnému úkonu zásadu přiměřenosti

reflektoval a podrobil tento svůj krok pečlivému posouzení, zda je v reálných možnostech

dodavatelů požadavek zadavatele splnit. Přestože tedy zákon nestanovuje konkrétní lhůtu,

kterou by zadavatel měl v daném případě stanovit, a zadavatel tak disponuje určitou

volností při stanovení této lhůty, lze obecně konstatovat, že veškeré lhůty musí být

stanoveny tak, aby byla zajištěna přiměřená doba ke zpracování a řádnému zajištění

vyžadovaných úkonů dodavatelů. Zadavatel při stanovení délky lhůt přihlíží v obecné

rovině ke všem skutečnostem s daným úkonem spojených, zejména k rozsahu svých

požadavků, k době nutné pro vyžadované úkony dodavatelů a v neposlední řadě k povaze

veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17753.html
potvrzeno

R0134/2021/VZ,

PM: 8. 11. 2021

ÚOHS S0108/2021/VZ § 99 odst. 2

ZZVZ

Za situace, kdy tedy byly všem dodavatelům známy typy požadovaných svítidel již od

zahájení zadávacího řízení a zadavatel v této souvislosti neměnil zadávací podmínky,

pouze nově alternativně umožnil předložení jiného vzorku svítidla, je Úřad názoru, že

povaha takového doplnění zadávací dokumentace nevyžadovala jakékoli prodloužení

lhůty pro podání nabídek, neboť se žádným významným způsobem nepromítla do

povinností dodavatelů při zpracování jejich nabídek, které by jednoduše řečeno

vyžadovalo více času, a to i s přihlédnutím k již výše řečenému (vzorky skladem, dodávky

od zahraničních dodavatelů).

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17679.html
PM: 9. 11. 2021
NSS 3 As 139/2019 –

40

§ 241 odst. 2

ZZVZ

Krajský soud upozornil, že námitky lze podle § 241 odst. 2 zákona o zadávání veřejných

zakázek podat pouze proti úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení,

volbě druhu zadávacího řízení, anebo proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání

veřejné zakázky mimo zadávací řízení. Postup směřující k uzavření smlouvy v rámci

vertikální spolupráce však nelze podřadit pod žádné z vedených jednání, neboť v případě

vertikální spolupráce žádné zadávací řízení neprobíhá. Nejedná-li se vůbec o zadání

veřejné zakázky, nemůže se jednat ani o postup směřující k zadání veřejné zakázky mimo

veřejné řízení. (…) Nebyla-li osoba zúčastněná na řízení II) oprávněna podat námitky,

nemohla pak podle krajského soudu běžet blokační lhůta podle § 246 odst. 1 písm. b)

zákona o zadávání veřejných zakázek, neboť ta je vázána právě na podání (přípustných)

námitek. (…) Nejvyšší správní soud tudíž souhlasí s krajským soudem, že ze znění

ustanovení § 241 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek…(…) Z logiky věci pak

vyplývá, že pokud zadavatel nezadává veřejnou zakázku (respektive je přesvědčen, že

jeho postup vzhledem k naplnění příslušných podmínek oprávněně nesleduje zadání

veřejné zakázky), nelze po něm požadovat, aby se podřídil režimu zákona o zadávání

veřejných zakázek. (…) Při postupu, který vůbec není zadávacím řízením na veřejnou

zakázku ve smyslu zákona, tudíž zadavatel o podání, jakkoli je označeno jako „námitky“

ve smyslu § 241 zákona o zadávání veřejných zakázek, není vůbec povinen (formálně)

rozhodovat ve smyslu § 245 uvedeného zákona. Postačí, pokud obdržené podání vyřídí

neformálně, přípisem, v němž podateli sdělí, proč o něm nebude rozhodovat, tedy že

postupuje v souladu s § 11 uvedeného zákona a nezadává veřejnou zakázku.

http://nssoud.cz/files/SOU
DNI_VYKON/2019/0139_3
As__1900040S_20211119
141319.pdf
PM: 19. 11. 2021
ÚOHS S0400/2021/VZ § 119 odst. 2

ZZVZ

V tomto ohledu je tedy zpráva o hodnocení nabídek, která byla vyhotovena dne 12. 8. 2021

a která je součástí dokumentace o zadávacím řízení, úplná. Z návrhu navrhovatele

nicméně vyplývá a důkazy navrhovatel dokládá, že zadavatel coby součást oznámení o

výběru dodavatele neučinil tuto „kompletní“ zprávu o hodnocení nabídek, nýbrž tento

účastníkům zadávacího řízení zaslal zprávu o hodnocení nabídek v anonymizované verzi,

která neobsahuje žádné údaje o osobách členů komise. Účastníci zadávacího řízení tak

obdrželi anonymizovanou verzi zprávy o hodnocení nabídek, ze které nelze zjistit, kdo se

za zadavatele podílel na hodnocení nabídek. Takový postup, kdy je dodavatelům

zpřístupněna zpráva o hodnocení nabídek, která neobsahuje jména členů komise, kteří se

podíleli na hodnocení nabídek, nelze považovat za souladný se zákonem. S ohledem na

zachování zásady transparentnosti je nezbytné vykládat ustanovení § 123 zákona ve

spojení s ustanovením § 119 odst. 2 zákona, a tedy tak, že je nezbytné, aby písemná

zpráva o hodnocení nabídek, kterou zadavatel pořídí o průběhu hodnocení nabídek a

kterou následně rozešle účastníkům zadávacího řízení, obsahovala výčet fyzických osob,

tj. minimálně jména a příjmení osob, které se na hodnocení podílely, za které se považují

zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek, a tedy i členové komise. Zadavatel tím,

že navrhovateli zpřístupnil pouze anonymizovanou verzi zprávy o hodnocení, upřel

navrhovateli možnost dozvědět se, které osoby se podílely na hodnocení nabídek. Takový

postup je třeba hodnotit jako postup v rozporu se zásadou transparentnosti. Navrhovateli

byla totiž upřena možnost kontroly osob, které se podílely na hodnocení, a tím bylo

vyloučeno, aby se navrhovatel mohl k těmto osobám vyjádřit, a to ve smyslu případného

vznesení námitky střetu zájmů ke konkrétním členům komise…

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17705.html
PM: 19. 11. 2021
ÚOHS S0235/2021/VZ § 105 odst. 2

ZZVZ

To, co je z plnění veřejné zakázky pro zadavatele nejvýznamnější, je do jisté míry dáno

subjektivní potřebou zadavatele, kterou může prostřednictvím § 105 odst. 2 zákona

vyjádřit. Gros veřejné zakázky nemusí být vždy tou nejodbornější činností, která je do

veřejné zakázky zahrnuta. Při stanovení významné činnosti jde zpravidla o podstatu

veřejné zakázky, o plnění pro zakázku typické, pro které je veřejná zakázka zadávána.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17735.html
potvrzeno

R0150/2021/VZ,

PM: 25. 11. 2021

ÚOHS S0235/2021/VZ § 36 odst. 3

ZZVZ

Z uvedeného tedy vyplývá, že zpětná ověřitelnost obsahu datového nosiče (CD)

obsahujícího zadávací dokumentaci, která by byla předávána dodavatelům, by byla možná

a snadná pouze v případě, že by byl rozsah předávaných informací malý. Dle Úřadu však

nikdy nelze s naprostou jistotou vyloučit manipulaci s daty v případě žádného technického

řešení. S ohledem na výše uvedené tak vytvoření seznamu předávaných dokumentů, který

by byl předáván spolu s předávanými dokumenty, nemůže mít nikdy žádnou reálnou

vypovídající hodnotu o tom, zda dodavateli byl předán správný, resp. zcela totožný obsah,

jako byl předán i ostatním dodavatelům. Je tedy nutno spoléhat na výše uvedenou

poctivost zadavatele. V tomto ohledu Úřad opětovně odkazuje na svou rozhodovací praxi,

ze které zjednodušeně řečeno vyplývá to, že zásada transparentnosti dle § 6 odst. 1

zákona nevyžaduje, aby bylo zpětně přezkoumatelné, zda se všem dodavatelům dostalo

na datových nosičích obsahujících část dokumentace o zadávacím řízení totožných

informací (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0093/2018/VZ-

24506/2018/320/HBa,HSc,JSu ze dne 23. 8. 2018). Pakliže tedy není zákonem

vyžadována zpětná přezkoumatelnost v rozsahu „totálního“ srovnání obsahu dokumentů,

tak z logiky věci nemůže být zákonem vyžadováno vytvoření seznamu předávaných

dokumentů, neboť tento seznam ve své podstatě srovnává pouze názvy dokumentů bez

jakékoliv objektivní informace o totožnosti obsahu dokumentu. Ostatně sám zákon takový

seznam přímo nevyžaduje.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17735.html
potvrzeno

R0150/2021/VZ,

PM: 25. 11. 2021

ÚOHS S0574/2021/VZ § 18 odst. 2

ZZVZ

Časová souvislost:

Úřad ve vztahu k časové souvislosti uvádí, že obecně jsou stěžejním ukazatelem pro její

naplnění především dohodnuté lhůty plnění na základě zadávací dokumentace a dále další

časové souvislosti spojené s plněním či s jednáním stran obecně. Klíčové jsou také termíny

uzavření smluv, včetně event. dodatků. K tomu Úřad doplňuje, že pro shledání časové

souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření smluv

shodovaly; časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či týdnů,

ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu

v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017).

 

Věcná souvislost:

…že předmětem plnění u obou veřejných zakázek byly shodně stavební práce spočívající

v opravě povrchu příslušných úseků silnic za účelem především pokládky nové

protihlukové vrstvy povrchu vozovky. Ze shromážděných podkladů je zřejmé, že v případě

obou veřejných zakázek jejich plnění spočívalo v realizaci charakterově srovnatelného

plnění a konkrétní výčet položek realizovaných prací se u obou veřejných zakázek v

podstatných ohledech shoduje…

 

Funkční souvislost:

Úřad konstatuje, že u předmětných veřejných zakázek lze dovodit shodný účel plnění, a

tudíž konstatovat i funkční souvislost, neboť obviněný se rozhodl řešit v časové souvislosti

(ve vzájemné koordinaci) na daném území jednotný cíl, tj. společný účel, když v průběhu

téhož období několika po sobě následujících měsíců realizoval plnění vyplývající z VZ č. 1

a VZ č. 2 (svým charakterem věcně srovnatelné práce výměny povrchů vozovek za účelem

položení nového povrhu s protihlukovými vlastnostmi) na prostorově vzájemně

souvisejících úsecích silnic tak, aby se předešlo dopravním komplikacím, přičemž se

jednalo o blízké úseky dvou téměř rovnoběžných, funkčně provázaných silnic zajišťujících

příjezd do Kolína z téhož směru. Z výše uvedených skutečností dle Úřadu vyplývá, že

zadavatel zadáním obou veřejných zakázek sledoval jednotný cíl a účel. Vzájemná

provázanost zkoumaných veřejných zakázek, tj. skutečnost, že záměrem zadavatele bylo

zajistit opravy povrchů silnic s protihlukovými vlastnostmi obou úseků silnic nacházejících

se v témže územně-dopravním prostoru, je nepochybná (srov. rozsudek Krajského soudu

č. j. 30 Af 16/2019-48 ze dne 30. 11. 2020). Z okolností obou veřejných zakázek vyplývá,

že jejich vzájemným jednotným účelem je snížení hlukového zatížení v dané oblasti tím,

že na daných úsecích silnic bude položen tzv. tichý asfalt. Úřad navíc připomíná, že dle

výzev k podání nabídky na VZ č. 1 a VZ č. 2 bylo původním záměrem zadavatele

předpokládané zahájení realizace obou veřejných zakázek ve shodném termínu dubna

roku 2017, což rovněž poukazuje na vzájemnou provázanost obou veřejných zakázek. (…)

Pro úplnost pak Úřad konstatuje, že prostřednictvím plnění veřejné zakázky č. 1 a veřejné

zakázky č. 2 byl obviněným sledován též základní cíl a účel spočívající ve správě a údržbě

komunikací silnic II. a III. třídy na jím spravovaném území, jejichž údržba mu byla svěřena

jeho zřizovací listinou ze dne 25. 4. 2015.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17746.html
PM: 3. 12. 2021
ÚOHS S0263/2020/VZ § 89 odst. 5

ZZVZ

Hypotetické vadné plnění skutečně nelze vyloučit nikdy u jakéhokoliv plnění, tedy ani u

plnění dodavatelů alternativního spotřebního materiálu, jakož i u dodávek originálního

spotřebního materiálu. Avšak pouze u alternativního spotřebního materiálu je přítomno

unikátní riziko, kterému zadavatel není při omezení hospodářské soutěže pouze na

originální spotřební materiál vystaven, přičemž informace shromážděné v řízení dle Úřadu

potvrzují, že překračuje obvyklou míru rizika vadného plnění. Jinými slovy lze konstatovat,

že přestože nelze vždy automaticky označit každý produkt jiného než originálního

spotřebního materiálu za nekvalitní vadné plnění, je nutno shledat za prokázanou

důvodnost značné obavy z toho, že v případě alternativního spotřebního materiálu se

zadavatel vystavuje značnému riziku obdržení kvalitativně vadného plnění. Vzhledem k

uvedeným okolnostem by tak dle přesvědčení Úřadu bylo excesivně nepřiměřené po

zadavateli požadovat otevření hospodářské soutěže, pokud by v situaci, kdy lze na trhu s

alternativním spotřebním materiálem identifikovat reálná rizika v podobě dodání

nekvalitního plnění, zadavatel zároveň neměl možnost alespoň v základních ohledech

předem zjistit/ověřit kvalitu konkrétního v zadávacím řízení nabízeného plnění, a tedy

smysluplně minimalizovat až eliminovat riziko dodání nekvalitního plnění, a to před

výběrem dodavatele v zadávacím řízení. (…) Jinými slovy, i pokud by snad zadavateli vůči

dodavateli svědčily nároky z vadného plnění vyplývající z vhodně nastavených smluvních

podmínek, nelze v tomto případě, kdy lze vycházet z šetřením doloženého předpokladu,

že trh s alternativním spotřebním materiálem lze z hlediska kvality nabízených produktů

považovat za poměrně „rizikový“, po zadavateli spravedlivě požadovat, aby kupoval „zajíce

v pytli“, a tedy aby například i opakovaně byl výsledkem zadávacího řízení výběr

dodavatele nekvalitního vadného plnění. Úřad pro jistotu upřesňuje, že tímto nikterak

nesděluje, že by zadavatelé snad byli povinni požadovat pouze originální spotřební

materiál a jiný spotřební materiál by nebylo možné poptávat. Pokud se však nicméně

zadavatel rozhodne používat výhradně originální spotřební materiál, nelze z výše

uvedených legitimních důvodů po zadavateli spravedlivě požadovat, aby od tohoto svého

záměru opustil.

Rozklad:

Zadavatel jistě nesmí omezit konkrétní trh čistě na originální výrobky, pokud k zajištění

stejné kvality a efektivnosti vede veskrze jednoduchá cesta, která nebude představovat

nepřiměřeně zvýšené náklady finanční a časové. Touto cestou však dle názoru předsedy

Úřadu jistě nebude zajišťování provedení testů a zkoušek, které budou reálně ověřovat

kvalitu jednotlivými dodavateli nabízeného alternativního plnění, přičemž relativně vysokou

nákladnost tohoto testování lze očekávat, a to obzvlášť v případě, kdy by dodavatelů s

alternativním materiálem bylo více. Není chybou zadavatele, že zde pro potřeby jeho,

ostatních zadavatelů i dodavatelů prozatím neexistuje nezávislý posuzovací orgán, jehož

činnost by danou situaci zřejmě řešila, neboť dodavatelé by mohli spolu s nabídkou

předložit potvrzení o tom, že kvalita jejich produktů byla náležitě ověřena.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17756.html
potvrzeno

R0164/2021/VZ,

PM: 6. 12. 2021

ÚOHS S0379/2021/VZ § 245 odst. 1

ZZVZ

Zadavatel však námitky navrhovatele odmítl s prostým konstatováním, že nástroj

vybraného dodavatele předdefinované pohledy na uložená data obsahuje. Zadavatel však

tuto svou odpověď konkrétněji nerozvedl a ani neodkázal navrhovatel na žádnou konkrétní

pasáž veřejně dostupné dokumentace nástroje vybraného dodavatele. V daném případě

tak absentovalo podrobné a srozumitelné vyjádření zadavatele, které by reagovalo na

nové skutečnosti předestřené v rámci předmětných námitek. (…) K argumentaci

zadavatele, že není jeho povinností a ani právem zpřístupňovat navrhovateli na základě

jeho námitek části nabídky vybraného dodavatele, Úřad uvádí, že z požadavku na řádné

zdůvodnění námitek nelze přímo dovozovat, že by zadavatel musel navrhovateli de facto

zpřístupnit nabídku vybraného dodavatele (resp. dát nahlédnout do informací v nabídce

vybraného dodavatele, které mohou být obchodním tajemstvím). Nicméně zadavatel musí

dostatečně přesvědčivým způsobem osvětlit podstatu dané konkrétní námitky. (…) Na

základě výše uvedeného má Úřad za to, že v šetřeném případě nedošlo při tvorbě

rozhodnutí o námitkách k porušení základních zásad dle § 6 zákona, neboť pouze ze

skutečnosti, že v rámci vyřízení námitek (které se zejména týkali technických otázek

nabízeného nástroje vybraného dodavatele) se zadavatel dotázal i na názor vybraného

dodavatele, nelze dovozovat, že byly porušeny základní zásady zadávacího řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17816.html
PM: 7. 12. 2021
ÚOHS S0206/2021/VZ § 36 odst. 3

ZZVZ

K výše uvedenému je však nezbytné doplnit, že byť veškeré požadavky na předmět plnění

zadavatel stanoví na základě svých potřeb s ohledem na poptávané plnění, musí tyto vždy

vycházet z objektivně zdůvodnitelných potřeb zadavatele. I při existenci konkrétní potřeby,

na základě které zadavatel specifikuje určitý technický parametr nebo technickou

specifikaci poptávaného zařízení, kterým provádí kvalitativní vymezení předmětu veřejné

zakázky, musí zadavatel dodržet základní zásady zadávacího řízení, které jsou obsaženy

v ustanovení § 6 zákona, aby bylo dosaženo účelu předpokládaného zákonem, a to

uskutečnění řádné soutěže o konkrétní veřejnou zakázku.

K výše uvedenému Úřad uvádí, že si je vědom toho, že výškové omezení dodávané rolby

fakticky může ovlivnit okruh dodavatelů, kteří by byli schopni zadavateli podat svoji

nabídku, poněvadž stroje, které by tuto maximální výšku překročily, a to třeba i jen relativně

nepatrně, nebudou zadavatelem akceptovány. Ačkoliv podmínka maximální možné výšky

stroje může být pro některé dodavatele natolik omezující, že nebudou schopni takovou

podmínku dodržet a zadávacího řízení se zúčastnit, Úřad ji s ohledem na výše popsané

okolnosti šetřené veřejné zakázky nepovažuje za podmínku, která by byla diskriminační

ve smyslu § 6 zákona, tj. za podmínku, kterou by zadavatel stanovil bezdůvodně. Pokud

zadavatel má právo definovat požadavek na předmět veřejné zakázky, má nepochybně i

právo při tom zohlednit, kde a jakým způsobem bude s takto dodaným předmětem zakázky

v budoucnu nakládat, aby byly naplněny jeho potřeby. Úřad, ani jiná osoba (včetně

dodavatelů) nejsou oprávněni určovat, jak má zadavatel s předmětem veřejné zakázky

nakládat a jakým způsobem jej má, resp. může využívat.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17812.html
potvrzeno

R0149/2021/VZ,

PM: 7. 12. 2021

ÚOHS S0581/2021/VZ § 36 odst. 3

ZZVZ

Úřad konstatuje, že požadavek uvedený v technických podmínkách veřejné zakázky je

požadavkem vytvářející bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Stanovený

požadavek neumožnil dodavatelům libovolně zvolit sestavu PC od konkrétního výrobce a

tuto doplnit o klávesnici a myš, coby funkčně samostatné položky, do sestavy jednoduše

zapojitelné, od jiného libovolného výrobce. Za situace, kdy by obviněný stanovil požadavek

na kompatibilitu myší a klávesnic s dodávanými PC, byly by zcela naplněny požadavky

obviněného a funkčnost PC sestavy by zůstala nedotčena.

Jelikož součástí dodávky byla dle čl. 2.6. smlouvy mj. instalace PC sestav, bylo by pro

zadavatele jednoduše ověřitelné, zda je deklarovaná kompatibilita předmětných PC sestav

skutečně dodavatelem zajištěna. Pokud však obviněný svůj požadavek formuloval tak, že

myši i klávesnice musí být od stejného výrobce jako PC, pak byl takový požadavek

nedůvodný a kladl potenciálním dodavatelům bezdůvodné překážky v účasti v zadávacím

řízení, když tito nemohli uplatnit vlastní cenotvorbu, jelikož obviněný vyloučil možnost zvolit

technické řešení v podobě myši a klávesnice od jednoho či vícero výrobců a PC od jiného.

Současně je nutno konstatovat, že tento požadavek obviněného nebyl založen na reálných

technických důvodech.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17763.html
PM: 7. 12. 2021
ÚOHS S0248/2021/VZ § 273 odst. 6

ZZVZ

Úřad považuje za vhodné nejprve připomenout, že předmětná veřejná zakázka byla

zadávána podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších

předpisů. K uzavření dodatku č. 3 smlouvy nicméně došlo dne 30. 12. 2016, tedy již za

účinnosti zákona, Úřad proto ve smyslu § 273 odst. 6 zákona posuzuje obviněným

provedenou změnu závazku ze smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku podle zákona.

Úřad k tomu podotýká, že ač citované ustanovení zákona obsahuje výslovný odkaz pouze

na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném pozdějších předpisů

(resp. zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení, ve znění

pozdějších předpisů), nikoliv na právní předpisy citovanému zákonu předcházející,

záměrem zákonodárce zjevně bylo postavit na jisto, že změny závazků ze smluv na

veřejné zakázky provedené za účinnosti zákona (ať už byly dotčené smlouvy uzavřeny za

účinnosti zákona nebo za účinnosti dřívějších právních předpisů) se mají posuzovat podle

zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17784.html
potvrzeno

R0159/2021/VZ,

PM: 8. 12. 2021

ÚOHS S0248/2021/VZ § 222 ZZVZ Hodnota změny provedené dodatkem č. 3 smlouvy ve vztahu k původní hodnotě závazku

ve smyslu § 222 odst. 6 písm. c) a odst. 9 zákona ve spojení s § 273 odst. 6 zákona činí

54,5 % a je tedy vyšší než 50 % původní hodnoty závazku (viz původně stanovená odměna

ve výši 110 000 Kč, která byla dodatkem č. 2 a č. 3 v součtu navýšena o 60 000 Kč).

Změna provedená dodatkem č. 3 smlouvy tak nesplňuje jednu z podmínek pro postup dle

§ 222 odst. 6 zákona, přičemž v daném případě tak není nezbytné zkoumat naplnění

dalších dvou podmínek pro konstatování nepodstatné změny závazku ze smlouvy ve

smyslu § 222 odst. 6 zákona, neboť, jak bylo výše uvedeno, všechny tyto podmínky je

třeba naplnit kumulativně, aby mohl zadavatel dle dotčeného ustanovení zákona

postupovat.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17784.html
potvrzeno

R0159/2021/VZ,

PM: 8. 12. 2021

ÚOHS R0159/2021/VZ § 222 odst. 3

písm. b)

ZZVZ

V souladu s citovaným rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0098/2021/VZ, č. j.

ÚOHS-24031/2021/162/HSc ze dne 30. 8. 2021 je třeba ekonomickou rovnováhu smlouvy

vztahovat k výchozímu nastavení smlouvy. Skutečnost, že jsou dohodnutá plnění pro

některou ze stran nevýhodná, nezakládá ekonomickou nerovnováhu smlouvy. Jestliže

obviněný a vybraný dodavatel uzavřeli smlouvu, která nepočítala se zvyšováním odměny

vybraného dodavatele v návaznosti na zvýšení minimální mzdy (ačkoliv takové ujednání

smlouva obsahovat mohla), vzal na sebe vybraný dodavatel uzavřením takové smlouvy

riziko zvýšení nákladů.

Předmět plnění smlouvy a sjednaná odměna včetně rizika zvýšení nákladů představují

rovnovážný stav ve smyslu § 222 odst. 3 písm. b) zákona. Jakákoli změna v rozsahu plnění

či odměně vybraného dodavatele ve prospěch vybraného dodavatele proto způsobuje

nedovolené vychýlení této ekonomické rovnováhy, přičemž je irelevantní, jestli je cílem

změny závazku kompenzace zvýšených nákladů dodavatele, které vznikly v důsledku

předvídatelných vnějších vlivů. Tím, že na sebe vybraný dodavatel uzavřením smlouvy

vzal riziko zvýšení nákladů, bylo by nyní vychýlením ekonomické rovnováhy kompenzovat

mu toto riziko, které uzavřením smlouvy v původním znění přijal.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17785.html
PM: 8. 12. 2021
ÚOHS S0597/2021/VZ § 79 odst. 2

písm. d)

ZZVZ

Úřad tak má za to, že v prostorách výkonu agendy státní správy občanských a řidičských

průkazů, dále v kanceláři oddělení krizového řízení kanceláře primátora dodavatel nezískal

a ani potenciálně nemohl získat utajované informace tak, jak ostatně uvádí sám obviněný.

Co se týče znalosti vnitřních prostor běžných kanceláří, tak má Úřad za to, že pokud se v

těchto prostorech nenacházely utajované informace či samotná znalost těchto prostor není

utajovanou informací ve smyslu zákona o ochraně utajovaných informací, což obviněný

zjevně netvrdí a ani tato skutečnost nevyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, je

nepřiměřené požadovat předložení osvědčení NBÚ dle zákona o ochraně utajovaných

informací, a to pro přístup k utajované informaci nejvýše stupně utajení Důvěrné. Nadto

Úřad konstatuje, že s citlivými údaji pracuje většina jiných úřadů veřejné správy v České

republice, přičemž to neznamená, že by každý tento úřad při dílčí stavební úpravě svých

kanceláří musel po každém dodavateli požadovat prověření dle zákona o ochraně

utajovaných informací, neboť citlivý údaj nemusí být vždy utajovaná informace ve smyslu

zákona o ochraně utajovaných informací. Pokud zadavatel chtěl ochránit tyto citlivé údaje

či znalost prostor obviněného měl použít jiný zákonný nástroj např. prohlášení o

mlčenlivosti či podmínky mlčenlivosti a případné sankce zakomponovat do návrhu

smlouvy.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17822.html
PM: 15. 12. 2021
ÚOHS R0163/2021/VZ § 48 odst. 2

písm. a)

ZZVZ

S ohledem na shora předestřený legitimní výklad podmínky jednotných úředních hodin

konstatuji, že nové znění bodů 5.7.1 až 5.7.3. koncesní smlouvy tomuto výkladu nadále

odpovídá, neboť je možné ho nadále vykládat tak, že dodavatel je povinen zajistit provoz

všech vízových center v jednotném minimálním závazném rozsahu 40 hodin v běžném

pracovním týdnu, včetně zachování tohoto minimálního standardu i pro případ změny

úředních hodin, přičemž opomenout nelze ani skutečnost, že koncesní smlouva v bodě

5.7.2. výslovně odkazuje na projekt kvality koncesionáře, který jako součást nabídky

koncesionáře reflektuje původní návrh koncesní smlouvy a stanovené zadávací podmínky.

V konkrétním případě tedy lze souhlasit s obviněným, že provedenou změnou v návrhu

koncesní smlouvy provedl spíše formulační upřesnění, jímž nebyl význam podmínky

jednotných úředních hodin posunut.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17837.html
PM: 17. 12. 2021
ÚOHS S0264/2021/VZ § 79 odst. 2

písm. a) a b)

ZZVZ

…aby mohl zadavatel kvalifikovaně posoudit, zda nabyvateli části závodu svědčí

referenční zakázky převodce, musí vždy disponovat doklady prokazujícími, že skutečně

došlo k převodu odpovídajícího realizačního zázemí, které převodce k plnění daných

referenčních zakázek využíval. Úřad zdůrazňuje, že takovým dokladem nemůže být prosté

souhlasné prohlášení převodce a nabyvatele o přechodu referencí (jaké předložil vybraný

dodavatel v nabídce), neboť z jeho obsahu nelze ověřit, v jakém rozsahu na vybraného

dodavatele přešly prostředky, které převodce (společnost Metrostav a.s.) k realizaci

převáděných referenčních zakázek využíval. Úřad dále uvádí, že ani notářský zápis NZ

435/2020 ze dne 25. 8. 2020, kterým vybraný dodavatel v nabídce dokládá nabytí části

závodu společnosti Metrostav a.s., neobsahuje informace, ze kterých by bylo možno učinit

závěr, že k přechodu referenčních zakázek skutečně došlo. Proto považuje Úřad za zcela

správný postup zadavatele, který se nespokojil s doklady předloženými vybraným

dodavatelem v jeho nabídce a požádal jej o doplnění nabídky o další doklady, které by

tvrzený převod referenčních zakázek prokazovaly.

 

Úřad se domnívá, že výklad požadavku na prokázání převodu „veškerých“ prostředků

převodce části závodu využívaných k plnění konkrétní referenční zakázky, jenž prezentuje

ve svém návrhu navrhovatel, je v praxi neudržitelný, neboť by fakticky znemožňoval

prokazování technické kvalifikace subjektům, jež nabyly část závodu od zhotovitele

referenčních zakázek, a to z následujících důvodů. Je třeba si uvědomit, že obchodní

závod, jakožto organizovaný soubor jmění, který slouží k provozování činnosti podnikatele,

není v čase stálý a neměnný, a proto nelze dle Úřadu trvat na tom, aby bylo prokazováno,

že v rámci prodeje části závodu přešly na jeho nabyvatele přesně ty prostředky, ať už se

jedná o personální, finanční či materiální zdroje, které byly využity k realizaci určitých

referenčních zakázek třeba před 5 či více lety, neboť převodce těmito prostředky ve

stejném složení a rozsahu už nemusí disponovat. Skutečnost, že v průběhu času v

obchodním závodu dochází k přirozené obměně personálních zdrojů, materiálního

vybavení či dalších prostředků využívaných podnikatelem k jeho činnosti, nemůže jít k tíži

nabyvatele části obchodního závodu, který by nebyl schopen prokázat, že na něho přešly

„veškeré“ prostředky převodce části závodu, které tento kdysi v minulosti pro realizaci

referenčních zakázek využíval. Naopak, kdyby Úřad přijal výklad zastávaný

navrhovatelem, tak jak jej prezentuje v návrhu a ve svých vyjádřeních ze dne 27. 8. 2021

a 30. 9. 2021, dle Úřadu by to vedlo k tomu, že by takový přístup bránil inovacím a v

konečném důsledku tedy i ke snížení efektivity hospodářské soutěže, což by se pak zcela

míjelo s účelem právní úpravy veřejného zadávání. I z tohoto důvodu se proto Úřad

domnívá, že požadavek na přechod veškerého realizačního zázemí převodce nelze

vykládat „absolutisticky“, ale vždy s nezbytnou mírou racionality, tj. v šetřeném případě je

třeba posuzovat to, jestli došlo k převodu té části závodu (a to včetně odpovídajícího

realizačního zázemí), která referenční zakázku skutečně realizovala a která díky tomu

disponuje potřebnými zkušenostmi, a nikoliv zkoumat jednotlivosti, tj. posuzovat převod

každého jednotlivého zaměstnance či technického vybavení, jež bylo využito převodcem

k realizaci dané referenční zakázky. Úřad vzal v úvahu rovněž to, že ani v ostatních

případech, tj. v případech, kdy k převodu části závodu nedochází, se skutečnost, zda

dodavatel disponuje totožným realizačním zázemím jako v době plnění referenční

zakázky, u referenčních zakázek neprokazuje a zadavatel ji není povinen při posouzení

podmínek účasti zkoumat, neboť i kdyby k tomu došlo, tak to nezpůsobuje

nekvalifikovanost dodavatele.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17845.html
potvrzeno

R0167/2021/VZ,

PM: 20. 12. 2021

ÚOHS R0167/2021/VZ § 79 odst. 2

písm. a) a b)

ZZVZ

Na doložení převodu veškerých prostředků, které byly k plnění referenční zakázky využity,

nelze dále trvat z toho důvodu, že velké stavební zakázky, jakými byly referenční zakázky

a jakou je šetřená veřejná zakázka, nejsou často jejich zhotoviteli (v pozici tzv. generálního

dodavatele, který má uzavřenu smlouvu s objednatelem/investorem stavby) plněny jen

vlastními výrobní prostředky (dělníky, stroji atd.), ale v různé míře i prostřednictvím

poddodavatelů, kteří na stavbě provádějí dílčí specializované činnosti. U každé referenční

zakázky se přitom budou podíl a struktura poddodavatelů lišit. Vzhledem k tomu není dle

mého názoru účelné požadovat, aby dodavatel, který dokládá převod části závodu, u

každé takové zakázky identifikoval, v jakém rozsahu byly převodcem závodu použity

vlastní výrobní prostředky (a o jaké prostředky se jednalo) a v jakém rozsahu prostředky

poddodavatelů, a následně prokazoval, že všechny přešly spolu s převedenou částí

závodu.

 

K Úřadem posuzovanému prokazování technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a)

ZZVZ vybraným dodavatelem prostřednictvím referencí získaných v rámci převodu části

Divize 4 společnosti Metrostav, je třeba předně uvést, že pokud dodavatel tvrdí, že nabyl

část závodu a spolu s ní i reference, musí v zadávacím řízení tyto skutečnosti doložit

relevantními podklady, které je zadavatel povinen následně náležitě posoudit. Současně

je však třeba zdůraznit, že na zadavatele je nutno klást rozumné (přiměřené) nároky stran

toho, v jakém rozsahu je povinen tento přezkum provádět a jaké množství důkazů má

považovat za dostatečné. Tento rozsah musí být určován optikou „průměrného“

zadavatele, a nikoliv renomované advokátní kanceláře, neboť zadávací řízení by se

nemělo stát bitvou právníků. Jsem toho názoru, že navrhovatel má v tomto ohledu na

zadavatele nepřiměřené požadavky a očekává od něj neúměrně detailní posuzovaní dané

problematiky.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17846.html
PM: 20. 12. 2021
ÚOHS S0264/2021/VZ § 113 odst. 6

ZZVZ

V návaznosti na výše citované potom Úřad k námitce navrhovatele, že zadavatel nikterak

neodůvodnil, proč se s vysvětlením MNNC vybraného dodavatele ztotožnil, podotýká, že

není povinností zadavatele takové detailní odůvodnění poskytovat, pakliže je z jeho

postupu patrné, že se se zdůvodněním MNNC vybraného dodavatele plně ztotožnil.

 

Rozklad:

To znamená, že i když dodavatel MNNC nezdůvodní, zadavatel ho není povinen vyloučit

z účasti v zadávacím řízení. Vzhledem k tomu není důvod trvat na tom, aby v případě, kdy

zadavatel dospěje k závěru, že dodavatel MNNC zdůvodnil, musel tento svůj postoj

detailně odůvodňovat. V této souvislosti je však třeba podotknout, že tuto situaci je potřeba

odlišit od situace (která však v šetřeném případě nenastala), kdy zadavatel naopak dojde

k závěru, že dodavatel MNNC nezdůvodnil a rozhodne se ho vyloučit podle § 48 odst. 4

ZZVZ z účasti v zadávacím řízení. V takovém případě musí svůj závěr podrobně odůvodnit

v rozhodnutí o vyloučení.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17845.html
potvrzeno

R0167/2021/VZ,

PM: 20. 12. 2021

ÚOHS S0278/2021/VZ § 245 odst. 1

ZZVZ

Přestože se ve výše uvedené judikatuře jedná o odůvodnění rozsudku soudů, nikoliv o

odůvodnění rozhodnutí zadavatele o námitkách, je možné závěry Nejvyššího správního

soudu a Ústavního soudu vztáhnout i na tato rozhodnutí. Jinými slovy, je-li vypořádání

základních námitek, aniž by se soud vyjadřoval ke všem jednotlivým dílčím námitkám a

rozsáhle odůvodňoval rozhodnutí o nich, v souladu se zákonem, konstantní judikaturou

Nejvyššího správního soudu potvrzenou Ústavním soudem a zároveň v souladu se

stanovenými kvalitativními požadavky na odůvodnění rozhodnutí soudu, pak lze dovodit,

že je obdobně možné odůvodnit i rozhodnutí zadavatele o námitkách.

 

Na základě závěrů citovaných rozsudků Úřad konstatuje, že pokud navrhovatel uvádí v

námitkách konkrétní argumenty, je nezbytné, aby zadavatel na tyto argumenty adekvátně

reagoval. Úřad však zároveň doplňuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a

dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby

se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do

nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o

námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k

podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné,

aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo

ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17834.html
potvrzeno

R0169/2021/VZ,

PM: 20. 12. 2021

ÚOHS S0278/2021/VZ § 113 odst. 6

ZZVZ

K tvrzení, které navrhovatel uvedl ve svém vyjádření ze dne 6. 9. 2021, že zadavatel

nepostupoval v souladu se zákonem, když nevyzval vybraného dodavatele k objasnění

mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 113 odst. 4 zákona, Úřad uvádí, že vzhledem k

tomu, že zadavatel v rámci posouzení nabídkové ceny kritéria hodnocení č. 2 došel k

závěru, že nabídková cena za uvedené kritérium hodnocení není mimořádně nízkou

nabídkovou cenou podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona, neměl zadavatel ani povinnost

postupovat podle ustanovení § 113 odst. 4 zákona a tedy vyžádat si od vybraného

dodavatele zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17834.html
potvrzeno

R0169/2021/VZ,

PM: 20. 12. 2021

ÚOHS R0161/2021/VZ § 169 odst. 2

ZZVZ

 

§ 135 odst. 1

písm. a)

ZZVZ

Předně je třeba uvést, že postup zadavatele, kdy nejprve v jednacím řízení s uveřejněním

uzavře s vybranými dodavateli rámcovou smlouvu a následně postupuje při výběru

dodavatelů postupem s obnovením soutěže, není zákonem vyloučen. Vzhledem k tomu,

že v daném případě zadavatel zadává sektorovou veřejnou zakázku, není povinen ve

smyslu § 169 odst. 2 zákona dodržet podmínky, které by se na něj vztahovaly, pokud by

zadával veřejnou zakázku, a které jsou stanoveny např. v § 135 zákona.

 

To však neznamená, že by zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky nebyl ničím

neomezen. Podle § 151 odst. 4 zákona se na zadavatele při zadávání sektorové veřejné

zakázky vztahují pravidla stanovená zákonem, což mimo jiné znamená, že se na jeho

postup vždy vztahují i základní zásady stanovené v § 6 zákona. V zásadě nelze vyloučit

to, že by zadavatel účastníky pro rámcovou smlouvu vybíral nejprve podle nejnižší

nabídkové ceny, jako je tomu v tomto případě, a následně by mezi těmito uchazeči vybíral

při obnovení soutěže nabídky podle ekonomické výhodnosti, což by fakticky znamenalo,

že si mezi nejlevnějšími následně vybere ty nejkvalitnější, nicméně taková pravidla pro

výběr musejí být všem účastníkům známa, a to předem.

 

To nutně nemusí znamenat, že by vždy musela být zcela konkretizována, ale zadavatel by

měl vymezit nějaký rámec kritérií pro výběr, která budou v konečném důsledku rozhodovat

o tom, kdo jednotlivé veřejné zakázky získá.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17852.html
PM: 21. 12. 2021
ÚOHS S0621/2021/VZ Jak uvádí Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 29 Af 99/2016-42 ze dne 26. 11. 2018,

nemělo by „docházet k situaci, kdy předmět veřejné zakázky nelze podřadit pod žádný z

CPV kódů, k čemuž napomáhá jak velký rozsah a rozmanitost CPV kódů, tak i stromová

struktura CPV klasifikace, konkretizujících obecnou oblast (odvětví) veřejné zakázky na

jednotlivé a dílčí podoblasti z daného odvětví.“. V uvedeném rozsudku Krajský soud v Brně

s odkazem na výše citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu uzavírá, že vadným

není takový postup zadavatele, který opomíjí označit příslušným CPV kódem některý z

nepodstatných prvků zakázky, avšak „za diskriminační pro uchazeče je však třeba

považovat takový postup, který ‚rezignuje na označení podstatného, zpravidla

převažujícího, znaku veřejné zakázky.‘“.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17848.html
PM: 22. 12. 2021
ÚOHS R0168/2021/VZ § 245 ZZVZ Ačkoli zadavatel své pochybení napravil a poté, co záměnu rozhodnutí o námitkách zjistil,

zaslal dne 16. 8. 2021 navrhovateli MASTER IT rozhodnutí o námitkách č. 2, které již

odůvodnění ve vztahu k odmítnutí námitek tohoto navrhovatele obsahuje, nemůže tímto

postupem dojít ke zhojení zjištěné nepřezkoumatelnosti, neboť se jedná o rozhodnutí o

námitkách odeslané po lhůtě dle § 245 odst. 1 zákona.

 

V této souvislosti předseda Úřadu poukazuje na závěry dřívějšího rozhodnutí Úřadu č. j.

ÚOHS-S0341/2018/VZ-30543/2018/531/MKi ze dne 19. 10. 2018, v jehož odůvodnění je

ve vztahu k opožděnému rozhodnutí o námitkách dle § 245 odst. 1 zákona uvedeno, že

po uplynutí lhůty podle § 245 odst. 1 zákona může, resp. musí být zadavatelem opětovně

rozhodnuto o námitkách výhradně za té situace, pokud je tato povinnost zadavateli uložena

Úřadem nápravným opatřením podle § 263 odst. 5 zákona. Jestliže tedy zadavatel dospěje

k názoru, že jím vydané rozhodnutí o námitkách konkrétního stěžovatele není zcela

souladné s požadavky zákona, pak sice může přistoupit k vydání nového (opravného)

rozhodnutí o námitkách, avšak musí tak učinit, tzn. musí to stihnout, ve lhůtě podle § 245

odst. 1 zákona, čili ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy mu byly námitky stěžovatelem

doručeny. Po uplynutí této lhůty, i když má zadavatel za to, že jeho rozhodnutí o námitkách

trpí vadami, musí již, pokud se nejedná o případ, že by spolu s původním rozhodnutím o

námitkách rušil i napadaný úkon, což však v posuzovaném případě neplatí, jelikož

zadavatel svým rozhodnutím ze dne 24. 9. 2018 zrušil pouze své rozhodnutí o námitkách

ze dne 17. 8. 2018, ačkoliv návrh navrhovatele směřoval vůči zadávacím podmínkám,

„vyčkat“ na eventuální zrušení tohoto rozhodnutí Úřadem, coby nápravného opatření podle

§ 263 odst. 5 zákona.“

 

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17889.html
PM: 22. 12. 2021
ÚOHS S0221/2021/VZ § 36 odst. 1

ZZVZ

Z ustálené soudní judikatury vyplývá, že v některých případech zadavatel dokonce

předmět veřejné zakázky rozdělit musí, neboť povinností zadavatele je využít všechny

možnosti, které mu zákon (byť jako možnost, nikoli povinnost) dává, k tomu, aby se v

zadávacím řízení diskriminace (resp. omezování konkurenčního prostředí) nedopouštěl.

 

Úřad nemůže souhlasit s tvrzením obviněného, že nesprávně posoudil výsledky jím

provedeného šetření. Z výsledků šetření je nejen jednoznačně patrné, že na trhu existují

dodavatelé, kteří jsou schopni dodat požadované licence, ale také to, že počet dodavatelů

poskytujících doplňkové služby bez možnosti dodání požadovaných licencí je větší.

Výsledkem šetření nemělo být zpochybnění postupu obviněného oslovenými subjekty, ale

zjištění informací o relevantním trhu předmětných licencí a doplňkových služeb, jeho

velikosti a provázanosti. Proto je také nerelevantní argument, že Úřad nenarazil na

žádného dodavatele, který by zpochybnil technickou specifikaci dodávky. Otázky položené

Úřadem nesměřovaly k rozporování technické specifikace. Fakt, že na trhu existují

dodavatelé, kteří považují spojení dodávky software v rámci MPSA a doplňkových služeb

za standardní, není pro posouzení věci rozhodující. Tím je právě to, že z šetření Úřadu

vyplynula násobná převaha dodavatelů, kteří jsou schopni poskytovat pouze doplňkové

služby.

 

Příliš široce vymezený předmět plnění veřejné zakázky tak v šetřeném případě, jak vyplývá

z provedeného šetření, představoval překážku v účasti v zadávacím řízení pro dodavatele,

čímž mohlo dojít k omezení konkurenčního prostředí mezi dodavateli a ve svém důsledku

jejich skryté diskriminaci. Diskriminováni tak byli ti dodavatelé, kteří mohli podat nabídku

na jednotlivé ucelené plnění (dodávku licencí nebo poskytnutí doplňkových služeb) nikoliv

však na obě tato plnění současně.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17900.html
PM: 10. 1. 2022
ÚOHS R0176/2021/VZ § 79 odst. 2

písm. b)

ZZVZ

Pokud tedy navrhovatel nahradil „větší“ referenční zakázku sečtením více „menších“

zakázek společníka VYKRUT zahradní služby a.s., přičemž není ani podstatné, že

jednotlivé referenční zakázky byly realizovány jediným subjektem (dodavatelem VYKRUT

zahradní služby a.s.), pak takový postup navrhovatele neodpovídá smyslu nastaveného

kvalifikačního předpokladu v bodu 5.4.1. zadávací dokumentace, neboť neprokazuje, že

navrhovatel má zkušenosti s realizací zakázky většího (zadavatelem požadovaného)

rozsahu. V této souvislosti lze odkázat rovněž na závěry navrhovatelem namítaného

rozhodnutí Úřadu č. j.ÚOHS-S0496/2015/VZ-33158/2015/542/EŠu ze dne 29. 10. 2015,

že „nelze sčítat více referenčních zakázek, jejichž jednotlivé hodnoty neodpovídají

požadovanému kritériu tak, aby dohromady jejich hodnota byla dostačující“ (bod 39.

odůvodnění citovaného rozhodnutí). Uvedená citace je tak zcela přiléhavá předmětné věci.

 

Sčítání kvalifikace tady nesmí být v rozporu s účelem zadávacího řízení, resp. s požadavky

zadavatele. V předmětné věci vymezení technického kvalifikačního předpokladu v bodu

5.4.1. zadávací dokumentace vylučuje možnost sčítání kvalifikace. Je to patrné jednak

logickým výkladem zadávací dokumentace: kdyby zadavateli záleželo pouze na tom, jestli

součet předložených referenčních služeb dosáhne v celku předepsaných charakteristik

(např. právě finančního objemu či délky poskytování služeb), nemělo by smysl stanovit, že

je požadován určitý počet referenčních služeb, které mají být předloženy. Jinak by tomu

bylo, kdyby zadavatel počet referenčních služeb toliko omezil určitou horní hranicí (např.

maximálně 5), aby si ulehčil od administrativní zátěže – pak by snad bylo možno položit si

otázku, jestli nechtěl zadavatel sčítání umožnit. Ve zdejším případě však zadavatel

požadoval toliko minimálně 2 referenční služby, tedy je zjevné, že předepsané

charakteristiky musela splňovat každá jedna z nich.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17913.html
PM: 10. 1. 2022
ÚOHS R0174/2021/VZ § 79 odst. 2

písm. a)

ZZVZ

Lze souhlasit s navrhovatelem, že zadavatel, který v zadávacím řízení obdrží od

dodavatele osvědčení o řádném plnění referenční zakázky, je v případě, že mu vznikne

pochybnost o řádném splnění referenční zakázky, povinen ověřit jeho obsah. Právě z

důvodu ověření splnění referenční zakázky je dodavatel povinen doložit v případě

stavebních prací podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona osvědčení identifikující referenční

zakázku a jejího objednatele a v případě referenční zakázky na dodávky či služby podle §

79 odst. 2 písm. b) zákona identifikovat jejího objednatele. Objednatel veřejné zakázky

nemá žádnou zákonnou povinnost poskytnout zadavateli ověřujícímu splnění referenční

zakázky neveřejné podklady a doklady týkající se realizace referenční zakázky, pročež lze

potvrzení řádného splnění referenční zakázky ze strany jejího objednatele považovat za

dostatečné ověření jejího řádného splnění.

 

Je třeba si uvědomit, že plnění referenční zakázky se odehrává na základě

soukromoprávní smlouvy uzavřené mezi objednatelem (příp. kupujícím apod.) a

dodavatelem, a jsou to pouze smluvní strany, které mohou řádnost plnění takové smlouvy

potvrdit či rozporovat, a to i v případě, že smlouva byla uzavřena postupem dle zákona.

Zákon sice obsahuje určité nástroje, kterými do plnění smlouvy uzavřené postupem dle

zákona může zasáhnout (došlo-li k porušení zákona), tato možnost je však limitována

okamžikem splnění smlouvy (srov. § 257 písm. l) zákona). Případná pochybení zadavatele

referenčních zakázek (pokud byly veřejnými zakázkami) pak již lze pouze stíhat jako

přestupek dle zákona.

 

Jestliže je tedy zadavatel oprávněn ověřovat osvědčení o referenčních zakázkách, jak

konstatuje Úřad v bodě 84 napadeného rozhodnutí, nemůže takové oprávnění znamenat,

že je zadavatel oprávněn, nebo snad dokonce povinen posuzovat řádnost plnění

referenčních zakázek v případě, kdy sám objednatel referenční zakázky konstatuje, že tato

byla splněna řádně a včas. Lze si jen těžko představit, že by objednatelé referenčních

zakázek byli ochotni či povinni zadavatelům prokazovat termíny plnění referenčních

zakázek, případné důvody prodlení apod.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17911.html
PM: 10. 1. 2022
ÚOHS S0512/2021/VZ § 245 odst. 1

ZZVZ

Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně

podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by

své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných

skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat

obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto

neshledává za relevantní, nebo například sdělení, v případě námitek podaných proti

rozhodnutí o výběru dodavatele, že nabídka vybraného dodavatele splňuje zadávací

podmínky, aniž by se zadavatel, jakkoliv skutečně zabýval obsahem podané nabídky

vybraného dodavatele. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem

skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či

lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně

přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za

nesouvisející, resp. lichou.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17925.html
PM: 14. 1. 2022
ÚOHS S0012/2022/VZ § 24 ZZVZ Pokud obviněný ve vyjádření ze dne 22. 11. 2021 tvrdí, že předpokládaná hodnota veřejné

zakázky „byla stanovena ve výši 5 490 000,- Kč bez DPH“, přičemž argumentuje tím, že

„při záznamu výše předpokládané hodnoty do zadávací dokumentace došlo nedopatřením

k chybě v psaní, kdy byla zaměněna dvě po sobě jdoucí čísla.“, pak Úřad k tomu uvádí

následující.

 

Úřad opakovaně připomíná, že obviněný uvedl předpokládanou hodnotu veřejné zakázky

ve výši 5 940 000 Kč bez DPH na třech místech výzvy k podání nabídek (viz body 38. až

40. odůvodnění tohoto příkazu), tj. ani na jednom z těchto míst není uvedena obviněným

ve vyjádření ze dne 22. 11. 2021 zmiňovaná hodnota 5 490 000 Kč bez DPH.

 

Úřad dále nemůže odhlédnout od skutečnosti, že v části IV. výzvy k podání nabídek

obviněný mj. uvádí: „Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovuje zadavatel jako

cenu maximální a nepřekročitelnou. Účastník zadávacího řízení, jehož nabídková cena

překročí předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, bude z další účasti v zadávacím řízení

vyloučen.“ V kontextu právě citovaného a při akceptaci tvrzení obviněného, že

předpokládaná hodnota veřejné zakázky „byla stanovena ve výši 5 490 000,- Kč bez DPH“,

by obviněný musel v rámci svého postupu v šetřeném zadávacím řízení přistoupit k

vyloučení účastníka řízení č. 1 a účastníka řízení č. 2, jejichž nabídková cena ve výši 5

495 256 Kč bez DPH, resp. 5 929 092 Kč bez DPH překračuje obviněným tvrzenou

předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, tj. hodnotu 5 490 000 Kč bez DPH. S odvoláním

na hodnotící zprávu Úřad akcentuje, že komise, resp. obviněný nepřistoupil k vyloučení

účastníka řízení č. 1 a ani účastníka řízení č. 2 z důvodu, že jejich nabídková cena

překračuje údajnou obviněným tvrzenou výši předpokládané hodnoty, tj. hodnotu 5 490

000 Kč bez DPH. Naopak Úřad z hodnotící zprávy seznal, že obviněný nabídku účastníka

řízení č. 1 a nabídku účastníka řízení č. 2 hodnotil. Z uvedeného lze dle Úřadu jednoznačně

dovodit, že obviněný není schopen své tvrzení o „zjevné chybě v psaní“ ve výši

předpokládané hodnoty obhájit svým postupem v rámci zadávacího řízení, tudíž Úřad

odmítá veškerou argumentaci obviněného, že došlo k formální/zjevné chybě v psaní výše

předpokládané hodnoty, jako nedůvodnou.

 

Úřad odmítá jako lichou i další argumentaci obviněného uvedenou ve vyjádření ze dne 22.

11. 2021, v nichž sděluje, že „(j)edním z ukazatelů, že předpokládaná hodnota Veřejné

zakázky byla stanovena řádně a že Veřejná zakázka byla zadávána v odpovídajícím

režimu zadávání, jsou nabídkové ceny dodavatelů v nabídkách, (…) Převážná většina

nabídkových cen odpovídá hodnotě podlimitního plnění a odráží tak odpovídající situaci

na relevantním trhu. (…) Skutečnosti, že se od začátku jednalo o podlimitní plnění,

nasvědčuje také smlouva uzavřená s Vybraným dodavatelem za cenu plnění ve výši 5 447

052,- Kč bez DPH.“ Úřad s touto argumentací obviněného nesouhlasí, jelikož volba režimu

veřejné zakázky a následně druhu zadávacího řízení se v šetřeném případě odvíjí od

předpokládané hodnoty stanovené k okamžiku zahájení zadávacího řízení, tedy nikoliv ex

post, jak se snaží dovodit obviněný, z výše nabídkových cen účastníků zadávacího řízení

nebo z výše nabídkové ceny vybraného dodavatele, tj. nikoliv v průběhu zadávání veřejné

zakázky či k okamžiku zadání veřejné zakázky. Jinými slovy, v šetřeném případě pro

určení režimu veřejné zakázky není rozhodný okamžik podání nabídek, ani zadání veřejné

zakázky, ale okamžik zahájení zadávacího řízení (srov. § 16 odst. 5 zákona).

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17937.html
PM: 20. 1. 2022
ÚOHS R0181/2021/VZ § 2 odst. 3

ZZVZ

Dále je nutno – pro přehlednost tohoto rozhodnutí – stručně zrekapitulovat výklad § 22

zákona provedený Úřadem v napadeném rozhodnutí. Ustanovení § 22 odst. 1 písm. a)

zákona vycházející z čl. 5 odst. 5 Nařízení č. 1370/2007 předvídá vznik takové výjimečné,

resp. mimořádné situace, k níž může dojít během poskytování veřejných služeb v přepravě

cestujících, přičemž je uvedeno, že se jedná o situaci, kdy „dojde k přerušení poskytování

veřejných služeb v přepravě cestujících nebo takovéto přerušení bezprostředně hrozí“.

Aby mohlo dojít k takovému „přerušení poskytování“ či „bezprostřední hrozbě takového

přerušení“ služeb dopravní obslužnosti zajištěných prostřednictvím smlouvy o veřejných

službách v přepravě cestujících, uzavřené mezi objednatelem a dopravcem, musí

existovat subjektivní právo na plnění, které spočívá v poskytování veřejných služeb v

přepravě cestujících ze strany dopravce. Pokud by takové právo na straně objednatele k

poskytování přepravních služeb neexistovalo, např. pokud by objednatel neměl uzavřenu

žádnou smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících, tedy neměl by takové plnění

zajištěno, nemohlo by se jednat o přerušení poskytování služeb (či o jeho bezprostřední

hrozbu), neboť při zajištění veřejných služeb v přepravě cestujících smluvní cestou si

objednatel vždy musí být vědom, na jak dlouho a za jakých podmínek má tyto služby

zajištěny. Nemůže pro něj tak být mimořádným fakt, že smlouva uzavřená na dobu určitou,

jednoho dne skončí. Z toho je jasně zřetelné, že zanikne-li závazek ze smlouvy plynutím

času, nelze takovou situaci považovat za mimořádnou situaci ve smyslu § 22 zákona, a

tedy ani za přerušení poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících (potažmo jeho

hrozbu); podrobně viz body 35 až 41 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17965.html
PM: 20. 1. 2022
ÚOHS S0373/2021/VZ § 255 ZZVZ Z výše uvedeného vyplývá, že kauce, jejíž výše byla zpochybněna zadavatelem, byla

navrhovatelem složena v souladu s § 255 zákona ve správné výši a důvod pro zastavení

řízení podle § 257 písm. c) zákona tedy nenastal. Úřad proto nemůže přisvědčit názoru

zadavatele, že navrhovatel měl podat dva návrhy a zaplatit dvě kauce. Jak je vysvětleno

shora, pokud je napadáno více částí jedné veřejné zakázky, lze proti nim brojit v rámci

jednoho návrhu a složit jednu kauci vypočtenou jako 1 % ze součtu nabídkových cen

napadených částí veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17957.html
PM: 21. 1. 2022
ÚOHS S0373/2021/VZ § 86 odst. 2

ZZVZ

Podle § 86 odst. 2 zákona, na který odkazuje navrhovatel, platí, že pokud zadavatel

nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v nabídce nahradit předložení

dokladů čestným prohlášením. Uvedené pravidlo je přitom obdobně upraveno pro veřejné

zakázky zadávané v podlimitním režimu v ustanovení § 53 odst. 4 zákona (na něž se

zadavatel odkazuje v zadávací dokumentaci), podle kterého dodavatelé předkládají v

nabídkách doklady o kvalifikaci v kopiích a mohou je nahradit čestným prohlášením. V

šetřeném případě se však jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, tudíž je nutno vycházet z

ust. § 86 odst. 2 zákona. V daném případě zadavatel nepožadoval doklady o technické

kvalifikaci (např. potvrzení objednatele o řádném splnění významné služby), ale

postačovalo předložení čestného prohlášení dodavatele, jaké významné služby

poskytoval, jaký byl jejich předmět a rozsah, komu je poskytoval, kdy, v jakém místě a za

jakou cenu. Zadavatel v čl. 9 zadávací dokumentace jasně uvedl, že dodavatel má k

prokázání splnění technické kvalifikace předložit seznam významných služeb (ve formě

čestného prohlášení), obsah seznamu definoval (jak obecně, tak konkrétně pro každou

část veřejné zakázky) a zároveň odkázal na přílohu č. 5 zadávací dokumentace, která

obsahovala vzor seznamu významných služeb. Na základě výše uvedeného tak nebylo

možno usuzovat, že dodavatel v nabídce může předložit namísto seznamu významných

služeb (např. ve formě vyplněné přílohy č. 5 zadávací dokumentace) jiný dokument (mající

např. formu čestného prohlášení), který by vůbec neobsahoval informace, jaké významné

služby dodavatel poskytoval, jaký byl jejich předmět a rozsah, komu je poskytoval, kdy, v

jakém místě a za jakou cenu.

 

Úřad připouští, že navrhovatel mohl čestné prohlášení o významných službách sestavit i

odlišně od vzoru uvedeném v příloze č. 5 zadávací dokumentace, avšak muselo by

obsahovat všechny údaje požadované zadavatelem v čl. 9 zadávací dokumentace. To se

však nestalo, čestná prohlášení navrhovatele pro část 6 i 7 veřejné zakázky obsahovala

pouhé konstatování, že »(…) splňuje kvalifikaci a další požadavky zadavatele v rozsahu

uvedeném v kapitole „9. Prokázání splnění kvalifikace“«. Takové prohlášení je

nedostatečné, neurčité a neodpovídající požadavkům uvedeným v zadávacích

podmínkách.

 

Lze souhlasit s navrhovatelem v tom, že mohl nahradit předložení dokladů o technické

kvalifikaci čestným prohlášením, jak vyplývá z § 86 odst. 2 zákona, jelikož tuto možnost

zadavatel v zadávací dokumentaci s odkazem na § 53 odst. 4 zákona umožnil. Navrhovatel

se však mýlí v tom, že by čestné prohlášení mohlo být formulováno jakkoli, i když zadavatel

formu čestného prohlášení o seznamu významných služeb přesně určil. Z čestného

prohlášení dodaného navrhovatelem v nabídkách totiž vůbec neplynou informace, které

zadavatel v čl. 9 zadávací dokumentace ohledně seznamu významných služeb požadoval,

tedy název referenční zakázky, objednatel, doba plnění, cena atd. Nabídka neobsahující

požadované údaje pak není způsobilá k posouzení, neboť zadavatel nemá z čeho

posoudit, zda dodavatel splňuje technickou kvalifikaci.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17957.html
PM: 21. 1. 2022
ÚOHS R0198/2021/VZ § 241 a 251

ZZVZ

Po prostudování spisového materiálu má však předseda Úřadu za to, že nebyla naplněna

první podmínka aktivní legitimace, a sice, že by bylo možné navrhovatele považovat za

potenciálního dodavatele. Dodavatelem ve smyslu § 5 zákona zpravidla bude podnikatel,

jak ostatně plyne z komentářové literatury. Základním definičním znakem dodavatele je

pak to, že tento dodavatel nabízí zboží, služby nebo stavební práce. Může jím být fyzická

i právnická osoba, více těchto osob společně, příp. pobočka závodu. Nicméně, aby někdo

mohl být považován za dodavatele ve smyslu § 5 zákona, musí být schopen prokázat, že

je oprávněn, resp. schopen veřejnou zakázku realizovat. V nyní řešeném případě byla

zadávána nadlimitní veřejná zakázka, přičemž v případě jejího zadání je zadavatel

povinen, jak plyne z § 73 odst. 2 písm. a) zákona, stanovit požadavky profesní způsobilosti

podle § 77 odst. 1 zákona. Z tohoto lze usoudit, že za potenciálního dodavatele lze

považovat pouze osobu, jež splňuje požadavky profesní způsobilosti ve smyslu § 77 odst.

1 zákona. Dle předmětného ustanovení je dodavatel povinen se prokázat výpisem z

obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence. Lze usuzovat, že tímto dodavatelem pro

účely nyní řešené nadlimitní veřejné zakázky na úklidové služby musí být podnikatel, resp.

osoba disponující oprávněním k podnikání v rozsahu předmětu veřejné zakázky. Uvedené

podporuje také § 421 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění

pozdějších předpisů, (dále jako „OZ“), dle kterého se za podnikatele se považuje osoba

zapsaná v obchodním rejstříku. Dle § 421 odst. 2 OZ se pak má za to, že podnikatelem je

osoba, která má živnostenské oprávnění nebo oprávnění podle jiného zákona.

 

Jestliže navrhovatel k předložení dokladů prokazujících profesní způsobilost v rozkladu

namítá, že jakožto fyzická osoba nedosahující stanoveného finančního limitu, nemusí být

zapsán v obchodním rejstříku, jedná se o tvrzení pravdivé. Nemění to ovšem nic na tom,

že požadavek na předložení výpisu z obchodního rejstříku, resp. jiné obdobné evidence

plyne přímo ze zákona a doložení tohoto dokladu tak bylo pro prokázání splnění profesní

způsobilosti nezbytné. V případě fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku by pak

připadalo v úvahu předložení právě výpisu z jiné evidence, tj. například doklad o oprávnění

k podnikání, tedy tzv. živnostenské oprávnění. Nelze však přisvědčit tvrzení navrhovatele,

že fyzická osoba není povinna předložit žádný dokument prokazující splnění profesní

způsobilosti, neboť i fyzická osoba musí být oprávněna podnikat (musí mít veřejnoprávní

povolení podnikat), aby tak mohla činit legálně. Vzhledem k uvedenému tak námitce

navrhovatele ve své podstatě nelze přisvědčit.

 

Se zřetelem k výše uvedenému lze konstatovat, že navrhovatel nijak neprokázal, že by

mohl být v případě nyní řešené veřejné zakázky potenciálním dodavatelem. Jestliže nelze

o navrhovateli uvažovat jako o potenciálním dodavateli, nemůže být nikdy ani druhá

podmínka aktivní legitimace splněna. Jestliže totiž navrhovatel neprokázal reálný zájem o

realizaci veřejné zakázky a nelze jej zároveň shledat potenciálním dodavatelem, je těžko

představitelné, že by mu hrozila nebo vznikla v důsledku postupu zadavatele újma.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17952.html
PM: 24. 1. 2022
ÚOHS S0238/2021/VZ § 18 ZZVZ V rámci posouzení, zda plnění tvoří jeden funkční celek, je nutné se zabývat nejenom tím,

zda plnění spolu souvisí z hlediska místního a věcného, ale také tím, zda mezi takovými

plněními existuje funkční souvislost, která se dovozuje na základě účelu, pro který jsou

veřejné zakázky zadávány (nikoli na základě možnosti/nutnosti propojení předmětů plnění,

jak se domnívá obviněný). V tomto kontextu obviněný v rámci neveřejného ústního jednání

konaného dne 6. 10. 2021 upozornil na skutečnost, že je akciovou společností, která

nakupuje zboží „jednou za čas“ na sklad do zásoby, přičemž účel takového zboží není v

době jeho pořízení mnohdy vůbec znám. O takový případ se dle obviněného jedná i v

případě plnění pořízeného v rámci dotčených VZ 1 – 3, k čemuž obviněný doplnil, že i v

současné době je část pořízeného plnění stále uskladněna, aniž by bylo zřejmé, k čemu

bude dané plnění použito.

 

Vzhledem tedy k tomu, že účel použití plnění poptávaných v rámci VZ 1 – 3 nebyl v době

zadávání předmětných veřejných zakázek znám, neboť tato byla pořizována „pouze“ do

zásoby (k uskladnění), přičemž z dokladů nashromážděných Úřadem v rámci správního

řízení nevyplývá, že by tomu tak nebylo, resp. z žádných dostupných skutečností

prokazatelně nevyplývá opak, Úřad neshledal, že by plnění poptávaná v rámci VZ 1 – 3

spolu souvisela z hlediska funkčního, a je tak již nadbytečné zkoumat, zda plnění spolu

souvisí z hlediska místního a věcného.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17950.html
PM: 24. 1. 2022
ÚOHS R0196/2021/VZ § 251 odst. 2

ZZVZ

V nyní řešené věci je vedeno správní řízení zahájené na návrh navrhovatele, přičemž

případné zahájení správního řízení z moci úřední nemůže být v žádném ohledu vedeno k

ochraně subjektivních práv podatele a podanému podnětu neodpovídá nárok podatele,

aby bylo takové správní řízení zahájeno (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS

586/02 ze dne 8. 10. 2002 a nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 7/19 ze dne 30. 10.

2019). V řízení z moci úřední jedná Úřad v rozsahu svěřené pravomoci vždy samostatně,

na základě vlastních zjištění a existence důvodného podezření, že postup zadavatele

odporuje zákonu, a to bez ohledu na způsob, jakým příslušné skutečnosti svědčící pro

nezákonný postup zadavatele zjistí.

 

K výše uvedenému je třeba shrnout, že navrhovatel nedoručil stejnopis návrhu zadavateli

ve lhůtě stanovené v § 251 odst. 2 zákona, a proto zaniklo jeho právo na přezkoumání

úkonů zadavatele v dané věci bez ohledu na okolnosti („překážky“), které ho ke zmeškání

zákonem stanovené lhůty vedly. Tím není vyloučen přezkum postupu zadavatele, jehož

nezákonnost navrhovatel namítal v návrhu, z moci úřední. To, zda Úřad správní řízení z

moci úřední zahájí či nikoliv, však nemůže být reflektováno v napadeném usnesení, jelikož

toto bylo zahájeno na základě návrhu navrhovatele vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-

S0505/2021/VZ a právě návrhem navrhovatele byl vymezen předmět tohoto správního

řízení. Argument obsažený v bodě 4 rozkladu, v němž navrhovatel Úřadu vytýká, že v

napadeném usnesení „zcela ignoroval“ podnět k zahájení řízení ex offo, je tak nepřiléhavý

a navrhovatelova námitka poukazující na to, že Úřad v napadeném usnesení nezohlednil

fakt, že byl podán rovněž podnět k zahájení řízení ex offo, proto neobstojí. Z logiky věci je

tedy zřejmé, že na napadané usnesení nelze optikou argumentace vznesené

navrhovatelem v bodě 5 rozkladu nahlížet jako na nepřezkoumatelné.

https://www.uohs.cz/cs/ver
ejne-zakazky/sbirky-
rozhodnuti/detail-
17961.html
PM: 26. 1 2022
ÚOHS S0419/2021 § 83 odst. 2

ZZVZ

Vymezení písemného závazku poddodavatele ve smlouvě o spolupráci je omezeno toliko na

konstatování, že „bude akceptovat závazek podílet se na plnění této veřejné zakázky realizací

části stavebních prací v rozsahu, v jakém prokazoval kvalifikaci a poskytne dodavateli řádnou

součinnost pro realizaci zakázky.“ Ze seznamu poddodavatelů vyplývá, že vybraný dodavatel má

v úmyslu zadat část předmětné veřejné zakázky poddodavateli T o c h á č e k spol. s r.o., přičemž

tuto část vybraný dodavatel vymezuje jako „realizace části stavebních prací“ s podílem

poddodavatele na plnění ve výši 10 %. V tomto kontextu se tak vymezení písemného závazku

uvedeného poddodavatele ve smlouvě o spolupráci jeví jako naprosto nejasné a nedostatečné,

neboť zadavatel dle názoru Úřadu nemohl být schopen dostatečně určitě a jednoznačně

konkretizovat, které stavební práce a v jakém rozsahu bude poddodavatel skutečně realizovat.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17969.html

Potvrzeno

rozkladem

R0193/2021

ÚOHS S0084/2021 § 103 odst. 1

písm. a) ZZVZ,

§ 114 ZZVZ

V prověřovaném případě tedy zadavatel směřoval k hodnocení nabídek z hlediska schopnosti

dodavatele při zpracování aplikace „na míru“, která měla splňovat určité požadavky (zadat/schválit

žádanku, zadat podrobnosti a náklady služební cesty, vypracovat a schválit vyúčtování služební

cesty, integrovat aplikaci na HR a účetní systém). Současně zadavatel k předmětnému prototypu

aplikace vyžadoval zpracování dokumentu (prezentace) obsahujícího informace o procesech,

postupech, designu, analytickou a programátorskou dokumentaci, přístup k testování, akceptaci

a nasazování do jednotlivých typů prostředí a další informace. Při porovnání požadavků

zadavatele na prototyp aplikace „Cestovní příkazy“ a předmětu plnění veřejné zakázky Úřad

shledal, že na hodnoceném prototypu aplikace dodavatel předvede vývoj aplikační komponenty

(program, který umožní zadat a schválit žádanku či schválit služební cestu), integraci aplikace s

jiným systémem (integrační služby), vývoj sestavy (vyúčtování služební cesty) a rovněž

zpracování příslušné analytické a programátorské dokumentace, přičemž v rámci předmětu plnění

bude zadavatel požadovat vývoj a tvorbu aplikací z oblasti integrace „na míru“ dle jeho aktuálních

potřeb, kdy součástí předmětu plnění bude rovněž mj. zpracování analytické dokumentace. Vývoj

aplikace, integrační služby, zpracování sestav a analytické dokumentace jsou tak shodnými

funkcionalitami či prvky hodnoceného prototypu a předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž

vhodnost a vyspělost jejich řešení (postupy, procesy a zvolené technologie) při hodnocení dle

hodnotícího kritéria A1 (splnění požadavků na prototyp aplikace, prostředí aplikace, procesy,

postupy vzájemné spolupráce) pomohou zadavateli vybrat vhodného kandidáta na realizaci

požadovaného plnění.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18006.html

Potvrzeno

rozkladem

R0188/2021

ÚOHS S0080/2021 § 73 odst. 6

ZZVZ,

§ 6 ZZVZ

Mezi účastníky správního řízení je sporné, zda je přiměřené, aby zadavatel v rámci předmětného

požadavku vyžadoval po dodavatelích zkušenost se stavbou některé z uvedených budov

zahrnující platební odbavovací systém, tj. krytého plaveckého areálu nebo krytého aquaparku,

wellness centra či veřejného vnitřního sportovního zařízení, když obdobné odbavovací systémy

mohou dle navrhovatele být i např. v zimních střediscích či ve specifických průmyslových areálech.

Při posouzení věci je však kruciální posouzení otázky týkající se stanoveného způsobu

prokazování kvalifikovanosti dodavatele a jeho zkušeností s instalací odbavovacího systému. V

tomto ohledu Úřad dále konstatuje, že ani samotný požadavek zadavatele, aby vybraný dodavatel

doložil předchozí zkušenost s instalací platebního odbavovacího systému, považuje obecně za

oprávněný. Jedná se o poměrně specifický typ technologické dodávky kladoucí specifické nároky

na dodavatele i ze stavebního hlediska.  Nicméně v souvislosti se zde posuzovaným způsobem

nastavení požadavků na technickou kvalifikaci nelze přehlížet způsob a kumulaci požadavků,

které zadavatel stanovil, kdy v tomto ohledu pak Úřad již nezákonnost předmětného požadavku

shledává, neboť jej není schopen konzistentně zdůvodnit ani sám zadavatel. Úřad má za to, že

postup zadavatele  přispívá k omezení hospodářské soutěže.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17985.html

Potvrzeno

rozkladem

R0183/2021

ÚOHS R0187/2021 § 174 odst. 2

ZZVZ

Sporem mezi účastníky bylo, zda se v daném případě jedná o koncesi na stavební práci, či nikoliv.

 

Předmět nájemní smlouvy spočívá v realizaci stavebních prací sestávajících z demolice

stávajících chatek a vybudování chatek nových do vlastnictví zadavatele. Tyto činnosti lze podřadit

pod stavební práce podle § 14 odst. 3 písm. a) a b) ZZVZ (demolice stávajících chatek a zhotovení

stavby – výstavba nových chatek).

 

Ze záměru zadavatele vyplývá, že úplata plynoucí vybranému dodavateli bude spočívat v právu

braní užitků z provozování stavby, v konkrétním případě z provozování rekreačních chatek,

jakožto výsledku provedených stavebních prací. Vybraný dodavatel tedy neobdrží úplatu přímo

od zadavatele, nýbrž od třetích osob v podobě příjmů za poskytování ubytovacích služeb v nově

vybudovaných chatkách a za poskytování souvisejících rekreačních služeb.

 

Na provozovatele se též přenáší provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z

provozování stavby, neboť vybraný dodavatel nemá zajištěnou návratnost investic a dalších

nákladů spojených s provozováním rekreačních chatek. Z okolností případu vyplývá, že vybraný

dodavatel bude poskytovat ubytovací a související rekreační služby na vlastní účet a riziko, načež

bude záležet na jeho podnikatelských dovednostech, nakolik zajistí obsazenost areálu a dokáže

realizovat související zisk. Jedná se tedy o koncesi, kterou je třeba zadat postupem dle ZZVZ.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17998.html

Původní

rozhodnutí

S0281/2021

potvrzeno

ÚOHS S0502/2021 § 36 odst. 1

ZZVZ

Dle navrhovatele zadavatel  nepřizpůsobil stanovenou lhůtu pro plnění předmětu veřejné zakázky

všem podstatným okolnostem a povaze veřejné zakázky, zejména pak časové náročnosti výroby

trolejbusů a schvalovacího procesu u Drážního úřadu při posuzování způsobilosti dodávaných

trolejbusů k provozu, v důsledku čehož rozmezí lhůty pro řádné a včasné dodání, zadavatelem

omezené nejzazším datem 30. 9. 2022, k jehož nepřekročení by se měl dodavatel uzavřením

smlouvy na veřejnou zakázku zavázat, adekvátně nepokrývá ani minimální časový harmonogram

plnění při dodávkách trolejbusů, který dle navrhovatele odpovídá době minimálně 13 měsíců ode

dne účinnosti kupní smlouvy.

 

Úřad uzavírá, že zadavatelem stanovený termín pro plnění veřejné zakázky nelze považovat v

šetřeném případě za adekvátní, tedy přiměřený, neboť zadavatel při stanovení termínu pro dodání

požadovaných vozidel zjevně nepřihlédl ke všem skutečnostem s dodáním trolejbusů

souvisejících, a vytváří tak bezdůvodně (i v souvislosti s níže dovozenou možností prodloužení

termínu pro čerpání dotace) překážky hospodářské soutěže, neboť jím stanovený termín pro dodání

trolejbusů brání v účasti potenciálním dodavatelům, kteří by jinak byli způsobilí předmět

plnění dodat.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

17983.html

PM: 8. 2. 2022
ÚOHS S0368/2021 § 48 odst. 4

ZZVZ,

§ 113 ZZVZ

Za předpokladu, že z objasnění MNNC vyplyne, že nabídková cena účastníka zadávacího řízení

je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona

nebo z důvodu veřejné podpory a účastník není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že tato

byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, případně zdůvodnění MNNC neobsahuje

potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, stíhá zadavatele podle § 113 odst. 6

zákona povinnost takového účastníka z účasti v zadávacím řízení vyloučit. Ve všech ostatních

případech je však v souladu s § 48 odst. 4 zákona potenciální vyloučení účastníka zadávacího

řízení v souvislosti s posouzením jeho MNNC pouze na úvaze zadavatele. I kdyby tedy účastník

zadávacího řízení např. neprokázal, že jeho MNNC je způsobena ekonomickými aspekty

výrobního procesu, použitými technickými řešeními či originalitou stavebních prací, dodávek nebo

služeb apod. (tj. důvody demonstrativně vyjmenovanými v § 113 odst. 5 zákona), resp. by svou

MNNC nezdůvodnil vůbec či ji objasnil nedostatečně, avšak potvrdil by skutečnosti vyžadované v

§ 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, je čistě na zadavateli, zda s takovým účastníkem zadávacího

řízení, byl-li vybrán, uzavře smlouvu, pokud nenastaly důvody obligatorního vyloučení dle § 113

odst. 6 zákona. Úřad v této souvislosti pro úplnost uvádí, že naplnění důvodu vyloučení týkající se

MNNC nabídnuté účastníkem zadávacího řízení dle § 48 odst. 4 zákona není zařazeno jako

povinný důvod pro vyloučení vybraného dodavatele do § 48 odst. 8 zákona, jak je zřejmé ze znění:

„Vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou

naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle

odstavce 5 písm. a) až c).“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18017.html

Potvrzeno

rozkladem

R0202/2021

ÚOHS S0560/2021 § 123 ZZVZ,

§ 39 odst. 4

ZZVZ

Zadavatel přistoupil k odeslání nového oznámení o výběru dodavatele dříve, než mu byly

vybraným dodavatelem předloženy doklady potřebné pro posouzení splnění podmínek účasti,

tedy  aniž měl postaveno na jisto, že vybraný dodavatel splňuje podmínky účasti, neboť v době,

kdy odeslal nové oznámení o výběru dodavatele, měl od něj k dispozici pouze jednotné evropské

osvědčení, z jehož obsahu ve vztahu k požadované profesní způsobilosti a technické kvalifikaci

nikterak nevyplývají údaje rozhodné pro jejich splnění.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18019.html

PM: 19. 2. 2022
ÚOHS R0192/2017 § 63 ZZVZ,

§ 23 ZZVZ

Úřad však podle rozsudku NSS uchopil věc nesprávně, neboť postupoval opačně. Je logické

nejdříve zkoumat, zda stav exkluzivity vůbec existuje a teprve poté případně dále zkoumat, zda

byl tento stav způsoben zaviněně. Nebylo postaveno najisto, zda stav exkluzivity vůbec existuje,

přesto je obviněnému vytýkáno, že tento stav zavinil. Úřad zatížil řízení před ním vadou, pokud

nezjistil skutkový stav v takové míře, aby bylo postaveno najisto, zda je splněna formální

podmínka, tedy zda je v případě stěžovatele dán stav exkluzivity či nikoli. Nejvyšší správní soud

Úřadu vytkl, že materiální podmínku posuzoval bez zřetele k období, kdy měl stav exkluzivity

vzniknout. Relevantní smlouva byla uzavřena již v roce 1998, tedy v odlišné právní úpravě, kdy

navíc Česká republika nebyla členem Evropské unie a tehdejší pohled na problematiku stavu

exkluzivity byl zásadně odlišný. Je tedy nutné, aby Úřad posuzoval vznik exkluzivity se zřetelem

na dobu vzniku právního vztahu, relevantní právní úpravu a obchodní zvyklosti v dané době.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18016.html

Na základě rozsudku

NSS č. j. 3 As

60/2020-64 ze dne

30. 11. 2021

ÚOHS S0610/2021 § 127 odst. 2

písm. h)

ZZVZ

Postup zadavatele v zadávacím řízení v období po uplynutí lhůty pro podání nabídek vedený s

navrhovatelem v průběhu roku 2021 a který byl zachycen v zápisech z jednání pracovní skupiny

a na jehož průběhu se osoby jednající za zadavatele a navrhovatele domlouvali v předkládané

emailové komunikaci, je nutné považovat za postup „ověření funkčnosti vybraných parametrů

nástroje“ ve smyslu § 104 písm. a) zákona, který byl v zadávací dokumentaci předvídán.

 

Úřad zdůrazňuje, že považuje za stěžejní okolnost, že zákon v ustanovení § 127 odst. 2 písm. h)

jednoznačně výslovně zakotvuje, že rozhodným okamžikem pro ztrátu možnosti zadavatele zrušit

zadávací řízení z tohoto důvodu, je skutečnost, zda bylo, či nebylo odesláno oznámení o výběru

dodavatele, tedy úkon zadavatele konaný dle § 123 zákona, resp. § 50 zákona. Předmětný

zákonný důvod tak spojuje právo zadavatele zrušit zadávací řízení z tohoto důvodu s okolností,

zda již došlo či nedošlo právě k tomuto úkonu. Nikoliv s úkonem zadavatele spočívajícím v přijetí

rozhodnutí o výběru dodavatele (tedy úkonem zadavatele dle § 122 odst. 1 zákona).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18021.html

PM: 22. 2. 2022
ÚOHS S0064/2022 § 175 odst. 3

písm. f) ZZVZ

Provozovatel EPS zaplatí zvlášť za služby HZS Pardubického kraje  a zvlášť za služby PATROL

group. Na tyto služby musí být hleděno jako na jeden funkční celek, jehož rozdělení by postrádalo

smysl. Úřad konstatuje, že služby HZS Pardubického kraje jsou integrálně provázány se službami

provozu PCO poskytovanými PATROL group, jejichž prostřednictvím se dostávají ke konečným

uživatelům, přičemž obě tyto služby tvoří jeden funkční celek. Služby HZS Pardubického kraje

jsou proto nezbytné pro poskytování služeb provozu PCO, a do předpokládané hodnoty koncese

je tak nutno zahrnout platby za obě tyto služby.

 

Předseda Úřadu ve svých rozhodnutích uvádí, že ust. § 175 zákona nelze vykládat tak, že odst.

1 tohoto ustanovení představuje generální klauzuli, při jejímž nenaplnění není možné platby či

hodnoty do předpokládané hodnoty koncese započítat, byť by splňovaly podmínky některého z

písmen § 175 odst. 3 zákona. Takový výklad by odporoval účelu předmětných ustanovení, a

některé položky jasně splňující podmínky § 175 odst. 3 zákona by nemohly být do předpokládané

hodnoty koncese zahrnuty vůbec. Skutečnost, že určitá platba nevstupuje do obratu dodavatele,

potažmo nenaplňuje doslovně definici uvedenou v § 175 odst. 1 zákona, neznamená, že nemůže

být zahrnuta do předpokládané hodnoty koncese v souladu s § 175 odst. 3 zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18023.html

PM: 23. 2. 2022
ÚOHS S0670/2021/VZ § 119 odst.

1 ZZVZ

Úřad tedy konstatuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil maximální možný

počet referenčních zakázek, které mohou být obsaženy v nabídce, ale pouze stanovil

omezení celkového počtu referenčních zakázek, za které lze udělit body v rámci

hodnoticího kritéria č. 2. Současně má Úřad za to, že zadavatel v zadávací dokumentaci

nestanovil, že se v případě, kdy účastník v nabídce uvede větší počet referenčních

zakázek, než za jaký mu mohou být uděleny v rámci hodnocení body, bude zabývat

pouze takovým počtem referenčních zakázek, za nějž můžou být uděleny body, a že

ostatní referenční zakázky vůbec nebude brát v potaz či že bude nějakým způsobem

rozhodné pořadí, v jakém jsou referenční zakázky pro účely hodnocení uvedeny v

nabídce. (…) Zadavatel tak měl při hodnocení nabídky navrhovatele v rámci hodnoticího

kritéria č. 2 zohlednit všechny referenční zakázky uvedené ve formuláři nabídky

navrhovatele splňující zadávací podmínky a následně přidělit navrhovateli body za max. 5

referenčních zakázek.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18052.html

  PM: 1. 3. 2022
ÚOHS S0670/2021/VZ § 119 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

Úřad na tomto místě předesílá, že pokud jsou předmětem hodnocení referenční zakázky,

jako tomu bylo v šetřeném případě, pak aby byl splněn požadavek dle § 119 odst. 2 písm.

d) bodu 1 zákona (tj. uvedení hodnocených údajů z nabídek odpovídajících kritériím

hodnocení), musí z písemné zprávy o hodnocení nabídek zejména vyplývat, jaké

konkrétní referenční zakázky byly předmětem hodnocení, s uvedením informací, z nichž

je možno dovodit, zda dané referenční zakázky byly zadavatelem bodově hodnoceny

skutečně tak, jak ohodnoceny být měly. V písemné zprávě o hodnocení by tak měl být

uveden zejména název referenční zakázky, identifikace jejího objednatele a datum jejího

provedení. Dále musí být u každé hodnocené referenční zakázky uvedeny případné další

údaje, jež byly předmětem hodnocení a za něž byly zadavatelem přidělovány body. (…) V

případě, že účastník zadávacího řízení předložil v nabídce více referenčních zakázek,

než za kolik mu mohly být v rámci hodnocení přiděleny body, měl zadavatel ve zprávě o

hodnocení dále uvést, které z předložených referenčních zakázek reálně hodnotil (tj.

přiděloval za ně body), a v případě, že účastník neobdržel za hodnocené referenční

zakázky maximální možný počet bodů, měl zadavatel uvést i identifikaci referenčních

zakázek, které do hodnocení nezahrnul, s odůvodněním.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18052.html

PM: 1. 3. 2022
ÚOHS R0002/2022/VZ § 48 odst. 3

ZZVZ

(…) zadavatel jedná plně v souladu se zákonem, když dodavatele, který ve své nabídce

nepředloží doklad prokazující poskytnutí jistoty, vyloučí ze zadávacího řízení. Pro takový

postup zadavatele, který mu přímo vyplývá ze zákona, není rozhodné, ani když

požadovanou jistotu ve lhůtě pro podání nabídek dodavatel fakticky složí na účet

zadavatele, pokud doklad o jejím složení neučiní součástí nabídky. (…) Je tak zřejmé, že

je zadavatel ustanovením § 48 odst. 3 zákona veden k přísnosti v případě neprokázání

složení jistoty, tedy i nepředložení dokladu o jejím složení již v nabídce, nelze tedy v

žádném případě zadavateli vytýkat, že se dopustil porušení zákona, když pouze

následoval jeho literu.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18037.html

PM: 2. 3. 2022
ÚOHS S0656/2021/VZ § 127 odst.

2 písm. d)

ZZVZ

V odůvodnění tak musí být vždy uvedeny všechny důvody hodné zvláštního zřetele

svědčící pro zrušení zadávacího řízení, kterých se zadavatel dovolává, a které musí být

dostatečně konkrétně, jednoznačně a srozumitelně popsány, přičemž odůvodnění musí

obsahovat stejně tak určení okamžiku, od něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů

hodných zvláštního zřetele. Úřad přezkoumává oprávněnost zrušení zadávacího řízení

zadavatelem pouze v rozsahu skutečností, kterými zadavatel odůvodnil zrušení

zadávacího řízení v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, příp. v oznámení o zrušení

zadávacího řízení. (…) Z § 127 odst. 2 písm. d) zákona vyplývá, že pro zrušení

zadávacího řízení dle tohoto ustanovení musí být současně splněny dvě podmínky. První

je podmínka časová, tj. že se důvody pro zrušení vyskytly až v průběhu zadávacího

řízení, a druhá podmínka věcná, která připouští zrušení zadávacího řízení pouze z

důvodů hodných zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po

zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Odůvodnění zrušení

zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona by tak mělo obsahovat nejen

dostatečně konkrétní popis důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které nelze po

zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, ale i konkretizaci okamžiku, s

nímž zadavatel spojuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18047.html

PM: 9. 3. 2022
ÚOHS S0655/2021/VZ § 46 ZZVZ Vzhledem k tomu, že se dodatečně doplňované údaje vztahovaly k prokázání kvalifikace

navrhovatele, má Úřad za to, že zadavatel byl povinen tyto další reference zohlednit a

posoudit, zda jejich prostřednictvím navrhovatel eventuálně splnění kvalifikace prokázal

(pakliže by dospěl k závěru, že původně předložené reference k prokázání kvalifikace

nepostačovaly). Zadavatel dal navrhovateli žádostí ze dne 29. 10. 2021 najevo svůj

zájem ověřit, zda lze přesvědčivě učinit závěr o kvalifikovanosti navrhovatele. Pokud tedy

navrhovatel v návaznosti na předmětnou žádost ze dne 29. 10. 2021 doložil „z opatrnosti“

údaje o dalších referencích, jednalo se dle názoru Úřadu o doplnění dokladů týkajících se

prokázání splnění předmětného kritéria technické kvalifikace zákonem předvídaným

způsobem.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18057.html

PM: 10. 3. 2022
ÚOHS S0508/2021/VZ § 36 odst. 3

ZZVZ

Význam kvality zpracování zadávací dokumentace lze z pohledu zadavatele spatřovat v

tom, že dodavatelé na jejím základě podají vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní

zadavateli jejich hodnocení dle stanovených kritérií hodnocení. V této souvislosti Úřad

odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 33/2007 ze dne 20. 3.

2008, v němž uvedený soud judikoval, že „(…) zadávací dokumentací se tedy rozumí

souhrn všech konkrétních požadavků zadavatele na zpracování nabídky. Z těchto

požadavků pak následně, nad rámec kritérií obsažených v oznámení zadávacího řízení,

vyplynou i podrobná pravidla pro určení, která nabídka je pro zadavatele nejvýhodnější a

která se tak stane nabídkou vítěznou. Základem zadávací dokumentace je tedy co

nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným,

srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který

umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem

a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým

způsobem, jakým měl.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18069.html

PM: 11. 3. 2022
ÚOHS S0578/2021/VZ § 127 odst.

2 písm.

d) ZZVZ

rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 52/2015-108 ze dne 27. 7. 2017 je ve vztahu

k tomuto mj. uvedeno: „Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 1. 2010,

č. j. 2 Afs 64/2009-109, (…)‚ důvody hodné zvláštního zřetele‘ jsou typickým neurčitým

právním pojmem. V zákoně jeho definice obsažena není, a tedy je třeba mu přisoudit

takový význam, který nejlépe odpovídá povaze, smyslu a účelu toho, co zákon o

veřejných zakázkách upravuje. Při interpretaci neurčitého právního pojmu se správní

orgán musí zabývat konkrétní skutkovou podstatou, jakož i ostatními okolnostmi případu,

přičemž sám musí alespoň rámcově obsah a význam užitého neurčitého pojmu objasnit

(…)“. (…) prodeje vstupenek je pro něj ekonomicky výhodnější variantou než přechod na

nový systém. Nikterak však v citovaném odůvodnění nerozvádí své úvahy ohledně

závěru o ekonomické výhodnosti či nevýhodnosti řešení, které by vzešlo ze šetřeného

zadávacího řízení, ani v něm nejsou obsaženy jakékoli podrobnější informace nebo fakta

dokládající, v čem konkrétně tvrzená ekonomická výhodnost či nevýhodnost spočívá,

vyjma konstatování, že „přechod na jiný systém je pro zadavatele spojen se značně

vyššími náklady než pokračování v aktuálním modelu (…). Úvaha zadavatele ohledně

ekonomické výhodnosti či nevýhodnosti pak vyplývá až z jeho vyjádření k návrhu (…).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18056.html

PM: 11. 3. 2022
ÚOHS R0015/2022/VZ § 241 odst.

1 ZZVZ

V zákoně je ochrana práv, resp. aktivní legitimace k podání námitek a návrhu ve věci

přezkumu zákonnosti veřejných zakázek vykládána dle vzoru evropské úpravy poměrně

široce. Podrobně se tímto tématem zabýval např. Nejvyšší správní soud ve svém

rozsudku č. j. 5 Afs 48/2013 ze dne 30. 5. 2014, ve kterém shledal mimo jiné to, že cílem

předmětné evropské směrnice „je umožnit z věcného i osobního hlediska pokud možno

co nejširší přístup k přezkumnému řízení, nicméně při současné snaze eliminovat návrhy,

které jsou očividně obstrukční anebo šikanózní, případně z materiálního hlediska

opožděné proto, že si dodavatel svých práv v době, kdy bylo ještě možné proti postupu

zadavatele zakročit, nehleděl (…) Z hlediska věcné aktivní legitimace není rozhodující ani

to, zda byl žalobce schopen jednoznačně prokázat, že v danou dobu mohl reálně

zadavateli poskytnou poptávané plnění, zcela v intencích všech jeho požadavků.“  (…)

Při posuzování otázky aktivní legitimace navrhovatele je proto třeba následovat široký

přístup v tom smyslu, že aktivně legitimován je takový dodavatel, který by mohl veřejnou

zakázku alespoň hypoteticky získat. Proto je také třeba v tomto konkrétním případě vyjít z

toho, že navrhovatel je společností, která v daném odvětví podniká, přičemž nelze na

základě dostupných údajů učinit závěr, že by se za žádných okolností nemohla úspěšně

ucházet o plnění veřejné zakázky, resp. o její část, neboť zadávací podmínky v tomto

směru několika odlišnými námitkami napadá.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18051.html

PM: 11. 3. 2022
ÚOHS S0429/2021/VZ § 255 ZZVZ (…) ve shodě s Úřadem, je nutno posuzovat návrh z hlediska jeho skutečného obsahu

včetně posouzení toho, zda navrhovatel jedním podáním fakticky podává více návrhů či

zda se jedná o jeden návrh. (…) že obsahem návrhu jsou dvě samostatně

přezkoumatelné a oddělitelné právní otázky, přičemž vyřešení jedné z nich nezávisí na

vyřešení té druhé a naopak. (…) Z obsahu podání navrhovatele ani z jeho argumentace

nijak nevyplývá, že by posouzení obou otázek na sobě mělo být závislé v tom smyslu, že

by přezkoumání jedné z nich vedlo k nemožnosti či neúplnosti přezkoumání druhé z nich.

(…) Skutečnost, že nabídková cena je odvozena od předpokládaného množství

dodávaných jednotek, které mohou, ale také nemusí být v rámci plnění veřejných

zakázek zadávaných na základě rámcové dohody realizovány, je pro způsob výpočtu

kauce irelevantní.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18061.html

potvrzeno

R0006/2022/VZ

PM: 14. 3. 2022

ÚOHS S0429/2021/VZ § 40 odst. 4

ZZVZ

Úřad je toho názoru, že za situace, kdy dojde ke zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele

z důvodu neposkytnutí součinnosti dodavatele při uzavření smlouvy, a tedy nezávisle na

vůli zadavatele, nelze mít za to, že zadávací řízení bylo ukončeno v návaznosti na § 40

odst. 4 zákona. (…) Pokud je však tato snaha zadavatele zmařena ze strany dodavatele,

který byl vybrán, v důsledku neposkytnutí jeho další součinnosti při uzavření smlouvy,

nelze takovou skutečnost přičítat k tíži zadavateli. Ten totiž v zadávacím řízení svou

povinnost – rozhodnout o výběru dodavatele v zadávací lhůtě – naplnil (aniž by tak učinil

v rozporu se zákonem).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18061.html

potvrzeno

R0006/2022/VZ

PM: 14. 3. 2022

ÚOHS S0378/2021/VZ § 89 odst. 5

a 6 ZZVZ

Dle první výjimky, která je uvedena přímo v § 89 odst. 5 zákona, může zadavatel použít

odkaz, kterým zvýhodní, resp. znevýhodní určité dodavatele nebo výrobky, je-li to

„odůvodněno předmětem veřejné zakázky“. Jedná se o případy, kdy zadavatel

odůvodněně prostřednictvím odkazu specifikuje své stávající vybavení, se kterým má být

předmět veřejné zakázky kompatibilní (viz k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Brně

č. j. 62 Ca 51/2007 – 134 ze dne 11. 12. 2009, který byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího

správního soudu č. j. 9 Afs 30/2010 – 182 ze dne 16. 11. 2010), a dále o případy, kdy

zadavatel odkáže na určitý výrobek, jehož pořízení má být teprve součástí předmětu

smlouvy na plnění veřejné zakázky. (…) Druhá výjimka ze zákazu používání odkazů,

které omezují hospodářskou soutěž, je uvedena v § 89 odst. 6 zákona, podle něhož

může zadavatel odkaz použít, pokud stanovení technických podmínek podle § 89 odst. 1

zákona nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. (…) V takovém případě je

zadavatel povinen – u každého odkazu zvlášť – připustit možnost nabídnout rovnocenné

řešení, neboť i kdyby se snad domníval, že obdobné řešení neexistuje, nemusí mít

natolik detailní přehled o všech produktech jednotlivých výrobců na relevantním trhu. (…)

Porušení zákona se totiž zadavatel dopustí již tím, že ačkoliv to předmět veřejné zakázky

umožňoval, nevymezil jej pouze prostřednictvím technických podmínek ve smyslu 89

odst. 1 zákona, nýbrž za účelem jeho specifikace současně použil odkaz dle § 89 odst. 5

písm. a) nebo b) zákona (viz k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af

30/2010-53 ze dne 4. 8. 2011).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18066.html

PM: 16. 3. 2022
ÚOHS S0659/2021/VZ § 49 ZZVZ Úřad tedy (OHS-15986/2021/521/APr ze dne 13. 5. 2021, kterým Úřad zastavil správní

řízení vedené pod sp. ÚOHS-S0146/2021/VZ) konstatoval, že zadavatel mohl přijmout

nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení i po

lhůtě pro vyřízení námitek (§ 49 odst. 2 zákona totiž časově omezuje možnost přijmout

opatření k nápravě spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení toliko

pro případ, že proti zrušení zadávacího řízení nejsou podány námitky) a v cit. případě ani

nebyla narušena transparentnost zadávacího řízení, neboť v daném případě prodleva

mezi rozhodnutím o námitkách a přijetím nápravného opatření nepředstavovala excesivní

lhůtu (zadavatel přislíbil přijetí nápravného opatření dne 11. 3. 2021 v rámci rozhodnutí o

námitkách a dané nápravné opatření přijal dne 22. 4. 2021). Z výše uvedeného však také

plyne, že ačkoli je možné k nápravnému opatření v některých případech přistoupit i

později než s rozhodnutím o námitkách, nesmí tato prodleva přesáhnout mez, kdy by již

mohla být narušena samotná transparentnost zadávacího řízení, a současně pro to musí

existovat legitimní důvod.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18071.html

PM: 18. 3. 2022
ÚOHS R0004/2022/VZ § 46 ZZVZ (…) „zadavatelé obecně nemají povinnost do podrobností zkoumat, zda je technická

kvalifikace předložená dodavatelem pravdivá, pokud dodavatel předloží takové

dokumenty, které zákon k prokázání kvalifikace předpokládá. V takovém případě

zadavatel vychází z dokumentů předložených dodavatelem. Pokud však ohledně

technické kvalifikace vyvstanou pochybnosti, musí zadavatel přistoupit k jejímu ověření. K

takovému ověření pak využívá jak informací, na základě kterých pochybnosti vyvstaly, tak

důkazů předložených dodavatelem, a to jak již v nabídce, tak následně v rámci námitek

proti úkonu zadavatele, kterým zadavatel předmětného dodavatele vyloučil, případně

může sám aktivně činit kroky ke zjištění stavu věci. V rámci takového ověřování není

možné přihlédnout pouze k důkazům svědčícím v neprospěch dodavatele, pokud

dokumenty jím předložené technickou kvalifikaci obecně prokazují zákonem předvídaným

způsobem.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18077.html

PM: 24. 3. 2022
ÚOHS S0654/2021/VZ § 116 odst.

1 ZZVZ

Ve vztahu k hodnocení nabídek v nadlimitním režimu stanoví § 116 odst. 2 zákona

demonstrativní výčet konkrétních možných kritérií kvality; vedle takto vyjmenovaných

kritérií kvality však může zadavatel v nadlimitním režimu zvolit jakékoli jiné další kritérium

kvality, avšak za splnění základní podmínky stanovené v ustanovení § 116 odst. 1

zákona, dle něhož platí, že kritérium kvality musí vyjadřovat kvalitativní, environmentální

nebo sociální hlediska nabízeného plnění a tato hlediska musí být současně spojena s

předmětem veřejné zakázky. Právě souvislost, resp. provázanost, kritéria kvality s

předmětem plnění zadávané veřejné zakázky, a to zejména prostřednictvím smlouvy na

veřejnou zakázku, je základní podmínkou pro využitelnost konkrétního kritéria kvality ve

fázi hodnocení nabídek, neboť jedině tak se efekt tohoto kritéria kvality skutečně projeví

při realizaci veřejné zakázky. (…) Úřad v souvislosti s výše uvedeným akcentuje, že

pokud zadavatel chce v některém z kritérií hodnocení nezbytně zohlednit přímo

zkušenosti dodavatelů, může za tímto účelem využít např. kritérium kvality dle § 116 odst.

2 písm. e) zákona, v rámci kterého lze zohlednit organizaci, kvalifikaci nebo zkušenost

osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky (v případě, že na úroveň

plnění má významný dopad kvalita těchto osob).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18086.html

PM: 31. 3. 2022
ÚOHS S0443/2021/VZ § 6 odst. 2,

§ 36 odst. 1

ZZVZ

K hlavní argumentaci zadavatele, že samostatné zadání jednotlivých částí plnění není

možné z důvodu nutnosti zajištění vzájemné smluvní odpovědnosti mezi dodavateli

jednotlivých plnění a že není možné po zadavateli požadovat, aby obtížně zjišťoval díl

zavinění jednotlivých dodavatelů za nedodržení smluvních závazků, Úřad uvádí, že je sice

možné chápat obavu zadavatele o řešení případných sporů (demonstrovanou na

příkladech nefunkčnosti systému uvedených v bodech 38. a 66. odůvodnění tohoto

rozhodnutí) mezi jednotlivými dodavateli jako oprávněnou, nicméně zadavatel nemůže své

obavy z řešení případných sporů mezi jednotlivými dodavateli při zadávání veřejných

zakázek upřednostňovat na úkor zásad zakotvených v ustanovení § 6 zákona. Jak k

obdobné argumentaci přiléhavě uvedl Krajský soud v Brně ve svém již výše citovaném

rozsudku ze dne 1. 11. 2012 sp. zn. 62 Af 57/2010, „[i] kdyby tedy zadavatele k jeho

postupu vedly na první pohled dobře hájitelné důvody, ať už spojené s jeho nedostatkem

zkušeností s poptáváním příslušného plnění nebo s administrativní výhodností poptávat

plnění jako celek anebo s potřebou eliminovat smluvní (obchodní) rizika spojená s realizací

jednotlivých plnění větším počtem dodavatelů, neznamená to, že by takový postup nemohl

vykazovat prvky skryté diskriminace ve vztahu k jiným dodavatelům…“. Úvahy, resp.

argumenty vztahující se k těmto důvodům pro širší vymezení veřejné zakázky přitom

označil soud za nepodstatné. Stejně tak nemůže obstát ani argumentace zadavatele

spočívající v přirovnání plnění předmětné veřejné zakázky k plnění veřejné zakázky na

stavební práce, kdy je smlouva uzavírána s tzv. generálním dodavatelem a ten pak

realizuje práce pomocí subdodavatelů. Skutečnost, že se zadavatel chce vyhnout

smluvním rizikům plynoucím z participace většího počtu dodavatelů, není ospravedlněním

pro omezení hospodářské soutěže.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18091.html

potvrzeno

ÚOHS-

R0023/2022/VZ,

PM: 4. 4. 2022

ÚOHS S0653/2021/VZ § 6 odst. 2,

§ 36 odst. 1

ZZVZ

Obviněný ve svém vyjádření argumentuje, že potenciální dodavatelé byli oprávněni využít

poddodavatele, nebo mohli podat nabídku jako sdružení. Úřad tuto argumentaci

obviněného odmítá, jelikož se nelze dovolávat zákonnosti vymezení předmětu veřejné

zakázky jen s odkazem na to, že potenciální dodavatelé mohou vždy vytvářet

sdružení/společnosti a využívat poddodavatele, neboť tyto zákonné „instituty“ je nutno

vnímat z pohledu potencionálních dodavatelů jako alternativy při jejich rozhodování, zda

se daného zadávacího řízení budou/nebudou účastnit. Z uvedeného tak vyplývá, že nelze

odůvodňovat vymezení předmětu veřejné zakázky „možností“ podat společnou nabídku

(resp. žádost o účast) jakožto společník společnosti podle § 2716 a násl. občanského

zákoníku a „možností“ využití poddodavatele podle § 105 zákona. Dle Úřadu je při

posouzení zadávacích podmínek z pohledu zásady zákazu diskriminace stanovené v § 6

odst. 2 zákona rozhodující, zda jsou potenciální dodavatelé schopni předmět veřejné

zakázky plnit samostatně, tedy bez využití poddodavatele, což Úřad zjišťoval v rámci jím

provedeného průzkumu trhu.

 

Citovaný rozsudek (rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11.

2012) jinými slovy judikuje, že zadavatel se může dopustit porušení zásady zákazu

diskriminace v jeho skryté (nepřímé) podobě i v situaci, kdy sice všechna předmětná plnění

mohl poptávat v rámci jedné veřejné zakázky (jednalo-li se tedy o plnění svým charakterem

totožná či obdobná), ale nevyužil přitom možnosti odstranit či zmírnit případné omezení

konkurenčního prostředí tím, že veřejnou zakázku rozdělí na části, pokud to její povaha

připouštěla, což je zde šetřený případ. Dle citovaného rozsudku nejde tedy přitom o to, že

by byl obviněný nucen činit něco (rozdělit veřejnou zakázku na části), co mu zákon

neukládá, ale o to, že obviněný musí využít všechny možnosti, které mu zákon (byť jako

možnost, nikoli povinnost) dává, k tomu, aby se v zadávacím řízení diskriminace (resp.

omezování konkurenčního prostředí) nedopouštěl. V šetřeném případě jde o příliš široce

vymezený předmět veřejné zakázky, jelikož tento je tvořen „několika jednotlivými

plněními“, kdy jejich společným zadáním, resp. uzavřením smlouvy s jediným dodavatelem

dochází k omezení okruhu potenciálních dodavatelů a tedy hospodářské soutěže jako

takové, neboť byli diskriminováni ti dodavatelé, kteří by mohli podat nabídku na jednotlivá

plnění, nicméně nebyli schopni vlastními silami nabídnout plnění jako celek. Přestože

zadavatel postupoval vůči všem potenciálním dodavatelům předmětné veřejné zakázky

shodně, ve svém důsledku některé z nich (skrytě) diskriminoval, a svým postupem

významně omezil hospodářskou soutěž právě porušením zásady zákazu diskriminace.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18100.html

potvrzeno

R0027/2022/VZ,

PM: 12. 4. 2022

ÚOHS S0031/2022/VZ § 127 odst. 2

písm. d)

ZZVZ

Ve správním řízení je sporné, zda jsou splněny podmínky pro zrušení zadávacího řízení

zadavatelem dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, konktrétně, zda dikci předmětného

ustanovení zákona naplní následující důvodu: „Důvody jsou ekonomické, které zadavatel

nezpůsobil. V zadávacím řízení zůstali pouze dva účastníci zadávacího řízení, kteří se na

základě hodnocení podle ekonomické výhodnosti nabídek umístili na 5. a 6. místě. Podle

hodnocení se jedná o nabídky pro zadavatele nejméně ekonomicky výhodné.“.

 

V daném případě se zadavatel v podstatě omezil toliko na vágní konstatování, že se v

zadávacím řízení „vyskytly“ nabídky s nižšími nabídkovými cenami, než obsahují nabídky

zbylých (nevyloučených) dodavatelů, a to bez jakéhokoliv bližšího a sofistikovanějšího

rozboru cenové hladiny na relevantním trhu či jiného adekvátního zdůvodnění

zadavatelova postupu. Je rovněž nezbytné podotknout, že ani zadávací dokumentace

neobsahovala ustanovení vztahující se k danému aspektu, ve kterých by si zadavatel např.

předem vymínil, jaké podmínky již pro něj nejsou akceptovatelné.

 

Lze tedy uzavřít, že zadavatel tím, že v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedl

důvod pro zrušení spočívající v tom, že „(…) ze šesti zbývajících účastníků zadávacího

řízení vybráno pět dodavatelů k uzavření rámcové dohody. Tito vybraní dodavatelé, byl[i]

v souladu se zadávacími podmínkami vyzváni k předložení originálů nebo ověřených kopii

dokladů o kvalifikaci v rozsahu, který nebyl již předložen v průběhu zadávacího řízení,

nebo je již zadavatel neměl k dispozici. Z pěti vybraných dodavatelů celkem čtyři

nepředložili ve stanovené lhůtě požadované dokumenty v požadované formě a byl[i] ze

zadávacího řízení vyloučeni. Také další kroky spojené s další administrativní činností,

hodnocením nabídek a opakovaným výběrem dodavatelů jsou časově a administrativně

náročné a nepřiměřené. Zadavatel se z důvodu takového dalšího postupu a nevýhodnosti

procesní ekonomie u tohoto zadávacího řízení rozhodl o zrušeni zadávacího řízení.

Důvody jsou ekonomické, které zadavatel nezpůsobil. V zadávacím řízení zůstali pouze

dva účastníci zadávacího řízení, kteří se na základě hodnocení podle ekonomický

výhodnosti nabídek umístili na 5. a 6. místě. Podle hodnocení se jedná o nabídky pro

zadavatele nejméně ekonomicky výhodné“, který však nelze považovat za důvod hodný

zvláštního zřetele, který se vyskytl v průběhu zadávacího řízení, pro který nelze po

zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, jelikož z rozhodnutí o zrušení

zadávacího řízení nelze dovodit, že by zbývající nabídky účastníků zadávacího řízení byly

pro zadavatele z objektivních důvodů neakceptovatelné, porušil postup stanovený v § 127

odst. 2 písm. d) zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18107.html

PM: 13. 4. 2022
ÚOHS R0009/2022/VZ § 6 odst. 2,

§ 36 odst. 1

ZZVZ

Obecně lze souhlasit s navrhovatelem v tom, že pokud předchozí dodavatel veřejné

zakázky, kterou plnil řádně, nesplňuje podmínky kvalifikace navazující, zcela totožné

veřejné zakázky, jedná se o indicii, že by zadávací podmínky mohly být nepřiměřené

(nedůvodně přísné). Na druhou stranu lze obecně považovat za legitimní, pokud se

zadavatel při zadávání navazující veřejné zakázky snaží přizpůsobit pokroku a chce ještě

více zvýšit kvalitu poptávaných služeb, a proto od nového dodavatele požaduje více

znalostí, zkušeností a větší ekonomickou stabilitu než od dodavatele předchozího;

zadavatel však musí být schopen stanovení podmínek kvalifikace objektivně zdůvodnit

v návaznosti na jeho oprávněné potřeby.

 

Skutečnost, že zadavatel při stanovení minimální výše ročního obratu dodrží § 78 odst. 2

ZZVZ, však automaticky neznamená, že současně dodrží zásadu přiměřenosti zakotvenou

v § 6 odst. 1 ZZVZ – její naplnění je třeba posuzovat vždy podle okolností konkrétního

případu. Jak bylo uvedeno v rozhodnutí ze dne 9. 9. 2021, „i požadavek, který splňuje limit

minimálního ročního obratu dle § 78 odst. 2 zákona, může být s ohledem na okolnosti

případu rozporný se zásadou přiměřenosti. Proto by zadavatelé neměli k nastavení

minimálního ročního obratu přistupovat tak, že budou vždy požadovat minimální obrat

nejvyšší možný, ale také by měli zvážit, jaká částka obratu je přiměřená náročnosti plnění

zadávané zakázky. Například u zakázky se značnou předpokládanou hodnotou, jejíž

plnění však lze předpokládat v horizontu řady let, lze zpravidla očekávat, že se její plnění

určitým způsobem rozloží mezi jednotlivá léta, tedy v žádném roce pravděpodobně nebude

splněno to, co odpovídá celé předpokládané hodnotě. Pak by se minimální roční obrat ve

výši celého dvojnásobku předpokládané hodnoty jistě mohl jevit jako nepřiměřený,

zejména pokud by z důvodu takto nastaveného obratu byla výrazně omezena hospodářská

soutěž o zakázku“.

 

Skutečnost, že výše zadavatelem požadovaného ročního obratu v posuzovaném případě

představuje méně než polovinu předpokládané hodnoty koncese a pouze cca pětinu

nejvyšší možné přípustné výše stanovené podle § 78 odst. 2 ZZVZ, o přiměřenosti tohoto

požadavku nic nevypovídá, neboť v tomto srovnání není nijak zohledněna délka trvání

koncese. Pokud by zadavatel koncesi zadával na odlišnou dobu, byly by výsledné hodnoty

jiné, vybraný dodavatel přitom bude v jednotlivých letech vykonávat víceméně totožné

činnosti (provozovat vodovod, kanalizaci a ČOV v obci Řitka) a vykazovat obdobný roční

obrat.

V posuzovaném případě má proto mnohem větší relevanci srovnání předpokládané

hodnoty koncese za každý rok jejího plnění a požadovaného minimálního ročního obratu.

Předpokládaná hodnota koncese za dobu jejího trvání (tj. za 10 let) činí 48 860 000 Kč bez

DPH. Předpokládaná roční hodnota koncese (tj. předpokládaný roční obrat dodavatele)

tak činí 4 886 000 Kč bez DPH.

Pokud tuto částku srovnáme s prohlášením zadavatele i Úřadu, že by zadavatel mohl

požadovat minimální roční obrat až do výše 97 720 000 Kč, je dle mého přesvědčení nutné

dospět k závěru, že by se v takovém případě jednalo o zcela nepřiměřenou zadávací

podmínku (požadovaný minimální roční obrat dodavatele v každém ze 3 předcházejících

účetních období by byl 20x vyšší než předpokládaný roční obrat dosažený realizací

koncese).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18112.html

PM: 14. 4. 2022
ÚOHS R0033/2022/VZ § 211 odst. 6

ZZVZ

Podle ustanovení § 211 odst. 6 zákona platí, že „[p]ři komunikaci uskutečňované

prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky

adresáta“. Dle zákona je dokument doručen už dodáním dokumentu do datové schránky

příjemce, tedy nikoliv až když dokument příjemce otevřením datové schránky přijme. Není

přitom rozhodné, zda je adresátem zadavatel nebo dodavatel. Jedná se tak o zvláštní

úpravu doručování oproti § 17 a 18a ZEÚ, která musí být při zadávání veřejných zakázek

aplikována. Fakt, že tato skutečnost vyžaduje daleko častější kontrolu obsahu datových

schránek jak na straně zadavatelů, tak i dodavatelů, na výše uvedeném nemůže nic

změnit. Neobstojí tudíž argumentace navrhovatele obsažená na str. 2 a 3 rozkladu, že v

šetřeném případě „[z]aslání návrhu Zadavateli prostřednictvím datové schránky tak bylo z

uvedených důvodů vyloučeno“, a že např. „[d]okument se považuje za doručený až

desátým dnem ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, pokud se osoba,

která má přístup k danému dokumentu, do datové schránky nepřihlásí“.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18089.html

PM: 5. 4 .2022
ÚOHS R0037/2022/VZ § 138 odst. 1

ZZVZ

Nemohu souhlasit s Úřadem, že by se v případě rozvoje programového vybavení jednalo

o běžnou službu. Rozvojem programového vybavení dodavatel bude na základě

požadavků zadavatele měnit či rozšiřovat funkcionality stávající verze softwaru, což je

vysoce individualizované plnění, které v žádném případě nelze označit za běžné. Již jen

samotná fáze, při které zadavatel specifikuje své požadavky na rozvoj systému, často

obsahuje složitou komunikaci, ladění vzájemných představ, možných výsledků. Dále pak

jde ale především o fázi realizace, návrhu výsledku, testování, nasazování a dalších

úkonů, které dané plnění dělají složité a nemožné k označení spojením „běžná služba“.

Jak vyplývá z bodu 28 odůvodnění tohoto rozhodnutí, rozvoj systému či jeho modernizace

v tomto případě znamená přidávání významné nebo zcela nové vlastnosti a funkce

programu nebo její zásadní změnu. Ve vztahu ke konkrétnímu informačnímu systému tak

rozvoj vyžaduje kreativitu a může být i personálně náročný. K tomu přistupuje i rychlost, s

jakou je možné požadavek na rozvoj systému vyřídit. Zcela jistě se také jedná o plnění

komplexní, které není opakované ve smyslu zaměnitelnosti.

 

Samostatnou otázkou pak je, zda může být rozvoj programového vybavení ASPE

považován za obecně dostupnou službu. V případě programového vybavení ASPE se

jedná o specifické plnění poskytované pouze společností IBR. Pro možnost jejího

poskytování je navíc nutné, aby byl dodavatel zapojen v partnerském programu

společnosti IBR, což samo o sobě může vylučovat obecnou dostupnost. Není rozhodné,

že partnerský program není za splnění podmínek uzavřen a zda společnost IBR ovlivňuje,

kdo může do partnerského programu vstoupit. Pokud není služba, kterou zadavatel

poptává v dynamickém nákupním systému obecně dostupná, nemůže být v dynamickém

nákupním systému poptávána. Jednoznačná odpověď na tuto otázku však není nezbytná,

neboť jsem již výše shledal důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí. Jak také uvádí

komentářová literatura, „musí jít především o plnění, jež lze na trhu poptávat a jež je možné

bez spolupůsobení jakýchkoliv zvláštních podmínek dodat. Musí tedy jít o takové plnění,

které nevykazuje žádná specifika, nevyžaduje si zvláštní proceduru pro přípravu ani pro

vlastní realizaci.“ (Vilém PODEŠVA, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR,

Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK. Zákon o zadávání veřejných zakázek:

Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18120.html

PM: 22. 4. 2022
ÚOHS R0028/2022/VZ § 6 odst. 1 a

2, § 36 odst. 1

ZZVZ

Úřad v návaznosti na provedený průzkum trhu zjistil, že na evropském trhu figuruje až 6

dodavatelů vodíkových autobusů, způsobilých podmínku referenční zkušenosti splnit. V

této souvislosti považuji za vhodné podotknout, že zadávací podmínky stanoví zadavatel,

načež není žádoucí, aby se Úřad soutěžitelů na trhu dotazoval na návrhy vhodnějších

formulací referenční zkušenosti, jak navrhuje navrhovatel v rozkladu. Úřadem formulované

dotazy v rámci průzkumu trhu mám za přiměřené zjišťovaným skutkovým otázkám. S

ohledem na Úřadem učiněná zjištění je však třeba konstatovat, že ani v evropském

kontextu tak není trh s vodíkovými autobusy příliš rozšířený, přičemž je nutno přihlédnout

též ke skutečnosti, že řada z evropských dodavatelů se z důvodů na vlastní straně

zadávacích řízení v České republice standardně neúčastní a podání nabídky

(přizpůsobené konkrétním požadavkům zadavatele) ani nezvažuje.

 

Skutečnost, že účast zahraničních dodavatelů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku

není žádným způsobem omezována, ještě neznamená, že tito dodavatelé tvoří přirozený

a obvyklý okruh možných dodavatelů na předmět veřejné zakázky. Jinými slovy, existence

zahraničního dodavatele, způsobilého splnit podmínky technické kvalifikace, není sama o

sobě způsobilá vyvrátit potenciálně diskriminační charakter stanovené referenční

zkušenosti, neboť přihlédnout je nutno za daných okolností též k faktické situaci na českém

trhu.

 

Zadavatel požadavek referenční zkušenosti zdůvodnil zejména potřebou zajistit

bezpečnost poptávaných vodíkových autobusů a rovněž schopnost dodavatele dodržet

stanovený termín dodání. Ve vztahu k prvnímu jmenovanému důvodu však lze souhlasit

s navrhovatelem, že bezpečnost vozidel je zajištěna zejména platnou legislativou a

procesem homologace, načež nelze považovat za důvodnou obavu, že budou zadavateli

dodána vozidla nezpůsobilá provozu. V tomto smyslu považuji ve shodě s navrhovatelem

za nepodloženou též argumentaci Úřadu v bodech 124-125 odůvodnění napadeného

rozhodnutí, zpochybňující a zlehčující schopnost navrhovatele vodíkový autobus vyrobit.

Pro takový závěr absentují v napadeném rozhodnutí relevantní skutková zjištění.

Implicitní zjištění Úřadu, že poptávaný předmět veřejné zakázky – vodíkové autobusy –

představuje natolik specifické a složité plnění, ve vztahu ke kterému tvoří referenční

zkušenost nezbytný předpoklad jeho řádného plnění, tedy nebyl ze strany Úřadu

dostatečně odůvodněn. V tom shledávám dílčí nepřezkoumatelnost napadeného

rozhodnutí.

 

S přihlédnutím k presumpci odbornosti dodavatele nelze automaticky předpokládat, že by

nabídku podávali dodavatelé, kteří vodíkové autobusy vůbec nebudou schopni dodat či by

na sebe přebírali nepřiměřené riziko v podobě významných smluvních sankcí. Riziko

vadného plnění je pak objektivně dáno vždy, a to obecně vzato i u dodavatele, který

podmínky referenční zkušenosti naplní.

Dospěl jsem proto k závěru, že Úřad nedostatečně zohlednil skutečnost, že trh s

vodíkovými autobusy představuje rozvíjející se trh, v čemž jsem shledal též nesprávné

posouzení věci.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18126.html

PM: 27. 4. 2022
ÚOHS S0459/2021/VZ § 6 odst. 1 a

2, § 36 odst.

1 ZZVZ

Předseda Úřadu uvádí, že zadávací podmínka týkající se předmětu plnění a postup

zadavatele je zcela transparentní. V návrhu smlouvy je stanovena lhůta realizace 20

měsíců od účinnosti smlouvy, která platí v případě prodloužení dotace, v případě jejího

neprodloužení však není možná a vybraný dodavatel bude vyzván k potvrzení, zda by byl

schopen realizovat zakázku do 5. 7. 2022. Pokud tuto svou schopnost nepotvrdí, bude

vyloučen ze zadávacího řízení se současným vrácením jistoty. Pokud by termín plnění

přijal, bude s ním uzavřena smlouva s datem plnění do 5. 7. 2022 pro Uherskohradišťskou

nemocnici. Předseda Úřadu konstatuje, že dodavatelé z jednoznačných zadávacích

podmínek věděli, že mají sestavit nabídku pro plnění ve lhůtě 20 měsíců a být připraveni,

že může dojít ke zkrácení lhůty plnění.

 

Zadavatel vymezením předmětných zadávacích podmínek ponechal otevřenou tu

možnost, že by rychlejší realizace byl skutečně někdo schopen a zadávací řízení by nebylo

třeba rušit a následně vypisovat znova, pokud by mohl zadavatel k financování využít např.

jiné dotační výzvy. Stanovení lhůty k plnění není dle předsedy Úřadu nepřiměřené a

omezující hospodářskou soutěž. Předseda Úřadu je přesvědčen, že zadavatel zahájil

zadávací řízení s dostatečným časovým předstihem. Podstatným aspektem toho, že lze

postup zadavatele označit za souladný se zákonem, je přitom také skutečnost, že při

nemožnosti plnění v kratším termínu bude dodavateli vrácena jistota.

Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí uvádí, že „[p]okud by za této situace bylo

rozhodnuto naopak, znamenalo by to, že nelze zahajovat zadávací řízení s dotacemi v

případě, kdy se blíží konec dotačního období či termínu, dokdy byla dotace schválena,

protože pouze „možnost“ jejího prodloužení by ani za výše nastavených podmínek nebyla

dostatečnou zárukou pro dodavatele a zadavatel by tak vždy v případě prodloužení

zadávacího řízení jednak čelil tvrzením o nemožnosti plnění ve zkrácené lhůtě dodat a

jednak nemožnosti legitimně zrušit zadávací řízení.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18129.html

PM: 29. 4. 2022
ÚOHS R0039/2022/VZ § 255 odst. 1

ZZVZ

Podle § 255 odst. 1 zákona se výše kauce odvíjí od nabídkové ceny navrhovatele, přičemž

pouze v případě, že nelze celkovou nabídkovou cenu stanovit, je navrhovatel povinen

složit kauci v paušální výši 100 000 Kč. V méně složitých případech, než je tento, bývá

typickou rozhodnou skutečností pro výpočet kauce to, zda došlo k podání návrhu před

nebo po podání nabídky, neboť od toho se odvíjí, zda je zde nějaká nabídka, která by

vyjadřovala vůli navrhovatele veřejnou zakázku plnit a za jakých podmínek, včetně

podmínek cenových. Zjednodušeně řečeno, pokud zde taková nabídka je, počítá se kauce

podle procentního kritéria, pokud zde nabídka není, platí se kauce v paušální částce,

protože s ohledem na absenci nabídky nelze nabídkovou cenu stanovit (předseda Úřadu

si je vědom situací, kdy nabídka podána je, ale nabídkovou cenu pro výpočet kauce

stanovit nelze, což však není pro tento případ podstatné).

 

V posuzované věci však navrhovatel odstoupil ze zadávacího řízení (odvolal svoji nabídku)

před podáním návrhu na zahájení správního řízení. Cena, kterou navrhovatel nabídl, ani

nabídka samotná tak v době podání návrhu již nebyla pro žádnou stranu závazná, neboť

navrhovatel se svojí nabídkovou cenou již nechtěl soutěžit o veřejnou zakázku. V okamžik

podání návrhu tak zde již nebyla nabídková cena, ze které by bylo možno procentní sazbou

určit výši kauce. Platí tedy, nabídkovou cenu nebylo možno určit. Navrhovatel tak nemůže

úspěšně tvrdit, že kauce měla být složena ve výši 1 % z nabídkové ceny 5 000 000 Kč,

tedy ve výši 50 000 Kč. Kauce měla být složena ve výši 100 000 Kč (viz věta druhá ust.

§ 255 odst. 1 zákona).

 

Z výše uvedeného je zřejmý modus operandi navrhovatele, který podá nabídku s

nabídkovou cenou ve výši 5 000 000 Kč nebo 5 000 100 Kč do zadávacích řízení, v nichž

předpokládaná hodnota veřejné zakázky je stanovena v několikanásobné výši (v desítkách

milionů), než je navrhovatelova nabídková cena. Navrhovatel tak při podání návrhu na

zahájení správního řízení vypočítá kauci z 1 % nabídkové ceny, čímž dosáhne nejnižší

možné zákonné kauce, jakou je třeba složit ve lhůtě pro podání návrhu. Nabídky podávané

navrhovatelem obsahují zásadní nedostatky, případně odstoupí ze zadávacího řízení před

podáním návrhu, přičemž se vždy odvolává na nastavení zadávacích podmínek v rozporu

se zákonem. Pokud navrhovatel spatřuje nezákonnost zadávacích podmínek, nic ho

nenutí k podání nabídky, navrhovatel může využít institutu námitek, potažmo následně

podat návrh k Úřadu bez podání nabídky. V takovém případě by však byl povinen v souladu

s větou druhou § 255 odst. 1 zákona složit kauci ve výši 100 000 Kč.

Obdobně ve zdejším případě navrhovatel podal nabídku s nabídkovou cenou 5 000 000

do zadávacího řízení na veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota činí 48 200 000 Kč

bez DPH a ze zadávacího řízení před podáním návrhu odstoupil.
Obecně je tak třeba říci, že podávání nabídek ve výši, z nichž následná kauce je pak onou

minimální kaucí, aniž by nabídka byla zjevně nabídkou schopnou soutěže v tom nejširším

slova smyslu (uvedené nelze vztahovat na nabídky, jejichž dílčí nedostatky lze v

zadávacím řízení zhojit, ať již k němu zadavatel, potažmo dodavatel, přistoupí či nikoliv),

je zjevným zneužitím práva, jež nepožívá právní ochrany.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18132.html

PM: 27. 4. 2022
ÚOHS S0184/2022 § 65 odst. 1

a § 145

ZZVZ

Jednací řízení bez uveřejnění, které má na soutěž o návrh navazovat, je druh zadávacího řízení,

v němž je výrazně omezena hospodářská soutěž, tudíž jeho použití akceptovat, pouze pokud

soutěž o návrh proběhne podle ZZVZ. Aby použití jednacího řízení bez uveřejnění navazujícího

na soutěž o návrh neškodilo hospodářské soutěži, měla by být soutěž o návrh přístupná

neomezenému počtu dodavatelů. Současně je však nezbytné, aby mezi těmito dodavateli

proběhla soutěž o návrh transparentním způsobem, resp. v souladu se zásadami uvedenými v

§ 6 ZZVZ, což je zajištěno povinností provést ji formalizovaným způsobem dle pravidel stanovených

ZZVZ. Nebylo-li tedy v důsledku postupu zadavatele oznámení o zahájení soutěže o návrh

uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek, nebyla splněna ani podmínka stanovená v § 145 odst.

1 ZZVZ, ani podmínka pro použití jednacího řízení bez uveřejnění vyplývající z § 65 odst. 1 ZZVZ,

aby soutěž o návrh byla realizována dle pravidel stanovených v § 143 a násl. ZZVZ.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18140.html

PM: 6.5. 2022
ÚOHS S0333/2021 § 241 ZZVZ Podle ustanovení § 241 odst. 1 ZZVZ musí být naplněny dvě podmínky: 1) musí se jednat

o dodavatele; 2) dodavateli hrozí nebo vznikla újma.

První podmínka – definice dodavatele je obsažena v ustanovení § 5 ZZVZ, které stanoví, že

dodavatelem se rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací,

nebo více těchto osob společně. Úřad konstatuje, že pojem dodavatel je třeba v souladu s jeho

definicí v ustanovení § 5 ZZVZ vykládat i pro účely ustanovení § 241 odst. 1 ZZVZ.

O poddodavateli pak lze tedy v obecné rovině uvažovat v tom smyslu, že spadá pod tuto širokou

definici dodavatele, pokud zboží, služby či stavební práce, které jsou předmětem plnění (či části)

veřejné zakázky, nabízí, byť by to bylo prostřednictvím jiného dodavatele, který podává v

zadávacím řízení nabídku.

Druhá podmínka – jako obvyklá újma je rozhodovací praxí aprobována zejména újma spočívající

ve ztrátě možnosti ucházet se o veřejnou zakázku, a tedy ztráta možnosti následně z realizace

předmětu plnění profitovat. Úřad je toho názoru, že zákon nestanovuje, že by újma musela být

„přímá“ a je přípustné, aby se jednalo i o újmu nepřímou či zprostředkovanou. V tomto smyslu lze

dospět k obecnému závěru, že i poddodavateli, minimálně jedná-li se o poddodavatele

dodávajícího klíčové součásti celkového plnění, může zprostředkovaně potenciálně hrozit či

vzniknout újma v důsledku nemožnosti dosažení zisku z poddodavatelského vztahu, pokud ztratí

možnost s příslušným dodavatelem uzavřít poddodavatelskou smlouvu na plnění části

předmětu veřejné zakázky.
Obecný závěr – poddodavatel může být osobou, která je oprávněna podat námitky proti stanovení

zadávacích podmínek, nicméně je vždy třeba přihlédnout ke konkrétním skutkovým okolnostem

v šetřeném případě.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18142.html

Potvrzeno

rozkladem

R0030/2022

ÚOHS S0126/2022 § 99 odst. 1

ZZVZ

Zadavatel a Státní fond dopravní infrastruktury uzavřeli „Dodatek č. 1 k Rámcové smlouvě o

financování projektu“, kterým došlo ke změně smlouvy o financování v tom smyslu, že naplnění

indikátoru „Úspora času v silniční dopravě“ již není povinné, a povinným k naplnění zůstal pouze

indikátor „Počet zařízení a služeb ITS“. Úřad měl podezření na změnu zadávacích podmínek

v rozporu se ZZVZ. Zadavatel uzavřením dodatku č. 1 po lhůtě pro podání nabídek formálně

změnil podmínky uvedené ve smlouvě o financování tak, že indikátor „Úspora času v silniční

dopravě“ nově označil jako indikátor nepovinný k naplnění. Tuto změnu zadavatel označil jako

nápravu administrativního pochybení ze strany poskytovatele dotace spočívajícího v chybném

označení předmětného indikátoru ve smlouvě o financování, přičemž Státní fond dopravní

infrastruktury uvedené tvrzení zadavatele potvrdil.

Úřad dovodil, že v případě podmínky týkající se indikátoru „Úspora času v silniční dopravě“

uvedené ve smlouvě o financování se nejedná o zadávací podmínku, proto na uvedený postup

zadavatele, tj. změnu podmínek uvedených ve smlouvě o financování, nelze aplikovat ustanovení

§ 99 odst. 1 ZZVZ, podle kterého zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může

zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných

nabídek nebo nabídek.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18150.html

PM: 14. 5. 2022
ÚOHS R0041/2022 § 255 ZZVZ Nabídka s nabídkovou cenou 5 000 000 Kč (výrazně nižší než ostatní nabídkové ceny) byla

navrhovatelem podána pouze za účelem zajistit si právě co nejnižší kauci, a nikoliv za účelem

vážně míněné účasti v zadávacím řízení.

Zjevná je finanční výhoda, kterou takovýto postup navrhovateli přináší a která jej k němu zřejmě

motivuje. Pokud by navrhovatel nepodal nabídku a pouze podal námitky proti zadávacím

podmínkám (přičemž v takovém postupu mu nic nebrání), pak by při podání návrhu na přezkum

postupu zadavatele byl vzhledem k absenci nabídkové ceny povinen podle § 255 odst. 1 ZZVZ

složit kauci v její „paušální“ výši 100 000 Kč. Složení kauce v nižší výši pak navrhovateli v prvé

řadě skýtá tu výhodu, že je v podobě složené kauce vázán menší objem jeho finančních

prostředků. V případě, že podle § 255 odst. 3 nebo odst. 4 ZZVZ kauce či její část připadne státu,

pak nižší kauce pro navrhovatele znamená rovněž nižší nenávratnou ztrátu finančních prostředků.

V tomto postupu není možné spatřovat nic jiného než snahu obejít ustanovení § 255 ZZVZ ohledně

výše kauce. Pokud by postup zadavatele měl být doveden do důsledků, pak by zákonem upravená

kauce ve výši 100 000 Kč, která se uplatní v případech, kdy není možné stanovit nabídkovou cenu,

byla zcela zbytečná.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18155.html

Prvostupňové

rozhodnutí:

S0053/2022

ÚOHS S0201/2022 § 18 odst. 1,

2 ZZVZ

Existence, či naopak absence, funkční souvislosti se dovozuje zejména na základě účelů a cílů,

pro které jsou veřejné zakázky zadávány. Otázka návaznosti jednotlivých plnění veřejných

zakázek je pouze jedním (nikoliv však jediným) z hledisek, na základě kterého lze určit, zda se

jedná o samostatné veřejné zakázky, či o veřejnou zakázku rozdělenou na dílčí plnění. Stejně tak

nehraje roli, zda došlo k samostatným výběrovým řízením na dodavatele, zda byly vydány k

veřejným zakázkám samostatné dokumenty orgánů veřejné správy opravňující započetí plnění

dle smluv či zda je plnění na základě smluv fyzicky, technicky či organizačně rozdílné, oddělené

či oddělitelné, jak se uvádí v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R457/2014/VZ-

08304/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016, tj. že „plnění nemusí být plněními totožnými nebo

vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez plnění druhého).“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18169.html

PM: 20. 5. 2022
ÚOHS S0130/2022 § 123 písm.

b) ZZVZ

Vzhledem k tomu, že obviněný nedodal ostatním účastníkům zadávacího řízení potřebné údaje,

je zjevné, že k ovlivnění výběru dodavatele dojít mohlo, neboť nelze vyloučit, že kdyby zadavatel

dodržel pravidlo stanovené zákonem a odeslal oznámení o výběru dodavatele podle § 123 zákona

ostatním účastníkům zadávacího řízení včetně všech náležitostí, mohli by tito předložené údaje

posoudit a následně napadnout námitkami, na základě nichž, pokud by jim ze strany obviněného

bylo vyhověno, by mohlo dojít i ke zrušení oznámení o výběru dodavatele, a v konečném důsledku

i k následnému uzavření rámcové dohody s jiným dodavatelem.

 

V případě přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ není výlučně vyžadováno prokázání

vlivu na výběr dodavatele, postačí takové jednání (postup) zadavatele, které mohlo mít

potenciální vliv na výběr dodavatele.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18164.html

PM: 25. 5. 2022
ÚOHS R0040/2022 § 6 odst. 1

ZZVZ

Z dokazování provedeného Úřadem i z podkladů předložených zadavatelem tak jednoznačně

vyplývá, že situace u výrobců autobusů se v průběhu času výrazným způsobem mění. Nelze tak

vyloučit, že pokud by byli osloveni výrobci autobusů v současné chvíli, mohla by být lhůta pro

výrobu autobusů kratší a mohlo by se stát, že by více z nich bylo schopno dodat autobusy ve lhůtě

do 6 měsíců. Nicméně by také mohla nastat situace úplně opačná, tedy že by žádný z již

oslovených výrobců nebyl schopen autobusy ve lhůtě 6 měsíců dodat. Takovou proměnlivost na

trhu však nelze přičítat k tíži zadavatele, jak to fakticky učinil Úřad v daném případě. Aby totiž bylo

možné provést relevantní posouzení přiměřenosti lhůty stanovené zadavatelem, bylo by nutné

vycházet z průzkumu, který by byl datován k rozhodnému okamžiku.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18172.html

Prvostupňové

rozhodnutí:

S0628/2021

ÚOHS S0219/2022/VZ § 16 odst. 1

ZZVZ

Obviněný ve vyjádření nepopírá „svou chybu při uvedení předpokládané hodnoty v

zadávací dokumentaci, kdy administrativní chybou uvedl vyšší předpokládanou hodnotu,

než umožňoval v době vyhlášení veřejné zakázky platný limit pro podlimitní veřejnou

zakázku“. Obviněný dodává, že nabídková cena vybraného dodavatele činila 4 687 500 Kč

a že průměrná nabídková cena v předmětném zadávacím řízení činila cca 4 600 000 Kč,

což je takřka 1 000 000 Kč pod hranicí limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku. Dle

obviněného tak nelze předpokládat, že „administrativní chyba (…) při psaní

předpokládané hodnoty by jakkoli ovlivnila výběr nejvhodnější nabídky“. (…) Úřad k této

argumentaci obviněného předně připomíná, že volba režimu a následně druhu

zadávacího řízení se v šetřeném případě odvíjí od předpokládané hodnoty stanovené k

okamžiku zahájení zadávacího řízení, tedy nikoliv ex post, jak se snaží dovodit obviněný,

z výše nabídkových cen účastníků zadávacího řízení nebo z výše nabídkové ceny

vybraného dodavatele, tj. nikoliv v průběhu zadávacího řízení či k okamžiku zadání (takto

by předpokládaná hodnota byla určována pouze v případě, pokud by rámcová dohoda

nebyla uzavřena v zadávacím řízení – srov. § 16 odst. 5 zákona).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18179.html

  PM: 2. 6. 2022
ÚOHS R0042/2022/VZ § 241 odst.

2 písm. c)

ZZVZ

I zakázka malého rozsahu (dále též „VZMR“), stejně jako koncese malého rozsahu (dále

též „KMR“) jsou veřejnými zakázkami ve smyslu § 2 odst. 2 zákona a jsou tedy

„zadávány“. Na zadavatele se tak vztahují určité povinnosti dané zákonem o zadávání

veřejných zakázek s výhradou povinností vyplývajících ze zadávání veřejných zakázek v

 

zákonem předpokládaném druhu zadávacího či koncesního řízení (§ 31 zákona totiž

stanovuje v tomto smyslu výjimku pro VZMR a § 178 zákona stanovuje obdobnou výjimku

pro KMR). Platí však, že proti postupu zadavatele je možná obrana dle části třinácté

zákona v podobě námitek, na což navazuje zadavatelova povinnost námitky vyřídit dle

§ 245 zákona a povinnost dodržet blokační dobu dle § 246 zákona. Proti postupu

zadavatele zadávajícího VZMR či KMR je v zásadě přípustný jediný typ námitek, a sice

právě námitky dle § 241 odst. 2 písm. c) zákona, které zpochybňují oprávněnost zadání

veřejné zakázky mimo zadávací řízení. Svou podstatou se tedy musí jednat o námitky

postavené na argumentaci, že se v případě veřejné zakázky nejedná o veřejnou zakázku

nebo koncesi malého rozsahu. (…) Na základě shora uvedených skutečností tak lze

vyslovit dílčí závěr, že námitky navrhovatele jsou přípustné. Vzhledem k této skutečnosti

byl jejich doručením zadavateli aktivován zákaz uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení

§ 246 odst. 1 písm. b) zákona. Uzavřel-li zadavatel v průběhu blokační doby koncesní

smlouvu, zákaz uzavření smlouvy porušil.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18180.html

PM: 7. 6. 2022
ÚOHS R0044/2022/VZ § 6 ZZVZ Jakkoliv se tedy jeví existence funkčního celku v tomto případě bez vlivu na

předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, neboť samotný NIS Zlatokop je předáván dle

tvrzení zadavatele k využití bezplatně a cenu licencí zadavatel soutěží, není tato úvaha v

daném případě bez dopadu na možný postup zadavatele ve vztahu k tomu, co je

zadáváno jako veřejná zakázka. Zadavatel si totiž vybral jeden konkrétní informační

systém, k němuž „pouze“ poptává licence, které však nejsou na trhu zjevně zcela volně

dostupné, hospodářská soutěž o předmět plnění veřejné zakázky je tak omezena, nebo

dokonce vyloučena (viz dále v tomto rozhodnutí). Zadavatel tak svým postupem vyloučil

ze soutěže všechny dodavatele NIS, ať již ty, kteří mají obdobný informační systém

hotový a připravený k individuálním úpravám, či ty, kteří by jej byli schopni vyvinout

zadavateli na míru. Uváděným důvodem je dle zadavatele jeho možnost následně si

takový systém rozvíjet vlastními silami (viz bod 26 tohoto rozhodnutí) a rovněž

hospodárnost takového řešení, což však samo o sobě není důvodem pro vyloučení či

nedůvodné omezení soutěže o dodání nového NIS (není vyloučeno, že by takovou

možnost mohl zadavateli nabídnout i někdo další). Postup zadavatele, byť prováděný v

jednotlivých fázích (převzetí NIS Zlatokop a soutěž licencí), tak musí být posuzován

společně, nikoliv odděleně po jednotlivých fázích – k tomu viz rozsudek Soudního dvora

Evropské unie ve věci C-796/18 ze dne 28. 5. 2020.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18188.html

PM: 7. 6. 2022
ÚOHS S0208/2021/VZ § 241 odst.

1 ZZVZ

Ve vztahu k aktivní legitimaci navrhovatele v šetřeném případě Úřad s odkazem na

druhostupňové rozhodnutí dále konstatuje, že v posuzované věci lze aktivní legitimaci

navrhovatele k podání námitek brát za „odvozenou“ od dodavatele hlavního, neboť

navrhovatel není oprávněn veřejnou zakázku plnit bez kvalifikovaného hlavního

dodavatele. (…) I poddodavateli či dodavateli podávajícímu společnou nabídku může

hrozit vznik újmy z vadných zadávacích podmínek, avšak musí se jednat o zadávací

podmínky, které jej zasahují v jeho vlastním postavení pod/dodavatele. Mnohem

problematičtější a spornější však je přitakání odvozené aktivní legitimaci k podání

námitek v případě, kdy je stěžovatelem subjekt, který není oprávněn plnit gros veřejné

zakázky a který současně námitkami napadá právě tu část zadávacích podmínek, která

do jeho vlastního postavení nikterak nezasahuje, jako je tomu v právě posuzované věci.

V takové situaci nelze uzavřít, že je aktivní legitimace dána jen proto, že stěžovatelem je

dodavatel a jeho újma spočívá v tom, že se nemůže ucházet o veřejnou zakázku.

Stěžovatel totiž není dodavatelem, kterého zadavatel pro plnění veřejné zakázky hledá, a

současně stěžovatel ani nenapadá tu část zadávací dokumentace, která by ohrožovala

jeho vlastní postaven pod/dodavatele či dodavatele hodlajícího podat společnou nabídku.

Jinými slovy řečeno – byť i vadný – postup zadavatele nezasahuje do postavení a práv

stěžovatele, nýbrž se týká „hlavního“ dodavatele a je to právě hlavní dodavatel, jemuž

přísluší ochrana v podobě možnosti podat proti takové zadávací podmínce námitky a

návrh.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18187.html

PM: 10. 6. 2022
ÚOHS S0548/2021/VZ § 63 odst. 5

ZZVZ

K naplnění podmínky existence krajně naléhavé okolnosti Úřad konstatuje, že se musí

objektivně jednat o události výjimečné povahy, které ve svém důsledku vyvolají

mimořádné řešení vzniklé situace odchylující se od obecných či standardních postupů

souvisejících se zadáním veřejné zakázky. (…) Obecně půjde o situace, které v sobě

zahrnují prvek naléhavosti, tzn. situace, jež jsou svou povahou akutní, havarijní či přímo

krizové (tedy zejména případy, kdy může dojít k ohrožení lidského zdraví či života,

dochází k možnosti vzniku ekologických katastrof, havárií či hrozí závažné škody),

přičemž prvek naléhavosti objektivně dosahuje značné (krajní) intenzity. Úřad tedy

dovozuje, že dodávky či služby mohou být prostřednictvím jednacího řízení bez

uveřejnění dle § 63 odst. 5 zákona zajištěny pouze po nezbytně nutnou dobu, tedy po

dobu, kdy trvá krajně naléhavá situace, resp. než bude zadavatel schopen příslušný

předmět plnění zajistit jiným způsobem v souladu se zákonem. (…) aby příslušný smluvní

vztah trval jen po dobu nezbytně nutnou, lze docílit při zohlednění zásad stanovených v

§ 6 odst. 1 zákona především uzavřením smlouvy na dobu určitou (…) i uzavřením smlouvy

na dobu neurčitou s rozvazovací podmínkou navázanou na úspěšné dokončení

zadávacího řízení, resp. zajištění dodavatele v souladu se zákonem, a se stanovenou

krátkou výpovědní lhůtou. V uvedeném případě je přitom nezbytné, aby existovala

transparentně stanovená podmínka, která omezuje dobu trvání smlouvy (uzavřené na

základě jednacího řízení bez uveřejnění) ve vztahu k objektivní skutečnosti, které se

dovolává před a při uzavření smlouvy v jednacím řízení bez uveřejnění, tak, aby trvání

této smlouvy nezáviselo pouze na uvážení zadavatele, zda využije institutu výpovědi

smlouvy či nikoliv, pakliže pominou skutečnosti, které odůvodňovaly užití jednacího řízení

bez uveřejnění (pominula naléhavá okolnost) a zadavateli již nesvědčí důvody využití této

výjimky. Skutečnost, že se jedná o „překlenovací“ smlouvu tedy musí být zřejmá již ze

samotné smlouvy na plnění veřejné zakázky (srov. rozsudek Krajského soudu č. j. 62 Af

68/2017-209 ze dne 11. 4. 2019). Dalším předpokladem (…) je, že zadavatel tuto krajně

naléhavou okolnost svým jednáním nezpůsobil. (…), že jednání či opomenutí zadavatele

není v příčinné souvislosti s existencí krajně naléhavé okolnosti. V tomto smyslu se tedy

musí jednat o objektivně nepředvídatelné okolnosti, vzniklé nezávisle na vůli zadavatele,

jejichž vznik zadavatel nemohl předpokládat a ani je svým jednáním (případně

opomenutím) nezpůsobil.  (…) rovněž situace, kdy zadavatel vznik krajně naléhavého

stavu nemohl předvídat. Zákon tímto požadavkem po zadavateli požaduje, aby prokázal

objektivní nemožnost předvídat vznik takové krajně naléhavé okolnosti. Při výkladu pojmu

naléhavost je pak třeba přihlédnout k tomu, zdali zadavatel měl či neměl možnost se na

takový stav připravit. Pokud tato možnost byla u zadavatele dána, nelze o naléhavosti v

uvedeném smyslu hovořit. Posledním předpokladem (…) je časová tíseň, tedy

nemožnost zadat zadávací řízení v jiném (transparentnějším) druhu zadávacího řízení.

Z povahy věci se tak jedná o okamžité řešení naléhavé situace, kdy nelze čekat na

provedení „standardního“ zadávacího řízení, přičemž je zřejmé, že uvedený postup nelze

využít pro dlouhodobé zajištění dodávek či služeb.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18189.html

potvrzeno

R0043/2022/VZ,

PM: 13. 6. 2022

ÚOHS S0239/2022/VZ § 245 odst.

1 ZZVZ

Zadavatel i v případě, že námitky stěžovatele hodlá odmítnout, musí o námitkách

rozhodnout, jak stanoví § 245 odst. 1 zákona (a to např. i v případě, že by posoudil, že

námitky byly podány neoprávněnou osobou), a stěžovatele poučit o možnosti podání

opravného prostředku (návrhu) proti takovému rozhodnutí, jak stanoví § 245

odst. 4 zákona. Uvedené ustanovení § 245 odst. 5 zákona tak v žádném případě nemá suplovat

výslovné a kvalifikované rozhodnutí o námitkách stěžovatele učiněné zadavatelem (jež

má být stěžovateli doručeno) a není ani jeho účelem být nástrojem, s jehož pomocí by

mohly být námitky dodavatelů jednoduše ignorovány.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18193.html

PM: 15. 6. 2022
ÚOHS S0134/2022/VZ § 77 odst. 2

písm. c)

ZZVZ

(…), že je to právě zadavatel, kdo nese odpovědnost za to, jak koncipoval zadávací

podmínky. Zadavatel by měl při stanovení zadávacích podmínek postupovat obzvláště

obezřetně a pečlivě zvážit každý požadavek, jež se do zadávacích podmínek promítne,

neboť případné pochybení v této fázi může mít pro celé zadávací řízení fatální následky.

Pakliže si zadavatel do zadávacích podmínek zakotví požadavek na doložení dokladu,

jež potvrzuje soukromoprávní vztah mezi výrobcem a dodavatelem, je to pak právě

zadavatel, kdo musí být schopen splnění takto stanovené zadávací podmínky posoudit a

v případě pochybností objasnit.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18194.html

PM: 16. 6. 2022
ÚOHS S0214/2021/VZ § 113 ZZVZ K námitce navrhovatele ohledně netransparentnosti a nepřiměřenosti zadávací podmínky

týkající se posouzení MNNC Úřad uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci jasně

stanovil pravidlo pro identifikaci MNNC, tedy přesně specifikoval, kdy bude nabídkovou

cenu považovat za mimořádně nízkou, a současně stanovil, jak bude v dané situaci

postupovat.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18198.html

potvrzeno

R0055/2022/VZ,

PM: 20. 6. 2022

ÚOHS S0214/2021/VZ § 110 odst.

 

3 ZZVZ

Úřad v této souvislosti konstatuje, že ač je tzv. dvouobálková metoda systematicky

zařazena do § 110 zákona týkajícího se otevírání obálek v listinné podobě, zadavatelům

nic nebrání si obdobný postup vyhradit i v případě nabídek podávaných v elektronické

podobě, a to v jakémkoliv zadávacím řízení, kde jsou nabídky hodnoceny jak podle ceny,

tak podle kritérií kvality. K námitce navrhovatele, že je takový postup nepřiměřený k

předmětu veřejné zakázky a že jím zadavatel nadbytečně zatěžuje účastníky řízení a

zvyšuje riziko chyb při podání nabídek Úřad konstatuje, že nikoliv. Dle názoru Úřadu

nelze použití tzv. dvouobálkové metody shledat nepřiměřeným ve vztahu k předmětu

plnění šetřené veřejné zakázky, když zadavatel v zadávacích podmínkách vymezil pro

hodnocení nabídek kritéria kvalitativní a současně i kritérium ceny. V takové situaci se

jeví Úřadu oddělené podávání (a tedy následně i otevírání) nabídek v části cenové a

necenové zcela příhodné, a to zejména s ohledem na dosažení účelu takto nastavených

hodnotících kritérií ve smyslu jejich nezávislého a objektivního posouzení. Úřad se rovněž

neztotožňuje s námitkou navrhovatele, že by se v této souvislosti jednalo o nadměrné

zatěžování účastníků řízení a zvýšení rizika chyb při podávání nabídek jednotlivými

účastníky. Úřad má za to, že použití dvou samostatných elektronických adres pro zaslání

jednotlivých částí nabídky není nijak složitou záležitostí a že průměrný dodavatel je

schopen tento proces bez problémů zvládnout. Ohledně skutečnosti, že by snad bylo

nejasné, zda se jedná o jedno a totéž zadávací řízení, jak namítá navrhovatel, Úřad

konstatuje, že ze zadávací dokumentace je zcela zřejmé, že jde o postup v rámci téhož

zadávacího řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18198.html

potvrzeno

R0055/2022/VZ,

PM: 20. 6. 2022

ÚOHS S0246/2022/VZ § 48 odst. 3

ZZVZ

Z rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že zadavatel vyloučil vyloučeného dodavatele ze

zadávacího řízení podle ust. § 48 odst. 3 zákona, neboť neprokázal složení požadované

jistoty. (…) a uvedl, že vyloučený dodavatel předložil pouze kopii písemného prohlášení

obsahujícího závazek vyplatit zadavateli za podmínek stanovených § 41 odst. 8 zákona

pojistné plnění, resp. prostý sken vytisknutého písemného prohlášení, tudíž na písemném

prohlášení absentují elektronické podpisy vystavujícího subjektu, ačkoliv je z dokumentu

zřejmé, že dokument byl vydán ve své originální podobě elektronicky. (…) Z rozdílné

formulace výše zmíněných ustanovení zákona je zřejmé, že zatímco u bankovní záruky

zákon výslovně vyžaduje předložení originálu záruční listiny, u pojištění záruky postačí k

prokázání její existence písemné prohlášení pojistitele, originál dokladu tak není zákonem

výslovně vyžadován. Daná skutečnost je jednou z odlišností mezi jednotlivými formami

poskytnutí jistoty, pro které nelze tyto jednotlivé způsoby poskytnutí jistoty srovnávat.

Nelze tak na pojištění záruky aplikovat závěry, které platí pro poskytnutí jistoty formou

bankovní záruky (jak mimo jiné činí obviněný). Je tak nutné postupovat v souladu s ust.

§ 45 odst. 1 zákona, podle kterého platí, že pokud zákon nebo zadavatel vyžaduje

předložení dokladu, předkládá dodavatel kopii dokladu (blíže viz rozhodnutí předsedy

Úřadu č. j. 12502/2020/321/TMI ze dne 27. 4. 2020 vydané v řízení sp. zn. ÚOHS-

R0043/2020/VZ). Institut vyloučení účastníka zadávacího řízení pak obecně stojí na

zásadě, že zadavatel je oprávněn vylučovat účastníky zadávacího řízení pouze na

základě zákonem stanovených důvodů. Ve spojení s jistotou jsou důvody pro vyloučení

účastníka stanoveny taxativním výčtem v ust. § 48 odst. 3 zákona. S odkazem na smysl

zákona nelze zákonem stanovené důvody pro obligatorní vyloučení účastníka

zadávacího řízení nijak rozšiřovat. Pokud není naplněn žádný z důvodů pro obligatorní

vyloučení účastníka zadávacího řízení formulovaných v § 48 odst. 3 zákona, není možné

na základě tohoto ustanovení účastníka zadávacího řízení vyloučit.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18202.html

PM: 21. 6. 2022
ÚOHS S0202/2022/VZ § 255 odst.

1 ZZVZ

Úřad dále konstatuje, že ustanovení § 255 odst. 1 zákona hovoří ve vztahu k výši kauce,

potažmo ve vztahu k jejímu výpočtu, o nabídkové ceně navrhovatele. K tomu Úřad

odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 As 158/2015 ze dne

1. 7. 2016, v němž bylo řečeno: „Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky totiž stanoví

zadavatel jako předpokládanou výši svého závazku před zahájením zadávacího řízení a

její správný výpočet určuje druh zadávacího řízení. Naproti tomu nabídková cena je

hodnotou, podle které mají být nabídky hodnoceny a nemusí se odvíjet od celkového

závazku zadavatele za celou dobu a za celé plnění dodavatele. Předpokládaná hodnota

zakázky a nabídková cena tedy nejsou týmž údajem.“. Je přitom zcela zřejmé, že termín

„nabídková cena“ má přímou návaznost na samotnou nabídku. Zjednodušeně lze tuto

skutečnost vyjádřit tak, že pokud není nabídka, pak neexistuje ani nabídková cena.

Jestliže tedy konkrétní dodavatel nepodá do zadávacího řízení nabídku před podáním

návrhu k Úřadu, pak není dána ani jeho nabídková cena, ze které by bylo možno dle

§ 255 odst. 1 zákona kauci stanovit. V takovém případě navrhovatel složí s podáním

návrhu na účet Úřadu kauci v paušální výši 100 000 Kč.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18216.html

PM: 22. 6. 2022
ÚOHS S0661/2021/VZ § 255 odst.

1 ZZVZ

K tomu Úřad poukazuje na poslední větu ustanovení § 255 odst. 1 zákona, dle níž je

navrhovatel v případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy povinen složit kauci ve

výši 200 000 Kč. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že návrh na uložení zákazu plnění je

koncipován ve vztahu ke smlouvě (v jednotném čísle), přičemž jako jediný přípustný

výklad citovaného ustanovení Úřad spatřuje ten, že navrhovatel je povinen složit kauci ve

výši 200 000,- Kč za každou jednotlivou smlouvu, resp. dílčí smlouvu, která je předmětem

jeho návrhu na uložení zákazu plnění, tj. navrhuje-li navrhovatel v šetřeném případě

uložení zákazu plnění více smluv (tj. smluv a dílčích smluv), pak má být kauce složena ke

každé jednotlivé smlouvě uvedené navrhovatelem v návrhu. Úřad nepovažuje za

akceptovatelný výklad navrhovatele, dle kterého je navrhovatel v případě (formálního)

podání jediného návrhu, resp. jednoho podání povinen zaplatit kauci pouze ve výši

200 000,- Kč nehledě na počet jím napadených smluv, neboť výši kauce nelze v daném

případě určovat dle počtu podání, nýbrž dle počtu napadených smluv. Jediný přípustný

výklad citovaného ustanovení § 255 odst. 1 zákona je tedy dle Úřadu ten, že navrhovatel

je povinen složit kauci ve výši 200 000,- Kč za každou jím napadenou dílčí smlouvu, u níž

požaduje uložit zákaz plnění, byť jsou součástí jediného podání označeného souhrnně

jako návrh navrhovatele. K uvedeným závěrům Úřad dospěl již v rámci své předchozí

rozhodovací praxe, konkrétně v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-

S0089/2019/VZ10776/2019/541/PDz ze dne 15. 4. 2019, přičemž v duchu zachování

legitimního očekávání, jedné ze zásad zakotvených v § 2 odst. 4 správního řádu, se v

projednávaném případě od uvedených závěrů neodchyluje.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18207.html

potvrzeno

R0051/2022/VZ,

PM: 25. 6. 2022

ÚOHS S0019/2022/VZ § 79 odst. 2 Úřad opakuje, že v šetřeném případě došlo ke zpochybnění toho, zda vybraný dodavatel

technickou kvalifikaci v požadovaném rozsahu splnil. Zadavatel byl proto následně

povinen v dokumentaci o zadávacím řízení zachytit takové skutečnosti, které umožní jeho

závěr o naplnění daného požadavku přezkoumat tak, aby bylo možné učinit jednoznačný

závěr o tom, zda vybraný dodavatel podmínky účasti splnil či nikoliv. Úřad však v

dokumentaci o zadávacím řízení takové skutečnosti nenalezl. Úřad opakuje, že prostá

akceptace osvědčení vystaveného [anonymizováno] tak nemůže být označena za

odpovídající zásadě transparentnosti zadávacího řízení. Vybraný dodavatel sice

zadavateli na jeho žádost zaslal objasnění nabídky a předmětné osvědčení, avšak toto

objasnění postrádá relevantní údaje, na základě nichž by bylo lze učinit závěr o

jednoznačném splnění požadavku na poskytnutí (dokončení) předmětných stavebních

prací ze strany vybraného dodavatele ve lhůtě 5 let před zahájením zadávacího řízení,

neboť pochybnosti, zda se v případě předmětné referenční zakázky nemohlo jednat o

více samostatných stavebních prací, jak již Úřad uvedl výše, nemohly být tímto

osvědčením nikterak vyvráceny; ba naopak, toto osvědčení tyto pochybnosti vyvolává.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18210.html

potvrzeno

R0057/2022/VZ,

PM: 11. 5 a

27. 6. 2022

ÚOHS S0019/2022/VZ § 83 odst. 1

písm. d)

ZZVZ

[z]ákon v § 83 odst. 2 zákona stanovuje požadavky na nejnutnější obsah (tedy vyjádření

společné a nerozdílné odpovědnosti jiné osoby za plnění veřejné zakázky společně s

dodavatelem). Zákon dále nestanovuje žádnou předepsanou právní formu, v jaké by měl

být tento závazek předložen. Jak bylo uvedeno výše, Úřad jednotlivé smlouvy o smlouvě

budoucí posoudil z hlediska jejich obsahu a shledal, že tyto smlouvy lze považovat za

závazky jiné osoby ve smyslu § 83 odst. 1 písm. d) zákona, neboť se zde výslovně uvádí,

že onou budoucí smlouvou má být smlouva o dílo, v níž se zhotovitel zaváže provést

práce na veřejné zakázce podle Přílohy č. 1. Ve vztahu k opětovně namítané údajné

neurčitosti závazků, tak jak jsou vymezeny vždy v jednotlivých Přílohách č. 1 smluv o

smlouvě budoucí, se Úřad vyjádřil již v předchozím bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí,

když shledal, že konkrétně závazek poddodavatele GARPEN ZAHRADNICKÁ spol. s r.o.

je dostatečně určitý a plně koresponduje s obsahem dokumentu „Seznam

poddodavatelů“ v němž zadavatel definuje vždy tu část veřejné zakázky, která bude

plněna poddodavateli. Ke stejnému závěru Úřad dospěl i ve vztahu k ostatním

poddodavatelům.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18210.html

potvrzeno

R0057/2022/VZ,

PM: 11. 5 a

27. 6. 2022

ÚOHS S0112/2022/VZ § 251 odst.

1 ZZVZ

Navrhovatel tedy „dokládá“ splnění zákonné povinnosti vyplývající z § 251 odst. 1 zákona

(připojení dokladu o doručení) tím, že Úřad měl tento doklad k dispozici již ode dne

14. 3. 2022 a od téhož dne měl k dispozici rozhodnutí o námitkách zadavatele, přičemž z něho

bylo zcela zřejmé, jak a kdy byly námitky navrhovatelem doručeny. K tomuto tvrzení

navrhovatele konstatuji, že jím zmiňovanou možnost zákon nepřipouští. Skutečnost, že

zadavatel 10 dnů od zahájení správního řízení a doručení návrhu (dne 14. 3. 2022) zaslal

Úřadu dokumenty, které tvoří součást dokumentace o zadávacím řízení, z logiky věci

nemůže suplovat povinnost navrhovatele zakotvenou v § 251 odst. 1 zákona, tedy

povinnost připojit k návrhu na zahájení řízení mimo jiné i doklad o doručení námitek

zadavateli. Pokud by tomu tak bylo, stalo by se ustanovení § 251 odst. 1 zákona zcela

obsoletním, neboť by povinnost navrhovatele byla vždy splněna v okamžiku, kdy by

zadavatel doručil Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18214.html

potvrzeno

R0058/2022/VZ,

PM: 28. 6. 2022

ÚOHS S0100/2022/VZ § 6 odst. 1 a

2, § 36 odst.

1 ZZVZ

Zadavatel požadoval předložení seznamu alespoň 2 služeb v oblasti soft-skills – základní

dovednosti a mindfullness, kdy alespoň jedna z těchto služeb bude z oblasti realizace ve

státní správě. Dále měl zadavatel požadavek, aby každý z členů školicího týmu měl

prokazatelnou praxi nejméně 10 let, z toho alespoň 5 let lektorské činnosti.

 

Struktury orgánů státní správy sice můžou být odlišné od soukromého sektoru, nicméně

tato odlišnost nemůže mít žádný vliv na interpersonální dovednosti jednotlivce vč. jejich

rozvoje. I v rámci soukromého sektoru zaměstnavatelé fungují rozdílně a neplatí pro ně

unifikované postupy. Dodavatel poskytující dané plnění se tak vždy musí do určité míry

přizpůsobit specifikům objednatele, pakliže to je pro trénované dovednosti vůbec třeba.

Lze si představit situaci, že měkké dovednosti budou školeny jak pro zaměstnance

benzínové stanice, tak banky. Bezesporu v obou případech daná témata (dovednosti např.

v podobě zvládání práce v kolektivu, řešení konfliktu, time management apod.) naleznou

svá uplatnění u obou objednatelů, oba se nalézají v soukromém sektoru, ale lze se

důvodně domnívat, že vnitřní procesy fungování v obou institucích budou odlišné, avšak

okruh poskytovatelů služby z oblasti soft-skills bude shodný. Obdobné závěry pak dle

přesvědčení Úřadu platí i vůči státní správě. Ta sama o sobě může vykazovat určitá

specifika, nicméně nikoliv taková, aby za kvalifikovaného dodavatele mohl být označen

pouze takový, který již předmětné služby poskytoval výlučně pro zaměstnance státní

správy. Úřad tedy nemůže souhlasit s odůvodněním předmětného požadavku obviněným,

že chtěl zohlednit skutečnost, že jeho juniorní zaměstnanci jednají často v rámci svých

kompetencí se seniorními externími partnery a autoritami právě z oblasti státní správy.

Tento argument obviněného nemá dle Úřadu žádný vliv na rozvoj „měkkých dovedností“

jeho zaměstnanců, neboť dovednosti z oblasti soft-skills jsou ovlivňovány zejména jejich

vlastními schopnostmi. Současně nelze odhlédnout od skutečnosti, že zadavatelem

stanovený požadavek na zkušenost dodavatelů s poskytováním služeb v oblasti

vzdělávání soft-skills ve státní správě nezohledňoval charakter takto realizovaného

vzdělávání, tzn. předmětný požadavek tedy zadavateli ani nezaručoval, že případná

zkušenost dodavatele, ač získaná v prostředí státní správy, svým obsahem odpovídá

požadavkům vycházejícím z případných specifických potřeb v rámci státní správy

(zadavatel neověřoval konkrétní náplň vzdělávacích akcí, tedy zda byla jakkoliv

přizpůsobena pro prostředí státní správy).

Úřad je toho názoru, že lektor poskytující služby v oblasti soft-skills v soukromém sektoru

bude tudíž stejně kvalifikovaný jako lektor poskytující stejné služby ve státní správě. Nadto

Úřad dodává, že pojem „státní správa“ je pojem široký, pročež vzdělávání v oblasti

soft-skills ve státní správě může zahrnovat např. kurz komunikace s problémovými klienty a

zvládání krizových situací pro zaměstnance České správy sociálního zabezpečení. V této

souvislosti Úřad uvádí, že tato zkušenost dodavatele by nutně nemusela přinést zadavateli

ve vztahu k předmětu plnění právě šetřené veřejné zakázky předpokládanou přidanou

hodnotu.

K délce praxe Úřad dále v obecné rovině konstatuje, že s přibývajícími lety praxe

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18243.html

potvrzeno

ÚOHS-

R0064/2022/VZ,

PM: 14. 7. 2022

ÚOHS S0100/2022/VZ § 6 odst. 1 a

2, § 36 odst.

1 ZZVZ

K délce praxe Úřad dále v obecné rovině konstatuje, že s přibývajícími lety praxe nemusí

nutně přibývat také zkušenosti a dovednosti osoby, která praxi získala. Je naopak možné,

že s narůstající délkou praxe může osoba vykonávající předmětnou činnost považovat

výkon své práce za určitou rutinu, přičemž nelze s jistotou tvrdit, že lze zlepšovat své

schopnosti a zkušenosti „donekonečna“. S tímto tvrzením se (byť ve vztahu k poskytování

právních služeb, nicméně závěry lze aplikovat i na nyní projednávanou věc) ztotožnil i

Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 9 Afs 37/2011 ze dne 7. 12. 2011, kde

souhlasil s názorem Úřadu (a také Krajského soudu v Brně), že „samotná délka praxe ještě

nezaručuje zvýšenou odbornost a erudovanost advokáta, a v této souvislosti upozornil na

obecný jev tzv. ‚zkostnatění‘, který může s přibývající délkou výkonu praxe hrozit v jakékoli

profesi.“. Je rovněž nutné poukázat na skutečnost, že existují obory, které se vyvíjejí velmi

dynamicky, přičemž délka praxe osob v těchto oborech působících se nejeví jako

relevantní ukazatel jejich skutečných schopností, resp. dlouholetá praxe nemusí nutně

znamenat, že má daná osoba přehled a znalosti, které by ji učinily způsobilou vykonávat

svoji funkci dle posledních trendů, s použitím a znalostí nejmodernějších přístupů,

technologií apod.
Úřad je v této věci toho názoru, že uvedená délka praxe nemusí nutně znamenat

kvalifikovanějšího lektora, neboť tento lektor nemusí mít nutně znalosti nejmodernějších

technik a metod vzdělávání, které se v oblasti vzdělávání soft-skills používají.  Z hlediska

kvality lektora je rovněž dle Úřadu důležitá intenzita, s jakou se lektor vzdělávání této

oblasti věnuje (tzn. dá se předpokládat, že kvalitnější bude lektor, který se této činnosti

věnuje intenzivně, např. jako hlavní náplň svého pracovního poměru, přestože má kratší

praxi než lektor, který poskytuje služby v oblasti vzdělávání soft-skills delší dobu, avšak

pouze příležitostně).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18243.html

potvrzeno

ÚOHS-

R0064/2022/VZ,

PM: 14. 7. 2022

ÚOHS S0159/2022/VZ § 222 odst. 3

ZZVZ

Za podstatnou změnu dle § 222 odst. 3 písm. a) zákona se považuje taková změna

smluvních podmínek, která by umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit

výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního

zadávacího řízení odpovídaly dané změně. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že postačí

i pouhá možnost ovlivnění výběru dodavatele. Není tedy nezbytné prokazovat, zda ke

skutečnému ovlivnění výběru dodavatele fakticky došlo, neboť postačí pouhá potencialita

vlivu na výběr dodavatele.

 

Úřad v obecné rovině uvádí, že termín plnění veřejné zakázky je pro každého

potenciálního dodavatele jednou ze zásadních skutečností, na jejímž základě se

rozhoduje, zda se má zadávacího řízení vůbec zúčastnit. Pokud je termín plnění veřejné

zakázky pevně dán, pak možnost jeho splnění musí dodavatel zkoumat s ohledem na své

personální možnosti, dispozici materiálovým vybavením apod. Dodavatel tedy předtím,

než podá nabídku na veřejnou zakázku, musí nejen zvážit, zda je schopen požadovaný

předmět veřejné zakázky v plném rozsahu splnit po věcné stránce, ale také, zda pro

poptávané plnění disponuje zejména volnou personální, materiálovou či strojní kapacitou.

Údaj o době, ve které bude muset plnění zrealizovat, je proto třeba pokládat za jednu z

nejzásadnějších zadávacích podmínek, která hraje stěžejní roli v rozhodování dodavatelů

o podání či nepodání nabídky na veřejnou zakázku.

 

Prodloužení termínu plnění o dva měsíce nelze dle názoru Úřadu považovat za

zanedbatelnou změnu původně stanovené doby plnění. Vzhledem k tomu, že zadavatel

původním termínem pro ukončení plnění kladl na dodavatele vyšší nároky týkající se

schopnosti realizovat veřejnou zakázku, pak nelze vyloučit, že v případě, že by zadavatel

nastavil mírnější požadavky na termín plnění již v „původním“ zadávacím řízení (tedy

stanovil by termín plnění na 31. 12. 2021), mohlo by se zadávacího řízení na veřejnou

zakázku účastnit více potenciálních dodavatelů, přičemž v takovém případě by mohl být

vybrán jiný dodavatel než ten, jehož nabídka byla vybrána, a proto jednání zadavatele

mohlo ovlivnit výběr dodavatele.

 

K námitce obviněného, že v šetřeném případě nebyl termín ukončení prací předmětem

hodnocení nabídek, Úřad uvádí, že není relevantní, zda byl termín plnění předmětem

hodnocení, neboť zákonné vymezení podstatné změny závazku dle § 222 odst. 3 písm. a)

zákona nevyžaduje pro jeho naplnění, aby obsah změny závazku (v šetřeném případě

posunutí termínu ukončení prací) byl kritériem pro hodnocení nabídek.

Úřad k výše uvedenému doplňuje, že obecně lze souhlasit s obviněným, že situace, která

nastala v důsledku pandemie onemocnění CoVID-19 je zcela nestandartní, nicméně, jak

Úřad vyvodil výše, v době příprav zadávacího řízení již obviněnému byly k dispozici

relevantní informace týkající se např. výpadku dodávek, které mohl zohlednit.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18245.html

potvrzeno

R0076/2022/VZ,

PM: 18. 7. 2022

ÚOHS S0110/2022/VZ § 36 odst. 1,

§ 73 odst. 6

písm. b)

ZZVZ

Jak již Úřad uvedl výše, přičemž ani zadavatel neuvedl žádné konkrétní skutečnosti

svědčící o opaku, předmět plnění veřejné zakázky nevykazuje (ve srovnání s jinými

veřejnými zakázkami s obdobným předmětem plnění) žádná výrazná specifika či technické

výzvy, přičemž veřejná zakázka směřuje k provedení stavebních prací, jejichž výsledkem

má být rekonstrukce v rámci České republiky zcela běžně se (co do obecného charakteru)

vyskytujícího sportovního areálu. Realizace předmětu plnění veřejné zakázky by dle

zadávací dokumentace měla navíc probíhat formou Design & Build, což dle názoru Úřadu

obecně dodavateli umožňuje, aby on sám v mezích projektové studie navrhl, jaké

technické řešení v rámci předloženého návrhu projektové dokumentace zvolí. Skutečnost,

že posuzovaná veřejná zakázka má být realizována formou Design & Build může pro

dodavatele představovat spíše zjednodušení následně prováděných stavebních prací než

jejich ztížení. Je tomu tak proto, že dodavatel v rámci veřejných zakázek realizovaných

formou Design & Build připravuje projektovou dokumentaci tzv. „sám pro sebe“, tudíž lze

důvodně předpokládat, že, je-li dodavatel odpovědný za přípravu projektové dokumentace,

tj. navržení jednotlivých technických řešení atd., a zároveň rovněž za zrealizování

stavebních prací na základě této (vlastní) projektové dokumentace, tj. postavení toho, co

dodavatel sám dříve „vymyslí“, dodavatel bude připravovat projektovou dokumentaci při

současném zohlednění svých možností, dispozic či know-how tak, aby se nevystavil

zbytečným komplikacím v rámci samotné realizace díla, tj. při provádění stavebních prací

jako takových.

 

V souvislosti s právě uvedeným Úřad považuje za nutné rovněž konstatovat, že požadoval-li

zadavatel k prokázání technické kvalifikace předložení minimálně šesti referenčních

zakázek, z nichž minimálně tři musely být realizovány formou Design & Build, a to

minimálně od dokumentace pro vydání stavebního povolení – DSP, pak takto nastavenou

podmínku lze považovat za další ztížení prokazování technické kvalifikace pro dodavatele.

Realizaci veřejných zakázek metodou Design & Build je dle názoru Úřadu stále nutné

vnímat jako rozvíjející se trend posledních let, přičemž stále není možné konstatovat, že

by se v zadavatelském prostření jednalo v případě využívání této metody o „denní rutinu“.

Jinými slovy, ačkoliv je zřejmé, že veřejných zakázek realizovaných formou Design & Build

je stále více, a tudíž i možnost získání příslušných referencí pozvolna narůstá, jejich počet

je stále značně omezený. Shora specifikována podmínka minimálně tří referenčních

zakázek realizovaných formou Design & Build tak představuje další výrazné ztížení

možnosti dodavatelů prokázat technickou kvalifikaci v rámci předmětné veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18240.html

potvrzeno

R0066/2022/VZ,

PM: 18. 7. 2022

ÚOHS S0118/2022/VZ § 48 odst. 2

písm. b)

ZZVZ

Pokud jde o rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. R0029/2020 ze dne 27. 4. 2020 a

navrhovatelem citovanou pasáž z tohoto rozhodnutí („Je obvyklé, že dodavatelé často

disponují řadou referencí, a obecně lze konstatovat, že posouzení, zda určitá reference

odpovídá konkrétním specifickým požadavkům zadavatele, je pro dodavatele s ohledem

na značnou rozmanitost zadavateli požadovaných plnění značně složité. Jestliže tedy

dodavatel, resp. účastník zadávacího řízení předloží v zadávacím řízení jednu ze svých

referencí, o které má za to, že nejlépe odpovídá požadavkům zadavatele, a zadavatel se

však s ‚výběrem‘ reference účastníka zadávacího řízení neztotožní, bez dalšího to

neznamená, že není kvalifikován veřejnou zakázku plnit. Pokud je fakticky možné jednu

referenci účastníka zadávacího řízení nahradit jinou, pak je v zájmu zadavatele, takovou

‚změnu‘ připustit. Zabrání se totiž tomu, aby došlo k vyloučení kvalifikovaného účastníka

zadávacího řízení jen proto, že právě předloženou referenci zadavatel považuje za

nedostatečně průkaznou či neodpovídající jeho požadavkům. Je třeba si uvědomit, že

dodavatel, resp. účastník zadávacího řízení ve své podstatě kvalifikovaný buď je, nebo

není.“), Úřad uvádí, že tento přístup plně respektoval i při posouzení šetřené věci.

Na druhou stranu Úřad doplňuje, že účastník zadávacího řízení nemůže kvalifikaci prokazovat

(tj. předkládat zadavateli doklady ke kvalifikaci) „do nekonečna“, neboť připuštění takového

přístupu by mohlo vést k neopodstatněnému a nežádoucímu prodloužení doby trvání

zadávacího řízení. Účastník zadávacího řízení by měl ideálně předložit veškeré doklady k

prokázání kvalifikace již v nabídce, případně ve lhůtě stanovené v žádosti o objasnění.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18249.html

potvrzeno

R0068/2022/VZ,

PM: 19. 7. 2022

ÚOHS S0060/2022/VZ § 246 odst. 1

písm. c)

ZZVZ

V této věci lze podpůrně odkázat také na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31

Af 44/2018-261 ze dne 22. 4. 2020, podle kterého se zákaz uzavřít smlouvu vztahuje na

smlouvy mající nejen totožný předmět, ale také totožné subjekty. V rozsudkem řešeném

případě tak zadavatel i přes zákaz uzavřít smlouvu vyplývající z předběžného opatření

Úřadu mohl uzavřít smlouvu s jiným dodavatelem, poněvadž i přes totožný předmět z ní

rozdílnost subjektů činí jinou smlouvu, než kterou Úřad zakázal uzavřít. I přes odlišnost

vůči nyní posuzovanému případu spočívající v tom, že v případě zmíněného rozsudku

vyplýval zákaz uzavřít smlouvu z Úřadem vydaného předběžného opatření, lze dovodit

závěr, že totožnost smlouvy je dána shodou v jejím předmětu a smluvních stranách. V nyní

posuzovaném případě obviněný uzavřel smlouvu, která se v klíčových definičních znacích

(předmět smlouvy a smluvní strany) shodovala se smlouvou, jejímuž uzavření bránila

blokační lhůta, pouze byla uzavřena jiným postupem (v zadávacím řízení). To z ní však

nečiní jinou smlouvu v duchu zmíněného rozsudku, a běžící blokační lhůta se tak

vztahovala i na ni. V této souvislosti Úřad podotýká, že nesouhlasí-li obviněný s

aplikovatelností závěrů soudu na daný případ, kterou se zabýval předseda Úřadu ve

zrušujícím rozhodnutí o rozkladu, potažmo v rozhodnutí o rozkladu, kdy názory předsedy

Úřadu v této věci jsou v rámci tohoto správního řízení toliko převzaty (neboť, jak bylo

vysvětleno již výše, Úřad je jimi vázán, neboť se jedná o posouzení téže věci), Úřad jakožto

prvoinstanční orgán nemůže s právními názory předsedy Úřadu v šetřeném případě

polemizovat (uvedené se vztahuje rovněž na výklad/aplikovatelnost závěrů rozsudku NSS

na šetřený případ provedený předsedou Úřadu), na rozdíl od obviněného, který proti

závěrům předsedy Úřadu může brojit např. žalobou u příslušného správního soudu (jak

obviněný ostatně učinil podáním žaloby proti rozhodnutí o rozkladu).

 

V kontextu šetřeného případu je pak nutno zohlednit i tu skutečnost, že postupuje-li

zadavatel k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je pro případné stěžovatele

velice složité (někdy i nemožné) zjistit, že k takovému postupu dochází. Nejinak tomu je i

při postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky v JŘBU, jehož zahájení není

zadavatel povinen oznamovat neomezenému počtu dodavatelů. Dozvěděl-li se tedy

navrhovatel v šetřeném případě o záměru obviněného, proti němuž brojil podanými

námitkami, bylo by, jak zdůraznil předseda Úřadu ve zrušujícím rozhodnutí o rozkladu,

nepřiměřené nevztahovat blokační lhůtu dle § 246 odst. 1 písm. c) zákona běžící z důvodu

podání (a nevypořádání) námitek navrhovatele i na uzavření téže smlouvy mezi týmiž

subjekty v JŘBU.

Argumentuje-li obviněný rovněž „ekonomickou stránkou“ svého postupu, který

obviněnému umožní ovlivnit výši ceny za vodné a stočné, pak k tomu Úřad s odkazem na

rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0067/2016/VZ-39866/2016/323/KKř ze dne

29. 9. 2016 uvádí, že „(…) snaha zadavatele býti ‚dobrým hospodářem‘ je zcela souladná

s obecnými principy ovládající jeho hospodaření s veřejnými finančními prostředky, avšak

zcela neudržitelná jako opora pro použití jednacího řízení bez uveřejnění.“. V této

souvislosti pak Úřad dále odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af

112/2013-131 ze dne 15. 10. 2015, ve kterém soud uvedl, že „(…) sama zásada

hospodárnosti nemůže mít aplikační přednost před zásadou transparentnosti, jejímž

promítnutím jsou ve vztahu k použití jednacího řízení bez uveřejnění zákonem striktně

stanovené podmínky, jež je nutno interpretovat restriktivně právě s ohledem na ochranu

soutěže.“.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18253.html

potvrzeno

R0068/2022/VZ,

PM: 20. 7. 2022

ÚOHS R0061/2022/VZ § 245 odst. 1

ZZVZ

Situaci v nyní řešené věci, kdy zadavatel námitky navrhovatele vůbec nevyřídil, potažmo

rozhodnutí o námitkách navrhovateli vůbec neodeslal, je proto nutno hodnotit jako

pochybení typově nejzávažnější, spočívající v úplné ignoraci námitkového řízení. Právní

institut námitek má v systému ochrany před nezákonným postupem zadavatele svůj účel

a nezastupitelnou úlohu, a to jak z hlediska možného zajištění nápravy přímo u zadavatele,

tak z pohledu možného uplatňování dalších prostředků ochrany, zejména prostřednictvím

návrhu podaného Úřadu.

 

Jak jsem poukázal již výše, domnělý nezákonný postup zadavatele směřující k zadání

veřejné zakázky mimo zadávací řízení představuje dle ustanovení § 241 odst. 2 písm. c)

zákonem aprobovaný důvod pro podání námitek. Povinnosti vyřídit námitky v souladu s

§ 245 zákona se pak zadavatel nemůže svévolně zprostit, neboť je ve smyslu § 245 odst. 3

zákona povinen námitky vyřídit rovněž v případě, že se jedná o námitky podané

neoprávněnou osobou, opožděné či nesplňující náležitosti.

I v takovém případě je zadavatel povinen odeslat stěžovateli rozhodnutí o tom, že námitky

odmítá, s uvedením důvodů, proč tak činí. Transparentní sdělení důvodů, pro které

zadavatel nepovažuje námitky stěžovatele za opodstatněné, je klíčové jednak pro

srozumitelnost kroků zadavatele a rozhodování o dalším postupu stěžovatele, tak pro

přezkoumatelnost úkonů zadavatele ze strany Úřadu, tj. pro posouzení toho, zda bylo

nevyhovění námitkám ze strany zadavatele opodstatněné a učiněné v souladu se

zákonem. V tomto smyslu poukazuji na ustanovení § 263 odst. 6 zákona, dle kterého je

skutečnost, že zadavatel nevyřídil námitky ve stanovené lhůtě v řízení o návrhu, důvodem

pro zrušení napadeného úkonu, popřípadě celého zadávacího řízení bez dalšího, aniž by

se Úřad návrhem věcně zabýval. Řádné vyřízení námitek zadavatelem je v zadávacím

řízení zásadní a obligatorní. Povinnosti odeslat stěžovateli rozhodnutí o námitkách pak

zadavatele nezbavuje ani případné přijetí nápravného opatření v návaznosti na podané

námitky (za jaké by se dal postup v JŘBU namísto postupu mimo zadávací řízení v jistém

smyslu považovat).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18254.html

PM: 20. 7. 2022
ÚOHS R0063/2022/VZ § 250 odst. 1

ZZVZ

Vrchní soud v Praze (po několika telefonických urgencích ze strany Úřadu) odpověděl

přípisem z 18. 7. 2022, v němž potvrdil, že 21. 6. 2022 byl vyhlášen rozsudek odvolacího

senátu Vrchního soudu v Praze ve věci sp. zn. 2 To 127/2020, který se stal týmž dnem

pravomocný a na základě kterého byl navrhovateli uložen trest zákazu plnění veřejných

zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži na dobu 3 let s tím, že navrhovateli bylo po dobu

výkonu uloženého trestu zakázáno uzavírat veškeré smlouvy na plnění veřejných zakázek,

účastnit se veškerých druhů zadávacích řízení podle § 3 ZZVZ a veškerých veřejných

soutěží podle jiných právních předpisů. Sdělení Vrchního soudu v Praze se stalo

podkladem tohoto rozhodnutí.

 

V šetřeném případě hrozila navrhovateli újma tím, že rozhodnutí zadavatele o zrušení

zadávacího řízení na veřejnou zakázku mohlo být učiněno v rozporu s § 127 odst. 2 písm.

d) ZZVZ. Pokud by Úřad nebo jeho předseda dali navrhovateli ve správním řízení, resp. v

navazujícím řízení o rozkladu za pravdu v tom, že nebyly naplněny důvody pro zrušení

zadávacího řízení podle uvedeného ustanovení zákona a Úřad by rozhodnutí o zrušení

zadávacího řízení pravomocně zrušil, navrhovatel by se následně mohl stát vybraným

dodavatelem, se kterým by zadavatel mohl potenciálně uzavřít smlouvu na veřejnou

zakázku.

 

V době podání návrhu tedy mělo pro navrhovatele význam věcné přezkoumání úkonu

zadavatele spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení, a proto byl navrhovatel k jeho

podání aktivně legitimován. To se však změnilo 21. 6. 2022, kdy bylo navrhovateli

pravomocně zakázáno mimo jiné uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek.

V důsledku trestu uloženého navrhovateli je v současné době vyloučeno, aby navrhovatel

a zadavatel uzavřeli v šetřeném zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

Navrhovatel tím přišel o alespoň teoretickou možnost získat veřejnou zakázku, a proto mu

již nemůže v důsledku případného nezákonného postupu zadavatele vzniknout újma na

jeho právech. Navrhovatel tak ztratil veřejné subjektivní právo na posouzení rozhodnutí

zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze strany Úřadu a jeho předsedy a současně

pozbyl aktivní legitimaci k podání návrhu proti tomuto rozhodnutí zadavatele stanovenou

v § 250 odst. 1 ZZVZ. Vzhledem k tomu nelze o návrhu navrhovatele nadále věcně

(meritorně) rozhodnout (v prvostupňovém řízení ani v řízení o rozkladu).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18255.html

PM: 21. 7. 2022
NSS 3 As 4/2021 § 222 odst. 5

ZZVZ

Z výše uvedeného plyne, že pokud krajský soud v napadeném rozsudku hovoří o „nutnosti“

do stavby zakomponovat další prvky (kádě pro pěstování vodních rostlin a provést

dodatečné práce), jedná se o nutnost ryze subjektivní, neboli o potřebu (pociťovanou jako

„nutnost“) vzniklou výlučně na straně žalobkyně jako zadavatele, jenž z důvodů, které pro

nyní projednávanou věc nejsou relevantní (vývoj vědeckého poznání apod.), považoval za

vhodné („nutné“) projekt změnit.

 

Naopak lze konstatovat, že „nezbytnost“ těchto změn neplyne z objektivních, na vůli

žalobkyně nezávislých okolností, jakými by byly například změněné geologické podmínky

stavby, neočekávaný archeologický nález a podobně. Ostatně sám krajský soud v

napadeném rozsudku uvedl velmi trefný příklad objektivní nezbytnosti („když v průběhu

hloubení základů narazí stavební firma na nestabilní podloží, což si vyžádá rozšíření

předmětu zakázky o kotvení stavby do větší hloubky pomocí pilotů“ – viz odstavec 17

napadeného rozsudku). Krajský soud měl v konečném důsledku za to, že takovou

objektivní nezbytností může v projednávané věci být i nový vývoj vědy, který následně u

žalobkyně jako zadavatele vyvolal potřebu změny projektu, jež sama dále vedla k nutnosti

provést dodatečné práce. Nejvyšší správní soud se však s tímto závěrem neztotožňuje a

připomíná výše uvedenou zásadu restriktivního výkladu. Zákonem stanovená nezbytnost

se totiž vztahuje výlučně k dokončení předmětu původní veřejné zakázky. Pokud

vyvstanou jakékoli okolnosti (třeba i objektivní – jako je nový vývoj vědeckého poznání ve

vztahu k vědecké a výzkumné činnosti stěžovatelky), které vyvolají nutnost změnit projekt

a podobu zakázky, nelze uvažovat o dokončení původní zakázky v nezměněné podobě

tak, jak byla původně zamýšlena.

 

Výše uvedené odpovídá i judikaturní zásadě restriktivního výkladu. Stěžovateli je totiž

třeba přisvědčit i v tom, že krajský soud, aniž by to blíže vysvětlil, tuto judikaturní

interpretační

zásadu opustil. Stalo se tak pro to, že de facto významově posunul pojem nezbytnosti

dodatečných prací (služeb) a jeho význam rozšířil. Lze to ilustrovat tak, že pokud by výklad

krajského soudu obstál, nově by tento pojem zahrnoval nejen „ryzí“ nutnost, ale i pojem

vhodnosti a/nebo přirozené návaznosti dodatečných prací na původní projekt, respektive

na jeho účel. Z toho plyne, že krajský soud užil výklad rozšiřující (extenzivní).

Krajskému soudu je též nutné vytknout, že tento svůj myšlenkový postup blíže nevysvětlil.

Jakkoli je možné, aby krajský soud vstoupil do dialogu s existující judikaturou NSS, měl by

v takové situaci řádně osvětlit, z jakého důvodu považuje za nutné zaujmout jiné

stanovisko. Ústavní soud k tomu uvedl, že „[v] obecné rovině ve vztahu k závaznosti soudní

judikatury lze konstatovat, že již učiněný výklad by měl být, nedojde-li k následnému

shledání dostatečných relevantních důvodů podložených racionálními a přesvědčivějšími

argumenty, ve svém souhrnu více konformnějšími s právním řádem jako významovým

celkem a svědčícími tak pro změnu judikatury, východiskem pro rozhodování následujících

případů stejného druhu, a to z pohledu postulátů právní jistoty, předvídatelnosti práva,

ochrany oprávněné důvěry v právo (oprávněného legitimního očekávání) a principu

formální spravedlnosti (rovnosti)“ (zvýraznění bylo nyní přidáno, viz nález Ústavního soudu

ze dne 25. 1. 2005, sp. zn. III. ÚS 252/04, dostupný z https://nalus.usoud.cz).

PM: 1. 8. 2022
ÚOHS S0635/2021/VZ § 18 odst. 1

a 2 ZZVZ

Při posouzení, zda obviněný poptával v případě VZ 1 a VZ 2 plnění svým charakterem

obdobná, Úřad seznal, že obviněný prostřednictvím obou plnění požadoval vypracování

dokumentace v různém stupni rozpracovanosti k jednomu svému investičnímu záměru

(projektu), a to k rekonstrukci haly č. 24. Dle Úřadu obviněný v předmětu plnění VZ 1 věcně

definoval klíčové stavební parametry, které požaduje vypracovat do podoby studie pro

rekonstrukci haly č. 24, přičemž následně předmětem plnění VZ 2, kterým je vypracování

projektové dokumentace pro ohlášení stavby, na plnění dle VZ 1 navázal. O tom, že

předmět plnění VZ 1 je „dílčí aktivitou“ na jednom projektu obviněného, kterým je získání

dokumentace pro provedení rekonstrukce haly č. 24, svědčí i fakt, že předmět plnění VZ 2

sám obviněný požadoval vypracovat v návaznosti na předmět plnění VZ 1.

 

Jelikož je tedy předmětem plnění obou smluv vypracování dokumentace k jednomu

investičnímu záměru obviněného, kterým je rekonstrukce haly č. 24, Úřad konstatuje, že

šetřené VZ 1 a VZ 2 spolu souvisí z hlediska věcného.

 

Na uvedeném závěru ničeho nemůže měnit skutečnost, kterou uvádí obviněný ve svých

vyjádřeních, a to, že „studie dle VZ 1 není, na rozdíl od projektu dle VZ 4, dokumentací,

která musí být zpracována v souladu s vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb,

ve znění pozdějších předpisů“, jelikož věcně se jedná o obdobná plnění spočívající ve

vyhotovení podkladů pro provedení rekonstrukce jednoho a téhož objektu. Z pohledu

věcné souvislosti není dle Úřadu rozhodné, zda obviněným požadovaná dokumentace má

či nemá být vypracována v souladu s vyhláškou, když věcně obě plnění směřují ke

stejnému cíli, kterým je bezesporu zdokumentování stavebních úprav, které mají být na

daném objektu provedeny, tak, aby byl naplněn investiční záměr obviněného, kterým je

rekonstrukce haly č. 24.

 

Pokud jde o další námitku obviněného uvedenou ve vyjádření ze dne 29. 12. 2021, podle

níž „studii vypracovávají architekti, kdežto projektovou dokumentaci vypracovávají

zásadně projektanti. VZ 1 a VZ 2 tak měly dokonce odlišný okruh potenciálních

dodavatelů“, kterou obdobně vyslovil i ve vyjádření ze dne 25. 3. 2022 (viz body 22. a 83.

odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí, že podle § 17 písm. b) zákona č. 360/1992

Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných

inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších

předpisů, je autorizovaný architekt oprávněn v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro

kterou mu byla udělena autorizace, vypracovávat mj. projektovou dokumentaci staveb

(včetně příslušných územně plánovacích podkladů), s výjimkou staveb inženýrských.

Tvrzení obviněného, že předmět VZ 2 vypracovávají „zásadně projektanti“ nikoliv

architekti, tedy není pravdivé, neboť z citovaného ustanovení autorizačního zákona jasně

plyne, že projektovou dokumentaci staveb, tedy i projektovou dokumentaci pro stavební

povolení, resp. pro ohlášení stavby, jsou oprávněni vypracovávat i autorizovaní architekti.

Výjimkou je pouze projektová dokumentace pro inženýrské stavby, o kterou se však v

šetřeném případě nejedná.

Jde-li o funkční souvislost, jejíž (ne)existence se dovozuje zejména na základě

účelu/jednotného cíle, pro který jsou veřejné zakázky zadávány (k tomu srov. např.

rozsudek NSS č. j. 7 As 211/2015-31 ze dne 17. 9. 2015), ta je v šetřeném případě dána

skutečností, že obviněný měl investiční záměr rekonstruovat halu č. 24, přičemž

zpracování dokumentace k této obviněným plánované rekonstrukci je předmětem plnění

obou veřejných zakázek.  Obě veřejné zakázky tedy přímo souvisí s tímtéž investičním

záměrem, tj. jejich společným cílem je realizace samotné rekonstrukce haly č. 24.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18257.html

potvrzeno

R0069/2022/VZ,

PM: 22. 7. 2022

NSS 29 Af 62/2019 § 48 odst. 1

K námitce překážky litispendence se předseda ÚOHS vyjadřuje v bodech [29] až [34]

napadeného rozhodnutí. Krajský soud se s touto argumentací ztotožňuje. I dle jeho názoru

sledují v nyní projednávané věci řízení zahájená na návrh a řízení z moci úřední rozdílné

cíle, a jsou vedeny s odlišnými účastníky, proto nelze tvrdit, že by vydání rozhodnutí

žalovaného bránila překážka litispendence. Nadto krajský soud uvádí, že účelem překážky

litispendence je zabránění tomu, aby byla v téže věci vydána dvě rozhodnutí správního

orgánu. Zároveň řízení z moci úřední je správní orgán povinen zahájit kdykoliv se dozví o

takových skutečnostech, které zahájení řízení z moci úřední odůvodňují. Nezahájení řízení

z moci úřední je důvodem pro uplatnění opatření proti nečinnosti dle § 80 správního řádu.

Vzhledem k tomu, že řízení zahájené na návrh Hyundai Motor Czech bylo zastaveno,

nemohlo dle krajského soudu být řízení před žalovaným, zahájené z moci úřední, být

stiženo vadou, která by způsobovala nezákonnost napadeného rozhodnutí, a to ani kdyby

krajský soud argumentaci žalobce přisvědčil, neboť i kdyby žalovaný zastavil z důvodu

litispendence řízení o přezkumu úkonů žalobce zahájené z moci úřední, poté, co došlo k

zastavení řízení na návrh Hyundai Motor Czech, by byl žalovaný řízení o přezkumu úkonů

zadavatele z moci úřední opět zahájit a vydat v takovém řízení rozhodnutí.

30. 3. 2022
ÚOHS S0003/2022/VZ § 127 odst. 2

písm. h),

§ 122 odst. 1

ZZVZ

Úřad na tomto místě konstatuje, že pro posouzení splnění druhé podmínky zrušení

zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. h) zákona je rozhodující nikoliv zadavatelem

provedený nebo neprovedený výběr dodavatele, ale skutečnost, zda ze strany zadavatele

došlo nebo nedošlo k odeslání oznámení o výběru. Úřad však považuje za potřebné

vyjádřit se i k pojmu „vybraný dodavatel“[2]. Z pohledu terminologie zákona je totiž potřeba

rozlišovat pojem „vybraný dodavatel“ před provedením rozhodnutí o výběru a po jeho

provedení. V případě, že je účastník zadávacího řízení vyzýván k předložení dokladů dle

§ 122 odst. 3 zákona, je sice ve smyslu citovaného ustanovení formálně označován jako

„vybraný dodavatel“, ale ve skutečnosti se jedná o účastníka, který byl zadavatelem tzv.

„předvybrán“ (před ověřením všech náležitostí), ale který nemusí být nutně tím, se kterým

zadavatel nakonec smlouvu uzavře, neboť ještě může zjistit, že tento „předvybraný

dodavatel“ nesplňuje vše, co zadavatel požadoval. Takový „předvybraný dodavatel“ tak

nenaplňuje podmínky § 122 odst. 1 zákona týkající se povinnosti zadavatele vybrat

k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako

ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení. Každý takový „předběžně“ vybraný

dodavatel může být například i vyloučen ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 8 zákona.

Faktické rozhodnutí o výběru dodavatele tak může nastat až po okamžiku prokázání

splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. Naproti tomu skutečný vybraný dodavatel je

pak ten, který „prošel“ i popsaným ověřením veškerých zadavatelem požadovaných

náležitostí a zadavatel jeho výběr oznamuje ve smyslu § 50 zákona, resp. § 123 zákona.

V této souvislosti tak lze v šetřeném případě navrhovatele považovat „pouze“ za

„předvybraného dodavatele“, nikoliv za vybraného dodavatele.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18263.html

potvrzeno

R0065/2022/VZ,

PM: 22. 7. 2022

NSS 7 As 223/2020 § 48 odst. 5

písm. d)

ZZVZ

Nejvyšší správní soud se shoduje s krajským soudem, že v daném případě k

retroaktivnímu působení ZZVZ nedošlo. Konstatovaným pochybením při plnění Smlouvy I

a II nejsou přiznávány nové účinky, neboť tato pochybení existují sama o sobě bez ohledu

na účinnost nového zákona (ZZVZ). Skutečnost, že k pochybením došlo před účinností

ZZVZ a že k těmto pochybením bylo pro účely posouzení splnění podmínek pro vyloučení

uchazeče podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ přihlédnuto, neznamená, že by předmětný

zákon měl v tomto případě působit retroaktivně. Předmětné ustanovení totiž nedopadá na

právní vztahy vzniklé před účinností ZZVZ. Jak správně uvedl krajský soud, v daném

případě se jedná o retrospektivní působení zákona, které nemodifikuje dříve vzniklé právní

skutečnosti či právní vztahy, nýbrž zohledňuje dříve nastalé skutečnosti, a to pro účely

posouzení jiného právního vztahu či jiné právní skutečnosti. Lze proto shrnout, že

zadavatel vycházel při svém postupu z dikce právní normy a pro potřeby zjištění

způsobilosti stěžovatelů plnit tak využil zákonem aprobovaného způsobu. Výše uvedený

závěr vyplývá nejen ze samotného jazykového výkladu předmětného ustanovení, ale i

výkladu teleologického, neboť smyslem a účelem daného ustanovení bylo nepochybně

zakotvení možnosti vyloučení uchazeče, u něhož se vyskytuje riziko problematického

plnění, přičemž pro posouzení způsobilosti dané ustanovení zakotvuje možnost zohlednit

dřívější pochybení uchazeče v uplynulých 3 letech, jak tomu ostatně bylo i v

projednávaném případě. Po zadavateli totiž nelze požadovat, aby dané riziko přijal,

přestože by nabídka takového uchazeče byla skutečně ekonomicky nejvýhodnější. Proti

možnému zneužívání tohoto institutu navíc zákonodárce stanovil přísné podmínky pro jeho

uplatnění a rovněž určité časové ohraničení případného zohlednění pochybení uchazečů.

Z časového hlediska je podle předmětného ustanovení zákona tak podstatná pouze tříletá

doba, jakožto jedna ze zákonných podmínek, nikoliv účinnost právního předpisu. Pokud

by se mělo předmětné ustanovení ZZVZ aplikovat způsobem, jenž stěžovatelé nastínili

v kasační stížnosti, bylo by oprávnění zakotvené v § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ zadavateli

odepřeno do doby, než uplynou minimálně tři roky od účinnosti ZZVZ. Takový závěr nelze

přijmout, neboť tento postup nepochybně nebyl úmyslem zákonodárce.

 

Nelze připustit, aby se vybraný uchazeč, s nímž byla uzavřena smlouva o veřejné zakázce,

liberoval pro účely § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ tím, že se předmětného pochybení dopustil

jím vybraný subdodavatel, neboť tento není stranou smlouvy a v předmětném zadávacím

řízení, ani ve správním řízení vedeném žalovaným není jeho účastníkem.

24. 8. 2022
ÚOHS S0233/2022/VZ § 48 odst. 2

písm. c)

ZZVZ

Tvrzení zadavatele, že pochybnost Úřadu, že zadavatel přistoupil k vyloučení dodavatele G4S,

„aniž by bylo zadavatelem jednoznačně prokázáno, že se dodavatelem G4S předložené informace

nezakládají na pravdě“, nepředstavuje ve skutečnosti jakoukoliv pochybnost o dodržení pravidel

pro zadání veřejné zakázky stanovených zákonem, neboť § 48 odst. 2 písm. c) ani § 48 odst. 4

zákona neobsahují požadavek na prokazování důvodů pro vyloučení účastníka ze zadávacího

řízení, tak Úřad považuje s ohledem na výše uvedené za liché. Kromě toho nelze odhlédnout ani

od skutečnosti, že vyloučení účastníka ze zadávacího řízení představuje jeden z nejzávažnějších

zásahů do průběhu zadávacího řízení, spojený navíc se zcela zásadními důsledky ve sféře

vyloučeného účastníka.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18286.html

PM: 10. 8. 2022
ÚOHS S0140/2022/VZ § 19 odst. 1

a 3 ZZVZ

K otázce souvislosti pořizovaného plnění s činností obviněného Úřad uvádí, že obviněný je

psychiatrická nemocnice, z toho logicky i Úřadu plyne, že psychofarmaka nutně potřebuje

k výkonu své činnosti. V případě pořizování předmětných léků tak nejde o nahodilé nákupy, nýbrž

jde o léky, o kterých obviněný ví, že je potřebuje/bude potřebovat pro zajištění léčby svých

pacientů, má nastaven minimální stav léků a je si vědom toho, že tento svůj nastavený minimální

stav léků bude muset pravidelně (zpravidla několikrát do měsíce) doplňovat, byť nemusí vědět

přesné množství (záleží na skladbě aktuálně hospitalizovaných pacientů). Dle Úřadu přitom pro

posouzení věci není podstatné, zda obviněný např. v prvním čtvrtletí roku potřebuje 10 ks balení

konkrétního léku a v posledním čtvrtletí roku bude téhož léku potřebovat 150 ks balení, důležité

je, že obviněný léky náležející do jedné ATC skupiny na nejnižší úrovni potřebuje a pořizuje trvale,

resp. dlouhodobě bez významných časových prodlev a není žádného sporu o tom, že jsou pro něj

nezbytné ve vztahu k zajištění účelu, pro který byl obviněný zřízen.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18291.html

PM: 13. 8. 2022
ÚOHS S0187/2022/VZ § 124 odst. 4

ZZVZ,

§ 222 odst. 3

ZZVZ

K argumentu obviněného, týkající se aplikace ustanovení § 222 zákona na období před uzavřením

smlouvy, přičemž by se dle obviněného optikou ustanovení § 222 odst. 3 zákona jednalo v právě

šetřeném případě o změnu nepodstatnou, tedy dovolenou, Úřad uvádí následující. Nejprve Úřad

předestírá, že ustanovení § 222 zákona se týká změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku,

tedy změn, které nastanou až po uzavření smlouvy po dobu jejího trvání. K závěrům uvedeným

v rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 10 As 39/2018 ze dne 31. 1. 2019, na který odkazuje

v této věci obviněný, se vyjádřil rovněž Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Af 20/2019-

104 ze dne 7. 5. 2020, v němž uvedl, že „[p]řestože rozsudky zdejšího soudu č.j. 30 Af 102/2016-

99 ze dne 23. 1. 2018 a Nejvyššího správního soudu č.j. 10 As 39/2018-37 ze dne 31. 1. 2019

za tamních specifických skutkových okolností a proti samotné dikci § 222 ZZVZ připustily možnost

aplikace § 222 ZZVZ na období před uzavřením smlouvy, jde i podle uvedených rozsudků

o možnost aplikace omezenou, toliko subsidiární (nepochybně právě proto se v uvedených

rozsudcích objevují výrazy ‚do jisté míry’, ‚minimálně podpůrně’ nebo ‚alespoň podpůrně’).“ Úřad

je tedy toho názoru, že aplikace ustanovení § 222 zákona na období před uzavřením smlouvy

musí být „velmi opatrná“ a vázána toliko na specifické skutkové okolnosti dané především zjevnou

bagatelností zásahů, které jsou ve výsledku zcela bezvýznamným prolomením „rovnítka“

(plynoucího z ustanovení § 51 odst. 3 zákona) mezi zadávacími podmínkami, nabídkou vybraného

dodavatele (včetně návrhu smlouvy) a samotnou smlouvou.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18327.html

Potvrzeno

rozkladem –

R0086/2022/VZ

ÚOHS S0167/2022/VZ § 6 odst. 4

ZZVZ

Ze samotného ustanovení § 6 odst. 4 zákona přitom vyplývá, že obecně je jeho smyslem ve vztahu

k zásadám sociálně a environmentálně odpovědného zadávání snaha, aby v rámci zadávání

veřejných zakázek docházelo k zohledňování těchto zásad. Zadavatel by tak s ohledem

na uvedené měl již v rámci přípravy zadávacího řízení vždy ad hoc posoudit možnost aplikace zásad

dle § 6 odst. 4 zákona a v případě, že to přichází v úvahu, zvolit s ohledem na předmět plnění

vhodnou podobu jejich uplatnění. Současně pak je třeba pamatovat, že žádná ze základních

zásad obsažená v § 6 zákona nemá aplikační přednost, všechny zákonodárcem vyjádřené

základní zásady jsou si rovny, tzn. ani nově včleněné základní zásady v § 6 odst. 4 zákona nemají

aplikační přednost před ostatními základními zásadami. Zákonné definice termínů sociálně

a environmentálně odpovědné zadávání vychází z demonstrativního výčtu oblastí, v nichž se

předmětné postupy zadavatele mohou uplatnit, pročež představují určité interpretační vodítko

z hlediska vhodného výkladu zásad odpovědného zadávání veřejných zakázek. Jelikož daný výčet

oblastí není uzavřený, je tak ponecháno na zadavateli, aby s ohledem na povahu a smysl zakázky

a taktéž její předmět rozhodl nejen, zda je aplikace dodržování těchto zásad pro účely konkrétního

zadávacího řízení možná, ale rovněž v případě, že dojde k závěru, že tomu tak skutečně je, je mu

ponechána i určitá volnost pro volbu konkrétního způsobu jejich naplnění.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18330.html

Potvrzeno

rozkladem –

R0081/2022/VZ

ÚOHS S0460/2021/VZ § 127 odst. 2

písm. d)

ZZVZ

Zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení z důvodu nevhodně (nepřiměřeně) stanoveného

kritéria technické kvalifikace, a to až po téměř třech letech od okamžiku zahájení předmětného

zadávacího řízení, resp. cca 2 roky od uveřejnění výzvy k podání žádostí o účast, v době, kdy již

byly zadavateli doručeny žádosti o účast a následně také 4 nabídky od dodavatelů (vč. nabídky

navrhovatele). Takové jednání zadavatele proto vzbuzuje ze strany Úřadu pochybnosti

o skutečných důvodech zrušení zadávacího řízení, když jednoduše řečeno zadavateli ode dne

zahájení předmětného zadávacího řízení, tedy od 1. 10. 2018 do samotného zrušení zadávacího

řízení (tedy po necelé 3 roky trvání zadávacího řízení), způsob nastavení kritérií technické

kvalifikace nezpůsobovalo žádné obtíže a současně ani vhodnost nastavení těchto kritérií nebyla

rozporována žádným z možných dodavatelů. Pochybnost o účelovosti postupu zadavatele je dále

také zesílena tím, že zadavatel ve stejný den, kdy rozhodl o zrušení šetřené veřejné zakázky

(30. 8. 2021), také rozhodl o výběru dodavatele v související stavební zakázce (tedy naopak směřoval

k dokončení zadávacího řízení).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18323.html

Potvrzeno

rozkladem –

R0089/2022/VZ

ÚOHS S0374/2022/VZ § 12 ZZVZ V dalším lze konstatovat, že samotný čl. 12 směrnice, který upravuje horizontální spolupráci,

definici spolupráce neobsahuje. Proto v dané věci Úřad považuje za vhodné vyjít z judikatury

SDEU. Poměrně jednoznačný návod, jak vykládat předmětný pojem spolupráce, pak dává

rozsudek SDEU ve věci C-429/19 ze dne 4. 6. 2020 Remondis GmbH proti Abfallzweckverband

Rhein-Mosel-Eifel, podle něhož není relevantní, že konečné znění čl. 12 odst. 4 směrnice neuvádí

požadavek „skutečné spolupráce mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli“, neboť je třeba výklad

opřít o znění třetího pododstavce bodu 33 směrnice, že „spolupráce musí vycházet z konceptu

spolupráce“. Obviněný neuzavřel s obcí Radim smlouvu o skutečné spolupráci. O skutečnou

spolupráci mezi předmětnými subjekty se nejednalo, jelikož chybělo vynaložení společného úsilí,

tj. úsilí obou zúčastněných stran k poskytnutí veřejných služeb spojených s odpady, resp. s jejich

uložením a likvidací. Společné úsilí obou smluvních stran má totiž vycházet ze společné strategie

partnerů. Ona strategie má být formulována tak, že vytyčuje společné cíle obou veřejných

zadavatelů směřujících k zajišťování veřejných potřeb. (…) Z pohledu Úřadu by musely smluvní

strany založit svou spolupráci takovým způsobem, aby byl zřejmý i určitý přínos ze strany

obviněného pro obec Radim, resp. pro veřejné potřeby, které je tato povinna zajišťovat. Žádný

takový přínos však Úřad v dané věci nezjistil.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18319.html

PM: 23. 8. 2022
ÚOHS R0080/2022/VZ § 222 odst. 3

a 6 ZZVZ

Výraz „rovnováha“ v § 222 odst. 3 písm. b) zákona označuje toliko podobu rozložení

hospodářských rizik, resp. schéma jejich rozprostření mezi strany právního vztahu, nenese však

příznak vyváženosti, přiměřenosti, ekvivalence poskytovaných plnění či spravedlivého rozložení

rizik. Smyslem uvedeného ustanovení bylo zakázat ty změny závazků, které implikují výkyvy oproti

počátečnímu rozložení hospodářských rizik při uzavření smlouvy. Tento účel zákona je třeba

dovozovat ze zásady transparentnosti. Pokud by například smlouva, pro jejíž uzavření byl

dodavatel vybrán v zadávacím řízení, byla uzavřena za použití smluvních podmínek, které by

implikovaly konkrétní schéma rozložení rizika, následně by se s plynutím času či pro změnu

okolností toto schéma stalo pro jednu ze stran značně nevýhodným, tedy nepřiměřeným

a nespravedlivým, pročež by strany přistoupily ke změně smluvních podmínek a dohodou by přijaly

pro svůj závazkový vztah jiné schéma rozložení rizika, pak nelze vyloučit, že by za použití

změněného schématu ve smluvních podmínkách v původním zadávacím řízení zvítězil jiný

uchazeč. O budoucím použití změněného schématu však nikdo z potenciálních ani reálných

účastníků zadávacího řízení nemohl vědět, což představuje prvek netransparentnosti. Tato

netransparentnost nemůže být zhojena tím, že změnou závazku byla nastolena spravedlnost mezi

smluvními stranami, neboť z nevyvážené smlouvy byla učiněna smlouva vyvážená. Zákazu učinit

podstatnou změnu smlouvy tedy nemohou uniknout ani ty změny, kterými se ekonomická

vyváženost, resp. spravedlnost teprve nastoluje oproti předchozímu stavu, který strany vnímají

jako nevyvážený.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18318.html

PM: 24. 8. 2022
ÚOHS S0236/2022/VZ § 48 odst. 2

písm. a)

ZZVZ

Přestože zadavatel v rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení uvádí, že důvodem pro

vyloučení je, že údaje a doklady nesplňují zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky, což je

obecně jistě jedním z legitimních důvodů pro vyloučení účastníka zadávacího řízení, gros

odůvodnění rozhodnutí o vyloučení spočívá v tom, že navrhovatel změnil původní nabídku. Změna

nabídky přitom mezi možnými důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení v zákoně

uvedena není. Zadavatel se tak v rozhodnutí o vyloučení de facto pouze blíže vyjadřuje k tomu,

proč nemůže přihlédnout k vysvětlení navrhovatele, ovšem již nikterak blíže nespecifikuje, proč

považuje nabídku navrhovatele (ve smyslu „původní“ nabídky, neboť má li zadavatel za to,

že došlo ze strany dodavatele k materiální změně nabídky, nemůže k takovému objasnění, resp.

takové změně přihlédnout) za rozpornou se zadávacími podmínkami. Takové rozhodnutí ovšem

nemůže obstát, neboť s ohledem na zásadu transparentnosti je nutné, aby byly důvody, proč došlo

k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, jednoznačně seznatelné právě z rozhodnutí

o vyloučení. Pokud tedy zadavatel nabyl dojmu, že nabídka navrhovatele neodpovídá zadávacím

podmínkám, měl v rozhodnutí jednoznačně popsat nejen, kterým podmínkám neodpovídá, ale

rovněž vysvětlit, proč jim neodpovídá.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18338.html

PM: 27. 8. 2022
ÚOHS R0090/2022/VZ § 41 odst. 5,

§ 48 odst. 3

ZZVZ

V případě zadávacího řízení, které je zadavatelem zrušeno za účelem jeho ukončení (což lze

považovat za jediný zákonný cíl zrušení zadávacího řízení), jistota poskytnutá účastníky

zadávacího řízení podle § 41 ZZVZ pozbývá pro zadavatele význam, neboť jak už bylo zmíněno

v bodě 44 tohoto rozhodnutí, slouží k zajištění zadavatele vůči vybranému dodavateli v souvislosti

s uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku, tedy při opačném vývoji zadávacího řízení. Tudíž

pokud by jakákoliv nepeněžitá jistota zanikla již v den vydání rozhodnutí o zrušení zadávacího

řízení, ve většině zadávacích řízení by to ničemu nevadilo, neboť již přestala plnit svůj účel

(zadavatel zrušil zadávací řízení a již nemůže či nechce zadat veřejnou zakázku, a proto již její

uplatnění nepředpokládá). Jedinou výjimkou je sporadická situace, kdy dojde ke zrušení

rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, a to buď samotným zadavatelem, anebo

Úřadem. Pouze v takovém případě by podmínka uvedená pod bodem c) záruční listiny měla

negativní vliv na povinnost společnosti EKIS podle § 41 odst. 5 ZZVZ zajistit platnost bankovní

záruky po celou dobu trvání zadávací lhůty, resp. by vedla k oprávněné obavě obviněného, že

v případě potřeby nebude moci jistotu využít. Pokud by do uvedené doby nedošlo k vysvětlení této

nejasné podmínky, obviněný by byl povinen vyloučit společnost EKIS podle § 48 odst. 3 ZZVZ

z účasti v zadávacím řízení. V šetřeném případě však k právě popsané situaci nedošlo, neboť

obviněný o zrušení přezkoumávaného zadávacího řízení nikdy nerozhodl.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18314.html

PM: 24. 8. 2022
ÚOHS S0222/2022/VZ § 175 odst.

1 a 3 ZZVZ

Zde Úřad v souladu se závěry uvedenými v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-

34319/2021/161/HBa ze dne 29. 10. 2021 vydaném v řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-

R0135/2021/VZ dodává, že ustanovení § 175 zákona nelze vykládat tak, že § 175 odst. 1

zákona představuje generální klauzuli, při jejímž nenaplnění není možné platby či

hodnoty do předpokládané hodnoty koncese započítat, byť by splňovaly podmínky

některého z písmen § 175 odst. 3 zákona. Takový výklad by totiž odporoval účelu

předmětných ustanovení a některé položky jasně splňující podmínky

§ 175 odst. 3 zákona by nemohly být do předpokládané hodnoty koncese zahrnuty

vůbec. Ani skutečnost, že určitá platba nevstupuje do obratu dodavatele, potažmo

nenaplňuje doslovně definici uvedenou v § 175 odst. 1 zákona, tedy neznamená, že

nemůže být zahrnuta do předpokládané hodnoty koncese v souladu s § 175 odst. 3

zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18345.html

PM: 6. 9. 2022
ÚOHS S0271/2022/VZ § 196 odst.

2 ZZVZ

Zákonodárce dále v § 196 odst. 2 zákona stanovil, že osvědčení objednatele podle § 196

odst. 1 písm. b) zákona může být nahrazeno čestným prohlášením dodavatele, pokud

vystavení osvědčení není možné, nebo je objednatel odmítl. Z textu ust. § 196 odst. 2

zákona přitom vyplývá, že tato úprava směřuje na postup dodavatele v situaci, kdy zjistí,

že není objektivně schopen poskytnout požadované osvědčení objednatele. V takovém

případě je mu zákonem dána možnost doložení jeho náhrady v podobě čestného

prohlášení dodavatele. Z citovaného ustanovení zákona přitom dle Úřadu nevyplývá, že

by byl dodavatel povinen v případě předložení čestného prohlášení dodavatele

nahrazující osvědčení objednatele odůvodnit zadavateli svůj postup a sdělit, zda tak činí

z důvodu, že vystavení osvědčení není možné, nebo z důvodu odmítnutí jeho vystavení

objednatelem. Jinými slovy i v případě, že dodavatel nahradí osvědčení objednatele

čestným prohlášením dodavatele bez sdělení důvodu předvídaného zákonem, jedná se o

čestné prohlášení nahrazující osvědčení objednatele ve smyslu § 196 odst. 2 zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18358.html

PM: 8. 9. 2022
ÚOHS S0196/2022/VZ § 12 odst. 1

ZKB

Co se týče zodpovězení otázek položených Úřadem v žádosti o stanovisko ze dne 26. 5.

2022, NÚKIB konstatuje, že „[p]ostup zadavatele při tvorbě analýzy

rizik, obsah analýzy rizik a způsob jejího provedení je třeba posuzovat i v kontextu

předcházejících a navazujících kroků zadavatele tvořících v souhrnu proces řízení rizik.

Proces řízení rizik sestává z hodnocení rizik (jehož součástí je identifikace, analýza a

vyhodnocení rizik), výběru a zavedení opatření ke zvládání rizik, sdílení informací o riziku

a sledování a přezkoumání rizik [srov. § 2 písm. i) VKB]. Výběr konkrétního bezpečnostního

opatření, jehož implementace sníží hodnotu rizika na akceptovatelnou úroveň, pak musí

být založen nikoli pouze na samotné analýze rizik (jejímž výsledkem je striktně vzato pouze

stanovení hodnoty rizika), nýbrž i na navazujícím vyhodnocení rizik (tedy určení, zda je

riziko akceptovatelné či nikoli) a zvážení v úvahu přicházejících bezpečnostních opatření.

Postup povinné osoby by přitom měl korespondovat s již nastavenými pravidly pro řízení

rizik. Pro posouzení správnosti postupu povinné osoby při tvorbě analýzy rizik je krom

jiného nezbytné i posouzení toho, zda celý proces hodnocení rizik, do něhož tvorba

analýzy rizik spadá a od jehož zbylých součástí je funkčně neoddělitelná, byl proveden v

souladu s metodikou k tomu vyhotovenou [srov. § 5 odst. 1 písm. a) VKB].“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18346.html

PM: 10. 9. 2022
ÚOHS R0099/2022/VZ § 100 odst. 1

ZZVZ

V intencích právní jistoty účastníků k označenému posouzení věci Úřadem doplňuji, že

výhrada změny dodavatele byla stanovena především zcela transparentně, neboť

nevyvolává pochybnosti ani o svém obsahu, ani o tom, co zadavatel zamýšlel jejím

prostřednictvím projevit. Změna stavebního zákona, s potenciálním dopadem na obsah

rámcové dohody, představuje v měnícím se právním řádu předvídatelnou skutečnost, se

kterou musí smluvní strany počítat. Ze znění výhrady změny smlouvy jednoznačně

vyplývá, že ke změně rámcové dohody dojde pouze v nezbytném rozsahu, vyžadovaném

novou právní úpravou. Konkrétní podobu (případné) změny stavebního zákona současně

nelze předvídat. Lze pochybovat o tom, nakolik výhrada změny smlouvy s ohledem na

míru konkrétnosti vymezení naplňuje požadavky ustanovení § 100 odst. 1 zákona. Lze

však také pochybovat o tom, zda se o vyhrazenou změnu závazku ve smyslu § 100 odst. 1

zákona vůbec jedná, neboť zadavatel výhradou změny smlouvy toliko vyjadřuje svoji

vůli řídit se platnými a účinnými právními předpisy, aniž by si tímto způsobem vytvářel

prostor pro uplatnění jakékoliv svévole. Případná změna smlouvy by navíc musela projít

testem dle § 222 zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18365.html

PM: 13. 9. 2022
ÚOHS S0147/2022/VZ § 245 odst. 1

ZZVZ

Z přehledu námitkové argumentace a odůvodnění rozhodnutí o námitkách uvedeného

výše (viz body 40–62 odůvodnění tohoto rozhodnutí) je seznatelné, že odůvodnění

námitek A) – D) ze strany zadavatele není pouze strohé, ale je i nedostatečné. Zadavatel

v rámci reakce na námitky A) –D) v zásadě uvedl svůj nesouhlas s tvrzeními

navrhovatele, ale důvody svého nesouhlasu neuvedl, ani blíže nekonkretizoval důvody,

na kterých své závěry postavil. Zadavatel svoji argumentaci k těmto námitkám rozvedl až

v podaném rozkladu, což nelze akceptovat (viz bod 37 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Z toho je zřejmé, že zadavatel své důvody zná a je schopen je konkretizovat, nicméně měl

tak učinit již v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách omezil

pouze na generické odpovědi, kterými by šlo vypořádat prakticky jakoukoliv námitku

navrhovatele. Takové vypořádání pak není v souladu se zněním § 245 odst. 1 zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18354.html

potvrzeno

R0091/2022/VZ

PM: 13. 9. 2022

ÚOHS S0220/2022/VZ § 12 ZZVZ (…) obviněný neuzavřel s FN u sv. Anny v Brně smlouvu o skutečné spolupráci.

O skutečnou spolupráci mezi předmětnými subjekty se nejedná, jelikož chybí vynaložení

společného úsilí, tj. úsilí obou zúčastněných stran k poskytnutí veřejných služeb

lékárenské péče. Společné úsilí obou smluvních stran má totiž vycházet ze společné

strategie partnerů. Ona strategie má být formulována tak, že vytyčuje společné cíle obou

veřejných zadavatelů směřujících k zajišťování veřejných potřeb. (…) jediný přínos

obviněného, který je v dané věci přítomen, je hrazení nákladů. (…) obviněný kromě

nákladů na pořízení léčivých přípravků a zdravotnického materiálu (pořizovací cena) má

dle pravidel obsažených v rámcové dohodě 4 FN u sv. Anny v Brně hradit rovněž náklady

spojené s opakovanými dodávkami zboží, tzn. dochází k navýšení kupní ceny o 10 % z

kupní ceny. (…) Ve světle výše citovaného rozsudku je však i hrazení nákladů tím, co do

jisté míry indikuje přítomnost veřejné zakázky, a nikoliv horizontální spolupráce. Pokud

obviněný pouze hradí náklady spojené s dodávkami a nevyvíjí žádnou jinou činnost,

žádné další úsilí k naplnění veřejných potřeb, nelze o spolupráci ve smyslu podmínky 1

hovořit. Z pohledu Úřadu by musely smluvní strany založit svou spolupráci takovým

způsobem, aby byl zřejmý i určitý přínos ze strany obviněného pro FN u sv. Anny v Brně,

resp. pro veřejné potřeby, které je tato povinna zajišťovat. Takovým přínosem pak není

hrazení nákladů, které FN u sv. Anny v souvislosti s opakovanými dodávkami vznikají, tj.

podíl na úhradě mezd zaměstnanců, kteří zpracovávají objednávky obviněného, hrazení

dopravného, balného apod.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18362.html

potvrzeno

R0095/2022/VZ

PM: 16. 9. 2022

 

ÚOHS S0208/2022/VZ § 113 odst. 4

ZZVZ

Z výše uvedeného tak plyne, že pokud požadavek zadavatele na objasnění MNNC není

dostatečně konkrétně stanoven, nelze po účastníkovi zadávacího řízení, který objasňuje

MNNC, oprávněně očekávat, že jeho objasnění bude dostatečně konkrétní a věcné tak,

aby zadavatel obdržel požadované informace, které budou klíčové pro rozhodnutí, zda

účastník zjištěnou MNNC řádně objasnil. V opačném případě, tj. pokud žádost zadavatele

o objasnění MNNC je dostatečně zřejmá, srozumitelná a konkrétní, není důvod k tomu,

aby zadavatel neobdržel tomu odpovídající odůvodnění MNNC, tak aby zadavatel měl jím

požadované informace pro učinění rozhodnutí, zda důvody pro existenci MNNC

v nabídce konkrétního dodavatele jsou objektivním způsobem vysvětlitelné, a tudíž mají

oporu v reálném plnění veřejné zakázky, či nikoliv. Nepochybně tato informace je

podstatná pro zadavatele v tom ohledu, zda případné „riziko“ v souvislosti s uzavřením

smlouvy s dodavatelem, jehož nabídka obsahuje MNNC, podstoupí. Pokud tedy

zadavatel s ohledem na výše uvedené po navrhovateli, v jehož nabídce identifikoval

přítomnost MNNC, požadoval předložení kalkulačního vzorce pro stanovení mzdových

nákladů, nejedná se o požadavek, který by byl nekonkrétní, neuchopitelný či ve vztahu

k objasňování MNNC neadekvátní či nepřiměřený, a tudíž navrhovatel byl povinen takový

požadavek zadavatele v plném rozsahu reflektovat.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18367.html

potvrzeno

R0113/2022/VZ

PM: 19. 9. 2022

ÚOHS S0177/2022/VZ § 245 odst. 1

ZZVZ

Přímo ze zákonného ustanovení § 245 odst. 1 zákona tedy plyne, že zadavatel své

povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá

pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na

konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné

sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení

zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává relevantními. Smysl institutu

námitek tak není naplňován v situaci, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty (zde ještě

není hodnoceno, zda důvodné či nikoliv), ale zadavatel na tyto konkrétní argumenty

nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke

všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela

nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním

a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá

za nesouvisející, resp. lichou. (…) Na tomto místě považuje Úřad za vhodné doplnit, že

pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska

zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým

dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností;

rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli

srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj.

k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek

postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné

vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách. I přes právě uvedené se však

Úřad s argumentací zadavatele neztotožňuje.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18359.html

potvrzeno

R0097/2022/VZ

PM: 20. 9. 2022

ÚOHS S0165/2022/VZ § 12 ZZVZ Na základě právě citovaných závěrů SDEU lze konstatovat, že zadavatel neuzavřel

s obcí Radim smlouvu o skutečné spolupráci. O skutečnou spolupráci mezi předmětnými

subjekty se nejedná, jelikož chybí vynaložení společného úsilí, tj. úsilí obou zúčastněných

stran k poskytnutí veřejných služeb spojených s odpady, resp. s jejich uložením

a likvidací. Společné úsilí obou smluvních stran má totiž vycházet ze společné strategie

partnerů. Ona strategie má být formulována tak, že vytyčuje společné cíle obou veřejných

zadavatelů směřujících k zajišťování veřejných potřeb. V posuzovaném případě Úřad

v předloženém dokumentu takovou strategii nenalezl, tzn. nelze konstatovat, vzhledem

k absenci jejího smluvního zakotvení, že by společná strategie, která je základním

kamenem spolupráce, na němž má být horizontální spolupráce postavena, byla v šetřené

věci přítomna. Úřad konstatuje, že tedy reálně nedošlo k vytvoření oné strategie, a proto

ani nedochází ke spolupráci určitého stupně, kdy za spolupráci určitého stupně či kvality

Úřad považuje spolupráci nad rámec spolupráce v rovině poskytovatel služeb – odběratel

služeb, a tedy spolupráci, která by přinášela určité benefity, které běžná spolupráce

zadavatele s dodavatelem přinést nemůže. V tomto ohledu je nutno v šetřené věci

poukázat, obdobně jako tomu bylo v citovaném rozsudku SDEU, na skutečnost, že jediný

přínos zadavatele, který je v dané věci přítomen, je hrazení smluvní odměny. Z pohledu

Úřadu by musely smluvní strany založit svou spolupráci takovým způsobem, aby byl

zřejmý i určitý přínos ze strany zadavatele pro obec Radim, resp. pro veřejné potřeby,

které je tato povinna zajišťovat. Žádný takový přínos však Úřad v šetřené věci nezjistil.

 

ROZKLAD
Spolupráce totiž vyžaduje vyšší zapojení jednotlivých zadavatelů, nemělo by se jednat o

vztah, kde jedna strana plní a druhá jí za plnění poskytuje úplatu. Veřejní zadavatelé,

kteří horizontálně spolupracují, by měli každý svým aktivním dílem přispívat k naplnění

společného cíle, z něhož budou všichni profitovat. Finanční toky mezi zadavateli by se

měly omezovat na náhradu nutných nákladů, neboť z horizontální spolupráce by neměl

zadavatelům plynout zisk. K tomu viz např. Pracovní dokument útvarů Komise týkající se

použití práva EU o zadávání veřejných zakázek na vztahy mezi zadavateli („spolupráce

v rámci veřejného sektoru“), z něhož se podává: „Obecný výklad judikatury rovněž ukazuje,

že je třeba, aby v dohodě šlo o skutečnou spolupráci, na rozdíl od běžné veřejné

zakázky, kdy jedna strana provádí určitý úkol za úhradu. Takové jednostranné zadání

úkolu jednou smluvní stranou druhé nemůže být považováno za spolupráci. …

Spolupráce se řídí ohledy souvisejícími s dosahováním cílů veřejného zájmu. Proto sice

může zahrnovat vzájemná práva a povinnosti, ale nemůže zahrnovat jiné finanční

převody mezi veřejnými spolupracujícími partnery než ty, které odpovídají úhradě

skutečných nákladů na práce/služby/dodávky: poskytování služby za úhradu je typickým

znakem veřejné zakázky podléhající pravidlům EU o zadávání veřejných zakázek.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18369.html

potvrzeno

R0100/2022/VZ

PM: 22. 9. 2022

ÚOHS S0165/2022/VZ § 254 odst. 6

ZZVZ

Výše uvedená zákonná ustanovení a k nim příslušné komentáře hovoří zcela jasně o

povinnosti zadavatele výslovně, podrobně a jednoznačně specifikovat důvody hodné

zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem a vyžadující pokračování plnění smlouvy,

a to již v zákonné lhůtě pro vyjádření zadavatele k návrhu. V bodě 12 napadeného

rozhodnutí Úřad rekapituloval stěžejní obsah vyjádření zadavatele k návrhu týkající se

dané smlouvy a ohledně důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným

zájmem a vyžadujících pokračování plnění smlouvy zde zadavatel zcela mlčí. Rozhodně

se tak nemůže dovolávat svého přesvědčení, že takové důvody vyplývají z obsahu spisu,

i když nejsou explicitně označeny. Nadto je třeba zopakovat, že takové důvody musí být

zadavatelem jednoznačně označeny, důkladně popsány, kvalifikovaně zdůvodněny a

také nad důvodnou pochybnost prokázány. Zadavatel však v přezkoumávaném případě

takovým požadavkům nedostál, nemůže se tak posouzení důvodů zvláštního zřetele

dovolávat ani v rozkladu.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18369.html

potvrzeno

R0100/2022/VZ

PM: 22. 9. 2022

ÚOHS S0176/2022/VZ § 6 odst. 4

ZZVZ

Úřad dále poznamenává, že z žádného ustanovení zákona nevyplývá explicitní

požadavek na obsah či formu odůvodnění postupu zadavatele v rámci aplikace § 6 odst. 4

zákona, tzn., že zadavatel není povinen vyhotovovat konkrétně označený dokument

v písemné podobě, jež by tvořil součást zadávací dokumentace ve smyslu § 216 odst. 1

zákona v návaznosti na § 216 odst. 3 zákona. Na druhou stranu však zadavatel musí být

přípraven předložit řádné odůvodnění svého postupu vztahujícího se k dodržení zásad

podle § 6 odst. 4 zákona. (…) Nad rámec shora uvedeného Úřad dodává, že v návrhu

uvedená konkrétní kritéria (náklady životního cyklu, životnost, energetickou náročnost

provozu a možnosti oprav senzorických řešení), jež dle navrhovatele mohl zadavatel

ve vztahu k dodržení zásad stanovených v § 6 odst. 4 zákona zvolit, jsou možnými přístupy,

jimiž se bezpochyby lze inspirovat, avšak nejsou z hlediska zákona vymahatelné jakožto

povinnost zadavatele. Úřad k tomuto dodává, že i ze samotné definice pojmů sociálně a

environmentálně odpovědného zadávání a inovace [srov. § 28 odst. 1 písm. p) až r)

zákona] vyplývá značná rozmanitost možných přístupů ve vztahu k dodržování těchto

zásad. Výše uvedené lze zjednodušeně shrnout tak, že bezesporu jsou možné i přístupy,

kdy se předmětné zásady promítnou do zadávacích podmínek jinak, avšak nelze postup

zadavatele, který šetřené základní zásady v zadávacích podmínkách reflektuje, byť ne

ve zcela shodné formě, jakou uvádí navrhovatel, označit za nezákonný.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18378.html

potvrzeno

R0101/2022/VZ

PM: 26. 9. 2022

ÚOHS S0412/2022/VZ § 18 odst. 1

a 2 ZZVZ

Úřad z dokumentů předložených obviněným seznal, že předmětem plnění veřejné

zakázky 1 a veřejné zakázky 2 je pořízení různých stupňů projektové dokumentace k

jednomu investičnímu záměru pro veřejná prostranství v lokalitě Z15 v Plané. Konkrétně

je pak předmětem plnění veřejné zakázky 1 vypracování projektové dokumentace pro

územní řízení na daný záměr, předmětem plnění veřejné zakázky 2 je pak vypracování

projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení. Ačkoliv předměty šetřených

veřejných zakázek nejsou zcela identické, nehraje tento fakt v určení existence vzájemné

věcné souvislosti žádnou roli, neboť se jedná o obdobná plnění obecně spočívající

v přípravě projektové dokumentace vztahující se ke konkrétnímu projektu, jehož záměrem

je realizace stavby „Veřejná prostranství v lokalitě Z15 v Plané“. (…) Pokud zadavatel

rozdělí zpracování projektové dokumentace dle jednotlivých stupňů a tyto části zadává

s určitým časovým odstupem jako samostatné veřejné zakázky, pak stále postupuje

s jediným cílem, jímž je naplnění konkrétního záměru, v daném případě realizace

stavebního projektu pro veřejná prostranství v lokalitě Z15 v Plané. V takovém případě

zadavatel musí jednotlivé stupně projektové dokumentace soutěžit v součtovém režimu,

i když je mezi oběma stupni dokumentace časový rozdíl, jak tomu bylo v projednávaném

případě.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18371.html

PM: 29. 9. 2022
ÚOHS R0089/2018/VZ § 252 odst. 1

ZZVZ

Dle krajského soudu důvody, pro které Úřad i jeho předseda vyžadují předložení

sporných částí zadávací dokumentace výhradně v podobě originálů, příp. konvertovaných

dokumentů, nemohou obstát. Ze zákona totiž taková povinnost nevyplývá a nelze ji

dovodit ani jazykovým či teleologickým výkladem. Krajský soud k tomu dodal, že

předložení kopií dokumentů tvořících spornou část dokumentace o zadávacím řízení

nebrání jejich řádnému přezkumu. Dále shrnul, že v napadeném rozhodnutí ani

v původním rozhodnutí předsedy Úřadu není uvedeno, proč se Úřad dožaduje doručení

výhradně originálů, k čemuž současně konstatoval, že nelze takto paušálně a

bezdůvodně požadovat, aby pro splnění povinnosti vymezené v § 252 odst. 1 zákona

byly nutně předkládány originální dokumenty, jež tvoří dokumentaci o zadávacím řízení.

Takový požadavek je nutno shledat za nezákonný, neboť Úřad je obecně povinen nejprve

zhodnotit předložené prosté kopie sporných částí zadávací dokumentace, a pouze

v případě, že vyvstane pochybnost o možnosti objektivního a řádného přezkumu úkonů

zadavatele v důsledku předložení prostých kopií daných dokumentů, vyzve zadavatele

k dodatečnému doručení jejich originálů. (…) Nejvyšší správní soud se ztotožnil s výkladem

krajského soudu, když uvedl, že Úřad je oprávněn požadovat originály listin pouze

v případech, ve kterých existují důvodné pochybnosti o jejich pravosti či obsahu.

Za běžných okolností Úřad nemůže a priori odmítnout důkaz prostou kopií. NSS rovněž

k nejednotnému užití slov „originál“ a „kopie“ v zákoně přisvědčil závěru krajského soudu,

že je třeba zvolit takový výklad, který šetří základní práva účastníků řízení, v tomto

případě zadavatele. Za stávající právní úpravy obsažené v zákoně naopak nelze

preferovat výklad, který by sice Úřadu v určitých případech usnadnil vedení správního

řízení, avšak v důsledku by představoval administrativní zátěž všech účastníků řízení.

NSS dále souhlasil s krajským soudem i v tom, že Úřad neuvedl dostatečně relevantní

důvody, pro které požaduje předložení originálů dokumentů.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18382.html

PM: 30. 9. 2022
ÚOHS R0114/2022/VZ § 211 odst. 6

ZZVZ

Využití institutu námitek vede v ideálním případě k tomu, že si zadavatel a dodavatel

sporné otázky vyjasní, nebo že zadavatel svůj postup v zadávacím řízení napraví, aniž by

muselo být zahajováno správního řízení. V optimálním případě tedy námitkové řízení není

předstupněm správního řízení vedeného Úřadem. Fakt, že námitkové řízení někdy

k žádoucím výsledkům nevede, a proto dodavatel předloží spornou věc Úřadu

prostřednictvím návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, neznamená,

že by námitkové řízení nebylo součástí zadávacího řízení, jak se snaží dovodit

navrhovatel. Skutečnost, že institut námitek někdy bývá předstupněm přezkumného řízení

vedeného Úřadem, nijak nevyděluje námitkové řízení z řízení zadávacího. Institut námitek

je tedy jednoznačně nedílnou součástí zadávacího řízení, což ostatně explicitně potvrzuje

i v předchozím bodě citovaný rozsudek Krajského soudu č. j. 31 Af 20/2020-107 ze dne

19. 10. 2021, který se zcela ztotožnil s výkladem § 211 odst. 6 zákona Úřadem ohledně

doručení rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek navrhovatele právě dodáním

do datové schránky navrhovatele.

V návaznosti na uvedené shrnuji, že Úřad postupoval správně, když na doručení

rozhodnutí o námitkách prostřednictvím datové schránky aplikoval § 211 odst. 6 zákona.

Rozhodnutí o námitkách tedy bylo navrhovateli doručeno již jeho dodáním do datové

schránky navrhovatele (nikoliv až přihlášením oprávněné osoby navrhovatele) a od tohoto

data začala běžet lhůta pro podání návrhu stanovená v § 251 odst. 2 zákona. Námitku

navrhovatele, že se § 211 odst. 6 zákona na daný případ neaplikuje a že došlo k doručení

rozhodnutí o námitkách až jeho přihlášením do datové schránky, a tudíž navrhovatel splnil

lhůtu pro podání návrhu stanovenou v § 251 odst. 2 zákona, proto shledávám nedůvodnou.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18394.html

PM: 7. 10. 2022
ÚOHS S0203/2022/VZ § 6 odst. 2,

§ 36 odst. 1

ZZVZ

Jak již Úřad uvedl výše, zadavatel, pakliže stanoví požadavky na předmět plnění v souladu

se zákonem a ukáže-li se, že na trhu existuje toliko jeden dodavatel schopný poskytnout

zadavateli poptávané plnění, nelze takový stav vykládat k tíži zadavatele a vyvozovat

na základě toho nezákonnost zadávacích podmínek. Úřad tedy uvádí,

že předpoklad, že poptávaný předmět plnění bude pro zadavatele dražší, jak např. tvrdí

navrhovatel, by neznamenal, že zadavatel by nemohl takový předmět plnění poptávat,

v případě, že se tak rozhodne a že je k takovému postupu veden na základě svých

vlastních objektivně odůvodněných potřeb.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18402.html

PM: 12. 10. 2022
ÚOHS S0230/2022/VZ § 6 odst. 1,

§ 36 odst. 1

ZZVZ

Úřad z dokumentace o zadávacím zjistil, že termín předání a převzetí staveniště je vázán

na písemnou výzvu zadavatele. Tu je zadavatel povinen vůči vybranému dodavateli učinit

do 6 měsíců od podpisu smlouvy. Dodavatel je následně povinen zahájit plnění předmětu

veřejné zakázky do 10 kalendářních dnů od převzetí písemné výzvy (pokud se smluvní

strany nedohodnou jinak). K tomu Úřad doplňuje, že všichni potenciální dodavatelé byli

s touto podmínkou srozuměni, neboť tato byla obsažena v návrhu smlouvy o dílo. Zároveň

návrh smlouvy o dílo obsahuje oprávnění zhotovitele odstoupit od smlouvy v případě,

že nebude k převzetí staveniště ve stanovené lhůtě vyzván.

 

Na základě uvedeného Úřad dospěl k závěru, že způsob stanovení termínu předání a

převzetí staveniště je dostatečně jasně definován, respektive je jasně vymezeno časové

období, v němž má zadavatel vybraného dodavatele k předání a převzetí staveniště

vyzvat, a současně je jasně stanovena lhůta, v níž má vybraný dodavatel následně

staveniště převzít. Z tohoto pohledu tedy Úřad předmětnou zadávací podmínku

za netransparentní nepovažuje.

 

Je pouze na uvážení jednotlivých dodavatelů, zda se i při vědomí takového rizika

zadávacího řízení zúčastní, či nikoliv, a na kolik si podnikatelské riziko spočívající v tom,

že neznají přesný termín předání staveniště, v rámci své nabídkové ceny ocení. Takové

podnikatelské riziko, ve vztahu k shora uvedenému, považuje Úřad i s ohledem na svou

dosavadní rozhodovací praxi (viz například rozhodnutí Úřadu sp. zn.

ÚOHS-S0006/2020/VZ) za přiměřené, a tudíž tuto smluvní podmínku nelze vyhodnotit

jako excesivní ve smyslu rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 78/2011-69

ze dne 28. 2. 2013.

 

Na základě výše uvedeného Úřad sděluje, že v daném případě bylo zcela na zvážení

navrhovatele, jakožto odborníka pohybujícího se v dané oblasti, zda je i s ohledem na

aktuální situaci na trhu ochoten přijmout míru podnikatelského rizika vyplývající z uzavření

smlouvy a zúčastnit se zadávacího řízení či nikoliv. V případě účasti v zadávacím řízení

měl pak navrhovatel možnost promítnout jím předpokládané náklady na pokrytí rizik

do své nabídkové ceny.

V souvislosti s výše uvedeným Úřad konstatuje, že si je vědom toho, že v důsledku změn

na trhu způsobených pandemií nemoci Covid-19 a válkou na Ukrajině v posledních

měsících dochází k podstatnému nárůstu cen dodávek některých stavebních materiálů

z důvodu jejich nedostatku na trhu, s čímž souvisí také prodlužování jejich dodacích lhůt.

Úřad však považuje za nutné upozornit, že je pouze na zadavatelích, jakým způsobem

budou proměnlivou situaci s cenami stavebních materiálů při zadávání veřejných zakázek

zohledňovat, a to zejména s přihlédnutím k jejich reálným finančním možnostem. Ačkoliv

obecně lze konstatovat, že je vhodné zakotvit do smlouvy na veřejnou zakázku takové

mechanismy, které budou v průběhu realizace veřejné zakázky umožňovat pružně

reagovat na změny na trhu stavebních materiálů (například právě prostřednictvím inflační

doložky) či upravit smluvní podmínky, je vždy však na zvážení zadavatele, zda tyto

mechanismy přijme, či nikoliv. Pokud se zadavatel, stejně jako v šetřeném případě,

rozhodne po zvážení všech okolností tyto mechanismy nepřijmout (např. s ohledem

na hypoteticky problematické financování veřejné zakázky), pak je to pouze jeho obchodní

rozhodnutí a tento postup není možné považovat za rozporný se zákonem.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18411.html

potvrzeno  ÚOHS-

R0112/2022/VZ,

PM: 13. 10. 2022

ÚOHS S0316/2022/VZ § 36 odst. 1,

§ 77 odst. 2

písm. a)

ZZVZ

Zadavatel v šetřeném případě požadoval mj. doložení živnostenského oprávnění

„provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. Dle stěžovatele je toto živnostenské

oprávnění dostačující k provádění předmětu veřejné zakázky a požadavek na doložení

dalšího živnostenského oprávnění (v šetřeném případě živnostenského oprávnění

v předmětu „výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických

a telekomunikačních zařízení“) je nadbytečný a bezdůvodně omezující hospodářskou

soutěž.

 

V této souvislosti lze rovněž odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen

„NSS“) č. j. 10 As 111/2014 ze dne 24. 7. 2014, ve kterém se NSS vyjadřoval ke skutkově

obdobnému případu (Úřadem řešenému pod sp. zn. ÚOHS-S139/2010/VZ), přičemž se

ztotožnil s názorem Krajského soudu v Brně, že „držitel živnosti Provádění staveb, jejich

změn a odstraňování je dle nařízení vlády č. 278/2008 Sb. oprávněn při provádění staveb

vykonávat i činnosti související s realizací staveb, které jsou předmětem živností

řemeslných nebo vázaných, případně živnosti volné.“ NSS dále konstatoval, že „[v] rámci

dotčené živnosti mohou být vykonávány i činnosti, které nejsou stavebními ani montážními

pracemi, ale musí být vykonávány při nich a musí souviset s realizací stavby.“

 

V kontextu výše uvedených skutečností tak Úřad dospěl k závěru, že zadavatel

nastavením zadávacích podmínek kladl na dodavatele nepřiměřené požadavky profesní

způsobilosti v tom smyslu, že tyto se dublují a tím vytváří bezdůvodnou překážku

hospodářské soutěže. Úřad právě uvedeným nikterak nezpochybňuje pravděpodobný

záměr zadavatele zajistit, aby významné části veřejné zakázky byly vykonávány

kvalifikovaným dodavatelem, avšak tohoto záměru nemůže být dosahováno bezúčelnou

kumulací požadavků na doložení živnostenských oprávnění bez ohledu na to, co vyjadřují.

K tomu Úřad doplňuje, že tohoto cíle mohl zadavatel v souladu se zákonem dosáhnout

stanovením jiných kvalifikačních požadavků, které by osvědčily, že dodavatel disponuje

odborně způsobilými osobami (ať již coby poddodavateli nebo vlastními zaměstnanci).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18401.html

PM: 13. 10. 2022
ÚOHS S0249/2022/VZ § 127 odst. 2

písm. d)

ZZVZ

Judikatura tedy klade důraz na to, že důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po

zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, musí být důvody objektivními a

nesmí být založeny na odhadu, pocitech či dojmech zadavatele, tj. na subjektivním

stanovisku zadavatele.

 

V šetřeném případě zadavatel zrušil zadávací řízení s odůvodněním, že požadavek na

minimální délku praxe členů realizačních týmů je v rozporu se zákonem a s ohledem na

fázi řízení není možné přijmout jiné přiměřené opatření, kterým by bylo docíleno nápravy.

 

Úřad v obecné rovině nepovažuje stanovení požadavku na prokázání určité konkrétně

vymezené praxe v určitém přiměřeném časovém úseku, po který je určitá činnost

vykonávána (za předpokladu, že je činnost konkretizována a že je dána vazba na předmět

plnění, které je v zadávacím řízení poptáváno), za nezákonné. Požadavek na určitou délku

praxe má pro zadavatele své opodstatnění, a to jako jedno z kritérií, které mu pomohou

zajistit nabídky požadované kvality, vyselektovat dodavatele bez dostatečných zkušeností

a zajistit bezproblémový průběh plnění veřejné zakázky. Smyslem a účelem požadavku

na prokázání kritérií technické kvalifikace je pak legitimní záměr zadavatele zajistit,

aby nabídku podali pouze uchazeči objektivně způsobilí k plnění veřejné zakázky, tedy takoví

uchazeči, kteří splňují požadavky stanovené zadavatelem a reflektující specifické potřeby

zadavatele.

 

Dle Úřadu se jedná o běžný požadavek, kdy u vedoucích či seniorních advokátů je

požadavek na délku praxe 5 či 7 let zcela obvyklým, jak vyplývá z výše uvedených aktuálně

zadávaných veřejných zakázek. Předmětný požadavek, který bývá běžně součástí

zadávacích (kvalifikačních) podmínek, a to i pokud se jedná o samotnou délku požadované

praxe (7/5/2 roky), Úřad nepovažuje, s přihlédnutím k předmětu zadávacího řízení,

za nepřiměřený. Ani z rozhodovací praxe Úřadu, jak byla popsána výše, neplyne, že by

požadavek na praxi o délce 7 let, potažmo 5 let či 2 roky, pokud nejsou přítomny specifické

okolnosti (např. kumulace požadavků ve výsledku znamenající, že reálně musí mít člen

týmu zkušenosti v délce 10 let či více), měl představovat nezákonnou zadávací podmínku.

Úřad tedy neshledal nezákonnost předmětného požadavku na délku praxe členů

realizačního týmu, kterým zadavatel zdůvodnil v právě řešeném případě zrušení

zadávacího řízení.

 

Úřad vzal rovněž v potaz, že proti požadavku na délku praxe nebyly v průběhu zadávacího

řízení podány námitky. Současně lze zmínit, že ani pro nesplnění kvalifikace (nesplněn

požadavek na požadovanou délku praxe u některých členů realizačního týmu) vyloučený

dodavatel Weinhold Legal, v.o.s. advokátní kancelář nebrojil proti svému vyloučení.

 

Soudy navíc již v minulosti judikovaly, že zadavatel nebyl oprávněn zrušit zadávací řízení

ani z důvodu obavy z reálné hrozby sankce, neboť by se mohl snadno zbavit své povinnosti

uzavřít smlouvu s účastníkem, se kterým by ji z různých důvodů uzavřít nechtěl.

Úřad tedy shrnuje, že domnělé porušení zákona zadavatelem při stanovení požadavků

na technickou kvalifikaci (ke kterému však dle názoru Úřadu nedošlo) nepředstavovalo ke dni

zrušení zadávacího řízení důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nebylo možné

po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18407.html

potvrzeno  ÚOHS-

R0115/2022/VZ,

PM: 14. 10. 2022

ÚOHS S0269/2022/VZ § 19 odst. 3

ZZVZ

Za takovou komoditu, jež bývá pořizována v režimu § 19 odst. 3 zákona, lze obecně

považovat např. pohonné hmoty, kdy každé „načerpání“ pohonných hmot je považováno

za samostatnou veřejnou zakázku. Úmyslem zákonodárce tak bylo přijmout takovou právní

úpravu, která by neomezovala zadavatele při pořizování určitých specifických plnění

(vzhledem k jejich zvláštní povaze a nahodilosti jejich pořizování). V šetřeném případě

však nelze označit nákupy pohonných hmot (motorové nafty) obviněným za opakovaně

pořizované podle svých aktuálních potřeb. Hlavní činností obviněného je totiž mj. údržba

komunikací či správa veřejné zeleně, přičemž k provozování jeho základní činnosti je

pořizování pohonných hmot logicky nezbytné. Za tímto účelem obviněný disponuje vlastní

čerpací stanicí (do níž pohonné hmoty nakupuje), ze které jsou pohonné hmoty

„tankovány“ za účelem provozování základní činnosti obviněného. Obviněný tak

nepořizuje pohonné hmoty nahodile, např. pouze pro služební vozidla na „běžných“

(veřejných) čerpacích stanicích, ale systematicky za účelem plnění jeho hlavní činnosti,

která by bez značného množství pohonných hmot nemohla být prakticky vykonávána.

Lze tak shledat, že obviněný pořizuje pohonné hmoty v relativně pravidelných intervalech a

o podobné hodnotě (viz bod 1. odůvodnění tohoto rozhodnutí), když spotřeba pohonných

hmot je ovlivněna potřebou vykonávaných prací např. dle ročního období. Obviněný si však

musí být vědom, že čerpací stanici, jejíž nádrž disponuje určitým objemem, bude muset

pohonnými hmotami naplnit, aby mohl provozovat svou činnost, a musí být dle svých

zkušeností schopen předpokládat svou spotřebu pohonných hmot v určitém časovém

rozmezí. Dodávku pohonných hmot do čerpací stanice navrhovatele tak nelze považovat

„za pořízení podle svých aktuálních potřeb“, neboť předmětné dodávky pohonných hmot

nelze považovat za nahodilé, když nutnost disponovat zásobou pohonných hmot lze

označit za esenciální nutnost k provozování činnosti obviněného.

Obviněný dále jako důkaz Úřadu v příloze svého vyjádření ze dne 22. 7. 2022 předkládá

přehled (tabulku) nákupů pohonných hmot za období 2016 až 2021, včetně porovnání

nabídkových cen jednotlivých dodavatelů a vyčíslení úspory oproti nejvyšší nabídkové

ceně a průměrné spotřebitelské ceně. Z uvedené tabulky dle obviněného vyplývá jak

nahodilost pořizování pohonných hmot, tak také výrazná finanční úspora ve prospěch

zadavatele. Úřad k právě řečenému sděluje, že cílem zákona nezpochybnitelně je

hospodárné, efektivní a účelné nakládání s veřejnými prostředky. Tohoto cíle však zákon

dosahuje nepřímo, a to zajištěním toho, aby smlouvy na veřejné zakázky byly uzavírány

na základě formalizovaného procesu garantujícího zachování hospodářské soutěže, tj.

zajištěním „fair“ podmínek celého zadávacího řízení, nad kterým Úřad vykonává dozor.

V tomto ohledu lze pak odkázat např. na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-

R0032/2018/VZ-15290/2018/323/EBr ze dne 25. 5. 2018. Je tedy zřejmé, že Úřad je

příslušný k vyslovení závěru, zda postup zadavatele při zadávání konkrétní veřejné

zakázky byl či nebyl souladný se zákonem, avšak není jakkoliv kompetentní k posuzování

skutečnosti, zda postupem zadavatele došlo či nedošlo k finanční úspoře veřejných

prostředků, resp. zda tato úspora je či není dostatečná. Úřad nicméně dodává, že to,

že obviněný dával prostřednictvím výběrových řízení ve známost širšímu okruhu dodavatelů

informace o předmětných nákupech pohonných hmot, obdržel od nich nabídky a zachoval

tak alespoň elementární hospodářskou soutěž, vzal v potaz jako polehčující okolnost

při rozhodování o výši pokuty (viz níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18424.html

potvrzeno   ÚOHS-

R0118/2022/VZ,

PM: 20. 10. 2022

NSS 3 Afs 96/2021 –

57

§ 48 odst. 8

ZZVZ

Městský soud konstatoval, že mezi stranami nejsou sporné relevantní skutkové okolnosti,

tj. že (a) žalobce stanovil nejvýše přípustnou cenu za veřejné zakázky, (b) avizoval,

že nabídka účastníka zadávacího řízení může být vyřazena, pokud tuto cenu nebude

respektovat; (c) vybraní dodavatelé podali nabídku, v níž údaj o ceně překračoval uvedený

ukazatel, avšak (d) žalobce jako zadavatel tyto vybrané dodavatele nevyloučil.

 

Jádrem žalobní argumentace bylo, že se žalobce nedopustil vytýkaného porušení zákona

o zadávání veřejných zakázek, neboť § 48 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných

zakázek upravuje možnost, nikoli povinnost zadavatele vyloučit uchazeče z účasti

v zadávacím řízení, pokud překročí nejvýše přípustnou cenu.

Městský soud připustil, že výše uvedené ustanovení zakládá fakultativní důvod vyloučení

účastníka z účasti v zadávacím řízení. Dodal však, že se jedná o jinou situaci, jestliže

zadávacím podmínkám neodpovídají údaje předložené v nabídce vybraným dodavatelem.

V takovém případě totiž § 48 odst. 8 zákona o zadávání veřejných zakázek činí z jinak

(obecně ve vztahu k účastníkům zadávacího řízení) fakultativního důvodu obligatorní

důvod vyloučení. Pokud zadavatel po posouzení splnění podmínek účasti u vybraného

dodavatele v zadávacím řízení dospěje k závěru, že jeho nabídka nesplňuje zadávací

podmínky, musí vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit.

 

Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožňuje se závěry městského soudu.

Uvádí, že stěžovatel měl nikoli právo, ale povinnost vybrané dodavatele vyloučit, pokud ve

svých nabídkách překročili nejvýše přípustnou cenu. Tato okolnost je pro účast uchazečů

zásadní, neboť takto stanovená cena mohla reálně některé dodavatele odradit od podání

nabídky. Jakkoli § 48 odst. 2 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek zakládá

možnost vyloučení uchazeče, § 48 odst. 8 téhož zákona již stanoví povinnost vybraného

dodavatele vyloučit.

 

Výše uvedené dokládá, že v průběhu zadávacího řízení a posuzování splnění podmínek

na straně jeho účastníků má zadavatel relativně širokou diskreci k tomu, aby mohl

adávací řízení organizovat – v mezích zákona – efektivně a vhodně z hlediska svých

potřeb, časování a dalších konkrétních okolností veřejné zakázky. Zákonodárce však

zdůrazňuje, že zadavatel žádnou diskreci nemá na konci zadávacího řízení, pokud jde

o posouzení splnění podmínek na straně vybraného dodavatele a jeho případné vyloučení,

pokud tyto podmínky nesplňuje. Prakticky to znamená, že diskrece zadavatele ohledně

vyloučení uchazeče je v zásadě jen „časová“, nikoli „věcná“: zadavatel sám rozhodne, kdy

splnění příslušných podmínek zadávacího řízení bude prověřovat a kdy vyloučení

účastníka provede. Pokud by se však tento účastník měl stát vybraným dodavatelem,

s nímž by zadavatel kontrahoval, zadavatel jej podle § 48 odst. 8 zákona o zadávání

veřejných zakázek vyloučit musí, pokud jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce

2 téhož ustanovení.
Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že městský soud vyložil zde zkoumaná zákonná

ustanovení správně, pokud dovodil na základě § 48 odst. 8 zákona o zadávání veřejných

zakázek povinnost zadavatele vyloučit vybraného dodavatele, pokud jsou naplněny

důvody vyloučení dle odstavce 2 téhož ustanovení – v nynějším případě konkrétně proto,

že vybraní dodavatelé v nabídce uvedli cenu převyšující zadavatelem předem stanovený

limit (tj. cenu nejvýše přípustnou dle zadávací dokumentace).

https://vyhledavac.nssoud.cz/

DokumentOriginal/Html/704

866

PM: 24. 10. 2022
ÚOHS S0275/2022/VZ § 6 odst. 1

ZZVZ

Návrh primárně směřuje proti hodnocení nabídek zaznamenanému ve zprávě o hodnocení

nabídek 2, přičemž navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel provedl hodnocení nabídek

v rozporu se zadávacími podmínkami, když nevybral ekonomicky nejvýhodnější dílčí

cenovou nabídku navrhovatele v položkách C, D, F a G a nepřidělil těmto dílčím položkám

plný (nejvyšší) počet bodů, přestože nabídková cena navrhovatele byla u těchto položek

ve výši 0 Kč, tj. ekonomicky nejvýhodnější, čímž měl zadavatel dle navrhovatele porušit

§ 39 zákona. Zároveň je dle navrhovatele postup zadavatele při hodnocení nabídek

v rozporu s § 6 zákona, zejm. se zásadou transparentnosti a přiměřenosti. Navrhovatel má

současně za to, že rozhodnutí o námitkách je v rozporu s § 245 odst. 1 zákona a taktéž

§ 6 zákona, zejm. se zásadou transparentnosti a přiměřenosti.

 

Zadavatel předně odkazuje na čl. 10 odst. 10.1 zadávací dokumentace a konstatuje, že při

hodnocení nabídek postupoval podle předem stanoveného vzorce v zadávací

dokumentaci, kdy porovnal mezi sebou obdržené nabídky, vybral nabídku s nejnižší

nabídkovou cenou, tj. v případě namítaných dílčích položek C, D, F, G nabídku

navrhovatele s hodnotu 0 Kč, kterou následně dosadil do čitatele vzorce, další hodnocené

nabídky postupně dosazoval do jmenovatele vzorce a následně vynásobil váhou daného

dílčího kritéria a přidělil výsledný počet bodů.

 

Navrhovatel zřetelně ve vztahu k dotčeným položkám nabídl nižší, tzn. výhodnější, cenu

než ostatní účastníci zadávacího řízení, resp. cenu nejnižší. Přesto všichni tři účastníci

zadávacího řízení obdrželi v každém z dotčených dílčích hodnotících kritériích stejné

bodové ohodnocení, a to 0 (nula) bodů. Ač tedy zadavatel postupoval podle jím

stanoveného vzorce pro výpočet bodů v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií, jeho

postup nemůže být považován za transparentní, jelikož je nečitelný a zjevně vedl

ke zkreslení hodnocení jednotlivých nabídek, když tímto postupem byl popřen samotný účel

stanovení dotčených dílčích hodnotících kritérií, tj. posouzení úspěšnosti nabídek

obdržených v zadávacím řízení v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií, resp. výběr

v daném hodnotícím kritériu nejúspěšnější nabídky. Takový postup pak není možné

přijmout jako souladný se zákonem. Úřad tedy uzavírá, že zadavatel svým postupem při

hodnocení nabídek obdržených v zadávacím řízení porušil zásadu transparentnosti

zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona.

 

Možnost nabídnout a nacenit neomezený tarif v nabídce podávané do dotčeného

zadávacího řízení byla podle zadávacích podmínek veřejné zakázky přípustná, kdy

z logiky věci je poté nezbytné nacenit „doplňkové služby“ v rámci položek C, D, F a G

hodnotou 0 Kč. Dle Úřadu tak v daném případě potenciálním dodavatelům (včetně

navrhovatele) nic nebránilo, aby ve své nabídce položky ohledně doplňkových služeb

v rámci nacenění zahrnuli pod základní hlasové tarify 2 a 3 (tj. položky B a E) a doplňkové

služby ke hlasovým tarifům 2 a 3 pod položkami C, D, F a G nacenili hodnotou 0 Kč.

Zadavatel by se měl zamyslet, zda se při zohlednění komplexu stanovených zadávacích

podmínek (a ve smyslu zde šetřeného případu) stanovená hodnotící kritéria a zejm.

způsob výpočtu bodového ohodnocení nabídek v rámci jednotlivých dílčích hodnotících

kritérií nemohou jevit jako nevhodná pro daný předmět plnění, která ani nemusí ve svém

souhrnu ohodnotit ekonomickou výhodnost podaných nabídek.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18442.html

PM: 15. 10. 2022
NSS 3 As 152/2020 –

61

§ 6 ZZVZ Stěžovatelka v kasační stížnosti uvedla, že ji zadavatel svým postupem znevýhodnil, neboť

druhý uchazeč se dozvěděl o ceně, kterou ve zrušeném zadávacím řízení nabídla, a proto

svoji nabídku v novém zadávacím řízení přizpůsobil natolik, že soutěž vyhrál.

 

Krajský soud na základě časové osy uzavřel, že i kdyby se zadavatel s námitkami seznámil

ihned po jejich doručení, nelze takový časový prostor považovat za dostatečný pro nápravu

nedostatku v zadávací dokumentaci. Přijetí námitek a rozhodnutí o nich totiž nelze spojovat

do jednoho okamžiku; jinými slovy nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby

o námitkách rozhodl bezprostředně po jejich přijetí.

 

Krajský soud také poukázal na desetidenní lhůtu, kterou ZVZ zadavateli poskytuje

k rozhodnutí o námitkách a dodal, že tato lhůta mu nepochybně zajišťuje dostatek času jak

k seznámení se s námitkami, tak i k vyhodnocení jejich důvodnosti a k přijetí a zaslání

rozhodnutí. Ačkoli je zadavatel povinen postupovat bez zbytečného odkladu, je podle

krajského soudu logické, že ne vždy toho bude schopen – např. z důvodu velikosti a

složitosti veřejné zakázky, množství, rozsahu či komplikovanosti podaných námitek nebo

složitosti organizační struktury zadavatele.

 

Ačkoli obecně není žádoucím řešením, aby zadávací řízení bylo zrušeno až po otevření

obálek s nabídkami jednotlivých uchazečů, v předložené věci tato skutečnost žádného ze

dvou původních uchazečů neznevýhodnila co do informování o nabídkové ceně druhého

z uchazečů – oba obdrželi shodné informace ohledně jednotlivých nabídek a mohli tak

zcela shodně s touto informací pracovat („startovací čára“ byla pro oba dva původní

uchazeče zadávacího řízení nastavena zcela shodně a bylo pouze na nich, jak naloží

informacemi, jež získali).

 

Podmínkou pro to, aby zadavatel mohl rozhodnout o změně zadávacích podmínek, je

vědomí toho, že tyto zadávací podmínky jsou rozporné se zákonem. Tuto skutečnost však

zadavatel nezjistí v okamžiku samotných námitek, ale až po jejich následném posouzení

a vyhodnocení. To však nelze spojovat v jeden okamžik. Stejně jako soud v okamžiku

podání žaloby neví, zda je důvodná či nikoli, i zadavateli je třeba dát přiměřený čas

k posouzení obsahu námitek.

Za okamžik, kdy si zadavatel své pochybení uvědomil, je tak nutné považovat až

rozhodnutí o námitce ze dne 14. 11. 2011. Pokud tedy zadavatel zrušil zadávací řízení

ihned následující den, pak i podle názoru Nejvyššího správního soudu postupoval

bezodkladně a v souladu s § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ tak naplnil i první podmínku

pro zvolený postup.

https://vyhledavac.nssoud.cz/

DokumentOriginal/Text/7044

64

PM: 7. 10. 2022
NSS 10 As 120/2021

– 48

§ 63 ZZVZ Kraj se dopustil přestupku tím, že v říjnu 2017 zadal veřejnou zakázku Správa identit

krajské korporace v jednacím řízení bez uveřejnění, i když pro to nebyly splněny zákonné

podmínky (některá z výjimek podle § 63 citovaného zákona). Kraj tak učinil kvůli ochraně

výhradních práv vybrané dodavatelky, společnosti NEWPS.CZ, ovšem nutnost poskytnout

tuto ochranu vytvořil podle úřadu sám v důsledku svého předchozího postupu.

 

Kraj je přesvědčen, že tu byl dán stav exkluzivity na straně dodavatelky a že sám kraj tuto

situaci nezpůsobil účelovým jednáním, naopak exkluzivita společnosti NEWPS vznikla

přirozeně. Systém správy identit je zákazníkům standardně dodáván na základě

nevýhradních licencí a je velmi neobvyklé, že by dodavatel poskytl zdrojový kód a umožnil

zásah do systému. Pokud by kraj zahrnul takový požadavek do původních zadávacích

podmínek (v roce 2012), dopustil by se zřejmě diskriminace a také by se celé plnění

prodražilo. Reálně je nemožné, aby měl kraj při zadávání původní zakázky byť jen

rámcovou představu o potřebě budoucího rozvoje pořizovaného řešení. Krom toho ani

zpřístupnění zdrojových kódů a možnost zásahu třetích stran do systému nezaručují,

že nějaká třetí osoba bude schopna zajistit rozvoj systému.

 

Jak přehledně shrnuje bod 67 napadeného rozsudku, zadavatelé se při zadávání veřejné

zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění mohou ocitnout v celkem čtyřech typových

situacích. Jednou z nich je stav, v němž zadavatel vědomě způsobí stav exkluzivity; o ten

tu ale nejde. Kraj byl potrestán za to, že sice mohl s ohledem na okolnosti případu očekávat

potřebu navazujících plnění, ale uzavřel takovou smlouvu, která znemožní zadat

navazující veřejnou zakázku jinak než v jednacím řízení bez uveřejnění (nejednal tedy

úmyslně, nýbrž nedbale).

 

Krajský soud zde zdůraznil, že v oblasti ICT lze obecně předpokládat rozvoj a budoucí

rozšiřování předmětu plnění a zadavatel musí být obzvláště obezřetný, pokud uzavírá

smlouvu minimálně na dalších osm let (do roku 2020). Kraj namítá, že taková argumentace

se dá použít téměř na jakoukoli zakázku z oboru ICT a že takto široké pojetí by prakticky

znemožňovalo vůbec kdy použít jednací řízení bez uveřejnění. NSS ale připomíná,

že tento druh zadávacího řízení má být výjimkou z pravidla, ojedinělým případem.

 

Jistě že použít jednací řízení bez uveřejnění nemůže ten, kdo již v době zadávání původní

zakázky prokazatelně předvídal budoucí potřebu změn. Z toho ale nijak neplyne závěr,

že kdo tuto potřebu nepředvídal, použít tento způsob zadávání může. V celé této věci se řeší

otázka subtilnější, totiž zda ona potřeba byla předvídatelná. NSS zde souhlasí s ostatními

orgány, že kraj ji předvídat mohl a měl.

Námitka, podle níž mohou náklady na převzetí a úpravu softwaru třetí strany výrazně

převýšit náklady na vývoj nové aplikace, je opět spíše hypotetická. Kraj vůbec neumožnil

(tím, že na počátku nezískal zdrojový kód ani možnost třetích stran jinak zasahovat do

díla), aby jakákoli třetí strana (odlišná od dodavatelky NEWPS) mohla mít se softwarem

co do činění. Sám nyní dává najevo, že tehdy na potřebu budoucích změn nepomyslel.

Důvodem jeho tehdejšího postupu byla nedostatečná předvídavost, nikoli promyšlená

úvaha o ekonomických důsledcích toho či onoho řešení.

https://vyhledavac.nssoud.cz/

DokumentOriginal/Html/706

821

PM: 28. 12. 2022
ÚOHS S0356/2022/VZ § 19 odst. 1

a 2 ZZVZ

Dále lze dovodit, že obviněný jakožto vysoce specializované zdravotnické zařízení

s odbornými lékařskými provozy na špičkové úrovni poskytujícími komplexní zdravotnickou

péči v mnoha oborech obecně nutně potřebuje počítače k výkonu své činnosti. Jak přitom

obviněný výslovně uvedl ve výzvách k podání nabídky ke všem řešeným veřejným

zakázkám, požadoval právě tyto konkrétní typy osobních počítačů (tedy PC Dell Optiplex

SFF) z důvodu, že „již vlastní tato zařízení“, „má ověřenou kompatibilitu se všemi svými

systémy“, „má vyškolený personál obsluhy“, když „v případě poruchy je nutná okamžitá

zaměnitelnost zařízení“. Rovněž tak vyplývá z Tabulky č. 2, že obviněný již dříve osobní

počítače tohoto typu opakovaně pořizoval. V případě pořizování předmětných počítačů tak

nejde o nahodilé nákupy, nýbrž o konkrétní druh výpočetní techniky, o níž obviněný ví,

že ji potřebuje či bude potřebovat pro zajištění svého provozu pro účely léčby pacientů, a je

si vědom tohoto, že stav těchto počítačů musí pravidelně doplňovat, byť nemusí dopředu znát

jejich přesné potřebné množství. Dle názoru Úřadu pro posouzení věci není podstatné,

kolik konkrétně daných počítačů obviněný v konkrétním období potřebuje, důležité je,

že obviněný počítače PC Dell Optiplex SFF potřebuje a pořizuje je trvale i coby běžnou

obnovu technického vybavení používaného pro poskytování standardní péče, resp.

dlouhodobě bez významných časových prodlev, a není žádného sporu o tom, že jsou pro

něj nezbytné ve vztahu k zajištění účelu, pro který byl zřízen, tedy že jde o plnění nedílně

spjaté s každodenním výkonem činnosti obviněného. S ohledem na uvedené má Úřad

za jednoznačné, že v případě pořizování osobních počítačů PC Dell Optiplex SFF jde

o veřejné zakázky pravidelné povahy, jejichž předmět obviněný neustále potřebuje k výkonu

své činnosti. (…) Naopak i s přihlédnutím k předchozí praxi zadavatele (viz nákupy

předcházející šetřeným veřejným zakázkám č. 1 až 4) je zjevné, že tento pravidelně

odebírá shodné (či obdobné) PC sestavy kontinuálně. Úřad tedy uzavírá, že v daném

případě má za to, že se veřejné zakázky č. 1 až 4 nevykročily z běžného rámce provozu

zadavatele a pravidelného doplňování výpočetní techniky (…) Úřad totiž nevylučuje

možnost, že i v případě pořizovaného plnění, které je de facto shodné s pravidelně

pořizovaným plněním, může docházet k situacím, kdy část takového plnění bude stát

samostatně mimo režim § 19 zákona, jelikož nebude spadat do režimu pravidelně

pořizovaného plnění; půjde o nahodilý nákup vybočující z pravidelně pořizovaného plnění.

Úřad však v daném případě nezjistil, že by došlo k situaci, aby některá z veřejných zakázek

č. 1 až 4 představovala jako celek nahodilý nákup z jinak pravidelně pořizovaného plnění.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18446.html

PM: 1. 11. 2022
ÚOHS S0301/2022/VZ § 6 odst. 1

ZZVZ

Úřad uvádí, že zcela rozumí snaze zadavatele zabránit podání nabídek spekulativního

charakteru, nicméně rovněž nelze přehlédnout, že podmínka, podle níž zadavatel může

do výzvy k podání dílčí nabídky stanovit maximální přípustnou nabídkovou cenu, může být

ve vztahu k podání dílčích nabídek vnímána potenciálními dodavateli jako riziková, a to právě

v situaci, kdy vedle možnosti zadavatele stanovit maximální přípustnou nabídkovou cenu

potenciálním dodavatelům hrozí, že budou nuceni (pod hrozbou smluvní pokuty) podat

nabídku na dílčí plnění i v případě, že takto stanovenou maximální přípustnou nabídkovou

cenu budou považovat za nereálnou, neboť z obsahu zadávacích podmínek není zřejmé,

zda odůvodnění nepodání dílčí nabídky v tom smyslu, že maximální přípustná nabídková

cena je nereálná, bude zadavatelem akceptováno. (…)  Úřad na tomto místě upozorňuje,

že při posouzení dané věci vychází z předpokladu, že zadavatel při stanovení maximální

přípustné nabídkové ceny reálně odhadne potřebný počet člověkodnů pro realizaci

požadovaného dílčího plnění, neboť sám zadavatel s tímto předpokladem rovněž pracuje.

Současně Úřad podotýká, že k posouzení věci není podstatné, zda předmětnou podmínku

může zadavatel použít jen v jím zvolených případech, neboť pokud ve smluvních

podmínkách existuje možnost, že taková podmínka může být aplikována, nelze na

ni nahlížet jako na nepodstatnou nebo nereálnou. Opakovaná upozornění zadavatele

na pouhou fakultativnost předmětné podmínky tak Úřad nepovažuje za relevantní z pohledu

posouzení zákonnosti postupu zadavatele. (…)  Takto nastavené smluvní podmínky je

nutno označit dle Úřadu již za excesivní, neboť dodavatelé při uzavření Rámcové dohody

budou nuceni podstoupit riziko, jež není ze strany zadavatele opodstatněné a které by se

dalo jinak považovat za běžné obchodní riziko. (…) Excesivnost předmětných smluvních

podmínek tak spočívá především v tom, že při uzavírání dílčích smluv metodou „kaskáda“

má zadavatel možnost stanovit maximální přípustnou cenu, přičemž současně není

zřejmé, jaké důvody pro nepodání nabídky budou zadavatelem uznány jako závažné, tj.

na základě jakých důvodů dodavatel nebude povinen zaplatit smluvní pokutu. Stanovením

takových smluvních podmínek (resp. jejich kombinací) zadavatel nepřiměřeně přenesl

riziko na potenciální dodavatele, neboť tito na základě znění těchto podmínek nemají

jistotu, jakým způsobem bude zadavatel postupovat při nepodání dílčí nabídky, a nemají

tak kontrolu ve vztahu k budoucímu plnění. (…) V nyní posuzovaném případě se tak jedná

rovněž o situaci, kdy několik okolností v souhrnu (možnost zadavatele stanovení

maximální přípustné nabídkové ceny v dílčí nabídce, povinnost uhradit smluvní pokutu

při nepodání dílčí nabídky, neurčitost podmínek pro „vyvinění“ se z úhrady smluvní pokuty

při nepodání dílčí nabídky) zakládá nezákonnost zadávacích podmínek.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18460.html

PM: 3. 11. 2022
ÚOHS S0287/2022/VZ § 123 ZZVZ Úřad souhlasí s navrhovatelem, že správný postup, jak lze dovodit ze znění ustanovení

§ 123 písm. b) bod 1. zákona, by byl uvést výslovně ve výsledku posouzení název dokladu,

kterým byla bezúhonnost prokázána. Nicméně pokud si v zadávací dokumentaci zadavatel

stanovil, že základní způsobilost bude prokazována ve vztahu k České republice

předložením výpisu z evidence rejstříku trestů, je zřejmé, že vybraný dodavatel tak učinil,

když je v tabulce splnění dalších zadávacích podmínek v příslušné kolonce uveden termín

„ANO“. (…) Je proto nutno učinit závěr, že pakliže zákon v § 123 písm. b) bodu 2. vyžaduje,

aby u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace

a technické kvalifikace výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele

obsahoval údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace, jsou

takovými údaji myšleny např. u technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona

i informace o osobě, která realizovala referenční zakázky. (…)Jak už bylo několikrát

uvedeno, smyslem oznámení o výběru je transparentně zachytit, jakým způsobem byly

nabídky dodavatelů hodnoceny a jakým způsobem byla kvalifikace vybraným dodavatelem

prokázána. V daném kontextu Úřad současně doplňuje, že pakliže by zadavatel

ve výsledku posouzení uvedl pouze relevantní údaje a doklady, ze kterých vyplývá splnění

podmínek účasti a nic dalšího nad jejich rámec, přispěl by tím k přehlednosti výsledku

posouzení a současně by dostál požadavkům zákona, který vyžaduje uvedení údajů pouze

dle § 123 zákona. Pokud chce zadavatel zachytit ve výsledku posouzení transparentně

průběh celé fáze zadávacího řízení spočívající v posuzování nabídky vybraného

dodavatele (tj. i informace nad rámec nezbytného zákonného minima), měl by tak učinit

přehledným a jednoznačným způsobem, a nikoliv způsobem, který v dodavatelích vyvolá

pochybnosti, zda byla kvalifikace řádně posouzena. Z výsledku posouzení totiž musí být

primárně zřejmé, které doklady a údaje z nich vyplývající se staly podkladem pro učinění

závěru zadavatele, že je vybraný dodavatel kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky

(splněním všech požadavků vyplývajících ze zákona a stanovených zadavatelem

v zadávacích podmínkách).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18452.html

potvrzeno

R0128/2022/VZ

PM: 3. 11. 2022

ÚOHS S0287/2022/VZ § 123 ZZVZ Situace, kdy (vybraný) dodavatel vymění jednu ze svých referencí za druhou, přičemž tím,

jak dovodil předseda Úřadu, nedochází k materiální změně nabídky, je skutkově identická

jako situace, kdy dojde k výměně referencí, které jsou dokládány poddodavateli.

Analogicky lze tedy pohlížet i na situaci v šetřeném případě. V dané souvislosti je možné

vzít v potaz i § 85 odst. 2 zákona, ve kterém je zákonodárcem řešena situace výměny

poddodavatelů, a to že zadavatel může požadovat nahrazení poddodavatele, který

neprokáže splnění zadavatelem požadovaných kritérií způsobilosti nebo u kterého

zadavatel prokáže důvody jeho nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 zákona. Toto ustanovení

se sice týká výhradně poddodavatelů na plnění veřejné zakázky a jejich záměny, ale

v obecné rovině lze z předmětného ustanovení vyčíst, že zákonodárce nezapovídá

záměnu poddodavatelů. A proto mj. s ohledem na shora řečené Úřad pohlíží na záměnu

poddodavatelů v rámci prokazování kvalifikace (pokud tato není předmětem hodnocení)

též jako na zákonem dovolenou.

ROZKLAD
Pokud tedy současně uvážíme, že je přípustná změna reference i změna poddodavatele,

nepoukazuje nic na to, že by mělo být problémem, pokud se obě tyto situace vyskytnou

v zadávacím řízení ve stejný okamžik. Pokud se ani v jednom z případů nejedná o

materiální změnu nabídky, nemůže se o ni jednat ani v případě jejich kombinace. V dané

situaci se neuplatní domněnka navrhovatele, že záměna kvalifikačních poddodavatelů není

umožněna, neboť ve shora provedeném rozboru právní situace a uvedeném rozsudku

Soudního dvora Evropské unie nemá logickou oporu. Ani § 83 zákona zde nelze využít

k výkladu předkládaného navrhovatelem, neboť dodavatel hlavní a jeho poddodavatel sice

prokazují způsobilost plnit veřejnou zakázku jako „jeden subjekt“ ucházející se o plnění

veřejné zakázky, nicméně v dané věci je přípustná změna jak ve složení jednotlivých

dodavatelů v rámci tohoto subjektu, tak změna dokladů, kterými svou kvalifikaci prokazují.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18452.html

potvrzeno

R0128/2022/VZ

PM: 3. 11. 2022

ÚOHS R0126/2022/VZ § 41 odst. 4

písm. b

ZZVZ

Bankovní záruka musí být nutně zřízena před podáním nabídky – dle § 41 odst. 1 zákona

může zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení poskytl ve lhůtě pro podání

nabídek jistotu. Zákon v § 41 odst. 4 písm. b) vyžaduje, aby byla jistota prokázána

originálem záruční listiny. Ustanovení § 41 zákona rozeznává dva okamžiky, které jsou

s jistotou spojeny. Je to jednak její poskytnutí, jednak její prokázání. Jistota je poskytnuta

už zřízením záruky. Zákon však nikde, a to ani v ustanovení § 48 odst. 3 zákona (vyloučení

pro neprokázání složení jistoty) nestanoví okamžik, ke kterému má zadavatel prokázání

poskytnutí jistoty posoudit. Z uvedeného pak vyplývají dva závěry – z hlediska § 41 odst. 1

zákona je nutné, aby ke dni počátku běhu zadávací lhůty byla jistota poskytnuta. Není však

rozumného důvodu, proč by v případě, že účastník jistotu poskytl, avšak tuto skutečnost

nedoložil dostatečně, nemohl být vyzván postupem dle § 46 odst. 1 zákona k objasnění,

popř. k doložení příslušného dokladu. Účelem ustanovení § 46 zákona je právě zmírnění

povinnosti zadavatelů vylučovat dodavatele pro ryze formální pochybení při zpracování

nabídky. Taková možnost není v zákoně vyloučena a zdrženlivost vůči ní byla založena

spíše na zvyku a striktní formulaci § 41 odst. 4 zákona a § 48 odst. 3 zákona. Stále však

platí, že výzva dle § 46 zákona je právem zadavatele, nikoliv jeho povinností.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18456.html

Rozhodnutí

ÚOHS-

S0298/2022/VZ,

zrušeno a věc

vrácena ÚOHS

k novému

projednání.

PM: 7. 11. 2022

ÚOHS S0191/2022/VZ § 135 ZZVZ Z ustanovení § 135 zákona, ani z žádného jiného ustanovení části šesté zákona upravující

postup zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody však nevyplývá pro

zadavatele obligatorní povinnost aplikace § 113 zákona. Úřad proto konstatuje, že

povinnost posuzovat MNNC se pro zadavatele, který zadává veřejnou zakázku na základě

rámcové dohody, aktivuje pouze za předpokladu, že si zadavatel použití § 113 zákona pro

zadání veřejné zakázky vyhradí. Uvedený názor Úřadu ostatně sdílí rovněž předseda

Úřadu, který v druhostupňovém rozhodnutí konstatoval, že „v případě postupu

s obnovením soutěže mezi účastníky rámcové dohody (tedy zvláštního postupu dle části

šesté zákona) zákon zadavateli povinnost postupovat dle § 113 zákona neukládá, a pokud

by si zadavatel takový postup ani dobrovolně nevyhradil, nelze mu vytknout, že

v souvislosti se zadáváním šetřené dílčí veřejné zakázky mimořádně nízkou nabídkovou

cenu u vybraného dodavatele neposuzoval.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18461.html

PM: 9. 11. 2022
ÚOHS R0119/2022/VZ § 241 odst. 1

ZZVZ

Navrhovatel tedy v návrhu oproti námitkám zejména doplnil, že byl aktivně legitimován

k podání námitek i z toho důvodu, že by se zadávacího řízení zúčastnil s dalším

dodavatelem či dodavateli, kteří disponují oprávněními k podnikání nezbytnými k realizaci

rámcové dohody. Jak již bylo naznačeno v předchozích částech odůvodnění tohoto

rozhodnutí, jsem toho názoru, že tato skutečnost by mohla navrhovatele opravňovat

k podání námitek i návrhu, pokud by ji dostatečně rozvedl již ve svých námitkách. Tedy

obecně fakt, že dodavatel není oprávněn plnit stěžejní část veřejné zakázky, sama o sobě

automaticky neznamená, že nemůže být aktivně legitimován k podání námitek a návrhu

proti postupu zadavatele při zadávání takové veřejné zakázky (srov. bod 28 a násl.

rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0020/2022/VZ). (…) V obecné rovině lze shrnout, že v souladu

s § 241 odst. 1 ZZVZ ve spojení s § 244 odst. 3 ZZVZ jsou stěžovatelé povinni již ve svých

v námitkách uvést, jaká újma jim v důsledku namítaného nezákonného postupu zadavatele

vznikla či hrozí. Požadavek na rozsah těchto tvrzení závisí na konkrétních skutkových

okolnostech, a to především na předmětu plnění veřejné zakázky a osobě stěžovatele.

Pokud se stěžovatel na daném trhu standardně nepohybuje a není oprávněn k plnění

stěžejních částí veřejné zakázky, musí existenci vzniklé či hrozící újmy popsat ve větší

míře detailu než dodavatel, který zadavatelem poptávané plnění běžně dodává.

V posuzovaném případě navrhovatel nedisponuje oprávněními k plnění stěžejních částí

rámcové dohody, resp. veřejných zakázek, které budou na jejím základě zadávány (slovy

navrhovatele „vysoce specializovaných služeb geotechnických průzkumů“). Vzhledem

k tomu byl povinen v námitkách vysvětlit, z jakých důvodů je na něj nutné nahlížet jako na

dodavatele, kterému tvrzeným nezákonným postupem zadavatele spočívajícím ve

stanovení diskriminačních zadávacích podmínek vznikla nebo hrozí újma na jeho právech.

Z podstaty věci a současně i informací uvedených v návrhu vyplývá, že navrhovatel

odvozuje svou aktivní legitimaci od jiného dodavatele, který má mít potřebná oprávnění

k realizaci gros veřejné zakázky, a bez jehož spoluúčasti nemůže veřejnou zakázku získat

a plnit. Z tohoto důvodu byl navrhovatel v námitkách zejména povinen označit tohoto

dalšího dodavatele (svého obchodního partnera), popsat formu jejich zapojení na

zadávacím řízení a plnění rámcové dohody a uvést informace, na základě kterých by bylo

možné posoudit újmu tohoto dalšího dodavatele, a to, zda se jeho újma přenesla na

navrhovatele v podobě nemožnosti podat společnou nabídku. Navrhovatel tyto právně

významné skutečnosti neuvedl v námitkách (a neučinil tak ani v návrhu), a proto Úřad

dospěl ke správnému závěru, že navrhovatel neunesl důkazní břemeno ohledně své

aktivní legitimace, a tudíž jeho návrh bez dalšího správně zamítl podle § 265 písm. b)

ZZVZ.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18466.html

PM: 12. 11. 2022
ÚOHS S0349/2022/VZ § 242 odst. 1

a 4 ZZVZ

Úřad se dále pro úplnost zaměřil na posouzení, zda by se v šetřeném případě mohlo jednat

o situaci, kdy lze nejasnost zadávacích podmínek rozporovat i po lhůtě stanovené v § 242

odst. 4 zákona, neboť se projevila až v pozdějších fázích zadávacího řízení. Úřad uvádí,

že touto otázkou se již zabývala i rozhodovací praxe soudů (přestože se vztahuje k nyní již

neúčinné právní úpravě, je dle názoru Úřadu v nyní projednávané věci aplikovatelná).

Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009 potvrdil názor

vyjádřený Krajským soudem v Brně, že se „nejasnost zadávací dokumentace projevila až

při hodnocení nejvhodnější nabídky. Žalobce tedy námitky uplatnil v zákonem stanovené

lhůtě, a to v návaznosti na rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky“.

V rozsudku sp. zn. 2 Afs 67/2010 ze dne 25. 1. 2011 Nejvyšší správní soud obecněji shrnul

okolnosti napadení zadávacích podmínek až v rámci námitek proti rozhodnutí o výběru

nejvhodnější nabídky, přičemž konstatoval, že „je nutno od sebe odlišovat situace, kdy

podle okolností konkrétního případu lze po uchazeči spravedlivě požadovat, aby napadl

zákonnost zadávacích podmínek, neboť si této nezákonnosti mohl a měl být vědom, od

případů, kdy se tato nezákonnost skutečně vyjeví až při hodnocení jednotlivých nabídek.

Jde tak o odlišení případů protizákonných zadávacích podmínek per se od podmínek, které

samy o sobě protizákonné být nemusí, nicméně tato protizákonnost se projeví až jejich

aplikací.“. Úřad dospěl k závěru, že dotčené zadávací podmínky upravující ukončení

elektronické aukce byly v zadávací dokumentaci vymezeny jasně a srozumitelně. Pokud

tedy navrhovatel měl, resp. má za to, že prodloužení aukčního kola maximálně pětkrát

odporuje zákonu, nic mu nebránilo tuto skutečnost namítat ve lhůtě dle § 242 odst. 4

zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18493.html

potvrzeno

R0131/2022/VZ

PM: 18. 11. 2022

ÚOHS S0272/2022/VZ § 19 odst. 3

ZZVZ

V případě pořizování léčivého přípravku UROMITEXAN v předmětném období tedy nešlo

o nahodilé nákupy, nýbrž šlo o léky, o kterých obviněný věděl, že je potřebuje/bude

potřebovat pro zajištění léčby svých pacientů, pročež musí pravidelně doplňovat stav

tohoto léku, byť nemusí vědět přesné množství (záleží na skladbě aktuálně

hospitalizovaných pacientů). (…) není podstatné, zda obviněný např. v prvním čtvrtletí roku

potřebuje 10 ks balení konkrétního léku a v posledním čtvrtletí roku bude téhož léku

potřebovat 150 ks balení, důležité je, že obviněný léčivý přípravek UROMITEXAN

potřebuje a pořizuje trvale, resp. dlouhodobě bez významných časových prodlev a není

žádného sporu o tom, že jsou pro něj nezbytné ve vztahu k zajištění účelu, pro který byl

obviněný zřízen. (…) jedná o plnění nedílně spjaté s každodenním výkonem činnosti

obviněného, a tedy nikoliv o plnění nahodilé ve smyslu § 19 odst. 3 zákona. (…) Úřad trvá

na tom, že výjimku dle § 19 odst. 3 zákona je třeba vykládat restriktivně a aplikovat ji

opravdu jen na případy, kdy je pořizováno plnění v návaznosti na aktuálně vzniklou potřebu

zadavatele, tedy nikoli v návaznosti na potřebu, která existuje dlouhodobě či stále a je

nedílně spjata se samotnou podstatou činnosti zadavatele. V takovýchto případech nelze

shledávat naplnění podmínky nákupů dle aktuálních potřeb, jelikož potřeba zadavatele je

v takovém případě trvale očekávatelná (předvídatelná). Na tomto místě pak Úřad pro

úplnost akcentuje závěry obsažené ve výše zmiňovaném rozhodnutí předsedy Úřadu ve

věci sp. zn. ÚOHS-R0118/2022, v nichž je jednoznačně uvedeno, že „Podmínku,

že se v případě výjimky dle § 19 odst. 3 má jednat o dodávky pořizované dle aktuálních

potřeb, je pak nutno vykládat tak, že tato potřeba má vzniknout nepředvídatelně (aktuálně)

v okamžiku, kdy je nutno ji uspokojit, nikoliv tak, že se má jednat o potřebu pouze

v aktuálním čase existující (taková je koneckonců i zcela předvídatelná potřeba

zadavatele). Rozlišovacím znakem je tedy předvídatelnost (očekávatelnost) dodávek oproti

jejich nahodilosti (byť jsou takové dodávky opakovány). Pouze v případě, kdy se jedná o

dodávky sice opakované, ale svou povahou nahodilé (tedy ne v konkrétnějších obrysech

předvídatelné), lze aplikovat výjimku dle § 19 odst. 3 zákona. Současně je třeba přistupovat

i k pravidlu proměnlivosti ceny dodávky tak, že tato proměnlivost nemůže odpovídat

běžným změnám cen, které postihují téměř všechny komodity, ale musí se jednat o

proměnlivost významnější, způsobenou např. různým tržním chováním dodavatelů.

Zároveň je k aplikaci ustanovení § 19 odst. 3 zákona jakožto k výjimce z pravidla dle § 19

odst. 1 zákona nutno přistupovat restriktivně, když její uplatnění může vést k situaci, kdy

budou pořizovány služby a dodávky ve značných hodnotách (které by jinak vyžadovaly

právě zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení) mimo zadávací řízení, a dojde tak ke

zmaření samotného smyslu institutu zadávacího řízení a veřejných zakázek vůbec.“.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18488.html

PM: 19. 11. 2022
ÚOHS S0289/2022/VZ § 6 odst. 1

ZZVZ

Úřad má se zřetelem k zásadě transparentnosti za to, že pokud v souvislosti s

posuzováním kvalifikace konkrétního dodavatele vyvstanou na straně zadavatele jakékoliv

pochybnosti, je nejen jeho možností, ale taktéž i jeho povinností tyto pochybnosti odstranit,

a mít tak najisto postaveno, že účastník zadávacího řízení příslušné kritérium kvalifikace

skutečně prokázal, čímž rovněž splnil podmínky účasti v zadávacím řízení. (…) Ve vztahu

ke shora popsanému skutkovému stavu Úřad předně v obecné rovině uvádí, že v situaci

kdy zadavatel nemá žádné relevantní indicie, které by zpochybňovaly správnost

předloženého seznamu stavebních prací ve smyslu § 79 odst. 2 písm. a) zákona (např.

konkrétní referenci), resp. věrohodnost informací z něho vyplývajících, nelze zadavateli nic

vytknout, pokud na základě takového seznamu stavebních prací, popř. osvědčení

objednatele konstatuje prokázání kvalifikace příslušného dodavatele, potažmo splnění

podmínek účasti v zadávacím řízení. Ze zákona totiž nevyplývá povinnost zadavatele

objasňovat účastníkem zadávacího řízení předložené doklady o kvalifikaci za všech

okolností a v každé situaci. Na druhou stranu v situaci, kdy zadavatel pojme podezření

ohledně správnosti údajů o předkládaných referencích, měl by příslušné údaje

transparentním způsobem ověřit. K tomu předseda Úřadu ve stejném rozhodnutí uvedl, že

z hlediska dodržení zásady transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona je v zadávacím řízení

neudržitelné, aby zadavatel indicie o nepravdivosti předkládaných osvědčení, má-li takové,

zcela ignoroval a shodu předkládaných dokladů se skutečným stavem neprověřil.“ (…)

Nad rámec nutného Úřad toliko pro dokreslení situace uvádí, že všechny skutečnosti zjištěné

v rámci šetření Úřadu vedeného před zahájením správního řízení nasvědčují tomu, že ve

skutečnosti k realizaci tvrzené referenční zakázky nikdy nedošlo, neboť všechny subjekty

osloveného okruhu potencionálních objednatelů uvedené referenční zakázky (úřady

pražských městských částí a Magistrát hlavního města Prahy) vyloučily možnost, že by u

nich byla v daném období takováto zakázka vůbec realizována.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18485.html

potvrzeno

R0129/2022/VZ

PM: 23. 11. 2022

ÚOHS S0520/2022/VZ § 100 odst. 1

ZZVZ

Pokud jde o názor obviněného, že bližší specifikace podmínek, za kterých může dojít ke

změně závazku (prodloužení lhůty plnění), nebyla fakticky možná (vzhledem

k nepředvídatelným dopadům pandemie Covid-19), tento jeho pohled Úřad nesdílí.

Obviněný měl alespoň v obecnosti vymezit, za jakých okolností by přicházelo v úvahu

rozhodnutí o prodloužení lhůty plnění z jeho strany, aby všem možným dodavatelům bylo

již ze zadávací dokumentace zřejmé, za jakých okolností termín plnění bude pouze do

5. 11. 2020 a za jakých až do 30. 6. 2021. Mezi těmito termíny je totiž tak markantní rozdíl,

že mohl mít vliv i na rozhodování dalších možných dodavatelů, zda podat či nepodat

nabídku na veřejnou zakázku. Tento závěr je plně v souladu s přístupem předsedy Úřadu

vyjádřeném v jeho rozhodnutí č. j. R0035/2018/VZ-14930/2018/321/ZSř ze dne

22. 5. 2018, dle něhož „výhrada může být formulována i obecně, neboť může být obtížné

předem definovat veškeré uvažované případy, které mohou nastat, musí z ní však být

jednoznačně seznatelné, na jaké situace dopadá.“. Právě alespoň rámcový popis, kdy

k aktivaci výhrady dojde, však v zadávací dokumentaci chybí. Případné prodloužení lhůty

plnění tak záviselo pouze na libovůli obviněného, což je z pohledu požadavku na

transparentnost postupu zadavatele při veřejném zadávání nepřijatelné, neboť by to vždy

mohlo vést ke znehodnocení výsledků zadávacího řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18487.html

PM: 24. 11. 2022
ÚOHS S0534/2021/VZ § 138 ZZVZ Skutečnost, že z veřejně dostupných informací nejsou patrné podrobnosti ohledně

konkrétních podmínek vstupu do partnerské sítě IBR, pak dle názoru Úřadu nečiní toto

konkrétní zadávací řízení nepřehledné či méně transparentní. Naopak dodavatelé již ze

znění zadávacích podmínek měli k dispozici informaci, že pro účast v DNS je nezbytné

začlenění do partnerského programu IBR, bylo tedy zřejmé, že dodavatelé musí

kontaktovat tuto společnost, tj. výrobce příslušného programového vybavení ASPE.

Ostatně sám navrhovatel tak učinil, společnost IBR za tímto účelem kontaktoval, jak

dokládá předloženou komunikací s touto společností z května roku 2021. K samotné

skutečnosti, že výrobce ASPE (společnost IBR) je v tomto případě subjektem, který

„rozhoduje“ o tom, že taková oprávnění poskytne, Úřad uvádí, že tato forma možného

zvýhodnění však nemá původ v zadávacích podmínkách, ale je vyvolána samotným

charakterem předmětu plnění, kdy budou v DNS poptávány činnosti spojené se zásahy

do programových produktů ASPE, k jejichž plnění je nezbytné autorskoprávní oprávnění

jejich konkrétního výrobce a tedy, pokud by se takový výrobce rozhodl podat nabídku, ve

vztahu k podpoře a rozvoji jeho vlastního software byl by v tomto ohledu ve výhodě. (…)

že s ohledem na předmět plnění veřejných zakázek zadávaných v DNS, tzn. poskytnutí

služeb podpory, rozvoje a dalších souvisejících plnění ke konkrétním softwarovým

produktům (zde programovému vybavení ASPE) konkrétního „původního“ dodavatele,

existuje (a v každé veřejné zakázce na podobný předmět plnění, tzn. poskytnutí softwarové

podpory k již dodaným programovým produktům, které zadavatel využívá, bude existovat)

i v šetřeném případě dodavatel, který bude vždy fakticky zvýhodněn tím, že takový

programový produkt vyrobil. (…) Nicméně tuto skutečnost je i v šetřeném případě třeba

považovat za důsledek skutečnosti, že existuje subjekt, který je dodavatelem původního

produktu; zásadní je tudíž skutečnost, zda zadávací podmínky nastavené zadavatelem

nenarušují zásadu zákazu diskriminace v tom ohledu, že by dosavadního dodavatele

zvýhodňovaly takovým způsobem, který by překračoval běžné podnikatelské zvýhodnění

plynoucí z toho, že takový dodavatel dodal „původní“ produkt, ke kterému teď zadavatel

poptává podporu, přičemž v případě, že existuje možnost, na trhu běžně dostupná, jakým

způsobem získat oprávnění k poskytování softwarové podpory a dalších souvisejících

plnění k již dříve dodaným softwarovým produktům, nelze takové zadávací podmínky

považovat za diskriminační, popř. v rozporu se zákonem znevýhodňující ostatní subjekty

na trhu. Opětovně Úřad akcentuje, že diskriminační by byla situace tehdy, pokud by

příslušná oprávnění nebylo možné získat, výrobce softwarového produktu by umožnil

získat oprávnění jen úzkému okruhu subjektů, a neexistoval by tudíž jiný dodavatel

schopný poskytovat softwarovou podporu než původní dodavatel, popř. výrobce daného

programového produktu, popř. bezdůvodně by kvalifikovaní dodavatelé nemohli toto od

rozhodného subjektu získat. Tato situace však v případě společnosti IBR zjevně nenastala

(…)

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18489.html

potvrzeno

R0132/2022/VZ

PM: 25. 11. 2022

ÚOHS R0132/2022/VZ § 138 ZZVZ Fakt, že společnost IBR tato práva drží, nemůže jít k tíži zadavatele, neboť není povinností

zadavatele (a není ani paušálně do budoucna výhodou) požadovat za všech okolností při

poptávání programového vybavení předání zdrojového kódu. Stanovení podmínek pro

vstup do partnerského systému je totiž běžným vyjádřením autorských práv pro to, aby do

systému nezasahovali neoprávnění dodavatelé. Zadavatel mohl celý systém v potřebnou

dobu přesoutěžit, ale rozhodl se domluvit s aktuálním dodavatelem na faktickém otevření

soutěže pro zajištění údržby stávajícího systému. Nedospěl jsem pak k tomu, že by

nastavení zadávacích podmínek ani podmínky, které si společnost IBR stanovila pro vstup

do partnerské sítě, otevřenost soutěže omezovaly. (…) Netransparentní ji pak nečiní ani

to, že podmínky vstupu do partnerského programu nejsou veřejně

dostupné, neboť jsou dostupné po kontaktování společnosti IBR, což je krok, který musí

učinit všichni zájemci o partnerství. Ostatně běžným prostudováním internetových

stránek některých poskytovatelů partnerských programů v oblasti informačních technologií

jsem zjistil, že veřejná dostupnost podmínek vstupu zcela jistě není běžnou záležitostí.

Zpřístupnění podmínek je vázáno na registraci, případně vyplnění kontaktního formuláře.

Jde například o případ společností Dell, Hewlett-Packard, Infor či Oracle.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18489.html

PM: 25. 11. 2022
ÚOHS S0534/2021/VZ § 104 ZZVZ Úřad shrnuje, že pokud by zadavatel postupoval v jiném zadávacím řízení

(ve „standardním“ zadávacím řízení na zadání veřejné zakázky ve smyslu § 3 zákona),

postup zadavatele (předmětná zadávací podmínka spočívající v požadavku na předložení

dokladu o certifikovaném partnerství se společností IBR již v rámci žádosti o

účast/nabídky/předběžné nabídky) by nebylo možné považovat za souladný se zákonem,

neboť by předmětný doklad o partnerství bylo možné požadovat podle § 104 zákona až

výhradně po vybraném dodavateli jako podmínku pro uzavření smlouvy (případně si lze

představit i situaci, že by uvedené bylo požadováno v rámci smluvních podmínek jako

podmínka plnění po uzavření smlouvy). Ovšem zároveň je dle Úřadu stěžejní, že, byť

zadavatel požaduje předmětné doklady v „nesprávné“ fázi zadávacího řízení, s ohledem

na výše popsaná specifika zadávacího řízení na zavedení DNS a jeho otevřenost i do

budoucna, rovněž jako s ohledem na konkrétní okolnosti možnosti získání partnerství a již

podané žádosti o účast, nic nenasvědčuje tomu, že by vyžadování předmětných dokladů

od všech uchazečů bylo nepřiměřeně zatěžující či zbytečné, tedy nic nenasvědčuje tomu,

že by byl smysl ustanovení § 104 písm. a) zákona porušen (viz bod 167. odůvodnění tohoto

rozhodnutí). (…) Nelze v tomto konkrétním případě shledat porušení podstaty zásady

zákazu diskriminace, jakož i zásady rovného zacházení, jelikož nepříznivý účinek

neodůvodněně přísných zadávacích podmínek nenastal, ve vztahu k tomuto konkrétnímu

zadávacímu řízení nelze postup zadavatele považovat za nezákonný, když „přísností“ zde

posuzované předmětné zadávací podmínky není ze strany zadavatele deformována

hospodářská soutěž. Zadavatel neznemožnil stanovením předmětné zadávací podmínky

některým dodavatelům ucházet se o plnění veřejných zakázek v DNS. Žádnému

z dodavatelů, kteří by předmět plnění mohli realizovat, nebyla danou zadávací podmínkou

znemožněna možnost zařazení do DNS, a tedy ani jakkoliv znemožněna možnost ucházet

se o plnění veřejných zakázek.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18489.html

potvrzeno

R0132/2022/VZ

PM: 25. 11. 2022

ÚOHS S0534/2021/VZ § 138 ZZVZ Zásadní otázkou využitelnosti dynamického nákupního systému je běžnost poptávaného

plnění. V rozhodnutí o rozkladu předseda Úřadu dovodil, že „je obtížné stanovit přesnou

linii a obecně určit, které plnění běžným je a které už nikoliv, aby byla naplněna dikce

zákona“. Podle předsedy Úřadu je rozvoj programového vybavení nutno odlišit od služby

údržby a podpory systému, protože svou složitostí a specifičností nad tyto vyčnívá.

V obecné rovině je tento závěr nepochybně pravdivý, nicméně jak sám předseda uvádí,

existuje zde poměrně rozsáhlá „šedá zóna“, v rámci které je nutno posuzovat náročnost

a obvyklost plnění ad hoc. Úřad zde souhlasí se zadavatelem, že obvyklost předmětu

plnění nelze posuzovat pohledem „člověka z ulice“, ale z hlediska běžné praxe zadavatele,

relevantního trhu a předmětu plnění. V opačném případě by byl výklad využitelnosti

dynamického nákupního systému silně restriktivní a ve své podstatě by tak tento institut

ztrácel značnou část svého opodstatnění. (…) že v daném případě se fakticky jedná spíše

o službu podpory a aktualizace systému, přičemž rozvoj samotný spočívá de facto

v implementaci aktualizací vyvíjených a poskytovaných společností IBR a jejich navázání

na zadavatelem používané systémy třetích stran, nikoliv v samostatném rozvoji systému

jednotlivými dodavateli. (…) S ohledem na výše uvedené, stejně tak závěry obsažené

v rozhodnutí předsedy Úřadu, je tedy nutné otázku oprávněnosti poptávání předmětu

plnění v dynamickém nákupním systému posoudit nikoliv z hlediska pouhé přítomnosti

rozvoje, ale „intenzity“ charakteru těchto služeb. V zásadě lze úpravy programového

vybavení rozdělit na úpravy menšího rozsahu (např. oprava chyb, aktualizace apod.) a

úpravy většího rozsahu (povýšení na novou verzi, úprava architektury systému a další).

V případě menších úprav pak nelze hovořit o rozvoji/vývoji systému v pravém slova smyslu,

jelikož se z naprosté většiny jedná o udržení technické a morální aktuálnosti softwaru,

nikoliv o přechod k vyšší verzi s rozsáhlými změnami, přičemž se jedná o zcela běžnou

službu, jak je Úřadu z vlastní činnosti známo (například pravidelné automatické aktualizace

softwaru operačního systému). Úpravy většího rozsahu pak naopak představují plnění

výrazně složitější (a v konečném důsledku i méně časté), jelikož vyžadují významné

zásahy do zdrojového kódu a dochází přitom k zásadnímu rozšiřování funkcionalit

systému.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18489.html

potvrzeno

R0132/2022/VZ

PM: 25. 11. 2022

ÚOHS S0124/2022/VZ § 127 odst. 2

písm. d)

ZZVZ

Úřadu tak nezbývá než opětovně konstatovat, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí

o zrušení zadávacího řízení, tedy ke dni 31. 1. 2022, nemohlo jít o legitimní důvod pro

zrušení zadávacího řízení z důvodu hodného zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2

písm. d) zákona, neboť ke dni vydání napadeného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení

stále nebyly vyčerpány všechny možnosti pro prodloužení termínu pro ukončení realizace

projektu, resp. toto prodloužení bylo ke dni vydání napadeného rozhodnutí alespoň

v teoretické rovině stále možné. Pokud však v době vydání napadeného rozhodnutí

o zrušení zadávacího řízení existovala alespoň teoretická šance (kdy lze dovodit, že šlo

o šanci sice nejistou, ale reálně připadající v úvahu), že mu bude termín ze strany dotačního

orgánu prodloužen, nemohlo představovat rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ultima

ratio vzniklé situace. (…) Úřad při posouzení odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího

řízení vychází ze závazného právního názoru předsedy Úřadu, který v druhostupňovém

rozhodnutí mj. uvedl následující: 35. V uvedené situaci pak není podstatné, zda na trhu

existují novější hardwarové produkty, které nabízejí lepší parametry za srovnatelnou cenu,

neboť zadavatel požadoval takové parametry, které pro účel plnění veřejné zakázky

potřeboval. Pokud by zadavatel od hardwaru požadoval vyšší výkon (a tedy lepší

parametry), měl tyto požadavky uvést již v zadávacích podmínkách. Je totiž třeba uvést,

že produkty s takovými parametry, na něž zadavatel ve svém odůvodnění zrušení

zadávacího řízení a následných podáních k Úřadu odkazuje, byly na trhu již v době

zahájení zadávacího řízení.“. (…) S ohledem na výše uvedený závazný právní názor jeho

předsedy, již Úřad nepřikročil k dalšímu porovnání technické specifikace výrobků

nabízených v nabídkách účastníků zadávacího řízení a výrobků uváděných zadavatelem,

neboť takové srovnání by ve světle výše citovaného druhostupňového rozhodnutí bylo

nadbytečné. Je totiž nesporné, že zadavatel zahájil zadávací řízení za účelem získaní

nového nemocničního informačního systému, přičemž součástí veřejné zakázky je i

dodávka nezbytné hardwarové a softwarové infrastruktury pro nový informační systém a

jeho nové funkcionality (jak ostatně vyplývá již z preambule zadávací dokumentace, resp.

ze zbytku zadávací dokumentace jako celku). Je tedy zřejmé, že poptávaný hardware je

v zadávacích podmínkách definován takovými minimálními parametry, které vyhovují

specifikaci informačního systému a které jsou nezbytné pro jeho provoz.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18498.html

PM: 30. 11. 2022
ÚOHS R0139/2022/VZ § 40 odst. 3

a 4 ZZVZ

Pokud zadavatel uvádí, že měl zájem pokračovat v zadávacím řízení a měl zájem uzavřít

předloženou dohodu, takový zájem nedosahuje kvalit dvoustranného právního jednání,

které by vyjadřovalo konkrétní společnou vůli obou stran směřující – zde –

k jednoznačnému stanovení podmínek odchýlení se od § 40 odst. 3 zákona. Je tedy nutno

konstatovat, že zadavatel v zadávací lhůtě neodeslal oznámení o výběru dodavatele ani

se s dodavatelem nedohodl jinak ve smyslu § 40 odst. 3 písm. a) zákona. Z tohoto důvodu

platí, že je zadávací řízení uplynutím zadávací lhůty ukončeno dle § 40 odst. 4 zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18502.html

PM: 28. 11. 2022
ÚOHS S0535/2022/VZ § 18 odst. 1

a 2 ZZVZ

K věcné souvislosti

Z uvedeného výčtu je zřejmé, že jednotlivá plnění spočívají ve vypracování různého stupně

projektové dokumentace, a to k jednomu investičnímu záměru, kterým je revitalizace ulice

Dukelských hrdinů v Plané, a vzájemně na sebe přímo navazují, neboť pro realizaci

záměru potřebuje mít obviněný zpracované všechny stupně projektové dokumentace, a to

zejména s ohledem na skutečnost, že bez vydání územního rozhodnutí nemůže následně

požádat o stavební povolení. V této souvislosti lze podpůrně poukázat rovněž na čl. II. odst. 1

jednotlivých smluv o dílo, v nichž se zhotovitel zavazuje provést předmět plnění smlouvy

v souladu s požadavky obviněného, v souladu se soutěžním návrhem a v souladu

s projektovou dokumentací odsouhlasenou v předchozím kroku. Ačkoliv pak shora

specifikovaná plnění na základě smluv o dílo 1 až 5 nejsou zcela identická, nehraje tento

fakt v určení (ne)existence věcné souvislosti žádnou roli, jak vyplývá z rozsudku KS v Brně

č. j. 29 Af 50/2015-53 ze dne 27. 2. 2018, v němž je uvedeno, že „k závěru o existenci

věcné souvislosti plnění postačí, že plnění byla charakteru obdobného. Za srovnatelná

plnění lze považovat taková plnění, u kterých po vzájemném srovnání shod a rozdílů

převažují vzájemné shodné znaky […].“ V projednávaném případě sjednané služby, resp.

zpracování jednotlivých stupňů projektové dokumentace, lze považovat za plnění svým

charakterem shodná či obdobná, neboť, jak bylo uvedeno již výše, směřovaly tyto služby

k jednomu cíli, a to revitalizaci ulice Dukelských hrdinů v Plané.

 

K místní souvislosti

Úřad obecně uvádí, že pro posouzení existence či neexistence místní souvislosti mohou

být vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění rozhodné také okolnosti týkající se předmětu

plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce

výsledků plnění, eventuálních objektivních překážek mezi místy, na kterých má plnění

probíhat apod. V návaznosti na uvedené Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu

č. j. ÚOHS-R270/2014/VZ-03137/2016/322/PSe ze dne 29. 1. 2016, v němž je uvedeno,

že „místní souvislost neznamená totéž místo, ale souvislost v prostoru. […] Přitom se

intenzita takové místní souvislosti může výrazně lišit v závislosti na různých faktorech,

které ji mohou ovlivnit. […] Aby pak mohla být místní souvislost vyloučena, či výrazně

oslabena, musela by existovat nějaká prostorově relevantní překážka mezi těmi místy,

jejichž prostorová souvislost má být poměřována.

 

K funkční souvislosti

Jde-li o funkční souvislost, Úřad v obecnosti uvádí, že její (ne)existence se dovozuje

zejména na základě účelu/jednotného cíle, pro který jsou veřejné zakázky zadávány

(k tomu srov. např. rozsudek NSS č. j. 7 As 211/2015-31 ze dne 17. 9. 2015). V šetřeném

případě je funkční souvislost dána skutečností, že obviněný měl záměr realizovat stavební

projekt týkající se revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané, přičemž zpracování

projektové dokumentace k tomuto projektu bylo předmětem plnění veřejných zakázek 1 až 5.

Předmětné veřejné zakázky tedy přímo souvisí s tímtéž záměrem, tj. jejich společným

cílem je realizace revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané. Úřad na tomto místě

odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo

ze dne 3. 3. 2016, ve kterém předseda Úřadu uvedl, že „plnění nemusí být plněními

totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat

bez plnění druhého), ani není vyloučeno, aby při těchto dílčích činnostech byla využívána

odlišná technická zázemí či odlišné technologie“. V kontextu právě uvedeného Úřad

konstatuje, že při dovození funkční souvislosti veřejných zakázek 1 až 5 nelze odhlížet

od faktu, že při realizaci předmětu plnění jednotlivé veřejné zakázky musel být zohledněn

předmět plnění jí předcházející veřejné zakázky, když o jednotlivých plněních lze uvažovat

jako o jednotlivých na sebe navazujících „etapách“ zastřešujícího cíle, a to získání

kompletní dokumentace pro provedení revitalizace ulice Dukelských hrdinů v Plané.

 

K časové souvislosti

Pro naplnění časové souvislosti jsou obecně směrodatné především dohodnuté lhůty.

Může se jednat např. o lhůty stanovené v zadávací dokumentaci, termín zahájení

výběrových řízení, termíny uzavření smluv či termíny plnění. K tomu Úřad doplňuje, že pro

shledání časové souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny

uzavření smluv shodovaly; časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu

dnů či týdnů, ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců. Je tedy nutné zdůraznit,

že na časovou souvislost nelze pohlížet mechanicky a určit pevné hranice, kdy určitý počet

dnů/týdnů/měsíců je chápán jako časová souvislost a cokoliv nad tuto hranici již lze označit

jako časově nesouvisející plnění. Každý případ je specifický, a proto se časová souvislost

musí zkoumat vždy individuálně (k tomu srov. rozsudek KS v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184

ze dne 26. 7. 2017). Úřad dále obecně dodává, že důležitým aspektem je také

předvídatelnost jednotlivých veřejných zakázek ze strany zadavatele. Pokud má zadavatel

záměr realizovat stavební projekt, pak bezesporu počítá s tím, že bude nutné pro tento

záměr získat kompletní dokumentaci. Pak není rozhodná skutečnost, že takový záměr

bude rozložen do několika let, a je třeba takovou veřejnou zakázku zadávat jako jeden

celek (případně rozdělenou na části).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18531.html

PM: 3. 12. 2022
ÚOHS S0418/2022/VZ § 138 odst. 1

ZZVZ

Vzhledem k tomu, že dynamický nákupní systém je řazen mezi zvláštní postupy

zadavatele, neaplikují se na postup zadavatele při jeho zavádění automaticky všechna

ustanovení zákona. Komentářová literatura k tomu uvádí, že: »Na tyto zvláštní postupy

nedopadá celá právní úprava ZVZ, ale pouze vybrané části, a to konkrétně tyto: část první,

výslovně § 42 až 44 z části druhé (§ 130), části desátá až patnáctá. Nepoužijí se tak

například ani všechna ustanovení části druhé zákona, která se vztahuje na zadávací řízení.

DNS (stejně jako rámcové dohody či soutěž o návrh) nejsou zadávacími řízeními (viz § 3).

Z dalších ustanovení DNS je však zřejmé, že ZVZ pracuje i s některými instituty upravenými

například: v části druhé ZVZ (odkaz na obdobné použití § 45 či 48 odst. 5 v § 140 odst. 3

nebo § 76 v § 140 odst. 4); nebo v části čtvrté ZVZ, například v otázce JEO podle § 140 odst. 3;

v části třetí nebo čtvrté ZVZ (pro zavedení DNS je třeba využít UŘ podle části třetí

či čtvrté zákona podle výše předpokládané hodnoty DNS)“ (Dvořák, D., Machurek, T.,

Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1.

vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, 1320 s.).« To však neznamená, že by si

možnost využití dalších ustanovení zákona zadavatel nemohl vyhradit.  (…) Z výše

uvedeného je tedy zřejmé, že si zadavatel nevyhradil použití § 113 zákona, a tedy nebyl

povinen provést posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny ve vztahu k vybranému

dodavateli, příp. jej následně vyzývat k jejímu objasnění ve smyslu výše citovaného

ustanovení zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18513.html

PM: 7. 12. 2022
ÚOHS S0502/2022/VZ § 255 odst. 1

ZZVZ

Právní názor, že ve lhůtě pro doručení návrhu musí být kauce „připsána“ na účet Úřadu,

má rovněž oporu v judikatuře správních soudů. V této souvislosti lze odkázat na rozsudek

Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 81/2015-63 ze dne 23. 10. 2017, ve kterém soud potvrdil,

že lhůta pro složení kauce jednoznačně nebyla dodržena, když příkaz k úhradě kauce byl

sice učiněn v poslední den lhůty, avšak kauce byla připsána až den následující.

V citovaném rozsudku dospěl soud k závěru, že povinnost složit kauci na účet Úřadu

s podáním návrhu se rozumí povinnost kauci na účet připsat, tedy zaplatit, nikoli jen odeslat.

Výše uvedené závěry soudu, které se vztahují k předchozí právní úpravě (zákon

č. 137/2006 Sb.) lze plně aplikovat i na účinnou právní úpravu dle zákona. Navrhovatel však

v šetřeném případě kauci na účet Úřadu složil až dne 4. 11. 2022, tedy až po uplynutí

zákonné lhůty pro složení kauce.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18511.html

PM: 7. 12. 2022
ÚOHS S0485/2022/VZ § 255 odst. 1

ZZVZ

V souvislosti s problematikou správné výše kauce lze rovněž odkázat na „Stanovisko Úřadu

pro ochranu hospodářské soutěže k výpočtu výše kauce dle § 255 odst. 1 a 2 zákona

č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů“ (dále jen

„Stanovisko Úřadu“), podle kterého [p]okud jde o otázku, zda je pro výpočet výše kauce

rozhodná nabídková cena bez daně z přidané hodnoty či cena s touto daní, zastává Úřad

názor, že pokud zákon v předmětném ustanovení § 255 odst. 1 neobsahuje (na rozdíl

například od předpokládané hodnoty veřejné zakázky) výslovné řešení, je třeba vycházet

z § 115 odst. 3 zákona, tedy z toho, která z nabízených variant (nabídková cena bez DPH,

nebo s DPH) je rozhodná při hodnocení nabídek. Pokud tedy při hodnocení nabídek

rozhoduje nabídková cena s DPH, je základem pro výpočet kauce tato cena, a naopak.

Tento názor je ostatně v souladu se závěry právní doktríny (Jurčík, R. Zákon o veřejných

zakázkách. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 517) a soudní praxe

[rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. září 2010, sp. zn. 62 Ca 11/2009, který nastolil

princip, že ‚nemůže být přijatelný takový postup, aby nabídková cena byla vypočtena podle

jedněch pravidel a kauce (vycházející podle § 115 odst. 1[ZVZ] právě z nabídkové ceny)

podle pravidel jiných‘].“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18634.html

PM: 9. 12. 2022
ÚOHS S0552/2022/VZ § 123 ZZVZ Je tedy zjevné, že pro přezkoumatelnost oznámení o výběru dodavatele (respektive

výsledku posouzení splnění podmínek účasti) nestačí pouze předložit obecné informace

o prokazování kvalifikace vybraným dodavatelem, nýbrž je nezbytné předložit právě

konkrétní údaje, které prokazují splnění profesní způsobilosti, ekonomické a technické

kvalifikace vybraného dodavatele. Zadavatel je tedy povinen uvést takové informace,

z nichž bude patrné, že splnění požadovaných kritérií kvalifikace vybraný dodavatel skutečně

prokázal, například v případě předkládání osvědčení o referenčních stavebních zakázkách

alespoň název referenční zakázky, místo realizace (pokud není součástí názvu), rozsah

prováděných prací a datum dokončení díla. (…) Za situace, kdy zadavatel umožnil

prokazovat např. kvalifikaci prostřednictvím čestného prohlášení, nemá zadavatel ověřeno

u takového účastníka zadávacího řízení splnění podmínek účasti pouze předložením

čestného prohlášení. V takovém případě je zadavatel povinen před odesláním oznámení

o výběru dodavatele vyzvat vybraného dodavatele k předložení seznamu referenčních

plnění, který bude obsahovat zákonem požadované údaje. Zadavatel je povinen

před odesláním oznámení o výběru dodavatele ověřit splnění podmínek účasti. (…) K časovému

sledu jednotlivých úkonů lze tedy obecně říci, že pokud informace, které je zadavatel

povinen v souladu s ustanovením § 123 písm. b) zákona učinit součástí oznámení o výběru

dodavatele, budou zadavateli předloženy až v rámci reakce na výzvu k součinnosti dle

§ 122 odst. 3 zákona, pak musí odeslání výzvy k součinnosti dle § 122 odst. 3 zákona

předcházet odeslání oznámení o výběru. Po obdržení těchto dokladů na základě výzvy

dle § 122 odst. 3 zákona je musí zadavatel posoudit. Zadavatel tedy před odesláním oznámení

o výběru dodavatele provádí posouzení podmínek účasti dle § 39 odst. 4 zákona, přičemž

výsledek tohoto posouzení splnění podmínek účasti je povinen přiložit k oznámení o výběru

dle § 123 zákona. Tu Úřad pro předejití pochybností o výše uvedeném doplňuje, že pakliže

jsou dle § 122 odst. 3 zákona vyžadovány „pouze“ originály či ověřené kopie dokladů

a zadavatel v rámci zadávacího řízení vycházel z kopií dokladů prokazujících kvalifikaci, tzn.,

jsou mu známy referenční zakázky (a tedy věcně splnění technické kvalifikace posoudil)

může součástí oznámení o výběru učinit výzvu dle § 122 odst. 3 zákona; rozhodné je,

že je schopen do oznámení o výběru dodavatele uvést relevantní informace, jakými

referencemi byla kvalifikace prokazována a tedy poskytne zákonem požadované informace

i ostatním účastníkům zadávacího řízení, přičemž předložení originálních listin či úředně

ověřených kopií je pak již jen utvrzení, že zadavatel při posouzení splnění podmínek účasti

vycházel z korektních informací.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18514.html

PM: 9. 12. 2022
ÚOHS S0407/2022/VZ § 241 odst. 1

ZZVZ

Ve vztahu k otázce, do jaké míry je nutné specifikovat vzniklou či hrozící újmu, Úřad

v návaznosti na tvrzení zadavatele, že újma navrhovatele nehrozí ani neexistuje, odkazuje

rovněž na své dřívější rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0076/2017/VZ-12268/2017/541/MSc ze dne

12. 4. 2017, v němž konstatoval, že „újma je pojem zjevně širší než pojem škoda. Újma

nemusí, a v určitých fázích ani nemůže, být přesně vyčíslena, a proto stačí obecné

vymezení následku jednání zadavatele vůči stěžovateli. Újma v sobě zahrnuje

jak materiální a v daný okamžik vyčíslitelnou škodu, tak škodu, kterou v okamžiku podání

návrhu není možné přesně stanovit, avšak musí být nesporné, že došlo k újmě na právech

eventuálního dodavatele.“ V této souvislosti lze odkázat rovněž na rozhodnutí předsedy

Úřadu č. j. ÚOHS-R289,291/2015/VZ-23692/2016/321/BRy ze dne 2. 6. 2016, ve kterém

je uvedeno, že „ust. § 114 odst. 3 zákona stanovuje nikoliv povinnost tvrdit či prokázat

reálnou nebo hrozící újmu, ale toliko povinnost tvrdit porušení zákona, v důsledku něhož

účastníkovi vznikla nebo hrozí újma“. Úřad dodává, že přestože se posledně uvedené

rozhodnutí předsedy Úřadu vztahuje k předchozí právní úpravě, tj. k zákonu č. 137/2006 Sb.,

o veřejných zakázkách, lze závěry v něm uvedené aplikovat rovněž ve vztahu k nyní

účinnému zákonu. (…) Úřad k tomu uvádí, že je sice pravdou, že mezi navrhovatelem

(resp. stěžovatelem) tvrzenou újmou či její hrozbou a namítaným postupem zadavatele

musí existovat příčinná souvislost, nicméně tuto podmínku je nutno vykládat tak,

že příčinná souvislost se má za prokázanou již tehdy, pokud je zjevné, že napadená zadávací

podmínka obecně může vést k následku, jenž navrhovatel označuje jako újmu. Pokud tedy

navrhovatel tvrdí, že kvůli požadavku na kvalifikaci nemůže podat nabídku, a tedy ani získat

veřejnou zakázku, je podmínka příčinné souvislosti naplněna, neboť není pochyb o tom,

že navrhovatelem uváděná příčina (tj. nezákonně stanovené zadávací podmínky)

je obecně způsobilá přivodit uváděný následek (tj. nemožnost zúčastnit se zadávacího řízení

a získat veřejnou zakázku). (…) Ke svým závěrům uvedeným v bodech 110. až 113.

odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad znovu odkazuje na rozhodnutí R0119/2022,

kde předseda Úřadu jednak konstatoval, že „za účelem doložení aktivní legitimace postačuje,

když stěžovatel, resp. navrhovatel prokáže, že je oprávněn veřejnou zakázku plnit (tj. že

má potřebná živnostenská oprávnění), aniž by musel současně dokládat, že je toho

skutečně i schopen (tj. že disponuje nezbytnými zkušenostmi, zaměstnanci, výrobními

prostředky či kapitálem)“ a současně zde uvedl, že „požadavek na míru, v jaké je třeba

v námitkách a případně i v návrhu rozvést újmu, jaká stěžovateli postupem zadavatele

vznikla či hrozí, závisí vždy na konkrétním případu a odvíjí se především od předmětu

veřejné zakázky a osoby stěžovatele. Pokud není vztah stěžovatele k předmětu plnění

veřejné zakázky jasný „na první pohled“, protože zejména nedisponuje oprávněními

potřebnými k její realizaci (…) je třeba trvat na tom, aby stěžovatel svou aktivní legitimaci

ve smyslu § 241 odst. 1 ZZVZ dostatečně podrobným způsobem rozvedl, vysvětlil

a případně i doložil. Na druhou stranu, pokud se stěžovatel na daném trhu standardně

pohybuje a poptávané plnění běžně dodává, obvykle bude postačovat jednodušší

odůvodnění jeho újmy“. Z citovaných závěrů plyne, že pokud stěžovatel (navrhovatel)

na určitém trhu standardně působí, není nutné, aby to, že je veřejnou zakázku, která

s tímto trhem souvisí, alespoň teoreticky schopen plnit, v námitkách blíže zdůvodňoval. Jelikož

v nyní šetřeném případě navrhovatel prokazatelně působí jako dodavatel na trhu stavebních

prací a předmět veřejné zakázky spočívá v provedení stavebních prací, je dle Úřadu

zřejmé, že vymezení újmy tak, jak to ve svých námitkách navrhovatel učinil, je pro dovození

jeho aktivní legitimace plně dostačující.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18510.html

PM: 9. 12. 2022
ÚOHS S0407/2022/VZ § 241 ZZVZ

§ 245 ZZVZ

Úřad k tomu konstatuje, že postup zadavatele při vyřizování námitek rozporný se zákonem

není. Z námitek jasně plyne stanovisko zadavatele k podaným námitkám (tedy že nesplňují

zákonné náležitosti), a k tomu zadavatel pouze nad rámec sdělil i svůj věcný pohled

na namítané skutečnosti. Úřad dodává, že takový postup lze dokonce označit v praxi

zadavatelů v rámci vyřizování námitek za běžný a Úřad jej ve své rozhodovací praxi plně

podporuje, neboť je souladný se zákonem i s rozhodovací praxi soudů (viz např. rozsudek

Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2021 sp. zn. 2 As 314/2020 „…Rozhodnutí

zadavatele o námitkách, ač je svou povahou určitým stanoviskem zadavatele k námitkám,

má vést i v případě, že jsou námitky nedůvodné, k odstranění pochybností o jeho postupu

při zadávání veřejné zakázky…“). Není nijak neobvyklé a rozporné se zákonem, když

zadavatelé právě s odkazem na tzv. „procesní opatrnost“ (ve snaze předejít případnému

zrušení rozhodnutí o námitkách Úřadem v případě, že by v rámci následného přezkumu

Úřad dospěl k závěru, že důvod k odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona nebyl dán;

což se ostatně stalo i v právě posuzovaném případě), jakož i s odkazem na větší míru

transparentnosti i při odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona tyto navíc věcně

vypořádávají.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18510.html

PM: 9. 12. 2022
ÚOHS S0407/2022/VZ § 79 odst. 2

písm. d)

ZZVZ

Pokud jde o osoby (členy týmu dodavatele), jichž se napadené kritérium kvalifikace týká,

Úřad uvádí následující. Zadavatel vyčlenil v rámci realizačního týmu 16 rolí, k nimž

v zadávací dokumentaci vymezil kritéria kvalifikace. Z těchto celkem 16 rolí vymezil 6, u nichž

stanovil požadavek na autorizaci v oboru geotechnika ve stupni inženýr; námitka

navrhovatele o nezákonnosti tohoto požadavku se přitom týká 4 z nich, konkrétně osob

na pozicích hlavní manažer výstavby, stavbyvedoucí, zástupce stavbyvedoucího a výrobní

přípravář. Zadavatel tyto osoby označil ve svém vyjádření jako „klíčové“ pro realizaci

veřejné zakázky a jako tzv. „užší vedení“ realizačního týmu. Úřad v této souvislosti

konstatuje, že minimálně u pozic hlavní manažer výstavby, stavbyvedoucí a zástupce

stavbyvedoucího je již ze samotného názvu a z toho plynoucího charakteru těchto pozic

zřejmé, že se skutečně jedná o osoby, jež jsou pro řádnou realizaci předmětu veřejné

zakázky zcela klíčové. Současně je dle Úřadu zřejmé, že jde o osoby, které budou v rámci

výkonu svých činností bezpochyby dohlížet na práci jiných členů týmu zhotovitele a budou

ji řídit a koordinovat, lze tedy říci, že jde o osoby z pohledu hierarchie členů týmu

nejdůležitější. Je tedy dle Úřadu pochopitelné, pokud zadavatel na tyto osoby klade

z hlediska jejich kvalifikace „vyšší“ požadavky. (…) Úřad opakuje, že osoby disponující

autorizací ve stupni inženýr jsou oprávněny k výkonu některých činností, k nimž osoby

s autorizací ve stupni technik oprávněny nejsou, a na této skutečnosti nemůže nic změnit

ani sebedelší praxe. Jinými slovy řečeno, i kdyby měla osoba s autorizací ve stupni technik

delší praxi, resp. více zkušeností s určitým typem staveb, než osoba s autorizací ve stupni

inženýr, tato praxe ji stále neopravňuje k tomu, aby konala (resp. kvalifikovaně dozorovala

či kontrolovala) činnosti, jež dle právních předpisů spadají do působnosti autorizovaného

inženýra. (…) Přesto však Úřad považuje za nutné uvést, že i kdyby bylo tvrzení

navrhovatele o tom, že veškeré činnosti v rámci realizace veřejné zakázky může provádět

i autorizovaný technik, pravdivé, neznamenalo by to bez dalšího, že požadavek zadavatele

na autorizaci ve stupni inženýr u dotčených osob je v rozporu se zákonem. Jak totiž již

Úřad vyložil výše, vždy je nutno přihlédnout ke konkrétním skutkovým okolnostem, v tomto

případě tedy ke zcela výjimečnému charakteru, rozsahu a náročnosti veřejné zakázky

a de facto ojedinělosti tohoto typu stavby v České republice. Jak Úřad vyložil výše, nelze

po zadavateli požadovat, aby se při formulaci požadavků na kvalifikaci vždy spokojil pouze

s nejnižší možnou úrovní příslušného kritéria, která přichází v úvahu (v našem případě tedy

s autorizací ve stupni technik), neboť existují případy, kdy právě výjimečnost předmětu

veřejné zakázky opravňuje zadavatele k tomu, aby své nároky na dodavatele či jeho tým

zpřísnil, což je i případ nyní šetřené veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18510.html

PM: 9. 12. 2022
ÚOHS S0335/2022/VZ § 79 odst. 2

písm. d)

ZZVZ

Na tomto místě Úřad uvádí, že ačkoli z výše uvedeného plyne, že z hlediska rozsahu

oprávnění může funkci technologa zařízení stavby zastávat i autorizovaný technik,

zadavatel není vždy povinen požadovat pouze toto minimum. (…) V případě, kdy však

zadavatel požaduje vyšší než minimální úroveň kvalifikačního kritéria, musí unést důkazní

břemeno a odůvodnit, že se nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži

dodavatelů o veřejnou zakázku, a to zejména vzhledem k předmětu veřejné zakázky.

Ve vztahu ke vzdělání je Úřad toho názoru, že úroveň vzdělání jistě může mít při participaci

na realizaci veřejné zakázky své opodstatnění a nelze ji bagatelizovat. Pokud by se však

mělo jednat o natolik důležitý předpoklad pro participaci na veřejné zakázce,

pro zadavatele by nemělo být při vynaložení přiměřené snahy nijak složité tento požadavek

relevantně odůvodnit. Odhlédne-li Úřad od toho, že i autorizovaný technik může disponovat

vysokoškolským vzděláním, zadavatel nedoložil, resp. neobjasnil, v čem je předmětná

stavba výjimečná či nadstandardní proti „běžným“ stavbám obdobného typu. Úřad si umí

představit situaci, kdy by např. v rámci předmětu veřejné zakázky byl aplikován zcela nový

technologický postup, příp. kdy by podobné zařízení nebylo v rámci oboru či v rámci

našeho území zcela „běžné“ apod. Zadavatel však ničeho takového neuvedl ani nepopsal

složitost předmětu veřejné zakázky ve vztahu k standardní náplni autorizace v oboru

technologická zařízení staveb, kterou by nebyl schopen při realizaci veřejné zakázky zastat

autorizovaný technik.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18539.html

Potvrzeno

R0148/2022/VZ

PM: 12. 12. 2022

ÚOHS S0332/2022/VZ § 48 odst. 4

ZZVZ

Postup, kdy by zadavatel posuzoval cenu uvedenou v nabídce nikoliv s přihlédnutím

k předmětu veřejné zakázky, ale porovnáním s nabídkou vybraného dodavatele, nelze

aprobovat jako správný. Z pohledu Úřadu se tak může jevit jako vzbuzující pochybnost

úvaha zadavatele, že nabídková cena obsažená v nabídce navrhovatele je mimořádně

nízkou nabídkovou cenou, jelikož je pod úrovní nabídkové ceny vybraného dodavatele.

(…) Z pohledu Úřadu lze hodnotit jako nedostatečný postup zadavatele, který získal

pochybnosti o nabídkové ceně navrhovatele a který tuto zhodnotil jako mimořádně nízkou,

aniž by provedl jasné a srozumitelné porovnání její výše ve vztahu k předmětu zadávané

veřejné zakázky. (…) Jestliže však zadavatel přistoupí k tomu, jako tomu bylo v šetřeném

případě, že porovnává údaje předložené účastníkem s údaji z kalkulačky ČKA, resp.

s výpočtem ČKAIT, který je založen rovněž na výpočtu podle on-line kalkulačky, což jsou

však pouze obecné nástroje sloužící pro orientační propočet ceny projektových prací,

jelikož nezohledňují specifika konkrétních projektů, a následně toto porovnání vtělí

do odůvodnění rozhodnutí o vyloučení a založí na něm svou stěžejní argumentaci, měl by tyto

podklady, ze kterých budou zřejmé vstupní údaje pro výpočty dle kalkulaček ČKA i ČKAIT,

učinit součástí oznámení o vyloučení, aby bylo lze porovnávané údaje ověřit.

ROZKLAD
Ve vztahu ke kalkulačkám dle ČKA a ČKAIT uvádím, že je v nich nutné vyplnit desítky

údajů, včetně možnosti měnit procentuální koeficienty, které mají značný vliv na finální

výsledek (ať už ve vztahu k časové náročnosti nebo k cenotvorbě). Pokud mají výstupy

z těchto kalkulaček sloužit jako primární zdroj pro konstatování, že nabídka účastníka

zadávacího řízení je mimořádně nízká, případně že jím předložené odůvodnění MNNC

neobstojí, pak musí být zcela zřejmé, že vstupní hodnoty zadané do kalkulaček jsou reálné

a odůvodněné předmětem plnění, a tím jsou porovnatelné s hodnotami, se kterými počítal

účastník zadávacího řízení ve své nabídce. Pokud účastník zadávacího řízení uvádí např.

hodinovou mzdu zaměstnance a kalkulačka počítá s výslednou průměrnou hodinovou

sazbou projektové kanceláře, pak jsou to vzájemně neporovnatelné údaje, které

na vstupních hodnotách zajistí zcela rozdílné výsledky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18537.html

Potvrzeno

R0141/2022/VZ

PM: 13. 12. 2022

ÚOHS S0559/2022/VZ § 19 ZZVZ K tomu Úřad v kontextu šetřeného případu doplňuje, že jsou-li předmětem plnění veřejné

zakázky pravidelně pořizované dodávky léků, předpokládaná hodnota se určí

– zjednodušeně řečeno – jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky léků

náležejících do téže ATC skupiny během předcházejících 12 měsíců. ATC klasifikace léků

je mezinárodní systém klasifikace léků, podle této klasifikace jsou léky tříděny do skupin

podle účinků na jednotlivé orgány a jejich soustavy, farmakologického působení

a chemické struktury. Na základě toho je jim přidělen sedmimístný kód, přičemž ATC

klasifikace má celkem pět úrovní. Zatímco první úroveň se značí jedním písmenem, které

odpovídá příslušné anatomické soustavě, na niž dané léky působí (A – Trávicí trakt

a metabolismus, B – Krev a krvetvorné orgány, C – Kardiovaskulární systém apod.), pátá,

nejnižší úroveň odpovídá konkrétní účinné látce, příp. kombinaci účinných látek. Právě

dodávky léků náležejících do jedné ATC skupiny na nejnižší úrovni považuje Úřad

za dodávky stejného druhu, neboť léky na nejnižší (zpravidla páté) úrovni ATC klasifikace mají

stejnou účinnou látku a jsou si svým charakterem nejbližší (byť mohou mít různé obchodní

názvy, různé formy podání, množství účinné látky). Jinak řečeno, aby se dalo v případě

léků posoudit, zda se jedná o plnění stejného druhu či nikoli, je třeba určit, zda mají stejnou

účinnou látku, resp. zda náleží do stejné ATC skupiny.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18528.html

PM: 13. 12. 2022
ÚOHS S0406/2022/VZ § 36 odst. 3

ZZVZ

Tedy způsob, jímž zadavatel svůj požadavek nastavil, nutí každého potenciálního

dodavatele nabídnout výhradně „to nejlepší, co má“, přičemž toto „nejlepší“ se zákonitě

může u každého z dodavatelů lišit nejen z hlediska charakteru, ale rovněž i ceny. Zadavatel

však stanovil, že nabídky bude hodnotit pouze na základě nejnižší nabídkové ceny, a nebyl

tedy ani vytvořen jakýkoliv prostor, aby byl tento nesoulad dodavatelům s nejlepší možnou

technologií (a tedy vyšší náklady) kompenzován například prostřednictvím hodnocení

ekonomické výhodnosti nabídky rovněž podle technologické kvality dodavatelem

nabízeného pokrytí, když naopak požadavkem zadavatele byli dodavatelé s lepší

technologií zákonitě z důvodu vyšší ceny znevýhodněni. Dodavatelé jsou tak nuceni

v konečném důsledku předkládat nabídky vzájemně neporovnatelné, neboť požadavek

zadavatele je formulován nikoliv objektivně – pro všechny dodavatele stejně, ale způsobem

vztaženým ke kvalitě sítě jednotlivých potenciálních dodavatelů, a zároveň, aniž by vyšší

kvalita technologie (a tedy i nabízeného plnění společně s vyššími náklady) byla

v zadávacím řízení jakkoliv zohledněna (zvýhodněna). Vzhledem k okolnostem šetřené

zakázky pak toto řešení může reálně paradoxně vést ke znevýhodnění právě těch

dodavatelů, kteří do svých technologií investovali nejvíc (což se neslučuje s tvrzeným

primárním požadavkem zadavatele získat co nejvyšší kvalitu telekomunikačních služeb).

Úřad má však za to, že účelu, jímž je dosažení žádané kvality poskytovaných služeb, není

přípustné dosáhnout způsobem, jenž může znevýhodňovat ty dodavatele, kteří do rozvoje

své sítě investovali více než ostatní a kteří mají s provozem své modernější sítě logicky

spojené i vyšší náklady. (…) Úřad má za to, že pakliže zadavatel usiloval o sjednání

telekomunikačních služeb co nejvyšší dostupné kvality, což Úřad považuje za zcela

legitimní snahu, mohl v rámci zadávacích podmínek stanovit takový způsob, který

by představoval pro všechny uchazeče o veřejnou zakázku shodné výchozí podmínky,

na jejichž základě by mohli podat porovnatelné nabídky, např. pokud by v rámci hodnocení

nabídek poskytnutí technologie vyšší úrovně a s vyšší rychlostí zvýhodnil.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18543.html

PM: 15. 12. 2022
ÚOHS S0225/2022/VZ § 29 písm. k)

ZZVZ

Z obsahu ustanovení § 29 písm. k) zákona plyne, že zadavatel veřejnou zakázku

na poskytnutí právních služeb nemusí zadávat v případě zastupování zadavatele

před soudem (či správními orgány, atd.), nebo při přípravě na takové zastupování před soudem

(či správními orgány, atd.), které s vysokou pravděpodobností nastane, tj. za situace,

kdy – v kontextu daného případu – z jednání smluvních stran je takřka nevyhnutelné, že dojde

k jednání před soudem (či správními orgány, atd.), neboť dosavadní jednání stran jsou

zcela bezvýchodná a jakákoliv dohoda není pravděpodobná. Navíc tato situace musí

objektivně vycházet ze stávajícího jednání mezi stranami, musí být doložitelná

a prokazatelná (např. předžalobní výzva jedné ze smluvních stran, ultimativní přípis jedné

ze smluvních stran jednoznačně směřující k soudnímu sporu, zápis z jednání se zástupci

smluvních stran, ze kterého by plynulo, že s vysokou pravděpodobností dojde k soudnímu

sporu v předmětné věci apod.) Pokud tedy zákon hovoří v bodě 2. výjimky o „přípravě

na řízení uvedené v bodě 1.“, je nutné toto ustanovení vykládat tak, že se jedná o službu,

která má přímou návaznost na konkrétní řízení (byť toto řízení ještě nemusí být formálně

zahájeno, ale je jasně určeno a konkrétně definováno, například jako spor), jež splňuje

definici řízení v bodě 1, přičemž je z logiky věci jasné, že advokát, který se na toto řízení

připravuje (bod 2. výjimky), musí být ten stejný advokát, který následně zadavatele v řízení

zastupuje (bod 1. výjimky), jelikož smyslem této výjimky je (právě) nejen úmysl

zákonodárce vyčlenit z formalizovaného procesu zadávání podle zákona služby advokáta

spojené se zastupováním klienta, ale i služby spočívající v přípravě na toto zastupování,

jež jsou službou navázanou a věcně související, přičemž by nedávalo smysl, aby tato

služba (například studium spisu před převzetím zastoupení) musela být zadávána v řízení

podle zákona. Podmínkou ale je, že jsou tyto dvě služby (tedy služba podle bodu 2. a podle

bodu 1.) navzájem provázané a na sebe navazující.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18541.html

PM: 15. 12. 2022
ÚOHS S0571/2022/VZ § 222 odst. 3

ZZVZ

Definici podstatné změny závazku ze smlouvy obsahuje § 222 odst. 3 zákona, přičemž dle

§ 222 odst. 3 písm. c) zákona se za podstatnou změnu závazku považuje taková změna

smluvních podmínek, která vede k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.

Toto ustanovení je třeba v souladu s odbornou literaturou vykládat tak, že se „obecně jedná

o změnu, která by značnou měrou veřejnou zakázku rozšířila o plnění dodavatele, které

původně nebylo předpokládáno, aniž by bylo uskutečněno nové zadávací řízení.“

V posuzovaném případě byl nepochybně naplněn význam tohoto ustanovení, kdy byl rozsah

plnění veřejné zakázky rozšířen o projekční práce, se kterými původně nebylo vůbec

počítáno (tedy místo projektových prací vztahujících se k opláštění budovy byly nově

požadovány i projektové práce vztahující se k výměně otopného systému a nové

vzduchotechnice), přičemž se jednalo o práce představující téměř třetinu hodnoty

původního plnění (tzn. rozšíření nelze bagatelizovat ani např. s ohledem na jeho

zanedbatelnou hodnotu vůči celkové hodnotě původního závazku). Lze tedy uzavřít,

že předmětná změna byla změnou podstatnou. (…) Využití institutu nepodstatné změny

závazku je vyloučeno tam, kde zadavatel úmyslně či hrubě nedbale nezahrne dodatečné

plnění do původního závazku. Hrubá nedbalost jako jedna z forem zavinění má svůj

zákonný odraz v ustanovení § 16 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění

pozdějších předpisů, a tento institut je využíván i v ustanovení § 2898 zákona č. 89/2012 Sb.,

občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. V zákoně o zadávání veřejných

zakázek tento pojem nijak definován není a je dovozován až rozhodovací praxí a doktrínou,

proto k jeho vymezení je třeba využít odborné literatury. Dle Bezoušky platí „Hrubá

nedbalost není dalším typem nedbalosti, ale jde o vyšší míru nedbalosti (ve smyslu její

intenzity), (…) Míří se tím na lehkomyslnost až bezohlednost škůdce, s jakou přistupuje

k plnění své právní povinnosti (např. se i přes několikeré upozornění neseznámil s předpisy

nutnými pro výkon jeho činnosti, takže při jejich porušení se sice jedná o nevědomou

nedbalost, ale v intenzitě hrubé nedbalosti). Jinými slovy, jednání je hrubě nedbalé, pokud

s ohledem ke všem okolnostem porušuje v neobyčejně vysoké míře vyžadovanou

opatrnost, přitom zůstává nepovšimnuto, co musí být jasné každému (Röhl, 1974, s. 521).

Hrubá nedbalost se nemůže přihodit člověku, který je velmi opatrný.“ Obviněný tedy uzavřel

s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo v okamžiku, kdy nebylo zcela zřejmé, jakou

konečnou podobu a rozsah bude dílo mít, protože to mělo být předmětem dalších debat,

a to na základě vypracovaného energetického posudku.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18578.html

PM: 17. 12. 2022
ÚOHS S0340/2022/VZ § 6 odst. 1

ZZVZ

§ 57 odst. 1

ZZVZ

Ve vztahu k výše uvedenému Úřad podotýká, že není rozhodující, zda zadavatel následně

lhůtu pro podání nabídek prodlužoval, neboť pro potenciální dodavatele jsou významné

podmínky stanovené při zahájení zadávacího řízení, které již samy o sobě mohou způsobit,

že se daný dodavatele nebude ucházet o předmět plnění, neboť nemůže vědět, resp.

spoléhat na případné pozdější prodloužení této lhůty. V tomto kontextu není rozhodující

ani skutečnost, zda některý z potenciálních dodavatelů žádal o prodloužení dané lhůty,

případně zjišťoval další informace nezbytné k možnosti podat nabídku např.

prostřednictvím prohlídky vzorků obuvi poskytnutých ze strany zadavatele, neboť

nepřiměřeně stanovená lhůta pro podání nabídek může sama o sobě potenciální

dodavatele odradit od jakýchkoliv úkonů směřujících k podání nabídky a snaze o získání

dané zakázky (…). Z uvedených skutečností tudíž nelze dovozovat závěr, že je daná lhůta

stanovena přiměřeně, zejm. když z jiných skutečností plyne opak.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18544.html

PM: 17. 12. 2022
ÚOHS S0340/2022/VZ § 258 odst. 2

ZZVZ

Úřad předně uvádí, že podle dotčeného ustanovení (§ 258 odst. 2 ZZVZ pozn. MMR)

se nevyřizuje podnět k zahájení řízení z moci úřední, který podá stěžovatel, jenž v téže věci

nevyužil možnosti podat námitky. Dle § 241 odst. 1 zákona může podat námitky dodavatel,

kterému postupem zadavatele hrozí nebo vznikla újma. Pojem dodavatel je pak definován

v § 5 zákona tak, že se jím rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo

stavebních prací, nebo více těchto osob společně. V dotčeném případě podnět podala

fyzická osoba, konkrétně advokát zaspaný v seznamu České advokátní komory

(vykonávající advokacii jako společník advokátní kanceláře, jež má v obchodním rejstříku

jako předmět podnikání uveden pouze výkon advokacie). Z obsahu podnětu zároveň

ani nevyplývá, že by podatel nejednal při podání podnětu sám za sebe, resp. že by jednal

za některého ze svých klientů, který by mohl být potenciálním dodavatelem předmětu plnění

veřejné zakázky. Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že podatel nebyl v pozici relevantního

dodavatele, zejm. s ohledem na dispozici s potřebnými oprávněními k realizaci předmětu

veřejné zakázky (např. živnostenským oprávněním v daném odvětví) a běžně

vykonávanou činnost dané osoby. Z toho důvodu nebyla tato osoba stěžovatelem

ve smyslu § 241 odst. 1 zákona, tj. nebyla oprávněna (povinna) podat námitky proti zadávacím

podmínkám veřejné zakázky před podáním podnětu na Úřad. Úřad upozorňuje, že právo

podat podnět náleží dle § 42 správního řádu obecně každé osobě, bez ohledu na právní

zájem určité osoby na věci, přičemž tato osoba má nárok na to, aby byl podnět prošetřen

(s výjimkou definovanou právě v ustanovení § 258 odst. 2 zákona, která se ovšem v právě

šetřeném případě z výše uvedených důvodů neuplatní).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18544.html

PM: 17. 12. 2022
ÚOHS S0424/2022/VZ § 6 odst. 3

ZZVZ

Úřad k tomu dále uvádí, že z vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 1. 8. 2022

jednoznačně vyplývá, že zadavatel účast dodavatelů se sídlem mimo Českou republiku

v souladu s § 6 odst. 3 zákona nevylučuje. Zároveň však z předmětného vysvětlení

jednoznačně vyplývá, že zadavatel trvá na požadavku, aby předkládané reference

ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona, resp. ve smyslu čl. 13.3. zadávací dokumentace –

Technická kvalifikace – odpovídaly veškerým požadavkům zadavatele na prokázání

technické kvalifikace, tj. rovněž stran požadavku na zkušenost se systémem vykazování

péče dle platné legislativy ČR. Z předmětného vysvětlení tudíž plyne, že budou-li

dodavatelé chtít pro účely prokázání technické kvalifikace zadavateli předložit jako

referenční zakázku dodávku NIS ze zahraničí, musí tento NIS splňovat rovněž požadavek

na systém vykazování péče dle platné legislativy ČR. Pravděpodobnost této situace, tj.

toho, že existuje NIS dodaný a implementovaný v zahraničí dle české právní úpravy

vykazování péče se však z logiky věci blíží nule. (…) K tomu Úřad dále uvádí, že zadavatel

interpretoval předmětné rozhodnutí stran povinnosti zadavatele znát relevantní zahraniční

právní úpravu správně, neboť po zadavatelích opravdu nelze požadovat, aby znali

zahraniční právní úpravu, a to ani pouze v rámci relevantních oblastí. Úřad však

zdůrazňuje, že tím spíše by však zadavatel neměl en block vyloučit jakoukoliv možnost

prokázání dostatečné kvalifikovanosti referenční zakázkou realizovanou v zahraničí,

a naopak by zadavatel měl dodavatelům umožnit, aby sami prokázali srovnatelnost

relevantních částí příslušných právních úprav.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18608.html

PM: 20. 12. 2022
ÚOHS R0160/2022/VZ § 255 odst. 1

ZZVZ

Otázkou stanovení výše kauce, která má být složena na účet Úřadu v souvislosti s návrhem

na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v tom případě, kdy je

veřejná zakázka rozdělena na části, jako je tomu i v řešené věci, se zabýval Krajský soud

v Brně (dále jen „soud“)  např. v rozsudku č. j. 62 Af 57/2010-535 ze dne 9. 12. 2010

(přestože se závěry soudu učiněné v daném rozsudku vztahují k zákonu č. 137/2006 Sb.,

o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze tyto závěry ohledně účelu

institutu kauce adekvátně aplikovat rovněž i ve vztahu k nyní účinné právní úpravě), v němž

dospěl k závěru, že „[b]yla-li veřejná zakázka důvodně a v souladu se ZVZ rozdělena

na několik částí a byla-li nabídka navrhovatele podána ve vztahu k některé části veřejné

zakázky, pak navrhovatel vychází z nabídkové ceny, která se vztahuje k příslušné části

veřejné zakázky. Podal-li navrhovatel nabídku ve vztahu k více částem veřejné zakázky,

pak sečte jednotlivé nabídkové ceny týkající se jednotlivých částí veřejné zakázky,

ve vztahu k nimž podal nabídku, a při výpočtu kauce (1%) vychází ze součtu takových

nabídkových cen; vždy je přitom limitován rozmezím nejméně 50 000,- Kč a nejvýše

2 000 000,- Kč. (…) Podstatou argumentace navrhovatele tak je tvrzení, že nebyl schopen určit

celkovou nabídkovou cenu, když v jím podané nabídce, v níž údaje o ceně uvedl v souladu

s požadavky zadávací dokumentace formou vyplněné tabulky, neuváděl údaj, který by byl

explicitně označen „celková nabídková cena“. Takovou argumentaci je nutno odmítnou

jako projev až absurdního formalismu, který je v rozporu se závěry ohledně způsobu

výpočtu kauce podle § 255 odst. 1 zákona, ke kterým dospěla správní praxe Úřadu

i judikatura správních soudů. Klíčovou otázkou tak je, zda byl navrhovatel schopen stanovit

celkovou cenu plnění předmětu veřejné zakázky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18571.html

PM: 20. 12. 2022
ÚOHS S0293/2022/VZ § 46 odst. 2

ZZVZ

Skutečnost, že vybraný dodavatel následně na výzvu zadavatele doložil potřebné doklady

(certifikáty) prostřednictvím poddodavatele HYDRO & KOV s.r.o., kterého současně zařadil

na seznam poddodavatelů II, a ten doložil dne 28. 3. 2022 spolu s písemným závazkem

uzavřeným téhož dne, tak podle Úřadu nic nemění na tom, že vybraný dodavatel byl řádně

kvalifikován již při podání nabídky, přestože doložil konkrétní doklady týkající se jeho

kvalifikace až po lhůtě pro podání nabídek. (…) Pakliže je možné na výzvu zadavatele

vyměnit poddodavatele, který nesplnil na něj kladené předpoklady způsobilosti, mělo by

být jistě možné vyměnit kvalifikaci prokazovanou vlastními kapacitami za kvalifikaci

prokazovanou prostřednictvím poddodavatele. Právě uvedené však ničeho nemění na tom,

že v nyní šetřené věci vybraný dodavatel nedal v čestném prohlášení konkrétně najevo,

zda kvalifikaci prokazuje vlastními certifikáty nebo prostřednictvím poddodavatele. Vybraný

dodavatel v čestném prohlášení pouze deklaroval, že kvalifikaci splňuje.

ROZKLAD

Vybraný dodavatel v rámci nabídky využil institutu čestného prohlášení dle § 53 odst. 4

zákona, v němž uvedl, že v rámci své činnosti využívá opatření odpovídající zadavatelem

požadovaným ISO normám. Formálně vzato vybraný dodavatel skutečně netvrdil, že sám

disponuje rovněž požadovanými certifikáty. Prohlásil pouze, že využívá uvedená opatření.

Čestné prohlášení tedy může obstát vedle následně předložených dokladů o kvalifikaci

poddodavatelem, neboť není vyloučeno, že vybraný dodavatel příslušné postupy používá,

ačkoliv sám nedisponuje relevantními certifikáty, a proto potřebuje poddodavatele.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18551.html

Potvrzeno

R0143/2022/VZ

PM: 21. 12. 2022

ÚOHS S0587/2022/VZ § 19 odst. 3

ZZVZ

Úřad k tomu uvádí, že je třeba v každém případě individuálně posoudit, zda se jedná

o veřejné zakázky pravidelné povahy, či zda jde o výjimku podle § 19 odst. 3 zákona, neboť

i stejný předmět plnění může být v jednom případě veřejná zakázka pravidelné povahy

a v jiném případě může jít o výjimku dle § 19 odst. 3 zákona. V rámci posouzení povahy veřejné

zakázky je třeba vzít v potaz charakteristické rysy poptávaného plnění a jeho souvislost

s činností zadavatele, jakož i to, jakým způsobem zadavatel předmět plnění pořizoval

v minulosti. Shora uvedená východiska pak potvrzuje i rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne

19. 10. 2022 č.j. ÚOHS-34190/2022/161 vydané ve správním řízení vedeném

pod sp.zn. ÚOHS-R0118/2022/VZ, ve kterém předseda Úřadu konstatoval, že výjimku podle

§ 19 odst. 3 zákona lze aplikovat na dodávky, které jsou sice pořizovány opakovaně, ale nikoliv

pravidelně za účelem naplnění stabilní potřeby. Samotné opakování dodávek tedy nečiní

rozlišovací znak mezi dodávkami pravidelné povahy dle § 19 odst. 1 zákona a výjimkou

z těchto dodávek dle § 19 odst. 3 zákona, neboť samotné opakovaní ještě neznamená

pravidelnost či předvídatelnost. Podmínku, že se v případě výjimky dle § 19 odst. 3 má

jednat o dodávky pořizované dle aktuálních potřeb, je pak nutno vykládat tak, že tato

potřeba má vzniknout nepředvídatelně (aktuálně) v okamžiku, kdy je nutno ji uspokojit,

nikoliv tak, že se má jednat o potřebu pouze v aktuálním čase existující (taková je

koneckonců i zcela předvídatelná potřeba zadavatele). Rozlišovacím znakem je tedy

předvídatelnost (očekávatelnost) dodávek oproti jejich nahodilosti (byť jsou takové dodávky

opakovány). Pouze v případě, kdy se jedná o dodávky sice opakované, ale svou povahou

nahodilé (tedy ne v konkrétnějších obrysech předvídatelné), lze aplikovat výjimku dle

§ 19 odst. 3 zákona. Současně je třeba přistupovat i k pravidlu proměnlivosti ceny dodávky tak,

že tato proměnlivost nemůže odpovídat běžným změnám cen, které postihují téměř

všechny komodity, ale musí se jednat o proměnlivost významnější, způsobenou např.

různým tržním chováním dodavatelů. Zároveň je k aplikaci ustanovení § 19 odst. 3 zákona

jakožto k výjimce z pravidla dle § 19 odst. 1 zákona nutno přistupovat restriktivně, když její

uplatnění může vést k situaci, kdy budou pořizovány služby a dodávky ve značných

hodnotách (které by jinak vyžadovaly právě zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení)

mimo zadávací řízení, a dojde tak ke zmaření samotného smyslu institutu zadávacího

řízení a veřejných zakázek vůbec.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18557.html

PM: 23. 12. 2022
ÚOHS R0147/2022/VZ § 250 odst. 1

ZZVZ

V této souvislosti se vyjádřil Nejvyšší správní soud, a to např. ve svém rozsudku ze dne 20. 10. 2016,

č. j. 9 As 269/2016-44, v němž konstatoval, že „[z]da se jedná o jeden návrh (či více návrhů

podaných na téže listině, resp. zda se jedná o jeden návrh podaný na více listinách),

je nezbytné posoudit vždy v každé konkrétní věci s ohledem na její okolnosti a obsah toho kterého

podání.“ V rozsudku ze dne 29. 11. 2017, č. j. 9 As 269/2016-44, pak judikoval, že „[n]ávrh může být i

u jakkoliv nedělitelné veřejné zakázky podáván postupně proti různým úkonům zadavatele, které

mohou být činěny i s delším časovým odstupem (například proti zadávacím podmínkám, proti

rozhodnutí o vyloučení, proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky).“ Z judikatury dále vyplývá,

že jedna složená kauce nepokrývá zároveň všechny ostatní podané návrhy na přezkum úkonů

zadavatele (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2018, č. j. 10 As

331/2017-104).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18587.html

PM: 3. 1. 2023

 

ÚOHS R0147/2022/VZ § 113 odst. 4

a 6 ZZVZ

Pokud je zadavateli doručena námitka, která potenciálně zpochybňuje prohlášení vybraného

dodavatele dle § 113 odst. 4 zákona, je zadavatel povinen posoudit, zda tato námitka je k uvedenému

prohlášení relevantní. Jestliže je uzavřeno, že daná námitka relevantní je a současně hodnověrně a

konkrétně poukazuje na to, že by mohla být nabídková cena vybraného dodavatele mimořádně

nízká z důvodu nedodržování právních předpisů souvisejících s předmětem plnění veřejné zakázky,

nepostačí zadavateli k posouzení a ověření této nabídkové ceny zběžná kontrola a (předchozí)

formální potvrzení vybraného dodavatele, že bude právní předpisy dodržovat. V tomto případě byl

zadavatel konkrétně upozorněn na existenci autorských práv k Programovému vybavení Velín a

k technologiím SRRD 8000 stac. a RR300. Pokud by tato autorská práva skutečně musela být využita

pro plnění veřejné zakázky, měl prověřit skladbu nabídkové ceny a její výši, neboť pokud by skutečně

byla nabídková cena vybraného dodavatele mimořádně nízká z důvodu porušování povinností

uvedených v § 113 ods. 4 písm. a) zákona, byl by zadavatel povinen vybraného dodavatele ze

zadávacího řízení vyloučit.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18587.html

PM: 3. 1. 2023

 

ÚOHS S0298/2022/VZ § 41 odst. 4

ZZVZ

§ 48 odst. 3

ZZVZ

V souvislosti s modernizací procesu zadávání veřejných zakázek přišla záruční listina bankovní

záruky o svoji povahu podobnou cennému papíru, tedy v současné situaci je možné uplatňovat práva z

bankovní záruky i bez předložení originálu listiny bankovní záruky. Z tohoto důvodu se předmětné

ustanovení jeví jako obsoletní. V souladu s rozhodnutím předsedy Úřadu pak Úřad doplňuje,

že z hlediska § 41 odst. 1 zákona je nutné, aby ke dni počátku běhu zadávací lhůty byla jistota

poskytnuta. Není však rozumného důvodu, proč by v případě, že účastník jistotu poskytl, avšak tuto

skutečnost nedoložil dostatečně, nemohl být vyzván postupem dle § 46 odst. 1 zákona k objasnění, popř.

k doložení příslušného dokladu. Účelem ustanovení § 46 zákona je právě zmírnění povinnosti

zadavatelů vylučovat dodavatele pro ryze formální pochybení při zpracování nabídky. (…) Úřad tedy

uzavírá, že obecně není možné konstatovat, že každé nepředložení originálu záruční listiny

bankovní záruky nutně představuje obligatorní důvod pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení.

V každém jednotlivém případě je nutné přistoupit k posouzení všech okolností konkrétního případu ad

hoc a na základě vyhodnocení dopadu porušení této povinnosti zadavatel může přistoupit k vyloučení

účastníka zadávacího řízení, anebo naopak může přikročit k výzvě dle § 46 zákona a účastníka vyzvat

k doložení originálu záruční listiny bankovní záruky.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18742.html

PM: 5. 1. 2023

 

ÚOHS S0394/2022/VZ § 36 odst. 1

ZZVZ

Úřad nadto zdůrazňuje, že ani obecné požadavky na hospodárnost, účelnost či efektivnost na provoz

sběrného dvora nejsou sami o sobě důvodem, aby zadavatel v rozporu se zákonem stanovil předmět

veřejné zakázky tak, aby zahrnoval nesourodá plnění, a v důsledku toho omezil soutěž mezi

dodavateli. Zadavatel tak nemůže tyto své domněnky upřednostňovat na úkor zásad zadávání

veřejných zakázek, navíc v případě, kdy se jedná o domněnky nepodložené konkrétními údaji či

minulou zkušeností. (…) zásadou hospodárnosti nemůže být upozaděna zásada transparentnosti,

coby základní zásada, což analogicky přeneseno na šetřenou veřejnou zakázku znamená, že ani zásada

zákazu diskriminace (či jiná zásada) nemůže být potlačena na úkor zásady hospodárnosti, resp. že by

zásada hospodárnosti, o kterou se zejména opírá obviněný ve svém zdůvodnění, měla aplikační

přednost před základními zásadami zadávacího řízení uvedených v § 6 zákona. (…) Úřad doplňuje,

že ve skutkově obdobné věci [Rozhodnutí Úřadu č. j. S43/2009/VZ-4641/2009/510/MCh ze dne 17. 4.

2009, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. R56/2009/VZ-16369/2009/310-ASc ze

dne 10. 12. 2009 (dále jen „rozhodnutí Úřadu ve věci Hlinsko“)] týkající se problematiky společného

poptávání svozu odpadů a provozování sběrného dvora již v minulosti učinil závěr, a to takový, že

„svoz odpadu a provoz sběrného dvora, ačkoliv náleží svým obsahem do služeb odpadového

hospodářství, jsou dvě samostatné činnosti, které vyžadují rozdílné technické zázemí a technologicky

spolu nesouvisí. Dodavatel zabezpečující svoz odpadů nemusí tedy nutně disponovat sběrným

dvorem v dané lokalitě, ve které svoz odpadů realizuje, ale je povinen svezený odpad odstranit

nebo předat k dalšímu nakládání, přičemž je pouze na něm, jakým způsobem to zajistí.“

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18611.html

Potvrzeno R0153/2022/VZ

PM: 9. 1. 2023

ÚOHS S0377/2022/VZ § 36 odst. 3

ZZVZ

Úřad v obecnosti uvádí, že dodavatel není a ani nemůže být schopen garantovat dostupnost

materiálů ve stejné v kvalitě v totožných cenách, a že citovaná zadávací podmínka, resp. požadavek

obviněného na záměnu materiálů se tak neodmyslitelně pojí s otázkou nacenění díla.

Vzhledem k tomu, že z šetřené zadávací podmínky pak není znám možný rozsah případných

obviněným požadovaných záměn materiálů a jejich vliv na cenu díla, je Úřad toho názoru, že

potenciálním dodavatelům nemuselo být v posuzovaném případě zřejmé, jak mají uvedenou

skutečnost, resp. dotčenou zadávací podmínku promítnout ve svých nabídkách, resp. jak mají

přistoupit ke kalkulaci nabídkové ceny. Uvedená skutečnost tak mohla ovlivnit podávání nabídek z

důvodu nejasností v naceňování nabídek, a tedy mohla ovlivnit jak účast potenciálních dodavatelů v

zadávacím řízení, tak stanovení nabídkové ceny v podaných nabídkách. V této souvislosti přitom

nelze odhlédnout od skutečnosti, že na základě šetřené zadávací podmínky obviněný mohl

požadovat záměnu de facto všech předem sjednaných materiálů, resp. že šetřená zadávací

podmínka má potenciál vést k úplné „výměně“ požadované plnění.

ROZKLAD

Je třeba zdůraznit, že sporné ustanovení by nemuselo být problematickým, kdyby zadavatel

věnoval větší pozornost jeho přípravě a upravil blíže podmínky jeho aplikace. Je přirozené, že smlouvy

nejsou vždy dokonalé, ostatně proto soukromé právo obsahuje řadu institutů, které napomáhají

tyto nedokonalosti překlenout. I s přihlédnutím k této skutečnosti přezkoumává Úřad smluvní

podmínky ve veřejných zakázkách se značnou opatrností a pouští se do jejich kritiky pouze v

případech, kdy jejich nedokonalost zasahuje samotné zásady dle § 6 zákona, tedy pokud jde o

nedokonalosti závažné. K tomu ve zdejším případě došlo.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18622.html

Potvrzeno R0154/2022/VZ

PM: 10. 1. 2023

ÚOHS S0291/2022/VZ § 242 odst. 2

a 4 ZZVZ

Pro úplnost Úřad doplňuje, že otázku zákonnosti postupu zadavatele s (ne)prodloužením lhůty pro

podání nabídek nelze podle Úřadu podřadit pod zadávací podmínky (a tedy přijmout výklad, že

lhůta pro podání námitek se řídí dle § 242 odst. 4 zákona), neboť se nejedná o podmínku, kterou

stanoví zadavatel. Námitky proti porušení § 99 odst. 2 zákona tak nejsou a z povahy věci nemohou být

námitkami proti zadávací dokumentaci, resp. proti zadávacím podmínkám. Tím, že zadavatel

neprodlouží lhůtu pro podání nabídek v souvislosti s konkrétní změnou zadávací dokumentace, totiž

zadavatel do zadávací dokumentace nezasahuje, pouze nečiní co „současně“ se změnou zadávací

dokumentace dle § 99 odst. 2 zákona činit má, čímž porušuje svou povinnost postupovat řádně v

zadávacím řízení. Proti tomuto nezákonnému postupu zadavatele v zadávacím řízení je tak třeba

se bránit námitkami ve lhůtě dle § 242 odst. 2 zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18640.html

Potvrzeno R0152/2022/VZ

PM: 17. 1. 2023

ÚOHS S0291/2022/VZ § 6 odst. 3

písm. a)

ZZVZ

Je pak pochopitelné, že pro prokázání schopností dodavatele realizovat předmět veřejné zakázky

právě v souladu mj. s výše uvedenými právními předpisy, které jsou pro plnění veřejné zakázky

mimořádně podstatné, zadavateli nemusí postačovat referenční plnění, u něhož nemá

zadavatel jistotu, že probíhalo dle právních předpisů, u nichž lze očekávat značnou míru

harmonizace na evropském území. Nadto má Úřad za to, že po zadavateli nelze spravedlivě požadovat,

aby za účelem vytvoření dostatečně široké hospodářské soutěže o veřejnou zakázku studoval

právní úpravu (např. stavebních předpisů) v rámci jiných světadílů a hodnotil jejich srovnatelnost s

právními předpisy platnými na území Evropy. (…) Z uvedených důvodů tak Úřad v teritoriálním

omezení referenčních zakázek na ty, jež byly realizovány „v jiném členském státě ve smyslu ust.

§ 6 odst. 3 písm. a) ZZVZ a Spojeném království Velké Británie a Severního Irska“ neshledal

porušení zásady zákazu diskriminace.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18640.html

Potvrzeno R0152/2022/VZ

PM: 17. 1. 2023

ÚOHS S0291/2022/VZ § 79 odst. 2

písm. c)

ZZVZ

Pokud navrhovatel brojí proti souvislé/nepřerušované délce referenční zkušenosti

(6 měsíců, pozn. MMR), je Úřad stejně tak toho názoru, že zkušenost stavbyvedoucího, která je

roztříštěna v průběhu celé doby plnění zakázky (kdy například plní funkci stavbyvedoucího na stavbě po

dobu jednoho měsíce, za půl roku opět tři měsíce a po další tříměsíční pauze další dva měsíce) nemusí

být dostatečně vypovídající o schopnostech stavbyvedoucího plnit své úkoly řádně a plynule v

delším časovém horizontu. Pokud by taková činnost byla roztříštěna do více nenavazujících období,

nebylo by ani zřejmé, jaký vliv na řádném plnění úkolů stavbyvedoucího by měl ten či onen

stavbyvedoucí a zda případně neprováděl jen dílčí úkony (jinak řečeno, druhý stavbyvedoucí by plnil

roli stavbyvedoucího v termínech, kdy probíhalo více stavebních úkonů – např. v době pro stavební

práce příznivých klimatických podmínek). Úřad má tudíž za to, že nelze považovat za srovnatelnou

zkušenost stavbyvedoucího po dobu nepřerušovaných 6 měsíců a zkušenost, která sice

trvala po stejnou dobu, ale přerušovaně. Z uvedeného důvodu tak Úřad ve stanovení

uvedeného požadavku porušení zásady zákazu diskriminace neshledal.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18640.html

Potvrzeno R0152/2022/VZ

PM: 17. 1. 2023

ÚOHS S0291/2022/VZ § 79 odst. 2

písm. c)

ZZVZ

Za logický považuje Úřad rovněž požadavek, aby referenční zakázky, jimiž člen týmu (stavbyvedoucí)

dokládá své předchozí zkušenosti, byly již dokončeny. V takovém případě má totiž zadavatel

možnost si u objednatele referenční zakázky ověřit, zda zakázka byla realizována řádně, a to v celé míře

(tedy od začátku až do konce). V opačném případě (pokud by byly přípustné nedokončené zakázky) by

nemohla být dostatečně ověřena schopnost člena týmu realizovat úkony z pozice stavbyvedoucího v

celé své šíři (a tedy například i ve fázi dokončení a předání díla). Pokud zákon i na místě kritérií

technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona umožňuje zadavatelům požadovat kromě

seznamu stavebních prací i osvědčení objednatelů o řádném dokončení těchto prací, pak logicky lze

obdobně požadovat dokončení referenční zakázky, s nimiž dokládají členové týmu svoje zkušenosti ve

smyslu § 79 odst. 2 písm. d) zákona. Takovou úvahu přitom Úřad nepovažuje za rozšiřující výklad (jak

namítá navrhovatel), nýbrž za logické opodstatnění pro upřesnění zadavatelem stanoveného požadavku

na parametry požadovaných referenčních zakázek [resp. terminologicky dle § 79 odst. 2 písm. d)

zákona – parametry požadované odborné kvalifikace].

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18640.html

Potvrzeno R0152/2022/VZ

PM: 17. 1. 2023

ÚOHS S0291/2022/VZ § 78 odst. 2

ZZVZ

Nicméně skutečnost, že zadavatel při stanovení minimální výše ročního obratu dodrží § 78 odst. 2

zákona, však automaticky neznamená, že současně dodrží zásadu přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1

zákona – její naplnění je třeba posuzovat vždy podle okolností konkrétního případu. Jak bylo uvedeno v

rozhodnutí ze dne 9. 9. 2021, „i požadavek, který splňuje limit minimálního ročního obratu dle § 78

odst. 2 zákona, může být s ohledem na okolnosti případu rozporný se zásadou přiměřenosti. Proto by

zadavatelé neměli k nastavení minimálního ročního obratu přistupovat tak, že budou vždy požadovat

minimální obrat nejvyšší možný, ale také by měli zvážit, jaká částka obratu je přiměřená náročnosti

plnění zadávané zakázky. Například u zakázky se značnou předpokládanou hodnotou, jejíž plnění

však lze předpokládat v horizontu řady let, lze zpravidla očekávat, že se její plnění určitým

způsobem rozloží mezi jednotlivá léta, tedy v žádném roce pravděpodobně nebude splněno to, co

odpovídá celé předpokládané hodnotě. Pak by se minimální roční obrat ve výši celého dvojnásobku

předpokládané hodnoty jistě mohl jevit jako nepřiměřený, zejména pokud by z důvodu takto

nastaveného obratu byla výrazně omezena hospodářská soutěž o zakázku“.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18640.html

Potvrzeno R0152/2022/VZ

PM: 17. 1. 2023

ÚOHS S0291/2022/VZ § 36 odst. 3

ZZVZ

V této souvislosti nicméně Úřad považuje za zásadní, že zadavatel jednak v čl. 2 zadávací

dokumentace stanovil, že „realizace tohoto díla bude provedena dle příslušné projektové

dokumentace pro provádění stavby“ a jednak předmětnou projektovou dokumentaci poskytl

dodavatelům jako součást zadávací dokumentace. Pokud zadavatel některé položky výkazu výměr

agregoval, poskytl tak dodavatelům prostor pro nalezení úspor, a tudíž možnost podat cenově

výhodnější nabídku. Úřad má současně za to, že dodavatelé pohybující se na daném trhu by měli

dosahovat dostatečné odborné úrovně, aby byli schopni sestavit jednotlivé položky rozpočtu v rámci

agregovaných položek v situaci, kdy mají k dispozici projektovou dokumentaci a je jim tudíž známo, jak

by měla vypadat (co do materiálu, konstrukcí či rozsahu apod.) výsledná stavba. Odborný dodavatel

by si v takové situaci měl být vědom, jaké konkrétní činnosti je třeba učinit, aby výsledná stavba

dosahovala vlastností a podoby požadované projektovou dokumentací.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18640.html

Potvrzeno R0152/2022/VZ

PM: 17. 1. 2023

ÚOHS R0152/2022/VZ § 74 odst. 1

písm. a)

ZZVZ

Pokud je namítáno, že zadavatel nastavil zadávací podmínky tak, aby umožnil účast společnosti

Metrostav a. s., byla tato námitka vypořádána v bodě 161 napadeného rozhodnutí, na které lze v

plném rozsahu odkázat. Současně lze konstatovat, že i v případě uložení zákazu plnění veřejných

zakázek právnické osobě se tento zákaz nemůže vztahovat na profesní kvalifikaci jednotlivých jejích

pracovníků, zejména pokud byl zákaz plnění uložen nikoliv z důvodu pochybení v dané odbornosti. Lze

také logicky očekávat, že vysoce specializovaní a kvalifikovaní pracovníci budou svou specializaci

vykonávat případně pro jiného dodavatele, takový postup nemůže být v rozporu s uloženým trestem

zákazu plnění veřejných zakázek právnické osobě.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18640.html

PM: 17. 1. 2023
ÚOHS S0057/2023/VZ § 19 odst. 1 a 2 ZZVZ Určující pro vymezení, zda se o veřejnou zakázku pravidelné povahy jedná, je v návaznosti na shora

uvedené to, zda předmětem plnění takové veřejné zakázky je plnění pořizované opakovaně nebo

pravidelně, a současně plnění svou povahou či charakterem stejné. (…) Předpokládaná hodnota

veřejné zakázky měla v dané věci odpovídat skutečné ceně uhrazené zadavatelem za služby

stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravené o změny v množství nebo cenách, které lze

očekávat během následujících 12 měsíců a dále měla být připočtena obdobně vypočítaná předpokládaná

hodnota za další měsíce do celkové doby trvání smlouvy v rozsahu 48 měsíců. Pro stanovení

předpokládané hodnoty veřejné zakázky tak měla být prvně vyčíslená hodnota plateb, které obviněný

na služby stejného druhu jako je předmět šetřené veřejné zakázky uhradil v předcházejících 12

měsících. V dalším kroku měla být tato částka vynásobena 4 roky (tj. 588 000 * 4 = 2 352 000,-

Kč), tj. dopočítaná do období 48 měsíců, a to s ohledem na skutečnost, že byla smlouva uzavřena

na dobu neurčitou.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18675.html

PM: 20. 1. 2023
ÚOHS S0529/2022/VZ § 114 odst. 1 a 2 ZZVZ Úřad má za to, že hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti znamená, že kritéria

hodnocení musejí být stanovena takovým způsobem, aby vypovídala o vztahu kvality a ceny za

plnění veřejné zakázky. V případě, že je hodnoceno na nejnižší nabídkovou cenu, je ekonomická

výhodnost koncentrována pouze do ceny, která pak musí, stejně jako v případě kritérií kvalitativních,

vycházet z předmětu plnění. V takovém případě, kdy se zájem zadavatele soustředí pouze na cenu

(a kvalitu dodávaného plnění v hodnocení nijak nezohledňuje), by měl volit takové nastavení

hodnocení, aby byl ve výsledku schopen vybrat nabídku, u které si (v ideálním případě) bude jist, že

bude nakonec opravdu nejlevnější. Je zřejmé, že u mnohých zakázek, resp. plnění o takto ideální

případ (kdy se pevně naceňuje co do rozsahu přesně dané plnění) nepůjde. I v takovém případě, kdy je

dopředu jasné, že se nabídková cena nebude rovnat ceně za plnění, však zadavatel musí kritéria

hodnocení nastavit tak, aby bylo možné alespoň racionálně předpokládat, že vybraná nabídka bude

nejlevnější nejen co do nabídkové ceny, ale i co do výsledné ceny za plnění veřejné zakázky (typickým

příkladem takového postupu budou tzv. modelové ceny, kdy je naceňována předpokládaná struktura

plnění u zakázek, kde je skutečný rozsah plnění dopředu neznámý). (…) Obviněný totiž při tvorbě

předmětného cenového kritéria, resp. tabulky v příloze 2 nijak nezohlednil, jakým způsobem bude

probíhat plnění veřejné zakázky. Obviněný rovněž nenastavil téměř žádné limity, pokud jde o

vychýlení cen směrem nahoru či dolů, jediné omezení, které stanovil, se týkalo nacenění úhrad

dopravného určením finančního stropu za 1 km a finančního stropu pro servisní úkon č. 2. Jinak bylo

ponecháno na uvážení (či spekulaci) dodavatelů, jak položky ocení a jak odhadují četnost poskytovaných

služeb u 4. – 7. položky, čímž navíc fakticky zcela bezdůvodně zvýhodnil stávajícího dodavatele, který

byl nejlépe schopen odhadnout četnost servisních zásahů na základě zkušeností z předchozích let.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18648.html

 

PM: 20. 1. 2023
ÚOHS S0423/2022/VZ § 254 odst. 3 a 4 ZZVZ Zákon v tomto ohledu zní jasně. Dle jeho § 254 odst. 3 to má být navrhovatel, který má doručovat

stejnopis návrhu zadavateli. Navazující úprava v § 257 písm. e) zákona k tomuto ustanovení pouze

odkazuje a implicitně předpokládá splnění všech tam uvedených podmínek. Pokud se navrhovatel

snaží výkladem § 257 písm. e) zákona dovodit, že pro otázku, zda má být řízení zastaveno, není

rozhodující, kdo stejnopis návrhu zadavateli doručil, pak podrobuje výkladu nesprávně pouze

ustanovení § 257 písm. e) zákona. Otázku, kdo má být oním „doručovatelem“ stejnopisu návrhu řeší,

právě § 254 odst. 3 zákona, které nelze při výkladu podmínek pro zastavení řízení dle § 257 písm. e)

pomíjet. Citované ustanovení § 254 odst. 3 zákona pak v tomto ohledu nedává žádný prostor pro

výklad.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18686.html

PM: 23. 1. 2023
ÚOHS R0158/2022/VZ § 222 odst. 1 a 3 ZZVZ K tomu předseda Úřadu nejprve ověřil, že termín plnění veřejné zakázky nebyl dle čl. 9 zadávací

dokumentace hodnoticím kritériem. Tím byla pouze nabídková cena. Z hlediska provedeného hodnocení

nabídek tak nelze dospět k závěru, že by změna termínu dokončení veřejné zakázky měla přímý vliv

na hodnocení nabídek. Současně z obsahu správního spisu nevyplývá žádná skutečnost, podle

níž by došlo ke změně rozsahu plnění a které by pak mohlo vést k navýšení nabídkové ceny v důsledku

provedené změny. Nelze tak dospět k závěru, že změna termínu plnění měla vliv na hodnocení

nabídek, tedy že by jako nejvýhodnější měla být vyhodnocena a vybrána jiná nabídka. Zbývalo tedy

posoudit, zda změna termínu plnění (nyní již pouze v rozsahu cca 10 dnů) mohla mít vliv na okruh

uchazečů o veřejnou zakázku, přičemž předseda Úřadu dospěl k závěru, že k takovému ovlivnění

nedošlo. Z provedeného dokazování a zjištěného skutkového stavu jednoznačně vyplývá, že okolnosti

spočívající v nedostatečném posílení přívodu elektrické energie, které vedly (spolu s povodní)

rovněž k prodloužení termínu plnění veřejné zakázky, spočívaly jednak na straně zadavatele a

jednak způsobily prodloužení termínu zcela marginálním způsobem. Nelze tak žádným

způsobem dovodit, že by změna termínu způsobená prodlením zadavatele s realizací posílení přívodu

elektrické energie vybranému dodavateli šla jakýmkoliv způsobem ku prospěchu. Současně pak

nelze dovodit, že tato změna termínu by působila pouze ve vztahu k vybranému dodavateli. Dle

názoru předsedy Úřadu je nutné v daném případě zhodnotit i otázku, zda by provedená změna

dopadala s ohledem na její důvod a rozsah na všechny potenciální uchazeče stejně v případě, že by

se stali vybraným uchazečem. Pokud by totiž provedená změna měla stejný dopad na všechny

potenciální dodavatele, které by zadavatel mohl vybrat, pak nelze uvažovat o tom, že by taková

změna měla vliv na jejich účast v zadávacím řízení. Nemohla by proto ovlivnit výběr dodavatele. V

daném případě lze mít za to, že ať už by byl vybraným dodavatelem kdokoliv, měly by popsané

okolnosti na každého takového dodavatele stejný dopad jako na právě vybraného dodavatele, neboť

nastaly až v průběhu plnění veřejné zakázky, současně jejich vznik nezpůsobil a ani nijak

neovlivnil samotný dodavatel a nakonec není ani nade vši pochybnost prokázáno, že by zadavatel

prodlevu se zajištěním posílení přívodu elektrické energie způsobil výlučně vlastní vinou. (…) Jinak by

tomu jistě bylo, pokud by Úřad prokázal, že předmětnou prodlevu způsobil zadavatel vlastní

nedbalostí (např. tím, že bezdůvodně neplnil určité úkoly, jejichž splnění se pro zdárnou realizaci

zakázky v původním termínu předpokládalo) či snad dokonce úmyslně (např. se záměrem

zvýhodnit stávajícího dodavatele tak, že bude odložen termín plnění). K tomu však ve zdejším

případě nedošlo. Je nutno akcentovat i to, že změna termínu plnění v důsledku prodlení zadavatele s

posílením přívodu elektrické energie měla na termín plnění zjevně marginální vliv, neboť je

kvantifikována rozsahem cca 10 dní (při zohlednění zásahu vyšší moci v podobě povodně) v porovnání s

původně předvídanou dobou plnění v rozsahu 15 měsíců. Je tedy zjevné, že i pokud by okruh

dodavatelů oslovených veřejnou zakázkou zvažoval termín plnění o cca 10 dní delší, než bylo původně

stanoveno, a to současně z důvodu nemožnosti provést závěrečné zkoušky pro prodlení zadavatele s

posílením přívodu elektrické energie, měly by takové okolnosti vliv na tento okruh dodavatelů v

rovině čistě hypotetické.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18672.html

 

PM: 23. 1. 2023
ÚOHS S0463/2022/VZ § 113 odst. 1

ZZVZ

Takový postup zadavatele Úřad shledal za souladný se zákonem (se zásadou transparentnosti uvedenou

v § 6 odst. 1 zákona), neboť zákon a současně ani legislativa Evropské unie, povinnost zaznamenat

výsledek posouzení nabídek z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny v dokumentaci o zadávacím

řízení nevyžaduje. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 15. 9. 2022 ve věci Veridos GmbH

v. Ministar na vatreshnite raboti na Republika Bulgaria a Mühlbauer ID Services GmbH – S&T (…)

uvedl, že evropská legislativa neukládá veřejnému zadavateli obecnou povinnost výslovně rozhodnout

o tom, zda je dotčená nabídka mimořádně nízká či nikoliv. Naopak taková povinnost zadavatele

nastává podle Soudního dvora až v okamžiku, kdy „veřejný zadavatel zjistí, že se nabídka jeví jako

mimořádně nízká, a vede v důsledku toho kontradiktorní diskuzi s dotčeným uchazečem, je

třeba její výsledek písemně zaznamenat.“.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18703.html

 

PM: 26. 1. 2023
ÚOHS S0463/2022/VZ § 6 odst. 4

ZZVZ

Úřad dále poznamenává, že z žádného ustanovení zákona nevyplývá explicitní požadavek na obsah či

formu odůvodnění postupu zadavatele v rámci aplikace § 6 odst. 4 zákona, tzn., že zadavatel není

povinen vyhotovovat konkrétně označený dokument v písemné podobě, jež by tvořil součást

dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona v návaznosti na § 216 odst. 3 zákona.

Na druhou stranu však zadavatel musí být připraven předložit řádné odůvodnění svého

postupu vztahujícího se k dodržení zásad podle § 6 odst. 4 zákona (…) Úřad proto na základě výše

uvedeného nabyl přesvědčení, že způsob promítnutí zásad podle § 6 odst. 4 zákona do zadávacího řízení,

jaký zadavatel zvolil, nelze shledat jako nedostatečný či rozporný se zákonem. Zadavatel

vymezil své požadavky ve vztahu k zajištění těchto zásad, přičemž fakticky uplatnil tyto zásady již ve

fázi stanovení zadávacích podmínek, kdy povinnost jejich dodržení se přeneseně promítá i do

samotného výběru dodavatele poptávaného plnění, stejně jako do hodnocení nabídek, neboť všichni

potenciální dodavatelé museli nutně předmětné požadavky zadavatele promítnout i při tvorbě své

nabídky, a to zejména při stanovení výše své nabídkové ceny, jež je v šetřeném případě

převažujícím kritériem hodnocení. Úřad tak konstatuje, že zadavatel jak při hodnocení nabídek,

tak při výběru dodavatele, zásadu sociálně odpovědného zadávání vyplývající z § 6 odst. 4

zákona dodržel, což dostatečně a přesvědčivě odůvodnil v rozhodnutí o námitkách.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18703.html

 

PM: 26. 1. 2023
ÚOHS S0065/2023/VZ § 19 odst. 1 a

2 ZZVZ

Úřad má za to, že v případě, kdy obviněný v době zahájení zadávacího řízení (tj. v říjnu roku 2017)

stanovil předpokládanou hodnotu veřejných zakázek uzavřených na základě rámcové dohody v

souladu se zákonem (tj. jako skutečně uhrazenou cenu za dodávky stejného druhu během

předcházejících 12 měsíců, upravenou o změny v množství nebo cenách, které lze v následujících 12

měsících očekávat) na 2 077 580,- Kč bez DPH za rok, musel si být vědom skutečnosti, že i v případě

každého jednotlivého nákupu, který naplňuje znak zadání veřejné zakázky a je uveden v bodu 1

odůvodnění tohoto příkazu, předpokládaná hodnota přesáhne hranici 2 000 000 Kč bez DPH, a

tedy že se nejedná o veřejné zakázky malého rozsahu, ale o podlimitní či nadlimitní veřejné

zakázky a s tímto vědomím měl postupovat v souladu s § 2 odst. 3 zákona, což však neučinil.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18681.html

 

PM: 26. 1. 2023
ÚOHS S0257/2022/VZ § 79 odst. 2

písm. c)

ZZVZ

V návaznosti na výše uvedená zjištění Úřad konstatuje, že finanční objem jednotlivých referencí

je nastaven nad úrovní finančního objemu veřejné zakázky (konkrétně nad úrovní plánovaného

finančního objemu restaurátorských prací na polychromovaných a nepolychromovaných

sochařských uměleckých dílech z kamene a štuku, a/nebo dřeva v rámci plnění veřejné zakázky).

Požadovaná minimální hodnota dodavatelem prováděných restaurátorských prací v rámci jedné

referenční zakázky (10 mil. Kč bez DPH) je totiž vyšší, než předpokládaná hodnota plánovaných

restaurátorských prací uvedeného typu v rámci veřejné zakázky. V daném případě tak došlo při

tvorbě předmětné zadávací podmínky k porušení zásady přiměřenosti, neboť pokud obviněný

požaduje za účelem prokázání kvalifikace doložit zkušenost s realizací obdobných zakázek většího

rozsahu než plánuje realizovat v rámci plnění veřejné zakázky, jedná se o kvalifikační požadavek

neúměrný (tedy nepřiměřený) ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky

(předpokládanému rozsahu restaurátorských prací příslušného typu). V takovém případě mohla daná

zadávací podmínka omezit hospodářskou soutěž a konkurenční prostředí mezi dodavateli, a to již od

samotného počátku zadávacího řízení, protože v důsledku nezákonného postupu obviněného mohlo

dojít k odrazení potenciálních dodavatelů od účasti v zadávacím řízení (tj. dodavatelů, kteří mají

zkušenost s obdobným plněním, ale pouze v rozsahu, který odpovídá předmětu plnění a nikoliv v

rozsahu 10 mil. Kč bez DPH za každou referenční zakázku).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18706.html

 

Potvrzeno R0137/2022/VZ

PM: 31. 1. 2023

ÚOHS S0350/2022/VZ § 131 ZZVZ Úřad nikterak nepopírá argumentaci navrhovatele, že rámcové dohodě má předcházet

zadávací řízení. Obecně ve vztahu k uzavírání rámcové dohody platí, že by měla být

zadávána postupem, který umožní nejširší možnou soutěž. Dle přesvědčení Úřadu pak je

podmínka stanovená v § 131 odst. 2 zákona splněna i v situaci, kdy k uzavření smlouvy

rámcového charakteru dojde i v dynamickém nákupním systému. Navrhovatelem

zmiňovaný § 131 odst. 2 zákona je totiž třeba vyložit v širších souvislostech. Jakkoliv je

dynamický nákupní systém institutem, který sám o sobě zadávacím řízením není, je třeba

mít na paměti, že v souladu se zákonem zadávací řízení probíhá i v takovém případě,

konkrétně při jeho zavádění (viz § 138 odst. 1 zákona). Citované ustanovení § 138 odst. 1

zákona totiž výslovně stanovuje, že „Zadavatel zavede dynamický nákupní systém

v zadávacím řízení (…)“. Jestliže je tedy dynamický systém v souladu se zákonem zaveden

prostřednictvím zadávacího řízení a následně v rámci zavedeného dynamického

nákupního systému je uzavřena smlouva s rámcovým charakterem, resp. rámcová dohoda

je dle přesvědčení Úřadu zákonná podmínka provedení zadávacího řízení ve smyslu § 131 odst. 2

zákona splněna, jelikož uzavření rámcové dohodě předchází zadávací řízení,

kterým byl zaveden dynamický nákupní systém, na jehož základě pak dochází k uzavření

rámcové dohody…

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18704.html

PM: 6. 2. 2023
ÚOHS R0166/2022/VZ § 46 odst. 2

ZZVZ

Zadavatel totiž v zadávacích podmínkách nepožadoval, aby součástí podaných nabídek

byly vzorky plnění, a proto součástí nabídky vybraného dodavatele neměl být (a ani nebyl)

vzorek lůžka GENEO. V takovém případě nelze první předvedení vzorku plnění vybraným

dodavatelem považovat za doplnění jeho nabídky o vzorek plnění, který v ní chyběl,

a druhé předvedení vzorku za změnu nabídky (pokud by se vzorky lišily).

 

Pokud by vzorek lůžka nedisponoval při jeho prvním předvedení funkcionalitou zvukové

signalizace a trvalé aktivace, nesplňoval by tento vzorek požadavek normy ČSN EN 60601-2-52

na minimální prostor pro nohu. Zadavatel měl v takovém případě možnost společnost

PROMA REHA (která v té době ještě ani nebyla vybraným dodavatelem[2]) vyzvat podle

§ 46 odst. 1 ZZVZ k opětovnému předvedení vzorku lůžka (podle tohoto ustanovení zákona

může zadavatel žádost podle § 46 odst. 1 ZZVZ učinit opakovaně). V zadávacích řízeních

je přitom zcela běžné, že zadavatelé opakovaně vyzývají účastníky zadávacího řízení

podle tohoto ustanovení zákona k objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků

nebo modelů, přestože v zásadě mají právo daného dodavatele bez dalšího vyloučit z účasti

v zadávacím řízení.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18711.html

PM: 7. 2. 2023
ÚOHS R0169/2022/VZ § 89 odst. 5

a 6 ZZVZ

K tomuto je třeba konstatovat, že důkazní břemeno ohledně toho, že je výrobek označený

odkazem skutečně tak výjimečný, že jiný výrobek neuspokojí potřeby zadavatele, leží

právě na zadavateli, protože jedině on zná do detailu své potřeby a jedině on je odpovědný

za vypsání zadávacího řízení v souladu se zákonem. Už před zahájením zadávacího řízení

si odpovědný zadavatel musí do detailu rozmyslet, zda je použití odkazu na konkrétní

výrobek skutečně důvodné a zda použití odkazu bude později schopen v řízení

před Úřadem obhájit včetně předložení příslušných důkazů.

 

Lze souhlasit se závěrem Úřadu, že obecně potřeba vymezit svoje požadavky na kvalitu

plnění není důvodem pro použití přímého odkazu. Úřad si však umí představit, že by odkaz

byl použit v situaci, že by vyšší kvalita konkrétního výrobku mohla být objektivně

zdůvodněna a prokázána, k čemuž uvedl také příklad, a to přísnou výstupní kontrolou

nebo protokolem o testování (viz bod 135 napadeného rozhodnutí). To se v nyní

posuzovaném případě nestalo.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18721.html

PM: 16. 2. 2023
ÚOHS S0404/2022/VZ § 19 odst. 3

ZZVZ

Pokud jsou tedy výše uvedené závěry aplikovány na postup obviněného v řešené věci,

pak je zjevné, že na pořizování nábojů určených pro sportovní účely nelze aplikovat výjimku

dle § 19 odst. 3 zákona. Obviněný pořizoval náboje určené pro sportovní účely pravidelně,

a to několikrát v roce, a to za účelem řádné přípravy sportovců. Náboje určené pro

sportovní účely tak sloužily k realizaci hlavní činnosti obviněného, kterou je zabezpečení

přípravy sportovců ke sportovní reprezentaci. Jakkoliv mohlo být množství pořizovaných

nábojů pro sportovní účely v čase do určité míry proměnlivé, nelze jejich pořízení

považovat za uspokojení nahodile vyvstalé potřeby obviněného, když to, že náboje pro

sportovní účely bude potřebovat, musel obviněný vědět prakticky v jakémkoliv okamžiku.

K námitce obviněného, že jednotlivé pořizované náboje nejsou plněním stejného druhu,

neboť dle obviněného „co typ závodního náboje, to jeden druh zboží“ Úřad uvádí, že byť

u jednotlivých typů nábojů se nejedná o plnění zcela totožné, jedná se o plnění stejné

povahy…. Úřad zdůrazňuje, že zákon pro aplikaci § 19 odst. 1 zákona nevyžaduje, aby šlo

o plnění zcela totožné, ale aby šlo o plnění stejného druhu.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18723.html

PM: 17. 2. 2023
ÚOHS S0404/2022/VZ § 48 odst. 2

písm. a) a

odst. 8

Vybraný dodavatel tak nesplnil požadavek plynoucí ze zadávací dokumentace, neboť jím

nabízené materiálové složení či další parametry u výše uvedených položek neodpovídají

zadávacím podmínkám stanoveným v zadávací dokumentaci a její příloze, a nesplnil ani

požadavek na dodání referenčních vzorků ke všem poptávaným druhům oblečení, jak

rovněž stanovil obviněný v zadávací dokumentaci. Obviněný byl proto povinen vybraného

dodavatele podle § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona vyloučit. Obviněný

však vybraného dodavatele nevyloučil, ale uzavřel s ním kupní smlouvu na sportovní

oblečení, a tedy postupoval v rozporu s § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a)

zákona.

K námitce obviněného vznesené v rámci jeho stanoviska ze dne 14. 10. 2022, kde se

dovolává skutečnosti, že se v dané věci jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, a tudíž

se uplatňuje výjimka dle § 31 zákona, Úřad uvádí, že obviněný zahájil předmětné zadávací

řízení uveřejněním výzvy k podání nabídek, tedy postupem podle § 53 odst. 1 zákona (viz

i bod 31. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Skutečnost, že obviněný danou veřejnou zakázku

zadával ve zjednodušeném podlimitním řízení potvrzují i další údaje vyplývající

z dokumentace o zadávacím řízení, tj. kromě výzvy k podání nabídek se jedná např.

o oznámení o výběru dodavatele ze dne 10. 8. 2020, písemnou zprávu zadavatele dle § 217

zákona a v neposlední řadě také např. o oznámení o výsledku předmětného zadávacího

řízení, jež bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 14. 9. 2020.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18723.html

PM: 17. 2. 2023
ÚOHS S0404/2022/VZ § 36 odst. 3

ZZVZ

§ 116 odst. 3

ZZVZ

Řádně stanovené zadávací podmínky jsou tedy (jak již Úřad i shora konstatoval a stvrzuje

citovaná rozhodovací praxe), tou základní povinností zadavatele, která má výrazný dopad

na další průběh zadávacího řízení, neboť právě na základě zadávacích podmínek se

potenciální dodavatelé rozhodují, zda se o konkrétní veřejnou zakázku budou ucházet.

Podle § 36 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadávací podmínky stanovit a poskytnout

dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení. Je to tedy

právě znění zadávacích podmínek, které je pro potenciální dodavatele z pohledu tvorby

nabídky relevantní, pročež je pro řádné zpracování nabídek nezbytné, aby tito potenciální

dodavatelé měli zcela konkrétní a jasné informace o tom, jaké plnění zadavatel požaduje.

Současně je pak pro potenciální dodavatele nezbytné předem vědět, jak bude zadavatel

při vyhodnocování obdržených nabídek postupovat. Pokud se zadavatel rozhodne hodnotit

nabídky podle kvality, pak dle § 116 (případně i dle § 39 odst. 3 zákona) zákona musí být

kritéria kvality vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění

kritérií ověřitelné (respektive vyjadřovali objektivní a ověřitelné skutečnosti).

Z uvedeného je zřejmé, že obviněný stanovil pro přidělování bodů takový postup, při němž

bude přidělovat v rámci citovaného kritéria hodnocení body celkem, tedy za celé kritérium

hodnocení, bez rozlišení jednotlivých dílčích kritérií (jednotlivých jím stanovených

vlastností): kvalitní zpracování, barevná a materiálová sladěnost, originálnost, zajímavost,

atraktivnost, současné trendy ve sportovním oblékání, ale také neatraktivnost, nekvalita,

fádnost, nezajímavost, nevhodný design ve vztahu k charakteru využití, trendy

v současném oblékání. Z takového vymezení však dle Úřadu rozhodně nelze seznat, kolik

bodů bude obviněný za které dílčí kritérium přidělovat, případně jak budou odstupňována

či jak je hodlá odlišovat a jakou důležitost, resp. význam připisuje tomu kterému dílčímu

kritériu (jednotlivé vlastnosti). Z formulace předmětného kritéria, resp. jeho dílčích

charakteristik (jednotlivých vlastností) tak není vůbec zřejmé, zda a případně které

z vymezených dílčích kritérií považuje obviněný za důležitější a nakolik.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18723.html

PM: 17. 2. 2023
ÚOHS S0425/2022/VZ § 46 odst. 1

ZZVZ
§ 79 odst. 2

písm. b)

ZZVZ

K tomu Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadavatel posuzuje splnění podmínek účasti

na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího

řízení. Přitom je třeba mít na paměti, že odpovědnost za prokázání splnění podmínek účasti

a odpovědnost za podanou nabídku nenese zadavatel, nýbrž účastník zadávacího řízení.

Je tedy na konkrétním dodavateli, aby předložil nabídku, která po formální i obsahové

stránce odpovídá zadávacím podmínkám, jak konstatoval příkladmo předseda Úřadu

v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0234/2020/VZ, č. j. ÚOHS-05290/2021/161/EDo

ze dne 25. 2. 2021.

 

Primárně tak zadavatel posuzuje splnění podmínek účasti na základě dokladů

předložených účastníkem zadávacího řízení, přičemž ve vztahu k předloženým údajům

oprávněně předpokládá určitou poctivost jednání dodavatele. V případě, že vyvstanou

při posuzování podmínek účasti relevantní pochybnosti, má zadavatel povinnost tyto

pochybnosti prověřit. K tomu může využít možnosti ověřovat věrohodnost poskytnutých

údajů, dokladů, vzorků nebo modelů (například využitím institutu objasnění nabídky dle

§ 46 zákona) a může si je opatřovat také sám. Ověřování věrohodnosti poskytnutých údajů

je tak obecně vzato doplňkovou aktivitou zadavatele, kterou by měl využívat zejména

v případě relevantních pochybností.

 

Co se týče akcentu na důslednost zadavatele, k tomu Úřad uvádí, že zadavatel je

nepochybně povinen odstranit relevantní pochybnosti, které ohledně splnění kritérií

technické kvalifikace vyvstaly. Avšak nelze pominout, že zadavatel je povinen v zadávacím

řízení postupovat také přiměřeně. V tomto smyslu pak ani aktivita zadavatele při ověřování

věrohodnosti poskytnutých údajů a dokladů nemůže být bezbřehá a musí, jak již bylo

uvedeno, odpovídat míře, v jaké byly poskytnuté údaje a doklady případně zpochybněny.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18748.html

PM: 24. 2. 2023
ÚOHS S0612/2022/VZ § 36 odst. 3

ZZVZ

Pokud mají dodavatelé v rámci podané nabídky uvést procentuální slevu z Ceníku ÚRS

za provádění údržby a odstraňování havarijních stavů a poruch, které se skládají

z jednotlivých dílčích prací prováděných v rámci těchto činností, je nutné, aby dodavatelé

měli dostatek informací pro řádné stanovení nabídkové ceny, tj. k dodržení zásady

transparentnosti je nutné, aby znali výchozí částky, ze kterých budou slevu poskytovat.

Způsob stanovení nabídkové ceny procentuální slevou z neexistujícího ceníku, což

v podstatě znamená, že cena je založena pouze na odhadu a předpokladech o cenách

v ceníku, je však dle Úřadu netransparentní a současně přináší dodavatelům nepřiměřenou

míru rizika při sestavení nabídky a cenotvorbě, jelikož tito nemají přesné informace o tom,

z jakých absolutních částek poskytují slevu. Zadavatel má povinnost nastavit zadávací

podmínky způsobem, aby všichni potenciální dodavatelé měli jasnou představu, jak

připravit své nabídky tak, aby uspěli v zadávacím řízení a současně, aby zadavatel

jednostranně nepřenášel obchodní riziko na dodavatele v míře, která je již nepřiměřená

a může tak tvořit překážku hospodářské soutěže o zakázku.

 

Uvedené riziko na straně dodavatelů tak Úřad shledává jako nepřiměřené, neboť

dodavatelům hrozilo, že budou nuceni realizovat plnění rámcové dohody i za cenu

(tj. konkrétní částku), která pro ně nebude akceptovatelná, neboť nebude odpovídat jejich

skutečným nákladům, resp. plánovanému zisku. Způsob zpracování nabídkové ceny

v šetřeném případě tedy vykazuje vysokou míru neurčitosti co do možnosti dodavatelů

ve fázi podání nabídek kvalifikovaně vyhodnotit reálnost a rentabilitu nabídkových cen.

 

Úřad tedy shrnuje, že netransparentnost a nepřiměřenost daných zadávacích podmínek

spočívá v tom, že zadavatel nepředvídatelně a nepřiměřeně přenesl riziko na potenciální

dodavatele, neboť tito nemají (resp. ve lhůtě pro podání nabídek neměli) na základě znění

zadávacích podmínek jistotu, za jakou cenu by jednotlivé následně požadované činnosti

v případě úspěchu v zadávacím řízení realizovali, tj. zadavatel nestanovil zadávací

podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení…

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18733.html

PM: 24. 2. 2023
ÚOHS S0600/2022/VZ § 6 odst. 1

ZZVZ

§ 79 odst. 2

písm. b)

ZZVZ

Nicméně obecně platí, že povinností zadavatele je vždy stanovit kvalifikaci tak, aby

požadavky na prokázání splnění kvalifikace byly odůvodněny předmětem plnění veřejné

zakázky. Způsob nastavení kvalifikace zadavatelem je tedy v maximální možné míře

způsobilý omezit okruh potenciálních dodavatelů (tedy omezit hospodářskou soutěž jako

takovou), kteří mohou podat svoji nabídku v rámci zadávacího řízení, a proto kvalifikace

musí být stanovena přiměřeně k předmětu veřejné zakázky.

 

Požadavky na technickou kvalifikaci, které jsou dle zadavatele podmínkou účasti

v zadávacím řízení, jsou tak zadávacími podmínkami dle § 28 odst. 1 písm. a) bodu

2 zákona. Pravidla pro zadávací podmínky upravuje § 36 odst. 1 zákona a ten mimo jiné říká,

že zadávací podmínky nemohou vytvářet bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Toto ustanovení tak jednak umožňuje zadavateli požadovat v zadávacím řízení plnění

způsobilé naplnit potřeby zadavatele, které jsou sledovány realizací zadávacího řízení, na

druhé straně chrání férovou soutěž o veřejnou zakázku. Je nepochybné, že po zadavateli

nelze požadovat, aby stanovené zadávací podmínky měly na všechny dodavatele stejný

dopad. Přesto případné omezení musí být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami

zadavatele a je to právě on, kdo musí unést důkazní břemeno, že se skutečně nejedná

o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku. Případným

porušením se tak zadavatel nedopouští pouze porušení ustanovení § 36 odst. 1 zákona,

ale také porušení základních zásad dle § 6 zákona.

 

Úřad dodává, že důkazní břemeno ve vztahu k prokázání objektivního důvodu pro

stanovení konkrétních kvalifikačních kritérií leží na zadavateli, neboť právě on kvalifikační

kritéria definuje. Zadavatel tedy musí být schopen bez veškerých pochybností důvodnost

jím stanovených kvalifikačních kritérií obhájit a odůvodnit.

PM: 24. 2. 2023
ÚOHS R0007/2023/VZ § 131

ZZVZ

Z citovaného čl. IV. návrhu smlouvy o dodávce tak přímo vyplývá závazek dodavatele k plnění, neboť

objednávka zadavatele zde má charakter spíše pokynu k plnění (dle předem definovaných podmínek) či

upřesnění množství a času dodání, ke které se již nevyžaduje další projev vůle dodavatele. Potvrzení

objednávky ze strany dodavatele zde má spíše informativní funkci pro zadavatele, že se dodavatel

s objednávkou seznámil, neboť dodání odběrových souprav v objednaném rozsahu a struktuře je

vázáno na objednávku zadavatele, nikoliv na její potvrzení ze strany dodavatele. Na okamžik objednání

odběrových souprav ze strany zadavatele je potom vázána i sankce za pozdní dodání. (…) Po zvážení

všech okolností jsem dospěl k závěru, že zadavatel veřejnou zakázku (spočívající v dodávce odběrových

souprav) zadá již uzavřením smlouvy o dodávce, z níž vyplývá závazek dodavatele k plnění. V nyní řešené

věci se tak jedná o specifickou smlouvu na veřejnou zakázku, která sice vykazuje rámcové prvky (a mohla

by být nepochybně formou rámcové dohody zadána), obsahuje však současně nepochybný, navíc smluvní

pokutou zajištěný, závazek dodavatele dodat zadavateli na výzvu konkrétní objednané úplatné plnění (v předem

ujednaném předpokládaném rozsahu), načež ji nelze považovat za rámcovou dohodu ve smyslu § 131

odst. 1 zákona, která před započetím plnění obecně předpokládá další projev vůle dodavatele (jímž bude

uzavřena dílčí realizační smlouva).

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18756.html

PM: 3. 3. 2023

 

ÚOHS S0122/2023/VZ § 214

ZZVZ

Úřad uvádí, že ze znění ustanovení § 214 odst. 1 zákona vyplývá jednoznačná povinnost zadavatele

odeslat k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek způsobem blíže upraveným v § 212 zákona

internetovou adresu profilu zadavatele, přičemž informace na profilu zadavatele se považují za

uveřejněné podle zákona nejdříve od okamžiku uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku

veřejných zakázek. Aby došlo k aktivaci profilu zadavatele, musí být jeho internetová adresa nejprve

uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek a teprve poté může dojít ze strany zadavatele k uveřejnění

informací k veřejné zakázce na tomto profilu. Tato zákonem stanovená podmínka tedy váže okamžik

uveřejnění všech informací požadovaných zákonem na profilu zadavatele až na okamžik uveřejnění

samotného profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek.  Z uvedeného tedy vyplývá, že pokud

by zadavatel uveřejnil příslušné informace, resp. dokumenty k veřejné zakázce dříve, než dojde ke zveřejnění

profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek, budou takto zveřejněné informace a dokumenty

v rámci dané veřejné zakázky považovány za neuveřejněné a zadavatel se tak v případě, že měl

povinnost tyto uveřejnit na profilu zadavatele, dopustí porušení zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18753.html

PM: 3. 3. 2023

 

ÚOHS R0006/2023/VZ § 36 odst. 1 ZZVZ

§ 73 odst. 6 ZZVZ

Byť totiž Úřad v napadeném rozhodnutí opakuje nutnost vymezení materiálově konstrukční podoby,

respektive vymezení technické kvalifikace prostřednictvím materiálově konstrukčních specifik

stavby, je nutné jeho závěry korigovat. Ne vždy je totiž takové materiálově konstrukční vymezení vhodné,

jak ostatně argumentoval zadavatel v rozkladu, a takové nastavení by mohlo omezit okruh dodavatelů

stejně či více než vymezení účelem stavby. Pokud by zadavatel každou drobnost ověřoval pomocí referencí,

kvalifikace by ztratila svůj smysl. Právě proto nelze obecně stanovit, jaký požadavek na referenční zakázku

je pro stavební práce správný. Vždy je nutné vycházet z potřeby zadavatele, která musí být jasně definovaná

a odůvodněná. Pokud například potřebuje zadavatel vědět, že je stavební společnost dost velká na to,

aby byla schopna předmět plnění realizovat, má stanovit požadavek na objem referenční zakázky. Pokud je

něčím výjimečná konstrukce rekonstruovaného objektu, má stanovit požadavek na referenci,

která dané specifikum obsahovala. Pokud je výjimečná technologií, kterou je nutné v rámci stavby

instalovat, může být za tím účelem požadována zkušenost. Pokud ale žádné takové specifikum zadavatel

nedokáže definovat, tak zde pravděpodobně není přiměřené, a tedy ani zákonné jej

nahrazovat obecnou referencí na stavby občanské vybavenosti v určité hodnotě. To ale a priori neznamená,

že by zadavatelé nemohli referenci stavbou občanské vybavenosti v žádném případě požadovat. (…)

Z požadavku na technickou kvalifikaci však musí být zřejmé, proč je právě takto zvolené kritérium tím

potřebným a zadavatel musí být schopen odůvodnit, proč nemohl zvolit kritérium obecnější. Lze tedy

konstatovat, že účel či určení stavby nutně neimplikuje, že se bude jednat právě o stavbu přinášející dodavateli

potřebné zkušenosti a zadavateli informaci o skutečné kvalifikaci dodavatele ve vztahu k předmětu

plnění. Zadavatelova potřeba ověřit schopnost realizovat stavební část předmětu veřejné zakázky tedy

nemusí být vždy naplněna zkušeností s realizací stavby občanské vybavenosti a zároveň si lze představit

situace, kdy spíše bude naplněna předložením zkušenosti se stavbou jiného účelu. (…) požadavek

na referenci stavbou občanské vybavenosti není napadeným rozhodnutím bez dalšího vyloučen,

tedy není zakázáno jej využívat. Nelze jej však používat tak, jak to činí v právě řešeném případě zadavatel, tj.

fakticky jako generální klauzuli kvalifikovanosti dodavatele, ačkoliv není schopen definovat potřebu,

kterou tímto požadavkem chce pokrýt, jakou konkrétní schopnost zadavatele tím ověřuje.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18764.html

PM: 6. 3. 2023
ÚOHS R0006/2023/VZ § 36 odst. 1 ZZVZ

§ 73 odst. 6 ZZVZ

Zadavatel předmětný požadavek na referenci odůvodňoval popisem metody BIM a jejím využitím v rámci

způsobu přípravy a řízení výstavby, koordinací jednotlivých profesí při stavebním procesu, zajištěním

evidence toku informací a financí v procesu výstavby, efektivností a flexibilností procesu řízení stavby,

zajištěním zapracování případných změn projektové dokumentace, zajištění podrobné dokumentace

skutečného provedení stavby. Mám za to, že toto odůvodnění není pro daný velmi omezující požadavek

dostatečné. Převážně se totiž vztahuje k vedení informací o stavbě a jejímu řízení, nikoliv ke stavbě samotné.

Tento požadavek je však pokryt požadavky na členy realizačního týmu, kdy zadavatel konkrétně

požadoval u osoby hlavního stavbyvedoucího zkušenost s alespoň 1 zakázkou, jejímž předmětem bylo

provádění stavebních prací, kdy projektová dokumentace stavby byla zpracována metodikou BIM dle její

definice uvedené v čl. 3.1 zadávací dokumentace. Totéž pak požadoval u zástupce hlavního stavbyvedoucího,

specialisty na vytápění, vzduchotechniku a chlazení, specialisty na elektroinstalace,

hlavního inženýra projektu a zástupce hlavního projektanta. Stěžejní je pak i požadavek na osobu BIM

koordinátora, kde je požadavků týkajících se metody BIM vícero a jsou přísnější než u ostatních členů

realizačního týmu. V tomto ohledu pak zcela pozbývá smyslu předmětný požadavek na referenci u dodavatele

jako takového. (…) Dalším argumentem, pro který lze nahlížet na zadávací podmínku jako nezákonno

u s ohledem na malý počet existujících referencí, je pak i minimální hodnota požadované

reference – 400 mil. Kč. (…) Zadavatel pak nikterak neodůvodnil, proč zrovna tato hodnota je pro

stavební práce na základě projektové dokumentace zpracované metodou BIM tou zásadní, proč se daná

specifika metody BIM projeví až u tak velké zakázky a proč by tedy dodavatelé disponující referencí

s nižší hodnotou nebyli schopni důvody vyřečené zadavatelem (byť jsem je shledal jako nedostatečné)

naplnit. I s ohledem na malé množství existujících referencí je jejich další omezování zcela nepřiměřené.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18764.html

PM: 6. 3. 2023
ÚOHS S0125/2023/VZ § 219 ZZVZ

§ 5 z. č. 340/2015 Sb.

, o registru smluv

 

Obviněný v šetřeném případě neuveřejňoval předmětnou smlouvu uzavřenou dne 22. 12. 2022 na profilu

zadavatele, nýbrž v registru smluv. Pakliže obviněný hodlal pro uveřejnění smlouvy využít výjimku

dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, byl povinen uveřejnit danou smlouvu v registru smluv nejpozději dne

23. 1. 2023, neboť pro využití výjimky uveřejnění podle jiného právního předpisu (tj. zákona o registru smluv)

je nutné dodržet lhůty z něho vyplývající, aby bylo uveřejnění možno považovat za řádné. Podle § 5

odst. 2 zákona o registru smluv musí dojít k uveřejnění bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů

od uzavření smlouvy. I přesto, že s pozdějším uveřejněním citovaný zákon nespojuje žádnou sankci (tato

nastává až v případě neuveřejnění smlouvy do tří měsíců od jejího uzavření), není uveřejnění smlouvy

později než 30. den od jejího uzavření způsobilé naplnit výjimku podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18772.html

PM: 8. 3. 2023
ÚOHS S0136/2023/VZ § 158 odst. 1 ZZVZ

§ 174 odst. 1 ZZVZ

 

Úřad v dané souvislosti podotýká, že s ohledem na znění § 174 odst. 1 zákona, podle něhož má zadavatel

v případě veřejných zakázek, které jsou koncesemi, použít mj. část sedmou hlavu I zákona, a nikoliv již

hlavu II části sedmé zákona, do níž je systematicky zařazen § 158 odst. 1 zákona, který pro sektorové veřejné

zakázky zavádí výjimku v případě podlimitních sektorových veřejných zakázek, a to výjimku z povinnosti

tyto zadat v zadávacím řízení, se u  koncesí neuplatní předmětná výjimka vyplývající z § 158 odst. 1 zákona, tzn.

i v případě sektorové koncese na služby platí, že pokud je předpokládaná hodnota této koncese

stanovena nad 20 mil Kč, vzniká zadavateli povinnost postupovat v zadávacím řízení dle zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18762.html

PM: 8. 3. 2023
ÚOHS S0136/2023/VZ § 175

ZZVZ

 

Předpokládaná hodnota koncese, resp. předpokládané příjmy (obrat) koncesionáře (nájemce), kterou

představoval závazek z nájemních smluv, nebyla obviněným stanovena, Úřad proto vycházel ze svého výpočtu.

V souvislosti se stanovením předpokládané hodnoty koncese jak v případě nájemní smlouvy 1

uzavřené se společností Taxi Praha s.r.o., tak v případě nájemní smlouvy 2 uzavřené se společností FIX, spol.

s.r.o., je třeba vycházet z příjmů od cestujících využívajících předmětné taxislužby. Z pohledu Úřadu je

zřejmé, že pokud se nájemce 1 zavázal uzavřením nájemní smlouvy 1 k platbě nájemného ve výši

4 001 593,10 Kč bez DPH (nájemné za dobu trvání nájemní smlouvy 1, tj. po vynásobení počtem 60 měsíců či

240 095 586 Kč bez DPH) a nájemce 2 se zavázal uzavřením nájemní smlouvy 2 k platbě nájemného ve

výši 4 001 592,10 Kč bez DPH (nájemné za dobu trvání nájemní smlouvy 2, tj. po vynásobení počtem

60 měsíců činí 240 095 526 Kč bez DPH), nepochybně předpokládali, že jejich příjmy budou vyšší než

stanovené nájemné za dobu trvání nájemních smluv, a to podstatně (samotné nájemné zdaleka

nepředstavuje jejich jediný náklad při poskytování taxislužby, kdy lze předpokládat, že zásadní jsou např.

pořizovací náklady automobilů, mzdové náklady, pohonné hmoty atd., nájemci rovněž jistě měli za cíl

generovat zisk), neboť v opačném případě by takové počínání pro ně nemělo žádný ekonomický význam

(bylo by ztrátové), přičemž si toho musel být vědom i obviněný. (…) Uvedené údaje (240 095 586 Kč bez

DPH v souvislosti s nájemní smlouvou 1 a 240 095 526 Kč bez DPH v souvislosti s nájemní

smlouvou 2) představují hodnotu, pod kterou předpokládaná hodnota předmětných koncesí nemohla nikdy

klesnout, a na základě uvedeného je současně možné předpokládat, že samotná předpokládaná hodnota

koncesí byla tedy mnohem vyšší, neboť pokud výše nájemného musela zcela jistě představovat pouze část

nákladů nájemců, předpokládané výnosy musely být kalkulovány jako podstatně vyšší částka.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18762.html

PM: 8. 3. 2023
ÚOHS S0136/2023/VZ § 222 odst. 9 ZZVZ Obdobně je třeba přistoupit k pojmu „cenový nárůst“ použitému v ustanovení § 222 odst. 9 zákona.

Pokud u „běžné“ veřejné zakázky cenový nárůst vyjadřuje, o co více zadavatel dodavateli za poskytnuté

plnění zaplatí, je přiléhavé, aby v případě, kdy je obsahem koncese jednak závazek dodavatele poskytovat

určité služby (a oprávnění brát z jejich poskytování užitky), jednak jeho závazek platit zadavateli za možnost

 

tyto služby poskytovat úplatu (v řešeném případě nájemné), pojem cenový nárůst (který byl v

předmětném ustanovení zákona použit v kontextu „běžných“ veřejných zakázek) vyjadřoval, o co

méně dodavatel zadavateli na takové úplatě uhradí. Jedině takovým způsobem bude zachován smysl

pojmu „cenový nárůst“, tj. vyjádření toho, o co se zmenší majetek zadavatele (ať již v důsledku toho, že

více zaplatí, nebo méně obdrží). I v tomto případě pak bude hodnota „cenového nárůstu“ porovnávána s

celkovým obratem dodavatele (tj. s původní hodnotou závazku). Úřad nepřehlédl, že zákon v daném

ustanovení klade rovnítko mezi původní hodnotu závazku a cenu sjednanou ve smlouvě, avšak z

pohledu Úřadu je nutno v případě koncese pohlížet na termín „cena sjednaná ve smlouvě“ ne jako na

číselně vyjádřenou částku uvedenou ve smlouvě (která vzhledem k ekonomické podstatě koncese

nevyjadřuje její hodnotu), ale právě jako na celkový obrat dodavatele, protože i možnost jeho dosažení (tj.

možnost brát užitky z poskytovaného plnění) byla ve smlouvě fakticky sjednána (s tím, že její konkrétní

číselné vyjádření ve smlouvě je vzhledem k podstatě koncese jednoduše nemožné).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18762.html

PM: 8. 3. 2023
ÚOHS S0525/2022/VZ § 127 odst. 2

písm. d) ZZVZ

 

(…) musí jednat o důvody objektivní, které reálně (objektivně) nastaly v průběhu zadávacího řízení, resp. jsou

to takové důvody, které nejsou odrazem pouze subjektivního postoje zadavatele, nýbrž mají objektivní

dopad do samotné realizace zadávacího řízení; dle zákona však mohou tyto důvody „nově“ výslovně

spočívat v důvodech ekonomických, a tyto důvody zadavatel mohl způsobit, a mohou tedy případně vyplývat i z

vnitřních poměrů zadavatele, resp. z vlastního pochybení zadavatele. Úřad však akcentuje, že se vždy musí jednat

o důvody závažné, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení,

důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování v něm bylo v rozporu se

zákonem, tyto důvody musí odpovídat povaze, smyslu a účelu toho, co zákon upravuje a musí být posuzovány vždy

s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti, přičemž jejich interpretace by měla být ku prospěchu efektivní

hospodářské soutěže. Úřad je přesvědčen, že zásadě transparentnosti zadávacího řízení

odpovídá takový postup, kdy pokud má zadavatel za to, že navrhovatel řádně nesplnil zadávací podmínky,

měl by navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit (se všemi právy a povinnostmi, se kterými se vyloučení

ze zadávacího řízení pojí).

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18794.html

Potvrzeno R0016/2023/VZ

PM: 15. 3. 2023

ÚOHS R0016/2023/VZ § 127 odst. 2

písm. d) ZZVZ

 

Aniž by se předseda Úřadu hodlal vyslovovat ke správnosti, resp. dostatečnosti vymezení této části

zadávací dokumentace, je přesvědčen, že i případná zadavatelem domnělá nedostatečnost zadávací

dokumentace, na kterou poukazuje rozhodnutí o námitkách II, by mohla být překonána pomocí institutu

objasnění nabídky, který upravuje zákon ve svém § 46. I kdyby tedy zadávací dokumentace výslovně

neupravovala možnost zadavatele požadovat po účastnících zadávacího řízení potřebné informace, objasnění

či doplnění jejich nabídek, které se zadavateli jeví jako nezbytné pro posouzení splnění podmínek účasti

v zadávacím řízení, stále zůstává zadavateli právo tyto skutečnosti požadovat na základě zákona. Je

přitom v zájmu vybraného dodavatele, aby zadavateli poskytnul informace, které mohou zadavatele

přesvědčit o tom, že jeho nabídka splňuje zadávací podmínky. Pokud bude mít i přes to zadavatel

důvodné pochybnosti o splnění podmínek účasti vybraným dodavatelem, které se tomuto

dodavateli nepodaří vyvrátit, pak přichází v úvahu zásadně pouze vyloučení vybraného dodavatele dle §

48 odst. 2 písm. a) zákona (pro nesplnění zadávacích podmínek), nikoliv zrušení zadávacího řízení

z důvodů zvláštního zřetele hodných ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d). Pro nyní šetřenou věc je zásadní ta

skutečnost, že zadavatel nemůže obejít svou povinnost posoudit nabídku z hlediska splnění podmínek

účasti v zadávacím řízení (§ 39 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 39 odst. 4 zákona) zrušením zadávacího řízení

z důvodu, že takové posouzení pokládá za nemožné. Primárně je úkolem zadavatele vyvrátit

pochybnosti, které mu ve vztahu ke splnění podmínek účasti u vybraného dodavatele vznikly. Ve shodě

s napadeným rozhodnutím je tedy předseda Úřadu přesvědčen o tom, že takové odůvodnění nemůže

představovat důvod pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tedy důvod hodný

zvláštního zřetele, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. (…)

Zadavatel tedy nemůže uzavřít posouzení nabídky z hlediska splnění podmínek účasti v zadávacím řízení

se závěrem, že „neshledává důvod k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení“ a následně

z tohoto důvodu zadávací řízení zrušit. Takový postup zavdává důvodné pochybnosti o

transparentnosti postupů zadavatele, neboť celé zadávací řízení se pak jeví jako realizované „pouze na zkoušku“

s tím, že nejlépe hodnocená nabídka, u níž není důvod pro vyloučení, a možná ani druhá nabídka, není tou,

kterou chtěl zadavatel zřejmě získat.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18794.html

PM: 15. 3. 2023
ÚOHS S0326/2022/VZ § 63 odst. 3

písm. b)

a odst. 4
ZZVZ

Specifikem uvedeného důvodu opravňujícího zadavatele k postupu v rámci jednacího řízení bez uveřejnění

tedy je, že veřejná zakázka může být splněna pouze jediným dodavatelem, který disponuje určitými vlastnostmi

či jinými specifickými dovednostmi, kterými nedisponuje žádný jiný dodavatel. Musí tedy být dána

prokazatelná objektivní nemožnost ostatních dodavatelů poskytnout zadavateli jím požadované plnění a

pro zadavatele tedy neexistuje jiné řešení, než veřejnou zakázku zadat pouze jednomu konkrétnímu

dodavateli. Objektivní nemožnost v uvedeném smyslu je pak třeba zkoumat k okamžiku zahájení

jednacího řízení bez uveřejnění, přičemž zadavatel musí nezpochybnitelným způsobem

prokázat a náležitě zdokumentovat, že objektivně neexistuje více než jeden dodavatel veřejné zakázky.

K uvedenému Úřad dodává, že zadavatel by měl při zkoumání toho, zda jsou naplněny podmínky pro

použití tohoto druhu zadávacího řízení, vycházet nejen ze stavu dodavatelského portfolia existujícího

na území České republiky, ale též ze stavu na celém území Evropské unie (aby nedošlo k omezení vnitřního

trhu Evropské unie) a teprve potom zhodnotit, zda jsou skutečně naplněny podmínky pro tento postup.

Ve vztahu k podmínce stanovené v § 63 odst. 4 zákona, že dané plnění nelze pořídit jinak než

prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění, Úřad uvádí, že zadavatel se musí především zabývat tím, zda

vedle plnění, které je schopné splnit pouze jeden dodavatel, neexistuje ještě jiné alternativní plnění, které

uspokojí potřebu zadavatele stejným nebo obdobným způsobem, a které je schopné splnit více dodavatelů.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18790.html

Potvrzeno: R0003/2023/VZ

PM: 16. 3. 2023

ÚOHS S0159/2023/VZ § 18 odst. 2 ZZVZ Při posouzení, zda obviněný poptával v případě VZ 1, objednávky a VZ 2 plnění svým charakterem obdobná,

Úřad seznal, že obviněný prostřednictvím těchto plnění požadoval vypracování dokumentace

v různém stupni rozpracovanosti k jednomu konkrétnímu projektu, jehož cílem je realizace novostavby 2.

stupně základní školy. Ačkoliv tedy předměty šetřených veřejných zakázek nejsou zcela identické,

nehraje tento fakt v určení existence vzájemné věcné souvislosti roli, neboť se jedná o obdobná plnění obecně

spočívající v přípravě dokumentace vztahující se ke konkrétnímu projektu, přičemž (i) předmět plnění

objednávky, kterým je vyhotovení náhledů interiérů, souvisí s předmětem plnění VZ 1, kterým je

zpracování technické studie, o čemž svědčí fakt, že předmět plnění objednávky sám obviněný požadoval

vypracovat k předmětu plnění VZ 1 a (ii) předmět plnění VZ 2, kterým je zpracování projektové dokumentace,

na předmět plnění VZ 1, kterým je zpracování technické studie, navázal, o čemž svědčí fakt, že předmět plnění

VZ 2 sám obviněný požadoval vypracovat v návaznosti na předmět plnění VZ 1. (…) Jelikož je tedy

předmětem plnění smlouvy 1, objednávky a smlouvy 2 vypracování dokumentace k jednomu

konkrétnímu projektu obviněného, kterým je novostavba 2. stupně základní školy, a zároveň na sebe tato

plnění vzájemně navazují, Úřad konstatuje, že šetřená VZ 1, objednávka a VZ 2 spolu souvisí

z hlediska věcného. Jinak řečeno v šetřeném případě se věcně jedná o obdobná plnění spočívající ve

vyhotovení podkladů pro provedení novostavby jednoho a téhož objektu, když věcně dotčená plnění směřují ke

stejnému cíli, kterým je naplnění konkrétního projektu (záměru) obviněného, a to realizace novostavby

2. stupně základní školy (viz body 63. a 64. odůvodnění tohoto příkazu). (…) Z pohledu věcné souvislosti není dle

Úřadu rozhodné, kým byl iniciován požadavek na vyhotovení náhledů interiérů k technické studii, resp. pro

čí potřeby byly náhledy interiérů vyhotoveny, ale je podstatné, že objednávka byla vystavena a uhrazena

obviněným a věcně obě plnění, tedy předmět plnění VZ 1 a předmět plnění objednávky, směřují ke stejnému cíli,

kterým je bezesporu vyhotovení podkladů týkajících se novostavby objektu 2. stupně základní školy, tak,

aby byl naplněn záměr (cíl) obviněného, kterým je realizace novostavby 2. stupně základní školy.

(…) Úřad dále obecně podává, že důležitým aspektem je také předvídatelnost jednotlivých

veřejných zakázek ze strany zadavatele. Pokud má zadavatel záměr realizovat stavební projekt, pak

bezesporu počítá s tím, že tento záměr bude realizován na základě „nějaké“ dokumentace pro provedení stavby.

Pak není rozhodná skutečnost, že takový záměr bude rozložený do několika let, a je třeba takovou

veřejnou zakázku zadávat jako jeden celek (případně rozdělenou na části). Zadavatel by v takovém případě stěží

odůvodnil rozdělení veřejných zakázek tím, že nevěděl, že v dohledné době bude muset zadat i tu navazující,

neboť ve svém záměru musel počítat s časově navazujícími zakázkami. Zadavatel tudíž musí časovou

souvislost posuzovat s ohledem na své záměry, nikoliv čistě formálně pouze vzhledem k předpokládané době

jednotlivého plnění, které je třeba rozloženo do více týdnů/měsíců/let.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18800.html

PM: 17. 3. 2023
ÚOHS S0173/2023/VZ § 19 odst. 1 a 2 ZZVZ V šetřeném případě obviněný, jak se podává z bodu 1. odůvodnění tohoto příkazu, v období od 28. 1. 2019 do

31. 12. 2021 opakovaně (k uzavření smluvního vztahu docházelo průměrně 3x/měsíc) pořizoval (a

uhradil) externí právní služby spočívající např. v konzultacích, vypracování stanovisek, analýz,

písemností právního charakteru, zadávací dokumentace k veřejným zakázkám, administraci zadávacích

řízení, právním poradenstvím souvisejícím se smluvními vztahy obviněného apod. V tomto kontextu

Úřad podotýká, že není rozhodné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní služby týkají,

rozhodné je, že předmětem šetřených smluvních vztahů je právě poskytování právních služeb (…).

Externí právní služby pořizované obviněným i v předcházejících 12 měsících (k tomu viz bod 35.

odůvodnění tohoto příkazu) tak lze bezpochyby (i ve světle výše uvedené judikatury) považovat za služby

stejného druhu ve smyslu § 19 zákona. K tomu je třeba nutno dále dodat, že smlouva na veřejnou

zakázku, resp. její zadání nemusí být zachyceno v rámci (jednoho) „standardizovaného“ dokumentu, ale

projevy vůle zadavatele a dodavatele směřující k jejímu uzavření mohou být obsaženy v různých dokumentech;

typicky může jít o objednávku zadavatele a její akceptaci ze strany dodavatele. (…) Aplikací logického

výkladu (argumentum a maiori ad minus), resp. teleologického výkladu dotčených ustanovení zákona Úřad

dospěl k závěru, že vyžaduje-li zákon, aby se v případě veřejných zakázek pravidelné povahy postupovalo při

výpočtu předpokládaného hodnoty dle § 19 zákona, resp. § 20 a § 21 zákona, je nutné tento postup

aplikovat rovněž i na rámcové dohody, na jejichž základě jsou poptávána plnění pravidelné povahy.

Jinak řečeno, je-li předmětem plnění dílčích veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody plnění

pravidelné povahy, je pro účely stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody, resp. režimu

zadávacího řízení, na jehož základě by mělo dojít k uzavření rámcové dohody, nutno nahlížet na rámcovou

dohodu totožně jako na běžnou veřejnou zakázku a při stanovení její předpokládané hodnoty postupovat

dle § 19 zákona.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18810.html

PM: 25. 3. 2023
ÚOHS S0055/2023/VZ § 36 odst. 1 ZZVZ Obviněný vymezením předmětu plnění veřejné zakázky v rámci kategorie č. 3 totiž poptával ve

skutečnosti specifickou techniku na údržbu komunikací oproti plnění dle kategorie č. 1 a 2, přičemž okruh

možných dodavatelů nebyl u všech poptávaných kategorií stejný. Společným kritériem pro všechny tři

poptávané kategorie bylo, že se jedná o techniku pro údržbu komunikací, nicméně v případě plnění dle

kategorie č. 3 šlo o multifunkční, resp. víceúčelovou techniku zahrnující kromě sněhového pluhu a sypače pro

aplikaci posypových materiálů i nástavbu sekačky s adaptéry pro úklid krajnic a čištění příkopů a také

nástavbu pro tlakové mytí silnic vč. cisterny, kdy obviněný navíc u této kategorie č. 3 doplnil zásadní

požadavek na kompatibilitu dodávaných nosičů s již vlastněnými nástavbami zimní údržby, kdy při

zohlednění vyloučení možnosti využití poddodavatele ve vztahu k dodání samotných nosičů uvedené nastavení

zadávacích podmínek způsobilo, že někteří z dodavatelů nebyli schopni plnění dle kategorie č. 3 dodat, ale

byli by schopni dodat plnění dle kategorie č. 1 a 2.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18818.html

PM: 29. 3. 2023
ÚOHS S0625/2022/VZ § 79 odst. 2

písm. a) ZZVZ

 

Úřad v obecné rovině zdůrazňuje, že vymezení předmětu veřejné zakázky by se vždy mělo odvíjet od reálných

potřeb zadavatele, a zadavatel má tedy právo si při dodržení všech ustanovení zákona a zásad zadávání

veřejných zakázek nastavit v zadávací dokumentaci takové podmínky technické kvalifikace, které jeho

potřebám a předmětu veřejné zakázky odpovídají. Pokud tedy zadavatel na základě svých potřeb a předmětu

veřejné zakázky, který v návaznosti na tyto potřeby definoval v zadávací dokumentaci, shledal, že je nutné, aby

mu potenciální dodavatelé v rámci prokazování technické kvalifikace prokázali svou zkušenost s realizací

tlakové kanalizace „v užším smyslu“, měl právo si zadávací podmínky tímto způsobem nastavit. Jak je však Úřadu

ze zjištěných skutečností zřejmé, zadavatel zadávací podmínky stanovil tak, že z nich tento jeho požadavek

jednoznačně nevyplýval. Zadavatel je proto povinen akceptovat reference odpovídající výkladu předmětné

zadávací podmínky, který sice sám nezastává, ale který je v kontextu nejednoznačně nastavené formulace

dané zadávací podmínky objektivně možný a přípustný, což je v posuzovaném případě konkrétně

výklad, že předmětná zadávací podmínka je požadavkem na realizaci tlakové kanalizace „v širším smyslu“ a

pro její splnění postačí předložení reference, v rámci níž byl realizován výtlak z čerpací stanice v délce 1000

metrů.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18809.html

PM: 29. 3. 2023
ÚOHS S0625/2022/VZ § 79 odst. 2

písm. a) ZZVZ

 

Úřad v obecné rovině konstatuje, že pokud jde o interpretaci výrazu „dokončena“ v kontextu § 79 odst. 2

písm. a) a § 79 odst. 3 zákona, uvedená ustanovení zákona je třeba vykládat tak, že reference předložená

účastníkem zadávacího řízení jako jedna ze stavebních prací na základě požadavku zadavatele ve smyslu § 79

odst. 2 písm. a) zákona musí být dokončena minimálně v rozsahu, který zadavatel v rámci svého

kvalifikačního požadavku ve vztahu k této požadované referenci definoval. Jinými slovy, daná reference musí být

řádně dokončena nejméně v rozsahu a s parametry definovanými zadavatelem pro předmětné kritérium

technické kvalifikace, přičemž ve zbývající „nereferenční“ části může daná reference dále pokračovat (…).

Opačný výklad, podle nějž by reference předložená v rámci seznamu stavebních prací

požadovaného zadavatelem dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona musela být nutně za všech okolností dokončena

v celém svém rozsahu, tj. v rozsahu všech svých dílčích plnění i nad rámec splnění zadavatelem požadovaných

kritérií stanovených pro danou referenci, je nutno považovat za přehnaně formalistický. Obecně lze

tvrdit, že pokud je předmětem veřejné zakázky, v rámci níž je daná reference realizována, realizace více stavebních

prací, které mají být dokončeny a předány v různých, samostatně stanovených termínech, přičemž

jedna z těchto stavebních prací splňuje všechny zadavatelem definované požadavky pro prokázání

kritérií technické kvalifikace danou referencí, s ohledem na zásadu přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1

zákona nedává smysl „bazírovat“ na dokončení všech z těchto stavebních prací, které se zadavatelem

nastavenými kritérii technické kvalifikace nijak nemusí souviset, když již dokončená a předaná

stavební práce tato kritéria technické kvalifikace sama o sobě splňuje, a schopnosti a zkušenosti účastníka

řízení v rozsahu vyžadovaném zadavatelem tak lze považovat za osvědčené.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18809.html

PM: 29. 3. 2023
ÚOHS S0625/2022/VZ § 244 odst. 1 ZZVZ Nad rámec výše učiněných závěrů Úřad považuje za nutné vyjádřit se k jednomu z důvodů pro odmítnutí

námitek navrhovatele zadavatelem, a sice k tvrzení zadavatele, že námitky navrhovatele nesplňují náležitosti

podle § 244 zákona, jelikož neobsahují určení, v čem je spatřováno porušení zákona

zadavatelem. Úřad k tomuto uvádí, že námitky navrhovatele jsou nadepsány jako námitky proti rozhodnutí

zadavatele o vyloučení účastníka zadávacího řízení z účasti v zadávacím řízení, přičemž také z jejich obsahu je

zcela evidentní, že jimi navrhovatel napadá rozhodnutí o vyloučení. Z toho nepochybně implicitně vyplývá,

že navrhovatel spatřuje porušení zákona zadavatelem v tom, že v rozporu se zákonem rozhodl o jeho

vyloučení, aniž by pro takový postup byl dán zákonný důvod. V tomto kontextu dále není potřeba, aby

námitky obsahovaly výslovné označení ustanovení zákona, o němž se navrhovatel domnívá, že ho

zadavatel porušil, neboť to zákon explicitně nevyžaduje. Námitky navrhovatele tak dle názoru Úřadu

zákonnou náležitost v podobě určení, v čem je spatřováno porušení zákona zadavatelem podle § 244 zákona

splňují. Stejně tak nelze přehlížet skutečnost, že i sám zadavatel s ohledem na jím vedenou

argumentaci byl schopen seznat, čeho se navrhovatel domáhá a v čem navrhovatel spatřuje porušení

zákona.

 

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18809.html

PM: 29. 3. 2023
ÚOHS R0019/2023/VZ § 243

ZZVZ

Účelem námitek je mj. možnost bránit se proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím

řízení. Pokud se tedy dodavatel rozhodne, že na námitkách z jakéhokoliv důvodu netrvá, jde o

vyjádření jeho vůle, která z povahy věci nemůže být k tíži nikomu jinému než jen samotnému dodavateli.

Zadavateli je tento stav naopak pouze ku prospěchu, když dojde ke zkrácení blokační lhůty (k tomu níže) a zbavení

nutnosti vypořádávat námitky, na kterých dodavatel netrvá, např. v situaci, kdy zadavatel změní

zadávací podmínky tak, jak bylo v námitkách požadováno. Podobně i v případě § 243 zákona se může

účastník zadávacího řízení vzdát práva podat námitky, čímž jen sobě vezme možnost proti určitému úkonu

brojit. Jedná se dle mého názoru o obdobný případ ke zpětvzetí námitek, neboť i v tomto případě účastník

zadávacího řízení vyjadřuje vůli odpovídající právu disponovat svými námitkami. Ale zatímco v případě

vzdání se práva podat námitky pozbývá dodavatel tohoto práva ve vztahu ke konkrétnímu úkonu

zadavatele zcela, v případě zpětvzetí námitek pouze netrvá na tom, aby o podaných námitkách bylo

rozhodnuto, a nezbavuje se tohoto práva k namítanému úkonu do budoucna (tzn. pokud stihne

dodavatel podat námitky ve vztahu k namítanému úkonu v zákonem stanovené lhůtě později, musí být

zadavatelem projednány).

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18813.html

PM: 30. 3. 2023
ÚOHS S0444/2022/VZ § 242

ZZVZ

(…) neboť poskytnutím předmětného vysvětlení došlo pouze k upřesnění či výkladu zadávacích

podmínek ve vztahu k předmětnému požadavku a námitka, kdy navrhovatel Inženýring TKB namítá

nedůvodnost tohoto požadavku v kontextu jejího výkladu či upřesnění učiněného v rámci pozdějšího

vysvětlení zadávací dokumentace, směřuje proti samotné materiální podstatě příslušných

zadávacích podmínek. K tomu Úřad akcentuje, že i pokud by daná námitka směřovala proti

vysvětlením zadávací dokumentace změněné zadávací podmínce či proti podmínce, která se až v

kontextu zadavatelem učiněném výkladu dané podmínky v rámci vysvětlení zadávací dokumentace

jevila dodavateli nezákonnou, stále by se jednalo o námitku proti zadávacím podmínkám. Úřad na

tomto místě konstatuje, že situace by byla odlišná, pokud by např. námitka směřovala proti

netransparentnosti samotného vysvětlení zadávací dokumentace či jeho nezákonnosti z jiného důvodu.

V takovém případě by se jednalo o postup zadavatele, proti kterému by bylo možné využít

úpravu podávání námitek uvedenou v § 242 odst. 2 zákona, což vyplývá i z předchozí rozhodovací praxe

Úřadu (např. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0005/2021/VZ).

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18832.html

 

Potvrzeno R0013/2023/VZ

PM: 3. 4. 2023

 

ÚOHS S0444/2022/VZ § 36 odst. 1

ZZVZ

Úřad má za to, že požadavek na komunikaci v českém jazyce je u zakázek realizovaných

v českém prostředí standardním požadavkem, který v obecnosti nelze brát za excesivní, kdy i s ohledem

na výše uvedené objasnění zadavatele a taktéž s ohledem na předmět plnění veřejné zakázky a

místo jejího plnění považuje Úřad daný požadavek zadavatele za odůvodněný objektivními potřebami

zadavatele. Zadavatel prostřednictvím svých zástupců a příp. i jiní dodavatelé pracující na

příslušné stavbě budou přímo komunikovat se členy realizačního týmu dodavatele a právě potřebu

(operativní) komunikace tímto požadavkem zadavatel zajišťuje. S ohledem na skutečnost, že

bude veřejná zakázka plněna v českém prostředí, je zřejmé, že jednotliví pracovníci budou muset

komunikovat v českém jazyce běžně, opakovaně. K tomu je třeba doplnit, že daný požadavek nebyl

stanoven pro všechny členy realizačního týmu dodavatele, ale jen u takových, kde se předpokládá

významnější funkce těchto členů (spočívající např. v řízení týmu) a s vyšší frekvencí potřeby operativní

komunikace. Nadto postačuje znalost českého jazyka na úrovni B2 (úrovni zaručující zadavateli

pracovně–odbornou dostatečnost), nikoliv na úrovni např. rodilého mluvčího. Navíc zadavatel

tento svůj požadavek zmírnil tím, že akceptuje taktéž znalost slovenského jazyka na úrovni min.

B2. Úřad tak v tomto kontextu nemá za to, že by měl být daný požadavek nedůvodný či

diskriminační. Pokud pak jde o nepřipuštění možnosti nahradit znalost českého či slovenského

jazyka na úrovni min. B2 tlumočníkem, Úřad především akcentuje, že samotný požadavek na

znalost českého jazyka na jisté pracovně–odborné úrovni je legitimní, přičemž Úřad primárně nemá

zadavateli „diktovat“, jaké požadavky má do zadávacích podmínek včlenit a které má vypustit

(pokud tyto nejsou nezákonné). Současně Úřad přisvědčuje argumentaci zadavatele ohledně rizik

možnosti využití tlumočníka, neboť má za to, že jakákoliv transformace informace má dopad na

rychlost a kvalitu zpracování požadovaného úkolu. Možnost operativní komunikace s jednotlivými

(nejvýznamnějšími) členy realizačního týmu dodavatele je proto dle Úřadu podstatná pro

bezproblémový průběh realizace předmětu veřejné zakázky. Operativní a efektivní komunikaci přitom

dle Úřadu nelze v plné míře a ve 100 % času zaručit tlumočníkem tak, aby nedocházelo k průtahům

způsobeným nutností jazykového překladu, příp. k nepřesnostem a nejasnostem.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18832.html

Potvrzeno R0013/2023/VZ

PM: 3. 4. 2023

 

ÚOHS S0444/2022/VZ § 100 odst. 1

ZZVZ

Zákon explicitně nedefinuje, co je třeba vnímat pod pojmem „celková povaha veřejné zakázky“. Je však

nutno upozornit na to, že nelze zaměňovat pojmy „celková povaha předmětu plnění“ a „celková

povaha veřejné zakázky“, neboť zákon pracuje s oběma pojmy. V ustanovení § 100 zákona je zcela

jednoznačně používaný pojem „celková povaha veřejné zakázky“, který se jeví jako obsahově širší

než pojem „povaha předmětu veřejné zakázky“. Lze tak usuzovat, že pojem „celková povaha veřejné

zakázky“ reflektuje potřebu zadavatele, kterou se snaží uspokojit zadáním veřejné zakázky,

a jakékoliv plnění, které ke splnění dané potřeby nevede, by při implementaci do původního závazku

(tedy při změně takového závazku) změnilo celkovou povahu konkrétní veřejné zakázky, neboť

by šlo nad rámec původní potřeby zadavatele.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18832.html

Potvrzeno R0013/2023/VZ

PM: 3. 4. 2023

 

ÚOHS R0013/2023/VZ § 100 odst. 1

ZZVZ

Při zkoumání povahy veřejné zakázky je tedy primární její účel rámovaný potřebou zadavatele,

dále, ale méně je relevantní povaha požadovaných činností a v neposlední řadě je třeba řešit i

relevantní trh, který je schopen potřebu zadavatele naplnit. Za excesivní vybočení z povahy veřejné

zakázky by tak bylo možno považovat situaci, kdy by zadavatel prostřednictvím vyhrazené změny veřejné

zakázky požadoval plnění, které nenaplňuje stejnou potřebu jako plnění před změnou, plnění, které je

povahou činností výrazně odchylné od původně požadovaného plnění, či plnění cílící na odchylný

okruh dodavatelů.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18833.html

 

PM: 3. 4. 2023

 

ÚOHS S0511/2022/VZ, § 18 ZZVZ K funkční souvislosti Úřad uvádí, že její existence, či naopak absence, se dovozuje zejména na základě

účelů a jednotného cíle, pro které jsou veřejné zakázky zadávány (k tomu srov. např. rozsudek

Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 211/2015-31 ze dne 17. 9. 2015). Úřad podotýká, že tento účel

nemůže být příliš obecného rázu, neboť v takovém případě by byli zadavatelé nuceni sčítat

předpokládané hodnoty zakázek spolu fakticky nesouvisejících. Při dovození funkční souvislosti u

předmětných veřejných zakázek na výstavbu přeshraniční cesty nelze odhlížet od samotného

smyslu cesty jako takové (tedy jejího funkčního účelu). Tím je poskytnout prostor pro přepravu

(pěší a cyklistickou) z místa jejího začátku (státní hranice se Slovenskem) do místa jejího konce

(větrný mlýn v obci Kuželov). V projednávaném případě se Úřadu jeví jako zřejmé, že

zadavatelovým cílem a záměrem bylo vybudování kompletní přeshraniční cesty, přičemž k naplnění

tohoto cíle mohlo dojít až uskutečněním plnění všech veřejných zakázek, nikoliv pouze dílčího

úseku přeshraniční cesty. Teprve vybudováním všech dílčích úseků cesty vznikl jeden celek, kterým

je ucelená cyklostezka od hranic do obce Kuželov, která může sloužit obviněnému v souladu s jeho

záměrem lépe zpřístupnit obec pro (cyklo)turistiku. Úřad dodává, že funkční celek vyplývá z faktu, že

stavební práce týkající se výstavby přeshraniční cesty vedoucí od státní hranice se Slovenskem k

větrnému mlýnu Kuželov spolu technicky a funkčně souvisí, když totiž teprve pospolu jsou schopny plnit

zamýšlený funkční a hospodářský účel. O jednotlivých plněních lze totiž uvažovat jako o

jednotlivých „etapách“ zastřešujícího projektu – výstavba přeshraniční cesty. Podpůrně lze odkázat

na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. 3. 2021 ve věci C-574/10 Komise v. Německo

(zde byla dovozena funkční souvislost mezi architektonickými pracemi, které se týkaly

navazujících etap rekonstrukce sportovní a společenské haly). Z tohoto rozsudku je rovněž

patrné, že otázka financování a rozpočtů není pro určení toho, zda spolu plnění funkčně souvisí,

rozhodná. Otázka návaznosti jednotlivých plnění veřejných zakázek je pouze jedním (nikoliv však

jediným) z hledisek, na základě kterého lze určit, zda se jedná o samostatné veřejné zakázky, či o

jednu veřejnou zakázku rozdělenou na dílčí plnění. Nehraje přitom roli, zda došlo k samostatným

výběrovým řízením na dodavatele, zda byly vydány k veřejným zakázkám samostatné dokumenty

orgánů veřejné správy opravňující započetí plnění dle smluv. Rovněž tak pouze omezený význam má

skutečnost, zda je plnění na základě smluv fyzicky, technicky či organizačně rozdílné, oddělené či

oddělitelné.

K věcné souvislosti Úřad uvádí, že se jedná o jeden z korektivů při zjišťování, zda konkrétní plnění ve

prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami.

Jinými slovy řečeno platí, že aby se optikou hlediska věcné souvislosti v praxi jednalo o jedinou veřejnou

zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem úmyslně nebo neúmyslně rozdělený do více

veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti či alespoň obdobnosti.

 

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18828.html

 

Potvrzeno R0018/2023/VZ

PM: 6. 4. 2023

 

ÚOHS  

R0018/2023/VZ

 

§ 18 ZZVZ Nelze mechanicky konstatovat, že časová souvislost je pouze nějaký časový údaj konkrétního rozmezí.

Nelze například konstatovat, že se sčítají všechny navazující veřejné zakázky s funkční souvislostí,

které zadavatel realizuje během 12, 18 nebo 24 měsíců. Časová souvislost je obecně i v tomto

případě navázána na předvídatelnost a záměr potřebného plnění. Záměr postavit přeshraniční

cestu měl obviněný logicky mnohem dříve, než si nechal vyhotovit projektovou dokumentaci, zahájil

jednotlivé VZMR, uzavřel smlouvy a požádal o poskytnutí finančních prostředků na realizaci. I v

případě, že zadavatelé v době svého záměru nemají potřebné finanční prostředky a jejich poskytnutí je

nejisté, musí minimálně z pohledu veřejného zadávání kalkulovat s tím, že jejich záměr bude

zcela realizován a finanční prostředky budou poskytnuty. S touto úvahou, pak mohou zadavatelé

přistoupit k zadání veřejné zakázky. Časová souvislost je tak mnohem širším pojmem, než jen

pouhým údajem o časovém období (rozmezí jednotlivých zakázek, resp. uzavřených smluv na

jednotlivé veřejné zakázky).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18829.html

 

PM: 6. 4. 2023

 

ÚOHS S0188/2023/VZ § 19 ZZVZ K tomu Úřad v kontextu šetřeného případu doplňuje, že jsou-li předmětem plnění veřejné

zakázky pravidelně pořizované dodávky léčivých přípravků, předpokládaná hodnota se určí –

zjednodušeně řečeno – jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky léků náležejících

do téže ATC skupiny během předcházejících 12 měsíců. ATC klasifikace léků je mezinárodní systém

klasifikace léků, podle této klasifikace jsou léky tříděny do skupin podle účinků na jednotlivé

orgány a jejich soustavy, farmakologického působení a chemické struktury. Na základě toho je

jim přidělen sedmimístný kód, přičemž ATC klasifikace má celkem pět úrovní. Zatímco první

úroveň se značí jedním písmenem, které odpovídá příslušné anatomické soustavě, na niž dané léky

působí (A – Trávicí trakt a metabolismus, B – Krev a krvetvorné orgány, C – Kardiovaskulární systém

apod.), pátá, nejnižší úroveň odpovídá konkrétní účinné látce, příp. kombinaci účinných látek. Právě

dodávky léků náležejících do jedné ATC skupiny na nejnižší úrovni považuje Úřad za dodávky stejného

druhu, neboť léky na nejnižší (zpravidla páté) úrovni ATC klasifikace mají stejnou účinnou látku a

jsou si svým charakterem nejbližší (byť mohou mít různé obchodní názvy, různé formy podání,

množství účinné látky). Jinak řečeno, aby se dalo v případě léků posoudit, zda se jedná o plnění

stejného druhu či nikoli, je třeba určit, zda mají stejnou účinnou látku, resp. zda náleží do stejné

ATC skupiny.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18825.html

 

PM: 6. 4. 2023

 

ÚOHS S0573/2022/VZ IS DAV II již neodpovídá jeho současným potřebám, že mu už nevyhovuje, že jde o plnění v

současné době obsoletní. (…) zadavatel nikterak v rozhodnutí o zrušení nekonkretizoval, jaké (oproti

minulosti) jiné má potřeby, v čem tyto nové potřeby spočívají a v čem se liší od původních potřeb. (…) Z

rozhodnutí o zrušení tak není zřejmé, zda tento předmět plnění již zadavatel nebude v budoucnu

poptávat či ho bude poptávat v jiné podobě a případně v jaké. Zadavatel tedy v rozhodnutí o

zrušení nerozvedl shora uvedený důvod pro zrušení zadávacího řízení do takových podrobností, aby si o

něm mohli účastníci, resp. Úřad, učinit konkrétní představu a ověřit, že jde o důvod, který má

nežádoucí objektivní dopad do zadávacího řízení. Účastníci zadávacího řízení a následně ani Úřad

tudíž nemůžou takto obecné konstatování zadavatele nijak přezkoumat a posoudit jeho

relevanci. Zadavatel sice v rozhodnutí o zrušení sděluje, že existuje nová koncepce informačních

systémů v rámci jeho resortních agend, avšak ani slovem se nezmiňuje, jaká je tato nová koncepce, co

ji tvoří, v čem se odlišuje od koncepce předchozí a jak a proč do ní již nezapadá IS DAV II. Pokud nová

koncepce existuje (což však zadavatel nijak nedokládá), je objektivně možné, že zadávací

podmínky IS DAV II, resp. konkrétní funkční, technické či bezpečnostní požadavky na plnění, již

skutečně neodpovídají této nové koncepci. Zadavatel však nijak nespecifikuje, jak konkrétně

obsahově (kvalitativně) a v jakém konkrétním rozsahu (kvantitativně) jsou zadávací podmínky

veřejné zakázky nekompatibilní s novou koncepcí, resp. proč IS DAV II do nové koncepce nezapadá.

Přitom by podle Úřadu nemuselo jít o ryze odborný či technický popis nové koncepce, postačoval by i

víceméně laický (rámcový) popis, z něhož by vyplynulo, k jakým došlo např. zásadním

legislativním změnám, k zásadním změnám v architektuře informačních systémů, ke zvýšení

nároků na kybernetickou bezpečnost, k případné budoucí nekompatibilitě s jinými systémy

zadavatele, k zásadní změně standardů informačních systémů apod. (…) Zadavatel v

rozhodnutí o zrušení ani neuvedl, které konkrétní požadavky na IS DAV II neodpovídají jeho

současným potřebám, resp. nové koncepci informačních systémů. Ani tento důvod není

popsán natolik konkrétně a jednoznačně, aby Úřad mohl ověřit, že jde o důvod hodný zvláštního

zřetele. Úřad považuje tento důvod za nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. (…) že

došlo ke změně poměrů na relevantním trhu, že došlo k technologickému pokroku a ke změnám na

trhu s vývojem informačních systémů, tudíž předmět plnění IS DAV II je zastaralý, stejně jako

nabídky dodavatelů. Úřad k této argumentaci zadavatele podotýká, že je sice obecně známo, že k

nějakému vývoji v oblasti IT přirozeně asi dochází, ale zadavatel svoji velmi obecnou proklamaci nijak

nevztáhl k IS DAV II, tedy jak by změny na trhu v oblasti vývoje informačních systémů konkrétně

zasáhly do vývoje IS DAV II (v rozhodnutí o zrušení by tedy muselo být kupříkladu uvedeno, v čem se

vývoj a pokrok v oblasti ICT dotkl předmětu veřejné zakázky tak, že jej není možno realizovat). (…)

Pokud zadavatel tvrdí, že po technické stránce má IS DAV II zastaralou koncepci, a tedy i plnění v

duchu této koncepce bude nutně zastaralé, je třeba, aby tyto svoje úvahy blíže vysvětlil či doložil, tj. co v

zadávacích podmínkách či funkčních a technických požadavcích zastaralo. Rovněž tento důvod pro

zrušení zadávacího řízení shledal Úřad jako nepřezkoumatelný v tom smyslu, zda skutečně

nastal či nikoliv. (…)(…) že je schopen nyní uspokojit svoje potřeby jiným, ekonomicky

výhodnějším a inovativnějším způsobem, tedy má možnost za obdobnou cenu pořídit lepší,

modernější a spolehlivější informační systém. Zde zadavatel opět velmi stručně tvrdí něco, co nijak

nedokládá. Úřad k tomu může pouze uvést, že o obdobné ceně „lepšího, modernějšího a

spolehlivějšího“ informačního systému lze v současném okamžiku spekulovat, neboť domněnka

zadavatele o pořízení lepšího systému za obdobnou cenu není ničím podepřena. Ekonomickým

důvodem pro zrušení zadávacího řízení by byla např. situace, kdy by podané nabídky byly výrazně

dražší, než zadavatel předpokládal či že by zadavatel nedostal finanční prostředky na realizaci veřejné

zakázky (viz příklady uváděné v důvodové zprávě k zákonu). (…) Úřad je toho názoru, že časové

vymezení vzniku důvodů hodných zvláštního zřetele mělo být v rozhodnutí o zrušení aspoň rámcově

uvedeno, neboť změny v koncepci IS tvrzené zadavatelem jsou zajisté svázány s určitým

konkrétním obdobím, kdy ke změně došlo, tj. kdy nová koncepce vznikla. Zadavatel měl při délce

zadávacího řízení (cca 5 let) specifikovat dobu, s níž spojuje změny v koncepci informačních systémů,

neboť toto období mu musí být známo, pokud těmito změnami sám argumentuje. Neobstojí ani

argument zadavatele, že přesný okamžik vzniku důvodů pro zrušení zadávacího řízení je irelevantní,

postačí, že k tomu došlo v průběhu zadávacího řízení. (…) že po něm nelze spravedlivě požadovat,

aby v zadávacím řízení pokračoval. Odůvodňuje to tím, že by došlo k nehospodárnému nakládání s

veřejnými prostředky, resp. že by se dopustil porušení povinností vyplývajících z jiných právních

předpisů (zásady 3E). Úřad zdůrazňuje, že v žádném případě nezpochybňuje povinnost

zadavatele postupovat hospodárně. Úřad pouze k tomu připomíná, že zadavatel je současně povinen

rovněž zohlednit právní jistotu dodavatelů účastnících se zadávacího řízení, přičemž zásada

hospodárnosti nemá aplikační přednost před v zákoně výslovně uvedenými ustanoveními.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18845.html

 

Potvrzeno R0018/2023/VZ

PM: 12. 4. 2023

ÚOHS S0331/2022/VZ § 46 odst. 2 ZZVZ Absenci dokladů v nabídce navrhovatele přitom nelze považovat za pouhou formální vadu jeho

nabídky, neboť ve smyslu § 103 odst. 1 písm. a) zákona se jednalo o dokumenty, které zadavatel

potřeboval k ověření údajů nezbytných k hodnocení nabídek podle § 114 zákona, a bez nichž by nebylo

možné obdobné stavby, na nichž působil vedoucí TDS v požadované funkci zahrnout do hodnocení.

Nicméně tyto chybějící doklady měly pouze osvědčit skutečnost, že hodnocená osoba vykonávala na

příslušných stavbách funkci TDS a v žádném případě ze zadávací dokumentace neplyne, že by

tyto doklady měly být předmětem kritéria hodnocení. Jelikož tyto doklady toliko osvědčovaly,

že hodnocená osoba vykonávala na realizovaných obdobných stavbách (jejichž seznam navrhovatel

uvedl ve Formuláři pro hodnocení nabídek včetně všech nadepsaných doplňkových informací – viz

bod 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí) funkci TDS, v případě následného doložení těchto dokladů na

základě výzvy zadavatele podle § 46 odst. 1 zákona by nedošlo ke změně ani doplnění údajů

rozhodných pro hodnocení nabídek. (…) Úřad tedy konstatuje, že v případě dodatečného předložení

předmětných dokladů by se nejednalo o změnu nabídky ani doplnění hodnocených parametrů, ale

toliko o vyjasnění informací, které byly předloženy jako součást nabídky a zadavatel tak v této

souvislosti byl oprávněn přistoupit k objasnění nabídky navrhovatele dle § 46 odst. 1 zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18856.html

 

Potvrzeno R0024/2023/VZ

PM: 12. 4. 2023

ÚOHS S0331/2022/VZ § 46 ZZVZ Obecně tedy platí, že pokud se zadavatel rozhodne využít institut výzvy k objasnění nabídky u jednoho

účastníka zadávacího řízení, může mu tak v souladu se zásadou rovného zacházení vzniknout povinnost

přistoupit k výzvě k objasnění nabídky i u dalších účastníků. V otázce, kdy může zadavateli takováto

povinnost vzniknout, je pak klíčové posouzení srovnatelnosti postavení účastníka, kterého

zadavatel již vyzval k objasnění nabídky a postavení ostatních účastníků. Tento závěr Úřad učinil v

souladu se závěry Krajského soudu v Brně, který ve svém rozsudku č. j. 31 Af 83/2020-80 ze dne 23. 11.

2021 uvedl, že „[k]líčové je (…) posouzení srovnatelnosti postavení vybraného dodavatele

(kterého zadavatel vyzval k objasnění nabídky) a postavení žalobce (kterého zadavatel nevyzval k

odstranění nabídky)“. (…) V návaznosti na právě uvedené Úřad (v souladu se závazným právním

názorem předsedy Úřadu obsaženým v druhostupňovém rozhodnutí) konstatuje, že v

šetřeném případě je na nedostatečné, resp. chybějící doklady v nabídkách navrhovatele a

vybraného dodavatele třeba nahlížet jako na vady, které se vyskytly v rozdílných fázích zadávacího

řízení. (…) Vady v nabídkách vybraného dodavatele a navrhovatele tedy měly rozdílnou povahu, neboť

se týkaly dokladů, jejichž účel byl různý, a proto zadavatel mohl vůči nim zvolit rozdílný postup z

hlediska aplikace § 46 odst. 1 zákona. Ani z pohledu rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af

66/2014-40 ze dne 2. 6. 2016 (či rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0196/2014/VZ-

33120/2017/322/DJa ze dne 10. 11. 2017) se přitom nejednalo o vady obdobného charakteru, neboť s

nimi nebyly spojeny totožné důsledky. Vada nabídky vybraného dodavatele (pokud by ji

neobjasnil) by měla na za následek jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení pro neprokázání části

technické kvalifikace, zatímco vada nabídky navrhovatele měla za následek jeho znevýhodnění

při hodnocení nabídek, když zadavatel při hodnocení jeho nabídky z důvodu chybějících

dokladů nezohlednil jím deklarované zkušenosti vedoucího týmu TDS.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18856.html

 

Potvrzeno R0024/2023/VZ

PM: 12. 4. 2023

ÚOHS R0025/2023/VZ § 36 odst. 1 ZZVZ Lze tedy uzavřít, že pokud zadavatel přesvědčivě odůvodní potřebu dodání licencí nových a prokáže,

z jakého důvodu nelze jeho potřebu naplnit licencemi druhotnými, které jsou z hlediska

technického shodným produktem, či z jakého důvodu požaduje poskytnutí licencí spolu s dalšími

službami, nebude se jednat o nepřiměřený požadavek, tj. požadavek v rozporu se zákonem.

Důvodnost takových požadavků však doposud nebyla předmětem ani jednoho z uvedených

rozhodnutí Úřadu.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18848.html

 

PM: 17. 4. 2023
ÚOHS R0025/2023/VZ § 241 odst. 2 písm. c) ZZVZ V posuzované věci navrhovatel napadá postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého

rozsahu mimo zadávací řízení a tvrdí, že zakázka měla být zadána v zadávacím řízení. Pokud je

navrhovatel o nesprávném postupu zadavatele mimo zadávací řízení přesvědčen a zároveň mu

hrozí v důsledku tohoto postupu újma a smlouva na veřejnou zakázku dosud nebyla uzavřena, je nutné

nejdříve zadavateli podat námitky dle § 241 odst. 2 písm. c) zákona, čímž se vůči zadavateli aktivuje

zákaz uzavřít smlouvu dle § 246 odst. 1 písm. b) zákona. Až po vyřízení námitek ze strany zadavatele

(nebo při fikci jejich odmítnutí dle § 245 odst. 5 zákona) lze podat v zákonné lhůtě návrh k Úřadu

dle § 250 zákona. Bez předchozího podání námitek musí být řízení o návrhu bez dalšího zastaveno dle §

257 písm. h) zákona, pokud se nejedná o návrh na uložení zákazu plnění smlouvy dle § 254 zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18848.html

 

PM: 17. 4. 2023
ÚOHS S0101/2023/VZ § 79 odst. 2 písm. c) a d) ZZVZ Z uvedeného je tedy zřejmé, že pozici stavbyvedoucího může podle autorizačního zákona

vykonávat autorizovaný inženýr i autorizovaný technik, tedy osoba se středoškolským vzděláním.

Úřad konstatuje, že zadavatel je tedy obecně oprávněn stanovit požadavek na dosažené vzdělání i

nad rámec minimální požadované úrovně stanovené zvláštními právními předpisy (zde

autorizační zákon), avšak pouze v případě, že požadavek zadavatele odpovídá předmětu veřejné

zakázky co do rozsahu a složitosti, ale rovněž je objektivně odůvodněn konkrétní potřebou

zadavatele. (…) Úřad si je vědom toho, že nelze na zadavatele klást nelogické a přehnané požadavky

stran toho, aby každou stanovenou podmínku zadávací dokumentace vyčerpávajícím způsobem

obhajoval, nicméně zadavatel je povinen předložit natolik přesvědčivé zdůvodnění konkrétní zadávací

podmínky, aby s ohledem na její charakter bylo možno konstatovat, že případné omezení

hospodářské soutěže je v daném případě na místě. (…) Úřad si umí představit situaci, kdy by byl např.

v rámci předmětu veřejné zakázky aplikován zcela nový technologický postup atp., zadavatel však

ničeho takového neuvedl, a úlohou Úřadu není, aby toto odůvodnění za zadavatele dotvářel.

Odůvodnění zadavatele v této souvislosti tak zůstalo v rovině pouhého obecného konstatování.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18850.html

 

PM: 18. 4. 2023
ÚOHS R0038/2023/VZ § 53 odst. 4 ZZVZ S ohledem na výše uvedené, lze konstatovat, že bod 6.1 zadávacích podmínek je tak „speciálním“ k

ustanovení § 75 zákona, přičemž ve zjednodušeném podlimitním není zadavatel vázán § 75 zákona.

Zadavatel si tak může sám v zadávacích podmínkách upravit, co bude dokladem

prokazujícím splnění základní způsobilosti, přičemž v předmětné věci zadavatel vymezil, že tímto

dokladem bude právě samo čestné prohlášení. (…) Zadavatel tedy stanovil, že bude považovat za

originál dokladu čestné prohlášení, nikoliv konkrétní doklady dle § 75 zákona. (…) Ustanovení

§ 122 odst. 3 zákona tak nemuselo být v nyní šetřené věci obviněným vůbec aplikováno.

Vzhledem ke skutečnosti, že ustanovení § 122 odst. 3 zákona představuje u zjednodušeného

podlimitního řízení dobrovolný institut, nemohl obviněný porušit zákon tak, jak konstatoval Úřad v

odůvodnění napadeného rozhodnutí. (…) Doklady dle § 75 zákona nemusel obviněný požadovat po

vybraném dodavateli ani před uzavřením smlouvy. Jako doklad k prokázání základní způsobilosti bylo

v zadávací dokumentaci stanoveno čestné prohlášení. Toto prohlášení je tak v předmětné věci

originálním dokladem prokazujícím splnění sporné části kvalifikace. Tudíž vybraný dodavatel prokázal

kvalifikaci v souladu se zadávacími podmínkami.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18872.html

 

PM: 20. 4. 2023
S0120/2023/VZ § 63 odst. 3 písm. c) ZZVZ Pokud jde o posouzení otázky, zda výlučnost dodavatele STAPRO s.r.o. nevytvořil sám obviněný

svým neobezřetným jednáním, Úřad primárně s odkazem na rozhodovací praxi a judikaturu

správních soudů vážících se k dané otázce konstatuje, že obviněný měl v době zadávání

původní veřejné zakázky postupovat tak, aby se vyhnul uzamčení vítězným dodavatelem (tzv. stavu

vendor lock-in). K právě uvedenému Úřad dodává, že si obviněný totiž s ohledem na předmět plnění

smlouvy č. MiK 090496 (mj. dodávka technického a programového vybavení nemocničního

informačního systému) musel být vědom, že vznikne-li v budoucnu potřeba servisních a dalších

supervizních služeb nemocničního informačního systému (které jsou  u IT programového vybavení

více než pravděpodobné, zejm. pokud je užívání daného systému plánováno na delší období), bude k

jejich provedení oprávněn pouze dodavatel STAPRO s.r.o., který byl výhradním vlastníkem a

vykonavatelem autorských práv k předmětnému informačnímu systému a s nimi spojeného know-

how provádět údržbu a optimalizaci daného systému. Jinými slovy, obviněný mohl již při

uzavření původní smlouvy č. MiK 090496 ze dne 18. 4. 1996 zcela jistě předpokládat potřebu

následné péče o předmětný informační systém. Obviněný přitom mohl požadovat např. poskytnutí

zdrojových kódů a dokumentace nebo usilovat o oprávnění k zásahům třetích osob do poptávaného

plnění (a to i při zajištění rozšíření nemocničního systému dalšími smlouvami s dodavatelem

STAPRO s.r.o.). Takto důsledný však obviněný nebyl, když naopak svým jednáním vytvořil takovou

situaci, ve které nebylo možné zadávat následné veřejné zakázky na údržbu předmětného

informačního systému v rámci otevřené soutěže. V šetřeném případě je dle názoru Úřadu dále třeba

zohlednit i časové hledisko, neboť obviněný nemocniční informační systém pořídil již v roce

1996, přičemž služby supervizní péče o předmětný nemocniční informační systém obviněný pořizoval

od roku 2003 (viz body 42. a 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a mohl tak s ohledem na délku doby, po

kterou výše specifikované plnění pořizoval, potřebu dalšího navazujícího plnění předvídat. V této

souvislosti Úřad konstatuje, že obviněný měl při svém postupu zvažovat, jak se vyvázat ze stavu

exkluzivity dodavatele STAPRO s.r.o. a tomu měl přizpůsobit svůj další postup při zajišťování

poptávaného plnění, tedy např. smluvní, příp. licenční ujednání, což však obviněný neučinil.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18871.html

 

PM: 22. 4. 2023
R0023/2023/VZ § 167 odst.

1 ZZVZ

§ 53 odst.

4 ZZVZ

Již v rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0060/2021/VZ č. j. ÚOHS-12706/2021/162/HSc,

HBa ze dne 28. 6. 2021 (viz jeho bod 320) bylo konstatováno, že je z jazykového výkladu

ustanovení § 167 odst. 1 zákona zřejmé, že se zadavatelům povoluje stanovit jakákoliv kritéria

kvalifikace, pokud dodrží stanovená pravidla. Pokud by taková možnost měla být korigována

dalšími omezeními (mimo výslovné odkazy na ustanovení § 76, a § 81 až 88 zákona), byla by tato

omezení v předmětném odstavci jistě uvedena. Lze tedy v plném rozsahu souhlasit se závěrem, že

pokud je dovoleno zadavateli stanovit jiné, zcela nové kritérium kvalifikace, musí mu být logicky

umožněno i modifikovat kritérium stávající, v daném případě kritérium ekonomické kvalifikace.

Zadavatel tedy vytváří fakticky vlastní kvalifikační kritérium, pro které pouze používá zákonnou

úpravu jako východisko (zde ekonomickou kvalifikaci se základem v § 78 zákona). Je však zcela

nepodstatné, zda zadavatel modifikuje zákonné pravidlo svou úpravou nebo naopak vlastní pravidlo

popisuje pomocí odkazu na zákonnou úpravu, neboť obě možnosti odpovídají dikci ustanovení § 167

odst. 1 zákona. Při vytváření vlastního či modifikovaného pravidla je však sektorový

zadavatel vždy vázán ustanovením § 6 zákona, zejména zásadou přiměřenosti a zákazu

diskriminace.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18867.html

 

PM: 24. 4. 2023
S0211/2023/VZ § 18 odst.

2 ZZVZ

V šetřeném případě je zřejmé, že zadavatelovým cílem a záměrem obou dílčích veřejných zakázek

bylo pořídit v rámci obnovy vozového parku za stávající vozidla nová vozidla, konkrétně osobní

automobily pro potřeby přepravy managementu společnosti, přičemž této potřeby by nebylo možno

zcela dosáhnout, pakliže by nedošlo k realizaci obou veřejných zakázek a nákupu obou osobních

automobilů. Společný záměr lze jednoznačně dovodit z vyjádření samotného zadavatele, který ve

vyjádření k podnětu uvádí, že vycházel „(…) z plánu investic, který stanovil pořízení dvou manažerských

vozidel (…)“ a tyto nebyly pořizovány současně, neboť „[s]outěžením obou nákupů by se zadavatel

vystavil riziku finanční újmy související s nepřidělením dotačních prostředků.“. Vzhledem k

výše uvedenému, tedy jednotnému záměru zadavatele, což potvrdil i sám obviněný, – pořízení

dvou vozidel pro potřeby managementu společnosti –Úřad konstatuje, že veřejná zakázka č. 1 a č. 2

spolu tvoří jeden funkční celek, resp. jednu veřejnou zakázku. Z uvedeného je dle Úřadu zřejmé,

že obviněný hodlal pořídit obě předmětná vozidla. K věcné souvislosti Úřad uvádí, že (…) aby se optikou

hlediska věcné souvislosti v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť

zadavatelem úmyslně nebo neúmyslně rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti

či alespoň obdobnosti. V obou veřejných zakázkách představoval předmět plnění pořízení osobního

automobilu a s ním spojené provádění provozních a záručních servisních prací. (…) Krajský soud v Brně

ve svém rozsudku 29 Af 50/2015-53 ze dne 27. 2. 2018 konstatoval, že „[k] závěru o existenci věcné

souvislosti plnění postačí, že plnění byla charakteru obdobného. Za srovnatelná plnění lze považovat

taková plnění, u kterých po vzájemném srovnání shod a rozdílů převažují vzájemné shodné znaky

(…).“ Z uvedeného je zřejmé, že pro naplnění podmínky věcné souvislosti není nezbytné poptávat

zcela totožné plnění, jak se zřejmě domnívá obviněný. (…) K argumentaci obviněného, že k

uzavření smluv č. 1 a č. 2 docházelo v různých letech, a realizace zadávacích řízení vychází z

účetního (tj. v případě obviněného kalendářního) roku Úřad uvádí, že účetní období může být

indikátorem časové souvislosti, nicméně skutečnost, že v posuzované věci obviněný uzavřel

dvě smlouvy v různých účetních obdobích, není vždy zcela relevantní. K tomu srov. např.

rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 13. 8. 2019 č. j. ÚOHS-R0103/2019/VZ-22346/2019/323/PBl:

„Časová souvislost může v určitých případech činit i několik let, zejména pokud bude prokázáno, že

zadavatel již v okamžiku zahájení první veřejné zakázky věděl či alespoň mohl důvodně

předpokládat, že bude následně zadávat plnění (veřejnou zakázku), které s první veřejnou zakázkou

tvoří jeden funkční celek.“.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18868.html

 

PM: 27. 4. 2023
S0221/2023/VZ § 15 odst. 3 a 4 ZZVZ Co se týče tvrzení obviněného, že „[s]polečný slovník pro veřejné zakázky (CPV) uvádí výkopové

práce na archeologických nalezištích pod kódem 45112450-4 v kategorii stavebních prací, z toho

vycházíme při určení charakteru zakázky“ (viz bod 84. odůvodnění tohoto příkazu), Úřad konstatuje,

že dává obviněnému za pravdu v tomu, že společný slovník pro veřejné zakázky obsahuje pod

stavebními pracemi předmětný CPV kód „45112450-4 Výkopové práce na archeologických

nalezištích“, nicméně pod tímto si lze dle Úřadu představit zejm. právě práce skrývkové, jež však

nejsou předmětem plnění plynoucím ze smlouvy o dílo, nikoliv vlastní odborné archeologické služby

spočívající mj. v samotném odkryvu archeologických situací a nálezů a zpracování

příslušné dokumentace, jež jsou dle Úřadu naopak podřaditelné pod CPV kód „71351914-3

Archeologické služby“ definující veřejné zakázky na služby. Nadto je třeba zopakovat, že i kdyby byly

součástí plnění dle smlouvy o dílo i některé (výkopové) stavební práce spadající pod

zadavatelem uvedený CPV kód, pak tato skutečnost i tak nemůže ovlivnit určení hlavního předmětu

veřejné zakázky, neboť základním účelem této zakázky je zjevně poskytnutí odborných

archeologických služeb při provádění záchranného archeologického výzkumu.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18893.html

 

PM: 28. 4. 2023
R0031/2023/VZ § 131 ZZVZ Lze tedy uzavřít, že pokud zadavatelé v případě rámcových dohod uvedou předpokládanou hodnotu

veřejné zakázky (aniž by současně uvedli i hodnotu maximální, kterou samozřejmě uvést mohou a lze

takový postup více než doporučit), lze takovou hodnotu považovat právě za limit potřebný pro

naplnění zásady transparentnosti zadávacího řízení s ohledem na jistotu případných uchazečů ve

smyslu uvedených rozsudků Soudního dvora EU. Jelikož se však jedná o hodnotu předpokládanou a

současně s ohledem na charakter rámcových dohod (viz bod 24 tohoto rozhodnutí shora) lze připustit,

že tato hodnota může být i překročena, a to buď nevýrazně ve smyslu rozsudku EPIC, nebo v

mantinelech nepodstatných změn smlouvy. V opačném případě se vystavují nebezpečí postihu ze

strany Úřadu. V případě vybočení z popsaných limitů je pak nutno považovat rámcovou dohodu za

neúčinnou ve smyslu důvodů rozsudku Simonsen, čehož se mohou dovolat jak strany rámcové dohody,

tak třetí osoby za splnění ostatních zákonných podmínek. Pokud, či až se závěry uvedené v

citovaných rozsudcích Soudního dvora EU odrazí ve znění směrnic nebo zákona, pak bude samozřejmě

bez dalšího nutno vycházet z konkrétně stanovené povinnosti vůči zadavatelům.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18878.html

 

PM: 28. 4. 2023
ÚOHS R0030/2023/VZ § 222 odst. 4 ZZVZ Z povahy věci se tedy nemohlo jednat o takové prodloužení nájemních smluv, které by zároveň nemělo vliv

na celkový rozsah poskytovaných služeb ze strany nájemců, tedy na celkový rozsah původního závazku.

Celkový rozsah těchto služeb je totiž přímo navázán na dobu trvání nájemních smluv. …

Prodloužení doby trvání smlouvy totiž ve zdejším případě přímo implikuje navýšení objemu služeb. Nejde tedy o

pouhý důsledek či akcesorickou změnu závazku plynoucí jakoby „mimochodem“ ze změny jiné,

primárně zamýšlené (změna doby trvání závazku).

 

… Není přitom relevantní, zda je navýšení objemu těchto služeb vzhledem k původnímu závazku

primární nebo sekundární (akcesorické), jak dovozuje Úřad v napadeném rozhodnutí, neboť takový výklad § 222 odst. 4 zákona jde již

nad rámec tohoto ustanovení. Jinými slovy, takovou podmínku dotčené ustanovení zákona pro aplikaci dané

výjimky nedefinuje …

 

Jak uvedl Úřad i předseda Úřadu shora, v případě změny závazku de minimis je podstatné pouze to, zda je

hodnota změny dle § 222 odst. 4 vyjádřitelná v penězích, neboť toto ustanovení definuje přípustnou

změnu závazku pouze pomocí objektivně matematicky vyjádřitelných hodnot, nikoli dalších

věcných podmínek. Jinou než finanční hodnotu by totiž nebylo možné porovnat se zákonem

stanoveným limitem pro nadlimitní veřejné zakázky. Ačkoli tedy změna nájemních smluv spočívala v

prodloužení délky těchto nájemních smluv, nemůže být pochyb o tom, že se jedná o změnu, jejíž hodnota je

současně vyčíslitelná v penězích právě proto, že jejím důsledkem je i změna rozsahu poskytovaných služeb.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18886.html

PM: 5. 5. 2023
ÚOHS S0229/2023/VZ § 219 odst. 1 ZZVZ … Nad rámec toho Úřad uvádí, že pokud by zadavatel nepostupoval podle výjimky upravené v § 219 odst.

1 písm. d) zákona a uveřejňoval by dodatky k uzavřené smlouvě na svém profilu, měl by v takovém případě s

ohledem na znění ustanovení § 219 odst. 1 zákona povinnost uveřejnit na profilu jak smlouvu uzavřenou na

veřejnou zakázku, tak všechny její změny a dodatky. K tomu Úřad dodává, že smyslem právní úpravy

výjimky podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona je zamezit duplicitnímu uveřejňování dokumentů jak na

profilu zadavatele, tak v registru smluv, přičemž pokud by zadavatel nebyl povinen v režimu zákona o

registru smluv uveřejňovat všechny dodatky ke smlouvě (jako je tomu v případě uveřejňování v režimu zákona

o zadávání veřejných zakázek, kde je tato povinnost výslovně stanovena) a využil by výjimku podle § 219 odst. 1

písm. d) zákona, mohlo by dojít k situaci, že některé dodatky ke smlouvě by nebyly uveřejněny vůbec a

zadavatel by v takovém případě nepostupoval nezákonně …

 

Na základě výše uvedeného tedy Úřad shrnuje, že obviněný uveřejnil výše uvedený dodatek ke smlouvě o dílo na

veřejnou zakázku ve lhůtě podle zákona o registru smluv pouze v částečném znění, neboť společně s

ním neuveřejnil jeho přílohy v podobě jednotlivých změnových listů. Úřad na tomto místě opakovaně akcentuje,

že zadavatel je povinen uveřejňovat dodatky k uzavřené smlouvě v úplném znění, tedy včetně všech

příloh, které jsou jeho nedílnou součástí. …

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18888.html

PM: 6. 5. 2023
ÚOHS S0598/2022/VZ § 99 ZZVZ

§ 242 odst. 5 ZZVZ

Úřad má dále za to, že úkon provedený v rámci elektronického nástroje nutně nesplývá s

vyhotovením a uveřejněním příslušného dokumentu. … O jednotlivých úkonech zadavatele

(ale i ostatních účastníků zadávacího řízení) provedených v elektronickém nástroji tak existuje podrobná

evidence včetně uvedení času provedení úkonu s přesností na sekundy. Je tak plně ověřitelné, kdo a

kdy provedl v elektronickém nástroji příslušný úkon. Za této situace tak lze konstatovat, že k platnému právnímu

jednání zadavatele prostřednictvím elektronického nástroje není třeba podpisu oprávněné osoby a právní

účinky jednání zadavatele nastávají již samotnou změnou údajů v elektronickém nástroji (v případě

změny údajů, které elektronický nástroj měnit umožňuje). Následné písemné odůvodnění úkonu

zadavatele prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 pak slouží k zajištění transparentnosti jednání

zadavatele. Úřad tedy v kontextu právě uvedeného přisvědčuje tezi zadavatele o toliko deklaratorní

povaze tohoto dokumentu.

… Zákon ale nespecifikuje konkrétní časový limit uveřejnění či oznámení změny po tom, co tuto změnu

zadavatel učiní, přičemž ani neříká, že by v případě neuveřejnění na všech místech ve lhůtě pro podání nabídek

měla být změna zadávací podmínky nezákonná. Na tento postup je proto vždy nutné nahlížet s ohledem na

zásady zadávání veřejných zakázek podle § 6 zákona. Zde především s ohledem na zásady přiměřenosti a

transparentnosti.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18896.html

PM: 15. 5. 2023
ÚOHS S0593/2022/VZ § 19 odst. 1 ZZVZ Obviněný si tedy vzhledem k zavedení uvedené tradice mohl být vědom toho, že v rámci v Olomouci konaných

koncertních akcí „Dnů Olomouckého kraje“ bude v určité obdobné formě tyto služby poptávat, byť nemusel

znát dopředu jejich přesný rozsah a obsahovou náplň, event. byť by i mohl následně přijmout na základě

konkrétní aktuální situace rozhodnutí, že k jejich pořádání nepřistoupí (např. finanční důvody),

resp. mohla nastat i okolnost nezávislá na jeho vůli, která mu ve výsledku pořádání „Dnů

Olomouckého kraje“ znemožní (nouzový stav).

Úřad tedy dochází k závěru, že služby organizačního zajištění koncertních akcí (open air koncert a rocková

párty) pořádaných v rámci tradičních oslav „Dnů Olomouckého kraje“ v Olomouci lze považovat za plnění

stejného druhu, přičemž vzhledem k opakující se tradici každoročních oslav „Dnů Olomouckého kraje“ v

obdobném formátu není dán prostor pro úvahy o věcné ojedinělosti, a tudíž nepředvídatelnosti či nárazovosti

daného plnění, … S ohledem na uvedené má Úřad za jednoznačné, že v případě pořizování uvedených

služeb organizačního zajištění kulturních akcí v rámci „Dnů Olomouckého kraje“ jde o veřejné

zakázky pravidelné povahy, v jejichž případě obviněný mohl předvídat potřebu pořízení jejich předmětu.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18907.html

PM: 22. 5. 2023
ÚOHS S0046/2023/VZ § 46 odst. 1 ZZVZ

§ 76 odst. 1, 3, 4 ZZVZ

Na druhé straně odpovědnost za správnost a úplnost nabídky bezesporu nese dodavatel (účastník

zadávacího řízení), jenž se nemůže spoléhat na to, že zadavatel bude postupovat podle § 46 zákona. Není

povinností zadavatele vyzvat dodavatele k objasnění či doplnění nabídky; dodavatelé mají zadavateli

již v nabídce předkládat věrohodné a úplné údaje a doklady k prokázání splnění zadávacích podmínek.

Úřad v souvislosti s výše uvedeným konstatuje, že institut obnovení způsobilosti míří na výše nastíněné

situace, kdy dodavatel nesplňuje dotčenou způsobilost (tedy ji nemůže doložit), a má dodavateli sloužit k

prokázání přijetí nápravných opatření, v jejichž důsledku obnoví svoji důvěryhodnost a spolehlivost do

té míry, že dojde k zániku důvodu pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení právě pro původní nesplnění dotčené

způsobilosti. V šetřeném případě je však úmyslem navrhovatele zhojit opomenutí povinnosti doložit doklad

o splnění celou dobu existující základní způsobilosti svého poddodavatele, kterou podle bodů 4.

a 5.4.1. zadávací dokumentace měl navrhovatel splnit již v době podání nabídky, příp. alespoň v návaznosti

na výzvu zadavatele učiněnou dle § 46 zákona, kdy navrhovatel objektivně měl celou dobu možnost tento doklad

předložit, nicméně tak neučinil. Úřad v tomto kontextu uvádí, že institut obnovení způsobilosti účastníka nemá

sloužit ke zhojení laxnosti navrhovatele (předložit daný doklad), tím spíše v šetřeném případě, kdy byl

navrhovatel zadavatelem vyzván k objasnění a doplnění nabídky a měl tedy dostatečný prostor svoji nabídku

řádně doplnit, nicméně tak neučinil. …

… Opačný výklad … by vedl k absurdní situaci, ve které by byl výrazně oslaben význam lhůty pro

podání nabídky a potlačen význam institutu objasnění a doplnění údajů postupem podle § 46 zákona, který

ponechává na vůli zadavatele posoudit, zda v situaci, kdy nabídka účastníka zcela neodpovídá

zadávacím podmínkám, účastníka ze zadávacího řízení vyloučí, nebo zda přistoupí k objasňování a doplňování

údajů z nabídky dodavatele (viz bod 84. až 88. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž důsledkem by

byla značně ztížená možnost zadavatele ukončit zadávací řízení, resp. nejistota a nejasnost zadavatele i

ostatních účastníků zadávacího řízení ohledně dalšího možného vývoje zadávacího řízení. Současně by

docházelo k nepřiměřenému přenášení odpovědnosti za správnost a úplnost nabídky z dodavatele na

zadavatele …

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18916.html

PM: 24. 5. 2023
ÚOHS S0190/2023/VZ § 105 odst. 2 ZZVZ Má-li tedy zadavateli poskytnout prokazování technické kvalifikace určitou jistotu, že bude veřejná

zakázka plněna řádně, včas a dostatečně odborně, musí být prokázána způsobilost ve vztahu

právě k tomu, kdo ji (nebo její vymezenou část) bude fakticky plnit. Účel prokazování kvalifikace by nebyl

naplněn, pokud by dodavatel prokazoval určitou část veřejné zakázky za použití referenční zakázky,

při které nezískal potřebnou zkušenost s faktickým plněním dané činnosti, ale získal ji poddodavatel,

který by se však nemohl fakticky účastnit plnění zadávané veřejné zakázky. …

 

… Bylo by totiž proti smyslu kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ, aby dodavatel

prokázal svoji schopnost realizovat určité stavební práce referencí na stavební práce, které realizoval

poddodavatel, když následně – z důvodu výhrady stanovené zadavatelem podle § 105 odst. 2 ZZVZ

– žádného poddodavatele k plnění předmětných stavebních prací využít nemůže.“[4] Současně je pak

nezbytné, aby případný závěr zadavatele o prokázání technické kvalifikace vybraným dodavatelem

byl postaven najisto a opřen o dokumenty, které takovou skutečnost řádně prokazují, aby byl zadavatel v

případě přezkumu jeho postupu Úřadem připraven tyto své závěry obhájit.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18911.html

PM: 24. 5. 2023
ÚOHS S0169/2023/VZ § 46 odst. 1 ZZVZ V určitých situacích však může zadavateli vzniknout povinnost učinit výzvu dle § 46 odst. 1 zákona.  Tato

povinnost nastává zejména v situaci, kdy si zadavatel bez využití tohoto institutu nemůže učinit jasnou

představu o tom, zda dodavatel zadávací podmínky splňuje, či nikoliv…

 

Dle Úřadu tak zadavatel v případě, kdy nemá z předložené nabídky postaveno najisto, zda nabídka

zadávací podmínky splňuje, či nikoliv, a zda tedy jsou dány důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího

řízení, musí získat jednoznačný podklad pro posouzení této skutečnosti, a je tedy v takovém

případě s odkazem na výše uvedené povinen využít institut výzvy dle § 46 odst. 1 zákona.

 

… Dle názoru Úřadu tak měly velmi specifické skutkové okolnosti nyní šetřeného případu přivést zadavatele

k závěru, že se jedná o nejasnost v nabídce navrhovatele, kterou je třeba postupem dle § 46 odst. 1 zákona

vyjasnit a nelze bez provedení tohoto postupu ihned bez dalšího přistoupit k vyloučení navrhovatele.

 

… Bez toho, aby si nechal danou nejasnost vysvětlit, nemohl mít zadavatel jistotu v tom, že

navrhovatel skutečně nabídl zadavateli za jím poptávaný předmět veřejné zakázky dvě různé nabídkové

ceny a že je tedy dán důvod pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Dle Úřadu by rozpor v předložené

nabídkové ceně reálně nastal až v případě, kdy by navrhovatel v rámci objasnění nabídky sdělil, že na

nabídkové ceně uvedené v soupisu prací ve formátu Microsoft Excel trvá (a fakticky by tedy existoval rozpor

mezi údajem o nabídkové ceně uvedené ve Smlouvě o dílo a v soupisu prací).

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18915.html

PM: 27. 5. 2023
ÚOHS R0037/2023/VZ § 83 ZZVZ Obecně lze souhlasit s Úřadem v tom, že zadavatel (asi je míněn dodavatel pozn. MMR) je oprávněn

prokázat splnění kvalifikace vlastními kapacitami i prostřednictvím poddodavatelů, a to i v plném

rozsahu. Nelze ale shledat, že by se technická kvalifikace mohla rovnat veškerým pracím na

veřejné zakázce. Technická kvalifikace (zde konkrétně reference) vždy pokrývá jistou odbornou

část plnění, pokud je nutné ověřit, že je dodavatel způsobilý danou část plnit a poté i realizovat v

rámci veřejné zakázky. Příkladem může být například realizace silnice, v rámci které bude

nutné postavit tunel či most. Právě tyto stavby mohou vyžadovat větší odbornost, proto ji

zadavatel ověřuje. Zadavatel tedy technickou kvalifikaci nestanovuje k ověření zkušeností s

veškerými pracemi na veřejné zakázce, ale pouze s těmi, které dle jeho úvahy ověření vyžadují.

Zadavatel rovněž může připustit, aby takové zkušenosti byly prokázány prostřednictvím

poddodavatele. Z povahy věci je totiž podle mého názoru patrné, že mezi rozsahem činností, které

odpovídají technické kvalifikaci, a skutečným plněním veřejné zakázky prakticky vždy zůstává

prostor pro činnosti, které technická kvalifikace pokrývat nebude (to mohou být nejrůznější práce

pod technickou kvalifikaci nespadající), a to i v případě, že technická kvalifikace se vztahuje k

celému předmětu plnění veřejné zakázky. Tím spíše takové pravidlo platí tehdy, kdy je technickou

kvalifikací ověřována zkušenost pouze se specifickou částí plnění veřejné zakázky. Hovořit o

veškerých činnostech na veřejné zakázce bez vztahu k tomu, co bylo prokazováno v rámci technické

kvalifikace, tak podle mého názoru není správné. Považuji proto za zřejmé, že ač zní smlouva o

spolupráci v bodu II. 2 na „veškeré činnosti na veřejné zakázce“, může se závazek poddodavatele

vztahovat pouze k činnostem, ke kterým se vztahovala technická kvalifikace. Právě ta byla

prokazována prostřednictvím poddodavatele, nikoliv veškeré činnosti v rámci veřejné zakázky.

Ostatně v tomto duchu je napsán i předcházející bod II. 1 smlouvy o spolupráci, kde je uvedeno, že

se budoucí subdodavatel zavazuje k poskytnutí plnění v rozsahu poskytnuté kvalifikace.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18949.html

PM: 1. 6. 2023

 

ÚOHS R0037/2023/VZ § 83 ZZVZ K námitkám směřujícím proti významné zakázce č. 1 je v tomto směru nutné uvést, že objednatelem

první předmětné reference sice opravdu je společnost personálně propojená s vybraným

dodavatelem i poddodavatelem, v předloženém osvědčení je ale uvedena i identifikace koncového

uživatele plnění. Zadavateli tedy byla dána možnost si pravost reference ověřit, což měl Úřad ve své

argumentaci zohlednit. (…)  Reference samotná nevykazuje znaky nepravdivosti či smyšlenosti.

Stejný závěr lze učinit i ke druhé odkazované referenci. (…) Zadavatel navíc ve vyjádření k

návrhu rozkladu uvedl, že skutečně ověřil, zda plnění obou referenčních zakázek proběhlo, ve

vztahu k významné zakázce č. 2 rovněž ověřil její předmět a rozsah. V obou případech konstatoval, že

předložené reference odpovídají jeho požadavkům. Souhlasím s tím, že v případě obdobného typu

referencí je nutné, aby byl zadavatel obezřetný a pravost reference přezkoumal. To však neznamená,

že by na takové reference mělo být bez dalšího nahlíženo jako na nepravdivé, nezákonné či

nevypovídající. V případě poddodavatele a vybraného dodavatele je sice propojení zjevné,

právně se ale jedná o samostatné osoby, přičemž jedna druhé může dle aktuálně platného zákona

jako poddodavatel své reference poskytnout. Nemám za to, že by v právě řešeném případě bylo

důvodu se o pravost referencí obávat.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18949.html

PM: 1. 6. 2023

 

S0291/2023/VZ § 18 ZZVZ

§ 19 ZZVZ

K uvedenému postupu obviněného Úřad sděluje, že ustanovení § 18 zákona sice stanoví generální

pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozdělené na části, nicméně

navazující ustanovení zákona jsou v tomto ohledu zvláštními pravidly, jež mají před příslušnými

obecnými pravidly přednost. Jinými slovy, pokud jde o vzájemnou souvztažnost ustanovení § 19 a §

18 zákona, v případě zakázky pravidelné povahy ve smyslu § 19 zákona se pravidla pro určení

předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozdělené na části, tudíž ani ustanovení § 18 odst. 3 zákona

stanovující pravidlo (výjimku) pro zadání jednotlivé části veřejné zakázky nepřesahující 20 % souhrnné

předpokládané hodnoty veřejné zakázky zákona, neuplatní. Jak již Úřad uvedl výše, vzhledem k

povaze plnění pořizovaného smlouvou se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku

pravidelné povahy, jejíž předpokládaná hodnota tak musí být stanovena v souladu s § 19 zákona a

postup dle § 19 odst. 1 zákona bude mít vůči § 18 odst. 3 zákona přednost.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18932.html

 

PM: 3. 6. 2023

 

S0291/2023/VZ § 18 ZZVZ

§ 19 ZZVZ

K uvedenému postupu obviněného Úřad sděluje, že ustanovení § 18 zákona sice stanoví generální

pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozdělené na části, nicméně

navazující ustanovení zákona jsou v tomto ohledu zvláštními pravidly, jež mají před příslušnými

obecnými pravidly přednost. Jinými slovy, pokud jde o vzájemnou souvztažnost ustanovení § 19 a §

18 zákona, v případě zakázky pravidelné povahy ve smyslu § 19 zákona se pravidla pro určení

předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozdělené na části, tudíž ani ustanovení § 18 odst. 3 zákona

stanovující pravidlo (výjimku) pro zadání jednotlivé části veřejné zakázky nepřesahující 20 % souhrnné

předpokládané hodnoty veřejné zakázky zákona, neuplatní. Jak již Úřad uvedl výše, vzhledem k

povaze plnění pořizovaného smlouvou se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku

pravidelné povahy, jejíž předpokládaná hodnota tak musí být stanovena v souladu s § 19 zákona a

postup dle § 19 odst. 1 zákona bude mít vůči § 18 odst. 3 zákona přednost.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

18932.html

 

PM: 3. 6. 2023

 

S0250/2023/VZ § 119 odst. 2 ZZVZ Úřad konstatuje, že zadavatel je povinen uvést v oznámení o výběru dodavatele jen takové údaje,

které mu ukládá zákon v § 123 zákona a ve zprávě o hodnocení nabídek takové údaje, které mu ukládá

zákon v § 119 odst. 2 zákona (blíže viz předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí). V této

souvislosti Úřad dodává, že zákon však nestanoví, že by ve zprávě o hodnocení nabídek či v oznámení

o výběru dodavatele byl zadavatel povinen uvádět další dodatečné informace nad rámec zákona. Úřad

uzavírá, že dle výše uvedeného tedy zadavatel nebyl v daném případě povinen uvádět v oznámení o

výběru dodavatele ani ve zprávě o hodnocení nabídek skutečnosti nad rámec povinných

náležitostí dle zákona, např. informace týkající se obchodního označení plnění nabízeného vybraným

dodavatelem či informace o splnění či nesplnění technických parametrů (technických podmínek)

stanovených zadavatelem, jak požadoval navrhovatel.

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

19052.html

 

PM: 15. 6. 2023

Potvrzeno R0051/2023/VZ

 

S0250/2023/VZ § 39 odst. 5 ZZVZ Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí konstatoval, že v posuzovaném případě nedošlo

k zakázané změně nabídnutého předmětu plnění a v bodě 46. odůvodnění druhostupňového

rozhodnutí v této souvislosti uvedl, že „[z]adavatel totiž v zadávacích podmínkách nepožadoval, aby

součástí podaných nabídek byly vzorky plnění, a proto součástí nabídky vybraného dodavatele

neměl být (a ani nebyl) vzorek lůžka GENEO. V takovém případě nelze první předvedení vzorku

plnění vybraným dodavatelem považovat za doplnění jeho nabídky o vzorek plnění, který v ní

chyběl, a druhé předvedení vzorku za změnu nabídky (pokud by se vzorky lišily).“ Dle předsedy Úřadu mělo první předvedení vzorku plnění

společnosti PROMA REHA a jeho případná změna za účelem jeho druhého předvedení (stejně jako

předložení návodu k použití lůžka nad rámce nabídky po lhůtě pro podání nabídek a jeho

případná změna) jiný význam než doplnit a změnit podanou nabídku, a proto je nezbytné tyto úkony

zadavatele a společnosti PROMA REHA právně kvalifikovat jiným způsobem než jako změnu

nabídky ve smyslu § 46 odst. 2 zákona. (…) Tato zadávací podmínka konkretizuje a rozvádí obecné

právo zadavatelů vymezené v § 39 odst. 5 zákona ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů,

dokladů, vzorků nebo modelů, které si zadavatel může opatřovat také sám. Vzorky může zadavatel

podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek. V posuzovaném případě tak účelem

případného předvedení vzorků plnění ve smyslu čl. 3 zadávací dokumentace mělo být zejména ověření

toho, že nabídka je reálná a že v ní obsažené údaje a doklady odpovídají skutečnosti. (…) Předseda

Úřadu dále v bodě 57. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí doplnil, že „[r]ovněž

z žádného ustanovení ZZVZ či zadávacích podmínek nevyplývá, že by účastníci zadávacího

řízení byli povinni disponovat v okamžiku podání nabídky vzorkem plnění, který plně odpovídá jejich

nabídce (tzn. že by museli mít skladem minimálně jeden kus předmětného lůžka). A naopak ze

skutečnosti, že účastník zadávacího řízení případně předložil za účelem předvedení vadný vzorek

plnění, nelze automaticky dovozovat, že v době podání nabídky bezvadným vzorkem plnění vůbec

nedisponoval (např. mohlo dojít k tomu, že přivezl na předvedení vzorku plnění ‚pouze’ vadný kus či

nesprávný vzorek).“ Podpůrně lze rovněž odkázat na velice obdobnou právní úpravu § 122 odst. 3

písm. b) zákona a § 122 odst. 6 zákona, která se vztahuje pouze k vybranému dodavateli (blíže viz

body 58. a 59. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí).

 

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

19052.html

 

 

PM: 15. 6. 2023

Potvrzeno R0051/2023/VZ

 

S0321/2022/VZ § 89 ZZVZ Pod každou z tabulek s odkazy na konkrétní výrobky nebo výrobce je poznámka „Požadujeme

dodávku (…) ks kompletních kol odpovídajících kvalitě výše uvedených komponentů nebo kvalitě

vyšší.“ Pokud popis jednotlivých komponent kola neobsahuje technické parametry, které jsou

obviněným požadovány, tak nelze objektivně určit jaký komponent je kvality stejné nebo vyšší. I když

jsou tedy dodavatelé odborníci na závodní kola, je otázkou, zda jiný komponent dodaný dodavatelem

jako komponent v kvalitě stejné nebo vyšší takovým skutečně je nebo se jedná jen o subjektivní dojem

dodavatele, resp. rovněž obviněného, který může tento komponent považovat za kvalitativně

odpovídající nebo lepší nebo naopak horší, a to na základě svých subjektivních zkušeností, zvyklostí a

podobně. Pokud má dodavatel objektivně hodnotit, zda je schopen dodat jiné komponenty v

požadované kvalitě, měl by vycházet z technických parametrů komponentů, které však ve specifikaci u

příloh 1a) až 1j) ZD 1, u příloh 1a) až 1d), 1f) a 1g) ZD 2 a u příloh 1a) až 1f) ZD 3 nejsou uvedeny a

technických parametrů komponentů představujících možnou alternativu k nim, aby tak

bylo možné tyto komponenty objektivně porovnat. (…) Úřad uvádí, že předmětem plnění veřejné

zakázky v jejich jednotlivých částech je dodávka konkrétních závodních kol, což lze obecně

považovat za specifický předmět veřejné zakázky. Je však nade vší pochybnost zřejmé, že jednotlivé

zadavatelem poptávané komponenty jízdních kol jsou technické výrobky, které lze dostatečně přesně

a srozumitelně popsat pomocí technických parametrů, které od nich zadavatel očekává. Ani v

tomto šetřeném případě nebyly naplněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 89 odst. 6 zákona.

Předseda Úřadu např. v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0153/2018/VZ zdůrazňuje, že pokud zadavatel

odkaz v zadávací dokumentaci použije, musí být schopen s ohledem na zásadu transparentnosti

tento postup odůvodnit a doložit. Zadavatel odůvodnil přímé odkazy z příloh 1a) až 1j) ZD 1,

příloh 1a) až 1d), 1f) a 1g) ZD 2 a v příloh 1a) až 1f) ZD 3 požadavkem na kvalitu plnění, nicméně, jak

již Úřad dovodil výše, kvalita sama o sobě nikdy nemůže být důvodem pro přímý odkaz. Tu Úřad

akcentuje, že nijak nezpochybňuje motivaci zadavatele pro získání kvalitního plnění, nicméně

jako nezákonný se jeví způsob, který zadavatel aplikoval a který odporuje smyslu zákona, resp. v

něm výslovně uvedeným pravidlům. (…) Úřad na tomto místě doplňuje, že pokud lze předmět veřejné

zakázky vymezit dostatečně přesně a srozumitelně pouze prostřednictvím technických podmínek podle

§ 89 odst. 1 zákona, a zadavatel přesto v zadávacích podmínkách odkaz uvede, není pak dokonce

relevantní ani skutečnost, že u každého takového odkazu připustí možnost nabídnout rovnocenné

řešení. Porušení zákona se totiž zadavatel dopustil již tím, že ačkoliv to předmět veřejné zakázky

umožňoval, nevymezil jej pouze prostřednictvím technických podmínek ve smyslu 89 odst. 1 zákona,

nýbrž za účelem jeho specifikace současně použil odkaz dle § 89 odst. 5 písm. a) nebo b) zákona.

https://www.uohs.cz/cs/ver

ejne-zakazky/sbirky-

rozhodnuti/detail-

19001.html

 

PM: 15. 6. 2023

Potvrzeno R0054/2023/VZ

R0054/2023/VZ § 89 ZZVZ Rovněž neobstojí ani důvod několikrát opakovaný obviněným, že takto sestavená kola (tj. z těchto

konkrétních výrobků označených odkazy) požadoval uživatel. Zadavatel musí být schopen

podložit použití odkazu na konkrétní výrobek lepšími důvody, než je pouhý požadavek uživatele

plnění. Smyslem ustanovení § 89 zákona je právě to, aby se při stanovení technických podmínek

předmětu plnění zamezilo svévolnému výběru konkrétního výrobku, a to v zájmu co nejširší

hospodářské soutěže. Pokud už tedy zadavatel z důvodu požadavku uživatele plnění požaduje

konkrétní výrobky, musí velmi dobře vysvětlit, jakým způsobem vznikl jeho, případně uživatelův

závěr, že jiné plnění neodpovídá dost dobře potřebám, která má veřejná zakázka uspokojit. Lze

podotknout, že podléhá-li předmětný nákup režimu zadávání veřejných zakázek dle zákona, nemůže

zadavatel odkázat na konkrétní výrobek, aniž by byl schopen alespoň rámcově vysvětlit, v čem že to

spočívá jeho unikátní kvalita (proč ve smyslu § 89 odst. 5 zákona nákup jedině takového výrobku je

odůvodněn předmětem veřejné zakázky). Obviněný dále tvrdí, že závodit s konkrétní značkou dodává

závodníkovi na psychice, což může vést až k dosažení vítězství v závodu. Je zřejmé, že pocity

jezdců jsou těžko prokazatelné. V případě takových preferencí jezdců tak musí zadavatel vážit, do jaké

míry má preference jezdců reálný, objektivní základ a zda tito jezdci ve svých preferencích neopomíjejí

obdobně kvalitní výrobky bezdůvodně. To je součástí posouzení důvodnosti odkazu opírajícího

se o výjimku dle § 89 odst. 5 zákona (odkaz je odůvodněn předmětem zakázky). Tyto úvahy pak

musí zadavatel umět Úřadu vysvětlit. Nemůže tedy obstát ani tvrzení obviněného, že by měl naprosto

absolutní přehled o tom, co požaduje, neboť nedokázal zdůvodnit, proč právě tyto konkrétní

komponenty pro potřeby sestavení kola požaduje. Není totiž vyloučeno, že na trhu existují kvalitou

obdobné výrobky jako ty, na které odkazoval, což ostatně deklaruje jeho ochota přijmout jiné,

kvalitativně odpovídající výrobky. Vedle toho, argument zadavatele o vlivu na psychiku jezdců se

do značné míry relativizuje vysokým počtem použitých odkazů. Je uvěřitelné, že určitý jezdec

spoléhá na jednu či dvě součástky, jimž připisuje kvalitu právě na základě značky. Že by stejný efekt

nastával ohledně například 8 či 9 součástek pou