Etické nakupování

Každý zadavatel pořizuje celou škálu různého zboží. Většina zadavatelů nakupuje i takové zboží a komodity, u kterého je stále obtížnější se ubránit otázkám, za jakých etických podmínek vznikalo.

Jaký druh zboží či komodit často nakupovaného zadavateli patří do této „ohrožené“ skupiny?

• Oděvy/textil
• Občerstvení (zejména káva, čokoláda, čaj, banány)
• Elektronika
• Další (např. hračky, obuv)

Co je míněno etickým nakupováním, potažmo etickými podmínkami?

Etické nakupování je přístup, kdy je dbáno na to, za jakých podmínek je zboží vyráběno, přičemž jsou sledovány především následující základní oblasti (s různými odchylkami dle druhu zboží):

• Pracovní podmínky osob podílejících se na výrobě či produkci – dětská práce, nucená práce, práce v nebezpečných či zdravotně závadných podmínkách, práce s extrémními přesčasy, odměna za práci nepokrývající nezbytné životní náklady apod.
• (Ne)ekologická řešení výroby zboží nepříznivě dopadající na přírodu i člověka – kácení pralesů, zamořování půdy, velká spotřeba vody apod.
• (Ne)ekologická řešení (ne)zdravá pro člověka i přírodu – bělení, barvení, používání pesticidů apod.

Proč patří do „ohrožené“ skupiny právě tento druh zboží a komodit?

Ve většině případů bude odpovědí to, že hlavní produkce tohoto zboží a komodit probíhá v zemích mimo Evropskou unii (především Asie, Latinská Amerika, Afrika), kde je kladen menší důraz na dodržování zmíněných lidských práv a ekologická řešení. Například ohledně dětské práce je „laťka“ nastavena (v porovnání s Evropskou unií) velmi nízko. Zatímco u nás je důkladně dbáno na povinnou školní docházku dětí, ve zmíněných zemích nejsou ničím neobvyklým děti pracující v továrnách a na plantážích. Dle Mezinárodní organizace práce (ILO) je ve světě nuceno k práci více než 215 miliónů dětí (více zde). Pracující děti jsou také nuceny pracovat dlouhé hodiny, přicházejí do kontaktu s pesticidy, nosí těžké náklady, pracují s ostrými nástroji a za práci jsou ohodnoceny méně, než dospělí, což v sekundárním důsledku ještě více podkopává příležitost dospělým získat práci s přiměřeným ohodnocením.

Jaké důvody by nás, jakožto zadavatele, mohly motivovat k etickým nákupům?

• Nakupujeme-li zboží bez ohledu na podmínky jejich vzniku, nepřímo tím podporujeme podmínky, za nichž zboží vzniklo.
• Existují efektivní nástroje, jak se vyvarovat zboží vyrobenému neeticky a tedy nepodpořit nepříznivé pracovní podmínky osob a neekologická řešení.
• Pracovní podmínky osob stojících u vzniku zboží se často odráží na kvalitě zboží, které používáme nebo požíváme.
• Neekologická řešení využitá při vzniku zboží, které následně užíváme nebo požíváme, mají vliv na naše zdraví.
• Nakupujeme větší objem zboží a tím pádem je v jednom nakupujícím kumulován větší vliv na chování dodavatele a výrobce.
• Budeme mít dobrý pocit a budeme o něm povídat a tím motivovat další k podobnému chování.

Při výrobě a produkci komodit vhodných pro zohlednění etického nakupování je na místě vyžadovat soulad s přílohou X Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/24/EU ze dne 26. 2. 2014, která obsahuje následující úmluvy:

• Úmluva MOP č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat;
• Úmluva MOP č. 98 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat;
• Úmluva MOP č. 29 o nucené nebo povinné práci;
• Úmluva MOP č. 105 o odstranění nucené práce;
• Úmluva MOP č. 138 o minimálním věku pro zaměstnávání dětí;
• Úmluva MOP č. 111 o diskriminaci (zaměstnání a povolání);
• Úmluva MOP č. 100 o stejném odměňování mužů a žen za práci stejné hodnoty;
• Úmluva MOP č. 182 o nejhorších formách dětské práce;
• Vídeňská úmluva o ochraně ozonové vrstvy a Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu;
• Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (Basilejská úmluva);
• Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách;
• Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (UNEP/FAO) (Rotterdamská úmluva), Rotterdam, 10. září 1998 a její tři regionální protokoly.

Se zmíněnými úmluvami MOP pracují též jednotlivé nástroje usilující o etickou výrobu (certifikace, mezinárodní iniciativy nabízející členství), které stanovují pravidla, jež je nezbytné dodržet při výrobě/produkci zboží a provádějí kontrolu nad jejich dodržováním.

Základní rozcestník a pravidla pro výběr konkrétních etických požadavků a nástrojů, které pomáhají při formulování konkrétních požadavků a ověřování splnění zvolených požadavků:

• Určení oblasti (pracovní podmínky osob podílejících se na výrobě nebo ekologická řešení) etických podmínek, na kterou budou požadavky zaměřovány.
• Určení fáze výroby zboží, k níž se požadavky vztahují. Například u oděvů je vhodné uplatnit odlišné (ač v mnohém podobné) požadavky pro fázi produkci materiálu (např. pěstování bavlny) a pro fázi výroby oděvu (např. stříhání látky, šití).
• Určení nástroje, který pokrývá jak zvolenou oblast etických podmínek (pracovní podmínky osob podílejících se na výrobě nebo ekologická řešení), tak zvolenou fázi výroby zboží.

Příklady nástrojů dle jednotlivých druhů zboží, fází produkce a zohledňované oblasti:

ODĚVY – níže je uveden nástroj využitelný pro fázi výroby oděvu (šití, stříhání látky atd.) a pro oblast pracovních podmínek:

Fair Wear Foundation (FWF) je mezinárodní vícestrannou iniciativou založenou v Nizozemí, jejímiž členy jsou výrobci oděvů, dodavatelé výrobků, odbory a nevládní neziskové organizace. Účelem FWF je zlepšení pracovních podmínek pro pracovníky v oděvních továrnách v Asii, Evropě a Africe. Základem spolupráce mezi FWF a členem je Kodex pracovních postupů. Jádro tohoto kodexu tvoří osm pracovních norem odvozených z úmluv MOP a Deklarace OSN o lidských právech. FWF funguje na základě členství – neudílí certifikace. Soustředí na dodržování souladu procesu výroby oděvů se zásadami zakotvenými v kodexu FWF.

Mezi základní pracovní standardy formulované v kodexu FWF patří:  svobodně zvolené zaměstnání zákaz diskriminace při zaměstnání, zákaz využívání dětské práce, respektování svobody sdružování a práva na kolektivní vyjednávání, vyplácení mzdy, která pokrývá životní náklady, zákaz nadměrných přesčasů, bezpečné a hygienické pracovní podmínky, pracovní vztah ošetřený smlouvou odpovídající příslušným právním normám

Dodržování kodexu FWF je ověřováno pravidelnými i namátkovými (předem neohlášenými) kontrolami, vykonávanými auditory a kontrolory samotné iniciativy ve spolupráci s místními odbory, zaměstnanci a nevládními organizacemi.

Společnost, která se stane členem FWF, je mimo jiné povinna registrovat své dodavatele (vést evidenci dodavatelů).

OBČERSTVENÍ – níže je uveden nástroj pro fázi pěstování těchto komodit: káva, čaj, kakao, čokoláda, rýže, banány, bavlna a zohledňující jak pracovní podmínky, tak ekologická řešení:

Známka Fairtrade® označuje produkty splňující fair trade standardy, které se zabývají oblastí pracovních podmínek, ekologicky šetrnými řešeními a dalšími oblastmi (podrobný popis standardů lze nalézt zde). Jedná se o certifikaci udělovanou nezávislou organizací FLO-Cert Gmbh se sídlem v Německu (popř. jiným k tomu oprávněným certifikačním subjektem). Dodržování fairtradových standardů je každoročně kontrolováno a před uplynutím platnosti certifikace dochází k auditu u výrobce certifikovaného produktu.

V této souvislosti je nezbytné zmínit též fair trade, jakožto způsob obchodu, pod který se řadí jak systém Fairtrade International (Fairtrade®), tak World Fair Trade Organization.Systém fair trade se věnuje následujícím oblastem: ekonomická (poskytování odpovídající odměny za práci či různé etické finanční služby), sociální (dodržování pracovněprávních pravidel Mezinárodní organizace práce (ILO), zákaz nucené a dětské práce či dlouhodobý udržitelný rozvoj místních komunit), životní prostředí (šetrnější přístup k využívání přírodních zdrojů či omezování používání zemědělské chemie).

Všechny tyto tři oblasti jsou úzce propojené a společně fungují za účelem zlepšení situace zemědělců, řemeslníků i zaměstnanců v rozvojových zemích. Fair trade definoval též Evropský parlament v bodě 2 Usnesení Evropského parlamentu o Spravedlivém obchodu a rozvoji (2005/2245(INI)).

Více k fair trade viz předměty záložka „catering a stravování“.

Systémem fair trade se zabývá též NaZemi, z. s., tj. spolek založený pro řešení problémů tzv. rozvojových zemí, v následujících dokumentech:

• Nakupujeme férově! Nové trendy v zadávání veřejných zakázek
• FAIR TRADE A VEŘEJNÉ ZAKÁZKY – Analýza možností přidávání fairtradových kritérií do vypisovaných veřejných zakázek

ELEKTRONIKA – níže je uveden nástroj pro fázi výroby elektroniky zohledňující pracovní podmínky:

Organizace Electronics Watch – sdružuje kupující veřejného sektoru v oblasti výroby elektroniky s odborníky na lidská práva a globální dodavatelské řetězce. Funguje na základě členství. Členy jsou organizace veřejného sektoru, jako jsou obce, univerzity a další veřejné organizace, které nakupují elektroniku. Cílem Electronics Watch je zlepšit pracovní podmínky pracovníků, přičemž za základní aspekt považuje spolupráci s místními partnery pro monitorování, kteří působí v oblasti místa výroby a jsou přístupní pracovníkům, kteří chtějí nahlásit problémy. Má zpracovány formulace, které mají být zahrnovány do smluv s dodavateli a další pomocnou dokumentaci pro použití jako součást zadávací dokumentace. Po uzavření smlouvy s dodavatelem pomáhají zadavatelům monitorovat dodržování smluveného. Případné zjištěné negativní zkušenosti jsou mezi zadavateli sdíleny. Více o Electronics Watch zde.

Jednotlivé nástroje (certifikace a členství v organizacích) ve výše zmíněném smyslu jsou pro zadavatele zásadním pomocníkem, nicméně nesmí být zapomínáno, že v zadávacím řízení je nutno připustit veškeré způsoby ověření, které prokazují to, co zadavatel požaduje, tj. též případné další důvěryhodné certifikační systémy a členství v organizacích a současně (tam, kde je to vhodné) nesmí být opomíjen ani způsob prokázání nespočívající v certifikaci či členství v organizaci (např. výroba oděvů může probíhat v ČR v šicí dílně účastníka zadávacího řízení a takový účastník pak bude jistě schopen prokázat požadované záruky bez certifikačních systémů a členství v organizacích; naopak půjde-li o pěstování bavlny, nelze očekávat produkci v ČR).

Připuštěné certifikace a členství pak musí být dostupné neomezenému okruhu osob, musí se jednat o spravedlivý a otevřený systém, který nediskriminuje potenciální dodavatele/výrobce o certifikaci či získání členství.

PŘÍSTUP EVROPSKÉ SMĚRNICE K ETICKÉMU NAKUPOVÁNÍ

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/24/EU ze dne 26. 2. 2014 (Směrnice)

(Směrnice jak ve své preambuli, tak v konkrétních ustanoveních vyšla vstříc možnosti zadávat odpovědné veřejné zakázky, a potvrdila tak předchozí judikaturu Soudního dvora EU. Směrnice již ve své preambuli (čl. 97) výslovně zmiňuje možnost zadávat veřejné zakázky na dodávky zboží pocházející ze spravedlivého obchodu (fair trade). Směrnice doporučuje, aby: „…veřejní zadavatelé měli možnost využívat kritéria pro zadání nebo podmínky plnění veřejných zakázek v souvislosti s dodávkami nebo službami, které mají být poskytnuty v rámci veřejné zakázky, ve všech ohledech a v kterékoli fázi jejich životního cyklu od těžby surovin použitých v daném výrobku po likvidaci takového výrobku, včetně faktorů, které jsou spojeny s konkrétním výrobním procesem, poskytováním nebo obchodem a jeho podmínkami v případě těchto […] dodávek nebo služeb nebo s konkrétním procesem v pozdější fázi jejich životního cyklu, a to i pokud tyto faktory nejsou součástí jejich věcné podstaty. Kritéria a podmínky odkazující na takovýto proces výroby či poskytování mohou například stanovit, že při výrobě nakupovaných výrobků nejsou používány toxické chemické látky nebo že nakupované služby jsou poskytovány za použití energeticky účinných strojů. V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie to zahrnuje rovněž kritéria pro zadání nebo podmínky plnění veřejné zakázky související s dodávkami nebo používáním výrobků spravedlivého obchodu (fair trade) v průběhu plnění veřejné zakázky, jež má být zadána. Kritéria a podmínky související s obchodem a jeho podmínkami mohou například odkazovat na skutečnost, že dotčený výrobek pochází ze spravedlivého obchodu (fair trade), včetně povinnosti platit výrobcům určitou minimální cenu a cenovou přirážku. Podmínky plnění veřejné zakázky týkající se otázek životního prostředí mohou zahrnovat například dodání, balení a likvidaci výrobků a v souvislosti s veřejnými zakázkami na stavební práce a na služby minimalizaci odpadu nebo účinné využívání zdrojů. Podmínka spojení s předmětem veřejné zakázky nicméně vylučuje kritéria a podmínky týkající se obecné obchodní politiky společnosti.“ Ačkoli preambule nemá normativní význam, je důležitou interpretační pomůckou při výkladu obsahu Směrnice. Zadávání odpovědných veřejných zakázek pak umožňuje řada ustanovení s normativním významem, zejména čl. 18, čl. 43 a čl. 57 Směrnice.)