ČÁST DESÁTÁ Společné ustanovení (§ 210 – § 223)

Režim veřejné zakázky malého rozsahu a veřejné zakázky zadávané v podlimitním a nadlimitním režimu je určen předpokládanou hodnotou plnění určenou dle ustanovení § 24 zákona 136/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek – režim veřejné zakázky (dále jen ZZVZ). Správné určení režimu veřejné zakázky je klíčové pro další postup v zadávacím řízení. Obecně se pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky použijí ustanovení § 16, tedy jak ustanovení § 16 odst. 2 (Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak), tak ustanovení § 16 odst. 3 (Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne předpokládaná hodnota změn závazků ze smlouvy, jejichž možnost byla vyhrazena v zadávací dokumentaci podle § 100. Pokud si zadavatel vyhradí plnění podle § 100 odst. 3, uvede v zadávací dokumentaci předpokládanou hodnotu vyhrazeného plnění.) V případě veřejných zakázek malého rozsahu dle § 31 ZZVZ se předpokládaná hodnota stanoví podle § 16 odst.5 (Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.), tedy k okamžiku zadání veřejné zakázky (k okamžiku uzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem) a podle odst. 6 (Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, která nebyla zadána v zadávacím řízení, se použijí cena nebo údaje rozhodné pro její určení uvedené ve smlouvě na veřejnou zakázku). S ohledem na skutečnost, že inflační doložka je z hlediska zákona vyhrazenou změnou podle § 100 (dopředu všem dodavatelům v zadávacích podmínkách stanovujete postup, jak bude navyšována cena, pokud nastane Vámi inzerovaná situace – tedy nárůst inflace) musí zadavatel její předpokládanou hodnotu zahrnout do předpokládané hodnoty celé veřejné zakázky. Překročí-li totiž výše předložené nabídkové ceny (se zahrnutím ceny za vyhrazené změny závazku podle § 100 odst. 1) zákonný limit pro veřejné zakázky zadávané v zadávacím řízení, je nezbytné, aby zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu k okamžiku zadání veřejné zakázky ve vztahu k finančním limitům, a pokud předpokládaná hodnota odpovídá veřejné zakázce, která musí být zadána v zadávacím řízení, musí ji takto zadat v zadávacím řízení. Pokud by Vámi stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky (§16 ZZVZ), do které je nutné počítat hodnotu zakázky i vyhrazené změny, překročila v průběhu plnění limit určený ZZVZ pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu dle ustanovení § 31 ZZVZ, ocitla by se tedy v režimu veřejné zakázky, kterou bylo nutno zadávat v zadávacím řízením a došlo by tak k obcházení povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle § 2 odst. 3 (Zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak). Domníváme se proto, že není možné použít ustanovení § 222 odst. 1 ZZVZ a vykládat jej tak, že se při překročení limitu 2.000.000 bez DPH znovu „soutěžit“ nemusí a navýšit cenu plnění u smlouvy o dílo, pokud by součet ceny plnění podle smlouvy o dílo a ceny vyhrazených změn závazku (ve Vašem případě naplnění mechanismů inflační doložky) překročil limit daný zákonem pro veřejné zakázky malého rozsahu. Zákon neumožňuje nezahrnout do předpokládané hodnoty zakázky vyhrazenou změnu a neumožňuje následně takový postup, že se v případě zvýšení hodnoty zakázky díky inflaci bude jednat o běžnou změnu veřejné zakázky, která se bude posuzovat podle § 222. Pokud tedy ve Vašem případě došlo k takové situaci, doporučujeme zvážit zrušení výběrového řízení a vypsání nové soutěže v intencích ZZVZ dle § 2.

Podle § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je veřejný zadavatel povinen uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy do 3 měsíců od splnění smlouvy. Splněním smlouvy je zpravidla okamžik, kdy jsou všechny závazky vzájemně vyrovnány a závazek ze smlouvy již neexistuje. Nejčastěji bude takovým okamžikem uhrazení poslední faktury po předchozím převzetí plnění ze smlouvy.

Co se týče smluv na veřejnou zakázku, jejichž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce.

Jelikož ale po úplném splnění celé smlouvy je veřejný zadavatel opět povinen uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za celou dobu trvání smlouvy, neměl by zadavatel podle věty první § 219 odst. 3 ZZVZ do „průběžně uveřejňované uhrazené“ ceny za 1 daný rok započítávat příjmy a uveřejnit tedy jen skutečně uhrazené výdaje za daný kalendářní rok.

Pokud jde o pravidla uchovávání dokumentace po dobu 10 let od ukončení zadávacího řízení, nebo od změny závazku na původní veřejnou zakázku, je povinnost dle § 216 uchovávat takové dokumenty v listinné anebo elektronické podobě, příp. i jiné záznamy z ústní komunikace, u kterých je to vyžadováno zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dle § 211 odst. 2) – ty se vhodným způsobem „archivují“ společně s nabídkami účastníků zadávacího řízení.

Nezávisle na uvedeném je povinnost uveřejňovat informace a dokumenty na profilu zadavatele podle § 214 tohoto zákona, které dle § 17 odst. 2 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, musí zadavatel bezplatně držet jako veřejně dostupné nepřetržitě po dobu nejméně 2 let od jejich uveřejnění na profilu zadavatele.

Proto uvádíme, že je důležité rozlišovat mezi povinností uveřejňovat dokumenty a informace podle tohoto zákona na profilu zadavatele a následně je držet jako veřejně přístupné (nepřetržitě po dobu nejméně 2 let od jejich uveřejnění na profilu zadavatele) a povinným uchováváním dokumentace o zadávacím řízení po dobu 10 let. Povinné uchovávání dokumentace o zadávacím řízení (§ 216) se nepoužije na výjimky dle ZZVZ a nelze jej zaměňovat s uveřejněním informací a dokumentů na profilu zadavatele, pokud zadavatel nemá povinnost zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku, např. malého rozsahu – VZMR.

To však neznamená, že by ukládání dokumentace nemohl zadavatel provádět i jiným způsobem, anebo že zadavatel zcela rezignuje na to, co je míněno obecně archivací v organizaci zadavatele. Proto doporučujeme použít pravidla uchovávání dokumentace a informací uložených v certifikovaném elektronickém nástroji, ale dokumentaci je možné uložit i mimo certifikovaný elektronický nástroj, např. do spisové služby zadavatele.

K otázce, zda se výjimka z povinnosti poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSPI“) v § 218 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), použije i na veřejné zakázky malého rozsahu, uvádíme následující:

Ustanovení § 218 odst.2 písm. a) ZZVZ zadavateli zakazuje poskytnutí informací, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení do ukončení zadávacího řízení. Toto ustanovení se nevztahuje na veřejné zakázky malého rozsahu. Veřejné zakázky malého rozsahu ani nejsou zadávány v zadávacím řízení a konec zákazu poskytnutí informací tedy nemůže být navázán na ukončení zadávacího řízení. V případě že je zadavatel požádán o informace vztahující se k veřejné zakázce malého rozsahu podle ZSPI, neuplatní se § 218 odst. 2 písm. a) ZZVZ a zadavatel je tedy povinen postupovat podle ZSPI. V případě, že by zadavatel zadal veřejnou zakázku malého rozsahu v zadávacím řízení, tak by se na něj § 218 odst. 2 písm. a) ZZVZ vztahoval a zadavatel by informace týkající se obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení, do ukončení zadávacího řízení nemohl poskytnout.

Lze shrnout, že § 218 odst. 2 písm. a) ZZVZ se neuplatní na situaci, kdy zadavatel zadává veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení. Zadavatel v takovém případě postupuje mimo ZZVZ a vztahuje se na něj v souvislosti s poskytnutím informací pouze ZSPI.

Na základě pravidel ke změnám závazků dle 222 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) platí, že zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení. Zadavatel je oprávněn provádět pouze nepodstatné změny smluv, pokud splňuje podmínky vymezené v § 222 odst. 2 až 10 ZZVZ. Tyto podmínky se nevážou na limity relevantní pro jednotlivé režimy veřejných zakázek. Pokud tedy změnu závazku ze smlouvy lze v souladu s § 222 ZZVZ označit za nepodstatnou, může ji zadavatel realizovat bez povinnosti provést zadávací řízení, a to bez ohledu na to, zda překročí či nepřekročí limit relevantní pro režim veřejné zakázky.

Pro úplnost uvádíme, že podle § 222 odst. 1 ZZVZ platí, že pokud změna smlouvy splňuje podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto ZZVZ; tedy se má jednat o výjimku pro podlimitní veřejnou zakázku (§ 30 ZZVZ), výjimku na veřejnou zakázku malého rozsahu (§ 31 ZZVZ) nebo koncesi malého rozsahu a zároveň celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle § 25 ZZVZ, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, podle § 27 ZZVZ, jde-li o veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo podle § 178 ZZVZ, jde-li o koncesi malého rozsahu, tak zadavatel není povinen zkoumat, zda se jedná o podstatnou či nepodstatnou změnu smlouvy a může uzavřít dodatek k této smlouvě.

Pokud zadavatel již zadává v režimu zadávacího řízení (§ 3) veřejnou zakázku, samozřejmě se na změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku (VZ) aplikuje § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), protože zadavatel je v zákonném režimu. Pouze pokud zadavatel zadává VZ jako výjimku pro veřejné zakázky malého rozsahu – § 31 (anebo koncesi malého rozsahu) a i po změně je součet změn mimo zákonné limity, tak se neaplikuje § 222 ZZVZ – ale pokud zadavatel limit přesáhne, tak samozřejmě ano – postupuje obdobně podle pravidel pro změny závazku i u dalších, dotazem uvedených situací.

Dobrý den, podle § 222 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) platí, že:

Zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení. Zadavatel je oprávněn provádět pouze nepodstatné změny smluv, pokud splňuje podmínky vymezené v § 222 odst. 2 až 10 ZZVZ.

Dále podle tohoto ustanovení (dochází k upřesnění pravidel § 222 v případech, kdy je na změnu možné aplikovat některou z výjimek) a platí, že pokud změna smlouvy splňuje podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto ZZVZ; a tedy jedná-li se o výjimku pro podlimitní veřejnou zakázku (§ 30 ZZVZ), veřejnou zakázku malého rozsahu (§ 31 ZZVZ) nebo koncesi malého rozsahu a zároveň celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle:

a) § 25, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,
b) § 27, jde-li o veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo
c) § 178, jde-li o koncesi malého rozsahu,

není zadavatel povinen zkoumat (v souvislosti s provedenou změnou), zda se jedná o podstatnou či nepodstatnou změnu smlouvy a může uzavřít dodatek k této smlouvě.

Konkrétně, pokud zadavatel zadal veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávky s původní hodnotou 1 mil. Kč a chtěl by realizovat změnu této zakázky v hodnotě 300 000 Kč, celková změněná hodnota by činila 1,3 mil. Kč, a nepřekračovala by tedy hodnotu pro veřejnou zakázku malého rozsahu. V takovém případě by zadavatel mohl využít popsané výjimky a nemusel by posuzovat přípustnost změny z hlediska podstatných a nepodstatných změn podle § 222.

Na dotaz, zda “v rámci podlimitní veřejné zakázky můžeme provádět nepodstatné změny smlouvy aniž by jsme museli řešit hodnoty změn dle odst. č. 4, 5, 6 atd.”? sdělujeme, že Vámi uvedené platí pouze u podlimitních veřejných zakázek zadávaných na základě výjimky (je-li taková výjimka omezena pro podlimitní veřejnou zakázku), nikoli pro podlimitní veřejné zakázky obecně.

Zadavatel má dle § 215 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) povinnost uvést v zadávací dokumentaci při zavádění dynamického nákupního systému (DNS) způsob výběru z elektronického katalogu, tedy stanovit, zda ad1) bude postupovat dle odstavce 4 písm. a) nebo b), společně s informací, zda ad2) bude vybírat jednotlivé položky pouze z jednoho katalogu nebo provede výběr z více elektronických katalogů pro každou položku samostatně. Je tedy na uvážení zadavatele, jaký postup pro něj bude ekonomicky výhodnější, zda získání plnění jako celku od jednoho dodavatele, nebo výběr jednotlivých položek z různých katalogů od různých dodavatelů, což by se v kombinaci s DNS mělo nejvíce blížit pojetí e-shopu.

Není nijak vyloučeno, aby zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl obě tyto možnosti, tzn. že bude vybírat v některých minitendrech pouze z jednoho katalogu a v jiných z více katalogů, přičemž metodu upřesní v konkrétní výzvě k podání nabídek na konkrétní veřejnou zakázku. Tato možnost vyplývá ze znění odst. 2 písm. b), kdy je mezi oběma variantami použita spojka „nebo“ ve významu slučovacím, nikoliv ve významu vylučovacím, neboť dle legislativních pravidel vlády by vylučovací způsob musel být oddělen čárkou, tj. „…, nebo …“. Stejně tak není vyloučena kombinace postupů podle § 215 odst. 4 písm. a) či b).

V případě rámcových dohod není v takovém případě (kombinace postupů) komplikace, neboť dodavatelé musejí předložit hotové elektronické katalogy již při uzavírání rámcové dohody a tato je dále neměnná.

V případě DNS však musí zadavatel zvažovat již při jeho zavádění, zda bude chtít využít variantu podle písm. b), neboť na rozdíl od varianty podle písm. a) musí již přesně vymezit předmět DNS co se týká poptávaných položek, neboť aby bylo možné variantu podle písm. b) v DNS využít, musejí dodavatelé, na rozdíl od varianty podle písm. a), předložit elektronické katalogy již při podání žádosti o účast do DNS. Tato povinnost vyplývá ze samotné povahy varianty podle písm. b) a zároveň je explicitně uvedena v čl. 36 odst. 6 druhém pododstavci směrnice 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.

Lze shrnout, že zadavatel má v případě využití elektronických katalogů v DNS značnou variabilitu použití, avšak je nutno všechny podstatné informace sdělit již v zadávací dokumentaci k zavedení DNS, aby v souladu se zásadou transparentnosti měli všichni potenciální dodavatelé kompletní informace o tom, jak bude DNS fungovat. K tomu by tedy mělo postačit sdělení, že zadavatel bude k výběru využívat obě varianty podle odst. 4 písm. a) a b), společně s oběma možnostmi výběru z katalogů, přičemž konkrétní podmínky budou upřesněny v jednotlivých výzvách k podání nabídek.

Novela (č. 166/2023 Sb.) doplnila právní fikci, že uveřejňovací povinnost stanovená tímto zákonem je splněna, pokud ji při centralizovaném zadávání za zadavatele plní centrální zadavatel. Při zadávání v systému centralizovaného zadávání má odpovědnost za dodržení zákona centrální zadavatel nebo i jiný zadavatel, který samostatně uzavírá smlouvy podle části šesté a následně disponuje údaji do Oznámení dle § 137 nebo § 142. Smlouvu k centrálnímu zadávání dle § 9 odst. 5 ZZVZ upravte způsobem, aby vzájemná práva a povinnosti zadavatelů odpovídaly pravidlům při uveřejňování. Otázku skutečně uhrazené ceny smlouvy uveřejněné v registru dle § 219 odst. 1 písm. d) vždy doporučujeme řešit společně s centrálním zadavatelem – ke spolufinancované zakázce s poskytovatelem dotace nebo na základě pokynu od jiného řídícího subjektu.

Novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) neobsahuje ve vztahu ke změnám závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 přechodné ustanovení, které by omezovalo použitelnost nové právní úpravy na dříve uzavřené smlouvy. Od 16. 7. 2023 tak u nepodstatných změn smlouvy lze postupovat v souladu s aktuálním zněním § 222 ZZVZ.

Níže uvedené odpovědi na dotazy (1. – 3.) k novelizovanému znění § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”).

1. Ano, u změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 odst. 5 a 6 ZZVZ se odstraňuje limit 50 % hodnoty změny. Zůstává však úprava v § 222 odst. 9 ZZVZ, kde je stanoven celkový společný limit 30 % cenového nárůstu pro důvody podle těchto odstavců. Úprava změny “de minimis” podle § 222 odst. 4 ZZVZ zůstává beze změny.

2. U změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, které zadavatel provádí na základě § 222 odst. 5 a 6 ZZVZ, je povinen do 30 dnů odeslat oznámení o této změně závazku k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek. I v případě samotných méněprací, které nejsou podstatnou změnou smlouvy (a které přicházejí při vyčerpání odst. 4 z logiky věci do úvahy už jen podle odst. 6, a to při splnění tam uvedených podmínek) platí pak povinnost uveřejnit oznámení o této změně ve Věstníku veřejných zakázek.

3. Novela neobsahuje ve vztahu ke změně § 222 přechodná ustanovení, která by omezovala použitelnost nové právní úpravy na dříve uzavřené smlouvy. Důvodem je skutečnost, že nová právní úprava je pro zadavatele a dodavatele příznivější, není tedy důvodu bránit její aplikaci i na dříve uzavřené smlouvy.

Zda se povinnost dle § 219 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), týká i smluv s rámcovým charakterem (obdobné rámcovým dohodám podle ZZVZ), jejichž předpokládaná hodnota nicméně nepřekročí limity na veřejné zakázky malého rozsahu, uvádíme následující.

Pokud smlouva s rámcovým prvkem byla uzavřena mimo zadávací řízení a celková předpokládaná hodnota u takto uzavíraných smluv nepřekročí limity na veřejnou zakázku malého rozsahu, nemůže se jednat o rámcovou dohodu dle § 131 ZZVZ, ale jedná se o smlouvu pouze obdobnou rámcové dohodě, ve smyslu ZZVZ. Povinnost dle ustanovení § 219 odst. 2 ZZVZ se vztahuje pouze na rámcovou dohodu, uzavřenou postupem dle ZZVZ. 

Nicméně v případě, že by veřejná zakázka zadaná na základě takové smlouvy přesáhla hodnotu 500 000 Kč (bez daně z přidané hodnoty), je zadavatel povinen uveřejnit dle § 219 odst. 1 ZZVZ každou jednotlivou smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku. Na smlouvu, na jejímž základě jsou až následně jednotlivé zakázky zadávány, se však ve Vámi popsaném případě povinnost uveřejnění smlouvy na profilu nevztahuje.

Lze shrnout, že na smlouvu s rámcovým charakterem, jejíž předpokládaná hodnota nepřekročí limity veřejné zakázky malého rozsahu (tedy je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky než finanční limity dle § 27 ZZVZ), se povinnost dle § 219 odst. 2 ZZVZ nevztahuje, jelikož nejde o rámcovou dohodu a zadavatel smlouvu tedy není povinen v souladu s tímto ustanovením dle ZZVZ uveřejnit. Je nicméně povinen uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku, pokud je na základě takové smlouvy s rámcovým prvkem zadána a jejíž cena přesáhne 500 000 Kč.

U smluv, jejichž doba plnění přesahuje 1 rok, je zadavatel dle věty druhé § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) povinen nejpozději 31. března následujícího kalendářního roku uveřejnit cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce. Toto ustanovení zajišťuje větší transparentnost u smluv s delší dobou plnění. To však nenahrazuje dále povinnost zadavatele uveřejnit i celkovou skutečně uhrazenou cenu do 3 měsíců od splnění smlouvy podle věty první § 219 odst. 3 ZZVZ. Zadavatel je stále po splnění smlouvy povinen skutečně uhrazenou cenu uveřejnit.

Na dotaz, zda je zadavatel u smluv, jejichž doba plnění přesahuje 1 rok, povinen dle § 219 odst. 3 ZZVZ pouze uveřejnit cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce (1 x za rok) nebo zda je rovněž povinen uveřejnit celkovou skutečně uhrazenou cenu (souhrnnou) po splnění smlouvy, lze shrnout uvedené, že zadavatel je povinen, u smluv jejichž doba plnění přesahuje 1 rok, ad1) podle věty druhé § 219 odst. 3 ZZVZ, každý rok uveřejnit cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce (každoročně), a následně ad2) po splnění smlouvy tedy poté, kdy zadavatel plnil naposled, je zadavatel rovněž povinen dle věty první § 219 odst. 3 ZZVZ uveřejnit souhrnnou skutečně uhrazenou cenu zahrnující všechna plnění.

Výklad zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), podle kterého neexistuje povinnost uveřejňovat skutečně uhrazenou cenu na profilu zadavatele, pokud byla smlouva uveřejněna v registru smluv, vychází přímo ze znění § 219 ZZVZ. Podle § 219 odst. 3 ZZVZ je zadavatel povinen na profilu zadavatele uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy „na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle odstavce 1“. Na smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu se dle § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ tato povinnost uveřejnění nevztahuje. Smlouva uveřejněná v registru smluv je smlouvou uveřejněnou podle zákona č 340/2015 Sb. o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv tedy podle jiného právního předpisu, tím pádem nemusí být skutečně uhrazená cena uveřejněna na profilu zadavatele. Společné stanovisko MMR, MV a ÚOHS k problematice vztahu povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a povinnosti uveřejnit smlouvu podle zákona o registru smluv – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz) uvádí, že smlouva, která byla uveřejněna v registru smluv, je smlouvou uveřejněnou podle jiného právního předpisu podle § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ. Skutečně uhrazenou cenu však stanovisko skutečně přímo nezmiňuje. Lze shrnout, že povinnost uveřejňovat skutečně uhrazenou cenu na profilu zadavatele se nevztahuje na případ, kdy byla smlouva uveřejněna v registru smluv. Tato skutečnost vychází přímo ze zákona z § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ a § 219 odst. 3 ZZVZ.

Pokud jde o pravidla uchovávání dokumentace o zadávacím řízení po dobu 10 let, tak ta se týkají přesně řečeno dokumentace o zadávacím řízení (ZŘ) – tedy takové pravidlo se nevztahuje na výjimky, kdy zadavatel nemusí zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, tedy i na výjimku dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb. (ZZVZ), neboť veřejný zadavatel není povinen zadat v ZŘ veřejnou zakázku malého rozsahu (§ 31 – Výjimka pro veřejné zakázky malého rozsahu). Zadavatel tak použije běžná pravidla pro archivaci dokumentace nebo i další pravidla a povinnosti ohledně uchovávání dokumentace, pokud taková pravidla stanoví např. poskytovatel dotace, např. v souladu se smlouvou o poskytnutí dotace.

Zatímco odst. 6 (§ 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek – ZZVZ) je podmíněn objektivními důvody (že pokud nenastanou, nemůžete změnu závazku provést), tak podle odst. 4 (alespoň podle ZZVZ) je rozhodnutí “jen” na zadavateli. Nesmí však podle tohoto odstavce provést změny ve větším rozsahu (zejména vzhledem charakteru změny), než je umožněno podle odst. 4 – pokud by byly provedeny změny ve větším rozsahu (a nešly by podřadit do např. odst. 5, 6), tak i změny do 10 (resp. 15) % by byly změnou v rozporu se zákonem – § 222 odst. 4. S ohledem na skutečnost, že rozpor mezi PD a soupisem prací je zjevnou chybou projektanta, pak bychom doporučili postup pouze podle § 222 odst. 4. Obhajoba postupu změny podle odst. 6 není vyloučena, ale může být s ohledem na podmínky použití odst. 6 problematická. Problematiku dodatečných stavebních prací ZZVZ upravuje samostatně podmínkami ke změnám závazků ze smlouvy (ne již důvody pro využití jednacího řízení bez uveřejnění viz ze srov. implementace „nové“ směrnice o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU, že zadavatel „jednající s náležitou péčí“ použije projektovou dokumentaci zpracovanou externí autorizovanou osobou a předpokládá její věcnou správnost). Z hlediska požadavku na doplnění aktuální rozhodovací praxe lze pouze doplnit, že bude vždy při posuzování konkrétní situace nutné vyjasnit absolutní míru objektivní nepředvídatelnosti.

K Vašemu dotazu ohledně uveřejňování skutečně uhrazené ceny uvádíme následující. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanovuje v § 219 odst. 3 povinnost pro zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje podle § 219 odst. 1 ZZVZ, a to nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy. Za okamžik splnění smlouvy se obecně považuje okamžik, kdy jsou vzájemně splněny závazky obou stran smluvního vztahu a závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku tak již neexistuje. Tedy moment, kdy dodavatel dokončí své plnění a zadavatel uhradí poslední fakturu vystavenou dodavatelem. Ve Vámi uváděném příkladě by tedy měla běžet 3 měsíční lhůta podle § 219 odst. 3 ZZVZ od 14. 11. 2022, došlo-li v tento den skutečně k úhradě daného plnění.

Dle odpovídajících  ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), sdělujeme následující:

• § 219 odst. 1 veřejný zadavatel je povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, a to do 15 dnů od jejího uzavření;
• § 217 odst. 5 zadavatel uveřejní písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, v neposlední řadě
• § 126 ZZVZ zadavatel má povinnost do 30 kalendářních dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ.

Přestože se tedy jeví, že lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele a oznámení o výsledku zadávacího řízení počíná běžet každá od jiného okamžiku, jedná se o okamžik shodný. To vyplývá z definice ukončení zadávacího řízení uvedené v § 51 odst. 1 ZZVZ, dle které je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody či zavedením dynamického nákupního systému.

Uvedené lhůty pro uveřejnění tedy počínají běžet shodně od uzavření smlouvy.

Vzhledem k tomu, že je zadavatel povinen postupovat při výběru dodavatele v každé části odděleně a uzavírá v každé části a s každým dodavatelem smlouvu samostatně, vztahují se i následné povinnosti na každou část zvlášť. Pokud byla smlouva uzavřena na více částí souběžně, ZZVZ zde nespecifikuje, od uzavření jaké ze smluv by lhůta počínala běžet, z čehož vyplývá, že lhůta běží vždy od uzavření smlouvy, tedy pro každou část se počítá samostatně.

V případě, že na některé z částí veřejné zakázky již smlouvy uzavřeny byly, je třeba do 15 dnů od jejich uzavření uveřejnit tyto smlouvy na profilu zadavatele. Profily zadavatelů neomezují termíny pro uveřejnění smluv a zadavatelé jsou oprávněni k jedné veřejné zakázce uveřejnit i několik smluv, a to postupně v souvislosti s jejich uzavřením. Stejně tak je třeba do 30 pracovních dnů od uzavření těchto smluv uveřejnit písemné zprávy k předmětným částem. Zadavatel je samozřejmě oprávněn vytvořit jednu souhrnnou písemnou zprávu zadavatele, přičemž v této zprávě uvede veškeré požadované informace dle § 217 odst. 2 ZZVZ ke každé části.

Zároveň jste tedy povinni odeslat do 30 kalendářních dnů od uzavření smluv oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, kdy opět můžete zvolit, zda k předmětným částem uveřejníte jeden společný formulář, či zda pro každou část využijete formulář samostatný. Formuláře ve Věstníku veřejných zakázek (VVZ) jsou tedy této situaci přizpůsobeny a rovněž umožňují oznámit výsledek více částí zadávacího řízení prostřednictvím jednoho formuláře.

Poté, co bude uzavřena smlouva k poslední části, uveřejní ji zadavatel v zákonné lhůtě na profilu zadavatele, včetně písemné zprávy k této části a odešle oznámení o výsledku poslední části zadávacího řízení do VVZ.

Možnost zadavatelů zadat veřejnou zakázku společně je upravena v § 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také ZZVZ). V odst. 3 tohoto ustanovení je pak uvedeno, že za dodržení ZZVZ odpovídají při společném zadávání zúčastnění zadavatelé společně s výjimkou úkonů, které provádí zúčastněný zadavatel pouze svým jménem a na svůj účet. Takovým úkonem je například podpis smlouvy s dodavatelem.

Zadavatelé zadávající veřejnou zakázku společně mají povinnost podle § 7 odst. 2 ZZVZ uzavřít mezi sebou smlouvu, která upravuje práva a povinnosti související s daným zadávacím řízením a dále vymezení pravidel jednání vůči třetím osobám. Předmětem této smlouvy je zpravidla určení zadavatele, který bude jednat jménem všech zadavatelů zúčastněných na společném zadávání.

Podle § 51 odst. 1 ZZVZ je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy s dodavatelem. Zadávací řízení je tedy ukončené podpisem smlouvy a jak bylo uvedeno výše, smlouva upravující práva a povinnosti společných zadavatelů se vztahuje na zadávací řízení. Vzhledem k tomu by tedy po ukončení společného zadávacího řízení měl každý zadavatel sám za sebe uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 ZZVZ, ke které se dobrovolně zavázal tím, že ji uzavřel s vybraným dodavatelem.

Závěrem dodáváme, že pro zadavatele neplatí povinnost uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele podle § 219 ZZVZ, pokud je smlouva uveřejněna podle jiného právního předpisu. Pokud tedy zadavatel uveřejní smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, není potřeba, aby smlouvu duplicitně uveřejnil na svém profilu zadavatele.

Pokud již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je pro postup zadavatele určující znění této smlouvy. Ustanovení § 88 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), skutečně upravuje postup v zadávacím řízení. Pokud smlouva reguluje využití poddodavatele, může v souvislosti s ukončením vztahu mezi dodavatelem a poddodavatelem vyvstat potřeba změnit předmětné ustanovení smlouvy. Zadavatel však nesmí připustit změnu, která by byla v rozporu s § 222 ZZVZ. Toto ustanovení za určitých okolností umožňuje i změnu v osobě samotného dodavatele, tudíž lze mít za to, že změna poddodavatele není principiálně vyloučena. Někdy jsou ve smlouvách postupy pro změnu poddodavatele nastaveny. V takovém případě je postupováno podle smlouvy a sjednávání dodatku není nutné. Obvykle však není ve smlouvách na veřejnou zakázku nijak fixováno, že dodavatel musí být kvalifikovaný po celou dobu plnění veřejné zakázky, tak jak bylo prokázáno v průběhu zadávacího řízení. Možnost plnit podle takovýchto smluv nebývá změnou poddodavatele narušena. Při zadávání veřejných zakázek se do určité míry uplatňuje přičitatelnost všech referencí generálnímu dodavateli. Důvodem je zejména to, že generální dodavatelé nesou odpovědnost za řádné a včasné plnění celé referenční zakázky a je jim objednatelem poskytnuta platba a získávají osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení prací. Pro případy, že by se ukázalo, že dodavatel sám nikdy kvalifikovaný nebyl a dokumenty k referenci byly vytvořeny jen za účelem úspěchu v zadávacím řízení, přičemž nikdy neměl v úmyslu poddodavatele při plnění veřejné zakázky využít, lze uvažovat o ukončení závazku podle § 223 ZZVZ. Podle tohoto ustanovení může zadavatel závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit, a to bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že smlouva neměla být uzavřena, neboť a) vybraný dodavatel měl být vyloučen z účasti v zadávacím řízení, nebo b) vybraný dodavatel před zadáním veřejné zakázky předložil údaje, dokumenty, vzorky nebo modely, které neodpovídaly skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na výběr dodavatele.

Ano, nelze uveřejňovat informace k jedné veřejné zakázce na více profilech zadavatele, které má zadavatel oznámeny jako aktivní ve Věstníku veřejných zakázek, ale má dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek možnost si vybrat pouze jeden, který bude využívat k uveřejnění informací v souvislosti s jejím zadáním, tzn. jedna VZ a jeden profil.

Na základě dotazu k okamžiku provedení změny k nadlimitní VZ na profilu zadavatele v souvislosti s odesláním opravného formuláře F14 ve smyslu § 212 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) sdělujeme, že v souladu s úpravou evropských zadávacích směrnic není možné na profilu nebo jinde prostřednictvím NEN zveřejnit odlišné informace, např. lhůtu pro podání nabídek, nebo jakoukoliv jinou povinně zveřejňovanou informaci na základě standardních formulářů v prostředí národního věstníku, již 1. den po odeslání formuláře do TEDu.

Naopak se změnou na profilu je nezbytné vyčkat na zveřejnění informací ve Věstníku veřejných zakázek (VVZ), zpravidla po uplynutí 48 hodin od potvrzení o přijetí k uveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie – TED, tzv. pravidlo „fikce uveřejnění.“ Uvedenému odpovídá postup uveřejňování, s ohledem na implementaci zadávacích směrnic, čl. 51 a 52, v případě údajů, které jsou obsaženy ve formulářích odeslaných k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (TED), nebo uveřejněných na profilu zadavatele (NEN).

Vzhledem k tomu, že na profilu zadavatele nesmí být zveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které jsou obsaženy ve formulářích odeslaných k uveřejnění do TED, tedy se jedná obecně vždy o údaje, které již byly v rámci obou věstníků dříve uveřejněny, je oprávněn zadavatel provádět úpravy informací v rámci svého „národního“ profilu až ve chvíli, kdy předmětnou „změnu“ spolu se změnovým formulářem (F14) provozovatel VVZ uveřejnil.

Z povahy pravidla se uvedené použije vždy k povinně zveřejňovaným informacím na profilu zadavatele a ve formátech standardizovaných formulářů. Pro účely zajištění změny informací v ZD a jiných zveřejněných údajů na profilu zadavatele a současně ve VVZ se jako jediný správný postup na základě § 212 odst. 8, věta 1. ZZVZ nabízí, že je nutné vyčkat se změnou již dříve uveřejněných informací do chvíle, než je předmětná změna odeslaná k uveřejnění rovněž fakticky zveřejněna provozovatelem VVZ.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) stanoví povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ. Naopak povinnost se nevztahuje na ty případy, pokud byla smlouva “skutečně” uveřejněna podle jiného právního předpisu (podle zákona o registru smluv.)

Odkazujeme na Společné stanovisko MMR, MV a ÚOHS k problematice vztahu povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a povinnosti uveřejnit smlouvu podle zákona o registru smluv dostupné na stránkách našeho ministerstva prostřednictvím Portálu o veřejných zakázkách (portal-vz.cz).

Rozhodne-li se veřejný zadavatel uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy na svém profilu zadavatele, provede to podle vyhlášky č. 168/2016 Sb. (o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele), dle přílohy č. 8 ve struktuře údajů a formátu dat požadovaných elektronickým nástrojem.

Aby uveřejňované informace odpovídaly co nejvíce povaze a účelu zákona, doporučujme přistupovat k uveřejnění s ohledem na skutečnost, že budou v souladu s interním pokynem vystavovány pouze faktury s datem splatnosti před koncem daného kalendářního roku, za který veřejný zadavatel údaje „ve skutečnosti“ zveřejňuje.

Domníváme se, že zadavatel tímto způsobem má možnost ohlídat, že uveřejní právě tu výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, která byla uhrazena v souvislosti s plněním smlouvy za předchozí kalendářní rok. Jestli má mít skutečně uhrazená cena hodnotu \”0\”, nezbývá než zveřejnit právě tu.

Závěrem odpovědi je možné doplnit, že „uveřejňování skutečně uhrazené ceny“ nenese znaky skutkové podstaty žádného z  přestupků dle ZZVZ, za který by zadavateli hrozilo uložení peněžité pokuty.

Problematika zahájení nového zadávacího řízení s obdobným předmětem plnění je upravena v § 51 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů  (ZZVZ), kdy zadavatel může před ukončením zadávacího řízení (ZŘ) zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění pouze tehdy, pokud to vyžadují provozní potřeby zadavatele a veřejná zakázka bude zadána pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Jelikož ve Vašem případě se jedná o zadávací řízení již ukončené, z pohledu ZZVZ nic nebrání tomu zahájit nové zadávací řízení, jehož předmět je obdobný s předmětem již zadané veřejné zakázky. Následné odstoupení od uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku se bude řídit především ujednáními v dané smlouvě a zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem.

Závěrem Vám doporučujeme zvážit možnost vyhrazení změny závazku v zadávací dokumentaci podle § 100 odst. 2 ZZVZ, kdy si jako zadavatel můžete vyhradit změnu dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a způsob určení nového zadavatele jednoznačně vymezeny. Jak je uvedeno v § 222 odst. 10 ZZVZ, týkajícím se změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, je nahrazení dodavatele jiným dodavatelem možné v případě uplatněných vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 2 ZZVZ. Tímto postupem tak lze do budoucna předejít situaci, kdy musíte odstoupit od smlouvy na veřejnou zakázku a zahájit nové zadávací řízení na veřejnou zakázku s totožným plněním.

Z ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že pokud je smlouva uveřejněna v registru smluv, přičemž má být tato smlouva uveřejněna podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), je tato povinnost splněna právě jejím uveřejněním v registru smluv. Pokud tedy zadavatel uveřejní smlouvu na veřejnou zakázku v registru smluv v souladu se zákonem o registru smluv, nemusí již smlouvu na veřejnou zakázku duplicitně uveřejňovat na profilu zadavatele (viz § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ). Naopak ale platí, že pokud zadavatel uveřejní smlouvu na veřejnou zakázku na profilu zadavatele v souladu se ZZVZ, není tím splněna povinnost podle zákona o registru smluv. Ke splnění povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku v registru smluv je podle zákona o registru smluv stanovena lhůta 30 dnů od uzavření smlouvy, zatímco podle ZZVZ se jedná o 15 dnů. S ohledem na výše uvedené je dostačující, aby zadavatel zaslal smlouvu k uveřejnění do registru smluv ve lhůtě 30 dnů. Tímto postupem je splněna podmínka stanovená v § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ.

MMR na Portále o veřejných zakázkách uveřejnilo ke vzrůstajícím cenám řadu dokumentů, jak by měl zadavatel postupovat na adrese: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-zakonu-c-134-2016-sb-o-zadavani-verejnych-zakazek/metodicka-stanoviska, včetně informace k situacím odchodu ukrajinských pracovníků (tedy doporučujeme držet se uvedených postupů – primárně lze využívat § 222 odst. 4, dále výhrady podle § 100 odst. 1 ZZVZ.)

Paragraf 222 odst. 6 se vztahuje obecně na nepředvídatelné situace (samozřejmě není vyloučený, ale pokud se bude vztahovat čistě ke vzrůstajícím cenám, tak bude v dnešní době již obtížně obhajitelný – inflace je zde již více než 1 rok.) Co se týče § 222 odst. 6, tak každá situace u zadavatele se musí posuzovat v tomto světle, zda konkrétní situace skutečně odpovídá podmínkám použití § 222 odst. 6 (zda jde o něco skutečně nového, co nešlo předpokládat – zda situace má dopad objektivně na všechny dodavatele v původním tendru.)

Tedy pokud by situace u zadavatele vznikla v důsledku konkrétní okolnosti (nikoliv pouze na základě obecné proklamace např. „sankce, pak můžeme automaticky prodlužovat, měnit ceny“), která by měla dopad na průběh plnění, mohl by zadavatel posoudit takové okolnosti, zda neodpovídají podmínkám v § 222 odst. 6 – ale není to rozhodně automatické a v řadě případů mu možná nezbude nic jiného, než zakázku přetendrovat se zavedením inflačních doložek a zakomponováním nových okolností do zadávacích podmínek.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje uveřejnění smlouvy v § 219 odst. 1, podle kterého je veřejný zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému.

To neplatí pro:

a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e),
c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

Uvádíte, že se na Vás vztahuje výjimka podle § 3 odst. 2 písm. k) zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv a nemusíte tím pádem uveřejňovat smlouvy v registru smluv. Dále se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen „VZMR“) rozdělenou na části, přičemž žádná z jednotlivých částí nepřesahuje svou cenou 500 000 Kč bez DPH, ale celková hodnota v součtu tuto částku přesáhne.

Obecně jsou VZMR výjimkou ze ZZVZ, kdy zadavatel může při jejich zadání postupovat mimo zadávací řízení, ale je povinen dodržovat zásady podle § 6 ZZVZ. I na VZMR se však vztahují základní ustanovení ZZVZ (§ 1 – § 32).

Aby zadavatel zjistil, zda se skutečně jedná o VZMR a mohl postupovat při jejím zadání mimo zadávací řízení, musí nejprve stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozdělené na části upravuje § 18 odst. 1 ZZVZ. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky rozdělené na části se stanoví podle součtu předpokládaných hodnot všech jednotlivých částí, ze kterých se skládá. Tento součet jednotlivých částí musí podle § 18 odst. 2 ZZVZ zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která společně tvoří jeden funkční celek a zároveň jsou zadávána v časové souvislosti.

Na veřejnou zakázku, byť je rozdělena na více částí, je třeba nahlížet jako na celek. Přesto, že se v § 219 odst. 1 ZZVZ hovoří o smlouvě na veřejnou zakázku v jednotném čísle, je ve Vašem případě tato veřejná zakázka tvořena vícero částmi a tudíž vícero smlouvami. Aby byl naplněn smysl a účel § 219 odst. 1 ZZVZ včetně zásady transparentnosti podle § 6 ZZVZ, je třeba na profilu zadavatele uveřejnit všechny smlouvy uzavřené na danou veřejnou zakázku.

Závěrem dodáváme, že povinné základní informace o veřejné zakázce na profilu zadavatele jsou obsaženy v příloze č. 8 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele.

Písemná zpráva zadavatele musí obsahovat náležitosti taxativně stanovené v § 217 odst. 2 ZZVZ. Jedná se pouze o minimální nutný výčet položek, které je zadavatel povinen zahrnout ve své zprávě, nad rámec uvedených je pak zadavatel oprávněn tyto doplnit o další informace, jež považuje za vhodné. V písemné zprávě dle § 217 odst. 2 psím. a) ZZVZ zadavatel uvede mimo jiné údaj k ceně sjednané ve smlouvě, tedy cenu vítězné nabídky (nabídku vybraného dodavatele). Zadavatel dále označí dodavatele, s nimiž byla uzavřena smlouva nebo rámcová dohoda, nebo dodavatele, kteří byli zařazeni do dynamického nákupního systému, včetně odůvodnění jejich výběru. Součástí písemné zprávy je tak odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky dle § 217 odst. 2 písm. e) ZZVZ. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel má povinnost uvést nejen cenu vítězné nabídky, ale odůvodnit i výběr nejvhodnější nabídky, tzn. uvést ad 1 kritérium ekonomickou výhodnost (nejnižší nabídkovou cenu) a ad 2 kritérium – v daném případě design.

Dovolujeme si odpovědět na dotaz směřující ke změnám závazků (a i možnému navyšování cen již uzavřených smluvních závazků) způsobem, že Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravilo a uveřejnilo ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) společné stanovisko k problematice nárůstu cen stavebních materiálů, které je uveřejněno na Portálu o veřejných zakázkách na adrese: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/stanoviska/spolecne-stanovisko-ministerstva-pro-mistni-rozvoj-a-uohs/.

Uvedený materiál “Společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k problematice nárůstu cen stavebních materiálů” poměrně podrobně rozebírá možnosti zadavatelů ve vztahu k problematice nárůstu cen i ve vztahu k OZ. Doufáme, že jak toto uveřejněné společné stanovisko, tak i předchozí metodické doporučení https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodicka-doporuceni/, Vám společně pomůže problematické situace řešit.

Obecně na profilu zadavatele, všechny dokumenty a informace, které byly uveřejněny v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, musí být bezplatně veřejně přístupné nepřetržitě po dobu nejméně 2 let od jejich uveřejnění, v souladu s vyhláškou č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatel. Pokud tedy byla VZ zadána a nic dalšího se už neuveřejňovalo, pak se počítají 2 roky od momentu, kdy byla VZ na profilu označena jako zadaná. Změna profilu zadavatele je možná, zadavatel může informace k VZ ponechat na původním profilu po dobu 2 let, což asi bude znamenat nějaké náklady, příp. ji může převést do NEN. Je nutné rozlišovat mezi povinnou archivací, resp. uchováním dokumentace k ZŘ a povinností uveřejňovat informace na profilu. Pokud jde o uchovávání dokumentace o zadávacím řízení VZ po dobu 10 let, ta nemá s uveřejněním na profilu nic společného. Dokumentaci proto pro účely § 216 ZZVZ nemusí zadavatel držet na profilu celou dobu, ale může ji uložit někam jinam, např. do spisové služby.

Zadavatel má povinnost na základě § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků. Součástí smlouvy na veřejnou zakázku jsou i její přílohy, například výkaz výměr nebo položkový rozpočet. Ustanovení § 218 odst. 3 ZZVZ, které se věnuje ochraně informací, však říká, že zadavatel nemusí uveřejnit informaci, kterou má povinnost uveřejnit dle ZZVZ, pokud by její uveřejnění znamenalo porušení jiného právního předpisu nebo by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo by mohlo porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž. Zadavatel tedy není povinen uveřejňovat informace, jejichž uveřejnění by mohlo porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství. Zda se jedná o obchodní tajemství, bude záležet na posouzení konkrétního případu, vždy však musí být naplněny znaky obchodního tajemství uvedené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle § 504 občanského zákoníku jsou obchodním tajemstvím konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. Otázce, zda ocenění jednotlivých položek výkazu výměr lze považovat za obchodní tajemství dle § 504 občanského zákoníku, se věnuje Úřad pro hospodářskou soutěž ve svém rozhodnutí č. j. S0816/2015/VZ-01817/2016/521/MŽi. V tomto rozhodnutí Úřad uvádí následující: „Ocenění jednotlivých položek výkazu výměr tedy odráží tzv. „cenovou politiku“ konkrétního uchazeče, tj. jeho způsob tvorby nabídkové ceny. V ocenění jednotlivých položek výkazu výměr se pak promítají jednak skutečné náklady, ale také marže uchazeče. (…) Ocenění jednotlivých položek výkazu výměr je zcela nepochybně skutečností konkurenčně významnou právě proto, že odráží způsob tvorby nabídkové ceny uchazeče a jejím uveřejněním může dojít k eliminaci této konkurenční výhody v tom smyslu, že konkurenti uchazeče mohou svoji cenotvorbu přizpůsobit zjištěným skutečnostem. (…) Jedná se současně o skutečnost určitelnou, neboť pokud uchazeč uvede, že považuje ocenění jednotlivých položek výkazu výměr za obchodní tajemství, je zcela jednoznačné, kterou konkrétní část výkazu výměr uchazeč míní (je tedy zřejmé, že se nejedná např. o krycí list, neboť tento ocenění jednotlivých položek výkazu výměr neobsahuje). V důsledku toho, že ocenění jednotlivých položek výkazu výměr je výsledkem cenotvorby jednotlivých uchazečů (tedy výsledkem činnosti konkrétního uchazeče), se jedná o skutečnosti v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné a současně související s obchodním závodem.“ Dále pak Úřad, ve vztahu k transparentnosti a kontrole vynakládání veřejných prostředků, dodává, že „i přes neuveřejnění ocenění jednotlivých položek výkazu výměr zadavatel v šetřeném případě uveřejnil na svém profilu krycí list oceněného výkazu výměr a dále pak ocenění jednotlivých stavebních objektů včetně ocenění dílčích kapitol těchto stavebních objektů. Kontrola vynakládání veřejných prostředků tedy nebyla znemožněna.“ Z výše uvedeného tedy vyplývá, že ocenění jednotlivých položek může být obchodním tajemstvím dodavatele. Dodavatel má na základě § 218 odst. 3 ZZVZ právo na ochranu svého obchodního tajemství a zadavatel by toto právo neměl nijak omezovat. Důvěrný údaj nebo sdělení je v zákoně definován v návaznosti na § 1730 ObčZ a je za něj považován takový údaj nebo takové sdělení, které dodavatel zadavateli v zadávacím řízení poskytl a označil jako důvěrný. Zadavatel dále není povinen uveřejnit informaci podle ZZVZ, jestliže by její uveřejnění znamenalo porušení jiného právního předpisu (například zákona o ochraně utajovaných informací), bylo v rozporu s veřejným zájmem, mohlo by porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž. K Vašemu druhému dotazu uvádíme následující: Po ukončení zadávacího řízení zadavatel nadále není oprávněn poskytnout informace, které dodavatel označil za důvěrné. Ostatní informace (které nemohly, resp. nesměly být poskytnuty již v průběhu zadávacího řízení), a to včetně informací o obsahu nabídek či osobách, které se podíleli na průběhu zadávacího řízení, je zadavatel povinen na základě Zákona o svobodném přístupu k informacím (dále jen SvInf) poskytnout. Uvedené platí za předpokladu, že nebudou naplněny důvody pro odmítnutí žádosti o poskytnutí takové informace dle SvInf (zejm. § 7 až 11 SvInf).

Dotazem není specifikováno, za jakým účelem požadavek na předložení vzorků stanovujete, neboť vzorky mohou být v zadávacím řízení předkládány za různými účely a v různé okamžiky.

Vzorky například mohou být předkládány za účelem:

• Prokázání kvalifikace (§ 73 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek – ZZVZ), dále ve více fázových zadávacích řízeních mohou být předkládány vzorky v době podávání žádosti o účast (§ 58 odst. 3 ZZVZ) tzn., že je-li vzorek předkládán za účelem kvalifikace, může být doplňování po uplynutí lhůty pro podání nabídky (§ 46 odst. 2 ZZVZ).
• Vzorky mohou být předkládány také za účelem hodnocení nabídky (§ 103 odst. 1 písm. a) ZZVZ), ale bez možnosti doplňování po uplynutí lhůty pro podání nabídek.
• Požadavek na předložení vzorku může směřovat do fáze před uzavřením smlouvy (§ 104 ZZVZ).

Ustanovení § 57 odst. 1 písm. a) ZZVZ, které ukládá zadavateli povinnost prodloužit lhůtu pro podání nabídek o 5 dnů, jestliže zadavatel neumožní podávat nabídky prostřednictvím elektronického nástroje, je transpozicí čl. 27 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES. Tato směrnice užívá pojem nabídka v širším smyslu, který zahrnuje i vzorky (na rozdíl od § 28 odst. 1 písm. f) ZZVZ). To lze vysledovat z čl. 22 odst. 1 pododstavce druhého písm. d) výše uvedené směrnice, podle kterého nejsou zadavatelé povinni vyžadovat elektronické komunikační prostředky v procesu podávání nabídek v případě, že zadávací dokumentace vyžaduje předložení fyzických nebo zmenšených modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronických prostředků. V českém právním řádu je toto ustanovení transponováno v § 211 odst. 3 písm. c) ZZVZ, ke kterému směřuje dotaz.

Na rozdíl od české úpravy, která cílí na veškerou písemnou komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem, zaměřuje se evropský předpis přímo na proces podávání nabídek. Při zaujetí eurokonformního výkladu jsme dospěli k závěru, že požaduje-li zadavatel předložení vzorku ve lhůtě pro podání nabídek, a tento vzorek nemůže být předložen za použití elektronických prostředků pro jeho fyzický charakter, musí být lhůta pro podání nabídek stanovena alespoň v délce 35 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.

K dotazu shrnujeme, že pokud zadavatel v otevřeném řízení požaduje předložení vzorků, které nelze předložit za použití elektronické komunikace, je povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek o 5 dnů, pokud je tato lhůta pro předložení vzorku relevantní.

U veřejných zakázek malého rozsahu, v souladu s § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, ale je povinen při zadání VZMR dodržet zásady § 6 ZZVZ. Co se týká Vašeho dotazu k nutnosti využívat NEN u zakázek malého rozsahu, tak zde platí, že zadavatel u zakázek v hodnotě nad 500 000 Kč bez DPH je povinen takovouto zakázku v NEN zaevidovat. Současně má zadavatel povinnost u zakázek, které přesáhnou hodnotu 500 000 Kč bez DPH uveřejnit dle § 219 ZZVZ smlouvu a skutečně uhrazenou cenu na svém profilu zadavatele. Tato povinnost je také splněna uveřejněním příslušné smlouvy v Registru smluv.

Na základě zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), jsou vymezeny 3 režimy zadávání veřejných zakázek. Jedná se o nadlimitní režim (§ 25 ZZVZ), podlimitní režim (§ 26 ZZVZ) a zjednodušený režim (§ 129 ZZVZ). Pojmy „v režimu zákona“ a „mimo režim zákona“ nejsou v ZZVZ vymezeny. Pokud tyto pojmy zadavatel vůči dodavatelům užívá, měl by na základě zásady transparentnosti ohlídat, že je zřejmé, jakým jim přikládá význam.

Podle § 3 ZZVZ se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí: zjednodušené podlimitní řízení, otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem, řízení o inovačním partnerství, koncesní řízení a řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu. Podle § 31 ZZVZ není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Zákon pro případy využití výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení nestanoví, jak se má proces výběru dodavatele nazývat. Platí, že zahájí-li zadavatel zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon (§ 4 odst. 4 ZZVZ). Může se tak stát, že užívání pojmu „zadávací řízení“ při výběru dodavatele veřejné zakázky malého rozsahu, může vyvolat dojem, že nedošlo k využití výjimky z povinnosti provést zadávací řízení.

K dotazu: „Doporučuje se pro zadávání VZMR používat např. pojem „Poptávkové řízení“, neboli bude se jednoznačně jednat o zadání VZMR tzv. „mimo režim zákona“, a to z důvodu odlišení od definovaného pojmu „Zadávací řízení“, při jehož použití se jedná o zadávání VZMR tzv. „v režimu zákona“ a tedy minimálně jako podlimitní VZ?“ uvádíme, že Ministerstvo pro místní rozvoj ČR („MMR“) doporučuje při výběru dodavatele veřejné zakázky malého rozsahu („VZMR“) užívat na základě zásady transparentnosti pojmy, které nebudou vyvolávat nejasnosti ohledně využití, či nevyužití výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku malého rozsahu v zadávacím řízení. Skutečnost, že zadavatel využije výjimku z povinnosti provést zadávací řízení, nemá za následek, že se na něj nevztahuje úprava části desáté ZZVZ.

K příkladu: „Pro zakázku malého rozsahu (VZMR) zadanou v „poptávkovém řízení“ tzv. „mimo režim zákona“ se nepoužije ustanovení § 222 Změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Sjednání víceprací a méněprací u této VZMR se tak neřídí ZZVZ. Obdobně se nepoužije celá část desátá zákona – Společná ustanovení (§ 210 až 223, např. povinná elektronická komunikace, uveřejňování formulářů ve VVZ a TED, používání elektronických nástrojů a profilu zadavatele, uchovávání dokumentace po dobu 10 let, písemná zpráva zadavatele, ochrana informací, povinnost uveřejnění smlouvy a skutečně uhrazené ceny atd.)?“ uvádíme, že všechna tato ustanovení se ze zákona obecně na veřejnou zakázku malého rozsahu vztahují. Zadavatel nemusí využít oprávnění, která mu tato ustanovení garantují (např. změnit smlouvu), ale musí plnit povinnosti těmito ustanoveními stanovené (např. uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele).

Změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v případech, kdy smlouva na původní veřejnou zakázku byla uzavřena mimo zadávací řízení, včetně veřejných zakázek malého rozsahu se věnovala Expertní skupina MMR ve svém stanovisku, dostupném prostřednictvím odkazu na stránkách Portál.VZ, zde: https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2020/08/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf

K dotazu: „Pokud je to jinak, dle jakého ustanovení je tak postupováno?“ uvádíme, že nakolik je určité ustanovení aplikovatelné na konkrétní veřejnou zakázku vyplývá z textu daného ustanovení. Například v § 211 ZZVZ je stanoveno, že komunikace mezi zadavatelem a dodavateli v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté probíhá písemně. Tudíž pokud zadavatel u veřejné zakázky malého rozsahu využil výjimky z povinnosti zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, nemusí komunikovat s dodavatelem písemně, a to protože nepostupuje v zadávacím řízení ani ve zvláštních postupech. Zato úprava § 221 ZZVZ, podle které zadavatel nesmí odmítnout elektronickou fakturu vystavenou dodavatelem za plnění veřejné zakázky z důvodu jejího formátu, který je v souladu s evropským standardem elektronické faktury, neobsahuje žádné omezení na veřejné zakázky zadané v zadávacím řízení a plně platí i u veřejných zakázek malého rozsahu.

K dotazu: „Vztahuje se tedy celá část X. ZZVZ též na VZMR?“ uvádíme, že celá část desátá ZZVZ, která je nazvána Společná ustanovení se obecně na veřejné zakázky malého rozsahu vztahuje.

Dle § 222 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které (…) nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku:

Výraz „dodatečné“ je pro účely ZZVZ nutné vykládat jako částečná náhrada původního plnění nebo rozšíření původního plnění. Zahrnuje tedy v sobě jak obvykle používaný pojem „vícepráce“ tak i pojem „méněpráce“.

V případě, že dochází ke změně části plnění předmětu smlouvy na veřejnou zakázku (například k provedení dodatečných stavebních prací), je třeba při výpočtu hodnoty změny zohlednit jak cenu přidaného (vícepráce) plnění, tak cenu nevyčerpaného (méněpráce) plnění.

Pro výpočet hodnoty změny je tudíž rozhodný absolutní součet hodnot dodatečného (přidaného) plnění a plnění původního (zadavatelem nevyčerpaného), tj. dotazem uváděná úvaha je zcela správná.

Zadavatel je oprávněn postupovat při změně závazku na veřejnou zakázku bez provedení nového zadávacího řízení, postupuje-li v souladu s některou z blokových výjimek ze zákazu podstatné změny smlouvy na veřejnou zakázku, které jsou zakotveny v § 222 zákona č. 134/2016 Sb., zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (zákon). Při splnění zákonných podmínek pro jejich využití se pak nejedná o podstatné změny, které jsou výjimkami ze zákona, tudíž podmínky k jejich použití je třeba vykládat restriktivně.

Pokud hodlá zadavatel použít výhradu ke změně závazku ze smlouvy na základě § 222 odst. 2 zákona na úměrné prodloužení termínu plnění, měl by podmínky pro využití takové výhrady vymezit v rozsahu úpravy zákona uvedené v § 100 odst. 1, aby okolnosti „vyhrazené změny závazku“ byly stanoveny v zadávací dokumentaci co možná nejpodrobněji, že o dané změně v podstatě již není třeba mezi zadavatelem a dodavatelem věcně jednat na základě uzavřené smlouvy, přičemž nastanou-li takové okolnosti, uplatní se předem zvolený mechanismus. Více informací k povaze výhrady je uvedeno také v rozhodnutí ÚOHS-01225/2020/544/MDb.

Změna podmínek plnění předmětu veřejné zakázky, nad rámec uvedené výhrady dle § 100 odst. 1 zákona, se uplatní na zákonem výslovně stanovené případy. Naopak provedení podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 odst. 3 zákona, není po dobu jejího trvání možné. Zjednodušeně vzato, úprava předmětu plnění není možná bez provedení nového zadávacího řízení (nebo případného porušení ustanovení zákona o změnách závazku), pokud změna neodpovídá možným prováděním změn závazku podle jednotlivých ustanovení § 222.

Upozorňujeme, že navrhovaná výhrada podle § 100 odst. 1 pro „úměrné“ prodloužení termínu plnění, v případě, že dojde v souladu s § 222 k nepodstatné změně závazků na provedení díla – stavebních prací, je z hlediska zákona zcela nekonkrétní. Správná výhrada je stanovena objektivně na základě předem stanovených vnější okolností, kdy je zadavatel de facto nucen odložit termín provedení díla o konkrétní počet dnů, pokud například teplota klesne pod bod mrazu.

Prakticky to znamená, že zadavatel by musel označit konkrétní objektivní překážky nebo okolnosti, za kterých je zadavatel výhradu v souladu s § 100 odst. 1 oprávněn uplatnit. Aby bylo jednání o prodloužení termínu plnění přípustné, mělo by být specifikováno předem za jakých konkrétních okolností je možné takové jednání/změnu připustit, pokud by tedy zadavatel mimo jiné podrobně specifikoval konkrétní podmínky, současně by také stanovil pro jaký okruh situací, např. ve formě očekávaných technologických/technických/povětrnostních omezení je zadavatel oprávněn k odložení termínu realizace přistoupit, a tedy by i blíže specifikoval naplnění předpokladů výhrady (dále je možný odkaz k technické a jiné specifikaci díla, k obchodním podmínkám, příp. k jiným specifickým požadavkům v obsahu smlouvy). Zadavatel by tak transparentním způsobem všem dodavatelům, kteří se chtěli zadávacího řízení zúčastnit, deklaroval možnost ve stanovených situacích provést takto vyhrazené změny závazku ze smlouvy.

K dotazu sdělujeme následující:

Na změnu harmonogramu se nahlíží jako na podstatnou změnu závazku ze smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, která mění podstatným způsobem průběh plnění (ve prospěch vybraného dodavatele), a proto důvody mající bezprostřední vliv na možná zpoždění projektového harmonogramu, jakožto i na ostatní dílčí podrobnosti nebo podmínky, za kterých je možné připustit sjednanou úpravu výsledného pořadí prací nebo odložit termín realizace, je nutné specifikovat již zadávacími podmínkami (smluvními/obchodními podmínkami nebo přímo návrhem smlouvy) a následně také uvést do smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku.

Podmínky a obsah pro změnu závazku podle § 100 odst. 1 musí být v souladu se zákonem jednoznačně předem vymezeny, musí být jasně specifikovány a nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. Změna, která je uplatněním vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek, neumožňuje podstatným způsobem změnu závazku ze smlouvy.

Pokud by však došlo ke změně podle § 222 (např. podle § 222 odst. 6) je možné ve výjimečných případech připustit i změnu harmonogramu (pokud nebyl harmonogram předmětem závazných smluvních podmínek, závazného termínu pro ukončení díla) a taková změna nemá dopad na účast dodavatelů v zadávacím řízení nebo na výběr dodavatelů. Přesný popis změny nemění povahu zakázky, zároveň změna závazku musí odpovídat objektivně podmínkám pro změny podle jednotlivých ustanovení dle § 222. Taková změna však musí odpovídat pouze době konkrétně vynucené změnou díla (není tedy možné provádět změnu, která trvá např. 3 dny po dobu 10 dnů).

Podle ustanovení § 211 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) má zadavatel povinnost v zadávacím řízení komunikovat s dodavateli písemně a elektronicky, až na stanovené výjimky. Zadávací řízení je podle § 51 odst. 1 ZZVZ ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo jeho zrušením. To znamená, že i podpis smlouvy s vybraným dodavatelem je součástí zadávacího řízení. Tím pádem se na podpis smlouvy také vztahuje povinnost elektronické formy komunikace.

ZZVZ ale již neupravuje, jak má zadavatel smlouvu uzavírat a jaké typy podpisů má používat. Uzavírání smlouvy se tak v tomto ohledu řídí obecnou právní normou – Občanským zákoníkem. Je tedy na zadavateli, jakým způsobem si vnitřně nastaví konkrétní způsob elektronického uzavírání smluv, přičemž jednoznačně doporučujeme, aby si smluvní strany předem ujednaly, za účelem jednotné podoby podepisované smlouvy, v jaké podobě budou smlouvu uzavírat, nutno ovšem připustit, že nejpraktičtější řešení je připojení elektronického podpisu smluvních stran ke smlouvě.

Nad rámec dotazu si dovolíme odkázat na stanovisko expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj zabývající se důsledkům nedodržení povinné elektronické formy písemné komunikace při uzavírání smlouvy na veřejnou zakázku. Expertní skupina došla k závěru, že vzhledem ke smyslu a účelu ZZVZ není nezbytné uplatňovat sankci neplatnosti u smlouvy uzavřené v listinné podobě. Smlouva na veřejnou zakázku, která byla uzavřená v zadávacím řízení a v listinné podobě tak bude platná.

Stanovisko zde:

http://www.portal-vz.cz/getmedia/e0ffade9-c8f6-4c36-b0d5-d73a48ab5a56/171113_DUSLEDKY-NEDODRZENI-POVINNE-ELEKTRONICKE-FORMY-PISEMNE-KOMUNIKACE-PRI-UZAVIRANI-SMLOUVY-NA-VEREJNOU-ZAKAZKU_k-uverejneni.pdf

Na dotaz k umožnění posunu termínu začátku plnění smlouvy o dodávkách tepelné energie v odůvodněných případech, které vznikly objektivně bez zavinění dodavatele či odběratele, je potřeba uvést, že pokud by ve smlouvě na veřejnou zakázku, která byla uzavřena s dodavatelem tepelné energie, byla ustanovení upravující postup zadavatele v uváděném případě, pak by nebylo potřeba řešit postup podle § 222 ZZVZ, neboť v nastalém případě by zadavatel postupoval na základě smluvních ustanovení upravených v této s dodavatelem uzavřené smlouvě. Vzhledem k tomu, že předmětem dotazu je možnost využití ustanovení § 222 ZZVZ, tedy možnosti změnit závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku, aniž by došlo k porušení ZZVZ, tak lze předpokládat, že patřičné smluvní ustanovení smlouva neobsahuje a je tedy potřeba zvážit, zda je zadavatel oprávněn provést změnu závazku z této smlouvy. V takovém případě je potřeba určit, zda Vámi uváděná změna závazku ze smlouvy je či není tzv. podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku.

V souladu s ustanovením § 222 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle tohoto zákona. Co je a co není podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je definováno v uvedeném ustanovení § 222 ZZVZ.

Dodavatelé podávají nabídky v zadávacím řízení na základě zadávacích podmínek, kam patří především smluvní podmínky. Pokud nebyla upravena možnost posunu termínu začátku plnění smlouvy, vycházeli dodavatelé z této smluvní podmínky a je tedy potřeba zkoumat, zda by zamýšlená změna umožnila či neumožnila účast jiných dodavatelů podle ustanovení § 222 odst. 3 písm. a) ZZVZ, neboť je možné, že někteří dodavatelé by mohli plnit právě až od tohoto “posunutého” termínu. Konkrétní okolnosti, kvůli kterým nemohlo dojít k zahájení plnění ve smlouvě stanoveném termínu, zadavatel musí zvážit; zda tyto okolnosti jsou okolnostmi, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Je totiž na zadavateli, aby prokázal, že změnu nemohl předvídat, že změna závazku se váže na jím uvedené okolnosti a takové okolnosti jsou příčinou (objektivně) vynucené změny závazku. Rozhodnutí ÚOHS, na které se ve svém dotazu odvoláváte (S0485/2017/VZ-26056/2018/544/MDb), se týká případu, kdy zadavatel měl v zadávacích podmínkách veřejné zakázky vyhrazenou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 100 odst. 1 ZZVZ. Z informací uvedených ve Vašem dotazu však nevyplývá, že by zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky tuto výhradu změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku obsahovaly.

K Vašemu dotazu, zda je povinné uplatňování sankcí vůči dodavateli ze smlouvy na veřejnou zakázku, sdělujeme, že na neuplatňování ve smlouvě stanovených sankcí je potřeba nahlížet jako na faktickou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, kterou lze shledat jako podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku (viz § 222 odst. 3 písm. b) ZZVZ).

Vzhledem k přechodnému ustanovení § 273 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdější předpisů (dále jen „ZZVZ“), není třeba se zabývat podstatnou změnou smlouvy podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Podle § 273 odst. 6 ZZVZ se změny závazků ze smluv na veřejné zakázky ode dne nabytí účinnosti ZZVZ posuzují právě podle ZZVZ a do součtu cenového nárůstu změn závazku podle § 222 odst. 5 písm. c) a odst. 6 písm. c) se započítávají i změny závazků ze smluv provedené přede dnem nabytí účinnosti ZZVZ.

V ZZVZ je změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku upravena v § 222. V ustanovení § 222 odst. 3 ZZVZ jsou uvedeny 3 obecné podmínky, a pokud je naplněna alespoň jedna z těchto podmínek, jedná se o podstatnou změnu závazku. Podstatnou změnou závazku je tedy taková změna smluvních podmínek, která by:

a) umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně,

b) měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo

c) vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.

Pokud zadavatel dospěje k názoru, že změna, která má být provedena nenaplňuje ani jednu podmínku podle § 222 odst. 3 ZZVZ a není tak změnou podstatnou, může ji provést bez dalšího. Pokud zadavatelem zamýšlená změna závazku je podle § 222 odst. 3 ZZVZ podstatnou změnou, lze takovou změnu provést pouze v souladu s § 222 odst. 4, 5, 6 a 10 ZZVZ. V § 222 odst. 4, 5, 6 a 10 ZZVZ jsou stanoveny výjimky, které se za podstatnou změnu smlouvy nepovažují. Pokud změna vyhoví podmínkám některého ze zmíněných odst. 4, 5, 6 a 10, nepovažuje se za podstatnou změnu a může být provedena bez ohledu na to, že splňuje některou z podmínek § 222 odst. 3 ZZVZ. Do změny hodnoty závazku se započítává jak cena přidaného plnění (tzv. vícepráce), tak i cena nevyčerpaného nebo neprovedeného plnění (tzv. méněpráce). Proto pokud byly provedeny pouze méněpráce, musí je zadavatel brát v potaz při výpočtu hodnoty změny závazku.

Uvádíte, že ve smlouvě je zmíněna možnost změny ceny díla. Záleží, zda ve Vašem případě je tato změna ceny brána ve smyslu a v souladu s § 100 odst. 1 ZZVZ, který umožňuje zadavateli vyhradit si v zadávací dokumentaci změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Aby mohl zadavatel využít takovéto výhrady, musí být splněny dvě podmínky: 1. podmínky dané změny a jejího obsahu musí být jednoznačně a přesně vymezeny, 2. změna nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. Jsou-li totiž naplněny tyto podmínky, pak se podle § 222 odst. 2 ZZVZ uplatnění takto vyhrazených změn nepovažuje za podstatnou změnu závazku a zadavatel je může využít v míře, v jaké si předem stanovil.

Úvodní část odpovědi na dotaz je věnována ustanovení § 211/5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), podle kterého elektronický nástroj nebo datová schránka nahrazují uznávaný elektronický podpis u těch úkonů zadavatele, u nichž to ZZVZ explicitně vyžaduje. Povinnost dodavatele opatřit datovou zprávu s nabídkou uznávaným el. podpisem vyplývá z dikce § 107 odst. 1 ZZVZ, s odkazem na § 211 odst. 2 ZZVZ. Fakticky tak nabídky mohou být podávány výhradně prostřednictvím el. nástroje (EN), v nichž probíhá autentizace osob oprávněných jednat jménem dodavatele při registraci vložením certifikátu s platným uznávaným elektronickým podpisem a heslem elektronického podpisu.
Ostatní úkony dodavatele v zadávacím řízení, až do uzavření smlouvy, jsou z pohledu ZZVZ komunikací dle § 211 odst. 3 ZZVZ, která musí mezi zadavatelem a dodavatelem probíhat v zadávacím řízení výhradně elektronicky a tedy i písemně. Obecné zásady komunikace tak upravují rovněž žádost dle § 122 odst. 3 ZZVZ, z hlediska povinnosti vyžádat si od vybraného dodavatele před podpisem smlouvy originály nebo ověřené kopie dokladů o jeho kvalifikaci, pokud již takový doklad nemá zadavatel k dispozici, anebo mu nebyl předložen spolu s ostatními doklady v nabídce.
Příkladem dokladu, který je originálem již od chvíle, kdy vznikl jako elektronický originál tím, že ho dodavatel sám vytvořil, může být prokázání neexistence splatného daňového nedoplatku na spotřební dani dle § 74 odst. 1 písm. b) ZZVZ viz písemné čestné prohlášení dodavatele o neexistenci splatného daňového nedoplatku.
V opačném případě u dokladů předkládaných v ZŘ, jejichž původcem není sám dodavatel, jako například výpis z evidence Rejstříku trestů, potvrzení příslušného finančního úřadu, potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, výpis z Obchodního rejstříku atp., nelze odesláním dokumentu v EN nahradit doložku z hlediska původu dokladu nebo nahradit autentičnost osoby, která doklad oprávněně vydává (původce). Pro úplnost doplňujeme, že autentičnost takového dokumentu tudíž musí být zajištěna nad rámec uskutečňované elektronické komunikace.
K odpovědi na dotaz: „Je možné uznávat dodavateli datovou zprávu podepsanou zaručeným elektronickým podpisem v ostatních případech (pokud komunikuji jinak než datovkou nebo prostřednictvím EN) komunikace vůči zadavateli?“ sdělujeme, že data jsou při el. komunikaci s obsahem datové zprávy logicky spojena a nemusí již docházet k jejich dodatečnému ověřování.
Požadavek na připojení uznávaného elektronického podpisu lze dovozovat s odkazem na zásadu rovnosti, ve vztahu k ostatním účastníkům zadávacího řízení, kteří již své doklady o kvalifikaci předkládali v nabídkách, spolu s uznávaným elektronickým podpisem. S přihlédnutím k této skutečnosti se lze oprávněně domnívat, že požadavek zadavatele na předložení dokladů spolu s takovým elektronickým podpisem může být oprávněný. Bezvadným právním jednáním mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení je tak komunikace uskutečňovaná v EN, který shora uvedeným způsobem nahrazuje elektronický podpis logicky spojený s obsahem datové zprávy.
Pro úplnost doplňujeme, že zadávání veřejných zakázek není výkonem veřejné moci, ačkoliv se jedná o civilní kontraktační proces, který je upraven zvláštními předpisy závaznými pro veřejné zadavatele a další subjekty.
Z hlediska zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, kterým bylo implementováno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce tak lze k podepisování (ověřování) úkonů či listin mezi dvěma soukromoprávními subjekty použít jakýkoliv podpis, běžně používaný v elektronické komunikaci.

K dotazu ve věci neuveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku jak na profilu zadavatele, tak i v registru smluv, Vám sdělujeme následující:
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) v § 219 odst. 1 ukládá zadavateli povinnost nejpozději do 15 dnů od uzavření smlouvy na veřejnou zakázku tuto včetně všech jejich dodatků a změn uveřejnit na profilu zadavatel. Toto však neplatí pro smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu, jimž je myšlen zejména zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv (dále také „Registr“).
Vzhledem k tomu, že dle § 8 odst. 4 Registru platí, že je-li v souladu s Registrem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách, zadavatel již smlouvu na veřejnou, kterou uveřejní v Registru, nemusí duplicitně uveřejňovat také na svém profilu zadavatele. Neuveřejní-li však zadavatel smlouvu na veřejnou zakázku v souladu § 219 odst. 1 ZZVZ, dopustí se přestupku dle § 269 odst. 2 ZZVZ, přičemž dodatečné uveřejnění, tj. uveřejnění po lhůtě uvedené buď v ZZVZ nebo Registru, nevede ke zhojení již spáchaného přestupku.
Co se týče skutečnosti, že zadavatel neuveřejnil smlouvu na veřejnou zakázku ani ve lhůtě do tří měsíců od jejího uzavření, platí dle § 7 odst. 1 Registru, že taková smlouva je zrušena od počátku. Z pohledu práva soukromého je následkem neuveřejnění smlouvy ani v dodatečné lhůtě její absolutní neplatnost.

Problematice registru smluv se jakožto gestor tohoto zákona věnuje Ministerstvo vnitra, zde je odkaz: https://www.mvcr.cz/clanek/registr-smluv.aspx?q=Y2hudW09NQ%3D%3D

K dotazu, který se týká uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele v případě, kdy zadavatel není povinen dle § 29 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, Vám sdělujeme následující:
Uveřejnění smlouvy a skutečně uhrazené ceny dle § 219 odst. 1 ZZVZ se vztahuje pouze na veřejné zadavatele podle § 4 odst. 1 ZZVZ. Povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému neplatí dle § 219 odst. 1 ZZVZ pro:
a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e),
c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
Výjimky z povinnosti uveřejňovat smlouvu tvoří podle § 218 odst. 3 ZZVZ veřejné zakázky, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních předpisů. To se vztahuje především na utajované informace ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a údajů podle zvláštních právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
Z výše uvedeného vyplývá, že v případě kdy se jedná o veřejného zadavatele dle § 4 odst. 1 ZZVZ, který postupuje dle § 29 písm. h) tzn. dle obecné výjimky, kdy není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení a současně se nejedná o ochranu informací ani zvláštních předpisů dle § 218 odst. 3 ZZVZ, má zadavatel povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.
Tato povinnost se dle § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ nevztahuje na smlouvy, které zadavatel uveřejnil podle jiného právního předpisu (zejména zákona o registru smluv, účinného od 1. 7. 2016). Zadavatel na základě uvedené výjimky není povinen uveřejňovat smlouvu duplicitně. To znamená, že zadavatel nemá povinnost smlouvu uveřejnit na profilu zadavatele, pokud ji uveřejnil již v registru smluv.

K dotazu ve věci postupu při uzavírání dodatku ke smlouvě na veřejnou zakázku uvádíme následující: Podle § 211 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) se na komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení vztahuje povinnost, aby takováto komunikace probíhala písemně a elektronicky.
Jak je uvedeno ve stanovisku expertní skupiny MMR (dostupné zde: http://portal-vz.cz/getmedia/e0ffade9-c8f6-4c36-b0d5-d73a48ab5a56/171113_DUSLEDKY-NEDODRZENI-POVINNE-ELEKTRONICKE-FORMY-PISEMNE-KOMUNIKACE-PRI-UZAVIRANI-SMLOUVY-NA-VEREJNOU-ZAKAZKU_k-uverejneni.pdf [PDF, 178.41KB]), i přes povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení, bude smlouva na veřejnou zakázku uzavřená v listinné podobě platná. Z toho lze vycházet i při uzavírání dodatků ke smlouvě. Tím spíše pak lze v listinné podobě uzavřít dodatek, který je uzavírán mimo zadávací řízení, neboť podle § 211 ZZVZ se povinnost elektronické komunikace vztahuje na zadávací řízení a zadávací řízení se dle § 51 ZZVZ ukončuje okamžikem uzavření smlouvy. Bude se jednat například o dodatky, kterými dochází ke změně smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 ZZVZ.
Uzavřená smlouva na veřejnou zakázku, včetně všech svých dodatků je dokumentací o zadávacím řízení. Uchovávání dokumentace o zadávacím řízení je upraveno § 216 odst. 1 ZZVZ tak, že zadavatel je povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o znění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, lhůtu delší. Zadavatel má tak povinnost uchovat dodatek ke smlouvě vhodným způsobem, aby nedošlo k jeho poškození po dobu 10 let od ukončení zadávacího řízení nebo po dobu 10 let od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku.Dokumentace zadávacího řízení, tedy i uzavřený dodatek, se může uchovávat ve své původní podobě – listinné nebo elektronické a není třeba měnit formu dokumentace z elektronické do listinné a obráceně. Naopak ZZVZ předpokládá, že dokumenty, zůstanou uchovány v podobě, ve které byly provedeny.

Zakázka malého rozsahu, ve smyslu § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění (dále jen zákon) je zakázkou zadávanou mimo režim zákona v souladu s § 31 zákona. Odkaz na § 39, odst. 1. zákona není v tomto případě vhodný, neboť se nejedná o zadávací řízení, vedené v režimu zákona. Ustanovení § 216 zákona o uschování dokumentace o zadávacím řízení se na předmětnou zakázku nevztahuje, neboť byla vedena jako zakázka zadávaná mimo režim zákona.Dovolujeme si upozornit, že z širšího pohledu lze na dokumentaci k zakázce malého rozsahu též nahlížet jako na součást daňové a účetní dokumentace, proto by při archivaci dokumentace měl zadavatel zohlednit i § 31 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, § 27 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění.

Na základě § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) je veřejný zadavatel povinen uveřejnit nejpozději do tří měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ.

Otázkou je, má-li veřejný zadavatel povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, která byla uveřejněna podle zákona o registru smluv?

K dotazu připojujeme následující odpověď:

Ustanovení § 219 odst. 3 ZZVZ jasně vymezuje povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu za plnění smlouvy pouze ve vztahu ke smlouvám, na které se vztahuje povinnost jejich uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ. Na smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu, tedy i podle zákona o registru smluv, se vztahuje výjimka z povinnosti jejího uveřejnění dle § 219 odst. 1 ZZVZ. Lze tak tedy jednoznačně dospět k závěru, že pokud byla smlouva na veřejnou zakázku uveřejněna podle zákona o registru smluv, nedopadá na veřejného zadavatele povinnost uveřejnit ji na profilu zadavatele podle § 219 odstavce 1 a nemá tak ani povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy na profilu zadavatele podle § 219 odst. 3 ZZVZ. Stejně tak zadavatel neuveřejňuje skutečně uhrazenou cenu ani v případech vyjmutých z povinnosti § 219 odst. 1 ZZVZ, které jsou uvedeny pod písmeny a) až c) předmětného ustanovení.

Povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu se tedy nevztahuje ani na situace, kdy zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) či na situace, kdy jde o zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu.

K dotazu, který se týká povinné elektronické komunikace při předkládání originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci dle § 122 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), sdělujeme následující:
Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem je regulována v § 211 ZZVZ. Ustanovení § 211 odst. 3 ZZVZ pak ukládá zadavateli v zadávacím řízení obecnou povinnost komunikovat s dodavatelem elektronicky, současně uvádí i konkrétní výjimky z této povinnosti, kdy:
a) použití elektronické komunikace s ohledem na zvláštní povahu veřejné zakázky vyžaduje zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo podporované obecně dostupnými aplikacemi; za obecně dostupné se nepovažují aplikace používané k popisu předmětu plnění, které používají formáty souborů, jež nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo obecně dostupné aplikace, nebo se na ně vztahují komerčně poskytované licence a zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku,
b) použití elektronické komunikace vyžaduje zvláštní kancelářské vybavení, které zadavatelé běžně nemají k dispozici,
c) zadávací podmínky vyžadují předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace, nebo
d) použití jiné než elektronické komunikace je nezbytné z důvodu narušení zabezpečení elektronické komunikace nebo z důvodu ochrany zvláště citlivé povahy informací, přičemž požadovanou úroveň zabezpečení nelze řádně zajistit běžně dostupnými elektronickými nástroji nebo nástroji podle § 103 odst. 3 ZZVZ.
Jelikož postup dle § 122 odst. 3 ZZVZ je stále součástí zadávacího řízeni, dopadá i na něj povinnost písemně komunikovat elektronickou formou. Veškerá písemná komunikace, až na uvedené výjimky, musí probíhat elektronicky. ZZVZ však nestanoví prostřednictvím jakého „komunikačního kanálu“ má komunikace probíhat, je tedy na zadavateli a dodavateli, zda budou komunikovat emailem, datovou schránkou, či elektronickým nástrojem.
K Vašemu druhému dotazu, zda povinnost elektronicky komunikovat dopadá i na samotné uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, Vám sdělujeme:
Zadáním veřejné zakázky dle § 2 odst. 1 ZZVZ je uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem. V souladu s ustanovením § 51 odst. 1 ZZVZ je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, tedy i tento proces je stále součástí zadávacího řízení, a proto i na uzavření smlouvy se stále vztahuje povinná elektronická forma komunikace ve smyslu § 211 ZZVZ.
Ve vztahu k důsledkům nedodržení této povinnosti odkazuji na stanovisko expertní skupiny, v němž je uvedeno, že použití sankce neplatnosti není vzhledem ke smyslu a účelu zákona nezbytné.
http://www.portal-vz.cz/getmedia/e0ffade9-c8f6-4c36-b0d5-d73a48ab5a56/171113_DUSLEDKY-NEDODRZENI-POVINNE-ELEKTRONICKE-FORMY-PISEMNE-KOMUNIKACE-PRI-UZAVIRANI-SMLOUVY-NA-VEREJNOU-ZAKAZKU_k-uverejneni.pdf [PDF, 178.41KB]

K dotazům, které se týkají změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ), Vám sdělujeme:
Rozhodující je cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku. Do výsledné ceny veřejné zakázky je nezbytné dále započítat případnou změnu ceny, která je v souladu s § 222 odst. 2 ZZVZ, přičemž se musí jednat o změnu ceny, která je provedena na základě jednoznačně vymezených podmínek v zadávacích podmínkách a nemění celkovou povahu veřejné zakázky. V případě kdy změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku není na základě jednoznačně vymezených podmínek uvedena v zadávací dokumentaci, zadavatel posuzuje, zda se jedná o změnu podstatnou či nikoli. Požadované změny závazku ze smlouvy je nutné zkoumat z perspektivy přípustnosti podle konkrétního ustanovení.
Za podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažují změny dle § 222 odst. 4, odst. 5 a odst. 6 ZZVZ. V dotaze se ptáte na změny dle § 222 odst. 5 a odst. 6 ZZVZ.
Zadavatel může dle uvedených ustanovení postupovat, pokud splní níže uvedené zákonné podmínky:
V případě změny dle § 222 odst. 5 ZZVZ, by se mělo jednat o změnu která je nezbytná a změna v osobě dodavatele není možná z ekonomických anebo technických důvodů nebo by způsobila zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů. Zároveň musí být splněna podmínka, že hodnota těchto dodávek nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku.
Dle § 222 odst. 6 ZZVZ by se mělo jednat o změnu, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, neměnící celkovou povahu veřejné zakázky, a zároveň by hodnota této změny nepřekročila 50 % původní hodnoty závazku.
Při posouzení splnění limitů podle odstavce 5 písm. c) a odstavce 6 písm. c), musí zadavatel sečíst změnu, která se týká rozšíření tak i zúžení předmětu smlouvy (nevyčerpaného plnění). Pokud zadavatel například vymění jeden výrobek za jiný, je nutné zohlednit jak cenu přidaného (nového) plnění, tak cenu nevyčerpaného původního plnění. V praxi to znamená, že když cena nevyčerpaného plnění bude např. 10 000 Kč, cena nového plnění bude 20 000 Kč, celková hodnota změny bude 30 000 Kč.
Z výše uvedeného vyplývá i odpověď na Váš dotaz, zda máte posuzovat každý dodatek ke smlouvě zvlášť. Každý dodatek ke smlouvě je nutné posuzovat samostatně, aby všechny změny byly sečteny. Pokud fakticky ke změně předmětu smlouvy nedošlo, pouze byla změna dodatkem ke smlouvě doplněna a následně odstraněna, toto přidané plnění, které nedošlo realizace, se do hodnoty změny nezapočítává. V případě kdy dochází ke změně části plnění předmětu smlouvy na veřejnou zakázku, například výměna jednoho výrobku za jiný, je třeba tuto cenu při výpočtu hodnoty změny zohlednit.
Výpočet cenového nárůstu dle § 222 odst. 9 ZZVZ související se změnami podle odstavců 5 a 6 ZZVZ nesmí přesáhnout 30% původní hodnoty závazku, přičemž se do něho nezapočítávají změny provedené podle jiných odstavců. V praxi to znamená, že pokud celková hodnota veřejné zakázky je 10 000 000 Kč, 30% z této částky bude 3 000 000 Kč. Cenový nárůst v takovém případě nesmí přesáhnout 3 000 000 Kč. Při výpočtu cenového nárůstu se na rozdíl od výpočtu hodnoty změny odečítají dodávky, služby, nebo stavební práce, které nebyly v původní veřejné zakázce realizovány. Lze tedy odečíst nerealizovaná plnění. V odkaze níže naleznete metodiku ke změnám závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 ZZVZ.

Metodiky speciální k zadávacím řízením

K vašemu poslednímu dotazu, který se týká nového zadávacího řízení, z důvodu změny závazku ze smlouvy na Veřejnou zakázku, která je z hlediska zákona změnou podstatnou, Vám sdělujeme:
Provedení podstatné změny smlouvy zákon podmiňuje provedením nového zadávacího řízení.
V souladu s § 18 ZZVZ platí, že zadavatel není oprávněn rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo k účelovému snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a zadavatel tak dosáhl finančních limitů platných pro zakázky, při jejichž zadávání platí méně přísná pravidla.
Zadavatel musí přihlížet zejména k časovým souvislostem a případně též ke skutečnosti, zda se jedná o jeden souvislý funkční celek. V případě, že nové zadávací řízení s předchozím zadávacím řízení věcně i časově souvisí, zadavatel zahájí nové zadávacího řízení a připočte k němu i předpokládanou hodnotu původní veřejné zakázky dle § 16 odst. 2 ZZVZ.
Výše uvedená povinnost na zadavatele nedopadá, pokud v průběhu roku vznikne zadavateli potřeba operativně řešit nákup dodávek či služeb, které spolu věcně a časově nesouvisí.
V dotaze uvádíte, že se jedná o dodatečné požadavky přímo navázané na předchozí zadávací řízení a změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 ZZVZ nelze realizovat. Na základě Vámi uvedených informací, doporučujeme k novému zadávacímu řízení připočíst i předpokládanou hodnotu původní veřejné zakázky a zadat veřejnou zakázku v režimu nadlimitním.

Poskytování informací v rámci zadávacího řízení upravuje ustanovení § 218 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), ze kterého přímo vyplývá, že zadavatel do ukončení zadávacího řízení neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že informace o identifikačních údajích účastníků zadávacího řízení není zadavatel na základě žádosti oprávněn poskytnout a takovou žádost by musel odmítnout.
Pokud ovšem nastane situace, že takovou žádost podá účastník zadávacího řízení, měl by zadavatel danou věc posuzovat podle ZZVZ, nikoli podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Transparentnost, která musí být při otevírání nabídek v elektronické podobě sledována, je zajištěna tím, že jsou nabídky podávány do elektronického nástroje, jehož funkcionalita musí požadovanou míru transparentnosti v souladu s § 213 ZZVZ zabezpečit. Samotná zásada transparentnosti poskytnutí informací o nabídkách jednoznačně nevyžaduje.
Podle § 39 odst. 1 ZZVZ může zadavatel určit pravidla nad rámec pravidel stanovených ZZVZ, ovšem pouze za předpokladu dodržení zásad podle § 6 ZZVZ. Jelikož ZZVZ nestanovuje konkrétní pravidla postupu při poskytnutí informací z nabídek na základě žádosti účastníka zadávacího řízení, musí je zadavatel stanovit sám. Zadavatel by měl tedy rozhodnout, zda vůbec, kdy a jaké informace bude účastníkům zadávacího řízení poskytovat. V souladu s § 218 odst. 1 ZZVZ by zadavatel neměl poskytovat informace, které byly účastníkem zadávacího řízení označeny za důvěrné.
Pokud zadavatel po zvážení konkrétních okolností daného zadávacího řízení dojde k závěru, že poskytnutím požadovaných informací nenaruší zásady podle § 6 ZZVZ a rozhodne se je dobrovolně poskytnout, musí na základě dodržení zásady nediskriminace poskytnout dané informace všem účastníkům zadávacího řízení. Lze také doporučit, aby informace byly poskytnuty bez identifikace účastníků zadávacích řízení, a to z důvodů eliminace uzavírání zakázaných dohod mezi účastníky zadávacího řízení.

Pokud zadavatel před zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku stanovil výši předpokládané hodnoty v souladu s ustanovením § 16 a následujících zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), a následně v souladu s § 52 písm. a) ZZVZ zvolil pro zadání veřejné zakázky na stavební práce o předpokládané hodnotě nižší než 50 000 000 Kč bez DPH zjednodušené podlimitní řízení, lze konstatovat, že postupoval v souladu se ZZVZ.
Pokud následně nastala situace, v jejímž důsledku zadavatel mění závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku, postupuje v souladu s § 222 ZZVZ. Pokud byla předpokládaná hodnota stanovena v souladu s výše uvedeným, je irelevantní, pokud hodnota dodatečných stavebních prací přesáhne v součtu s původní hodnotou veřejné zakázky 50 000 000 Kč bez DPH. Samozřejmě za předpokladu, že zadavatel provádí pouze nepodstatné změny smlouvy tak, jak vyplývá z jednotlivých ustanovení § 222 ZZVZ.

Pokud má být závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu změněn, je nezbytné posoudit, zda se po změně bude stále jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu podle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen “ZZVZ”).

V případě veřejné zakázky na služby se tak bude jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu, pouze pokud původní hodnota veřejné zakázky v součtu s hodnotou změny nepřesáhne limit 2 000 000 Kč bez DPH. Zadavatel by v takovém případě nemusel aplikovat pravidla stanovená v § 222 ZZVZ.

Oproti tomu za situace, kdy původní hodnota veřejné zakázky spolu s hodnotou změny přesáhne limit 2 000 000 Kč, musí zadavatel posuzovat přípustnost změny podle § 222 ZZVZ.

Pokud je zadavatel u veřejných zakázek malého rozsahu na základě výše uvedeného povinen postupovat podle § 222 ZZVZ, není oprávněn v souladu s § 222 odst. 1 ZZVZ umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy.

Z Vašeho dotazu není zřejmé, co je předmětem veřejné zakázky a předmětem dodatečných služeb a není tedy možné posoudit, zda se skutečně jedná o dvě samostatné veřejné zakázky nebo o rozšíření původního předmětu veřejné zakázky.

V souladu s § 18 ZZVZ platí, že zadavatel není oprávněn rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo k účelovému snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a zadavatel tak dosáhl finančních limitů platných pro zakázky, při jejichž zadávání platí méně přísná pravidla.

Při posuzování, zda je požadované plnění předmětem jedné veřejné zakázky či zda se jedná o předmět více veřejných zakázek, je nezbytné přihlížet zejména k časovým souvislostem a případně též ke skutečnosti, zda jde o jeden souvislý funkční celek. Danou veřejnou zakázku, respektive veřejné zakázky, je tak třeba posuzovat s ohledem na konkrétní případ, všechny okolnosti a jejich objektivní předvídatelnost. Podstatná je tedy vzájemná souvislost služeb a zároveň vědomí zadavatele, jaké služby bude v průběhu daného časového období zadávat.

pozn. stanovisko na které je dotazem odkazováno se nachází na stránkách portál-vz.cz na přiloženém odkazu:

https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2016/09/Zm%C4%9Bny-z%C3%A1vazk%C5%AF-ze-smlouvy-na-ve%C5%99ejnou-zak%C3%A1zku.pdf

Právo dodavatele chránit své obchodní tajemství je zachováno i v případě, že jsou informace uveřejňovány na základě zákona o zadávání veřejných zakázek, a to prostřednictvím ustanovení § 218 odst. 3 ZZVZ. Zadavatel by tak neměl právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství omezovat. Pokud je některá z informací obsažena ve smlouvě, např. položkový rozpočet, obchodním tajemstvím dodavatele, neměla by být tato část smlouvy uveřejněna ani na profilu zadavatele, ani v registru smluv. V dotazem popsané situaci je tak otázkou, zda jsou zadávací podmínky nastaveny přiměřené, a zda tak jak jsou stanoveny nevytváří překážku hospodářské soutěži (blíže viz § 36 odst. 1 ZZVZ). Doporučuji danou podmínku v zadávacích řízeních dále nepoužívat. Porušení obchodního tajemství by nebylo sankcionováno na základě zákona o zadávání veřejných zakázek, ale na základě Občanského zákoníku § 2985 a násl.

K dotazu, který se týká podepisování smluv a komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, Vám jako gestor zákona č. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (v platném znění (dále jen „ZZVZ“) níže sdělujeme následující:
Obecná povinnost písemné elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení je regulována ustanovením § 211 ZZVZ a vztahuje se na veškeré zadavatele veřejných zakázek dle ustanovení § 4 ZZVZ, jenž po 18. říjnu 2018 (státní a centrální zadavatele platí povinnost od 18. dubna 2017) zadali v zadávacím řízení veřejnou zakázku. Povinnost výhradní elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem vztahující se k zadávacímu řízení se uplatní i na zadávacích řízeních veřejných zakázek zahájených před uvedenými daty, jelikož není rozhodující okamžik zahájení zadávacího řízení, ale okamžik, kdy dochází ke komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem.
V souladu s ustanovením § 1725 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) „je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah“. Dle ustanovení § 51 odst. 1 ZZVZ „je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy“ a povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, se tedy vztahuje i na samotné uzavření smlouvy na veřejnou zakázku.
Přestože nelze slučovat pojem „uzavření smlouvy“ a pojem „komunikace“, je nutno dospět k závěru, že při uzavírání smlouvy na veřejnou zakázku, která má být povinně uzavřena v písemné formě, musí mezi smluvními stranami tj. zadavatelem a dodavatelem docházet k vzájemnému písemnému sdělování informací tj. k vzájemné komunikaci. Po nabytí účinnosti § 211 ZZVZ, tak musí také tato písemná komunikace probíhat elektronicky, byla-li veřejná zakázka zadána v zadávacím řízení a platí tedy, že smlouva na veřejnou zakázku musí být uzavřena v elektronické formě.
Vzhledem k výše uvedenému Vám rovněž sdělujeme, že ZZVZ reguluje elektronickou komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem a písemnou formu smlouvy, další požadavky týkající se elektronických podpisů smluv ZZVZ nevymezuje.V souvislosti s výše uvedeným tématem povinné elektronická komunikace v zadávacím řízení si Vás dovolujeme odkázat na: Portál o veřejných zakázkách a koncesích, spravovaný Ministerstvem pro místní rozvoj, v sekci novinek (viz odkaz níže), kde bylo v rámci metodických doporučení k ZZVZ uveřejněno stanovisko Expertní skupiny pro zadávání veřejných zakázek, které naleznete na tomto odkazu: http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicka-doporuceni

V zadávacím řízení je možné podávat nabídku pouze prostřednictvím elektronického nástroje určeného zadavatelem v zadávací dokumentaci. V případě, že máte zřízen elektronický nástroj NEN, při podání nabídek dodavatel vyplní příslušný registrační formulář na adrese nen.nipez.cz. Žádost o registraci dodavatel opatří platným zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu. K nabídkám podaným v zadávacím řízení jinak než elektronickým nástrojem (tedy například emailem, datovou schránkou či v listinné podobě), se nepřihlíží. Výjimkou budou pouze případy uvedené v § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) zejména technické důvody či narušení bezpečnosti elektronické komunikace, kdy bude i po 18. říjnu 2018 možné podávat nabídky v listinné podobě.
Prostřednictvím elektronického nástroje je nutné provádět příjem:
• nabídek,
• předběžných nabídek (jednací řízení s uveřejněním),
• žádostí o účast (užší řízení, jednací řízení s uveřejněním),
• žádosti o zařazení do systému kvalifikace podle § 166 odst. 5 ZZVZ(sektoroví zadavatelé),
• žádostí o účast nebo návrhů v soutěži o návrh, nebo
• aukčních hodnot, pokud se v zadávacím řízení provádí elektronická aukce.
Ostatní písemná komunikace v zadávacím řízení (např. žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, výzva dodavateli k objasnění nabídky, námitky dodavatele) může probíhat mimo elektronický nástroj, avšak elektronicky, zejména prostřednictvím datové schránky či emailu. Některé datové zprávy, pokud by nebyly odeslány prostřednictvím elektronického nástroje či datové schránky však musí být opatřeny platným uznávaným elektronickým podpisem (výzva určená účastníkům zadávacího řízení, oznámení o výběru dodavatele, rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrh, vyloučení účastníka zadávacího řízení), blíže viz § 211 odst. 5 ZZVZ.
Lze tedy shrnout, že pro podání nabídek musí dodavatel použít elektronický nástroj, který určí zadavatel v zadávací dokumentaci. K jiným způsobům podání nabídky se v souladu s § 28 odst. 2 ZZVZ nepřihlíží. Pro ostatní komunikaci (vysvětlení zadávací dokumentace, podání námitek apod.) lze pak využít buď opět tentýž elektronický nástroj, nebo např. datovou schránku, popř. email.

Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem je regulována v § 211 ZZVZ. Ustanovení § 211 odst. 3 ZZVZ pak ukládá zadavateli obecnou povinnost komunikovat s dodavatelem elektronicky a stanoví z této povinnosti výjimky, kdy
a) použití elektronické komunikace s ohledem na zvláštní povahu veřejné zakázky vyžaduje zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo podporované obecně dostupnými aplikacemi; za obecně dostupné se nepovažují aplikace používané k popisu předmětu plnění, které používají formáty souborů, jež nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo obecně dostupné aplikace, nebo se na ně vztahují komerčně poskytované licence a zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku,
b) použití elektronické komunikace vyžaduje zvláštní kancelářské vybavení, které zadavatelé běžně nemají k dispozici,
c) zadávací podmínky vyžadují předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace, nebo
d) použití jiné než elektronické komunikace je nezbytné z důvodu narušení zabezpečení elektronické komunikace nebo z důvodu ochrany zvláště citlivé povahy informací, přičemž požadovanou úroveň zabezpečení nelze řádně zajistit běžně dostupnými elektronickými nástroji nebo nástroji podle § 103 odst. 3 ZZVZ.
Písemná komunikace v zadávacím řízení (např. žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, předkládání originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci ze strany dodavatele) může probíhat mimo elektronický nástroj, avšak vždy elektronickou formou, zejména prostřednictvím datové schránky či emailu. Jelikož dle § 51 odst. 1 ZZVZ končí zadávací řízení uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v odstavci 2 v případě zrušení zadávacího řízení, vztahuje se uvedená povinnost i na předkládání dokladů dle § 122 odst. 3 ZZVZ.
Povinnost komunikovat v zadávacím řízení elektronicky pak pokrývá i samotné uzavírání smlouvy. Podrobnější informace k danému tématu naleznete na našich stránkách uveřejněny http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicka-doporuceni

Reagujeme tímto na Váš dotaz k podepisování nabídky, resp. jejích součástí dodavatelem. Máme za to, že nabídka ani její součásti nemusí být podepsány separátním elektronickým podpisem dodavatele. Požadavek na podpis nabídky nebo jejích součástí elektronickým podpisem osoby oprávněné jednat za dodavatele se v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) nevyskytuje (oproti nahrazené právní úpravě v zákoně 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách). Zadavatel takový požadavek může vznést jako svoji zadávací podmínku, v takovém případě ale musí být schopen prokázat, že takový jeho požadavek je přiměřený.
Skutečnost, že nabídka ani její součásti nemusí být podepsány elektronickým podpisem, je dána také povinností dodavatele podat nabídku v elektronickém nástroji (nelze ji podat ani e-mailem, ani datovou schránkou). Plyne to z § 28 odst. 1 písm. i) bod 1., § 107 odst. 1 a § 211 odst. 2 ZZVZ.
Při registraci do elektronického nástroje, která musí být před podáním nabídky v zadávacím řízení nutně provedena, musí dodavatel provést svou autentifikaci prostřednictvím uznávaného elektronického podpisu – viz Příloha k vyhlášce č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody. Máme za to, že jakýkoliv úkon dodavatele registrovaného v elektronickém nástroji je dodavatelem připodepsán, neboť je připojen ke zprávě delegované v elektronickém nástroji a je s ní logicky spojen a splňuje tak definici elektronického podpisu podle nařízení EU č. 910/2014, eIDAS. Nic na tom nemění ani skutečnost, že za dodavatele podává v elektronickém nástroji nabídku jeho řadový zaměstnanec.
Pro úplnost uvádíme, že prostřednictvím elektronického nástroje může být suplován toliko podpis dokladu, jehož původcem je dodavatel. U dokladu jiné osoby (například u písemného závazku kvalifikačního poddodavatele prokazujícího za dodavatele kvalifikaci) je podpis vyžadován.
Jak již jsme uvedli, požadavek na podpis nabídky nebo jejích součástí osobou oprávněnou jednat za dodavatele není obsažen v ZZVZ, zadavatel jej ale může stanovit jako zadávací podmínku. Pro přehlednost využijeme Vámi uvedený příklad čestného prohlášení. Pokud zadavatel požaduje, aby takové čestné prohlášení bylo podepsáno osobou oprávněnou jednat za dodavatele, pak česné prohlášení podepsané řadovým zaměstnancem, který neprokáže oprávnění jednat jménem dodavatele, není dostačující. Zdůrazňujeme ale, že podpis osoby oprávněné jednat za dodavatele stejně jako oprávnění zaměstnance jednat za dodavatele mohou být doplněny postupem podle § 46 ZZVZ.
Tážete se, jestli by bylo v pořádku, aby zadavatel požadoval sken ručně podepsaného čestného prohlášení. Takovýto požadavek zadavatele bychom považovali za zbytečně formalistický. Zadavatel nemusí podpis čestného prohlášení dodavatele požadovat vůbec. Pokud už ale zadavatel požaduje, aby čestné prohlášení bylo vlastnoručně podepsáno, je možné (a vhodné), aby zadavatel v zadávací dokumentaci spolu s požadavkem na vlastnoruční podpis čestného prohlášení připustil předložení prostého skenu čestného prohlášení.
Nakonec se dotazujete, co je v rámci elektronického podávání považováno za originál dokumentu a jak se v rámci elektronizace předkládají originály dokumentů před podpisem smlouvy a zda je zapotřebí zajistit jejich konverzi.
V tomto ohledu v posledních týdnech jedná expertní skupina při MMR pro veřejné zakázky. Konečné stanovisko expertní skupiny nemůžeme předjímat, bude uveřejněno na internetových stránkách: http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Stanoviska/Stanoviska-expertni-skupiny-MMR-k-novemu-zakonu-o-zadavani-verejnych-z

Předně je nutno konstatovat, že i postup podle § 122 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) je součástí zadávacího řízeni, a tak i na komunikaci s tímto postupem související dopadá povinnost písemně komunikovat elektronickou formou (viz § 211 odst. 1 a 3 ZZVZ). Platí tedy, že veškerá písemná komunikace, včetně předkládání dokladů, musí probíhat elektronicky. ZZVZ však nestanoví prostřednictvím jakého „komunikačního kanálu“ má komunikace probíhat, je tedy na zadavateli a dodavateli, zda budou komunikovat emailem, datovou schránkou, či elektronickým nástrojem.

Ustanovení § 122 ZZVZ vyžaduje předkládání originálů nebo úředně ověřených kopií pouze ve vztahu k dokladům o kvalifikaci vybraného dodavatele. Platí tedy, že jiné než kvalifikační doklady, které jsou předkládány na základě § 122 ZZVZ, mohou být předloženy také v „prosté“ kopii. Kvalifikační doklady tedy musí být předloženy buď přímo v elektronickém originále, případně s doložkou o konverzi listinného originálu do elektronické podoby. Tento postup je možné vnímat jako zatěžující pro dodavatele, na druhou stranu, je tento požadavek přiměřený, neboť je vymezen pouze ve vztahu k vybranému dodavateli, kde je odůvodněné jím prokazovanou kvalifikaci ověřit na základě originálů případně úředně ověřených kopií dokladů.

Pokud se týká dokladů, jejichž předložení si zadavatel vyhradil před uzavřením smlouvy podle § 104 ZZVZ, jak již je uvedeno výše, je nutné, aby byly předkládány v elektronické formě. Ve vztahu k těmto dokladům je však nezbytné sledovat, jak byly vymezeny požadavky zadavatele v zadávací dokumentaci.

Konkrétně ve vztahu k Vámi uváděné bankovní záruce za dílo, je potřeba upozornit, je zadavatele v zadávací dokumentaci často požadují, aby tento dokument byl před uzavřením smlouvy předložen v originále. Požadují-li zadávací podmínky předložení originálu bankovní záruky za dílo před podpisem smlouvy, musí být i tento doklad předložen elektronicky (jde o požadavek zákona – § 211 odst. 3) a to v originále (požadavek konkrétní zadávací dokumentace).

V případě, že předkládání originálu bankovní záruky za dílo v elektronické podobě je z vašeho pohledu komplikované, jako vhodné řešení se může jevit požadavek na přeložení kopie, případně úředně ověřené kopie bankovní záruky za dílo, před podpisem smlouvy a jako obchodní podmínku dále vymezit požadavek na předložení originálu bankovní záruky do x dnů po podpisu smlouvy.

Platí, že změny závazku ze smlouvy zatřiďujete samostatně pod jednotlivé důvody pro změnu, které (včetně limitů) stojí vedle sebe. Je však na Vás, resp. na konkrétních okolnostech, zda změnu závazku ze smlouvy provedete jedním či více dodatky smlouvy.

V souladu s § 103 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění (dále jen „ZZVZ“), zadavatel stanoví v zadávací dokumentaci příslušné veřejné zakázky podmínky sestavení a podání nabídek s ohledem na druh a předmět veřejné zakázky a rovněž vzhledem k dalším okolnostem (kvalifikace, hodnotící kritéria).
Dle § 103 odst. 1 písm. c) „Mají-li být hodnoceny nabídky, zadavatel v zadávací dokumentaci, stanoví formu a způsob podání nabídek; v případě elektronických nabídek určí elektronický nástroj pro jejich podání.“ Z ustanovení § 107 odst. 1 ZZVZ plyne, že „Nabídky se podávají písemně, a to v elektronické podobě prostřednictvím zadavatelem stanoveného elektronického nástroje (dále jen „nabídka v elektronické podobě“) nebo v „listinné podobě“.
Je-li však zadavatel, zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. a) ZZVZ, tak s uplynutím lhůty dle § 279 odst. 2 ZZVZ, musí zadavatel vyžadovat v zadávacím řízení plně elektronickou komunikaci a to včetně podání elektronických nabídek. V zadávacím řízení se však mohou vyskytnout situace, které nejsou pro elektronickou komunikaci vhodné. Vámi zmiňovaný § 211 odst. 3 ZZVZ upravuje právě výjimky z povinné elektronizace. Výjimky z povinné elektronizace viz tučně v citaci § 211 odst. 3 ZZVZ níže.
Dle § 211 odst. 3 ZZVZ „Písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem musí probíhat elektronicky s výjimkou případů, kdy:
a) použití elektronické komunikace s ohledem na zvláštní povahu veřejné zakázky vyžaduje zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo podporované obecně dostupnými aplikacemi; za obecně dostupné se nepovažují aplikace používané k popisu předmětu plnění, které používají formáty souborů, jež nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo obecně dostupné aplikace, nebo se na ně vztahují komerčně poskytované licence a zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku,
b) použití elektronické komunikace vyžaduje zvláštní kancelářské vybavení, které zadavatelé běžně nemají k dispozici,
c) zadávací podmínky vyžadují předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace, nebo
d) použití jiné než elektronické komunikace je nezbytné z důvodu narušení zabezpečení elektronické komunikace nebo z důvodu ochrany zvláště citlivé povahy informací, přičemž požadovanou úroveň zabezpečení nelze řádně zajistit běžně dostupnými elektronickými nástroji nebo nástroji podle § 103 odst. 3“.
Z Vašeho dotazu však není jasné, zda zadavatel při sestavování zadávací dokumentace postupoval dle § 103 ZZVZ tj. zda připustil v souladu s § 107 odst. 1 ZZVZ i listinné podání nabídky či zda doručení listinné nabídky tedy bylo/nebylo v rozporu se způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci příslušné veřejné zakázky. Rovněž není zjevné, zda je zadavatel veřejné zakázky veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. a) ZZVZ.
Pro doplnění uvádíme, že v souladu s ustanovením § 28 odst. 2 ZZVZ „Pokud nebyla nabídka zadavateli doručena ve lhůtě nebo způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci, nepovažuje se za podanou a v průběhu zadávacího řízení se k ní nepřihlíží“.
Pro Vás lepší vhled do problematiky elektronizace níže uvádíme odkaz na dva nové metodické texty týkající se problematiky elektronizace – Aktualitu a Základní otázky. http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicka-doporuceni
Závěrem si Vás dovolujeme informovat, že odbor práva veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj při vytváření svého názoru vycházel pouze z Vámi poskytnutých informací, jakož i o tom, že výše zaujatý právní názor nemusí být shodný s právním názorem orgánu dohledu (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže), případně soudu.

Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se ve zvláštních případech uvedených na základě § 21 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) zahrnou u bankovních a finančních služeb také poplatky, provize, úroky a jiné související platby. Zadáním veřejné zakázky se na základě využití obecné výjimky dle § 29 písm. m) ZZVZ rozumí uzavření úplatné písemné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem mimo zadávací řízení. Na smlouvu na veřejnou zakázku, s hodnotou přes 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, se vztahuje povinnost uveřejnit takovou smlouvu na profilu zadavatele, pokud nebyla uveřejněna na základě zák. o registru smluv č. 340/2015 Sb. Povinnost uveřejnit smlouvu prostřednictvím registru smluv nelze nahradit jejím uveřejněním na profilu zadavatele; naopak se však stanoví, že je-li v souladu se zák. o registru smluv uveřejněna smlouva na veřejnou zakázku, která má být uveřejněna podle zákona o zadávání veřejných zakázek na profilu zadavatele, je tím povinnost uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele fakticky splněna viz § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ. Rozhodným k zodpovězení Vašeho dotazu se proto jeví zjištění skutečnosti, zda musí dojít ke zveřejnění smlouvy dle zák. o registru smluv, jehož správcem je Ministerstvo vnitra. Pokud některým dodavatelům tato povinnost nevzniká, lze zadavateli jedině doporučit, uveřejnit takovou smlouvu na profilu zadavatele.

K dotazu/připomínce odkazujeme na stanovisko expertní skupiny MMR, které bylo uveřejněno na portálu veřejných zakázek. Z tohoto stanoviska plyne odbornou veřejností přijímaný závěr, že také smlouvy na plnění veřejné zakázky malého rozsahu je možné změnit, i pokud by cena veřejné zakázky po změně přesáhla limity uvedené v ZZVZ (2 nebo 6 mil.), je však nutné aby tato změna splňovala pravidla uvedené v § 222 ZZVZ. Vycházíme samozřejmě z předpokladu, že předpokládaná hodnota původní veřejné zakázky byla určena správně, a zakázka nebyla záměrně rozdělena, tak aby splňovala limity pro VZMR.

http://portal-vz.cz/getmedia/00967aff-acdc-423c-9cb3-c5a8909c22d1/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf

Veřejný zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, nestanoví-li jinak zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „Zákon č. 134/2016 Sb.“), na základě výjimky pro veřejné zakázky malého rozsahu tak například platí, že musí být postupováno při zadání veřejné zakázky v souladu se zásadami uvedenými na základě v § 6 Zákon č. 134/2016 Sb. Pravidla pro zadání VZMR se tak mohou lišit na úrovni jednotlivých dotačních titulů, případně rozpočtových kapitol u organizačních složek státu či státních příspěvkových organizací, územních samosprávných celků atd. Společně s uvedenými zásadami je zadavatel povinen dodržovat na základě zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, při nakládání s veřejnými prostředky pravidla hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. Na základě kontrolní činnosti prováděné orgány podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) tak mimo jiné kontrolní orgán při kontrole zjišťuje, zda kontrolovaná osoba plní povinnosti, které jí vyplývají z jiných právních předpisů, anebo které jí byly uloženy na základě těchto předpisů. Součet předpokládaných hodnot všech částí nesmí společně s hodnotou dodatku překročit limity stanovené pro VZMR. Pokud celková hodnota plnění nadále nepřesahuje limit pro postup na základě výjimky, lze ji použít i pro změnu závazku, tj. v takovém případě lze změnu provést bez provedení zadávacího řízení, na základě výjimky podle § 31. Pokud je celková hodnota v součtu vyšší než zákonem stanovené limity, použijí se na změnu smlouvy u VZMR pravidla na základě § 222 Zákon č. 134/2016 Sb. Samostatné stanovisko k systematice předmětného zákona, ke změnám závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku, včetně veřejných zakázek malého rozsahu, anebo případů, pokud byla smlouva na původní veřejnou zakázku uzavřena mimo zadávací řízení, je dostupné na stránkách ministerstva pro rozvoj, v sekci Stanoviska expertní skupiny MMR k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek, viz odkaz: https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2020/08/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf [PDF, 180.37KB]

Termín dokončení díla či stanovená doba realizace současně nesmí být v předcházejícím zadávacím řízení, jehož účelem je uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, podmínkou účasti v zadávacím řízení nebo předmětem hodnocení, s možností ovlivnit pořadí nabídek atp. Pro zajištění právní jistoty na straně zadavatele sdělujeme, že prodloužení termínu plnění VZMR o 1 měsíc bude „v režimu zákona“ nahlíženo jako podstatná změnu závazku v každém ohledu. O podstatnou změnu závazku se tak bude jednat také v případě, kdy došlo ke stanovení jasného termínu realizace, v takovém případě doporučujeme uplatnit smluvní sankce obsažené ve smlouvě.

Popis pravidel uvedených v § 222 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., kdy se jedná o podstatnou změnu závazku v případě, že by např. umožnila účast jiných dodavatelů, anebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele. Srovnatelně lze posoudit ostatní aspekty podstatné změny závazků ze smlouvy, jako je změna ekonomické rovnováhy závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, kterou je zadavatel povinen uzavřít v souladu s nabídkou vybraného dodavatele, popř. pokud by taková změna vedla k významnému rozšíření rozsahu v předmětu plnění veřejné zakázky.

Taková záměna musí věcně naplnit podmínky § 222 odst.7 – musí tedy jít o záměnu položek, které jsou srovnatelné, stejně drahé nebo levnější, stejně kvalitní nebo kvalitativně lepší. Z věcného hlediska musí jít skutečně o záměnu – nesmí vznikat nové položky, které nebyly součástí původního měněného závazku. Tedy by neměly vznikat nové konstrukce, nová řešení. Z věcného hlediska je jedno, zda je jeden a ten samý kubík písku měřen více způsoby (buď v3 nebo v tunách).

Podle § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ. U smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce.
Povinnost uveřejňovat výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy má tedy jen veřejný zadavatel a jen u smluv, na které se vztahuje povinnost uveřejnění na profilu zadavatele. Čistě na skutečnost, že se jedná o smlouvu uzavřenou v rámci centralizovaného zadávání, nebo že je předmětem smlouvy nákup elektřiny nebo plynu, není ale žádná z výjimek podle § 219 odst. 1 ZZVZ vázána.
Povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny se vztahuje na jednotlivé smlouvy na veřejné zakázky, nikoli souhrnně za celé centralizované zadávání. Smlouva o centralizovaném zadávání není smlouvou na veřejnou zakázku (§ 2 odst. 1 ZZVZ).

Podle § 9 ZZVZ je centrálním zadavatelem zadavatel podle § 4 odst. 1 nebo 3 ZZVZ anebo zadavatel podle práva jiného členského státu, který provádí centralizované zadávání spočívající v tom, že provádí zadávací řízení nebo zvláštní postupy podle části šesté, v nichž:
a) pořizuje dodávky či služby, které následně přenechá jednomu nebo více zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly pořízeny, nebo
b) jiný zadavatel nebo zadavatelé pořizují dodávky, služby nebo stavební práce.

Centrální zadavatel tudíž nemusí být vždy veřejným zadavatelem a ani zadavatelé, kteří se účastní centralizovaného zadávání, nemusí být veřejní zadavatelé. Povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny nemusí u některých smluv vůbec nastávat.

Za dodržení ZZVZ (včetně jeho § 219 odst. 3) odpovídá při centralizovaném zadávání centrální zadavatel. Zadavatel však odpovídá za dodržení ZZVZ, pokud samostatně zadává veřejné zakázky:
a) v rámci dynamického nákupního systému provozovaného centrálním zadavatelem, nebo
b) na základě rámcové dohody uzavřené v rámci centralizovaného zadávání.

Rozdělení odpovědnosti mezi centrálního zadavatele a zadavatele, který se centralizovaného zadávání účastní, se tudíž odvíjí od forem výstupů ze zadávacího řízení.
Centrální zadavatel a zadavatel, pro něhož má být centralizované zadávání provedeno, jsou povinni nejpozději do okamžiku zadání veřejné zakázky uzavřít písemnou smlouvu, v níž upraví svá vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním. Tato smlouva může zahrnovat i další služby poskytované centrálním zadavatelem spojené se zadáváním veřejných zakázek (§ 9 odst. 4 ZZVZ).
Doporučujeme ve smlouvě o centralizovaném zadávání mimo jiné vymezit, i jakým způsobem bude probíhat spolupráce při plnění povinnosti uveřejnit skutečně uhrazenou cenu. Centrální zadavatel totiž obvykle nemá bezprostřední informace o plnění smluv.

Závěrem shrnujeme, že povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny nenastává u všech veřejných zakázek. V některých centralizovaných zadáváních je odpovědnost za dodržení zákona svěřena centrálnímu zadavateli a v některých zadavateli, který se centralizovaného zadávání účastní. Lze doporučit, aby ve smlouvě o centralizovaném zadávání byla spolupráce na dodržování povinnosti uveřejnit skutečně uhrazenou cenu dojednána.

Dobrý den, ano, je to tak. Zatímco odst. 5 a 6 je podmíněn objektivními důvody (pokud nenastanou, nemůžete změnu závazku provést), tak podle odst. 4 (alespoň podle ZZVZ) je rozhodnutí na zadavateli. Nesmí však podle tohoto odstavce provést změny ve větším rozsahu, než je umožněno podle odst. 4 – pokud by byly provedeny změny ve větším rozsahu (a nešly by podřadit do např. odst. 5, 6), tak i změny do 10 (resp. 15) % by byly změnou v rozporu se zákonem – § 222 odst. 4.

Podle § 96 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uveřejní zadavatel zadávací dokumentaci s výjimkou formulářů podle § 212 ZZVZ a výzev uvedených v příloze č. 6 ZZVZ na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 ZZVZ nejméně do konce lhůty pro podání nabídek; to neplatí pro jednací řízení bez uveřejnění.
Jde-li o nadlimitní veřejné zakázky, nesmí být podle § 212 odst. 7 ZZVZ formulář uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele před uveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie. To neplatí, pokud nebylo zadavateli či provozovateli Věstníku veřejných zakázek doručeno oznámení o uveřejnění formuláře v Úředním věstníku Evropské unie do 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Podle § 212 odst. 8 ZZVZ nesmí být ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které jsou obsaženy ve formulářích odeslaných k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo uveřejněných na profilu zadavatele. Informace o zahájení zadávacího řízení nesmí být uveřejněna na profilu zadavatele před uveřejněním formuláře ve Věstníku veřejných zakázek.
K Vašemu dotazu „Můžete, prosím, sdělit jednoznačné stanovisko, kdy (v jaký rozhodný okamžik) má být informace o zahájení ZŘ vč. zpřístupnění zadávací dokumentace uveřejněna na profilu zadavatele jak v případě podlimitních, tak i v případě nadlimitních veřejných zakázek?“ uvádíme, že rozhodným okamžikem pro uveřejnění zadávací dokumentace je den uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení.
U nadlimitních veřejných zakázek se oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejňuje ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie. Uveřejnění v těchto věstnících může nastat v různé dny. Pokud takováto situace nastane, musí být, pro dodržení povinnosti uveřejnit zadávací dokumentaci ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, provedeno uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele v den kdy dojde k uveřejnění v prvním z těchto věstníků.
U podlimitních veřejných zakázek se oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejňuje ve Věstníku veřejných zakázek. Zadávací dokumentace musí být na profilu zadavatele uveřejněna ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek.
Uveřejnění informace o zahájení zadávacího řízení na profilu zadavatele nesmí být provedena před uveřejněním formuláře ve Věstníku veřejných zakázek.
K Vašemu dotazu „Jak je to v daném případě s uplatněním obecných pravidel počítání lhůt, jak je uvedeno v důvodové zprávě?“ uvádíme, že v § 96 odst. 1 není stanovena lhůta pro uveřejnění zadávací dokumentace v délce 1 dne, ale povinnost provést uveřejnění zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 ZZVZ. „Ode dne uveřejnění“ znamená ten samý den, ve kterém došlo k uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo k odeslání výzvy k podání žádosti o účast.

Je to možné pokud budete postupovat v intencích § 53 (Zjednodušené podlimitní řízení) Zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. V odstavci pátém se zde uvádí: „Pokud si to zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil, může oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení nebo oznámení o výběru dodavatele uveřejnit na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení považují za doručená všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jejich uveřejnění.“
Tento způsob doručování mezi zadavatelem a dodavateli si můžete vyhradit i v případě veřejných zakázek malého rozsahu (§27 ZZVZ). Jde o situaci, kdy se rozhodnete postupovat při zadání VZMR dle ZZVZ, ačkoli byste tak na základě výjimky poskytnuté ustanovením § 31 ZZVZ činit nemusel. V takovém případě ovšem budete povinen dodržet veškerá relevantní ustanovení ZZVZ vztahující se na režim zadávacího řízení, který zadavatel za účelem zadání veřejné zakázky malého rozsahu dobrovolně zvolíte.
Dobré je vědět, že v případě dobrovolného zadání veřejné zakázky malého rozsahu v zadávacím řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek podléhá postup zadavatele rovněž přezkumné pravomoci ÚOHS.

Ustanovení § 219 ZZVZ se vztahuje také na smlouvy koncesní, neboť i koncese je podmnožinou pojmu veřejná zakázka. V případě, že cena koncesní smlouvy přesáhne 500 000 Kč musí veřejný zadavatel postupovat v souladu s ustanovením § 219 ZZVZ. Zadavatel však není povinen uveřejňovat informace o koncesní smlouvě na koncesi malého rozsahu ve Věstníku veřejných zakázek.

Pokud se týká skutečně uhrazené ceny, měla by zahrnovat veškerá plnění, která dodavatel v souvislosti s poskytováním plnění na základě uzavřené smlouvy získá, bez ohledu, kdo platby jež jsou předmětem smlouvy poskytuje.

Ano, Věstník veřejných zakázek by měl poskytovat informace o všech zakázkách (podle § 212 zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek), o kterých to zákon nakazuje (samozřejmě až na zákonné výjimky, tedy i zakázky malého rozsahu). Věstník veřejných zakázek ale vždy odkazuje na profil zadavatele, kde je uveřejněna patřičná dokumentace zakázky.

K Vašemu dotazu viz níže zasílám odkaz na výkladové stanovisko (Společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva vnitra a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k problematice vztahu povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a povinnosti uveřejnit smlouvu podle zákona o registru smluv) k předmětné problematice.
http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Stanoviska/Spolecna-stanoviska-MMR-a-UOHS

Dne 18. 4. 2017 nabylo pro zadavatele uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“), České národní banky a centrálních zadavatelů účinnosti ustanovení § 211 odst. 3 Z7ZVZ ukládající písemnou komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem uskutečňovat pouze elektronicky s výjimkami. Pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem ZZVZ stanoví jedinou podmínku a to povinnost komunikovat elektronicky. To, zda k tomu zadavatel využije svůj elektronický nástroj, prostřednictvím nějž jsou podávány nabídky, datovou schránku, případně e-mail, závisí na zadavateli, zejména na míře jistoty doručení odesílaného dokumentu.

Ve vztahu k otázce změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku obecně platí, že podle § 222 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení, nestanoví-li ZZVZ jinak. ZZVZ stanoví jinak § 222 v odst. 2, 3, 4, 5, 6 a 10, tj. v uvedených odstavcích ZZVZ definuje důvody pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, které zadavatel může využít bez nutnosti provedení nového zadávacího řízení. V této souvislosti rovněž platí, že důvody pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle ZZVZ stojí vedle sebe, což znamená, že jsou-li naplněny podmínky například podle odstavce 6, není již třeba dokazovat podmínky podle ostatních odstavců. Dále při posouzení otázky, zda zadavatel je či není oprávněn provést změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, zadavatel musí nejprve určit, zda změna, kterou hodlá provést je změnou podstatnou či nikoliv, přičemž následně zadavatel za účelem provedení změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku buď realizuje nové zadávací řízení, nebo ne.

Co se rozumí podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je ZZVZ definováno v § 222 odst. 3, tj. jedná se o takovou změnu, která by:
a) umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně,
b) měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo
c) vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky,
Doplňujeme, že specifickým důvodem podle § 222 odst. 3 ZZVZ je důvod podle § 222 odst. 7 ZZVZ.

V případě, že zadavatel dospěje k závěru, že změna, která má být jím provedena:
• je změnou podstatnou, může ji provést pouze tehdy, pokud tato naplní některý z důvodů uvedených v § 222 odst. 4, 5, 6 nebo 10, nebo
• změnou podstatnou není, tedy tato nenaplňuje definici podle § 222 odst. 3 zákona a zadavatel ji může provést bez dalšího, tj. zadavatel není povinen provedení změny odůvodnit, ani není povinen změnu provést na základě zadávacího řízení.

V návaznosti na Váš dotaz proto doporučujeme posoudit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku ve Vámi nastíněném případě, kterou hodláte provést, podle shora uvedených pravidel. Zároveň upozorňujeme, že jelikož každá veřejná zakázka a její plnění jsou jedinečné, není možné bez dalšího učinit závěr, zda je možné ve Vámi uváděném případě provést změnu bez nutnosti provedení nového zadávacího řízení či nikoliv, tj. takové rozhodnutí je jen a pouze na samotném zadavateli, který má relevantní informace pro dané rozhodnutí.

K otázce povinnosti odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění:
Podle § 222 odst. 8 ZZVZ je zadavatel povinen odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ v případě, že provede změnu podle § 222 odst. 5 nebo 6, a to do 30 dnů dne změny. Pokud tedy jako zadavatel provedete ve Vámi uváděném případě změnu podle § 222 odst. 5 nebo 6 ZZVZ, jste povinni odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění do 30 od provedení změny samotné. Závěrem si Vás dovolujeme upozornit na stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) [https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2016/09/Zm%C4%9Bny-z%C3%A1vazk%C5%AF-ze-smlouvy-na-ve%C5%99ejnou-zak%C3%A1zku.pdf], uveřejněné na webových stránkách MMR Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz), kde mimo jiné najdete i podrobný rozbor problematiky změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku.

V uvedeném shrnutí není rozpor se zákonnou právní úpravou

Ochrana informací je regulována v § 218 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. V § 218 odst. 2 písm. a) je uvedeno, že zadavatel neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení. Zadavatel tedy v průběhu zadávacího řízení na základě zákona o svobodném přístupu k informací v průběhu zadávacího řízení nabídky ani jejich části neposkytuje.

Podle § 218 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) platí, že zadavatel neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím,
a) do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení, a dále
b) důvěrnou informaci podle § 218 odst. 1 ZZVZ; to neplatí pro informace, které má zadavatel povinnost podle tohoto zákona uvést ve zprávě o hodnocení, oznámení o výběru dodavatele, výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele nebo v písemné zprávě zadavatele.
V souladu s § 218 odst. 2 ZZVZ tudíž není možné, aby účastník zadávacího řízení nahlížel do nabídek podaných jinými dodavateli, kteří jsou zároveň účastníky daného zadávacího řízení.

Zadavatel nicméně může podle § 218 odst. 2 ZZVZ účastníkovi zadávacího řízení toliko umožnit nahlédnout do
• písemné zprávy o hodnocení,
• oznámení o výběru dodavatele,
• výsledku posouzení splnění podmínek účasti nebo do
• písemné zprávy zadavatele,
tj. do dokumentů, které jsou vyhotovovány zadavatelem podle ZZVZ, pročež na základě Vámi poskytnutých informací jsme toho názoru, že zadavatel ve Vámi uváděném případě postupoval v souladu se ZZVZ.

K otázce dozoru nad dodržováním pravidel podle ZZVZ
Dozor (kontrolu) nad jednotlivými úkony zadavatele provedenými v zadávacím řízení primárně vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nebo soud, případně poskytovatel dotace (jedná-li se o veřejnou zakázku financovanou z dotací) nebo kontrolní orgány vykonávající dozor nad konkrétním zadavatelem.
Jeví-li se proto dodavateli, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupuje v rozporu se ZZVZ, je tento oprávněn podat ke shora uvedeným institucím podnět k prošetření postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky, respektive podnět za účelem prošetření, zda zadavatel uvedl v dokumentech, které byl povinen v souladu se ZZVZ vyhotovit, informace vyplývající z nabídek účastníků zadávacího řízení či nikoliv.
Doplňujeme, že takový podmět musí být dodavatelem podán v plném rozsahu a náležitostech tak, aby mohl být dozorující institucí prošetřen. V opačném případě se jím dozorující instituce nebude zabývat.

V případě, že jste v minulosti uzavřeli smlouvu na veřejnou zakázku malého rozsahu (vycházíme z předpokladu, že předpokládaná hodnota byla určena správně a zadavatel se nedopustil zakázaného dělení) a nyní vyvstala potřeba změny závazku s takovéto smlouvy je, jak jste správně dovodil, nutné ověřit, zda celková hodnota závazku ze smlouvy, včetně plánované změny, nepřesahuje limity pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Pokud by se tak stalo, stejně jako ve Vámi uváděném případě, je pak nutné, aby při změně závazku zadavatel respektoval pravidla uvedené v § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávaní veřejných zakázek (dále jen „zákon“). Změnu závazku je tak například možno provést za splnění podmínek § 222 odst. 6 zákona. Posouzení splnění podmínek je pak zodpovědností zadavatele.

Podle § 211 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) platí, že při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta. Dané pravidlo představuje speciální úpravu ve vztahu k pravidlům doručování podle obecné právní úpravy a týká se výhradně na komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v režimu ZZVZ.
V § 211 odst. 6 ZZVZ je dále definována skutečnost rozhodná, od níž se odvíjí počítání času při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky. Touto skutečností je dodání dokumentu do datové schránky, přičemž dodáním dokumentu do datové schránky ZZVZ rozumí doručení dokumentu.
Dále ve vztahu k počítání lhůt, ale i dalším pravidlům týkajícím se doručování, nicméně platí obecná právní úprava, tj. například § 605 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), podle kterého lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.
Ve vztahu k Vašemu dotazu shora uvedené tudíž znamená, že pokud zadavatel požaduje objasnit některé údaje uvedené účastníkem zadávacího řízení v nabídce a toto objasnění účastníka zadávacího řízení má být zadavateli poskytnuto do 3 kalendářních dnů, pak v případě, že zadavatel svou žádost o objasnění údajů odešle v pondělí, v pondělí je tato žádost o objasnění účastníkovi zadávacího řízení dodána (čímž ZZVZ rozumí i doručena) do datové schránky, pak skutečnost rozhodná pro počítání lhůty pro podání objasnění nastává v pondělí a ode dne následujícího, tedy od úterý, se počítá lhůta pro podání objasnění, a to podle § 605 OZ. Lhůta pro objasnění v nastíněném příkladu uplyne ve čtvrtek, tj. 3. kalendářní den po skutečnosti rozhodné.
Dále doplňujeme, že lhůty, které jsou stanoveny zadavatelem, a to nejen v, ale i pro průběh samotného zadávacího řízení, musí být určeny vždy v souladu se zásadami podle § 6 ZZVZ, tj. nemělo by docházet k případům, kdy zadavatel stanoví lhůtu pro objasnění údaje z nabídky účastníka zadávacího řízení v rozsahu například 3 kalendářních dnů, přičemž žádost o objasnění bude účastníkovi zadávacího řízení doručena v pátek večer do datové schránky a objasnění nabídky ze strany účastníka zadávacího řízení bude objektivně vyžadovat čas delší než jen v rozsahu 3 kalendářních dnů. Takový postup zadavatele by samozřejmě byl v rozporu se ZZVZ.
V neposlední řadě rovněž v této otázce platí pravidlo podle § 46 odst. 1, věta druhá, ZZVZ, kdy zadavatel může žádost o objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

Podle § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ.
Povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy nastává pouze v případě smluv, na které se vztahuje povinnost jejich uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ. Povinnost uveřejnit smlouvu se podle § 219 odst. 1 odst. d) ZZVZ nevztahuje na smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu, například podle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv).
Stejný závěr vyplývá i z ustanovení § 8 odst. 4 zákona o registru smluv, dle něhož uveřejněním smlouvy v souladu se zákonem o registru smluv je splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách.

V případě, že byla smlouva na veřejnou zakázku uveřejněna podle registru smluv, není již do budoucna nutné ji uveřejňovat na profilu zadavatele, a to bez ohledu na to, zda se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, či o zakázku zadávanou v režimu zákona. Pokud se však zadavatel rozhodne, že je vhodnější uveřejnit smlouvu i na profilu zadavatele, aby byly informace k veřejné zakázce na profilu kompletní (je-li zakázka zadávaná prostřednictvím profilu zadavatele, může tak učinit.
Zákon je cíleně takto nastaven, není totiž vhodné požadovat po zadavateli, aby uveřejňoval smlouvu i na profilu zadavatele i v registru smluv, takovýto postup by totiž vedl k nepřiměřené administrativní zátěži. Zákon o zadávání veřejných zakázek ani v žádném dalším ustanovení nevyžaduje evidenci veřejných zakázek malého rozsahu na profilu zadavatele.

Povinnost veřejného zadavatele uveřejnit skutečně uhrazenou cenu vyplývá z § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), který navazuje na odst. 1 téhož paragrafu.
ZZVZ dle shora uvedených ustanovení ukládá zadavateli následující povinnosti:
– Veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému.
– Veřejný zadavatel uveřejní nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle odstavce 1. U smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce.

S odkazem na shora uvedené tedy shrnujeme, že zadavatel je povinen dle § 219 ZZVZ uveřejnit na profilu zadavatele do 15 dnů od konce každého čtvrtletí smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku zadávanou na základě rámcové dohody a zároveň uveřejnit nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy.

Z hlediska požadavku, které jsou na zadavatele podle ZZVZ v této souvislosti kladeny, není jeho povinností seznam poddodavatelů (tak ZZVZ tuto kategorii podle nové terminologie označuje), na svém profilu uveřejňovat. Vyplývá to z dikce § 219 ZZVZ, který nově podmínky uveřejňování upravuje a který povinnost k uveřejňování poddodavatelů neobsahuje.
V souvislosti s ukončením zadávacího řízení pro veřejnou zakázku Vás pak chceme v této souvislosti ještě upozornit na povinnost zadavatele, která je mu uložena v ustanovení § 217 ZZVZ, kde je nutné označit poddodavatele v Písemné zprávě zadavatele podle odst. 2 písm. f)., pokud jsou zadavateli známi.

K Vašemu dotazu předně odkazuji na metodický dokument, který se podrobně zabývá problematikou změn závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku zde:

Metodiky speciální k zadávacím řízením

Pokud se týká Vašeho konkrétního dotazu: Zákon o zadávání veřejných zakázek situaci výslovně neřeší, neukládá tedy zadavateli povinnost vyhotovovat konkrétní doklady, které by odůvodňovaly provedení změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Postup zadavatele však musí být vždy transparentní, a mělo by být umožněno zpětně jeho postup kontrolovat. Jakým způsobem zadavatel transparentnost zajistí je na jeho uvážení. Zadavatel je ten, který bude povinen v případě následné kontroly jeho postupu prokazovat, že pro provedení změny závazku byly naplněny veškeré zákonné požadavky.
Ve vztahu ke změnám závazku ze smlouvy podle § 222 odst. 6 zákona ještě upozorňuji, že v souladu s § 222 odst. 8 je zadavatel povinen do 30 dnů od provedení změny závazku odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona.