Snižování energetické náročnosti budov

Standardně zadavatelé vnímají snížení energetické náročnosti budov přes zateplení obálky, výměnu otvorových konstrukcí a instalaci efektivnějších technologií. Při přípravě projektů je však ideální postupovat komplexně, strategicky a promyšleně.

Komplexní projekt renovace budovy se týká energetické efektivity, hospodaření s vodou, využití chytrých technologií, kvality vnitřního prostředí, architektonického ztvárnění/designu a ekonomických kritérií. U renovací je důležité postupovat komplexně a současně, při postupné renovaci dochází jenom k 30–35% úspoře, avšak při komplexní renovaci mohou úspory dosáhnout až 70 %. Další významné úspory lze dosáhnout při užívání budovy, proto je potřebné regulovat i chování spotřebitelů (50% spotřeba energií a vody je závislá od chování uživatelů). A zadavatel by neměl zapomínat ani na okolí budovy a řešit obojí souběžně. Pokud se totiž přehřívá okolí, tak i budova.

Zdroj: https://klimavobcich.cz/sk/

Příklady energeticky úsporných opatření: stavební (obálka budovy, ošetření detailů a ověření blower-door testem), rekonstrukce kotelny, výměna zdroje, vzduchotechnika s rekuperací, měření a regulace, omezení cirkulace TV, regulace IRC, modernizace osvětlení, využití alternativních zdrojů (CZT, tepelné čerpadlo, FTS, FVE), hospodaření s vodou (spořiče, využití dešťové/šedé vody), ochrana proti přehřívání (venkovní stínění, zelené střechy apod.), zavedení energetického managementu.

Příklady nastavení provozních opatření: provozní řád budovy (vytápění, větrání, osvětlení, spotřebiče), plány servisu a údržby, nastavení systému vyhodnocování a následných opatření, nastavení pravidel energetického managementu, průběžný pasport budovy, optimalizace odběrných míst (1x ročně), odběrové diagramy (1x ročně), školení (1x ročně) a motivace uživatelů budovy.

Design & Build/Performance Design & Build

Zadavatel má příležitost při zadání veřejné zakázky využít metodu Design & Build, při které zhotovitel zajišťuje, provádí a odpovídá za projektovou část i provedení stavby. Odpovědnost za výsledek, a tedy dodržení všech požadavků na výkon a funkci, je na zhotoviteli. U Performance Design & Build se přidává garance za slíbené cílené parametry ověřované v provozu. Jde o zajištění minimálně energetického managementu, nebo technického facility managementu. Design & Build/Performance Design & Build (DB/PDB) umožňuje nadefinovat budoucí provozní parametry budovy, a to spotřebu energie, vody, kvalitu vnitřního prostředí apod. Asociace poskytovatelů energetických služeb připravila Návod možného postupu pro zadavatele při realizaci výstavbových projektů metodou dodávky Design & Build (& Operate) se zaměřením na minimalizaci celkových nákladů životního cyklu. Metoda je vhodná pro novostavby i komplexní rekonstrukce budov úřadu, nemocnic, škol, sportovních či kulturních objektů atd. Dle metodiky asociace požadavky v zadávacím řízení jsou stanoveny formou požadavků na výkon a funkci, které se stávají součástí smlouvy o dílo.

Při přípravě zadání projektů D&B lze využít připravenou projektovou dokumentaci v různém stupni rozpracovanosti, a to od ideového záměru v případě, kdy je účelné poskytnout zhotoviteli co nejširší možnost volby vhodného řešení projektu, až po dokumentaci pro stavební povolení v případech, kdy naopak zadavatel stanoví poměrně detailně základní rámec řešení a na zhotoviteli ponechává pouze jeho konkretizaci.

Zdroj: Asociace poskytovatelů energetických služeb

Kvalitní zadání si pravděpodobně bude vyžadovat pomoc externích poradců, aby zadavatel zajistil nejenom kvalitu projetu D&B, ale i nastavení smluvních podmínek, efektivní výběr vhodného dodavatele, a především nastavení správních parametrů na výkon a funkci. Ve zmíněné metodice lze nalézt i návrh podmínek účasti v zadávacím řízení pro výběr poradců s hodnotícími kritérii.

Metodika dále poskytuje přesný návod krok za krokem, jak nastavit hodnotící kritéria pro výběr dodavatele s nejlepším poměrem ekonomické výhodnosti a kvality, včetně vzorových příkladů hodnocení. Stanovení požadavků na výkon a funkci sebou přináší návrhy různých technických řešení, což umožňuje jednací řízení s uveřejněním dle § 60 až 62 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Metodika obsahuje i nezbytné zásady pro nastavení smluvních podmínek tak, aby požadované kvalifikace zhotovitele a výkonné parametry byly promítnuty do smlouvy.

Příklad Jihomoravského kraje, Dětská léčebna se speleoterapií v Ostrově u Macochy:  Předmětem veřejné zakázky je zpracování kompletní projektové dokumentace, výstavba a poskytování služeb energetického managementu budovy během prvních 3 let provozu metodou dodávky tzv. Design&Build. Projektová dokumentace včetně modelu skutečného provedení stavby je zpracována podle modelu BIM (Building Information Modeling).

Příklad Thomayerova nemocnice: Předmětem veřejné zakázky jsou projektové, stavební práce a technologické práce, jejichž účelem je snížení energetické náročnosti objektů Thomayerovy nemocnice, vedoucí k finanční úspoře nákladů na provoz těchto objektů. Jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku zadávanou formou jednacího řízení s uveřejněním metodou Design & Build.

Pokud se zadavatel rozhodne nevyužít metodu DB/PDB a přímo nadefinuje energeticky úsporné opatření s konzultantem, doporučuje se mj. zaměřit na kvalitní výběr dohledu nad provedením stavby. Rovněž se doporučuje zajištění kontroly kvality provedení testem průvzdušnosti obálky budovy (blower-door test), který je měřítkem kvality obálky budovy. Metodický postup a technické parametry zařízení stanovuje norma ČSN EN ISO 9972 Tepelné chování budov – Stanovení průvzdušnosti budov – Tlaková metoda. Součástí dodávky stavebních prací by mělo být i vyregulování otopné soustavy, příprava manuálu pro provoz včetně zaškolení uživatelů a zajištění energetického managementu po předání objektu.

EPC (Energy Performance Contracting)

Jde o komplexní službu návrhu, projektu a provedení energeticky úsporných investičních opatření, přičemž vybraný poskytovatel energetických služeb (Energy Service Company, ESCO) přebírá smluvní záruku za dosažení úspor. Investiční náklady hradí dodavatel, úsporná opatření jsou splácena z dosažených úspor. V případě, že k přínosu z energeticky úsporných opatření nedojde, tak má dodavatel povinnost vzniklý rozdíl uhradit. To motivuje dodavatele k reálnému návrhu, průběžnému sledování provozu budov a motivování i zadavatele, aby k daným úsporám došlo.  EPC projekt je vhodný pro budovy s vysokou spotřebou energie a s horší energetickou účinností. Motivace ke zlepšení účinnosti energetického hospodářství:

• potřeba snížit vysoké provozní náklady,
• nutnost rekonstrukce zastaralého technologického energetického zařízení,
• komplexní renovace celého objektu (při kombinaci se zateplením objektu),
• potřeba automatizace řízení spotřeby energie,
• snaha snížit negativní vliv na životní prostředí

Výhodou EPC je, že jeden dodavatel zajistí projektovou dokumentaci, navrhne opatření, poskytne financování, zajistí dlouhodobý energetický management a garanci dosažených úspor. Rovněž je i v tom případě důležitá odborná pomoc konzultanta při přípravě zadávacího řízení, při jednání s uchazeči a uzavírání smlouvy. Celkově proces přípravy a zadávací řízení průměrně trvá 1–2 roky, realizace úsporných opatření 3–12 měsíců a období garance úspor je obvykle 8–12 let. Opět je vhodné využít jednací řízení s uveřejněním dle § 60 až 62 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

Součástí zadávací dokumentace pro zadávací řízení na projekt EPC se doporučuje zejména:

• specifikace podrobných podmínek zadání veřejné zakázky,
• návrh standardní smlouvy o poskytování energetických služeb,
• dostupný energetický audit,
• technické podklady (stavební projektová dokumentace, technické a revizní zprávy atd.),
• informace o stavu technického zařízení a budov,
• informace o dosavadní spotřebě energie,
• výpočet referenční spotřeby energie,
• specifikace minimálních technických podmínek, které mohou obsahovat specifikaci povinných opatření požadovaných zadavatelem

Po realizaci opatření dochází k poklesu nákladů na energie a ušetřené finanční prostředky se použijí na splacení vstupních nákladů dodavatele. Náklady jsou spláceny postupně po dobu trvání smlouvy (zpravidla 8–12 let), obvykle anuitní formou splácení, resp. dohodou s dodavatelem. Vzory smluv lze najít na webové stránce Ministerstva průmyslu a Asociace poskytovatelů energetických služeb připravila komplexní příručku Energetické služby se zaručeným výsledkem (EPC), Příručka pro veřejné zadavatele, kde lze najít i příklady dobré praxe různě velkých objektů a organizací, kde byly realizovány projekty EPC.  

Návrhy opatření: modernizace zdrojů tepla, modernizace regulačních prvků a řídících systémů u soustav vytápění, optimalizace systému přípravy teplé vody, využití odpadního tepla (TČ), výměna svítidel v budovách i na VO (LED svítidla a zdroje), řízení otáček (oběhová čerpadla, ventilátory…), osazení spořičů vody (WC stopy, perlátory), další opatření definovaná zadavatelem.

Zdroj: https://klimavobcich.cz/sk/

Součásti EPC projektu je energetický management, který umožňuje dodavateli průběžně monitorovat provoz budovy, upozorňovat na nestandardní situace s cílem eliminace nehospodárného využití energie, vyhodnocovat přínosy a hledat další možnosti úspor a navrhovat další opatření i v průběhu plnění atd.

Příklad MČ Praha 7, Poskytování energetických služeb metodou EPC ve vybraných budovách MČ Praha 7: Předmětem veřejné zakázky je poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem metodou EPC ve vybraných budovách MČ Praha 7. V rámci zakázky bude poskytovatelem služeb zajištěn návrh, příprava, realizace, financování a vyhodnocování úsporných opatření. Ke splácení nákladů na realizaci budou v maximální možné míře použity úspory generované úspornými opatřeními. Přínosy z úsporných opatření budou poskytovatelem služeb garantovány po dobu celého období garance (12 let).

Obnovitelné a účinnější zdroje energie

V případě zvažování výměny nebo instalace nového zdroje tepla nebo chladu, či pro výrobu elektrické energie je možné volit z řady šetrných řešení. Vždy je třeba vyvážit úsporu energie přiměřenými investičními náklady a najít optimální řešení pro konkrétní budovy. Především nízká spotřeba energie a efektivní regulace technických systémů jsou nakloněny využití obnovitelných zdrojů. Lze využít vysoce efektivní zdroje využívající obnovitelné zdroje nebo energii prostředí, např. solární termické kolektory, fotovoltaické panely, tepelná čerpadla, kotle na biomasu, a to i v kombinaci, aby se co nejvíc využila obnovitelná energie. Není-li možné využít obnovitelné zdroje, pak lze zvážit instalaci některého z alternativních systémů, např. kogenerační výrobu elektřiny a tepla.

Fotovoltaické systémy umožňující výrobu elektrické energie z obnovitelného zdroje energie je možné využívat ve velké míře na různých objektech. Důležitým krokem je statický posudek, přičemž zadavatel má možnost si ho vypracovat samostatně a následně bude sloužit jako podklad pro přípravu zadávacího řízení, nebo může využít zadání instalace fotovoltaických panelů včetně posouzení statiky jedním dodavatelem. Tento způsob přináší riziko pro dodavatele s ohledem na neznalost statických podmínek, rovněž však příležitost navržení instalace podle vlastních možností a zkušeností. Při statickém posudku je vhodné realizovat mapu zatížitelnosti střechy.

Obecně lze využívat fotovoltaickou elektrárnu (FVE) tam, kde je hustá rozvodní síť a v případě dostatečného slunečního svitu jsou spotřebiče napájeny z takto vyrobené energie a při nedostatku se energie jednoduše odebírá ze sítě.

Příklady technických parametrů: instalace na místech, kde to umožňuje statický posudek/vypracování statického posudku, zajištění všech formálních náležitostí potřebných k instalaci, spuštění a připojení FVE do distribuční sítě s dodržením legislativy, montáž a instalaci, včetně všech potřebných prací a jejich uvedení do původního stavu, položení elektrické kabeláže, příp. instalace rozvaděčů, zkušební provoz, odevzdání plně funkčního díla včetně všech povolení na provoz a užívání, záruka na výkon panelů min. 10 let, pokles roční spotřeby nesmí být větší než 10 % v průběhu 10 let a v prvním roce výroba nesmí být menší než 99% tisícinásobek instalovaného výkonu, umožnit napojení akumulátoru na krátkodobé uskladnění přebytků elektřiny, možnost navýšení kapacity min. o 20 % bez nutnosti výměny měřiče, funkci na automatické vypnutí při požáru, funkci pro vypnutí během údržby elektrické sítě, monitoring výroby online, proškolení uživatelů díla pro potřeby obsluhy atd.

Zdroj: https://klimavobcich.cz/sk/

Způsob hodnocení lze nastavit na stanovení nominálního výkonu a při dodržení podmínek nejnižší ceny, anebo zadavatel stanoví cenu a soutěží se maximální výkon, např. nejnižší hodnota poměru cena vs. výkon.

Solární termické systémy slouží k výrobě tepelné energie, používají se k ohřevu vody a k vytápění (sluneční energie se proměňuje na tepelnou energii, která je předávána teplonosné látce protékající kolektorem). Lze využít především u budov s vyššími nároky na ohřev vody (např. s bazénem), v administrativních budovách se spotřebovává teplá voda minimálně. Cena termických panelů je i mnohem vyšší než cena fotovoltaických panelů.

Tepelná čerpadla odebírají teplo z jiného zdroje (voda, vzduch, zem a vzduchotechnika) a toto teplo je následně využíváno k vyhřívání budov či k přípravě teplé užitkové vody. Důležité je však zvolit i obnovitelný zdroj energie k výrobě elektřiny potřebné pro fungování tepelného čerpadla. Proto je pro větší objekty vhodné propojení s fotovoltaickým systémem na budově, použít elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů např. z bioplynové stanice (pokud jsou vstupní surovinou bioodpady z gastronomických provozů a domácností, čistírenské kaly či výkaly zvířat nebo zbytková biomasa ze zemědělské výroby) nebo větrné či vodní elektrárny.

Rekuperace (výměna) tepla ze vzduchotechniky je systém založený na využití odpadního tepla ze vzduchotechniky k předehřevu chladného venkovního vzduchu.

Příklad města Žďár nad Sázavou, FVS ŽĎÁR NAD SÁZAVOU: Předmětem veřejné zakázky je instalace FVS o výkonu 33,275 kWp bez akumulace, která přinese garantovanou roční úsporu elektrické energie ve výši 32,60 MWh.rok-1 tj. min. úspora 117,36 GJ/rok. FVS primárně pro pokrytí spotřeby v objektu zadavatele, případné přebytky budou dodávány do sítě.

Příklad Praha 14, Revitalizace budov ÚMČ Praha 14 č. p. 1072 a 107: Předmětem veřejné zakázky je provedení stavebních prací spočívajících v rekonstrukci stávajících objektů a s tím související projektová činnost spočívající ve zpracování projektové dokumentace metodou Design & Build. Výsledkem byla modernizace systému HVAC – heating, ventilation and air conditioning, systému chlazení a aplikace nového účinného systému chlazení VRV/VRF s funkcí tepelného čerpadla v objektech. Dále došlo k zateplení budov, plochých střech, kompletní výměně okenních otvorů s kvalitním izolačním trojsklem a výměně zadních vchodových dveří za plastové dveře s izolačním dvojsklem, zavedení energetického managementu včetně dálkového a automatického monitoringu spotřeb všech médií a energií.

Příklad Nejvyšší kontrolní úřad, Výstavba sídla s nejnižšími náklady životního cyklu formou Design&Build a metodou BIM: Budova bude využívat řešení ukládání zbytkového tepla v letních měsících do podloží a jeho následného využívání pro ohřev v topné sezóně, využití zemního tepelného čerpadla, inteligentní regulací systému topení-chlazení využívající termo-hydraulické řešení, čímž bylo možné dosáhnout energetické účinnosti (pro výpočet PENB) až 95 %, snižováním tepelných zisků z ohřevu interiéru sluncem centrálně řízenými vnějšími žaluziemi.

Příklad FN Olomouc, FN Olomouc – novostavba 2. IK a geriatrie, první energeticky úspornou kliniku v České republice: Výsledkem je použití tzv. technologie chlazených stropů, která slouží ke snižování vysokých teplot v interiéru, kdy nedochází k proudění vzduchu a v jednotlivých místnostech se udržuje potřebná stabilní teplota (i v horkých dnech). Pro „zaklopení“ chladící technologie byly v podhledech použity speciální sádrokartonové desky s příměsí grafitu, který zvyšuje tepelnou vodivost. Mj. zužitkovává odpadní teplo a k prosvětlení interiéru využívá v maximální míře denní světlo.

Příklad města Helsinky (Finsko), podmínky : Využívání obnovitelných zdrojů energie, min. budovy vybaveny solárním systémem, doporučení k využívání dalších obnovitelných zdrojů (geotermální a/nebo solární ohřev a/nebo rekuperace tepla z odpadních vod). Povinností je centrální větrací systém s přívodem a odvodem vzduchu vybavený funkcí rekuperace tepla, systém řízení vytápění musí zohledňovat jak venkovní teplotu, tak předpověď počasí. Roční stupeň účinnosti větracích systémů musí být minimálně 70 %.

Příklad obce Sulejów (Polsko), : Podmínky splnění normy pasivní budovy s vysokou tepelnou izolací a těsností, využití technologie tepelného čerpadla umožňujícího získávat teplo z použité horké vody ze sprch a proplachovací vody z bazénu.

Monitorování provozu a užívání budovy

Pokud zadavatel neměří, nemá o fungování budovy přehled a nemůže ji ani efektivně řídit. Energetický management (ENMS) je základem provozu jakékoliv budovy. Způsob měření a vizualizace spotřeb je možné osazovat i v pozdějších fázích přípravy stavebních projektů, popř. i do fungujících budov. Pro systematické sledování a plánování může zadavatel využít normu ČSN EN ISO 50001 Systémy managementu hospodaření s energií – Požadavky s návodem k použití, která informuje, jak lze postupně dosáhnout maximální úspory energie a s tím souvisejících provozních nákladů.

Dále k monitorování a řízení provozu je dostupný systém automatizace budov BMS (Building Management Systém) nebo MaR (Měření a Regulace), který je propojen s jednotlivými technologiemi a systémy budov (vytápění, chlazení, osvětlení, stínění a větrání s rekuperací) s cílem optimalizace provozu a provozních nákladů budov.

Příklad Masarykovy univerzity, : náhrada stávajícího řídícího systému MaR a jeho plná integrace do systému BMS Masarykovy univerzity včetně archivace veškerých měřených dat, sledování, řízení a ovládání jednotlivých technologií a dále rekonstrukce elektrické požární signalizace a nouzového osvětlení. BMS MU je realizován především prostřednictvím služeb: Sledování a ovládání stavu zařízení – Zajišťuje komunikaci se systémem v reálném čase, zobrazuje aktuální provozní data z budovy a zajišťuje předávání povelů od obsluhy dotčeným zařízením; Alarming – BMS MU aktivně upozorňuje obsluhu na výskyt definovaných událostí – poruch, překročení prahových hodnot u sledovaných veličin v prostředí budovy (např. teploty v místnosti) apod.; Archivace – Ukládání dat do společné archivní databáze. V rámci BMS MU jsou integrovány všechny systémy technologií budov, zejména: Systém měření a regulace (MaR); Ovládání osvětlení; Monitoring výtahů; Odečty energií; Přístupový systém/Elektronická kontrola vstupu (EKV); Poplachový zabezpečovací a tísňový systém (PZTS); Elektronická požární signalizace; Kamerový systém (CCTV); Sledování stavu napájení (jističe, UPS).

Příklad Praha 14, : v rámci rekonstrukce objektů byl integrován inteligentní BMS – building management systém a realizován systém individuální regulace teploty v místnostech ovládajícího topný systém s vazbou na rekonstruovaný systém chlazení (systém IRC) včetně nezbytné výměny ventilů na otopných tělesech, zaveden energetický management včetně dálkového a automatického monitoringu spotřeb všech médií a energií.

Energeticky efektivní užívání

Z pohledu komfortní teploty v každém ročním období pro uživatele a energetické efektivity by měl mít přednost pasivní systém chlazení (noční chlazení, komínový efekt v kombinaci s efektivním stínícím zařízením – dle požadavků na odpovídající osluněné plochy) před aktivními chladícími systémy (plošné chladící systémy, klimatizace). Při výstavbě či rekonstrukci budov by zadavatel neměl zapomínat na optimální souhru okenních ploch, akumulační hmoty, vytápění a větrání, stínících zařízení, tepelné izolace a jiných dotčených faktorů umožňujících uživatelům komfortní teplotu.

Uživatelé mají významný vliv na energetickou potřebu budovy. Cílem je dát k dispozici hlavní uživatelské skupině informace, které vysvětlí, jak má být budova energeticky efektivně provozována bez ztráty pohodlí. Uživatelské informace mají být dostupné v uživatelské příručce. V ní mají být zmíněny nejdůležitější aspekty témat: Teplota vnitřního vzduchu (Regulace topení / chlazení), Mechanické větrání a přirozené větrání okny, Stínění, Všeobecné osvětlení a osvětlení pracoviště, Efektivní provoz jiných spotřebičů energie (PC, tiskárny atd.).

Komunitní energetika

Vytvoření komunitního energetického společenství přináší mnoho výhod z globálního i lokálního pohledu. V první řadě jde o propojení místních stakeholderů (obyvatelé, zadavatel a místní firmy) s cílem vyrábět elektřinu a teplo z obnovitelných zdrojů energie a jejich spotřeba v daném místě. Daná obec či město se tak decentralizuje, stává se soběstačným a snižuje tak výši poplatků. Tímto přístupem zadavatel (resp. společenství) přispívá i k bezuhlíkové ekonomice a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů. Mimo to však zadavatel, resp. společenství, může vyrobené přebytky ukládat do baterií nebo je prodávat dále a zisk z prodeje použít pro udržování zařízení a zbytek použít na rozvoj dané komunity. Z pohledu udržitelnosti je samozřejmostí využití obnovitelných zdrojů energie, především solární, resp. větrné a vodní s ohledem na možnosti místa realizace.

Příklad Magistrát hlavního města Praha: Instalace fotovoltaických systémů na bytové domy hl. m. Prahy: realizace pilotního projektu instalace fotovoltaických systémů na bytové domy hl. m. Prahy metodou Design & Build s cílem otestovat koncept společných výroben elektřiny tzv. komunitní energetiky. Vybraný Dodavatel v rámci plnění Veřejné zakázky: zpracuje projektovou a technickou dokumentaci; zajistí komplexní inženýring pro povolení stavby; provede instalaci fotovoltaické výrobny a s tím spojené stavební úpravy v daných objektech; poskytne po dobu záruční doby vymezené služby a další činnosti.

Dále se však kromě výroby elektřiny lze zaměřit i na výrobu tepla, resp. chlazení. V tomto případě zadavatel využívá systém dálkového vytápění. Teplo vyrobené na jednom místě se distribuuje skrz izolovaná potrubí obyvatelům. K výrobě tepla se rovněž doporučuje využít obnovitelné zdroje energie, např. biomasa, geotermální energie, tepelná čerpadla, případně solární energie. V případě výroby tepla a elektriky z bioplynové stanice je důležité myslet i na vstupní surovinu. Z pohledu cirkulární ekonomiky je ideální zpracování odpadu z gastronomických provozů a domácností, čistírenské kaly či výkaly zvířat nebo zbytková biomasa ze zemědělské výroby, a ne cílená zemědělská produkce. Jedním z výstupů je i zbylý odpad z výroby, tzv. digestát, který je se využívá v zemědělství jako vysoce kvalitní hnojivo a tím dochází k uzavírání biologických toků. Obec Kněžice (první energeticky soběstačná obec v ČR) v zařízení na biomasu spaluje organický odpad, který produkuje teplo, a to se potrubím přepravuje do obydlí pro vytápění i ohřev vody. Organický materiál obec nakupuje od zemědělců, vyrobené teplo prodává obyvatelům a zisk tak zůstává v dané obci na další rozvoj. Bioplynová stanice rovněž zpracovává bioodpad (včetně hnoje ze zemědělských družstev ve vesnici, odpad z lesnictví nebo zahradnictví, kal ze septiků, a dokonce i zbytky z restaurací v okolí) a vyrábí z něho teplo i elektřinu. Dodavatel stavby úzce spolupracoval s partnery projektu, zapojil do něj místní občany a vyškolil je, aby mohli zařízení řídit a spravovat. Při výstavbě byly využívány jen materiály českých dodavatelů, byly minimalizovány dopady na životní prostředí a bylo efektivně nakládáno s odpady. Byla zajištěna vysoká úroveň bezpečnosti práce a ochrany zdraví.

Šetrné nakládání s vodou a adaptace na změnu klimatu

V rámci komplexního přístupu by zadavatel neměl zapomínat i na okolí budovy a řešit obojí souběžně. Pokud se totiž přehřívá okolí, tak i budova. Například zelená střecha působí jako doplněk tepelné izolace. V letním období může být teplota hydroizolace ploché střechy až kolem 80°C, přičemž s využitím technologií vegetačního souvrství, bude teplota na hydroizolaci kolem 30°C. V zimním období naopak dochází ke snížení tepelných ztrát. Dochází tedy k úsporám nákladů na chlazení a vytápění budov, retenční schopnost zajišťuje splnění legislativních požadavků i úsporu nákladů na odvod dešťové vody do kanalizace, či vybudování retenčních objektů, dále zelené střechy snižují hluk ve vnitřních prostorách (např. úspora nákladů na hlukové izolace), prodlužují životnost střechy.

Zelené střechy lze dělit na extenzivní, intenzivní a polointenzivní dle odlišné nosnosti. Extenzivní je vysazena především z rozchodníků a dalších rostlin odolných vůči střídání tepla, sucha a mrazu. Intenzivní snese i výsadbu stromů a polointenzivní kombinuje prvky obou typů. Specifickým typem je fotovoltaická zelená střecha, kdy jsou na zelené střeše umístěny i fotovoltaické panely tak, aby nedocházelo k stínění.

Zelené fasády lze rozdělit na tři skupiny: vertikální zeleň je vedena po konstrukci, popínavá zeleň je vedena přímo na fasádě budovy a tzv. vegetační stěny se zabudovaným substrátem a vlastní závlahou. Podrobnější informace lze nalézt například v publikaci Ekonomika a přínosy zelených střech, Příručka pro investory, architekty a projektanty, představující efektivitu zelených střech.

Z pohledu budov a zachycení dešťových vod se může zadavatel zaměřit i na sběr do nádrží na dešťovou vodu a retenčních a vsakovacích nádrží. Hospodaření s vodou uvnitř budov se zaměřuje na instalaci úsporných opatření, využití zachycených dešťových vod a zpětného využívání šedé vody.

Příklady opatření: vyregulování tlaku v celé budově, instalace úsporných armatur, používání spotřebičů s úsporou vody, udržování dobrého technického stavu soustavy, monitoring a vyhodnocování spotřeby a opatření, usměrnění pro uživatele.

Příklad města Plzeň, Městská sportovní hala na Slovanech: dešťová voda je po přečistění využívána pro splachování toalet a pisoárů. Technologie k využití dešťové vody zahrnuje zemní nádrž, biologické separátory a filtraci, hygienické zabezpečení a řídící jednotku. Pro zvýšení úspor byly do sprch a k umyvadlům instalovány vysoce odolné úsporné tlačné ventily.

Tématu se podrobněji věnuje například metodika Voda ve městě, publikace Podpora adaptace budov a měst na nedostatek vodních zdrojů a zvyšování teploty a další.