05 Kvě
úplatnost veřejné zakázky
Dobrý den, obracím se na Vás s následujícím dotazem. Veřejný zadavatel je vydavatelem měsíčníku, zajišťuje obsahovou náplň a nese veškeré náklady na jeho tisk a distribuci, které pro zadavatele poskytují dodavatelé těchto služeb. Zadavatel má současně příjmy z inzerce uveřejněné v měsíčníku. Zadavatel má zájem nadále zajistit tuto činnost externím subjektem, který by na své náklady zajišťoval tisk, distribuci a dále naplnění měsíčníku inzercí (ve stanoveném rozsahu). Obsahovou náplň měsíčníku by nadále určoval zadavatel. Odměnou za tuto činnost by však nebyla úplata od zadavatele, nýbrž pouze příjem z inzerce uveřejněné v měsíčníku, tzn. platby přímo od inzerentů. Zadavatel by nadále měsíčník nijak nefinancoval, nezavázal by se k jakýmkoli platbám vůči dodavateli služeb, nebyla by dohodnuta ani případná garance určité výše tržeb z inzerce apod. Je v takovém případě naplněn znak úplatnosti, jde tudíž o veřejnou zakázku dle zákona č. 137/2006 Sb. a je zadavatel povinen vybrat dodavatele popsaných služeb v zadávacím řízení dle tohoto zákona? Co by v takovém případě bylo předpokládanou hodnotou veřejné zakázky? Předem velice děkuji za zodpovězení dotazu..
V tomto případě se domníváme, že by se za splnění určitých předpokladů jednalo o koncesi, neboť zde jednak dochází k přenosu rizik z veřejného zadavatele na dodavatele (koncesionáře), a úplata za tuto činnost není poskytována veřejným zadavatelem, ale dodavatel ( koncesionář) získává právo na platby za poskytované plnění předmětu koncese od třetích osob, tedy má právo k braní užitků od uživatelů služby, jsou zde tedy naplněny dvě základní podmínky existence koncese, kterými se tato odlišuje od klasické veřejné zakázky.
Rozhodujícím v tomto případě je však skutečnost, zda předmět činnosti veřejného zadavatele – konkrétně vydávání měsíčníku je veřejným zájmem, tedy je nutno posoudit, zda z hlediska obsahové náplně měsíčníku se jedná o všeobecnou informovanost, jež je možno za takový zájem považovat, či se jedná pouze o určitou zájmovou oblast směřující pro pouze omezenou skupinu adresátů.
Lze tedy konstatovat, že pokud se jedná o činnost zadavatele ve veřejném zájmu, a jsou zde naplněny podmínky, kdy dodavatel (koncesionář) má právo braní užitků od koncových uživatelů a dále nese podstatnou část rizik spojených s braním užitků, bylo by lze aplikovat v tomto případě koncesní zákon, tedy zadavatel by měl vybrat koncesionáře v koncesním řízení, a to pokud předpokládaný příjem koncesionáře činí alespoň 20.mil. Kč, bez DPH, lze však doporučit postup v koncesním řízení i když je tento příjem nižší.
Rozhodujícím v tomto případě je však skutečnost, zda předmět činnosti veřejného zadavatele – konkrétně vydávání měsíčníku je veřejným zájmem, tedy je nutno posoudit, zda z hlediska obsahové náplně měsíčníku se jedná o všeobecnou informovanost, jež je možno za takový zájem považovat, či se jedná pouze o určitou zájmovou oblast směřující pro pouze omezenou skupinu adresátů.
Lze tedy konstatovat, že pokud se jedná o činnost zadavatele ve veřejném zájmu, a jsou zde naplněny podmínky, kdy dodavatel (koncesionář) má právo braní užitků od koncových uživatelů a dále nese podstatnou část rizik spojených s braním užitků, bylo by lze aplikovat v tomto případě koncesní zákon, tedy zadavatel by měl vybrat koncesionáře v koncesním řízení, a to pokud předpokládaný příjem koncesionáře činí alespoň 20.mil. Kč, bez DPH, lze však doporučit postup v koncesním řízení i když je tento příjem nižší.