25 Srp

Střet zájmů

Mám dotaz k § 44 střet zájmů. Jde o situaci, kdy byla jako podklad pro vydání stavebního povolení zpracována projektová dokumentace nejmenovaným dodavatelem. Tato dokumentace se zároveň stala jako podklad pro zadávací řízení (jedna z částí zadávací dokumentace), které je kombinací zadávacího řízení na dodávky a stavební práce.
Můj dotaz zní, zda se bude jednat o střet zájmů, v případě, že zpracovatel projektové dokumentace bude účastníkem zadávacího řízení (otevřené řízení § 56) a zda v případě, že podá nabídku, jej zadavatel musí z důvodu střetu zájmů vyloučit.
Dále, zda se jedná o střet zájmů, v případě, že bude tento dodavatel – zpracovatel projektové dokumentace, poddodavatelem jiného účastníka (dodavatele), který podá nabídku.

Vámi popsaná situace nemusí nutně vést ke střetu zájmů. Střet zájmů se váže na samotný průběh zadávacího řízení a osobu zadavatele (případně jeho expertů, komise). Spíše, pokud by zde byl problém, bude problém spočívat v neoprávněné výhodě pro některého účastníka zadávacího řízení (dodavatele) a narušení hospodářské soutěže, což je jeden z nových důvodů pro vyloučení takového dodavatele, podle § 48 odst.5 písm. c). Samotný fakt, že dodavatel se podílel na přípravě zadávací dokumentace, ještě neznamená automatickou diskvalifikaci z účasti v zadávacím řízení, zákon (ani evropská směrnice) nic takového nezakazují, a to na základě zásady žádného dodavatele nediskriminovat. Transparentní postup zadavatele by měl být zajištěn ustanovením § 36 odst.4, která ukládá zadavateli označit takového dodavatele v zadávací dokumentaci a vyznačit konkrétně ty části, na jejichž přípravě se někdo podílel – tedy ve Vašem případě dodavatel, který by se chtěl zúčastnit zadávacího řízení. Celou situaci musí posoudit zadavatel podle konkrétních okolností a musí vyhodnotit, zda přípravou na zadávací dokumentaci vznikla nebo nevznikla některému dodavateli taková výhoda, že by byla narušena hospodářská soutěž. Zároveň účastníci mají zase svá práva podávat námitky, pokud by měli dojem, že hospodářská soutěž a dodržená základních zásad zadávání by nebylo zajištěno. Pokud tedy takový dodavatel může být dodavatelem (a účastnit se zadávacího řízení), může být i poddodavatelem.

16 Úno

střet zájmů

Dobrý den, naše společnost je dotovaným zadavatelem a bude vyhlašovat poptávkové řízení na služby. Bude se jednat o zakázku malého rozsahu. Poptávkové řízení bude vyvěšeno na internetových stránkách společnosti. Nebudeme nikoho oslovovat – bude to otevřené poptávkové řízení.Statutární zástupce naší společnosti je současně jednatelem společnosti, která má zájem účastnit se poptávkového řízení (mimo režim zákona). Je možné, aby společnost, ve které je statutární zástupce jednatelem, podala nabídku na toto poptávkové řízení ? Děkuji za odpověď.

Dobrý den,

dotovaný zadavatel je povinen podle § 2 odst. (5) zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZVZ") postupovat podle ustanovení ZVZ platných pro veřejného zadavatele. V daném případě je dotovaným zadavatelem právnická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou více jak z 50% z peněžních prostředků z veřejných zdrojů (veřejná zakázka malého rozsahu).

Podle § 18 odst. (5) ZVZ není zadavatel povinen zadávat podle ZVZ veřejné zakázky malého rozsahu, veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v §6 ZVZ.

Podle § 6 odst. (1) ZVZ je zadavatel povinen při zadávání veřejných zakázek dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Zásady podle § 6 ZVZ mají zabránit tomu, aby zadávací podmínky byly nastaveny takovým způsobem, aby nedocházelo k nedovolenému omezování hospodářské soutěže.

Zásada transparentnosti a povinnosti vztahující se k jejímu naplňování procházejí všemi fázemi výběrového řízení. Zásadou transparentnosti se rozumí průhlednost, srozumitelnost, pochopitelnost, předvídatelnost, ověřitelnost jednotlivých kroků zadavatele v řízení. Dodržení zásady transparentnosti umožní dodavateli, aby byl přiměřeně informován o kritériích, která budou použita pro určení nejvhodnější nabídky.

Smyslem této zásady je to, aby bylo možné bez dalšího odhalit a sankcionovat jakékoliv formy korupčních jednání.

Zásada rovného zacházení

Tuto zásadu lze obecně pojmout jako povinnost zadavatele postupovat vůči všem dodavatelům v rámci celého výběrového řízení stejným způsobem.

Zásada zákazu diskriminace

Tato zásada musí být dodržována v průběhu celého výběrového řízení, ba i před jeho zahájením. Nejčastějším a nejtypičtějším projevem porušení této zásady je objektivní nemožnost určitého dodavatele ucházet se o účast ve výběrovém řízení z toho důvodu, že požadavky na prokázání splnění kvalifikace byly zadavatelem nastaveny nepřiměřeně ( diskriminačně). Zásada rovného zacházení s sebou nese požadavek na transparentnost výběrového řízení.

Pokud bude k posouzení nabídek ustanovena komise, pak její členové nesmějí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům o ni podjati, nesmí se zejména podílet na zpracování nabídky, se zřetelem k výsledkům výběrového řízení jim nesmí vzniknout osobní výhoda nebo újma, nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky a s uchazečem je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr.

Pro účely zachování zásad transparentnosti a nediskriminace ve fázi posouzení a hodnocení nabídek je nezbytné, aby členové komise nebyli podjati, a to ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a k uchazečům.

I když nelze vyloučit jakékoliv dodavatele z možnosti podat nabídku na veřejnou zakázku s výjimkou těch, jimž byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek ve smyslu § 120a odst. (3) ZVZ, považuji za nevhodné, aby dodavatel, jehož statutární zástupce je zároveň statutárním zástupcem dotovaného zadavatele, podal nabídku v daném výběrovém řízení. Za popsané situace by bylo velmi obtížné, ba téměř nemožné, aby zadavatel dodržel zásady stanovené § 6 ZVZ, např. z důvodů dále uvedených

zadavatel, jehož statutární orgán je totožný se statutárním orgánem dodavatele, zpravidla rozhoduje jakého výběrového (zadávacího) řízení se dodavatel účastní, odpovídá v daném případě za správnost a úplnost podmínek výběrového řízení a je tedy ať vědomě nebo nevědomě seznámen s podmínkami výběrového řízení dříve něž ostatní potencionální dodavatelé;
nastavení objektivních podmínek výběrového řízení na plnění veřejné zakázky je v daném případě velmi obtížně obhajitelné, neboť více než v kterémkoliv výběrovém (zadávacím) řízení hrozí, že podmínky pro plnění veřejné zakázky budou nastaveny zadavatelem nepřiměřeně;
za problematické považuji i zachování rovného, transparentního a nediskriminačního postupu ve fázi posouzení, hodnocení nabídek a rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, ať již ho budou provádět pověření zaměstnanci zadavatele či na základě interního předpisu komise ustanovená zadavatelem. Za velmi obtížné rovněž považuji, aby členové komise učinili a podepsali písemná prohlášení o své nepodjatosti s obsahem analogickým § 74 odst. (7), (8) ZVZ.