Lhůta 15 dnů pro podání námitek podle § 110 odst. 3 ZVZ je vázána na subjektivní počátek, tedy okamžik, kdy se dodavatel o možném porušení zákona zadavatelem dozví. Dodavatel je v námitkách povinen tento okamžik specifikovat. Zatímco v případě určitých úkonů bude tento okamžik poměrně jasný (přestože nedochází k adresnému doručení dodavateli), v celé řadě případů je časový interval, ve kterém se dodavatel může dozvědět o porušení zákona, poměrně široký. Ustanovení je tak třeba vykládat primárně podle jeho smyslu, jímž je na jednu stranu umožnit efektivní přezkum úkonů zadavatelů v zadávacích řízeních; na druhou stranu stanovením lhůty zákonodárce vyjádřil zájem na tom, aby případná porušení byla řešena co nejdříve poté, co budou zjištěna, aby zadavatel mohl porušení co nejdříve napravit (a neučinil případně nevratné kroky) a aby námitky nebyly účelově podávány pozdě. Jednotlivé případy je tak třeba posoudit samostatně. Co se týče námitek proti obsahu zadávací dokumentace, rozhodně nelze ztotožňovat okamžik, kdy se dodavatel o domnělém porušení zákona dozví s dnem vyzvednutí zadávací dokumentace (ZVZ nestanoví dodavateli povinnost se s obsahem zadávací dokumentace bezodkladně seznámit, což často není vzhledem k jejímu rozsahu ani prakticky možné; navíc některá porušení mohou být odhalena až později při jejím detailním prostudování). Otázkou tedy spíše je, který je nejzašší okamžik, kdy se uchazeč měl o porušení dozvědět. Domníváme se, že přiměřeným okamžikem je konec lhůty pro podávání nabídek; upozorňujeme však, že k této záležitosti dosud neexistuje v ČR relevantní rozhodovací praxe. Pokud zadavatel nevyřídil námitky tak, jak byl povinen, může dodavatel podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 odst. 3 ZVZ.