19 Čvn
hodnotící kriterium
Dobrý den,
připravujeme zjednodušené podlimitní řízení na nákup zboží, kdy bychom chtěli jako jediné hodnotící kritérium dát množství (počet kusů). Přesněji do výzvy uvedeme částku v Kč a vítězná bude ta nabídka, která za danou částku nabídne nejvíce počtu kusů daného zboží.
připravujeme zjednodušené podlimitní řízení na nákup zboží, kdy bychom chtěli jako jediné hodnotící kritérium dát množství (počet kusů). Přesněji do výzvy uvedeme částku v Kč a vítězná bude ta nabídka, která za danou částku nabídne nejvíce počtu kusů daného zboží.
Já bych Vás chtěla požádat o radu, zda-li je toto hodnocení vůbec možné. Co je pak základním hodnotícím kritériem? Zda-li ekonomická výhodnost nabídky nebo nejnižší nabídková cena?
Děkuji
K.P.
Dobrý den, zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) uvádí v § 78 odst. 1 dvě možná základní hodnotící kritéria, která mohou být při zadávání veřejné zakázky v režimu ZVZ zvolena. Jsou jimi ekonomická výhodnost nabídky a nejnižší nabídková cena. V souladu se zákonem tedy není možné stanovit jiné hodnotící kritérium, než jedno z výše uvedených. Způsob zadávání veřejné zakázky, který popisujete ve svém dotazu, tedy že zadavatel určí fixní cenu a hodnotí dodavatele na základě množství dodaného zboží (vybraným dodavatelem bude ten, který nabídne největší množství poptávaného zboží), ZVZ umožňuje. S ohledem na možnosti výběru hlavních hodnotících kritérií, která ZVZ nabízí a jejich charakteristiku, se jako jediná možnost jeví výběr ekonomické výhodnosti nabídky jako hlavního hodnotícího kritéria. Dovolujeme si upozornit na ustanovení § 78 odst. 4 ZVZ, které v souvislosti s výběrem ekonomické výhodnosti nabídky zakládá povinnost zadavatele stanovit dílčí hodnotící kritéria. Není tedy možné, jak uvádíte ve Vašem dotazu, stanovit pouze jedno dílčí hodnotící kritérium. Zadavatel by měl vedle dílčího hodnotícího kritéria množství stanovit minimálně jedno další hodnotící kritérium. Přestože výše popsaný způsob zadání veřejné zakázky není obvyklý, ZVZ tento postup umožňuje. Je však v souvislosti se zvýšeným rizikem možného zneužití tohoto postupu nezbytné dbát na hospodárnost a efektivnost využívání svěřených veřejných prostředků v souladu se zákonem o finanční kontrole. Zadavatel by měl pořizovat pouze takové plnění, které ke své činnosti opravdu potřebuje. Zadavatel by měl tedy specifikovat své potřeby a na základě těchto stanovit přesné množství zboží, které bude poptávat. Pokud je odůvodněným zájmem zadavatele získat co největší možné plnění za danou fixní cenu, je možné v zadávací dokumentaci tento postup připustit. Využití uvedeného postupu by tedy mělo být vždy obezřetné a uvážené. Odůvodněným příkladem zboží, které by výše popsaným způsobem mohlo být pořízeno, je např. nákup technické soli (u které je zřejmé, že se dříve nebo později spotřebuje, nezkazí se a kapacity na její skladování jsou značné, a u které je navíc těžko odhadnutelná její roční spotřeba a v případě dlouhé zimy, sněhových kalamit a silných mrazů může hrozit nemožnost pořídit požadované množství v potřebném čase, tudíž by případný nedostatek tohoto materiálu mohl způsobit nemalé problémy značné části obyvatel), nákup sazenic v případě zadavatele Lesů ČR, národních parků atd., či pořizování stále potřebného materiálu v případě nemocnic (např. obvazového, léky, apod.). Jedná se tedy o takové případy, u kterých je účelné a hospodárné získat co největší množství požadovaného zboží a naopak nehrozí získání takového množství, které zadavatel nebude moci účelně využít. Závěrem uvádíme, že zadavatel má možnost zafixovat horní hranici nabídkových cen na libovolnou částku, aby zamezil podání nabídek, na které nebude mít volné finanční kapacity. To znamená, že stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a zároveň uvede maximální akceptovatelnou částku, kterou je schopen za nabízené plnění uhradit.