17 Čvn

Zveřejnění části nabídek po zrušení zadávacího řízení

Ministerstvo obdrželo žádost o poskytnutí všech právních stanovisek, které mu byly předloženy 13 uchazeči o veřejnou zakázku Právní služby jako součást nabídky. Ministerstvo žádost částečně odmítlo podle § 11 odst. 2 písm. a) a písm. c) InfZ a poskytlo žadateli pouze 4 z požadovaných stanovisek, protože pouze 4 uchazeči souhlasili se zveřejněním svých stanovisek.
Žadatel podal rozklad proti rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti a požadoval poskytnutí všech stanovisek. Na základě včas podaného rozkladu ministr obrany napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání, přičemž vyjádřil právní názor, že za situace, kdy rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ještě nebylo učiněno, má ministerstvo odmítnout žádost v prvé řadě s odvoláním na § 11 odst. 1 písm. b) InZ.
Při novém projednání věci muselo ministerstvo vzít v úvahu, že žádost byla podána v době, kdy zadávací řízení k předmětné veřejné zakázce bylo vráceno do fáze hodnocení na základě rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kterým zrušil úkony ministerstva (zadavatele) související s hodnocením nabídek a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějších nabídek, tj. nabídky se měly znovu posoudit a hodnotit nově ustanovenou hodnotící komisí. V tomto případě byly požadované stanoviska již jednou posouzeny a hodnoceny hodnotící komisí, která vypracovala podrobnou zprávu o jejich posouzení a hodnocení a v této fázi zadávacího řízení již měli uchazeči možnost do zprávy o jejich posouzení a hodnocení nahlédnout a pořídit si z ní výpisy a opisy ve smyslu § 80 odst. 3 ZVZ. Rovněž předmětné rozhodnutí Úřadu, které je veřejně přístupné, obsahuje podrobné hodnocení nabídek, které se bezprostředně vztahuje k požadovaným stanoviskům. Dále byly již 4 z 13 požadovaných stanovisek zveřejněny na základě žádosti o poskytnutí informací podané podle InfZ, jak je výše uvedeno (v době, kdy byl výběr nejvhodnější nabídky zrušen a před novým výběrem nejvhodnější nabídky) .
Problém je v tom, že v době po zrušení napadeného rozhodnutí a ještě před vyřízením žádosti na základě rozhodnutí ministra o rozkladu, ministerstvo zadávací řízení k předmětné veřejné zakázce zrušilo podle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ (za důvod hodný zvláštního zřetele pro zrušení zadávacího řízení uvedlo porušení zásady důvěrnosti nabídek podle § 148 ZVZ, protože již 4 z 13 právních stanovisek byly zveřejněny před výběrem nejvhodnější nabídky).

Domnívám se, že v této situaci již nelze odmítnout požadované stanoviska podle § 11 odst. 1 písm. b) InfZ. Nevím však, jestli v případě zrušení zadávacího řízení k předmětné veřejné zakázce před vydáním rozhodnutí o výběru nejvhodnějších nabídek nenastala situace, kdy by se měly požadované stanoviska odmítnout podle
§ 11 odst. 2 písm. a) a písm. c) InfZ (podle rozhodnutí ministra požadované stanoviska objektivně naplňují definiční znaky autorského díla, ale v rozhodnutí upozornil na fakt, že celý obsah nabídky všech uchazečů se jejich předáním zadavateli stal součástí veřejné soutěže, přičemž se zabýval otázkou, jestli samotný konkludentní souhlas uchazeče se zpracováním obsahu podané nabídky pro účely určení vítěze nezahrnuje též souhlas s poskytnutím obsahu nabídky třetím osobám v souvislosti s dohledem nad zadáváním veřejných zakázek a dále uvedl, že v okamžiku ukončení procesu výběru nejvhodnějšího uchazeče je navíc hodnota díla, které bylo zpracováno jen za tímto účelem z velké části zkonzumována).
Prosím, můžete mi sdělit, jestli podle Vašeho názoru existuje v uvedeném případě zákonný důvod, který by opravňoval ministerstvo, aby požadované stanoviska žadateli neposkytlo?

Dobrý den,

před zodpovězením vašeho dotazu, zda je zadavatel oprávněn zpřístupnit ve smyslu zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů třetí osobě nabídku (její součást) uchazečů, je nutné zkoumat, zda samotná povaha nabídky uchazeče dovoluje její zpřístupnění třetím osobám, a to bez ohledu na skutečnost, zda si uchazeč vyhradil či nikoliv, že některé části jeho nabídky jsou obchodním tajemstvím.

Jelikož

• podle § 504 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku tvoří obchodní tajemství konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení,

• podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-R254/2011/VZ-5915/2012/310-JRa ze dne 16. května 2012 jsou pojmové znaky obchodního tajemství u nabídky splněny, neboť nabídka obsahuje skutečnosti obchodní povahy související s podnikem, přičemž tyto skutečnosti mají potenciální materiální nebo nemateriální hodnotu,

je nutné chápat nabídku kteréhokoliv uchazeče jako jedinou komplexní informaci, která svou povahou naplňuje znaky obchodního tajemství a kterou není zadavatel povinen dle § 9 odst. (1) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů zpřístupnit jakýmkoliv jiným třetím osobám nebo neúspěšnému uchazeči.

Zadavatel je pouze povinen v souladu s § 80 odst. (3) zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů umožnit do okamžiku uzavření smlouvy všem uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem posouzení, na jejich žádost do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nahlédnout a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy.

Zadavatel nesmí třetím osobám zpřístupnit informace, které se týkají obchodního tajemství uchazečů.

Podotýkáme, že naše stanovisko vychází z Vámi poskytnutých informací, je nezávazné a nelze tedy předjímat případná další rozhodnutí ÚOHS nebo soudů v konkrétním případě.