09 Led
Zrušení zadávacího řízení
Dobrý den,
prosím o Vaše stanovisko k tolik diskutované otázce možnosti zrušení zadávacího řízení ze strany zadavatele z důvodu neobdržení dotačních prostředků, když výběrové řízení muselo být z časových důvodů zahájeno ještě před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotačních prostředků na danou akci.
Děkuji a přeji hezký den Ing. Pavel Beran
prosím o Vaše stanovisko k tolik diskutované otázce možnosti zrušení zadávacího řízení ze strany zadavatele z důvodu neobdržení dotačních prostředků, když výběrové řízení muselo být z časových důvodů zahájeno ještě před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotačních prostředků na danou akci.
Děkuji a přeji hezký den Ing. Pavel Beran
Dobrý den,
podle § 84 odst. 2 písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) může zadavatel bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení v případě, pokud odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil.
Výklad toho, které důvody můžou spadat pod ustanovení výše uváděného § 84 odst. 2 písm. d) ZVZ, byl upřesněn např. rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS) č. R093/2007 ze dne 22. 6. 2007: „Důvodem podstatné změny okolností pro zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. d) může být například přírodní katastrofa, nedostatek financí na straně zadavatele, nepřidělení přislíbené dotace, obdržení nabídek výrazně převyšujících předpokládanou cenu.“
Je možné rovněž hledat oporu v důvodové zprávě k ZVZ. Důvodová zpráva k v té době § 81 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, uvádí následující vysvětlení:
„Dle zákona je fakultativně možné zrušit zadávací řízení mj. i v případě, pokud odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil. Za podstatnou změnu okolností se považuje například skutečnost, kdy zadavatel v průběhu zadávacího řízení neobdržel očekávané rozpočtové prostředky či přislíbenou veřejnou podporu či kdy tuto veřejnou podporu není oprávněn nadále čerpat, popřípadě její část určenou k zajištění úhrady plnění dodavatele.“
S ohledem na výše uváděné lze shrnout, že neobdržení dotačních prostředků je možné považovat za podstatnou změnu okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení. Přitom však tyto okolnosti musí dosahovat intenzity „podstatné změny“, tedy takové změny, která činí další realizaci předmětu veřejné zakázky za podmínek vymezených v zadávací dokumentaci nedůvodnou. V důsledku této změny by tedy nebylo vhodné pokračovat v zadávacím řízení, které fakticky již nemůže dospět k zamýšlenému výsledku.
Při postupu podle § 84 odst. 2 písm. d) ZVZ je nutné naplnit rovněž druhou část podmínky pro použití tohoto ustanovení, která spočívá v tom, že zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl výše popsané podstatné změny okolností předvídat a ani je nezpůsobil. Určení toho, zda tato druhá část podmínky byla splněna, záleží na důvodech neposkytnutí dotace – neposkytnutí dotace nesmí být zadavatelem zaviněno a zadavatel to, že dotace nebude poskytnuta, nesměl mít možnost předvídat již v době zahájení zadávacího řízení. Vzhledem k tomu, že dotace je nenároková, tak zadavatel nemůže s jejím poskytnutím počítat. Tato skutečnost v sobě skrývá nebezpečí, že by mohlo dojít k presumpci, že zadavatel její neposkytnutí mohl předvídat a neměl tudíž zadávací řízení zahajovat před schválením dotace.
Případ, na který se dotazujete, však může svou podstatou spadat i pod ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ, které stanoví, že zadavatel může bez zbytečného odkladu zadávací řízení zrušit, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Výše uvedené ustanovení zákona tedy opravňuje zadavatele zrušit zadávací řízení za podmínky, že nastal "důvod hodný zvláštního zřetele".
Již uváděné rozhodnutí ÚOHS č. R093/2007 ze dne 22. 6. 2007 k tomuto důvodu uvádí: „Tímto důvodem může být například přírodní katastrofa, nedostatek financí na straně zadavatele, nepřidělení přislíbené dotace, obdržení nabídek výrazně převyšujících předpokládanou cenu, apod. Některé "důvody hodné zvláštního zřetele" se v praxi mohou prolínat i s "podstatnými změnami okolností", které zmiňuje ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona.“
Nutno však konstatovat, že ÚOHS bude ve vztahu k posouzení, zda bylo zrušení zadávacího řízení provedeno v souladu se ZVZ či protizákonně posuzovat každý případ na základě veškerých okolností a bude zkoumat, zda byly skutečně naplněny všechny podmínky pro uplatnění § 84 odst. 2 písm. d) nebo e) ZVZ.
Jako příklad je možné uvést rozhodnutí ÚOHS ze dne 25. 8. 2011, č. j. ÚOHS-S41/2011/VZ-8783/2011/530/SWa, ve kterém ÚOHS kvůli nenaplnění všech podmínek zákona neuznal zrušení zadávacího řízení jako v souladu se zákonem:
„V předmětném zadávacím řízení byl jako hlavní důvod zrušení zadavatelem označen nedostatek finančních prostředků z důvodu neschváleného rozpočtu na rok 2011. Mezi skutečnosti, jež jsou důvodem pro zrušení veřejné zakázky, lze obecně zařadit nedostatek finančních prostředků potřebných k plnění veřejné zakázky, který nastal mimořádně, nepředvídaně a v průběhu zadávacího řízení.
….. V době, kdy zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení, ještě nebyl dán důvod, který zadavatel uvádí jako stěžejní pro svoje rozhodnutí. Nedostatek finančních prostředků tedy nenastal „v průběhu“ zadávacího řízení, ale až po jeho zrušení
…. Aby nedostatek finančních prostředků mohl být považován za důvod zvláštního zřetele hodný, který skutečně odůvodňuje zrušení zadávacího řízení, mělo by se jednat z hlediska faktické možnosti financování předmětu plnění veřejné zakázky o zásadní zásah do finanční situace zadavatele jako je např. nepřidělení původně přislíbené dotace určené pro realizaci předmětu veřejné zakázky, prohlášení konkursu, vstup do likvidace apod.“
Závěrem možno konstatovat, že z rozhodovací praxe ÚOHS vyplývá, že neobdržení dotačních prostředků může spadat pod důvod popsaný v § 84 odst. 2 písm. d) ZVZ a rovněž pod důvod popsaný v § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ. Záleží však na konkrétních okolnostech jednotlivého případu, zda byly splněny veškeré podmínky, jejichž splnění zákon vyžaduje.
podle § 84 odst. 2 písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) může zadavatel bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení v případě, pokud odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil.
Výklad toho, které důvody můžou spadat pod ustanovení výše uváděného § 84 odst. 2 písm. d) ZVZ, byl upřesněn např. rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS) č. R093/2007 ze dne 22. 6. 2007: „Důvodem podstatné změny okolností pro zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. d) může být například přírodní katastrofa, nedostatek financí na straně zadavatele, nepřidělení přislíbené dotace, obdržení nabídek výrazně převyšujících předpokládanou cenu.“
Je možné rovněž hledat oporu v důvodové zprávě k ZVZ. Důvodová zpráva k v té době § 81 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, uvádí následující vysvětlení:
„Dle zákona je fakultativně možné zrušit zadávací řízení mj. i v případě, pokud odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil. Za podstatnou změnu okolností se považuje například skutečnost, kdy zadavatel v průběhu zadávacího řízení neobdržel očekávané rozpočtové prostředky či přislíbenou veřejnou podporu či kdy tuto veřejnou podporu není oprávněn nadále čerpat, popřípadě její část určenou k zajištění úhrady plnění dodavatele.“
S ohledem na výše uváděné lze shrnout, že neobdržení dotačních prostředků je možné považovat za podstatnou změnu okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení. Přitom však tyto okolnosti musí dosahovat intenzity „podstatné změny“, tedy takové změny, která činí další realizaci předmětu veřejné zakázky za podmínek vymezených v zadávací dokumentaci nedůvodnou. V důsledku této změny by tedy nebylo vhodné pokračovat v zadávacím řízení, které fakticky již nemůže dospět k zamýšlenému výsledku.
Při postupu podle § 84 odst. 2 písm. d) ZVZ je nutné naplnit rovněž druhou část podmínky pro použití tohoto ustanovení, která spočívá v tom, že zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl výše popsané podstatné změny okolností předvídat a ani je nezpůsobil. Určení toho, zda tato druhá část podmínky byla splněna, záleží na důvodech neposkytnutí dotace – neposkytnutí dotace nesmí být zadavatelem zaviněno a zadavatel to, že dotace nebude poskytnuta, nesměl mít možnost předvídat již v době zahájení zadávacího řízení. Vzhledem k tomu, že dotace je nenároková, tak zadavatel nemůže s jejím poskytnutím počítat. Tato skutečnost v sobě skrývá nebezpečí, že by mohlo dojít k presumpci, že zadavatel její neposkytnutí mohl předvídat a neměl tudíž zadávací řízení zahajovat před schválením dotace.
Případ, na který se dotazujete, však může svou podstatou spadat i pod ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ, které stanoví, že zadavatel může bez zbytečného odkladu zadávací řízení zrušit, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Výše uvedené ustanovení zákona tedy opravňuje zadavatele zrušit zadávací řízení za podmínky, že nastal "důvod hodný zvláštního zřetele".
Již uváděné rozhodnutí ÚOHS č. R093/2007 ze dne 22. 6. 2007 k tomuto důvodu uvádí: „Tímto důvodem může být například přírodní katastrofa, nedostatek financí na straně zadavatele, nepřidělení přislíbené dotace, obdržení nabídek výrazně převyšujících předpokládanou cenu, apod. Některé "důvody hodné zvláštního zřetele" se v praxi mohou prolínat i s "podstatnými změnami okolností", které zmiňuje ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona.“
Nutno však konstatovat, že ÚOHS bude ve vztahu k posouzení, zda bylo zrušení zadávacího řízení provedeno v souladu se ZVZ či protizákonně posuzovat každý případ na základě veškerých okolností a bude zkoumat, zda byly skutečně naplněny všechny podmínky pro uplatnění § 84 odst. 2 písm. d) nebo e) ZVZ.
Jako příklad je možné uvést rozhodnutí ÚOHS ze dne 25. 8. 2011, č. j. ÚOHS-S41/2011/VZ-8783/2011/530/SWa, ve kterém ÚOHS kvůli nenaplnění všech podmínek zákona neuznal zrušení zadávacího řízení jako v souladu se zákonem:
„V předmětném zadávacím řízení byl jako hlavní důvod zrušení zadavatelem označen nedostatek finančních prostředků z důvodu neschváleného rozpočtu na rok 2011. Mezi skutečnosti, jež jsou důvodem pro zrušení veřejné zakázky, lze obecně zařadit nedostatek finančních prostředků potřebných k plnění veřejné zakázky, který nastal mimořádně, nepředvídaně a v průběhu zadávacího řízení.
….. V době, kdy zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení, ještě nebyl dán důvod, který zadavatel uvádí jako stěžejní pro svoje rozhodnutí. Nedostatek finančních prostředků tedy nenastal „v průběhu“ zadávacího řízení, ale až po jeho zrušení
…. Aby nedostatek finančních prostředků mohl být považován za důvod zvláštního zřetele hodný, který skutečně odůvodňuje zrušení zadávacího řízení, mělo by se jednat z hlediska faktické možnosti financování předmětu plnění veřejné zakázky o zásadní zásah do finanční situace zadavatele jako je např. nepřidělení původně přislíbené dotace určené pro realizaci předmětu veřejné zakázky, prohlášení konkursu, vstup do likvidace apod.“
Závěrem možno konstatovat, že z rozhodovací praxe ÚOHS vyplývá, že neobdržení dotačních prostředků může spadat pod důvod popsaný v § 84 odst. 2 písm. d) ZVZ a rovněž pod důvod popsaný v § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ. Záleží však na konkrétních okolnostech jednotlivého případu, zda byly splněny veškeré podmínky, jejichž splnění zákon vyžaduje.