01 Srp
Zpracování ZD a následná účast dodavatele ve VZ
Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda dodavatel, který se částečně podílel na zpracování ZD – vypracování části technických požadavků na předmět plnění VZ (např. výkaz výměr) – může následně podat nabídku ve vyhlášeném zadávacím řízení. Příkladem uvádím situaci, kdy např. objemová/dispoziční studie, kterou vypravovával projektant a která je součástí ZD na vypracování projektové dokumentace. Může projektant, který tuto studii vypracoval podat nabídku do veřejné zakázky na vypracování projektové dokumentace? Předem děkuji za Vaše stanovisko
Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) se otázkou střetu zájmů ve smyslu Vámi uvedeného případu nezabývá. ZVZ nebrání žádnému uchazeči v účasti na veřejné zakázce s výjimkou ustanovení § 120a odst. 2 ZVZ, které obsahuje zákaz plnění veřejných zakázek těch uchazečům, kteří spáchají správní delikt dle § 120a odst. 1 písm. a) ZVZ.
Je třeba ale podotknout, že základní povinností zadavatele je zajistit, aby zadávací řízení probíhalo v souladu se ZVZ zejména s ustanovením § 6 ZVZ, dle něhož je zadavatel povinen při všech činnostech souvisejících se zadáváním veřejných zakázek dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace neboli zajistit férovou soutěž o veřejnou zakázku.
Skutečnost, že se jedna osoba podílela na zpracování zadávací dokumentace a ta samá osoba se následně účastní související veřejné zakázky, nemusí být automaticky vykládána jako rozpor se ZVZ. Důležité je, aby byla na relevantním trhu zajištěna hospodářská soutěž. Je nezbytné trvat na tom, aby zadavatel uveřejnil informace o veřejné zakázce v souladu se zákonem a umožnil tak účast ve veřejné zakázce i dalším subjektům na trhu. Aby bylo možné konstatovat, že zadavatelovým postupem byla dodržena zásada rovného zacházení, je třeba posoudit, zda lhůta pro podání nabídky byla dostatečně dlouhá a zda zadávací podmínky dostatečným způsobem definovaly předmět veřejné zakázky tak, aby umožnily i jiným možným subjektům účastnit se zadávacího řízení. Díky těmto krokům lze eliminovat možnou tezi o informační výhodě osob propojených se zadavatelem.
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) se otázkou střetu zájmů ve smyslu Vámi uvedeného případu nezabývá. ZVZ nebrání žádnému uchazeči v účasti na veřejné zakázce s výjimkou ustanovení § 120a odst. 2 ZVZ, které obsahuje zákaz plnění veřejných zakázek těch uchazečům, kteří spáchají správní delikt dle § 120a odst. 1 písm. a) ZVZ.
Je třeba ale podotknout, že základní povinností zadavatele je zajistit, aby zadávací řízení probíhalo v souladu se ZVZ zejména s ustanovením § 6 ZVZ, dle něhož je zadavatel povinen při všech činnostech souvisejících se zadáváním veřejných zakázek dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace neboli zajistit férovou soutěž o veřejnou zakázku.
Skutečnost, že se jedna osoba podílela na zpracování zadávací dokumentace a ta samá osoba se následně účastní související veřejné zakázky, nemusí být automaticky vykládána jako rozpor se ZVZ. Důležité je, aby byla na relevantním trhu zajištěna hospodářská soutěž. Je nezbytné trvat na tom, aby zadavatel uveřejnil informace o veřejné zakázce v souladu se zákonem a umožnil tak účast ve veřejné zakázce i dalším subjektům na trhu. Aby bylo možné konstatovat, že zadavatelovým postupem byla dodržena zásada rovného zacházení, je třeba posoudit, zda lhůta pro podání nabídky byla dostatečně dlouhá a zda zadávací podmínky dostatečným způsobem definovaly předmět veřejné zakázky tak, aby umožnily i jiným možným subjektům účastnit se zadávacího řízení. Díky těmto krokům lze eliminovat možnou tezi o informační výhodě osob propojených se zadavatelem.