30 Dub
Změna rozpočtu
Dobrý den, v zadávací dokumentaci, položkovém rozpočtu pro ocenění, byla uvedena položka s nulovou výměrou. Jedná se o položku přesun hmot pro zámečnické výrobky. Tato položka je v rozpočtu navíc, ale je správně uvedeno nulové množství. Uchazeče to zřejmě při podání nabídky uvedlo v omyl a domníval se, že chybou není uvedeno množství. Doplnil si tedy tuto položku dle svého uvážení a položku ocenil. Vzhledem k tomu, že doplněné množství je zanadbatelné, jedná se velice malou částku, kterou se navíc úpravou rozpočtu poškodil oproti jiným uchazečům. Je nutné uchazeče vyloučit? Předem děkuji za odpověď. Pavlíčková
Dobrý den,
pokud zadavatel použil v položce soupisu prací položku s nulovou výměrou, ačkoliv je to neobvyklé, mohl se uchazeč rozumně domnívat, že má tuto položku nacenit. Údaj o položce s nulovou výměrou tak lze klasifikovat jako ne zcela jednoznačný a protože dle § 44 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů „za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel“, nelze nejednoznačnost zadávacích podmínek vykládat k tíži uchazeče; není tedy možné z důvodu nacenění předmětné položky uchazeče vyloučit.
K tomuto závěru vede podpůrně i § 557 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který stanovuje, že připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první. V tomto případě použil sporný výraz v zadávacích podmínkách veřejné zakázky zadavatel, na jejichž základě uchazeč teprve následně podal nabídku.
Pro úplnost uvádíme, že předpokladem pro to, aby zadavatel pokračoval v posouzení a hodnocení nabídek, je, aby sporná položka neměla vliv na pořadí nabídkových cen a její dopady do celkové ekonomické výhodnosti smlouvy na veřejnou zakázku byly zanedbatelné. Pokud je podmínka splněna, lze veřejnou zakázku zadat, pokud podmínka splněna není, je nutné zrušit zadávací řízení.
pokud zadavatel použil v položce soupisu prací položku s nulovou výměrou, ačkoliv je to neobvyklé, mohl se uchazeč rozumně domnívat, že má tuto položku nacenit. Údaj o položce s nulovou výměrou tak lze klasifikovat jako ne zcela jednoznačný a protože dle § 44 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů „za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel“, nelze nejednoznačnost zadávacích podmínek vykládat k tíži uchazeče; není tedy možné z důvodu nacenění předmětné položky uchazeče vyloučit.
K tomuto závěru vede podpůrně i § 557 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který stanovuje, že připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první. V tomto případě použil sporný výraz v zadávacích podmínkách veřejné zakázky zadavatel, na jejichž základě uchazeč teprve následně podal nabídku.
Pro úplnost uvádíme, že předpokladem pro to, aby zadavatel pokračoval v posouzení a hodnocení nabídek, je, aby sporná položka neměla vliv na pořadí nabídkových cen a její dopady do celkové ekonomické výhodnosti smlouvy na veřejnou zakázku byly zanedbatelné. Pokud je podmínka splněna, lze veřejnou zakázku zadat, pokud podmínka splněna není, je nutné zrušit zadávací řízení.