15 Bře
Zadávací řízení na dodatečné služby při využití opčního práva
Dobrý den, jaký by měl být přesný procesní postup při zadání veřejné zakázky na rozšíření služeb od stejného dodavatele, který byl vybrán v rámci otevřeného výběrového řízení? Původně se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku s opčním právem v zadávací dokumentaci, kdy se v průběhu poskytování služeb objevila potřeba tyto služby rozšířit formou dodatku k původní smlouvě s dodavatelem. Hodnota zakázky za poskytnutí dodatečných služeb nepřesahuje hodnotu opčního práva v zadávací dokumentaci. Děkuji.
Dobrý den,
definice opčního práva je zakotvena v ustanovení § 99 odst. 1 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen jako „ZVZ“). Dle uvedeného ustanovení se opčním právem rozumí právo zadavatele na poskytnutí dalších dodávek, služeb či stavebních prací, jejichž zadání si zadavatel vyhradil v zadávacích podmínkách původní veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení, užším řízení nebo ve zjednodušeném podlimitním řízení.
Dle ustanovení § 99 odst. 2 ZVZ lze využít opčního práva pouze v rámci zadávání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen jako „JŘBU“), přičemž předmětné ustanovení nedovoluje zadat v rámci JŘBU veřejnou zakázku na dodávky.
Ze shora uvedeného ustanovení je dále zřejmé, že v případě, kdy zadavatel hodlá zadat veřejnou zakázku na stavební práce nebo veřejnou zakázku na služby, je třeba vycházet z ustanovení § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ, které upravuje JŘBU pro nové stavební práce a v případě veřejného zadavatele i pro nové služby.
Předmětné ustanovení nelze vykládat rozšiřujícím způsobem, neboť v něm je explicitně vyjádřeno, kteří zadavatelé (zda veřejní, dotovaní či sektoroví) mohou zadat veřejné zakázky na služby. Z ustanovení § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ je tak zřejmé, že veřejnému zadavateli, příp. dotovanému zadavateli, je umožněno zadat veřejnou zakázku jak na nové stavební práce, tak na nové služby.
Vyjma podmínek stanovených v ustanovení § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ, které musí být splněny kumulativně, je využití opčního práva omezeno ve spojitosti s cenou opčního práva. Ustanovení § 99 odst. 3 písm. a) a b) ZVZ upravují limity při využití opčního práva. V souvislosti s limity při využití opčního práva upozorňujeme, že je třeba rozlišovat mezi výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky a cenou, která má být za předmět veřejné zakázky uhrazena. Při zadávání veřejné zakázky na základě využití opčního práva musí zadavatel respektovat jak ustanovení § 99 odst. 3 písm. a) ZVZ, tedy cena bez daně, kterou by byl povinen uhradit za plnění předmětu veřejné zakázky, nesmí o víc než 30% převyšovat předpokládanou hodnotu opčního práva vymezeného v zadávací dokumentaci a zároveň musí být respektováno také písmeno b) téhož ustanovení zákona, tedy, že cena plnění odpovídající opčnímu právu nesmí činit více než 30% ceny původní veřejné zakázky. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že při zadávání veřejné zakázky na základě využití opčního práva nepostačí zkoumat pouze podmínky uvedené v zadávací dokumentaci původní veřejné zakázky, ale je nutné také přihlížet ke konkrétním okolnostem, tedy například za jakou cenu byla původní veřejná zakázka vysoutěžena
K Vašemu dotazu dále sdělujeme, že zadavatel je povinen na základě ustanovení § 99 odst. 5 ZVZ stanovit dobu využití opčního práva a vymezit předmět plnění veřejné zakázky týkající se opčního práva. Při stanovení doby využití opčního práva vychází zadavatel z ustanovení § 23 odst. 7 bod 5 ZVZ, tedy JŘBU musí být zahájeno nejpozději do tří let od uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku. Co se stanovení předmětu plnění veřejné zakázky týká, je zadavatel oprávněn využít opčního práva jen pro plnění shodné nebo obdobné s původní veřejnou zakázkou. Upozorňujeme, že zadavatel zadá na základě využití opčního práva jen tu část předmětu plnění veřejné zakázky, kterou v zadávací dokumentaci k tomu označil.
definice opčního práva je zakotvena v ustanovení § 99 odst. 1 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen jako „ZVZ“). Dle uvedeného ustanovení se opčním právem rozumí právo zadavatele na poskytnutí dalších dodávek, služeb či stavebních prací, jejichž zadání si zadavatel vyhradil v zadávacích podmínkách původní veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení, užším řízení nebo ve zjednodušeném podlimitním řízení.
Dle ustanovení § 99 odst. 2 ZVZ lze využít opčního práva pouze v rámci zadávání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen jako „JŘBU“), přičemž předmětné ustanovení nedovoluje zadat v rámci JŘBU veřejnou zakázku na dodávky.
Ze shora uvedeného ustanovení je dále zřejmé, že v případě, kdy zadavatel hodlá zadat veřejnou zakázku na stavební práce nebo veřejnou zakázku na služby, je třeba vycházet z ustanovení § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ, které upravuje JŘBU pro nové stavební práce a v případě veřejného zadavatele i pro nové služby.
Předmětné ustanovení nelze vykládat rozšiřujícím způsobem, neboť v něm je explicitně vyjádřeno, kteří zadavatelé (zda veřejní, dotovaní či sektoroví) mohou zadat veřejné zakázky na služby. Z ustanovení § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ je tak zřejmé, že veřejnému zadavateli, příp. dotovanému zadavateli, je umožněno zadat veřejnou zakázku jak na nové stavební práce, tak na nové služby.
Vyjma podmínek stanovených v ustanovení § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ, které musí být splněny kumulativně, je využití opčního práva omezeno ve spojitosti s cenou opčního práva. Ustanovení § 99 odst. 3 písm. a) a b) ZVZ upravují limity při využití opčního práva. V souvislosti s limity při využití opčního práva upozorňujeme, že je třeba rozlišovat mezi výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky a cenou, která má být za předmět veřejné zakázky uhrazena. Při zadávání veřejné zakázky na základě využití opčního práva musí zadavatel respektovat jak ustanovení § 99 odst. 3 písm. a) ZVZ, tedy cena bez daně, kterou by byl povinen uhradit za plnění předmětu veřejné zakázky, nesmí o víc než 30% převyšovat předpokládanou hodnotu opčního práva vymezeného v zadávací dokumentaci a zároveň musí být respektováno také písmeno b) téhož ustanovení zákona, tedy, že cena plnění odpovídající opčnímu právu nesmí činit více než 30% ceny původní veřejné zakázky. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že při zadávání veřejné zakázky na základě využití opčního práva nepostačí zkoumat pouze podmínky uvedené v zadávací dokumentaci původní veřejné zakázky, ale je nutné také přihlížet ke konkrétním okolnostem, tedy například za jakou cenu byla původní veřejná zakázka vysoutěžena
K Vašemu dotazu dále sdělujeme, že zadavatel je povinen na základě ustanovení § 99 odst. 5 ZVZ stanovit dobu využití opčního práva a vymezit předmět plnění veřejné zakázky týkající se opčního práva. Při stanovení doby využití opčního práva vychází zadavatel z ustanovení § 23 odst. 7 bod 5 ZVZ, tedy JŘBU musí být zahájeno nejpozději do tří let od uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku. Co se stanovení předmětu plnění veřejné zakázky týká, je zadavatel oprávněn využít opčního práva jen pro plnění shodné nebo obdobné s původní veřejnou zakázkou. Upozorňujeme, že zadavatel zadá na základě využití opčního práva jen tu část předmětu plnění veřejné zakázky, kterou v zadávací dokumentaci k tomu označil.