Dobrý den,
jak vyplývá z § 23 odst. 7 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ), zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění, jestliže jde o dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a tyto dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb, a to za předpokladu, že
1. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby budou zadány témuž dodavateli,
2. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky, a
3. v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky.
Všechny tyto podmínky musejí být kumulativně splněny.
K Vaší úvaze, že dodatečné stavební práce v hodnotě 350 tis. Kč jsou veřejnou zakázkou malého rozsahu ve smyslu § 12 odst. 3 ZVZ a bylo by možné aplikovat výjimku z působnosti ZVZ uvedenou v
§ 18 odst. 5 ZVZ sdělujeme, že tímto způsobem na dodatečné stavební práce nahlížet nelze. Dodatečné stavební práce jsou už ze svého charakteru věcně, cenově a časově navázané na původní veřejnou zakázku a proto pokud budou splněny podmínky pro využití jednacího řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 7 ZVZ, jde o nejsnazší způsob, jak tyto dodatečné stavební práce zadat. Už z jejich charakteru jsou zadávány právě tomu dodavateli, který provádí předmětné stavební práce či služby, k nimž se dodatečné stavební práce či služby vztahují. Pokud by tyto podmínky splněny nebyly (např. cena dodatečných stavebních prací by překročila 20 % ceny původní veřejné zakázky), pak by zadavatel musel postupovat standardním postupem dle ZVZ, a to ve stejném režimu, v jakém probíhalo původní zadávací řízení, bez ohledu na cenu těchto dodatečných stavebních prací.

Veřejná zakázka s předpokládanou hodnotou do 2 mil. Kč, bez DPH spadá do veřejných zakázek malého rozsahu. Podle § 18 odst. 3 ZVZ (ustanovení o výjimkách) není zadavatel v tomto případě povinen postupovat podle ZVZ, veřejný zadavatel je však povinen dodržovat zásady uvedené v § 6 ZVZ, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. V zájmu dodržení uvedených zásad je v praxi obvyklé na základě průzkumu trhu oslovit nejméně 3 dodavatele a vybrat ekonomicky nejvýhodnější nabídku. To neznamená, že zadavatel nemůže i u VZMR zvolit postup obdobný § 98 ZVZ a rozdělit předmět VZ. Tzn. předpokládá se uvedení informace o rozdělení předmětu veřejné zakázky na části již ve výzvě o zahájení zadávacího řízení na VZMR, včetně informace, zda může dodavatel podat nabídku třeba jen na jednu část VZ. Stále se ovšem bude jednat o jedno zadávací řízení.