VZMR a finanční předpokladydy

1.
Postup mimo ZVZ
Na základě obecné výjimky z působnosti zákona není podle § 18 odst. 5 ZVZ zadavatel povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) podle ZVZ; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 odst. 1 ZVZ (tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace). Zmíněná výjimka představuje možnost nepostupovat podle ZVZ, nikoliv povinnost.
Jestliže zadavatel aplikoval výše uvedenou výjimku dle § 18 odst. 5 ZVZ a tedy nezadával veřejnou zakázku (dále jen „VZ“) podle postupů stanovených v ZVZ, je povinen dodržet pouze zásady stanovené v § 6 odst. 1 ZVZ.

Obecně je možné uvést, že při zadávání VZ musí zadavatel umožnit hospodářskou soutěž (nesmí docházet k jejímu omezování), to platí rovněž pro VZMR. Veřejný zadavatel je v širším kontextu povinen naplnit požadavky § 6 odst. 1 ZVZ v přímé spojitosti k dalším právním předpisům, kterými jsou zejména:
– zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
– zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a
– zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů,
jež stanoví obci (zadavateli) kromě jiného především povinnosti směřující k zajištění efektivního vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů.

 

Lze tedy shrnout, že veřejný zadavatel je v případě VZMR povinen prokázat, že vybral nejvhodnější nabídku a současně dodržel zásady stanovené v § 6 ZVZ a požadavky dalších souvisejících právních předpisů. ZVZ nestanoví postup pro zadání VZMR.

 

Požadavek na zmíněný roční obrat ve výši 100 000 000 Kč je možné považovat v případě zadávání VZMR, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje v případě pořizování dodávek nebo služeb 1 000 000 Kč bez DPH a v případě pořizování stavebních prací 3 000 000 Kč bez DPH, za nepřiměřený a jeví se, že vykazuje diskriminační charakter. Předpokládaná hodnota dotčené VZ stanovená zadavatelem nám není známa, dovozujeme však, že zadavatelem požadovaný roční obrat představuje několikanásobek předpokládané hodnoty VZ. Rovněž nám není známo, co je předmětem dotčené VZ. Z hlediska posouzení oprávněnosti stanovení minimálního obratu ve vztahu k realizaci VZ je rozhodná souvislost požadovaného obratu s předmětem VZ, zejména s jejím charakterem.

Stanovený ekonomický a finanční kvalifikační předpoklad musí odpovídat objemu a složitosti předmětu VZ a nemůže být bezdůvodně diskriminační, tzn. že by měl vést k eliminaci dodavatelů, kteří nejsou dostatečně stabilní a nemají dostatečné zázemí pro realizaci VZ, nicméně na druhou stranu tento kvalifikační předpoklad nemůže zamezit v účasti dodavatelům, jejichž stabilita je dostatečná a mohli by předmět VZ spolehlivě a kvalitně plnit.

 

Shrnujeme, že Vámi zmíněné zadávací podmínky se v části týkající se naznačených požadavků na kvalifikaci jeví jako diskriminační.

 

ZVZ nestanoví postup pro vyřizování námitek při zadávání VZMR, neukládá v této věci zadavateli VZMR žádné povinnosti. Avšak se zohledněním povinnosti zadavatele dodržet při zadávání VZMR zásady uvedené v § 6 odst. 1 ZVZ je vhodné, aby se zadavatel ve vztahu k obdržené námitce přesvědčil o tom, zda jsou čestná prohlášení vybraného uchazeče pravdivá (hodnověrná), přičemž vybraný uchazeč by měl poskytnout řádnou součinnost. Poté může zadavatel rozhodnout o dalším postupu:

a) zda neuzavřít smlouvu s vybraným uchazečem a zahájit uzavírání smlouvy s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí, nebo
b) zrušit výběrové řízení (např. z toho důvodu, že vybraný uchazeč neposkytl zadavateli řádnou součinnost k uzavření smlouvy, nebo z toho důvodu, že v průběhu výběrového řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby ve výběrovém řízení pokračoval) a zahájit nové zadávání VZMR.

 

Tíhu rozhodnutí o tom, zda námitce bude vyhověno či nikoli, vč. uvedení důvodu, nese plně zadavatel VZ. O rozhodnutí o námitce doporučujeme bezodkladně informovat písemně všechny uchazeče o VZ (zásada transparentnosti).

 

Nad rámec dotazu doplňujeme, že skutečnost, že zadavatel nemusí postupovat podle ZVZ, nezbavuje zadavatele zodpovědnosti postupovat podle pravidel stanovených poskytovatelem dotace, a to za předpokladu, že je VZMR spolufinancována z dotace (nejčastěji z fondů EU). Dále je žádoucí zohlednit při zadávání VZMR požadavky vnitřního předpisu organizace (zadavatele), který může stanovit přísnější postup, než jaký stanoví ZVZ. V takovém případě doporučujeme postupovat podle takového vnitřního předpisu zadavatele.

 

Problematika VZMR je také rozvedena v Metodice zadávání veřejných zakázek (právní stav k 1. 10. 2013), konkrétně v části VIII. nazvané „metodika veřejných zakázek malého rozsahu“. Dovolujeme si odkázat se zejména na str. 315 v dokumentu ve formátu .docx, od které jsou shrnuty „obecné způsoby zadání – právní rámec“ a „postup mimo ZVZ“. Metodika není právně závazným výkladem ZVZ, vytváří však podpůrný prostředek pro aplikaci zadávání veřejných zakázek do praxe. Dokument je dostupný na http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska.

2.
Dobrovolný postup podle ZVZ
Zahájí-li veřejný zadavatel zadávání VZMR postupem platným pro podlimitní (příp. nadlimitní) veřejné zakázky, pak postupuje s odkazem na § 26 odst. 5 ZVZ po celou dobu zadávání podle ustanovení ZVZ platných pro podlimitní (příp. nadlimitní) veřejné zakázky.
Na takovouto VZ se již nepohlíží jako na VZMR, přestože její předpokládaná hodnota neodpovídá podlimitní nebo nadlimitní VZ, ale jako na VZ podle kategorie, ve které se jí rozhodl zadavatel zadat.
V takovém případě je zadavatel povinen postupovat při přezkoumání námitek podle ustanovení § 111 ZVZ, na které tímto přímo odkazujeme.

 

Dovolujeme si také upozornit, že „zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým úkonem porušil zákon, přijme opatření k jeho nápravě i v případě, když proti takovému úkonu námitky neobdržel“ (viz § 111 odst. 6 ZVZ).

 

Dovolujeme si upozornit, že naše odpověď byla zpracována výhradně na základě informací poskytnutých tazatelem. Toto stanovisko je nezávazným právním výkladem. Závazné stanovisko může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu, tj. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, závazný výklad ZVZ v případě sporu podává pouze nezávislý soud.