VZ a autorská díla
ráda bych se zeptala, jak postupovat v případě VZ týkajících se autorských děl. Jako příspěvková organizace pořádáme mezinárodní kulturní akci, v rámci které zadáváme českým i zahraničním umělcům vytvoření nových děl či provedení již děl existujících – tj, jedná se o umělecké profese typu režisér, choreograf, kurátor, autor výtvarné koncepce, scénograf, architekt, grafik či , kde není možné jako kritérium stanovit cenu apod, ale zadávali jsme to vždy samozřejmě podle jejich uměleckých kvalit. Nyní jsme s odvoláním na nový zákon o VZ zřizovatelem vyzýváni k realizacím VZ i v rámci elektronických systémů a jako hlavní kritérium stanovit cenu. Podobný problém máme i s realizací překladů uměleckých textů či tisku uměleckých publikací.
Na těchto stránkách ( http://portal-vz.cz/cs/Spoluprace-a-vymena-informaci/Info-forum/Otazky-a-odpovedi/CAST-TRETI-Zvlastni-postupy-v-zadavacim-rizeni-(%C2%A78) jsem četla i tento výklad: “Elektronickou aukci dále nelze použít ve specifických případech, kdy má být součástí předmětu veřejné zakázky na služby či stavební práce plnění týkající se práv duševního vlastnictví. Účelem tohoto omezení je zdůraznění významu subjektivní stránky hodnocení v případech těch veřejných zakázek, kdy předmětem plnění je vytvoření např. autorského díla, a kdy tedy pro účely hodnocení nabídek není vhodné použít hodnoticí kritéria založená na kvantifikovatelných parametrech.
Na druhou stranu je nezbytné vykládat toto omezení s ohledem na konkrétní veřejnou zakázku. Toto omezení by mělo směřovat na takové veřejné zakázky, kdy dochází k vytvoření určitého autorského díla v rámci plnění předmětu veřejné zakázky a toto autorské dílo tvoří primární cíl zadavatele (typicky se může jednat o vyhotovení projektu, architektonické studie, softwaru vytvořeného „na zakázku“, který bude mít nesporně charakter autorského díla, apod.).
Domníváme se, že samotné restaurátorské a uměleckořemeslné práce nepředstavují zakázku na stavební práce, jejichž předmětem je plnění týkající se práv duševního vlastnictví. Nicméně MMR není gestorem zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a proto není kompetentní k výkladu tohoto zákona. V případě, že by se v souladu s autorským zákonem jednalo o duševní vlastnictví, není možné elektronickou kauci využít. V opačném případě ji naopak využít lze. ”
V zákoně o VZ ani autorském zákoně jsem však nic takového nenašla, proto bych se ráda dozvěděla, o co se tento výklad opírá, abych jej mohla použít.
Děkuji
dotazujete se celkem na tři oblasti, ke kterým sdělujeme následující:
Tento výklad naleznete přímo v Metodice zadávání veřejných zakázek (právní stav k 15. 7. 2012), která je dostupná na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích na http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska. Zmíněná metodika vytváří podpůrný prostředek pro aplikaci zadávání veřejných zakázek v praxi, není právně závazným výkladem ZVZ.
b) dále zmiňujete, že jste zřizovatelem vyzýváni k tomu, abyste jako „hlavní kritérium stanovovali cenu“.
ZVZ stanoví v § 78 ZVZ, že zadavatel má možnost zvolit si pro zadání VZ mezi těmito dvěma základními hodnotícími kritérii, a to podle druhu a složitosti VZ:
– nejnižší nabídková cena.
Toto stanovil ZVZ před nabytím účinnosti zákona č. 55/2012 Sb. ze dne 31. ledna 2012, kterým se mění ZVZ, (dále jen „novela ZVZ“), a stanoví to takto i nyní. Nelze tedy spojovat novelu ZVZ s jakýmikoli legislativními úpravami týkajícími se základních hodnotících kritérií;
c) uvádíte, že jste „zřizovatelem vyzýváni k realizacím VZ i v rámci elektronických systémů“.
Novela ZVZ akcentovala sice možnosti používání elektronického zadávání VZ, avšak dynamický nákupní systém (viz § 17 písm. b) ZVZ a dále § 93 až 95 ZVZ) je jako plně elektronický systém vhodný toliko pro pořizování běžného (standardizovaného) a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací. Dynamický nákupní systém lze využít zejména pro pořizování takových typů komodit jako jsou kancelářské potřeby, běžně dostupné IT komponenty jako jsou monitory, klávesnice, náplně do tiskáren, překladatelské služby, běžný stavební materiál. Představuje-li tedy předmět VZ běžné (standardizované), obecně dostupné zboží, služby či stavební práce, může zadavatel využít dynamický nákupní systém.