Uveřejňování příloh smluv

Dobrý den, k Vašemu dotazu o povinnosti uveřejňovat přílohy ke smlouvám v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) sdělujeme následující: Ustanovení § 147a odst. 1 písm. a) ZVZ obsahuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků. Zadavatel má povinnost zveřejnit celou smlouvu, včetně všech jejich příloh, neboť přílohy jsou nedílnou součástí smlouvy. Zadavatel však není povinen uveřejňovat informace, které jsou předmětem obchodního tajemství. K tomuto však dodáváme, že aby informace dodavatelem označené za obchodní tajemství, byly skutečně obchodním tajemstvím, musí kumulativně naplňovat pojmové znaky obchodního tajemství, které jsou vymezeny obchodním zákoníkem. § 17 Obchodní tajemství tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje. Obecně nelze považovat položkový rozpočet (cenové kalkulace) za předmět, který by byl chráněn obchodním tajemstvím. Je však možné připustit, že existují údaje v položkovém rozpočtu, které pojmové znaky obchodního tajemství mohou naplňovat, případně je v určitém konkrétním případě možno celý položkový rozpočet považovat za obchodní tajemství. Tyto skutečnosti však musí vždy prokázat dodavatel. V souvislosti s touto záležitostí uvádíme rozsudek Nejvyššího soudu 21 Cdo 2022/2000, ve kterém připustil, že skutečností obchodní povahy je možno chápat mimo jiné i cenové kalkulace. Tento názor sdílí rovněž autoři komentáře k obchodnímu zákoníku (Plíva, Štenglová, Tomsa a kol., C. H. Beck 2001), když uvádí, že mezi skutečnosti, které lze považovat za obchodní tajemství, patří i např. obchodní plány, obchodní kalkulace apod. Tuto citaci si vypůjčil také ÚOHS v rámci odůvodnění svého rozhodnutí (Č. j.: ÚOHS-R20/2012/VZ-8011/2012/310/JRa), ve kterém mimo jiné rovněž uvádí následující: Pokud bych přistoupil na to, že nabídky uchazečů je nutné zpřístupnit, včetně částí, ve kterých jsou informace spadající do obchodního tajemství, pak by se dle mého názoru jednalo o natolik limitující skutečnost, která by mohla omezovat jakékoliv zadávání veřejných zakázek z důvodu obav, že konkurenční společnost může získat neodůvodněnou výhodu či prospěch. Nabídku jako takovou je třeba chránit, nabídka nepodléhá povinnostem uveřejnění na základě žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o ochraně osobních údajů. Jeví se jako praktické, aby zadavatel specifikoval v zadávacích podmínkách, které části nabídky budou součástí smlouvy, a tudíž budou uveřejněny. Účelem tohoto omezení je jednak chránit citlivé údaje dodavatele, které by neměly být vyzrazeny, ale také neuveřejňovat údaje, které nesouvisí s plněním, přičemž jsou však součástí nabídky pouze pro účely splnění podmínek zadávacího řízení, např. potvrzení o bezdlužnosti. Obecně lze tedy uvést, že pokud smlouva obsahuje údaje, které mají být považovány za obchodního tajemství, zadavatel tyto pro účely uveřejnění začerní. Ministerstvo pro místní rozvoj však není kompetentní k posouzení, zdali je možno považovat konkrétní položkový rozpočet za obchodní tajemství, či zda je projektová dokumentace předmětem ochrany autorského práva či nikoliv. Tyto záležitosti je třeba posuzovat vždy individuálně s ohledem na zákonná ustanovení a splnění pojmových znaků předmětných institutů. Obecně však platí, že je-li položkový rozpočet a projektová dokumentace přílohou smlouvy, či na ně předmětná smlouva odkazuje, je třeba tyto přílohy v souladu s ustanovením § 147a ZVZ řádně uveřejnit.