14 Srp

Uspokojování potřeb veřejného zájmu

V dokumentu na adrese: http://portal-vz.cz/uploads/Metodicke_pokyny/Metodika_final_uprMMR_2006_10_13.pdf
uvádíte, že veřejným zadavatelem podle §2 odst. 2 pís. d) je např. “společnost založená územně samosprávným celkem, která
pro tento územně samosprávný celek vykonává činnosti svěřené územně samosprávnému celku zákonem do jeho
samostatné působnosti; může se jednat např. o odvoz komunálního odpadu, údržbu zeleně, čištění komunikací
atp.”. Do samostatné působnosti obcí (záležitosti v zájmu obce pokud nejde o přenesenou působnost) ovšem patří spousta činností, které vykonávají běžné komerční společnosti. Je tedy těžké určit, která z činností je uspokojováním potřeby veřejného zájmu. Vždyť svoz komunálního odpadu provádějí i soukromé společnosti. Co například činnost “správy bytů”, je také ve veřejném zájmu, jestliže se bude jednat o byty ve vlastnictví obce?. Existuje nějaká pomůcka, jak správně rozhodnout, zda společnost založená městem uspokojuje potřeby veřejného zájmu? Existuje pro ČR nějaký seznam veřejnoprávních subjektů, který je přílohou č. III Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES?

Definice veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ je interpretačně poměrně obtížná. Proto je velmi těžké či dokonce nemožné vymezit nějaké jednoduché kritérium, které by bylo možné aplikovat pro rozhodnutí o tom, zda subjekt podmínky citovaného ustanovení splňuje či nikoliv. Každý případ je nutno posuzovat individuálně podle kritérií, které jsou uvedeny mimo jiné právě ve Vámi citované metodice, případně v přehledu judikatury Evropského soudního dvora, který je rovněž dostupný na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích.

Obecně se však jedná o takové činnosti, nad kterými si veřejné orgány hodlají ponechat rozhodující vliv. Fakticky se většinou bude jednat o činnosti, které nejsou vykonávány v běžném tržním prostředí a primárně za účelem dosažení zisku, ale za účelem naplnění určitých potřeb, které má například obec pro své občany zajistit. Výše uvedené neznamená, že by se nemohlo jednat o činnosti, které vykonávají rovněž soukromé společnosti, nebo činnosti, které jsou ziskové, přestože to není jejich primárním cílem.

Seznam veřejnoprávních subjektů, na který odkazujete, dosud pro ČR vytvořen nebyl. Jeho vytvoření však výše uvedené problémy nevyřeší zcela, neboť je svou povahou nevyčerpávající. Lze předpokládat, že seznam by se (na základě analogie se seznamy subjektů ze „starých“ členských zemí EU) spíše týkal právnických osob na úrovni ústředních orgánů a rozhodně by neobsahoval všechny zadavatele – jiné právnické osoby.