Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky
II.
Umoznuje zakon, paklize se jedna o verejne zadavatele, a na zaklade vyse uvedeneho, vlozeni klauzule do potencialni smlouvy o negociaci ceny na zaklade skutecneho prubehu poskytovani sluzeb?
Zadavatel proto musí vždy provést vhodným způsobem kvalifikovaný odhad předpokládané hodnoty. Zadavatel totiž bude muset následně v zadávací dokumentaci stanovit způsob výpočtu nabídkové ceny, který bude vycházet přinejmenším z určitého výpočtového modelu (např. cena za hodinu práce a předpokládaný počet hodin).
Vzhledem k tomu, že v některých případech může být výše uvedený postup problematický umožňuje zákon využití jednacího řízení bez uveřejnění z důvodu uvedeného v § 23 odst. 3 písm. a) ZVZ; tedy pokud lze s ohledem na povahu předmětu plnění nebo rizika s ním spojená důvodně předpokládat, že nabídkové ceny uchazečů budou vzájemně nesrovnatelné. Zde je pak cílem jednání upravit nabídky tak, aby se staly vzájemně porovnatelnými a aby zadavatel mohl provést v rámci jejich hodnocení objektivní porovnání. Upozorňujeme však, že v souladu s ustálenou rozhodovací praxí ESD je třeba důvody pro použití jednacích řízení vykládat restriktivně. Za zdůvodnění jeho použití pak nese odpovědnost výhradně zadavatel.
Pokud se bude jednat o pojišťovací, bankovní, investiční či projektové služby nebo auditorské, tlumočnické, právní či jiné podobné služby je rovněž možné využít k jejich zadání jednacího řízení s uveřejněním, a to podle § 23 odst. 3 písm. b) ZVZ. To stejné platí i pro všechny služby uvedené v příloze č. 2 k ZVZ (neprioritní služby) – viz § 23 odst. 5 ZVZ.
Vzhledem k tomu, že z dotazu není zřejmé, o jaké služby se jedná, není možné poskytnout konkrétnější informace.
ad 2) V návaznosti na odpověď uvedenou ad 1) lze uvést, že takový postup podle ZVZ možný není. V zadávacím řízení je vždy nutno stanovit přinejmenším určité jednotkové ceny, podle kterých bude fakturována cena za poskytnuté plnění, a to dle skutečného plnění.