Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) možnost dodavatelů podat společnou nabídku aprobuje ve svém § 69 odst. 4. Mimo jiné ji ale dle § 51 odst. 6 ZVZ podmiňuje povinností sdružení podat současně s doklady k prokázání splnění kvalifikace smlouvu, „ve které je obsažen závazek, že všichni tito dodavatelé budou vůči veřejnému zadavateli a třetím osobám z jakýchkoliv právních vztahů vzniklých v souvislosti s veřejnou zakázkou zavázáni společně a nerozdílně, a to po celou dobu plnění veřejné zakázky i po dobu trvání jiných závazků vyplývajících z veřejné zakázky“.
Předložil-li dodavatel rámcovou smlouvu o sdružení, ve které solidární odpovědnost členů sdružení stanovena není, místo toho dle ní veškeré finanční nároky související s neplněním smlouvy na realizaci veřejné zakázky ponese vedoucí účastník sdružení a ostatní účastníci sdružení jsou zavázáni toliko dohodnout zásady pro činnost sdružení do 14 dnů od doručení výzvy k uzavření smlouvy, nepředložil smlouvu tak, jak ji požaduje § 51 odst. 6 ZVZ.
ZVZ nedává dodavatelům (uchazečům) žádnou možnost volby, jak bude odpovědnost členů sdružení při podání společné nabídky nastavena. Dle dikce ZVZ musí jít o solidární odpovědnost všech členů sdružení, tj. všichni musí být ve vztahu k zadavateli odpovědní společně a nerozdílně. Na tom nic nemění ani skutečnost, že například jediný zavázaný člen sdružení je vedoucím nebo nejdůležitějším členem.
Požadavek na solidární odpovědnost členů sdružení může „zmírnit“ jen speciální (oborový) zákon nebo sám zadavatel v zadávacích podmínkách. Nestanoví-li zadavatel v zadávacích podmínkách jinak, musí sdružení (na které se ZVZ dívá jako na jednoho dodavatele) předložit smlouvu, ze které nepochybně plyne solidární odpovědnost každého jednoho člena sdružení za realizaci veřejné zakázky.
Tážete se, zda je možné takového uchazeče vyloučit rovnou nebo jej má hodnotící komise vyzývat k vysvětlení /doplnění.
Ustanovení § 76 odst. 3 ZVZ sice dává hodnotící komisi možnost (nikoliv povinnost) požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky, to ale jen takové vysvětlení, které vysvětlí případnou nejasnost, není ale přípustné, aby touto cestou byla nabídka doplňována nebo opravována. Takový postup by totiž mohl být shledán jako diskriminační. Cestou „vysvětlení nabídky“ podle § 76 odst. 3 ZVZ tedy uchazeč nepředloženou smlouvu o solidárním ručení „doložit“ fakticky nemůže.
Problematika vylučování uchazečů před samotným hodnocením nabídek je obecně poměrně složitá a tudíž na otázku možnosti požadovat doplnění nabídky lze nazírat dvěma způsoby.
Zaprvé platí, že výzva k doplnění nabídky je možná jen ve vztahu k dokladům dle § 68 odst. 3 ZVZ (zjednodušeně (a) seznam statutárních orgánů nebo jejich členů, (b) seznam vlastníků akcií, (c) prohlášení o neuzavření zakázané dohody dle zákona o ochraně hospodářské soutěže). Smlouva se zakotvením solidární odpovědnosti členů sdružení tedy mezi dokumenty, jejichž doplnění ZVZ výslovně ve svém § 76 odst. 3 umožňuje, nepatří. Prvním (přísným) výkladem by tedy šlo dovodit, že ve vzniklé situaci je na místě, aby hodnotící komise nabídku uchazeče vyřadila a zadavatel jej vyloučil z další účasti v zadávacím řízení.
Na druhou stranu ale platí, že povinnost sdružení předložit smlouvu zakotvující solidární ručení členů sdružení je zakotvena v § 51 odst. 6 ZVZ, tedy ve spojitosti s prokazováním kvalifikace dodavateli. Ustanovení § 59 odst. 4 ZVZ pak stanoví možnost (nikoliv povinnost) veřejného zadavatele po dodavateli požadovat, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace. Druhý (méně přísný) výklad tedy svědčí dodavateli, kterého může zadavatel vyzvat k doložení dokladů. Tento postup by však mohl být posuzován kontrolními orgány jako nesprávný s ohledem na absenci výslovné zákonné úpravy (tedy i když je v podstatě „prosoutěžní“, je méně bezpečný).
Považujte výše uvedené údaje jako obecné a čistě informativní. Nemůžeme v rámci této odpovědi (ani by to s ohledem na omezené množství informací nebylo možné) radit zadavateli, jaký přístup má zvolit, ani nemůžeme předvídat případné rozhodnutí pravomocného orgánu.