Soutěž o návrh vs. ZJPR-OŘ

ZZVZ jako takový umožňuje obě dvě cesty, tedy jak soutěž o návrh, tak zjednodušené podlimitní řízení (nebo i další, např. otevřené řízení). Druh zadávacího řízení by se měl odvíjet od očekáváného výsledku a od očekávaného způsobu plnění. Na základě soutěže o návrh můžete posuzovat jednotlivé návrhy, na základě ZPŘ budete muset akceptovat nejlepší nabídku. Bez ohledu na druh zadávacího řízení v případě architektonických nebo služeb projektanta musíte hodnotit nikoliv pouze na cenu, tedy musíte použít i jiná kritéria, než je pouze cena (§114 odst.3). Rád bych Vás upozornil ještě na jednu možnost, kterou má zadavatel v podlimitním režimu, a to je možnost volby jednacího řízení s uveřejněním (JŘSU) (bez jakéhokoli odůvodnění, bez nutnosti splnit nějaké podmínky – viz § 52, písm. b, bod 1.), které může částečně suplovat soutěž o návrh (protože můžete za dodržení pravidel zákona jednat v průběhu zadávacího řízení), pokud by šlo o zakázku, která by byla již v nadlimitním režimu, musely by být splněny podmínky pro použití JŘSU podle § 60, což by také pravděpodobně mohlo být naplněno (např. § 60 odst.1 písm. b nebo c).

Pokud zadavatel očekává nějaké plnění a nemá zcela jasno, jak by měl výsledek v konečné podobě vypadat, doporučujeme využít nejenom výše uvedené způsoby zadávání, ale i další možnost, což je předběžná konzultace podle § 33 – ta dává zadavateli možnost zkonzultovat předmět zakázky i zadávací podmínky ještě před zahájením soutěže s odborníky i dodavateli a krom uvedeného by taková konzultace měla zadavateli pomoci i v kompletaci veškerých informací, které jsou podstatné pro přípravu a průběh zamýšleného zadávacího řízení a zamýšlený rozsah (předmět) zakázky.

Musíte si tedy nejdříve vyhodnotit, zda máte nějaký plán a zda je dostatečně konkrétní, abyste mohli zahájit zadávací řízení, zda umíte konkrétně sdělit, co potřebujete nebo zda teprve vlastně chcete začít s nějakým prvotním návrhem, zda teprve dáváte dohromady informace o zamýšleném projektu a zda se teprve neseznamujete s možnostmi, které rekonstrukce takové budovy dává a zda teprve nevymýšlíte, jaké funkce (a v jakém rozsahu)by budova měla poskytovat. V takovém případě bych doporučil využít jak předběžných konzultací, tak i nějaké expertní konzultace o základních možnostech, funkcionalitách, parametrech, které by měla budova splňovat a až poté přistoupit buď již ke konkrétní zakázce na služby projektanta (v tom případě by mělo být zadání dostatečně konkrétní, aby byl předmět dostatečně popsán (ZPŘ, otevřené řízení) nebo aby bylo o čem jednat (JŘSU) a pokud nemáte alespoň rámcovou představu o budoucím vzhledu a základních parametrech budovy, asi by bylo vhodnější jít cestou soutěže o návrh.

Drobnou obecnou pomůckou péro rozhodování může být: poptávám myšlenku – soutěž o návrh, poptávám konkrétní plnění – běžné zadávací řízení (včetně možného jednacího řízení s uveřejněním. Doplním o poznámku, že není nutné vždy přesně popsat předmět zakázky, ale je možné stanovit tzv. požadavky na výkon, funkci, tedy zjednodušeně řečeno musím jako zadavatel znát vstupy a požadované výstupy a požadovanou funkci budovy, potom takto mohu zadávat, ale samotné řešení je na dodavateli – posuzuji pouze, zda naplnil požadované parametry. Lze tak zadat i celkovou rekonstrukci budovy – vy stanovíte vstupní a výstupní parametry, požadované funkce a dodavatel stavby by zároveň vyhotovil i stavební projektovou dokumentaci. Takový postup může být ale v případě rekonstrukce budovy poměrně rizikový, protože bez velmi podrobného průzkumu nepůjde odhadnout rozsah nutné práce, takový postup je vhodnější pro novostavby, nikoliv pro rekonstrukce.

Co se týká druhé části dotazu, ano, studie zpracovaná architektem může být jedním z podkladů pro zadání zakázky, nesmíte však zapomenout na vypořádání autorských práv a vyřešení problémů s případným autorským dozorem.