Rozšíření veřejné zakázky
– §23 odst. 7 a) stanovuje limit 20% – tato výše nám však
nepokrývá předpokládaný odhad
– §23 odst. 7 b) , týká se zřejmě opčního práva, které jsme si
vyhradili v zadávacích podmínkách původní zakázky, ale
nesplňujeme podmínky bodu 2. tohoto §, zadání v otevřeném
nebo užším řízení (§99, však neurčuje pro jaký typ zadání lze
opční právo použít).
Mohli bychom zadat tuto veřejnou zakázku jako zakázku malého rozsahu, za předpokladu, že součet původní zakázky a dodatečného rozšíření, nepřekročí částku 4290tis. Kč bez DPH?
– potřeba tohoto dodatečného plnění vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a
– toto dodatečné plnění je nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo poskytnutí původních služeb.
V daném případě je otázkou, jestli tyto podmínky jsou skutečně splněny, pokud potřeba dodatečného rozšíření vznikla, jak uvádíte, po odevzdání projektové dokumentace a zaplacení faktury, tedy po dokončení zakázky. Spíše se zdá, že se jedná o nové požadavky zadavatele, které není podle tohoto ustanovení možné zadat původnímu dodavateli. Posouzení konkrétní situace však přísluší Vám jako zadavateli.
V případě, že by všechny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ byly splněny s výjimkou rozsahu, tj. pokud by celkový rozsah těchto dodatečných plnění překročil 20 % ceny původní veřejné zakázky, není možné jednací řízení bez uveřejnění použít.
Pokud je veřejná zakázka zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení, není využití opčního práva možné. Ustanovení § 99 odst. 2 ZVZ totiž odkazuje z hlediska zadání části odpovídající opčnímu právu na jednací řízení bez uveřejnění, pro něž jsou však stanoveny podmínky použití v § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ. Vyhrazené opční právo proto nelze v jednacím řízení bez uveřejnění v takovém případě zadat.
Dodatečné rozšíření je proto třeba zadat standardním postupem. Je přitom třeba posoudit, zda se jedná skutečně o samostatné plnění odpovídající samostatné veřejné zakázce – pak by bylo možné tuto část zadat postupem pro veřejné zakázky malého rozsahu (ovšem v soutěži, nikoliv přímo stejnému dodavateli). Pokud by se spíše jednalo o část původní zakázky, doporučujeme ji zadat jako časově oddělenou část podlimitní veřejné zakázky, tj. postupem podle celkové předpokládané hodnoty původní i nové části, přestože hodnota samotné části by odpovídala veřejné zakázce malého rozsahu. Jde totiž o to, aby se zadavatel nedopustil nezákonného rozdělování veřejné zakázky tím, že bude postupně rozšiřovat původní plnění formou veřejných zakázek malého rozsahu, přičemž celkové plnění by (pokud by bylo zadáváno společně) bylo považováno za jednu veřejnou zakázku.