31 Led
Předpokládaná hodnota zakázky – pojištění
Dobrý den, mám na Vás dotaz ohledně sčítání obdobných zakázek na služby v jednom účetním období, týká se pojištění. Pokud stanovím předpokládanou hodnotu na jeden rok, tak nepřesáhne 2 mil. Kč (pojištění majetku cca 900 tis. Kč, pojištění odpovědnosti cca 200 tis. Kč, havarijní a povinné cca 200 tis. Kč).
Obecně mě zajímá, jestli u tohoto typu zakázek, kdy se jedná o opakované každoroční plnění, stačí každý rok vypsat VZMR? Nebo jsem povinna to vypsat např. jako nadlimitní zakázku na více let?
Děkuji Soňa Černá
Obecně mě zajímá, jestli u tohoto typu zakázek, kdy se jedná o opakované každoroční plnění, stačí každý rok vypsat VZMR? Nebo jsem povinna to vypsat např. jako nadlimitní zakázku na více let?
Děkuji Soňa Černá
Dobrý den,
při posouzení, zda zadavatel uměle rozdělil předmět veřejné zakázky nepřípustným způsobem, se dle rozhodovací praxe přihlíží k věcným, časovým a geografickým souvislostem a případně též ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden souvislý funkční celek.
Obecně lze říci, že jedná-li se o plánovaná plnění, která zadavatel hodlá opakovaně poptávat v delším časovém období, byť rozloženém do jednotlivých kalendářních let, měl by stanovit dobu trvání smlouvy na veřejnou zakázku (tedy časový rozsah předmětu veřejné zakázky) na dobu neurčitou.
při posouzení, zda zadavatel uměle rozdělil předmět veřejné zakázky nepřípustným způsobem, se dle rozhodovací praxe přihlíží k věcným, časovým a geografickým souvislostem a případně též ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden souvislý funkční celek.
Z ustanovení § 13 odst. 8 ZVZ, vyplývá, že zadavatel je povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu jednoho účetního období. Uvedené pravidlo tedy ukládá zadavateli povinnost přihlížet k časovým souvislostem minimálně v rámci jednoho účetního období, nelze jej naopak vykládat jako oprávnění zadavatele libovolně rozdělovat předmět veřejné zakázky dle jednotlivých účetních období.
Obecně lze říci, že jedná-li se o plánovaná plnění, která zadavatel hodlá opakovaně poptávat v delším časovém období, byť rozloženém do jednotlivých kalendářních let, měl by stanovit dobu trvání smlouvy na veřejnou zakázku (tedy časový rozsah předmětu veřejné zakázky) na dobu neurčitou.
Pouze v případě objektivních důvodů může zadavatel vymezit předmět veřejné zakázky a tedy dobu, na níž uzavírá smlouvu na veřejnou zakázku, na dobu určitou. ZVZ výčet těchto důvodů neuvádí a nelze ani uvést jejich taxativní výklad. Může se jednat například o tyto důvody:
– očekávaný technologický pokrok – zadavatel předpokládá, že při uzavření smlouvy na dobu neurčitou by se smlouva na veřejnou zakázku postupně stala ekonomicky nevýhodnou, a to z důvodu dostupnosti levnějšího a výhodnějšího plnění v následujících letech,
– úmysl zadavatele zcizit majetek, který má být pojištěn,
– skutečnost, že pojistné smlouvy na dané pojistné riziko jsou obvykle sjednávány na dobu určitou a dodavatelé jsou ochotni uzavřít smlouvu na dobu delší než obvyklou pouze za nápadně nevýhodných podmínek
– očekávaný technologický pokrok – zadavatel předpokládá, že při uzavření smlouvy na dobu neurčitou by se smlouva na veřejnou zakázku postupně stala ekonomicky nevýhodnou, a to z důvodu dostupnosti levnějšího a výhodnějšího plnění v následujících letech,
– úmysl zadavatele zcizit majetek, který má být pojištěn,
– skutečnost, že pojistné smlouvy na dané pojistné riziko jsou obvykle sjednávány na dobu určitou a dodavatelé jsou ochotni uzavřít smlouvu na dobu delší než obvyklou pouze za nápadně nevýhodných podmínek
Záměr vymezit předmět veřejné zakázky na základě objektivních důvodů na dobu určitou by měl zadavatel vždy pečlivě zvážit. Existenci objektivních důvodů by měl být zadavatel schopen písemně odůvodnit, aby nemohlo dojít ke zpochybnění jeho postupu.