15 Říj
Opakované zrušení výběrového řízení
Dobrý den, zúčastnil jsem se dvakrát výběrového řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu. V obou případech byla jediným hodnotícím kritériem nejnižší nabídková cena. V obou případech jsem předložil nejnižší cenu. V obou případech majetková komise městské části vybrala moji nabídku jako nejvýhodnější a doporučila Radě MČ tuto nabídku přijmout. V obou případech bylo výběrové řízení zrušeno (bez udání důvodu). Je tento postup legální? Mohu se proti opakovaném rušení zakázky účinně bránit?
Dobrý den,
jelikož se Váš dotaz týká veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“), lze konstatovat, že se na zadavatele vztahuje generální výjimka dle § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Zadavatel není podle tohoto ustanovení povinen zadávat VZMR dle ZVZ (vyjma postupu podle § 6 ZVZ a za splnění podmínek i podle § 147a ZVZ).
Vzhledem k tomu, že postup, který předchází uzavření smlouvy na VZMR, není ZVZ výslovně upraven a neprobíhá tedy v zadávacím řízení. Při zadávání VZMR je zadavatel vázán pouze vlastními interními pravidly. Obecně se má tedy za to, že zadavatel není při zadávání VZMR, až na výše uvedené, ZVZ nijak omezen a může tedy řízení bez dalšího zrušit.
V případě, že v průběhu realizace konkrétní VZMR vznikne pochybnost v postupu dotčeného subjektu, je jakákoli osoba oprávněna podat podnět na příslušný finanční úřad. Zároveň, pokud vznikne podezření, že byl v souvislosti s VZMR spáchán trestní čin, může být taktéž celá věc na základě podnětu řešena orgány činnými v trestním řízení.
Obecně také platí, že plnění podmínky efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti, na jejímž základě jsou veřejné finanční prostředky vynakládány, vymezuje zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Ten také upravuje uspořádání a rozsah finanční kontroly vykonávané mezi orgány veřejné správy, mezi orgány veřejné správy a žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory a uvnitř orgánů veřejné správy. Tato finanční kontrola je součástí systému finančního řízení zabezpečujícího hospodaření s veřejnými prostředky. Od 1. ledna 2012 je také účinný zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, který upravuje podmínky trestní odpovědnosti těchto subjektů, tresty a ochranná opatření, které jim lze v případě spáchání stanovených trestných činů uložit, a postup v řízení proti těmto subjektům.
jelikož se Váš dotaz týká veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“), lze konstatovat, že se na zadavatele vztahuje generální výjimka dle § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Zadavatel není podle tohoto ustanovení povinen zadávat VZMR dle ZVZ (vyjma postupu podle § 6 ZVZ a za splnění podmínek i podle § 147a ZVZ).
Vzhledem k tomu, že postup, který předchází uzavření smlouvy na VZMR, není ZVZ výslovně upraven a neprobíhá tedy v zadávacím řízení. Při zadávání VZMR je zadavatel vázán pouze vlastními interními pravidly. Obecně se má tedy za to, že zadavatel není při zadávání VZMR, až na výše uvedené, ZVZ nijak omezen a může tedy řízení bez dalšího zrušit.
V případě, že v průběhu realizace konkrétní VZMR vznikne pochybnost v postupu dotčeného subjektu, je jakákoli osoba oprávněna podat podnět na příslušný finanční úřad. Zároveň, pokud vznikne podezření, že byl v souvislosti s VZMR spáchán trestní čin, může být taktéž celá věc na základě podnětu řešena orgány činnými v trestním řízení.
Obecně také platí, že plnění podmínky efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti, na jejímž základě jsou veřejné finanční prostředky vynakládány, vymezuje zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Ten také upravuje uspořádání a rozsah finanční kontroly vykonávané mezi orgány veřejné správy, mezi orgány veřejné správy a žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory a uvnitř orgánů veřejné správy. Tato finanční kontrola je součástí systému finančního řízení zabezpečujícího hospodaření s veřejnými prostředky. Od 1. ledna 2012 je také účinný zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, který upravuje podmínky trestní odpovědnosti těchto subjektů, tresty a ochranná opatření, které jim lze v případě spáchání stanovených trestných činů uložit, a postup v řízení proti těmto subjektům.
Doporučujeme Vám postupovat v souladu s výše uvedeným.