Nezískání dotace – důvod pro zrušení VZ?

důvody pro zrušení zadávacího řízení jsou stanoveny v § 84 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Rozlišuje se mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení podle (§ 84 odst. 1 ZVZ) a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem (§ 84 v odst. 2 až 5 ZVZ).

 

Zadavatelé mohou v souvislosti s financováním zakázky podat žádost o dotaci. Protože na dotaci není právní nárok, nemá zadavatel po podání žádosti jistotu, že mu budou tyto peněžní prostředky na stanovený účel poskytnuty. V rozhodnutí o poskytnutí dotace stanoví poskytovatel lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo. S vědomím jaké dotační podmínky bude muset zadavatel plnit, zahajuje mnohdy zadávací řízení ještě před tím, než je o jeho žádosti rozhodnuto. V některých případech by mohlo vyčkávání se zahájením zadávacího řízení (až do okamžiku vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo dokonce do jejího proplacení) zpozdit realizaci projektu natolik, že by již nemohlo být včas dosaženo účelu dotace.

 

Neposkytnutí dotace, která měla být použita k financování výdajů na veřejnou zakázku, může představovat podstatnou změnu okolností, pro kterou odpadne důvod pro pokračování v zadávacím řízení. Neposkytnutí dotace může mít za následek, že projekt, ke kterému byla dotace požadována, nemůže být realizován v původně plánovaném rozsahu nebo dokonce nemůže být realizován vůbec.

 

Pokud takováto podstatná změna okolností nastala po zahájení zadávacího řízení a zadavatel ji nezpůsobil a ani ji nemohl s přehlédnutím ke všem okolnostem předvídat, jsou splněny podmínky pro zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. d) ZVZ. Důvodová zpráva k zákonu a odborné komentáře, které jsou citovány i v rozhodovací praxi, k tomuto ustanovení uvádějí jako příklad situaci, ve které byla zadavateli na veřejnou zakázku přislíbena dotace a před ukončením zadávacího řízení je zřejmé, že zadavatel tuto dotaci neobdrží. Pro postup podle tohoto ustanovení je nezbytné, aby zadavatel měl v době před tím, než nastala tato podstatná změna, vysokou míru jistoty, že mu dotace bude vyplacena.

 

Dalším důvodem pro zrušení zadávacího řízení jsou okolnosti hodné zvláštního zřetele, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení a pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval (§ 84 odst. 2 písm. e) ZVZ). Aby nedostatek finančních prostředků mohl být považován za důvod zvláštního zřetele hodný, který skutečně odůvodňuje zrušení zadávacího řízení, mělo by se jednat z hlediska faktické možnosti financování předmětu plnění veřejné zakázky o zásadní zásah do finanční situace zadavatele (viz rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j.: ÚOHS-S41/2011/VZ-8783/2011/530/SWa).

 

Jak důvody podle § 84 odst. 2 písm. d) ZVZ tak i důvody podle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ musí být objektivního charakteru. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č.j.: 2 Afs 64/2009 – 109 ze dne 25. srpna 2011 blíže vyložil, že objektivními důvody jsou ty, které stojí vně zadavatele, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení rušeno.

 

Závěrem shrnujeme, že v souvislosti s nezískáním dotace přichází v úvahu důvody pro zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. d) a e) ZVZ. Avšak samotné nezískání dotace není dostačujícím důvodem pro zrušení zadávacího řízení podle těchto ustanovení. V § 84 odst. 2 písm. d) a e) ZVZ jsou vymezeny i další podmínky (např. časový okamžik, ve kterém změna nastala, míra jistoty obdržení dotace, objektivnost okolností), které musí nastat, aby byl zadavatel oprávněn zadávací řízení podle těchto ustanovení zrušit. V úvahu se tak musí brát i další související okolnosti.