Nákup stravenek

předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se pro účely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Problematikou nákupu stravovacích poukazů se ve své rozhodovací praxi zabýval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) v rozhodnutí č.j.: R142/2009, Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 12. 1. 2012 č.j:. 62 Af 42/2010-131 i Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j.: 8 Afs12/2012 – 46 ze dne 29. 1. 2013. Zde bylo vyjádřeno, že v případě veřejné zakázky na nákup stravenek je předpokládanou hodnotou veřejné zakázky výše provize, kterou zadavatel dodavateli hradí, avšak hodnota samotných stravenek se do předpokládané hodnoty nezapočítává. Nejedná se totiž o částku, kterou by zadavatel měl dodavateli zaplatit za plnění zakázky, protože dochází pouze k výměně nositelů vzájemně značně zastupitelných hodnot, tj. peněz za stravenku.

 

Ve svém dotazu uvádíte, že peněžité plnění zaplacené veřejným zadavatelem z veřejného rozpočtu za stravenky dosáhne výše pro nadlimitní veřejnou zakázku. Nadlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem, kterým je nařízení vlády č. 77/2008 Sb. Pro veřejné zadavatele je stanoven tento limit ve výši 3 395 000 Kč resp. 5 244 000 Kč pro některé z veřejných zadavatelů. Jak bylo uvedeno výše, je pro stanovení předpokládané hodnoty určují výše provize. Avšak ve svém dotazu zmiňujete situaci, ve které dodavatel poskytuje zadavateli stravenky pouze za jmenovitou hodnotu a neúčtuje mu žádnou provizi. V takové situaci by provize dosahovala nulové částky, což může vést k tomu, že i předpokládaná hodnota veřejné zakázky by mohla být stanovena ve výši 0 Kč. Vzhledem k tomu, že veřejnou zakázkou je podle § 7 ZVZ zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací, vyvstávají zde pochyby, zda při nulové výši předpokládané hodnot zakázky, je naplněn definiční znak úplatnosti. Pouze obecně na tomto místě uvádíme, že pokud zakázka není veřejnou zakázkou ve smyslu ZVZ nemusí být zadávána podle ZVZ.

 

Ve výše uvedených rozsudcích se soudy zabývaly otázkou, zda může být do nabídkové ceny, zejména za účelem stanovení výše kauce, zahrnuta i cena hrazená dodavateli v souvislosti s veřejnou zakázkou od třetích stran. Dospěli k závěru, že v některých případech do celkové hodnoty zakázky musí být zahrnuty příjmy od třetích osob, třebaže pocházejí z neveřejných finančních prostředků, avšak nákup stravenek takovým případem není, protože vydavatelé stravovacích poukazů si se třetími subjekty (stravovacími zařízeními) nesjednávají provize vázané na konkrétní veřejné zakázky.

 

K otázce hodnotících kritérií uvádíme, že zadavatel si zvolí základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení. Základními hodnotícími kritérii jsou ekonomická výhodnost nabídky a nejnižší nabídková cena. Při využití kritéria ekonomické výhodnosti nabídky stanoví zadavatel dílčí hodnotící kritéria, která vyjadřují vztah užitné hodnoty a ceny a která se vztahují k nabízenému plnění veřejné zakázky. Při hodnocení podle kritéria ekonomické výhodnosti je méně pravděpodobné, že by došlo k situaci, kdy budou hodnocené údaje několika nabídek shodné, tudíž i výsledky hodnocení budou shodné, a zadavatel se ve fázi rozhodování o výběru nevýhodnější nabídky dostane do komplikované situace. S ohledem na druh veřejné zakázky si dovolujeme usoudit, že základní hodnotící kritérium ekonomické výhodnosti je u zakázek na nákup stravenek vhodnější.

 

Pokud jde o volbu vhodného zadávacího řízení, vždy se nabízí otevřené zadávací řízení, které je univerzálně použitelné a nejvíce vyhovující nárokům na transparentnost.