Nákup konkrétní odborné literatury – musí být vypsáno výběrové řízení?
jakoýto součást veřejné vysoké školy každoročnš nakupujeme odbornou literaturu (zejména elektronické přístupy k aktuálním vydáním zahraničních odborných periodik, která dlouhodobě odebíráme a jejichž seznam je tudíž dosti stabilní). Celkové roční náklady překračují limit, od něhož již musí být vypsáno výběrové řízení. Údajně z tohoto důvodu časopisy předplácíme prostřednictvím evropských firem specializovaných na distribuci odborné literatury, které jsou schopné pokrýt celý požadovaný soubor titulů nebo jeho významnou část, avšak současně zvyšují přinejmenším u některých titulů ceny o 10 – 15 % oproti katalogovým cenám, za něž by stejné tituly mohl dodat přímý vydavatel. Tedy paradoxně nákup cestou výběrového řízení může vést a pravděpodobně i vede k navýšení celkových nákladů.
Bylo by možné v případě titulů či nakladatelství, u nichž nákup přes distributora zvyšuje náklady, od výběrového řízení upustit a literaturu kupovat přímo od nakladatele cestou jednacího řízení bez uveřejnění z důvodu ochrany výhradních práv, protože předmět veřejné zakázky může plnit pouze jediný dodavatel.(t.j. nakladatel vydávající konkrétní požadovaný titul)? Nebyl by takový postup považován za nedovolené rozdělení veřejné zakázky, pokud by se tím případně částka dostala pod limit?
Děkuji předem za radu.
Ministerstvo pro místní rozvoj na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích (http://www.portal-vz.cz ) uveřejnilo stanovisko expertní skupiny MMR k ZVZ (dále jen „stanovisko“) nazvané „Stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek u zadavatele, který má samostatné provozní jednotky“ (cesta: Metodiky / stanoviska – Stanoviska – Stanoviska expertní skupiny MMR k ZVZ).
Zde předkládáme znění zmíněného stanoviska:
„Pro účely posuzování věcné souvislosti při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky lze zohlednit i organizační strukturu zadavatele, pokud ji tvoří samostatně hospodařící jednotky.
Skládá-li se veřejný zadavatel z více oddělených provozních jednotek, může se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovit samostatně za takové jednotky, avšak pouze tehdy, pokud je taková jednotka samostatně odpovědná za zadávání takových zakázek, nezávisle provádí zadávací řízení, rozhoduje o výběru nejvhodnější nabídky a má vyčleněné samostatné peněžní prostředky sloužící k úhradě veřejné zakázky. Příkladem mohou být městské části statutárních měst, fakulty univerzit, školy a školská zařízení bez právní subjektivity; nejedná se však o oddělení či odbory ministerstev či samosprávných úřadů. Takový způsob hospodaření může být dán jak právními předpisy, tak vnitřními organizačními předpisy či směrnicemi. Tyto předpisy zpravidla stanoví rozdělení kompetencí tak, že některé oblasti hospodaření delegují na dílčí provozní jednotky (veřejné zakázky týkající se těchto oblastí hospodaření by měly být posuzovány jako věcně nesouvisející), zatímco jiné zůstávají v kompetenci „centrální části“ zadavatele (předpokládané hodnoty veřejných zakázek zadávaných centrálně se musí sčítat, i kdyby předměty zakázek využívaly různé části zadavatele). V každém případě se musí jednat o dlouhodobý systém hospodaření, nelze zohlednit jednorázové pověření k zadání zakázky či jiné účelové obcházení povinnosti sčítat pro účely stanovení předpokládané hodnoty obdobná plnění zadavatele (viz ustanovení § 13 až 16 zákona o veřejných zakázkách).“
Vzhledem k výše uvedenému je zadavatel dle ustanovení § 13 odst. (8) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) pro stanovení předpokládané hodnoty povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu příslušného účetního období. To ale neplatí pro dodávky a služby, jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel tyto dodávky a služby pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb. Při posouzení, zda zadavatel dělil předmět veřejné zakázky nepřípustným způsobem, se taktéž dle ustanovení § 13 odst. (3) ZVZ přihlíží k věcným, časovým a geografickým souvislostem a případně též ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden souvislý funkční celek.
Pokud Vaše fakulta pořizuje literaturu, která je obsahově velmi rozmanitá, je zřejmé, že její dodání není možné zajistit jedním dodavatelem. V tomto případě nelze hovořit o účelovém rozdělování předmětu veřejné zakázky dle ustanovení § 13 odst. (3) ZVZ, jelikož každý titul je svým způsobem unikátním zbožím a jednotlivé dodávky spolu nesouvisí. Vaše poptávka se navíc odvíjí od aktuální nabídky na trhu, přičemž jednotkovou a kompletní cenu za pořízení všech knih nelze dopředu předvídat. Nákup jednotlivých titulů je z pohledu ZVZ považován za zcela samostatnou zakázku, předpokládané hodnoty jednotlivých knih proto není potřeba v souladu s ustanovením § 13 odst. (8) ZVZ sčítat. Zadavatel je oprávněn pořizovat jednotlivé tituly samostatně přímo od vydavatele, s ohledem na obvyklé ceny knih, pravděpodobně jako veřejnou zakázku malého rozsahu mimo režim ZVZ (povinnost zadavatele dodržet zásady dle ustanovení § 6 odst. (1) ZVZ), nikoliv v rámci jednacího řízení bez uveřejnění dle ustanovení § 23 odst. (4) písm. a) ZVZ.