28 Lis
Možné dovolání při nepostupování zadavatele dle zákona o veřejných zakázkách
Dobrý den,
i přesto, že zadavatel v daném případě musí dle našeho názoru při zadání zakázky postupovat v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, jedná s možnými dodavateli o uzavření smlouvy bez řádného zadávacího řízení. Jaké je možné použít opravné prostředky proti tomuto postupu? Má stěžovatel podat zadavateli námitky dle § 110 zákona když zde může nastat situace, že zadavatel na námitky nebude reagovat v domnění, že nezadává zakázku dle zákona a tuto povinnost nemá a v mezidobí smlouvu s dodavatelem podepíše? Či je třeba podat raději podnět k ÚOHS?
Děkuji za odpověď
Dobrý den,
vycházíme-li se znění § 110 odst. 1 ZVZ opravňující kteréhokoliv dodavatele při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení ZVZ úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, k podání zdůvodněné námitky, tak postup zadavatele mimo režim ZVZ jak z důvodu výjimky uvedené v § 18 a § 19 ZVZ či z jakéhokoliv jiného důvodu, podání námitek vylučuje.
Stejně tak i možnost podání návrhu na zahájení správního řízení k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „ÚOHS“) je vyloučena neb dle § 112 odst. 1 ZVZ se dohled ÚOHS vztahuje pouze na postup zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh s tím, že zadáváním je závazný postup zadavatele podle ZVZ v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení § 17 písm. m) ZVZ.
Platí tedy, že postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky mimo režim ZVZ vylučuje v případě pochybností o správnosti jeho postupu, uplatnit opravné procesní instituty vyplývající z části páté ZVZ.
Avšak výše uvedené již nezakládá nemožnost kohokoliv podat k ÚOHS, jako orgánu příslušnému k přezkumu veřejných zakázek dle § 112 ZVZ podnět, jehož obsahem bude žádost o přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky neb ustanovení § 110 odst. 9 ZVZ se z důvodu postupu zadavatele mimo režim ZVZ neuplatní. V takovém případě je nanejvýš vhodné, aby podnět k ÚOHS obsahoval náležitosti vyplývající z § 37 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád.
Současně dáváme na zvážení možnost obrátit se také na nadřízený případně kontrolní orgán zadavatele s žádostí o přezkoumání postupu zadavatele.
vycházíme-li se znění § 110 odst. 1 ZVZ opravňující kteréhokoliv dodavatele při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení ZVZ úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, k podání zdůvodněné námitky, tak postup zadavatele mimo režim ZVZ jak z důvodu výjimky uvedené v § 18 a § 19 ZVZ či z jakéhokoliv jiného důvodu, podání námitek vylučuje.
Stejně tak i možnost podání návrhu na zahájení správního řízení k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „ÚOHS“) je vyloučena neb dle § 112 odst. 1 ZVZ se dohled ÚOHS vztahuje pouze na postup zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh s tím, že zadáváním je závazný postup zadavatele podle ZVZ v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení § 17 písm. m) ZVZ.
Platí tedy, že postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky mimo režim ZVZ vylučuje v případě pochybností o správnosti jeho postupu, uplatnit opravné procesní instituty vyplývající z části páté ZVZ.
Avšak výše uvedené již nezakládá nemožnost kohokoliv podat k ÚOHS, jako orgánu příslušnému k přezkumu veřejných zakázek dle § 112 ZVZ podnět, jehož obsahem bude žádost o přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky neb ustanovení § 110 odst. 9 ZVZ se z důvodu postupu zadavatele mimo režim ZVZ neuplatní. V takovém případě je nanejvýš vhodné, aby podnět k ÚOHS obsahoval náležitosti vyplývající z § 37 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád.
Současně dáváme na zvážení možnost obrátit se také na nadřízený případně kontrolní orgán zadavatele s žádostí o přezkoumání postupu zadavatele.