06 Čvn
Jednací řízení bez uveřejnění – autorský dozor
Dobrý den, s nutností jak dále postupovat, se Vás prosím ptám:
Vysoutěžili jsme projektanta k veřejné zakázce zpracování projektové dokumentace obnovy zeleně zámeckého parku, se kterým se podepsala smlouva o dílo. V této smlouvě je uvedeno v čl. 11 Vlastnictví k dílu, cituji: „Uhrazením dohodnuté částky za dílo přecházejí veškerá autorská práva za dílo od zhotovitele projektové dokumentace na objednatele projektové dokumentace“. Smlouva je podepsaná a orazítkovaná přímo projektantem a faktura je za projekt již uhrazená. Je tedy na místě se zeptat, opravdu tyto autorská práva přecházejí na objednatele? A můžeme si tedy vysoutěžit autorský dozor v VZMR v uzavřené výzvě a nikoliv postupovat podle JŘBÚ?
Vysoutěžili jsme projektanta k veřejné zakázce zpracování projektové dokumentace obnovy zeleně zámeckého parku, se kterým se podepsala smlouva o dílo. V této smlouvě je uvedeno v čl. 11 Vlastnictví k dílu, cituji: „Uhrazením dohodnuté částky za dílo přecházejí veškerá autorská práva za dílo od zhotovitele projektové dokumentace na objednatele projektové dokumentace“. Smlouva je podepsaná a orazítkovaná přímo projektantem a faktura je za projekt již uhrazená. Je tedy na místě se zeptat, opravdu tyto autorská práva přecházejí na objednatele? A můžeme si tedy vysoutěžit autorský dozor v VZMR v uzavřené výzvě a nikoliv postupovat podle JŘBÚ?
Dobrý den,
zadavatel by měl nejprve zvážit, zda je vůbec dle § 152 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SZ“) povinen zajistit pro danou akci autorský dozor.
Povinnost zadavatele zajistit autorský dozor vzniká dle § 152 odst. 4 SZ pouze, pokud jsou splněny tři kumulativní podmínky:
1. Výsledkem stavební akce musí být stavba ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 SZ, podle kterého se za stavbu považují veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání, přičemž za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.
2. Stavba musí být financována z veřejných prostředků. Pro výklad pojmu veřejné prostředky lze použít definici pojmu veřejné zdroje dle ustanovení § 17 písm. u) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
3. Stavba musí být realizována na základě projektové dokumentace zpracované osobou, která je autorizovaná dle zákona č. 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ve znění pozdějších předpisů. (dále jen „autorizační zákon“).
Teprve v případě, kdy je veřejný zadavatel povinen zadat službu autorského dozoru, je třeba zodpovědět otázku, zda je povinen službu zadat autorovi projektové dokumentace, či libovolné osobě autorizované dle zvláštního předpisu.
I když je institut autorského dozoru uváděn ve SZ i v autorizačním zákoně, není ani v jednom z nich definován. Nicméně se jedná o institut veřejného práva, jehož obsahem je činnost autorizované osoby, za účelem odborné kontroly provádění stavebních prací, která má zajistit soulad prováděné stavby s projektovou dokumentací v průběhu výstavby tak, aby v důsledku odchylné realizace stavby od projektu nebyl ohrožen majetek, zdraví a životy osob.
S ohledem na účel autorského dozoru, může být požadavek na jeho zajištění dle § 152 odst. 4 SZ zajištěn nejenom prostřednictvím autora projektu, ale prostřednictvím jakékoli osoby, která disponuje příslušnou autorizací dle autorizačního zákona.
Jinou otázkou však je, zda oprávnění vykonávat autorský dozor je či není osobnostním autorským právem ve smyslu § 11 zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AZ“). Protože nejsme metodickými gestory AZ, nepřísluší nám podat výklad této otázky. Pro účely tohoto stanoviska však vycházejme z toho, že by se o osobnostní autorské právo jednalo.
Doporučujeme i zadavateli, aby z důvodu opatrnosti vycházel z toho, že příslušná osobnostní práva vzniknout mohou a přizpůsobil tomu dikci smlouvy, jež uzavírá s projektantem. Smlouva by měla obsahovat výslovné oprávnění zadavatele zadat autorský dozor třetí osobě.
Tazatel uvádí, že ve smlouvě uzavřené s projektantem upravil autorská práva projektanta k projektové dokumentaci následovně: „Uhrazením dohodnuté částky za dílo přecházejí veškerá autorská práva za dílo od zhotovitele projektové dokumentace na objednatele projektové dokumentace“.
U takto uzavřené smlouvy se jeví otázka, zda projektant svolil k provedení autorského dozoru třetí osobou, jako sporná. Snad je možné dovodit jeho souhlas s ohledem na účel smlouvy, kterým bylo pořízení projektové dokumentace právě proto, aby projekt mohl být realizován, což v případech stanovených dle § 152 odst. 4 SZ není možné bez autorského dozoru.
Lze tedy shrnout, že autorský dozor lze zadat jakékoli osobě, která disponuje příslušnou autorizací dle autorizačního zákona, ledaže by tomu bránila osobnostní práva autorská.
Pokud lze zadat autorský dozor jakékoli osobě, je zadavatel oprávněn tuto činnost vymezit jako samostatný předmět veřejné zakázky a zadat veřejnou zakázku na základě nového zadávacího či výběrového řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu postupem, který odpovídá předpokládané hodnotě veřejné zakázky.
Rozdílnost předmětů veřejných zakázek na zpracování projektové dokumentace a veřejné zakázky na autorský dozor lze dovodit zejména z hlediska místního, neboť autorský dozor lze provádět pouze v místě stavby; rozdíl může nastat i z hlediska časového, zejména pokud v době zhotovování projektové dokumentace nelze (typicky z důvodu absence veřejnoprávních povolení) vymezit čas, kdy bude prováděn autorský dozor. V důsledku těchto rozdílů je skupina dodavatelů, jež mají faktickou kapacitu (časové možnosti) veřejnou zakázku plnit, rozdílná.
To by ovšem neplatilo, pokud by autorský dozor musel být zadán původnímu projektantovi. Zde by byl zadavatel povinen sečíst hodnotu smluvní odměny veřejných zakázek na zpracování projektu a na autorský dozor. Pokud by v součtu byla překročena částka 2 mil. Kč bez DPH, byla by realizace veřejné zakázky právně nemožná, ledaže by autor projektové dokumentace dal souhlas dodatečně. Každopádně zadavatel by nebyl oprávněn použít jednání řízení bez uveřejnění z důvodu existence výhradních práv (důvod dle § 23 odst. 4 písm. a/ ZVZ), neboť stav exkluzivity autora projektové dokumentace by vznikl v důsledku předchozího nevhodného postupu zadavatele.
zadavatel by měl nejprve zvážit, zda je vůbec dle § 152 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SZ“) povinen zajistit pro danou akci autorský dozor.
Povinnost zadavatele zajistit autorský dozor vzniká dle § 152 odst. 4 SZ pouze, pokud jsou splněny tři kumulativní podmínky:
1. Výsledkem stavební akce musí být stavba ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 SZ, podle kterého se za stavbu považují veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání, přičemž za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.
2. Stavba musí být financována z veřejných prostředků. Pro výklad pojmu veřejné prostředky lze použít definici pojmu veřejné zdroje dle ustanovení § 17 písm. u) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
3. Stavba musí být realizována na základě projektové dokumentace zpracované osobou, která je autorizovaná dle zákona č. 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ve znění pozdějších předpisů. (dále jen „autorizační zákon“).
Teprve v případě, kdy je veřejný zadavatel povinen zadat službu autorského dozoru, je třeba zodpovědět otázku, zda je povinen službu zadat autorovi projektové dokumentace, či libovolné osobě autorizované dle zvláštního předpisu.
I když je institut autorského dozoru uváděn ve SZ i v autorizačním zákoně, není ani v jednom z nich definován. Nicméně se jedná o institut veřejného práva, jehož obsahem je činnost autorizované osoby, za účelem odborné kontroly provádění stavebních prací, která má zajistit soulad prováděné stavby s projektovou dokumentací v průběhu výstavby tak, aby v důsledku odchylné realizace stavby od projektu nebyl ohrožen majetek, zdraví a životy osob.
S ohledem na účel autorského dozoru, může být požadavek na jeho zajištění dle § 152 odst. 4 SZ zajištěn nejenom prostřednictvím autora projektu, ale prostřednictvím jakékoli osoby, která disponuje příslušnou autorizací dle autorizačního zákona.
Jinou otázkou však je, zda oprávnění vykonávat autorský dozor je či není osobnostním autorským právem ve smyslu § 11 zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AZ“). Protože nejsme metodickými gestory AZ, nepřísluší nám podat výklad této otázky. Pro účely tohoto stanoviska však vycházejme z toho, že by se o osobnostní autorské právo jednalo.
Doporučujeme i zadavateli, aby z důvodu opatrnosti vycházel z toho, že příslušná osobnostní práva vzniknout mohou a přizpůsobil tomu dikci smlouvy, jež uzavírá s projektantem. Smlouva by měla obsahovat výslovné oprávnění zadavatele zadat autorský dozor třetí osobě.
Tazatel uvádí, že ve smlouvě uzavřené s projektantem upravil autorská práva projektanta k projektové dokumentaci následovně: „Uhrazením dohodnuté částky za dílo přecházejí veškerá autorská práva za dílo od zhotovitele projektové dokumentace na objednatele projektové dokumentace“.
U takto uzavřené smlouvy se jeví otázka, zda projektant svolil k provedení autorského dozoru třetí osobou, jako sporná. Snad je možné dovodit jeho souhlas s ohledem na účel smlouvy, kterým bylo pořízení projektové dokumentace právě proto, aby projekt mohl být realizován, což v případech stanovených dle § 152 odst. 4 SZ není možné bez autorského dozoru.
Lze tedy shrnout, že autorský dozor lze zadat jakékoli osobě, která disponuje příslušnou autorizací dle autorizačního zákona, ledaže by tomu bránila osobnostní práva autorská.
Pokud lze zadat autorský dozor jakékoli osobě, je zadavatel oprávněn tuto činnost vymezit jako samostatný předmět veřejné zakázky a zadat veřejnou zakázku na základě nového zadávacího či výběrového řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu postupem, který odpovídá předpokládané hodnotě veřejné zakázky.
Rozdílnost předmětů veřejných zakázek na zpracování projektové dokumentace a veřejné zakázky na autorský dozor lze dovodit zejména z hlediska místního, neboť autorský dozor lze provádět pouze v místě stavby; rozdíl může nastat i z hlediska časového, zejména pokud v době zhotovování projektové dokumentace nelze (typicky z důvodu absence veřejnoprávních povolení) vymezit čas, kdy bude prováděn autorský dozor. V důsledku těchto rozdílů je skupina dodavatelů, jež mají faktickou kapacitu (časové možnosti) veřejnou zakázku plnit, rozdílná.
To by ovšem neplatilo, pokud by autorský dozor musel být zadán původnímu projektantovi. Zde by byl zadavatel povinen sečíst hodnotu smluvní odměny veřejných zakázek na zpracování projektu a na autorský dozor. Pokud by v součtu byla překročena částka 2 mil. Kč bez DPH, byla by realizace veřejné zakázky právně nemožná, ledaže by autor projektové dokumentace dal souhlas dodatečně. Každopádně zadavatel by nebyl oprávněn použít jednání řízení bez uveřejnění z důvodu existence výhradních práv (důvod dle § 23 odst. 4 písm. a/ ZVZ), neboť stav exkluzivity autora projektové dokumentace by vznikl v důsledku předchozího nevhodného postupu zadavatele.