Jak správně uvádíte, bylo po technické novele zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) v　ustanovení § 78 odst. 4, větě čtvrté ZVZ stanoveno, že dílčím hodnotícím kritériem mohou být také organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění.

Toto dílčí hodnotící kritérium se použije především u některých služeb, a to takových, v nichž je kvalita plnění bezprostředně závislá na schopnostech a zkušenostech konkrétních fyzických osob, které budou veřejnou zakázku realizovat. Půjde zejména o služby konzultantů, architektů, projektantů nebo specializované řemeslné činnosti, např. restaurátorské.

Možnost hodnotit kvalitu týmu má přispět k posílení kvality výstupů služeb, neboť je-li obvyklým předmětem hodnocení služeb pouze nabídková cena, může v některých případech veřejných zakázek na služby pomíjet takové hodnocení kvalitativní stránku plnění a může být v konečném důsledku nehospodárné.

 

Do　rámce tohoto hodnotícího kritéria lze tedy zahrnout například hodnocení:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

• • poměru (počtu) seniorních členů k　celkovému počtu členů týmu, kdy se za seniorního člena považuje člen s　praxí v　dané oblasti v　délce 5 a více let
  • počtu nebo „kvality“ referencí případů právního poradenství v　oblasti veřejných zakázek zaměřených na … v　hodnotě …
  • počtu administrovaných veřejných zakázek v　oblasti IT v　hodnotě …
  • počtu případů zastupování před ÚHOS, správními soudy v　posledních 3 letech zaměřených na problematiku …
  • počtu zrestaurovaných sochařských děl, obrazů, nástěnných maleb v　hodnotě …
  • poměru (počtu) členů týmu s　VŠ, SŠ vzděláním v　oboru … k　celkovému počtu členů týmu
  • poměru (počtu) členů týmu s　jazykovou zkouškou na úrovni … k　celkovému počtu členů týmu
  • počtu publikací v　odborném periodiku, příspěvků na odborných konferencích v　posledních 5 letech na téma …
  • počtu získaných ocenění v　architektonických soutěžích

Doufáme, že Vám tento shora uvedený výčet přinesl alespoň rámcovou představu o tom, co lze pod tato dílčí kritéria zahrnout, případně jak je podle tohoto ustanovení ZVZ koncipovat.

Dobrý den,
zadává-li zadavatel veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne limity uvedené v ustanovení § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“ či „zákon“), tedy veřejnou zakázku na dodávky či služby v hodnotě do 1 mil. Kč bez DPH, případně veřejnou zakázku na stavební práce v hodnotě do 3 mil. Kč bez DPH, není na základě ustanovení § 18 odst. 5 ZVZ při zadávání takové veřejné zakázky povinen postupovat v režimu ZVZ, je však povinen dodržet zásady uvedené v ustanovení § 6 ZVZ, tedy zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pokud by se jednalo o veřejnou zakázku zadávanou v režimu zákona, bylo by možné shledat v postupu zadavatele několik závažných pochybení. Jelikož však uvádíte, že se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, je třeba uvést, že postup zadavatele, při kterém nespecifikoval, jakým způsobem bude hodnotit dílčí hodnotící kritéria, je možné označit za netransparentní nikoli však za diskriminační. Zde je na místě opět připomenout, že zadavatel je vždy povinen dodržet zásadu transparentnosti, ať již se jedná o veřejnou zakázku zadávanou v režimu či mimo režim ZVZ. Zásada transparentnosti se promítá především do postupů zadavatele v zadávacím řízení, které mají zajistit dostatečnou kontrolovatelnost, přehlednost a čitelnost jednotlivých kroků v rámci zadávacího řízení, případně předcházení možnému vzniku pochyb o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Výklad zásady transparentnosti ze strany Soudního dvora Evropské unie i Krajského soudu v Brně se shoduje v tom, že princip transparentnosti představuje vůdčí zásadu pro celé zadávací řízení, a k tomu patří rovněž například přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a obecně objektivní postup během zadávacího řízení. Za netransparentní lze tedy považovat jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Přestože v případě veřejných zakázek malého rozsahu nelze hovořit o zadávacím řízení, je třeba výše uvedené závěry vztáhnout také na veřejné zakázky malého rozsahu. Z tohoto důvodu je nezbytné trvat na tom, že zadavatel, který dostatečně nestanovil, co přesně bude hodnotit, případně co bude považovat za výhodné, nepostupoval v souladu se zásadou transparentnosti. Důvodem je především nejasné zadání, které způsobuje obtížnou přezkoumatelnost všech postupů zadavatele souvisejících s výběrem nejvýhodnější nabídky a vytváří prostor pro subjektivní hodnocení. S ohledem na skutečnost, že v uvedeném případě šlo o veřejnou zakázku malého rozsahu, není možné Vámi uvedenou situaci hodnotit z pohledu správnosti postupu v souladu se ZVZ (s výjimkou uvedených zásad). Veřejný zadavatel je povinen dodržet ustanovení § 6 ZVZ, v případě, že se na něj vztahují ustanovení zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, musí dále jednat hospodárně, efektivně a účelně a dodržovat vnitřní směrnici pro zadávání veřejných zakázek, pakliže taková existuje. Závěrem uvádíme, že ZVZ nepřipouští, aby reference byly předmětem hodnocení (je možné je požadovat v rámci technických kvalifikačních požadavků dodavatele) a z tohoto důvodu nedoporučujeme volbu referencí jako dílčího hodnotícího kritéria ani v případě veřejných zakázek malého rozsahu.